Zpráva - A9-0118/2020Zpráva
A9-0118/2020
Evropský parlament

ZPRÁVA o kontrole finanční činnosti Evropské investiční banky – výroční zpráva za rok 2018

16.6.2020 - (2019/2127(INI))

Výbor pro rozpočtovou kontrolu
Zpravodaj: Bas Eickhout


Postup : 2019/2127(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A9-0118/2020
Předložené texty :
A9-0118/2020
Rozpravy :
Hlasování :
Přijaté texty :

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o kontrole finanční činnosti Evropské investiční banky – výroční zpráva za rok 2018

(2019/2127(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na zprávu o činnosti Evropské investiční banky (EIB) za rok 2018,

– s ohledem na finanční zprávu EIB za rok 2018 a na její statistickou zprávu za rok 2018,

– s ohledem na zprávu o udržitelnosti za rok 2018, výroční zprávu o výsledcích dosažených Evropskou investiční bankou mimo EU za rok 2018 a zprávu o hodnocení operací EIB v rámci EU za rok 2018,

– s ohledem na výroční zprávy výboru pro audit za rok 2018,

– s ohledem na zprávu o uplatňování politiky EIB v oblasti transparentnosti v roce 2018 a zprávu o její správě a řízení za rok 2018,

– s ohledem na vyšetřování podvodů v roce 2018,

– s ohledem na rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv ve věci 1316/2016/TN týkající se údajných nedostatků v politice transparentnosti Evropské investiční banky[1];

– s ohledem na přehodnocení mechanismu pro řešení stížností, které vzešlo z rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv ve věci 1316/2016TN týkající se údajných nedostatků v politice transparentnosti Evropské investiční banky;

– s ohledem na zprávu o činnosti orgánu EIB odpovědného za dodržování souladu s předpisy za rok 2018 a zprávu o činnosti skupiny EIB v oblasti boje proti podvodům za rok 2018,

– s ohledem na operační plán skupiny EIB pro období 2017–2019,

– s ohledem na články 3 a 9 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

– s ohledem na články 15, 126, 174, 175, 208, 209, 271, 308 a 309 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), na její protokol č. 5 o statutu EIB a na její protokol č. 28 o hospodářské, sociální a územní soudržnosti,

– s ohledem na jednací řád Evropské investiční banky,

– s ohledem na svá usnesení ze dne 6. dubna 2018 o výroční zprávě o kontrole finančních činností EIB za rok 2016[2] a ze dne 17. ledna 2019 o výroční zprávě o kontrole finančních činností EIB za rok 2017[3],

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice[4],

– s ohledem na dokument útvarů Komise ze dne 14. září 2016 o prodloužení doby trvání Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) a na zavedení technických zlepšení daného fondu a Evropského centra pro investiční poradenství (COM(2016)0597), (SWD(2016)0297) a (SWD(2016)0298),

– s ohledem na zvláštní zprávu Účetního dvora č. 03/2019 o Evropském fondu pro strategické investice (EFSI) z ledna 20195,

– s ohledem na zprávu o řízení záručního fondu Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) v roce 2018, kterou dne 28. května 2019 předložila Komise (COM(2019)0244),

– s ohledem na hodnotící zprávu týkající se operací EIB o hodnocení EFSI předloženou v červnu 2018,

– s ohledem na hodnocení vnějšího úvěrového mandátu provedené útvary Komise v roce 2019[5],

– s ohledem na zprávu Skupiny odborníků na vysoké úrovni pro evropskou strukturu pro financování rozvoje „Evropa ve světě – budoucnost evropské struktury pro financování rozvoje“[6],

– s ohledem na zprávu organizace Counter Balance z října 2019 „Dokáže EIB účinně bojovat s podvody a korupcí?“[7],

– s ohledem na trojstrannou dohodu mezi Evropskou komisí, Evropským účetním dvorem a Evropskou investiční bankou ze září 2016,

– s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0118/2020),

A. vzhledem k tomu, že EIB je vázaná Smlouvou, aby svými konkrétními investičními nástroji, jako jsou úvěry, cenné papíry, záruky, opatření pro sdílení rizik a poradní služby, přispívala k integraci EU, k její hospodářské a sociální soudržnosti a k regionálnímu rozvoji;

B. vzhledem k tomu, že podle článku 309 SFEU je primárním cílem EIB přispívat k vyváženému a nerušenému rozvoji vnitřního trhu v zájmu Unie;

C. vzhledem k tomu, že EIB, coby největší veřejný poskytovatel úvěrů na světě, působí na mezinárodních kapitálových trzích a nabízí konkurenceschopné služby klientům a příznivé podmínky k podpoře politik a projektů EU;

D. vzhledem k tomu, že EIB v roce 2018 oslavila 60. výročí svého založení a stojí před ní řada nových výzev jak v Unii, tak mimo ni;

E.  vzhledem k tomu, že EU se v posledních deseti letech potýká s krizí spojenou s vážným nedostatkem investic, přičemž současně čelí naléhavé investiční poptávce v souvislosti s požadovanou zelenou a digitální transformací ekonomiky; vzhledem k tomu, že míra investic (tzn. podíl investic na HDP) zaostává za úrovněmi dosahovanými před krizí;

F. vzhledem k tomu, že EIB v listopadu 2019 přijala nové klimatické závazky a novou úvěrovou politiku v oblasti energetiky;

G. vzhledem k tomu, že EIB hraje klíčovou úlohu na mezinárodních finančních trzích, a to zejména prostřednictvím svého vedoucího postavení v oblasti vydávání zelených dluhopisů;

