ZPRÁVA o doporučení Evropského parlamentu Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku k západnímu Balkánu v návaznosti na summit konaný v roce 2020

4.5.2020 - (2019/2210(INI))

Výbor pro zahraniční věci
Zpravodaj: Tonino Picula


Postup : 2019/2210(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A9-0091/2020
Předložené texty :
A9-0091/2020
Přijaté texty :

NÁVRH DOPORUČENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku k západnímu Balkánu v návaznosti na summit konaný v roce 2020

(2019/2210(INI))

Evropský parlament,

 s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 28. června 2018, na závěry Rady ze dne 18. června 2019 a na závěry Evropské rady ze dne 17. a 18. října 2019, jimiž se odkládá rozhodnutí o zahájení přístupových jednání se Severní Makedonií a Albánií,

 s ohledem na konečnou dohodu o urovnání neshod popsaných v rezolucích Rady bezpečnosti Organizace spojených národů 817 (1993) a 845 (1993), ukončení prozatímní dohody z roku 1995 a vytvoření strategického partnerství mezi Řeckem a Severní Makedonií ze dne 17. června 2018, známou také jako Prespanská dohoda,

 s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. února 2020 s názvem „Posílení přístupového procesu – Přesvědčivá perspektiva EU pro západní Balkán“ (COM(2020)0057),

 s ohledem na sdělení Komise o politice rozšíření EU ze dne 29. května 2019 (COM(2019)0260),

 s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. února 2018 s názvem „Přesvědčivá perspektiva rozšíření pro západní Balkán a větší angažovanost Unie v tomto regionu“, COM(2018)0065,

 s ohledem na globální strategii EU z roku 2016, která upřesňuje, že důvěryhodná politika rozšíření představuje strategickou investici do bezpečnosti a prosperity Evropy a že již významně přispěla k míru ve válečných oblastech,

 s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. října 2013 nazvané „Strategie rozšíření a hlavní výzvy na období 2013–2014“ (COM(2013)0700),

 s ohledem na obnovený konsenzus o rozšíření, který Evropská rada schválila v prosinci 2006 a následně jej potvrdila ve svých závěrech z června 2019,

 s ohledem na závěrečné prohlášení ze summitu v Záhřebu ze dne 24. listopadu 2000,

 s ohledem na prohlášení vydané na summitu zemí EU a západního Balkánu v Soluni dne 21. června 2003 a týkající se vyhlídek zemí západního Balkánu na přistoupení k Evropské unii,

 s ohledem na Sofijské prohlášení vydané na summitu EU a zemí západního Balkánu dne 17. května 2018 a na připojený „sofijský program priorit“,

 s ohledem na berlínský proces zahájený dne 28. srpna 2014, zejména na prohlášení ministrů zahraničních věcí zemí západního Balkánu o regionální spolupráci a dvoustranných sporech ze dne 27. srpna 2015 a na zřízení Regionální kanceláře pro spolupráci mládeže (RYCO) s tím, že následující summity proběhly ve Vídni (2015), v Paříži (2016), v Terstu (2017), v Londýně (2018) a v Poznani (2019),

 s ohledem na závěry zasedání Rady pro obecné záležitosti o uplatňování podmíněnosti s cílem vytvořit soudržnou strategii EU pro vztahy se zeměmi v regionu, které se konalo ve dnech 29. a 30. dubna 1997,

 s ohledem na společné prohlášení ministrů zahraničních věcí 13 členských států EU ze dne 11. června 2019 o závazku EU k evropské integraci západního Balkánu,

 s ohledem na společné prohlášení ze summitu předsedy Evropského parlamentu a předsedů parlamentů zemí západního Balkánu, který svolal předseda Evropského parlamentu s vedením parlamentů zemí západního Balkánu na 28. leden 2020,

 s ohledem na neformální setkání konané dne 16. února 2020, na kterém se sešli vedoucí představitelé zemí západního Balkánu, předseda Evropské rady, předseda Evropské komise, vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a předseda vlády Chorvatské republiky předsedající Radě Evropské unie,

 s ohledem na usnesení Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 31. října 2019 nazvané „Zahájení přístupových jednání se Severní Makedonií a Albánií: EU by měla chránit svou důvěryhodnost a své geostrategické zájmy“[1],

 s ohledem na stanovisko Evropského výboru regionů k balíčku týkajícího se rozšíření 2019 přijaté dne 13. února 2020[2],

 s ohledem na své usnesení ze dne 9. července 2015 o připomínce událostí ve Srebrenici[3],

 s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 27. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP III)[4],

 s ohledem na své usnesení ze dne 24. října 2019 o zahájení přístupových jednání se Severní Makedonií a Albánií[5],

 s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o postoji Evropského parlamentu ke konferenci o budoucnosti Evropy[6].

 s ohledem na článek 118 jednacího řádu,

 s ohledem na dopis Výboru pro mezinárodní obchod,

 s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0091/2020),

A. vzhledem k tomu, že rozšíření je jednou z nejúspěšnějších a nejstrategičtějších politik EU

a nejúčinnějším nástrojem zahraniční politiky, který přispívá k většímu šíření klíčových hodnot EU, tedy respektování lidské důstojnosti, svobody, demokracie, posilování míru a prosperity, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv osob náležejících v Evropě k menšinám;

B. vzhledem k tomu, že proces rozšíření je nedílnou součástí evropské integrace a má pro Evropskou unii i nadále strategický význam;

C. vzhledem k tomu, že vyhlídky zemí západního Balkánu na plnohodnotné členství v EU podložené výsledky jsou v politickém, bezpečnostním a hospodářském zájmu Unie;

D. vzhledem k tomu, že vyhlídky na členství v EU jsou uznáním podstatné geopolitické výzvy spočívající ve sjednocení evropského kontinentu a zásadní pobídkou pro úsilí zemí západního Balkánu o reformy;

E. vzhledem k tomu, že země západního Balkánu jsou zeměpisně, historicky a kulturně součástí Evropy a že jejich integrace do Evropské unie má klíčový význam pro stabilitu a bezpečnost celého kontinentu, jeho svobodu a mír;

F. vzhledem k tomu, že rozšiřování EU je obousměrný proces, v němž obě strany musí dostát svým závazkům a který je založen na předpokladu, že jak Evropská unie, tak kandidátské země plní své závazky;

G. vzhledem k tomu, že zdokonalená metodika navržená Komisí má za cíl vnést do procesu rozšíření novou dynamiku a poskytnout nový impuls pro transformaci přistupujících zemí;

