Postup : 2019/2189(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A9-0130/2020

Předložené texty :

A9-0130/2020

Rozpravy :

Hlasování :

Přijaté texty :

P9_TA(2020)0198

<Date>{02/07/2020}2.7.2020</Date>
<NoDocSe>A9‑0130/2020</NoDocSe>
PDF 243kWORD 74k

<TitreType>ZPRÁVA</TitreType>

<Titre>o komplexním evropském přístupu ke skladování energie</Titre>

<DocRef>(2019/2189(INI))</DocRef>


<Commission>{ITRE}Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku</Commission>

Zpravodajka: <Depute>Claudia Gamon</Depute>

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 PŘÍLOHA: SEZNAM SUBJEKTŮ A OSOB, OD NICHŽ ZPRAVODAJKA OBDRŽELA PODNĚTY
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o komplexním evropském přístupu ke skladování energie

(2019/2189(INI))

Evropský parlament,

 s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na její článek 194,

 s ohledem na Pařížskou dohodu,

 s ohledem na cíl udržitelného rozvoje OSN č. 7 „Zajistit přístup k cenově dostupným, spolehlivým, udržitelným a moderním zdrojům energie pro všechny“,

 s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),

 s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. listopadu 2018 „Čistá planeta pro všechny – evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky“ (COM(2018)0773),

 s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. února 2019 s názvem „Evropská strategie pro data“ (COM(2020)0066),

 s ohledem na zprávu Komise ze dne 9. dubna 2019 o provádění strategického akčního plánu v oblasti baterií: budování strategického hodnotového řetězce v oblasti baterií v Evropě (COM(2019)0176),

 s ohledem na zprávu Komise ze dne 9. dubna 2019 o provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES ze dne 6. září 2006 o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a o zrušení směrnice 91/157/EHS a jejím dopadu na životní prostředí a fungování vnitřního trhu (COM(2019)0166),

 s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 12. prosince 2019,

 s ohledem na závěry Rady ze dne 25. června 2019 o budoucnosti energetických systémů v energetické unii, které zajistí transformaci energetiky a dosažení cílů v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030 i v dalším období,

 s ohledem na iniciativu pro udržitelnou a inteligentní plynárenskou infrastrukturu pro Evropu, kterou zahájilo rumunské předsednictví Rady v Bukurešti ve dnech 1. a 2. dubna 2019,

 s ohledem na vodíkovou iniciativu zahájenou rakouským předsednictvím Rady v Linci ve dnech 17. a 18. září 2018,

 s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2019/944/EU ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU[1],

 s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou[2],

 s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2009/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů[3],

 s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009[4],

 s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění zařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010[5], které je v současnosti revidováno,

 s ohledem na směrnici Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny[6],

 s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES ze dne 6. září 2006 o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a o zrušení směrnice 91/157/EHS[7],

 s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky[8],

 s ohledem na směrnici Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin[9],

 s ohledem na informační dokument Evropského účetního dvora ze dne 1. dubna 2019 nazvaný „Přezkum č. 04/2019: Podpora EU pro skladování energie“,

 s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu[10],

 s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o stavu klimatické a environmentální nouze[11],

 s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o konferenci OSN o změně klimatu konané v roce 2019 v Madridu, Španělsko (COP25)[12],

 s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2019 o změně klimatu – evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky v souladu s Pařížskou dohodou[13],

 s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2018 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva v Evropské unii: Čas jednat![14],

 s ohledem na své usnesení ze dne 6. února 2018 o urychlení inovací v oblasti čisté energie[15],

 s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2016 k tématu „Na cestě k novému uspořádání energetického trhu“[16],

 s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2016 o strategii EU pro vytápění a chlazení[17],

 s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

 s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A9-0130/2020),

A. vzhledem k tomu, že Evropský parlament, Evropská rada a Komise schválily cíl nulových čistých emisí skleníkových plynů v EU do roku 2050 v souladu s cíli Pařížské dohody;

B. vzhledem k tomu, že přechod k ekonomice s čistými nulovými emisemi skleníkových plynů vyžaduje cenově dostupnou a nákladově efektivní energetickou transformaci od systému založeného ve velké míře na fosilních palivech k vysoce energeticky účinnému, klimaticky neutrálnímu systému založenému na obnovitelných zdrojích energie;

C. vzhledem k tomu, že obnovitelné zdroje energie, jako je geotermální energie, vodní energie a biomasa, mohou poskytnout určitou kapacitu pro základní zatížení, zatímco jiné, jako je větrná a solární energie, jsou přerušované a proměnlivé; vzhledem k tomu, že integrace proměnlivých obnovitelných zdrojů energie do elektroenergetické soustavy vyžaduje větší flexibilitu, pokud jde o nabídku a poptávku, s cílem stabilizovat elektrizační soustavu, zabránit extrémním výkyvům cen a zachovat bezpečnost dodávek a cenovou dostupnost energie; vzhledem k tomu, že tato zvýšená flexibilita vyžaduje více zařízení na skladování energie v EU;

D. vzhledem k tomu, že zásada oddělení musí být zachována za všech okolností;

E. vzhledem k tomu, že v roce 2017 bylo pouze 22,7 % konečné spotřeby energie v EU-28 založeno na elektřině; vzhledem k tomu, že v roce 2018 mělo být na obnovitelné zdroje energie stále převedeno více než 60 % skladby zdrojů elektřiny EU-28; vzhledem k tomu, že se očekává další elektrifikace; vzhledem k tomu, že Komise odhaduje, že EU bude muset být schopna ukládat šestkrát více energie než dnes, aby do roku 2050 dosáhla čistých nulových emisí skleníkových plynů;

F. vzhledem k tomu, že sektorová integrace bude hrát zásadní úlohu při zvyšování flexibility a účinnosti odvětví energetiky a při snižování jeho uhlíkové stopy;

G. vzhledem k tomu, že zelené plyny, jako jsou plyny vyrobené prostřednictvím elektrolýzy využívající elektřinu z obnovitelných zdrojů energie, zajišťují v sezónním měřítku velké skladovací kapacity;

H. vzhledem k tomu, že by se Komise měla zabývat otázkou, jakou úlohu může stávající plynárenská infrastruktura hrát při dekarbonizaci energetického systému, zejména s ohledem na kapacitu pro skladování energie pro zelené plyny, například přepravní a distribuční plynovody nebo podzemní skladovací zařízení jako sezónní skladování, aby mohla rozhodnout o tom, je-li nutná specializovaná infrastruktura nebo optimalizované a modernizované využívání stávajících kapacit;

I. vzhledem k tomu, že v roce 2018 se v EU nacházela pouze 3 % celosvětové výrobní kapacity pro lithium-iontové bateriové články, přičemž 85 % této kapacity se nachází v asijsko-tichomořské oblasti;

J. vzhledem k tomu, že baterie a jiná decentralizovaná skladovací zařízení, jako jsou setrvačníky, nejen podporují bezpečnost dodávek, ale slouží také jako ekonomicky proveditelné infrastruktury pro rychlé dobíjení elektrických vozidel;

K. vzhledem k tomu, že přečerpávací vodní elektrárny tvoří více než 90 % kapacity EU pro skladování energie; vzhledem k tomu, že v současné době hrají důležitou úlohu při vyvažování poptávky po elektřině a nabídky, velkoobjemového skladování s vysokou účinností cyklu a krátkodobé a střednědobé flexibility s rozsáhlou kapacitou;

