ZPRÁVA o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci

15.7.2020 - (COM(2020)0022 – C9-0007/2020 – 2020/0006(COD)) - ***I

Výbor pro regionální rozvoj
Zpravodaj: Manolis Kefalogiannis
Zpravodajové (*):
Siegfried Mureşan, Rozpočtový výbor
Henrike Hahn, Hospodářský a měnový výbor
Mounir Satouri, Výbor pro zaměstnanost a sociální věci
Alexandr Vondra, Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
Jerzy Buzek, Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku,
(*) Přidružený výbor – článek 57 jednacího řádu


Postup : 2020/0006(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A9-0135/2020

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci

(COM(2020)0022 – C9-0007/2020 – 2020/0006(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

 s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2020)0022) a na pozměněný návrh (COM(2020)0460),

 s ohledem na čl. 294 odst. 2, čl. 175 třetí odstavec a čl. 322 odst. 1 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0007/2020),

 s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

 po konzultaci s Účetním dvorem,

 po konzultaci s Evropským hospodářským a sociálním výborem

 po konzultaci s Výborem regionů,

 s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

 s ohledem na stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro hospodářské a měnové záležitosti, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro dopravu a cestovní ruch a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova,

 s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj (A9-0135/2020),

1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.


Pozměňovací návrh  1

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1) Právní rámec upravující politiku soudržnosti Unie na období 2021–2027 přispívá v souvislosti s příštím víceletým finančním rámcem k plnění závazků Unie při provádění Pařížské dohody a cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje, neboť soustředí finanční prostředky Unie na ekologické cíle. Toto nařízení provádí jednu z priorit stanovených ve sdělení o Zelené dohodě pro Evropu (dále jen „Zelená dohoda pro Evropu“)11 a je součástí investičního plánu pro udržitelnou Evropu, na jehož základě se v rámci mechanismu pro spravedlivou transformaci v kontextu politiky soudržnosti poskytuje účelové financování s cílem pokrýt hospodářské a sociální náklady na transformaci na klimaticky neutrální a oběhové hospodářství, v němž jsou veškeré zbývající emise skleníkových plynů kompenzovány odpovídajícími absorpcemi.

(1) Právní rámec upravující politiku soudržnosti Unie na období 2021–2027 přispívá v souvislosti s příštím víceletým finančním rámcem k plnění závazků Unie při provádění Pařížské dohody, a tedy k omezení globálního nárůstu teploty na úroveň nižší než 1,5 °C, cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje a evropského pilíře sociálních práv, neboť soustředí finanční prostředky Unie na ekologické cíle. Toto nařízení provádí jednu z priorit stanovených ve sdělení o Zelené dohodě pro Evropu (dále jen „Zelená dohoda pro Evropu“)11 a je součástí investičního plánu pro udržitelnou Evropu12, na jehož základě se v rámci mechanismu pro spravedlivou transformaci v kontextu politiky soudržnosti poskytuje účelové financování s cílem pokrýt hospodářské, sociální a environmentální náklady na transformaci na klimaticky neutrální a oběhové hospodářství, v němž jsou veškeré zbývající emise skleníkových plynů kompenzovány odpovídajícími absorpcemi, přičemž se zohledňují dopady pandemie COVID-19.

__________________

__________________

11 COM(2019) 640 final, 11.12.2019.

11 COM(2019) 640 final, 11.12.2019.

12 COM(2020) 21, 14.1.2020.

12 COM(2020) 21, 14.1.2020.

Pozměňovací návrh  2

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2) Transformace na klimaticky neutrální a oběhové hospodářství je jedním z nejdůležitějších politických cílů Unie. Dne 12. prosince 2019 schválila Evropská rada v souladu s cíli Pařížské dohody cíl dosáhnout do roku 2050 klimaticky neutrální Unie. I když boj proti změně klimatu a zhoršování stavu životního prostředí přinese v dlouhodobém horizontu prospěch všem a ve střednědobém horizontu příležitosti a výzvy pro všechny, ne všechny regiony a členské státy začínají s transformací ze stejné výchozí pozice a ne všechny jsou schopny stejně reagovat. Některé jsou pokročilejší než jiné a transformace s sebou přináší větší sociální a hospodářské dopady na ty regiony, které jsou silně závislé na fosilních palivech, zejména na uhlí, lignitu, rašelině a ropné břidlici, nebo na odvětvích s vysokými emisemi skleníkových plynů. Tato situace s sebou přináší nejen riziko, že rychlost transformace bude při realizaci klimatických opatření v Unii odlišná, ale také rostoucí nerovnosti mezi regiony, což narušuje plnění cílů v oblasti sociální, hospodářské a územní soudržnosti.

(2) Transformace na klimaticky neutrální a oběhové hospodářství je jedním z nejdůležitějších politických cílů Unie. Dne 12. prosince 2019 schválila Evropská rada v souladu s cíli Pařížské dohody cíl dosáhnout do roku 2050 klimaticky neutrální Unie. I když boj proti změně klimatu a zhoršování stavu životního prostředí přinese v dlouhodobém horizontu prospěch všem a ve střednědobém horizontu příležitosti a výzvy pro všechny, ne všechny regiony a členské státy začínají s transformací ze stejné výchozí pozice a ne všechny jsou schopny stejně reagovat. Některé jsou pokročilejší než jiné a transformace s sebou přináší větší sociální, hospodářské a environmentální dopady na ty regiony, které jsou silně závislé na fosilních palivech, zejména na uhlí, lignitu, rašelině pro energetické využití a ropné břidlici, nebo na odvětvích s vysokými emisemi skleníkových plynů. Tato situace s sebou přináší nejen riziko, že rychlost transformace bude při realizaci klimatických opatření v Unii odlišná, ale také rostoucí nerovnosti mezi regiony, zejména pokud jde o nejvzdálenější regiony, odlehlé, ostrovní a zeměpisně znevýhodněné oblasti a oblasti, které mají problém s vylidňováním, což narušuje plnění cílů v oblasti sociální, hospodářské a územní soudržnosti.

Pozměňovací návrh  3

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3) Aby byla transformace úspěšná, musí být pro všechny spravedlivá a sociálně přijatelná. Proto musí Unie i členské státy od samého počátku brát v úvahu hospodářské a sociální dopady transformace a využít všechny možné nástroje ke zmírnění jejích nepříznivých důsledků. V tomto ohledu hraje významnou úlohu rozpočet Unie.

(3) Aby byla transformace úspěšná, musí být pro všechny spravedlivá, inkluzivní a sociálně přijatelná. Proto musí Unie, členské státy a jejich regiony od samého počátku brát v úvahu hospodářské, sociální a environmentální dopady transformace a využít všechny možné nástroje ke zmírnění jejích nepříznivých důsledků. V tomto ohledu hraje významnou úlohu rozpočet Unie, který má zajistit, že nikdo nezůstane opominut.

Pozměňovací návrh  4

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4) Jak je stanoveno v Zelené dohodě pro Evropu a investičním plánu pro udržitelnou Evropu, měl by mechanismus pro spravedlivou transformaci doplňovat ostatní opatření příštího víceletého finančního rámce na období 2021–2027. Sloučením rozpočtových výdajů Unie na klimatické a sociální cíle na regionální úrovni by měl tento mechanismus přispět k řešení sociálních a hospodářských důsledků transformace Unie směrem ke klimatické neutralitě.

(4) Jak je stanoveno v Zelené dohodě pro Evropu a investičním plánu pro udržitelnou Evropu, měl by mechanismus pro spravedlivou transformaci doplňovat ostatní opatření příštího víceletého finančního rámce na období 2021–2027. Sloučením rozpočtových výdajů Unie na klimatické a sociální cíle na regionální úrovni a podporou udržitelného hospodářství, zelených pracovních míst a veřejného zdraví by měl tento mechanismus přispět k řešení sociálních, hospodářských a environmentálních důsledků, které má transformace Unie směrem ke klimatické neutralitě do roku 2050 zejména pro dotčené pracovníky.

Pozměňovací návrh  5

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5) Tímto nařízením se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci (dále jen „FST“), který je v rámci politiky soudržnosti jedním z pilířů mechanismu pro spravedlivou transformaci. Cílem tohoto fondu je zmírnit nepříznivé účinky klimatické transformace tím, že podpoří nejvíce postižená území a dotčené pracovníky. V souladu se specifickým cílem FST by opatření podporovaná z FST měla přímo přispět ke zmírnění dopadu transformace, a to financováním diverzifikace a modernizace místního hospodářství a zmírněním negativních dopadů na zaměstnanost. To se odráží ve specifickém cíli FST, který je stanoven na stejné úrovni a uveden spolu s cíli politiky stanovenými v článku [4] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].

(5) Tímto nařízením se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci (dále jen „FST“), který je v rámci politiky soudržnosti jedním z pilířů mechanismu pro spravedlivou transformaci. Cílem tohoto fondu je zmírnit a kompenzovat nepříznivé účinky klimatické transformace tím, že podpoří nejvíce postižená území a dotčené pracovníky, a prosazovat na těchto územích vyváženou sociálně-ekonomickou transformaci, která bojuje proti sociální nejistotě a nestabilnímu podnikatelskému prostředí. V souladu se specifickým cílem FST by opatření podporovaná z FST měla přímo přispět ke zmírnění dopadu transformace, a to financováním diverzifikace a modernizace místního hospodářství obnovou přírodních statků a zmírněním negativních dopadů na zaměstnanost a životní úroveň. To se odráží ve specifickém cíli FST, který je stanoven na stejné úrovni a uveden spolu s cíli politiky stanovenými v článku [4] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].

Pozměňovací návrh  6

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6) Vzhledem k významu boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provést Pařížskou dohodu a splnit cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje a k ambicióznějším cílům Unie navrženým v Zelené dohodě pro Evropu by FST měl výrazně přispět k zohlednění oblasti klimatu. Zdroje z finančního krytí FST budou doplňkové a budou prováděny nad rámec investic, které jsou zapotřebí k dosažení celkového cíle vynaložit 25 % výdajů z rozpočtu Unie na realizaci klimatických cílů. Zdroje převedené z EFRR a ESF+ plně přispějí k dosažení tohoto cíle.

(6) Vzhledem k významu boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provést Pařížskou dohodu a cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje a ambicióznějším cílům Unie navrženým v Zelené dohodě pro Evropu, by FST měl výrazně přispět k zohlednění oblasti klimatu a životního prostředí. Zdroje z finančního krytí FST budou doplňkové a budou poskytovány nad rámec investic, které jsou zapotřebí k dosažení celkového cíle vynaložit 30 % výdajů z rozpočtu Unie na realizaci klimatických cílů. Zdroje dobrovolně převedené z EFRR a ESF+ by mohly plně přispět k dosažení tohoto cíle.

Pozměňovací návrh  7

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(7) Zdroje z FST by měly doplnit zdroje dostupné v rámci politiky soudržnosti.

(7) Zdroje z FST by měly doplnit zdroje dostupné v rámci politiky soudržnosti. Zřízení FST by nemělo vést ke škrtům v jiných fondech v oblasti soudržnosti ani k povinným převodům z nich.

Pozměňovací návrh  8

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 8

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8) Transformace na klimaticky neutrální ekonomiku je pro všechny členské státy výzvou. Bude obzvláště náročná pro ty členské státy, jež jsou silně závislé na fosilních palivech nebo průmyslových činnostech náročných na emise skleníkových plynů, které mají být utlumeny nebo se musí přizpůsobit v důsledku transformace na klimatickou neutralitu, a jež pro to nemají dostatečné finanční prostředky. Proto by měl být FST otevřený všem členským státům, ale při rozdělování jeho finančních prostředků by mělo být zohledněno, zda jsou členské státy schopny nezbytné investice pro transformaci na klimatickou neutralitu financovat.

(8) Transformace na klimaticky neutrální ekonomiku je pro všechny členské státy výzvou. Bude obzvláště náročná pro ty členské státy, jež jsou nebo donedávna byly silně závislé na fosilních palivech nebo průmyslových činnostech náročných na emise skleníkových plynů, které mají být utlumeny nebo se musí přizpůsobit v důsledku transformace na klimatickou neutralitu, a jež pro to nemají dostatečné finanční prostředky. Proto by měl být FST otevřený všem členským státům, ale při rozdělování jeho finančních prostředků by se měl klást důraz na nejpostiženější oblasti a mělo by být zohledněno, zda jsou členské státy schopny nezbytné investice pro transformaci na klimatickou neutralitu financovat, přičemž zvláštní pozornost by se měla věnovat nejméně rozvinutým regionům, nejvzdálenějším regionům, horským, ostrovním, řídce osídleným, venkovským, odlehlým a zeměpisně znevýhodněným oblastem, u kterých je transformaci energetiky na klimatickou neutralitu obtížnější provést z důvodu nízkého počtu obyvatel, a zohledněna by měla být i výchozí pozice každého členského státu.

Pozměňovací návrh  9

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9) Aby byl pro FST stanoven přiměřený finanční rámec, měla by Komise na základě objektivních kritérií stanovit roční rozpis dostupných přídělů podle jednotlivých členských států v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst.

(9) Aby byl pro FST stanoven přiměřený finanční rámec, měla by Komise na základě objektivních kritérií stanovit roční rozpis dostupných přídělů podle jednotlivých členských států v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst. Členské státy by měly zajistit, aby obce a města měly přímý přístup ke zdrojům FST, které jim budou poskytovány podle jejich objektivních potřeb.

Pozměňovací návrh  10

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10) V tomto nařízení jsou uvedeny typy investic, u nichž mohou být výdaje podpořeny z FST. Všechny podporované činnosti by měly být vykonávány při plném respektování priorit Unie v oblasti klimatu a životního prostředí. Seznam investic by měl zahrnovat ty investice, které podporují místní ekonomiky a jsou z dlouhodobého hlediska udržitelné, přičemž se zohlední všechny cíle Zelené dohody. Financované projekty by měly přispívat k transformaci na klimaticky neutrální a oběhové hospodářství. V upadajících odvětvích, jako je výroba energie založená na uhlí, lignitu, rašelině a ropné břidlici nebo těžební činnosti spojené s těmito pevnými fosilní palivy, by měla být podpora vázána na postupné ukončování činnosti a odpovídající snižování úrovně zaměstnanosti. Pokud jde o transformaci hospodářských odvětví s vysokými úrovněmi emisí skleníkových plynů, měly by být v souladu s klimatickými cíli EU do roku 2030 a klimatickou neutralitou EU do roku 205013 podporovány nové činnosti zaváděním nových technologií, nových postupů nebo produktů, které povedou k výraznému snížení emisí a zároveň zachovají a zlepší zaměstnanost a zabrání zhoršování životního prostředí. Zvláštní pozornost by měla být rovněž věnována činnostem, které podporují inovace a výzkum v oblasti vyspělých a udržitelných technologií, jakož i v oblastech digitalizace a konektivity, pokud tato opatření přispějí k transformaci na klimaticky neutrální a oběhové hospodářství a zmírní negativní vedlejší účinky této transformace.

(10) V tomto nařízení jsou uvedeny typy investic, u nichž mohou být výdaje podpořeny z FST. Všechny podporované činnosti by měly být vykonávány při plném respektování závazků a priorit Unie v oblasti klimatu a životního prostředí a v sociální oblasti. Seznam investic by měl zahrnovat ty investice, které podporují obyvatele, komunity a místní ekonomiky a jsou z dlouhodobého hlediska udržitelné, přičemž se zohlední všechny cíle Zelené dohody pro Evropu a evropského pilíře sociálních práv. Financované projekty by měly přispívat k postupné a úplné transformaci na udržitelné, klimaticky neutrální a oběhové hospodářství, které není zdrojem znečištění. V upadajících odvětvích, jako je výroba energie založená na uhlí, lignitu, rašelině a ropné břidlici nebo těžební činnosti spojené s těmito pevnými fosilní palivy, by měla být podpora vázána na postupné ukončování činnosti a odpovídající snižování úrovně zaměstnanosti. Pokud jde o transformaci hospodářských odvětví s vysokými úrovněmi emisí skleníkových plynů, měly by být v souladu s klimatickými cíli EU do roku 2030 a klimatickou neutralitou EU do roku 205013 podporovány nové činnosti zaváděním nových technologií, nových postupů nebo produktů, které povedou k výraznému snížení emisí a zároveň zachovají a rozšíří kvalifikovaná pracovní místa a zabrání zhoršování životního prostředí. Zvláštní pozornost by měla být rovněž věnována činnostem, které podporují inovace a výzkum v oblasti vyspělých a udržitelných technologií, jakož i v oblastech digitalizace, konektivity a inteligentní a udržitelné mobility, pokud tato opatření přispějí k transformaci na klimaticky neutrální a oběhové hospodářství a zmírní negativní vedlejší účinky této transformace a současně zohlední hospodářské, sociální a energetické charakteristiky každého členského státu. Důležitou součástí procesu transformace je kultura, vzdělávání a budování komunit, což by se mělo projevit rovněž v podpoře činností, které připomínají historii těžby v dané oblasti.

__________________

__________________

13 Jak je stanoveno ve sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance „Čistá planeta pro všechny Evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky“ (COM(2018) 773 final).

13 Jak je stanoveno ve sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance „Čistá planeta pro všechny Evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky“ (COM(2018) 773 final).

Pozměňovací návrh  11

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11) V zájmu ochrany občanů, kteří jsou při transformaci na klimatickou neutralitu nejzranitelnější, by měl FST podporovat také zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci dotčených pracovníků s cílem pomoci jim připravit se na nové pracovní příležitosti, jakož i poskytovat uchazečům o zaměstnání pomoc při hledání zaměstnání a jejich aktivním začleňování do trhu práce.

(11) V zájmu ochrany občanů, kteří jsou při transformaci na klimatickou neutralitu nejzranitelnější, by měl FST podporovat také zvyšování kvalifikace, rekvalifikaci a odbornou přípravu dotčených pracovníků a uchazečů o zaměstnání, zejména žen, s cílem pomoci jim připravit se na nové pracovní příležitosti a získat novou kvalifikaci vhodnější pro zelenou ekonomiku,  jakož i poskytovat uchazečům o zaměstnání pomoc při hledání zaměstnání a jejich aktivním začleňování do trhu práce. Hlavní zásadou pro podporu z FST by měla být podpora sociální soudržnosti.

