ZPRÁVA o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2015/757 za účelem náležitého zohlednění celosvětového systému shromažďování údajů o spotřebě topných olejů u lodí

29.7.2020 - (COM(2019)0038 – C9-0043/2019 – 2019/0017(COD)) - ***I

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
Zpravodajka: Jutta Paulus

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2015/757 za účelem náležitého zohlednění celosvětového systému shromažďování údajů o spotřebě topných olejů u lodí

(COM(2019)0038 – C9-0043/2019 – 2019/0017(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2019)0038),

– s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0143/2019),

– s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 15. května 2019[1],

– po konzultaci s Výborem regionů,

– s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A9‑0144/2020),

1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

 

Pozměňovací návrh  1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění -1 (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(-1) Bezprecedentní hrozba vyplývající ze změny klimatu vyžaduje posílení ambicí a zintenzivnění opatření v oblasti klimatu ze strany Unie a na celosvětové úrovni. Unie je odhodlána zvýšit úsilí v boji proti změně klimatu a dosáhnout plnění Pařížské dohody1a v souladu s nejnovějšími dostupnými vědeckými poznatky. Zvláštní zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) z roku 2018 s názvem „Globální oteplení o 1,5 °C“ potvrdila, že k omezení globálního oteplování pod 1,5°C je nezbytné výrazně snížit emise ve všech odvětvích. IPCC ve své zvláštní zprávě z roku 2019 s názvem „Oceány a kryosféra v měnícím se klimatu“ dále uvedl, že klimatické mechanismy jsou závislé na zdraví oceánů a mořských ekosystémů, které v současnosti čelí globálnímu oteplování, znečištění, nadměrnému využívání mořských zdrojů, přikyselování, odkysličování a erozi pobřeží. IPCC připomíná, že oceány je součástí řešení, jak zmírnit dopady změny klimatu a přizpůsobit se těmto změnám, a zdůrazňuje, že je třeba snížit emise skleníkových plynů a znečištění ekosystémů a posílit přirozené propady uhlíku.
	__________________
	1a Pařížská dohoda (Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4).

Pozměňovací návrh  2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(1) Námořní doprava má dopad na globální klima v důsledku emisí oxidu uhličitého (CO2) z lodní dopravy. V roce 2015 se na celkových emisích skleníkových plynů z odvětví dopravy v Unii podílelo 13 %15. Mezinárodní námořní doprava zůstává jediným dopravním odvětvím, které není zahrnuto do unijních závazků ke snižování emisí skleníkových plynů.	(1) Námořní doprava má dopad na změnu klimatu, mořskou biologickou rozmanitost, kvalitu ovzduší a veřejné zdraví v důsledku emisí oxidu uhličitého (CO2) a dalších emisí, které produkuje, jako jsou emise metanu, oxidů dusíku, oxidů síry, částic a černého uhlíku. V roce 2015 se na celkových emisích skleníkových plynů z odvětví dopravy v Unii podílela 13 %15. Očekává se, že do roku 2050 vzrostou emise z celosvětové lodní dopravy o 50 % až 250 %15a. Pokud nebudou přijata další opatření, předpokládá se, že navzdory tomu, že Mezinárodní námořní organizace (IMO) přijala minimální standardy pro účinnost lodí, se do roku 2050 zvýší emise z námořní dopravy související s EHP o 86 % nad úroveň z roku 1990. Mezinárodní námořní doprava zůstává jediným dopravním odvětvím, které není zahrnuto do unijních závazků ke snižování emisí skleníkových plynů. IMO přijala dne 13. dubna 2018 výchozí strategii pro snížení emisí skleníkových plynů z lodí. K provádění této strategie jsou naléhavě potřebná opatření na celosvětové úrovni i na úrovni Unie, která zajistí okamžité přijetí opatření ke snížení emisí z lodní dopravy, přispějí k provádění Pařížské dohody a dosažení cíle klimatické neutrality v celé Unii, aniž by bylo ohroženo úsilí, které v oblasti klimatu vyvíjejí další odvětví.
__________________	__________________
15 https://www.eea.europa.eu/data-and-maps/indicators/transport-emissions-of-greenhouse-gases/transport-emissions-of-greenhouse-gases-10.	15 https://www.eea.europa.eu/data-and-maps/indicators/transport-emissions-of-greenhouse-gases/transport-emissions-of-greenhouse-gases-10.
	15a https://gmn.imo.org/wp-content/uploads/2017/05/GHG3-Executive-Summary-and-Report_web.pdf.

Pozměňovací návrh  3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(2) Ke snižování emisí skleníkových plynů v souladu se závazkem spoluzákonodárců vyjádřeným v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/84216 a směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/41017 by měla přispívat všechna odvětví ekonomiky.	(2) Ke společnému úsilí o dokončení přechodu na nulové čisté emise skleníkových plynů co nejdříve a nejpozději do roku 2050 v souladu se závazky Unie v rámci Pařížské dohody a se závěry Evropské rady o změně klimatu ze dne 12. prosince 2019 by měla přispívat všechna odvětví ekonomiky.
__________________
16 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 26).
17 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/410 ze dne 14. března 2018, kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem posílení nákladově efektivních způsobů snižování emisí a investic do nízkouhlíkových technologií a rozhodnutí (EU) 2015/1814 (Úř. věst. L 76, 19.3.2018, s. 3).

Pozměňovací návrh  4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(3) V usnesení Evropského parlamentu z února 2014 o rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 byly Komise a členské státy vyzvány k tomu, aby stanovily závazný cíl Unie do roku 2030 pro snížení emisí skleníkových plynů nejméně o 40 % v porovnání s úrovní v roce 1990. Evropský parlament rovněž konstatoval, že pokud má Unie spravedlivým podílem přispět k celosvětovému úsilí, budou ke snižování emisí skleníkových plynů muset přispět všechna hospodářská odvětví.	(3) V usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. března 2019 o změně klimatu byl velkou většinou podpořen cíl dosažení klimatické neutrality co nejdříve, nejpozději však do roku 2050. Evropský parlament rovněž opakovaně vyzval Komisi a členské státy, aby zvýšily závazný cíl Unie do roku 2030 pro snížení emisí skleníkových plynů o 55 % v porovnání s úrovní v roce 1990. Evropský parlament rovněž konstatoval, že pokud má Unie dosáhnout svých cílů v oblasti klimatu a spravedlivým podílem přispět k celosvětovému úsilí, musí ke snižování emisí skleníkových plynů přispět všechna hospodářská odvětví, včetně mezinárodní letecké a námořní dopravy. Rychlé úsilí o dekarbonizaci odvětví námořní dopravy je obzvláště důležité s ohledem na prohlášení Parlamentu ze dne 28. listopadu 2019 o stavu klimatické a environmentální nouze.

Pozměňovací návrh  5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(3a) Ve svém usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o konferenci OSN o změně klimatu konané v roce 2019 v Madridu (COP25) zdůraznil Evropský parlament potřebu dalších opatření Unie k řešení emisí skleníkových plynů z námořního odvětví vzhledem k pomalému a nedostatečnému pokroku na úrovni IMO. Evropský parlament podpořil zejména začlenění námořní dopravy do systému Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (dále jen „systém EU ETS“), jakož i zavedení standardů pro účinnost lodí na úrovni Unie. Politiky zaměřené na snižování emisí založené na trhu nemohou samy splnit cíle Unie v oblasti snižování emisí a měly by být doplněny závaznými regulačními požadavky v oblasti snižování emisí, které budou řádně prosazovány.

Pozměňovací návrh  6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(4) Ve svých závěrech ze dne 24. října 2014 Evropská rada potvrdila závazný cíl Unie, jímž je snížit do roku 2030 domácí emise skleníkových plynů alespoň o 40 % oproti roku 1990. Evropská rada také zmínila důležitost snižování emisí skleníkových plynů a rizik souvisejících se závislostí na fosilních palivech v odvětví dopravy a vyzvala Komisi, aby zkoumala další nástroje a opatření pro účely komplexního a technologicky neutrálního přístupu, mimo jiné v zájmu podpory snížení emisí, obnovitelných zdrojů energie a zvýšení energetické účinnosti v dopravě.	(4) Ve svých závěrech ze dne 12. prosince 20191a Evropská rada potvrdila cíl dosažení klimaticky neutrální EU do roku 2050. Evropská rada také zmínila, že veškeré příslušné právní předpisy a politiky EU musí být v souladu s plněním cíle dosáhnout klimatické neutrality a přispívat k němu při současném respektování rovných podmínek.
	__________________
	1ahttps://www.consilium.europa.eu/media/41768/12-euco-final-conclusions-en.pdf

Pozměňovací návrh  7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(4a) Námořní doprava je v současnosti jediným odvětvím, na které se výslovně nevztahuje cíl Unie v oblasti snižování emisí ani konkrétní zmírňující opatření. Komise ve svém sdělení ze dne 11. prosince 2019 o Zelené dohodě pro Evropu uvedla, že má v úmyslu přijmout dodatečná opatření k řešení emisí skleníkových plynů z námořního odvětví, a zejména rozšířit systém EU ETS na odvětví námořní dopravy, regulovat přístup nejvíce znečišťujících lodí do přístavů Unie a zavést povinnost, aby kotvící lodě používaly pobřežní elektřinu. Ve svém návrhu nařízení ze dne 4. března 2020, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (EU) 2018/1999 (evropský právní rámec pro klima)1a, Komise zdůrazňuje, že pro dosažení klimatické neutrality do roku 2050 je třeba přijmout další opatření, na nichž se budou muset podílet všechna odvětví, neboť se očekává, že stávající politiky sníží do roku 2050 emise skleníkových plynů pouze o 60 %.
	__________________
	1ahttps://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1588581905912&uri=CELEX:52020PC0080

Pozměňovací návrh  8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(4b) Odstranění tržních překážek v námořní dopravě, včetně využívání transparentního a spolehlivého systému monitorování, vykazování a ověřování, má za cíl přispět k zavádění technologií zaměřených na energetickou účinnost a tím ke snížení emisí z námořní dopravy přibližně o 2 % do roku 2030. Aby mohlo námořní odvětví plně přispět k úsilí celého hospodářství o dosažení cíle Unie v oblasti klimatické neutrality, jakož i cílů stanovených pro rok 2030 a dalších případných střednědobých cílů, je nezbytné přijmout další opatření. Nařízení EU o monitorování, vykazování a ověřování je jakožto primární nástroj Unie pro monitorování, vykazování a ověřování emisí skleníkových plynů a znečištění ovzduší v námořní dopravě základem pro další opatření. Oblast působnosti uvedeného nařízení by proto měla být rozšířena tak, aby zahrnovala závazné požadavky na společnosti ke snížení jejich emisí skleníkových plynů na dopravu, a je rovněž nezbytné rozšířit systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) na odvětví námořní dopravy.

