Postup : 2019/2126(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A9-0081/2020

Předložené texty :

A9-0081/2020

Rozpravy :

Hlasování :

Přijaté texty :

P9_TA(2020)0190

<Date>{10/03/2020}10.3.2020</Date>
<NoDocSe>A9-0081/2020</NoDocSe>
PDF 268kWORD 79k

<TitreType>ZPRÁVA</TitreType>

<Titre>o finanční činnosti Evropské investiční banky – výroční zpráva za rok 2019</Titre>

<DocRef>(2019/2126(INI))</DocRef>


<Commission>{BUDG}Rozpočtový výbor</Commission>

Zpravodaj: <Depute>David Cormand</Depute> 

Zpravodaj (*):

Bas Eickhout, Hospodářský a měnový výbor

   (*) Přidružený výbor – článek 57 jednacího řádu

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 STANOVISKO HOSPODÁŘSKÉHO A MĚNOVÉHO VÝBORU
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o finanční činnosti Evropské investiční banky – výroční zpráva za rok 2019

(2019/2126(INI))

Evropský parlament,

 s ohledem na články 15, 126, 174, 175, 177, 208, 209, 271, 308 a 309 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a na její protokol č. 5 o statutu Evropské investiční banky (EIB),

 s ohledem na operační plán skupiny EIB na rok 2019 zveřejněný na internetových stránkách EIB,

 s ohledem na zprávu o činnosti EIB za rok 2018 nazvanou „Využitý potenciál“,

 s ohledem na finanční zprávu EIB za rok 2018 a na její statistickou zprávu za tentýž rok,

 s ohledem na zprávu EIB nazvanou „Operace EIB uvnitř Evropské unie – výroční zpráva za rok 2018“ (EIB operations inside the European Union – Annual report 2018) a zveřejněnou v roce 2019,

 s ohledem na zprávu EIB nazvanou „Operace EIB mimo Evropskou Unii – financování s globálním dopadem – výroční zpráva za rok 2018“ (The EIB outside the European Union – Financing with global impact – Annual report 2018) a zveřejněnou v roce 2019,

 s ohledem na zprávu skupiny EIB nazvanou „Výroční zpráva za rok 2018: Evropské centrum pro investiční poradenství“ (Annual Report 2018: European Investment Advisory Hub) a zveřejněnou v roce 2019,

 s ohledem na novou strategii v oblasti klimatu a novou politiku úvěrů v oblasti energetiky, kterou EIB přijala v listopadu 2019,

 s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2396 ze dne 13. prosince 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 1316/2016 a (EU) 2015/1017, pokud jde o prodloužení doby trvání Evropského fondu pro strategické investice, jakož i zavedení technických zlepšení daného fondu a Evropského centra pro investiční poradenství[1],

 s ohledem na doporučení evropské veřejné ochránkyně práv ve věci 146/2017/DR ohledně toho, jakým způsobem řešila Evropská investiční banka stížnost týkající se porušování požadavků v oblasti životního prostředí, bezpečnosti a ochrany zdraví v jednom z projektů, které financovala,

 s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 o „Zelené dohodě pro Evropu“ (COM(2019)0640),

 s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. ledna 2020 o „investičním plánu pro udržitelnou Evropu, investičním plánu Zelené dohody pro Evropu“ (COM(2020)0021),

 s ohledem na návrh nařízení Komise ze dne 14. ledna 2020, kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci“ (COM(2020)0022),

 s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. března 2018 s názvem „Akční plán: financování udržitelného růstu“ (COM(2018)0097),

 s ohledem na Iniciativu EIB na posílení odolnosti ekonomiky,

 s ohledem na souhlas EIB s ratifikací Pařížské dohody ze strany Evropské unie ze dne 7. října 2016,

 s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na cíle udržitelného rozvoje,

 s ohledem na úvodní projev, který dne 16. července 2019 pronesla Ursula von der Leyenová coby kandidátka na předsedkyni Evropské komise na plenárním zasedání Parlamentu ve Štrasburku,

 s ohledem na projev, který předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová pronesla dne 11. prosince 2019 na plenárním zasedání Parlamentu v Bruselu,

 s ohledem na článek 3 Smlouvy o Evropské unii,

 s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

 s ohledem na stanovisko Hospodářského a měnového výboru,

 s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A9-0081/2020),

A. vzhledem k tomu, že podle článku 309 SFEU a judikatury Soudního dvora Evropské unie musí EIB přispívat k plnění cílů Unie a že podle článku 18 statutu EIB musí banka využívat své prostředky racionálně a v zájmu Unie; vzhledem k tomu, že to zahrnuje soulad s Pařížskou dohodou o klimatu a se závazky Unie v oblasti ochrany životního prostředí uvedenými v článcích 11 a 191 SFEU;

B. vzhledem k tomu, že hlavní ratingové agentury hodnotí závazky EIB známkou AAA, mimo jiné proto, že EIB patří členským státům a že přistupuje obezřetně k rizikům;

C. vzhledem k tomu, že EIB dosáhla v roce 2018 čistého zisku ve výši 2,3 miliardy EUR, čímž si zachovala svou ziskovost; vzhledem k tomu, že skupina EIB by si měla zachovat svůj vysoký stupeň solventnosti i solidní a kvalitní portfolio aktiv;

D. vzhledem k tomu, že jako největší multilaterální dlužník a věřitel na světě je EIB, kterou vlastní společně členské státy EU, přirozeným partnerem Unie, pokud jde o uplatňování finančních nástrojů v úzké spolupráci s vnitrostátními a mnohostrannými finančními institucemi;

E. vzhledem k tomu, že Smlouvy zavazují EIB k tomu, aby na základě svých nejrůznějších investičních nástrojů, jako jsou úvěry, cenné papíry, záruky, opatření pro sdílení rizik a poradní služby, přispívala k integraci EU, k její hospodářské a sociální soudržnosti a k regionálnímu rozvoji;

F. vzhledem k tomu, že Komise odhaduje výši investic nezbytných k dosažení cílů Unie do roku 2030 na 1 115 miliard EUR ročně[2]; vzhledem k tomu, že cílem investičního plánu Komise pro udržitelnou Evropu je uvolnit na investice v příštích deseti letech 1 bilion EUR;

G. vzhledem k tomu, že udržitelné investice mívají obvykle větší výnosy než běžné investice, a proto bývají objemy menší, zatímco přidružená rizika vyšší; vzhledem k tomu, že likviditu trhů s udržitelnými finančními produkty je třeba zvýšit, a toho je možné dosáhnout pouze zvýšením počtu produktů na trhu; zdůrazňuje, že nelze očekávat, že samotný soukromý sektor dosáhne kritického množství, a tudíž je nutné, aby byl na trzích s udržitelnými finančními aktivy více přítomen i sektor veřejný a aby navýšil svůj podíl na trhu, čímž by přispíval ke snižování rizik a výnosů a současně k posilování účasti na trhu a likvidity;

H. vzhledem k tomu, že EIB hraje důležitou úlohu ve strategii EU pro řešení problémů spojených s klimatem a životním prostředím, což jsou podle vyjádření Komise „stěžejní úkoly“ této generace, a vzhledem k tomu, že mají-li být splněny stávající cíle schválené pro rok 2030 v oblasti klimatu a energetiky, je každoročně zapotřebí investovat dalších 260 miliard;

I. vzhledem k tomu, že je nutné věnovat neustálou pozornost vypracovávání osvědčených postupů týkajících se politiky a řízení výkonnosti, řádné správy a transparentnosti, které uplatňuje skupina EIB;

Obecné poradenství

1. poukazuje na význam činností, které EIB jakožto banka Unie provádí za účelem zvýšení stávající úrovně investic v EU, které jsou pod historickými průměrnými hodnotami a nedostačují k naplnění ambicí EU, pokud jde o udržitelnost, hospodářskou a sociální oblast a vytváření pracovních míst, a za účelem dosažení regionální soudržnosti, inovací a konkurenceschopnosti na úrovni EU i financování na místní úrovni, včetně samosprávných obcí, které reagují na potřeby občanů;

2. uznává, že by EU a členské státy měly více investovat do boje proti změně klimatu, do digitální revoluce a do veřejných služeb;

 

3. poukazuje na zhoršení celosvětového hospodářského klimatu, kdy došlo ke zpomalení růstu HDP a kdy k nejistotě přispívají globální výzvy; konstatuje, že v posledních deseti letech dosahovaly investice v EU nízké úrovně; vyzývá k větším veřejným a soukromým investicím v EU na úrovni členských států a regionů i na místní úrovni;

 

4. bere na vědomí zprávu o investicích EIB na období 2019–2020, v níž banka upozorňuje na problémy, kterým EU čelí s ohledem na konkurenceschopnost, jako je rostoucí nerovnost a nedostatečná míra investic, zejména pokud jde o výzkum a vývoj v oblasti klimatu a digitalizaci, což ohrožuje hospodářskou budoucnost Evropy; naléhavě vyzývá EIB, aby se v rámci své činnosti maximálně vynasnažila tyto problémy řešit;

 5. bere na vědomí, že v roce 2018 investovala EIB 64 miliard EUR do 854 projektů; konstatuje, že EIB dodržuje zásadu obezřetnosti, o čemž svědčí pouze 0,3 % úvěrů v selhání;

