Postup : 2020/0066(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A9-0113/2020

Předložené texty :

A9-0113/2020

Rozpravy :

Hlasování :

Přijaté texty :

P9_TA(2020)0157

<Date>{10/06/2020}10.6.2020</Date>
<NoDocSe>A9‑0113/2020</NoDocSe>
PDF 279kWORD 94k

<TitreType>ZPRÁVA</TitreType>     <RefProcLect>***I</RefProcLect>

<Titre>o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013 a (EU) 2019/876, pokud jde o úpravy v reakci na pandemii COVID-19</Titre>

<DocRef>(COM(2020)0310 – C9-0122/2020 – 2020/0066(COD))</DocRef>


<Commission>Hospodářský a měnový výbor</Commission>

Zpravodaj: <Depute>Jonás Fernández</Depute>

POZM. NÁVRHY
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013 a (EU) 2019/876, pokud jde o úpravy v reakci na pandemii COVID-19

(COM(2020)0310 – C9-0122/2020 – 2020/0066(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

 s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2020)0310),

 s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0122/2020),

 s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

 s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 20. května 2020[1],

 s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 10. června 2020,

 s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

 s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0113/2020),

1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

 

Pozměňovací návrh  1

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY EVROPSKÉHO PARLAMENTU[*]

k návrhu Komise

---------------------------------------------------------

2020/0066 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013 a (EU) 2019/876, pokud jde o úpravy v reakci na pandemii COVID-19

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky[2],

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013[3] stanoví společně se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU[4] obezřetnostní regulační rámec pro úvěrové instituce a investiční podniky (dále jen „instituce“) působící v Unii. Tento obezřetnostní regulační rámec přijatý v návaznosti na finanční krizi probíhající v letech 2007–2008, který do značné míry vychází z mezinárodních standardů, jež v roce 2010 schválil Basilejský výbor pro bankovní dohled a které vešly ve známost jako rámec Basilej III, přispěl ke zvýšení odolnosti institucí působících v Unii a lépe je připravil, aby mohly řešit potenciální obtíže, včetně potenciálních obtíží vyplývajících z možných budoucích krizí.

(2) Od svého vstupu v platnost bylo nařízení (EU) č. 575/2013 několikrát pozměněno, aby řešilo přetrvávající nedostatky v obezřetnostním regulačním rámci a provedlo některé zbývající prvky globální reformy finančních služeb, které jsou zásadní pro zajištění odolnosti institucí. Pokud jde o tyto změny, zavedlo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2395[5] ▌přechodná opatření do nařízení (EU) č. 575/2013 pro zmírnění dopadu zavedení Mezinárodního standardu účetního výkaznictví – Finanční nástroje (IFRS 9) na kapitál. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/630[6] zavedlo v nařízení (EU) č. 575/2013 požadavek na minimální krytí ztrát z nevýkonných expozic, takzvané obezřetnostní jištění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/876[7] pak zavedlo do nařízení (EU) č. 575/2013 některé konečné prvky ▌rámce Basilej III. Mezi tyto prvky patří mimo jiné nová definice pákového poměru a kapitálová rezerva k pákovému poměru, která brání institucím v nadměrném zvyšování páky, jakož i příznivější obezřetnostní zacházení s některými aktivy v podobě softwaru a příznivější zacházení s některými úvěry zajištěnými důchody nebo platy, revidovaný podpůrný koeficient pro úvěry malým a středním podnikům („podpůrný koeficient pro malé a střední podniky“) a nová úprava kapitálových požadavků k úvěrovému riziku pro expozice vůči subjektům, které provozují nebo financují fyzické struktury nebo zařízení, systémy a sítě, jež poskytují nebo podporují základní veřejné služby („podpůrný koeficient pro ▌infrastrukturu“).

(3) Závažný hospodářský otřes způsobený pandemií COVID-19 a výjimečná opatření proti šíření nákazy mají dalekosáhlý dopad na hospodářství. Podniky čelí narušení v dodavatelských řetězcích, dočasným uzavřením a omezené poptávce, domácnosti jsou ohroženy nezaměstnaností a poklesem příjmů. Veřejné orgány na úrovni Unie a členských států provedly rozhodná opatření na podporu domácností a solventních podniků, aby tyto mohly tomuto závažnému, avšak dočasnému zpomalení hospodářské činnosti a nedostatkům v oblasti likvidity, které způsobuje, odolat.

(4) Instituce budou hrát klíčovou úlohu v přispívání k oživení. Zároveň budou pravděpodobně zasaženy zhoršující se hospodářskou situací. Evropské orgány dohledu a příslušné orgány poskytly institucím dočasný kapitál, likviditu a operační úlevu s cílem zajistit, aby mohly i nadále plnit svoji úlohu při financování reálné ekonomiky v náročnějším prostředí. Komise, Evropská centrální banka a Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010[8] (EBA) zejména objasnily uplatňování flexibility, která je již zakotvena v nařízení (EU) č. 575/2013, vydáním výkladů a pokynů k uplatňování obezřetnostního rámce v souvislosti s COVID-19[9]. Tyto pokyny zahrnují interpretační sdělení Komise ze dne 28. dubna 2020 o „uplatňování účetního a obezřetnostního rámce za účelem usnadnění poskytování bankovních úvěrů v EU – podpora podnikům a domácnostem v souvislosti s krizí COVID-19“. V reakci na pandemii COVID-19 Basilejský výbor pro bankovní dohled rovněž umožnil určitou flexibilitu při uplatňování mezinárodních standardů[10].

(5) Je důležité, aby instituce využívaly svého kapitálu tam, kde je to nejvíce zapotřebí, a aby to regulační rámec Unie usnadnil a současně zajistil, aby instituce jednaly obezřetně. V návaznosti na flexibilitu stanovenou ve stávajících pravidlech by cílené změny nařízení (EU) č. 575/2013 zajistily, že tento obezřetnostní regulační rámec bude hladce propojen s jednotlivými opatřeními, která řeší situaci způsobenou pandemií COVID-19.

(6) Mimořádné okolnosti pandemie COVID-19 a nebývalý rozsah výzev vyžadují okamžité kroky k zajištění toho, aby instituce měly podmínky pro účinné směrování finančních prostředků podnikům a domácnostem a k vstřebání hospodářských otřesů způsobených pandemií COVID-19.