Pozměňovací návrh  9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(6) Evropský parlament a Rada přijaly v dubnu 2015 nařízení (EU) 2015/757 o monitorování, vykazování a ověřování emisí oxidu uhličitého z námořní dopravy20 (dále jen „nařízení o monitorování, vykazování a ověřování“), což bylo završeno v roce 2016 přijetím dvou nařízení21 v přenesené pravomoci a dvou prováděcích nařízení22. Cílem nařízení o monitorování, vykazování a ověřování je shromažďovat údaje o emisích z lodní dopravy za účelem další tvorby politik a na podporu snižování emisí poskytováním informací o účinnosti lodí příslušným trhům. Nařízení o monitorování, vykazování a ověřování ukládá společnostem povinnost od roku 2018 monitorovat, každoročně vykazovat a ověřovat spotřebu paliva, emise CO2 a energetickou účinnost svých lodí plavících se do přístavů a z přístavů Evropského hospodářského prostoru (EHP). Vztahuje se i na emise CO2 v přístavech EHP. První výkazy emisí mají být předloženy do 30. dubna 2019.	(6) Evropský parlament a Rada přijaly v dubnu 2015 nařízení (EU) 2015/757 o monitorování, vykazování a ověřování emisí oxidu uhličitého z námořní dopravy20 (dále jen „nařízení o monitorování, vykazování a ověřování“), což bylo završeno v roce 2016 přijetím dvou nařízení21 v přenesené pravomoci a dvou prováděcích nařízení22. Cílem nařízení o monitorování, vykazování a ověřování je shromažďovat údaje o emisích z lodní dopravy za účelem další tvorby politik a na podporu snižování emisí poskytováním informací o účinnosti lodí příslušným trhům. Nařízení EU o monitorování, vykazování a ověřování bylo přijato jako první krok odstupňovaného přístupu k začlenění emisí z námořní dopravy do rámce závazků Unie ke snížení emisí skleníkových plynů a následnému stanovení ceny těchto emisí v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“. Při přijímání nařízení o monitorování, vykazování a ověřování se Komise zavázala, že v souvislosti s budoucími legislativními návrhy týkajícími se emisí z námořní dopravy zváží, jaká další opatření by byla vhodná k zajištění toho, aby toto odvětví spravedlivě přispělo k cílům Unie v oblasti snižování emisí, zejména k možnosti rozšíření systému EU ETS na námořní dopravu. Nařízení o monitorování, vykazování a ověřování ukládá společnostem povinnost od roku 2018 monitorovat, každoročně vykazovat a ověřovat spotřebu paliva, emise CO2 a energetickou účinnost svých lodí plavících se do přístavů a z přístavů Evropského hospodářského prostoru (EHP). Vztahuje se i na emise CO2 v přístavech EHP.  První výkazy emisí měly být předloženy do 30. dubna 2019 a Komise je zveřejnila dne 30. června 2019.
__________________	__________________
20 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757 ze dne 29. dubna 2015 o monitorování, vykazování a ověřování emisí oxidu uhličitého z námořní dopravy a o změně směrnice 2009/16/ES (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 55).	20 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757 ze dne 29. dubna 2015 o monitorování, vykazování a ověřování emisí oxidu uhličitého z námořní dopravy a o změně směrnice 2009/16/ES (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 55).
21 Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/2072 ze dne 22. září 2016 o ověřovacích činnostech a akreditaci ověřovatelů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757 o monitorování, vykazování a ověřování emisí oxidu uhličitého z námořní dopravy (Úř. věst. L 320, 26.11.2016, s. 5); nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/2071 ze dne 22. září 2016, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757, pokud jde o metody monitorování emisí oxidu uhličitého a pravidla pro monitorování dalších příslušných informací (Úř. věst. L 320, 26.11.2016, s. 1).	21 Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/2072 ze dne 22. září 2016 o ověřovacích činnostech a akreditaci ověřovatelů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757 o monitorování, vykazování a ověřování emisí oxidu uhličitého z námořní dopravy (Úř. věst. L 320, 26.11.2016, s. 5); nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/2071 ze dne 22. září 2016, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757, pokud jde o metody monitorování emisí oxidu uhličitého a pravidla pro monitorování dalších příslušných informací (Úř. věst. L 320, 26.11.2016, s. 1).
22 Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1927 ze dne 4. listopadu 2016 o šablonách pro plány monitorování, výkazy emisí a dokumenty o souladu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757 o monitorování, vykazování a ověřování emisí oxidu uhličitého z námořní dopravy (Úř. věst. L 299, 5.11.2016, s. 1); prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1928 ze dne 4. listopadu 2016 o určování přepravovaného nákladu pro jiné kategorie lodí, než jsou osobní lodě, lodě typu ro-ro a kontejnerové lodě, podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757 o monitorování, vykazování a ověřování emisí oxidu uhličitého z námořní dopravy (Úř. věst. L 299, 5.11.2016, s. 22).	22 Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1927 ze dne 4. listopadu 2016 o šablonách pro plány monitorování, výkazy emisí a dokumenty o souladu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757 o monitorování, vykazování a ověřování emisí oxidu uhličitého z námořní dopravy (Úř. věst. L 299, 5.11.2016, s. 1); prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1928 ze dne 4. listopadu 2016 o určování přepravovaného nákladu pro jiné kategorie lodí, než jsou osobní lodě, lodě typu ro-ro a kontejnerové lodě, podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757 o monitorování, vykazování a ověřování emisí oxidu uhličitého z námořní dopravy (Úř. věst. L 299, 5.11.2016, s. 22).

Pozměňovací návrh  10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(6a) Snižování emisí z lodní dopravy a jejich dopadu na globální oteplování a znečištění ovzduší by nemělo být uskutečňováno tak, aby při něm docházelo k poškozování biologické rozmanitosti moří, ale mělo by být doprovázeno opatřeními zaměřenými na obnovu mořských a pobřežních ekosystémů postižených odvětvím lodní dopravy, např. látkami vypouštěnými do moře, včetně balastové vody, uhlovodíků, těžkých kovů a chemických látek, kontejnery ztracenými v moři a srážkami kytovců.

Pozměňovací návrh  11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(6b) V odvětví námořní dopravy není majitelem lodi vždy osoba nebo subjekt, který loď komerčně provozuje. Veškeré údaje požadované podle nařízení o monitorování, vykazování a ověřování by proto měly být shromažďovány osobou odpovědnou za komerční provoz lodi, jako je provozovatel, nájemce časově pronajímaných plavidel nebo nájemce v nájmu typu „bareboat charter“, a této osobě přiřazeny;

Pozměňovací návrh  12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6 c (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(6c) Údaje shromážděné podle nařízení o monitorování, vykazování a ověřování by měly být využívány k podpoře přechodu na lodě s nulovými emisemi zavedením osvědčení energetické účinnosti pro lodě a ratingové stupnice s cílem umožnit transparentní srovnávání lodí, zejména za účelem prodeje nebo pronájmu, vybízet členské státy k propagování osvědčených postupů a podpoře nejúčinnějších lodí.

Pozměňovací návrh  13

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6 d (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(6d) Komise by měla ve spolupráci s vlastníky lodí, dalšími zúčastněnými stranami a nezávislými odborníky vytvořit evropskou etiketu lodní dopravy pro produkty s cílem informovat spotřebitele o dopadu námořní dopravy na životní prostředí v souvislosti s produkty, které zakupují. Tato etiketa by podpořila environmentální a energetickou transformaci odvětví lodní dopravy tím, že by spolehlivě a transparentně informovala spotřebitele o dobrovolných iniciativách. Podporovala by spotřebitele v tom, aby zakupovali produkty převážené vlastníky lodí, kteří snížili svůj dopad na životní prostředí, například pokud jde o emise skleníkových plynů a znečišťujících látek, hlukové znečištění, nakládání s odpady a vodohospodářství.

Pozměňovací návrh  14

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6 e (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(6e) Směrnice Rady 92/106/EHS1a přispívá k omezování emisí z dopravy tím, že podporuje přechod ze silniční nákladní dopravy na druhy dopravy s nižšími emisemi, včetně říčních koridorů s nulovými emisemi. V zájmu zintenzivnění úsilí o podporu multimodální dopravy a zvýšení účinnosti a alternativ s nízkými emisemi je nutné provést revizi této směrnice. Vodní doprava s nulovými emisemi je klíčem k vytvoření udržitelného modálního přechodu ze silničních na vodní cesty, a proto je třeba podpořit investice do infrastruktury pro doplňování paliva a nabíjení ve vnitrozemských přístavech.
	__________________
	1a Směrnice Rady 92/106/EHS ze dne 7. prosince 1992 o zavedení společných pravidel pro určité druhy kombinované přepravy zboží mezi členskými státy (Úř. věst. L 368, 17.12.1992, s. 38).

Pozměňovací návrh  15

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6 f (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(6f) Unijní přístavy představují díky svému zeměpisnému umístění a hospodářským činnostem strategické uzly v energetické transformaci. Jsou hlavními vstupními body energetických  komodit (z hlediska dovozu, skladování nebo distribuce), čím dál častěji se podílejí na rozvoji míst produkce obnovitelné energie a vyvíjejí nové strategie v oblasti hospodaření s energií a oběhového hospodářství. Unie by proto měla v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu doplnit dekarbonizaci odvětví námořní dopravy strategickým přístupem k přístavům Unie s cílem podpořit jejich úlohu coby prostředníků energetické transformace. Členské státy by měly být vybízeny ke stimulaci rozvoje přístavů s nulovými emisemi a investovat do infrastruktur pro doplňování paliva a nabíjení. To by zajistilo všem občanům žijícím v přístavních a pobřežních oblastech okamžitý zdravotní přínos a omezilo by to negativní dopady na biologickou rozmanitost moře a pobřeží v těchto oblastech, které jsou také rozsáhlými částmi pevniny a některé jsou součástí sítě Natura 2000.

Pozměňovací návrh  16

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(7) Článek 22 nařízení o monitorování, vykazování a ověřování stanoví, že bude-li dosaženo mezinárodní dohody o globálním systému pro monitorování, vykazování a ověřování, Komise nařízení o monitorování, vykazování a ověřování přezkoumá a případně navrhne změny s cílem zajistit soulad s takovou mezinárodní dohodou.	(7) Článek 22 nařízení o monitorování, vykazování a ověřování stanoví, že bude-li dosaženo mezinárodní dohody o globálním systému pro monitorování, vykazování a ověřování nebo o globálních opatřeních ke snížení emisí skleníkových plynů z námořní dopravy, Komise nařízení o monitorování, vykazování a ověřování přezkoumá a případně navrhne změny s cílem zajistit soudržnost s takovou mezinárodní dohodou. Je třeba, aby bez ohledu na jakákoli globální opatření byla Unie i nadále ambiciózní a prokázala vedoucí postavení v oblasti klimatu tím, že na svém území zachová nebo přijme přísnější opatření.

Pozměňovací návrh  17

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 8

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(8) Podle Pařížské dohody, jež byla přijata na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC)23 konané v prosinci 2015, se Unie a členské státy zavázaly k cíli snížení emisí v rámci celého hospodářství. Úsilí o omezení emisí z mezinárodní námořní dopravy je vynakládáno prostřednictvím Mezinárodní námořní organizace (IMO) a mělo by se podporovat. Organizace IMO přijala24 v říjnu 2016 systém shromažďování údajů o spotřebě topných olejů u lodí (dále jen „celosvětový systém shromažďování údajů IMO“).	(8) Podle Pařížské dohody, jež byla přijata na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC)23 konané v prosinci 2015, se Unie a členské státy zavázaly k cíli snížení emisí v rámci celého hospodářství. Úsilí o omezení emisí z mezinárodní námořní dopravy je vynakládáno prostřednictvím Mezinárodní námořní organizace (IMO) a mělo by se podporovat. Organizace IMO přijala24 v říjnu 2016 systém shromažďování údajů o spotřebě topných olejů u lodí (dále jen „celosvětový systém shromažďování údajů IMO“). Dne 13. dubna 2018 přijala IMO rovněž výchozí strategii týkající se snižování emisí skleníkových plynů z lodí (dále jen „výchozí strategie IMO“), jejímž cílem je co nejdříve omezit zvýšení těchto emisí a snížit je nejméně o 50 % do roku 2050 v porovnání s rokem 2008, a usilovat o to, aby tyto emise byly postupně zcela odstraněny. Současně se členské státy a přidružení členové IMO, včetně všech členských států Unie, zavázali snížit v mezinárodní námořní lodní dopravě do roku 2030 emise CO2 za jednotku přepravního výkonu v průměru o nejméně 40 % a usilovat o snížení o 70 % do roku 2050. Je proto vhodné zahrnout hlavní prvky původní strategie IMO do práva Unie a nadále konstruktivně spolupracovat s členskými státy IMO s cílem dosáhnout celosvětové dohody o opatřeních ke snížení emisí skleníkových plynů. Společnosti by měly být povinny snížit do roku 2030 své roční emise CO2 za jednotku přepravního výkonu lineárně o nejméně 40 % na všech lodích, za které odpovídají, ve srovnání s průměrným výkonem podle kategorie lodí stejné velikosti a typu podle nařízení o monitorování, vykazování a ověřování.  Základní úroveň pro opatření ke snížení emisí skleníkových plynů by měla být stanovena na základě údajů z databáze THETIS-MVO a systému shromažďování údajů IMO, přičemž by mělo být plně uznáno snížení emisí, které již provedly průkopnické společnosti v oblasti dekarbonizace. Komise by měla přijmout akty v přenesené pravomoci, v nichž vymezí podrobná pravidla pro stanovení základní úrovně, roční faktor snížení pro každou kategorii lodí, pravidla a prostředky pro výpočet a výběr pokut za překročení emisí a jakékoli další pravidlo nezbytné pro plnění a ověřování plnění této povinnosti.
__________________	__________________
23 Pařížská dohoda (Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4–18).	23 Pařížská dohoda (Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4–18).
24 Usnesení IMO MEPC.278 (70), kterým se mění příloha VI úmluvy MARPOL.	24 Usnesení IMO MEPC.278 (70), kterým se mění příloha VI úmluvy MARPOL.