H. vzhledem k tomu, že se očekává, že EIB bude hrát klíčovou úlohu při financování Zelené dohody pro Evropu prostřednictvím udržitelného evropského investičního plánu;

I. vzhledem k tomu, že EIB by měla soustředit pozornost a úsilí na cíle veřejné politiky, jako je sociální soudržnost, udržitelný rozvoj a cíl v oblasti životního prostředí; 

J. vzhledem k tomu, že EIB by měla do svých investičních strategií začleňovat evropské hodnoty, z nichž nejdůležitější je dodržování lidských práv; 

K. vzhledem k tomu, že EIB projednává plány přeměny na „Rozvojovou banku EU“ a Rada již požádala EIB a EBRD, aby tyto plány předložily k budoucí diskusi;

L.  vzhledem k tomu, že při financování operací v zemích mimo EU podporuje EIB především cíle EU v oblasti vnější politiky a zároveň zlepšuje viditelnost Unie a šíří její hodnoty a přispívá k udržení stability třetích zemí;

M. vzhledem k tomu, že součástí náležité péče a smluvních podmínek EIB musí být záruky proti podvodům, včetně daňových podvodů a praní peněz, a proti financování teroristických rizik a korupce;

N. vzhledem k tomu, že je třeba věnovat soustavnou pozornost rozvoji osvědčených postupů týkajících se výkonnosti a vedení EIB, jakož i řádné správy a transparentnosti;

Hlavní body činnosti EIB v oblasti financování v roce 2018

1. bere na vědomí, že skupina EIB poskytla v roce 2018 finanční prostředky ve výši více než 64,19 miliardy EUR a že bylo podepsáno 854 projektů;

2. poznamenává, že hlavní objemy investic EIB jsou následující:

– 13,5 miliardy EUR – úvěry na projekty v oblasti inovací v roce 2018;

– 32 % financování EIB bylo vyčleněno pro regiony politiky soudržnosti a přeměny, což je více než plánovaný cíl 30 %;

– režimy financování MSP a podniků se střední tržní kapitalizací představují hlavní prioritní oblast s částkou přesahující 23,3 miliardy EUR;

– částka 15,2 miliardy EUR byla investována do životního prostředí;

– částka 12,3 miliardy EUR do infrastruktury;

– úvěry v souvislosti se změnou klimatu dosáhly v roce 2018 téměř 30 % portfolia EIB – 28 % všech podepsaných úvěrů překročilo cíl 25 % na podporu Pařížské dohody o klimatu;

– více než 8 miliard EUR bylo investováno mimo Evropu, což představuje 12,5 % celkového financování EIB;

3. bere na vědomí dva zastřešující cíle politiky EIB týkající se sociální a hospodářské soudržnosti a opatření v oblasti klimatu a čtyři hlavní cíle veřejné politiky, jimiž jsou inovace, financování MSP a podniků se střední tržní kapitalizací, infrastruktura a životní prostředí; zdůrazňuje, že tyto hlavní cíle veřejné politiky by měly být v plném souladu s nedávnou aktualizací priorit politiky EU, aby odrážely nové hospodářské trendy a přechod na nový udržitelný hospodářský model, jenž respektuje hranice planety a usiluje o sociální spravedlnost a myšlenku sdílené prosperity;

4. bere na vědomí zeměpisné rozložení smluv o financování podepsaných v roce 2018; vyzývá EIB, aby rovněž podávala zprávy o podepsaných smlouvách o financování za jednotlivé země na obyvatele a podle podílu jednotlivých zemí v EIB; žádá vyvážené zeměpisné rozložení investic, při zohlednění úrovně rozvoje a aspektů soudržnosti zemí a regionů; bere na vědomí zeměpisné rozložení smluv o financování podepsaných v roce 2018 podle podílu na HDP, přičemž pěti největšími příjemci mezi členskými státy jsou Řecko 1,01 % (1,87 miliardy EUR), Kypr 1,01 % (0,21 miliardy EUR), Portugalsko 0,98 % (1,98 miliardy EUR), Chorvatsko 0,98 % (0,51 miliardy EUR) a Polsko 0,97 % (4,79 miliardy EUR); konstatuje, že pět největších přijímajících členských států obdrželo v absolutních číslech 52,9 % podepsaných finančních investic;

5. bere na vědomí, že Rada se dohodla na zachování kapitálu banky nahrazením příspěvku Spojeného království do splaceného kapitálu EIB rezervami banky a kapitálem splatným na požádání prostřednictvím poměrného navýšení podmíněných závazků; bere na vědomí, že Rada se dohodla na asymetrickém zvýšení kapitálu, což povede k navýšení kapitálových podílů Polska a Rumunska; žádá akcionáře EIB, aby dále navýšili kapitalizaci EIB, jež bance umožní více investovat a více riskovat při financování projektů nezbytných pro udržitelnou a digitální transformaci hospodářství, a aby přispívali k sociální a územní soudržnosti, vytváření pracovních míst, inovacím a konkurenceschopnosti v EU, a to při současném zachování ratingu AAA;

6. bere na vědomí, že míra úvěrů se sníženou hodnotou dosáhla na konci roku 2018 hodnoty 0,3 % z celkového úvěrového portfolia (stejně jako na konci roku 2017) navzdory tomu, že banka v poslední době provádí rizikovější úvěrové operace;