Pozměňovací návrh  12

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12) S cílem posílit hospodářskou diverzifikaci území zasažených transformací by FST měl podporovat produktivní investice do malých a středních podniků. Produktivní investice by měly být chápany jako investice do fixního kapitálu nebo nehmotných aktiv podniků za účelem výroby zboží nebo poskytování služeb, čímž přispějí k tvorbě hrubého kapitálu a zaměstnanosti. V případě podniků jiných než malé a střední podniky by produktivní investice měly být podporovány pouze tehdy, pokud jsou nezbytné pro zmírnění ztrát pracovních míst v důsledku transformace, a to vytvořením nebo ochranou významného počtu pracovních míst, a pokud nevedou k přemístění nebo nevyplývají z přemístění podniku. Investice do stávajících průmyslových zařízení, včetně těch, které spadají pod unijní systém obchodování s emisemi, by měly být přípustné, pokud přispějí k transformaci na klimaticky neutrální ekonomiku do roku 2050 a jsou výrazně nižší než příslušné referenční hodnoty zavedené pro přidělování bezplatných povolenek podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES14 a pokud vedou k ochraně významného počtu pracovních míst. Veškeré takové investice by měly být náležitě odůvodněny v příslušném územním plánu spravedlivé transformace. V zájmu ochrany integrity vnitřního trhu a politiky soudržnosti by podpora poskytovaná podnikům měla být v souladu s pravidly Unie v oblasti státní podpory podle článků 107 a 108 SFEU a zejména podpora produktivních investic uskutečňovaných jinými než malými a středními podniky by měla být omezena na podniky nacházející se v oblastech, které byly pro účely čl. 107 odst. 3 písm. a) a c) SFEU označeny jako podporované oblasti.

(12) S cílem posílit hospodářskou diverzifikaci území zasažených transformací by FST měl podporovat produktivní investice do malých a středních podniků. Produktivní investice by měly být chápany jako investice do fixního kapitálu nebo nehmotných aktiv podniků za účelem výroby zboží nebo poskytování služeb, čímž přispějí k tvorbě hrubého kapitálu a zaměstnanosti. V případě podniků jiných než malé a střední podniky by produktivní investice měly být podporovány pouze tehdy, pokud jsou nezbytné pro zmírnění ztrát pracovních míst v důsledku transformace, a to vytvořením nebo ochranou významného počtu pracovních míst, a pokud nevedou k přemístění nebo nevyplývají z přemístění podniku. Investice do stávajících průmyslových zařízení, včetně těch, které spadají pod unijní systém obchodování s emisemi, by měly být přípustné, pokud přispějí k transformaci na klimaticky neutrální ekonomiku do roku 2050 a jsou výrazně nižší než příslušné referenční hodnoty zavedené pro přidělování bezplatných povolenek podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES14 a pokud vedou k vytváření a zachovávání významného počtu pracovních míst. Veškeré takové investice by měly být náležitě odůvodněny v příslušném územním plánu spravedlivé transformace, měly by být udržitelné a případně by měly být v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“ a zásadou „energetická účinnost v první řadě“. V zájmu ochrany integrity vnitřního trhu a politiky soudržnosti by podpora poskytovaná podnikům měla být v souladu s pravidly Unie v oblasti státní podpory podle článků 107 a 108 SFEU.

__________________

__________________

14 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).

14 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).

 

Pozměňovací návrh  13

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(12a) Podpora produktivních investic do jiných než malých a středních podniků prostřednictvím FST by měla být omezena na méně rozvinuté regiony a regiony v procesu transformace, jak stanovuje čl. 102 odst. 2 nařízení č. .../... [nařízení o společných ustanoveních].

Pozměňovací návrh  14

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13) Aby byla pro plánování zdrojů z FST v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst poskytnuta určitá flexibilita, mělo by být možné vypracovat samostatný program FST nebo přidělit zdroje FST jedné nebo několika specifickým prioritám v rámci programu podporovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu plus (ESF+) nebo Fondu soudržnosti. Podle článku 21a nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] by měly být zdroje FST navýšeny o doplňkové financování z EFRR a ESF+. Příslušné částky převedené z EFRR a ESF+ by měly odpovídat typu operací stanovených v územních plánech spravedlivé transformace.

(13) Aby byla pro plánování zdrojů z FST v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst poskytnuta určitá flexibilita, mělo by být možné vypracovat samostatný program FST nebo přidělit zdroje FST jedné nebo několika specifickým prioritám v rámci programu podporovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu plus (ESF+) nebo Fondu soudržnosti. Podle článku 21a nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] by zdroje FST mohly být dobrovolně navýšeny o doplňkové financování z EFRR a ESF+. Příslušné částky převedené z EFRR a ESF+ by měly odpovídat typu operací stanovených v územních plánech spravedlivé transformace.

Pozměňovací návrh  15

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14) Podpora z FST by měla být podmíněna účinným prováděním transformačního procesu na konkrétním území s cílem dosáhnout klimaticky neutrální ekonomiky. V tomto ohledu by členské státy měly ve spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami a s podporou Komise vypracovat územní plány spravedlivé transformace, v nichž bude proces transformace podrobně popsán v souladu s jejich vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu. Za tímto účelem by Komise měla vytvořit platformu pro spravedlivou transformaci, která by navázala na stávající platformu pro uhelné regiony procházející transformací a umožnila dvoustrannou a mnohostrannou výměnu získaných zkušeností a osvědčených postupů ve všech dotčených odvětvích.

(14) Podpora z FST by měla být podmíněna účinným a měřitelným prováděním transformačního procesu na konkrétním území s cílem dosáhnout klimaticky neutrální ekonomiky. V tomto ohledu by členské státy měly v rámci sociálního dialogu, ve spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami, v souladu se zásadou partnerství zakotvenou v článku 6 nařízení (EU) …/… [nové nařízení o společných ustanoveních] as podporou Komise vypracovat územní plány spravedlivé transformace, v nichž bude proces transformace podrobně popsán, v souladu s jejich vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu a případně i s ambicióznějšími cíli. Za tímto účelem by Komise měla vytvořit platformu pro spravedlivou transformaci, která by navázala na stávající platformu pro uhelné regiony procházející transformací a umožnila dvoustrannou a mnohostrannou výměnu získaných zkušeností a osvědčených postupů ve všech dotčených odvětvích.

Pozměňovací návrh  16

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15) V územních plánech spravedlivé transformace by měla být určena území, která jsou nejvíce postižena a na která by se měla soustředit podpora z FST, a popsána konkrétní opatření, jež mají být přijata k dosažení klimaticky neutrální ekonomiky, zejména pokud jde o přeměnu nebo uzavření zařízení zabývajících se výrobou fosilních paliv nebo jinými činnostmi s vysokými emisemi skleníkových plynů. Tato území by měla být přesně vymezena a měla by odpovídat regionům úrovně NUTS 3 nebo být jejich součástí. Plány by měly obsahovat podrobné informace o výzvách a potřebách těchto území a stanovit typ potřebných operací takovým způsobem, aby byl zajištěn soudržný rozvoj hospodářských činností odolných vůči změně klimatu, které jsou zároveň slučitelné s transformací na klimatickou neutralitu a cíli Zelené dohody. Finanční podporu z FST by měly obdržet pouze investice v souladu s plány transformace. Územní plány spravedlivé transformace by měly být součástí programů (podporovaných z EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti nebo případně z FST) schválených Komisí.

(15) V územních plánech spravedlivé transformace by měla být určena území, která jsou nejvíce postižena a na která by se měla soustředit podpora z FST, a popsána konkrétní opatření, jež mají být přijata k dosažení klimatických cílů Unie do roku 2030 a k zavedení klimaticky neutrální ekonomiky do roku 2050, zejména pokud jde o přeměnu nebo uzavření zařízení zabývajících se výrobou fosilních paliv nebo jinými činnostmi s vysokými emisemi skleníkových plynů, avšak současně by měly být zachovány a rozšiřovány pracovní příležitosti na dotčených územích s cílem zabránit sociálnímu vyloučení. Je třeba zohlednit zhoršující faktory, jako je míra nezaměstnanosti a trendy vylidňování.  Tato území by měla být přesně vymezena a měla by odpovídat regionům úrovně NUTS 3 nebo být jejich součástí. Plány by měly obsahovat podrobné informace o výzvách a potřebách těchto území a příležitostech s nimi spojených a stanovit typ potřebných operací takovým způsobem, aby byl zajištěn soudržný rozvoj hospodářských činností odolných vůči změně klimatu, které jsou zároveň slučitelné s transformací na klimatickou neutralitu a cíli Zelené dohody pro Evropu. Finanční podporu z FST by měly obdržet pouze investice v souladu s plány transformace. Územní plány spravedlivé transformace by měly být součástí programů (podporovaných z EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti nebo případně z FST) schválených Komisí.

Pozměňovací návrh  17

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 19

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(19) Cílů tohoto nařízení, tj. podpořit území, která se při transformaci na klimaticky neutrální ekonomiku potýkají s hospodářskou a sociální transformací, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států. Je to na jedné straně způsobeno zejména rozdíly v úrovni rozvoje různých území a zaostáváním nejvíce znevýhodněných regionů, jakož i omezenými finančními prostředky členských států a území, a na straně druhé potřebou soudržného prováděcího rámce, který zahrnuje několik fondů Unie v rámci sdíleného řízení. Jelikož těchto cílů může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 SEU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(19) Cílů tohoto nařízení, tj. podpořit obyvatele, ekonomiku a životní prostředí území, která se při transformaci na klimaticky neutrální ekonomiku potýkají s hospodářskou a sociální transformací, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států. Je to na jedné straně způsobeno zejména rozdíly v úrovni rozvoje různých území a zaostáváním nejvíce znevýhodněných regionů, jakož i omezenými finančními prostředky členských států a území, a na straně druhé potřebou soudržného prováděcího rámce, který zahrnuje několik fondů Unie v rámci sdíleného řízení a zajišťuje soulad s přísnými sociálními a environmentálními normami a podporu účasti pracovníků. Jelikož těchto cílů může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 SEU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

Pozměňovací návrh  18

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Tímto nařízením se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci (dále jen „FST“) s cílem podpořit území, která se z důvodu procesu transformace na klimaticky neutrální ekonomiku Unie do roku 2050 potýkají se závažnými sociálně-ekonomickými problémy.

1. Tímto nařízením se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci (dále jen „FST“) s cílem podpořit obyvatele, ekonomiku a životní prostředí území, která se z důvodu procesu transformace směrem k dosažení cílů Unie v oblasti energie a klimatu do roku 2030 a k zavedení klimaticky neutrální ekonomiky Unie do roku 2050 potýkají se závažnými sociálně-ekonomickými problémy.

Pozměňovací návrh  19

 

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

V souladu s čl. [4 odst. 1] druhým pododstavcem nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] přispívá FST k jedinému specifickému cíli „umožnit regionům a lidem řešit sociální, hospodářské a environmentální dopady transformace na klimaticky neutrální ekonomiku“.

V souladu s čl. [4 odst. 1] druhým pododstavcem nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] přispívá FST k jedinému specifickému cíli „umožnit regionům, lidem, podnikům a dalším zúčastněným stranám řešit sociální, hospodářské a environmentální dopady transformace na klimaticky neutrální ekonomiku do roku 2050 a průběžných cílů pro rok 2030 v souladu s cíli Pařížské dohody, jakož i dopady této transformace a průběžných cílů na zaměstnanost.

Pozměňovací návrh  20

 

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2 – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Zdroje pro FST v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst, které jsou k dispozici pro rozpočtový závazek na období 2021–2027, činí 11 270 459 000 EUR v běžných cenách, které mohou být případně navýšeny o dodatečné zdroje vyčleněné v rozpočtu Unie a o další zdroje v souladu s platným základním právním aktem.

2.  Zdroje pro FST v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst, které jsou k dispozici pro rozpočtový závazek na období 2021–2027, činí 25 358 532 750 EUR v cenách roku 2018 (dále jen „jistina“) a nepocházejí z převodu prostředků z jiných fondů, na které se vztahuje nařízení (EU) .../... [nové nařízení o společných ustanoveních]. Jistina může být případně navýšena o dodatečné zdroje vyčleněné v rozpočtu Unie a o další zdroje v souladu s platným základním právním aktem.

Pozměňovací návrh  21

 

Návrh nařízení

Čl. 3a – odst. 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Roční rozpis částky uvedené v odstavci 1 podle členských států je uveden v rozhodnutí Komise podle čl. 3 odst. 3 v souladu s metodikou stanovenou v příloze I.

3.  Na žádost členského státu je částka uvedená v  odst. 1 prvním pododstavci tohoto článku rovněž uvolněna na období 2025–2027. Příslušné roční rozpisy částky uvedené v odstavci 1 tohoto článku podle členských států jsou pro každé období uvedeny v rozhodnutí Komise podle čl. 3 odst. 3 v souladu s metodikou stanovenou v příloze I.

Pozměňovací návrh  22

 

Návrh nařízení

Článek 3 b (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 3b

 

Mechanismus ekologického odměňování

 

18 % všech částek uvedených v čl. 3 odst. 2 prvním pododstavci a čl. 3a odst. 1 prvním pododstavci se přiděluje podle tempa, jakým členské státy snižují emise skleníkových plynů, přičemž se vydělí jejich aktuálním průměrným HND.

Pozměňovací návrh  23

 

Návrh nařízení

Článek 3 c (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 3c

 

Zvláštní příděly pro nejvzdálenější regiony a ostrovy

 

1 % všech částek uvedených v čl. 3 odst. 2 prvním pododstavci a čl. 3a odst. 1 prvním pododstavci představuje zvláštní příděl pro ostrovy a 1 % zvláštní příděl pro nejvzdálenější regiony ve smyslu článku 349 SFEU, jenž se poskytuje dotčeným členským státům.

Pozměňovací návrh  24

 

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a) produktivní investice do malých a středních podniků, včetně začínajících podniků, které vedou k hospodářské diverzifikaci a přeměně;

a) produktivní a udržitelné investice do mikropodniků a malých a středních podniků, včetně začínajících podniků a udržitelného cestovního ruchu, které vedou k vytváření pracovních míst, modernizaci, hospodářské diverzifikaci a přeměně;

Pozměňovací návrh  25

 

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. b

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b) investice do zakládání nových podniků, mimo jiné prostřednictvím podnikatelských inkubátorů a poradenských služeb;

b) investice do zakládání nových podniků a rozvoje podniků stávajících, mimo jiné prostřednictvím podnikatelských inkubátorů a poradenských služeb, které vedou k vytváření pracovních míst;

Pozměňovací návrh  26

 

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. b a (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ba) investice do sociální infrastruktury, které vedou k vytváření pracovních míst a k hospodářské diverzifikaci;

Pozměňovací návrh  27

 

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. c

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c) investice do výzkumu a inovací a podpora přenosu pokročilých technologií;

c) investice do výzkumu a inovací, a to i na vysokých školách a ve veřejných výzkumných institucích, a podpora přenosu pokročilých technologií, které jsou  způsobilé k uvedení na trh;

Pozměňovací návrh  28

 

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. d

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d) investice do zavádění technologií a infrastruktur pro cenově dostupnou čistou energii, do snižování emisí skleníkových plynů, energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů;

d) investice do zavádění technologií a infrastruktur pro cenově dostupnou čistou energii a do jejích systémů, do snižování emisí skleníkových plynů, energetické účinnosti, technologií pro ukládání energie a do udržitelné energie z obnovitelných zdrojů, pokud to do značné míry vede k vytváření pracovních míst a zachování udržitelné zaměstnanosti;

Pozměňovací návrh  29

 

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. d a (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

da) investice do inteligentní a udržitelné mobility a ekologické dopravní infrastruktury;

Pozměňovací návrh  30

 

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. d b (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

db) investice do projektů zaměřených na boj proti energetické chudobě, zejména na sociální bydlení, a na podporu energetické účinnosti, klimaticky neutrálního přístupu a dálkového vytápění s nízkými emisemi v nejpostiženějších regionech;

Pozměňovací návrh  31

 

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. e

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e) investice do digitalizace a digitálního propojení;

e) Investice do digitalizace, digitálních inovací a digitálního propojení, včetně digitálního a přesného zemědělství;

Pozměňovací návrh  32

 

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. f

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

f) investice do obnovy a dekontaminace lokalit, rekultivace půdy a projektů pro nové využití;

f) investice do zelené infrastruktury, do obnovy a dekontaminace lokalit, brownfieldů a projektů pro nové využití v případech, kdy nelze uplatnit zásadu „znečišťovatel platí“;

Pozměňovací návrh  33

 

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. g a (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ga) zřizování a rozvoj sociálních a veřejných služeb obecného zájmu;

Pozměňovací návrh  34

 

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. g b (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

gb) investice do kultury, vzdělávání a budování komunit, včetně zhodnocení hmotného a nehmotného dědictví těžebního průmyslu a komunitních center;

Pozměňovací návrh  35

 

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. h

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

h) zvyšování kvalifikace a rekvalifikace pracovníků;

h) zvyšování kvalifikace, rekvalifikace a odborná příprava pracovníků a uchazečů o zaměstnání;

Pozměňovací návrh  36

 

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. i

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

i) pomoc uchazečům o zaměstnání při hledání zaměstnání;

i) pomoc uchazečům o zaměstnání při hledání zaměstnání, podpora aktivního stárnutí a podpora příjmu pracovníků v období přechodu mezi různými pracovními místy;

Pozměňovací návrh  37

 

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 2 – pododstavec 2 – písm. j

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

j) aktivní začleňování uchazečů o zaměstnání;

j) aktivní začleňování uchazečů o zaměstnání, zejména žen, zdravotně postižených a zranitelných skupin;

Pozměňovací návrh  38

 

Návrh nařízení

Čl. 4. – odst. 2 – pododstavec 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Kromě toho může FST v oblastech označených jako podporované oblasti ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. a) a c) SFEU podporovat produktivní investice do jiných než malých a středních podniků za předpokladu, že byly tyto investice schváleny jako součást územního plánu spravedlivé transformace na základě informací požadovaných podle čl. 7 odst. 2 písm. h). Takové investice jsou způsobilé pouze tehdy, jsou-li nezbytné k provedení územního plánu spravedlivé transformace.

Kromě toho může FST v méně rozvinutých regionech a v regionech v procesu transformace ve smyslu čl. 102 odst. 2 nařízení č. .../... [nové nařízení o společných ustanoveních] podporovat produktivní investice do jiných než malých a středních podniků za předpokladu, že byly tyto investice schváleny jako součást územního plánu spravedlivé transformace na základě informací požadovaných podle čl. 7 odst. 2 písm. h). Takové investice jsou způsobilé pouze tehdy, jsou-li nezbytné k provedení územního plánu spravedlivé transformace za účelem vytváření nových pracovních míst a pokud splňují sociální cíle pro tvorbu pracovních míst a cíle týkající se rovnosti žen a mužů, stejných odměn a životního prostředí, a pokud usnadňují transformaci na klimaticky neutrální ekonomiku, aniž by podporovaly přemisťování aktivit v souladu s čl. 60 odst. 1 nařízení č. .../...  [nové nařízení o společných ustanoveních].

Pozměňovací návrh  39

 

Návrh nařízení

Čl. 4. – odst. 2 – pododstavec 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Z FST mohou být podporovány rovněž investice k dosažení snížení emisí skleníkových plynů z činností uvedených v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, pokud byly tyto investice schváleny jako součást územního plánu spravedlivé transformace na základě informací požadovaných podle čl. 7 odst. 2 písm. i). Takové investice jsou způsobilé pouze tehdy, jsou-li nezbytné k provedení územního plánu spravedlivé transformace.

