Postup : 2020/2002(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A9-0129/2020

Předložené texty :

A9-0129/2020

Rozpravy :

Hlasování :

PV 15/09/2020 - 2
PV 16/09/2020 - 2

Přijaté texty :

P9_TA(2020)0213

<Date>{01/07/2020}1.7.2020</Date>
<NoDocSe>A9-0129/2020</NoDocSe>
PDF 246kWORD 75k

<TitreType>ZPRÁVA</TitreType>

<Titre>o bezpečnostní spolupráci mezi EU a Afrikou v oblasti Sahelu, západní Afriky a Afrického rohu</Titre>

<DocRef>(2020/2002(INI))</DocRef>


<Commission>{AFET}Výbor pro zahraniční věci</Commission>

Zpravodaj: <Depute>Javier Nart</Depute>

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 DOPIS VÝBORU PRO ROZVOJ
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o bezpečnostní spolupráci mezi EU a Afrikou v oblasti Sahelu, západní Afriky a Afrického rohu

(2020/2002(INI))

Evropský parlament,

 s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU), a zejména na články 41, 42, 43, 44, 45 a 46 této smlouvy,

 s ohledem na zprávu OECD a klubu zemí Sahelu a západní Afriky ze dne 14. února 2020 nazvanou „Geografie konfliktů v severní a západní Africe,

 s ohledem na zprávu Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru z dubna 2020 nazvanou „Trendy ve světových vojenských výdajích“ v roce 2019“,

 s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 9. března 2020 nazvané „Směrem ke komplexní strategii s Afrikou“ (JOIN(2020)0004),

 s ohledem na společné prohlášení členů Evropské rady a členských států skupiny G5 Sahel ze dne 28. dubna 2020,

 s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2020/253 ze dne 25. února 2020, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2018/906 o prodloužení mandátu zvláštního zástupce Evropské unie pro oblast Sahelu[1],

 s ohledem na společné prohlášení hlav členských států skupiny G5 Sahel a prezidenta Francouzské republiky ze dne 13. ledna 2020 na summitu konaném v Pau ve Francii („prohlášení z Pau“),

 s ohledem na závěry Rady ze dne 20. dubna 2015 o regionálním akčním plánu pro oblast Sahelu 2015–2020, ze dne 16. března 2015 o akčním plánu EU pro Guinejský záliv 2015–2020 a ze dne 25. června 2018 o Africkém rohu / Rudém moři,

 s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1325/1820 a na následné rezoluce,

 s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2013 o strategii EU pro oblast Afrického rohu[2],

 s ohledem na své usnesení ze dne 7. června 2016 o mírových operacích – spolupráci EU s OSN a Africkou unií[3],

 s ohledem na své usnesení o Somálsku ze dne 5. července 2018[4],

 s ohledem na strategii pro rozvoj a bezpečnost zemí skupiny G5 Sahel ze září 2016, rámec pro integrovaná prioritní opatření z února 2020, Sahelskou alianci a partnerství pro stabilitu a bezpečnost v oblasti Sahelu,

 s ohledem na dokument Rady nazvaný „Koncepce EU týkající se podpory reformy bezpečnostního sektoru v rámci EBOP“ ze dne 13. října 2005, na sdělení Komise ze dne 24. května 2006 nazvané „Pojetí podpory Evropského společenství reformě oblasti bezpečnosti“ (COM(2006)0253), na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 5. července 2016 nazvané „Prvky pro celounijní strategický rámec na podporu reformy bezpečnostního sektoru“ (JOIN(2016)0031) a na závěry Rady ze dne 14. listopadu 2016 o celounijním strategickém rámci na podporu reformy bezpečnostního sektoru,

 s ohledem na cíle udržitelného rozvoje OSN a se zvláštním důrazem na cíl udržitelného rozvoje č. 16 zaměřený na podporu mírumilovných a inkluzivních společností pro udržitelný rozvoj,

 s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821 ze dne 17. května 2017, kterým se stanoví povinnosti náležité péče v dodavatelském řetězci pro unijní dovozce cínu, tantalu a wolframu, jejich rud a zlata pocházejících z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí (tzv. nařízení o konfliktních minerálech)[5],

 s ohledem na strategický rámec pro oblast Afrického rohu ze dne 14. listopadu 2011 a na regionální akční plán EU pro oblast Afrického rohu na období 2015–2020 ze dne 26. října 2015,

 s ohledem na výzvu generálního tajemníka Organizace spojených národů k celosvětovému příměří v souvislosti s propuknutím nákazy koronavirem COVID-19,

 s ohledem na strategii EU pro Guinejský záliv ze dne 17. března 2014,

 s ohledem na strategii EU pro bezpečnost a rozvoj v oblasti Sahelu ze dne 21. března 2011, kterou na žádost Rady předložila vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku společně s Komisí,

 s ohledem na každoroční společné poradní schůzky Rady Africké unie pro mír a bezpečnost a Politického a bezpečnostního výboru Evropské unie,

 s ohledem na akční plán na posílení podpory SBOP EU pro udržování míru OSN ze dne 14. června 2012 a na dokument nazvaný „Posílení strategického partnerství OSN a EU pro udržování míru a řešení krizí: priority na období 2015–2018“ ze dne 27. března 2015,

 s ohledem na společnou strategii EU-Afrika, která byla dohodnuta na druhém summitu EU-Afrika konaném ve dnech 8. a 9. prosince 2007 v Lisabonu, a na plán společné strategie EU-Afrika na období 2014–2017, který byl dohodnut na čtvrtém summitu EU-Afrika konaném ve dnech 2. a 3. dubna 2014 v Bruselu,

  ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 3/2011 ze dne 25. května 2011 nazvanou „Efektivnost a účelnost příspěvků EU poskytovaných prostřednictvím organizací OSN v zemích zasažených konfliktem“,

 s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o 10. výročí rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1325 (2000) o ženách, míru a bezpečnosti[6],

 s ohledem na strategický přístup EU k ženám, míru a bezpečnosti ze dne 10. prosince 2018 a na svůj akční plán na období 2019–2024 ze dne 5. července 2019,

 s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. listopadu 2012 o úloze společné bezpečnostní a obranné politiky v případě krizí souvisejících s klimatem a přírodních katastrof[7],

 s ohledem na zprávy Programu OSN pro životní prostředí z let 2011 a 2012 nazvané „Bezpečné živobytí: Změna klimatu, konflikty a migrace v oblasti Sahelu“,

 s ohledem na koncepci Rady pro posílení kapacit EU pro mediaci a dialog, přijatou dne 10. listopadu 2009,

 s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2019 o budování kapacity EU v oblasti předcházení konfliktům a mediace[8],

 s ohledem na svá usnesení ze dne 15. ledna 2020 o provádění společné bezpečnostní a obranné politiky[9] a o provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky[10],

 s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 230/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj přispívající ke stabilitě a míru (COM(2016)0447),

 s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. dubna 2015 nazvané „Evropský program pro bezpečnost“ (COM(2015)0185),

 s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

 s ohledem na dopis Výboru pro rozvoj,

 s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0129/2020),

A. vzhledem k tomu, že rozvoje a udržitelného míru bude dosaženo pouze řešením základních příčin chudoby a hladu; vzhledem k tomu, že bezpečnost je základní podmínkou rozvoje; vzhledem k tomu, že lidská bezpečnost je základní podmínkou trvalého míru a stability; vzhledem k tomu, že pro udržitelný rozvoj oblastí Sahelu, západní Afriky a Afrického rohu je nezbytná silná vazba mezi bezpečnostní, rozvojovou a humanitární intervencí; vzhledem k tomu, že bez rozvoje a vymýcení chudoby nemůže existovat udržitelný mír; vzhledem k tomu, že bezpečnostní situace v  sahelsko-saharské oblasti a v oblasti Afrického rohu se postupně zhoršuje, přičemž kroky Evropské unie nebyly schopny přiměřeně zareagovat na tuto krizi, zejména v důsledku omezení mandátu a operačních možností;

B. vzhledem k tomu, že jižní strategické prostředí Evropské unie je nestabilní; vzhledem k tomu, že je konfrontováno s velkým množstvím výzev, zejména s ozbrojenými konflikty na jižních hranicích evropského kontinentu a džihádistickým terorismem; vzhledem k tomu, že nestabilita v tomto regionu má přímé dopady na bezpečnost evropského kontinentu a jeho občanů a na stabilitu evropských vnějších hranic;

C. vzhledem k tomu, že bezpečnost a stabilita oblasti Sahelu, západní Afriky a Afrického rohu musí být jedním ze strategických cílů spolupráce EU s vládami v jižním sousedství;

D. vzhledem k tomu, že mandáty mise společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) jsou komplexní a jejich cílem je mimo jiné podporovat reformu bezpečnostního sektoru, dospět k pokroku v reformě soudnictví, posílit vojenský a policejní výcvik a podporovat dohled;

E. vzhledem k tomu, že se Evropská unie zavázala k bezpečnosti a rozvoji oblasti Sahelu jako hlavní partner prostřednictvím integrovaného přístupu zaměřeného na politický a diplomatický dialog a rozvoj a humanitární podporu;

F. vzhledem k tomu, že existuje iniciativa nazvaná „Budování kapacity na podporu bezpečnosti a rozvoje“, která se v roce 2017 promítla do přezkumu nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru, což umožnilo financovat opatření v oblasti výcviku a dodávky nesmrtícího vybavení ozbrojeným silám třetích zemí;

G. vzhledem k tomu, že členské státy mají povinnost poskytnout nezbytný personál pro mise, přičemž v souvislosti s pandemií způsobenou šířením onemocnění COVID-19 dochází ke snižování počtu unijních pracovníků těchto misí ze zdravotních důvodů pod nezbytnou úroveň;