Hlavní priority investiční politiky EIB a udržitelnost jejího obchodního modelu

7. bere na vědomí, že podle článku 309 SFEU je úkolem EIB investovat do životaschopných projektů, které přispívají k naplňování cílů politik EU, včetně projektů na rozvoj méně rozvinutých regionů; zdůrazňuje, že v rámci úvěrových činností by EIB měla upřednostňovat udržitelné projekty s jasnými výsledky, přidanou hodnotou a širšími pozitivními dopady;

8. vyzývá EIB, aby v případě rozsáhlých infrastrukturních projektů zohledňovala všechna relativní rizika, která mají dopad na životní prostředí, a aby financovala pouze ty projekty, které prokázaly, že budou pro místní obyvatelstvo z hlediska životního prostředí a ze sociálního a hospodářského hlediska skutečně přínosem; poukazuje na význam důsledného sledování možného rizika korupce a podvodů v této souvislosti a provádění zevrubného předběžného i následného hodnocení projektů, které mají být financovány;

9. zdůrazňuje, že existuje politická vůle k nasměrování rostoucího podílu financování EIB do udržitelnosti v oblasti klimatu a životního prostředí či k vytvoření tzv. „Evropské klimatické banky“; vyzývá občanskou společnost, Komisi, Parlament a akcionáře banky, aby se této příležitosti chopili a aby v roce 2020 přizpůsobili operace EIB požadavkům Pařížské dohody; zdůrazňuje, že s ohledem na nový vývoj musí EIB pokračovat v podpoře regionálního rozvoje a cílů EU v oblasti sociální a ekonomické soudržnosti, jak stanoví protokol č. 28 SFEU;

10. vyzývá EIB, aby se soustředila na menší, decentralizované projekty, které jsou často realizovány na komunitní úrovni, a aby více podporovala iniciativy vedené občany posílením technické pomoci a finančního poradenství před schválením projektu, aby se zlepšila dostupnost financování EIB a kvalita a udržitelnost jejích operací; žádá v této souvislosti odpovídající financování poradenských služeb v příštím víceletém finančním rámci;

11. vyzývá EIB, aby brala na vědomí místní zainteresované strany včetně občanské společnosti, pokud jde o dopad investic na místní prostředí;

12. vítá, že EIB provede ještě letos revizi svého environmentálního a sociálního rámce; vyzývá EIB, aby ve všech svých operacích uplatňovala zásadu „neškodit“; vyzývá EIB, aby se zavázala, že ukončí financování veškerých projektů, které nejsou v souladu s Pařížskou dohodou a klimatickými cíli EU;

13. proto podporuje poskytování jasných informací o způsobu provádění strategie EIB a o udržitelnosti či klimatickém dopadu jejích produktů a portfolií;

14.  vítá zprávy EIB o střednědobých a dlouhodobých hospodářských, sociálních a environmentálních dopadech, které poskytuje při definování důvodů pro své investice; vítá skutečnost, že podávání těchto zpráv zahrnuje jak etapu plánování (ex ante), tak etapu provádění projektů; zastává názor, že by v nich měly být obsaženy rovněž zprávy o dosažených výsledcích na základě jejích investic, obzvláště v rámci EU;

15. domnívá se, že je třeba vyvinout úsilí v oblasti rozvoje klimaticky neutrálního hospodářství na vnitrostátní úrovni a že by EIB měla mít v této věci vedoucí úlohu; vyzývá EIB, aby podpořila vnitrostátní investiční a exportní/importní banky v tom, aby přijaly environmentální zásady a opatření podobná těm, která přijala EIB, a aby se zavázaly, že budou financovat pouze projekty, které jsou v souladu s Pařížskou dohodou a klimatickými cíli EU; Úloha EIB při financování Zelené dohody pro Evropu:

16. domnívá se, že EIB hraje důležitou úlohu v situaci, kdy čelíme klimatickým výzvám, jako je globální oteplování a dekarbonizace hospodářství EU; konstatuje, že EIB by se měla řídit cíli stanovenými v Zelené dohodě;

17. bere na vědomí, že celková výše investic v oblasti klimatu v roce 2018 činila 16,2 miliardy EUR, přičemž hlavní objemy investic představovaly nízkouhlíková energie (6 miliard EUR), obnovitelná energie (4,1 miliardy EUR) a energetická účinnost (2,7 miliardy EUR); bere na vědomí, že v roce 2018 poskytla EIB 29 % svých půjček na ochranu klimatu;

18. vítá, že v roce 2018 byly vydány dluhopisy na ochranu klimatu v hodnotě 4 miliard EUR a dluhopisy pro zvýšení povědomí o udržitelnosti ve výši 500 milionů EUR; zdůrazňuje, že je nutné vypracovat normu EU pro zelené dluhopisy, která zajistí transparentnost a sledování výnosů;

19. připomíná závazky, které přijal prezident EIB na klimatickém summitu OSN v září 2019, zejména:

- do konce roku 2020 uvést veškeré činnosti EIB v oblasti financování v soulad s cíli Pařížské dohody;

-  nejpozději v roce 2025 poskytovat alespoň 50 % finančních prostředků EIB na udržitelnost klimatu a životního prostředí;

-  do roku 2030 uvolnit na oblast klimatu a životního prostředí investice ve výši 1 bilionu EUR;

20. zdůrazňuje, že má-li EIB naplnit svou ambici stát se klíčovým finančním pilířem Zelené dohody, je nutné, aby zvýšila své úsilí stát se „klimatickou bankou“; vyzývá EIB, aby vypracovala plán obsahující konkrétní, měřitelné, dosažitelné, realistické a časově vymezené cíle, pokud jde o provádění Pařížské dohody; žádá, aby tyto cíle zohlednily potenciální riziko prohloubení rozdílů mezi regiony a členskými státy EU vyzdvihuje činnost EIB na podporu ekonomické a sociální soudržnosti; zdůrazňuje, že je nutné, aby EIB ve své činnosti sladila podporu hospodářské a sociální soudržnosti s klimatickými cíli;