6. znovu zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit lepší vyváženost zeměpisného rozdělení financování z EIB; vyzývá EIB, aby se zabývala systematickými nedostatky, které některým regionům či zemím brání plně využívat finančních aktivit této banky, mimo jiné tím, že zvýší své snahy o rozšíření úvěrové činnosti, bude poskytovat odborné poradenství a podporu, zejména v regionech s nízkou schopností investovat, dále poradenství ohledně vypracovávání projektů v zájmu podpory inkluzivního růstu a hospodářské, sociální a územní konvergence a soudržnosti, a to s ohledem na povahu financování ze strany EIB, která vychází z poptávky;

7. vyzývá EIB, aby se ujala důležité úlohy při posilování udržitelného financování jak v Evropě, tak i mimo ni, a aby na základě své úvěrové činnosti v rámci dalších investic do sociálních, ekologických a udržitelných projektů upřednostnila plnění 17 cílů udržitelného rozvoje, které jsou součástí Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030;

8. žádá o příslušnou podporu, která by posílila mechanismy poskytující místním a regionálním orgánům technickou podporu, odborné finanční znalosti a pomoc při budování kapacit před schválením projektů s cílem usnadnit dostupnost a umožnit účast všem členským státům; v této souvislosti vyzývá také k poskytování větší podpory poradenským službám, jako je Poradenské centrum InvestEU, útvar Jaspers, nástroj Elena a platforma fi-compass; vyzývá k větší spolupráci s podpůrnými bankami a institucemi členských států;

9. vítá včasnou snahu EIB o podporu projektů, které financuje v realizační fázi (tím, že poskytuje odborníky a podpůrné nástroje a vypracovává přípravné studie); požaduje, aby EIB a Komise spolupracovaly na vypracování návrhů týkajících se systematičtějšího zapojování týmů banky do realizace projektů v zemích, které o to požádají, zejména v oblastech vyžadujících hluboce odborné zkušenosti nebo v oblastech, které mají pro Unii strategický význam, jako je boj proti změně klimatu;

10. s potěšením konstatuje, že jen v letech 2009–2018 dosáhla podpora ze strany EIB při plnění cílů v oblasti soudržnosti 200 miliard EUR;

11. vyzývá EIB, aby kladla důraz na konzultace se všemi zúčastněnými stranami, kterých se její projekty týkají, zejména s místními komunitami, občanskou společností a širokou veřejností;

12. domnívá se, že inovace a dovednosti mají zásadní význam pro zaručení udržitelného růstu, vytváření kvalitních pracovních míst a zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti; vítá skutečnost, že v roce 2018 poskytla EIB na podporu inovací a rozvoj dovedností 13,5 miliardy EUR; očekává, že banka bude inovace i dovednosti i nadále podporovat;

13. domnívá se, že aby Evropa byla i nadále konkurenceschopná, musí urychlit zavádění digitálních technologií a investice do digitální infrastruktury a dovedností; vyzývá EIB, aby se zabývala problematikou technické transformace a zajistila větší podporu digitalizace;

14. domnívá se, že deset norem stanovených v příručce EIB pro sociální oblast a životní prostředí má mimořádný význam a považuje je za předpoklad pro účast na úvěrových operacích EIB, mimo jiné v oblastech prevence a omezení znečištění, biologické rozmanitosti a ekosystémů, norem spjatých s klimatem, kulturního dědictví, nedobrovolného znovuusídlování, práv a zájmů zranitelných skupin, pracovních norem, ochrany zdraví při práci a veřejného zdraví, bezpečnosti a ochrany a zapojení zúčastněných stran;

15. žádá Komisi, aby se obzvláště zaměřila na zajištění toho, aby fiskální pravidla EU podporovala budoucí úsilí o zvýšení úrovně veřejných investic v EU, což umožní EIB, aby využila pákového efektu takových investic;

16. domnívá se, že kritéria hodnocení sociálních projektů by měla přihlížet k zásadám evropského pilíře sociálních práv; v této souvislosti poukazuje na to, že je důležité provádět předběžné a následné hodnocení udržitelnosti, konkurenceschopnosti a hospodářského a sociálního dopadu projektů a jejich dopadu na životní prostředí;

17. vítá kroky, které EIB dosud přijala; vyzývá ji, aby zlepšila předkládání svých zpráv, hodnocení skutečně dosažených výsledků a svou analýzu skutečného hospodářského a sociálního dopadu investic a jejich dopadu na životní prostředí;

18. vyzývá EIB, aby se řídila závěry zvláštní zprávy Účetního dvora 03/2019, v níž se posuzovalo, zda Evropský fond pro strategické investice (EFSI) přispěl k navýšení financí na podporu dalších investic v celé EU; konstatuje, že se ve zprávě uvádí, že některé operace EFSI jednoduše nahradily jiné operace EIB a že část financí byla věnována na projekty, které mohly být financovány z jiných veřejných či soukromých finančních zdrojů, což v některých případech vedlo k nadhodnocení rozsahu, v němž podpora z EFSI skutečně vedla k dalším investicím;

19. zdůrazňuje, že by hlavní kvantitativní cíl EFSI, jenž spočívá v mobilizaci 500 miliard EUR dalších soukromých a veřejných investic, neměl být hlavním ukazatelem úspěchu tohoto fondu a že by v budoucích investičních strategiích měly být přinejmenším stejně důležité měřitelné cíle v oblasti udržitelnosti, adicionality, zeměpisného pokrytí a sociálního dopadu;

20. žádá EIB, aby zvýšila podíl financování z EFSI a programu InvestEU na projekty, které v souladu s příslušnými právními předpisy EU výrazně přispívají k plnění cílů EU týkajících se udržitelnosti a sociální oblasti; žádá Komisi, aby zajistila, aby byly metodiky ověřování udržitelnosti programu InvestEU plně v souladu s cíli EU v oblasti udržitelnosti a aby hodnotící kritéria sociálních projektů zohledňovala zásady evropského pilíře sociálních práv; v této souvislosti poukazuje na to, že je důležité provádět předběžné a následné hodnocení udržitelnosti, konkurenceschopnosti a hospodářského a sociálního dopadu projektů a jejich dopadu na životní prostředí;

21. domnívá se, že je třeba vypracovat další externí hodnocení doplňkového charakteru úvěrové politiky EIB a že by k výsledkům tohoto hodnocení měla mít přístup veřejnost;

22. domnívá se, že po zveřejnění výsledků externího hodnocení by se mělo zvážit, zda je třeba obecně navýšit kapitalizaci EIB s cílem umožnit využití dlouhodobějších úvěrů a inovativních nástrojů při financování projektů, které mají významný potenciál z hlediska přínosů v oblasti udržitelnosti, inovací a sociální oblasti, včetně projektů přispívajících k udržitelnému růstu a snižujících nerovnosti;

23. vyzývá EIB, aby zajistila pečlivou koordinaci, soudržnost a soulad mezi politikami Unie, finančními nástroji a investicemi s cílem zabránit překrývání a posílit součinnost financování;

Větší zaměření EIB na klima a spravedlivou transformaci

24. vítá rozhodnutí, jež přijala dne 14. listopadu 2019 správní rada EIB, aby přizpůsobila politiky EIB cíli omezit oteplování na úroveň o maximálně 1,5°C vyšší, než byla před průmyslovou érou;

25. uznává, že  mají-li se uvedené ambice a ambice definované v Zelené dohodě naplnit, bude možná nezbytné, aby EIB přijímala větší rizika zejména v sektorech a regionech, které jsou z hlediska investic méně atraktivní, pod podmínkou, že takové půjčky budou splňovat kritéria způsobilosti EIB a že si EIB zachová rating AAA;

26. vítá skutečnost, že EIB je největším světovým emitentem zelených dluhopisů a byla průkopníkem při vydávání úspěšných zelených dluhopisů, jejichž prostřednictvím se během 11 let shromáždilo více než 23 miliard EUR, přičemž hodnota celosvětového trhu se zelenými dluhopisy nyní přesahuje 400 miliard EUR; konstatuje, že velkou výzvou bylo stanovit společné normy, aby se zabránilo tzv. lakování na zeleno („green-washing“); vítá nové dluhopisy EIB pro zvýšení povědomí o udržitelnosti, jejichž vydávání bylo zahájeno v roce 2018 a které mají podpořit investice spojené s cíli udržitelného rozvoje OSN; zdůrazňuje, že je důležité stanovit pro tyto nové dluhopisy společné normy, aby se zajistilo, že projekty budou transparentní, ověřitelné a měřitelné; vyzývá EIB, aby pokračovala ve vydávání zelených dluhopisů a aby jejich vydávání ještě rozšířila za účelem nákupu Evropskou centrální bankou v rámci provádění Zelené dohody pro Evropu, a dále EIB vyzývá, aby napomáhala k rozvoji trhu se zelenými dluhopisy na základě činnosti prováděné podle Akčního plánu EU pro financování udržitelného růstu a  taxonomie EU udržitelného financování;

27. požaduje, aby byl Evropský investiční fond (EIF) plně začleněn do všech opatření EIB týkajících se klimatu; vyzývá EIF, aby za větší prioritu považoval inovace potřebné k přechodu ke klimaticky neutrální Evropě; vyzývá fond, aby zajistil, že bude v rámci všech svých investic aktivně spolupracovat s podniky, do nichž se investovalo, na lepším zveřejňování jejich informací týkajících se klimatu, snižování jejich emisí a směrování investic k nákladově účinným alternativním řešením (např. energetické účinnosti či budování odolnosti vůči změně klimatu);

