Postup : 2019/0246(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A9-0093/2020

Předložené texty :

A9-0093/2020

Rozpravy :

Hlasování :

Přijaté texty :

P9_TA(2020)0300

<Date>{30/04/2020}28.4.2020</Date>
<NoDocSe>A9-0093/2020</NoDocSe>
PDF 231kWORD 81k

<TitreType>ZPRÁVA</TitreType>     <RefProcLect>***I</RefProcLect>

<Titre>k návrhu nařízení (EU) 2016/1139, pokud jde o zavedení stropů kapacity pro tresku obecnou ve východní části Baltského moře, sběr dat a kontrolní opatření v Baltském moři, a nařízení (EU) č. 508/2014, pokud jde o trvalé ukončení rybolovu týkající se plavidel lovících tresku obecnou ve východní části Baltského moře</Titre>

<DocRef>(COM(2019)0564 – C9-0161/2019 – 2019/0246(COD))</DocRef>


<Commission>Výbor pro rybolov</Commission>

Zpravodaj: <Depute>Niclas Herbst</Depute>

POZM. NÁVRHY
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

k návrhu nařízení (EU) 2016/1139, pokud jde o zavedení stropů kapacity pro tresku obecnou ve východní části Baltského moře, sběr dat a kontrolní opatření v Baltském moři, a nařízení (EU) č. 508/2014, pokud jde o trvalé ukončení rybolovu týkající se plavidel lovících tresku obecnou ve východní části Baltského moře

(COM(2019)0564 – C9-0161/2019 – 2019/0246(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

 s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2019)0564),

 s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0161/2019),

 s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

 s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 23. ledna 2020[1],

 s ohledem na články 59 jednacího řádu,

–– s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A9-0093/2020),

1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

 

<RepeatBlock-Amend><Amend>Pozměňovací návrh  <NumAm>1</NumAm>

<DocAmend>Návrh nařízení</DocAmend>

<Article>Název</Article>

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Návrh

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) 2016/1139, pokud jde o zavedení stropů kapacity pro tresku obecnou ve východní části Baltského moře, sběr dat a kontrolní opatření v Baltském moři, a nařízení (EU) č. 508/2014, pokud jde o trvalé ukončení rybolovu týkající se plavidel lovících tresku obecnou ve východní části Baltského moře

kterým se mění nařízení (EU) 2016/1139, pokud jde o snižování kapacity v Baltském moři, a nařízení (EU) č. 508/2014, pokud jde o trvalé ukončení rybolovu týkající se plavidel lovících tresku obecnou ve východní a západní části Baltského moře a sledě obecného v západní části Baltského moře

</Amend>

<Amend>Pozměňovací návrh  <NumAm>2</NumAm>

<DocAmend>Návrh nařízení</DocAmend>

<Article>Bod odůvodnění 1</Article>

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1) Ustanovení čl. 3 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/11393 stanoví závazek provádět ekosystémový přístup k řízení rybolovu s cílem zajistit minimalizaci nepříznivého dopadu rybolovných činností na mořský ekosystém. Plán musí být v souladu s právními předpisy Unie v oblasti životního prostředí, především s cílem dosáhnout do roku 2020 dobrého stavu životního prostředí, jak je stanoveno v čl. 1 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES4.

(1) Ustanovení čl. 3 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/11393 stanoví závazek provádět ekosystémový přístup k řízení rybolovu s cílem zajistit minimalizaci nepříznivého dopadu rybolovných činností na mořský ekosystém. Plán musí být v souladu s právními předpisy Unie v oblasti životního prostředí, především s cílem dosáhnout do roku 2020 dobrého stavu životního prostředí, jak je stanoveno v čl. 1 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES4. Je nezbytné, aby plán přispíval k existenci zdravé populace, která je poté spojena s udržitelným rybolovem.

_________________

_________________

3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1139 ze dne 6. července 2016, kterým se zavádí víceletý plán pro populace tresky obecné, sledě obecného a šprota obecného v Baltském moři a pro rybolov využívající tyto populace a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2187/2005 a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 1098/2007 (Úř. věst. L 191, 15.7.2016, s. 1).

