ZPRÁVA o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie s cílem poskytnout pomoc Portugalsku, Španělsku, Itálii a Rakousku
2.6.2020 - (COM(2020)0200 – C9-0127/2020 – 2020/2068(BUD))
Rozpočtový výbor
Zpravodaj: José Manuel Fernandes
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie s cílem poskytnout pomoc Portugalsku, Španělsku, Itálii a Rakousku
(COM(2020)0200 – C9-0127/2020 – 2020/2068(BUD))
Evropský parlament,
– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2020)0200 – C9-0127/2020),
– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie[1],
– s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020[2], a zejména na článek 10 tohoto nařízení,
– s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení[3], a zejména na článek 11 této dohody,
– s ohledem na dopis Výboru pro regionální rozvoj,
– s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A9-0105/2020),
1. vítá toto rozhodnutí jako projev solidarity Unie s občany a regiony EU zasaženými přírodními katastrofami;
2. zdůrazňuje, že je naléhavě nutné uvolnit finanční pomoc z Fondu solidarity Evropské unie (dále jen „fond“) pro regiony, které byly v Unii v roce 2019 zasaženy přírodní katastrofou;
3. domnívá se, že finanční pomoc uvolňovaná pro členské státy musí být rozdělována spravedlivě a mířit do nejpostiženějších regionů a oblastí;
4. zdůrazňuje, že kvůli změně klimatu budou přírodní katastrofy stále intenzivnější a stále častější; vyzývá k reformě fondu v nadcházejícím víceletém finančním rámci s cílem zohlednit budoucí důsledky změny klimatu a zároveň zdůrazňuje, že fond řeší pouze následky katastrof, změna klimatu však vyžaduje zejména preventivní politiku v souladu s Pařížskou dohodou a Zelenou dohodou;
5. připomíná, že podle článků 174 a 349 SFEU prosazuje Unie svou činnost vedoucí k posilování sociální a územní soudržnosti a zohledňuje přitom zvláštní charakter a omezení nejvzdálenějších regionů; současně zdůrazňuje, že přírodní katastrofa v nejvzdálenějším regionu má větší sociální a hospodářský dopad než v kterémkoli jiném evropském regionu a obnova je tudíž pomalejší; domnívá se proto, že nejvzdálenější regiony by měly mít nárok na vyšší financování z fondu;
6. schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;
7. pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;
8. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení včetně přílohy Radě a Komisi.
PŘÍLOHA: ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie za účelem poskytnutí pomoci Portugalsku, Španělsku, Itálii a Rakousku
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie[4], a zejména na čl. 4 odst. 3 uvedeného nařízení,
s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení[5], a zejména na bod 11 této dohody,
s ohledem na návrh Evropské komise,
vzhledem k tomu, že:
(1) účelem Fondu solidarity Evropské unie (dále jen „fond“) je umožnit Unii rychle, účinně a flexibilně reagovat na mimořádné situace a projevit tak solidaritu s obyvatelstvem oblastí postižených přírodními katastrofami.
(2) Výše fondu nesmí přesáhnout maximální roční částku 500 000 000 EUR (v cenách roku 2011), jak je stanoveno v článku 10 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013[6].
(3) Dne 8. listopadu 2019 předložilo Portugalsko žádost o uvolnění prostředků z fondu v souvislosti s extrémními povětrnostními událostmi na Azorech.
(4) Dne 28. listopadu 2019 předložilo Španělsko žádost o uvolnění prostředků z fondu v souvislosti s extrémními dešti, které vedly k záplavám v regionech Valencie, Murcie, Castilla-La Mancha a Andalusie.
(5) Dne 10. ledna 2020 předložila Itálie žádost o uvolnění prostředků z fondu v souvislosti s extrémními povětrnostními událostmi v 17 regionech na podzim roku 2019.
(6) Dne 29. ledna 2020 předložilo Rakousko žádost o uvolnění prostředků z fondu v souvislosti s extrémními povětrnostními událostmi v listopadu 2019.
(7) Žádosti Portugalska, Španělska, Itálie a Rakouska splňují podmínky pro poskytnutí finančního příspěvku z fondu, jež jsou stanoveny v článku 4 nařízení (ES) č. 2012/2002.
(8) Z fondu by proto měly být uvolněny prostředky na finanční příspěvek Portugalsku, Španělsku, Itálii a Rakousku.