28. vítá skutečnost, že v roce 2018 poskytla EIB 29 % svých úvěrů na ochranu klimatu;

29. vyzývá ECB, aby v rámci svého strategického přezkumu, který právě probíhá, zkoumala nástroje podpory a koordinace s EIB, zejména ze své pozice „klimatické banky EU“, při financování ekologické transformace a udržitelnosti hospodářství;

30. připomíná, že strategie EIB v oblasti klimatu byla přijata v roce 2015 a že spolu s ní byla určena způsobilá odvětví a kritéria způsobilosti pro získání zdrojů na opatření v této oblasti a plán provádění strategie v oblasti klimatu; požaduje, aby byla v roce 2020 přezkoumána strategie provádění s cílem sladit ji s Pařížskou dohodou, včetně konkrétního plánu pro dosažení dílčího cíle 50 %[3] do roku 2025 i záruky toho, že zbývající poskytování úvěrů bude klimaticky neutrální, a to na základě transparentního a otevřeného procesu konzultace s veřejností; vyzývá EIB, aby po přijetí dokumentů podrobně informovala zúčastněné strany a širší publikum;  upozorňuje EIB, že zelené investice musí být životaschopné a musí usnadňovat soudržnost mezi členskými státy;

31. vyzývá k posílení kritérií způsobilosti u opatření v oblasti klimatu, aby se zabránilo riziku, že investice nepovedou k významnému snížení emisí skleníkových plynů, a to zajištěním soudržnosti s příslušnými právními předpisy EU a sladěním činností EIB s novým rámcem taxonomie; domnívá se, že obecné ustanovení o zabránění jakýmkoli škodám by se mělo týkat všech operací EIB a že by mělo být začleněno do jejího prohlášení o normách v oblasti životního prostředí a sociálních normách, jež by mělo být v roce 2020 přezkoumáno a sladěno s cílem omezit změnu klimatu na oteplení o nejvýše 1,5℃;

32. vítá revidovanou metodiku EIB v oblasti posuzování uhlíkové stopy a žádá, aby byla komplexně uplatňována, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost emisím spojeným s marginální poptávkou a nepřímým emisím (tzv. emisím třetího typu); žádá, aby bylo prováděno komplexní hodnocení projektů, a ne pouze prostá ekonomická analýza životního cyklu emisí těchto projektů; vyzývá k důslednému vedení účetnictví v oblasti klimatu, především pokud jde o ekonomické a finanční hodnocení projektů pro sledování přidělených zdrojů a skutečných výdajů z hlediska klimatu;  v této souvislosti vyzývá k aktualizaci výpočtu odhadu míry využívání;

33. zastává názor, že by EIB měla požadovat od svých klientů působících jako prostředníci, aby zveřejňovali svoji expozici fosilním palivům, a že by měla na silně exponované prostředníky postupně uplatňovat omezení; doufá, že do konce roku 2025 budou mít všichni prostředníci plán dekarbonizace, neboť ten je nezbytný k tomu, aby mohlo pokračovat jejich financování; zdůrazňuje, že tyto nové požadavky by neměly ohrozit přístup MSP k financím;

34. vítá skutečnost, že EIB již v roce 2013 účinně ukončila svou podporu odvětví těžby uhlí tím, že přijala úvěrovou politiku v oblasti energetiky ve znění z roku 2013; zastává názor, že v souladu s osvědčenými postupy komerčního bankovního sektoru[4] by financování EIB mělo být podřízeno vědecky podloženému plánu přechodu s jasnými cíli a časově omezenými závazky v zájmu dosažení souladu s Pařížskou dohodou, aby mohla postupně přestávat poskytovat podporu klientům, jejichž činnost vede k významným emisím skleníkových plynů; žádá EIB, aby poskytovala poradenství ohledně způsobu, jakým mohou podniky emise uhlíku snížit;

35. vyzývá EIB, aby do dokumentace týkající se financování zahrnula doložky, na jejichž základě se příjemci úvěrů EIB zavážou v plné míře splnit každý cíl týkající se dekarbonizace obsažený případně v žádosti o úvěr; domnívá se, že tyto doložky by měly obsahovat ustanovení, podle něhož budou platby podmíněny uspokojivým plněním těchto závazků, a že pro případy, kdy má k platbě dojít před splněním cílů v oblasti dekarbonizace, by měl být vytvořen účinný režim kompenzace ex-post;

36. vítá novou úvěrovou politiku EIB v oblasti energetiky, zejména pak její potenciál prosadit mezi finančními institucemi zásadní změny a inspirovat k nim i další banky; vítá skutečnost, že se politika týká finančních zprostředkovatelů, upřednostňování energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů a že pozitivně odkazuje na energetické komunity a malé elektrické sítě, a vítá potenciál této politiky pro zvýšení finanční podpory místních zdrojů energie, aby Evropa přestala být ve velké míře závislá na externích zdrojích energie a zabezpečila si dodávky; konstatuje, že až do konce roku 2021 budou uplatňovány výjimky pro schvalování některých projektů týkajících se zemního plynu a že možná zůstane zachována podpora projektům plynárenských sítí určených pro dopravu plynu s nízkým obsahem uhlíku; poukazuje na riziko investovat do „uvízlých aktiv“ prostřednictvím úvěrů na infrastrukturu týkající se fosilních paliv; vyzývá EIB, aby jasně uvedla, že nezačne hodnotit žádný projekt spojený s fosilními palivy, který jí nebyl předložen před 14. listopadem 2019; požaduje, aby tato politika byla pravidelně revidována a byla neustále v souladu s evropskou taxonomií udržitelného financování a aby taxonomie byla po svém formálním přijetí používána jako kritérium pro investice v oblasti klimatu a životního prostředí s cílem uplatňovat i nadále postup, který odpovídá plnění cíle udržet globální oteplování pod 1,5°C a v souladu se zaváděním nových, vhodných vnějších opatření v Unii;

37. trvá na tom, aby EIB uplatňovala zásadu energetické účinnosti při poskytování všech svých úvěrů v oblasti energetiky a zohledňovala přitom dopady energetické účinnosti na budoucí poptávku a její přínos k energetické bezpečnosti;

38. domnívá se, že přezkum úvěrové politiky EIB v odvětví dopravy je zásadní prioritou; požaduje, aby byla urychleně přijata nová politika financování dopravy směřující k dekarbonizaci dopravního odvětví EU do roku 2050; zdůrazňuje, že EIB by měla nadále financovat inovace a zelenou technologii pro leteckou dopravu, včetně rozvoje udržitelných biopaliv, elektrifikace a hybridní technologie, s cílem dekarbonizovat leteckou dopravu a dosáhnout prvořadého cíle Pařížské dohody;

39. požaduje, aby do průmyslových odvětví s velkou uhlíkovou náročností, v nichž EIB působí, jako je výroba cementu, petrochemie a ocelářství, byly zavedeny nové politiky, které se zaměří na udržitelnost těchto odvětví a na prosazování oběhového hospodářství založeného na koloběhu netoxických materiálů a jejichž cílem bude uvést všechny úvěry v těchto odvětvích do souladu s dosažením klimatické neutrality nejpozději do roku 2050; připomíná, že rozsáhlých změn lze dosáhnout pouze tehdy, pokud se zapojí i průmyslová odvětví;

40. připomíná EIB, že klíčovým prvkem přizpůsobení se změně klimatu je ochrana biologické rozmanitosti a že obnova ekosystémů je jediná osvědčená technologie vytvářející záporné emise; vyzývá EIB, aby ve svých finančních nástrojích více rozpracovala prvky prověřování z hlediska biologické rozmanitosti s cílem zabránit nepříznivým dopadům na biologickou rozmanitost; rovněž EIB žádá, aby usilovala o ukončení financování projektů přispívajících ke ztrátě a úbytku biologické rozmanitosti, k narušování ekosystémů a nezákonnému odlesňování, podstatně navýšila své financování v zájmu dosažení cílů Unie v této oblasti, zejména cíle nulového čistého odlesňování a cílů spočívajících v ochraně moří a pobřeží, a aby podporovala opatření ve prospěch biologické rozmanitosti a přizpůsobení se změně klimatu a klíčové ekosystémové služby, například opylování a zelenou infrastrukturu;

 41. vítá hlavní směry pro hydroelektrickou energii přijaté v roce 2018[5] a žádá, aby byly požadavky transparentnosti rozšířeny na všechny projekty v oblasti infrastruktury, včetně těch, které jsou financovány finančními zprostředkovateli;

 

42. vyzývá EIB, aby spolupracovala s malými tržními subjekty a komunitními družstvy na konsolidaci malých projektů v oblasti obnovitelné energie, a umožnila jim tak splnit podmínky pro získání finančních prostředků z EIB;

Úloha Evropské investiční banky v rámci Zelené dohody pro Evropu a mechanismu pro spravedlivou transformaci