3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1139 ze dne 6. července 2016, kterým se zavádí víceletý plán pro populace tresky obecné, sledě obecného a šprota obecného v Baltském moři a pro rybolov využívající tyto populace a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2187/2005 a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 1098/2007 (Úř. věst. L 191, 15.7.2016, s. 1).

4Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19).

4 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19).

</Amend>

 

<Amend>Pozměňovací návrh  <NumAm>3</NumAm>

<DocAmend>Návrh nařízení</DocAmend>

<Article>Bod odůvodnění 2 a (nový)</Article>

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(2a) Tyto vysoké vstupy živin jsou mimo jiné důsledkem toho, že nebyly řádně provedeny některé směrnice, například směrnice Rady 91/676/EHS1asměrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES1b.

 

______________________

 

1a Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1).

 

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

</Amend>

 

<Amend>Pozměňovací návrh  <NumAm>4</NumAm>

<DocAmend>Návrh nařízení</DocAmend>

<Article>Bod odůvodnění 3</Article>

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3)  S touto situací souvisí zhoršující se stav tresky obecné (Gadus morhua) ve východní části Baltského moře. Podle ICES je tato rybí populace postižena neudržitelně nízkou biomasou, kterou způsobuje klesající přírůstek, ekologické faktory a změny v ekosystému, což vede k vysoké míře přirozené úmrtnosti (činící přibližně trojnásobek úmrtnosti způsobené rybolovem) a nadměrné úmrtnosti způsobené rybolovem s ohledem na stav populace. Biomasa tresky obecné obchodní velikosti je v současnosti na nejnižší úrovni od 50. let 20. století. ICES odhaduje, že biomasa reprodukující se populace zůstane ve střednědobém horizontu (2024) pod referenčním bodem udržitelnosti i bez jakéhokoliv rybolovu. V doporučení týkajícím se populace pro rok 2020 proto ICES doporučuje nulový odlov.

(3)  S touto situací souvisí zhoršující se stav tresky obecné (Gadus morhua) v Baltském moři. Podle ICES jsou tyto rybí populace postiženy neudržitelně nízkou biomasou, kterou způsobuje klesající přírůstek, ekologické faktory, nízký výskyt druhů sloužících jako kořist, a změny v ekosystému (například úbytek kyslíku, zvýšená teplota nebo znečištění), což vede k vysoké míře přirozené úmrtnosti (činící přibližně trojnásobek úmrtnosti způsobené rybolovem) a nadměrné úmrtnosti způsobené rybolovem s ohledem na stav populací. Biomasa tresky obecné obchodní velikosti je v současnosti na nejnižší úrovni od 50. let 20. století. ICES odhaduje, že biomasa reprodukující se populace tresky obecné ve východní části Baltského moře zůstane ve střednědobém horizontu (2024) pod referenčním bodem udržitelnosti i bez jakéhokoliv rybolovu, a proto v doporučení týkajícím se populace pro rok 2020 doporučuje nulový odlov.

</Amend>

 

<Amend>Pozměňovací návrh  <NumAm>5</NumAm>

<DocAmend>Návrh nařízení</DocAmend>

<Article>Bod odůvodnění 3 a (nový)</Article>

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(3a) Řízení rybolovu v Baltském moři rovněž trpí nerovnováhou mezi aktivními segmenty loďstva a dostupnými rybolovnými právy, jak je uvedeno ve sdělení Komise ze dne 7. června 2019 o aktuálním stavu společné rybářské politiky a konzultacích o rybolovných právech na rok 2020.

</Amend>

<Amend>Pozměňovací návrh  <NumAm>6</NumAm>

<DocAmend>Návrh nařízení</DocAmend>

<Article>Bod odůvodnění 5</Article>

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5) Na základě posouzení stavu populace tresky obecné ve východní části Baltského moře přijala Komise prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/12485, kterým se do 31. prosince 2019 zakazuje lovit tresku obecnou v subdivizích ICES 24–26.

(5) Na základě posouzení stavu populace tresky obecné ve východní části Baltského moře přijala Komise prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/12485, kterým se do 31. prosince 2019 zakazuje lovit tresku obecnou v subdivizích ICES 24–26. Tento zákaz má významný dopad na východní část Baltského moře, především na drobný tradiční rybolov. Ovlivněn byl rovněž rybolov v západní části Baltského moře.