Pozměňovací návrh  18

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(9) S ohledem na současnou existenci těchto dvou systémů monitorování, vykazování a ověřování Komise posoudila podle článku 22 nařízení o monitorování, vykazování a ověřování, jak oba tyto systémy sladit, aby se snížila administrativní zátěž pro lodě při zachování cílů nařízení o monitorování, vykazování a ověřování.	(9) S ohledem na současnou existenci těchto dvou systémů monitorování, vykazování a ověřování Komise posoudila podle článku 22 nařízení o monitorování, vykazování a ověřování, jak oba tyto systémy sladit, aby se snížila administrativní zátěž pro lodě, zejména lodě vlastněné malými a středními podniky, při zachování cílů nařízení o monitorování, vykazování a ověřování.

Pozměňovací návrh  19

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(10) Z posouzení dopadu vyplynulo, že částečné sladění obou systémů monitorování, vykazování a ověřování by mohlo přispět ke snížení administrativní zátěže pro společnosti provozující lodní dopravu, přičemž hlavní cíle nařízení o monitorování, vykazování a ověřování budou zachovány. Takové částečné sladění by však nemělo měnit správu, oblast působnosti, ověřování, transparentnost ani požadavky na vykazování CO2 nařízení o monitorování, vykazování a ověřování, jelikož by to vážně ohrozilo jeho cíle a ovlivnilo jeho schopnost poskytovat informace pro budoucí politická rozhodnutí a podpořit zavádění opatření energetické účinnosti a chování v oblasti lodní dopravy. Jakékoli změny nařízení o monitorování, vykazování a ověřování by proto měly omezit sladění s celosvětovým systémem shromažďování informací IMO na oblast definic, parametrů monitorování, plánů monitorování a šablon k nim.	(10) Z posouzení dopadu vyplynulo, že částečné sladění obou systémů monitorování, vykazování a ověřování by mohlo přispět ke snížení administrativní zátěže pro společnosti provozující lodní dopravu, přičemž hlavní cíle nařízení o monitorování, vykazování a ověřování budou zachovány. Takové částečné sladění by však nemělo měnit správu, oblast působnosti, ověřování, transparentnost ani požadavky na vykazování CO2 nařízení o monitorování, vykazování a ověřování, jelikož by to vážně ohrozilo jeho cíle a ovlivnilo jeho schopnost poskytovat informace pro budoucí politická rozhodnutí a podpořit zavádění opatření energetické účinnosti a chování v oblasti lodní dopravy. Jakékoli změny nařízení o monitorování, vykazování a ověřování by proto měly omezit sladění s celosvětovým systémem shromažďování informací IMO na lodě, na něž se vztahuje nařízení o monitorování, vykazování a ověřování, a na definice, parametry monitorování, plány monitorování a šablony k nim.

Pozměňovací návrh  20

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(12) Měla by být zohledněna ustanovení celosvětového systému shromažďování údajů IMO o údajích, jež mají být monitorovány a každoročně vykazovány, aby se zajistilo, že o činnostech lodí spadajících pod oba systémy budou shromažďovány zjednodušené údaje. Za tímto účelem by měl být vykazován parametr „hrubá nosnost“, avšak „množství přepravovaného nákladu“ by mělo zůstat na dobrovolném základě. „Doba strávená na moři“ by měla být nahrazena definicí „doby plavby“ stanovenou v rámci celosvětového systému shromažďování údajů IMO. Výpočet „vzdálenosti, kterou loď urazila“ by pak měl být založen na celosvětovém systému shromažďování údajů IMO25, což umožní snížit administrativní zátěž.	(12) Měla by být zohledněna ustanovení celosvětového systému shromažďování údajů IMO o údajích, jež mají být monitorovány a každoročně vykazovány, aby se zajistilo, že o činnostech lodí spadajících pod oba systémy budou shromažďovány zjednodušené údaje. Za tímto účelem by měl být vykazován parametr „hrubá nosnost“ spolu s parametrem „množství přepravovaného nákladu“. „Doba strávená na moři“ by měla být nahrazena definicí „doby plavby“ stanovenou v rámci celosvětového systému shromažďování údajů IMO. Výpočet „vzdálenosti, kterou loď urazila“ by pak měl být založen na celosvětovém systému shromažďování údajů IMO25, což umožní snížit administrativní zátěž.
__________________	__________________
25 Usnesení IMO MEPC 282 (70).	25 Usnesení IMO MEPC 282 (70).

Pozměňovací návrh  21

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(13) Obsah plánů monitorování by měl být zjednodušen, aby zohledňoval celosvětový systém shromažďování údajů IMO, s výjimkou částí plánu, jež jsou nezbytné pro zajištění toho, že podle nařízení o monitorování, vykazování a ověřování budou monitorovány a vykazovány pouze údaje související s Unií. Součástí plánu monitorování by proto měla zůstat veškerá ustanovení týkající se jednotlivých plaveb.	(13) Obsah plánů monitorování by měl být zjednodušen, aby zohledňoval celosvětový systém shromažďování údajů IMO, s výjimkou částí plánu, jež jsou nezbytné pro zajištění toho, že podle nařízení o monitorování, vykazování a ověřování budou monitorovány a vykazovány pouze údaje související s Unií. Součástí plánu monitorování by proto měla zůstat veškerá ustanovení týkající se jednotlivých plaveb. Komise by měla také pomáhat členským státům sdílením znalostí a osvědčených postupů, stejně jako zaváděním nových technologií s cílem snížit administrativní překážky a účinně a bezpečně získávat údaje.

Pozměňovací návrh  22

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(13a) Posouzení dopadu, které Komise provedla v roce 2013, připojené k návrhu nařízení o monitorování, vykazování a ověřování prokázalo účinnost systému EU ETS pro emise z námořní dopravy a stanovilo, že systém EU ETS nebo vyrovnávací fond založený na cíli by mohly představovat možnosti, jak zajistit nezbytné snížení emisí v tomto odvětví. Má-li úsilí Unie v oblasti snižování emisí zahrnovat i námořní lodní dopravu, měla by být směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES1a pozměněna tak, aby zahrnovala i emise z námořní dopravy. Komise by měla přijmout akty v přenesené pravomoci, kterými by stanovila celkové množství povolenek pro námořní dopravu v souladu s ostatními odvětvími a metody přidělování povolenek pro námořní dopravu formou úplné dražby. Při přípravě těchto aktů v přenesené pravomoci by Komise měla aktualizovat posouzení dopadu z roku 2013, zejména s ohledem na cíl snížení emisí skleníkových plynů ve všech odvětvích hospodářství Unie do roku 2030 a cíl klimatické neutrality, jak je stanoveno v nařízení (EU) .../... [evropský právní rámec pro klima], a ekonomické dopady z hlediska možných rizik neúmyslného přechodu na jiné druhy dopravy a úniku uhlíku.  Komise by měla výsledky tohoto posouzení zveřejnit. Je důležité, aby Unie a její členské státy podporovaly opatření na mezinárodní úrovni zaměřená na snížení dopadu námořní dopravy na změnu klimatu. Komise by měla průběžně sledovat jakýkoli pokrok, kterého IMO dosáhla při přijímání tržního opatření, a v případě přijetí celosvětového tržního opatření by měla zvážit, jak zajistit soulad mezi opatřeními Unie a celosvětovými opatřeními způsobem, který zachovává environmentální integritu a účinnost opatření Unie v oblasti klimatu.

Pozměňovací návrh  23

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(13b) Úspěšný přechod na lodní dopravu s nulovými emisemi vyžaduje integrovaný přístup a odpovídající příznivé prostředí pro stimulaci inovací, a to jak na lodích, tak v přístavech. Toto příznivé prostředí zahrnuje veřejné a soukromé investice do výzkumu a inovací, technologická a provozní opatření ke zlepšení energetické účinnosti lodí a zavádění udržitelných alternativních paliv, jako je vodík a amoniak, které jsou vyráběny z obnovitelných zdrojů energie, a technologií pohonu s nulovými emisemi, včetně nezbytné infrastruktury pro doplňování paliva a dobíjení v přístavech. Z příjmů získaných z dražby námořních povolenek v rámci systému EU ETS by měl být zřízen oceánský fond  s cílem zlepšit energetickou účinnost lodí a podpořit investice zaměřené na dekarbonizaci námořní dopravy, včetně námořní dopravy na krátké vzdálenosti a přístavů. Komise by měla rovněž vypracovat opatření pro regulaci přístupu lodí, které nejvíce znečišťují životní prostředí, do přístavů Unie a povinnost zakotvených lodí na fosilní paliva využívat pobřežní elektřinu nebo alternativní možnosti nulových emisí. Komise by rovněž měla posoudit možnost vyžadovat, aby přístavy zavedly poplatky za prostoje v závislosti na emisích.

Pozměňovací návrh  24

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13 c (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(13c) Úspěšný přechod k lodím s nulovými emisemi a ekologickým lodím vyžaduje integrovaný přístup v zájmu podpory inovativních opatření zaměřených na ekologické lodě, např. pokud jde o konstrukci trupu, nové motory a udržitelná alternativní paliva a větrný pohon, a provozní opatření na snížení spotřeby paliva a tím i emisí, jako je snížení rychlosti nebo lepší plánování trasy, která lze provést v krátkodobém horizontu. Snížení rychlosti, také označováno jako pomalá plavba, bylo v letech 2006 až 2012 testováno v širokém měřítku z důvodu prudkého nárůstu cen paliva: snížení rychlosti o 10 % vedlo ke snížení spotřeby paliva o přibližně 19 %1a a k odpovídajícímu snížení emisí. Tržní opatření, jako je systém EU ETS, podpoří snižování emisí, investice do výzkumu a inovací, zvyšování energetické účinnosti lodí a zavádění udržitelných alternativních paliv a technologií pohonu, včetně nezbytné infrastruktury pro doplňování paliva a dobíjení v přístavech a ve vnitrozemských přístavech.
	__________________
	1a „Dopad mezinárodní lodní dopravy na kvalitu ovzduší a klima v Evropě“, Evropská agentura pro životní prostředí, technická zpráva č. 4/2013

Pozměňovací návrh  25

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(14a) V zájmu zachování vysoké kvality údajů vykazovaných v registru THETIS-MRV by měly být Evropské agentuře pro námořní bezpečnost (EMSA) uděleny nezbytné pravomoci a zdroje, aby byla schopna kontrolovat zprávy o emisích, které ověřovatel potvrdil jako uspokojivé.

Pozměňovací návrh  26

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(14b) Komise by měla přezkoumat fungování nařízení (EU) 2015/757, přičemž zohlední další zkušenosti získané během provádění tohoto nařízení a celosvětového systému shromažďování údajů IMO a také další relevantní opatření zaměřená na snížení emisí skleníkových plynů z námořní dopravy.