H. vzhledem k tomu, že mnoho afrických zemí se od Atlantského oceánu na západě po Rudé moře a Indický oceán na východě potýká s výzvami, jako je destabilizace tradičního hospodářství založeného na obdělávání půdy a pastevectví v důsledku změny klimatu, využívání přírodních zdrojů vnějšími aktéry, nedostatečného zabezpečení dodávek jídla a potravin, nedostatečného přístupu k základním sociálním službám, populačního růstu a tlaku na přírodní a environmentální zdroje, např. v podobě odlesňování; vzhledem k tomu, že další velkou výzvu představuje vznik nových forem mafiánské ekonomiky, včetně obchodu s lidmi, migranty a drogami, nelegálního obchodu s kulturními statky a divoce žijícími druhy zvířat a rostlin a nekontrolovaného vývozu zlata a minerálů, což ve spojení se slabou a netransparentní státní správou, rostoucí nerovností, nedostatkem důvěry ve stát a korupcí v mnoha orgánech státní správy vede ke vzniku hybridních struktur zahrnujících ozbrojené skupiny, překupníky, tradiční komunity a regionální konflikty, v reakci na což se objevuje nepřijatelný fenomén džihádistického náboženského extremismu, jenž dotčeným společnostem nabízí klamavá řešení, a vzestup radikalizace;

I. vzhledem k tomu, že povaha bezpečnostních výzev, násilných konfliktů a politického násilí se v jednotlivých afrických regionech, zemích a provinciích liší; vzhledem k tomu, že v oblasti Sahelu nebo Afrického rohu způsobují ozbrojené islamistické skupiny a terorismus, ale v menší míře i bezpečnostní síly, různé zločinecké skupiny a milice mnoho obětí, zejména mezi civilním obyvatelstvem; vzhledem k tomu, že situace ve většině z 19 zemí západní Afriky, kde některé země zažívají trvalou stabilitu a bezpečnost a jinými zmítá politické násilí nebo etnické konflikty, je značně odlišná;

J. vzhledem k tomu, že s těmito skupinami bylo v minulém roce podle zpráv spojeno 3 471 násilných událostí; vzhledem k tomu, že uváděný počet úmrtí způsobených činností afrických militantních islamistických skupin se v minulém roce navíc zvýšit o 7 %, a to na odhadovaných 10 460 úmrtí;

K. vzhledem k tomu, že teroristické aktivity se do značné míry soustřeďují do pěti hlavních oblastí, které zahrnují Somálsko, povodí Čadského jezera, oblast Sahelu a menší, ale přetrvávající hrozby v severní Africe a na západním pobřeží Indického oceánu; vzhledem k tomu, že v roce 2019 došlo v oblasti Sahelu k rychlejšímu nárůstu násilných extremistických aktivit než v kterémkoli jiném regionu; vzhledem k tomu, že každá z uvedených oblastí se potýká se specifickou dynamikou hrozeb a vyžaduje specifický regionální přístup;

L. vzhledem k tomu, že vedoucí představitelé EU a skupiny G5 Sahel vyjádřili hluboké znepokojení nad nárůstem terorismu a zhoršením bezpečnostní a humanitární situace v oblasti Sahelu; vzhledem k tomu, že terorismus zvyšuje tlak na země skupiny G5 Sahel a jejich sousedství; vzhledem k tomu, že terorismus zhoršuje místní politické, etnické a náboženské napětí a je posilován zločineckými a fundamentalistickými skupinami, sociálně-ekonomickými křivdami, nedostatečnou správou věcí veřejných a v některých případech i bezpečnostními a obrannými silami;

M. vzhledem k tomu, že teroristické útoky namířené proti civilnímu obyvatelstvu, státním institucím, zástupcům státu, bezpečnostním a obranným silám a infrastruktuře oslabují sociální soudržnost a že teroristické skupiny za tímto účelem rovněž využívají již existujících konfliktů na místní úrovni;

N. vzhledem k tomu, že všechny uvedené výzvy vážně poškodily stabilitu a mír v místních komunitách a tradiční pořádek založený na kompromisu a morální autoritě nejstarších členů komunity a tradičních vůdců a že tento pořádek nahrazuje dominance ozbrojených skupin převaděčů a teroristů;

O. vzhledem k tomu, že je zásadní vytvořit bezpečnostní podmínky, které jsou nezbytné pro obnovu základních státních struktur, zejména v odlehlejších regionech, jejichž občané se mohou cítit nejopuštěnější;

P. vzhledem k tomu, že útoky teroristů a zločinců se obvykle zaměřují na civilní obyvatelstvo, zástupce státní moci, bezpečnostní a obranné síly a sociálně-ekonomickou infrastrukturu, čímž podkopávají sociální a komunitní soudržnost a integraci;

Q. vzhledem k tomu, že oblast Sahelu je jedním z regionů nejvíce postižených šířením nelegálních ručních střelných zbraní a že tyto neevidované a převážně nezákonně držené zbraně ohrožují nejen bezpečnost a zabezpečení komunit, ale jsou také využívány nebezpečnými nadnárodními zločineckými sítěmi, které provozují různé formy nezákonného obchodování, včetně obchodování se zbraněmi, lidmi a drogami;

R. vzhledem k tomu, že podle nových údajů Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru:

a) vzrostly souhrnné vojenské výdaje afrických států o 1,5 % na odhadovanou částku 41,2 miliardy USD v roce 2019, což je první nárůst výdajů v regionu za pět let;

b) dovezla Afrika 49 % vojenského vybavení z Ruska, 14 % ze Spojených států a 13 % z Číny; Čína ovšem vyvezla 20 % svých celosvětových prodejů zbraní do Afriky;

S. vzhledem k tomu, že vojenský vliv Ruska v Africe spočívá v prodeji zbraní, vysílání žoldáků a politických poradců, bezpečnostních dohodách a výcvikových programech pro nestabilní země;

T. vzhledem k tomu, že ze zemí západní Afriky je prostřednictvím Spojených arabských emirátů na Blízký východ každoročně pašováno zlato v hodnotě miliard dolarů; vzhledem k tomu, že podle Organizace spojených národů získává extremistická skupina aš-Šabáb miliony dolarů vývozem dřevěného uhlí do Íránu a poté do Spojených arabských emirátů, což představuje porušení sankcí OSN;

U. vzhledem k tomu, že chudoba, nedostatek vzdělání, nezaměstnanost, konflikty, krize a nejistota spolu s dalšími faktory, jako jsou zhroucené státy, špatná správa věcí veřejných a korupce, mají obzvláště vážné dopady na mladé lidi a příležitosti, které se jim nabízejí, což mnoho lidí nutí k tomu, aby uprchli a opustili své domovy a rodiny na cestě do bezpečnějších regionů či na jiný světadíl, přičemž riskují své životy;

V. vzhledem k tomu, že výše uvedené problémy budou dále zhoršeny pandemií COVID-19 a zhoršujícími se dopady změny klimatu; vzhledem k tomu, že Komise oznámila vyčlenění dodatečných 194 milionů EUR na podporu bezpečnosti, stability a odolnosti v oblasti Sahelu;

W. vzhledem k tomu, že hrozba, kterou představují militantní islamistické skupiny v Africe, není homogenní, ale zahrnuje činnost neustále se měnící skladby přibližně 24 skupin, které aktivně působí ve 14 zemích;

X. vzhledem k tomu, že Evropská unie uskutečnila tři vojenské mise a operace v rámci SBOP, jejichž cílem bylo poskytovat výcvik a poradenství ozbrojeným silám Somálska (výcviková mise EU (EUTM) Somálsko – 2010), Mali (EUTM Mali – 2013) a Středoafrické republiky (EUTM Středoafrická republika – 2016)), jednu námořní vojenskou operaci (operace námořních sil EU (NAVFOR) ATALANTA – 2009) a tři civilní mise, jejichž cílem bylo poskytovat výcvik a poradenství vnitřním bezpečnostním silám Mali (mise EU zaměřená na budování kapacit (EUCAP) Sahel Mali – 2012)), Nigeru (EUCAP Sahel Niger – 2014) a Somálska (EUCAP Somálsko – 2014), a zřídila a brzy zahájí poradní misi (EUAM) ve Středoafrické republice;

Y. vzhledem k tomu, že existuje řada vojenských základen jednotlivých zemí, jako např. Francie či USA, které poskytují bezpečnostní podporu místním partnerům a vedou protiteroristické a další operace; vzhledem k tomu, že souběžně s politickými řešeními jsou pro porážku teroristických skupin a podporu stabilizace regionů klíčové budování státu a rozvojové iniciativy;

Z. vzhledem k tomu, že k zastavení šíření této hrozby do jiných regionů a na jiné světadíly, včetně Evropy, je nutné vyvíjet soustavný tlak na teroristy;

AA. vzhledem k tomu, že v průběhu minulého desetiletí vysílaly africké bezpečnostní instituce desítky tisíc pracovníků do mírových operací na africké půdě, čímž prokázaly skutečnou vůli přispět k řízení bezpečnosti na svém vlastním kontinentu;

AB. vzhledem k tomu, že EU rovněž podporuje operativnost společné síly skupiny G5 Sahel, která představuje klíčový protiteroristický nástroj se zásadním významem pro boj proti terorismu, džihádistické aktivitě a bezpečnostním hrozbám a pro zlepšení bezpečnosti v regionu;

