Postup : 2020/2070(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A9-0134/2020

Předložené texty :

A9-0134/2020

Rozpravy :

Hlasování :

PV 16/09/2020 - 12
PV 17/09/2020 - 12

Přijaté texty :

P9_TA(2020)0227

<Date>{13/07/2020}13.7.2020</Date>
<NoDocSe>A9-0134/2020</NoDocSe>
PDF 315kWORD 92k

<TitreType>ZPRÁVA</TitreType>

<Titre>o maximalizaci potenciálu energetické účinnosti fondu budov v EU</Titre>

<DocRef>(2020/0000(INI))</DocRef>


<Commission>{ITRE}Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku</Commission>

Zpravodaj: <Depute>Ciarán Cuffe</Depute>

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 PŘÍLOHA: SEZNAM SUBJEKTŮ NEBO OSOB, OD NICHŽ ZPRAVODAJ OBDRŽEL INFORMACE
 STANOVISKO VÝBORU PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A BEZPEČNOST POTRAVIN
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o maximalizaci potenciálu energetické účinnosti fondu budov v EU

(2020/0000(INI))

Evropský parlament,

 s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“), a zejména na článek 194 této smlouvy,

 s ohledem na Evropský pilíř sociálních práv, který dne 17. listopadu 2017 vyhlásily Parlament, Rada a Komise na sociálním summitu na téma spravedlivých pracovních míst a růstu v Göteborgu,

 s ohledem na dohodu přijatou dne 12. prosince 2015 na 21. konferenci smluvních stran (COP21) Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu v Paříži (Pařížská dohoda),

 s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),

 s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. listopadu 2018 „Čistá planeta pro všechny – evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky“ (COM(2018)0773),

 s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. března 2020 „Nová průmyslová strategie pro Evropu“ (COM(2020)0102),

 s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. března 2020 „Nový akční plán pro oběhové hospodářství – Čistší a konkurenceschopnější Evropa“ (COM(2020)0098),

 s ohledem na  sdělení Komise ze dne 20. září 2011 nazvaném „Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje“ (COM(2011)0571) a v něm oznámenou „ekologickou stopu výrobků“,

 s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 11/2020 ze dne 28. dubna 2020 nazvanou „Energetická účinnost budov: je třeba klást větší důraz na nákladovou efektivnost“,

 s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 12. prosince 2019,

 s ohledem na závěry Rady ze dne 25. června 2019 o budoucnosti energetických systémů v energetické unii, které zajistí transformaci energetiky a dosažení cílů v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030 i v dalším období,

 s ohledem na „Amsterodamský pakt – Městská agenda pro EU“, který byl schválen dne 30. května 2016 na neformálním setkání ministrů EU odpovědných za městské záležitosti,

 

 s ohledem na Lipskou chartu o udržitelném evropském městě, která byla přijata na neformálním zasedání Rady ministrů odpovědných za rozvoj měst, které se konalo ve dnech 24. a 25. května 2007,

 s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2002 ze dne 11. prosince 2018, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti[1],

 s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti[2],

 s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2009/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů[3],

 s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013[4],

 s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2019/944/EU ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU[5],

 s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou[6],

 s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS[7],

 s ohledem na směrnici Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny[8],

 s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky[9],

 s ohledem na směrnici Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin[10],

 s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu[11],

 s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o stavu klimatické a environmentální nouze[12],

 s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2019 o změně klimatu – evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky v souladu s Pařížskou dohodou[13],

 s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2018 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva v Evropské unii: Čas jednat![14],

 s ohledem na své usnesení ze dne 6. února 2018 o urychlení inovací v oblasti čisté energie[15],

 s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2016 o novém uspořádání trhu s energií[16],

 s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2016 o strategii EU pro vytápění a chlazení[17],

 s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

 s ohledem na stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

 s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A9-0134/2020),

A. vzhledem k tomu, že budovy odpovídají v EU přibližně za 40 % spotřeby energie a 36 % emisí CO2, a jejich hloubková renovace včetně postupné hloubkové renovace je proto pro dosažení cíle EU v oblasti nulových emisí skleníkových plynů do roku 2050 zásadní;

B. vzhledem k tomu, že stavebnictví je největším spotřebitelem energie v EU a 97 % fondu budov v EU není energeticky účinných, přičemž pouze 0,2 % obytných budov v EU každoročně projde hloubkovými renovacemi včetně postupných hloubkových renovací, a vzhledem k tomu, že v roce 2050 bude stále stát více než 94 % dnešních budov a většina domovů, škol a úřadů, které budeme využívat v té době, je již postavena;

C. vzhledem k tomu, že se na spotřebě energie domácností z přibližně 80 % podílí vytápění a ohřev vody, když polovina budov EU má samostatné kotle instalované před rokem 1992 s účinností 60 % nebo méně a 22 % samostatných plynových kotlů, 34 % přímých elektrických otopných zařízení, 47 % kotlů na topný olej a 58 % kotlů na uhlí je starších než jejich technická životnost;

D. vzhledem k tomu, že zvýšení míry renovací na téměř 3 % a renovace 210 milionů stávajících budov by mohly vytvořit až 2 miliony pracovních míst[18] ve stavebnictví, na něž připadá přibližně 9 % HDP Unie a které je důležitou součástí strategie obnovy po krizi COVID-19, a mohly by v rámci Zelené dohody pro Evropu přispět k čisté ekonomice;

E. vzhledem k tomu, že středisko EU pro sledování fondu budov hraje klíčovou úlohu při sledování a zlepšování celkové energetické náročnosti budov v EU prostřednictvím spolehlivých, jednotných a snadno porovnatelných údajů;

F. vzhledem k tomu, že lze zlepšit kvalitu života všech občanů přijetím opatření na zvýšení energetické účinnosti fondu budov v EU, a proto je hlavní výzvou zmírnit zátěž odhadovaných 50 milionů domácností v Evropské unii, jež se potýkají s energetickou chudobou, snížit náklady na energii a zajistit pohodlné, cenově dostupné a energeticky účinné bydlení pro všechny;

G. vzhledem k tomu, že Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že lidé tráví přibližně 90 % svého času v obytných a nebytových budovách a že každý rok více než půl milionu Evropanů zemře předčasně v důsledku špatné kvality vnitřního ovzduší[19], a vzhledem k tomu, že náležité větrání otevřením oken zlepšuje kvalitu ovzduší v lidských obydlích a poskytuje přirozené denní světlo, čímž se tato obydlí stávají zdravějšími, což získalo zásadní význam zejména během současné krize COVID-19;

H. vzhledem k tomu, že vyzval „k revizi směrnice o energetické účinnosti a směrnice o energetické účinnosti budov v souladu s vyššími ambicemi EU v oblasti klimatu a k posílení jejich provádění, prostřednictvím závazných vnitrostátních cílů“[20];

I. vzhledem k tomu, že pro dosažení energeticky účinného fondu budov a pro cíl Unie v oblasti energetické účinnosti pro rok 2030 jsou nezbytné investice do renovací evropského fondu budov ve výši více než 282 miliard EUR, jakož i inteligentní kombinace přísného uplatňování stávajících politik, nových politických iniciativ k postupnému vyřazení energeticky nejnáročnějších budov, dalších a adekvátních mechanismů financování a investic do inovativních řešení;

J. vzhledem k tomu, že cílem integrovaných programů renovace (IRPs) je být komplexní, klást energetickou účinnost na první místo a zaměřit se na širší ekosystémy čtvrtí, včetně cílů značného snížení spotřeby energie jednotlivých budov, opírají se o osvědčené postupy a jsou chápány tak, že sestávají ze tří hlavních pilířů:

a)  typologie staveb a stavební materiály, požadování důkladné znalosti stáří, používání a způsobu výstavby budov a potenciálu úspor energie, které zastupují, a popisu typů materiálů, které mají být použity v průběhu renovace, včetně jejich dopadu na životní cyklus;

b)  zajištění udržitelných zdrojů energie a přístup k nim, zejména k obnovitelným zdrojům energie v místě a v blízkém okolí, včetně systémů dálkového vytápění nebo chlazení nebo využívání tepelně akumulační kapacity budov, služeb komunikace „vozidlo-x“ a dalších možností flexibility umožňujících zapojení jiných odvětví;

c)  přínos pro komunity/společnost, zejména začlenění místních komunit do všech projektů a programů energetických renovací s cílem řešit otázky, jako je energetická chudoba, nedostatek technických nebo finančních zdrojů, neúplnost informací;

K. vzhledem k tomu, že provádění tohoto přístupu založeného na třech pilířích zajistí, že integrované programy renovace budou navrhovány a prováděny způsobem, jenž se zaměří na širší přínosy, které mohou energetické renovace znamenat pro lidi a komunity, jako je energetická účinnost, odolnost vůči změně klimatu, konkurenceschopnost průmyslu, udržitelnost, sociální začleňování a dostupnost;

Čtvrti a komunity

1. zdůrazňuje úlohu čtvrtí a společenství, jakož i dalších aktérů, jako jsou místní a regionální orgány a malé a střední podniky, v integrovaných plánech renovace v rámci komplexního přístupu k renovacím k tomu, aby bylo do roku 2050 dosaženo vysoce energeticky účinného a klimaticky neutrálního stavebnictví v souladu se směrnicí o energetické náročnosti budov;

2. požaduje, aby politiky v oblasti budov a renovací byly komplexní a inkluzivní, přispívaly k cílům EU v oblasti klimatu, zahrnovaly integrované plány renovace, které budou začleňovat místní hodnotové řetězce, sociální služby a finanční dostupnost, inteligentní připravenost, adekvátní a zdravé vnitřní klima a kvalitu životního prostředí, mobilitu, technické, průmyslové a energetické funkce budov a umožňovat výrobu a výměnu energie z obnovitelných zdrojů v místě nebo v okolí a flexibilitu na straně poptávky, jakož i využívání přebytečného tepla a chladu z blízkých průmyslových zařízení, místních dopravních systémů nebo vodních cest, je-li to udržitelná možnost;

3. zdůrazňuje významnou úlohu, kterou plní občané při renovaci fondu obytných budov, a význam vytvoření účinných nástrojů, osvědčených postupů a zpřístupnění veškerých informací a poznatků na místní úrovni, včetně možností v oblasti technologií (tj. inteligentních měřičů); uznává kromě toho podnětnou úlohu, kterou energetické komunity již nyní plní při sbližování občanů, jejich informování a zapojování do zahájení jejich vlastních renovací nebo výroby energie z obnovitelných zdrojů, a vyzývá k vypracování komplexního balíčku politických opatření s cílem tyto přístupy rozšířit;

4. vyzývá Komisi, aby posoudila dopad gentrifikace a vystěhovávání v souvislosti s renovacemi v městských čtvrtích, jakož i nerovnosti mezi muži a ženami a situace zranitelných občanů; domnívá se, že že komunitní přístup spolu se zárukami na regulační úrovni by mohly zachovat stávající komunity a vytvořit pobídky, které jsou nezbytné pro dosažení co nejvyšší energetické účinnosti a pro využití potřebných soukromých a veřejných investic; zdůrazňuje, že je třeba podporovat nejzranitelnější občany a umožnit jim přístup k důstojným životním podmínkám, komfortu a zdraví, a zdůrazňuje důležitou úlohu sociálního bydlení;

5. zdůrazňuje skutečnost, že vlastnictví budov, právní předpisy týkající se nájmů a počty majitelů nemovitostí nájemců i investiční příležitosti a režimy podpory bydlení,  povětrnostní podmínky a energetické systémy se v jednotlivých členských státech liší; domnívá se, že strategie „vlny renovací“ musí zohlednit různé okolnosti, které jsou pro jednotlivé členské státy relevantní, a to i v souladu s integrovanými vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu; zdůrazňuje zejména, že tyto renovace by neměly vést k neúnosnému zatížení nájemců;

6. zdůrazňuje, že energetická chudoba má velký rozsah a podle odhadu postihuje až na 50 miliónů domácností v EU[21]; je přesvědčen, že jedním z hlavních cílů iniciativy „vlna renovací“ a souvisejících nadcházejících iniciativ by mělo být ukončení energetické chudoby a zajištění bezpečných a zdravých životních podmínek pro všechny; vítá záměr Komise věnovat zvláštní pozornost renovaci domácností, které trpí energetickou chudobou, a zdůrazňuje význam přijetí opatření na úsporu energie, podpory energeticky účinných spotřebních zvyklostí a změn chování; zdůrazňuje, že hnacím motorem v tomto odvětví musí být veřejný sektor;

7. zdůrazňuje okamžitý úspěch jednotných kontaktních míst („one-stop-shops“) pro energetickou renovaci budov jakožto nástrojů poradenství transparentních a dostupných z pohledu zákazníka, podpory sdružování projektů a replikovatelných modelů, poskytování informací o financování třetími stranami, koordinace a doprovodných opatření, jakož i budování kapacit pro obce a aktivního zapojení místních subjektů, jako jsou energetické komunity, spotřebitelské organizace a místní sdružení podniků, a to i ze stavebnictví, a bytových družstev v průběhu celého procesu;