Pozměňovací návrh  27

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14 c (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(14c) Námořní doprava je rovněž zdrojem látek znečišťujících ovzduší, jako jsou oxidy síry (SOx), oxidy dusíku (NOx), částice (PM), látky poškozující ozonovou vrstvu nebo těkavé organické látky1a. Emise látek znečišťujících ovzduší mají negativní dopad jak na životní prostředí, tak i na zdraví občanů, zejména těch, kteří žijí nebo pracují v pobřežních oblastech či v blízkosti přístavů. Komise by do června 2021 měla přezkoumat příslušné právní předpisy a předložit konkrétní návrhy na řešení problému emisí znečišťujících ovzduší pocházejících z námořní dopravy. Komise by rovněž měla pracovat na rozšíření kontrolních oblastí emisí oxidů síry (SECA) a kontrolních oblastí emisí oxidů dusíku (NECA) ve všech evropských mořích, včetně Středozemního moře, a dále řešit problém vypouštění odpadní vody z praček plynů a vypouštění jiných látek, jako je balastová voda, uhlovodíky, těžké kovy a chemické látky, do otevřených vod, a problém dopadu těchto látek na biologickou rozmanitost moří.

Pozměňovací návrh  28

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(15) Cílem nařízení (EU) 2015/757 je monitorovat, vykazovat a ověřovat emise CO2 z lodí vplouvajících do přístavů EHP jako první krok v rámci přístupu postupného snižování emisí skleníkových plynů. Toho nemohou v dostatečné míře dosáhnout členské státy, ale může toho být z důvodu rozsahu a účinků lépe dosaženo na úrovni Unie. Měl by být zohledněn celosvětový systém shromažďování údajů IMO a toto nařízení zajišťuje nepřetržitou srovnatelnost a spolehlivost shromážděných údajů na základě jediného souboru požadavků. Unie proto může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.	(15) Cílem nařízení (EU) 2015/757 je monitorovat, vykazovat a ověřovat emise skleníkových plynů z lodí vplouvajících do přístavů EHP za účelem snížení průměrné intenzity uhlíku na přepravní výkon, včetně významného snížení jejich emisí v kotvišti, a stanovení ceny těchto emisí tak, aby byly emise skleníkových plynů z námořního odvětví snižovány. Toho nemohou v dostatečné míře dosáhnout členské státy, ale může toho být z důvodu rozsahu a účinků lépe dosaženo na úrovni Unie. Měl by být zohledněn celosvětový systém shromažďování údajů IMO a toto nařízení zajišťuje nepřetržitou srovnatelnost a spolehlivost shromážděných údajů na základě jediného souboru požadavků. Unie proto může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

Pozměňovací návrh  29

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(15a) Přechod na klimaticky neutrální lodní dopravu zatím nebyl dokončen a související regulační opatření byla prozatím nedostatečná. Přístavy mohou hrát významnou úlohu při dekarbonizaci námořní dopravy. Provozovatelé lodí vplouvajících do přístavů Unie by měli mít povinnost zajistit, např. využíváním pobřežní elektřiny, že jejich lodě v kotvištích neprodukují emise skleníkových plynů ani emise znečišťujících látek. Tato povinnost by měla zásadní význam zejména v případě kotvišť v blízkosti městských oblastí, neboť by umožnila snížit dopady znečištění ovzduší na lidské zdraví. Vzhledem k tomu, že v souvislosti s emisemi skleníkových plynů a emisemi znečišťujících látek je dopad jednotlivých lodí rozdílný, by měly být nejvíce znečišťující lodě, včetně velkých osobních lodí, povinny splnit tento požadavek jako první.

Pozměňovací návrh  30

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(15b) Provozovatelé lodí by měli zajistit, aby byla plavidla provozována způsobem, který je energeticky co nejúčinnější a kterým se emise udrží na co nejnižší úrovni. Loďařské společnosti by měly zajistit, aby snižování emisí bylo při stavbě nových lodí prioritou.

Pozměňovací návrh  31

Návrh nařízení

Čl. 1 – název (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Změny nařízení (EU) 2015/757

Pozměňovací návrh  32

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. -1 (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Nařízení (EU) 2015/757 se mění takto:

Pozměňovací návrh  33

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. -1 a (nový)

Nařízení (EU) 2015/757

Bod odůvodnění 23

Platné znění	Pozměňovací návrh
	-1a) Bod odůvodnění 23 se nahrazuje tímto:
(23) Systém Unie pro monitorování, vykazování a ověřování by se v této fázi neměl vztahovat na jiné skleníkové plyny, látky s dopadem na klima ani látky znečišťující ovzduší, aby se zabránilo požadavku instalovat měřicí zařízení, které není dostatečně spolehlivé nebo komerčně dostupné, což by mohlo provádění systému Unie pro monitorování, vykazování a ověřování narušovat.	„Systém Unie pro monitorování, vykazování a ověřování by se měl rozšířit, aby se vztahoval rovněž na jiné skleníkové plyny, látky s dopadem na klima a látky znečišťující ovzduší, pokud existuje měřicí zařízení, které je dostatečně spolehlivé nebo komerčně dostupné, s cílem lépe chránit klima, životní prostředí a lidské zdraví.“

(https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A32015R0757)

Pozměňovací návrh  34

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. -1 b (nový)

Nařízení (EU) 2015/757

Článek 1

Platné znění	Pozměňovací návrh
	-1b) Článek 1 se nahrazuje tímto:
Článek 1	„Článek 1
Předmět	Předmět
Toto nařízení stanoví pravidla pro přesné monitorování, vykazování a ověřování emisí oxidu uhličitého (CO2) a dalších příslušných informací pocházejících z lodí, které připlouvají do přístavů spadajících do jurisdikce některého členského státu, nacházejí se v těchto přístavech nebo z nich odplouvají, aby se podpořilo nákladově efektivní snižování emisí CO2 z námořní dopravy.	Toto nařízení stanoví pravidla pro přesné monitorování, vykazování a ověřování emisí skleníkových plynů a dalších příslušných informací pocházejících z lodí, které připlouvají do přístavů spadajících do jurisdikce některého členského státu, nacházejí se v těchto přístavech nebo z nich odplouvají. S cílem přispět k dosažení cíle klimatické neutrality vztahujícího se na celou ekonomiku Unie, definovaného v nařízení (EU) .../...  [evropský právní rámec pro klima], a s přihlédnutím k výchozí strategii IMO pro snižování emisí skleníkových plynů z lodí, která byla přijata dne 13. dubna 2018, ukládá toto nařízení společnostem povinnost snížit své roční průměrné emise CO2 na přepravní výkon v souladu s článkem 12a.“

 

Pozměňovací návrh  35

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. -1 c (nový)

Nařízení (EU) 2015/757

Čl. 2 – odst. 1

Platné znění	Pozměňovací návrh
	-1c) V článku 2 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
1.  Toto nařízení se vztahuje na lodě o hrubé prostornosti přesahující 5 000 rejstříkových tun a emise CO2, které vypouštějí při plavbách ze svého posledního přístavu určení do přístavu určení spadajícího do jurisdikce některého členského státu a z přístavu určení spadajícího do jurisdikce některého členského státu do svého příštího přístavu určení, jakož i uvnitř přístavů určení spadajících do jurisdikce některého členského státu.	„1.  Toto nařízení se vztahuje na lodě o hrubé prostornosti 5 000 rejstříkových tun a více a emise skleníkových plynů, které vypouštějí při plavbách ze svého posledního přístavu určení do přístavu určení spadajícího do jurisdikce některého členského státu a z přístavu určení spadajícího do jurisdikce některého členského státu do svého příštího přístavu určení, jakož i uvnitř přístavů určení spadajících do jurisdikce některého členského státu. “

Pozměňovací návrh  36

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – písm. -a (nový)

Nařízení (EU) 2015/757

Čl. 3 – odst. 1 – písm. a a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	-a) Vkládá se nové písmeno, které zní:
	„aa)  „emisemi skleníkových plynů“ uvolňování skleníkových plynů z lodí, jak je uvedeno v příloze II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES*;
	_______________________
	* Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32). “;

Pozměňovací návrh  37

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – písm. -a a (nové)

Nařízení (EU) 2015/757

Čl. 3 – odst. 1 – písm. b

Platné znění	Pozměňovací návrh
	-aa) Písmeno b) se nahrazuje tímto:
b) „přístavem určení“ přístav, v němž loď zastaví, aby naložila či vyložila náklad nebo aby se mohli nalodit či vylodit cestující; vyloučeny jsou tedy zastávky, jejichž jediným účelem je doplnění paliva, získání zásob, vystřídání posádky, přemístění do suchého doku nebo provedení oprav lodě nebo vybavení, zastávky v přístavu z důvodu, že loď potřebuje pomoc nebo je v tísni, překládky z lodě na loď prováděné mimo přístavy a zastávky, jejichž jediným účelem je nalezení útočiště před nepříznivým počasím nebo které jsou nutné z důvodu pátracích a záchranných činností;	„b) „přístavem určení“ přístav, v němž loď zastaví, aby naložila či vyložila podstatnou část svého nákladu nebo aby se mohli nalodit či vylodit cestující; vyloučeny jsou tedy zastávky, jejichž jediným účelem je doplnění paliva, získání zásob, vystřídání posádky, přemístění do suchého doku nebo provedení oprav lodě nebo vybavení, zastávky v přístavu z důvodu, že loď potřebuje pomoc nebo je v tísni, překládky z lodě na loď prováděné mimo přístavy a zastávky, jejichž jediným účelem je nalezení útočiště před nepříznivým počasím nebo které jsou nutné z důvodu pátracích a záchranných činností;“

Pozměňovací návrh  38

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – písm. a

Nařízení (EU) 2015/757

Čl. 3 – odst. 1 – písm. d

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
d) „společností“ vlastník lodě nebo jakýkoli jiný subjekt nebo osoba, jako je provozovatel nebo nájemce v nájmu typu „bareboat charter“, který převzal od vlastníka lodě odpovědnost za její provoz a zavázal se, že převezme veškeré povinnosti a odpovědnosti uložené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 336/2006;	„d) „společností“ vlastník lodě nebo jakýkoli jiný subjekt nebo osoba, jako je provozovatel; nájemce časově pronajímaných plavidel nebo nájemce v nájmu typu „bareboat charter“, který převzal odpovědnost za obchodní provoz lodě od vlastníka lodi a odpovídá za uhrazení paliva spotřebovaného danou lodí;“

Pozměňovací návrh  39

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – písm. a a (nové)

Nařízení (EU) 2015/757

Čl. 3 – odst. 1 – písm. i

Platné znění	Pozměňovací návrh
	aa) písmeno i) se nahrazuje tímto:
i)  „dalšími příslušnými informacemi“ informace související s emisemi CO2 ze spotřeby paliva, s přepravním výkonem a s energetickou účinností lodí, které umožňují analyzovat vývoj emisí a posoudit efektivitu provozu lodí;	„i)  „dalšími příslušnými informacemi“ informace související s emisemi CO2 ze spotřeby paliva, s přepravním výkonem, s dodávkami energie z břehu na loď v době, kdy je loď v doku, a s energetickou účinností lodí, které umožňují analyzovat vývoj emisí a posoudit efektivitu provozu lodí;

(https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:02015R0757-20161216&qid=1584951644602&from=CS)

Pozměňovací návrh  40

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 a (nový)

Nařízení (EU) 2015/757

Čl. 4 – odst. 1

Platné znění	Pozměňovací návrh
	1a) V článku 4 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
1. V souladu s články 8 až 12 společnosti u každé své lodě monitorují a vykazují příslušné parametry během vykazovaného období. Toto monitorování a vykazování provádějí ve všech přístavech spadajících do jurisdikce některého členského státu a u veškerých plaveb do přístavu nebo z přístavu spadajícího do jurisdikce některého členského státu.	„1. V souladu s články 8 až 12 společnosti u každé z lodí, které obchodně provozují, monitorují a vykazují příslušné parametry během vykazovaného období. Toto monitorování a vykazování provádějí ve všech přístavech spadajících do jurisdikce některého členského státu a u veškerých plaveb do přístavu nebo z přístavu spadajícího do jurisdikce některého členského státu. “

Pozměňovací návrh  41

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 b (nový)