Z FST mohou být podporovány rovněž investice k dosažení snížení emisí skleníkových plynů z činností uvedených v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, pokud byly tyto investice schváleny jako součást územního plánu spravedlivé transformace na základě informací požadovaných podle čl. 7 odst. 2 písm. i) tohoto nařízení a jsou v souladu s ostatními podmínkami stanovenými ve druhém pododstavci tohoto odstavce. Takové investice jsou způsobilé pouze tehdy, jsou-li nezbytné k provedení územního plánu spravedlivé transformace.

Pozměňovací návrh  40

 

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 1 – písm. c

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c) podniky v obtížích definované v čl. 2 bodě 18 nařízení Komise (EU) č. 651/201416

c) podniky v obtížích definované v čl. 2 bodě 18 nařízení Komise (EU) č. 651/201416 vyjma případů, kdy jsou tyto obtíže způsobené procesem energetické transformace nebo kdy obtíže začaly po 15. únoru 2020 a byly způsobeny krizí související s onemocněním COVID-19;

__________________

__________________

16 Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1).

16 Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1).

Pozměňovací návrh  41

 

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 1 – písm. d

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d) investice související s výrobou, zpracováním, distribucí, skladováním nebo spalováním fosilních paliv;

d) investice související s výrobou, zpracováním, dopravou, distribucí, skladováním nebo spalováním fosilních paliv, ledaže by byly v souladu s odstavcem 1a;

Pozměňovací návrh  42

 

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 1 – písm. e

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e) investice do širokopásmové infrastruktury v oblastech, kde jsou alespoň dvě širokopásmové sítě rovnocenné kategorie.

e) investice do širokopásmové infrastruktury v oblastech, kde rovnocenná řešení poskytuje zákazníkům trh za konkurenčních podmínek;

Pozměňovací návrh  43

 

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 1 – písm. e a (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ea) investice do podniků jiných než MSP, které mají za následek přesun pracovních míst a výrobních procesů z jednoho členského státu do druhého nebo do třetí země;

Pozměňovací návrh  44

 

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 1 – písm. e b (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

eb) operace v regionu úrovně NUTS 2, v němž je v průběhu trvání programu naplánováno otevření nového dolu na černé či hnědé uhlí nebo ropnou břidlici, nebo místa těžby rašeliny, nebo opětovné otevření dočasně uzavřeného dolu na černé či hnědé uhlí nebo ropnou břidlici nebo místa těžby rašeliny.

Pozměňovací návrh  45

 

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 1 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Odchylně od čl. 5 odst. 1 písm. d) tohoto nařízení může Komise u regionů, které jsou velmi závislé na těžbě a spalování černého či hnědého uhlí, ropné břidlice nebo rašeliny, schválit územní plán spravedlivé transformace, který zahrnuje investice do činností spojených se zemním plynem, pokud lze tyto činnosti považovat za environmentálně udržitelné ve smyslu článku 3 nařízení (EU) č. .../2020 [nařízení o taxonomii] a tyto činnosti splňují tyto kumulativní podmínky:

 

a)  jsou využívány jako překlenovací technologie nahrazující černé a hnědé uhlí, rašelinu či ropnou břidlici;

 

b)  jsou udržitelně dostupné nebo jsou v souladu s využíváním čistého vodíku, bioplynu a biomethanu;

 

c)  přispívají k environmentálním cílům Unie v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně prostřednictvím urychlení úplného vyřazení černého a hnědého uhlí, rašeliny nebo ropné břidlice;

 

d)  vedou ke značnému snížení emisí skleníkových plynů a zmírnění znečištění ovzduší a zvyšují energetickou účinnost;

 

e)  napomáhají boji proti energetické chudobě;

 

f)  nenarušují rozvoj obnovitelných zdrojů energie na dotčených územích a jsou v souladu a v součinnosti s budoucím využíváním obnovitelných zdrojů energie.

 

V řádně odůvodněných případech může Komise rovněž schválit investice do činností, které nesplňují kritéria článku 3 nařízení (EU) č. .../2020 [nařízení o taxonomii], pokud splňují všechny ostatní podmínky uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce a členský stát je schopen v příslušném územním plánu spravedlivé transformace zdůvodnit, proč je třeba podpořit tyto činnosti, a prokáže soulad těchto činností s cíli a právními předpisy Unie v oblasti energetiky a klimatu a s vnitrostátním plánem dotčeného členského státu v oblasti energetiky a klimatu.

Pozměňovací návrh  46

 

Návrh nařízení

Čl. 6. – odst. 1 – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Zdroje FST se přidělují kategoriím regionů, v nichž se nacházejí dotčená území, na základě územních plánů spravedlivé transformace vypracovaných v souladu s článkem 7 a schválených Komisí v rámci programu nebo změny programu. Plánované zdroje mají podobu jednoho specifického programu či více specifických programů nebo jedné priority či více priorit v rámci programu.

Zdroje FST se přidělují kategoriím regionů, v nichž se nacházejí dotčená území nebo hospodářské činnosti, na základě územních plánů spravedlivé transformace vypracovaných v souladu s článkem 7 a schválených Komisí v rámci programu nebo změny programu. Plánované zdroje mají podobu jednoho specifického programu či více specifických programů nebo jedné priority či více priorit v rámci programu.

Pozměňovací návrh  47

 

Návrh nařízení

Čl. 6. – odst. 1 – pododstavec 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Komise schválí program pouze tehdy, pokud je určení území, která jsou nejvíce postižená procesem transformace a obsažená v příslušném územním plánu spravedlivé transformace, řádně odůvodněno a příslušný územní plán spravedlivé transformace je v souladu s vnitrostátním plánem dotčeného členského státu v oblasti energetiky a klimatu.

Pokud řádně nezdůvodní, že program neschválila, Komise program schválí, pokud je určení území, která jsou nejvíce postižená procesem transformace a obsažená v příslušném územním plánu spravedlivé transformace, řádně vymezeno a příslušný územní plán spravedlivé transformace je v souladu s vnitrostátním plánem dotčeného členského státu v oblasti energetiky a klimatu, cílem klimatické neutrality do roku 2050 a jeho průběžnými etapami do roku 2030 a s evropským pilířem sociálních práv.

Pozměňovací návrh  48

 

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Priorita či priority FST zahrnují zdroje FST, které se skládají z úplného nebo částečného přídělu FST pro členské státy a zdrojů převedených v souladu s článkem [21a] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních]. Celková částka zdrojů z EFRR a ESF+ převedených do FST odpovídá alespoň 1,5násobku částky podpory z FST na tuto prioritu s výjimkou zdrojů uvedených v čl. 3a odst. 1, avšak nepřesáhne trojnásobek této částky.

2. Priorita či priority FST zahrnují zdroje FST, které se skládají z úplného nebo částečného přídělu FST pro členské státy. Tyto zdroje mohou být doplněny o zdroje převedené na dobrovolném základě v souladu s článkem [21a] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních]. Celková částka zdrojů z EFRR a ESF+, které mají být převedeny na prioritu FST, nepřesáhne 1,5násobek částky podpory z FST na tuto prioritu. Zdroje převedené z EFRR a ESF+ si zachovají své původní cíle a zahrnou se do úrovní tematického zaměření EFRR a ESF+.

Pozměňovací návrh  49

 

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 2 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a. FST byl navržen pro nejzranitelnější komunity v každém regionu, a způsobilé projekty financované z FST, které napomáhají dosahování specifického cíle uvedeného v článku 2, tedy získají spolufinancování až do výše 85 % příslušných nákladů.

Pozměňovací návrh  50

 

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy spolu s příslušnými orgány dotčených území připraví jeden nebo více územních plánů spravedlivé transformace, které se vztahují na jedno či více dotčených území odpovídajících úrovni 3 společné klasifikace územních statistických jednotek (dále jen „regiony úrovně NUTS 3“) podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ve znění nařízení Komise (EU) č. 868/201417 nebo jeho částí, v souladu se šablonou uvedenou v příloze II. Tato území jsou nejvíce postižena hospodářskými a sociálními dopady vyplývajícími z transformace, zejména s ohledem na očekávané ztráty pracovních míst v odvětví výroby a využívání fosilních paliv a nutnost transformace výrobních procesů průmyslových zařízení s nejvyšší intenzitou emisí skleníkových plynů.

1. Členské státy spolu s příslušnými místními a regionálními orgány dotčených území v souladu se zásadou partnerství zavedenou článkem 6 nařízení (EU) .../... [nové nařízení o společných ustanoveních] a ve vhodných případech také za podpory EIB a EIF připraví jeden nebo více územních plánů spravedlivé transformace, které se vztahují na jedno či více dotčených území odpovídajících úrovni 3 společné klasifikace územních statistických jednotek (dále jen „regiony úrovně NUTS 3“) podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ve znění nařízení Komise (EU) č. 2016/206617 nebo jeho částí, v souladu se šablonou uvedenou v příloze II. Tato území jsou nejvíce postižena hospodářskými a sociálními dopady vyplývajícími z transformace, zejména s ohledem na očekávané ztráty pracovních míst v odvětví výroby a využívání fosilních paliv a nutnost transformace výrobních procesů průmyslových zařízení s nejvyšší intenzitou emisí skleníkových plynů.

__________________

__________________

17 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).

17 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).

Pozměňovací návrh  51

 

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 2 – písm. a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a) popis procesu transformace na klimaticky neutrální ekonomiku na vnitrostátní úrovni, včetně harmonogramu klíčových etap transformace, které jsou v souladu s nejnovější verzí vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu;

a) popis procesu transformace směrem k dosažení klimatických cílů Unie do roku 2030 a zavedení klimaticky neutrální ekonomiky do roku 2050 na vnitrostátní úrovni, včetně harmonogramu klíčových etap transformace, které jsou v souladu s nejnovější verzí vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu;

Pozměňovací návrh  52

 

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 2 – písm. b

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b) odůvodnění, proč byla tato území určena za nejvíce postižená procesem transformace popsaným v písmenu a) a proč by měla být podpořena z FST, v souladu s odstavcem 1;

b) odůvodnění, proč byla tato území určena za nejvíce postižená procesem transformace popsaným v písmenu a) a proč by měla být podpořena z FST, v souladu s odstavcem 1, včetně ukazatelů, jako je míra nezaměstnanosti a míra vylidňování;

Pozměňovací návrh  53

 

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 2 – písm. c

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c) posouzení výzev spojených s transformací, se kterými se nejvíce postižená území potýkají, včetně sociálního, hospodářského a environmentálního dopadu transformace na klimaticky neutrální ekonomiku, s uvedením možného počtu dotčených pracovních míst a ztrát pracovních míst, rozvojových potřeb a cílů, které mají být splněny do roku 2030, v souvislosti s transformací nebo ukončením činností s vysokými emisemi skleníkových plynů na těchto územích;

c) posouzení dopadů výzev spojených s transformací, se kterými se nejvíce postižená území potýkají, včetně sociálního, hospodářského a environmentálního dopadu transformace na klimaticky neutrální ekonomiku, s uvedením možného počtu dotčených pracovních míst a ztrát pracovních míst, potenciálního dopadu na příjmy státu a rozvojových potřeb a cílů, v souvislosti s transformací nebo ukončením činností s vysokými emisemi skleníkových plynů na těchto územích a s výzvami v oblasti energetické chudoby;

Pozměňovací návrh  54

 

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 2 – písm. d

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d) popis očekávaného přínosu podpory z FST pro řešení sociálních, hospodářských a environmentálních dopadů transformace na klimaticky neutrální ekonomiku;

d) popis očekávaného přínosu podpory z FST pro řešení sociálních, demografických, hospodářských, zdravotních a environmentálních dopadů transformace na klimaticky neutrální ekonomiku;

Pozměňovací návrh  55

 

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 2 – písm. e

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e) posouzení soudržnosti s ostatními národními, regionálními nebo územními strategiemi a plány;

e) ve vhodném případě posouzení soudržnosti s ostatními národními, regionálními nebo územními strategiemi a plány;

Pozměňovací návrh  56

 

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 2 – písm. h

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

h) pokud jsou podporovány produktivní investice do jiných než malých a středních podniků, vyčerpávající seznam těchto operací a podniků a odůvodnění nezbytnosti této podpory prostřednictvím analýzy nedostatků, z níž vyplývá, že očekávané ztráty pracovních míst by překročily očekávaný počet pracovních míst vytvořených bez investic;

h) pokud jsou podporovány produktivní investice do jiných než malých a středních podniků, orientační seznam těchto operací a podniků a odůvodnění nezbytnosti této podpory prostřednictvím analýzy nedostatků, z níž vyplývá, že očekávané ztráty pracovních míst by překročily očekávaný počet pracovních míst vytvořených bez investic;

Pozměňovací návrh  57

 

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Do přípravy a provádění územních plánů spravedlivé transformace se zapojí příslušní partneři v souladu s článkem [6] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].

3. Do přípravy a provádění územních plánů spravedlivé transformace se zapojí příslušní partneři v souladu s článkem [6] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] a ve vhodných případech také EIB a EIF.

Pozměňovací návrh  58

 

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Pro ukazatele výstupů se výchozí hodnoty stanoví na nulu. Milníky stanovené pro rok 2024 a cíle stanovené pro rok 2029 jsou kumulativní. Poté, co je žádost o změnu programu podaná podle čl. [14 odst. 2] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] Komisí schválena, cíle se nesmí měnit.

2. Pro ukazatele výstupů se výchozí hodnoty stanoví na nulu. Milníky stanovené pro rok 2024 a cíle stanovené pro rok 2029 jsou kumulativní.

Pozměňovací návrh  59

 

Návrh nařízení

Čl. 9 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pokud Komise na základě posouzení závěrečné zprávy o výkonnosti programu dospěje k závěru, že nebylo dosaženo alespoň 65 % cíle stanoveného pro jeden nebo více ukazatelů výstupů nebo výsledků pro zdroje FST, může provést finanční opravy podle článku [98] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] snížením podpory z FST na dotčenou prioritu v poměru k dosaženým výsledkům.

Na základě závěrečné zprávy o výkonnosti programu Komise případně provede finanční opravy v souladu s nařízením (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].

Pozměňovací návrh  60

Návrh nařízení

Článek 10 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 10a

 

Přechodná ustanovení

 

Členským státům je určeno přechodné období do …[jeden rok ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] na přípravu a přijetí územních plánů spravedlivé transformace. Všechny členské státy jsou v průběhu přechodného období plně způsobilé čerpat podporu podle tohoto nařízení, která následně nebude brána v úvahu Komisí při rozhodování o zrušení či ztrátě nároku na podporu.

Pozměňovací návrh  61

Návrh nařízení

Článek 10 b (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 10b

 

Přezkum

 

Nejpozději do konce přezkumu příštího víceletého finančního rámce v polovině období přezkoumá Komise provádění FST a posoudí, zda je vhodné upravit jeho působnost v souladu s možnými změnami v nařízení 2020/... [nařízení o taxonomii], s klimatickými cíli Unie stanovenými v nařízení (EU) 2020/... [evropský právní rámec pro klima] a s vývojem při provádění akčního plánu pro financování udržitelného růstu. Na tomto základě Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, ke které případně připojí legislativní návrhy.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

A. Úvod

 

V návrzích právních předpisů, kterými se bude řídit využívání fondů politiky soudržnosti na období 2021–2027, bude jedním z hlavních cílů investic EU „zelenější, nízkouhlíková Evropa díky podpoře přechodu na čistou a spravedlivou energii, zelených a modrých investic, oběhového hospodářství, přizpůsobení se změnám klimatu a prevence a řízení rizik“. Smyslem tohoto ustanovení je zajistit provádění Pařížské dohody. Kromě toho má být 25% z celkových výdajů v rámci víceletého finančního rámce, vynaloženo na klimatická opatření.

 

Zelená dohoda pro Evropu ještě více prohlubuje závazek EU usilovat o ekologičtější budoucnost a stanoví novou politiku růstu pro Evropu a ambiciózní cíl dosáhnout klimatické neutrality do 2050, s nímž Evropská rada vyslovila souhlas dne 12. prosince 2019.

 

Na cestě k zelené ekonomice a klimatické neutralitě se nicméně vyskytují zvláštní obtíže, které je třeba naléhavě řešit. Existuje např. velký počet regionů, které jsou doposud závislé na fosilním palivu nebo průmyslových procesech s vysokými emisemi skleníkových plynů. Transformace těchto regionů na klimaticky neutrální hospodářství je proto obrovskou výzvou. Ekonomické činnosti, které jsou spojeny s vysokou mírou emisí skleníkových plynů nebo jsou založeny na výrobě a použití fosilních paliv, jako je černé a hnědé uhlí, se budou muset nevyhnutelně omezit jak z hlediska hospodářské výkonnosti, tak úrovně zaměstnanosti. V ostatních odvětvích s vysokou mírou emisí skleníkových plynů bude třeba opustit uhlíkově náročné procesy: budou se muset transformovat. Transformovat se nyní bude muset také mnoho pracovních míst, které nepřímo závisí na výše uvedených činnostech, protože by jinak tato místa mohla zaniknout. Všechny tyto změny budou mít přímý dopad na životy lidí a nevyhnutelně způsobí mnoho problémů v sociální oblasti.

 

Zpravodaj proto velmi vítá, že předložením samostatného nového návrhu nařízení o zřízení Fondu pro spravedlivou transformaci pro období po roce 2020 Komise zaměřila svou pozornost na tyto sociální, hospodářské a environmentální výzvy, což signalizuje důležitost společné odpovědi EU na potřebu spravedlivé transformace.

 

Dle názoru zpravodaje si nicméně tento návrh, který je prvním legislativním návrhem provádějícím priority zakotvené v Zelené dohodě pro Evropu a je součástí investičního plánu pro udržitelnou Evropu, ještě žádá určité modifikace, doplnění a úpravy. Zpravodaj je zvláště znepokojen socioekonomickým dopadem procesu transformace na klimaticky neutrální hospodářství a je pevně přesvědčen, že EU potřebuje dosáhnout transformace bez toho, aby připustila další nárůst rozdílů mezi regiony a aby opustila kteréhokoli ze svých občanů.

 

B. Struktura Fondu pro spravedlivou transformaci

 

Zpravodaj vítá, že mechanismus pro spravedlivou transformaci má mít strukturu v podobě tří pilířů, které tvoří Fond pro spravedlivou transformaci, zvláštní režim v rámci programu InvestEU a úvěrový nástroj pro veřejný sektor zřízený se skupinou Evropské investiční banky. Fond pro spravedlivou transformaci bude především používán pro poskytování grantů a zaměřen bude na hospodářskou diverzifikaci, rekvalifikaci pracovníků a uchazečů o zaměstnání a jejich aktivní zapojování a druhé dva pilíře přitáhnou soukromé investice a pákovým efektem znásobí veřejné financování.

 

Zpravodaj také upozorňuje na to, že Fond pro spravedlivou transformaci je prováděn v rámci sdíleného řízení v úzké spolupráci s celostátními, regionálními a místními orgány a zúčastněnými subjekty. Tím se totiž zajistí přímé zapojení do strategie transformace. Dodržování zásady partnerství je také klíčové pro zajištění toho, aby otázky plánování a provádění byly konzultovány s hospodářskými a sociálními partnery.