21.  požaduje, aby byly ambiciózní závazky zakotveny v konkrétních politikách; EIB musí začlenit své závazky do svého operačního plánu a do své strategie v oblasti klimatu, stejně jako do svých odvětvových úvěrových strategií a politiky záruk;

22. zdůrazňuje, že je nanejvýš důležité, aby všechny investice a odvětvová portfolia EIB byly v souladu s Pařížskou dohodou;

23. konstatuje, že EIB v roce 2018 schválila financování rozsáhlých projektů plynárenské infrastruktury, včetně plynovodů do EU z Turkmenistánu a Ázerbájdžánu (transanatolský plynovod) a z Řecka do Itálie přes Albánii a Jaderské moře (transjadranský plynovod); konstatuje, že  tyto investice byly uvedeny na 4. seznamu projektů společného zájmu spolufinancovaných z rozpočtu EU; vyzývá EIB, aby vysvětlila, jak do konce roku 2020 přizpůsobí tyto projekty cílům Pařížské dohody;

24. domnívá se, že nová úvěrová politika EIB v oblasti energetiky je výrazným zlepšením, zejména pokud jde o rozhodnutí ukončit ke konci roku 2021 poskytování úvěrů na projekty v oblasti energie z fosilních paliv, z nějž si mohou vzít ostatní banky příklad; zdůrazňuje potřebu zajistit, aby využívání zdrojů energie, jako je zemní plyn, a jejich následné financování bylo v souladu s cílem dosáhnout klimatické neutrality nejpozději do roku 2050; konstatuje, že na začátku roku 2022 bude proveden přezkum úvěrové politiky v oblasti energetiky, a žádá, aby tento přezkum uvedl tuto politiku do souladu s evropskou taxonomií udržitelného financování;

25. vítá budoucí zaměření EIB na spravedlivou transformaci a očekává, že EIB přispěje k mechanismu pro spravedlivou transformaci, zejména v rámci svého budoucího úvěrového nástroje pro veřejný sektor a v rámci svých operací InvestEU;

26. bere na vědomí, že podíl financování v oblasti silnic, dálnic a letecké dopravy byl v roce 2018 vyšší než průměr za období 2014–2018, zatímco financování v oblasti železnic bylo v roce 2018 nižší než průměr za období 2014–2018; bere na vědomí, že celkové financování v oblasti letecké dopravy v roce 2018 činilo 725 milionů EUR; se zájmem očekává přezkum úvěrové politiky EIB v odvětví dopravy; vyzývá k uplatňování nové politiky financování dopravy směřující k dekarbonizaci dopravního odvětví EU do roku 2050;

27. vyzývá Komisi, aby doplnila rámec pro udržitelné investice kritérii pro hospodářské činnosti s významným negativním dopadem na životní prostředí, jež by mohla EIB uplatňovat; bere na vědomí úsilí, které EIB vynaložila na podporu plnění cílů udržitelného rozvoje;

28. požaduje, aby byly zavedeny nové politiky v průmyslových odvětvích s velkou uhlíkovou náročností, v nichž EIB působí, jako je výroba cementu, petrochemie nebo ocelářství, s cílem zaměřit se na udržitelnost těchto odvětví a pečlivě zvážit důsledky jakéhokoli ukončení platných smluv, přičemž je nutné klást důraz na prosazování oběhového hospodářství;

29. konstatuje, že problém změny klimatu nelze vyřešit bez podpory průmyslu a že rozsáhlých změn lze dosáhnout pouze tehdy, pokud se zapojí i průmyslová odvětví a budou poskytovány nezbytné pobídky pro inovační řešení problému souvisejícího s klimatem;

30. vítá novou metodiku EIB v oblasti posuzování uhlíkové stopy a žádá, aby byla systematicky prováděna, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost nepřímým emisím (tzv. emisím třetího typu); žádá, aby bylo prováděno komplexní hodnocení projektů, a ne pouze prostá ekonomická analýza životního cyklu emisí těchto projektů;

31. vyzývá EIB, aby zvážila možnosti zavedení přísnějších požadavků pro zprostředkovatele, aby zveřejňovali svou expozici fosilním palivům, a zdůrazňuje, že tyto nové požadavky by neměly být na úkor přístupu malých a středních podniků k financování;

32. s potěšením konstatuje, že EIB schválila opatření na vyloučení některých subjektů z úvěrování, a vyzývá k nekompromisnímu používání tohoto nástroje, tak aby bylo možné z financování ze strany banky vyloučit klienty zapletené do korupce nebo podvodů;

33. zastává názor, že by mělo být financování EIB podřízeno vědeckým cílům a ambiciózním závazkům, aby mohla postupně ukončovat podporu klientům, jejichž činnost vede k významným emisím skleníkových plynů, v souladu s osvědčenými postupy komerčního bankovního sektoru[8];

34. vítá hlavní směry pro hydroelektrickou energii přijaté v roce 2018[9] a žádá, aby byly požadavky transparentnosti rozšířeny na všechny projekty v oblasti infrastruktury;

35. připomíná EIB, že klíčovým prvkem přizpůsobení se změně klimatu je ochrana biologické rozmanitosti a že obnova ekosystémů je jediná osvědčená technologie vytvářející záporné emise; konstatuje, že všechny projekty EIB jsou hodnoceny z hlediska ohrožení biologické rozmanitosti a musí splňovat normy banky pro biologickou rozmanitost, a vyzývá k tomu, aby banka podstatně navýšila své financování pro dosažení cílů Unie v této oblasti, zejména cíle nulového čistého odlesňování a cíle ochrany moří a pobřeží;