H. vzhledem k tomu, že EU je v tomto regionu předním investorem, obchodním partnerem a dárcem;

I. vzhledem k tomu, že Evropský parlament ve svých usneseních uvítal pokrok, kterého dosáhla Severní Makedonie a Albánie; vzhledem k tomu, že s ohledem na tento pokrok Parlament souhlasil s přidělením odměny za dosažené výsledky v rámci nástroje předvstupní pomoci Severní Makedonii a Albánii;

J. vzhledem k tomu, že Evropský parlament vyjádřil politování nad tím, že se Evropská rada v roce 2019 nedohodla na zahájení přístupových rozhovorů se Severní Makedonií a Albánií; vzhledem k tomu, že toto nezahájení rozhovorů na základě doporučení Komise z let 2018 a 2019, která schválil Parlament, narušilo důvěryhodnost Evropské unie, přispělo k nárůstu populismu, nacionalismu a skepticismu vůči EU, oslabilo úsilí kandidátských zemí, vedlo k riziku vytvoření politického vakua a povzbudilo aktéry třetích stran, kteří usilují o nastolení politického vlivu v regionu na úkor integračního procesu EU;

K. vzhledem k tomu, že proces rozšíření podporuje a posiluje schopnost řešit dvoustranné spory a usiluje o smíření mezi společenskými silami v regionu;

L. vzhledem k tomu, že země západního Balkánu by měly zvýšit úsilí o překonání politické polarizace a vleklých parlamentních bojkotů, aby posílily parlamentní dohled;

M. vzhledem k tomu, že Evropský parlament zůstává spolehlivým partnerem zemí v procesu přistoupení k EU a zastáncem procesu rozšíření jako pozitivního mechanismu Evropské unie, který má podněcovat reformy zaměřené na institucionální a sociálně-ekonomické posílení těchto zemí ve prospěch jejich občanů;

N. vzhledem k tomu, že Soluňská agenda a prohlášení ze Sofie zdůraznily, že bude kladen zvláštní důraz na vytváření dalších příležitostí pro mládež, přičemž bude zajištěn přínos k sociálně-ekonomickému rozvoji západního Balkánu;

O. vzhledem k tomu, že Evropský parlament je odhodlán zintenzivnit svou politickou a institucionální podporu poskytovanou demokratickým a ekonomickým reformám v tomto regionu a pomáhat zemím západního Balkánu v procesu přistoupení k EU;

P. vzhledem k tomu, že politické směry Komise pro období 2019–2024 potvrzují evropskou perspektivu západního Balkánu;

Q. vzhledem k tomu, že během slyšení v Evropském parlamentu se místopředseda, vysoký představitel Borrell a komisař Várhelyi zavázali k zařazení procesu rozšíření mezi priority a k urychlení strukturálních a institucionálních reforem a integračních procesů na západním Balkáně;

R. vzhledem k tomu, že ambiciózní politika rozšíření vyžaduje odpovídající rozpočet; vzhledem k tomu, že Rada by měla poskytnout dostatečné rozpočtové prostředky na podporu politiky rozšíření;

S. vzhledem k tomu, že EU musí také posílit mechanismy právního státu uvnitř Unie a stanovit ambiciózní program konference o budoucnosti Evropy;

T. vzhledem k tomu, že evropská prosperita a bezpečnost úzce souvisí s procesem integrace a pokrokem v oblasti míru, demokracie, dodržování lidských práv a právního státu v regionu západního Balkánu a budoucnosti jeho zemí v silné a reformované EU;

1. doporučuje Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku následující:

a) podporovat evropské vyhlídky zemí západního Balkánu a zlepšit přístupový proces tak, aby bylo zajištěno, že proces posílí základní hodnoty a právní stát, povede k udržitelné demokratické, hospodářské a ekologické transformaci a sociální konvergenci, a zabezpečí dobré sousedské vztahy a regionální spolupráci jakožto základní prvky procesu stabilizace a přidružení, a aby bylo rovněž zajištěno, že rozšiřování Unie bude pokračovat souběžně s diskusemi o budoucnosti Evropy a o vnitřní reformě EU;

b) zvýšit úsilí o zformování politické vůle mezi členskými státy při postupném rozšiřování na západní Balkán místo toho, aby mu vnitřní procesy EU stály v cestě, a zlepšit politické a strategické vedení EU v celkové politice v regionu;

c) pokračovat v rozšíření jakožto v nezbytném předpokladu pro důvěryhodnost EU, její úspěch a vliv v regionu i mimo něj;

d) urychlit přístupový proces zemí, které se politicky i administrativně zavázaly provádět reformy související s EU;

e) zajistit, aby lepší metodika podporovala plnohodnotné členství v EU jako konečný cíl a aby EU stanovila předvídatelnější kritéria na základě podmíněnosti a reverzibility a aby je důsledně uplatňovala, díky čemuž bude přístupový proces dynamičtější a EU použitím revidované metodiky obnoví svou důvěryhodnost;

f) zajistit, aby větší důraz na politickou povahu procesu, jak je představen v revidovaném návrhu metodiky Komise věnované rozšíření, nenahradil hodnocení dosažení referenčních hodnot na odborné úrovni a nebránil závazku EU vůči procesu rozšíření založenému na zásluhách;

g) zajistit, aby seskupení oblastí politik posílilo hloubku, kvalitu a udržitelnost reforem, přineslo konkrétní výsledky v přistupujících zemích a zároveň umožnilo souběžná jednání o různých kapitolách;

h) poskytnout jasná, transparentní a jednotná referenční kritéria pro přistoupení a také trvalou politickou a technickou podporu v průběhu celého procesu a zlepšit měření pokroku na místě, přičemž je třeba zajistit, aby byla každá přistupující země posuzována na základě podmíněnosti a svých vlastních zásluh;

i) zajistit kontinuitu, odpovědnost, soudržnost a předvídatelnost procesu rozšiřování tím, že nová metodika Komise bude pevně stanovena jakožto dlouhodobá úprava této politiky, a předejde se ad hoc revizím procesu a jeho parametrů v důsledku vnitřních politických úvah kteréhokoli členského státu; zajistit, aby přístupové referenční hodnoty a podpora vycházely ze získaných zkušeností s cílem zabránit dřívějším nedostatkům a zlepšit přístupový proces;