(7) Záruky poskytnuté v souvislosti s pandemií COVID-19 vládami členských států nebo jinými veřejnými subjekty, které jsou považovány za rovnocenně důvěryhodné podle pravidel pro ▌ úvěrové riziko stanovených v ▌části 3 nařízení (EU) č. 575/2013, jsou  srovnatelné z hlediska jejich účinků zmírňování rizik se zárukami poskytovanými státními vývozními úvěrovými agenturami uvedenými v článku 47c nařízení (EU) č. 575/2013. Je proto oprávněné sladit požadavky na minimální krytí pro nevýkonné expozice, na něž se vztahují záruky poskytnuté vládami členských států nebo jinými veřejnými subjekty, s odpovídajícími požadavky na nevýkonné expozice, které využívají záruky poskytované státními vývozními úvěrovými agenturami. ▌

(8) V souvislosti s pandemií COVID-19 vyšlo najevo, že možnost dočasného vyloučení některých expozic vůči centrálním bankám z výpočtu celkové míry expozic instituce, jak stanoví článek 429a nařízení (EU) č. 575/2013 ve znění nařízení (EU) 2019/876, by mohla mít v průběhu krizové situace zásadní význam. Diskreční pravomoc k vyloučení těchto expozic však bude možné uplatňovat až ode dne 28. června 2021. Do tohoto data by tak příslušné orgány tento nástroj nemohly využívat k řešení nárůstu expozic vůči centrálním bankám, k němuž podle očekávání dojde v důsledku opatření měnové politiky, která jsou zaváděna ke zmírnění hospodářských dopadů pandemie COVID-19. Zdá se, že účinnosti tohoto nástroje navíc brání snížená flexibilita vyplývající z kompenzačního mechanismu, který je spojen s takovými dočasnými vyloučeními, což by omezovalo schopnost institucí v krizové situaci zvýšit expozice vůči centrálním bankám. To by v konečném důsledku mohlo instituci nutit ke snižování jejího objemu úvěrů poskytovaných domácnostem a podnikům. Aby se zabránilo nežádoucím důsledkům souvisejícím s kompenzačním mechanismem a aby se zajistila účinnost tohoto vyloučení s ohledem na možné budoucí otřesy a krize, měl by být proto  kompenzační mechanismus změněn. S cílem zajistit, aby byla tato diskreční pravomoc k dispozici již během současné pandemie, by možnost dočasného vyloučení některých expozic vůči centrálním bankám měla být navíc k dispozici již před tím, než se požadavek na pákový poměr stanovený v čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013 stane ▌dne 28. června 2021 použitelným. Dokud nebudou změněná ustanovení týkající se výpočtu pákového poměru zavedená nařízením (EU) 2019/876 použitelná, měl by se článek 429a nadále používat tak, jak byl zaveden nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/62[11].

(9) Na mnoho institucí působících v Unii se od 1. ledna 2018 vztahují IFRS 9. V souladu s mezinárodními standardy přijatými Basilejským výborem pro bankovní dohled zavedlo nařízení (EU) 2017/2395 v nařízení (EU) č. 575/2013 přechodná opatření ke zmírnění potenciálně výrazného negativního dopadu vykazování očekávaných úvěrových ztrát podle IFRS 9 na kmenový kapitál tier 1 institucí.

(10) Použití IFRS 9 během hospodářského útlumu způsobeného pandemií COVID-19 by mohlo vést k náhlému významnému zvýšení opravných položek na očekávané úvěrové ztráty, protože u řady expozic by mohlo být nutné započítat očekávané ztráty během celé doby jejich trvání. Basilejský výbor a evropské orgány dohledu upřesnily, že se od institucí očekává, že ve výjimečné situaci, jako je například pandemie COVID-19, nebudou své stávající přístupy k očekávaným úvěrovým ztrátám uplatňovat mechanicky, ale využijí flexibilitu, která je v IFRS 9 obsažena, například tak, že budou přikládat patřičný význam dlouhodobým hospodářským trendům. Dne 3. dubna 2020 se Basilejský výbor pro bankovní dohled dohodl, že umožní větší flexibilitu při provádění přechodných opatření, kterými se postupně zavádí dopad IFRS 9. Aby se omezila případná volatilita regulatorního kapitálu, k níž by mohlo dojít, pokud by pandemie COVID-19 vedla k výraznému zvýšení opravných položek na očekávané úvěrové ztráty, je nezbytné prodloužit platnost přechodných opatření i v právních předpisech Unie.

(11) Aby se zmírnily potenciální dopady, které by mohl mít náhlý nárůst opravných položek na očekávané úvěrové ztráty na schopnost institucí poskytovat klientům úvěry v době, kdy je to nejvíce zapotřebí, měla by přechodná opatření být prodloužena o dva roky a instituce by měly mít možnost v plném rozsahu zpětně zahrnout do svého kmenového kapitálu tier 1 jakékoli zvýšení opravných položek na očekávané úvěrové ztráty, které v letech 2020 a 2021 uznají za svá finanční aktiva, jež nejsou úvěrově znehodnocena. Tyto změny by přinesly další zmírnění dopadu pandemie COVID-19 na možné zvýšení potřeb institucí v oblasti tvorby rezerv v rámci IFRS 9 a zároveň by byla zachována přechodná opatření pro částky očekávaných úvěrových ztrát stanovené před pandemií COVID-19.

(12) Instituce, které se dříve rozhodly, zda přechodná opatření využijí, či nikoli, by měly mít možnost toto rozhodnutí kdykoliv během nového přechodného období zvrátit po předchozím svolení jejich příslušného orgánu, čímž by mělo být zajištěno, že toto rozhodnutí není motivováno úvahami souvisejícími s regulatorní arbitráží. S výhradou předchozího svolení příslušného orgánu by instituce následně měly mít možnost rozhodnout se, že přechodná opatření využívat přestanou.

(12a) Mimořádný dopad pandemie COVID-19 je pozorován rovněž ve vztahu k extrémní míře volatility na finančních trzích, která ve spojení s nejistotou vede ke zvýšeným výnosům z veřejného dluhu, což následně vyvolává nerealizované ztráty z veřejného dluhu v držení bank. S cílem zmírnit značný nepříznivý dopad, jaký má volatilita na trzích s dluhopisy vydávanými centrální vládou na regulatorní kapitál bank, a tudíž na schopnost institucí poskytovat klientům úvěry, by měl být znovu zaveden dočasný obezřetnostní filtr, který by tento dopad během období, které je ovlivněno pandemií COVID-19, neutralizoval.

(12b) Instituce jsou povinny denně zpětně testovat své interní modely s cílem posoudit, zda tyto modely vytvářejí dostatečné kapitálové požadavky k absorpci obchodních ztrát. Nevyhovující výsledky zpětného testování, rovněž označované jako překročení, by v případě, že by převýšily určitý roční limit, vedly k tomu, že by se na kapitálové požadavky k tržnímu riziku vypočtené pomocí interních modelů uplatnil dodatečný kvantitativní multiplikátor. Požadavek zpětného testování je v době extrémní volatility, jako je ta způsobená pandemií COVID-19, velmi procyklický. Kvantitativní multiplikátor tržního rizika uplatňovaný na interní modely se v důsledku krize výrazně zvýšil. Zatímco basilejský rámec pro tržní riziko příslušným orgánům umožňuje vliv takovýchto mimořádných událostí v interních modelech tržního rizika zmírnit, podle nařízení (EU) č. 575/2013 není tato diskreční pravomoc v oblasti dohledu plně k dispozici. Proto by v zájmu zmírňování nepříznivých účinků extrémní volatility trhu zaznamenané během pandemie COVID-19 měla být pro příslušné orgány zavedena dodatečná flexibilita, díky níž by mohly vyloučit překročení, k nimž dojde v období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2021 a která nebyla způsobena nedostatky v interních modelech. Na základě zkušeností z pandemie COVID-19 by Komise měla posoudit, zda by tato flexibilita měla být k dispozici i v budoucích situacích extrémní volatility trhu.