L. vzhledem k tomu, že technologie akumulace tepla mohou nabídnout významné příležitosti k dekarbonizaci odvětví energetiky, neboť umožňují skladovat teplo nebo chlad po dobu několika měsíců, a to jak absorbováním energií z obnovitelných zdrojů prostřednictvím tepelných čerpadel v průmyslovém měřítku, tak využíváním biomasy, bioplynu nebo geotermální energie, jakož i poskytováním služeb flexibility např. pro elektroenergetickou soustavu s převažujícími obnovitelnými zdroji; vzhledem k tomu, že ke skladování mohou být po různá období použity řádně tepelně izolované budovy, sítě dálkového vytápění a vyhrazená skladovací zařízení;

M. vzhledem k tomu, že energetické modelování používané Komisí při posuzování způsobů dekarbonizace a souvisejících možností politiky je klíčové, neboť určuje budoucí právní předpisy a uspořádání trhu; vzhledem k tomu, že současné modelování výrazně podceňuje pozitivní dopad skladování energie, a proto je třeba jej zlepšit;

1. vyzývá členské státy, aby plně prozkoumaly svůj potenciál v oblasti skladování energie;

2. vyzývá Komisi, aby vypracovala komplexní strategii pro skladování energie s cílem umožnit transformaci na vysoce energeticky účinné hospodářství založené na obnovitelných zdrojích energie, přičemž zohlední všechny dostupné i tržně orientované technologie a zachová si technologicky neutrální přístup v zájmu zajištění rovných podmínek;

3. vyzývá Komisi, aby za účelem vypracování této strategie zřídila pracovní skupinu složenou ze všech příslušných generálních ředitelství, přičemž tato strategie bude vycházet z komplexní analýzy:

 a) uhlíkové stopy a životního cyklu, přičemž zohlední alespoň těžbu a/nebo produkci surovin, včetně aspektů lidských práv a pracovních norem, získávání komponentů, výrobní proces, dopravu a případně proces recyklace;

 b) energetické kapacity dané technologie, kapacity pro výrobu elektrické energie, doby skladování, kapitálových výdajů, provozních nákladů, účinnosti cyklu a účinnosti přeměny;

 c) modelování energetického systému, do něhož budou začleněny příslušné údaje uvedené v písmenu b) s cílem posoudit možnosti politiky, jakož i účinky za hodinu, aby bylo možné správně odhadnout současné a budoucí potřeby flexibility soustavy a přínos skladování k takovému modelování;

 d) energetické poptávky v průmyslu, dopravě a domácnostech a

 e) potenciálu nízkokapacitního skladování a flexibility na úrovni okresu, jakož i přeshraničních propojení a sektorové integrace;

 f) přínosu technologií skladování energie v boji proti energetické chudobě;

4. domnívá se zejména, že tato strategie by měla určit nezbytná opatření ke zlepšení přeshraničních propojení a koordinace, snížení regulační zátěže pro vstup na trh a zlepšení přístupu ke kapitálu, dovednostem a surovinám pro technologie skladování energie za účelem posílení konkurenceschopnosti evropského trhu a průmyslu;

5. konstatuje, že nákladově efektivní transformace energetiky směrem k vysoce účinnému energetickému systému založenému na obnovitelných zdrojích energie za účelem dosažení klimaticky neutrálního hospodářství vyžaduje dobře rozvinutou a inteligentní energetickou síť, pokročilé technologie skladování a flexibility, záložní výrobu a odezvu na straně poptávky s cílem zabezpečit stálé, cenově dostupné a udržitelné dodávky energie, jakož i uplatňování zásady „energetická účinnost v první řadě“, rozsáhlé rozšíření obnovitelných zdrojů energie, posílení postavení spotřebitelů a nezkreslené cenové signály; vyzývá proto Komisi, aby v rámci programu Horizont Evropa i nadále poskytovala podporu výzkumu skladování, a to i v oblasti nových a vznikajících alternativních technologií;

6. uznává zásadní úlohu digitalizace při rozvoji decentralizovanějšího a integrovanějšího energetického systému a v konečném důsledku i při realizaci transformace energetiky;

7. zdůrazňuje, že transformace na klimaticky neutrální hospodářství nesmí ohrozit bezpečnost dodávek nebo přístup k energii; poukazuje na úlohu skladování zejména pro energeticky izolované nebo ostrovní členské státy; zdůrazňuje, že spolehlivé dodávky energie, nákladová efektivnost a transformace energetiky musí jít ruku v ruce; dále zdůrazňuje, že energetická účinnost, inteligentní sítě, účast a možnosti decentralizované flexibility, včetně skladování, posilují energetickou bezpečnost;

8. zdůrazňuje, že je důležité zajistit v souladu se zásadou technologické neutrality rovné podmínky pro všechna řešení skladování energie s cílem umožnit tržním silám podněcovat nejlepší volby technologie a podporovat inovace a že hlavními faktory majícími dopad na vývoj různých technologických řešení by měly být ukazatele spotřeby energie, uhlíková stopa a náklady na výrobu, provoz, recyklaci a vyřazení z provozu;

9. vyjadřuje hluboké politování nad tím, že infrastrukturní projekty či projekty pro velkokapacitní skladování, které jsou zásadní pro transformaci energetiky, často čelí silnému odporu a prodlevám na místní úrovni; vyzývá členské státy, aby se aktivně zasazovaly o veřejnou podporu na místní úrovni, například prostřednictvím včasné účasti veřejnosti, kdy je místním komunitám umožněno, aby se zapojily, finančně se podílely nebo získaly odškodnění, a úzké spolupráce mezi odvětvími;

10. zdůrazňuje potenciál skladování jako alternativy k rozšiřování tradičních soustav; vyzdvihuje význam koordinovaného plánování infrastruktury v rámci nadcházející strategie pro integraci energetického systému s cílem dosáhnout klimaticky neutrálního a konkurenceschopného evropského hospodářství;

11. vyzývá k včasnému provedení směrnice (EU) 2019/944 o trhu s elektřinou a nařízení (EU) 2019/943 o trhu s elektřinou; zdůrazňuje, že skladování energie by mělo být jednotně definováno napříč vnitrostátními právními rámci; poukazuje na nejistoty týkající se oblasti působnosti, zejména pokud jde o začlenění různých technologií přeměny elektřiny na syntetické plyny a kapaliny, a vyzývá proto Komisi, aby v této věci naléhavě poskytla pokyny;

12. žádá Komisi, aby v kontextu strategie pro integraci energetického systému poskytla provozovatelům plynárenských přepravních a distribučních soustav spolehlivý právní základ s cílem zajistit řešení pro skladování energie, jež budou v souladu s cíli Unie v oblasti klimatu a s Pařížskou dohodou;

Regulační překážky

13. vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily soudržnost a zabránily překrývání právních předpisů na evropské, vnitrostátní nebo regionální úrovni;

14. poukazuje na to, že většina členských států vyžaduje, aby provozovatelé skladovacích zařízení, včetně aktivních spotřebitelů, platili síťové poplatky nebo daně z energie či jiné odvody dvakrát; je přesvědčen, že zrušení této zátěže by vedlo k realizaci většího počtu projektů zaměřených na skladování energie; vyzývá Komisi, aby v připravovaném návrhu revidované směrnice o zdanění energie rozlišovala mezi konečným využitím a skladováním nebo přeměnou a vyvinula účinný systém zdanění, který by zabránil dvojímu zdanění v souvislosti s projekty skladování energie; vyzývá členské státy, aby odstranily dvojí zdanění jakéhokoli druhu tím, že vyvinou účinné systémy zdanění a nové koncepce poplatků souvisejících s projekty skladování energie tak, aby byl zohledněn společenský přínos skladování a byly odstraněny překážky, které brání projektům skladování energie v přístupu na trh;