j) usnadnit uplatňování lepší metodiky v případě přistupujících zemí, s nimiž se již vedou jednání, pokud se rozhodnou ji přijmout, s cílem umožnit smysluplné a dlouhodobé sladění se standardy a normami EU;

k) zvýšit politické a ekonomické pobídky pro země západního Balkánu a zlepšit soudržnost mezi procesem rozšíření a politickými iniciativami v EU prostřednictvím každoročních regionálních setkání s představiteli zemí západního Balkánu v rámci zasedání Evropské rady a prostřednictvím pravidelné účasti zástupců zemí západního Balkánu na zasedáních Evropské rady, v Politickém a bezpečnostním výboru a v pracovních skupinách Komise;

l) vybízet k postupnému zapojování přistupujících zemí do procesů, odvětvových politik a programů EU před přistoupením, a to prostřednictvím cílené finanční podpory EU s cílem přinést občanům, zejména dětem a mladým lidem, hmatatelné výhody a zlepšit pomoc poskytovanou ze strany EU před přistoupením a její přítomnost v těchto zemích před jejich plnohodnotným členstvím;

m) usnadnit a podporovat větší zapojení poslanců ze zemí, s nimiž se vedou jednání, do práce Evropského parlamentu;

n) zapojit zástupce zemí západního Balkánu do konference o budoucnosti Evropy se zvláštním důrazem na účast mladých lidí;

o) posílit mechanismus podmíněnosti a trvat na reverzibilitě přístupového procesu uplatněním objektivních kritérií při rozhodování o tom, zda by jednání měla být pozastavena nebo přerušena; zajistit, aby Komise tyto postupy zahájila po důkladném hodnocení a v reakci na návrh členských států nebo Evropského parlamentu a současně brala v úvahu, že pro stávající jednání se Srbskem a Černou Horou již platí zásada doložky o nerovnováze a reverzibilitě; zajistit, aby byl mechanismus podmíněnosti a pozastavení doplněn jasnými informacemi orgánů EU o detailech možného pozastavení;

p) posílit odpovědnost členských států za proces rozšiřování větším zapojením odborníků členských států na právní stát a jiné otázky, jakož i občanské společnosti a obránců lidských práv přímo na místě, a zlepšit posuzování celkového vývoje tím, že budou i nadále dodržovány dlouhodobé objektivní normy a předejde se politizaci technických aspektů procesu rozšíření, a to zejména čerpáním z monitorovacích zpráv a doporučení Rady Evropy a jiných normotvorných orgánů;

q) uznat, že berlínský proces podporuje a doplňuje politiku rozšíření EU a nelze jej chápat ani jako alternativu přistoupení ani jako zdvojování úsilí v rámci rozšíření;

r) uznat, že zahájení přístupových jednání s Albánií a Severní Makedonií je ve vlastním politickém, bezpečnostním a hospodářském zájmu Unie;

s)  uznat, že skutečnost, že Evropská rada v červnu 2018, v červnu 2019 a v říjnu 2019 nezahájila přístupová jednání s Albánií a Severní Makedonií, měla negativní dopad na úlohu EU v tomto regionu a na názor veřejnosti na přistoupení k EU, což vyslalo negativní signál západobalkánským zemím, a uznat, že zahájení přístupových jednání obnoví důvěryhodnost procesu, jak doporučily Evropský parlament a Komise;

t) zavést co nejdříve liberalizaci vízového režimu pro Kosovo, neboť referenční kritéria byla splněna již v červenci 2018;

u) zvýšit dynamiku jednání s cílem urychlit přistoupení Černé Hory a Srbska;

v) zajistit, aby prvořadost demokracie, právní stát, lidská práva a základní svobody měly znovu ústřední místo v procesu rozšíření tím, že se kapitoly týkající se soudnictví, korupce a organizované trestné činnosti a rovněž kapitoly, které se týkají dodržování lidských práv, včetně práv menšin, svobody sdělovacích prostředků a svobody projevu, otevřou jako první a uzavřou jako poslední;

w) zaměřit se na budování institucionálních a administrativních kapacit s cílem posílit transparentnost a účinnost řádné správy věcí veřejných na všech úrovních;

x) využít zkušeností z nedávných rozšíření, včetně zkušeností získaných ve středoevropských zemích;

y)  pokračovat ve spolupráci se zeměmi západního Balkánu v boji proti terorismu a organizované trestné činnosti;

z) zajistit cílený důraz na budování kapacit státu, uplatňování soudních rozhodnutí, soudní reformy a úsilí o potírání korupce a organizované trestné činnosti;

aa) trvat na dodržování domácích i mezinárodních soudních rozhodnutí a jejich provádění v plném rozsahu, včetně rozhodnutí ústavních soudů a všech rozsudků Evropského soudu pro lidská práva, Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii a jeho nástupce Mezinárodního zbytkového mechanismu pro trestní tribunály, Specializovaných senátů a specializované prokuratury pro Kosovo a doporučení monitorovacích orgánů Rady Evropy, včetně Evropské komise proti rasismu a nesnášenlivosti;

ab) naléhavě žádat země západního Balkánu, aby plnily své mezinárodní závazky, pokud jde o stíhání válečných zločinů a zjišťování osudu pohřešovaných osob; prosazovat naprostou spolupráci s Mezinárodním zbytkovým mechanismem pro trestní tribunály a Specializovanými senáty a specializovanou prokuraturou pro Kosovo a výslovně hájit práci a zjištění Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii a prosazovat a šířit jeho práci a odkaz mezi občany; odsoudit všechny pokusy oslavovat válečné zločince a popírat historická fakta a podporovat v tomto ohledu regionální komisi pro zjišťování skutečností o všech obětech válečných zločinů a dalších závažných případů porušování lidských práv spáchaných na území bývalé Jugoslávie (inciativa RECOM);

ac) zvýšit angažovanost EU při řešení otevřených dvoustranných otázek, podporovat dobré sousedské vztahy a regionální spolupráci budováním důvěry a úsilím o zprostředkování a naléhat na země západního Balkánu, aby se zavázaly k usmíření a mírovému řešení dlouhotrvajících sporů;

ad) posílit přístupový proces za účelem prohloubení solidarity mezi obyvateli zemí západního Balkánu a členských států a současně respektovat jejich dějiny, kulturu a tradice;

ae) posílit a tam, kde je to možné, zvýšit společné úsilí EU a zemí západního Balkánu o mezilidské kontakty a výměny tak, aby si obyvatelé jedné strany vytvářeli pozitivní obraz o obyvatelstvu druhé strany a naopak;