(13) V březnu 2020 skupina guvernérů centrálních bank a vedoucích orgánů dohledu ▌zrevidovala harmonogram provádění konečných prvků rámce Basilej III. Ačkoli většina konečných prvků musí být ještě provedena v právu Unie, požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru pro globální systémově významné instituce již byl proveden prostřednictvím změn, které byly zavedeny nařízením (EU) 2019/876. Z tohoto důvodu a v zájmu zajištění rovných podmínek na mezinárodní úrovni pro instituce usazené v Unii a působící rovněž mimo Unii by datum použitelnosti požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru stanovené v uvedeném nařízení mělo být odloženo o jeden rok na 1. leden 2023. Vzhledem k odložení použitelnosti požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru by v průběhu doby odkladu nemělo nesplnění uvedeného požadavku, jak stanoví článek 141c směrnice 2013/36/EU, žádné důsledky a neuplatnilo by se žádné související omezení týkající se rozdělování výnosů stanovené v článku 141b uvedené směrnice.

(14) Pokud jde o úvěry, které úvěrové instituce poskytují důchodcům nebo zaměstnancům se smlouvou na dobu neurčitou proti bezpodmínečnému převodu části důchodu nebo platu dlužníka na uvedenou úvěrovou instituci, byl článek 123 nařízení (EU) č. 575/2013 změněn nařízením (EU) 2019/876 s cílem umožnit příznivější zacházení s těmito úvěry. Uplatňování takového zacházení v souvislosti s pandemií COVID-19 by motivovalo instituce k tomu, aby zvýšily poskytování úvěrů zaměstnancům a důchodcům. Je proto nezbytné posunout datum použitelnosti uvedeného ustanovení tak, aby jej instituce mohly využívat již během pandemie COVID-19.

(15) ▌Vzhledem k tomu, že podpůrný koeficient pro malé a střední podniky a podpůrný koeficient pro infrastrukturu umožňují příznivější zacházení s určitými expozicemi vůči malým a středním podnikům a infrastruktuře, jejich použití v souvislosti s pandemií COVID-19 by motivovalo instituce k tomu, aby těmto subjektům poskytly více tolik potřebných úvěrů. Je proto nezbytné posunout datum použitelnosti uvedených dvou podpůrných koeficientů tak, aby jej instituce mohly využívat již během pandemie COVID-19.

(16) Obezřetnostní zacházení s některými aktivy v podobě softwaru bylo pozměněno nařízením (EU) 2019/876 s cílem dále podpořit přechod k více digitalizovanému bankovnímu sektoru. V souvislosti se zrychleným využíváním digitálních služeb v důsledku veřejných opatření přijatých za účelem řešení pandemie COVID-19 by použitelnost těchto změn měla být stanovena na dřívější datum.

(16a) Na podporu opatření boje proti následkům pandemie COVID-19 může být nezbytné veřejné financování prostřednictvím vydávání státních dluhopisů denominovaných v měně jiného členského státu. Aby se zabránilo nepřiměřeným omezením pro instituce, které investují do takových dluhopisů, je vhodné znovu zavést přechodná opatření pro expozice vůči ústředním vládám a centrálním bankám denominované v měně jiného členského státu, pokud jde o zacházení s nimi na základě rámce úvěrového rizika, a prodloužit přechodná opatření, pokud jde o zacházení s nimi v rámci limitů velkých expozic.

(16b) Basilejský výbor pro bankovní dohled v roce 2017 upravil výpočet hodnoty expozice pákového poměru u nákupů a prodejů s obvyklým termínem dodání, které čekají na vypořádání, tak aby zacházení s nimi náležitě odráželo pákový efekt spojený s těmito obchody a aby případné účetní rozdíly neměly vliv na výpočet u institucí se srovnatelnými pozicemi. V Unii byla tato úprava zavedena nařízením (EU) 2019/876. Příznivější zacházení se však začne uplatňovat až dne 28. června 2021. Vzhledem k tomu, že tato změna by vhodněji odrážela skutečný pákový efekt transakce a současně by zvýšila kapacitu banky poskytovat úvěry a absorbovat ztráty během pandemie COVID-19, banky by měly mít možnost dočasně používat upravenou metodu výpočtu již před tím, než začne být ustanovení zavedené nařízením (EU) 2019/876 použitelné pro všechny banky v Unii.

(16c) Za mimořádných okolností, které jsou důsledkem pandemie COVID-19, se od zúčastněných stran očekává, že se zapojí do úsilí o hospodářské oživení. Evropský orgán pro bankovnictví, Evropská centrální banky a další příslušné orgány vydaly pro instituce doporučení, aby během pandemie COVID-19 pozastavily vyplácení dividend a zpětné odkupy akcií. Aby se zajistilo důsledné uplatňování těchto doporučení, měly by příslušné orgány plně využívat pravomocí v oblasti dohledu, včetně pravomoci ukládat institucím závazná omezení týkající se rozdělování výnosů nebo případně pohyblivých složek odměn v souladu se směrnicí 2013/36/EU. Komise by měla na základě zkušeností s pandemií COVID-19 posoudit, zda by měly být příslušným orgánům uděleny dodatečné pravomoci k přijímání závazných rozhodnutí o omezení rozdělování výnosů v mimořádných situacích.

(17) Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž maximalizovat schopnost úvěrových institucí poskytovat úvěry a absorbovat ztráty související s pandemií COVID-19 a zároveň zajistit jejich trvalou odolnost, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu jejich rozsahu a účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(18) Aby mimořádná podpůrná opatření přijatá za účelem zmírnění dopadu pandemie COVID-19 byla v plném rozsahu účinná, pokud jde o udržení odolnosti bankovního sektoru a poskytnutí pobídky institucím k tomu, aby nadále poskytovaly úvěry, je nezbytné, aby se zmírňující účinek uvedených opatření okamžitě projevil ve způsobu, jakým jsou stanoveny požadavky na regulatorní kapitál. S ohledem na naléhavost uvedených úprav obezřetnostního regulačního rámce by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(19) Vzhledem k naléhavosti situace se jevilo jako vhodné stanovit výjimku ze lhůty osmi týdnů uvedené v článku 4 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii, Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

(20) Nařízení (EU) č. 575/2013 a (EU) 2019/876 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1
Změny nařízení (EU) č. 575/2013

Nařízení (EU) č. 575/2013 se mění takto: 

-1) v čl. 47c odst. 4 se návětí nahrazuje tímto:

 „4. Odchylně od odstavce 3 se na část nevýkonné expozice, za níž se zaručila nebo již pojistila státní vývozní úvěrová agentura nebo za níž poskytl záruku či protizáruku způsobilý poskytovatel zajištění podle čl. 201 odst. 1 písm. a) až e), pokud by nezajištěným expozicím byla přidělena riziková váha 0 % podle části III hlavy II kapitoly 2, uplatňují následující koeficienty:”;