 

C. Rozsah podpory

 

Zpravodaj vítá, že navrhovaný FST bude podporovat aktivity v oblasti hospodářské diverzifikace, rekvalifikace pracovníků a obnovy životního prostředí. Jde o široké spektrum činností, které zahrnují např. investice do: malých a středních podniků, výzkumu a inovací, energetických technologií a infrastruktury, digitalizace, obnovy, oběhového hospodářství, zvyšování kvalifikace a rekvalifikace pracovníků a podpory a začleňování uchazečů o zaměstnání. Tento seznam činností by nicméně mohl mít ještě širší záběr s cílem umožnit regionům, lidem, podnikům a dalším zúčastněným stranám účinně čelit sociálním, hospodářským a environmentálním dopadům přechodu na klimaticky neutrální hospodářství i jeho dopadům na zaměstnanost.

 

Zpravodaj by si přál, aby FST nesměl financovat investice do jiných podniků než MSP v případech, kdy jsou pracovní místa a výrobní procesy přesouvány z jednoho členského státu do druhého nebo do třetí země. Zpravodaj dále souhlasí s tím, aby bylo vyloučeno financování investic spojených s fosilními palivy, přičemž se však domnívá, že investice do aktivit spojených zejména se zemním plynem by za určitých přísných podmínek měly být způsobilé k financování.

 

D. Rozpočet

 

Zpravodaj vítá, že navrhovaný FST bude prosazovat přechod na nový typ energetiky a podporovat mnohem širší spektrum činností, které spadají do tří větších kategorií: sociální podpora, hospodářská revitalizace a rekultivace půdy. Zpravodaj rovněž vítá pozměněný návrh Komise, který navrhuje výrazně vyšší rozpočet a dodatečné zdroje z nástroje Evropské unie na podporu oživení. Protože však ctižádostivých politických cílů EU může být dosaženo pouze prostřednictvím ambiciózního rozpočtu, je třeba ještě více navýšit zdroje a tyto zdroje by neměly ohrozit financování ostatních fondů soudržnosti. Zdroje FST navíc mohou být doplněny o dobrovolné převody z EFRR a ESF+.

 

Zpravodaj je navíc toho názoru, že je třeba odměňovat dodatečné snahy členských států, které vedou ke snížení emisí nad rámec cílových hodnot. Podporuje proto zavedení pobídek, jako je „mechanismus ekologického odměňování“, jež dodatečnými příděly odmění ty členské státy, které budou své emise skleníkových plynů snižovat vetší rychlostí.  Zpravodaj má za to, že je také třeba věnovat zvláštní pozornost ostrovům a nejvzdálenějším regionům a zavést pro ně zvláštní příděl.

 

E. Závěr:

 

Tato zpráva je výsledkem živé diskuse a kompromisů. Zpravodaj by především rád poděkoval stínovým zpravodajům z ostatních politických skupin a zpravodajům u stanovisek všech pěti přidružených výborů a dvou dalších výborů, které předložily své stanovisko. Zpravodaj se nyní těší na intenzivní interinstitucionální jednání po letní přestávce.

 

 



 

 

STANOVISKO ROZPOČTOVÉHO VÝBORU (26.6.2020)

pro Výbor pro regionální rozvoj

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci

(COM(2020)0022 – C9-0007/2020 – 2020/0006(COD))

Zpravodaj: Siegfried Mureşan

(*) Přidružený výbor – článek 57 jednacího řádu

 

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Zpravodaj plně podporuje Fond pro spravedlivou transformaci (FST) v souladu s usnesením Parlamentu ze dne 10. října 2019 o víceletém finančním rámci na období 2021–2027 a o vlastních zdrojích.[1]

V tomto usnesení vyzývá Parlament Komisi, aby zajistila, že příští VFR bude plně v souladu s Pařížskou dohodou, a zdůrazňuje, že je naléhavě nutné přičinit se o zásadní posun v politickém a finančním úsilí o dosažení cílů této dohody a spravedlivého přechodu na uhlíkově neutrální hospodářství založené na nejvyšších kritériích sociální spravedlnosti tak, aby nikdo nezůstal opomenut.

Zpravodaj je přesvědčen, že aby mohl dosáhnout svých ambiciózních cílů, musí být Fond pro spravedlivou transformaci posílen navýšením přidělených prostředků. Financování FST by mělo být zajištěno nezávisle na jiných strukturálních a investičních fondech EU. Zpravodaj se proto domnívá, že i když je nezbytné zajistit co největší doplňkovost mezi fondy EU, neměl by být přístup k FST podmíněn jeho kombinací s jinými fondy soudržnosti, a to z těchto důvodů:

 

1.  FST je dalším nástrojem používaným v rámci politiky soudržnosti EU. Bude hrát klíčovou úlohu při překonávání jedné z největších výzev na cestě ke klimatické neutralitě. Proto by v souladu s politickým významem tohoto fondu mělo být jeho fungování a přidělování prostředků z něj co nejvíce nezávislé na ostatních finančních nástrojích při zachování jejich vzájemné doplňkovosti.

2.  Požadavkem na kombinaci prostředků z FST s odpovídajícími strukturálními fondy se předjímá použití příslušných finančních prostředků. Mělo by být na členských státech, aby rozhodly, jak přidělovat své vnitrostátní prostředky na základě svých hospodářských, sociálních a územních charakteristik, za předpokladu, že je toto přidělování v souladu s právním rámcem EU. Tím, že bychom vyžadovali kombinaci prostředků přidělených z FST s prostředky na financování soudržnosti, bychom členským státům ukládali další podmínku, čímž by vznikla další zátěž.

 

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Rozpočtový výbor vyzývá Výbor pro regionální rozvoj jako příslušný výbor, aby zohlednil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh  1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1) Právní rámec upravující politiku soudržnosti Unie na období 2021–2027 přispívá v souvislosti s příštím víceletým finančním rámcem k plnění závazků Unie při provádění Pařížské dohody a cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje, neboť soustředí finanční prostředky Unie na ekologické cíle. Toto nařízení provádí jednu z priorit stanovených ve sdělení o Zelené dohodě pro Evropu (dále jen „Zelená dohoda pro Evropu“)11 a je součástí investičního plánu pro udržitelnou Evropu12 , na jehož základě se v rámci mechanismu pro spravedlivou transformaci v kontextu politiky soudržnosti poskytuje účelové financování s cílem pokrýt hospodářské a sociální náklady na transformaci na klimaticky neutrální a oběhové hospodářství, v němž jsou veškeré zbývající emise skleníkových plynů kompenzovány odpovídajícími absorpcemi.

(1) Právní rámec upravující politiku soudržnosti Unie na období 2021–2027 přispívá v souvislosti s příštím víceletým finančním rámcem k plnění závazků Unie při provádění Pařížské dohody k omezení globálního nárůstu teploty pod 1,5 °C a cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje, neboť soustřeďuje finanční prostředky Unie na ekologické cíle i na evropský pilíř sociálních práv. Toto nařízení provádí jednu z priorit stanovených ve sdělení o Zelené dohodě pro Evropu (dále jen „Zelená dohoda pro Evropu“)11 a je součástí investičního plánu pro udržitelnou Evropu12 , na jehož základě se v rámci mechanismu pro spravedlivou transformaci v kontextu politiky soudržnosti poskytuje účelové financování s cílem pokrýt hospodářské a sociální náklady na transformaci na klimaticky neutrální a oběhové hospodářství, v němž jsou veškeré zbývající emise skleníkových plynů kompenzovány odpovídajícími absorpcemi.

_________________

_________________

11 COM(2019) 640 final, 11.12.2019.

11 COM(2019) 640 final, 11.12.2019.

12 COM(2020) 21, 14.1.2020.

12 COM(2020) 21, 14.1.2020.

Pozměňovací návrh  2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3) Aby byla transformace úspěšná, musí být pro všechny spravedlivá a sociálně přijatelná. Proto musí Unie i členské státy od samého počátku brát v úvahu hospodářské a sociální dopady transformace a využít všechny možné nástroje ke zmírnění jejích nepříznivých důsledků. V tomto ohledu hraje významnou úlohu rozpočet Unie.

(3) Aby byla transformace úspěšná, musí být inkluzivní a sociálně přijatelná pro všechny, snižovat nerovnosti a nikoho neopomíjet. Proto by Unie i členské státy a různí regionální a místní aktéři měli od samého počátku brát v úvahu její environmentální, sociální a hospodářské dopady i dopady na trh práce a využít všechny možné nástroje ke zmírnění jejích nepříznivých důsledků a k posílení těch pozitivních, jako je vytváření nových, důstojných a udržitelných pracovních míst nebo zlepšení kvality ovzduší. V tomto ohledu hraje významnou úlohu rozpočet Unie.

Pozměňovací návrh  3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4) Jak je stanoveno v Zelené dohodě pro Evropu a investičním plánu pro udržitelnou Evropu, měl by mechanismus pro spravedlivou transformaci doplňovat ostatní opatření příštího víceletého finančního rámce na období 2021–2027. Sloučením rozpočtových výdajů Unie na klimatické a sociální cíle na regionální úrovni by měl tento mechanismus přispět k řešení sociálních a hospodářských důsledků transformace Unie směrem ke klimatické neutralitě.

(4) Jak je stanoveno v Zelené dohodě pro Evropu a investičním plánu pro udržitelnou Evropu, uvolnění nejméně 1 bilionu EUR na podporu udržitelných investic v příštím desetiletí prostřednictvím rozpočtu Unie a souvisejících nástrojů, mechanismus pro spravedlivou transformaci by měl podporovat zejména pracovníky a občany regionů, na něž má transformace dopad, a zároveň by měl doplňovat opatření v oblasti zelené transformace v příslušných programech zahrnutých do VFR na období 2021–2027. Sloučením rozpočtových výdajů Unie na klimatické a sociální cíle na regionální úrovni by měl tento mechanismus přispět k řešení sociálních a hospodářských důsledků transformace Unie, zejména pro pracovníky, na něž má průběh transformace dopad, směrem ke klimatické neutralitě do roku 2050.

Pozměňovací návrh  4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5) Tímto nařízením se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci (dále jen „FST“), který je v rámci politiky soudržnosti jedním z pilířů mechanismu pro spravedlivou transformaci. Cílem tohoto fondu je zmírnit nepříznivé účinky klimatické transformace tím, že podpoří nejvíce postižená území a dotčené pracovníky. V souladu se specifickým cílem FST by opatření podporovaná z FST měla přímo přispět ke zmírnění dopadu transformace, a to financováním diverzifikace a modernizace místního hospodářství a zmírněním negativních dopadů na zaměstnanost. To se odráží ve specifickém cíli FST, který je stanoven na stejné úrovni a uveden spolu s cíli politiky stanovenými v článku [4] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].

(5) Tímto nařízením se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci (dále jen „FST“), který je v rámci politiky soudržnosti jedním z pilířů mechanismu pro spravedlivou transformaci. Cílem tohoto fondu je nejen zmírnit a vyrovnat nepříznivé účinky klimatické transformace, ale i vytvořit a posílit budoucí pozitivní dopady tím, že podpoří nejvíce postižená území, jakož i místní občany a zejména dotčené pracovníky, a pomoci dosáhnout spravedlivého přechodu na klimatickou neutralitu do roku 2050. V souladu se specifickým cílem FST by opatření podporovaná z FST měla přímo přispět k usnadnění a urychlení dopadu transformace, a to financováním diverzifikace, přesunu a modernizace místního hospodářství a zmírněním negativních dopadů na zaměstnanost a životní úroveň. To se odráží ve specifickém cíli FST, který je stanoven na stejné úrovni a uveden spolu s cíli politiky stanovenými v článku [4] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních]. Podporu by měla získat rovněž území, kde po postupném ukončení těžby dochází k významným strukturálním změnám.

Pozměňovací návrh  5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(5a) Použití podpory a financování Unie prostřednictvím FST by mělo zajistit, aby všechny způsobilé projekty v každém členském státě byly v souladu s povinností Unie dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality;

Pozměňovací návrh  6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6) Vzhledem k významu boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provést Pařížskou dohodu a cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje a ambicióznějším cílům Unie navrženým v Zelené dohodě pro Evropu, by FST měl výrazně přispět k zohlednění oblasti klimatu. Zdroje z finančního krytí FST budou doplňkové a budou prováděny nad rámec investic, které jsou zapotřebí k dosažení celkového cíle vynaložit 25 % výdajů z rozpočtu Unie na realizaci klimatických cílů. Zdroje převedené z EFRR a ESF+ plně přispějí k dosažení tohoto cíle.

(6) Vzhledem k významu boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provést Pařížskou dohodu a cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje a ambicióznějším cílům Unie navrženým v Zelené dohodě pro Evropu by politika soudržnosti a FST měly výrazně přispět k zohlednění oblasti klimatu. Zdroje z finančního krytí FST budou doplňkové a budou prováděny nad rámec investic, které jsou zapotřebí k dosažení celkového cíle vynaložit 25 % výdajů z rozpočtu Unie na realizaci klimatických cílů. Zdroje převedené na dobrovolném základě z EFRR a ESF+ mohou dále přispět k dosažení tohoto cíle a usnadnit zelenou transformaci a zároveň plně přispívat k novým vysoce kvalitním pracovním místům, udržitelnému růstu podporujícímu začlenění a regionálnímu rozvoji.

Pozměňovací návrh  7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6a) S ohledem na pandemii COVID 19 a s cílem prokázat odhodlání Unie dosáhnout hospodářského oživení v mezích udržitelného rozvoje je nezbytné, aby příští VFR a plán na podporu oživení Evropy obnášely navýšení částky přidělené na FST.

Pozměňovací návrh  8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6 b (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6b) Zdroje z fondu FST by měly odpovídat jeho náročnému cíli. V zájmu zmírnění dopadů přechodu na klimatickou neutralitu by měl mít FST zvláštní finanční příděl, který bude nezávislý na přidělování jiných strukturálních a investičních fondů EU. Přístup k FST by neměl být podmíněn převody z jiných fondů EU. Tento nezávislý přístup umožní, aby FST řádně fungoval, přinášel očekávané výsledky a byl pro příjemce předvídatelný.

Pozměňovací návrh  9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(7) Zdroje z FST by měly doplnit zdroje dostupné v rámci politiky soudržnosti.

(7) Prostředky z FST samotné nebudou stačit k řešení všech problémů souvisejících s přechodem na klimatickou neutralitu. Z tohoto důvodu by zdroje z FST měly doplnit zdroje dostupné v rámci politiky soudržnosti. Dobrovolnými příspěvky převedenými z EFRR a ESF+ do FST nejsou dotčeny jiné cíle politiky soudržnosti a finanční příděly naplánované pro jiné cíle v rámci EFRR a ESF+. Převedené příspěvky by neměly překročit 20 % zdrojů původně přidělených členskému státu na EFRR a ESF+.

Pozměňovací návrh  10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(7a) Finanční krytí představuje hlavní referenční částku pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu, v souladu s článkem [17] interinstitucionální dohody [mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení ]+ a může být navýšeno na základě rozhodnutí rozpočtového orgánu. Kromě toho může být finanční krytí pro FST navýšeno o dodatečné příspěvky členských států a další zdroje v souladu s příslušným základním aktem a kromě případů uvedených v čl. 21 odst. 2 písm. a) finančního nařízení představuje vnější účelově vázané příjmy.

 

_____________

 

+ Odkaz bude odpovídajícím způsobem aktualizován, aby se vztahoval na interinstitucionální dohodu na období 2021–2027.

Pozměňovací návrh  11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 8

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8) Transformace na klimaticky neutrální ekonomiku je pro všechny členské státy výzvou. Bude obzvláště náročná pro ty členské státy, jež jsou silně závislé na fosilních palivech nebo průmyslových činnostech náročných na emise skleníkových plynů, které mají být utlumeny nebo se musí přizpůsobit v důsledku transformace na klimatickou neutralitu, a jež pro to nemají dostatečné finanční prostředky. Proto by měl být FST otevřený všem členským státům, ale při rozdělování jeho finančních prostředků by mělo být zohledněno, zda jsou členské státy schopny nezbytné investice pro transformaci na klimatickou neutralitu financovat.

(8) Transformace na klimaticky neutrální ekonomiku je pro všechny členské státy výzvou. Bude obzvláště náročná pro ty členské státy, jež jsou silně závislé na fosilních palivech a, v menší míře, na průmyslových činnostech náročných na emise skleníkových plynů, které mají být utlumeny nebo se musí přizpůsobit v důsledku transformace na klimatickou neutralitu, a jež pro to nemají dostatečné finanční prostředky. Proto by měl být FST otevřený všem členským státům, ale při rozdělování jeho finančních prostředků by měly být podpořeny ty členské státy, které to potřebují, na základě jejich finanční kapacity, aby mohly vynaložit nezbytné investice pro transformaci na klimatickou neutralitu. Zvláštní pozornost je třeba věnovat ostrovním nebo řídce osídleným a odlehlým oblastem, kde je transformace energetiky směrem ke klimatické neutralitě obtížnější.

Pozměňovací návrh  12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 8 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(8a)  Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a určují zejména postup pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění a stanoví kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se týkají také ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků, pokud jde o dodržování zásad právního státu v členských státech, neboť dodržování zásad právního státu je nezbytným předpokladem pro řádné finanční řízení a účinné financování z prostředků Unie.

Pozměňovací návrh  13

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(9a)  V souladu s nařízením (EU).../... [evropský nástroj na podporu oživení] a v mezích zdrojů, které na něj budou přiděleny, by měla být v rámci FST provedena opatření pro oživení a odolnost, aby bylo možné řešit bezprecedentní dopad krize COVID-19. Tyto dodatečné zdroje by měly být použity způsobem, který zajistí dodržování lhůt stanovených v nařízení (EU) .../...[evropský nástroj na podporu oživení];

 

Pozměňovací návrh  14

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10) V tomto nařízení jsou uvedeny typy investic, u nichž mohou být výdaje podpořeny z FST. Všechny podporované činnosti by měly být vykonávány při plném respektování priorit Unie v oblasti klimatu a životního prostředí. Seznam investic by měl zahrnovat ty investice, které podporují místní ekonomiky a jsou z dlouhodobého hlediska udržitelné, přičemž se zohlední všechny cíle Zelené dohody. Financované projekty by měly přispívat k transformaci na klimaticky neutrální a oběhové hospodářství. V upadajících odvětvích, jako je výroba energie založená na uhlí, lignitu, rašelině a ropné břidlici nebo těžební činnosti spojené s těmito pevnými fosilní palivy, by měla být podpora vázána na postupné ukončování činnosti a odpovídající snižování úrovně zaměstnanosti. Pokud jde o transformaci hospodářských odvětví s vysokými úrovněmi emisí skleníkových plynů, měly by být v souladu s klimatickými cíli EU do roku 2030 a klimatickou neutralitou EU do roku 205013 podporovány nové činnosti zaváděním nových technologií, nových postupů nebo produktů, které povedou k výraznému snížení emisí a zároveň zachovají a zlepší zaměstnanost a zabrání zhoršování životního prostředí. Zvláštní pozornost by měla být rovněž věnována činnostem, které podporují inovace a výzkum v oblasti vyspělých a udržitelných technologií, jakož i v oblastech digitalizace a konektivity, pokud tato opatření přispějí k transformaci na klimaticky neutrální a oběhové hospodářství a zmírní negativní vedlejší účinky této transformace.