(9) Aby byla doba potřebná pro uvolnění prostředků z fondu co nejkratší, mělo by být toto rozhodnutí použitelné od data jeho přijetí.
PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
V rámci souhrnného rozpočtu Unie na rozpočtový rok 2020 se z Fondu solidarity Evropské unie uvolňují níže uvedené částky v prostředcích na závazky i v prostředcích na platby:
a) Portugalsku se poskytuje částka ve výši 8 212 697 EUR;
b) Španělsku se poskytuje částka ve výši 56 743 358 EUR;
c) Itálii se poskytuje částka ve výši 211 707 982 EUR;
d) Rakousku se poskytuje částka ve výši 2 329 777 EUR;
Článek 2
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne … [datum přijetí].
V Bruselu dne
Za Evropský parlament Za Radu
Předseda Předseda
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
Komise navrhuje uvolnit prostředky z Fondu solidarity Evropské unie (dále jen „fond“) za účelem poskytnutí finanční pomoci Portugalsku, Španělsku, Itálii a Rakousku v souvislosti s extrémními povětrnostními událostmi, které tyto země postihly na podzim roku 2019.
Portugalsko – hurikán
V říjnu 2019 postihl Azory hurikán Lorenzo, který vážně poškodil veřejnou infrastrukturu, jako jsou přístavy, vodovodní, energetické a komunikační sítě, silnice, letiště, školy a nemocnice. Tato katastrofa taky velmi poškodila soukromou infrastrukturu, podniky, rybolov, zemědělské odvětví a cestovní ruch.
Portugalské orgány ve své žádosti, kterou Komise obdržela dne 8. listopadu 2019, odhadovaly celkové přímé škody na 328,5 milionu EUR, neboli na 8,4 % HDP postiženého regionu. Tato částka je výrazně nad prahovou hodnotou pro uvolnění finančních prostředků z EUSF v regionu na úrovni NUTS 2, která v případě nejvzdálenějších regionů, jako jsou Azory, činí 1 % HDP. Tato událost se proto kvalifikuje jako „regionální přírodní katastrofa“ ve smyslu čl. 2 odst. 3 nařízení o EUSF.
Portugalsko odhadlo celkové způsobilé náklady na základní ochranná opatření a opatření na obnovu podle čl. 3 odst. 2 nařízení na 279,3 milionu EUR. Jedná se téměř v plné výši o náklady na obnovu dopravní infrastruktury a zejména přístavů.
Zasažená oblast patří ve smyslu klasifikace pro účely evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) na období financování 2014–2020 mezi „méně rozvinuté regiony“. Portugalské orgány neoznámily, že by měly v úmyslu přesunout na obnovu postižených oblastí prostředky z programů ESIF.
V souladu s dosavadní praxí navrhuje Komise u případů spadajících do ustanovení o „regionální katastrofě“ použít sazbu 2,5 % z celkového objemu přímých škod. Celková navrhovaná výše pomoci tak činí 8 212 697 EUR.
Portugalské orgány požádaly o vyplacení zálohy v souladu s článkem 4a nařízení. Dne 11. prosince 2019 přijala Komise prováděcí rozhodnutí o poskytnutí zálohy ve výši 10 % předpokládaného finančního příspěvku EU, tj. 821 270 EUR. Záloha byla vyplacena v plné výši.
Španělsko – záplavy
V září 2018 postihl jihovýchodní Španělsko vzácný meteorologický jev popisovaný jako „izolovaná výšková tlaková níže“. Pro tento jev jsou charakteristické extrémní dešťové srážky, které v tomto případě přesáhly rekordní úrovně za posledních 140 let a měly za následek rozsáhlé záplavy ve velkých částech Valencie, Murcie, Castilly-La Manchy a Andalusie. Kvůli katastrofě přišlo o život osm lidí, tisíce lidí musely být evakuovány a došlo k výraznému poškození silniční, železniční a letištní infrastruktury, vodovodní sítě, ochranné infrastruktury, životního prostředí a soukromých obydlí. Došlo také k významné erozi na plážích a k poškození pobřežní infrastruktury.
Španělské orgány předložily ve své žádosti ze dne 28. listopadu 2019, která byla na žádost Komise aktualizována ve dnech 18. prosince 2019 a 29. ledna 2020, odhad škod ve výši 2 269,7 milionu EUR, což odpovídá 2,65 % váženého regionálního HDP (průměrný HDP vážený na základě podílu škod v každém regionu). Všechny čtyři dotčené regiony (Comunidad Valenciana, Región de Murcia, Castilla-La Mancha a Andalucía) jsou regiony na úrovni NUTS2. V důsledku toho splňuje tato žádost kritéria „regionální katastrofy“ podle čl. 2 odst. 3 nařízení, pro niž činí prahová hodnota pro přímé škody 1,5 % HDP.