af) podporovat vytváření rovných podmínek pro inkluzivní politické prostředí a napomáhat úsilí všech zemí západního Balkánu o překonání politické polarizace a vleklých parlamentních bojkotů; rozvíjet inkluzivní a konstruktivní parlamentní kulturu a posílit parlamentní kontrolu a dohled; podporovat odpovědný přístup k zastupování zájmů občanů v parlamentech s cílem podporovat demokratickou kontrolu a zlepšovat kvalitu právních předpisů;

ag) vzít na vědomí práci Evropského parlamentu spojenou s přistoupením a jeho činnost na podporu demokracie a usnadňovat tuto práci a činnost, včetně činností stálých výborů a delegací, a zapojit do procesu kontroly na místě stálé zpravodaje Parlamentu pro země západního Balkánu;

ah) podpořit reformy volebního systému, které zajistí svobodné, spravedlivé a transparentní volby, jež budou na celostátní úrovni i na místních úrovních probíhat na základě soutěže kandidátů, nebudou poznamenány zastrašováním ani dezinformačními kampaněmi a budou v souladu s mezinárodními normami, včetně norem pro transparentní financování stran, a doporučeními mezinárodních pozorovatelských misí; sledovat uplatňování stanovisek Benátské komise; přispívat k programům Evropského parlamentu na podporu demokracie v tomto regionu;

ai) vybízet vnitrostátní parlamenty, aby využívaly nástroje Evropského parlamentu na podporu demokracie, jako je dialog Jeana Monneta a dialog mezi stranami, s cílem usnadnit politickou práci na parlamentním dialogu a posílit odpovědnost, dohled, demokratickou kontrolu a kvalitu legislativní práce;

aj) posilovat a úzce zapojit občanskou společnost v její roli nepostradatelného aktéra procesů demokratické konsolidace, regionální spolupráce a reforem souvisejících s přistoupením, a to s důrazem na proevropské a prodemokratické síly v regionu;

ak) zajistit, aby občané a společnosti kandidátských zemí byli více zapojeni do procesu přistoupení a měli z něj prospěch; obzvláště v tomto rámci podporovat a stimulovat proevropské a prodemokratické segmenty společnosti a proevropské a prodemokratické názory a stanoviska;

al) zajistit, aby každý provedený krok zahrnoval podstatný a komplexní dialog s organizacemi občanské společnosti, akademickou obcí a mládeží od rané fáze rozhodování až po fázi provádění a hodnocení, se zvláštním zřetelem na to, aby nepodporoval ani nefinancoval stávající místní protievropské mocenské struktury nebo místní struktury pochybné demokratické pověsti, a podpořit tak rozvoj hodnot EU, právní stát, boj proti korupci a budování silných a účinných demokratických institucí jako základu pro úspěšné přistoupení k EU; 

am) rozhodně odsoudit očerňující kampaně, výhrůžky a zastrašování novinářů a sdělovacích prostředků a trvat na vyšetření a stíhání těchto trestných činů, a umožnit tak vytvoření bezpečného prostředí pro novináře a zároveň řešit otázky související s koncentrací vlastnictví, s politickým a ekonomickým tlakem na financování sdělovacích prostředků a nedostatečnou transparentností jejich vlastnictví;

an) aktivně podporovat a posilovat demokratické, nezávislé a rozmanité mediální prostředí, jakož i odpovědnost a řízení sdělovacích prostředků;

ao) zvýšit podpůrná opatření na posílení odolnosti vůči dezinformačním a rušivým mediálním kampaním, včetně kampaní vedených na základě zahraničních vlivů, jejichž cílem je podrývat demokratické procesy a svrchovanost zemí západního Balkánu prostředky hybridní války;

ap) prosazovat a aktivně podporovat antidiskriminační politiky a trvat na stíhání trestných činů z nenávisti; vybízet k rychlejšímu pokroku směrem k rovnosti žen a mužů a bojovat proti diskriminaci a zajistit sociální začleňování etnických, národnostních a náboženských menšin, osob se zdravotním postižením, Romů a osob LGBTQI+, a to se zvláštním důrazem na děti, zaváděním politických opatření podporujících začlenění za účelem ochrany základních práv občanů;

aq) požadovat vytvoření silnějšího právního rámce s cílem předcházet vraždám žen a násilí na ženách a dětech a jiným formám domácího násilí a aktivně proti takovým činům bojovat, a to i připomínáním závazků vyplývajících z Úmluvy Rady Evropy a týkajících se prevence a potírání násilí páchaného na ženách a domácího násilí a podniknutím nezbytných kroků k ratifikaci této úmluvy; předcházet obchodování s lidmi a bojovat proti němu;

ar) uznat potíže, s nimiž se země západního Balkánu potýkají při řízení migračních a uprchlických toků, a značné úsilí, které region vynaložil na poskytnutí přístřeší a dodávek humanitární pomoci, především za podpory EU; uplatňovat dohody mezi zeměmi západního Balkánu a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex);

as) zdůraznit význam přínosu zemí západního Balkánu k ochraně vnějších hranic Evropské unie a posílit evropskou podporu správy hranic v regionu; posílit kapacitu azylového systému v regionu ve spolupráci s Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu a Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR);

at) zdůraznit zásadní význam sociálního rozměru a sociálně ekonomické soudržnosti a její klíčovou úlohu v přístupovém procesu;

au) více se zaměřit na vymýcení chudoby, podporu občanské společnosti a plnění závazků v oblasti pracovního práva;

av) pobízet země západního Balkánu ke zvýšení úrovně jejich pracovních a sociálních práv, k podpoře růstu, k provádění sociálního acquis EU a k zapojení široké škály zúčastněných stran, jako jsou odbory, obchodní komory a profesní komory, do vyjednávacího procesu s partnery EU;

aw) řešit problém odlivu mozků prostřednictvím konkrétních opatření, jako je podpora kvalitních a inkluzivních reforem vzdělávání, zejména v oblasti odborného vzdělávání a přípravy, a zajistit tak, aby vzdělávací sektor lépe odpovídal požadavkům trhu práce a přispíval k vytváření dlouhodobých a udržitelných pracovních příležitostí pro mladé lidi;