8. připomíná potřebnost veřejného i soukromého úsilí o dosažení konkrétních výsledků v oblasti energetické účinnosti stávajícího fondu budov; zdůrazňuje, že je třeba poradenská jednotná kontaktní místa nejen vytvářet, ale také udržovat, aby byl trh neustále zásoben řadou projektů, a to i těch menších; je přesvědčen, že vytvoření jednotného kontaktního místa na regionální nebo místní úrovni zajistí lepší přístup k mechanismům financování;

9. vítá návrh Zelené dohody pro Evropu o otevřených platformách; zdůrazňuje, že musí být transparentní, víceúrovňové a inkluzivní, musí zahrnovat širokou škálu zúčastněných stran a musí umožňovat překonání roztříštěnosti ve stavebnictví; připomíná, že platformy musí sloužit cíli, jímž je dosažení energeticky efektivních a dekarbonizovaných budov do roku 2050, a domnívá se, že by měly být nástrojem, jak řešit překážky renovací, zapojit občany a získat souhlas na základě potřeb dané komunity;

10. zdůrazňuje, že regionální platformy by měly stanovit měřitelné cíle a pracovat na vytváření plánů a realizovat pravidelné výměny se stávajícími akčními platformami EED, EPBD a RED[22], jakož i se stávajícími agenturami a subjekty v členských státech s cílem maximalizovat svůj dopad; je přesvědčen, že platformy jsou důležitým nástrojem pro provádění integrovaných programů renovace budov a pro podporu členských států při provádění jejich dlouhodobých strategií renovací;

11. bere na vědomí, že během německého předsednictví má být přijata nová Lipská charta, a sdílí názor, že města hrají klíčovou úlohu při dramatickém snižování emisí skleníkových plynů a zvyšování energetické účinnosti; domnívá se, že renovace budov k dosažení těchto cílů významně přispěje a zároveň podpoří spravedlivá, ekologická a produktivní města prostřednictvím odolných čtvrtí; vyzývá německé předsednictví Rady EU, Komisi a členské státy, aby zajistily, že města budou vybavena nezbytnými a přímo dostupnými zdroji financování renovačních opatření, zejména s ohledem na potřebu hospodářského oživení;

12. vyzývá Komisi, aby přijala politiku, která podpoří integrované programy renovace na úrovni komunit a na regionální úrovni v členských státech, stanoví hloubkové renovace včetně postupných hloubkových renovací a bude zohledňovat potřeby budov inkluzivním a interaktivním způsobem; zdůrazňuje, že se nabízí příležitost zajistit prostřednictvím integrovaných programů renovace více řešení v oblasti energie z obnovitelných zdrojů „na místě“ a „v blízkém okolí“; vyzývá Komisi, aby pokročila v práci na paktu starostů a primátorů pro klima a energii a na nástroji EU City; zdůrazňuje v tomto ohledu také značný význam městské agendy a partnerství měst;

13. vyzývá členské státy, aby posílily své místní správy s cílem zavádění integrovaných programů renovace na úrovni čtvrtí a komunit a aby kladly do středu zájmu občany, odpovídajícím způsobem uvedly v soulad renovace se zachováním evropského hmotného historického dědictví (památek a budov) a po místních orgánech požadovaly zpětnou vazbu k dosaženým výsledkům a k osvědčeným postupům pro budoucí tvorbu politik na vnitrostátní úrovni;

14. vyzývá členské státy, aby vytvořily rámec pro řešení rozdílné motivace, například prostřednictvím poskytování přesných informací, vhodných pobídek a účinného vymáhání[23], a aby odpovídajícím způsobem zohledňovaly rodiny a komunity žijící v energetické chudobě, a to prostřednictvím regulačního rámce, který zabrání vystěhováním z důvodu renovací, například tím, že se bude vyžadovat, aby pro ně byl vyhrazen přiměřený podíl hloubkově renovované podlahové plochy budov, nebo prostřednictvím upřednostňování budov s vyšší spotřebou energie nebo budov, v nichž dochází k plýtvání energií, při návrhu integrovaných programů renovace a  prostřednictvím omezení zvyšování nájemného, a to za předpokladu, že to neomezí schopnost provádět renovace ke zvýšení energetické účinnosti;

15. vyzývá Komisi, aby zřídila podpůrnou službu pro projekty renovací, které provádějí občané, a aby vydala prováděcí pokyny pro členské státy ohledně konceptů podpůrného rámce a rovných podmínek pro energetické komunity, které byly zavedeny směrnicí o trhu s elektřinou[24] a směrnicí o obnovitelných zdrojích energie, s cílem zajistit úspěšné provádění energetických projektů realizovaných občany a plně uznat jejich přínosy;

16. vyzývá Komisi, aby okamžitě spustila platformy, jak je uvedeno ve sdělení o Zelené dohodě pro Evropu, a aby tyto platformy zahrnula jako klíčovou prioritu do integrovaných programů renovace; zdůrazňuje, že integrované programy renovace by měly doprovázet iniciativy EU na předávání osvědčených postupů ohledně možnosti replikace programů, šíření schopností, odvětvové integrace a záruk pro komunity, jež čelí energetické chudobě, a to v souladu se závazky směrnice EPBD;

Financování

17. zdůrazňuje, že jako podstatné překážky pro investice působí počáteční investiční náklady, složité systémy financování, rozdílné motivace (dilema vlastníka–nájemce), střednědobá a dlouhodobá návratnost, regulační překážky, a to i pro budovy s více vlastníky, koncepce stávající podpory a chybějící předvídatelný dlouhodobý politický rámec;

18. zdůrazňuje, že v souvislosti s obnovou po krizi COVID-19 a jejím dopadem na veřejné a soukromé finance by měly být v rámci plánů financování podporovány a upřednostňovány hloubkové renovace, včetně postupných hloubkových renovací, zaměřené na dosažení cílů klimatické neutrality pro rok 2050, přičemž by měly být poskytovány odpovídající pobídky a stanovovány cíle tak, aby se dosáhlo vysoce energeticky účinného a dekarbonizovaného fondu budov; je přesvědčen, že to je nezbytným předpokladem k tomu, aby byly renovace budov považovány za udržitelné dlouhodobé investice; zdůrazňuje v tomto ohledu úlohu ukazatelů nákladové efektivnosti zahrnujících související vedlejší přínosy;

19. zdůrazňuje, že členské státy by měly poskytovat jasné pokyny a nastínit měřitelná a cílená opatření, jakož i podporovat rovný přístup k financování, a to i pro energeticky nejnáročnější segmenty vnitrostátního fondu budov, pro spotřebitele potýkající se s energetickou chudobou, pro sociální bydlení a domácnosti s rozdílnými motivacemi, přičemž je třeba zohledňovat cenovou dostupnost;

20. zdůrazňuje, že majitelé nemovitostí, zejména pokud mají nízké příjmy a pokud jejich nemovitosti mají nízkou energetickou účinnost, bytová družstva, poskytovatelé veřejného bydlení a místní orgány by měli být podporováni při posilování klimatické odolnosti svých nemovitostí a zastavěného prostředí např. z grantů nebo finančních nástrojů založených na zásadě adicionality VFR, z vnitrostátních rozpočtů a z prostředků soukromého sektoru;

21. domnívá se, že aby se zajistila včasná absorpce finančních prostředků, je potřebné stanovit v každém příslušném evropském fondu priority pro financování renovací ke zvýšení energetické účinnosti, dosáhnout silné koordinace k nalezení synergií, usnadnění kombinování zdrojů financování, sdružování projektů a vytváření rezerv projektů; vyzývá finanční instituce, aby vyčlenily značné zdroje na budování kapacit a technickou pomoc; zdůrazňuje, že si zajištění hloubkové renovace za účelem dosažení vysoce energeticky účinného a dekarbonizovaného fondu budov do roku 2050 vyžádá kromě nepřetržitého a stabilního financování na evropské, vnitrostátní a regionální úrovni, jakož i soukromých investic nejméně 75 miliard EUR pobídek EU ročně; vyzývá spolutvůrce právních předpisů, aby v rámci plánu evropské hospodářské obnovy zajistili nezbytné financování, v neposlední řadě na pomoc těm ve společnosti, kteří by z renovací měli největší prospěch;

22. vítá zjištění, jež prokazují, že existuje zvýšení cen u vysoce energeticky účinných budov[25], což zajišťuje vlastníkům budov návratnost investic, ale uznává, že je třeba snížit náklady na bydlení, výstavbu a renovace obecně;

23. zdůrazňuje, že je třeba zajistit odpovídající a jednoduchý přístup k úvěrům a financování s cílem pomoci malým a středním podnikům, komunitám a rodinám provést potřebné renovace stávajícího fondu budov;

24. vítá dostupné možnosti financování pro renovace budov, jako jsou zelené dotace, daňové pobídky a pobídky k poskytování úvěrů; uznává úlohu evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondů) při financování projektů v oblasti energetické účinnosti a při vymezení energetické účinnosti jako specifického cíle regionálního rozvoje v období 2021–2027; zdůrazňuje úlohu skupiny Evropské investiční banky při poskytování úvěrů, záruk a finančních nástrojů, jako je Soukromé financování energetické účinnosti (PF4EE) a nástroj záruk Inteligentní financování pro inteligentní budovy, a Fondu InvestEU, jež umožňují financovat také projekty renovací sociálního bydlení;

25. upozorňuje na osvědčené postupy členských států, jako je využívání příjmů ze systému EU pro obchodování s emisemi (ETS), kombinování zdrojů, zajišťování, že budou uznávány potřeby domácností s nízkými příjmy, a využívání regionálních fondů EU jako záruk a revolvingových fondů; zdůrazňuje, že je zde možnost financovat odbornou přípravu v oblasti obnovitelné energie, jakož i v oblasti energetické účinnosti a účinnosti zdrojů z Fondu pro spravedlivou transformaci;

26. zdůrazňuje, že je třeba zvýšit absorpční míru fondů odstraněním bariér, zejména prostřednictvím technické podpory, méně složitých kritérií a zjednodušení kombinování zdrojů s dalšími prostředky; vyjadřuje politování nad tím, že projekty v rámci nástroje ELENA (evropská energetická pomoc na místní úrovni) mají i nadále velký rozsah a že menší projekty a projekty zaměřené na komunity potřebují další podporu a sdružování; domnívá se, že nástroj EU City může být velmi silným podpůrným mechanismem pro rozvoj integrovaných programů renovace a měl by pokračovat a poskytovat podporu i menším projektům;

27. uznává důležitou úlohu grantů pro výzkum a inovace; domnívá se, že je nezbytné zajistit nepřetržité a stabilní financování  integrovaných programů renovace, a to jak z evropských, tak z vnitrostátních zdrojů, bez přerušování v důsledku různých opatření v oblasti plánování rozpočtu;

28. domnívá se, že členské státy musí zajistit, aby všechny integrované programy renovace vyčlenily prostředky na řešení energetické chudoby, přístupnosti a technických a infrastrukturních bariér pro zranitelné a nízkopříjmové domácnosti, což jim umožní využívat přiměřené, zdravé a energeticky účinné bydlení a bude součástí programů renovace čtvrtí; žádá, aby byly vypracovány osvědčené postupy a aby byly sdíleny s inovativními finančními nástroji, jako je například financování a programy pro zastavěné prostory, včetně hypoték zaměřených na energetickou účinnost, úvěrů EuroPACE a RenOnBill;

29. bere na vědomí úlohu jak regionálních orgánů, tak Evropské investiční banky při poskytování finanční podpory prostřednictvím půjček pro veřejný sektor, které budou motivovat komerční banky, penzijní fondy a soukromý sektor, zejména malé a střední podniky, k dalším investicím do renovací budov, například prostřednictvím veřejných záruk za úvěry a inovativních způsobů financování;

30. uznává úlohu, kterou mohou nové obchodní modely, jako uzavírání smluv na energetickou účinnost, renovace prováděné občany, energetické komunity a společnosti energetických služeb, hrát při renovaci budov, a zejména úlohu podrozvahového financování pro sociální bydlení,   společnosti působící v oblasti bydlení a podnikatelské zóny; zdůrazňuje, že je třeba propojit intenzitu financování s úrovní dosažené energetické účinnosti v souladu s požadavky směrnice EPBD, a navrhuje přidat navýšení u energeticky pozitivních domů; naléhavě vyzývá Komisi, aby vydala prováděcí pokyny k příslušným ustanovením balíčku opatření „Čistá energie pro všechny Evropany“, zejména aby vytvořila podpůrný rámec vyžadováním pravidelných konzultací s cílem porozumět potřebám trhu, pobízením ke kombinování soukromých a veřejných finančních prostředků, používáním jasných šablon smluv ap zvláštních postupů zadávání veřejných zakázek s dalším vyjasněním správného vykazování veřejných investic souvisejících s účinností budov;