-1a) v článku 114 se vypouští odstavec 6;

-1b) v čl. 150 odst. 1 písm. d) se bod ii) nahrazuje tímto:

 „ii) expozicím vůči ústřední vládě a centrálním bankám je podle čl. 114 odst. 2 nebo 4 přidělena riziková váha 0 %;“

1) článek 429a ve znění nařízení (EU) 2019/876 se mění takto:

a) v odst. 1 písm. n) se návětí nahrazuje tímto:

„n) následující expozice vůči centrální bance dané instituce při zachování podmínek stanovených v odstavcích 5 a 6:“;

aa) odstavec 5 se mění takto:

i) návětí se nahrazuje tímto:

„Instituce mohou vyloučit expozice uvedené v odst. 1 písm. n), jsou-li splněny všechny následující podmínky:“

ii) písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b) výjimka je poskytnuta na omezené období, jehož délka nepřesahuje jeden rok;”;

iii) vkládá se nové písmeno, které zní:

„c) příslušný orgán instituce po konzultaci s příslušnou centrální bankou určil datum, ke kterému se má za to, že nastaly výjimečné okolnosti, a toto datum veřejně oznámil. Toto datum se stanoví na konec čtvrtletí.”;

b) v odstavci 7 se definice „EMLR „a „CB“ nahrazují tímto:

„EMLR = celková míra expozic dané instituce podle definice uvedené v čl. 429 odst. 4, a to včetně expozic vyloučených v souladu s odst. 1 písm. n) tohoto článku, k datu uvedenému v odst. 5 písm. c) tohoto článku; a

CB = denní průměrná celková hodnota expozic dané instituce vůči její centrální bance, které jsou způsobilé k vyloučení v souladu s odst. 1 písm. n),  vypočtená za celé udržovací období minimální rezervy, jež předchází datu uvedenému v odst. 5 písm. c).“;

1a) Článek 467 se vypouští.

1b) článek 468 se nahrazuje tímto:

„Článek 468

Dočasné zacházení s nerealizovanými zisky a ztrátami oceněnými reálnou hodnotou vykázanou do ostatního úplného výsledku v kontextu pandemie COVID-19

1. Odchylně od článku 35 mohou instituce v období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2022 vyloučit z výpočtu položek svého kmenového kapitálu tier 1 částku A stanovenou podle vzorce:

A= a∙f

kde

a = částka nerealizovaných zisků a ztrát nahromaděných od 31. prosince 2019 a v rozvaze vykázaných ve „změnách reálné hodnoty dluhových nástrojů oceněných reálnou hodnotou vykázanou do ostatního úplného výsledku“, která odpovídá expozicím vůči ústředním vládám, regionálním vládám nebo místním orgánům uvedeným v čl. 115 odst. 2 a vůči subjektům veřejného sektoru uvedeným v čl. 116 odst. 4, s vyloučením těch, které jsou úvěrově znehodnoceny ve smyslu definice v dodatku A k přílohy nařízení (ES) č. 1126/2008 („příloha týkající se IFRS 9“); a

f = koeficient, který se použije na každý vykazovaný rok přechodného období v souladu s odstavcem 2.

2. K výpočtu částky A uvedené v odstavci 1 použijí instituce tyto koeficienty f:

a) 1 v období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2020;

b) 0,7 v období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021;

c) 0,4 v období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2022;

3. Instituce se rozhodne, zda bude opatření stanovená v tomto článku uplatňovat, a o svém rozhodnutí informuje příslušný orgán nejpozději 45 dní před datem vykázání, od kterého může dočasné zacházení poprvé použít. V průběhu přechodného období může instituce své prvotní rozhodnutí jednou zvrátit, jestliže k tomu předtím obdržela svolení příslušného orgánu. Instituce veřejně oznámí, zda uplatňují opatření podle tohoto článku.

4. Pokud instituce do svého kmenového kapitálu tier 1 zahrne částku nerealizovaných ztrát v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, přepočítá veškeré požadavky stanovené v tomto nařízení a ve směrnici 2013/36/EU, které používají některou z následujících položek:

a) výše odložených daňových pohledávek, která se od položek kmenového kapitálu tier 1 odečte podle čl. 36 odst. 1 písm. c) nebo je rizikově vážena podle čl. 48 odst. 4;

b) výše specifických úprav o úvěrové riziko;

Instituce při přepočtu požadavku nezohlední účinky, jež na tyto položky mají opravné položky na očekávané úvěrové ztráty, které se týkají expozic vůči ústředním vládám, regionálním vládám nebo místním orgánům uvedeným v čl. 115 odst 2 a vůči subjektům veřejného sektoru uvedeným v čl. 116 odst. 4, s vyloučením těch, které jsou úvěrově znehodnoceny ve smyslu definice v dodatku A přílohy týkající se IFRS 9;

5. Během období stanovených v odstavci 2 tohoto článku instituce, které se rozhodly uplatňovat přechodná opatření stanovená v tomto článku, zpřístupní kromě informací požadovaných v části osmé také informace o objemu kapitálu, kmenovém kapitálu tier 1 a kapitálu tier 1, celkovém kapitálovém poměru, poměru kmenového kapitálu tier 1, kapitálovém poměru tier 1 a pákovém poměru, které by měly, kdyby tento článek neuplatňovaly.“;

2) článek 473a se mění takto:

a) odstavec 1 se mění takto:

i) v prvním pododstavci se návětí nahrazuje tímto:

„Odchylně od článku 50 mohou do konce přechodných období stanovených v odstavcích 6 a 6a tohoto článku následující instituce zahrnout do svého kmenového kapitálu tier 1 částku vypočtenou v souladu s tímto odstavcem:“;

ii) druhý pododstavec se nahrazuje tímto:

„Částka uvedená v prvním pododstavci se vypočítá jako součet těchto hodnot:

a) u expozic podléhajících rizikovému vážení podle části třetí hlavy II kapitoly 2 částky (ABSA) vypočtené podle tohoto vzorce:

kde

A2,SA = částka vypočtená podle odstavce 2;

A4,SA = částka vypočtená podle odstavce 4 na základě částek vypočtených podle odstavce 3;

=

= součet dvanáctiměsíčních očekávaných úvěrových ztrát stanovených podle bodu 5.5.5 přílohy týkající se IFRS 9 a výše opravné položky na očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání stanovené podle bodu 5.5.3 přílohy týkající se IFRS 9 s vyloučením opravné položky na očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání u finančních aktiv, která jsou úvěrově znehodnocena, jak je vymezeno v dodatku A přílohy týkající se IFRS 9, k 1. lednu 2020;