36. konstatuje, že Evropský investiční fond (EIF) je plně začleněn do všech opatření EIB týkajících se klimatu;

Operace EIB mimo EU

37. opakuje, že vymýcení chudoby, mobilizace domácích zdrojů a lidská práva jsou v rámci struktury financování rozvoje EU klíčovými tématy se zvýšenou viditelností financovaných opatření; domnívá se, že by se EU měla v příštích letech na plnění cílů udržitelného rozvoje zaměřit;

38. oceňuje schopnost EIB rychle se přizpůsobit mezinárodním výzvám; vyzývá EIB, aby nadále podporovala vnější politiky EU a krizovou reakci, jako je iniciativa na posílení ekonomické odolnosti jako součást společné evropské reakce na globální migrační a uprchlickou krizi;

39. vybízí EIB, EBRD, vícestranné rozvojové banky a mezinárodní finanční instituce, aby nadále pracovaly na co nejlepší operační spolupráci při provádění projektů, protože tato užší bankovní spolupráce je nezbytná pro optimalizaci nákladů a posílení synergií s účinnějším využíváním zdrojů;  

40. konstatuje, že přezkum vnějšího zápůjčního mandátu v roce 2018 vedl ke zvýšení jeho záruky na 5,3 miliardy EUR;

41. připomíná, že operace EIB je třeba sladit s cíli vnější politiky EU;

42. konstatuje, že zásady lidských práv tvoří nedílnou součást klíčových postupů a norem banky týkajících se náležité péče, včetně hodnocení ex ante; připomíná, že EIB je přímo vázána Listinou základních práv Evropské unie a že smluvní ujednání s klienty umožňují v případě porušení lidských práv pozastavení platnosti smluv; vítá revizi prohlášení EIB o environmentálních a sociálních zásadách a normách vydaného roku 2009;

43. vyzývá EIB, aby při investicích do třetích zemí zohledňovala místní souvislosti; připomíná, že investice do třetích zemí by měly rovněž usilovat o vytváření dlouhodobého udržitelného hospodářského růstu vedeného soukromým sektorem, podporovat boj se změnou klimatu a snižovat chudobu prostřednictvím vytváření pracovních míst a lepšího přístupu k výrobním zdrojům;

44. konstatuje, že EIB zaměstnává odborníky na lidská práva, ale, že lepšímu porozumění místnímu kontextu by pomohlo rozšíření počtu místních zaměstnanců EIB v partnerských zemích; vyzývá EIB, aby zajistila, aby byla v rámci jejího rozhodovacího procesu zohledňována hlediska lidských práv;

45. konstatuje, že na úrovni projektů mají Komise a ESVČ svou úlohu, neboť jsou konzultovány v souvislosti s projekty EIB, které jsou předmětem hodnocení, předtím, než jsou tyto projekty předloženy k přijetí správní radě EIB;

46. žádá EIB, aby se zabývala zjištěními Komise v hodnocení vnějšího úvěrového mandátu EIB, v nichž poukázala na to, že „pro služby Komise je obtížné získat přehled o výkonnosti EIB jinak než prostřednictvím externích zúčastněných stran vzhledem k tomu, že vykazování skutečných výsledků probíhá až po dokončení projektu a EIB nemá povinnost upozorňovat na problémy s prováděním.“; shledává závěr Komise, že „skutečné výsledky a dopady zásahu EU zůstávají z velké části neznámé“ za vysoce problematický;

47. znovu opakuje, že má zájem být zapojen do jednání mezi Radou a EIB o případném zřízení nové dceřiné společnosti - rozvojové banky EU a přispívat k němu; vyzývá EU, aby na podporu svých rozvojových operací upřednostnila odstranění chudoby, uvolnění domácích zdrojů a lidská práva;

Fungování a účinnost Evropského fondu pro strategické investice

48. bere na vědomí klíčový kvantitativní cíl Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), kterým je uvolnit 500 miliard EUR dodatečných soukromých a veřejných investic; konstatuje, že v budoucích investičních strategiích by měly být začleněny měřitelné cíle v oblasti udržitelnosti a sociálního dopadu;

49. bere na vědomí, že pro provádění EFSI přijala EIB 358 zaměstnanců a že rovněž přijala 75 zaměstnanců do Evropského centra pro investiční poradenství;

50. připomíná, že EFSI má odlišnou strukturu řízení než EIB a jeho investiční operace se uskutečňují ve dvou tematických oblastech, tedy v okně pro infrastrukturu a inovace spravovaném EIB a v okně pro malé a střední podniky spravovaném EIF;

51. znovu opakuje, že základní účel fondu ESFI, který je podporován z rozpočtu EU, je na rozdíl od ostatních běžných nástrojů EIB poskytovat dodatečné financování tím, že stanoví doplňková a inovativní odvětví orientovaná na budoucnost a vysoce rizikové projekty;

52. zdůrazňuje význam kritérií adicionality, podle nichž je nutné podporovat operace, které jsou způsobilé pouze pro podporu z EFSI, pokud jejich účelem je řešit jednoznačně zjištěná selhání trhu či neoptimální investiční situace, a které by bez EFSI nemohly být provedeny v témže rozsahu nebo v témže časovém rámci;