31. vyzývá Komisi, aby v souladu s požadavky směrnice o energetické účinnosti zvýšila cíle pro energetickou účinnost, počínaje zvýšením hlavního cíle pro rok 2030 na základě řádného posouzení dopadu a předvídatelným způsobem, a aby navrhla minimální roční míry renovací budov a politická opatření, která zajistí hloubkové renovace včetně postupných hloubkových  renovací a povedou k vytvoření finančních pobídek a stabilitě investic;

32. vyzývá evropské orgány, aby zajistily, že příslušné fondy nového víceletého finančního rámce (VFR) budou upřednostňovat částky vyčleněné na energetickou účinnost a renovace budov s jasnými podmínkami a lhůtami, včetně technické pomoci, aby byla zajištěna odpovídající míra čerpání; zdůrazňuje význam záruk EU pro investice, kombinování zdrojů financování a dotačních složek pro aktivaci renovací energetické účinnosti domácností; uznává úlohu a úspěšný model Evropského fondu pro strategické investice (jenž má být nahrazen Fondem InvestEU); vyzývá ke stanovení priorit pro financování energetické účinnosti budov v rámci okna pro udržitelnou infrastrukturu Fondu InvestEU a k vyčlenění vyhrazených částek na energetickou účinnost jako specifickému cíli regionálního rozvoje, který musí být zohledněn v dohodách o partnerství, jež dotčené členské státy podepisují s Komisí;

33. vyzývá Komisi, aby do roku 2021 odstranila finanční a nefinanční překážky bránící vyšší míře čerpání regionálních fondů vyčleněných na integrovanou renovaci budov;

34. vyzývá k posílení kapacit nástroje evropské energetické pomoci na místní úrovni (ELENA) a Evropské investiční banky na poskytování individuální a přímé finanční a technické podpory místním orgánům, jakož i specifických pokynů členským státům v souvislosti s plány na obnovení po krizi COVID-19;

35. vyzývá Komisi, aby prozkoumala, zda je proveditelné  přesměrování příjmů ze systému obchodování s emisemi na renovace budov, včetně ochranných mechanismů proti výkyvům, a zda je proveditelné vyčlenit část výnosů z aukcí na úrovni EU; vyzývá Evropskou investiční banku a vnitrostátní finanční instituce, aby ve všech fázích projektu poskytovaly subjektům zabývajícím se vývojem projektů podporu a stanovily pevný podíl dotací, který zajistí, aby renovace byly pro občany atraktivní a cenově dostupné;

36. vyzývá Komisi a členské státy, aby k financování energetické účinnosti budov vytvořily flexibilní modely pro součinnost různých finančních programů a nástrojů; dále v souladu se zprávou Evropského účetního dvora[26] požaduje, aby pro renovace ke zvýšení energetické účinnosti budov přijaly přístup nákladové efektivnosti; vybízí k důkladnému sledování nákladové efektivnosti operačních programů na základě nákladů na ušetřenou jednotku CO2; dále je přesvědčen, že Komise by měla při poskytování finančních prostředků EU na projekty renovace zajistit, aby vnitrostátní správní orgány dodržovaly zásady nákladové efektivnosti a účinnosti za účelem úspor energie;

37. vyzývá Komisi, aby dále usnadnila používání partnerství veřejného a soukromého sektoru, jako je PF4EE, souvisejících s inteligentním a udržitelným financováním a určovala možné místní investiční koncepce;

38. vyzývá Komisi, aby přezkoumala pravidla státní podpory včetně pravidel pro investice malých a středních podniků, a to s cílem vytvořit rámec na podporu opatření v oblasti energetické účinnosti, a aby posílila integrované programy renovací, včetně instalace nebo modernizace systémů ústředního vytápění za využití zjednodušených postupů a přiměřených prahových hodnot, jakož i systémů šrotovného pro zařízení na vytápění pomocí fosilních paliv a neúčinných zařízení, pokud jsou nahrazována individuálními nebo kolektivními zařízeními využívajícími obnovitelné zdroje energie nebo přebytečné teplo; zdůrazňuje však, že každé přezkoumání pravidel EU v oblasti státní podpory musí v první řadě přispět k rovnému zacházení a k posílení hospodářské soutěže;

 

Technologie výstavby a stavební materiály

39. poukazuje na to, že je třeba snížit náklady na renovace, zrychlit je a posílit jejich účinnost, spolehlivost a integraci pro navýšení integrovaných programů renovace vytvářením otevřených a konkurenčních trhů renovací a pomocí průmyslově vyráběných prefabrikovaných prvků, a rovněž uznat potenciál stávajících technologií při začleňování obnovitelných zdrojů do stavebních materiálů, jež mohou být použity jako multifunkční obkladové prvky pro obnovu stávajícího fondu budov, a pustit se do sériových renovací a renovací celých obvodů; zdůrazňuje úlohu prefabrikace složek mimo místo renovací pro urychlení, rozšíření a nákladovou efektivnost; konstatuje, že v členských státech existují osvědčené postupy pro renovace budov v různých segmentech výstavby, které je nyní nutné zopakovat a pro dosažení dobrých výsledků využít ve větším měřítku; zdůrazňuje přínos zvýšeného výzkumného úsilí v této oblasti;

40. zdůrazňuje význam flexibility při výběru technologií používaných k renovaci a výstavbě; vyjadřuje přesvědčení, že je důležité uplatnit všechny dostupné technologie s cílem urychlit dekarbonizaci fondu budov; zdůrazňuje, že klíčovou úlohu při této dekarbonizaci hraje využívání obnovitelné energie; zdůrazňuje význam dekarbonizace dálkového vytápění a chlazení s integrovaným skladováním, pro více připojené a integrované komunity; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby aktivně podporovaly plné začlenění obnovitelných zdrojů energie do odvětví stavebnictví a poskytovaly k němu pobídky;

41. vyzývá Komisi, aby podporovala programy výzkumu a vývoje v oblasti účinných stavebních materiálů, a s ohledem na sociální situaci vyzývá k zavedení nízkonákladového systému vytápění využívajícího energii z obnovitelných zdrojů ve venkovských a odlehlých oblastech; poukazuje na dánské osvědčené postupy týkající se dekarbonizace vytápění prostřednictvím komunitních sítí dálkového vytápění poháněných solárním teplem, tepelnými čerpadly a biomasou;

42. zdůrazňuje, že je třeba informovat spotřebitele a motivovat je k tomu, aby starší, neúčinné technologie vytápění nahradili moderními, vysoce účinnými a obnovitelnými řešeními, a to zejména při rozhodování o výměně, a zároveň uznává, že fosilní paliva, zejména zemní plynm, v současnosti hrají svoji úlohu v systémech vytápění budov; vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly systémy šrotovného v souladu s oběhovým hospodářstvím a využívaly označování energetickými štítky a poradenství z hlediska účinnosti během pravidelných kontrol, aby tak urychlily nahrazování; vyzývá členské státy, aby jako součást svých vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu zavedly pracovní plán pro postupné vyřazování technologií vytápění a chlazení založených na fosilních palivech;

43. poukazuje na vedoucí úlohu Evropy v budování integrované fotovoltaiky; navrhuje, aby byly obnovitelné energie obecně uznávány jako klíčový strategický hodnotový řetězec, a dále navrhuje pro nadcházející vlnu renovací evropský program umisťování solárních zařízení na střechy;

44. zdůrazňuje důležitost toho, aby byla zásada energetické účinnosti prosazována do všech politik a opatření,  a to i při snižování energetických potřeb pro vytápění, chlazení a teplou vodu a využívání energie pro osvětlení a větrání a současně elektrifikaci zbytkové poptávky prostřednictvím obnovitelných zdrojů energie v kombinaci s tepelnými čerpadly nebo účinnými systémy dálkového vytápění a chlazení s využitím obnovitelné energie, jakož i při řízení zatížení a flexibilitě;

45. zdůrazňuje, že je třeba odstraňovat překážky, zlepšovat přístup k síti, včetně mimo jiné potřeby harmonizace a zjednodušení povolení pro MSP, a zdůrazňuje, že je třeba integrované systémy renovace plánovat s cílem dosáhnout vzájemných synergií, například pokud jde o přístupnost budov, seismickou a požární bezpečnost, elektromobilitu (včetně předpřípravy pro kabely a míst na dobíjení elektromobilů), zlepšení odolnosti budov vůči změně klimatu, mimo jiné vytvořením zelených ploch, střech a zdí, které zlepší hospodaření s vodou a pomohou zvýšit biologickou rozmanitost měst;

46. připomíná, že při navrhování, výstavbě, renovaci a provozu budov by měly být zohledněny aspekty požární bezpečnosti, s cílem zlepšit prevenci, odhalení a včasné potlačení požárů, evakuaci, dělení na požární úseky, konstrukční bezpečnost a hašení požárů i příslušné kompetence zapojených profesionálů;

47. domnívá se, že energeticky účinné budovy by měly být zdravotně nezávadné, cenově dostupné, bezpečné a udržitelné; zdůrazňuje důležitost svázané energie, udržitelnosti budov, nákladové efektivity, tepelného komfortu, zlepšené kvality vzduchu, zdravého vnitřního klimatu i přístupů zohledňujících životní cyklus v souladu s oběhovým hospodářstvím a potřebu strategie pro udržitelnost zastavěného prostředí s použitím uceleného a integrovaného přístupu; poukazuje v této souvislosti na význam začlenění pasivních a přírodních prvků do návrhu budov a na obrovský potenciál využití povrchů obálky budovy pro přeměnu zastavěného prostředí na decentralizovaného výrobce energie z obnovitelných zdrojů, při současné úspoře půdy a krajinných ploch;

48. zdůrazňuje potřebu odpovídajícího řízení a snížení množství stavebního a demoličního odpadu; poznamenává, že by měly být vytvořeny systémy sběru a zpětného přebírání a třídící zařízení pro zajištění vhodného a bezpečného nakládání s veškerým konstrukčním odpadem, i pro recyklaci nebo opětovné využití stavebních materiálů, pro bezpečné nakládání s nebezpečnými látkami v toku odpadů a pro bezpečné odstraňování a náhrady těchto látek, s cílem chránit zdraví obyvatel a pracovníků i životní prostředí; domnívá se, že by měl být vytvořen systém označování oběhového hospodářství, který bude založen na environmentálních normách a kritériích pro materiály podle možnosti jejich nekomplikovaného a energeticky nenáročného opětovného zařazení do hodnotového řetězce a který zohlední zejména úlohu recyklovaných surovin; konstatuje, že současná strategie environmentálního prohlášení o produktu musí být rozšířena a že by toto prohlášení mělo být používáno jako vstupní informace pro posuzování budov podobně jako rámec úrovní; vyzývá Komisi, aby v této souvislosti předložila návrh konkrétních opatření v rámci akčního plánu pro oběhové hospodářství a strategie pro udržitelné zastavěné prostředí;

49. poukazuje na to, že v důsledku změny klimatu budou města v létě stále častěji vystavena vyšším teplotám; dále vyzdvihuje celou řadu výhod ekologických řešení infrastruktury při zlepšování kvality ovzduší, pohodlí a odolnosti vůči klimatickým jevům, jež rovněž umožňují výrazně snížit energetickou náročnost, přispět k obnově koloběhu vody, zvýšit biologickou rozmanitost v městském prostředí a současně podpořit zásady oběhového hospodářství; vyzývá Komisi a členské státy, aby při větších renovacích budov a jejich nové výstavbě podněcovaly k využívání přírodních stavebních materiálů s nízkým obsahem uhlíku, k zavádění zelených střech a zdí, chladných ploch a dalších pasivních technik; vyzývá Komisi, aby k tomuto přihlédla a aby v rámci iniciativy „renovační vlna“ prosazovala zelená řešení infrastruktury a rysy spojené s biologickou rozmanitostí;

50. připomíná, že udržitelné stavební materiály, jako je dřevo, mají zásadní význam pro dosažení nízkouhlíkového a trvanlivého fondu budov a že výstavba otevírá příležitost ukládat uhlík do biologických stavebních výrobků v rámci jejich udržitelné dostupnosti;

51. poukazuje na důležitost přezkumu stávajících harmonizovaných norem s cílem pokrýt udržitelnou výkonnost stavebních výrobků, jež by měla být koherentní se stávajícím evropským přístupem pro výpočet životního cyklu a stávajícími evropskými normami, např. EN 15978 pro budovy a EN 15804 pro stavební výrobky; zdůrazňuje, že při navrhování renovace by měl být optimalizován energetický a klimatický dopad celého životního cyklu budovy v souladu s cíli oběhového hospodářství, přičemž by měly být zohledněny účinky výroby, využití a koncepce pro recyklovatelnost, recyklace stavebních výrobků a odpadu a zařízení potřebné k opravě; vyzývá Komisi, aby se těmito otázkami zabývala ve strategii pro oběhové hospodářství a do roku 2021 přezkoumala nařízení č. 305/2011 o harmonizovaných podmínkách pro uvádění stavebních výrobků na trh[27], aby bylo možné zajistit řádné fungování vnitřního trhu s těmito výrobky a odměňovat technologický výzkum a inovace na podporu renovace a výstavby vysoce energeticky účinných budov;