Nařízení (EU) 2015/757

Čl. 5 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	1b) V článku 5 se doplňuje nový odstavec, který zní:
	„2a. Do 31. prosince 2021 přijme Komise akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23 za účelem doplnění tohoto nařízení upřesněním metod stanovení emisí metanu (CH4). Kromě přijetí aktů v přenesené pravomoci uvedených v prvním pododstavci Komise do 31. prosince 2021 posoudí a podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o tom, jaký mají emise skleníkových plynů, jiné než CO2 a CH4, pocházející z lodí, které připlouvají do přístavů spadajících do jurisdikce některého členského státu, nacházejí se v těchto přístavech nebo z nich odplouvají, dopad na celosvětové klima. Tato zpráva bude případně doplněna o legislativní návrh, který se bude zabývat otázkou, jak s těmito emisemi naložit.“

Pozměňovací návrh  42

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 3 – písm. a

Nařízení (EU) 2015/757

Čl. 9 – odst. 1 – písm. f

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
f) množství přepravovaného nákladu, dobrovolně;	vypouští se

Pozměňovací návrh  43

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 3 a (nový)

Nařízení (EU) 757/2015

Čl. 9 – odst. 2 – písm. a

Platné znění	Pozměňovací návrh
	3a) V čl. 9 odst. 2 se písmeno a) nahrazuje tímto:
a) všechny plavby lodě během vykazovaného období buď začínají, nebo končí v přístavu spadajícím do jurisdikce některého členského státu a	„a) nejméně 90 % plaveb lodě během vykazovaného období buď začíná, nebo končí v přístavu spadajícím do jurisdikce některého členského státu a“

Pozměňovací návrh  44

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 4 – písm. a a (nové)

Nařízení (EU) 2015/757

Čl. 10 – odst. 1 – písm. j a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	aa) Doplňuje se nové písmeno, které zní:
	„ja) přepravovaný náklad.“

Pozměňovací návrh  45

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 5 – písm. a

Nařízení (EU) 2015/757

Čl. 11 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Změní-li se společnost, předchozí společnost předloží Komisi a orgánům dotčeného státu vlajky co nejdříve po dni provedení změny, avšak nejpozději do tří měsíců zprávu, jež zahrnuje stejné prvky jako výkaz emisí, ale omezuje se na období odpovídající činnostem prováděným v rámci odpovědnosti této společnosti.;	„2. Změní-li se společnost, předchozí společnost předloží Komisi a orgánům dotčeného státu vlajky v den provedení změny nebo co nejdříve po dni provedení změny, avšak nejpozději do jednoho měsíce zprávu, jež zahrnuje stejné prvky jako výkaz emisí, ale omezuje se na období odpovídající činnostem prováděným v rámci odpovědnosti této společnosti. Nová společnost zajistí, aby všechny lodě, za které odpovídá, plnily po zbývající část vykazovaného období po provedení změny požadavky podle tohoto nařízení.“;

Pozměňovací návrh  46

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 5 – písm. b a (nové)

Nařízení (EU) 2015/757

Čl. 11 – odst. 3 – písm. xi a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ba) V odst. 3 písm. a) se doplňuje nový bod, který zní:
	„xia) přepravovaný náklad.“;

Pozměňovací návrh  47

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 5 – písm. b (nové)

Nařízení (EU) 2015/757

Čl. 11 – odst. 3 – písm. xi b (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	bb) V odst. 3 písm. a) se doplňuje nové písmeno, které zní:
	„xib) velikost lodě;“;

 Pozměňovací návrh 48

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 5 a (nový)

Nařízení (EU) 2015/757

Kapitola II a (nová) – čl. 12 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	5a) Vkládá se nová kapitola, která zní:
	„KAPITOLA IIa
	SNÍŽENÍ EMISÍ
	Článek 12a
	Snížení emisí
	1. Společnosti sníží lineárně do roku 2030 roční emise CO2 na přepravní výkon alespoň o 40 % jako průměr na všech lodích, za něž nesou odpovědnost, ve srovnání s průměrným výkonem podle kategorie lodí stejné velikosti a typu, jak se vykazují podle tohoto nařízení.
	2. Pokud v daném roce společnost nedodrží roční snížení uvedené v odstavci 1, uloží Komise finanční sankci, která musí být účinná, přiměřená, odrazující a slučitelná s tržním systémem pro obchodování s emisemi, jako je systém EU ETS. Úhrada sankce za překročení emisí neosvobozuje společnost od povinnosti podle odstavce 1 na období do roku 2030. V případě společností, které nesplnily mezní hodnoty emisí stanovené podle tohoto článku, se použijí ustanovení čl. 20 odst. 3 a čl. 20 odst. 4.
	3. Do [6 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost] přijme Komise akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23 za účelem doplnění tohoto nařízení vymezením kategorií lodí uvedených v odstavci 1, a to stanovením základní úrovně a ročního lineárního redukčního koeficientu, který se má použít pro každou kategorii lodí s využitím údajů z rejstříku THETIS-MRV, včetně povinného parametru „přepravovaný náklad“, a ze systému shromažďování údajů IMO, přičemž se plně uzná snížení emisí, které již provedly společnosti, které jsou „průkopníky v dekarbonizaci“, za účelem dosažení cíle uvedeného v odstavci 1, stanovením pravidel a prostředků pro výpočet a výběr sankce za překročení emisí uvedené v odstavci 2 a stanovením případných dalších pravidel, která jsou nezbytná pro zajištění souladu s tímto článkem a jeho ověřování.
	4. Do 12 měsíců poté, co IMO přijme opatření k provedení výchozí strategie pro snižování emisí skleníkových plynů z lodí, kterou přijala dne 13. dubna 2018, a před tím, než tato opatření nabydou účinku, předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž posoudí ambice a celkovou ekologickou vyváženost opatření, o nichž rozhodla IMO, včetně jejich obecného záměru vzhledem k cílům podle Pařížské dohody, k cíli Unie v oblasti snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 v rámci celé ekonomiky a cíli klimatické neutrality stanovenému v nařízení (EU) .../... [evropský právní rámec pro klima].
	5. V případě potřeby může Komise ke zprávě uvedené v odstavci 4 připojit legislativní návrh, který předloží Evropskému parlamentu a Radě, jímž změní toto nařízení způsobem, který je v souladu s cílem zachovat ekologickou vyváženost a účinnost opatření Unie v oblasti klimatu, zejména cílem Unie v oblasti snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 v rámci celé ekonomiky a cílem klimatické neutrality stanoveným v nařízení (EU) .../... [evropský právní rámec pro klima].

Pozměňovací návrh  49

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 5 b (nový)

Nařízení (EU) 2015/757

Článek 12 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	5b) Vkládá se nový článek, který zní:
	„Článek 12b
	Emise z lodí v kotvištích
	Společnosti zajistí, aby nejpozději v roce 2030 žádné lodě, které spadají pod jejich odpovědnost, nevypouštěly v kotvištích emise skleníkových plynů.“

Pozměňovací návrh  50

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 5 c (nový)

Nařízení (EU) 2015/757

Čl. 21 – odst. 1

Platné znění	Pozměňovací návrh
	5c) V článku 21 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
1. Do 30. června každého roku Komise zpřístupní veřejnosti informace o emisích CO2 vykázaných v souladu s článkem 11, jakož i informace stanovené v odstavci 2 tohoto článku.	„1. Do 30. června každého roku Komise zpřístupní veřejnosti informace vykázané v souladu s článkem 11, jakož i informace stanovené v odstavci 2 tohoto článku. “

Pozměňovací návrh  51

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 5 d (nový)

Nařízení (EU) 2015/757

Čl. 21 – odst. 2 – písm. a

Platné znění	Pozměňovací návrh
	5d) V čl. 21 odst. 2 se písmeno a) nahrazuje tímto:
a) identifikaci lodě (název, identifikační číslo lodě podle IMO a rejstříkový přístav nebo domovský přístav);	„a) identifikaci lodě (název, společnost, identifikační číslo lodě podle IMO a rejstříkový přístav nebo domovský přístav); “

Pozměňovací návrh  52

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 6 a (nový)

Nařízení (EU) 2015/757

Čl. 21 – odst. 2 – písm. k a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	6a) V čl. 21 odst. 2 se doplňuje nové písmeno, které zní:
	„ka) velikost lodě.“

Pozměňovací návrh  53

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 6 b (nový)

Nařízení (EU) 2015/757

Čl. 21 – odst. 6 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	6b) V článku 21 se doplňuje nový odstavec, který zní:
	„6a. Evropská agentura pro námořní bezpečnost provádí v souladu se svým pracovním programem pro období 2020–2022 další statistické ověřování údajů vykázaných podle čl. 11 odst. 1, aby zajistila konzistentnost poskytovaných údajů.“

Pozměňovací návrh  54

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 6 c (nový)

Nařízení (EU) 2015/757

Článek 21 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	6c) Vkládá se nový článek, který zní:
	„Článek 21a
	Označování environmentální výkonnosti lodí
	1. Komise na podporu snižování emisí a zvyšování transparentnosti informací zavede celostní systém Unie pro označování environmentální výkonnosti lodí vztahující se na lodě zahrnuté v tomto nařízení.
	2. Komise do 1. července 2021 přijme prováděcí akty v souladu s článkem 23 doplňující toto nařízení stanovením podrobných ustanovení pro fungování systému Unie pro označování environmentální výkonnosti lodí i technické normy, na nichž je tento systém založen.“

Pozměňovací návrh  55

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 6 d (nový)

Nařízení (EU) 2015/757

Čl. 22 – odst. 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	6d) V článku 22 se zrušuje odstavec 3;

Pozměňovací návrh  56

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 6 e (nový)

Nařízení (EU) 2015/757

Článek 22 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	6e) Vkládá se nový článek, který zní:
	„Článek 22a
	Přezkum
	1. Komise do 31. prosince 2022 přezkoumá fungování tohoto nařízení a zohlední přitom zkušenosti z jeho provádění, ale i další příslušná opatření zaměřená na snížení emisí skleníkových plynů z námořní dopravy a na splnění závazků Unie podle Pařížské dohody. V rámci tohoto přezkumu Komise navrhne další požadavky na snížení jiných emisí skleníkových plynů, než jsou emise CO2, jakož i na snížení látek znečišťujících ovzduší a omezení vypouštění odpadních vod, a to i z praček plynů, z lodí do otevřených vod. Přezkum rovněž zváží rozšíření oblasti působnosti tohoto nařízení na lodě o hrubé prostornosti od 400 do 5000 rejstříkových tun. K přezkumu se v případě potřeby připojí legislativní návrh na změnu tohoto nařízení.
	2. V rámci nadcházejícího přezkumu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU* a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013** Komise rovněž předloží návrh na stanovení závazných cílů pro členské státy, kterými se v námořních a vnitrozemských přístavech zajistí dostatečná dodávka elektřiny z pevniny.
	__________________
	* Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (Úř. věst. L 307, 28.10.2014, s. 1).
	** Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1). “

Pozměňovací návrh  57

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 6 f (nový)

Nařízení (EU) 2015/757

Čl. 23 – odst. 2

Platné znění	Pozměňovací návrh
	6f) V článku 23 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 5 odst. 2, čl. 15 odst. 5 a čl. 16 odst. 3 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 1. července 2015. Komise vyhotoví zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.	„2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 5 odst. 2, čl. 5 odst. 3, čl. 12a odst. 3, čl. 15 odst. 5 a čl. 16 odst. 3 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 1. července 2015. Komise vyhotoví zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období. “

(https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A32015R0757)

Pozměňovací návrh  58

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 6 g (nový)

Nařízení (EU) 2015/757

Čl. 23 – odst. 3

Platné znění	Pozměňovací návrh
	6g) V článku 23 se odstavec 3 nahrazuje tímto:
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 5 odst. 2, čl. 15 odst. 5 a čl. 16 odst. 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.	„3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 5 odst. 2, čl. 5 odst. 3, čl. 12a odst. 3, čl. 15 odst. 5 a čl. 16 odst. 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. “

(https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A32015R0757)

Pozměňovací návrh  59

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 6 h

Nařízení (EU) 2015/757

Čl. 23 – odst. 5

Platné znění	Pozměňovací návrh
	6h) V článku 23 se odstavec 5 nahrazuje tímto:
5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 5 odst. 2, čl. 15 odst. 5 a čl. 16 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.	„5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 5 odst. 2, čl. 5 odst. 3, čl. 12a odst. 3, čl. 15 odst. 5 a čl. 16 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. “