__________________

__________________

5 Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1248 ze dne 22. července 2019, kterým se zavádějí opatření ke zmírnění vážného ohrožení zachování populace tresky obecné (Gadus morhua) ve východní části Baltského moře (Úř. věst. L 195, 23.7.2019, s. 2).

5 Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1248 ze dne 22. července 2019, kterým se zavádějí opatření ke zmírnění vážného ohrožení zachování populace tresky obecné (Gadus morhua) ve východní části Baltského moře (Úř. věst. L 195, 23.7.2019, s. 2).

</Amend>

 

<Amend>Pozměňovací návrh  <NumAm>7</NumAm>

<DocAmend>Návrh nařízení</DocAmend>

<Article>Bod odůvodnění 5 a (nový)</Article>

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(5a) Dopad na populaci tresky obecné ve východní části Baltského moře má i to, že ji loví také rybáři ze třetích zemí.

</Amend>

<Amend>Pozměňovací návrh  <NumAm>8</NumAm>

<DocAmend>Návrh nařízení</DocAmend>

<Article>Bod odůvodnění 6</Article>

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6) Dne 15. října 2019 přijala Rada politickou dohodu o rybolovných právech v Baltském moři na rok 2020. Tato dohoda zahrnuje nezbytné a bezprecedentní snížení rybolovných práv pro tresku obecnou ve východní části Baltského moře na rok 2020 o 92 % ve srovnání s rokem 2019 a omezuje celkový přípustný odlov této populace pouze na vedlejší úlovky. Cílený rybolov této populace proto není povolen. Vzhledem k tomu, že v subdivizi ICES 24 je přítomna převážně populace tresky obecné ve východní části Baltského moře, je celkový přípustný odlov tresky obecné v západní části Baltského moře v subdivizi ICES 24 rovněž omezen na vedlejší úlovky.

(6) Dne 15. října 2019 přijala Rada politickou dohodu o rybolovných právech v Baltském moři na rok 2020. Tato dohoda zahrnuje nezbytné a bezprecedentní snížení rybolovných práv pro tresku obecnou ve východní části Baltského moře na rok 2020 o 92 % ve srovnání s rokem 2019 a omezuje celkový přípustný odlov této populace pouze na vedlejší úlovky. Cílený rybolov této populace proto není povolen. Nadále povoleny jsou však rybolovné operace prováděné pro účely vědeckého výzkumu, pokud je jejich cílem sledování vývoje biomasy populací. Vzhledem k tomu, že v subdivizi ICES 24 je přítomna převážně populace tresky obecné ve východní části Baltského moře, je celkový přípustný odlov tresky obecné v západní části Baltského moře v subdivizi ICES 24 rovněž omezen na vedlejší úlovky.

</Amend>

<Amend>Pozměňovací návrh  <NumAm>9</NumAm>

<DocAmend>Návrh nařízení</DocAmend>

<Article>Bod odůvodnění 7</Article>

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(7) Rybářské loďstvo, které bylo doposud závislé na rybolovu tresky obecné ve východní části Baltského moře, nemá možnost jako alternativu lovit jiné populace. Odhaduje se, že vyrovnání hospodářských ztrát způsobených zákazem lovu tresky obecné ve východní části Baltského moře by vyžadovalo 20 000 tun dodatečných úlovků alternativních druhů. Rada však rovněž schválila výrazné snížení lovu dalších populací, zejména snížení o 65 % v případě sledě obecného v západní části Baltského moře, o 60 % v případě tresky obecné v západní části Baltského moře, o 32 % v případě platýse, o 27 % v případě sledě obecného v Botnickém zálivu a o 22 % v případě šprota obecného.