52. vyzývá Komisi, aby dále identifikovala osvědčené postupy pro integrované programy renovace tak, aby rovněž zahrnovaly historické budovy a budovy kulturního dědictví; uznává specifickou povahu a zranitelnost budov kulturního dědictví a je přesvědčen, že ve velké většině případů by ochrana budov měla jít ruku v ruce s energetickou účinností, a zdůrazňuje, že renovace budov kulturního dědictví by měly být vždy prováděny v souladu s vnitrostátními pravidly ochrany, Benátskou chartou o zachování a restaurování památek a sídel z roku 1964 a původní architekturou;

53. zdůrazňuje, že je třeba zajistit skutečné úspory energie prostřednictvím ověřování certifikovanými odborníky a monitorování energetické účinnosti po renovaci, neboť se tím zajistí kvalitní renovace, lepší investiční příležitosti a vyšší nákladová efektivnost[28];

54. vyzývá členské státy, aby i ve svých strategiích zadávacích řízení a u projektů renovací a stavebních projektů financovaných z veřejných zdrojů maximalizovaly a prosazovaly opětovné používání, recyklaci a rekuperaci materiálů, například přezkumem cílů ekologických veřejných zakázek (GPP)[29] a zefektivněním kritérií energetické účinnosti, environmentálních a sociálních kritérií pro renovace budov spolu se zajištěním rovných podmínek ve veřejných zakázkách; připomíná význam stavebních materiálů pocházejících z místních zdrojů s cílem zachovat stavební tradice, zajistit materiály, jež jsou pro daný region nejvhodnější z hlediska klimatických podmínek, a snížit emise a náklady na dopravu;

Normy, dovednosti a zdravé budovy

55. zdůrazňuje důležitost vedlejších přínosů při požadavcích na renovace ve spouštěcích mechanismech, neboť tyto požadavky nejen vedou k úsporám energie, ale také zvyšují hodnotu majetku a poskytují podporu pro překonání překážek, jako jsou rozdílné motivace; je přesvědčen, že by měla být upřednostňována hloubková renovace budov s nejhorší energetickou účinností, včetně postupné hloubkové renovace, a to zejména stanovením minimálních norem energetické účinnosti, které jsou zásadní pro investice do renovací a měly by se uplatňovat horizontálně a opírat se o stávající vnitrostátní energetické štítky; domnívá se, že taková opatření jsou přínosná pro obyvatele a mohla by pomoci občanům vymanit se z energetické chudoby[30]; pozoruje, že hloubkové renovace jsou prováděny v nízké míře, s očekávanou rychlostí 0,2 % ročně; navrhuje přezkoumání a zavedení minimálních rychlostí renovaci s cílem splnit do roku 2050 cíle klimatické neutrality;

56. zdůrazňuje, že postupně zpřísňované minimální normy energetické náročnosti pomáhají provádět dlouhodobé strategie renovací, pokud jsou správně naplánovány a postupně zaváděny, a vytvářejí bezpečnost investic na trhu, zejména pokud je doplňuje budování kapacit, individuální poradenství, technická pomoc a finanční podpora;

57. požaduje důraznější přístup založený na důkazech, který díky využívání spolehlivých údajů s větší vypovídací hodnotou umožní přesný odhad energetické účinnosti budov a nákladově efektivních opatření a podpoří tak rovné podmínky v oblasti osvědčených postupů při hledání nákladově efektivních řešení v EU;

58. vyjadřuje přesvědčení, že zavedení pasu pro renovaci budovy na posílení, koordinaci a sledování stálého zlepšování a monitorování hloubky renovace a energetické náročnosti je ku prospěchu majitelů domů, provozovatelů budov a nájemníků, kteří by měli mít k pasu pro renovaci budovy přístup; zdůrazňuje, že tento pas pro renovaci budovy by měl být společným nástrojem EU, který bude přizpůsoben vnitrostátním a regionálním zvláštnostem, aby bylo možné řešit problémy, které přináší různorodost fondu budov, a který bude navázán na stávající certifikaci energetické náročnosti budovy;

59. zdůrazňuje význam sloučení všech údajů o budově do jednoho digitálního nástroje; domnívá se, že by to mělo zahrnovat možnost materiálu dostat se znovu do oběhu, posuzování faktorů kvality vnitřního ovzduší, včetně kvality z hlediska zdraví a bezpečnosti, a promyšlené ukazatele založené na stávajících environmentálních nástrojích a normách;

60. zdůrazňuje význam a potenciál Fondu pro spravedlivou transformaci v rámci plánu oživení po krizi COVID-19 pro odbornou přípravu a kvalifikaci pracovníků v odvětví stavebnictví a renovací a pro zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci pracovníků v postižených regionech, včetně digitalizace společností pro přechod k uhlíkově neutrálnímu hospodářství;

61. poukazuje na to, že projekty renovace budov by měly vždy vést ke zdravým budovám bez plísní, se zohledněním kvality vnitřního prostředí; zdůrazňuje, že revize norem týkajících se kvality ovzduší, tepelných podmínek a dalších zdravotních aspektů souvisejících s vnitřním prostředím a komfortem, včetně dostatečného denního světla a mechanického větrání, přispívá ke zdraví a produktivitě uživatelů budov a posiluje jejich pracovní nebo studijní výkonnost, a rovněž umožňuje zajistit významné sociální úspory, a tím snížit veřejné výdaje členských států a přinést prospěch celému hospodářství EU a všem jejím občanům;

62. zdůrazňuje, že je třeba zajistit patřičnou míru znalostí o údržbě budov a jejich používání u profesionálů i uživatelů budov, včetně změny chování, aby bylo možné plně využít potenciálu spojeného s vyšší energetickou účinností;

63. vyzývá Komisi, aby spustila iniciativu EU pro dovednosti a informovanost v odvětví renovací a budov, jež by zahrnovala genderový rozměr, s cílem zapojit všechny zainteresované strany do rekvalifikací, rozvíjení dovedností a budování kapacit, se zaměřením na zaměstnanost, a zejména přilákat mladé lidi k práci v odvětví renovací; zdůrazňuje, že zajištění kvality, souladu s požadavky a bezpečnosti vyžaduje, aby profesionálové zapojení do fází návrhu a výstavby či renovace měli odpovídající znalosti a dovednosti a že to zahrnuje i prostředníky, jako jsou osoby instalující inženýrské sítě, architekti nebo smluvní dodavatelé; vyzývá členské státy, aby vypracovaly vnitrostátní strategii pro zlepšení dovedností ve stavebnictví se zaměřením na energetickou účinnost, udržitelnost a oběhovost materiálů, pasivní techniky a integraci energie z obnovitelných zdrojů, včetně vlastní spotřeby a digitálních řešení, a aby poskytovaly zvláštní podporu pracovníkům v mikropodnicích, malých a středních podnicích;

64. vyzývá Komisi, aby podporovala dovednosti a inovace pro integrované programy renovace prostřednictvím cílených akcí „Marie Curie-Skłodowska“ a programu Erasmus+ a aby zřídila misi v rámci programu Horizont Evropa pro renovaci komunit a čtvrtí, jakož i Výkonnou agenturu pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA), aby podporovala a prováděla alianci strategických dovedností pro odvětví stavebnictví, jejímž cílem je navrhovat a poskytovat společný obsah odborné přípravy, aby bylo možné řešit stávající nedostatky v dovednostech; vyzývá rovněž jednotlivce, podniky a organizace, aby využívali pilotní projekt záruky dovedností a vzdělávání a podobné systémy odborné přípravy, zvyšování kvalifikace a vzdělávání v odvětvích renovace;

65. vyzývá Komisi, aby do roku 2022 vydala hloubkové posouzení dopadů v oblasti typologie budov, jejich obyvatel a nájemníků a vypracovala jasný časový harmonogram zavedení minimálních norem energetické náročnosti pro stávající budovy, jež by byly postupně zpřísňovány v souladu s cíli pro rok 2050; zdůrazňuje, že tyto normy by pomohly zprovoznit cestu k vysoce energeticky účinnému dekarbonizovanému fondu budov nejpozději do roku 2050 a mohly by zpřehlednit trh a dodat mu jistoty, pokud jde o transformaci stávajícího fondu budov; zdůrazňuje, že minimální normy energetické náročnosti na vnitrostátní úrovni by měly být doplněny o komplexní soubor politických opatření, který by zahrnoval přinejmenším poskytování informací a na míru uzpůsobeného poradenství občanům a odpovídající finanční podporu;

66. vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly do roku 2025 zrychlené digitální pasy pro renovaci budovy včetně oddílu poskytujícího informace o zlepšené kvalitě vnitřního ovzduší budovy a zdravotních aspektech budovy;

67. vyzývá Komisi, aby v rámci své „renovační vlny“, která zajistí přesné a snadno srozumitelné označování stavebních materiálů, výrobků a služeb souvisejících s renovací fondu budov EU do roku 2050, připravila „evropskou kalkulačku klimatu“; zdůrazňuje, že evropská kalkulačka klimatu by měla zajistit rovné podmínky pro klíčové subjekty, jež jsou v rámci fondu budov EU spojeny s dopady emisí skleníkových plynů integrovaných programů renovace nebo s nimi souvisejí, a že takový celostní přístup by byl měl pozitivní dopad na chování občanů EU, průmyslových odvětví a malých a středních podniků; zdůrazňuje, že tato koncepce musí být založena na zásadách oběhového hospodářství a hospodářství založeného na životním cyklu s cílem podnítit poptávku po zboží vyrobeném v Evropě, které je šetrné ke klimatu, a posílit tak konkurenceschopnost odvětví stavebnictví EU; navrhuje Komisi, aby při odhadu emisí skleníkových plynů používala již známé vědecké metody, například se inspirovala svou „environmentální stopou produktu“;

68. žádá, aby nadcházející revize směrnice o energetické účinnosti zahrnovala ambicióznější cíle v článcích 3, 5 a 18 a aby byl při revizi směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD) vypracován nový přístup ke stanovení stavebních norem, jež by byly v souladu s cíli EU v oblasti energetiky a klimatu;

69. vyzývá Komisi, aby přezkoumala dopad certifikátů energetické náročnosti ve všech členských státech a posílila stávající ustanovení; konstatuje, že by se měla zlepšit spolehlivost, soudržnost a srovnatelnost certifikátů energetické náročnosti v celé EU, aby se staly důvěryhodným tržním nástrojem pro posuzování výkonnosti a kvality budov, zejména pro finanční sektor;

Digitalizace a spolehlivé údaje

70. domnívá se, že digitalizace je faktorem umožňujícím aktivní účast občanů na energetickém systému prostřednictvím decentralizované výroby, skladování, pružnosti a odvětvové integrace a propojování; zdůrazňuje úlohu digitalizace a údajů při urychlení plánování, provádění, kontroly a monitorování výsledků plánů renovaci i pro účinnější plánování a řízení v oblasti energií;

71. vyzývá Komisi, aby prověřila spolehlivost údajů o budovách i nedostatek těchto údajů a zohlednila, jak může další využívání digitalizace pozitivně přispět k zajištění důsledného přístupu založeného na důkazech při přijímání politik souvisejících s energetickou účinností a renovacemi; uznává, že je třeba digitalizovat vnitrostátní databáze certifikátů energetické náročnosti, údaje o budovách a další stavební informace, které mají být k dispozici při žádosti o digitální pas budovy a jiné aplikace inteligentních budov;

72. považuje „internet věcí“ za prostředek k měření skutečného dopadu renovací na energetickou náročnost budov a k umožnění strategií rozsáhlých a nákladově efektivních renovací; poukazuje na to, že při analýze údajů a při  monitorování, řízení a přizpůsobování spotřeby energie v budovách může hrát významnou roli integrovaná umělá inteligence;

73. domnívá se, že digitalizace budov a stavebních technologií je hlavní hybnou silou větší energetické účinnosti; vyzývá všechny zúčastněné místní, regionální, vnitrostátní a evropské aktéry, aby se aktivně podílely na podpoře digitalizace;