(10) V tomto nařízení jsou uvedeny typy investic, u nichž mohou být výdaje podpořeny z FST. Všechny podporované činnosti by měly být vykonávány při plném respektování priorit Unie v oblasti klimatu a životního prostředí. Seznam investic by měl zahrnovat ty investice, které podporují místní ekonomiky a jsou z dlouhodobého hlediska udržitelné, přičemž se zohlední všechny cíle Zelené dohody a ochrání, zachová a posílí přírodní kapitál Unie a zlepší zdraví a dobré životní podmínky, pokud jde o rizika pro životní prostředí a dopady na něj. Financované projekty by měly přispívat k transformaci na klimaticky neutrální a oběhové hospodářství. V upadajících odvětvích, jako je výroba energie založená na uhlí, lignitu, rašelině a ropné břidlici nebo těžební činnosti spojené s těmito pevnými fosilními palivy, by měla být podpora vázána na postupné ukončování činnosti a odpovídající snižování úrovně zaměstnanosti. Pokud jde o transformaci hospodářských odvětví s vysokými úrovněmi emisí skleníkových plynů, měly by být v souladu s klimatickými cíli EU do roku 2030 a klimatickou neutralitou EU do roku 205013 podporovány nové činnosti zaváděním nových technologií, nových postupů nebo produktů, které povedou k výraznému snížení emisí a zároveň zachovají a zlepší zaměstnanost a zabrání zhoršování životního prostředí. Měla by být k dispozici také pro nepřímá odvětví a pracovní místa, která jsou závislá na hodnotovém řetězci fosilních paliv a na průmyslových procesech spojených s velkým množstvím emisí skleníkových plynů, např. na rekvalifikaci pracovníků. Zvláštní pozornost by měla být rovněž věnována činnostem, které podporují inovace a výzkum v oblasti vyspělých a udržitelných technologií, jakož i v oblastech digitalizace a konektivity, pokud tato opatření přispějí k transformaci na klimaticky neutrální a oběhové hospodářství a zmírní negativní vedlejší účinky této transformace.

_________________

_________________

13 Jak je stanoveno ve sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance „Čistá planeta pro všechny Evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky“ (COM(2018) 773 final).

13 Jak je stanoveno ve sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance „Čistá planeta pro všechny Evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky“ (COM(2018) 773 final).

Pozměňovací návrh  15

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(10a) FST by měl být rovněž využíván na podporu investic do sociálních, vzdělávacích, zdravotnických a kulturních projektů, pod podmínkou, že vytváří nová pracovní místa, zejména v regionech, které jsou závislé na uhlíkově intenzivním hospodářství a které jsou zasaženy strukturální transformací na nízkouhlíkové hospodářství účinně využívající zdroje. Tyto investice by pomohly zajistit, aby lidé žijící v regionech, v nichž probíhá transformace, měli přístup k vysoce kvalitním veřejným službám a službám obecného zájmu, čímž by se podpořila sociálně spravedlivá transformace, která nikoho neopomíjí.

Pozměňovací návrh  16

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11) V zájmu ochrany občanů, kteří jsou při transformaci na klimatickou neutralitu nejzranitelnější, by měl FST podporovat také zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci dotčených pracovníků s cílem pomoci jim připravit se na nové pracovní příležitosti, jakož i poskytovat uchazečům o zaměstnání pomoc při hledání zaměstnání a jejich aktivním začleňování do trhu práce.

(11) V zájmu ochrany občanů, kteří jsou při transformaci na klimatickou neutralitu nejzranitelnější, včetně těch, kteří jsou postiženi energetickou chudobou, a těch, kteří jsou považováni za nejzranitelnější podle nařízení (EU) .../... [ESF+], by měl FST podporovat také zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci dotčených pracovníků s cílem pomoci jim připravit se na nové pracovní příležitosti a dosáhnout vyváženého zastoupení žen a mužů napříč odvětvími, jakož i poskytovat uchazečům o zaměstnání pomoc při hledání zaměstnání a jejich aktivním začleňování do trhu práce. Vytvoření čistého účinku na zaměstnanost s novými vysoce kvalitními pracovními místy by mělo být obecným cílem transformace v oblasti klimatu, mechanismu spravedlivé transformace i FST.

Pozměňovací návrh  17

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(11a) Aby se v rámci procesu spravedlivé transformace předešlo prohlubování nerovností, je zapotřebí uplatňovat politiky a strategie podporující začlenění. Hlavní zásadou pro podporu z FST by měla být podpora sociální soudržnosti, přičemž by měla být prosazována rovnost žen a mužů a zlepšení podmínek pro migranty a uprchlíky, mladé i starší pracovníky a pracovníky s nízkou kvalifikací, aby nikdo nebyl opomenut.

Pozměňovací návrh  18

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11 b (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(11b) Členské státy a Komise by měly zajistit, aby provádění priorit financovaných z FST přispělo k podpoře a prosazování rovnosti žen a mužů v souladu s článkem 8 SFEU.

Pozměňovací návrh  19

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12) S cílem posílit hospodářskou diverzifikaci území zasažených transformací by FST měl podporovat produktivní investice do malých a středních podniků. Produktivní investice by měly být chápany jako investice do fixního kapitálu nebo nehmotných aktiv podniků za účelem výroby zboží nebo poskytování služeb, čímž přispějí k tvorbě hrubého kapitálu a zaměstnanosti. V případě podniků jiných než malé a střední podniky by produktivní investice měly být podporovány pouze tehdy, pokud jsou nezbytné pro zmírnění ztrát pracovních míst v důsledku transformace, a to vytvořením nebo ochranou významného počtu pracovních míst, a pokud nevedou k přemístění nebo nevyplývají z přemístění podniku. Investice do stávajících průmyslových zařízení, včetně těch, které spadají pod unijní systém obchodování s emisemi, by měly být přípustné, pokud přispějí k transformaci na klimaticky neutrální ekonomiku do roku 2050 a jsou výrazně nižší než příslušné referenční hodnoty zavedené pro přidělování bezplatných povolenek podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES14 a pokud vedou k ochraně významného počtu pracovních míst. Veškeré takové investice by měly být náležitě odůvodněny v příslušném územním plánu spravedlivé transformace. V zájmu ochrany integrity vnitřního trhu a politiky soudržnosti by podpora poskytovaná podnikům měla být v souladu s pravidly Unie v oblasti státní podpory podle článků 107 a 108 SFEU a zejména podpora produktivních investic uskutečňovaných jinými než malými a středními podniky by měla být omezena na podniky nacházející se v oblastech, které byly pro účely čl. 107 odst. 3 písm. a) a c) SFEU označeny jako podporované oblasti.

(12) S cílem posílit hospodářskou diverzifikaci a změnu postavení území zasažených transformací by FST měl podporovat produktivní investice do malých a středních podniků. Produktivní investice by měly být chápany jako investice do fixního kapitálu nebo nehmotných aktiv podniků za účelem výroby zboží nebo poskytování služeb, čímž přispějí k tvorbě hrubého kapitálu a zaměstnanosti. V případě podniků jiných než malé a střední podniky by produktivní investice měly být podporovány pouze tehdy, pokud jsou nezbytné pro zmírnění ztrát pracovních míst v důsledku transformace, a to vytvořením nebo ochranou významného počtu pracovních míst, a pokud nevedou k přemístění nebo nevyplývají z přemístění podniku. Investice do stávajících průmyslových zařízení, včetně těch, které spadají pod unijní systém obchodování s emisemi, by měly být přípustné, pokud přispějí k transformaci na klimaticky neutrální ekonomiku do roku 2050 a jsou výrazně nižší než příslušné referenční hodnoty zavedené pro přidělování bezplatných povolenek podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES14 a pokud vedou k ochraně významného počtu pracovních míst. Veškeré takové investice by měly být náležitě odůvodněny v příslušném územním plánu spravedlivé transformace a měly by být udržitelné a v souladu se zásadou „energetická účinnost v první řadě“. V zájmu ochrany integrity vnitřního trhu a politiky soudržnosti by podpora poskytovaná podnikům měla být v souladu s pravidly Unie v oblasti státní podpory podle článků 107 a 108 SFEU a zejména podpora produktivních investic uskutečňovaných jinými než malými a středními podniky by měla být omezena na podniky nacházející se v oblastech, které byly pro účely všech kategorií uvedených v čl. 107 odst. 3 SFEU označeny jako podporované oblasti. Produktivní investice pro podniky by neměly narušovat hospodářskou soutěž mezi podniky.

_________________

_________________

14 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).

14 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).

Pozměňovací návrh  20

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(12a) Pravidla EU v oblasti státní podpory musí být pružná, mají-li regiony v procesu transformace přilákat soukromé investice. Při přípravě nových pokynů by proto Komise měla zohlednit rovněž problémy spojené se strukturálními změnami v dotčených regionech a zároveň zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Pravidla státní podpory by měla všem regionům, které jsou příjemci pomoci prostřednictvím FST, umožnit účinně řešit hrozbu ztráty pracovních míst v rané fázi. V rámci platných pravidel by měla být umožněna dostatečná pružnost, a to bez ohledu na status podporovaných oblastí.

 

Pozměňovací návrh  21

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13) Aby byla pro plánování zdrojů z FST v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst poskytnuta určitá flexibilita, mělo by být možné vypracovat samostatný program FST nebo přidělit zdroje FST jedné nebo několika specifickým prioritám v rámci programu podporovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu plus (ESF+) nebo Fondu soudržnosti. Podle článku 21a nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] by měly být zdroje FST navýšeny o doplňkové financování z EFRR a ESF+. Příslušné částky převedené z EFRR a ESF+ by měly odpovídat typu operací stanovených v územních plánech spravedlivé transformace.

(13) Aby byla pro plánování zdrojů z FST v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst poskytnuta určitá flexibilita a soudržnost, měly by členské státy v úzké spolupráci s místními a regionálními orgány a sociálními partnery přidělit zdroje FST jedné nebo několika specifickým prioritám v rámci programu podporovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu plus (ESF+) nebo Fondu soudržnosti. Podle článku 21a nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] mohou být zdroje FST na dobrovolném základě navýšeny o doplňkové financování z EFRR a ESF+, je-li tato doplňkovost odůvodněná a není-li tím dotčeno dosažení cílů, pro které jsou EFRR a ESF+ přidělovány. Pokud je to odůvodněné na základě objektivních okolností, mohl by být případně připraven samostatný program FST.

Pozměňovací návrh  22

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(13a)  Částky převedené z EFRR a ESF+ by měly odpovídat typu operací stanovených v územních plánech spravedlivé transformace.

Pozměňovací návrh  23

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13 b (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(13b) Provádění zdrojů z FST by mělo minimalizovat administrativní zátěž a náklady pro příjemce finančních prostředků a pro všechny zúčastněné subjekty v souladu s opatřeními za účelem zjednodušení zavedenými nařízením (EU).../... [nové nařízení o společných ustanoveních].

Pozměňovací návrh  24

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14) Podpora z FST by měla být podmíněna účinným prováděním transformačního procesu na konkrétním území s cílem dosáhnout klimaticky neutrální ekonomiky. V tomto ohledu by členské státy měly ve spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami a s podporou Komise vypracovat územní plány spravedlivé transformace, v nichž bude proces transformace podrobně popsán v souladu s jejich vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu. Za tímto účelem by Komise měla vytvořit platformu pro spravedlivou transformaci, která by navázala na stávající platformu pro uhelné regiony procházející transformací a umožnila dvoustrannou a mnohostrannou výměnu získaných zkušeností a osvědčených postupů ve všech dotčených odvětvích.

(14) Podpora z FST by měla být podmíněna účinným prováděním transformačního procesu na konkrétním území s cílem dosáhnout klimaticky neutrální ekonomiky. V tomto ohledu členské státy v úzké spolupráci se všemi příslušnými zúčastněnými stranami a s podporou Komise vypracují územní plány spravedlivé transformace, v nichž bude proces transformace podrobně popsán v souladu s jejich vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu. Za tímto účelem by Komise měla vytvořit platformu pro spravedlivou transformaci, která by navázala na stávající platformu pro uhelné regiony procházející transformací a umožnila dvoustrannou a mnohostrannou výměnu získaných zkušeností a osvědčených postupů ve všech dotčených odvětvích. Územní plány spravedlivé transformace by měly být kromě toho v souladu s příslušnými územními strategiemi uvedenými v článku [23] nařízení (EU) .../... [nové nařízení o společných ustanoveních], včetně strategií inteligentní specializace (S3), integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a evropského pilíře sociálních práv, s cílem vytvořit a provádět FST, což zahrnuje strategickou koordinaci místních, regionálních, celostátních a unijních snah o diverzifikaci regionálních ekonomik, a současně zajistit řádnou a spravedlivou transformaci.

Pozměňovací návrh  25

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(14a) Všechny členské státy by měly podpořit cíl Unie týkající se klimatické neutrality do roku 2050, aby ekologická transformace byla úspěšná. Členské státy, které se k plnění tohoto cíle nezavázaly, by měly mít pouze částečný přístup ke svým národním přídělům v rámci FST. V takovém případě by měly být upřednostňovány regiony v členských státech, které se zavázaly k plnění tohoto cíle.

 

Pozměňovací návrh  26

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15) V územních plánech spravedlivé transformace by měla být určena území, která jsou nejvíce postižena a na která by se měla soustředit podpora z FST, a popsána konkrétní opatření, jež mají být přijata k dosažení klimaticky neutrální ekonomiky, zejména pokud jde o přeměnu nebo uzavření zařízení zabývajících se výrobou fosilních paliv nebo jinými činnostmi s vysokými emisemi skleníkových plynů. Tato území by měla být přesně vymezena a měla by odpovídat regionům úrovně NUTS 3 nebo být jejich součástí. Plány by měly obsahovat podrobné informace o výzvách a potřebách těchto území a stanovit typ potřebných operací takovým způsobem, aby byl zajištěn soudržný rozvoj hospodářských činností odolných vůči změně klimatu, které jsou zároveň slučitelné s transformací na klimatickou neutralitu a cíli Zelené dohody. Finanční podporu z FST by měly obdržet pouze investice v souladu s plány transformace. Územní plány spravedlivé transformace by měly být součástí programů (podporovaných z EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti nebo případně z FST) schválených Komisí.

(15) V územních plánech spravedlivé transformace by měla být určena území, která jsou nejvíce postižena a na která by se měla soustředit podpora z FST, a popsána konkrétní opatření, jež mají být přijata k dosažení klimaticky neutrální ekonomiky, k posílení zaměstnanosti a prevenci poškozování životního prostředí, zejména pokud jde o přeměnu nebo uzavření zařízení zabývajících se výrobou fosilních paliv nebo jinými činnostmi s vysokými emisemi skleníkových plynů. Tato území by měla být přesně vymezena a měla by odpovídat větším jednotkám, například regionům úrovně NUTS 3, nebo být jejich součástí. Plány by měly obsahovat podrobné informace o výzvách a potřebách těchto území a stanovit typ potřebných operací takovým způsobem, aby byl zajištěn soudržný rozvoj hospodářských činností odolných vůči změně klimatu, které jsou zároveň slučitelné s transformací na klimatickou neutralitu a cíli Zelené dohody. Plány by měly obsahovat podrobné informace o synergiích a doplňkovosti s dalšími unijními programy a pilíři mechanismu pro spravedlivou transformaci a případně i modernizačním fondem s cílem pokrýt zjištěné potřeby v oblasti rozvoje. Finanční podporu z FST by měly obdržet pouze investice v souladu s plány transformace. Územní plány spravedlivé transformace by měly být součástí programů (podporovaných, je-to to potřeba, z EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti nebo případně z FST) schválených Komisí. Pokud o to členské státy požádají, měla by Komise poskytnout technickou pomoc, pokud nemají potřebnou správní kapacitu nebo se při vypracovávání územních plánů spravedlivé transformace potýkají s obtížemi.

Pozměňovací návrh  27

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(15a) S ohledem na obrovské úsilí, které musí malé a střední podniky vynaložit v boji proti důsledkům pandemie COVID-19, by místní, regionální a celostátní orgány, podniky a další subjekty, které žádají o financování v rámci FST, měly mít podporu přímočarého, komplexního a snadno řízeného procesu podávání žádostí a podávání zpráv, který umožňuje cílenou podporu.

Pozměňovací návrh  28

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16) Aby se při využívání zdrojů FST zlepšila orientace na výsledky, měla by Komise v souladu se zásadou proporcionality mít možnost uplatnit finanční opravy v případě závažného nesplnění cílů stanovených pro specifický cíl FST.

(16) Aby se při využívání zdrojů FST zajistilo dosažení plánovaných cílů, měla by Komise v souladu se zásadou proporcionality mít možnost uplatnit finanční opravy v případě závažného nesplnění cílů stanovených pro specifický cíl FST.

 

Pozměňovací návrh  29

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 18

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(18) Za účelem stanovení vhodného finančního rámce pro FST by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, aby mohla stanovit roční rozpis dostupných přídělů podle jednotlivých členských států v souladu s přílohou I.

(18) Za účelem stanovení vhodného finančního rámce pro FST by měly být Komisi svěřeny přenesené pravomoci, aby mohla stanovit roční rozpis dostupných přídělů podle jednotlivých členských států v souladu s přílohou I. .

Pozměňovací návrh  30

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Tímto nařízením se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci (dále jen „FST“) s cílem podpořit území, která se z důvodu procesu transformace na klimaticky neutrální ekonomiku Unie do roku 2050 potýkají se závažnými sociálně-ekonomickými problémy.

1. Tímto nařízením se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci (dále jen „FST“) s cílem podpořit území, která se z důvodu procesu transformace na klimaticky neutrální ekonomiku Unie do roku 2050 potýkají se závažnými sociálně-ekonomickými a zeměpisnými problémy.

Pozměňovací návrh  31

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

V souladu s čl. [4 odst. 1] druhým pododstavcem nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] přispívá FST k jedinému specifickému cíli „umožnit regionům a lidem řešit sociální, hospodářské a environmentální dopady transformace na klimaticky neutrální ekonomiku“.

V souladu s čl. [4 odst. 1] druhým pododstavcem nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] přispívá FST k jedinému specifickému cíli „umožnit regionům a lidem řešit sociální, hospodářské a environmentální dopady transformace na klimaticky neutrální ekonomiku“. Investice by se měly zaměřit na zmírnění ztrát pracovních míst v důsledku transformace, a to podporou přeměny a vytváření nových pracovních míst.

Pozměňovací návrh  32

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2 – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Zdroje pro FST v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst, které jsou k dispozici pro rozpočtový závazek na období 2021–2027, činí 7,5 mld. EUR v cenách roku 2018, které mohou být případně navýšeny o dodatečné zdroje vyčleněné v rozpočtu Unie a o další zdroje v souladu s platným základním právním aktem.