43. zdůrazňuje klíčovou úlohu EIB při plnění cílů stanovených v investičním plánu pro udržitelnou Evropu a při plnění cílů Zelené dohody pro Evropu a mechanismu pro spravedlivou transformaci, přičemž uznává význam soukromého i veřejného sektoru z hlediska plnění investičních cílů v průběhu příštích sedmi let, přičemž u Zelené dohody pro Evropu se jedná o investice ve výši 1 bilionu EUR a u mechanismu pro spravedlivou transformaci o 100 milionů EUR;

44. nabádá EIB, aby podporovala projekty zaměřené na podporu spravedlivé transformace v členských státech; domnívá se, že vzhledem k tomu, že členské státy se nacházejí v různých výchozích situacích, měla by EIB svou podporu zaměřit na ty členské státy, které musí ujít nejdelší cestu; zdůrazňuje, že při přechodu na uhlíkově neutrální hospodářství nesmí být nikdo opomenut; vyzývá proto EIB, aby zajistila odpovídající podporu, včetně technické pomoci, pro nejvíce postižené regiony, a to s ohledem na různé hospodářské situace a kapacity členských států; zdůrazňuje zejména potřebu aktivně podporovat oblasti, kde jsou v současnosti pracovní místa závislá na průmyslových odvětvích produkujících vysoké emise, a to poskytováním investic do odborné přípravy a alternativních hospodářských příležitostí s cílem účinně posílit nezbytné soukromé a veřejné zdroje a podpořit přechod k zelenější ekonomice;

45. vyzdvihuje, že je nutné zaujmout anticipační a participační přístup, aby z této transformace měly prospěch všechny složky společnosti; vyzývá k podpoře zasažených regionů (např. regionů s těžbou uhlí a vysokými emisemi uhlíku) a komunit a pracovníků v odvětvích, na něž má dekarbonizace největší dopad, mimo jiné prostřednictvím podpory vývoje nových společných projektů a technologií pro tyto komunity a regiony, který bude probíhat i s jejich účastí;

46. domnívá se, že pokud se má EIB stát tzv. klimatickou bankou EU a sehrát roli v rámci spravedlivé transformace, musí mít mechanismy, které jí umožní lépe zapracovávat podněty od různých zainteresovaných stran, např. místních a regionálních orgánů, odborů, nevládních organizací a relevantních odborníků, do její investiční strategie;

47. vyzývá EIB, aby se zavázala, že po konzultaci s členskými státy a regiony a v souladu s jejich sociálními a zeměpisnými podmínkami předloží spravedlivý, soudržný a inkluzivní plán s cílem účinně mobilizovat nezbytné soukromé a veřejné zdroje a podpořit přechod na zelenější ekonomiku; v tomto ohledu zdůrazňuje, že zvláštní pozornost musí být věnována ochraně občanů a pracovníků, které tento přechod nejvíce postihne, např. formou rekvalifikačních programů a podporou investic do nových ekonomických odvětví, která vytvoří nová a vysoce kvalitní pracovní místa;

Malé a střední podniky (MSP) a společnosti se střední tržní kapitalizací

48. oceňuje ochotu skupiny EIB zvýšit konkurenceschopnost EU a zajistit podporu růstu a vytváření pracovních míst, a to mimo jiné podporou inovací, malých a středních podniků, infrastruktury, sociální soudržnosti, klimatu a životního prostředí;

49. vítá skutečnost, že EIB významně finančně podporuje MSP prostřednictvím investic, které v roce 2018 dosáhly celkové výše 23,27 miliardy EUR, což mělo pozitivní dopad na 374 000 společností, které zaměstnávají 5 milionů zaměstnanců; bere na vědomí výsledky zprávy EIB o investicích 2019/2020, které se týkají financování MSP a společností se střední tržní kapitalizací; domnívá se, že podpora MSP a společností se střední tržní kapitalizací musí zůstat základním cílem EIB, a naléhavě žádá, aby bylo v tomto směru vynakládáno větší úsilí a kladen větší důraz na financování MPS s cílem snížit schodek v jejich financování; v této souvislosti vítá složku fondu InvestEU zaměřenou na MSP; vyzdvihuje, že je třeba zaměřit se na dlouhodobé financování, zejména na podporu projektů, které by jinak finanční prostředky nezískaly, zejména u inovativních startupů a MSP; zdůrazňuje, že dotační aktivity EIB nenahradí udržitelné fiskální politiky členských států;

50. konstatuje, že u malých a středních podniků existuje dvakrát větší pravděpodobnost než u velkých firem, že se budou potýkat s finančními omezeními v souvislosti s externím financováním, a že podíl firem s finančními omezeními se napříč EU pohybuje mezi 1 až 13 %;

51. konstatuje, že externí financování tvoří u všech podniků napříč EU jen o něco více než jednu třetinu jejich finančních prostředků na investice;

52. domnívá se, že vzhledem ke klíčové úloze MSP by EIB měla pokračovat ve své finanční podpoře a posílit své administrativní a poradenské kapacity, aby MSP poskytla informace a technickou podporu pro usnadnění jejich přístupu k financování, a to se zohledněním méně rozvinutých oblastí;

53.  zdůrazňuje, že aby EIB mohla uskutečnit své ambice, bude možná muset přijmout vyšší rizika a zároveň navýšit vlastní prostředky a získat zkušenosti v oblasti inovativních finančních nástrojů; vyzývá akcionáře EIB, aby pro EIB zajistili vhodné zdroje, jež jí umožní používat inovativní nástroje při financování projektů, které mohou mít trvalý sociální a inovativní přínos; požaduje proto, aby po zveřejnění výsledků externího hodnocení došlo k navýšení kapitalizace EIB s cílem umožnit více dlouhodobých úvěrů a inovativních nástrojů při financování projektů, které mají značný potenciál, pokud jde o udržitelnost, přínosy v oblasti inovací a v sociální oblasti, včetně projektů, jež vytvářejí udržitelná pracovní místa a snižují nerovnosti, a také s cílem poskytnout růstový kapitál, jenž by MSP umožňoval rozšířit jejich operace; zdůrazňuje význam faktoru adicionality, který by měla EIB zajišťovat u investic v celé EU, a spolupráce s více partnery; dále zdůrazňuje, že přidaná hodnota financování EIB zahrnuje také poskytování technického poradenství a budování kapacit s cílem pomoci projektům dosáhnout připravenosti na investice a zajistit co největší zeměpisnou rovnováhu;

54. navrhuje, aby EIB dále ekologizovala své portfolio pro MSP tím, že např. vyčlení větší část(i) na zelenější projekty a bude poskytovat podporu zprostředkovatelským bankám, aby vytvářely produkty, jež budou podněcovat energetickou účinnost nebo využívání energie z obnovitelných zdrojů; navrhuje rovněž, aby EIB podporovala digitalizaci MSP s cílem překlenout digitální propast;

55. v této souvislosti zpochybňuje investiční atraktivitu EIB pro malé podniky a klade si otázku, zda EIB není příliš limitována svými omezeními týkajícími se financování projektů spojených s významným rizikem;

Poskytování úvěrů mimo EU

56. vítá skutečnost, že je EIB aktivní ve více než 130 zemích mimo EU a poskytuje úvěry projektům s cílem podpořit politiky EU v oblasti vnější spolupráce a rozvoje;

57. konstatuje, že EIB podepsala v roce 2018 smlouvy o financování 101 nových projektů mimo EU, jejichž schválené prostředky na financování činí celkem 9,05 miliardy EUR s cílem uvolnit investice v celkové výši 41 miliard EUR, přičemž rekordní úvěry byly poskytnuty na boj s klimatickou změnou a na sociální a ekonomickou infrastrukturu;

58. vybízí EIB, jež mezi vícestrannými věřiteli zaujímá první místo na světě, aby si zachovala svoji prvořadou úlohu v budoucím systému financování EU a aby podporovala udržitelné financování mimoevropských projektů za současného zachování své klíčové role při zřizování mechanismů pro poskytování finančních prostředků z EU ve třetích zemích;

59. konstatuje, že asi 10 % úvěrů EIB směřuje do třetích zemí a že většina podpory je určena na podporu zemí s vyššími středními příjmy, přičemž v nejméně rozvinutých zemích financuje EIB jen několik málo operací;

60. bere na vědomí hodnocení Komise týkající se záruky EU za případné ztráty EIB v důsledku finančních operací na podporu investičních projektů mimo Unii; domnívá se, že by EIB měla zvýšit soudržnost a soulad svých vnějších úvěrů s cíli zahraniční a rozvojové politiky EU a s intervencemi členských států za účelem co největší podpory unijních politických cílů;

61. vybízí EIB, aby zlepšila svou odbornost v oblasti rozvojových projektů, zejména těch, jež zahrnují poskytování přímých úvěrů soukromému sektoru;

62. vybízí EIB, aby posílila spolupráci na místní úrovni, včetně spolupráce před realizací projektů i v jejich průběhu, a aby zlepšila spolupráci s delegacemi EU;

63. domnívá se, že by EIB měla posílit (své) monitorování projektů a zlepšit (své) vykazování a hodnocení skutečně dosažených výsledků i svou analýzu reálných ekonomických, sociálních a environmentálních dopadů; navrhuje proto, aby byl zvýšen počet místních zaměstnanců v partnerských zemích;

64. konstatuje, že objem financování souvisejícího se změnou klimatu, jež byl podepsán v období 2014–2018, přesahuje cíl vnějšího úvěrového mandátu, který činí 25 %;