15. zdůrazňuje, že je nutné zacházet se skladováním ve všech nosičích energie různého druhu a se skladováním umístěným před měřičem a po něm srovnatelným způsobem, aby se zabránilo problému křížového subvencování v důsledku obcházení síťových sazeb nebo poplatků za soustavy, daní a jiných odvodů; bere na vědomí, že v současné době nesou většinu finančního břemene spojeného s dekarbonizací spotřebitelé elektřiny a že skladování elektřiny je tedy nepřímo penalizováno;

16. konstatuje, že s výjimkou přečerpávacích vodních elektráren se kodexy sítě EU obvykle nezabývají zařízeními na skladování energie, což vede k nerovnému zacházení s nimi v různých členských státech, zejména pokud jde o požadavky na připojení k síti; domnívá se, že tak vznikají nerovné podmínky hospodářské soutěže, které brání rozvoji využitelných podnikatelských příležitostí pro zařízení na skladování energie; vyzývá Komisi, aby usnadnila práci na stanovení společných požadavků pro připojení k síti a zabývala se dalšími překážkami, které brání tomu, aby se skladování stalo součástí trhů s elektřinou;

17. vyzývá k bezodkladnému provedení revize nařízení o TEN-E[18], pokud jde o kritéria způsobilosti a kategorie elektroenergetických kategorií, s cílem důkladněji se zabývat rozvojem zařízení na skladování energie před schválením nového seznamu projektů společného zájmu; vyzývá k zásadní reformě sestavování desetiletého plánu rozvoje sítě (TYNDP) tak, aby do plánování infrastruktury byla začleněna zásada „energetická účinnost v první řadě“, ale také flexibilita, sektorová integrace a přeshraniční propojení; žádá, aby kritéria pro udělování statusu projektů společného zájmu byla sladěna s dlouhodobým teplotním cílem stanoveným v Pařížské dohodě a cílem EU dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality, a to prostřednictvím systematického klimatického posuzování všech projektů kandidujících na uvedení na seznam projektů společného zájmu;

18. vyzývá Komisi, aby uznala klíčovou úlohu všech technologií flexibility a skladování pro zajištění účinné transformace energetiky a vysoké úrovně bezpečnosti dodávek a stability soustavy; poukazuje na veřejný zájem o rozvoj nových a modernizaci stávajících projektů skladování, což by se mělo odrazit v rychlém, prioritním a zjednodušeném povolovacím řízení v členských státech;

19. se znepokojením konstatuje, že schvalovací postupy na vnitrostátní úrovni trvají výrazně déle než maximální doba stanovená pro projekty společného zájmu v nařízení TEN-E; vyzývá Komisi, aby tuto otázku řešila v rámci svého nadcházejícího přezkumu, a to prostřednictvím účinného a synchronizovaného donucovacího mechanismu, jenž uzná, že veřejný zájem na projektech společného zájmu v oblasti skladování je prvořadý;

20. vyjadřuje politování nad nedostatečným uváděním výzkumných projektů financovaných z programu Horizont 2020 na trh a nad chybějícím systémem návaznosti na ukončené projekty a šíření výsledků výzkumu a vítá plánovaný větší důraz na činnosti určené ke komerčnímu využití s tím, že budou současně zachovány základní ambice ve výzkumu, tedy úsilí o rozvoj technologií a projektů realizovaných v rámci programu Horizont Evropa a určených k budoucímu komerčnímu využití, zejména prostřednictvím vytvoření Evropské rady pro inovace; vyzývá k rozsáhlejšímu zadávání zakázek v předobchodní fázi; zdůrazňuje, že je třeba posílit výzkum v oblasti čistých a nízkouhlíkových technologií, včetně skladování energie;

21. zdůrazňuje, že je nutné více se ve výzkumu zabývat chemickými látkami používanými při skladování energie a provádět základní výzkum supravodivosti, což je třeba zohlednit v nadcházejícím programu Horizont;

22. se znepokojením konstatuje, že pokyny Komise pro státní podporu v oblasti ochrany životního prostředí a energetiky na období 2014–2020 obsahují pouze nepřímý odkaz na projekty skladování energie; dále konstatuje, že pro projekty skladování bylo v minulosti vyhlášeno překvapivě málo opatření státní podpory;

23. vyzývá Komisi, aby vzala v potaz důležitou roli skladování při transformaci energetiky a aby při přezkumu pokynů pro státní podporu přijala v tomto ohledu odpovídající opatření; rovněž Komisi vyzývá, aby zajistila, že nové pokyny zohlední udržitelnost, účinnost, přínos ke stabilitě síti a přínos různých technologií skladování ke klimatické neutralitě; mimoto zdůrazňuje, že s cílem zabránit neefektivnímu financování a narušování hospodářské soutěže by nekomerčním projektům (např. výzkumným) mohla být udělena výjimka z pravidel pro poskytování státní podpory; zdůrazňuje, že provoz skladovacích zařízení netržními subjekty je omezen na případy, kdy neexistuje zájem na trhu a kdy národní regulační orgán udělil výjimku;

24. vyzývá Komisi, aby zajistila, že nové pokyny zohlední účinnost a přínos různých technologií skladování ke stabilitě sítí, aby se zabránilo neefektivnímu financování a aby se účast netržních subjektů omezila na případy a okolnosti uvedené v článcích 36 a 54 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944;

Skladování chemický látek (přeměna elektřiny na syntetické plyny a kapaliny)

25. zdůrazňuje důležitou úlohu technologie „power to X“ (přeměny elektřiny na syntetické plyny a kapaliny) jako klíčového nástroje umožňujícího sektorovou integraci a propojení odvětví elektrické energie s plynárenstvím; v tomto ohledu podtrhuje vysoký potenciál vodíku, zejména zeleného vodíku, a syntetického metanu a biometanu z hlediska sezónního vysokokapacitního skladování energie a jakožto nosičů energie, paliva a vstupní suroviny pro energeticky náročná průmyslová odvětví a jakožto udržitelného paliva pro některé druhy dopravy; vyzývá Komisi, aby nadále podporovala výzkum a vývoj v oblasti rozvoje vodíkového hospodářství, a naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly další zdokonalování technologie „power to X“, zejména prosazováním vodíkové iniciativy jako významného projektu společného evropského zájmu;

26. konstatuje, že využívání vodíku ke skladování energie není zatím v důsledku vysokých výrobních nákladů konkurenceschopné; dále bere na vědomí velké rozdíly v nákladech mezi zeleným a modrým vodíkem; zdůrazňuje, že je důležité podporovat opatření vedoucí ke snížení nákladů na zelený vodík, aby se stal využitelnou podnikatelskou příležitostí;

27. konstatuje, že v členských státech existují různé normy, pokud jde o mísení vodíku se zemním plynem; vyzývá proto Komisi, aby posoudila a vypracovala jasnou taxonomii a normy pro vodík, a to jak pro potřeby distribuční soustavy, tak pro potřeby konečných uživatelů; poukazuje na to, že tyto normy bude třeba přizpůsobit kvalitativním potřebám a technologickým kapacitám konečných uživatelů s ohledem na specifické podmínky v jednotlivých zemích;