 

ax) podporovat platformu pro regionální dialog „Překlenutí mezery“, která byla zřízena programem Evropského parlamentu „Mladí političtí vůdci“, v úsilí o odstranění propastných rozdílů mezi mládežnickou politikou, zapojením mládeže a poslanci v zemích západního Balkánu a podněcovat konkrétní opatření k zajištění větší účasti mládeže v politice a provádění politiky zaměřené na mládež v zemích západního Balkánu;

ay) podporovat příležitosti v oblasti dobrovolnictví a občanské angažovanosti mladých lidí a více investovat do mladých lidí v daném regionu zvýšením účasti přistupujících zemí na stávajících programech mobility, jako je Erasmus+, Tvůrčí Evropa a Horizont 2020, a zaváděním nových programů v rámci meziregionální mobility;

az) prohloubit spolupráci v oblasti vědy, výzkumu a inovací prostřednictvím specializovaného plánování programů ze strany Evropské komise;

ba) zintenzivnit pomoc zemím západního Balkánu s cílem zlepšit jejich právní předpisy v oblasti životního prostředí, energetické účinnosti a klimatu a zajistit, aby byly tyto země schopny je provádět v souladu s normami EU a Pařížskou dohodou, mj. tím, že budou urychleně plnit veškeré své povinnosti podle Smlouvy o energetickém společenství, pokud jde o úplné sladění a uplatňování právních předpisů Unie v oblasti energetiky;

bb) vyzvat orgány, aby přijaly naléhavá opatření v oblasti monitorování, zmírňování a prevence znečišťování ovzduší a vody, zajistit předběžné strategické environmentální hodnocení a posuzování dopadů na životní prostředí s cílem zajistit udržitelný rozvoj vodní energie a cestovního ruchu, který by byl v rovnováze s ochranou životního prostředí;

bc) usnadnit regionální integraci v oblasti energetiky a větší diverzifikaci a zajistit bezpečnost energetických zdrojů a větší propojení energetické infrastruktury a digitálních sítí;

bd) podpořit nezbytnou energetickou transformaci s přechodem na čistší obnovitelné zdroje energie a odklonem od černého a hnědého uhlí, které představují závažné sociální a zdravotní riziko pro místní obyvatelstvo a sousední země, začlenit přistupující země západního Balkánu do postupů v rámci Zelené dohody pro Evropu a Fondu pro spravedlivou transformaci;

be) připomenout, že Evropská unie, která v letech 2014 až 2018 investovala 12,7 miliardy EUR ve formě přímých zahraničních investic, je největším zahraničním investorem v regionu; vypracovat v souladu se závazky uvedenými v Pařížské dohodě a Zelené dohodě pro Evropu strategický hospodářský a investiční plán na zvýšení konkurenceschopnosti, zlepšení právního a podnikatelského prostředí, situace malých a středních podniků a udržitelného rozvoje v celém regionu, protože po krátkodobém oživení investic v předchozích letech se hospodářský růst na západním Balkánu zpomaluje a investic a vývoz přispívají k hospodářskému růstu v tomto regionu méně;

bf) podporovat a prohlubovat regionální hospodářskou integraci na západním Balkáně, jak byla provedena již v rámci Středoevropské dohody o volném obchodu (CEFTA) a vytvořena podle právních předpisů EU, a aktivně podporovat ekonomickou integraci mezi EU a daným regionem pomocí rozšíření politiky EU a vnitřního trhu na země západního Balkánu poté, co budou splněny určité předpoklady;

bg) podporovat iniciativy založené na víceletém akčním plánu pro regionální hospodářský prostor (MAP REA) přijatém předsedy vlád zemí západního Balkánu na summitu v Terstu v roce 2017, které obsahují čtyři hlavní pilíře – obchod, investice, mobilitu a digitální integraci – a jež jsou klíčové pro hospodářský rozvoj regionu a rychlejší sbližování s EU;

bh) podporovat spolupráci zemí západního Balkánu s regionálními a mezinárodními organizacemi, jako je Rada pro regionální spolupráci (RCC), Regionální kancelář pro spolupráci mládeže (RYCO), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), a s mezinárodními finančními institucemi, jako je Evropská banka pro rekonstrukci a rozvoj (EBRD) a Evropská investiční banka (EIB);

bi) nadále poskytovat nezbytnou podporu nutnou k urychlenému dokončení procesu přistoupení Srbska a Bosny a Hercegoviny k Mezinárodní obchodní organizaci (WTO), uvítat jejich žádost o členství, kterou podaly v roce 1999, resp. 2005, a připomenout význam členství ve WTO z hlediska získání nových obchodních příležitostí a přípravy kandidátských zemí na brzké členství v EU;

bj) hájit zájmy Unie zmírněním negativního účinku dohod o volném obchodu s Eurasijskou hospodářskou unií podepsaných zeměmi, které požádaly o členství v Evropské unii a kterým byla poskytnuta příležitost uzavřít dohodu o stabilizaci a přidružení s Evropskou unií, mimo jiné přezkoumáním rozsahu pomoci poskytované těmto zemím;

bk) podporovat regionální spolupráci v oblasti rozvoje infrastruktury mezi zeměmi západního Balkánu;

bl) zajistit danému regionu jedno z prioritních míst v rámci unijní strategie zaměřené na konektivitu a zároveň poukázat na význam zlepšení dopravní infrastruktury v daném regionu, zejména vzhledem k tomu, jakou úlohu hraje při usnadňování obchodu, podporovat vybudování evropských železničních a silničních koridorů ve všech západobalkánských zemích, vyzvat Komisi k urychlenému zajištění prostředků na investice do infrastruktury;

bm) sblížit občany a ekonomiky daného regionu a EU tím, že by se země západního Balkánu zapojily do sítí TEN-T a TEN-E, a v souladu s návrhem Komise na strategický ekonomický a investiční plán pro země západního Balkánu pomoci s poskytováním kvalitních a bezpečných dopravních a energetických služeb a zlepšováním infrastruktury a celkového propojení v rámci regionu, a také mezi tímto regionem a EU;

bn) urychlit provádění digitální agendy pro západní Balkán s cílem zajistit občanům výhody digitální transformace, pomáhat zemím daného regionu při zlepšování možností financování a rozvoje pro začínající podniky a malé a střední podniky;

bo) stanovit předvídatelný časový rámec, urychlit vytvoření regionální zóny bezplatného roamingu a iniciovat další snížení tarifů v oblasti komunikací s EU na základě větší fyzické a digitální regionální spolupráce a konektivity;