53. se znepokojením bere na vědomí připomínky Účetního dvora, že vykázaný objem mobilizovaných investic nezohledňuje skutečnost, že některé operace EFSI nahradily jiné operace EIB a finanční nástroje EU, ani to, že část podpory EFSI byla poskytnuta projektům, které mohly být financovány z jiných veřejných nebo soukromých zdrojů za odlišných podmínek;

54. znovu vyzývá k objektivnímu přehledu o adicionalitě, hospodářských, sociálních a environmentálních dopadech a skutečné přidané hodnotě projektů EFSI, jakož i o jejich souladu s politikami Unie a jinými operacemi EIB, aby se více orientovaly na politiky než na poptávku, na což poukazuje zvláštní zpráva Evropského účetního dvora[10] z ledna 2019;

55. konstatuje, že operace EFSI byly způsobilé čerpat finanční prostředky z jiných veřejných zdrojů EU a členských států nad rámec soukromých investic; upozorňuje na to, že je důležité zabránit snížení hospodárnosti vynaložených finančních prostředků a možné zbytečnosti takovýchto nákladů; zdůrazňuje, že je třeba zajistit adicionalitu;

56. domnívá se, že je třeba se vyhnout jakémukoli překrývání se výdajů více investorů a zbytečným nákladům, s cílem vyhnout se nespolehlivým  nebo rozdílným výsledkům při financování investic několika různými kanály;

57. vyzývá k lepší součinnosti mezi EFSI, vnitrostátními podpůrnými bankami a investičními platformami s cílem zlepšit celkovou účinnost EFSI;

58. domnívá se, že je zásadně důležité, aby byla řádně zohledněna poučení z EFSI 1.0 a EFSI 2.0, zejména pokud jde o adicionalitu, udržitelnost a transparentnost při původním plánování a provádění programu Invest EU a podávání zpráv o něm;

Správa, transparentnost a odpovědnost EIB

59. znovu opakuje, že ve všech jejich operacích je důležitá etika, integrita, transparentnost a odpovědnost EIB a EIF;

60. bere na vědomí, že Komise vydává stanovisko ke všem finančním operacím v rámci tohoto postupu v souladu s článkem 19 statutu EIB; vyzývá Komisi, aby tato stanoviska dávala k dispozici ihned po jejich vydání;

Optimalizace korporátní správy EIB a kontrolní rámce

61. doporučuje přizpůsobit přístup banky a související kontroly kvality v subjektech banky s cílem řešit odpovídajícím způsobem rizika spojená s dodržováním předpisů a podpořit v EIB a skupině EIB plné využívání zásady rozpočtu založeného na výsledcích;

62. požaduje, aby bylo provedeno posouzení rizik a systémů kontroly spojených s nástrojem kombinovaného financování Evropské komise, a to s ohledem na dopad kombinovaného financování nejen pokud jde o dohled, ale i pokud jde o možnosti řízení, a aby byla o této věci předložena zpráva;

63. konstatuje, že v roce 2018 se nadále vyvíjel bankovní obchodní model a že se stával více diverzifikovaným vzhledem k nárůstu aktivit v rámci EFSI, jež jsou ze samé své podstaty složitější a kvůli transakcím, jež jsou menšího rozsahu a mají vyšší rizikový profil;

64. konstatuje, že správní rada přistoupila v červenci 2018 k některým organizačním změnám a změnám v řízení a schválila v prosinci 2018 prováděcí plán, jenž mimo jiné zahrnuje:

i)  návrh na změnu statutu EIB pro zvýšení počtu zastupujících členů  správní rady a pro zavedení hlasování kvalifikovanou většinou, pokud jde o    některé záležitosti správy; 

 ii) posílení bankovní interní kontroly a prostředí rizikového řízení,  zejména vytvořením funkce pro skupinová rizika, kterou zastává hlavní úředník pro skupinová rizika;

65. s ohledem na přezkum odpovědností správních orgánů EIB se domnívá, že by členové řídícího výboru měli za všech okolností předcházet možnému střetu zájmů;

66. vyjadřuje politování  nad nedostatkem rozmanitosti a genderové vyváženosti na úrovni vrcholného vedení a v řídících orgánech skupiny EIB; vyzývá EIB, aby se tím prioritně zabývala;

67. vyzývá EIB, aby plně provedla doporučení přeložená ve výroční zprávě auditorského výboru EIB pro výroční zprávu za rok 2018[11], zejména:

– aby byl přezkoumán kodex chování řídícího výboru a správní rady;

– že banka by měla zajistit odpovídající a dostatečný stav zaměstnanců pro kontrolu a že je třeba naléhavě řešit jakékoli nedostatky v počtu zaměstnanců v kontrolní funkci;

– aby řídící výbor vypracoval pracovní plán včetně kontrolních bodů, zdrojů a časového harmonogramu pro provedení doporučení, přičemž poukazuje na to, že v minulosti bylo provádění doporučení výboru pro audit příliš pomalé;

Za transparentnější a odpovědnější instituci s posílenými mechanismy boje proti

podvodům a korupci

68. konstatuje, že EIB během let zavedla interní mechanismy a řídící struktury na snížení rizik podvodu a korupce; banka se rovněž veřejně zavázala k zásadě „nulové tolerance vůči podvodům a korupci“;

69. vyzývá EIB, aby na svých internetových stránkách zveřejnila informace o skutečných vlastnících týkající se jejích klientů, a více tak zviditelnila svou činnost a přispěla k předcházení případům korupce a střetu zájmů;