= součet dvanáctiměsíčních očekávaných úvěrových ztrát stanovených podle bodu 5.5.5 přílohy týkající se IFRS 9 a výše opravné položky na očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání stanovené podle bodu 5.5.3 přílohy týkající se IFRS 9 s vyloučením opravné položky na očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání u finančních aktiv, která jsou úvěrově znehodnocena, jak je vymezeno v dodatku A přílohy týkající se IFRS 9, k 1. lednu 2018 nebo ke dni prvotního použití IFRS 9, podle toho, co nastalo později;

f1 = příslušný koeficient stanovený v odstavci 6;

f2 = příslušný koeficient stanovený v odstavci 6a;

t1 = zvýšení kmenového kapitálu tier 1 vlivem daňové odpočitatelnosti částky A2,SA;

t2 = zvýšení kmenového kapitálu tier 1 vlivem daňové odpočitatelnosti částky A4,SA;

t3 = zvýšení kmenového kapitálu tier 1 vlivem daňové odpočitatelnosti částky ;“;

b) u expozic podléhajících rizikovému vážení podle části třetí hlavy II kapitoly 3 částky (ABIRB) vypočtené podle tohoto vzorce:

kde

A2,IRB = částka vypočtená podle odstavce 2 a upravená podle odst. 5 písm. a);

A4,IRB = částka vypočtená podle odstavce 4 na základě částek vypočtených podle odstavce 3 a upravených podle odst. 5 písm. b) a c);

= ;

= součet dvanáctiměsíčních očekávaných úvěrových ztrát stanovených podle bodu 5.5.5 přílohy týkající se IFRS 9 a výše opravné položky na očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání stanovené podle bodu 5.5.3 přílohy týkající se IFRS 9 s vyloučením opravné položky na očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání u finančních aktiv, která jsou úvěrově znehodnocena, jak je vymezeno v dodatku A přílohy týkající se IFRS 9, snížený o úhrnnou výši souvisejících očekávaných ztrát pro tyto expozice vypočtenou podle čl. 158 odst. 5, 6 a 10, k 1. lednu 2020. Je-li výsledkem tohoto výpočtu záporné číslo, dosadí instituce za hodnotu nulu;

=  součet dvanáctiměsíčních očekávaných úvěrových ztrát stanovených podle bodu 5.5.5 přílohy týkající se IFRS 9 a výše opravné položky na očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání stanovené podle bodu 5.5.3 přílohy týkající se IFRS 9 s vyloučením opravné položky na očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání u finančních aktiv, která jsou úvěrově znehodnocena, jak je vymezeno v dodatku A přílohy týkající se IFRS 9 k 1. lednu 2018 nebo ke dni prvotního použití IFRS 9, podle toho, co nastalo později, snížený o úhrnnou výši souvisejících očekávaných ztrát pro tyto expozice vypočtenou podle čl. 158 odst. 5, 6 a 10. Je-li výsledkem tohoto výpočtu záporné číslo, dosadí instituce za hodnotu nulu;

f1 = příslušný koeficient stanovený v odstavci 6;

f2 = příslušný koeficient stanovený v odstavci 6a;

t1 = zvýšení kmenového kapitálu tier 1 vlivem daňové odpočitatelnosti částky A2,IRB;

t2 = zvýšení kmenového kapitálu tier 1 vlivem daňové odpočitatelnosti částky A4,IRB“

t3 = zvýšení kmenového kapitálu tier 1 vlivem daňové odpočitatelnosti částky “;

 

b) v odstavci 3 se písmena a) a b) nahrazují tímto:

„a) součet dvanáctiměsíčních očekávaných úvěrových ztrát stanovených podle bodu 5.5.5 přílohy týkající se IFRS 9 a výše opravné položky na očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání stanovené podle bodu 5.5.3 přílohy týkající se IFRS 9 s vyloučením opravné položky na očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání u finančních aktiv, která jsou úvěrově znehodnocena, jak je vymezeno v dodatku A přílohy týkající se IFRS 9, k datu vykazování, a uplatní-li se článek 468, s vyloučením očekávaných úvěrových ztrát stanovených pro expozice oceněné reálnou hodnotou vykázanou do ostatního úplného výsledku v souladu s odstavcem 4.1.2A přílohy týkající se IFRS 9;

b) součet dvanáctiměsíčních očekávaných úvěrových ztrát stanovených podle bodu 5.5.5 přílohy týkající se IFRS 9 a výše opravné položky na očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání stanovené podle bodu 5.5.3 přílohy týkající se IFRS 9 s vyloučením opravné položky na očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání u finančních aktiv, která jsou úvěrově znehodnocena, jak je vymezeno v dodatku A přílohy týkající se IFRS 9, a uplatní-li se článek 468, s vyloučením očekávaných úvěrových ztrát stanovených pro expozice oceněné reálnou hodnotou vykázanou do ostatního úplného výsledku v souladu s odstavcem 4.1.2A přílohy týkající se IFRS 9, k 1. lednu 2020 nebo ke dni prvotního použití IFRS 9, podle toho, co nastalo později.“;

c) v odstavci 5 se písmena b) a c) nahrazují tímto:

„b) instituce nahradí částku vypočtenou podle odst. 3 písm. a) tohoto článku součtem dvanáctiměsíčních očekávaných úvěrových ztrát stanovených podle bodu 5.5.5 přílohy týkající se IFRS 9 a výše opravné položky na očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání stanovené podle bodu 5.5.3 přílohy týkající se IFRS 9 s vyloučením opravné položky na očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání u finančních aktiv, která jsou úvěrově znehodnocena, jak je vymezeno v dodatku A přílohy týkající se IFRS 9, a použije-li se článek 468, s vyloučením očekávaných úvěrových ztrát stanovených pro expozice oceněné reálnou hodnotou do ostatního úplného výsledku podle bodu 4.1.2 A přílohy týkající se IFRS 9, sníženým o úhrnnou výši souvisejících očekávaných ztrát pro tyto expozice vypočtenou podle čl. 158 odst. 5, 6 a 10 k datu vykázání. Je-li výsledkem tohoto výpočtu záporné číslo, dosadí instituce za hodnotu částky uvedenou v odst. 3 písm. a) tohoto článku nulu;

c) instituce nahradí částku vypočtenou podle odst. 3 písm. b) tohoto článku součtem dvanáctiměsíčních očekávaných úvěrových ztrát stanovených podle bodu 5.5.5 přílohy týkající se IFRS 9 a výše opravné položky na očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání stanovené podle bodu 5.5.3 přílohy týkající se IFRS 9 s vyloučením opravné položky na očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání u finančních aktiv, která jsou úvěrově znehodnocena, jak je vymezeno v dodatku A přílohy týkající se IFRS 9, a použije-li se článek 468, s vyloučením očekávaných úvěrových ztrát stanovených pro expozice oceněné reálnou hodnotou do ostatního úplného výsledku podle bodu 4.1.2 A přílohy týkající se IFRS 9 k 1. lednu 2020 nebo ke dni prvotního použití IFRS 9, podle toho, co nastalo později, sníženým o úhrnnou výši souvisejících očekávaných ztrát pro tyto expozice vypočtenou podle čl. 158 odst. 5, 6 a 10 k 1. lednu 2020 nebo ke dni prvotního použití IFRS 9, podle toho, co nastalo později. Je-li výsledkem tohoto výpočtu záporné číslo, dosadí instituce za hodnotu částky uvedenou v odst. 3 písm. b) tohoto článku nulu.“;

d) odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6. Při výpočtu částky ABSA uvedené v odst. 1 druhém pododstavci písm. a) a částky ABIRB uvedené v odst. 1 druhém pododstavci písm. b) použijí instituce tyto koeficienty f1:

a) 0,7 v období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2020;

b) 0,5 v období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021;

c) 0,25 v období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2022;

d) 0 v období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2024.