28. konstatuje, že vodík získávaný přeměnou elektřiny na plyn lze dále přeměňovat na jiné druhy plynu, jako je metanol a amoniak, které lze používat jako palivo pro námořní a leteckou dopravu, jakož i pro dopravu nákladní;

29. zdůrazňuje, že stávající plynárenská infrastruktura poskytuje velké kapacity pro skladování energie a že tato zařízení a zařízení, která pracují s novými zdroji plynu, zejména zeleného vodíku, by usnadnila integraci elektřiny z obnovitelných zdrojů; v tomto ohledu bere na vědomí, že je nutné řešit otázku nové úlohy provozovatelů plynárenských přepravních soustav v kontextu pravidel pro oddělení;

30. vyzývá Komisi, aby provedla komplexní posouzení dopadu, analýzu nákladů a přínosů a analýzu dostupnosti týkající se modernizace plynárenské infrastruktury nebo výstavby nové specializované infrastruktury, což je důležité pro využívání zeleného vodíku, pro jeho přepravu ve velkých objemech a pro zavádění vodíkové mobility; uznává potenciál podzemních prostor pro skladování zemního plynu, jako jsou prázdné jeskyně nebo průduchové sklady;

31. domnívá se, že politiky EU by měly konkrétně podporovat inovace a zavádění udržitelných technologií skladování energie a zeleného vodíku; zdůrazňuje, že je zapotřebí zajistit, aby využívání zdrojů energie, jako je zemní plyn, mělo pouze přechodnou povahu, jelikož cíle klimatické neutrality má být dosaženo nejpozději do roku 2050; uznává, že EU bude vyžadovat stále větší množství vodíku; zdůrazňuje, že v zájmu zajištění dostatečného množství energie a konkurenceschopnosti evropského průmyslu je nutné podporovat různé formy výroby vodíku;

32. vyzývá Komisi, aby na základě transparentní metodiky vypracovala harmonizovanou definici zeleného vodíku; dále požaduje systém vzájemného uznávání záruk původu těchto plynů a navrhuje vytvoření společného systému certifikace a dokumentace v celém hodnotovém řetězci, například prostřednictvím zeleného označování; vybízí členské státy, aby minimalizovaly administrativní překážky pro certifikaci zeleného vodíku nebo vodíku z nízkouhlíkových zdrojů; vyzývá Komisi, aby zajistila spravedlivou a účinnou hospodářskou soutěž mezi technologiemi a nosiči energie a mezi dováženým vodíkem a vodíkem vyráběným v EU;

33. konstatuje, že podle stávajících pravidel vnitřního trhu s plynem jsou provozovatelé plynárenských přepravních a distribučních soustav v EU oprávněni provádět přepravu zemního plynu pouze jako regulovanou činnost; vyzývá Komisi, aby v rámci strategie pro integraci energetického systému umožnila provozovatelům přepravu nízkouhlíkových plynů, jako je vodík, biometan a syntetický metan;

34. zdůrazňuje, že všichni účastníci trhu by měli mít přístup k výhodám a pobídkám, které nabízejí pilotní projekty nebo laboratoře simulující reálné podmínky, aby mohli demonstrovat výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů energie;

35. připomíná, že výroba syntetických chemických nosičů je přiměřená pouze tehdy, je-li využívána energie z obnovitelných zdrojů; vyzývá k tomu, aby na základě posouzení dopadu byly navýšeny cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030 a na další období;

Elektrochemické skladování

36. je přesvědčen, že řada bateriových technologií, včetně těch s již zavedenými hodnotovými řetězci v EU, bude hrát významnou úlohu při zajišťování stabilních a flexibilních dodávek elektřiny; zdůrazňuje, že bateriové technologie mají zásadní význam pro zajištění strategické autonomie EU a její odolnosti v oblasti dodávek elektřiny;

37. vítá úsilí Komise o vytvoření norem pro evropské baterie;

38. uznává, že pro řadu bateriových technologií, zejména v hodnotových řetězcích automobilových a průmyslových baterií se sídlem v EU, například pro olověné startovací baterie, jsou v souladu se zásadami oběhového hospodářství již zavedeny dobře fungující systémy sběru a recyklace a procesy v uzavřeném okruhu, a je přesvědčen, že tyto systémy lze považovat za vzor pro recyklaci baterií;

39. konstatuje, že rozhodující význam pro využití potenciálu skladování energie v bateriích bude mít přístup na trhy s elektřinou a flexibilitou;

40. vyjadřuje znepokojení nad tím, že EU má velmi nízkou kapacitu pro výrobu lithium-iontových baterií a je závislá na výrobě v zemích mimo Evropu s omezenou transparentností; vítá proto Evropskou bateriovou alianci a strategický akční plán pro baterie; vyzývá k tomu, aby byly rozšířeny tak, aby zahrnovaly všechny dostupné bateriové technologie; vyzývá k jejich pokračující podpoře a k posílení provádění strategického akčního plánu pro baterie v souladu s obecnějšími cíli oběhového hospodářství, průmyslové strategie a nakládání s chemickými látkami; vítá v tomto ohledu oznámení Komise, že navrhne právní předpisy týkající se baterií na podporu strategického akčního plánu a oběhového hospodářství; v tomto ohledu požaduje analýzu životního cyklu baterií, zavedení oběhového designu, bezpečné řízení a bezpečnou manipulaci během zpracovávání nebezpečných látek při výrobě bateriových článků a zavedení štítků s uhlíkovou stopou, na nichž se bude uvádět, jaký dopad mají všechny hodnotové řetězce uváděné na evropský trh na životní prostředí; zdůrazňuje, že je důležité vytvořit kolem hodnotového řetězce baterií ekosystémy, a podpořit tak konkurenceschopnost a udržitelnost odvětví;

41 vyzývá Komisi, aby pro baterie navrhla požadavky na ekodesign s cílem zlepšit jejich recyklovatelnost již od návrhu;

42. je znepokojen silnou závislostí EU na dovozu surovin na výrobu baterií, a to i z míst, kde je s těžbou těchto surovin spojeno znehodnocování životního prostředí, porušování pracovních norem a místní konflikty týkající se přírodních zdrojů; naléhavě vyzývá Komisi, aby se touto závislostí zabývala v příslušných strategiích EU; zdůrazňuje úlohu udržitelného získávání surovin a potenciál domácích zdrojů surovin v EU; je přesvědčen, že posílené systémy recyklace baterií by mohly poskytnout významný podíl surovin potřebných pro výrobu baterií v EU;

43. uznává, že by použité baterie elektrických vozidel mohly být opětovně využity pro skladování energie v soukromých obydlích nebo ve větších bateriových jednotkách; je znepokojen tím, že klasifikace použitých baterií jako odpadu ve směrnici o bateriích, nezávisle na opětovném použití, může sloužit jako překážka pro opětovné použití; je si vědom toho, že opětovně použité baterie nejsou recyklovány a že v případě baterií, které jsou repasovány na jiné použití, než pro jaké byly původně navrženy, nejsou kontrolovány bezpečnostní normy; vyzývá Komisi, aby stanovila, že odpovědnost výrobce spolu se zárukami účinnosti a bezpečnosti ponese subjekt provádějící repasování, který baterii opětovně uvádí na trh; vyzývá Komisi, aby upřesnila systémy rozšířené odpovědnosti výrobce týkající se opětovně použitých baterií;