70. žádá EIB, aby poskytování přímých a nepřímých úvěrů podmínila zveřejněním daňových a účetních údajů jednotlivých zemí a zveřejněním údajů o skutečném vlastnictví, pokud jde o přijímající subjekty a finanční prostředníky zapojené do transakcí spojených s financováním;

71. bere na vědomí zprávu organizace Counter balance, která dospívá k závěrům, že „EIB dosud není na výši úkolu boje proti podvodům a korupci, částečně kvůli slabosti jejích interních mechanismů a částečně kvůli neuspokojivému rámci řízení, v němž probíhají její činnosti, spolu s nedostatečnou vnější kontrolou jejích činností, včetně kontroly prováděné úřadem OLAF“ i odpovědi na tuto zprávu ze strany EIB a úřadu OLAF; vyzývá EIB, aby zavedla nezbytná zlepšení pro boj se zbývajícími nedostatky; vyzývá Komisi, aby přeložila návrh, který by zajistil, aby EIB splňovala povinnosti náležité péče, jež by byly přinejmenším ekvivalentní směrnici EU proti praní peněz;

72. vyzývá EIB, aby co nejlépe spolupracovala s úřadem OLAF a s úřadem evropského veřejného žalobce, a úřad evropského veřejného žalobce vyzývá, aby se proaktivně zabýval případy EIB tím, že bude vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující finanční zájmy EU;

73. znovu vyzývá EIB, aby se více zodpovídala dalším orgánům EU tím, že bude posílen dohled Parlamentu nad EIB a Evropskému účetnímu dvoru budou poskytnuta plná práva provádět audit operací EIB;

74. připomíná, že jedním způsobem, jak zlepšit odpovědnost, je účast veřejnosti na tvorbě politik, a zejména zapojení místních komunit a občanů, jichž se operace EIB týkají;

75. připomíná, že transparentnost při provádění politik EIB vede nejen k posílení celkové podnikové odpovědnosti EIB a k jasnému přehledu o typech finančních prostředníků a konečných příjemců, ale přispívá i ke zvýšení účinnosti a udržitelnosti financovaných projektů pomoci; vyzývá proto EIB, aby tyto aspekty zohlednila v plánovaném přezkumu politiky transparentnosti EIB v roce 2020;

76. proto podporuje poskytování jasných informací o způsobu provádění strategie EIB a o udržitelnosti či klimatickém dopadu jejích produktů a portfolií;

77. očekává, že politika EIB na ochranu informátorů bude ambiciózní a bude vycházet z přísných standardů; naléhavě vyzývá EIB, aby do tohoto přezkumu zahrnula jak interní, tak i externí informátory a aby stanovila jasné a jasně definované postupy, časové harmonogramy a pokyny, tak aby měli informátoři k dispozici co nejlepší informace a aby byli chráněni před případnou odvetou;

78. vyjadřuje politování nad tím, že mechanismy vyřizování stížností nebyly na konci roku 2018 dostatečně posíleny, a domnívá se, že by měl být dále rozvíjen přístup k účinnému a nezávislému mechanismu vyřizování stížností včetně práv na nápravu; konstatuje, že EIB vytvořila nový specializovaný systém pro podávání stížností ohledně zadávání zakázek v rámci projektu, aby tak zajistila účinnější a nezávislejší řešení souvisejících stížností v roce 2019;

79. vítá úsilí EIB o zveřejňování nové dokumentace o opatřeních v oblasti klimatu, srovnávacích přehledů projektů EFSI a zpráv o dokončení projektech pro dokončené operace mimo EU;  domnívá se, že by EIB měla rovněž v co největší míře zveřejňovat zápisy ze schůzí rady guvernérů, zápisy z jednání ze schůzí řídícího výboru a jejich pořady jednání, dokumenty tří pilířů (3PA) a měření výsledků (REM) projektů, stanoviska Komise k projektům a monitorovací zprávy projektů; chápe však, že existují určitá omezení, pokud jde o transparentnost dokumentů, aby bylo možné zajistit ochranu důvěrných informací poskytnutých klienty EIB a projektovými partnery;

80. bere na vědomí, že v roce 2018 vstoupila v platnost nová politika EIB pro vyloučení zahrnující řízení pro vyloučení subjektů a jednotlivců s negativním záznamem týkajícím se jejich chování a aktivit, čímž se uvádí v činnost stávající ustanovení a zákazy politiky EIB v boji proti podvodům;

81. očekává výsledky přezkumu politik EIB/EIF pro boj proti podvodům, který byl zahájen v roce 2018, a podporuje přísnější přístup směrem k politice nulové tolerance vůči podvodům, korupci a dalším formám zakázaného jednání; žádá EIB, aby v budoucnu posílila svou spolupráci s úřadem OLAF a Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO) a aby příslušným orgánům podávala zprávy o všech případech možných podvodů; zastává názor, že úřad EPPO by měl v budoucnosti získat mandát, který mu umožní v členských státech, které jsou jeho členy, stíhat trestnou činnost spojenou s finančními prostředky EIB;

82. bere na vědomí, že EIB na svých internetových stránkách zveřejňuje podrobnosti o svých klientech u každé operace; vyzývá EIB, aby také zveřejňovala nezbytné informace o skutečných vlastnících konečných příjemců financování; vítá stávající politiku EIB v oblasti ochrany oznamovatelů;

83. konstatuje, že se v roce 2018 zvýšil počet nahlášených údajných případů na 184 (149 v roce 2017), z čehož 68 % pocházelo z vnitřních a 31 % z vnějších zdrojů; konstatuje, že vyšetřování se především týkalo těchto oblastí: podvod, korupce, zneužívání jména EIB/EIF a nekalá soutěž; konstatuje, že s celkového počtu případů skupiny EIB bylo 69 % předáno úřadu OLAF;