74. zdůrazňuje přínosy sítí komunikační infrastruktury s velmi vysokou kapacitou pro posílení inteligentních domů, které jsou chápány jako domy začleněné do širšího digitálního energetického ekosystému, který umožňuje budovám těžit z inteligentních funkcí a tyto funkce poskytovat a umožňuje energetickou integraci a úspory energie v různých odvětvích hospodářství, včetně reakce na straně poptávky a optimalizace využití energie v budovách, jako jsou inteligentní spotřebiče, zařízení domácí automatizace, elektrická tepelná čerpadla, akumulátory, dobíjecí stanice pro elektromobily a inteligentní měřiče spolu s dalšími digitálními technologiemi; vítá cíl revidované směrnice EPBD dále podporovat technologie inteligentních budov prostřednictvím ukazatele připravenosti pro chytrá řešení jako podpůrného nástroje při hodnocení připravenosti budov pro chytrá řešení a zvyšování informovanosti vlastníků a uživatelů budov o významu systémů automatizace a kontroly budov (BAC) pro celkovou náročnost budov, jejichž uplatňování podle článků 14 a 15 by mělo být rozšířeno;

75. zdůrazňuje význam inteligentních sítí, které umožňují účinné začlenění obnovitelných zdrojů do elektrických sítí, a vybízí k hledání nových příležitostí s rozhraními s provozovateli přenosových soustav a provozovateli distribučních soustav pro lepší energetickou účinnost a služby v oblasti elektrické energie; zdůrazňuje, že inteligentní budovy připojené k nano- nebo mikrosítím mohou zajistit lepší stabilitu dodávek elektřiny a dostupnost systémů vytápění a chlazení;

76. zdůrazňuje, že bydlení a práva spotřebitelů vyžadují sociální záruky, ochranu údajů a souhlas v souladu s obecným nařízením o ochraně údajů (GDPR); zdůrazňuje, že digitální řešení poskytnutá během renovací by měla být intuitivní, jednoduchá a interoperabilní a jejich instalaci musí doprovázet nezbytné odborné proškolení, informování a podpora pro obyvatele; v této souvislosti zdůrazňuje potenciál neintruzivních technologií;

77. vyzývá Komisi, aby posoudila potřebnost přezkumu požadavků na dobíjecí infrastrukturu ve směrnici EPBD; zdůrazňuje, že inteligentní dobíjecí infrastruktura je nezbytným předpokladem pro zvýšení čisté elektromobility;

Renovační vlna

78. nahlíží na renovační vlnu jako na příležitost dosáhnout energeticky účinného a klimaticky neutrálního fondu budov do roku 2050 prostřednictvím akčního plánu pro integrované programy renovace se zaměřením na komunity, zejména na komunity postižené energetickou chudobou, a na zajištění zdravých, důstojných, finančně dostupných a energeticky účinných budov, v nichž mohou lidé dosahovat svého plného potenciálu v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a s cílem dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050, jež může být zavedena v plné synergii rovněž s novou průmyslovou strategii pro Evropu, strategií pro udržitelnou a digitální Evropu zaměřenou na malé a střední podniky, strategií pro oběhové hospodářství, mechanismem spravedlivé transformace a nástroji oživení i se strategiemi přípravy Evropy na digitální věk;

79. je přesvědčen, že renovační vlna může zmírnit dopad krize COVID-19 díky stimulaci vnitrostátních a místních ekonomik, například díky posílení vysoce kvalitních pracovních míst ve stavebnictví a odvětví obnovitelných energií, a může podpořit pracovníky mikropodniků, malých a středních podniků, které představují 97 % podniků v tomto odvětví, a v konečném důsledku aktivovat mnoho možností a různých přínosů, jež bude možné získat díky zlepšení energetické účinnosti evropského fondu budov, včetně sociálních a environmentálních vedlejších přínosů; zdůrazňuje, že renovační vlna může plnit důležitou úlohu v udržitelném oživení a může představovat klíčový prvek veškerých plánů oživení po pandemii COVID-19; zdůrazňuje proto, že by Komise neměla tento návrh zdržovat a měla by poskytnout přehled všech dostupných možnosti financování;

80. požaduje ambiciózní uplatňování balíčku opatření Čistá energie; zdůrazňuje úlohu, kterou v maximalizaci možností odvětví budov hrají vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu (NECP); potvrzuje své odhodlání bedlivě sledovat provádění těchto plánů a všech ostatních ustanovení a vyzývá Komisi, aby zajistila vymáhání opatření obsažených v revidované směrnici EBPD;

81. vyzývá Komisi, aby se zásada „energetická účinnost v první řadě“ stala v souladu s nařízením o správě energetické unie ústředním bodem procesu renovace fondu budov EU;

82. vítá dlouhodobé strategie renovací členských států při stanovení vlastních milníků pro roky 2030 a 2040 směrem k cíli dosažení klimatické neutrality; vyjadřuje znepokojení nad značnými zpožděními některých členských států při předkládání dlouhodobé strategie renovací; vyzývá tyto členské státy, aby využily příležitosti ke splnění svých právních povinností vyplývajících ze směrnice EPBD a aby předložily své opožděné dlouhodobé strategie renovací; vybízí vlády, aby prováděly inovační politiky pro aktivní zapojení občanů do programů energetické účinnosti; domnívá se, že dlouhodobé strategie renovací by měly být považovány za klíčový nástroj plánování, měření pokroku a plnění cílů v oblasti energetické účinnosti;

83. zdůrazňuje, že vysoce energeticky účinného dekarbonizovaného fondu budov by mělo být dosaženo výrazným snížením spotřeby energie v důsledku provádění přísných politik energetické účinnosti a zároveň pokrytí zbytkových potřeb obnovitelnými zdroji energie; zdůrazňuje, že renovace budov by měly být začleněny do širšího úsilí o dekarbonizaci energetického systému a měly by jít ruku v ruce s investicemi například do energeticky účinných sítí dálkového vytápění/chlazení a tepelných čerpadel, a to přijetím systémového/oblastního přístupu, který zahrne veškerá možná opatření v oblasti účinnosti, jako je využití přebytečného tepla; zdůrazňuje, že je třeba stanovit konkrétní opatření k využití zjištěného potenciálu vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny a dálkového vytápění; zdůrazňuje, že je třeba systematického přístupu s cílem dosáhnout přechodu k vysoce energeticky účinnému, a plně na obnovitelných zdrojích založenému hospodářství a zajistit soulad s cílem omezit globální oteplování na méně než 1,5 °C;

84. vítá oznámení Komise, podle nějž hodlá podporovat renovace ve školách, nemocnicích a ubytování potřebných, zejména fondu veřejných budov, který je často v horším stavu; zdůrazňuje však, že je třeba řešit problematiku velkého fondu obytných budov, který představuje 75 % zastavěné podlahové plochy v EU;

85. souhlasí s analýzou, že renovace energetické účinnosti v budovách přinášejí velkou řadu výhod, jako je lepší učení, rychlejší regenerace a zbavení lidí energetické chudoby; zdůrazňuje zlepšení kvality vnitřního a vnějšího ovzduší, snížení emisí, zvýšení energetické účinnosti, zlepšení tepelného komfortu a snížení závislosti na dovozu; vyzývá k systematickému začleňování těchto přínosů do integrovaných programů renovace;

86. vyzývá Komisi a členské státy, aby zahájily nadnárodní, meziodvětvové a na míru uzpůsobené komunikační kampaně týkající se velkého počtu příležitostí a různých přínosů, kterých by bylo možné dosáhnout zlepšením energetické účinnosti evropského fondu budov, i aby poskytly informace o jednotných kontaktních místech a dostupných možností financování, včetně možností na úrovni EU;

87. vyzývá Komisi, aby zapracovala opatření renovační vlny do nových a revidovaných právních předpisů EU a přezkoumala klimatické a energetické cíle pro rok 2030 za plného respektovaní zásady subsidiarity a nákladové efektivity, aby umožnila synergii mezi různými částmi právních předpisů a aby je tak nasměrovala k dosažení klimatické neutrality a zároveň zajistila, aby byla opatření na zvýšení energetické účinnosti, včetně renovace budov, začleněny jakožto klíčový prvek umožňující zaplnit mezeru v cílech do roku 2030; zdůrazňuje potřebu finanční podpory pro zajištění dostupnosti bydlení pro vlastnické bydlení i pro nájemníky;

88. vyzývá Komisi, aby posoudila dlouhodobé strategie renovací a vydala doporučení členským státům, v nichž by poukázala na stávající mezery i na osvědčené postupy; vyzývá členské státy, aby monitorovaly provádění a přezkoumaly své dlouhodobé strategie renovací každých pět let v souladu s cyklem hodnocení Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCC) a jejího mechanismu zvyšování, aby zajistily, že bude splněn cíl účinného a klimaticky neutrálního fondu budov; vyzývá členské státy, aby přijaly dlouhodobé strategie renovací jako nástroj k vytvoření hospodářského stimulu a způsobu obnovy a vyžadovaly jejich ambiciózní, podrobné a naléhavé dokončení; vyzývá členské státy, které tak dosud neučinily, aby neprodleně předložily své dlouhodobé strategie renovací,

89. vyzývá k zařazení odvětví stavebnictví a renovací, zejména malých a středních podniků, do souboru opatření na oživení hospodářství; vyzývá k tomu, aby byly v plánu na hospodářské oživení upřednostněny investice do renovací budov směrem k energeticky vysoce účinnému fondu budov založenému na obnovitelných zdrojích;

°

° °


90. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení všem orgánům EU a členským státům.


 

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Nyní více než kdy jindy občané požadují a zasluhují si zdravé a bezpečné místo, jež mohou nazývat domovem. Investice do energetické účinnosti mohou přinést kvalitní obydlí s nízkými účty za energie. Může to ozdravit naše komunity a snížit náš příspěvek ke změně klimatu.

 

Tato zpráva zkoumá potenciál energetické účinnosti budov a v kontextu stávající krize navrhuje, že by evropská renovační vlna mohla napomoci hospodářskému zotavení tvorbou místních pracovních míst, zvyšováním kvalifikací pracovníků a vytvářením odolných komunit.

 

Budovy spotřebovávají přibližně 40 %[31] energie v EU, a jsou tak největším konzumentem energie v Evropě. Emitují 36 %[32] emisí CO2 Evropské unie. Přibližně 75 % fondu budov je energeticky účinných a současně se každoročně renovuje 0,4-1,2 % fondu budov.[33]

 

Renovace stávajících budov mohou vést ke značným úsporám energie a mohly by snížit celkovou spotřebu energie EU o 26 %[34] a rovněž přinést významné vedlejší přínosy prostřednictvím integrovaných programů renovace (IRP). Ty zahrnují zlepšení kvality ovzduší, snížení emisí, pozdvihnutí lidí z energetické chudoby, úspory nákladů, sníženou závislost na dovozu a odolnější energetické systémy. 

 

Energetická chudoba postihuje každoročně miliony Evropanů; 40 milionů Evropanů nemůže v zimě svůj domov přiměřeně vytápět[35] a 98 milionů Evropanů nemůže své domovy adekvátně chladit v létě[36]. Okolo sedmi milionu Evropanů je každoročně odpojeno od zdrojů energie[37], což má dopady na jejich fyzické i duševní zdraví, zejména za současné krize a v době karantény, během nichž je nutno zastavit nucené odpojování lidí. Cílené investice do nejvíce energeticky náročných budov, zejména na nájemním trhu, mohou pomoci lidem v obtížných situacích a postižených energetickou chudobou.

 

Investice do energetické účinnosti stimulují hospodářství, zejména stavebnictví a odvětví obnovitelných energií, generují přibližně 9 % evropského HDP a přímo přinášejí 18 milionů pracovních míst[38]. Z posílení trhu s renovacemi by měly těžit MSP, protože k odvětví stavebnictví v EU přispívají více než 70 %.

 

Kromě toho posílení renovací na úroveň potřebnou k tom, aby se plýtvání energií snížilo o 80 %, by mohlo vytvořit dalších přibližně 1,3-1,4 milionu přímých místních pracovních míst[39]. To by přineslo velmi potřebný stimul pro evropské hospodářství a pozvedlo ducha lidí po krizi COVID-19.

 

Legislativní rámec přijatý v rámci balíčku opatření „Čistá energie pro všechny Evropany“ vyžaduje ambiciózní provedení na úrovni členských států. Jsou třeba další opatření na dosažení potenciálu energetické účinnosti fondu budov v EU a dosažení klimatické neutrality nejpozději do roku 2050. Je zapotřebí politických změn a podpůrných opatření ke spuštění integrovaných programů renovace na zvýšení energetické účinnosti stávajících budov. V dlouhodobých strategiích renovace členských států je třeba řešit, jak ztrojnásobit současnou rychlost renovací, a soustředit se na hloubkové renovace i na odstranění vnitrostátních regulačních překážek, jež brání investicím do energetické účinnosti.

 

Energeticky účinné budovy mohou snížit energetickou chudobu a emise uhlíku. Cílené investice mohou pomoci marginalizovaným a ohroženým osobám a pomoci dosáhnout stávajících cílů EU v oblasti klimatu.