(7) Rybářské loďstvo, které bylo doposud závislé na rybolovu tresky obecné ve východní části Baltského moře, nemá možnost jako alternativu lovit jiné populace. Odhaduje se, že vyrovnání hospodářských ztrát způsobených zákazem lovu tresky obecné ve východní části Baltského moře by vyžadovalo 20 000 tun dodatečných úlovků alternativních druhů. Rada však rovněž schválila výrazné snížení lovu dalších populací, zejména snížení o 65 % v případě sledě obecného v západní části Baltského moře, o 60 % v případě tresky obecné v západní části Baltského moře, o 32 % v případě platýse, o 27 % v případě sledě obecného v Botnickém zálivu a o 22 % v případě šprota obecného. Celkový přípustný odlov sledě obecného v západní části Baltského moře se již třetí rok po sobě výrazně snížil. Výrazně snížen byl také celkový přípustný odlov tresky obecné v západní části Baltského moře. Lov tresky obecné a sledě obecného v západní části Baltského moře je tudíž omezen způsobem, který má podobný účinek jako omezení lovu tresky obecné ve východní části Baltského moře.

</Amend>

<Amend>Pozměňovací návrh  <NumAm>10</NumAm>

<DocAmend>Návrh nařízení</DocAmend>

<Article>Bod odůvodnění 8</Article>

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8) Z analýzy vyplývá, že skupiny loďstva, které jsou nejvíce závislé na populaci tresky obecné ve východní části Baltského moře, čítají více než 300 plavidel v Litvě, Lotyšsku, Polsku a v menší míře také v Dánsku, přičemž se jedná převážně o plavidla používající vlečné a jiné rybářské sítě. Tyto skupiny mají značný socioekonomický význam a v přepočtu na plné pracovní úvazky představují přibližně 20 % až 50 % příslušného vnitrostátního loďstva v Litvě, Lotyšsku a Polsku. Pouze malá část z nich je dostatečně odolná k tomu, aby mohla ustát krátkodobý zákaz rybolovu, nikoli však zákaz střednědobý nebo dlouhodobý. Ostatní skupiny loďstva buď již teď touto nepříznivou situací, která se v důsledku zákazu rybolovu ještě zhorší, trpí, nebo budou čelit úplné erozi ziskovosti. Využití kvót pro tresku obecnou ve východní části Baltského moře bylo již řadu let nižší než 60 %, v roce 2018 se dále snížilo na 40 % a v roce 2019 došlo k dalšímu snížení (na 19 %), které trvalo až do zahájení mimořádných opatření Komise v polovině července, což odráží biologické problémy, jimž tato rybí populace čelí. Vzhledem k tomu, že se neočekává, že by došlo k navrácení populace tresky obecné ve východní části Baltského moře zpět na zdravé úrovně, a to ani ve střednědobém horizontu, tato situace povede k přetrvávající strukturální nerovnováze v rámci dotčených skupin loďstva, což je důvod pro restrukturalizaci loďstva.

(8) Z analýzy Komise vyplývá, že skupiny loďstva, které jsou nejvíce závislé na populaci tresky obecné ve východní části Baltského moře, čítají více než 300 plavidel v Litvě, Lotyšsku, Polsku a v menší míře také v Dánsku a Německu. Tyto skupiny mají značný socioekonomický význam a v přepočtu na plné pracovní úvazky představují přibližně 20 % až 50 % příslušného vnitrostátního loďstva v Litvě, Lotyšsku a Polsku. Pouze malá část z nich je dostatečně odolná k tomu, aby mohla ustát krátkodobý zákaz rybolovu, nikoli však zákaz střednědobý nebo dlouhodobý. Ostatní skupiny loďstva buď již teď touto nepříznivou situací, která se v důsledku zákazu rybolovu ještě zhorší, trpí, nebo budou čelit úplné erozi ziskovosti. Využití kvót pro tresku obecnou ve východní části Baltského moře bylo již řadu let nižší než 60 %, v roce 2018 se dále snížilo na 40 % a v roce 2019 došlo k dalšímu snížení (na 19 %), které trvalo až do zahájení mimořádných opatření Komise v polovině července, což odráží biologické problémy, jimž tato rybí populace čelí. Vzhledem k tomu, že se neočekává, že by došlo k navrácení populace tresky obecné v Baltském moři zpět na zdravé úrovně, a to ani ve střednědobém horizontu, tato situace povede k přetrvávající strukturální nerovnováze v rámci dotčených skupin loďstva, což je důvod pro restrukturalizaci loďstva.