84. bere na vědomí dohodu mezi EIB a společností Volkswagen s důsledkem vyloučení účasti společnosti Volkswagen na jakémkoli projektu EIB po dobu 18 měsíců a závazek společnosti Volkswagen přispívat k iniciativě na podporu udržitelnosti včetně ochrany životního prostředí;

85. podporuje odpovědnou daňovou politiku v EIB, která má podpořit začlenění doložek o integritě do smluv skupiny EIB a provádění hloubkových prověrek v souvislosti s jurisdikcemi, které neplní mezinárodní normy, s jednoznačnou identifikací smluvních stran a zeměpisné oblasti; vítá přijetí politiky vůči nesouladným jurisdikcím v březnu 2019 a vyzývá k jejímu rychlému uplatňování a k tomu, aby Parlament pravidelně podával zprávy o jejím uplatňování;

86. domnívá se, že striktním požadavkem je dodržování nejvyšších norem čestnosti, konkrétně norem AMF-CFT, jež prosazuje EU, Finanční akční výbor i zásad řádné daňové správy, jež prosazuje OECD, skupina G20 a EU, s cílem zlepšit boj proti praní peněz a proti financování terorismu;

87. uznává průkopnickou roli EIB na úrovni EU při vydávání zprávy o udržitelnosti; vyzývá EIB, aby dále rozvíjela svoji zprávu o udržitelnosti tím, že bude podávat zprávy o výsledcích, bude používat dobře definované ukazatele, jež budou specifické, snadno měřitelné a srovnatelné;

88. vítá první vydání zprávy o omezené jistotě, kterou vydal externí auditor EIB o vybraných prohlášeních, číslech a ukazatelích z její zprávy o udržitelnosti za rok 2018;

89. vyzývá k posílení vnější kontroly EIB Účetním dvorem, přičemž stávající ustanovení třístranné dohody podepsané v roce 2016, kterou se řídí spolupráce mezi Evropskou investiční bankou, Evropskou komisí a Evropským účetním dvorem, by měla být při jednáních o nadcházející trojstranné dohodě, která má být dokončena v září 2020, pečlivě znovu zvážena;

90. připomíná svůj požadavek týkající se výroční zprávy EIB a žádá, aby EIB předložila komplexnější, podrobnější a více harmonizovanou výroční zprávu o činnosti a významně zlepšila prezentaci informací tím, že předloží i podrobné a důvěryhodné přehledy investic, které byly schváleny, podepsány a vyplaceny za daný rok, a použitých finančních zdrojů (vlastních zdrojů, EFSI, centrálně řízených programů EU atd.), jakož i informace o příjemcích (členské státy, veřejný či soukromý sektor, zprostředkovatelé nebo přímí příjemci), o podporovaných odvětvích a o výsledcích hodnocení ex post;

91. vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu, aby zorganizoval každoroční seminář/slyšení o činnosti EIB a kontrole jejích operací, aby se Parlamentu dostalo dalších relevantních informací, které by mu pomohly provádět kontrolu činnosti a operací EIB;

Kroky v návaznosti na doporučení Parlamentu

92. vyzývá EIB, aby nadále podávala zprávy o aktuálním vývoji a stavu plnění předchozích doporučení, která Parlament uvedl ve svých každoročních usneseních, zejména pokud jde o:

a) hospodářské, environmentální a sociální dopady její investiční strategie;

b) úpravy týkající se předcházení střetu zájmů zejména, když se členové účastní na poskytování úvěrů;

c) transparentnost v návaznosti na prověrky integrity klientů, aby se předešlo vyhýbání se daňové povinnosti, podvodům a korupci;

93. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, a žádá Radu a správní radu EIB, aby s Parlamentem projednaly zde uvedené postoje.

 


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

28.5.2020

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

23

0

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Olivier Chastel, Caterina Chinnici, Lefteris Christoforou, Corina Crețu, Ryszard Czarnecki, Tamás Deutsch, Martina Dlabajová, José Manuel Fernandes, Luke Ming Flanagan, Isabel García Muñoz, Cristian Ghinea, Monika Hohlmeier, Jean-François Jalkh, Pierre Karleskind, Joachim Kuhs, Claudiu Manda, Younous Omarjee, Tsvetelina Penkova, Markus Pieper, Sabrina Pignedoli, Petri Sarvamaa, Angelika Winzig, Lara Wolters

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Bas Eickhout, Jeroen Lenaers, Mikuláš Peksa, Viola Von Cramon-Taubadel

 


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

23

+

EPP

Lefteris Christoforou,Tamás Deutsch, José Manuel Fernandes, Monika Hohlmeier; Petri Sarvamaa,,Angelika Winzig, Jeroen Lenaers

S&D

Caterina Chinnici, Corina Crețu, Isabel García Muñoz, Claudiu Manda, Tsvetelina Penkova, Lara Wolters

RENEW

Olivier Chastel, Martina Dlabajová, Cristian Ghinea, Pierre Karleskind

VERTS/ALE

Bas Eickhout, Mikuláš Peksa, Viola Von Cramon-Taubadel,

ECR

Ryszard Czarnecki

GUE/NGL

Luke Ming Flanagan, Younous Omarjee

 

0

-

 

 

 

 

 

4

0

EPP

Markus Pieper

ID

Jean-François Jalkh, Joachim Kuhs

NI

Sabrina Pignedoli

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

 

Poslední aktualizace: 2. července 2020
Právní upozornění - Ochrana soukromí