Instituce, jejichž účetní období začíná po 1. lednu 2020, avšak před 1. lednem 2021, upraví data uvedená v prvním pododstavci písm. a) až d) tak, aby odpovídala jejich účetnímu období, oznámí upravená data svému příslušnému orgánu a zveřejní je.

Instituce, jež začnou účetní standardy uvedené v odstavci 1 používat 1. ledna 2021 nebo později, použijí příslušný koeficient podle prvního pododstavce písm. b) až d) počínaje koeficientem odpovídajícím roku prvního použití uvedených účetních standardů.“;

e) vkládá se nový odstavec, který zní:

„6a. Při výpočtu částky ABSA uvedené v odst. 1 druhém pododstavci písm. a) a částky ABIRB uvedené v odst. 1 druhém pododstavci písm. b) použijí instituce tyto koeficienty f2:

a) 1 v období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2020;

b) 1 v období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021;

c) 0,75 v období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2022;

d) 0,5 v období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2023;

e) 0,25 v období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2024.

Instituce, jejichž účetní období začíná po 1. lednu 2020, avšak před 1. lednem 2021, upraví data uvedená v prvním pododstavci písm. a) až e) tak, aby odpovídala jejich účetnímu období, oznámí upravená data svému příslušnému orgánu a zveřejní je.

Instituce, jež začnou účetní standardy uvedené v odstavci 1 používat 1. ledna 2021 nebo později, použijí příslušný koeficient podle prvního pododstavce písm. b) až e) počínaje koeficientem odpovídajícím roku prvního použití uvedených účetních standardů.“;

f) doplňuje se nový odstavec, který zní:

7a. Odchylně od odst. 7 písm. b) mohou instituce  při přepočtu požadavků stanovených v tomto nařízení a ve směrnici 2013/36/EU přidělit částce ABSA uvedené v odst. 1 druhém pododstavci písm. a) ▌rizikovou váhu 100 %. Pro účely výpočtu celkové míry expozic přičtou instituce částky ABSA a ABIRB uvedené v odst. 1 druhém pododstavci písm. a) a b) k celkové míře expozic.

Instituce si mohou zvolit pouze jednou, zda použijí výpočet uvedený v odst. 7 písm. b), nebo výpočet uvedený v prvním pododstavci tohoto odstavce. Své rozhodnutí instituce zpřístupní.“;

g) odstavec 8 se nahrazuje tímto:

„8. Během období stanoveného v odstavci 6 a 6a▌instituce, které se rozhodly uplatňovat přechodná opatření stanovená v tomto článku, své rozhodnutí sdělí příslušným orgánům a zpřístupní vedle informací požadovaných v části osmé informace o objemu kapitálu, kmenovém kapitálu tier 1 a kapitálu tier 1, poměru kmenového kapitálu tier 1, kapitálovém poměru tier 1, celkovém kapitálovém poměru a pákovém poměru, které by měly, kdyby tento článek neuplatňovaly.

h) odstavec 9 se mění takto:

i) v prvním pododstavci se druhá věta nahrazuje tímto:

„V průběhu přechodného období může instituce své rozhodnutí zvrátit, jestliže k tomu předtím obdržela svolení příslušného orgánu.“;

ii) v druhém pododstavci se druhá a třetí věta nahrazují tímto:

„V tomto případě dosadí instituce za hodnoty A4, SA, A4, IRB, , , t2 a t3  uvedené v odstavci 1 nulu. V průběhu přechodného období může instituce své rozhodnutí zvrátit, jestliže k tomu předtím obdržela svolení příslušného orgánu.“;

iii) doplňují se nové pododstavce, které zní:

„Instituce, která se rozhodla uplatňovat přechodná opatření stanovená v tomto článku, se může rozhodnout neuplatňovat odstavec 2, v kterémžto případě o svém rozhodnutí neprodleně informuje příslušný orgán. V tomto případě dosadí instituce za hodnoty A2, SA, A2, IRB  a t1 uvedené v odstavci 1 nulu. V průběhu přechodného období může instituce své rozhodnutí zvrátit, jestliže k tomu předtím obdržela svolení příslušného orgánu.

Příslušné orgány informují EBA alespoň jednou ročně o uplatňování tohoto článku institucemi, nad nimiž vykonávají dohled.“;

2a) V článku 495 se vypouští odstavec 2.

3) vkládají se nové články, které znějí:

Článek 500a

Dočasné zacházení se státními dluhopisy vydanými v měně jiného členského státu

1. Odchylně od čl. 114 odst. 2, do 31. prosince 2024, v případě expozic vůči ústředním vládám a centrálním bankám členských států denominovaných a financovaných v národní měně jiného členského státu:

a) do 31. prosince 2022 činí riziková váha uplatňovaná na hodnoty expozic 0 % rizikové váhy přidělené těmto expozicím v souladu s čl. 114 odst. 2;

b) v roce 2023 činí riziková váha uplatňovaná na hodnoty expozic 20 % rizikové váhy přidělené těmto expozicím v souladu s čl. 114 odst. 2;

c) v roce 2024 činí riziková váha uplatňovaná na hodnoty expozic 50 % rizikové váhy přidělené těmto expozicím v souladu s čl. 114 odst. 2.

2. Odchylně od čl. 395 odst. 1 a čl. 493 odst. 4 mohou příslušné orgány institucím povolit, aby nabyly expozice uvedené v odstavci 1 tohoto článku v rámci následujících limitů:

a) 100 % kapitálu tier 1 instituce do 31. prosince 2023;

b) 75 % kapitálu tier 1 instituce do 31. prosince 2024;

c) 50 % kapitálu tier 1 instituce do 31. prosince 2025.

Limity uvedené v prvním pododstavci písm. a), b) a c) se uplatní na hodnoty expozic po zohlednění účinku snižování úvěrového rizika podle článků 399 až 403.

3. Odchylně od čl. 150 odst. 1 písm. d) bodu ii) mohou instituce s předchozím svolením příslušných orgánů a v souladu s podmínkami stanovenými v článku 150 použít standardizovaný přístup rovněž k expozicím vůči ústřední vládě a centrální bance, kterým je podle odstavce 1 přidělena riziková váha 0 % .