Náklady na záchranná opatření a opatření na obnovu byly odhadnuty na 650,6 milionů EUR, přičemž největší podíl činí úklidové práce a opravy infrastruktury.
Tři z postižených regionů (Murcia, Castilla-La Mancha a Andalusie) jsou ve smyslu kvalifikace pro účely ESIF tzv. „přechodovými regiony“, zatímco Communidad Valenciana je „rozvinutějším regionem“. Nebyl oznámen žádný záměr přesunout prostředky z programů v rámci ESI fondů na opatření na obnovu.
A opět, v souladu s dosavadní praxí navrhuje Komise u případů spadajících do ustanovení o „regionální katastrofě“ použít sazbu 2,5 % z celkového objemu přímých škod. Celková navrhovaná výše pomoci tak činí 56 743 358.
Španělsko požádalo o vyplacení zálohy. Dne 13. února 2020 přijala Komise prováděcí rozhodnutí o poskytnutí zálohy ve výši 10 % předpokládaného finančního příspěvku z fondu. Příslušná částka 5 674 336 EUR byla poté vyplacena v plné výši.
Itálie – extrémní povětrnostní podmínky
Na konci října a v listopadu 2019 zasáhly většinu italského území od severu k jihu vzájemně propojené extrémní povětrnostní jevy, které vedly k významným škodám v důsledku záplav a sesuvů půdy a kulminovaly ničivými povodněmi v Benátkách. Ke škodám došlo v 17 regionech, přičemž nejpostiženější byly Veneto, Piemont, Ligurie, Sicílie a Emilia Romagna. Na samotnou oblast Veneto, a zejména na rozsáhlé záplavy v Benátkách, připadá téměř třetina celkového objemu škod (1,8 miliard EUR). Podle analýzy Komise lze povětrnostní jevy uvedené v této žádosti z meteorologického hlediska považovat za jeden jev.
Ve všech postižených regionech způsobila katastrofa v důsledku sesuvů půdy a spadaných stromů závažná narušení silniční sítě, poškození říčních sítí, svahové pohyby a zatopení veřejných a soukromých budov. Extrémní počasí způsobilo vážné ztráty pro dřevařské odvětví, zemědělství a cestovní ruch, významné poškození chráněných lokalit Natura 2000 a narušení provozu čističek odpadních vod, elektrorozvodných a plynárenských sítí.
V regionu Veneto způsobily záplavy obrovské škody na veřejném i soukromém majetku, narušily obchodní a hospodářské průmyslové činnosti i terciární služby. Záplavy kulminovaly více než 187 cm nad hladinou moře, což vedlo k zaplavení 85 % území Benátek a významnému poškození uměleckého a kulturního dědictví v historickém centru, včetně závažného poškození artefaktů a papírových předmětů, jako jsou knihy, manuskripty a archivy.
Italské orgány požádaly o příspěvek z fondu dne 10. ledna 2020. Celkové přímé škody byly odhadnuty na 5 619,878 milionu EUR, což o 157 % přesahuje prahovou hodnotu pro „závažnou přírodní katastrofu“, která platí pro Itálii (škody přesahující 3 miliardy EUR v cenách roku 2011).
Náklady na záchranná opatření a opatření na obnovu odhadly italské orgány na 1 110,1 milionu EUR, přičemž největší podíl tvoří 1) výdaje na obnovu preventivní infrastruktury a ochranu kulturního dědictví a 2) náklady na obnovu základní infrastruktury.
Ze 17 postižených regionů se ve smyslu kvalifikace pro účely ESI fondů na období 2014–2020 pět kvalifikuje jako „méně rozvinuté regiony“ (Basilicata, Kalábrie, Kampánie, Puglie a Sicílie), Abruzzo se kvalifikuje jako „přechodový region“ a ostatní patří k „rozvinutějším regionům“. Italské orgány Komisi neoznámily, že by měly v úmyslu přesunout na obnovu postižených oblastí prostředky z programů ESI fondů, ani nepožádaly o vyplacení zálohy.