(https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A32015R0757)

Pozměňovací návrh  60

Návrh nařízení

Článek 1 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Článek 1a
	Změny směrnice 2003/87/ES
	Směrnice 2003/87/ES se mění takto:
	1) Vkládá se nová kapitola, která zní:
	„KAPITOLA IIa
	NÁMOŘNÍ DOPRAVA
	Článek 3ga
	Oblast působnosti
	Ustanovení této kapitoly se použijí od 1. ledna 2022 na vydání a přidělení povolenek, pokud jde o emise skleníkových plynů pocházející z lodí, které připlouvají do přístavů spadajících do jurisdikce členského státu, na který se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757*, nacházejí se v těchto přístavech nebo z nich odplouvají. Pokud dojde ke změně společnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2015/757, je nová společnost povinna získat povolenky na emise skleníkových plynů pouze v souvislosti s obdobím, v němž byly činnosti lodi vykonávány v rámci odpovědnosti této společnosti.
	Článek 3gb
	Celkové množství a metoda přidělování povolenek pro námořní dopravu
	1.  Do 31. prosince 2020 aktualizuje Komise posouzení dopadů provedené v roce 2013 a doprovodný návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013**, který Komise předložila, a přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23 za účelem doplnění této směrnice stanovením celkového množství povolenek pro námořní dopravu v souladu s ostatními odvětvími a metodu přidělování povolenek pro námořní dopravu formou úplné dražby, jakož i stanovením zvláštních ustanovení týkajících se členského státu správy. Akty v přenesené pravomoci musí vycházet z nejlepších dostupných údajů a z posouzení dopadů různých možností, včetně dopadů na emise a hospodářského dopadu.
	2.  Články 12 a 16 se na povolenky pro námořní dopravu použijí stejným způsobem jako na povolenky týkající se jiných činností.
	3. Nejméně 50 % příjmů získaných z dražby povolenek uvedených v odstavci 1 tohoto článku se využije prostřednictvím fondu zřízeného podle článku 3gc.
	4. Příjmy získané z dražeb povolenek, které se nevyužijí prostřednictvím fondu definovaného v čl. 3gc a které jsou přiděleny členským státům, se použijí způsobem, který je v souladu s cíli této směrnice, zejména s cílem bojovat proti změně klimatu v Unii a ve třetích zemích, chránit a obnovovat mořské ekosystémy postižené globálním oteplováním a napomoci spravedlivé transformaci v členských státech podpořením přesunů pracovníků, rekvalifikace a zvyšování kvalifikace pracovníků, vzdělávání, iniciativ v oblasti hledání zaměstnání a začínajících podniků, a to v dialogu se sociálními partnery. Veškeré informace o využití těchto příjmů se zveřejní.
	5. Komise monitoruje provádění této kapitoly a možné trendy ohledně společností snažících se vyhnout se tomu, aby se na ně vztahovaly požadavky této směrnice. Komise případně navrhne opatření, jimiž je možné vyhýbání se této povinnosti předcházet.
	Článek 3gc
	Fond pro oceány
	1. Na období od roku 2022 až 2030 se zřídí fond pro oceány (dále jen „fond“) s cílem zlepšit energetickou účinnost lodí a podpořit investice do inovativních technologií a infrastruktury pro dekarbonizaci námořní dopravy, a to i v pobřežní plavbě a přístavech, a zavádění udržitelných alternativních paliv, jako je vodík a amoniak, které jsou vyráběny z obnovitelných zdrojů energie, a technologií pohonu s nulovými emisemi, včetně technologií založených na využití větru. 20 % příjmů v rámci fondu se použije jako příspěvek k ochraně, obnově a lepší správě mořských ekosystémů, na něž dopadá globální oteplování, jako jsou chráněné mořské oblasti, a na podporu průřezové udržitelné modré ekonomiky, jako je energie z obnovitelných mořských zdrojů. Veškeré investice podporované fondem se zveřejní a musí být v souladu s cíli této směrnice.
	2. Odchylně od článku 12 této směrnice mohou námořní dopravní společnosti hradit do fondu roční členský příspěvek v souladu s jejich celkovým objemem emisí vykázaným za předchozí kalendářní rok podle nařízení (EU) 2015/757, aby se omezila administrativní zátěž pro námořní společnosti, včetně malých a středních společností a společností, které v rámci působnosti této směrnice nejsou často aktivní. Fond odevzdá povolenky hromadně jménem námořních dopravních společností, které jsou členy fondu. Vždy do 28. února každého roku stanoví fond výši členského příspěvku na tunu emisí, přičemž tato výše musí být alespoň rovna nejvyšší zaznamenané ceně povolenek na primárních nebo sekundárních trzích v předchozím roce.
	3. Fond získá povolenky odpovídající celkovému souhrnnému množství příspěvků uvedených v odstavci 2 tohoto článku za předchozí kalendářní rok a odevzdá je vždy do 30. dubna každého roku do registru zřízeného podle článku 19 této směrnice za účelem jejich následného zrušení. Veškeré informace o příspěvcích se zveřejní.
	4. Fond je řízen centrálně prostřednictvím subjektu Unie, jehož struktura řízení je podobná struktuře řízení fondu podle čl. 10a odst. 8 této směrnice. Jeho struktura řízení a proces rozhodování jsou transparentní a inkluzivní, zejména při stanovování prioritních oblastí, kritérií a postupů přidělování grantů. Příslušné zúčastněné strany mají vhodnou poradní úlohu. Veškeré informace o investicích a všechny další relevantní informace o fungování fondu se zpřístupní veřejnosti.
	5. Komise jedná s třetími zeměmi o tom, jak mohou také tyto země fond využívat.
	6. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23 s cílem doplnit tuto směrnici, pokud jde o provedení tohoto článku.
	Článek 3gd
	Podávání zpráv a přezkum Komise týkající se provádění opatření na zmírňování změny klimatu, jež zavedla Mezinárodní námořní organizace
	1.  Do 12 měsíců od přijetí celosvětových tržních opatření IMO ke snížení emisí skleníkových plynů z námořní dopravy a před tím, než se tato opatření začnou uplatňovat, předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž posoudí ambice a celkovou ekologickou vyváženost těchto opatření, včetně jejich obecného záměru vzhledem k cílům podle Pařížské dohody, k cíli Unie v oblasti snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 v rámci celé ekonomiky a cíli klimatické neutrality stanovenému v nařízení (EU) .../... [evropský právní rámec pro klima]. Tato zpráva zejména zohlední míru účasti na těchto celosvětových opatřeních, jejich vymahatelnost, transparentnost, sankce za neplnění, postupy pro zapojení veřejnosti, využívání kompenzačních kreditů, monitorování, vykazování a ověřování emisí, registry, odpovědnost a pravidla používání biopaliv.
	2. V případě potřeby připojí Komise ke zprávě uvedené v odstavci 4 legislativní návrh, který předloží Evropskému parlamentu a Radě, jímž změní tuto směrnice způsobem, který je v souladu s cílem zachovat ekologickou vyváženost a účinnost opatření Unie v oblasti klimatu, zejména cílem Unie v oblasti snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 v rámci celé ekonomiky a cílem klimatické neutrality stanoveným v nařízení (EU) .../... [evropský právní rámec pro klima].
	__________________
	* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757 ze dne 29. dubna 2015 o monitorování, vykazování a ověřování emisí oxidu uhličitého z námořní dopravy a o změně směrnice 2009/16/ES (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 55).
	** Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 ze dne 21. května 2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací na úrovni členských států a Unie vztahujících se ke změně klimatu a o zrušení rozhodnutí č. 280/2004/ES (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 13).

 

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Souvislosti

Od prvního rozpoznání skleníkového efektu oxidu uhličitého, které učinila v roce 1856 Eunice Footeová, a ještě více od jeho vyčíslení, které v roce 1896 provedl Svante Arrhenius, je známo, že teplota zemského povrchu závisí na koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře.

V roce 1997 uznal Kjótský protokol na základě četných vědeckých zpráv a důkazů, že globální oteplování způsobuje člověk, a požadoval snížení emisí skleníkových plynů. Bohužel opatření, která byla v boji proti změně klimatu doposud přijata, nebyla účinná, protože roční emise se od roku 1997 téměř zdvojnásobily. Poslední desetiletí bylo od začátku sledování vůbec nejteplejší, a v Evropě byl rok 2019 dokonce nejteplejším rokem[2]. Totéž platí pro oceány, které byly v roce 2019 nejteplejší[3]. Proto je zapotřebí ambiciózní legislativa EU v oblasti klimatu.

Podle poslední zprávy IPCC existuje 66% šance, že pokud se budoucí emise uhlíku omezí na 420 Gt CO2 ekvivalentu – nebo 10 let současných emisí –, podaří se oteplování udržet do 1,5 °C. V tomto smyslu činí rozpočet na 50% šanci na setrvání pod úrovní 1,5 °C 580 Gt CO2 ekvivalentu, tedy 14 let stávajících emisí. Samotné odvětví námořní dopravy produkuje celosvětově 940 Mt CO2 ekvivalentu ročně a je odpovědné za přibližně 2,5 % celosvětových emisí skleníkových plynů. Na úrovni EU (tj. pokud jde o lodě vplouvající do přístavů EHP) vzrostly emise z námořní dopravy v letech 1990 až 2008 o 48 % a předpokládá se, že se do roku 2050 zvýší o 86 % nad úroveň z roku 1990. Lodní doprava stojí zcela stranou kolektivního úsilí o dosažení nulových čistých emisí nejpozději do roku 2050. Není tudíž pochopitelné, proč je odvětví lodní dopravy jediným druhem dopravy, na něž se výslovně nevztahuje žádná politika EU v oblasti snižování emisí.

Mezinárodní námořní organizace (IMO)

Na provozovatele lodí se v současnosti vztahuje povinnost vykazování vůči EU (na základě nařízení o monitorování, vykazování a ověřování)[4] a vůči IMO (systém shromažďování údajů)[5]. Zpravodajka souhlasí s tím, že je důležité, aby byly povinnosti vykazování podle EU i IMO vzájemně sladěny. To však neznamená, že by se standardy EU měly snížit. Naopak jsou zapotřebí celosvětově lepší standardy. Uveďme jeden příklad: Na rozdíl od nařízení EU o monitorování, vykazování a ověřování, IMO neshromažďuje údaje o přepravovaném nákladu, ale pouze o hrubé nosnosti. Takové měření velmi znesnadňuje, ne-li úplně neznemožňuje vypočítat uhlíkovou stopu přepravovaného zboží. IMO již víc než 20 let slibuje, že proti emisím z lodní dopravy zakročí, a i svůj systém shromažďování údajů zavedla až poté, co EU provedla nařízení o monitorování, vykazování a ověřování. Nedošlo k žádnému skutečnému pokroku, a proto jsou opatření EU nezbytná, aby mohl být splněn pařížský cíl spočívající v omezení nárůstu teploty na 1,5 °C oproti úrovni před průmyslovou revolucí[6].

Evropská unie

Již od 1. ledna 2018 podle nařízení (EU) 2015/757 o monitorování, vykazování a ověřování emisí oxidu uhličitého z námořní dopravy (dále jen „nařízení o monitorování, vykazování a ověřování“) musí velké lodě (o hrubé prostornosti přesahující 5 000 rejstříkových tun) vplouvající do Evropského hospodářského prostoru nebo jej opouštějící monitorovat a vykazovat své emise CO2, spotřebu paliva a další parametry, jako např. vzdálenost, kterou urazily, dobu strávenou na moři apod. První dostupné údaje[7] ukazují, že 10 800 lodí, na něž se vztahuje nařízení o monitorování, vykazování a ověřování, vypustilo v roce 2018 více než 130 milionů tun CO2, což je více než roční emise CO2 Belgie.