65. žádá EIB, aby v plné míře využívala smluvní doložky, které jí umožňují pozastavit vyplácení prostředků, pokud není projekt v souladu s environmentálními, sociálními a daňovými normami a s normami v oblasti lidských práv a transparentnosti;

66. bere na vědomí, že přibližně 40 % operací v rámci vnějšího úvěrového mandátu probíhá přes finanční prostředníky, a žádá EIB, aby poskytovala úplnější a pravidelné informace o přerozdělování úvěrů finančními prostředníky; žádá EIB, aby i nadále prováděla kontroly úvěrů přidělovaných skrze finanční prostředníky odlišné od místních zprostředkovatelů; zdůrazňuje, že pokud jde o národní podpůrné banky, je na jedné straně důležité přehodnotit jejich vztah s EIB, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD) a rozvojovými bankami, aby se zajistil soulad mezi jejich příslušnými mandáty, a na straně druhé posílit jejich spolupráci s Komisí, EIB a vnitrostátními, regionálními a místními orgány s cílem dosáhnout větší synergie mezi ESI fondy a finančními nástroji a úvěry EIB, snížit administrativní zátěž, zjednodušit postupy, posílit administrativní kapacity, podnítit územní rozvoj a soudržnost a zvýšit viditelnost ESI fondů a financování ze strany EIB;

67. bere na vědomí hodnotící zprávu EIB z července 2017 o zprostředkovaných úvěrech v zemích AKT (oblast afrických, karibských a pacifických zemí)[6]; je znepokojen tím, že zjevně chybí kontrola prostředků spravovaných finančními prostředníky a že je obtížné sledovat přínosy těchto úvěrů; zdůrazňuje zejména, že mezi roky 2015 a 2018 nebylo 30 % zprostředkovaných úvěrů konkrétně/specificky označeno[7];

68. konstatuje, že zásady lidských práv tvoří součást klíčových postupů a norem banky týkajících se náležité péče; naléhavě žádá EIB, aby v souvislosti s následující revizí své politiky environmentálních a sociálních norem zpřísnila zásady týkající se lidských práv, mimo jiné i pokud jde rizika postihů vůči obhájcům těchto práv a oznamovatelům případů jejich porušení, a aby v plné míře dodržovala povinnost informovat místní komunity a konzultovat s nimi; domnívá se, že tato strategie by měla být prováděna na základě posouzení rizik v oblasti lidských práv a především by měla obsahovat metodiku pro předcházení negativním dopadům na obhájce lidských práv a vhodné možnosti reakce na takovou situaci, mimo jiné zaručení účinného práva na přístup k informacím a požadování skutečné předběžné konzultace s původními obyvateli dotčenými danou investicí; domnívá se, že tato strategie by měla zahrnovat rovněž systematické hodnocení rizik v oblasti lidských práv, včetně posouzení ex ante, a trvalé sledování na místě; vyzývá EIB, aby do svých smluv zařadila klauzule umožňující pozastavit vyplácení prostředků v případě závažného porušování lidských práv nebo environmentálních a sociálních norem a aby zajistila snadný přístup k mechanismům pro podávání stížností pro marginalizované komunity žijící v odlehlých oblastech, přičemž tyto mechanismy musí být včasné a účinné;

69. oceňuje, že EIB již zaměstnává specialisty na otázky lidských práv, a doporučuje, aby provedla další nábor těchto specialistů z partnerských zemí, tak aby získala lepší povědomí o situaci v jednotlivých oblastech a mohla všechny případy porušování lidských práv monitorovat;

70. vítá podpis memoranda o porozumění mezi EIB a japonskou agenturou pro mezinárodní spolupráci (JICA) dne 26. září 2019, které umožní další spolufinancování a společné investice v rozvojových zemích; věří, že tato spolupráce posiluje důležité strategické partnerství mezi EIB a agenturou JICA při podpoře projektů ve třetích zemích, které řeší celosvětové problémy;

71. bere na vědomí nedávná prohlášení prezidenta EIB Wernera Hoyera o tom, že se EIB zaměří na rozvoj; konstatuje rovněž, že EIB navrhla vytvoření dceřiné společnosti zaměřené na rozvoj – Evropské banky pro udržitelný rozvoj; žádá EIB, aby s Parlamentem vedla dialog ohledně svých plánů na zřízení pobočky, pod níž by se slučovaly rozvojové činnosti banky, zejména v souvislosti s diskuzemi s Radou a v návaznosti na zprávu skupiny odborníků na vysoké úrovni o evropské struktuře pro financování rozvoje;

72. vyzývá EIB, aby se řídila osvědčenými postupy a vztáhla zásadu svobodného, předběžného a informovaného souhlasu na všechny dotčené komunity v případě investic týkajících se půdy a přírodních zdrojů a neobracela se jen na původní obyvatele;

Správa, transparentnost a odpovědnost

73. připomíná, že se stejné zásady odpovědnosti a transparentnosti musí vztahovat na všechny orgány Unie[8]; trvá na tom, že větší hospodářská úloha skupiny EIB a zvýšení její investiční kapacity a využívání rozpočtu EU k zajištění jejích operací musí jít ruku v ruce s transparentností a odpovědností, pokud jde o její hospodářské operace, využívání rozpočtové záruky EU, adicionalitu operací EIB a možné budoucí plány vytvořit v rámci EIB dceřinou společnost zaměřenou na rozvoj; vyzývá k transparentnímu přijímání rozhodnutí a úzké spolupráci s orgány EU, aby se zajistil soulad mezi vytčenými cíli a jejich důvěryhodnost; konstatuje, že politika transparentnosti skupiny EIB je založena na předpokladu zpřístupňování informací, a připomíná EIB její závazky vyplývající z Aarhuské úmluvy ve vztahu k přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí v EU;

74. podporuje závazek, který EIB přijala v rámci strategie pro rozmanitost a začlenění na období 2018–2021, a to zvýšit počet žen ve vedoucích pozicích do roku 2021 na 50 %; vyzývá EIB, aby zajistila, že splní svůj cíl získat během příštích dvanácti měsíců certifikaci pro rovnost žen a mužů „Economic Dividends for Gender Equality“;

75. vítá, že, jak bylo doporučováno v posledních zprávách Parlamentu, jsou ze schůzí řídícího výboru nyní vydávána veřejná shrnutí; zdůrazňuje, že je nezbytné systematicky zveřejňovat obsah schůzí všech řídících orgánů EIB, a požaduje větší transparentnost, pokud jde o schůze řídícího výboru a jejich závěry;

76.  žádá EIB, aby v souladu s právními předpisy EU zveřejňovala všechny informace týkající se přímých úvěrů, jež schvaluje řídící výbor, včetně toho, že pro každý projekt zveřejní stanovisko Komise a členského státu, v němž se projekt má uskutečnit, a aby též na vyžádání zveřejňovala přehledy výsledků měření;

77. vyzývá EIB, aby v roce 2020 přezkoumala svoji politiku transparentnosti v zájmu včasného zveřejnění rozsáhlejších informací o všech svých finančních aktivitách, tak aby bylo možné ověřit, že dodržuje své sociální, klimatické a environmentální závazky; zdůrazňuje význam souladu mezi činnostmi EIB a politikami EU;

78. vyzývá EIB, aby ještě zvýšila transparentnost a zlepšila přístup k informacím, zejména pokud jde o systém uzavírání smluv a subdodavatelských zakázek, výsledky vnitřních šetření a o výběr, monitorování a hodnocení činností banky a jejích programů;

79. žádá EIB, aby zajistila co nejvyšší míru bezúhonnosti svých finančních zprostředkovatelů a aby se na jejich úvěry vztahovaly stejné požadavky na transparentnost jako na ostatní typy úvěrů; vyzývá EIB, aby přestala spolupracovat s finančními zprostředkovateli, s nimiž se pojí negativní zkušenost, pokud jde o transparentnost, podvody, korupci, organizovaný zločin, praní peněz nebo dodržování lidských práv; zdůrazňuje, že tyto nové požadavky by neměly ohrozit přístup MSP k financím;

80. vyzývá k přezkumu regulačního rámce pro závazky EIB, pokud jde o povinnost řádné péče, který by měl zejména zpřísnit smluvní ujednání s klienty banky, například ve vztahu k podvodnému a korupčnímu jednání;

81. vyzývá EIB k většímu zapojení zainteresovaných stran a ke zkvalitnění procesů konzultace s veřejností u projektů, které financuje; žádá EIB, aby lépe dohlížela na různé fáze zapojení zainteresovaných stran, účinněji tyto fáze monitorovala a aby pro předkladatele projektů zajistila pevné záruky prostřednictvím závazných požadavků;

82. vyzývá EIB, aby v souladu s unijními předpisy o praní peněz zpřísnila své závazky náležité péče a vytvořila ucelený regulační rámec, který jí umožní účinně předcházet účasti na protiprávní činnosti a zajistí řádný sankční režim v případě porušení práva EU;