44. uznává potenciál elektrických vozidel a jejich baterií zajistit prostřednictvím inteligentní infrastruktury pro dobíjení elektrických vozidel flexibilitu sítě na základě regulovatelné odezvy na straně poptávky, a tím i snížení potřeby záložních zařízení v elektrizační soustavě;

45. vyzývá Komisi, aby při revizi směrnice o bateriích a po provedení posouzení dopadu navrhla ambiciózní cíle pro sběr a recyklaci baterií na základě podílu kritických kovů; zdůrazňuje, že v rámci programu Horizont Evropa je třeba dále podporovat výzkum a inovace v oblasti procesů a technologií recyklace;

46. vyzývá Komisi, aby vypracovala pokyny anebo normy pro změnu účelu baterií z elektrických vozidel, včetně zkušebních a klasifikačních procesů, a bezpečnostní pokyny;

47. zdůrazňuje, že je třeba podporovat výzkum, know-how a dovednosti s cílem podpořit výrobu baterií v EU;

48. uznává potenciál globálního pasu baterií pro rozvoj udržitelného hodnotového řetězce baterií, s ohledem na lidská práva a dopad na životní prostředí; považuje certifikaci nerostných surovin za důležitý nástroj k zajištění udržitelných hodnotových řetězců baterií;

Mechanické skladování

49. konstatuje, že přečerpávací vodní elektrárny hrají klíčovou úlohu při skladování energie; je znepokojen tím, že EU nevyužívá plný potenciál tohoto uhlíkově neutrálního a vysoce účinného způsobu skladování energie;

50. domnívá se, že členské státy by měly hledat další způsoby, jak zvýšit přečerpávací kapacitu při současném zohlednění víceúčelového využití stávajících a nových nádrží; vyzývá členské státy, aby odstranily veškeré administrativní překážky, které tyto projekty zpožďují, a aby poskytly regulační podporu inovativním přístupům v této oblasti; vyzývá Komisi, aby upřednostňovala nezbytnou transformaci energetiky, provedla komplexní přezkum příslušných právních předpisů a v případě potřeby navrhla změny a minimalizovala dopad na životní prostředí;

51. poukazuje na to, že v zájmu ochrany životního prostředí by modernizace stávajících zařízení a projekty s vyšší kapacitou mohly být lepší než nové projekty;

52. uznává přínos takových technologií skladování, jako je stlačení vzduchu, superkondenzátor a setrvačník, k zajištění flexibility; uznává význam evropské technologie setrvačníku pro skladování energie a regulaci frekvence; zdůrazňuje skutečnost, že tato technologie je vhodným zařízením pro skladování a regulaci u inteligentních sítí nebo pro rozvoj strategické sítě;

Akumulace tepla

53. domnívá se, že akumulace tepla (jako u velkokapacitních ohřívačů) a dálkové vytápění v hustě osídlených oblastech je velmi účinným nástrojem pro skladování energie, který poskytuje potřebnou flexibilitu pro integraci většího podílu nestabilní energie z obnovitelných zdrojů a odpadního tepla z průmyslových procesů a terciárního sektoru; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly a rozvíjely vysoce energeticky účinné sítě dálkového vytápění; dále vyzývá Komisi, aby při vypracovávání desetiletých plánů rozvoje sítě pro Evropskou síť provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav pro elektřinu (ENTSO-E) i Evropskou síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav (ENTSO-G) vzala v úvahu infrastrukturu pro vytápění a akumulaci tepla;

54. je přesvědčen, že akumulace tepla ve zvodních, zejména v souvislosti s využíváním geotermálních zdrojů, by mohla představovat inovativní nástroj v mimoměstských a průmyslových oblastech; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly výzkum a vývoj těchto řešení a realizovaly rozsáhlá pilotní zařízení;

55. uznává, že flexibilní kombinovaná výroba tepla a elektřiny poskytuje progresivní integrované řešení skladování energie v zájmu flexibility elektrorozvodných sítí a účinnosti dodávek tepla díky tomu, že akumulace tepla odděluje výrobu elektřiny od spotřeby tepla; vyzývá členské státy, aby dále zkoumaly sektorovou integraci, inteligentní energetické systémy a využívání přebytečného tepla, například z datových center, průmyslových zón nebo systémů metra; vyzývá Komisi, aby podporovala inovativní koncepce akumulace tepla, jako je využívání tepla pro skladování elektřiny a skladování ledu;

56. vítá skutečnost, že sítě dálkového vytápění a chlazení budou způsobilé pro financování v rámci revidovaného nařízení o nástroji pro propojení Evropy, a vyzývá k jejich zařazení mezi potenciální projekty společného zájmu podle nařízení TEN-E;

57. domnívá se, že v souladu se zásadou technologické neutrality je třeba podporovat technologie akumulace tepla, aby se zlepšila její výkonnost, spolehlivost a integrace do stávajících systémů pro energii, kterou lze nasadit; domnívá se, že vývoj technologií akumulace tepla a jejich zavádění na trh mohou poskytnout příležitosti ke společným projektům s cílem podpořit partnerství mezi zeměmi v oblasti energetiky;

58. je si vědom potenciálu energeticky účinných budov v oblasti skladování energie, který je dán materiály účinnými z hlediska skladování energie, tepelnými nebo masivními stavebními prvky nebo uchováváním studené či teplé vody; vyzývá Komisi, aby v rámci své připravované strategie pro vlnu renovací podněcovala energeticky účinné renovace, a naléhavě vyzývá členské státy, aby realizovaly své dlouhodobé strategie renovací a braly při tom v potaz potenciál budov v oblasti skladování energie;

59. vyzývá Komisi, aby v rámci připravované strategie pro integraci energetického systému zvážila význam, který má pro zajištění flexibility v energetickém systému infrastruktura pro akumulaci tepla a vytápění;

60. vyzývá členské státy, aby až budou v rámci svých vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu měnit své energetické systémy na hospodářství, jež jsou energeticky vysoce účinná a založená na obnovitelných zdrojích energie, zvážily všechny udržitelné a nákladově efektivní technologie skladování energie a možnosti flexibility, včetně technologií využívajících teplo, a to v rámci integrovaného přístupu k energetickému systému;

Decentralizované skladování – úloha aktivních spotřebitelů

61. domnívá se, že domácí baterie, domácí zásobníky tepla, technologie vozidlo-síť, inteligentní domácí energetické systémy, reakce na straně poptávky a sektorová integrace přispívají ke snížení spotřeby energie ve špičce, zajišťují flexibilitu a hrají stále důležitější úlohu při zajišťování efektivnosti a integrovanosti energetické sítě; je přesvědčen, že klíčem k dosažení tohoto cíle bude včasná standardizace nových zařízení, informování spotřebitelů a transparentnost údajů o spotřebitelích a řádně fungující trhy s elektřinou, které spotřebitelům umožní snadný přístup; zdůrazňuje navíc úlohu aktivních spotřebitelů a občanských energetických společenství v procesu transformace energetiky a domnívá se, že by měli být náležitě podporováni;

62. bere na vědomí neochotu soukromých uživatelů poskytovat baterie svých vozidel pro služby skladování, i když je to technicky proveditelné; vítá v této souvislosti pobídky k flexibilitě, které spotřebitelům poskytuje směrnice (EU) 2019/944 (směrnice o trhu s elektřinou), a vyzývá členské státy, aby zajistily rychlé a důsledné provedení příslušných ustanovení; zdůrazňuje, že široké zavedení technologie vozidlo-síť na trh bude vyžadovat větší interoperabilitu, a tudíž i jednotné celounijní právní předpisy či normy, které odstraní řadu překážek, včetně administrativních, právních a daňových překážek;