Komise se domnívá, že v souladu s dosavadními postupy by pomoc měla být postupná a že by se na podíl škod pod prahovou hodnotou „závažné přírodní katastrofy“ (tj. 0,6 % HND, neboli 3 miliardy EUR v cenách roku 2011, podle toho, která částka je nižší) měla uplatnit 2,5% sazba a na tu část škody, která prahovou hodnotu přesahuje, 6% sazba. V tomto konkrétním případě činí tedy takto vypočítaný finanční příspěvek z EUSF celkem 211 707 982 EUR.
Rakousko
V listopadu 2019 byl jihozápad Rakouska postižen rozsáhlými záplavami, zejména v Korutanech a východním Tyrolsku, což jsou alpské oblasti hraničící s Itálií. Extrémní povětrnostní podmínky byly spuštěny týmiž meteorologickými jevy jako v případě Itálie a výrazně poškodily základní veřejnou infrastrukturu (zejména silnice, mosty a železnice), soukromá obydlí a podniky. Neobvyklé sněhové přeháňky a laviny způsobily škody v lesnictví.
Rakouské orgány požádaly o příspěvek z fondu dne 29. ledna 2020 a dne 9. března 2020 poskytly aktualizované informace. Celkové přímé škody byly odhadnuty na 93,2 milionu EUR, což je výrazně pod prahovou hodnotou pro „závažnou přírodní katastrofu“, která platí pro Rakousko (škody přesahující 0,6 % rakouského HND nebo 2 307,9 milionu EUR). Částka nedosahuje ani prahové hodnoty pro tzv. „regionální katastrofu“ (1,5 % regionálního HDP váženého na základě podílu škod v postižených regionech). Jelikož však byla tato katastrofa způsobena týmiž meteorologickými podmínkami, které vedly k rozsáhlé katastrofě také v Itálii, je žádost způsobilá v rámci tzv. ustanovení o „sousedním státu“ podle čl. 2 odst. 4 nařízení.
Náklady na záchranná opatření a opatření na obnovu odhadly rakouské orgány na 61,3 milionu EUR. Největší podíl se týká výdajů na opravu dopravní sítě a na opatření proti erozi půdy.
Zasažené oblasti patří ve smyslu klasifikace pro účely ESI fondů mezi „rozvinutější regiony“. Rakouské orgány nepožádaly o vyplacení zálohy. Uvedly, že mají v úmyslu použít na opětovné vysazení ochranných lesů prostředky z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova.
Komise navrhuje uplatnit běžnou sazbu 2,5 % platnou pro katastrofy v rámci tzv. ustanovení o „sousedním státu“ a uvolnit z fondu celkovou částku ve výši 2 329 777 EUR.
Závěr
Celková navrhovaná částka, která má být uvolněna na pomoc Španělsku, Portugalsku, Itálii a Rakousku činí 278 993 814 EUR. To vyžaduje změnu rozpočtu na rok 2020 prostřednictvím návrhu opravného rozpočtu. Vzhledem k tomu, že byla na zálohách již vyplacena částka ve výši 6 495 606 EUR, je cílem NOR 4/2020 (COM(2020)190) navýšení prostředků v rozpočtové položce 13 06 01 „Pomoc členským státům v případě závažné přírodní katastrofy, která má vážné následky pro životní podmínky, životní prostředí nebo hospodářství“ o 272 498 208 EUR jak v prostředcích na závazky, tak v prostředcích na platby.
Na počátku roku 2020 bylo k dispozici celkem 1 150 524 045 EUR. Jedná se o součet přídělu na rok 2020 ve výši 597 546 284 EUR a zbývající části přídělu na rok 2019, jež zůstala nevyčerpána a byla převedena do roku 2020 (552 977 761 EUR).
Toto je první rozhodnutí o uvolnění prostředků v roce 2020. Do 1. října 2020 tak zůstává k dispozici částka 722 143 660 EUR, což výrazně překračuje právně stanovenou částku, kterou je nutné v souladu s čl. 10 odst. 1 nařízení o VFR do tohoto data v rozpočtu ponechat (25 % z ročního přídělu na rok 2020, tj. 149 386 571 EUR).
Zpravodaj doporučuje urychleně schválit rozhodnutí navržené Komisí, které tvoří přílohu této zprávy a jehož předmětem je bezprostřední uvolnění uvedené částky, jako výraz evropské solidarity se čtyřmi postiženými členskými státy. Zpravodaj naléhavě žádá, aby byl finanční příspěvek členským státům poskytnut co nejrychleji, vzhledem k tomu, že k přírodním katastrofám došlo již v roce 2019.