bp) zlepšit důslednost, účinnost, viditelnost a transparentnost financování, které poskytuje Unie v oblasti vnější činnosti, a podporovat tak rozvoj hodnot Unie, právní stát, boj proti korupci a budování silných a účinných demokratických institucí, v případě potřeby sjednotit financování poskytované v rámci nástroje NPP III s cíli Zelené dohody pro Evropu;

bq) zajistit dostatečnou, spravedlivou a přiměřenou předvstupní pomoc orientovanou na výkonnost a výsledky, která by odpovídala transformačním potřebám příjemců a pomáhala jim plnit povinnosti spojené s přistoupením k EU; upřednostňovat konkrétní projekty, z nichž by měli prospěch občané uvedených zemí, a zvýšit schopnost příjemců dané prostředky čerpat;

br) zajistit užší koordinaci otázek v oblasti správy ekonomických záležitostí s mezinárodními finančními institucemi a zlepšit vzájemnou spolupráci, aby bylo dosaženo efektivnější podpory a nedocházelo k dvojímu financování;

bs) zpřísnit podmíněnost mezi makrofinanční pomocí a pokrokem v boji proti korupci a dodržováním právního státu a lidských práv;

bt) zabránit škrtům v celkovém financování z NPP, které by mohly zpomalit reformy související s EU a omezit schopnost Unie plnit svůj strategický cíl, kterým je stabilizace a transformace přistupujících zemí a jejich příprava na závazky vyplývající z členství, a které by mohly také vážně omezit jejich schopnost řešit mnohočetné výzvy, včetně usmíření, regionální integrace, změny klimatu a migrace, čímž by se tento region stal ještě náchylnějším k ovlivňování ze strany třetích zemí; zajistit přiměřenou trvalou podporu občanské společnosti;

bu) zajistit, aby se nástroj NPP III řídil politickými prioritami, které mají prostřednictvím konkrétních projektů přímý dopad na život občanů, a aby byly finanční prostředky v rámci předvstupní pomoci přidělovány transparentním, přiměřeným a nediskriminačním způsobem na základě spolehlivých ukazatelů výkonnosti s přihlédnutím k odhodlání přijímajících zemí provádět reformy a k dosaženému pokroku;

bv) upevnit na základě mechanismu pozastavení pomoci přístup založený na výkonnosti a zajistit její soulad s nástrojem pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI); doplnit nařízení o nástroji NPP III reformovaným a zdokonaleným „strategickým dialogem“, díky němuž by byl Evropský parlament včas informován a konzultován;

bw) podporovat demokratickou odpovědnost zajištěním plného zapojení Evropského parlamentu do kontroly, dohledu a strategického řízení navrhování a plánování programů v rámci NPP III prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci a sledování a hodnocení tohoto nástroje;

bx) zlepšit celkové zviditelnění podpory EU v regionu a poskytovat o ní lepší informace rozšířením strategické komunikace a veřejné diplomacie s cílem informovat o hodnotách Unie a poukazovat na přínos projektů a programů, které EU financuje; ve spolupráci se zeměmi západního Balkánu vypracovat společnou komunikační strategii; zasadit se o lepší pochopení výhod spojených s přistoupením k EU a procesem sjednocení na celém evropském kontinentu;

by) trvat na tom, že přistupující země musí postupně zajistit soulad své politiky se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou a společnou obchodní politikou EU;

bz) vyzdvihnout spolupráci zemí západního Balkánu v misích realizovaných s EU v rámci společné bezpečností a obranné politiky (SBOP);

ca) odsoudit kroky třetích zemí, jejichž cílem je destabilizace a oslabení demokratické veřejné správy v oblasti západního Balkánu;

cb) pokračovat ve spolupráci, pokud jde o boj proti hybridním hrozbám, včetně boje proti ruské propagandě;

cc) zajistit, aby summit EU a zemí západního Balkánu v roce 2020 vyhodnotil a přehodnotil proces rozšíření a vnesl do něj novou dynamiku a aby poskytl nový impuls pro transformaci přistupujících zemí;

cd) schválit novou metodiku navrženou Komisí pro včasné opětovné zahájení procesu před summitem západního Balkánu v Záhřebu a pro zahájení jednání s Albánií a Severní Makedonií;

ce) udržovat spolupráci s Velkou Británií v zemích západního Balkánu s přihlédnutím k britským vazbám na region a ke společným cílům, od prosazování právního státu a boje proti organizované trestné činnosti, přes boj proti terorismu až po další záměry a cíle misí SBOP;

cf) zintenzivnit politický dialog na vysoké úrovni prostřednictvím pravidelných summitů EU a zemí západního Balkánu;

2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto doporučení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise a vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a vládám a parlamentům přistupujících zemí.

 


 

DOPIS OD VÝBORU PRO MEZINÁRODNÍ OBCHOD

 

David McALLISTER

Výbor pro zahraniční věci

předseda

 

Věc: Stanovisko výboru INTA ke zprávě výboru AFET o západním Balkánu

 

Vážený pane McAllistere,

 

obracím se na Vás vzhledem k tomu, že jsem zpravodajem pro stanovisko výboru INTA ke zprávě výboru AFET o „doporučení Evropského parlamentu Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku k západnímu Balkánu před summitem v roce 2020“.

 

Výbor INTA měl o svém stanovisku hlasovat v březnu, avšak vzhledem k výjimečným okolnostem ve spojitosti s onemocněním COVID-19 byly původně plánované řádné schůze výboru zrušeny. Podle současně dostupných informací se může stát, že výbor INTA nebude moci o svém oficiálním stanovisku hlasovat před plánovaným přijetím zprávy ve výboru AFET, které má zajistit včasný příspěvek Parlamentu k přípravám summitu.

 

Vzhledem k velmi omezeným možnostem konat schůze na jedné straně a na druhé straně k politickým výsadám výboru AFET, které mají zajistit včasný příspěvek Parlamentu k přípravám summitu, se koordinátoři výboru INTA na své schůzi dne 1. dubna dohodli, že budou výjimečně souhlasit s tím, aby bylo stanovisko výboru INTA předloženo ve formě kompromisních pozměňovacích návrhů (dohodnutých v rámci politických skupiny), které se výboru AFET zasílají ve formě dopisu za předpokladu, že tento dopis bude v podstatě považován za stanovisko a řádně se k němu přihlédne. 

 

Proto Vás žádám, abyste tento dopis předal svému zpravodaji a abyste přiložené pozměňovací návrhy považoval za příspěvek výboru INTA ke zprávě výboru AFET o západním Balkánu. Vzhledem k výjimečným okolnostem jsem přesvědčen, že s tímto dopisem budete v rámci hlasování ve svém výboru zacházet odpovídajícím způsobem.