 

Článek 500b

Dočasné vyloučení některých expozic vůči centrálním bankám z celkové míry expozic s ohledem na pandemii COVID-19

1. Odchylně od čl. 429 odst. 4 může instituce do 27. června 2021 v souladu s podmínkami stanovenými v odstavcích 2 a 3 vyloučit ze své celkové míry expozic tyto expozice vůči své centrální bance:

a) mince a bankovky představující zákonné platidlo v jurisdikci centrální banky;

b) aktiva představující pohledávky vůči centrální bance včetně rezerv držených u centrální banky.

 Částka vyloučená institucí nesmí překročit denní průměrnou výši expozic uvedených v prvním pododstavci písm. a) a b) za poslední úplné udržovací období centrální banky dané instituce.

2. Instituce může vyloučit expozice uvedené v odstavci 1, pokud příslušný orgán dané instituce po konzultaci s příslušnou centrální bankou rozhodl a veřejně prohlásil, že existují výjimečné okolnosti, které odůvodňují vyloučení s cílem usnadnit provádění měnové politiky.

 Expozice vyloučené podle odstavce 1 splňují obě tyto podmínky:

a) jsou denominovány v téže měně jako vklady přijímané institucí;

b) jejich průměrná splatnost nepřesahuje výraznou měrou průměrnou splatnost vkladů přijímaných institucí.

Instituce, která expozice vůči své centrální bance vylučuje v souladu s odstavcem 1 z celkové míry expozic, rovněž oznámí pákový poměr, který by měla, kdyby tyto expozice nevyloučila.

 

Článek 500c

Vyloučení překročení z výpočtu plus faktoru zpětného testování s ohledem na pandemii COVID-19

Odchylně od čl. 366 odst. 3 mohou příslušné orgány za výjimečných okolností a v individuálních případech institucím povolit, aby z výpočtu plus faktoru stanoveného v čl. 366 odst. 3 vyloučily překročení vyplývající z institucí prováděného zpětného testování hypotetických a skutečných změn, pokud tato překročení nevyplývají z nedostatků v interním modelu a došlo k nim v období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2021.

 

Článek 500d

Dočasný výpočet hodnoty expozice nákupů a prodejů s obvyklým termínem dodání čekajících na vypořádání s ohledem na pandemii COVID-19

1. Odchylně od čl. 429 odst. 4 mohou instituce do 27. června 2021 vypočítat hodnotu expozice nákupů a prodejů s obvyklým termínem dodání čekajících na vypořádání v souladu s odstavci 2 až 4 tohoto článku.

2. Instituce zacházejí s hotovostí související s prodeji s obvyklým termínem dodání nebo cennými papíry souvisejícími s nákupy s obvyklým termínem dodání, které zůstávají v rozvaze do data vypořádání, jako s aktivy podle čl. 429 odst. 4 písm. a).

3. Instituce, které v souladu s použitelným účetním rámcem uplatňují na prodeje nebo nákupy s obvyklým termínem dodání čekající na vypořádání účtování k datu obchodu, provedou reverzi všech kompenzací mezi hotovostními pohledávkami pro prodeje s obvyklým termínem dodání čekající na vypořádání a hotovostními závazky pro nákupy s obvyklým termínem dodání čekající na vypořádání povolených podle uvedeného rámce. Po provedení reverze všech účetních kompenzací mohou instituce provést kompenzaci mezi příslušnými hotovostními pohledávkami a hotovostními závazky v případech, kdy jsou příslušné prodeje i nákupy s obvyklým termínem dodání vypořádány na základě dodání proti zaplacení.

4. Instituce, které v souladu s použitelným účetním rámcem uplatňují na prodeje nebo nákupy s obvyklým termínem dodání čekající na vypořádání účtování k datu vypořádání, zahrnou do celkové míry expozic úplnou nominální hodnotu závazků k úhradě týkajících se nákupů s obvyklým termínem dodání.

 Instituce mohou provést kompenzaci úplné nominální hodnoty závazků k úhradě týkajících se nákupů s obvyklým termínem dodání o úplnou nominální hodnotu hotovostních pohledávek týkajících se prodejů s obvyklým termínem dodání čekajících na vypořádání pouze v případě, že jsou splněny obě následující podmínky:

a) příslušné prodeje i nákupy s obvyklým termínem dodání jsou vypořádány na základě dodání proti zaplacení;

b) nakoupená a prodaná finanční aktiva, která jsou spojena s hotovostními pohledávkami a hotovostními závazky, jsou oceněna reálnou hodnotou vykázanou do zisku nebo ztráty a zahrnuta v obchodním portfoliu instituce.

5. Pro účely tohoto článku se „nákupem nebo prodejem s obvyklým termínem dodání“ rozumí nákup nebo prodej cenných papírů na základě smluv, jejichž podmínky vyžadují dodání cenného papíru v období obecně stanoveném právním předpisem nebo konvencí platnou na daném trhu.“;

3a) vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 518b

Zpráva týkající se překročení a pravomocí orgánů dohledu omezit rozdělení výnosů

Do 31. prosince 2021 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o tom, zda výjimečné okolnosti, které vedou k vážnému ekonomickému narušení řádného fungování a integrity finančních trhů, mohou být důvodem k tomu, aby:

a) během těchto období mohly příslušné orgány vyloučit z interních modelů tržního rizika institucí překročení, která nevyplývají z nedostatků v těchto modelech;

b) příslušným orgánům byly svěřeny další pravomoci ukládat během těchto období institucím závazná omezení týkající se rozdělování výnosů.

Komise případně zváží další opatření.“

Článek 2
Změny nařízení (EU) 2019/876

Článek 3 nařízení (EU) 2019/876 se mění takto:

1) vkládá se nový odstavec, který zní:

„3a. Tyto body článku 1 tohoto nařízení se použijí ode dne [datum vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost]:

a) bod 59, pokud jde o ustanovení týkající se zacházení s některými půjčkami zaručenými úvěrovými institucemi, které jsou poskytovány důchodcům nebo zaměstnancům, stanovená v článku 123 nařízení (EU) č. 575/2013;

b) bod 133, pokud jde o ustanovení týkající se úpravy rizikově vážených expozic vůči malým a středním podnikům, u nichž nedošlo k selhání, stanovená v článku 501 nařízení (EU) č. 575/2013;

c)  bod 134, pokud jde o úpravu kapitálových požadavků k úvěrovému riziku pro expozice vůči subjektům, které provozují nebo financují fyzické struktury nebo zařízení, systémy a sítě, které poskytují nebo podporují základní veřejné služby, stanovenou v článku 501a nařízení (EU) č. 575/2013.“;

2) odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Ustanovení čl. 1 odst. 46 písm. b) tohoto nařízení, pokud jde o nový požadavek na kapitál institucí G-SVI stanovený v čl. 92 odst. 1a nařízení (EU) č. 575/2013, se použije ode dne 1. ledna 2023.“;

3) odstavec 7 se nahrazuje tímto:

„7. Ustanovení čl. 1 bodu 18 tohoto nařízení, pokud jde o čl. 36 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013, obsahující ustanovení o osvobození od odpočtů obezřetně oceněných aktiv v podobě softwaru, se použije ode dne vstupu regulačních technických norem uvedených v čl. 36 odst. 4 nařízení (EU) č. 575/2013 v platnost.“.