Zdroje pro FST v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst, které jsou k dispozici pro rozpočtový závazek na období 2021–2027, činí 25 000 000 000 EUR v cenách roku 2018. Kromě toho může být finanční krytí pro FST dodatečně navýšeno o dobrovolné příspěvky členských států a o další zdroje v souladu s platným základním právním aktem, které kromě případů uvedených v čl. 21 odst. 2 písm. a) finančního nařízení představují vnější účelově vázané příjmy.

Pozměňovací návrh  33

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2 – pododstavec 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

0,35% částky uvedené v prvním pododstavci se přidělí na technickou pomoc z podnětu Komise.

Minimální podíl ve výši 0,35 % částky uvedené v prvním pododstavci se přidělí na technickou pomoc z podnětu Komise s možností zvýšení tohoto podílu na žádost členského státu na základě konkrétní podoby územního plánu spravedlivé transformace.

Pozměňovací návrh  34

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Komise přijme prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí, v němž stanoví roční rozpis zdrojů, včetně všech dodatečných zdrojů uvedených v odstavci 2, podle jednotlivých členských států v souladu s metodikou stanovenou v příloze I.

3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 10 s cílem doplnit toto nařízení přijetím rozhodnutí, které stanoví roční rozpis zdrojů, včetně všech dodatečných zdrojů uvedených v odstavci 2, podle jednotlivých členských států v souladu s metodikou stanovenou v příloze I.

Pozměňovací návrh  35

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 3 – pododstavec 2 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

V případě členských států, které se dosud nezavázaly k unijnímu cíli dosažení klimatické neutrality do roku 2050, je přístup k FTS omezen na jednu třetinu jejich vnitrostátního přídělu („nezmrazená část“), přičemž zbývající dvě třetiny („zmrazená část“) budou zpřístupněny po přijetí tohoto závazku. V takovém případě mají regiony, které se zaváží k plnění uvedeného cíle, přednostní přístup ke zmrazené části vnitrostátního přídělu.

 

Pozměňovací návrh  36

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. Odchylně od článku [21a] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] nevyžadují dodatečné zdroje uvedené v odstavci 2, které byly FST přiděleny v rozpočtu Unie nebo poskytnuty z jiných zdrojů, doplňkovou podporu z EFRR nebo ESF+.

vypouští se

Pozměňovací návrh  37

Návrh nařízení

Čl. 3a – název

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Zdroje z nástroje Evropské unie na podporu oživení

Pozměňovací návrh  38

Návrh nařízení

Čl. 3a – odst. 1 – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Opatření uvedená v článku 2 nařízení (EU).../... [nařízení o společných ustanoveních] se v rámci FST provádějí částkou 30 000 000 000 EUR v cenách roku 2018 z částky uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. a) bodě vi) uvedeného nařízení a s výhradou čl. 4 odst. 3, 4 a 8 uvedeného nařízení.

Pozměňovací návrh  39

Návrh nařízení

Čl. 3a – odst. 1 – pododstavec 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Tato částka je považována za jiné zdroje ve smyslu čl. 3 odst. 2 a představuje vnější účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/10461a.

 

Je dána k dispozici pro rozpočtový závazek v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst na roky 2021 až 2024 navíc k celkovým zdrojům stanoveným v článku 3, a to takto:

 

– 2021: 7 495 797 242 EUR;

 

– 2022: 7 496 636 094 EUR;

 

– 2023: 7 496 371 621 EUR;

 

– 2024: 7 495 899 220 EUR;

 

____________________________

 

1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1–222).

Pozměňovací návrh  40

Návrh nařízení

Čl. 3a – odst. 1 – pododstavec 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Mimoto je ze zdrojů uvedených v prvním pododstavci uvolněna částka ve výši 15 295 823 EUR v cenách roku 2018 na správní náklady.

Pozměňovací návrh  41

Návrh nařízení

Čl. 3a – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2.  Minimální podíl ve výši 0,35 % částky uvedené v prvním pododstavci se přidělí na technickou pomoc z podnětu Komise s možností zvýšení tohoto podílu na žádost členského státu na základě konkrétní podoby územního plánu spravedlivé transformace.

Pozměňovací návrh  42

Návrh nařízení

Čl. 3a – odst. 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3.  Roční rozpis částky uvedené v odstavci 1 podle jednotlivých členských států se zahrne do rozhodnutí Komise uvedeného v čl. 3 odst. 3 v souladu s metodikou stanovenou v příloze I.

Pozměňovací návrh  43

Návrh nařízení

Čl. 3a – odst. 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

4.  Odchylně od čl. 14 odst. 3 finančního nařízení se na rozpočtové závazky na základě zdrojů uvedených v odstavci 1 použijí pravidla pro zrušení závazků stanovená v [hlavě VII kapitole IV] nařízení (EU) .../... [nové nařízení o společných ustanoveních]. Odchylně od čl. 12 odst. 4 písm. c) finančního nařízení se tyto zdroje nepoužijí pro následný program nebo akci.

 

Pozměňovací návrh  44

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. FST podporuje pouze činnosti, které přímo souvisejí s jeho specifickým cílem podle článku 2 a přispívají k provádění územních plánů spravedlivé transformace vypracovaných v souladu s článkem 7.

1. FST podporuje pouze činnosti, které přímo souvisejí s jeho specifickým cílem podle článku 2 a přispívají k provádění územních plánů spravedlivé transformace vypracovaných v souladu s článkem 7. Zdroje FST jsou doplňkové a nenahrazují činnosti podporované z EFRR, ESF+ nebo jiných programů Unie.

Pozměňovací návrh  45

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a) produktivní investice do malých a středních podniků, včetně začínajících podniků, které vedou k hospodářské diverzifikaci a přeměně;

a) produktivní a udržitelné investice zejména do malých a středních podniků a začínajících podniků, které vedou k vytváření důstojných a udržitelných pracovních míst, hospodářské diverzifikaci a přeměně;

Pozměňovací návrh  46

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. b

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b) investice do zakládání nových podniků, mimo jiné prostřednictvím podnikatelských inkubátorů a poradenských služeb;

b) investice do zakládání nových podniků, do diverzifikace již založených podniků nebo do alternativních udržitelných hospodářských činností, mimo jiné prostřednictvím podnikatelských inkubátorů a poradenských služeb;

Pozměňovací návrh  47

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. c

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c) investice do výzkumu a inovací a podpora přenosu pokročilých technologií;

c) investice do výzkumu a inovací, a to i ve výzkumných institucích a na univerzitách, a podpora přenosu a přijímání pokročilých technologií;

Pozměňovací návrh  48

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. c a (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ca) investice určené na podporu dopravních systémů, které by zlepšily městskou mobilitu a zvýšily její udržitelnost, a to i díky využívání inteligentních technologických řešení;

Pozměňovací návrh  49

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. d

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d) investice do zavádění technologií a infrastruktur pro cenově dostupnou čistou energii, do snižování emisí skleníkových plynů, energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů;

d) investice – zejména pokud jsou opatření na straně poptávky nedostatečná – do zavádění technologií a infrastruktur pro cenově dostupnou čistou a udržitelnou energii, do snižování závislosti na uhlíkově náročné energii a energetické chudoby, do snižování emisí skleníkových plynů, včetně investic do udržitelné dopravy a infrastruktury, mimo jiné skrze podporu elektrifikace a používání biopaliv, a investic do cílených opatření pro zajištění energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů;

Pozměňovací návrh  50

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. d a (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

da) investice do energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů, včetně investic do dálkového vytápění;

Pozměňovací návrh  51

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. e

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e) investice do digitalizace a digitálního propojení;

e) investice do digitalizace a digitálního propojení, včetně vysokorychlostních sítí, jako jsou kabely z optických vláken pro jednotlivé domácnosti v ostrovních, odlehlých, venkovských a řídce osídlených oblastech;

Pozměňovací návrh  52

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. f

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

f) investice do obnovy a dekontaminace lokalit, rekultivace půdy a projektů pro nové využití;

f) investice do obnovy a dekontaminace lokalit, rekultivace půdy a projektů pro nové využití při současném zajištění souladu se zásadou „znečišťovatel platí“;

Pozměňovací návrh  53

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. g a (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ga) investice do sociální infrastruktury a rozvoje veřejných služeb obecného zájmu;

Pozměňovací návrh  54

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. h

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

h) zvyšování kvalifikace a rekvalifikace pracovníků;

h) zvyšování kvalifikace a rekvalifikace pracovníků a uchazečů o zaměstnání, zejména osob s nedostatečně využitou či nízkou úrovní vzdělání;

Pozměňovací návrh  55

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. i

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

i)  pomoc uchazečům o zaměstnání při hledání zaměstnání;

i)  aktivní trh práce a politika v oblasti dovedností zaměřená na budoucí odvětví a zaměstnanost a také pomoc uchazečům o zaměstnání při hledání zaměstnání;

Pozměňovací návrh  56

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. j

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

j)  aktivní začleňování uchazečů o zaměstnání;

j) aktivní začleňování uchazečů o zaměstnání, přičemž je zajištěn rovný přístup a rovnost žen a mužů;

Pozměňovací návrh  57

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 2 – pododstavec 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Kromě toho může FST v oblastech označených jako podporované oblasti ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. a) a c) SFEU podporovat produktivní investice do jiných než malých a středních podniků za předpokladu, že byly tyto investice schváleny jako součást územního plánu spravedlivé transformace na základě informací požadovaných podle čl. 7 odst. 2 písm. h). Takové investice jsou způsobilé pouze tehdy, jsou-li nezbytné k provedení územního plánu spravedlivé transformace.

Kromě toho může FST ve všech kategoriích uvedených v čl. 107 odst. 3 SFEU podporovat produktivní investice do jiných než malých a středních podniků za předpokladu, že byly tyto investice schváleny jako součást územního plánu spravedlivé transformace na základě informací požadovaných podle čl. 7 odst. 2 písm. h). Takové investice jsou způsobilé pouze tehdy, jsou-li nezbytné k provedení územního plánu spravedlivé transformace.

Pozměňovací návrh  58

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 1 – písm. c

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c) podniky v obtížích definované v čl. 2 bodě 18 nařízení Komise (EU) č. 651/201416;

c) podniky v obtížích definované v čl. 2 bodě 18 nařízení Komise (EU) č. 651/201416, s výjimkou podniků, které mohou získat podporu na ekologické investice, novou technologii a infrastrukturu, které mohou přispět ke snížení emisí plynů, k energetické účinnosti nebo produkci energie z obnovitelných zdrojů;

_____________________

_______________________

16 Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1).

16 Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1).

Pozměňovací návrh  59

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 1 – písm. e

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e) investice do širokopásmové infrastruktury v oblastech, kde jsou alespoň dvě širokopásmové sítě rovnocenné kategorie.

e) investice do širokopásmové infrastruktury v oblastech, kde jsou alespoň dvě širokopásmové sítě rovnocenné kategorie. Toto vyloučení se nevztahuje na ostrovní, odlehlé a řídce osídlené oblasti, u nichž je nutné, aby k jednotlivým domácnostem dosáhla nová individuální vysokorychlostní infrastruktura.

Pozměňovací návrh  60

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 1 – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Zdroje FST se přidělují kategoriím regionů, v nichž se nacházejí dotčená území, na základě územních plánů spravedlivé transformace vypracovaných v souladu s článkem 7 a schválených Komisí v rámci programu nebo změny programu. Plánované zdroje mají podobu jednoho specifického programu či více specifických programů nebo jedné priority či více priorit v rámci programu.

Zdroje FST se přidělují kategoriím regionů, v nichž se nacházejí dotčená území, na základě územních plánů spravedlivé transformace vypracovaných v souladu s článkem 7 a schválených Komisí v rámci programu nebo změny programu. Plánované zdroje mají podobu jedné či více priorit v rámci programu podporovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj (dále jen „EFRR“), Evropského sociálního fondu plus (dále jen „ESF+“) nebo Fondu soudržnosti, nebo jednoho či více specifických programů, pokud to objektivní okolnosti odůvodňují.

Pozměňovací návrh  61

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 1 – pododstavec 1 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Plánování zdrojů FST je v souladu s článkem [6] nařízení (EU) .../... [nové nařízení o společných ustanoveních] a zajišťuje přímé zapojení orgánů cílových území na úrovni NUTS 2 nebo NUTS 3, zejména prostřednictvím přidělování zdrojů pomocí regionálních programů, pokud jsou takové programy zavedeny, nebo prostřednictvím využívání integrovaných územních nástrojů stanovených v článcích [22 až 28] nařízení (EU).../... [nové nařízení o společných ustanoveních].

Pozměňovací návrh  62

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 1 – pododstavec 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Komise schválí program pouze tehdy, pokud je určení území, která jsou nejvíce postižená procesem transformace a obsažená v příslušném územním plánu spravedlivé transformace, řádně odůvodněno a příslušný územní plán spravedlivé transformace je v souladu s vnitrostátním plánem dotčeného členského státu v oblasti energetiky a klimatu.

Komise schválí program pouze tehdy, pokud je určení území, která jsou nejvíce postižená procesem transformace a obsažená v příslušném územním plánu spravedlivé transformace, řádně odůvodněno a příslušný územní plán spravedlivé transformace je v souladu s vnitrostátním plánem dotčeného členského státu v oblasti energetiky a klimatu a s příslušnými existujícími regionálními a místními strategiemi.

Pozměňovací návrh  63

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Priorita či priority FST zahrnují zdroje FST, které se skládají z úplného nebo částečného přídělu FST pro členské státy a zdrojů převedených v souladu s článkem [21a] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních]. Celková částka zdrojů z EFRR a ESF+ převedených na prioritu FST odpovídá alespoň 1,5násobku částky podpory z FST na tuto prioritu, avšak nepřesáhne trojnásobek této částky.

2. Priorita či priority FST mohou zahrnovat zdroje FST, které se skládají z úplného nebo částečného přídělu FST pro členské státy a zdrojů převedených na dobrovolném základě v souladu s článkem [21a] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních]. Celková částka zdrojů z EFRR a ESF+ dobrovolně převedených na prioritu FST neohrozí dostatečné financování priorit podle EFRR a ESF+. Převedené příspěvky nepřesáhnou 20 % zdrojů původně přidělených členskému státu na EFRR a ESF+ a nepřesáhnou 60 % částky podpory z priority FST.

Pozměňovací návrh  64

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy spolu s příslušnými orgány dotčených území připraví jeden nebo více územních plánů spravedlivé transformace, které se vztahují na jedno či více dotčených území odpovídajících úrovni 3 společné klasifikace územních statistických jednotek (dále jen „regiony úrovně NUTS 3“) podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ve znění nařízení Komise (EU) č. 868/201417 nebo jeho částí, v souladu se šablonou uvedenou v příloze II. Tato území jsou nejvíce postižena hospodářskými a sociálními dopady vyplývajícími z transformace, zejména s ohledem na očekávané ztráty pracovních míst v odvětví výroby a využívání fosilních paliv a nutnost transformace výrobních procesů průmyslových zařízení s nejvyšší intenzitou emisí skleníkových plynů.

1. Členské státy v plném souladu se zásadou partnerství se všemi příslušnými orgány a sociálními partnery, zejména na místní a regionální úrovni dotčených území, připraví v souladu s článkem [6] nařízení (EU) .../... [nové nařízení o společných ustanoveních] jeden nebo více územních plánů spravedlivé transformace, které se vztahují na jedno či více dotčených území, které mohou být jen částí nebo odpovídat celé úrovni 3 společné klasifikace územních statistických jednotek (dále jen „regiony úrovně NUTS 3“) podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ve znění nařízení Komise (EU) č. 868/201417 nebo jeho částí, v souladu se šablonou uvedenou v příloze II. Tato území jsou nejvíce postižena hospodářskými a sociálními dopady a dopady na trh práce vyplývajícími z transformace, zejména s ohledem na očekávané ztráty pracovních míst v odvětví výroby a využívání fosilních paliv a nutnost transformace výrobních procesů průmyslových zařízení s nejvyšší intenzitou emisí skleníkových plynů. K určení cílových oblastí a k vymezení rozdělení finančních prostředků mezi ně se použijí objektivní a transparentní kritéria. Pokud o to některý členský stát požádá, poskytne Komise při vypracovávání územních plánů spravedlivé transformace technickou pomoc.

_________________

_________________

17 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).

17 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).

Pozměňovací návrh  65

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 2 – písm. c

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c) posouzení výzev spojených s transformací, se kterými se nejvíce postižená území potýkají, včetně sociálního, hospodářského a environmentálního dopadu transformace na klimaticky neutrální ekonomiku, s uvedením možného počtu dotčených pracovních míst a ztrát pracovních míst, rozvojových potřeb a cílů, které mají být splněny do roku 2030, v souvislosti s transformací nebo ukončením činností s vysokými emisemi skleníkových plynů na těchto územích;

c) posouzení výzev, se kterými se v souvislosti s přechodem na plně obnovitelnou a klimaticky neutrální ekonomiku efektivně využívající zdroje a energii potýkají nejvíce postižená území, včetně sociálního, hospodářského a environmentálního dopadu, a vedlejších přínosů této transformace, zejména pokud jde o zdraví a dobré životní podmínky, s uvedením možného počtu dotčených pracovních míst a ztrát pracovních míst, potenciálu vytváření pracovních míst, rozvojových potřeb a cílů, které mají být splněny do roku 2030, v souvislosti s transformací nebo ukončením činností s vysokými emisemi skleníkových plynů na těchto územích;

Pozměňovací návrh  66

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 2 – písm. d

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d) popis očekávaného přínosu podpory z FST pro řešení sociálních, hospodářských a environmentálních dopadů transformace na klimaticky neutrální ekonomiku;

d) popis očekávaného přínosu podpory z FST pro řešení výzev a příležitostí, které se v souvislosti s přechodem na plně obnovitelnou, oběhovou a klimaticky neutrální ekonomiku efektivně využívající zdroje a energii objevují v sociální, hospodářské a environmentální oblasti s podrobným seznamem plánovaných činností;

Pozměňovací návrh  67

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 2 – písm. j

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

j) synergie a doplňkovost s dalšími unijními programy a pilíři mechanismu pro spravedlivou transformaci s cílem pokrýt zjištěné rozvojové potřeby.

j) synergie a doplňkovost s dalšími unijními programy a pilíři mechanismu pro spravedlivou transformaci a případně s modernizačním fondem s cílem pokrýt zjištěné rozvojové potřeby na území, na něž se dotyčný plán vztahuje.

Pozměňovací návrh  68

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Do přípravy a provádění územních plánů spravedlivé transformace se zapojí příslušní partneři v souladu s článkem [6] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].

3. Do přípravy a provádění územních plánů spravedlivé transformace se zapojí všichni příslušní partneři v souladu s článkem [6] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] a příslušné zúčastněné subjekty na zeměpisné úrovni dotčených území uvedených v odstavci 1 tohoto článku, a to na základě přístupu zdola nahoru.

Pozměňovací návrh  69

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 4 – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Územní plány spravedlivé transformace musí být v souladu s územními strategiemi uvedenými v článku [23] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních], s příslušnými strategiemi pro inteligentní specializaci, vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu a evropským pilířem sociálních práv.