AC. vzhledem k tomu, že pokračující rozvíjení operativnosti klíčových regionálních bezpečnostních subjektů, jako jsou Hospodářské společenství států západní Afriky (ECOWAS), Pohotovostní síly východní Afriky (EASF) a Africké pohotovostní síly Africké unie, se překrývá se zájmem EU pomoci zemím, které se potýkají s problémy, se zajištěním míru a prosperity pro své občany;

AD. vzhledem k tomu, že regionální spolupráce a dobré sousedské vztahy mezi zeměmi oblasti Sahelu, západní Afriky a Afrického rohu jsou nezbytné pro zachování a posílení stability v těchto regionech;

AE. vzhledem k tomu, že Africká unie je i nadále klíčovým partnerem pro mírové a stabilizační úsilí EU;

AF. vzhledem k tomu, že Africká unie na svém každoročním summitu v únoru oznámila, že plánuje vyslat do oblasti Sahelu 3 000 vojáků na podporu skupiny G5 Sahel při boji proti ozbrojeným skupinám;

AG. vzhledem k tomu, že EU od roku 2017 uplatňovala proces regionalizace svých misí v rámci SBOP, což má kromě prohlubování spolupráce se skupinou G5 Sahel za cíl i lepší odhalování a odstraňování mezer v přeshraniční spolupráci v regionech;

AH. vzhledem k tomu, že udržitelnost a účinnost výše uvedených misí EU a OSN je po letech konkrétního výcviku oslabována omezeními jejich mandátu, výcvikových programů a plánů udržitelnosti, nedostatkem zapojení místních aktérů a skutečností, že tyto mise nemohou jednotce, jejíž výcvik provádějí, ani místním obranným silám poskytnout nezbytné vybavení, včetně zbraní, střeliva a vozidel; vzhledem k tomu, že mandát a účel misí EU je třeba přezkoumat a vypracovat analýzu „získaných poznatků“, která bude sloužit k úpravě současných a budoucích misí;

AI. vzhledem k tomu, že veškerý výcvik a financování bezpečnostních složek ve třetích zemích a poskytování vybavení těmto složkám by měly dodržovat základní hodnoty EU a pomáhat při budování spolehlivého bezpečnostního sektoru, jehož hlavním cílem je zajistit bezpečnost pro veškeré místní obyvatelstvo při dodržování zásad právního státu a zejména mezinárodních lidskoprávních norem;

AJ. vzhledem k tomu, že tato omezení a neexistence soudržné a strategické přítomnosti Evropské unie mají vliv na věrohodnost vnější činnosti EU, zatímco ostatní globální aktéři posilují svou činnost, posílají žoldáky, budují vlastní vojenská zařízení a zvýšili své dodávky zbraní a střeliva zemím tohoto regionu bez ohledu na typ státní správy a činí tak s cílem podpořit čistě dvoustranné zájmy;

AK. vzhledem k tomu, že v roce 2017 Komunistická strana Číny formálně přijala na celostátním sjezdu strany iniciativu „Jeden pás, jedna cesta“, kterou doprovázelo oznámení o investicích ve výši 8 bilionů USD a jejímž cílem je vybudovat rozsáhlou síť dopravní, energetické a telekomunikační infrastruktury propojující Evropu, Afriku a Asii; vzhledem k tomu, že Čína je významným partnerem v rámci afrického hospodářství se značným vlivem na řadu aspektů specifických záležitostí tohoto kontinentu;

AL. vzhledem k tomu, že v posledním desetiletí Spojené arabské emiráty postupně posilovaly svou přítomnost v oblasti Afrického rohu prostřednictvím rozvojových a humanitárních projektů ve snaze o posílení svého geostrategického významu, zejména v Adenském zálivu; vzhledem k tomu, že Somálsko naléhavě vyzvalo Radu bezpečnosti OSN, aby přijala opatření proti výstavbě vojenské základny Spojených arabských emirátů v Somalilandu;

AM. vzhledem k tomu, že Turecko strávilo řadu let budováním důvěry v oblasti Afrického rohu, neboť se snaží posílit svůj vliv zejména v oblasti Rudého moře; vzhledem k tomu, že turecké společnosti doposud spravují hlavní námořní přístav a letiště ve městě Mogadišo, a dokonce poskytují vojenský výcvik vojákům somálské armády;

AN. vzhledem k tomu, že námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády zřídilo svou první zahraniční vojenskou základnu v Džibutsku a že Čína vlastní více než 70 % hrubého domácího produktu Džibutska v podobě dluhu; vzhledem k tomu, že iniciativa „Jedno pásmo, jedna cesta“ uzavírá zranitelné rozvojové země do „dluhové pasti“, vyčerpává státní rezervy a zanechává generacím daňových poplatníků břemeno obrovských dluhů;

AO. vzhledem k tomu, že somálská armáda, armáda Burkiny Faso, armáda Mali či středoafrické ozbrojené síly (FACA) se potýkají s problémy v boji proti džihádistům a ozbrojeným skupinám, nebo mají problém udržet a zajistit území za pomoci přátelských mezinárodních sil, což vede k tomu, že si místní obyvatelstvo připadá opuštěné a obává se, že jakmile se džihádisté nebo členové ozbrojených skupin vrátí na místa, ze kterých byli vypuzeni, a znovu je obsadí, obviní místní populaci z kolaborace s vládou;

AP. vzhledem k tomu, že díky úsilí v oblasti mezinárodní námořní bezpečnosti ze strany EU i NATO, které slouží jako precedent pro evropskou, africkou a transatlantickou bezpečnostní spolupráci, došlo k rozhodujícímu omezení pirátství u pobřeží východní i západní Afriky;

AQ. vzhledem k tomu, že všeobecná situace se po letech účasti na výše uvedených civilních a vojenských misích nijak podstatně nezlepšila a v současnosti má tendenci se zhoršovat, navzdory vynaloženému úsilí; vzhledem k tomu, že v důsledku výše uvedeného i nadále přetrvávají starší a objevují se nové výzvy, a je tedy třeba uplatnit komplexní strategii se zvláštním zaměřením na regiony, které jsou nejvíce zranitelné a kde je napětí nejvyšší, s cílem dosáhnout konečného cíle regionální stability a předání odpovědnosti za bezpečnost do rukou Afričanů; vzhledem k tomu, že tato strategie naplní naléhavou potřebu a velká očekávání subjektů působících v terénu i místního obyvatelstva a měla by se zabývat základními příčinami krize;

AR. vzhledem k tomu, že otázka financování misí a operací SBOP je zásadní pro pokračování této politiky a že Evropský rozvojový fond – prostřednictvím Afrického mírového projektu (APF) a do budoucna i Evropského mírového nástroje (EPF) – poskytuje podporu Africké unii a financuje mimo jiné provozní náklady vojenských mírových operací v Africe, zejména mise AMISOM v Somálsku; vzhledem k tomu, že Evropský mírový nástroj nahradí mechanismus Athena za účelem financování společných nákladů vojenských operací SBOP a že Africký mírový projekt EU poskytne nový nástroj k pružnějšímu zahajování vojenských operací a výrazně posílí možnosti bezpečnostní pomoci partnerům; vzhledem k tomu, že konečný dopad Evropského mírového nástroje jakožto nástroje pro udržitelné řešení násilných konfliktů a nejistoty bude záviset na tom, do jaké míry bude doplněn o nezbytné záruky a monitorovací systémy, aby se zabránilo potenciálnímu zneužití poskytované pomoci a bylo zajištěno řádné zohlednění otázek odpovědnosti, lidských práv a dodržování humanitárního práva; vzhledem k tomu, že budoucí Evropský mírový nástroj, který by měl v roce 2021 nahradit Africký mírový projekt, by měl rozšířit svou působnost na partnerské státy a umožňovat dodávky vojenského vybavení;

AS. vzhledem k tomu, že je naprosto nezbytné, aby EU podporovala své partnery v sahelsko-saharské oblasti a v oblasti Afrického rohu, kteří ve svém boji s ozbrojenými teroristickými skupinami, včetně džihádistů, čelí rostoucím výzvám; vzhledem k tomu, že Evropská unie může vhodně zareagovat tím, že zemím v dotčené oblasti poskytne prostřednictvím Evropského mírového nástroje nezbytnou pomoc, včetně zbraní a střeliva; vzhledem k tomu, že Evropský mírový nástroj by měl být bezodkladně schválen s cílem umožnit poskytnutí potřebné vojenské pomoci;

AT. vzhledem k tomu, že v oblasti Sahelu se teplota zvyšuje 1,5krát rychleji než v ostatních částech světa a že podle Organizace spojených národů je přibližně 80 % zemědělské půdy v oblasti Sahelu ve špatném stavu, ačkoli o toto území soupeří zhruba 50 milionů osob závislých na chovu dobytka; vzhledem k tomu, že podle Mezinárodního výboru Červeného kříže (ICRC) tato situace znamená pro obyvatelstvo potravinovou nejistotu a toto obyvatelstvo se zoufale snaží situaci zvládnout, přičemž čelí obtížné volbě;

AU. vzhledem k tomu, že dopady změny klimatu představují rizikový faktor a mohou vést k destabilizaci, násilí a vzniku konfliktu;

AV. vzhledem k tomu, že podle organizace UNICEF nárůst počtu násilných útoků na veřejné školy a vražd, únosů, bití a hrozeb vůči učitelům a studentům vedl k uzavření více než 9 000 škol ve střední a západní Africe, v důsledku čehož zůstaly téměř dva miliony dětí bez řádného vzdělání;

AW. vzhledem k tomu, že EU je i nadále vážně znepokojena rostoucím počtem dětí, které jsou v oblasti Sahelu najímány extremistickými skupinami jako dětští vojáci;