63. uznává přínos aktivních spotřebitelů k zajištění flexibility systému, například prostřednictvím řešení pro decentralizované skladování energie a skladování energie v malém rozsahu, a v konečném důsledku k dosažení cílů v oblasti klimatu a energetiky; vyzývá členské státy, aby podporovaly zapojení občanů do energetického systému (například daňovými pobídkami zaměřenými na technologie akumulačních baterií) a odstranily překážky, které spotřebitelům brání ve vlastní výrobě elektřiny a spotřebě této energie, jejím skladování nebo prodeji na trhu; vyzývá Komisi, aby pečlivě dohlížela nad správným prováděním směrnice o trhu s elektřinou a směrnice (EU) 2018/2001 (směrnice o obnovitelných zdrojích energie), pokud jde o články, které stanoví regulační rámec pro samospotřebitele a energetická společenství;

64. zdůrazňuje, že decentralizované skladování je rozhodující součástí řízení odezvy na straně poptávky; zdůrazňuje význam baterií pro elektrická vozidla pro zajištění flexibility sítě prostřednictvím služeb inteligentního dobíjení a přenosu energie V2X (konektivita vozidlo-x); vyzývá Komisi, aby vytvořila rámec umožňující zajistit, aby výrobci elektrických vozidel, nabíjecí software a nabíjecí stanice umožňovali funkčnost poskytování těchto služeb, a aby dosáhla plné interoperability v rámci revidované směrnice o alternativních palivech;

65. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

 

 


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Zelenou dohodou pro Evropu se Unie zavázala k dekarbonizaci evropského hospodářství a k tomu, že se do roku 2050 stane uhlíkově neutrální. To vyžaduje, aby urychleně přešla z fosilních paliv coby primárního energetického zdroje na obnovitelné zdroje energie. Vyšší podíl obnovitelných zdrojů povede k další decentralizaci výroby energie. U všech scénářů se očekává, že dekarbonizace bude docíleno především elektrifikací největších odvětví (energetiky, dopravy, vytápění a chlazení), což povede k obrovskému zvýšení poptávky po elektrické energii: podle Komise se poptávka po elektřině do roku 2050 více než zdvojnásobí. Vzhledem k našemu úsilí o dekarbonizaci odvětví energetiky se zvýší podíl elektrické energie vyráběné z obnovitelných zdrojů. Komise očekává, že se podíl obnovitelných zdrojů do roku 2030 zvýší na 55 % a do roku 2050 na více než 80 %. Vyšší podíl obnovitelných zdrojů energie povede nutně k vyšší volatilitě elektrizační soustavy. Vzhledem k tomu, že jsme si předsevzali dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality, je třeba výrazně zvýšit skladovací kapacitu s cílem zabezpečit dodávky energie.

 

Zaručení trvalé dostupnosti elektrické energie musí být naší prioritou. Kromě toho je třeba, aby energie byla pro občany EU finančně dostupná. Zařízení pro ukládání energie zásadním způsobem přispějí ke snížení extrémních cen za elektřinu tím, že vyrovnají vysokou a nízkou poptávku a dodávku. Na trh je třeba uvést širokou škálu technologií skladování energie, které uspokojí veškeré potřeby týkající se výkonu, kapacity a doby odezvy, a umožní tak zajistit stabilitu sítě, řídit napětí, vytvořit operační rezervu, uskutečňovat distribuci a redistribuci a zaručit transformaci energie v maloobchodu. Bude potřeba zajistit nejen krátkodobé, ale i sezónní skladování energie po dobu několika měsíců. Skladování může posloužit provozovatelům distribuční soustavy, např. při řízení překročení kapacity, nebo provozovatelům přenosové soustavy, pokud jde o vyrovnávání.

 

EU musí začít jednat hned. Cílem této zprávy je analyzovat stávající možnosti skladování a formulovat doporučení Komisi a členským státům ohledně toho, jak v plné míře využít skladovacího potenciálu v EU. Bude-li skladování posuzováno pouze v rámci odvětví elektřiny, jsou možnosti pružnosti omezené a velmi nákladné. Inteligentní integrací různých odvětví, například přeměny elektřiny na plyn nebo přeměny elektřiny na teplo, získáme více technologií skladování, jako je například akumulace tepla. Musíme zaujmout komplexní přístup, aby bylo možné sladit jednotlivé aspekty, jako je účinnost, dopady na životní prostředí, kompetence a povolování. Pro každý druh technologií skladování je třeba vypracovat důkladnou a širokou analýzu soustředící se zejména na dopady na životní prostředí. Nesmíme připustit, aby vysoké environmentální standardy v EU byly oslabeny. Některé technologie skladování, například baterie, mohou zanechat výraznou uhlíkovou stopu, která do velké míry závisí na skladbě zdrojů energie, které jsou při jejich výrobě použity, a metodě těžby surovin. Zpravodajka proto navrhuje, aby Komise zřídila pracovní skupinu, do níž budou zapojena všechna příslušná generální ředitelství a jež se pokusí vytvořit komplexní strategii pro ukládání energie. V tomto kontextu by měla být vypracována analýza životního cyklu všech dostupných alternativ skladování energie, která se bude soustředit na jejich uhlíkovou stopu.

 

Regulační překážky

 

Pokud jde o právní přepisy, musí EU odstranit veškeré možné překážky bránící rychlému využívání tohoto potenciálu. V některých odvětvích již bylo při zajišťování větší jednotnosti regulatorních požadavků dosaženo výrazného pokroku. Směrnice o trhu s elektřinou například stanoví jasná pravidla pro vnitřní trh s elektřinou. Má-li dojít ke změně paradigmatu skladování energie, je zapotřebí tato ustanovení rychle uplatňovat. Nicméně některé otázky zbývá ještě vyřešit, například dvojí zdanění a dvojí zpoplatnění sítě pro provozovatele skladovacích zařízení, které jsou největšími překážkami v přístupu k tomuto novému trhu.

 

S ohledem na nadcházející přezkum směrnice o trhu s elektřinou zpravodajka vítá hodnotící zprávu Komise, v níž uznává, že směrnice je zastaralá a umožňuje dvojí zdanění poskytovatelů skladovacích zařízení, a proto je třeba ji přezkoumat. Zpravodajka je přesvědčena, že vybavit síť skladovacím zařízením je sociálně výhodné, a vyzývá proto k odstranění dvojího zdanění. Bude třeba rozlišovat mezi běžnou spotřebou energie a skladováním či přeměnou pro účely skladování.

 

Nařízení TEN-E je třeba přezkoumat ještě před přijetím nového seznamu projektů společného zájmu. Kritéria k určení těchto projektů totiž nezohledňují závazek Unie k dekarbonizaci odvětví elektřiny, a proto je třeba sladit je s cíli Unie v oblasti klimatu a udržitelnosti. Skladovací zařízení mohou být důležitá pro plánování sítí a odvětvová integrace vyžaduje investice do nových sítí, např. do potrubí vhodných pro přepravu zeleného vodíku nebo do teplárenských sítí. Tyto projekty by tedy mělo být možno začlenit na seznam projektů společného zájmu. Kromě toho je třeba zkrátit správní schvalovací postupy v členských státech, které výrazně překračují maximální lhůtu pro projekty společného zájmu stanovenou v nařízení TEN-E. Komise by v tomto ohledu měla přezkoumat mechanismy prosazování.