83. očekává od EIB, že upraví své vnitřní politiky tak, aby zohledňovaly nový právní rámec zavedený pro boj nejen s daňovými podvody, ale rovněž s vyhýbáním se daňovým povinnostem a daňovými úniky, a zdůrazňuje význam, který má nezávislost a efektivní činnost její divize pro vyšetřování podvodů; vybízí EIB, aby více spolupracovala s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a s vnitrostátními orgány s cílem bránit podvodům a praní peněz a aby zajistila, že bude informován Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) a že všechny případy potenciálních podvodů budou oznámeny příslušným orgánům; projevuje o činnost EIB proaktivní zájem; zastává názor, že úřad EPPO by měl v budoucnosti získat mandát, který mu umožní v členských státech, které jsou jeho členy, stíhat trestnou činnost spojenou s finančními prostředky EIB; žádá, aby na tento nový úkol byly vyčleněny dostatečné finanční prostředky;

84. konstatuje, že EIB zavedla politiku boje proti podvodům s nezávislým úřadem pro vyšetřování podezření z podvodů oznámených interně i externě; žádá EIB, aby zvážila aktualizaci své politiky s cílem zlepšit rámec boje proti podvodům a zajistit odpovídající zdroje, zejména s ohledem na významnou úlohu, kterou EIB plní při provádění politik EU, jako je program InvestEU a Zelená dohoda pro Evropu; konstatuje, že politika EIB týkající se boje proti podvodům již zahrnuje sankce a nápravná opatření a umožňuje například, aby bylo zastaveno vyplácení prostředků, požádáno o vrácení prostředků nebo aby byly projekty pozastaveny nebo zrušeny; žádá EIB, aby v případě, že jsou nahlášeny vážné nedostatky v řízení nebo korupce, zastavila vyplácení prostředků;

85. vítá, že skupina EIB přijala revidovanou politiku vůči nedostatečně regulovaným, netransparentním a nespolupracujícím jurisdikcím (NCJ)8; žádá ostatní evropské finanční instituce, aby uplatňovaly stejné normy; očekává, že EIB přijme podrobné provozní postupy a opatření náležité péče s cílem realizovat novou politiku vůči NCJ; konstatuje, že EIB zveřejňuje u každé operace o svých klientech na svých internetových stránkách podrobné informace a ověřuje skutečné vlastnictví svých klientů u úvěrů EIB, kde má být ručeno rozpočtem EU v souladu s právními předpisy EU; dále požaduje, aby internetové stránky EIB propojily rejstříky na úrovni členských států, kde lze údaje o skutečném vlastnictví získat; připomíná, že je nanejvýš důležité posílit politiku banky v oblasti netransparentních a nespolupracujících jurisdikcí s ohledem na nové a stávající způsoby vyhýbání se daňovým povinnostem, jako je využívání hybridních nesouladů, preferenční zacházení s právy duševního vlastnictví nebo využívání jurisdikcí s nízkým nebo nulovým zdaněním za účelem přesunu zisků, přičemž posílit politiku v této oblasti je nutno zejména tak, že se poskytování přímých i nepřímých půjček podmíní zveřejňováním daňových a účetních údajů podle jednotlivých zemí; vyzývá EIB k předložení seznamu svých dosud neuzavřených transakcí, zejména ve spojitosti se seznamem mezinárodních daňových rájů; žádá EIB, aby u rizikových projektů plně využívala soubor nástrojů pro boj proti vyhýbání se daňové povinnosti v rámci své řádné daňové správy a aby v případě potřeby uplatňovala požadavky týkající se přemístění; bere na vědomí revidovaný rámec skupiny IEB pro boj proti praní peněz a financování terorismu a žádá EIB, aby aktualizovala svou politiku s ohledem na pátou směrnici o boji proti praní peněz a aby spolupracovala s příslušnými orgány na zajištění přiměřených sankcí za porušení právních předpisů a přísných norem týkajících se finančních zprostředkovatelů;

86. bere na vědomí revizi politiky a postupů, které se týkají mechanismu EIB pro vyřizování stížností, jejíž cílem je zajistit, aby byl tento mechanismus plně funkční a odhaloval a napravoval případná porušení lidských práv související s projekty EIB; vyzývá EIB, aby dbala na nezávislost a účinnost tohoto mechanismu; vybízí k provedení doporučení evropské veřejné ochránkyně práv;

87. vyzývá EIB, aby prohloubila svou spolupráci s evropskou veřejnou ochránkyní práv;

88. vítá strategii skupiny EIB v oblasti rovnosti mezi muži a ženami a akčního plánu pro rovnost žen a mužů a očekává se zájmem druhou fázi realizace tohoto akčního plánu;

89. požaduje, aby EIB zajistila rovnoměrnější zastoupení mužů a žen, zejména na svých vedoucích pozicích;

90. vyzývá Komisi, Evropský účetní dvůr (EÚD) a EIB, aby v rámci nadcházejícím obnovení/prodloužení třístranné dohody o pravidlech pro účast posílily úlohu EÚD; požaduje, aby byl EÚD oprávněn kontrolovat všechny operace EIB, včetně hodnocení nákladové účinnosti jejích investičních činností a adicionality jejích projektů, a aby byly tyto audity zveřejňovány; rovněž vyzývá EÚD, aby vypracoval doporučení k výsledkům externích úvěrových činností EIB a jejich souladu s politikami EU;

91. žádá, aby byla uzavřena interinstitucionální dohoda mezi EIB a Parlamentem s cílem zlepšit přístup k dokumentům a údajům EIB;

92. naléhavě vyzývá k posílení pravomocí Evropského parlamentu, pokud jde o strategickou orientaci a politiku EIB, s cílem zajistit demokratickou kontrolu investic, včetně možnosti předkládat EIB otázky k písemnému zodpovězení, jak to již lze v případě ECB; žádá skupinu EIB, aby zlepšila svou odpovědnost v těchto otázkách, a navrhuje, aby se každého čtvrt roku konal dialog s příslušnými výbory Parlamentu s cílem zajistit účast na investiční strategii EIB a náležitý dohled; zdůrazňuje, že je důležité, aby Parlament ve větší míře kontroloval rozhodnutí správní rady EIB, a upozorňuje na to, že se Parlament může schůzí EIB účastnit jako pozorovatel v zájmu lepšího sdílení informací; požaduje, aby Komise zvýšila svou transparentnost ve vztahu k Parlamentu v souvislosti s postoji, které zaujímá ve správní radě EIB; žádá, aby EIB a Parlament uzavřely memorandum o porozumění s cílem zlepšit přístup k dokumentům a údajům EIB souvisejícím se strategickou orientací a finančními politikami v budoucnosti, aby se tak posílila odpovědnost banky;

93. žádá prezidenta EIB, aby toto usnesení předal ředitelům a guvernérům EIB, a vyzývá k jeho projednání v řídícím výboru banky;

94. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.


 

 

STANOVISKO HOSPODÁŘSKÉHO A MĚNOVÉHO VÝBORU (7.2.2020)

<CommissionInt>pro Rozpočtový výbor</CommissionInt>


<Titre>k finanční činnosti Evropské investiční banky – výroční zpráva za rok 2019</Titre>

<DocRef>(2019/2126(INI))</DocRef>

Zpravodaj (*): <Depute>Bas Eickhout</Depute>

(*) Přidružený výbor – článek 57 jednacího řádu

 

NÁVRHY

Hospodářský a měnový výbor vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1. poukazuje na význam činností Evropské investiční banky (EIB) jakožto banky Unie, jež provádí za účelem zvýšení stávající úrovně investic v EU, které jsou pod historickými průměrnými hodnotami a nedostačují k naplnění ambicí EU, pokud jde o udržitelnost, hospodářskou a sociální oblast, konkurenceschopnost, inovace a vytváření pracovních míst, a za účelem dosažení regionální soudržnosti, inovací a konkurenceschopnosti na úrovni EU i financování na místní úrovni, včetně samosprávných obcí, které reagují na potřeby občanů; důrazně vybízí EIB, aby pokračovala ve svém úsilí o další podporu investic do udržitelnějšího a konkurenceschopnějšího evropského hospodářství;

2. žádá Komisi, aby se obzvláště zaměřila na zajištění toho, aby fiskální pravidla EU podporovala budoucí úsilí EIB o zvýšení úrovně veřejných investic v EU, což umožní EIB, aby využila pákového efektu těch investic; zdůrazňuje významnou úlohu veřejného sektoru při plnění investičních cílů oznámených novou Komisí, konkrétně, aby byly v průběhu příštích deseti let uvolněny finanční prostředky ve výši 1 bilionu EUR na investice do ekologické transformace;

3. zdůrazňuje, že mají-li se tyto ambice naplnit, bude možná nezbytné, aby EIB přijímala větší rizika zejména v sektorech a regionech, které jsou z hlediska investic méně atraktivní, a to pod podmínkou, že takové půjčky budou splňovat kritéria způsobilosti EIB a zohledňovat obecný rating AAA Evropské investiční banky, přičemž by rovněž měla zvyšovat kapitál a posilovat rozvoj odborných znalostí v oblasti inovativních finančních nástrojů;

4. požaduje obecné navýšení kapitalizace EIB, aby se umožnilo více dlouhodobých úvěrů a  inovativních nástrojů při financování projektů, které mají značný potenciál, pokud jde o udržitelnost, přínosy v oblasti inovací a v sociální oblasti, včetně projektů, jež vytvářejí udržitelná pracovní místa a snižují nerovnosti; zdůrazňuje význam faktoru adicionality, který by měla EIB zajišťovat u investic v celé EU, a spolupráce s více partnery; dále zdůrazňuje, že jeden z aspektů přidané hodnoty financování EIB spočívá také v poskytování technického poradenství a budování kapacit s cílem pomoci projektům dosáhnout připravenosti na investice a zajistit co největší zeměpisnou rovnováhu;