 

Pro úspěšné vytvoření renovační vlny, jež zlepší životy občanů, přispěje k vysoké kvalitě budov a pomůže dosáhnout cílů EU v oblasti klimatu, jsou kriticky důležité následující oblasti:

 

 Čtvrti a komunity

Ústřední úlohu v úsilí o zvyšování energetické účinnosti musí hrát občané. Nadcházející iniciativa Evropské komise nazvaná „renovační vlna“ je součástí širší Zelené dohody pro Evropu a může být významně posílena kroky na vnitrostátní úrovni, a zejména kriticky důležitými kroky na místní úrovni. Z energeticky účinných budov budou mít prospěch všichni občané, zejména občané ohrožení energetickou chudobou.

 

Abychom uspěli, je třeba ve všech členských státech šířit osvědčené postupy, jako jsou jednotná kontaktní místa pro informace, poradenství a financování i diskusní místa o potřebách konkrétních komunit. Jako úspěšné se rovněž ukázalo budování kapacit obcí a aktivní zapojení místních aktérů, jako jsou energetická společenství, bytová družstva, místní průmysl a finanční aktéři.

 

Za tímto účelem jsou navrhované platformy pro renovace jistě užitečným nástrojem na rozvoj inkluzivních komunitních integrovaných programů renovace, jež mohu být snadno opakovány a rozšiřovány a jež pomáhají vytvářet hodnotové řetězce na místní a regionální úrovni.

 

 Financování

Financování je klíčové a je třeba ročně vynakládat nejméně 75 miliard EUR[40] jen v samotných finančních pobídkách EU pro zajištění toho, aby byly evropské budovy do roku 2050 dostatečně energeticky účinné. V tomto ohledu byly při financování renovací na místní úrovni úspěšné iniciativy podniknuté v některých členských státech, jako je Energiesprong v Nizozemsku, Nová zelená úsporám v České republice a systémy renovací městských částí v Litvě.

 

Ve financování renovační vlny může hrát klíčovou úlohu Fond pro spravedlivou transformaci a ozdravná opatření. Stávající nástroje, jako jsou Evropský fond soudržnosti a Evropský fond pro regionální rozvoj, musí i nadále financovat programy energetické účinnosti a obnovitelných energií.

Míru využívání této podpory je možné posílit prostřednictvím technické a organizační podpory, jež sníží administrativní zátěž, a prostřednictvím společných vícesložkových projektů, které jsou atraktivnější při získávání financování. Při hloubkových renovacích může hrát úlohu posílení financování, jak je požaduje směrnice o energetické účinnosti budov (EPBD).

 

Pokrizové investice do budov a veřejné infrastruktury musí být spojeny s investicemi do lidí prostřednictvím zvyšování kvalifikací obchodníků a odborníků pro účely renovační vlny.

 

 Technologie výstavby a stavební materiály

Renovační vlna bude řízena inovacemi. Spotřebitelům přinesou prospěch nové iniciativy energetických společností, energetických společenství občanů a agregátorů. Náklady sníží nové přístupy k prefabrikaci a sériovým renovacím. Takové přístupy se musí opakovat a rozšiřovat, aby mohly být sníženy náklady a vytvářena pracovní místa.

 

V rámci integrovaných renovací a z důvodů nákladové efektivity má smysl zabývat se technologiemi umožňujícími pružnost a instalaci obnovitelných zdrojů energie na místě na pokrytí zbytkové poptávky po energii současně s opatřeními na zvyšování energetické účinnosti. Musí být stanoveny pevné kvóty na obnovitelné zdroje energie v budovách v souladu s potenciály stanovenými ve směrnici o obnovitelné energii s cílem vyhnout se dodatečným problémům a nákladům a pro dosažení klimaticky neutrálního fondu budov.

 

Nový akční plán Komise pro oběhové hospodářství zdůraznil úlohu stavebních materiálů, jež vytvářejí více než 35 % celkového odpadu v EU. Do právních předpisů EU je proto třeba začlenit zpětné získávání a recyklaci stavebních materiálů, posuzování životního cyklu a zohlednění energie svázané s těmito materiály.

 

 Normy a dovednosti

Renovační vlně napomohou nové dovednosti. Otevírají se možnosti pro tolik potřebnou místní zaměstnanost v regionech a okresech procházejících spravedlivou transformací. Je zapotřebí nové agendy dovedností pro Evropu a tento program by měl zahrnovat samostatný genderový rozměr umožňující využít všech jeho přínosů. Měl by kombinovat stávající fondy s novými možnostmi z ozdravných opatření a z Fondu pro spravedlivou transformaci.

 

Ve členských státech musí být zavedeny jednodušší normy a jasnější regulační opatření. Pro evropské úsilí o dekarbonizaci jsou zásadní normy minimální energetické náročnosti budov. Prokázaly svoji úspěšnost v Nizozemsku, Spojeném království a v Belgii, a zpřísněné normy tak ukazují cestu ke klimatické neutralitě v odvětví budov do roku 2050. Jsou-li zavedeny v okamžiku změn, jako je pronájem nebo prodej, stanoví dráhu pro transformaci každého segmentu budovy v čase a umožňují tvůrcům politik plánovat doprovodná opatření a technickou a finanční podporu. Rovněž zpřehledňují trh a dodávají mu jistoty, pokud jde o transformaci stávajícího fondu budov, a mohou pomoci chránit nájemníky před nezdravými budovami a vysokými účty za energie.

 

Renovační vlně by napomohla hloubková studie o vytvoření rámce pro postupné zpřísňovaní norem minimální energetické náročnosti budov pro stávající budovy, počínaje budovami s nejhorší energetickou náročností.

 

Z důvodů finanční dostupnosti, obsazenosti budov a renovačních strategií mohou být renovace rozděleny do několika stadií. Majitelé a provozovatelé budov budou mít prospěch ze zavedení pasu renovace budovy jako nástroje na zaznamenávání stálého zlepšování a na monitorování důkladnosti renovace a energetické náročnosti a tento pas by se měl stát požadavkem v celé EU.

 

 Digitalizace

Digitální technologie mohou zvýšit energetickou účinnost celého energetického systému a umožnit pružnost, odvětvovou integraci a řízení poptávky. Vznik spotřebitelů-výrobců (tzv. prozumentů) může v případě řádného řízení umožnit občanům stát se součástí energetické transformace a těžit z přínosů účasti na komunitních energetických projektech nebo pružnosti na straně poptávky. Inteligentní měřicí přístroje a aplikace online zvýší energetickou účinnost a posílí postavení spotřebitelů. Jsou však zapotřebí regulační záruky na ochranu bydlení a práv spotřebitelů.

 

 Renovační vlna

Pro úspěch Zeleného údělu pro Evropu je zapotřebí rámec, kterým by se řídily členské státy a podniky a který by zahrnoval také sociální rozměr. S cílem pomoci jednotlivým odvětvím a lidem zotavit se z krize, vytvořit nová pracovní místa a vyjít z krize v lepším stavu než před ní musí integrované politiky vzít v úvahu významné vedlejší přínosy renovace budov, jako je obnovení komunitních struktur a možnost pro lidi vymanit se z energetické chudoby.

 

Kromě toho se tyto politiky nemohou pouze spoléhat na sdílení osvědčených postupů a předložení akčních plánů, ale musí je doprovázet konkrétní právní předpisy, vyčleněné financování a stanovení zamýšlených cílů. Je kriticky důležité, aby byl přezkum právních předpisů v oblasti energetiky a klimatu směrem k vyšší náročnosti, včetně norem minimální energetické náročnosti budov a dalších nástrojů pomáhajících investorům a komunitám zapojit se do integrovaných programů renovace, podniknut nyní s cílem zajistit, aby byl náš fond budov do roku 2050 klimaticky neutrální.

 

Úsilí o spuštění renovační vlny vyžaduje kompletní a ambiciózní provedení balíčku opatření Čistá energie a přijetí energetické účinnosti za výchozí princip. Členské státy by měly plně uznat potenciál zvýšení energetické účinnosti v odvětví budov ve svých národních plánech v oblasti energeticky a klimatu (NECP) a každých pět let přezkoumat a aktualizovat své dlouhodobé strategie renovací. Mohlo by to pomoci zajistit konzistentní a realistické dosahování stanovených cílů. Neprovedené takových přezkumů by pouze vyústilo v přenášení současné odpovědnosti za klima na budoucí pokolení.

 

Zpravodaj děkuje všem, kteří pomohli v zajištění vstupních údajů pro tuto zprávu a těší se na budoucí výzvy spojené s touto problematikou.

 

 


PŘÍLOHA: SEZNAM SUBJEKTŮ NEBO OSOB, OD NICHŽ ZPRAVODAJ OBDRŽEL INFORMACE

<FootprintIntro>Za vypracování tohoto seznamu nese výlučnou odpovědnost zpravodaj(ka) a poskytuje jej zcela dobrovolně. Při sestavování této zprávy a před jejím přijetím ve výboru obdržel(a) zpravodaj(ka) podněty od těchto subjektů či osob:</FootprintIntro>

Subjekt nebo osoba

Evropský institut pro energetickou náročnost budov (Buildings Performance Institute Europe – BPIE)

SolarPower Europe

Evropská asociace společností pro energetickou účinnost budov (European Alliance of Companies for Energy Efficiency in Buildings – EuroACE)

Renovate Europe

Úřad pro evropskou politiku WWF

Síť pro opatření v oblasti klimatu (Climate Action Network – CAN Europe)

Tipperary Energy Agency

Evropská síť dodavatelů elektrické energie – EuropeOn

Smart Energy Europe – SmartEn

Koalice pro úsporu energie

Friends of the Earth Europe (FoEE – evropské hnutí Přátelé Země)

Koalice RightToEnergy

Rockwool

Evropská federace národních organizací pracujících s bezdomovci – FEANTSA

European Builders Confederation (EBC – Evropská konfederace stavebníků)

Gas Reseau Distribution de France – GRDF

Evropská komise: GŘ ENER, GŘ CLIMA, GŘ GROW, GŘ REFORM

Projekt v oblasti regulační pomoci (Regulatory Assistance Project – RAP)

Evropská rada pro geotermální energii – EGEC

Evropská asociace výrobců izolace (European Insulation Manufacturers Association –EURIMA)

Saint Gobain

Euroheat and Power

Evropská nadace pro klima – ECF

Housing Europe

Evropská aliance na úsporu energie – EU-ASE

Společné výzkumné středisko (JRC)

European Consumer Organisation (BEUC – Evropská organizace spotřebitelů)

Evropská federace družstev pro obnovitelnou energii – Rescoop

Knauf Insulation

Fire Safe Europe – FSEU

Aliance moderního bydlení

Energetická města

Pakt starostů a primátorů

Eurogas

 


 

 

 

STANOVISKO VÝBORU PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A BEZPEČNOST POTRAVIN (29.6.2020)

<CommissionInt>pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku</CommissionInt>


<Titre>k maximalizaci potenciálu energetické účinnosti fondu budov v EU</Titre>

<DocRef>(2020/2070(INI))</DocRef>

Zpravodajka: <Depute>Maria Spyraki</Depute>

 

 

NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

A. vzhledem k tomu, že 40 % spotřebované energie připadá na budovy a že budovy produkují 36 % z celkových emisí CO2 v EU, a vzhledem k tomu, že více než 35 % budov v EU je starších 50 let a 75 % z nich má vysokou energetickou náročnost, vzhledem k tomu, že se roční míra renovací v členských státech zvýšila jen z 0,4 na 1,2 %;

B. vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 zdůraznila význam silnější a koordinovanější činnosti Unie v oblasti zdraví, která by se měla promítnout i do politiky v oblasti nemovitostí;

1. vítá, že byla oznámena „renovační vlna“ jako součást opatření přijímaných v rámci Zelené dohody pro Evropu; naléhá na Komisi, aby renovační vlnu předložila podle plánu, protože má obrovský potenciál k oživení reálné a místní ekonomiky po ukončení pandemie COVID-19 a současně přináší další výhody, např. zvýšenou kvalitu ovzduší, snížení emisí skleníkových plynů a zmírnění zdravotních rizik v souladu s klimatickými a environmentálními cíli Unie a Pařížskou dohodou; vítá cíl Komise alespoň zdvojnásobit roční míru renovací již existujícího fondu budov a směřovat k dosažení míry 3 %, a zdůrazňuje, že dosažení 3% roční míry renovací veřejných budov má velký význam; vyzývá členské státy, aby v rámci vnitrostátních energetických a klimatických plánů zintenzivnily práci na rozsáhlých renovačních projektech a dlouhodobých strategiích renovací s cílem zajistit, aby fond budov měl téměř nulovou spotřebu energie v souladu s cílem Unie dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality; vyzývá členské státy, které tak dosud neučinily, aby neprodleně předložily své vnitrostátní energetické a klimatické plány a dlouhodobé strategie renovací,