AX. vzhledem k tomu, že Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) upozornil na nové znepokojivé tendence týkající se obchodu s drogami v této oblasti, které mají nepříznivé dopady na správu, bezpečnost, hospodářský růst a veřejné zdraví; vzhledem k tomu, že podle tohoto úřadu je se západní, střední a severní Afrikou spojeno 87 % všech farmaceutických opiátů, které jsou na světě zabaveny; vzhledem dále k tomu, že úřad UNODC uvádí, že existuje úzká vazba mezi obchodem s drogami a financováním ozbrojených skupin;

AY. vzhledem k tomu, že strategický přístup EU k ženám, míru a bezpečnosti zdůrazňuje potřebu začlenění hlediska rovnosti žen a mužů do všech oblastí a činností týkajících se míru a bezpečnosti, aby byla zajištěna účinnost politik EU;

AZ. vzhledem k tomu, že útoky extremistických skupin a stupňování násilí mezi komunitami kvůli zdrojům mají dopad na přístup ke vzdělání a zdravotní péči, přičemž zejména velký počet dívek je vystaven různým druhům zneužívání, a to jak fyzického, tak i sexuálního;

BA. vzhledem k tomu, že Evropská unie by měla ještě více strategicky rozšířit svou ekonomickou přítomnost vzhledem k rostoucí přítomnosti ostatních zahraničních mocností;

BB. vzhledem k tomu, že komisař pro sousedství a rozšíření navrhl přerozdělení, urychlení a přednostní vyčlenění 3,25 miliardy EUR ze stávajících programů jako reakci na potřeby týkající se koronaviru v Africe, včetně 2,06 miliardy EUR pro subsaharskou Afriku;

BC. vzhledem k tomu, že EU by měla posílit svou spolupráci s vnitrostátními parlamenty, včetně bezpečnostních a obranných výborů, s cílem zlepšit klíčové funkce dohledu nad vnitrostátními a vnějšími bezpečnostními intervencemi;

Opatření přijatá Evropskou unií a jejími členskými státy

1. domnívá se, že Komise, Rada a místopředseda Komise, vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku musí rozvojové, humanitární a bezpečnostní strategie, do kterých jsou zapojeni, koordinovat v rámci integrované strategie, která povede k nezávislé africké vlastní odpovědnosti ve věcech bezpečnosti a obrany; domnívá se, že Africká unie a africké státy tohoto regionu jsou klíčovými partnery, s nimiž EU smysluplně spolupracuje za účelem společného dosažení udržitelného rozvoje a lidské bezpečnosti; podporuje plán Africké unie na vyslání 3 000 vojáků na podporu skupiny G5 Sahel; je pevně přesvědčen, že EU a její členské státy musí posílit kapacitu svých partnerů, přezkoumat své bezpečnostní a obranné závazky v regionech Sahelu, západní Afriky a Afrického rohu, mimo jiné i poskytováním vojenského vybavení, přičemž však dodrží zásadu „nepůsobit škodu“;

2. připomíná, že boj proti terorismu závisí zejména na schopnosti dotčených států mít setrvale silné a spolehlivé instituce, dobře zavedené základní služby, včetně kapacit vnitřní bezpečnosti a systému soudnictví, ve který mají občané důvěru, a to zejména v trestních věcech; domnívá se, že bezpečnostní strategie pro oblast Sahelu, západní Afriky a Afrického rohu musí v první řadě spočívat v řešení základních příčin konfliktů v tomto regionu, neboť klíč k udržitelnému míru spočívá ve vymýcení chudoby;

3. vyzývá k podpoře obnovených vztahů mezi EU a africkým kontinentem, které budou založeny na solidaritě, vzájemném respektu a oboustranných přínosech, a to vždy za dodržení zásad dodržování mezinárodního práva a svrchovanosti států a rovnosti stran;

4. domnívá se, že by všechny mise, operace a jiné činnosti Evropské unie v oblasti SZBP měly být koordinovány místopředsedou Komise, vysokým představitelem pod vedením Rady v souladu s čl. 43 odst. 2 SEU a že by společná podpůrná koordinační jednotka měla poskytovat Komisi a vysokému představiteli více poradenství, měla by mít posílenou koordinační úlohu a měla by navrhnout zřízení střediska pro centralizovanou civilně-vojenskou doktrínu, které by posílilo kapacity vojenského plánování a vedení misí, jakož i kapacity civilního plánování a vedení misí a projektů;

5. je pevně přesvědčen, že EU by měla co nejvíce investovat do procesů zaměřených na předcházení konfliktům tím, že souběžně s dalšími bezpečnostními opatřeními iniciuje řadu velmi konkrétních procesů a projektů mediace, dialogu a usmíření; zdůrazňuje, že je rovněž třeba uplatňovat nestátní přístupy zaměřené na posílení stability a bezpečnosti, zejména v případech napětí mezi komunitami; je pevně přesvědčen, že ve střednědobém a dlouhodobém výhledu bude účinná pouze bezpečnostní pomoc, jejíž jádro tvoří lidská bezpečnost;

6. zdůrazňuje, že je naléhavě nutné posílit mise a operace SBOP i celkovou politiku strategického plánování a komunikace EU s cílem více zviditelnit opatření EU;

7. vítá celkové zapojení EU v oblasti Sahelu, v západní Africe a v oblasti Afrického rohu a uznává příspěvek misí a operací SBOP k míru, bezpečnosti a mezinárodní stabilitě; zdůrazňuje však, že je třeba přizpůsobit finanční a administrativní předpisy, jakož i postupy přijímání politických rozhodnutí s cílem zajistit rychlejší a účinnější reakci na krize;

8. opakuje svou výzvu k vypracování bílé knihy o evropské obraně, která by navrhovala a nastiňovala velmi konkrétní scénáře pro případné vojenské intervence a jim odpovídající doktríny EU v souladu s vojenskými úkoly uvedenými v čl. 43 odst. 1 Smlouvy o EU;

9. vyslovuje uznání zaměstnancům misí EU, kteří se navzdory velmi náročným podmínkám výjimečně osvědčili a prokázali obětavost a profesionalitu;

10. zdůrazňuje, že vzhledem k vážnému a výraznému zhoršení bezpečnostních podmínek v regionu a s cílem zaplnit případné mezery u misí a projektů EU musí být posíleno budování kapacit jejích partnerů v bezpečnostním sektoru, aby bylo možné přiměřeněji reagovat na zásadní výzvy a závažnou bezpečnostní situaci v regionu, a to i poskytováním podpory třetích zemí v jejich boji s terorismem na svém území;

11. podporuje společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 28. dubna 2015 nazvané „Budování kapacity na podporu bezpečnosti a rozvoje – zvyšování schopností partnerů předcházet krizím a zvládat je“[11];

12. vítá návrh Komise a probíhající interinstitucionální jednání, jejichž cílem je vypracování nařízení o nástroji pro sousedství, rozvoj a mezinárodní spolupráci (NDICI), který by zahrnoval všechny úkoly stávajícího nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru (IcSP);

13. vítá návrh místopředsedy Komise, vysokého představitele, který předložil s podporou Komise, na vytvoření Evropského mírového nástroje (EPF) v rámci unijní SZBP pro účely financování vojenské a obranné spolupráce se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, včetně vybavení v rámci společného vojenského seznamu EU, který zaplní významnou mezeru v podpoře EU a společně s nástrojem NDICI poskytne EU schopnost rychleji a účinněji reagovat na bezpečnostní výzvy, a vyzývá k jeho rychlému přijetí; připomíná, že nástroj EPF má zahrnovat Africký mírový projekt (APF) a zavést složku na budování kapacit, která by umožnila poskytovat partnerským zemím vojenské vybavení, včetně zbraní a střeliva, a současně plně dodržovat společný postoj, lidská práva a humanitární právo, a bude zahrnovat účinná ustanovení o transparentnosti, která jsou vyjmenována v jeho doporučení ze dne 28. března 2019 o zřízení evropského mírového nástroje, s cílem zajistit, že příjemcům, kteří se dopouštějí pronásledování, brutálních činů či jiné újmy na civilním obyvatelstvu, nebude poskytnuto žádné vojenské vybavení; konstatuje, že členské státy pracují od června 2018 na přijetí rozhodnutí Rady o zřízení Evropského mírového nástroje, který by měl být zřízen nejpozději v lednu 2021; v tomto ohledu a vzhledem k aktuální situaci v Africe vyzývá Radu, aby tento návrh neprodleně schválila a přijala potřebné rozhodnutí o zřízení tohoto nového nástroje na podporu vojenských kapacit v afrických ozbrojených silách a:

a) aby byl rozpočet nástroje EPF dostatečně velký na to, aby bylo možné účinně řešit stávající výzvy spojené s výcvikem, operacemi, misemi, projekty a vojenským vybavením (včetně zbraní, střeliva a dopravy);

b) aby zajistila, aby nástroj EPF překonal stávající omezení v rámci afrického mírového projektu a rozpočtu Unie, pokud jde o nákup zbraní a střeliva;

c) požaduje, aby byly z rozpočtu EU poskytnuty finanční prostředky na správní výdaje plynoucí z tohoto rozhodnutí Rady, včetně výdajů na zaměstnance;

d) vyzývá Radu, aby operační výdaje spojené s jeho prováděním, včetně vybavení a výcviku, účtovala členským státům;

e) konstatuje, že členské státy, které se nepodílejí na financování konkrétní činnosti nebo její části, by se mohly zdržet při hlasování v Radě;

f) požaduje, aby Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) zřídila nový specializovaný útvar odpovědný za řízení tohoto nového nástroje, který bude dohlížet na dodávky a využívání vybavení a na výcvik, včetně vhodných záruk a opatření ke zmírnění rizik;

g) domnívá se, že poskytování a využívání takového vybavení a výcviku by mělo být monitorováno experty, kterým by pomáhaly členské státy, měl by o něm být informován místopředseda Komise, vysoký představitel a mělo by podléhat přezkumu Parlamentu a auditní kontrole Evropského účetního dvora;