5. bere na vědomí výsledky zprávy EIB o investicích 2019/2020, které se týkají financování malých a středních podniků (MSP) a společností se střední tržní kapitalizací; domnívá se, že MSP a společností se střední tržní kapitalizací  musí zůstat základním cílem EIB, a naléhavě žádá, aby bylo vyvíjeno větší úsilí a  kladen větší důraz v souvislosti s financováním MPS s cílem snížit schodek ve financování těchto společností; v této souvislosti vítá složku fondu InvestEU zaměřenou na MSP; zdůrazňuje, že je třeba se zaměřit na dlouhodobé financování, zejména na podporu projektů, které by jinak financování nezískaly, zejména inovativních začínajících podniků a MSP; zdůrazňuje, že finanční činnosti EIB nenahrazují udržitelné fiskální politiky členských států; vyzývá EIB a Evropský investiční fond, aby zvýšily své investice na přelomové inovace, zejména na ekologickou transformaci, s cílem podpořit evropské společnosti;

6. vítá, že se předsedkyně Komise zavázala, že části EIB budou transformovány na tzv. klimatickou banku, a rozhodnutí správní rady EIB, že do roku 2025 zvýší podíl financování z EIB na klimatická opatření a udržitelnost životního prostředí na nejméně 50 % a veškeré finanční aktivity EIB budou do roku 2020 v souladu s cíli Pařížské dohody;

7. vyzývá EIB, aby zvýšila financování na řešení technologického přechodu, podporovala rozvoj dovedností uzpůsobených současným i budoucím potřebám trhu práce, dále podporovala investice  do digitálních dovedností zaměstnanců a podnikatelů, digitální infrastruktury a do budování kapacit pro digitalizaci, aby poskytovala finanční prostředky na dlouhodobý výzkum a inovaci, MSP, podporovala sociální hospodářství a posilovala sociální a územní soudržnosti, a to konkrétně tím, že poskytne chybějící investice do veřejného bydlení a infrastruktury;

8. bere na vědomí nový evropský plán udržitelných investic, který předložila Komise, a žádá Komisi, aby plně podporovala ambice EIB v oblasti udržitelnosti;

9. žádá EIB, aby převzala klíčovou úlohu v oblasti udržitelného financování v Evropě i mimo ni  a aby nadále plnila klíčovou úlohu při vytvoření finančního mechanismu EU pro třetí země, zejména pak pro rozvojové země;

10. uznává, že by Evropská unie a členské státy měly více investovat do boje proti změně klimatu, do digitální revoluce a do veřejných služeb; vítá rozhodnutí správní rady EIB, že do konce roku 2021 ukončí finanční podporu pro projekty týkající se fosilních paliv a uvede celé své portfolio, včetně operací EIF, a úvěrové politiky do souladu s cíli Pařížské dohody;

11. žádá EIB, aby pracovala na tom, aby bylo získání podpory od EIB podmíněno tím, že dotyčné podniky musí přijmout závazky týkající se dekarbonizace, a aby poskytovala poradenství ohledně způsobu, jakým mohou společnosti emise uhlíku snížit; žádá EIB, aby uplatňovala rámec EU pro taxonomii jakožto kritérium pro své investice v oblasti klimatu a životního prostředí, a to okamžitě po jeho oficiálním přijetí; žádá EIB, aby vytvořila spolehlivou metodiku, na základě níž bude možné měřit a zveřejňovat, do jaké míry jsou finanční operace banky v souladu s Pařížskou dohodou;

12. všímá si rozdílů v hospodářské situaci a kapacitách členských států a zdůrazňuje, že je důležité zajistit spravedlivý přechod, aby se regionům a zemím, na něž bude mít největší dopad, poskytla pomoc při přizpůsobování se těmto nadcházejícím změnám, tak aby nikdo nezůstal opomenut; zdůrazňuje, že je nutné aktivně podporovat oblasti, v nichž v současné době pracovní místa závisí na průmyslových odvětvích s velkými emisemi, a to prostřednictvím značných investic do vzdělávání a alternativních hospodářských možností s cílem zajistit kvalitní pracovní místa, čímž bude zajištěn i hladký přechod; domnívá se, že soudržnost a koordinace s ostatními nástroji financování EU budou v tomto ohledu klíčové;

13. zdůrazňuje, že by hlavní kvantitativní cíl Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), jenž spočívá v mobilizaci dalších 500 miliard EUR dodatečných soukromých a veřejných investic, neměl být hlavním ukazatelem úspěchu EFSI a že by v budoucích investičních strategiích měly být přinejmenším stejně důležité měřitelné cíle v oblasti udržitelnosti, adicionality, zeměpisného pokrytí a sociálního dopadu;

14. žádá EIB, aby zvýšila podíl financování z EFSI a programu InvestEU na projekty, které v souladu s příslušnými právními předpisy EU výrazně přispívají k plnění cílů EU týkajících se udržitelnosti a sociální oblasti; žádá Komisi, aby zajistila, aby byly metodiky ověřování udržitelnosti programu InvestEU plně v souladu s cíli EU v oblasti udržitelnosti a aby hodnotící kritéria sociálních projektů zohledňovala zásady evropského pilíře sociálních práv; v této souvislosti poukazuje na to, že je důležité provádět předběžné a následné hodnocení udržitelnosti, konkurenceschopnosti a hospodářského a sociálního dopadu projektů a jejich dopadu na životní prostředí;

15. vyzývá EIB, aby v rámci svých úvěrových činností přednostně podporovala plnění cílů OSN pro udržitelný rozvoj;

16. žádá skupinu EIB, aby zajistila větší míru transparentnosti a odpovědnosti, pokud jde o její hospodářské operace, její využití záruk z rozpočtu EU, adicionalitu operací EIB a o budoucí plány na vytvoření rozvojové „dceřiné banky“ v rámci EIB;

17. konstatuje, že politika transparentnosti skupiny EIB je založena na předpokladu zpřístupňování informací; vyzývá EIB, aby obecně posílila svou komunikaci a především aby dále informovala veřejné i soukromé subjekty na vnitrostátní a místní úrovni o svých nástrojích a propagovala je prostřednictvím svých kontaktních kanceláří v členských státech; zdůrazňuje, že je důležité, aby před prováděním projektů i během jejich provádění byly řádně konzultovány místní komunity a občané, a že je nezbytné mít k dispozici řádné mechanismy pro konzultaci různých zúčastněných stran, jako jsou odborníci v oblasti klimatu, odborové svazy, subjekty občanské společnosti, zástupci podniků, MSP a akademické sféry;

18. žádá skupinu EIB, aby zlepšila svou odpovědnost v těchto otázkách, a navrhuje, aby se každého čtvrt roku konal dialog s příslušnými výbory Parlamentu s cílem zajistit účast v investiční strategii EIB a náležitý dohled; zdůrazňuje, že je důležité, aby Parlament ve větší míře kontroloval rozhodnutí správní rady EIB, a upozorňuje na to, že Parlament může na schůzích EIB využít pozorovací status, aby se zajistilo lepší sdílení informací; požaduje, aby Komise zvýšila svou transparentnost ve vztahu k Parlamentu v souvislosti s postoji, které zaujímá ve správní radě EIB; žádá, aby EIB a Parlament uzavřely memorandum o porozumění s cílem zlepšit přístup k dokumentům a údajům EIB souvisejícím se strategickou orientací a finančními politikami v budoucnosti, aby se tak posílila odpovědnost banky;

19. zdůrazňuje, že by práva Účetního dvora provádět audit EIB měla být posílena a měla by pokrývat veškeré operace EIB a že by audity měly rovněž zahrnovat nákladovou efektivnost investičních činností EIB a adicionalitu jejích projektů a měly by být zveřejňovány; žádá EIB, aby v budoucnu posílila svou spolupráci s úřadem OLAF a Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO) a aby podávala zprávy o všech případech možných podvodů příslušným orgánům; zastává názor, že úřad EPPO by měl v budoucnosti získat mandát, který mu umožní v členských státech, které jsou jeho členy, stíhat trestnou činnost spojenou s finančními prostředky EIB;

20. vítá novou politiku skupiny EIB  týkající se nespolupracujících jurisdikcí a řádné správy daní, která byla přijata v roce 2019, avšak připomíná, že je nanejvýš důležité tuto politiku posílit s ohledem na nové způsoby vyhýbání se daňové povinnosti, jako je využití hybridních nesouladů, preferenční zacházení v oblasti práv duševního vlastnictví nebo využití jurisdikcí s nízkými nebo nulovými daněmi k odklonu zisků; žádá ostatní evropské finanční instituce, aby uplatňovaly stejně přísné normy; žádá EIB, aby u rizikových projektů plně využívala soubor nástrojů pro boj proti vyhýbání se daňové povinnosti v rámci své řádné daňové správy a aby v případě potřeby uplatňovala požadavky týkající se přemístění; vítá čl. 155 odst. 3 finančního nařízení z roku 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, neboť podmiňuje  rozpočtové záruky sdělením informací o skutečném vlastnictví a uveřejním údajů ze zpráv podle jednotlivých zemí; bere na vědomí revidovaný rámec skupiny IEB pro boj proti praní peněz a financování terorismu a žádá EIB, aby aktualizovala svou politiku s ohledem na pátou směrnici o boji proti praní peněz, která vstoupila v platnost v lednu 2020, a aby spolupracovala s příslušnými orgány na zajištění přiměřených sankcí za porušení právních předpisů a přísných norem týkajících se finančních zprostředkovatelů;