DOPIS VÝBORU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ
Pan Johan Van Overtveldt
předseda
Rozpočtový výbor
BRUSEL
Věc: Stanovisko k uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie (COM(2020)0200 – 2020/2068(BUD))
Vážený pane předsedo,
Návrh Komise na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie (FSEU) za účelem poskytnutí pomoci Portugalsku, Španělsku, Itálii a Rakousku (COM(2020)0200)) byl postoupen k vyjádření Výboru pro regionální rozvoj. Podle mých informací má Rozpočtový výbor již brzy přijmout zprávu v této věci.
V souladu s uvedeným návrhem mají být prostředky z Fondu solidarity Evropské unie uvolněny následovně:
a) Portugalsku má být poskytnuta částka ve výši 8 212 697 EUR na pomoc s následky hurikánu Lorenzo, který v říjnu 2019 zasáhl Azorské ostrovy;
b) Španělsku má být poskytnuta částka ve výši 56 743 358 EUR na pomoc s následky povodní, které v září 2019 zasáhly regiony Valencie, Murcia, Castile-La Mancha a Andalusie;
c) Itálii má být poskytnuta částka ve výši 211 707 982 EUR na pomoc s následky extrémních povětrnostních jevů, které na podzim 2019 zasáhly zejména regiony Benátsko, Piemont, Ligurie, Sicílie a Emilia Romagna;
d) Rakousku má být poskytnuta částka ve výši 2 329 777 EUR na pomoc s následky rozsáhlých záplav v jihozápadních částech Rakouska, zejména v Korutanech a ve východním Tyrolsku.
Pravidla pro finanční příspěvky z Fondu solidarity jsou stanovena v nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie.
Koordinátoři výboru tento návrh posoudili a požádali mě, abych Vám písemně oznámil, že většina členů výboru nemá námitky proti tomu, aby byly z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci uvolněny výše uvedené částky navrhované Komisí.
S pozdravem
Younous Omarjee
INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
Datum přijetí |
28.5.2020 |
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
38 0 0 |
||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Rasmus Andresen, Clotilde Armand, Robert Biedroń, Anna Bonfrisco, Olivier Chastel, Lefteris Christoforou, David Cormand, Paolo De Castro, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazabal Rubial, Alexandra Geese, Valentino Grant, Elisabetta Gualmini, Francisco Guerreiro, Valerie Hayer, Eero Heinäluoma, Niclas Herbst, Monika Hohlmeier, Moritz Körner, Joachim Kuhs, Ioannis Lagos, Hélène Laporte, Pierre Larrouturou, Janusz Lewandowski, Margarida Marques, Siegfried Mureşan, Victor Negrescu, Andrey Novakov, Jan Olbrycht, Dimitrios Papadimoulis, Karlo Ressler, Bogdan Rzońca, Nils Torvalds, Nils Ušakovs, Rainer Wieland, Angelika Winzig |
|||
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Fabienne Keller, Petros Kokkalis |
|||
JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
38 |
+ |
ECR |
Bogdan Rzońca |
GUE/NGL |
Petros Kokkalis, Dimitrios Papadimoulis |
ID |
Anna Bonfrisco, Valentino Grant, Joachim Kuhs, Hélène Laporte |
NI |
Ioannis Lagos |
PPE |
Lefteris Christoforou, José Manuel Fernandes, Niclas Herbst, Monika Hohlmeier, Janusz Lewandowski, Siegfried Mureşan, Andrey Novakov, Jan Olbrycht, Karlo Ressler, Rainer Wieland Angelika Winzig |
RENEW |
Clotilde Armand, Olivier Chastel, Valerie Hayer, Fabienne Keller, Moritz Körner, Nils Torvalds |
S&D |
Robert Biedroń, Paolo De Castro, Eider Gardiazabal Rubial, Elisabetta Gualmini, Eero Heinäluoma, Pierre Larrouturou, Margarida Marques, Victor Negrescu, Nils Ušakovs |
VERTS/ALE |
Rasmus Andresen, David Cormand, Alexandra Geese, Francisco Guerreiro |
0 |
- |
NI |
|
0 |
0 |
ID |
|
|
|
Význam zkratek:
+ : pro
- : proti
0 : zdrželi se
- [1] Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3.
- [2] Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
- [3] Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
- [4] Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3.
- [5] Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
- [6] Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20. 12. 2013, s. 884),
- Datum vloží Evropský parlament před zveřejněním v Úředním věstníku.