</Amend>

 

<Amend>Pozměňovací návrh  <NumAm>11</NumAm>

<DocAmend>Návrh nařízení</DocAmend>

<Article>Bod odůvodnění 11</Article>

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11)  Podle poradenství ICES ze dne 29. května 2019 bylo přibližně 70 % vykládek tresky obecné v subdivizích 24–28 odloveno plavidly používajícími vlečné sítě s únikovými okny typu Bacoma o velikosti 120 mm nebo typu T90 a 15 % plavidly používajícími tenatové sítě o velikosti ok 110–156 mm. Tato métier se obecně zaměřují na lov tresky obecné. Minimální velikost ok, kterou mohou plavidla používat, stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/12417. Ostatní z patnácti nejvýznamnějších métier, pokud jde o množství vykládek tresky obecné, přispěly k celkovým vykládkám tresky obecné méně než 5 %. Je důležité zajistit, aby se úrovně kapacity loďstev lovících tresku obecnou ve východní části Baltského moře nezvyšovaly a aby trvalý zákaz s podporou veřejných finančních prostředků kapacitu loďstev účinně snižoval. S cílem obnovit populaci tresky obecné ve východní části Baltského moře by úroveň kapacity členských států v těchto dvou skupinách loďstva měla být omezena na úrovni plavidel aktivních v posledních letech před uplatňováním mimořádných opatření, tj. v letech 2017 a 2018, a měla by být snížena, pokud dojde ke stažení plavidel s veřejnou podporou.

(11) Je důležité zajistit, aby se úrovně kapacity loďstev lovících tresku obecnou v Baltském moři nezvyšovaly a aby trvalý zákaz s podporou veřejných finančních prostředků kapacitu loďstev účinně snižoval. S cílem obnovit populace tresky obecné v Baltském moři by úroveň kapacity členských států v dotčených skupinách loďstva měla být omezena pod úroveň plavidel aktivních ve dvou z posledních pěti let bezprostředně předcházejících uplatňování mimořádných opatření, tj. v letech 2014 až 2018, a měla by být snížena, pokud dojde ke stažení plavidel s veřejnou podporou.

___________

 

7 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 ze dne 20. června 2019 o zachování zdrojů pro rybolov a o ochraně mořských ekosystémů prostřednictvím technických opatření, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1224/2009 a nařízení (EU) č. 1380/2013, (EU) 2016/1139, (EU) 2018/973, (EU) 2019/472 a (EU) 2019/1022 Evropského parlamentu a Rady, a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005 (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 105).

 

</Amend>

 

<Amend>Pozměňovací návrh  <NumAm>12</NumAm>

<DocAmend>Návrh nařízení</DocAmend>

<Article>Bod odůvodnění 16</Article>

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16) S cílem zmírnit nepříznivé hospodářské dopady způsobené výjimečnou a přetrvávající situací v oblasti životního prostředí v Baltském moři a z ní vyplývajícího závažného snížení rybolovných práv a s ohledem na zvláštní opatření stanovená v MAP by členským státům měla být dána k dispozici veřejná podpora na trvalé ukončení rybolovných činností prostřednictvím vrakování rybářských plavidel za účelem splnění cílů jejich akčních plánů podle článku 22 nařízení (EU) č. 1380/2013 a měla by být rovněž snížena jakákoli zjištěná strukturální nerovnováha v oblastech rybolovu, na které se MAP vztahuje. Nařízení (EU) č. 508/2014 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno tak, aby znovu zavedlo podporu pro trvalé ukončení rybolovných činností pro plavidla, která jsou značně závislá na lovu tresky obecné ve východní části Baltského moře.

(16) S cílem zmírnit velmi škodlivé hospodářské dopady na pobřežní komunity a podniky zabývající se rybolovem způsobené přetrvávající negativní situací v oblasti životního prostředí v Baltském moři a z ní vyplývajícího závažného snížení rybolovných práv a s ohledem na zvláštní opatření stanovená v MAP by členským státům měla být dána k dispozici veřejná podpora na trvalé ukončení rybolovných činností prostřednictvím vrakování rybářských plavidel za účelem splnění cílů jejich akčních plánů podle článku 22 nařízení (EU) č. 1380/2013 a měla by být rovněž snížena jakákoli zjištěná strukturální nerovnováha v oblastech rybolovu, na které se MAP vztahuje. Nařízení (EU) č. 508/2014 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno tak, aby znovu zavedlo podporu pro trvalé ukončení rybolovných činností pro plavidla, která jsou značně závislá na lovu tresky obecné v Baltském moři.