14. domnívá se, že udržitelnost, účinnost a viditelnost civilních a vojenských misí EU v Africe je navzdory vysokému nasazení a profesionalitě jejich zaměstnanců podrývána nedostatečným zapojením místních obyvatel, neexistencí plánů udržitelnosti a nedostatkem základního vybavení v dotčených zemích, a to i s ohledem na jejich schopnost posílit kapacitu partnerů;

15. vyzývá Komisi a Radu, aby zajistily, že se zváží využití všech nástrojů financování s cílem vyřešit základní příčiny konfliktů a podpořit rozvoj bezpečnostních kapacit v dotčených afrických zemích podle článků 209 a 212 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a s ohledem na velmi závažné bezpečnostní krize v sahelsko-saharské oblasti a ve východní Africe;

16. vítá návrh na posílení zásady partnerství ve vztazích mezi EU a Afrikou stanovené ve společném sdělení nazvaném „Směrem ke komplexní strategii s Afrikou“ (JOIN(2020)0004); vyzývá Komisi, a zejména místopředsedu Komise, vysokého představitele, aby zahájili dvoustranná partnerství uzpůsobená na míru pro transformaci zahrnující širokou škálu oblastí, přičemž se upřednostní bezpečnost a obrana; vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele, aby prokázal vyspělým zemím v oblasti upevnění demokracie a lidské bezpečnosti tu čest a vyzval je, aby se připojily k dvoustranným partnerstvím v souladu se zásadou „více za více“; nad rámec dvoustranných partnerství vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele, aby pomohl upevňovat bezpečnostní funkce organizací na nižší než regionální úrovni, jako je Hospodářské společenství států západní Afriky (ECOWAS), Východoafrické společenství nebo Jihoafrické společenství pro rozvoj (SADC);

17. doporučuje, aby EU zvážila, zda by v rámci mírových operací v sahelsko-saharské oblasti mohla přispět na provozní a logistické náklady na operace proti džihádistickému terorismu, které vedou národní ozbrojené síly v Mauritánii, Mali, Burkině Faso, Nigeru a Čadu, a aby zaujala stejný přístup jako v případě financování společných sil skupiny G5 a mise Africké unie v Somálsku (AMISOM), a konstatuje, že Evropský mírový nástroj by měl být vhodným nástrojem k tomuto účelu;

18. vybízí k diskusi o tom, zda je vhodné, aby se na stávající programy výcviku vztahovaly stejné nástroje pro zadávání zakázek na vojenské vybavení, včetně zbraní, jaké se v současnosti uplatňují při nasazování a výcviku společných sil skupiny G5 Sahel, včetně finanční podpory, bude-li nutná;

19. doporučuje, aby jakékoli financování operací na budování kapacit v případě afrických zemí bylo podmíněno tím, že přijímající země předloží společně dohodnutý plán podpory, který bude zahrnovat školení v oblasti reformy bezpečnostního sektoru, lidských práv, mezinárodního humanitárního práva a zásad právního státu, budou pro něj stanoveny přiměřené lhůty a jeho plnění bude monitorovat EU, přičemž bude možné provádět dodatečné úpravy v závislosti na vývoji situace;

20. je hluboce znepokojen vysokým počtem případů velmi závažného porušování lidských práv ze strany malijských bezpečnostních sil, jak vyplývá z vyšetřování a informací Multidimenzionální integrované mise OSN pro stabilizaci Mali (MINUSMA);

21. bere na vědomí hodnotící zprávy OSN týkající se úsilí o prosazování práva a nápravu sexuálního vykořisťování a zneužívání ze strany zaměstnanců Organizace spojených národů a přidružených pracovníků během operací k udržení míru; je hluboce otřesen znepokojivým rozsahem těchto trestných činů a tím, že jejich pachatelé nebyli pohnáni k odpovědnosti; stejně tak je otřesen obviněními o pohlavním zneužívání dětí vznesenými vůči evropským vojákům a vojákům jednotek OSN, zejména ve Středoafrické republice v roce 2016, a vyzývá k zajištění spravedlnosti; naléhavě vyzývá OSN, členské státy EU a unijní orgány SBOP, aby neprodleně a s co největší rozhodností prošetřily, stíhaly a odsoudily každého zaměstnance orgánů OSN, členského státu či EU, který se dopustil sexuálního násilí; zdůrazňuje naléhavou potřebu reformy příslušných struktur tak, aby byla ukončena beztrestnost zaměstnanců OSN a EU, a také vytvořením funkčních a transparentních mechanismů dohledu a odpovědnosti; považuje za nepřijatelné, že právní kroky v souvislosti s údajným zneužíváním zůstávají v současné době čistě dobrovolné a závislé na zemi, která vyslala vojenské jednotky; je přesvědčen o tom, že tyto závažné trestné činy lze omezit a lze jim předejít prostřednictvím školení a vzdělávání; důrazně připomíná, že je naléhavě nutné těmto trestným činům v budoucnu předcházet, a to i s ohledem na obnovení důvěry místního obyvatelstva v mezinárodní operace k udržení míru;

22. žádá, aby byl nově definován formát výcvikových misí EUTM Mali, EUTM Středoafrická republika a EUTM Somálsko s cílem lépe je přizpůsobit skutečným potřebám ozbrojených sil a potřebám obyvatelstva přijímajících zemí, a to prostřednictvím:

a) harmonizace výcvikových metod, procesních pravidel a pravidel zapojení a zajištění jejich jedinečnosti a přizpůsobení zjištěným potřebám v zemi a začlenění školení v oblasti rovnosti žen a mužů a práv žen, včetně agendy žen, míru a bezpečnosti;

b) rozvoje a uplatňování zastřešující politiky reformy bezpečnostního sektoru, jejíž jádro tvoří lidská bezpečnost a jejímž základem jsou ve všech složkách bezpečnostní potřeby všech obyvatel;

c) zajištění toho, aby instruktoři EU v koordinaci s místními vojenskými orgány získali mandát vybírat vojáky z osob, které navrhují místní orgány, vycvičit je tak, aby byli schopnými bojovníky, kteří budou mít povědomí o mezinárodním humanitárním právu a mezinárodním právu v oblasti lidských práv, a po ukončení výcviku na ně dohlížet a doprovázet je přímo na místě s cílem vyhodnotit jejich schopnosti a zabránit tomu, aby se jednotky rozpadly a vojáci rozešli;

d) poskytnutí výcvikových středisek se sdíleným i individuálním vojenským zařízením (pokud je dotyčná země neposkytuje) s cílem ujistit se, že je možné poskytovat odpovídající výcvik, a to poté, co EU zavedla záruky, které zaručují dodržování všech osmi kritérií stanovených ve společném postoji č. 944 při prodeji zbraní do třetích zemí, a pokud může EU zaručit kontrolu po odeslání a kontrolu konečného užití, a tím zabránit jejich odklonu k ozbrojeným skupinám, včetně teroristů;

e) zvýšení míry obsazenosti pracovních míst přidělených v rámci misí s cílem zmírnit opakovaně se vyskytující problémy;

f) zajištění toho, aby výcvik odpovídal operační realitě, tj. aby zahrnoval mobilitu a kapacity pro velení a řízení;

g) využití vojenských odborných znalostí získaných během služebního pobytu, zejména v oblasti strategického poradenství;

h) zavedení mechanismu monitorování lidských práv a jejich ochrany s cílem předcházet porušování lidských práv;

23. je přesvědčen, že posílení poradenské složky některých misí (EUTM Somálsko) ve velících strukturách místních sil by umožnilo významně ovlivňovat vedení operací, a to uvnitř mnohostranného rámce vojenské pomoci;

24. je přesvědčen, že EU by měla zavést řádný dohled a i nadále vypracovávat účinná pravidelná hodnocení a strategické přezkumy u civilních misí EUCAP Sahel Mali, EUCAP Sahel Niger, EUCAP Somálsko a EUAM Středoafrická republika a přezkoumávat jejich mandát, rozpočet a lidské zdroje a že by měla i nadále využívat monitorovací systémy v rámci plánu provádění misí a srovnávací analýzy jakožto komplexní nástroj řízení; je přesvědčen, že mise by byly lépe přizpůsobeny vyvíjejícím se bezpečnostním a politickým situacím, kdyby lépe odpovídaly místním potřebám a byla posílena spolupráce s místními partnery, a že tímto způsobem by se staly ještě více operativními a účinnými a zapojily by se do širší reformy bezpečnostního sektoru ve službách bezpečnosti místního obyvatelstva; vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele, aby Parlament informoval ve věci výroční zprávy SBOP za rok 2019[12] a parlamentního hodnocení misí v Africe; opakuje svou kritiku, že nebyly stanoveny „žádné vhodné ukazatele pro sledování výsledků misí EUCAP Niger a EUCAP Mali a že monitorování a hodnocení činností těchto misí nebylo dostatečné a nebylo koncipováno tak, aby zohledňovalo jejich důsledky“; vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele a ESVČ, aby předložili Parlamentu hodnocení vytváření ozbrojených sil mise EUTM Somálsko;