Územní plány spravedlivé transformace musí být v souladu s územními strategiemi uvedenými v článku [23] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních], s příslušnými strategiemi pro inteligentní specializaci, přičemž pokud možno definují rámec priorit a postupů provádění, s vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu a evropským pilířem sociálních práv a se stávajícími regionálními a místními strategiemi.

Pozměňovací návrh  70

Návrh nařízení

Čl. 10 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 8 odst. 4 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od [datum vstupu tohoto nařízení v platnost].

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 3 odst. 3 a čl. 8 odst. 4 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od [datum vstupu tohoto nařízení v platnost].

Pozměňovací návrh  71

Návrh nařízení

Čl. 10 – odst. 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 8 odst. 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 3 a čl. 8 odst. 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

Pozměňovací návrh  72

Návrh nařízení

Čl. 10 – odst. 6

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 8 odst. 4 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 3 a čl. 8 odst. 4 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Pozměňovací návrh  73

Návrh nařízení

Příloha I – odst. 1 – písm. b

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b) příděly vyplývající z použití písmene a) jsou upraveny tak, aby se zajistilo, že žádný členský stát neobdrží částku přesahující 2 miliardy EUR. Částky přesahující 2 miliardy EUR na členský stát se přerozdělí úměrně k přídělům všech ostatních členských států. Podíly členských států jsou odpovídajícím způsobem přepočítány;

b) příděly vyplývající z použití písmene a) jsou upraveny tak, aby se zajistilo, že žádný členský stát neobdrží částku přesahující 20 % celkového přídělu z FST. Částky přesahující prahovou hodnotu ve výši 20 % se přerozdělí úměrně k přídělům všech ostatních členských států. Podíly členských států jsou odpovídajícím způsobem přepočítány;

Pozměňovací návrh  74

Návrh nařízení

Příloha I – odst. 1 – písm. b a (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ba) dvě třetiny vnitrostátního přídělu jsou podmíněny tím, že členský stát potvrdí cíl Unie, kterým je dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality, a zaváže se k jeho plnění. Tato částka bude vložena do rezervy, dokud dotčený členský stát nepřijme uvedený závazek. V takovém případě získají regiony dotčeného členského státu, které potvrdí cíl Unie spočívající v dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a zaváží se k jeho plnění, přednostní přístup k finančním prostředkům.


POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název

Zřízení Fondu pro spravedlivou transformaci

Referenční údaje

COM(2020)0022 – C9-0007/2020 – 2020/0006(COD)

Příslušný výbor

Datum oznámení na zasedání

REGI

29.1.2020

 

 

 

Výbor, který vypracoval stanovisko Datum oznámení na zasedání

BUDG

29.1.2020

Přidružené výbory - datum oznámení na zasedání

27.5.2020

Zpravodaj(ka)

Datum jmenování

Siegfried Mureşan

5.3.2020

Projednání ve výboru

4.5.2020

 

 

 

Datum přijetí

24.6.2020

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

33

5

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Rasmus Andresen, Clotilde Armand, Robert Biedroń, Anna Bonfrisco, Olivier Chastel, Lefteris Christoforou, David Cormand, Paolo De Castro, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazabal Rubial, Alexandra Geese, Valentino Grant, Valérie Hayer, Eero Heinäluoma, Niclas Herbst, Monika Hohlmeier, Mislav Kolakušić, Moritz Körner, Joachim Kuhs, Zbigniew Kuźmiuk, Ioannis Lagos, Hélène Laporte, Pierre Larrouturou, Janusz Lewandowski, Margarida Marques, Siegfried Mureşan, Victor Negrescu, Andrey Novakov, Jan Olbrycht, Dimitrios Papadimoulis, Karlo Ressler, Bogdan Rzońca, Nicolae Ştefănuță, Nils Torvalds, Nils Ušakovs, Johan Van Overtveldt, Angelika Winzig

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Damian Boeselager, Herbert Dorfmann, Petros Kokkalis

 


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

33

+

ECR

Zbigniew Kuźmiuk, Bogdan Rzońca

GUE/NGL

Petros Kokkalis, Dimitrios Papadimoulis

PPE

Lefteris Christoforou, Herbert Dorfmann, José Manuel Fernandes, Niclas Herbst, Monika Hohlmeier, Janusz Lewandowski, Siegfried Mureşan, Andrey Novakov, Jan Olbrycht, Karlo Ressler, Angelika Winzig

RENEW

Clotilde Armand, Olivier Chastel, Valérie Hayer, Moritz Körner, Nils Torvalds, Nicolae Ştefănuță

S&D

Robert Biedroń, Paolo De Castro, Eider Gardiazabal Rubial, Eero Heinäluoma, Pierre Larrouturou, Margarida Marques, Victor Negrescu, Nils Ušakovs

VERTS/ALE

Rasmus Andresen, Damian Boeselager, David Cormand, Alexandra Geese

 

5

-

ID

Anna Bonfrisco, Valentino Grant, Joachim Kuhs, Hélène Laporte

NI

Ioannis Lagos

 

2

0

ECR

Johan Van Overtveldt

NI

Mislav Kolakušić

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 


 

 

STANOVISKO HOSPODÁŘSKÉHO A MĚNOVÉHO VÝBORU (24.6.2020)

pro Výbor pro regionální rozvoj

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci

(COM(2020)0022 – C9-0007/2020 – 2020/0006(COD))

Zpravodajka: Henrike Hahn

 

 

 

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Hospodářský a měnový výbor vyzývá Výbor pro regionální rozvoj jako příslušný výbor, aby zohlednil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh  1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1) Právní rámec upravující politiku soudržnosti Unie na období 2021–2027 přispívá v souvislosti s příštím víceletým finančním rámcem k plnění závazků Unie při provádění Pařížské dohody a cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje, neboť soustředí finanční prostředky Unie na ekologické cíle. Toto nařízení provádí jednu z priorit stanovených ve sdělení o Zelené dohodě pro Evropu (dále jen „Zelená dohoda pro Evropu“)11 a je součástí investičního plánu pro udržitelnou Evropu12, na jehož základě se v rámci mechanismu pro spravedlivou transformaci v kontextu politiky soudržnosti poskytuje účelové financování s cílem pokrýt hospodářské a sociální náklady na transformaci na klimaticky neutrální a oběhové hospodářství, v němž jsou veškeré zbývající emise skleníkových plynů kompenzovány odpovídajícími absorpcemi.

(1) Právní rámec upravující politiku soudržnosti Unie na období 2021–2027 přispívá v souvislosti s příštím víceletým finančním rámcem k plnění závazků Unie při provádění Pařížské dohody s cílem udržet nárůst globální teploty pod hranicí 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí, dodržování evropského pilíře sociálních práv a plnění cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje, neboť soustředí finanční prostředky Unie na ekologické a sociální cíle. Toto nařízení provádí jednu z priorit stanovených ve sdělení o Zelené dohodě pro Evropu (dále jen „Zelená dohoda pro Evropu“)11 a je součástí investičního plánu pro udržitelnou Evropu12, na jehož základě se v rámci mechanismu pro spravedlivou transformaci v kontextu politiky soudržnosti poskytuje účelové financování s cílem řešit hospodářské, sociální a regionální výzvy a příležitosti, jakož i výzvy a příležitosti spojené s energetickou udržitelností a bezpečností a s cenovou dostupností energie, které souvisejí s transformací, realizovanou nejpozději do roku 2050, na udržitelné, klimaticky neutrální a plně oběhové hospodářství odolné vůči změnám klimatu a účinně využívající zdroje, jež nebude produkovat žádné čisté emise skleníkových plynů a současně bude usilovat o zabránění nepříznivým dopadům na lidské zdraví a životní prostředí souvisejícím mj. se zhoršováním stavu biologické rozmanitosti a ekosystémů, nadměrnou spotřebou zdrojů, znečištěním ovzduší, chemickým znečištěním a odpady.

__________________

__________________

11 COM(2019) 640 final, 11.12.2019.

11 COM(2019) 640 final, 11.12.2019.

12 COM(2020) 21, 14.1.2020.

12 COM(2020) 21, 14.1.2020.

Pozměňovací návrh  2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2) Transformace na klimaticky neutrální a oběhové hospodářství je jedním z nejdůležitějších politických cílů Unie. Dne 12. prosince 2019 schválila Evropská rada v souladu s cíli Pařížské dohody cíl dosáhnout do roku 2050 klimaticky neutrální Unie. I když boj proti změně klimatu a zhoršování stavu životního prostředí přinese v dlouhodobém horizontu prospěch všem a ve střednědobém horizontu příležitosti a výzvy pro všechny, ne všechny regiony a členské státy začínají s transformací ze stejné výchozí pozice a ne všechny jsou schopny stejně reagovat. Některé jsou pokročilejší než jiné a transformace s sebou přináší větší sociální a hospodářské dopady na ty regiony, které jsou silně závislé na fosilních palivech, zejména na uhlí, lignitu, rašelině a ropné břidlici, nebo na odvětvích s vysokými emisemi skleníkových plynů. Tato situace s sebou přináší nejen riziko, že rychlost transformace bude při realizaci klimatických opatření v Unii odlišná, ale také rostoucí nerovnosti mezi regiony, což narušuje plnění cílů v oblasti sociální, hospodářské a územní soudržnosti.

(2) Transformace, nejpozději do roku 2050, na udržitelné, klimaticky neutrální a plně oběhové hospodářství, které je odolné vůči změnám klimatu a účinně využívá zdroje, je jedním z nejdůležitějších politických cílů Unie a vyžádá si značné nové investice, zejména do nových a inovačních technologií. Dne 12. prosince 2019 schválila Evropská rada v souladu s cíli Pařížské dohody novou Zelenou dohodu pro Evropu a cíl dosáhnout do roku 2050 klimaticky neutrální Unie. Evropský parlament dne 17. dubna 2020 zdůraznil, že cílem klimatické neutrality by se měly řídit i politické reakce v boji proti pandemii COVID-19 a jejím důsledkům a že strategie Zelené dohody pro Evropu by měla být ústředním bodem oživení a obnovy evropského hospodářství. I když boj proti změně klimatu a zhoršování stavu životního prostředí přinese v dlouhodobém horizontu prospěch všem a ve střednědobém horizontu příležitosti a výzvy pro všechny, ne všechny regiony a členské státy začínají s transformací ze stejné výchozí pozice a ne všechny jsou schopny stejně reagovat. Některé jsou pokročilejší než jiné a transformace s sebou přináší větší sociální a hospodářské dopady na ty regiony, které jsou v současnosti silně závislé na fosilních palivech nebo na odvětvích s vysokými emisemi skleníkových plynů či vyrábějí produkty, jež se neslučují s cílem dosáhnout klimatické neutrality. Tato situace může nejen ohrozit transformaci v Unii související s klimatickými opatřeními, ale může také vést k rostoucí nerovnosti mezi regiony, což narušuje plnění cílů v oblasti sociální, hospodářské a územní soudržnosti. Členským státům by měly být poskytnuty nezbytné prostředky, jež jim umožní dosáhnout cílů Unie v oblasti uhlíkové neutrality a zabránit zaostávání regionů.

Pozměňovací návrh  3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3) Aby byla transformace úspěšná, musí být pro všechny spravedlivá a sociálně přijatelná. Proto musí Unie i členské státy od samého počátku brát v úvahu hospodářské a sociální dopady transformace a využít všechny možné nástroje ke zmírnění jejích nepříznivých důsledků. V tomto ohledu hraje významnou úlohu rozpočet Unie.

(3) Aby byla transformace úspěšná, musí být spravedlivá a sociálně inkluzivní a přispívat k vytváření důstojných a kvalitních pracovních míst, vymýcení chudoby a k udržitelnému rozvoji Unie a současně bojovat proti nezaměstnanosti, sociální marginalizaci a hospodářskému útlumu v nejexponovanějších regionech při zohlednění výzev v oblasti energetické udržitelnosti, energetické bezpečnosti a cenové dostupnosti energie. Proto musí Unie i členské státy od samého počátku brát v úvahu hospodářské, environmentální, sociální a regionální dopady transformace a využít všechny možné nástroje k usnadnění nezbytných strukturálních změn a ke zmírnění jejích nepříznivých důsledků pro dotčené pracovníky a další zúčastněné strany, které jsou transformací zvláště postiženy. V tomto ohledu by měl významnou úlohu hrát rozpočet Unie.

Pozměňovací návrh  4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(3a) Očekává se, že do roku 2030 povede transformace v Unii k vytvoření 1,2 milionu pracovních míst vedle 12 milionů nových pracovních míst, jejichž vytvoření se odhadovalo již dříve. Podle odhadů Komise1a může být díky zavedení technologií čisté energie v uhelných regionech, ve kterých v současné době existuje více než 200 000 pracovních míst, jež přímo souvisejí s činností spojenou s uhlím, do roku 2030 vytvořeno až 315 000 pracovních míst, přičemž do roku 2050 by toto číslo mohlo být vyšší než 460 000. Uhelné regiony samotné by mohly zajistit 60 % plánovaného zavedení technologie čisté energie potřebné k dosažení ambiciózních cílů uhlíkové neutrality. Rozvoji projektů v oblasti čisté energie v uhelných regionech navíc napomáhá dostupnost infrastruktury a pozemků, přítomnost již vyškoleného personálu s kvalifikací v oblasti elektroinženýrství a strojírenství, což jsou oblasti zvláště vhodné pro opětovné zaměstnání v odvětví obnovitelných zdrojů energie, a již existující průmyslové dědictví.

 

__________________

 

1a Evropská komise, Společné výzkumné středisko, Clean energies technologies in coal regions: opportunities for jobs and growth (Technologie čisté energie v uhelných regionech: příležitosti pro zaměstnanost a růst), 2020, https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/cdd4593e-1d56-11ea-95ab-01aa75ed71a1

Pozměňovací návrh  5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4) Jak je stanoveno v Zelené dohodě pro Evropu a investičním plánu pro udržitelnou Evropu, měl by mechanismus pro spravedlivou transformaci doplňovat ostatní opatření příštího víceletého finančního rámce na období 2021–2027. Sloučením rozpočtových výdajů Unie na klimatické a sociální cíle na regionální úrovni by měl tento mechanismus přispět k řešení sociálních a hospodářských důsledků transformace Unie směrem ke klimatické neutralitě.

(4) Jak je stanoveno v Zelené dohodě pro Evropu a investičním plánu pro udržitelnou Evropu, neměl by být mechanismus pro spravedlivou transformaci považován za samostatný nástroj financování, ale měl by doplňovat ostatní opatření příštího víceletého finančního rámce na období 2021–2027, zejména s přihlédnutím k sociálně-ekonomickým a environmentálním dopadům na pracovníky a komunity nejvíce postižené transformací ze současné závislosti na uhlí a uhlíku. Sloučením rozpočtových výdajů Unie na klimatické a sociální cíle na regionální úrovni by měl tento mechanismus přispět k řešení sociálních, hospodářských a regionálních důsledků transformace Unie směrem ke klimatické neutralitě a k dosažení všech dalších environmentálních cílů Unie, přičemž přispěje k silné a udržitelné ekonomice s pracovními místy, která budou schopna zajistit důstojnou životní úroveň a pozitivní dopady na veřejné zdraví.

Pozměňovací návrh  6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5) Tímto nařízením se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci (dále jen „FST“), který je v rámci politiky soudržnosti jedním z pilířů mechanismu pro spravedlivou transformaci. Cílem tohoto fondu je zmírnit nepříznivé účinky klimatické transformace tím, že podpoří nejvíce postižená území a dotčené pracovníky. V souladu se specifickým cílem FST by opatření podporovaná z FST měla přímo přispět ke zmírnění dopadu transformace, a to financováním diverzifikace a modernizace místního hospodářství a zmírněním negativních dopadů na zaměstnanost. To se odráží ve specifickém cíli FST, který je stanoven na stejné úrovni a uveden spolu s cíli politiky stanovenými v článku [4] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].

(5) Tímto nařízením se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci (dále jen „FST“), který je v rámci politiky soudržnosti jedním z pilířů mechanismu pro spravedlivou transformaci. FST by měl usilovat o rozvíjení součinnosti a doplňkovosti s ostatními pilíři mechanismu pro spravedlivou transformaci s cílem zajistit, aby všechny tři pilíře usilovaly o stejné cíle. Neměl by vytěsňovat investice ze soukromého sektoru, jež budou usnadňovány prostřednictvím mechanismu pro spravedlivou transformaci. Měl by podporovat zastřešující cíle Zelené dohody pro Evropu a být v souladu s rámcem pro udržitelné činnosti stanoveným v nařízení (EU) .../... [nařízení o taxonomii EU] s cílem řešit problémy v oblasti klimatu a životního prostředí a zároveň nikoho neopomíjet. Cílem tohoto fondu je řešit výzvy a příležitosti spojené s klimatickou transformací prostřednictvím poskytování cílených investic do postižených regionů se zvláštním zaměřením na udržitelné hospodářské činnosti, dále zajištěním zavádění nových a inovačních udržitelných projektů a podporou nejvíce postižených území, pracovníků a dotčených místních komunit s cílem přizpůsobit jejich průmyslové a hospodářské struktury a současně obnovit dlouhodobou konkurenceschopnost regionů, jakož i posílit sociální a hospodářskou soudržnost. V souladu se specifickým cílem FST by opatření podporovaná z FST měla přímo přispět k usnadnění a podpoře procesu transformace, a to financováním diverzifikace a modernizace místního hospodářství a tím, že umožní vytváření nových pracovních příležitostí, mimo jiné prostřednictvím včasných konzultací všech příslušných zúčastněných stran. To se odráží ve specifickém cíli FST, který je stanoven na stejné úrovni a uveden spolu s cíli politiky stanovenými v článku [4] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních]. Příjemci prostředků z FST by měli dodržovat základní hodnoty Unie zakotvené ve Smlouvách.

Pozměňovací návrh  7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6) Vzhledem k významu boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provést Pařížskou dohodu a cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje a ambicióznějším cílům Unie navrženým v Zelené dohodě pro Evropu, by FST měl výrazně přispět k zohlednění oblasti klimatu. Zdroje z finančního krytí FST budou doplňkové a budou prováděny nad rámec investic, které jsou zapotřebí k dosažení celkového cíle vynaložit 25 % výdajů z rozpočtu Unie na realizaci klimatických cílů. Zdroje převedené z EFRR a ESF+ plně přispějí k dosažení tohoto cíle.

(6) Vzhledem k významu boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provést Pařížskou dohodu, splnit cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje a dodržovat evropský pilíř sociálních práv a k ambicióznějším cílům Unie navrženým v Zelené dohodě pro Evropu by FST měl výrazně přispět k zohlednění oblasti klimatu. Zdroje z finančního krytí FST budou doplňkové a budou prováděny nad rámec investic, které jsou zapotřebí k dosažení celkového cíle vynaložit alespoň 25 % výdajů z rozpočtu Unie na realizaci klimatických cílů. Zdroje, které členské státy dobrovolně převedou z EFRR a ESF+ na základě rozvojových potřeb zjištěných na regionální a místní úrovni v rámci vnitrostátních plánů spravedlivé transformace, přispějí k dosažení tohoto cíle.