21. konstatuje, že se EIB musí řídit Listinou základních práv EU a že zásady lidských práv jsou začleněny do jejích postupů a norem týkajících se řádné správy, včetně veřejně dostupných předběžných posouzení; žádá EIB o zajištění toho, aby byl její mechanismus pro vyřizování stížností plně funkční a odhaloval a napravoval případná  porušení lidských práv související s projekty EIB; žádá EIB, aby zajistila, že do nadcházející revize sociálních a environmentálních norem, která je naplánována na rok 2020, budou zahrnuty záruky týkající se lidských práv;

22. konstatuje, že EIB zavedla politiku boje proti podvodům s nezávislým úřadem pro vyšetřování podezření z podvodů oznámených interně i externě; žádá EIB, aby zvážila aktualizaci své politiky s cílem zlepšit rámec boje proti podvodům a zajistit odpovídající zdroje, zejména s ohledem na významnou úlohu, kterou EIB plní při provádění politik EU, jako je program InvestEU a Zelená dohoda pro Evropu; konstatuje, že politika EIB týkající se boje proti podvodům již zahrnuje sankce a nápravná opatření a umožňuje například, aby bylo zastaveno vyplácení prostředků, požádáno o vrácení prostředků nebo aby byly projekty pozastaveny nebo zrušeny; žádá EIB, aby v případě, že jsou nahlášeny vážné nedostatky v řízení nebo korupce, zastavila vyplácení prostředků;

23. vítá podpis memoranda o porozumění mezi EIB a japonskou agenturou pro mezinárodní spolupráci dne 26. září 2019, která umožní další spolufinancování a společné investice v rozvojových zemích; tato spolupráce posiluje důležité strategické partnerství mezi EIB a agenturou JICA při podpoře projektů ve třetích zemích, které řeší celosvětové problémy;

24. podporuje závazek, který EIB přijala v rámci strategie pro rozmanitost a začlenění na období 2018–2021, a to zvýšit počet žen na seniorních pozicích do roku 2021 na 50 %; vyzývá EIB, aby zajistila, že splní svůj cíl získat během příštích dvanácti měsíců certifikaci pro rovnost žen a mužů Economic Dividends for Gender Equality;

25. vyzývá EIB, aby pokračovala ve spolupráci s podobně smýšlejícími partnery při řešení celosvětových problémů;

26. vyzývá ke zvýšení finanční podpory místních zdrojů energie, aby Evropa přestala být vysokou měrou závislá na externích zdrojích energie a aby byly zajištěny bezpečné dodávky;

27. vybízí EIB, aby spolupracovala s drobnými tržními subjekty a komunitními sdruženími s cílem konsolidovat malé projekty obnovitelné energie a umožnit jim splnit podmínky pro financování EIB.


INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

6.2.2020

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

37

4

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Gunnar Beck, Gilles Boyer, Jonás Fernández, Frances Fitzgerald, José Manuel García-Margallo y Marfil, Luis Garicano, Valentino Grant, José Gusmão, Enikő Győri, Eero Heinäluoma, Danuta Maria Hübner, Stasys Jakeliūnas, Georgios Kyrtsos, Aurore Lalucq, Aušra Maldeikienė, Jörg Meuthen, Dimitrios Papadimoulis, Piernicola Pedicini, Lídia Pereira, Dragoş Pîslaru, Evelyn Regner, Alfred Sant, Joachim Schuster, Pedro Silva Pereira, Irene Tinagli, Ernest Urtasun, Johan Van Overtveldt

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Marc Angel, Carmen Avram, Damien Carême, Lefteris Christoforou, Bas Eickhout, Niels Fuglsang, Pedro Marques, Fulvio Martusciello, Eva Maydell, Caroline Nagtegaal, Jessica Polfjärd, Stéphane Séjourné

Náhradníci (čl. 209 odst. 7) přítomní při konečném hlasování

José Manuel Fernandes, Ralf Seekatz

 


 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

37

+

GUE/NGL

José Gusmão, Dimitrios Papadimoulis

NI

Piernicola Pedicini

PPE

Lefteris Christoforou, José Manuel Fernandes, Frances Fitzgerald, José Manuel García-Margallo y Marfil, Enikő Győri, Danuta Maria Hübner, Georgios Kyrtsos, Aušra Maldeikienė, Fulvio Martusciello, Eva Maydell, Lídia Pereira, Jessica Polfjärd, Ralf Seekatz

RENEW

Gilles Boyer, Luis Garicano, Caroline Nagtegaal, Dragoş Pîslaru, Stéphane Séjourné

S&D

Marc Angel, Carmen Avram, Jonás Fernández, Niels Fuglsang, Eero Heinäluoma, Aurore Lalucq, Pedro Marques, Evelyn Regner, Alfred Sant, Joachim Schuster, Pedro Silva Pereira, Irene Tinagli

VERTS/ALE

Damien Carême, Bas Eickhout, Stasys Jakeliūnas, Ernest Urtasun

 

4

-

ECR

Johan Van Overtveldt

ID

Gunnar Beck, Valentino Grant, Jörg Meuthen

 

0

0

 

 

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 


 

 

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

2.3.2020

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

24

4

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Rasmus Andresen, Olivier Chastel, Lefteris Christoforou, David Cormand, Paolo De Castro, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazabal Rubial, Alexandra Geese, Valentino Grant, Francisco Guerreiro, Joachim Kuhs, Pierre Larrouturou, Janusz Lewandowski, Siegfried Mureşan, Dimitrios Papadimoulis, Bogdan Rzońca, Nicolae Ştefănuță, Nils Torvalds, Nils Ušakovs, Johan Van Overtveldt, Angelika Winzig

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Derk Jan Eppink, Eero Heinäluoma, Martin Hojsík, Fabienne Keller, Victor Negrescu

Náhradníci (čl. 209 odst. 7) přítomní při konečném hlasování

Marco Campomenosi, Jérémy Decerle, Nicolás González Casares, Herve Juvin, Lídia Pereira

 


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

24

+

GUE/NGL

Dimitrios Papadimoulis

PPE

Lefteris Christoforou, José Manuel Fernandes, Janusz Lewandowski, Siegfried Mureşan, Lídia Pereira, Angelika Winzig

RENEW

Olivier Chastel, Jérémy Decerle, Martin Hojsík, Fabienne Keller, Nicolae Ştefănuță, Nils Torvalds

S&D

Paolo De Castro, Eider Gardiazabal Rubial, Nicolás González Casares, Eero Heinäluoma, Pierre Larrouturou, Victor Negrescu, Nils Ušakovs

VERTS/ALE

Rasmus Andresen, David Cormand, Alexandra Geese, Francisco Guerreiro

 

4

-

ECR

Derk Jan Eppink

ID

Marco Campomenosi, Valentino Grant, Joachim Kuhs

 

3

0

ECR

Bogdan Rzońca, Johan Van Overtveldt

ID

Herve Juvin

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

[1] Úř. věst. L 345, 27.12.2017, s. 34.

[2] Evropská komise, SWD(2016) 0405 final/2, 6. prosince 2016, tabulka 22 (scénář EUCO30, zdroj: model PRIMES).

[3] „Rozčlenění: v těch případech, kdy to bude možné a relevantní, se bude banka snažit zaznamenávat pouze složky opatření týkajících se klimatu, jež jsou součástí celkových větších projektů nebo programů. Tento přístup umožňuje podrobnější rozčlenění a je v souladu s harmonizovanou metodikou MRB“ (EIB:  „Poskytování úvěrů na opatření v oblasti klimatu – seznam způsobilých odvětví a kritérií způsobilosti“, 20. prosince 2017).

[4] Banka Crédit Agricole se zavázala nadále nepodporovat podniky vyvíjející nebo hodlající vyvíjet činnost v oblasti uhlí. Politika nulové tolerance této banky se vztahuje na všechny podniky, které vyvíjejí nebo hodlají vyvíjet činnost v oblasti uhlí, od těžby uhlí pro výrobu elektřiny přes obchodování s uhlím až po jeho přepravu.

[5] EIB, „Environmentální, klimatické a sociální hlavní směry při rozvoji hydroelektrické energie“, říjen 2019.

[6] EIB: „Hodnocení činnosti v oblasti úvěrů zprostředkované od EIB v rámci investičního nástroje v zemích AKT“, červenec 2017.

[7] Zpráva s názvem „Ukryjte tyto kostlivce, aby nebyli vidět: 3 veřejné finanční instituce prověřované Pařížskou dohodou “ (Cachez ces fossiles que l’on ne saurait voir: 3 institutions financières publiques à l’épreuve de l’Accord de Paris), Les Amis de la Terre France, Oxfam France et Réseau Action Climat-France, červenec 2019.

[8] Jak připomenul Účetní dvůr v roce 2018.

Poslední aktualizace: 25. března 2020Právní upozornění - Ochrana soukromí