25. připomíná, že bezpečnostní situace v Somálsku je velmi znepokojivá a představuje faktor destabilizace v celé oblasti Afrického rohu, a dokonce i mimo ni; domnívá se, že somálská vláda není schopna plnit své povinnosti a že somálská armáda, navzdory určitému pokroku v poslední době, stále není schopna sama bojovat proti teroristickým aktivitám skupiny aš-Šabáb; připomíná, že somálská armáda měla od mise AMISOM převzít velení v prosinci 2021; zdůrazňuje, že pro dosažení tohoto cíle je nutný nový komplexní program pomoci, a vyzývá EU, aby se s Africkou unií a somálskou vládou dohodla na postoji k mechanismu, který má být zaveden po skončení mise AMISOM;

26. je přesvědčen, že krize v Perském zálivu má vážné důsledky pro Somálsko, kdy Spojené arabské emiráty i nadále podporují otevřené akce, které přímo podkopávají bezpečnost a politické úspěchy, jichž bylo dosud v Somálsku dosaženo, a způsobují nejednotnost mezi somálskou federální vládou a federálními členskými státy v otázkách bezpečnosti, celostátních voleb a rozvoje, a požaduje, aby tyto akce byly neprodleně ukončeny;

27. požaduje, aby malijští signatáři dohody o míru a usmíření v Mali, která je výsledkem alžírského procesu, tuto dohodu bez dalších prodlev dodržovali a prováděli;

28. je přesvědčen, že Evropská unie by měla po přechodnou dobu i nadále poskytovat finanční podporu misi AMISON prostřednictvím Afrického mírového projektu, udržovat přítomnost tří – i když revidovaných – vojenských misí EU (ATALANTA, EUTM Somálsko a EUCAP Somálsko), podporovat demokratické instituce a pokračovat ve výcviku národní armády a v zavádění transparentních bezpečnostních sektorů, které nesou odpovědnost a podléhají demokratické kontrole;

29. vyzývá členské státy a EU, aby prostřednictvím poskytnutí finanční pomoci a vojenského vybavení a výcviku, při začlenění odpovídajících záruk a zmírňujících opatření, pomohla společným silám skupiny G5 Sahel začít fungovat a aby jim poskytovala poradenství ohledně doktríny, plánování kapacit a řízení; zdůrazňuje, že v tomto ohledu je zapotřebí silná a důvěryhodná policejní složka; vyzývá partnery, kteří přijali závazky na dárcovské konferenci v Bruselu dne 22. února 2018, aby je urychleně splnili;

30. je přesvědčen, že africké státy musí převzít odpovědnost za plnění svých svrchovaných povinností a musí stabilizovat všechny oblasti, které byly osvobozeny od džihádistických teroristů, kriminálních a ozbrojených skupin, obchodníků s lidmi a banditů, chránit své občany a poskytovat základní služby (správa, dodávky vody a energie, zdravotnictví, soudnictví, vzdělávání); vzhledem k tomu, že armáda či bezpečnostní síly by měly dočasně zajišťovat řádně bezpečné prostředí a základní služby do doby, než bude civilní správa schopna tyto funkce převzít, vyzývá Evropskou unii, aby posílila své úsilí na podporu africkým státům při poskytování základních služeb;

31. podporuje žádost Africké unie adresovanou Organizaci spojených národů o přístup k příspěvkům, které vyhodnotila OSN, k misím, které vedou Afričané na základě mandátu Rady bezpečnosti OSN;

32. zdůrazňuje, že je žádoucí koordinace se zeměmi severní Afriky a účinná pomoc pro dosažení míru a usmíření v Libyi, aby se zabránilo tomu, že se tato země stane ohniskem šíření džihádistických, teroristických, zločineckých a ozbrojených skupin, zbraní a obchodování s lidmi; podporuje tudíž mírová jednání „5+5“ a vyzývá všechny země k tomu, aby dodržovaly ducha berlínské konference;

33. vyzývá EU, aby se zabývala setrvalými a rostoucími hrozbami pro ochranu a zachování kulturního dědictví a potírala pašování kulturních artefaktů, zejména v oblastech konfliktu;

34. domnívá se, že by měla být zvážena spolupráce se zeměmi severní Afriky, zejména pokud jde o výměnu zpravodajských a dalších informací, vojenský výcvik a boj proti radikalizaci, a to s přihlédnutím k prokázaným zkušenostem některých z nich;

35. domnívá se, že komplexní a středně až dlouhodobá bezpečnostní politika pro tyto regiony by se měla zaměřovat také na posílení odolnosti;

36. vítá a podporuje komplexní a globální přístup Mauritánie, který zahrnuje strategii vybudovanou na sociálních a rozvojových aspektech doprovázejících vojenskou a bezpečnostní reakci; vyjadřuje solidaritu s Nigerem, Mali a Burkinou Faso, což jsou země, které jsou terorismem hluboce zasaženy; oceňuje úsilí a obětavou práci mezinárodního společenství, Multidimenzionální integrované mise OSN pro stabilizaci Mali, mnohonárodnostní smíšené jednotky, skupiny G5 a francouzských ozbrojených sil (operace Barkhane), regionální poradní a koordinační jednotky EU, misí EUCAP Sahel, Mali a Niger, EUTM Mali, EUTM Mali, GAR-SI Sahel a čadské armády, která je klíčovou silou ve střední a východní části G5 a vyžaduje zvláštní podporu pro své prapory; vyzývá země skupiny G5 Sahel, aby prováděly vnitrostátní reformy a aby plně uplatňovaly a dodržovaly lidská práva, řádnou správu věcí veřejných a demokratickou odpovědnost a standardy;

37. vítá společné prohlášení předsedy Evropské rady Charlese Michela a prezidenta Mauritánské islámské republiky, předsedy skupiny G5 Sahel, Mohameda Šeicha el Ghazouaniho ze dne 28. dubna 2020, v němž obnovili a posílili závazek k bezpečnosti, stabilitě a rozvoji oblasti Sahelu v úzké spolupráci s generálním tajemníkem Organizace spojených národů, předsedou Komise Africké unie a úřadujícím předsedou Hospodářského společenství států západní Afriky (ECOWAS);

38. vybízí členské státy, aby podporovaly operace Barkhane a Takuba a mise „Gazelle“ a „New Nero“ a spolupracovaly s nimi; připomíná významné lidské a vojenské investice těch členských států, které se už na nich podílejí; zdůrazňuje, že je třeba, aby bylo evropské zapojení intenzivnější, přičemž však nemůže nahradit povinnost zemí provádět nezbytné domácí reformy zaměřené na zajištění udržitelného rozvoje i bezpečnostního sektoru;

39. vyzývá EU, aby věnovala zvláštní pozornost šíření ozbrojených teroristických skupin, zejména islamistického terorismu a násilného wahhábistického extremismu, v regionech Sahelu, západní Afriky a Afrického rohu a aby pokračovala v celosvětovém úsilí o boj proti džihádismu; s ohledem na strategický dopad těchto oblastí na stabilitu a bezpečnost zemí jižního sousedství, na námořní bezpečnost a na určitý tlak na evropské vnější hranice vyzývá k posílení bezpečnostní spolupráci s dotčenými zeměmi a příslušných programů pomoci;

40. naléhavě vyzývá EU, aby provedla komplexní hodnocení společné strategie EU-Afrika a společného sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 9. března 2020 nazvané „Směrem ke komplexní strategii s Afrikou“ a aby podpořila provádění závěrů Rady ze dne 20. dubna 2015 o regionálním plánu pro oblast Sahelu 2015–2020, ze dne 16. března 2015 o akčním plánu EU pro Guinejský záliv 2015–2020, ze dne 25. června 2018 o Africkém rohu / Rudém moři a prohlášení z Pau;

41. požaduje další ochranu a podporu vzdělávacích orgánů, komunit a organizací působících na místě, které se snaží nalézt alternativní příležitosti k vyučování v komunitních střediscích a zapojit tisíce dětí ze západní Afriky a oblasti Sahelu do vzdělávacích programů a programů učení dovedností;

Řádná správa věcí veřejných a udržitelný rozvoj

42. konstatuje, že žádná bezpečnostní strategie nemůže existovat bez společného postupu v oblasti udržitelného rozvoje a humanitární pomoci; připomíná rozmanitost základních příčin terorismu a ozbrojeného konfliktu; vyzývá k podpoře lidského kapitálu a lidského rozvoje, plnění potřeb nejzranitelnějších komunit a budování kapacit lidí zvyšujících jejich odolnost;

43. domnívá se, že Evropská unie by měla zajistit, aby byly udržitelné rozvojové plány založené na daném kontextu a víceodvětvové a aby poskytovaly globální řešení problémů dotčeného regionu; zdůrazňuje, že integrovaný přístup k míru, bezpečnosti a udržitelnému rozvoji vyžaduje smysluplné zapojení místních aktérů občanské společnosti, a zejména žen a mladých lidí, přičemž současně připomíná úlohu nejstarších členů komunity a tradičních vůdců v sahelsko-saharských společnostech; zastává názor, že tyto plány musí být v souladu se zásadami účelnosti pomoci, jak je připomíná Evropský konsensus o rozvoji, musí je správa přijmout po dohodě s místními komunitami, které jsou příjemci pomoci, a že musí být prováděny za účasti místních organizací občanské společnosti a humanitárních organizací, aby byla zajištěna jejich účinná koordinace, transparentnost a angažovanost místních lidí;

44. zdůrazňuje význam partnerství s OSN, spolupráce s dalšími mezinárodními institucemi, zejména Africkou unií, a dialogu s dalšími organizacemi na regionální a nižší než regionální úrovni;