Pozměňovací návrh  8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(7) Zdroje z FST by měly doplnit zdroje dostupné v rámci politiky soudržnosti.

(7) Zdroje z FST by měly být adekvátní a úměrné jeho ambiciózním cílům a doplnit zdroje dostupné v rámci politiky soudržnosti, v žádném případě by však neměly tyto investice nahrazovat a vést ke škrtům nebo povinným převodům z jiných fondů Unie, na něž se vztahuje nařízení (EU) .../... [nové nařízení o společných ustanoveních]. Na základě pokynů Evropské investiční banky by mělo být u projektů podporovaných z FST umožněno financování až do výše 75 % (nebo více v případě závažného hospodářského útlumu) předpokládaných výdajů.

Pozměňovací návrh  9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(7a) Fond by měl být financován z posíleného VFR na období 2021–2027 a po provedení předběžného posouzení dopadu také z dodatečných nových zdrojů, které by mohly vzniknout díky zavedení nových zdrojů Unie, jako jsou mimo jiné daně z podniků, digitálních technologií, financí, plastů, uhlíku a příjmů ze systémů obchodování s emisemi;

Pozměňovací návrh  10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 8

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8) Transformace na klimaticky neutrální ekonomiku je pro všechny členské státy výzvou. Bude obzvláště náročná pro ty členské státy, jež jsou silně závislé na fosilních palivech nebo průmyslových činnostech náročných na emise skleníkových plynů, které mají být utlumeny nebo se musí přizpůsobit v důsledku transformace na klimatickou neutralitu, a jež pro to nemají dostatečné finanční prostředky. Proto by měl být FST otevřený všem členským státům, ale při rozdělování jeho finančních prostředků by mělo být zohledněno, zda jsou členské státy schopny nezbytné investice pro transformaci na klimatickou neutralitu financovat.

(8) Transformace na udržitelnou a klimaticky neutrální ekonomiku je pro všechny členské státy jak výzvou, tak příležitostí lépe reagovat na budoucí krize a dosáhnout ekonomické a sociální prosperity v mezích naší planety. Transformace bude obzvláště náročná pro ty členské státy, jež jsou silně závislé na fosilních palivech nebo průmyslových činnostech náročných na emise skleníkových plynů nebo vyrábějících produkty neslučitelné s cílem dosažení klimatické neutrality, které mají být utlumeny nebo se musí přizpůsobit v důsledku transformace na klimatickou neutralitu, a jež pro to nemají dostatečné finanční prostředky.Je třeba nezapomenout na žádné území ani občana. Proto by měl být FST otevřený všem členským státům, ale při rozdělování jeho finančních prostředků by měly být zohledněny potřeby členských států a jejich schopnost financovat nezbytné investice s cílem umožnit, usnadnit a urychlit transformaci směrem ke klimatické neutralitě a udržitelné Evropě.

Pozměňovací návrh  11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9) Aby byl pro FST stanoven přiměřený finanční rámec, měla by Komise na základě objektivních kritérií stanovit roční rozpis dostupných přídělů podle jednotlivých členských států v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst.

(9) Aby byl pro FST stanoven přiměřený finanční rámec, měla by Komise na základě objektivních kritérií stanovit roční rozpis dostupných přídělů podle jednotlivých členských států v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst. Komise by rovněž měla zveřejňovat veškeré příslušné statistické údaje a informace, aby bylo možné lépe porozumět klíči pro rozdělování prostředků mezi členské státy a vyhodnocovat jej.

Pozměňovací návrh  12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10) V tomto nařízení jsou uvedeny typy investic, u nichž mohou být výdaje podpořeny z FST. Všechny podporované činnosti by měly být vykonávány při plném respektování priorit Unie v oblasti klimatu a životního prostředí. Seznam investic by měl zahrnovat ty investice, které podporují místní ekonomiky a jsou z dlouhodobého hlediska udržitelné, přičemž se zohlední všechny cíle Zelené dohody. Financované projekty by měly přispívat k transformaci na klimaticky neutrální a oběhové hospodářství. V upadajících odvětvích, jako je výroba energie založená na uhlí, lignitu, rašelině a ropné břidlici nebo těžební činnosti spojené s těmito pevnými fosilní palivy, by měla být podpora vázána na postupné ukončování činnosti a odpovídající snižování úrovně zaměstnanosti. Pokud jde o transformaci hospodářských odvětví s vysokými úrovněmi emisí skleníkových plynů, měly by být v souladu s klimatickými cíli EU do roku 2030 a klimatickou neutralitou EU do roku 205013 podporovány nové činnosti zaváděním nových technologií, nových postupů nebo produktů, které povedou k výraznému snížení emisí a zároveň zachovají a zlepší zaměstnanost a zabrání zhoršování životního prostředí. Zvláštní pozornost by měla být rovněž věnována činnostem, které podporují inovace a výzkum v oblasti vyspělých a udržitelných technologií, jakož i v oblastech digitalizace a konektivity, pokud tato opatření přispějí k transformaci na klimaticky neutrální a oběhové hospodářství a zmírní negativní vedlejší účinky této transformace.

(10) V tomto nařízení jsou uvedeny typy investic, u nichž mohou být výdaje podpořeny z FST. Všechny podporované činnosti by měly být vykonávány při plném respektování cílů a priorit Unie v oblasti klimatu a životního prostředí a měly by být v souladu s rámcem Unie pro udržitelné činnosti stanoveném v nařízení (EU) .../... [nařízení o taxonomii EU] Seznam investic by měl upřednostňovat ty investice, které podporují občany, pracovníky, komunity a místní ekonomiky a jsou ze střednědobého a dlouhodobého hlediska udržitelné a zcela v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu, Pařížské dohody a evropského pilíře sociálních práv. Financované projekty by měly přispívat k transformaci na udržitelné, klimaticky neutrální a plně oběhové hospodářství, které je odolné vůči změně klimatu a účinně využívá zdroje, přičemž by neměly poškozovat žádné z environmentálních cílů Unie a měly by podporovat cíl obnovy dlouhodobé konkurenceschopnosti postižených regionů. V upadajících odvětvích, jako je výroba energie založená na fosilních palivech nebo těžební činnosti spojené s těmito pevnými fosilní palivy, by měla být podpora vázána na postupné ukončování činnosti a odpovídající snižování úrovně zaměstnanosti, přičemž bude zajištěna účinná spolupráce se všemi příslušnými zúčastněnými stranami, aby bylo možné stanovit pro tato opatření vyvážený, avšak ambiciózní časový rámec. Pokud jde o transformaci hospodářských odvětví s vysokými úrovněmi emisí skleníkových plynů, měly by být v souladu s klimatickými cíli EU do roku 2030 a klimatickou neutralitou EU nejpozději do roku 2050 podporovány nové činnosti zaváděním nových technologií, nových postupů nebo produktů, které povedou k výraznému snížení emisí a zároveň zachovají a zlepší zaměstnanost a zabrání zhoršování životního prostředí. Zvláštní pozornost by měla být rovněž věnována činnostem, které podporují inovace a výzkum v oblasti vyspělých a udržitelných technologií, jakož i v oblastech digitalizace a konektivity, pokud tato opatření přispějí k transformaci na klimaticky neutrální a oběhové hospodářství a usnadní ji.

__________________

 

13 Jak je stanoveno ve sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance „Čistá planeta pro všechny Evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky“ (COM(2018) 773 final).

 

Pozměňovací návrh  13

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11) V zájmu ochrany občanů, kteří jsou při transformaci na klimatickou neutralitu nejzranitelnější, by měl FST podporovat také zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci dotčených pracovníků s cílem pomoci jim připravit se na nové pracovní příležitosti, jakož i poskytovat uchazečům o zaměstnání pomoc při hledání zaměstnání a jejich aktivním začleňování do trhu práce.

(11) Jedním ze základních cílů FST je zajištění udržitelných pracovních příležitostí pro pracovníky a území, kterých se dotýká transformace na klimatickou neutralitu. V zájmu ochrany občanů a zaměstnanců, kteří jsou při transformaci na klimatickou neutralitu nejzranitelnější, by měl FST podporovat také odbornou přípravu, rozvoj nových dovedností, zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci dotčených pracovníků a uchazečů o zaměstnání s cílem pomoci jim rekvalifikovat se a připravit se na nové udržitelné pracovní příležitosti, jakož i poskytovat uchazečům o zaměstnání pomoc při hledání zaměstnání a jejich aktivním začleňování na trh práce s přihlédnutím k potřebě zajistit rovné příležitosti pro všechny a dosáhnout genderové vyváženosti napříč odvětvími.

Pozměňovací návrh  14

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(11a) Pandemie COVID-19 a její účinky na zdraví a hospodářství ovlivnily Unii a priority Komise. Krize COVID-19 rovněž poukázala na provázanost ekosystémů s naším hospodářstvím, jakož i na velkou závislost hospodářského systému Unie na dlouhých dodavatelských řetězcích. To posílilo význam FST, jakož i nutnost vyčlenit odpovídající zdroje na řešení výzev spojených s dosažením transformace na udržitelné a plně oběhové hospodářství a posílením odolnosti ekonomik Unie, zejména v nejpostiženějších regionech. Přidělování prostředků z FST a fondů soudržnosti by mělo zabránit prohlubování nerovností mezi členskými státy po skončení koronavirové krize. Návrh o FST pozměněný Komisí zvyšuje objem prostředků ve Fondu pro spravedlivou transformaci na více než 40 miliard EUR.

Pozměňovací návrh  15

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11 b (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(11b) Členské státy a Komise by měly zajistit, aby provádění priorit financovaných z FST přispělo k dodržování a prosazování rovnosti žen a mužů v souladu s článkem 8 SFEU. Je třeba zajistit včasné a důsledné zohledňování cílů v oblasti rovnosti žen a mužů a ekonomické nezávislosti žen na všech úrovních a ve všech fázích přípravy, monitorování, provádění a hodnocení operačních programů.

Pozměňovací návrh  16

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12) S cílem posílit hospodářskou diverzifikaci území zasažených transformací by FST měl podporovat produktivní investice do malých a středních podniků. Produktivní investice by měly být chápany jako investice do fixního kapitálu nebo nehmotných aktiv podniků za účelem výroby zboží nebo poskytování služeb, čímž přispějí k tvorbě hrubého kapitálu a zaměstnanosti. V případě podniků jiných než malé a střední podniky by produktivní investice měly být podporovány pouze tehdy, pokud jsou nezbytné pro zmírnění ztrát pracovních míst v důsledku transformace, a to vytvořením nebo ochranou významného počtu pracovních míst, a pokud nevedou k přemístění nebo nevyplývají z přemístění podniku. Investice do stávajících průmyslových zařízení, včetně těch, které spadají pod unijní systém obchodování s emisemi, by měly být přípustné, pokud přispějí k transformaci na klimaticky neutrální ekonomiku do roku 2050 a jsou výrazně nižší než příslušné referenční hodnoty zavedené pro přidělování bezplatných povolenek podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES14 a pokud vedou k ochraně významného počtu pracovních míst. Veškeré takové investice by měly být náležitě odůvodněny v příslušném územním plánu spravedlivé transformace. V zájmu ochrany integrity vnitřního trhu a politiky soudržnosti by podpora poskytovaná podnikům měla být v souladu s pravidly Unie v oblasti státní podpory podle článků 107 a 108 SFEU a zejména podpora produktivních investic uskutečňovaných jinými než malými a středními podniky by měla být omezena na podniky nacházející se v oblastech, které byly pro účely čl. 107 odst. 3 písm. a) a c) SFEU označeny jako podporované oblasti.

(12) S cílem posílit hospodářskou diverzifikaci a přeměnu území zasažených transformací by FST měl podporovat udržitelné a produktivní investice, přičemž se zaměří na malé a střední podniky, mikropodniky a podnikatele, sociální podniky a družstva s cílem napomoci jim se změnou jejich podnikatelských aktivit a vytvářením nových příležitostí. Produktivní investice by měly být chápany jako investice do fixního kapitálu nebo nehmotných aktiv podniků za účelem výroby zboží nebo poskytování služeb, čímž přispějí k tvorbě hrubého kapitálu, rozšiřování a udržitelné zaměstnanosti. Udržitelné investice by měly být chápány jako investice ve smyslu čl. 2 bodu 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/208813a. V případě podniků jiných než malé a střední podniky by udržitelné a produktivní investice měly být podporovány pouze tehdy, pokud jsou nezbytné pro zmírnění ztrát pracovních míst v důsledku transformace, a to vytvořením nebo ochranou významného počtu pracovních míst, a pokud nevedou k přemístění nebo nevyplývají z přemístění podniku. Měl by být zaveden mechanismus pro screening udržitelnosti, aby bylo možné určit, zda mají nějaké škodlivé environmentální, klimatické nebo sociální dopady. Investice do stávajících průmyslových zařízení, včetně těch, které spadají pod unijní systém obchodování s emisemi, by měly být přípustné, pokud přispějí k transformaci na klimaticky neutrální ekonomiku do roku 2050 a jsou výrazně nižší než příslušné referenční hodnoty zavedené pro přidělování bezplatných povolenek podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES14 a pokud vedou k ochraně významného počtu pracovních míst. Veškeré takové investice by měly být náležitě odůvodněny v příslušném územním plánu spravedlivé transformace. V zájmu ochrany integrity vnitřního trhu a politiky soudržnosti a zabránění narušování hospodářské soutěže mezi podniky by podpora poskytovaná podnikům měla být v souladu s pravidly Unie v oblasti státní podpory podle článků 107 a 108 SFEU a zejména podpora produktivních investic uskutečňovaných jinými než malými a středními podniky by měla být omezena na podniky nacházející se v oblastech, které byly pro účely čl. 107 odst. 3 písm. a) a c) SFEU označeny jako podporované oblasti. FST by měl usilovat o podporu pouze těch investic souvisejících s transformací na klimatickou neutralitu, které jsou ve středně až dlouhodobém výhledu ekonomicky životaschopné a přinášejí dotčenému území přidanou hodnotu. Komise a členské státy by měly životaschopnost investic realizovaných z FST průběžně sledovat.

__________________

__________________

 

13a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (Úř. věst. L 317, 9.12.2019, s. 1).

14 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).

14 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).

Pozměňovací návrh  17

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(12a)  S cílem zajistit, aby se fond nepoužíval k úhradě nákladů souvisejících s nápravou škod na životním prostředí, na něž se vztahuje odpovědnost podniku za životní prostředí, měla by se podpora investic souvisejících s obnovou, změnou účelu a dekontaminací lokalit, rekultivací půdy a obnovou ekosystémů umožnit pouze tehdy, není-li možné přivést žádný podnik k právní odpovědnosti za financování takových činností v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“ zakotvenou v článku 191 SFEU.

Pozměňovací návrh  18

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13) Aby byla pro plánování zdrojů z FST v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst poskytnuta určitá flexibilita, mělo by být možné vypracovat samostatný program FST nebo přidělit zdroje FST jedné nebo několika specifickým prioritám v rámci programu podporovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu plus (ESF+) nebo Fondu soudržnosti. Podle článku 21a nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] by měly být zdroje FST navýšeny o doplňkové financování z EFRR a ESF+. Příslušné částky převedené z EFRR a ESF+ by měly odpovídat typu operací stanovených v územních plánech spravedlivé transformace.

(13) Aby byla pro plánování zdrojů z FST v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst poskytnuta určitá flexibilita a soudržnost, mělo by být možné vypracovat samostatný program FST nebo přidělit zdroje FST jedné nebo několika specifickým prioritám v rámci programu podporovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu plus (ESF+) nebo Fondu soudržnosti. Podle článku 21a nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] mohou být zdroje FST dobrovolně navýšeny o doplňkové financování z EFRR a ESF+. Příslušné částky převedené z EFRR a ESF+ by měly odpovídat typu operací stanovených v územních plánech spravedlivé transformace. FST by měl být zprovozněn co nejrychleji, aby bylo možné podpořit přechodové regiony, zejména v souvislosti s krizí COVID-19. Komise by měla zajistit hladké fungování příslušných administrativních postupů.

Pozměňovací návrh  19

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14) Podpora z FST by měla být podmíněna účinným prováděním transformačního procesu na konkrétním území s cílem dosáhnout klimaticky neutrální ekonomiky. V tomto ohledu by členské státy měly ve spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami a s podporou Komise vypracovat územní plány spravedlivé transformace, v nichž bude proces transformace podrobně popsán v souladu s jejich vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu. Za tímto účelem by Komise měla vytvořit platformu pro spravedlivou transformaci, která by navázala na stávající platformu pro uhelné regiony procházející transformací a umožnila dvoustrannou a mnohostrannou výměnu získaných zkušeností a osvědčených postupů ve všech dotčených odvětvích.

(14) Podpora z FST by měla být podmíněna účinným prováděním transformačního procesu na konkrétním území a měřitelná podle tohoto provádění, na základě cílů i ukazatelů výstupů a výsledků a účinného monitorování, s cílem dosáhnout klimaticky neutrální ekonomiky. V tomto ohledu by členské státy měly ve spolupráci s příslušnými regionálními a místními orgány a v úzké spolupráci se všemi příslušnými zúčastněnými stranami, hospodářskými a sociálními partnery, zástupci občanské společnosti, odborníky, vzdělávacími a výzkumnými institucemi, zaměstnavateli, včetně těch, kteří působí v dotčených odvětvích průmyslu, skupinami pracovníků a komunitními organizacemi a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami na místní a regionální úrovni a s podporou Komise vypracovat územní plány spravedlivé transformace, v nichž bude proces transformace podrobně popsán v souladu s jejich vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu. Za tímto účelem by Komise měla vytvořit platformu pro spravedlivou transformaci, která by navázala na stávající platformu pro uhelné regiony procházející transformací a umožnila dvoustrannou a mnohostrannou výměnu získaných zkušeností a osvědčených postupů ve všech dotčených odvětvích. Aby byla zajištěna účinná, inkluzivní a spravedlivá strategie transformace, měli by být všechny příslušné zúčastněné strany a partneři plně zapojeni do všech fází přípravy, vývoje, provádění a hodnocení programů FST a měli by mít nejlepší podmínky pro to, aby se mohli účinně zapojit do výběru a provádění financovaných projektů a operací.

Pozměňovací návrh  20

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15) V územních plánech spravedlivé transformace by měla být určena území, která jsou nejvíce postižena a na která by se měla soustředit podpora z FST, a popsána konkrétní opatření, jež mají být přijata k dosažení klimaticky neutrální ekonomiky, zejména pokud jde o přeměnu nebo uzavření zařízení zabývajících se výrobou fosilních paliv nebo jinými činnostmi s vysokými emisemi skleníkových plynů. Tato území by měla být přesně vymezena a měla by odpovídat regionům úrovně NUTS 3 nebo být jejich součástí. Plány by měly obsahovat podrobné informace o výzvách a potřebách těchto území a stanovit typ potřebných operací takovým způsobem, aby byl zajištěn soudržný rozvoj hospodářských činností odolných vůči změně klimatu, které jsou zároveň slučitelné s transformací na klimatickou neutralitu a cíli Zelené dohody. Finanční podporu z FST by měly obdr