Komise nyní zveřejnila návrh revize nařízení o monitorování, vykazování a ověřování. Tento návrh se ale soustředí pouze na monitorování a vykazování údajů, a zpravodajka tudíž považuje za svou povinnost předložit návrh zprávy, který má vyšší ambice. Už si totiž nemůžeme dovolit promrhat v boji proti změně klimatu další čas, musíme začít jednat. Neodkladnou nutnost jednat zdůraznil Evropský parlament také tím, že koncem roku 2019 vyhlásil stav klimatické nouze. Parlament výslovně vyzval Komisi k zajištění toho, aby všechny příslušné legislativní návrhy byly plně v souladu s cílem omezit globální oteplování pod 1,5 °C.

Priority zpravodajky

Systém shromažďování údajů EU podle nařízení o monitorování, vykazování a ověřování je kvalitní. Hlavní výhoda oproti systému shromažďování údajů IMO spočívá v tom, že odpovědnost přechází na provozovatele lodě, a ne na stát vlajky. Jakmile tedy loď vpluje do některého přístavu EHP, musí vykázat své emise. Nyní však nastala správná chvíle shromážděné údaje skutečně začít využívat. Spolehlivé údaje o emisích jsou důležité, ale informace samy o sobě emise skleníkových plynů nesníží. To potvrdila i Evropská komise ve svém posouzení dopadů. Hlavním cílem návrhu této zprávy je proto snížit co nejvíce administrativní úsilí pro společnosti a správy, a co je ještě důležitější, snížit emise z lodní dopravy v rámci EHP.

Systém pro obchodování s emisemi (ETS)

Evropský parlament musí přijmout odpovědnost a uskutečnit to, co již navrhla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, totiž zahrnout námořní dopravu do systému Evropské unie pro obchodování s emisemi. To by bylo také v souladu s politickými směry Komise na příštích pět let. Zpravodajka vřele vítá závazek, který učinila Komise v Zelené dohodě pro Evropu a který spočívá v rozšíření působnosti systému EU pro obchodování s emisemi na lodní dopravu.

Několik pokusů o regulaci lodní dopravy proběhlo již v minulých letech, ale žádný z nich nebyl úspěšný. Pro zahrnutí lodní dopravy do ETS nyní nastala vhodná chvíle. K narušení hospodářské soutěže nedojde, protože ke všem státům vlajky a všem společnostem je přistupováno stejně. Oblast působnosti nařízení zahrnuje všechny plavby uvnitř Unie, všechny plavby z posledního přístavu mimo Unii do prvního přístavu určení v Unii a všechny plavby z přístavu v Unii do příštího přístavu určení mimo Unii[8].

Fond pro dekarbonizaci námořní dopravy

Zpravodajka by uvítala zřízení fondu pro dekarbonizaci námořní dopravy, který by měl podpořit výzkum a vývoj v oblasti energetické účinnosti lodí a podpořit investice do inovativních technologií a infrastruktury pro dekarbonizaci námořní dopravy, a to i v pobřežní plavbě a přístavech, a zavádění udržitelných paliv. Fond bude zřízen na období od roku 2021 až 2030 a bude financován z příjmů ETS. Zřízení námořního fondu proto zpravodajka chápe jako prvotní předpoklad k tomu, aby bylo dosaženo skutečného dopadu nejen z hlediska snížení emisí, ale ve snaze o vyvinutí technologie s nulovými emisemi.

Energetická účinnost

Zpravodajka bere na vědomí, že IMO stanovila cíl snížení emisí CO2 za jednotku přepravního výkonu o nejméně 40 % do roku 2030. EU musí jít příkladem a tento velmi potřebný cíl provést v právu EU, čímž se zajistí, že všechny lodě vplouvající do přístavů EU přispějí spravedlivým dílem k naplnění výchozí strategie IMO, ale zároveň bude společnostem ponechána dostatečná flexibilita v tom, aby si samy rozhodly, jaká provozní nebo technologická opatření budou chtít zavést.

Přístavy s nulovými emisemi

Zpravodajka spatřuje obrovský potenciál v dodávkách elektřiny z pevniny a v přístavech s nulovými emisemi. Pokud by lodě vyvázané u nábřeží byly nuceny vypnout své motory a připojit se k elektrické síti na pevnině nebo využít jiné zdroje energie s rovnocenným účinkem, znamenalo by toto opatření okamžitý přínos pro obyvatele žijící v oblastech u přístavů. Zpravodajka proto vyzývá Komisi, aby vypracovala opatření za tímto účelem, tj. stanovila cíle pro členské státy v oblasti zavádění pobřežní elektrické sítě. 

Přepravovaný náklad a transparentnost údajů

Zpravodajka vítá skutečnost, že Komise do svého návrhu nařízení o monitorování, vykazování a ověřování zahrnula prvky transparentnosti. Zpravodajka se nicméně domnívá, že na rozdíl od návrhu Komise by měl parametr „přepravovaný náklad“ zůstat povinný. Je to důležité pro to, abychom byli schopni zkontrolovat účinnost plavby a vypočítat uhlíkovou stopu přepravovaného zboží. Toto opatření zaručí spravedlnost a rovné podmínky pro všechny zúčastněné strany.

Rozšíření působnosti na všechny skleníkové plyny

Zpravodajka by uvítala rozšíření působnosti na všechny skleníkové plyny, tedy nejenom CO2. Zejména emise metanu mají na změnu klimatu obrovský dopad, protože potenciál globálního oteplování metanu činí ve srovnání s CO2 ve dvacetiletém časovém horizontu 87, a je tudíž zapotřebí přísnější regulace.

 

 

STANOVISKO VÝBORU PRO DOPRAVU A CESTOVNÍ RUCH (29.5.2020)

pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2015/757 za účelem náležitého zohlednění celosvětového systému shromažďování údajů o spotřebě topných olejů u lodí

(COM(2019)0038 – C8-0043/2019 – 2019/0017(COD))

Zpravodajka: Magdalena Adamowicz

 

 

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Cílem tohoto návrhu Komise je pozměnit nařízení EU 2015/757 o monitorování, vykazování a ověřování emisí oxidu uhličitého z námořní dopravy za účelem náležitého zohlednění celosvětového systému shromažďování údajů o spotřebě topných olejů u lodí, který zavedla Mezinárodní námořní organizace (IMO). Navržené změny jsou technickými úpravami, které se týkají definic, parametrů monitorování a plánů monitorování a šablon k nim.

 

Zpravodajka vítá skutečnost, že Komise zamýšlí využít tento návrh k zjednodušení a snížení administrativních postupů pro společnosti provozující lodní dopravu a správní orgány, přičemž cíle nařízení EU 2015/757 o monitorování, vykazování a ověřování budou zachovány.

 

Zpravodajka navrhuje, aby Komise přezkoumala fungování nařízení EU 2015/757 s přihlédnutím k dalším zkušenostem získaným během provádění tohoto nařízení a k celosvětovému systému shromažďování údajů o spotřebě topných olejů u lodí, který zavedla Mezinárodní námořní organizace (IMO), aby byla zajištěna větší kompatibilita obou systémů a zamezilo se požadavkům na zdvojené podávání zpráv.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro dopravu a cestovní ruch vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako příslušný výbor, aby zohlednil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh  1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(3) V usnesení Evropského parlamentu z února 2014 o rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 byly Komise a členské státy vyzvány k tomu, aby stanovily závazný cíl Unie do roku 2030 pro snížení emisí skleníkových plynů nejméně o 40 % v porovnání s úrovní v roce 1990. Evropský parlament rovněž konstatoval, že pokud má Unie spravedlivým podílem přispět k celosvětovému úsilí, budou ke snižování emisí skleníkových plynů muset přispět všechna hospodářská odvětví.	(3) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu žádalo, aby byl posílen unijní cíl pro rok 2030 snížit domácí emise skleníkových plynů na 55 % úrovně roku 1990, a zdůraznilo, že je třeba okamžitě přijmout ambiciózní opatření s cílem dosáhnout klimatické neutrality co nejdříve, nejpozději však do roku 2050. Evropský parlament rovněž konstatoval, že pokud má Unie spravedlivým podílem přispět k celosvětovému úsilí, budou ke snižování emisí skleníkových plynů muset přispět všechna hospodářská odvětví.

Pozměňovací návrh  2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(4) Ve svých závěrech ze dne 24. října 2014 Evropská rada potvrdila závazný cíl Unie, jímž je snížit do roku 2030 domácí emise skleníkových plynů alespoň o 40 % oproti roku 1990. Evropská rada také zmínila důležitost snižování emisí skleníkových plynů a rizik souvisejících se závislostí na fosilních palivech v odvětví dopravy a vyzvala Komisi, aby zkoumala další nástroje a opatření pro účely komplexního a technologicky neutrálního přístupu, mimo jiné v zájmu podpory snížení emisí, obnovitelných zdrojů energie a zvýšení energetické účinnosti v dopravě.	(4) Ve svých závěrech ze dne 24. října 2014 Evropská rada potvrdila závazný cíl Unie, jímž je snížit do roku 2030 domácí emise skleníkových plynů alespoň o 40 % oproti roku 1990. Evropská rada také zmínila důležitost snižování emisí skleníkových plynů a rizik souvisejících se závislostí na fosilních palivech v odvětví dopravy a vyzvala Komisi, aby zkoumala další nástroje a opatření pro účely komplexního a technologicky neutrálního přístupu, mimo jiné v zájmu podpory snížení emisí, obnovitelných zdrojů energie a zvýšení energetické účinnosti v dopravě. Evropská rada zveřejnila dne 12. prosince 2019 své závěry, v nichž potvrdila ambicióznější cíl dosáhnout v souladu s cíli Pařížské dohody klimatické neutrality EU do roku 2050.

Pozměňovací návrh  3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(4a) K úspěšné dekarbonizaci odvětví námořní dopravy je zapotřebí celostní přístup. Nezbytného snížení emisí uhlíku by bylo možné dosáhnout podporou dalšího využívání alternativních paliv, alternativních pohonných systémů a nových opatření ke zlepšení a zvýšení energetické účinnosti dopravních plavidel. Pro dosažení co nejudržitelnějších přínosů jak pro životní prostředí, tak pro majitele lodí a přístavy by měly další legislativní návrhy zohledňovat různé iniciativy a sdílené osvědčené postupy, které odvětví s ohledem na zásadu technologické neutrality již přijalo.