45. domnívá se, že smysluplná spolupráce v oblasti bezpečnosti mezi EU a Afrikou musí být založena na udržitelném rozvoji, a zejména se musí zaměřovat na:

a) upevnění demokracie zajištěním odpovědných demokratických systémů správy věcí veřejných prostřednictvím účinné parlamentní kontroly, demokratických institucí a právního státu a zaručením všech svobod občanské společnosti;

b) ukončení konfliktů a předcházení jejich opakování při současném řešení jejich základních příčin s cílem dosáhnout dlouhodobého míru a bezpečnosti;

c) rozvoj politik zaměřených na mladé lidi, které budou podporovat hospodářský rozvoj a tvorbu pracovních příležitostí; zdůrazňuje, že je nezbytné zapojit mladé lidi do politických, hospodářských a mírových procesů;

d) podporu akčních plánů preventivní stabilizace;

e) posílení postavení žen jejich uznáním za aktéry změny, zlepšením jejich vzdělávacích a ekonomických příležitostí, podporou jejich zapojení do místních a celostátních institucí a rozhodovacích procesů, podporou jejich úlohy při budování míru, předcházení konfliktům a mediaci a bojem proti pohlavnímu násilí páchanému na ženách a dívkách;

f) poskytování základních služeb, jako je zdravotnictví, zabezpečení dodávek potravin, voda, sanitární a hygienická zařízení, sítě sociálního zabezpečení, bydlení a bezpečnosti, podpora a ochrana duševního zdraví a vzdělávání a podpora vysídleného obyvatelstva, s cílem zvýšit důvěru občanů ve stát;

g) zajištění bezpečnosti a správní a právní stability;

h) vymýcení chudoby, beztrestnosti a korupce;

i) řešení dopadů změny klimatu prostřednictvím zohledňování opatření ke zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se této změně s cílem zajistit, aby se způsoby obživy staly udržitelně odolnými vůči environmentálním hrozbám;

j) dodržování zásad právního státu a podporu udržitelného rozvoje a lidských práv bez jakékoli diskriminace, svobodu projevu, sdělovacích prostředků a sdružování a posilování strukturální podpory poskytované občanské společnosti a nezávislým médiím;

k) podporu udržitelných zemědělských metod, jako je např. agroekologie, podporu malých producentů a zemědělců a uplatňování přístupu založeného na propojenosti výživových hledisek s cílem řešit všechny formy podvýživy ve všech kontextech a pokračovat ve financování činností přesahujících humanitární a rozvojové intervence za účelem řešení základních příčin;

46. vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že současné bezpečnostní výzvy v Africe by společně s přetrvávající nerovností, nedostatkem příležitostí pro mladé lidi a nedostatečnou správou věcí veřejných mohla vybízet k migraci a vést k hromadnému vysídlování obyvatelstva, jež by oslabovalo severoafrické státy, mělo negativní dopady na Evropu a vedlo k rozsáhlé humanitární krizi; uznává dopad konfliktů, chudoby, nerovnosti a změny klimatu na nucené vysídlování a vyzývá Evropskou unii, aby usnadnila legální, bezpečnou a důstojnou migraci; zdůrazňuje tudíž, že je důležité posílit zejména spolupráci mezi EU a oblastí Sahelu s cílem řešit tento vážný problém, a současně připomíná široce přijímanou praxi, podle níž se na humanitární pomoc neuplatňuje podmíněnost ve spojitosti s opatřeními v oblasti migrace v daném regionu;

47. vítá strategii EU pro oblast Afrického rohu, která zahrnuje nejen bezpečnostní a humanitární politiku, ale také dlouhodobější rozvojovou politiku a rozvojové cíle tisíciletí; zdůrazňuje význam této dlouhodobé vize rozvojové politiky a vyzývá Komisi a členské státy, aby v tomto ohledu koordinovaly své politiky a aby co nejdříve začaly využívat společné plánování pro jednotlivé země a celý region;

48. vyzývá k provedení rezoluce Rady bezpečnosti OSN o mládeži, míru a bezpečnosti v rámci bezpečnostní spolupráce mezi EU a Afrikou;

49. vyzývá EU, aby podporovala účinné provádění programu OSN pro ženy, mír a bezpečnost ve všech oblastech vnější činnosti EU, včetně genderového hlediska u klíčových oblastí politiky strategického partnerství mezi EU a Africkou unií v oblasti bezpečnosti;

50. domnívá se, že EU by měla posílit svou spolupráci s vnitrostátními parlamenty, včetně bezpečnostních a obranných výborů, s cílem zlepšit klíčové funkce dohledu nad vnitrostátními a vnějšími bezpečnostními intervencemi;

51. naléhavě vyzývá všechny vojenské aktéry v oblasti Sahelu, aby dodržovali mezinárodní humanitární právo a uplatňovali komplexní reakci zaměřenou na zmírnění utrpení nejohroženějších skupin obyvatelstva, zejména tím, že budou považovat ochranu civilního obyvatelstva za klíčový ukazatel úspěchu jakékoli integrované bezpečnostní strategie; zdůrazňuje, že je důležité, aby provádění bezpečnostních operací nikdy nezhoršovalo humanitární situaci; vyzývá všechny bezpečnostní aktéry, aby sledovali dopady svých vojenských operací a bezpečnostních opatření na přístup ke službám, včetně potravin a výživy a nuceného vysídlování, s cílem minimalizovat jejich nepříznivé účinky na humanitární potřeby;

52. považuje za zásadní poskytnout dotčeným regionům mimořádnou a ucelenou pomoc s ohledem na mimořádnou výzvu, kterou představuje pandemie COVID-19, ochránit kontinuitu fungování misí a operací SBOP díky podpoře místních ozbrojených sil společně s poradenstvím ohledně toho, jak čelit této epidemii, posílit rozvojovou činnost EU v těchto regionech, která může sehrát důležitou úlohu při omezování dopadu zdravotní krize, a poskytnout základní humanitární pomoc, čímž Unie prokáže flexibilitu a schopnost přizpůsobit se situaci; vítá rozhodnutí odložit nejchudším zemím splátky dluhu, které jednomyslně přijala skupina G20;

53. doporučuje, aby EU spolu s Mezinárodním měnovým fondem a Světovou bankou a Africkou rozvojovou bankou zasáhla na finanční úrovni s cílem přispět ke kontrole dluhu a placení úroků; vyzývá k tomu, aby byly prozkoumány všechny možnosti s ohledem na pandemii COVID-19 a její finanční důsledky, možnosti týkající se odpuštění části dluhu, pozastavení splácení dluhu a udržitelnost dluhu pro africké země;

54. doporučuje, aby dotčené země v plné míře přijaly svou mezinárodní právní odpovědnost a přijaly nezbytná opatření, která zajistí odpovědnost za všechna porušení mezinárodního humanitárního práva, jichž se dopustily všechny strany, aby umožnily volný přístup k humanitární pomoci a základním službám pro osoby v nouzi, včetně těch, které žijí na územích mimo kontrolu vlády, aby zabránily jakémukoli riziku zpronevěry humanitární pomoci a aby umožnily jednání o humanitárním přístupu se všemi stranami konfliktu, a zdůrazňuje, že je důležité, aby poskytování humanitární pomoci bylo vnímáno jako neutrální a nestranné a aby byla zajištěna bezpečnost humanitárních pracovníků;

55. vítá návrh na posílení zásady multilateralismu ve vztazích mezi EU a Afrikou stanovené ve společném sdělení nazvaném „Směrem ke komplexní strategii s Afrikou“; domnívá se, že komunistická Čína a autoritářské Rusko zaujaly při jednání s africkými zeměmi odlišný přístup a postavily se proti úsilí EU; vyzývá Komisi, aby zlepšila úsilí o veřejnou diplomacii a dialog s vládami, parlamenty a občanskou společností zemí Africké unie s cílem lépe vysvětlit podporu EU v oblasti bezpečnosti v Africe jakožto příspěvek k africké rozvojové strategii 2063;

°

° °

56. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.


 

 

DOPIS VÝBORU PRO ROZVOJ

Paní Nathalie Loiseau

předsedkyně

Podvýbor pro bezpečnost a obranu

BRUSEL

Věc: <Titre>Stanovisko k bezpečnostní spolupráci mezi EU a Afrikou v oblasti Sahelu, západní Afriky a Afrického rohu</Titre> <DocRef>(2020/2002(INI))</DocRef>

Vážená paní předsedkyně,

Výbor pro rozvoj byl v rámci daného postupu pověřen, aby Vašemu výboru předložil stanovisko. Výbor se písemným postupem rozhodl předat své stanovisko ve formě dopisu.

Výbor pro rozvoj projednal tuto záležitost na své schůzi dne 29. května 2020. Na této schůzi se výbor rozhodl vyzvat podvýbor pro bezpečnost a obranu, jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil níže uvedené návrhy.