</Amend>

<Amend>Pozměňovací návrh  <NumAm>13</NumAm>

<DocAmend>Návrh nařízení</DocAmend>

<Article>Bod odůvodnění 17</Article>

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(17) Aby byla zajištěna soudržnost strukturálního přizpůsobení loďstva v Baltském moři s cíli v oblasti zachování zdrojů stanovenými ve víceletém plánu, měla by být podpora trvalého ukončení rybolovných činností prostřednictvím vrakování rybářských plavidel, která jsou značně závislá na lovu tresky obecné ve východní části Baltského moře, přísně podmíněna a měla by souviset s dosažením cílů a nástrojů úpravy stanovených v akčních plánech pro nevyvážené segmenty.

(17) Aby byla zajištěna soudržnost strukturálního přizpůsobení loďstva v Baltském moři s cíli v oblasti zachování zdrojů stanovenými ve víceletém plánu, měla by být podpora trvalého ukončení rybolovných činností prostřednictvím vrakování rybářských plavidel, která jsou značně závislá na lovu tresky obecné ve východní a západní části Baltského moře, přísně podmíněna a měla by souviset s dosažením cílů a nástrojů úpravy stanovených v akčních plánech pro nevyvážené segmenty.

</Amend>

 

<Amend>Pozměňovací návrh  <NumAm>14</NumAm>

<DocAmend>Návrh nařízení</DocAmend>

<Article>Bod odůvodnění 19 a (nový)</Article>

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(19a) V článku 30 nařízení (EU) č. 508/2014 se uvádí, že ENRF může poskytovat podporu investicím přispívajícím k diverzifikaci příjmů rybářů rozvojem doplňkových činností.

</Amend>

<Amend>Pozměňovací návrh  <NumAm>15</NumAm>

<DocAmend>Návrh nařízení</DocAmend>

<Article>Bod odůvodnění 21</Article>

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(21) S ohledem na špatnou hospodářskou situaci rybářských plavidel Unie, které jsou značně závislé na lovu tresky obecné ve východní části Baltského moře, a na potřebu zajistit dostupnost podpory v rámci ENRF na trvalé ukončení rybolovných činností těchto plavidel bylo uznáno za vhodné stanovit výjimku z osmitýdenní lhůty uvedené v článku 4 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného k SEU, Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

(21) S ohledem na špatnou hospodářskou situaci rybářských plavidel Unie, které jsou značně závislé na lovu tresky obecné ve východní části Baltského moře, a na potřebu zajistit dostupnost podpory v rámci ENRF na trvalé ukončení rybolovných činností těchto plavidel bylo uznáno za vhodné jednat co nejrychleji a zároveň respektovat veškerá demokratická práva všech orgánů Unie,

</Amend>

<Amend>Pozměňovací návrh  <NumAm>16</NumAm>

<DocAmend>Návrh nařízení</DocAmend>

<Article>Čl. 1 – odst. 1 – bod 1</Article>

<DocAmend2>Nařízení (EU) 2016/1139</DocAmend2>

<Article2>Čl. 8 a – název</Article2>

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Snížení kapacity pro tresku obecnou ve východní části Baltského moře

Snížení kapacity pro populace tresky obecné ve východní části Baltského moře a v západní části Baltského moře a sledě obecného v západní části Baltského moře

</Amend>

<Amend>Pozměňovací návrh  <NumAm>17</NumAm>

<DocAmend>Návrh nařízení</DocAmend>

<Article>Čl. 1 – odst. 1 – bod 1</Article>

<DocAmend2>Nařízení (EU) 2016/1139</DocAmend2>

<Article2>Čl. 8 a – odst. 2</Article2>

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Odstavec 1 se vztahuje na plavidla vybavená těmito kategoriemi zařízení:

vypouští se

a) vlečnými zařízeními o velikosti ok nejméně 120 mm, která jsou vytvořena ze sítě typu T90, nebo nejméně 105 mm u sítí vybavených únikovým oknem typu Bacoma o velikosti 120 mm;

 

b) pevnými sítěmi o velikosti ok nejméně 110 mm a nejvýše 156 mm.