 

Pokud jde o financování výzkumu, v minulosti se ukázalo, že výzkumné projekty financované z prostředků EU se často obtížně uvádějí na trh. Zpravodajka vítá vytvoření Evropské rady pro inovace. Je potěšena i tím, že nový program Horizont Evropa poskytne prostředky na činnosti blízké trhu.

 

Státní podpora bude potřebná především pro projekty skladování, u nichž se dosud neprokázalo, že jsou připraveny pro vstup na trh. Projekty skladování nejsou v současné době dostatečně upraveny v Pokynech pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky 2014–2020, které se soustředí spíše na projekty v oblasti obnovitelné energie. To může být také jedním z důvodů, proč pro projekty skladování bylo do této doby přijato pouze velmi málo opatření státní podpory. Zpravodajka považuje za nutné, aby byl při přezkumu dotyčných pokynů zohledněn význam skladování pro transformaci energetiky.

 

Jedním z hlavních cílů transformace energetiky je finanční dostupnost elektřiny. Proto je rozumné soustředit se na technologie, které jsou již na trhu nebo které budou brzy v provozu. Proto se zato zpráva soustředí na výběr technologií.

 

Přeměna elektřiny na plyn

 

Evropa se musí stát lídrem v odvětví zeleného vodíku. Ten je vyráběn z vody za použití elektřiny z obnovitelných zdrojů a může do elektrického systému přinést značnou flexibilitu. Již dnes existují moderní multi-MW elektrolyzéry. Zelený vodík umožňuje velkou geografickou flexibilitu: lze jej vyrábět přímo u zdroje elektřiny (např. ve větrném parku) a použít přímo, uskladnit ho – ve velmi vysokém množství (např. v přírodních jeskyních) nebo bez větších ztrát převážet na dlouhé vzdálenosti. Následně může být použit k různým účelům, například k dekarbonizaci průmyslových postupů v energeticky náročných odvětvích tím, že nahradí část z 15 milionů tun vodíku používaného v rafineriích na celém světě, dále k nahrazení zemního plynu na vytápění nebo jako palivo pro auta. Rovněž jej lze přeměnit na elektřinu. V současné době neexistuje žádný harmonizovaný rámec definující normy či požadavky pro přeměnu elektřiny na plyn. Normy pro mísení se v členských státech pohybují od 5 % do 20 %.

 

K tomu, aby se podpořily investice do výroby zeleného vodíku, a došlo tak k vytvoření trhu, je zapotřebí spolehlivá infrastruktura a harmonizované technické normy. Dříve, než se začne přemýšlet o výstavbě samostatné sítě k přepravě vodíku, je třeba zvážit, zda by k tomuto účelu mohla sloužit stávající potrubí. Aby se zabránilo narušení trhu, je zapotřebí přijmout jasná pravidla stanovující úlohu jednotlivých aktérů na trhu, podobná revidovaným ustanovením v oblasti uspořádání trhu s elektřinou.

 

Baterie

 

Baterie mohou být v první řadě krátkodobě využity k zajištění kvality elektřiny v síti. Díky své relativně rychlé době odezvy mohou například sloužit k řízení frekvence, vyrovnání špičkového zatížení nebo utlumení fluktuací. Podle některých scénářů se poptávka po lithium-iontových bateriích do roku 2040 zvýší z dnešních 78 GWh na 4000 GWh. Lithium-iontové baterie jsou v současnosti nejmodernější technologií používanou v elektrických vozidlech či soukromých obydlích. Jejich škála sahá od systémů 1-10 KW po systémy 1-50 MW. 85 % bateriových článků je vyráběno v asijsko-tichomořské oblasti. Pět hlavních surovin (lithium, nikl, kobalt, mangan a grafit) se navíc musí dovážet. Aby se snížila závislost na třetích zemích, je třeba podporovat v EU vývoj a inovaci baterií. Z tohoto důvodu vítá zpravodajka zřízení Evropské bateriové aliance a strategický akční plán pro baterie, který je třeba dále podpořit. Tento plán, který se soustředí na suroviny, těžbu, získávání zdrojů, rafinaci, výrobu článků a recyklaci, musí být dále posílen. Lithium-iontové baterie vytěžily do značné míry z výzkumu. Komise by kromě toho měla přijmout opatření, která pomohou vytvořit hodnotový řetězec pro baterie v Evropě.

 

V zájmu dalšího snížení závislosti na dovozu surovin je třeba urychleně zdokonalit rámec EU pro recyklaci použitých baterií. Kromě jiného musíme přijmout zvláštní předpisy týkající se např. lithium-iontových baterií, které v současnosti chybí. Tyto předpisy by mohly pomoci vytvořit trh pro recyklaci tohoto druhu baterií. V tomto ohledu zpravodajka vítá nadcházející přezkum směrnice o bateriích a zdůrazňuje, že je třeba odstranit překážky bránící opětovnému využití a recyklaci. V rámci přezkumu je třeba zvážit zvláštní cíl pro recyklaci lithium-iontových baterií.

 

Přečerpávací vodní elektrárny

 

Přečerpávací vodní elektrárny jsou jedním z nejstarších a nejvyzrálejších způsobů skladování energie. S mírou efektivity 75–80 % tvoří 97 % stávajících zařízení pro skladování energie v EU. Jedná se o osvědčený a účinný způsob skladování energie za konkurenční ceny.

 

Ačkoli některé členské státy svůj potenciál přečerpávajících vodních elektráren již do velké míry využily, skýtá tato metoda v EU stále velké možnosti, ať už jde například o modernizaci a renovaci, což je vyrovnaný přístup umožňující chránit životní prostředí a zároveň zvyšovat potenciál skladování a jeho účinnost. Podle studie Společného výzkumného střediska[19] je v EU u některých scénářů potenciál pro 28 TWh i více, soustředíme-li se pouze na přírodní rezervoáry. Probíhající výzkumné projekty nicméně ukazují, že přečerpávající vodní elektrárny nejsou omezeny pouze na přírodní reservoáry. Realizovány jsou například výzkumné projekty, které k výrobě elektřiny v přečerpávacích elektrárnách využívají bývalé otevřené doly.

 

Akumulace tepla

 

Akumulace tepla, používaná například u dálkového vytápění, se v současné době používá v kombinaci s KVET (kombinovaná výroba tepla a elektřiny) k vytápění hustě osídlených obytných oblastí; topná soustava je využívána k přepravě a zároveň jako jednotka pro skladování. Jedná o další technologii, která se již osvědčila jako velmi účinná. Zpravodajka se proto domnívá, že její potenciál je třeba dále využít. Ideálními místy, kde lze využívat odpadní teplo z průmyslových procesů, které lze skladovat a distribuovat na vytápění, jsou zejména obytné oblasti nacházející se v blízkosti průmyslových zón. Jiné formy akumulace tepla, podzemní nebo izolované tanky, mohou umožňovat sezónní skladování energie.

 

Zpravodajka proto doporučuje sítě dálkového vytápění dále rozvíjet, modernizovat a renovovat sítě zastaralé a zajistit jejich způsobilost pro financování. Vítá proto zahrnutí přeshraničních sítí dálkového vytápění do revidovaného nařízení o Nástroji pro propojení Evropy.