2. zdůrazňuje, že renovační vlna by měla být prioritou pro budoucí plány oživení ekonomiky a má potenciál nejen ke zlepšení energetické účinnosti, ale i k tomu, aby povzbudila hospodářskou činnost, neboť podpoří vysoce kvalitní pracovní místa ve stavebnictví a v odvětví obnovitelných energií, urychlí oběhovost ve stavebnictví a podpoří jeho dekarbonizaci, odstraní energetickou chudobu a zajistí zdravotně nezávadné, důstojné, cenově dostupné a vysoce výkonné budovy; vyzývá Komisi a členské státy, aby v kontextu obnovy zajistily adekvátní financování a vypracovaly jasné pokyny stanovující, jak při příští vlně renovací dosáhnout úspěšných výsledků;

3. zdůrazňuje, že opatření přijatá v rámci iniciativy „renovační vlna“ by měla zohledňovat různé podmínky v jednotlivých členských státech, např. různorodost fondu budov, vlastnické struktury, klimatické podmínky, energetické systémy a investiční možnosti;

4. vítá nový akční plán Komise pro oběhové hospodářství, který poukazuje na skutečnost, že stavební materiály představují více než 35 % celkového odpadu v EU a že ve stavebnictví se využívá zhruba 50 % veškerých vytěžených surovin, a konstatuje, že mnoho stavebních matriálů je náročných na energii a mohou mít vysokou stopu CO2; zdůrazňuje, že k zavádění udržitelných a inovativních stavebních materiálů je zapotřebí vypracovat harmonizované normy, které pro tyto produkty vytvoří jednotný trh; konstatuje, že legislativa EU by měla zaujmout racionální multisektorální přístup k obnově, recyklaci, opětovnému zužitkování a posuzování životního cyklu stavebních materiálů a zohlednit jejich dopad na životní prostředí s ohledem na jejich životnost, svázanou energii, účinnost zdrojů materiálu a nebezpečných látek a současně podnítit využívání materiálů místního původu; poukazuje na to, že pro celý životní cyklus nových a stávajících budov je zapotřebí optimálního řízení vody, odpadu, energie a materiálních zdrojů, a vyzývá Komisi, aby tyto aspekty zohlednila v připravované strategii pro zastavěné prostředí;

5. domnívá se, že renovační vlna je příležitostí k urychlení oběhovosti ve stavebnictví, a proto vyzývá Komisi, aby v této souvislosti navrhla konkrétní opatření v rámci akčního plánu pro oběhové hospodářství a strategie pro udržitelné zastavěné prostředí; zdůrazňuje, že je třeba snížit produkci stavebního a demoličního odpadu; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily vytvoření systémů pro demolice a nakládání s odpady, které by zahrnovaly recyklace či opětovné využití stavebních materiálů, bezpečné zacházení s nebezpečnými látkami v odpadních vodách, jejich bezpečné odstraňování a nahrazování; poukazuje na to, že k ochraně zdraví osob pobývajících v budovách a pracovníků a k ochraně životního prostředí je důležité vyvíjet netoxické stavební materiály a ve větší míře nahrazovat nebezpečné látky;

6. domnívá se, že započítávání emisí budov v rámci systému EU pro obchodování s emisemi by nejprve vyžadovalo podrobnější analýzu; vyjadřuje výhrady nad jeho možnou nákladovou efektivností a dopadem;

7. domnívá se, že by měl být vytvořen systém označování oběhového hospodářství, který bude založen na environmentálních normách a kritériích pro materiály podle možnosti jejich nekomplikovaného a energeticky nenáročného opětovného zařazení do hodnotového řetězce a který zohlední zejména úlohu recyklovaných surovin a také nebezpečné látky; v tomto ohledu zdůrazňuje význam nadcházející konzultace a revize nařízení o stavebních výrobcích; vyzdvihuje úlohu zadávání zelených veřejných zakázek na udržitelné produkty pro účinnější využívání zdrojů a energie; konstatuje, že současná strategie environmentálního prohlášení o produktu musí být rozšířena a že by toto prohlášení mělo být používáno jako vstupní informace pro posuzování budov podobně jako rámec úrovní vypracovaný Komisí;

8. zdůrazňuje, že neexistuje společná právní úprava EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem; konstatuje, že by měly být vytvořeny systémy pro sběr a zpětný odběr a třídící zařízení, aby bylo zajištěno vhodné a bezpečné nakládání s veškerým stavebním odpadem; vyzývá Komisi, aby v této souvislosti předložila návrh konkrétních opatření v rámci akčního plánu pro oběhové hospodářství a strategie pro udržitelné zastavěné prostředí;

9. zdůrazňuje, že energetická chudoba má velký rozsah a podle odhadu postihuje až na 50 miliónů domácností v EU; domnívá se, že jedním z hlavních cílů iniciativy „renovační vlna“ a připravovaných iniciativ v této oblasti by mělo být ukončení energetické chudoby a zajištění bezpečných a zdravých životních podmínek pro všechny; vítá záměr Komise věnovat se zejména renovaci domácností trpících energetickou chudobou; zdůrazňuje, že hnacím motorem v tomto odvětví musí být veřejný sektor; domnívá se, k podstatnému snížení energetické chudoby a ke zvyšování potenciálu pro lepší zdravotní podmínky by mohlo vést přijetí opatření na úsporu energie a energeticky úsporných spotřebních návyků;

10. konstatuje, že renovace budov by měly přispívat ke zvyšování kvality vnitřního ovzduší, bezpečnosti a zdravotních podmínek; znovu vyzývá k tomu, aby byly normy pro kvalitu vnitřního ovzduší zpřísněny tak, aby byly v souladu s normami WHO, a zdůrazňuje, že by tyto normy měly také přispět ke zlepšení kvality vnitřního ovzduší a termální a vizuální kvality vnitřního prostředí;

11. poukazuje na to, že v důsledku změny klimatu budou města v létě stále častěji vystaveny vyšším teplotám; dále vyzdvihuje celou řadu výhod ekologických řešení infrastruktury, které mohou zlepšit kvalitu ovzduší, pohodlí a odolnost vůči klimatickým jevům, výrazně snížit energetickou náročnost, přispět k obnově koloběhu vody, zvýšit biologickou rozmanitost v městském prostředí a současně podpořit zásady oběhového hospodářství; vyzývá Komisi a členské státy, aby při větších renovacích budov a nových stavbách budov podněcovaly využívání přírodních stavebních materiálů s nízkým obsahem uhlíku, zavádění zelených střech a zdí, chladných ploch a pasivních technik; vyzývá Komisi, aby k tomuto přihlédla a aby v rámci iniciativy „renovační vlna“ prosazovala energetická řešení infrastruktury;

12. je si vědom potenciálu, který má systém „pasů pro renovaci budov“ při zvyšování energetické účinnosti fondu budov a při poskytování plánů důkladné renovace vlastníkům; zdůrazňuje význam sloučení všech údajů o budově do jednoho digitálního nástroje, za účelem překonání stávající roztříštěnosti trhu; domnívá se, že to by mělo zahrnovat možnost materiálu dostat se znovu do oběhu, posuzování faktorů kvality vnitřního ovzduší a promyšlené ukazatele založené na stávajících environmentálních nástrojích a normách; poukazuje na potenciál jednotných norem energetické náročnosti při zohlednění různorodosti místních podmínek, zejména podmínek klimatických, a poukazuje na význam dokladu (pasu) pro materiály a vytvoření celounijní otevřené normy týkající se informací o složení stavebních výrobků, které by měly přispět k používání netoxických recyklovatelných materiálů; konstatuje, že oběhové hospodářství by mělo přispět k tomu, aby se materiály dostávaly zpátky do oběhu a aby se zvýšila jejich schopnost recyklace;

13. zdůrazňuje, že majitelé domů, zejména pokud mají nízké příjmy a pokud jejich domy mají nízkou energetickou účinnost, bytová družstva, poskytovatelé veřejného bydlení a místní orgány by měli být podporováni při posilování klimatické odolnosti svých nemovitostí a zastavěného prostředí např. z grantů nebo finančních nástrojů založených na zásadě adicionality VFR, z vnitrostátních rozpočtů a z prostředků soukromého sektoru;

14. vyzdvihuje úlohu skupiny Evropské investiční banky při poskytování úvěrů, záruk a finančních nástrojů, jako je Soukromé financování pro energetickou účinnost (PF4EE), záruční nástroj „Inteligentní financování inteligentních budov“, a také rámec programu InvestEU a investiční plán Zelené dohody pro Evropu, na financování iniciativ a služeb ve spojitosti s malými rentabilními renovačními projekty a renovacemi budov určených pro sociální bydlení; podporuje vývoj flexibilních finančních platforem, jež by zajistily kompletní řešení, která by místním bankám, finančním prostředníkům a poskytovatelům energií umožnila sdílet investice s cílem mobilizovat atraktivní finanční produkty pro obnovitelnou energii a energetickou účinnost; bere na vědomí zprávu Evropského účetního dvora ze dne 28. dubna 2020 o energetické účinnosti budov; lituje, že se při přidělování prostředků na projekty nepřihlíží k analýze nákladů a přínosů; vyzývá proto členské státy, aby vzaly v úvahu odborné pokyny Komise týkající se financování; je znepokojen, že Komise není schopna posoudit, nakolik prostředky z rozpočtu EU přispívají k dosažení unijního cíle zvyšování energetické účinnosti, což je výsledkem nedostatečného sledování projektů, a vyzývá ji proto, aby přijala opatření k jejich dokonalejšímu sledování;

15. poukazuje na to, že úspěch iniciativy „renovační vlna“ závisí na zapojení všech aktérů hodnotového řetězce; zdůrazňuje, že menší a zejména středně velké projekty potřebují dodatečnou podporu a technickou asistenci k tomu, aby získaly přístup k finančním prostředkům; poukazuje proto na důležitost jednotných středisek, které by poskytovaly informace a poradenství a umožňovaly rozšiřovat kapacitu na místní, regionální a celostátní úrovni;

16. vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly hloubkové renovace, a to i tak, že budou dále podněcovat investice do tepelné izolace a začleňování zdrojů obnovitelné energie, technologicky neutrálním způsobem podporovat průmyslovou kapacitu pro inovativní stavební materiály a systémy, konkrétně prostřednictvím fondů pro výzkum a zvyšování kvalifikace, současně pomohou poskytovat ucelená řešení, která by mohla být využita pro urychlení hloubkových renovací tak, že by hypotéky na nákup stávajících energeticky neúčinných budov podpořily granty na investice do hloubkových renovací;

17. vyzývá příští německé předsednictví Rady, aby v zájmu obnovy ekonomik EU, zejména MSP, podporovala integrované renovace budov a jejich vedlejší přínosy a Lipskou chartu a aby pro všechny občany zajistilo cenově dostupné, pohodlné a vysoce výkonné bydlení a přístup k obnovitelné energii;

18. konstatuje, že existují jen omezené možnosti k ověření environmentálních vlastností produktů, které vstupují na trh Společenství, zejména produktů ze třetích zemí; domnívá se proto, že je nezbytné sledovat dodavatelské řetězce a na hranicích EU brát v potaz aktuální podmínky těžby, zpracování a dopravy produktů;

19. uznává, že certifikované dřevo má z hlediska životního prostředí potenciál jako úložiště uhlíku a jako udržitelný stavební materiál namísto materiálů s vysokými emisemi uhlíku; zdůrazňuje, že dřevo na stavební materiál i na biomasu pro výrobu energie by mělo být těženo pouze v mezích udržitelnosti;

20. zdůrazňuje, že digitální technologie mají potenciál zvýšit účinnost stavebních postupů a fungování budov, a přispět tak k úsporám energie; vyzývá Komisi, aby s cílem digitalizovat technickou specifikaci budov, mj. jejich energetickou náročnost, podpořila stanovení společných zásad a norem v oblasti veřejných zakázek;

21. konstatuje, že pro investice do energeticky účinných renovací existují překážky jako například rozdílná motivace, vysoké investiční náklady či střední a dlouhá doba návratnosti investic; vybízí Komisi, aby vytvořila tržní politický rámec s cílem stimulovat investice a místní inovační iniciativy, zejména v návaznosti na krizi onemocnění COVID-19 a jeho dopad na veřejné a soukromé finance; je pevně přesvědčen o tom, že je nutné, aby veškerou vyšší regulatorní zátěž nebo krátkodobé náklady doprovázely dlouhodobé finanční pobídky;

22. poukazuje na to, že je nutné podporovat renovaci budov, které jsou součástí kulturního dědictví, aby bylo dosaženo jejich vyšší energetické účinnosti, a zároveň dodržovat požadavky památkové péče a tyto budovy chránit;

23. konstatuje, že těmto budovám už významně škodí vliv změny klimatu a extrémní povětrnostní podmínky, jako jsou záplavy, prudký vítr a vlny veder; zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby mezi přizpůsobováním se změně klimatu v oblasti budov a jejím zmírňováním existovala pevná vazba, a vytvořit konkrétní pobídky pro investice, které by dosáhly obou těchto cílů;

24. je si vědom potenciálu budov z hlediska skladování energie, který mají díky masivním stavebním prvkům;


INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Členové přítomní při konečném hlasování

Nikos Androulakis, Bartosz Arłukowicz, Margrete Auken, Simona Baldassarre, Marek Paweł Balt, Aurelia Beigneux, Monika Beňová, Sergio Berlato, Malin Björk, Simona Bonafè, Delara Burkhardt, Pascal Canfin, Sara Cerdas, Mohammed Chahim, Tudor Ciuhodaru, Nathalie Colin-Oesterlé, Miriam Dalli, Esther de Lange, Christian Doleschal, Marco Dreosto, Bas Eickhout, Eleonora Evi, Agnès Evren, Fredrick Federley, Pietro Fiocchi, Catherine Griset, Jytte Guteland, Teuvo Hakkarainen, Martin Hojsík, Pär Holmgren, Jan Huitema, Yannick Jadot, Adam Jarubas, Petros Kokkalis, Athanasios Konstantinou, Ewa Kopacz, Ryszard Antoni Legutko, Peter Liese, Sylvia Limmer, Javi López, César Luena, Fulvio Martusciello, Liudas Mažylis, Joëlle Mélin, Silvia Modig, Dolors Montserrat, Alessandra Moretti, Dan-Ștefan Motreanu, Jutta Paulus, Stanislav Polčák, Jessica Polfjärd, Frédérique Ries, María Soraya Rodríguez Ramos, Sándor Rónai, Rob Rooken, Silvia Sardone, Christine Schneider, Günther Sidl, Nicolae Ştefănuță, Nils Torvalds, Edina Tóth, Véronique Trillet-Lenoir, Petar Vitanov, Alexandr Vondra, Mick Wallace, Pernille Weiss, Michal Wiezik, Tiemo Wölken, Anna Zalewska

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Michael Bloss, Asger Christensen, Margarita de la Pisa Carrión, Sven Giegold, Kateřina Konečná, Danilo Oscar Lancini, Ulrike Müller, Lídia Pereira, Maria Spyraki

Náhradníci (čl. 209 odst. 7) přítomní při konečném hlasování

Ciarán Cuffe

 


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
POŽÁDANÉM O STANOVISKO

77

+

PPE

Bartosz ARŁUKOWICZ, Nathalie COLIN-OESTERLÉ, Christian DOLESCHAL, Agnès EVREN, Adam JARUBAS, Ewa KOPACZ, Esther de LANGE, Peter LIESE, Marian-Jean MARINESCU, Fulvio MARTUSCIELLO, Liudas MAŽYLIS, Dolors MONTSERRAT, Dan-Ștefan MOTREANU, Lídia PEREIRA, Stanislav POLČÁK, Jessica POLFJÄRD, Christine SCHNEIDER, Maria SPYRAKI, Edina TÓTH, Pernille WEISS, Michal WIEZIK

S&D

Nikos ANDROULAKIS, Marek Paweł BALT, Monika BEŇOVÁ, Simona BONAFÈ, Delara BURKHARDT, Sara CERDAS, Mohammed CHAHIM, Tudor CIUHODARU, Miriam DALLI, Jytte GUTELAND, Javi LÓPEZ, César LUENA, Alessandra MORETTI, Sándor RÓNAI, Günther SIDL, Petar VITANOV, Tiemo WÖLKEN

RENEW

Pascal CANFIN, Asger CHRISTENSEN, Fredrick FEDERLEY, Martin HOJSÍK, Jan HUITEMA, Ulrike MÜLLER, Frédérique RIES, María Soraya RODRÍGUEZ RAMOS, Nicolae ŞTEFĂNUȚĂ, Nils TORVALDS, Véronique TRILLET-LENOIR

ID

Simona BALDASSARRE, Aurelia BEIGNEUX, Marco DREOSTO, Catherine GRISET, Danilo Oscar LANCINI, Joëlle MÉLIN, Silvia SARDONE

VERTS/ALE

Margrete AUKEN, Michael BLOSS, Ciarán CUFFE, Bas EICKHOUT, Sven GIEGOLD, Pär HOLMGREN, Yannick JADOT, Jutta PAULUS

ECR

Sergio BERLATO, Margarita DE LA PISA CARRIÓN, Pietro FIOCCHI, Ryszard Antoni LEGUTKO, Alexandr VONDRA, Anna ZALEWSKA

EUL/NGL

Malin BJÖRK, Petros KOKKALIS, Kateřina KONEČNÁ, Silvia MODIG, Mick WALLACE

NI

Eleonora EVI, Athanasios KONSTANTINOU

 

2

-

ID

Sylvia LIMMER

ECR

Rob ROOKEN

 

1

0

ID

Teuvo HAKKARAINEN

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 


 

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

6.7.2020

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

57

7

12

Členové přítomní při konečném hlasování

François Alfonsi, Nicola Beer, Hildegard Bentele, Tom Berendsen, Vasile Blaga, Michael Bloss, Manuel Bompard, Paolo Borchia, Marc Botenga, Markus Buchheit, Klaus Buchner, Cristian-Silviu Buşoi, Jerzy Buzek, Carlo Calenda, Andrea Caroppo, Maria da Graça Carvalho, Ignazio Corrao, Ciarán Cuffe, Josianne Cutajar, Nicola Danti, Pilar del Castillo Vera, Martina Dlabajová, Christian Ehler, Niels Fuglsang, Lina Gálvez Muñoz, Claudia Gamon, Jens Geier, Nicolás González Casares, Bart Groothuis, András Gyürk, Henrike Hahn, Robert Hajšel, Ivo Hristov, Ivars Ijabs, Romana Jerković, Eva Kaili, Seán Kelly, Izabela-Helena Kloc, Łukasz Kohut, Zdzisław Krasnodębski, Andrius Kubilius, Miapetra Kumpula-Natri, Thierry Mariani, Marisa Matias, Eva Maydell, Georg Mayer, Joëlle Mélin, Iskra Mihaylova, Dan Nica, Angelika Niebler, Ville Niinistö, Aldo Patriciello, Mauri Pekkarinen, Mikuláš Peksa, Tsvetelina Penkova, Markus Pieper, Clara Ponsatí Obiols, Jérôme Rivière, Robert Roos, Sara Skyttedal, Maria Spyraki, Jessica Stegrud, Beata Szydło, Riho Terras, Patrizia Toia, Evžen Tošenovský, Marie Toussaint, Isabella Tovaglieri, Henna Virkkunen, Pernille Weiss, Carlos Zorrinho

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Izaskun Bilbao Barandica, Eleonora Evi, Fredrick Federley, Klemen Grošelj, Elena Kountoura, Edina Tóth

 


 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

57

+

EPP

Hildegard Bentele, Tom Berendsen, Vasile Blaga, Cristian-Silviu Buşoi, Jerzy Buzek, Maria Da Graça Carvalho, Pilar Del Castillo Vera, Christian Ehler, András Gyürk, Seán Kelly, Andrius Kubilius, Eva Maydell, Angelika Niebler, Aldo Patriciello, Markus Pieper, Sara Skyttedal, Maria Spyraki, Riho Terras, Edina Tóth, Henna Virkkunen, Pernille Weiss

S&D

Carlo Calenda, Josianne Cutajar, Niels Fuglsang, Lina Gálvez Muñoz, Jens Geier, Nicolás González Casares, Robert Hajšel, Ivo Hristov, Romana Jerković, Eva Kaili, Łukasz Kohut, Miapetra Kumpula-Natri, Dan Nica, Tsvetelina Penkova, Patrizia Toia, Carlos Zorrinho

RENEW

Nicola Beer, Izaskun Bilbao Barandica, Nicola Danti, Fredrick Federley, Claudia Gamon, Klemen Grošelj, Ivars Ijabs, Iskra Mihaylova, Mauri Pekkarinen

Greens

François Alfonsi, Michael Bloss, Klaus Buchner, Ciarán Cuffe, Henrike Hahn, Ville Niinistö, Mikuláš Peksa

GUE

Elena Kountoura

NI

Ignazio Corrao, Eleonora Evi, Clara Ponsatí Obiols

 

7

-

RENEW

Bart Groothuis

ECR

Izabela-Helena Kloc, Zdzisław Krasnodębski, Robert Roos, Jessica Stegrud, Beata Szydło, Evžen Tošenovský

 

12

0

RENEW

Martina Dlabajová

ID

Paolo Borchia, Markus Buchheit, Andrea Caroppo, Thierry Mariani, Georg Mayer, Joëlle Mélin, Jérôme Rivière, Isabella Tovaglieri

GUE

Manuel Bompard, Marc Botenga, Marisa Matias

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

[1] Úř. věst. L 328, 21.12.2019, s. 210.

[2] Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 75.

[3] Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82.

[4] Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1.

[5] Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 125.

[6] Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 54.

[7] Úř. věst.L 88, 4.4.2011, s. 5.

[8] Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51.

[9] Úř. věst.L 327, 22.12.2000, s. 1.

[10] Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7.

[11] Přijaté texty, P9_TA(2020)0001.

[12] Přijaté texty, P9_TA(2019)0078.

[13] Přijaté texty, P8_TA(2019)0217.

[14] Přijaté texty, P8_TA(2018)0438.

[15] Úř. věst. C 463, 21.12.2018, s.10.

[16] Úř. věst. C 204, 13.6.2018, s. 23.

[17] Úř. věst. C 204, 13.6.2018, s. 35.

[18] Ürge-Vorsatz, Diana, Tirado-Herrero, Sergio, Fegyverneky, Sándor, Arena, Daniele, Butcher, Andrew and Telegdy, Almos, Employment Impacts of a Large-Scale Deep Building Energy Retrofit Programme in Hungary, 2010; Janssen, Rod and Staniaszek, Dan, How Many Jobs? A Survey of the Employment Effects of Investment in Energy Efficiency of Buildings, The Energy Efficiency Industrial Forum, 2012.

[19] Světová zdravotnická organizace:  Over half a million premature deaths annually in the European Region attributable to household and ambient air pollution (Více než půl milionu předčasných úmrtí v evropském regionu ročně v důsledku znečištění ovzduší domácností a ovzduší v okolí), 2018.

[20] Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu, odstavec 22, přijaté texty, P9_TA(2020)0005.

[21] Sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640), strana 9.

[22]Směrnice Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2018/2002 ze dne 11. prosince 2018, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 210). Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 75). Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82.

[23] Castellazzi, L., Bertoldi, P., Economidou, M., Overcoming the split incentive barrier in the building sectors: unlocking the energy efficiency potential in the rental & multifamily sectors (Překonat rozdílné motivace ve stavebnictví: uvolnit potenciál energetické účinnosti v odvětví nájemního bydlení a bytových domů), Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2017, https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/bitstream/JRC101251/ldna28058enn.pdf

[24] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU, Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 125.

[25] Hyland, Marie, Lyons, Ronan, Lyons, Sean, The value of domestic building energy efficiency - evidence from Ireland, Energy Economics, Vol. 40,  2012; Mangold, Mikael, Österbring, Magnus, Wallbaum, Holger, Thuvander, Liane, Femenias, Paula, Socio-economic impact of renovation and retrofitting of the Gothenburg building stock, Energy and Buildings, Vol. 123, 2016.

[26] Zvláštní zpráva Evropského účetního dvora č. 11/2020 ze dne 28. dubna 2020 „Energetická účinnost budov: je třeba klást větší důraz na nákladovou efektivnost“, https://www.eca.europa.eu/cs/Pages/DocItem.aspx?did=53483

[27] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 5).

[28] Evropský účetní dvůr, citované dílo.

[29] Sdělení Komise o zadávání veřejných zakázek v zájmu lepšího životního prostředí (COM(2008)0400)

[30] Pracovní dokument útvarů Komise - posouzení dopadů, který je připojen k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov, s. 95–97 (SWD (2016)0414).

[35] EU-SILC, 2017.

[36] EU-SILC, 2012.

[37] ACER Market Monitoring Report 2015

[39] „How many Jobs?“ (Kolik pracovních míst) a Deep retrofit Hungary report“ (Zpráva o hloubkových renovacích v Maďarsku)

[40]Podle výpočtů Evropského institutu pro energetickou náročnost budov (Buildings Performance Institute Europe, BPIE) má Evropa přibližně 25 miliard m2 podlahové plochy. Renovace ve výši 3 % ročně znamená renovovat každý rok 750 milionů m2. Náklady na hloubkovou renovaci se pohybují mezi 300 a 800 EUR/m2, v závislosti na místních nákladech a na stavu budovy. Dotace ve výši 100 EUR na renovovaný m2 vyžadují 75 miliard EUR ročně. Každoroční dotace ve výši 75 miliard EUR po dobu příštích 10 let by mohly podpořit míru hloubkové renovace ve výši 3 % ročně. Tato částka by podpořila investice do hloubkových renovací s návratností 12 až 30 %, jež by přinesly úspory energie ve výši nejméně 50 %.

Poslední aktualizace: 2. září 2020Právní upozornění - Ochrana soukromí