 

S pozdravem

 

 

Reinhard BÜTIKOFER

 

Kopie: Bernd LANGE, předseda výboru INTA

 Tonino PICULA, zpravodaj výboru AFET

 

Příloha: Stanovisko výboru INTA ve formě dopisu


 

 

Doporučení Radě, Komisi a vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku k západnímu Balkánu před summitem konaným v květnu 2020

 

Stanovisko výboru INTA ve formě dopisu

(zpravodaj výboru INTA: Reinhard Bütikofer)

 

 

1.  Zdůrazňuje, že podpora reforem v oblasti demokracie, právního státu, sociálně tržního hospodářství, hospodářské spolupráce a obchodu, které by měly být provedeny v souvislosti s přistoupením k EU, jsou společně s dobrými sousedskými vztahy a úspěšným zahájením, vedením a uzavřením přístupových rozhovorů se zeměmi západního Balkánu jednou z hlavních priorit EU v tomto regionu; připomíná, že environmentální ambice Zelené dohody a ekologická transformace Evropy mohou být plně účinné jedině tehdy, pokud účinná opatření přijmou i třetí země, včetně zemí v bezprostředním sousedství EU, a vyzývá EU, aby využila svého vlivu, odborných zkušeností a finančních zdrojů ke zmobilizování zemí západního Balkánu, aby společně s EU nastoupily cestu udržitelnosti;

 

2.  připomíná, že EU je hlavním obchodním partnerem zemí západního Balkánu a že dvoustranný obchod se mezi lety 2006 a 2016 zdvojnásobil; konstatuje navíc, že EU vykazuje se zeměmi západního Balkánu stabilně značný obchodní přebytek, který v roce 2018 činil 9 miliard EUR, přičemž tento přebytek pokračoval i v roce 2019, hlavně z důvodu navýšení vývozu z EU a omezení dovozu do EU, jak ve své studii „Rostoucí nejistoty“ poznamenala Světová banka;

 

3.  bere na vědomí novou metodu Evropské komise pro přístupová jednání, která politiku rozšiřování EU chápe jako obousměrný proces, v němž obě strany musí dostát svým závazkům, a podporuje Komisi, pokud jde o odměňování pokroku v jednání i o obnovení jednání, pokud nejsou provedeny očekávané reformy; zdůrazňuje, že tempo jednání by mělo odrážet zásluhy a připravenost každé země a její pokrok s vnitřními reformami;

 

4.  vyzývá kandidátské země západního Balkánu, aby při vyjednávání dohod o volném obchodu plnily veškeré své povinnosti vyplývající z dohod o stabilizaci a přidružení; domnívá se, že jejich obchodní politika s třetími zeměmi by měla být utvářena s ohledem na jejich budoucí členství v EU;

 

5. vítá skutečnost, že Bosna a Hercegovina a Srbsko podaly v roce 1999, resp. 2005 žádost o členství ve WTO; připomíná, že členství ve WTO je důležité pro otevření nových obchodních možností a pro přiblížení kandidátských zemí k členství v EU; vyzývá EU, aby i nadále podporovala procesy přistoupení Srbska a Bosny a Hercegoviny k WTO a poskytovala jim v tomto ohledu potřebnou pomoc, aby tyto procesy byly dokončeny co nejdříve;

 

6.  žádá, aby byly zvýšeny prostředky nástroje předvstupní pomoci a dalších fondů s cílem podpořit reformy a pomoc poskytovanou ostatním zemím západního Balkánu; v této souvislosti žádá, aby bylo vyvinuto intenzivní úsilí o integraci a zahájeny integrační projekty, které by mohly být financovány např. z fondu pro západní Balkán, s cílem podpořit země západního Balkánu při upevňování právního státu, demokracie, lidských práv, v boji proti korupci a při rozšiřování jejich správních a soudních kapacit, a zvýšit tak hospodářskou konkurenceschopnost, prosperitu a sociální blahobyt, zajistit rozpočtovou rovnováhu a strukturální reformy a vytvořit stabilní podmínky pro fungování podniků a investice do tohoto regionu; v této souvislosti vyzývá kandidátské země, aby provedly reformy, které by postupně zaručily vytvoření regulovaného hospodářského systému s rovnými podmínkami pro všechny účastníky, a aby přijaly normy EU v oblasti pracovních a sociálních práv občanů;

 

7.  připomíná zemím západního Balkánu, jak důležitá je regionální hospodářská spolupráce, rozšířený trh a dobré sousedské vztahy; poukazuje na význam regionální integrace koordinované v rámci dialogu mezi Bělehradem a Prištinou, berlínského procesu a hospodářské spolupráce v rámci Středoevropské dohody o volném obchodu (CEFTA), pokračování v agendě v oblasti propojení a další angažovanosti v oblasti vytvoření regionální oblasti volného obchodu; podporuje iniciativy zaměřené na prosazování regionální spolupráce a dobrých sousedských vtahů, které zároveň přibližují okamžik vstupu těchto zemí do EU; vyzdvihuje význam stability a prosperity v tomto regionu, a to i pro Evropu; zdůrazňuje, že odvetná obchodní opatření a diplomatické iniciativy, které usilují o neuznání sousední země, ztěžují regionální ekonomickou integraci dotčených zemí a blokují politický dialog v několika bodech;

 

8.  připomíná, že Evropská unie, která v letech 2014 až 2018 investovala 12,7 miliardy EUR ve formě přímých zahraničních investic, je největším zahraničním investorem v regionu; naléhá na Evropskou komisi, aby vypracovala strategický hospodářský a investiční plán na zvýšení konkurenceschopnosti a urychlení udržitelného rozvoje v celém západobalkánském regionu, protože po krátkodobém oživení investic v předchozích letech  dochází ke zpomalení růstu na západním Balkánu a omezení přínosu investic a vývozu k hospodářskému růstu; zdůrazňuje, že je nutné věnovat se v rámci unijní strategie konektivity přednostně tomuto regionu; poukazuje na to, že je důležité v tomto regionu zlepšit dopravní infrastrukturu, zejména vzhledem k její úloze při usnadňování obchodu; podporuje vybudování evropských železničních a silničních koridorů ve všech západobalkánských zemích; vyzývá Komisi k urychlenému zajištění prostředků na investice do infrastruktury;