Článek 3
Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

▌Použije se ode dne... [den vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost]▌.

Aniž je dotčen druhý odstavec tohoto článku, ustanovení čl. 1 bodu 1 tohoto nařízení, pokud jde o změny čl. 429a nařízení (EU) č. 575/2013 ve znění nařízení (EU) 2019/876, pokud jde o kompenzační mechanismus připojený k dočasnému vyloučení některých rezerv vůči centrálním bankám, se použije ode dne 28. června 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda


POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Název

Změna nařízení (EU) č. 575/2013 a (EU) 2019/876, pokud jde o úpravy v reakci na pandemii COVID-19

Referenční údaje

COM(2020)0310 – C9-0122/2020 – 2020/0066(COD)

Datum předložení Parlamentu

28.4.2020

 

 

 

Příslušný výbor

 Datum oznámení na zasedání

ECON

13.5.2020

 

 

 

Zpravodajové

 Datum jmenování

Jonás Fernández

6.5.2020

 

 

 

Projednání ve výboru

18.5.2020

 

 

 

Datum přijetí

9.6.2020

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

41

16

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Gunnar Beck, Marek Belka, Stefan Berger, Gilles Boyer, Francesca Donato, Derk Jan Eppink, Engin Eroglu, Markus Ferber, Jonás Fernández, Raffaele Fitto, Frances Fitzgerald, José Manuel García-Margallo y Marfil, Luis Garicano, Valentino Grant, Claude Gruffat, José Gusmão, Enikő Győri, Eero Heinäluoma, Danuta Maria Hübner, Stasys Jakeliūnas, Herve Juvin, Othmar Karas, Billy Kelleher, Ondřej Kovařík, Georgios Kyrtsos, Aurore Lalucq, Aušra Maldeikienė, Costas Mavrides, Jörg Meuthen, Csaba Molnár, Siegfried Mureşan, Caroline Nagtegaal, Luděk Niedermayer, Lefteris Nikolaou-Alavanos, Piernicola Pedicini, Kira Marie Peter-Hansen, Sirpa Pietikäinen, Dragoș Pîslaru, Evelyn Regner, Antonio Maria Rinaldi, Alfred Sant, Joachim Schuster, Ralf Seekatz, Pedro Silva Pereira, Paul Tang, Irene Tinagli, Ernest Urtasun, Inese Vaidere, Johan Van Overtveldt, Stéphanie Yon-Courtin, Marco Zanni, Roberts Zīle

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Damien Carême, Esther de Lange, Chris MacManus, Margarida Marques, Ville Niinistö, Bogdan Rzońca, Mick Wallace

Datum předložení

10.6.2020

 


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

41

+

ECR

Derk Jan Eppink, Raffaele Fitto, Bogdan Rzońca, Johan Van Overtveldt, Roberts Zīle

ID

Francesca Donato, Valentino Grant, Antonio Maria Rinaldi, Marco Zanni

PPE

Stefan Berger, Markus Ferber, Frances Fitzgerald, José Manuel García-Margallo y Marfil, Enikő Győri, Danuta Maria Hübner, Othmar Karas, Georgios Kyrtsos, Aušra Maldeikienė, Siegfried Mureşan, Luděk Niedermayer, Sirpa Pietikäinen, Ralf Seekatz, Inese Vaidere, Esther de Lange

Renew

Gilles Boyer, Engin Eroglu, Luis Garicano, Billy Kelleher, Ondřej Kovařík, Caroline Nagtegaal, Dragoș Pîslaru, Stéphanie Yon-Courtin

S&D

Marek Belka, Jonás Fernández, Eero Heinäluoma, Margarida Marques, Costas Mavrides, Csaba Molnár, Alfred Sant, Pedro Silva Pereira, Irene Tinagli

 

16

-

GUE/NGL

José Gusmão, Chris MacManus, Mick Wallace

ID

Gunnar Beck, Herve Juvin, Jörg Meuthen

NI

Lefteris Nikolaou-Alavanos, Piernicola Pedicini

S&D

Aurore Lalucq, Paul Tang

Verts/ALE

Damien Carême, Claude Gruffat, Stasys Jakeliūnas, Ville Niinistö, Kira Marie Peter-Hansen, Ernest Urtasun

 

2

0

S&D

Evelyn Regner, Joachim Schuster

 

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

[1]  Úř. věst. L 180, 29.5.2020, s. 4.

[*] Pozměňovací návrhy: nový text či pozměněné znění je označeno tučnou kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌.

[2]  Úř. věst. L 180, 29.5.2020, s. 4.

[3] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

[4] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

[5] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2395 ze dne 12. prosince 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o přechodná opatření pro zmírnění dopadu zavedení IFRS 9 na kapitál a pro zacházení s některými expozicemi vůči subjektům veřejného sektoru denominovanými v národní měně kteréhokoli členského státu jako s velkými expozicemi (Úř. věst. L 345, 27.12.2017, s. 27),

[6] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/630 ze dne 17. dubna 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o minimální krytí ztrát z nevýkonných expozic (Úř. věst. L 111, 25.4.2019, s. 4).

[7] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/876 ze dne 20. května 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o pákový poměr, ukazatel čistého stabilního financování, požadavky na kapitál a způsobilé závazky, úvěrové riziko protistrany, tržní riziko, expozice vůči ústředním protistranám, expozice vůči subjektům kolektivního investování, velké expozice, požadavky na podávání zpráv a zpřístupňování informací, a nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 150, 7.6.2019, s. 1).

[8] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).

[9] Patří sem sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – Interpretační sdělení Komise o uplatňování účetních a obezřetnostních rámců za účelem usnadnění poskytování bankovních úvěrů v Unii – podpora podniků a domácností v souvislosti s COVID-19, COM (2020)169, 28. tisková zpráva „ECB Banking Supervision provides further flexibility to banks in reaction to coronavirus“ (Bankovní dohled ECB poskytuje bankám další flexibilitu v reakci na koronavirus) a doprovodný dokument s často kladenými otázkami, 20. března 2020 https://www.bankingsupervision.europa.eu/press/pr/date/2020/html/ssm.pr200320~4cdbbcf466.en.html; prohlášení orgánu EBA o uplatňování obezřetnostního rámce pro selhání, úlevy a IFRS 9 v souvislosti s opatřeními COVID-19, 25. března 2020, k dispozici na adrese: https://eba.europa.eu/eba-provides-clarity-banks-consumers-application-prudential-framework-light-covid-19-measures.

[10] Viz tisková zpráva „Basel Committee sets out additional measures to alleviate the impact of Covid-19“ (Basilejský výbor stanoví další opatření na zmírnění dopadu Covid-19), 3. dubna 2020, https://www.bis.org/press/p200403.htm

[11] Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/62 ze dne 10. října 2014, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o pákový poměr (Úř. věst. L 11, 17.1.2015, s. 37).

Poslední aktualizace: 15. června 2020Právní upozornění - Ochrana soukromí