 

Úloha spotřebitelů

 

Úloha decentralizovaného skladování energie ze strany spotřebitelů se zvýší. Soukromá obydlí mohou skladovat energii, kterou vyrobí například z fotovoltaických panelů, v domácích bateriích pro pozdější vlastní použití. Kromě toho mohou sloužit jako jednotky pro skladování v síti tím, že síti nabídnou skladovací kapacitu baterií svých elektromobilů („vozidlo-síť“). Auta stojí 96 % času a kapacita baterie zaparkovaných elektromobilů může být použita k vyrovnání sítě. Inovativní inteligentní nabíjení existuje již dnes. Nyní je třeba zajistit jeho širokou dostupnost, aby pro spotřebitele bylo atraktivní tuto flexibilitu nabízet.

 

 

 

 

 


 

 

PŘÍLOHA: SEZNAM SUBJEKTŮ A OSOB, OD NICHŽ ZPRAVODAJKA OBDRŽELA PODNĚTY

<FootprintIntro>Za vypracování tohoto seznamu nese výlučnou odpovědnost zpravodaj(ka) a poskytuje jej zcela dobrovolně. Při sestavování této zprávy a před jejím přijetím ve výboru obdržel(a) zpravodaj(ka) podněty od těchto subjektů či osob:</FootprintIntro>

Subjekt nebo osoba

Prof. Dr. Susanne Muhar, Prof. Dr. Stefan Schmutz / Univerzita přírodních zdrojů a věd o živé přírodě (BOKU), Vídeň

Johannes Thema, Arjuna Nebel / Wuppertálský institut

Transport & Environment

Finnish Energy

WWF

EUROBAT

VERBUND AG

RWE

Evropská komise, GŘ COMP

EASE

AXPO

Illwerke/VKW

Evropská komise, GŘ ENER

Evropská komise, GŘ GROW

Rakouské ministerstvo pro zemědělství, regiony a cestovní ruch

Arbeiterkammer Österreich

Australské spolkové ministerstvo pro opatření v oblasti klimatu, životní prostředí, energetiku, mobilitu, inovace a technologie 

cyberGRID

E-Control

Energienetze Steiermark

Fachverband Gas Wärme

Industriellenvereinigung

Klima- und Energiefonds

OMV AG

Oesterreichs Energie

Österreichische Energieagentur

Österreichischer Biomasse-Verband

Ressl Holding GmbH

Umwelt Management Austria

Verband der öffentlichen Wirtschaft und Gemeinwirtschaft Österreichs

WWF Österreich

 

Wien Energie

RAG Austria AG

Flexens

Eurelectric

 

 


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

29.6.2020

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

53

3

15

Členové přítomní při konečném hlasování

François Alfonsi, Nicola Beer, Hildegard Bentele, Tom Berendsen, Vasile Blaga, Michael Bloss, Paolo Borchia, Marc Botenga, Markus Buchheit, Klaus Buchner, Cristian-Silviu Buşoi, Jerzy Buzek, Carlo Calenda, Andrea Caroppo, Maria da Graça Carvalho, Ignazio Corrao, Ciarán Cuffe, Josianne Cutajar, Martina Dlabajová, Christian Ehler, Niels Fuglsang, Lina Gálvez Muñoz, Claudia Gamon, Nicolás González Casares, Bart Groothuis, Christophe Grudler, András Gyürk, Henrike Hahn, Robert Hajšel, Ivo Hristov, Romana Jerković, Seán Kelly, Izabela-Helena Kloc, Łukasz Kohut, Zdzisław Krasnodębski, Andrius Kubilius, Miapetra Kumpula-Natri, Thierry Mariani, Marisa Matias, Eva Maydell, Georg Mayer, Joëlle Mélin, Iskra Mihaylova, Dan Nica, Angelika Niebler, Ville Niinistö, Aldo Patriciello, Mauri Pekkarinen, Tsvetelina Penkova, Morten Petersen, Markus Pieper, Clara Ponsatí Obiols, Sira Rego, Jérôme Rivière, Robert Roos, Jessica Stegrud, Beata Szydło, Riho Terras, Grzegorz Tobiszowski, Patrizia Toia, Evžen Tošenovský, Isabella Tovaglieri, Henna Virkkunen, Pernille Weiss, Carlos Zorrinho

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Mohammed Chahim, Jakop G. Dalunde, Eleonora Evi, Martin Hojsík, Elena Kountoura, Nils Torvalds

 


 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

53

+

EPP

Hildegard Bentele, Tom Berendsen, Vasile Blaga, Cristian-Silviu Buşoi, Jerzy Buzek, Maria Da Graça Carvalho, Christian Ehler, András Gyürk, Seán Kelly, Andrius Kubilius, Eva Maydell, Angelika Niebler, Aldo Patriciello, Markus Pieper, Riho Terras, Henna Virkkunen, Pernille Weiss

S&D

Carlo Calenda, Mohammed Chahim, Josianne Cutajar, Niels Fuglsang, Lina Gálvez Muñoz, Nicolás González Casares, Robert Hajšel, Ivo Hristov, Romana Jerković, Łukasz Kohut, Miapetra Kumpula-Natri, Dan Nica, Tsvetelina Penkova, Patrizia Toia, Carlos Zorrinho

RENEW

Nicola Beer, Martin Hojsík, Martina Dlabajová, Claudia Gamon, Bart Groothuis, Christophe Grudler, Iskra Mihaylova, Mauri Pekkarinen, Morten Petersen, Nils Torvalds

Greens

François Alfonsi, Michael Bloss, Klaus Buchner, Ciarán Cuffe, Jakop G. Dalunde, Henrike Hahn, Ville Niinistö

GUE

Elena Kountoura

NI

Ignazio Corrao, Eleonora Evi, Clara Ponsatí Obiols

 

3

-

ID

Markus Buchheit, Georg Mayer

ECR

Robert Roos

 

15

0

ID

Paolo Borchia, Andrea Caroppo, Thierry Mariani, Joëlle Mélin, Jérôme Rivière, Isabella Tovaglieri

ECR

Izabela-Helena Kloc, Zdzisław Krasnodębski, Jessica Stegrud, Beata Szydło, Grzegorz Tobiszowski, Evžen Tošenovský

GUE

Marc Botenga, Marisa Matias, Sira Rego

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

[1] Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 125.

[2] Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 54.

[3] Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82.

[4] Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 39.

[5] Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129.

[6] Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51.

[7] Úř. věst. L 266, 26.9.2006, s. 1

[8] Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1.

[9] Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7.

[10] Přijaté texty, P9_TA(2020)0005.

[11] Přijaté texty, P9_TA(2019)0078.

[12] Přijaté texty, P9_TA(2019)0079.

[13] Přijaté texty, P8_TA(2019)0217.

[14] Přijaté texty, P8_TA(2018)0438.

[15] Úř. věst. C 463, 21.12.2018, s. 10.

[16] Úř. věst.  C 204, 13.6.2018, s. 23.

[17] Úř. věst. C 204, 13.6.2018, s. 35.

[18] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 39).

[19] Marcos Gimeno-Gutiérrez, Roberto Lacal-Arántegui „Assessment of the European potential for pumped hydropower energy storage - A GIS-based assessment of pumped hydropower storage potential“ (zprávy Společného výzkumného střediska o vědě a politice 2013)

Poslední aktualizace: 7. července 2020Právní upozornění - Ochrana soukromí