 

9.  žádá, aby Komise poskytla zemím západního Balkánu, zejména jejich soukromému sektoru, další odbornou pomoc za účelem zlepšení rámce pro vnější investice, zejména v oblasti předvídatelnosti a ochrany investorů, mimo jiné tím, že zvýší financování této pomoci prostřednictvím Nástroje předvstupní pomoci;

 

10. znovu vyzývá Komisi, aby sledovala dopad své politiky, včetně obchodní politiky, na malé a střední podniky, neboť hrají v mezinárodním obchodu nezastupitelnou úlohu; domnívá se, že malé a střední podniky jsou kvůli své velikosti a omezeným zdrojům nepřiměřeně zatíženy administrativní náklady, a proto by obchodní politika EU se zeměmi západního Balkánu měla zohledňovat potřeby těchto podniků a poskytovat jim aktuální a praktické informace uživatelsky vstřícným způsobem; vyzývá Komisi, aby v zájmu sdílení know-how a osvědčených postupů přezkoumala možnosti širší odvětvové spolupráce, zejména s důrazem na investice do malých a středních podniků a kapitalizaci domácích trhů, na vzdělávání a výzkum, inovace a digitalizaci a ekologické a zelené technologie; poukazuje v této souvislosti na význam regionálních programů zaměřených na mládež, které by měly zlepšit jejich situaci na trhu práce, podpořit vytváření důstojných pracovních míst a mobilitu a cyklickou migraci namísto nevratné hospodářské emigrace;

 

11. zdůrazňuje, že energetika se na západním Balkáně i nadále vyznačuje zastaralou infrastrukturou a naprostou převahou uhelných a vodních elektráren; naléhavě žádá země západního Balkánu i zahraniční investory, zejména EIB, Evropskou banku pro obnovu a rozvoj a další veřejné finanční instituce, aby s cílem snížit energetickou chudobu a zvýšit energetickou účinnost a bezpečnost pracovaly při výběru projektů v odvětví energetiky na plnění klimatických cílů a právních předpisů EU v oblasti životního prostředí a přihlížely přitom zejména k zachování biologické rozmanitosti a chráněných oblastí podle mezinárodních úmluv; žádá, aby u projektů, které mají dopad na chráněné oblasti, biologickou rozmanitost a ochranu životního prostředí, bylo vypracováno hodnocení dopadu a vedeny veřejné konzultace a aby byl brán ohled i na názory místních komunit.

 


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

20.4.2020

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

58

7

5

Členové přítomní při konečném hlasování

Alviina Alametsä, Alexander Alexandrov Yordanov, Maria Arena, Petras Auštrevičius, Traian Băsescu, Lars Patrick Berg, Anna Bonfrisco, Reinhard Bütikofer, Fabio Massimo Castaldo, Susanna Ceccardi, Włodzimierz Cimoszewicz, Katalin Cseh, Tanja Fajon, Anna Fotyga, Michael Gahler, Kinga Gál, Giorgos Georgiou, Sunčana Glavak, Raphaël Glucksmann, Klemen Grošelj, Bernard Guetta, Márton Gyöngyösi, Sandra Kalniete, Karol Karski, Dietmar Köster, Stelios Kouloglou, Andrius Kubilius, Ilhan Kyuchyuk, David Lega, Miriam Lexmann, Nathalie Loiseau, Antonio López-Istúriz White, Lukas Mandl, Thierry Mariani, David McAllister, Vangelis Meimarakis, Sven Mikser, Francisco José Millán Mon, Javier Nart, Gheorghe-Vlad Nistor, Urmas Paet, Demetris Papadakis, Kostas Papadakis, Tonino Picula, Manu Pineda, Kati Piri, Giuliano Pisapia, Diana Riba i Giner, Jérôme Rivière, María Soraya Rodríguez Ramos, Nacho Sánchez Amor, Isabel Santos, Jacek Saryusz-Wolski, Andreas Schieder, Radosław Sikorski, Sergei Stanishev, Tineke Strik, Hermann Tertsch, Hilde Vautmans, Harald Vilimsky, Idoia Villanueva Ruiz, Viola Von Cramon-Taubadel, Thomas Waitz, Witold Jan Waszczykowski, Charlie Weimers, Isabel Wiseler-Lima, Salima Yenbou, Željana Zovko

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Nikos Androulakis, Nicolas Bay

 


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

58

+

ECR

Anna Fotyga, Karol Karski, Jacek Saryusz-Wolski, Hermann Tertsch, Witold Jan Waszczykowski

GUE/NGL

Stelios Kouloglou, Manu Pindea, Idoia Villanueava Ruiz

NI

Fabio Massimo Castaldo, Márton Gyöngyösi

PPE

Alexander Alexandrov Yordanov, Traian Băsescu, Michael Gahler, Kinga Gál, Sunčana Glavak, Sandra Kalniete, Andrius Kubilius, David Lega, Miriam Lexmann, David McAllister, Lukas Mandl, Vangelis Meimarakis, Gheorghe-Vlad Nistor, Radosław Sikorski, Isabel Wiseler-Lima, Željana Zovko

RENEW

Petras Auštrevičius, Katalin Cseh, Klemen Grošelj, Bernard Guetta, Ilhan Kyuchyuk, Nathalie Loiseau, Javier Nart, Urmas Paet, María Soraya Rodríguez Ramos, Hilde Vautmans

S&D

Maria Arena, Włodzimierz Cimoszewicz, Tanja Fajon, Raphaël Glucksmann, Dietmar Köster, Sven Mikser, Demetris Papadakis, Tonino Picula, Kati Piri, Giuliano Pisapia, Nacho Sánchez Amor, Isabel Santos, Andreas Schieder, Sergei Stanishev, Nikos Androulakis

Verts/ALE

Alviina Alametsä, Reinhard Bütikofer, Diana Riba i Giner, Tineke Strik, Viola Von Cramon-Taubadel, Thomas Waitz, Salima Yenbou

 

7

 

ECR

Charlie Weimers

ID

Lars Patrick Berg, Thierry Mariani, Jérôme Rivière, Harald Vilimsky, Nicolas Bay

NI

Kostas Papadakis

 

5

0

GUE

Giorgos Georgiou

ID

Anna Bonfrisco, Susanna Ceccardi

PPE

Antonio López-Istúriz White, Francisco José Millán Mon

 

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

Poslední aktualizace: 11. června 2020
Právní upozornění - Ochrana soukromí