S pozdravem

Tomas Tobé

 

 

NÁVRHY

1. uznává, že bezpečnost je základní podmínkou pro rozvoj; uznává, že neexistuje udržitelný rozvoj bez bezpečnosti, míru a stability; zdůrazňuje, že chudoba a hlad jsou příčinou nestability a konfliktů; je si dobře vědom toho, že takovéto okolnosti v kombinaci s:

a) nedostatkem potravin;

b) nerovností;

c) nezaměstnaností;

d) otřesy souvisejícími s klimatem;

e) politickou nestabilitou;

f) neschopností vlády poskytovat základní služby, jako je zdravotnictví, dodávky vody, hygiena, vzdělávání a sociální ochrana;

g) vysokou mírou korupce ve vládě a absencí právního státu v nejzranitelnějších oblastech Afriky;

h) neposkytováním dostatečné podpory udržitelné správy pastvin založené na spolupráci v oblastech, kde dochází ke konfliktům souvisejícím s využíváním půdy,

přispívají k dlouhotrvajícím konfliktům, náboženskému extremismu a humanitárním krizím; zdůrazňuje proto, že je potřeba kombinovat dlouhodobé bezpečnostní reformy zaměřené na vývoj a udržitelný mír v oblasti Sahelu, západní Afriky a Afrického rohu s úsilím o snižování chudoby, a to v souladu s primárními cíli rozvojové politiky a s ohledem na zásadu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, která je zakotvena v článku 208 SFEU, stejně jako s cíli udržitelného rozvoje;

 

2. zdůrazňuje, že výše uvedené výzvy v kombinaci s rychlým růstem populace a nezaměstnaností se mohou stát živnou půdou pro migraci, nucené vysídlování nebo připojování se k různým ozbrojeným skupinám, zejména u mladých lidí; zdůrazňuje, že je třeba klást důraz na vzdělávání a zdraví, stimulaci podnikání a podporu rozvoje místního trhu práce, stejně jako spolupracovat v otázkách komplexní strategie EU-Afrika za účelem podpory sociálního a ekonomického rozvoje dotčených partnerských zemí;

 

3. konstatuje, že v souladu s nástrojem přispívajícím ke stabilitě a míru (IcSP) by přímou pomoc armádě určenou na odbornou přípravu a vybavení  v souvislosti s reformou bezpečnostního sektoru měla  doprovázet dlouhodobá rozvojová spolupráce a humanitární pomoc; zdůrazňuje, že jednání o evropském mírovém nástroji by se měla posuzovat na základě měřítka udržitelného rozvoje, zásady „neškodit“ a humanitární pomoci, ale i lidských práv a řádné správy; zdůrazňuje, že veškerá civilní či vojenská bezpečnostní opatření EU v rozvojových zemích by měla místním obyvatelům přinášet přímé bezpečnostní výhody a měla by být začleněna do širší politiky reformy sektoru bezpečnosti, která zahrnuje silný demokratický kontrolní mechanismus, mechanismy transparentnosti a odpovědnosti a zároveň posiluje právní stát;

 

4. připomíná postoj Parlamentu týkající se nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI), tedy že nebude podporovat finanční a investiční operace spojené s vojenským nebo státním bezpečnostním sektorem nebo které by mohly vést k porušování lidských práv v partnerských zemích; vyjadřuje svůj nesouhlas s tím, aby se rozvojové fondy EU využívaly v rozvojových zemích pro bezpečnostní účely; zdůrazňuje, že začlenění Evropského rozvojového fondu do rozpočtu Unie vyžaduje, aby byly do nástroje NDICI zahrnuty záruky přiměřeného financování bezpečnostní spolupráce mezi EU a Afrikou;

 

5. zdůrazňuje, že v zemích zasažených krizí bývají dívky častěji nuceny opustit školu a jsou tak více vystavovány nebezpečí sňatků dětí, násilí a vykořisťování; připomíná, že pokračování školní docházky u dívek je základním předpokladem dosažení rovnosti mužů a žen, lidského rozvoje a respektování zásady „nikoho neopomenout“; trvá na tom, že je třeba tuto dimenzi zahrnout mezi snahy EU o zajištění nepřetržitosti vzdělávání, zejména v zdlouhavých situacích konfliktů; vyzývá k smysluplnému a účinnému zapojení mladých lidí, žen a dalších marginalizovaných skupin a menšin do předcházení konfliktů a jejich řešení, budování míru, postkonfliktních procesů a humanitárních akcí; připomíná, že ženy bývají mezi prvními oběťmi ozbrojených konfliktů; zdůrazňuje význam opatření EU zaměřených na rovnost žen a mužů a posílení postavení žen, mimo jiné zajištěním účasti afrických žen v místních, regionálních a národních institucích;

 

6. uznává, že konflikty v nestabilních státech způsobují migraci; zdůrazňuje význam financování aktivit zaměřených na zmírnění základních příčin migrace, zejména se zaměřením na budování míru a snižování chudoby; zdůrazňuje význam finančních opatření na zlepšení životních podmínek vnitřně vysídlených osob (IDPs), které jsou nuceny žít v uprchlických táborech v oblasti Sahelu, západní Afriky a Afrického rohu, a podpory procesu stabilizace a obnovy v těchto oblastech po skončení konfliktu;

 

 

7. žádá, aby se provádělo důkladné posuzování a aby byl Evropský parlament informován, např. ohledně typu použitého vybavení, plánovaného financování EU pro činnosti spojené s budováním kapacit pro rozvoj a bezpečnost pro rozvoj (CBDSD), včetně svěřenského fondu pro Afriku v dotčených partnerských zemích, s cílem zlepšit transparentnost, odpovědnost, doplňkovost a účinnost v souladu s dohodnutými zásadami účinnosti rozvoje, zásadou soudržnosti politik v zájmu rozvoje a přístupem založeným na právech.

 

 

 


 

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

22.6.2020

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

49

6

14

Členové přítomní při konečném hlasování

Alviina Alametsä, Maria Arena, Petras Auštrevičius, Traian Băsescu, Lars Patrick Berg, Anna Bonfrisco, Reinhard Bütikofer, Fabio Massimo Castaldo, Susanna Ceccardi, Włodzimierz Cimoszewicz, Katalin Cseh, Tanja Fajon, Anna Fotyga, Michael Gahler, Kinga Gál, Sunčana Glavak, Raphaël Glucksmann, Klemen Grošelj, Bernard Guetta, Márton Gyöngyösi, Sandra Kalniete, Karol Karski, Dietmar Köster, Stelios Kouloglou, Andrius Kubilius, Ilhan Kyuchyuk, David Lega, Miriam Lexmann, Nathalie Loiseau, Antonio López-Istúriz White, Claudiu Manda, Lukas Mandl, Thierry Mariani, David McAllister, Vangelis Meimarakis, Sven Mikser, Francisco José Millán Mon, Javier Nart, Gheorghe-Vlad Nistor, Urmas Paet, Kostas Papadakis, Tonino Picula, Manu Pineda, Kati Piri, Giuliano Pisapia, Diana Riba i Giner, María Soraya Rodríguez Ramos, Nacho Sánchez Amor, Isabel Santos, Jacek Saryusz-Wolski, Andreas Schieder, Radosław Sikorski, Sergei Stanishev, Tineke Strik, Hermann Tertsch, Hilde Vautmans, Harald Vilimsky, Idoia Villanueva Ruiz, Thomas Waitz, Witold Jan Waszczykowski, Charlie Weimers, Isabel Wiseler-Lima, Željana Zovko

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Katarina Barley, Nicolas Bay, Arnaud Danjean, Katrin Langensiepen, Hannah Neumann, Mick Wallace

 


 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

49

+

EPP

Traian Băsescu, Arnaud Danjean, Michael Gahler, Sunčana Glavak, Sandra Kalniete, Andrius Kubilius, David Lega, Miriam Lexmann, Antonio López-Istúriz White, Lukas Mandl, David McAllister, Vangelis Meimarakis, Francisco José Millán Mon, Gheorghe-Vlad Nistor, Radosław Sikorski, Isabel Wiseler-Lima, Željana Zovko

S&D

Maria Arena, Katarina Barley, Włodzimierz Cimoszewicz, Tanja Fajon, Raphaël Glucksmann, Claudiu Manda, Sven Mikser, Tonino Picula, Kati Piri, Giuliano Pisapia, Nacho Sánchez Amor, Isabel Santos, Andreas Schieder, Sergei Stanishev

RENEW

Petras Auštrevičius, Klemen Grošelj, Bernard Guetta, Ilhan Kyuchyuk, Nathalie Loiseau, Javier Nart, Urmas Paet, María Soraya Rodríguez Ramos, Hilde Vautmans

ID

Lars Patrick Berg

ECR

Anna Fotyga, Karol Karski, Jacek Saryusz-Wolski, Hermann Tertsch, Witold Jan Waszczykowski, Charlie Weimers

NI

Fabio Massimo Castaldo, Márton Gyöngyösi

 

6

-

GUE

Stelios Kouloglou, Manu Pineda, Idoia Villanueva Ruiz, Mick Wallace

ID

Harald Vilimsky

NI

Kostas Papadakis

 

14

0

EPP

Kinga Gál

S&D

Dietmar Köster

RENEW

Katalin Cseh

ID

Nicolas Bay, Anna Bonfrisco, Susanna Ceccardi, Thierry Mariani

VERTS

Alviina Alametsä, Reinhard Bütikofer, Katrin Langensiepen, Hannah Neumann, Diana Riba i Giner, Tineke Strik, Thomas Waitz

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

[1] Úř. věst. L 54I, 26.2.2020, s. 9.

[2] Úř. věst. C 440, 30.12.2015, s. 38.

[3] Úř. věst. C 86, 6.3.2018, s. 33.

[4] Úř. věst. C 118, 8.4.2020, s. 113.

[5] Úř. věst. L 130, 19.5.2017, s. 1.

[6] Úř. věst. C 99E, 3.4.2012, s. 56.

[7] Úř. věst. C 419, 16.12.2015, s. 153.

[8] Přijaté texty, P8_TA(2019)0158.

[9] Přijaté texty, P9_TA(2020)0009.

[10] Přijaté texty, P9_TA(2020)0008.

[11] JOIN(2015)0017.

[12] Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2020 o provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky – výroční zpráva (přijaté texty, P9_TA(2020)0009).

Poslední aktualizace: 2. září 2020Právní upozornění - Ochrana soukromí