 

</Amend>

<Amend>Pozměňovací návrh  <NumAm>18</NumAm>

<DocAmend>Návrh nařízení</DocAmend>

<Article>Čl. 2 – odst. 1 – bod 1 a (nový)</Article>

<DocAmend2>Nařízení (EU) č. 508/2014</DocAmend2>

<Article2>Čl. 34 – odst. 2 – pododstavec 1 a (nový)</Article2>

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a. V čl. 34 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

 

„V případě tresky obecné ve východní části Baltského moře se za období uvedené v písmenech a) a b) považují roky 2017 a 2018.“

</Amend>

<Amend>Pozměňovací návrh  <NumAm>19</NumAm>

<DocAmend>Návrh nařízení</DocAmend>

<Article>Čl. 2 – odst. 1 – bod 2</Article>

<DocAmend2>Nařízení (EU) č. 508/2014</DocAmend2>

<Article2>Čl. 34 – odst. 4 – písm. b</Article2>

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b) víceletého plánu pro populace tresky obecné, sledě obecného a šprota obecného v Baltském moři a pro rybolov využívající tyto populace, stanoveného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1139*, s ohledem na plavidla, na která se vztahuje strop celkové kapacity pro tresku obecnou ve východní části Baltské moře podle čl. 8a odst. 2 nařízení (EU) 2016/1139.

b) víceletého plánu pro populace tresky obecné, sledě obecného a šprota obecného v Baltském moři a pro rybolov využívající tyto populace, zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1139*, s ohledem na plavidla, která loví tresku obecnou ve východní nebo západní části Baltského moře nebo sledě obecného v západní části Baltského moře podle článku 8a nařízení (EU) 2016/1139.

_____________________

_________________________

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1139 ze dne 6. července 2016, kterým se zavádí víceletý plán pro populace tresky obecné, sledě obecného a šprota obecného v Baltském moři a pro rybolov využívající tyto populace a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2187/2005 a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 1098/2007 (Úř. věst. L 191, 15.7.2016, s. 1).;

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1139 ze dne 6. července 2016, kterým se zavádí víceletý plán pro populace tresky obecné, sledě obecného a šprota obecného v Baltském moři a pro rybolov využívající tyto populace a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2187/2005 a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 1098/2007 (Úř. věst. L 191, 15.7.2016, s. 1).;

 

</Amend></RepeatBlock-Amend>

 

 

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Ekosystém Baltského moře se již po desetiletí nachází ve znepokojivém stavu. Nejnovější vědecké výzkumy ke stavu Baltského moře poukazují na skutečnost, že kromě rybolovu způsobuje tento znepokojivý vývoj množství ekologických faktorů, např. nedostatek kyslíků, znečišťující látky, oteplování, nedostatek potravy, napadení parazity, rozmnožování predátorů, apod.

 

Po nouzových opatřeních Komise pro tresku obecnou ve východní části Baltského moře ze dne 23. 7. 2019, která měla přímý vliv na rybářský sektor v celém Baltském moři, schválila Rada dne 15. 10. 2019 kvóty platné na rok 2020, vztahující se mj. na tresku obecnou ve východní a západní části Baltského moře a na sledě obecného v části západní. Celkový přípustný odlov sledě obecného v západní části Baltského moře byl potřetí za sebou výrazně snížen (2018 –39 %; 2019 –48 %; 2020 –65 %). Také celkový přípustný odlov tresky obecné v západní části Baltského moře byl  značně snížen o –60 %, čímž odpovídá úrovni z let 2017/2018, kterým předcházelo značné snížení o –56 % (2017) a o –20 % (2016). Zvláště výrazné bylo snížení pro tresku obecnou ve východní části Baltského moře pro rok 2020. V tomto případě se Rada rozhodla víceméně pro zákaz lovu, zůstaly povoleny pouze vedlejší úlovky tresky.

 

Tato výjimečná opatření povedou k nadbytečným kapacitám loďstva a závažným nepříznivým socioekonomickým dopadům na příslušná pobřežní společenství a rybářské podniky v celém Baltském regionu. Vzhledem k tomu, že dotčené subjekty v odvětví rybolovu se nebudou schopny s negativními dopady vypořádat vlastními silami, je na místě, aby EU přijala náležitá opatření. Jedním z nich má být finanční pomoc při rušení kapacity daného loďstva (trvalé ukončení činností), vyplácená bez zbytečné byrokracie. Není-li rybolovná kapacita v efektivní míře v rovnováze s rybolovnými právy, je nutno, aby členské státy vytvořily vhodné akční plány, aplikovaly je, a o jejich vývoji alespoň jednou ročně informovaly Komisi. Jako dodatečné kontrolní opatření má sloužit zachování principu určených přístavů, který se sníží pouze v případě pozitivního vývoje stavu populace ryb.

 

Trvalé ukončení činnosti je opatření přijaté na základě výjimečné situace. Jako zdroj těchto nebyrokratických, flexibilních a rychlých podpor má sloužit přerozdělení stávajících finančních prostředků ENRF, které mají být spolufinancovány na národní úrovni. Součástí toho jsou investice, které přispívají k diverzifikaci příjmů rybářů. Podpora, která byla v minulosti vyplacena pro časově omezené pozastavení rybolovné činnosti, by neměla být započtena k podpoře pro její trvalé ukončení. Jedná se o dvě odlišné finanční dávky, které je nutno rozlišovat.


POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Název

Změna nařízení (EU) 2016/1139, pokud jde o zavedení kapacitních omezení pro tresku obecnou ve východní části Baltského moře, shromažďování údajů a kontrolní opatření v Baltském moři, a nařízení (EU) č. 508/2014, pokud jde o trvalé zastavení činnosti rybářských plavidel lovících tresku obecnou ve východní části Baltského moře

Referenční údaje

COM(2019)0564 – C9-0161/2019 – 2019/0246(COD)

Datum předložení Parlamentu

31.10.2019

 

 

 

Věcně příslušný výbor

 Datum oznámení na zasedání

PECH

13.11.2019

 

 

 

Výbory požádané o stanovisko

 Datum oznámení na zasedání

EMPL

13.11.2019

REGI

13.11.2019

 

 

Nezaujetí stanoviska

 Datum rozhodnutí

EMPL

4.12.2019

REGI

5.12.2019

 

 

Zpravodajové

 Datum jmenování

Niclas Herbst

27.11.2019

 

 

 

Projednání ve výboru

11.11.2019

20.1.2020

 

 

Datum přijetí

23.4.2020

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

20

8

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Clara Aguilera, Pietro Bartolo, François-Xavier Bellamy, Izaskun Bilbao Barandica, Isabel Carvalhais, Rosanna Conte, Rosa D’Amato, Fredrick Federley, Giuseppe Ferrandino, Søren Gade, Francisco Guerreiro, Anja Hazekamp, Niclas Herbst, France Jamet, Pierre Karleskind, Predrag Fred Matić, Francisco José Millán Mon, Cláudia Monteiro de Aguiar, Grace O’Sullivan, Caroline Roose, Bert-Jan Ruissen, Annie Schreijer-Pierik, Peter van Dalen, Theodoros Zagorakis

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Ivo Hristov, Petros Kokkalis, Elżbieta Rafalska, Annalisa Tardino

Datum předložení

29.4.2020

 


 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

20

+

ECR

Elżbieta Rafalska, Bert-Jan Ruissen

ID

Rosanna Conte, France Jamet, Annalisa Tardino

NI

Rosa D'Amato

PPE

François-Xavier Bellamy, Niclas Herbst, Francisco José Millán Mon, Cláudia Monteiro de Aguiar, Annie Schreijer-Pierik, Peter van Dalen, Theodoros Zagorakis

Renew

Izaskun Bilbao Barandica, Fredrick Federley, Søren Gade, Pierre Karleskind

Verts/ALE

Francisco Guerreiro, Grace O'Sullivan, Caroline Roose

 

8

-

GUE/NGL

Anja Hazekamp, Petros Kokkalis

S&D

Clara Aguilera, Pietro Bartolo, Isabel Carvalhais, Giuseppe Ferrandino, Ivo Hristov, Predrag Fred Matić

 

0

0

 

 

 

 

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

[1] Úř.věst.106, 31.3.2020, s. 10.

Poslední aktualizace: 14. května 2020Právní upozornění - Ochrana soukromí