Pozměňovací návrh  4

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(6) Evropský parlament a Rada přijaly v dubnu 2015 nařízení (EU) 2015/757 o monitorování, vykazování a ověřování emisí oxidu uhličitého z námořní dopravy20 (dále jen „nařízení o monitorování, vykazování a ověřování“), což bylo završeno v roce 2016 přijetím dvou nařízení v přenesené pravomoci21 a dvou prováděcích nařízení22. Cílem nařízení o monitorování, vykazování a ověřování je shromažďovat údaje o emisích z lodní dopravy za účelem další tvorby politik a na podporu snižování emisí poskytováním informací o účinnosti lodí příslušným trhům. Nařízení o monitorování, vykazování a ověřování ukládá společnostem povinnost od roku 2018 monitorovat, každoročně vykazovat a ověřovat spotřebu paliva, emise CO2 a energetickou účinnost svých lodí plavících se do přístavů a z přístavů Evropského hospodářského prostoru (EHP). Vztahuje se i na emise CO2 v přístavech EHP. První výkazy emisí mají být předloženy do 30. dubna 2019.	(6) Evropský parlament a Rada přijaly v dubnu 2015 nařízení (EU) 2015/757 o monitorování, vykazování a ověřování emisí oxidu uhličitého z námořní dopravy20 (dále jen „nařízení o monitorování, vykazování a ověřování“), což bylo završeno v roce 2016 přijetím dvou nařízení v přenesené pravomoci21 a dvou prováděcích nařízení22. Cílem nařízení o monitorování, vykazování a ověřování je shromažďovat údaje o emisích z lodní dopravy za účelem další tvorby politik a na podporu snižování emisí poskytováním informací o účinnosti lodí příslušným trhům a na podporu zavádění nových technologií. Nařízení o monitorování, vykazování a ověřování ukládá společnostem povinnost od roku 2018 monitorovat, každoročně vykazovat a ověřovat spotřebu paliva, emise CO2 a energetickou účinnost svých lodí plavících se do přístavů a z přístavů Evropského hospodářského prostoru (EHP). Vztahuje se i na emise CO2 v přístavech EHP. Nařízení o monitorování, vykazování a ověřování bylo přijato jako první krok k zahrnutí emisí z námořní dopravy do systému EU pro obchodování s emisemi (ETS), aby odvětví námořní dopravy spravedlivě přispívalo k plnění cílů Unie v oblasti snižování emisí skleníkových plynů. Proces zahrnutí emisí z námořní dopravy do ETS by měl vycházet z posouzení dopadů a měl by přihlížet k tomu, že je třeba zaručit mezinárodní konkurenceschopnost plavidel plujících pod vlajkou EU.
__________________	__________________
20 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757 ze dne 29. dubna 2015 o monitorování, vykazování a ověřování emisí oxidu uhličitého z námořní dopravy a o změně směrnice 2009/16/ES (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 55).	20 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757 ze dne 29. dubna 2015 o monitorování, vykazování a ověřování emisí oxidu uhličitého z námořní dopravy a o změně směrnice 2009/16/ES (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 55).
21 Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/2072 ze dne 22. září 2016 o ověřovacích činnostech a akreditaci ověřovatelů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757 o monitorování, vykazování a ověřování emisí oxidu uhličitého z námořní dopravy (Úř. věst. L 320, 26.11.2016, s. 5); nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/2071 ze dne 22. září 2016, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757, pokud jde o metody monitorování emisí oxidu uhličitého a pravidla pro monitorování dalších příslušných informací (Úř. věst. L 320, 26.11.2016, s. 1).	21 Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/2072 ze dne 22. září 2016 o ověřovacích činnostech a akreditaci ověřovatelů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757 o monitorování, vykazování a ověřování emisí oxidu uhličitého z námořní dopravy (Úř. věst. L 320, 26.11.2016, s. 5); nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/2071 ze dne 22. září 2016, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757, pokud jde o metody monitorování emisí oxidu uhličitého a pravidla pro monitorování dalších příslušných informací (Úř. věst. L 320, 26.11.2016, s. 1).
22 Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1927 ze dne 4. listopadu 2016 o šablonách pro plány monitorování, výkazy emisí a dokumenty o souladu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757 o monitorování, vykazování a ověřování emisí oxidu uhličitého z námořní dopravy (Úř. věst. L 299, 5.11.2016, s. 1); prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1928 ze dne 4. listopadu 2016 o určování přepravovaného nákladu pro jiné kategorie lodí, než jsou osobní lodě, lodě typu ro-ro a kontejnerové lodě, podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757 o monitorování, vykazování a ověřování emisí oxidu uhličitého z námořní dopravy (Úř. věst. L 299, 5.11.2016, s. 22).	22 Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1927 ze dne 4. listopadu 2016 o šablonách pro plány monitorování, výkazy emisí a dokumenty o souladu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757 o monitorování, vykazování a ověřování emisí oxidu uhličitého z námořní dopravy (Úř. věst. L 299, 5.11.2016, s. 1); prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1928 ze dne 4. listopadu 2016 o určování přepravovaného nákladu pro jiné kategorie lodí, než jsou osobní lodě, lodě typu ro-ro a kontejnerové lodě, podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757 o monitorování, vykazování a ověřování emisí oxidu uhličitého z námořní dopravy (Úř. věst. L 299, 5.11.2016, s. 22).

 

Pozměňovací návrh  5

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(6a) Ve svém usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu vyzval Parlament k investicím do výzkumu dekarbonizace námořní dopravy. Část příjmů získaných díky zahrnutí námořní dopravy do unijního ETS by měla být investována do výzkumu inovativních technologií a infrastruktur zaměřených na dekarbonizaci námořní dopravy a zavádění udržitelných alternativních paliv a technologií pohonu s nulovými emisemi.

Pozměňovací návrh  6

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 8

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(8) Podle Pařížské dohody, jež byla přijata na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC)23 konané v prosinci 2015, se Unie a členské státy zavázaly k cíli snížení emisí v rámci celého hospodářství. Úsilí o omezení emisí z mezinárodní námořní dopravy je vynakládáno prostřednictvím Mezinárodní námořní organizace (IMO) a mělo by se podporovat. Organizace IMO přijala24 v říjnu 2016 systém shromažďování údajů o spotřebě topných olejů u lodí (dále jen „celosvětový systém shromažďování údajů IMO“).	(8) Podle Pařížské dohody, jež byla přijata na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC)23 konané v prosinci 2015, se Unie a členské státy zavázaly k cíli snížení emisí v rámci celého hospodářství. Úsilí o omezení emisí z mezinárodní námořní dopravy je vynakládáno prostřednictvím Mezinárodní námořní organizace (IMO) a mělo by se podporovat. Organizace IMO přijala24 v říjnu 2016 systém shromažďování údajů o spotřebě topných olejů u lodí (dále jen „celosvětový systém shromažďování údajů IMO“). Dne 13. dubna 2018 přijala organizace IMO rovněž výchozí strategii týkající se snižování emisí skleníkových plynů z lodí, jejímž cílem je co nejdříve omezit zvyšování těchto emisí a snížit je do roku 2050 nejméně o 50 % v porovnání s rokem 2008. Současně se členské státy a přidružení členové IMO zavázali snížit v mezinárodní lodní dopravě do roku 2030 emise CO2 za jednotku přepravního výkonu v průměru o nejméně 40 % a usilovat o snížení o 70 % do roku 2050.
__________________	__________________
23 Pařížská dohoda (Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4).	23 Pařížská dohoda (Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4–18).
24 Usnesení IMO MEPC.278 (70), kterým se mění příloha VI úmluvy MARPOL.	24 Usnesení IMO MEPC.278 (70), kterým se mění příloha VI úmluvy MARPOL.

Pozměňovací návrh  7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(9) S ohledem na současnou existenci těchto dvou systémů monitorování, vykazování a ověřování Komise posoudila podle článku 22 nařízení o monitorování, vykazování a ověřování, jak oba tyto systémy sladit, aby se snížila administrativní zátěž pro lodě při zachování cílů nařízení o monitorování, vykazování a ověřování.	(9) S ohledem na současnou existenci těchto dvou systémů monitorování, vykazování a ověřování Komise posoudila podle článku 22 nařízení o monitorování, vykazování a ověřování, jak oba tyto systémy sladit, aby se snížila administrativní zátěž pro lodě, zejména lodě vlastněné malými a středními podniky, při zachování cílů nařízení o monitorování, vykazování a ověřování.

Pozměňovací návrh  8

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(12) Měla by být zohledněna ustanovení celosvětového systému shromažďování údajů IMO o údajích, jež mají být monitorovány a každoročně vykazovány, aby se zajistilo, že o činnostech lodí spadajících pod oba systémy budou shromažďovány zjednodušené údaje. Za tímto účelem by měl být vykazován parametr „hrubá nosnost“, avšak „množství přepravovaného nákladu“ by mělo zůstat na dobrovolném základě. „Doba strávená na moři“ by měla být nahrazena definicí „doby plavby“ stanovenou v rámci celosvětového systému shromažďování údajů IMO. Výpočet „vzdálenosti, kterou loď urazila“ by pak měl být založen na celosvětovém systému shromažďování údajů IMO25, což umožní snížit administrativní zátěž.	(12) Měla by být zohledněna ustanovení celosvětového systému shromažďování údajů IMO o údajích, jež mají být monitorovány a každoročně vykazovány, aby se zajistilo, že o činnostech lodí spadajících pod oba systémy budou shromažďovány zjednodušené údaje. Za tímto účelem by měly být vykazovány parametry „hrubá nosnost“ a „množství přepravovaného nákladu“. „Doba strávená na moři“ by měla být nahrazena definicí „doby plavby“ stanovenou v rámci celosvětového systému shromažďování údajů IMO. Výpočet „vzdálenosti, kterou loď urazila“ by pak měl být založen na celosvětovém systému shromažďování údajů IMO25, což umožní snížit administrativní zátěž.
__________________	__________________
25 Usnesení IMO MEPC 282 (70).	25 Usnesení IMO MEPC 282 (70).

Pozměňovací návrh  9

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(14a) Komise by měla přezkoumat fungování nařízení (EU) 2015/757 a zohledňovat přitom další zkušenosti získané během provádění tohoto nařízení a celosvětového systému shromažďování údajů IMO, aby byla zajištěna větší kompatibilita obou systémů a zamezilo se požadavkům na zdvojené podávání zpráv.

Pozměňovací návrh  10

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(15a) Úspěšný přechod na lodní dopravu s nulovými emisemi vyžaduje integrovaný přístup a příznivé prostředí pro stimulaci inovací, a to jak na lodích, tak v přístavech. Komise by měla posoudit vhodnost norem pro přístavy s nulovými emisemi, udržitelných alternativních paliv a technologií pohonu s nulovými emisemi a prostředky k dosažení těchto cílů by měly být zavedeny co nejdříve, se zapojením zúčastněných stran a příslušných místních orgánů. Členské státy by měly být vybízeny k urychlení rozvoje přístavů s nulovými emisemi, aby se zlepšilo zdraví všech občanů žijících v přístavních a pobřežních oblastech.

Pozměňovací návrh  11

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 – písm. a

Nařízení (EU) 2015/757

Čl. 9 – odst. 1 – písm. f

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
f) množství přepravovaného nákladu (dobrovolně);	f) množství přepravovaného nákladu;

Pozměňovací návrh  12

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. a

Nařízení (EU) 2015/757

Čl. 11 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Změní-li se společnost, předchozí společnost předloží Komisi a orgánům dotčeného státu vlajky co nejdříve po dni provedení změny, avšak nejpozději do tří měsíců zprávu, jež zahrnuje stejné prvky jako výkaz emisí, ale omezuje se na období odpovídající činnostem prováděným v rámci odpovědnosti této společnosti.	2. Změní-li se společnost, předchozí společnost předloží Komisi a orgánům dotčeného státu vlajky co nejdříve po dni provedení změny, avšak nejpozději do tří měsíců zprávu, jež zahrnuje stejné prvky jako výkaz emisí, ale omezuje se na období odpovídající činnostem prováděným v rámci odpovědnosti této společnosti. Nová společnost zajistí, aby všechny lodě splňovaly požadavky podle tohoto nařízení počínaje dnem, kdy byla změna uskutečněna.

 

Pozměňovací návrh  13

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. b a (nové)

Nařízení (EU) 2015/757

Čl. 11– odst. 3 – bod xi a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ba) v odst. 2 písm. a) se doplňuje nový bod, který zní:
	xi a) množství přepravovaného nákladu;

Pozměňovací návrh  14

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 a (nový)

Nařízení (EU) 2015/757

Čl. 21– odst. 6 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	6a) V článku 21 se doplňuje nový odstavec, který zní:
	„6a. Evropská agentura pro námořní bezpečnost provádí v souladu se svým pracovním programem na období 2020–2022 další statistické ověřování údajů vykázaných podle čl. 11 odst. 1, aby zajistila konzistentnost poskytovaných údajů.“

Pozměňovací návrh  15

 

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 b (nový)

Nařízení (EU) 2015/757

Článek 22 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	6b) vkládá se nový článek, který zní:
	Článek 22a
	Komise bude i nadále posuzovat fungování nařízení (EU) 2015/757 prostřednictvím pravidelných posouzení dopadů, přičemž bude zohledňovat další zkušenosti získané během provádění tohoto nařízení a celosvětového systému shromažďování údajů IMO, s cílem na jedné straně zajistit maximální kompatibilitu obou systémů a zamezit požadavkům na zdvojené podávání zpráv a na druhé straně posoudit účinnost zefektivnění řešení pro toto odvětví a v případě potřeby zasáhnout, aby se zajistila konkurenceschopnost námořního odvětví EU. Bude-li zaveden ambicióznější celosvětový systém shromažďování údajů IMO, provede Komise nový přezkum nařízení EU o monitorování, vykazování a ověřování s cílem uvést je do většího souladu s celosvětovým systémem shromažďování údajů IMO.

 

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název	Celosvětový systém shromažďování údajů o spotřebě topných olejů u lodí
Referenční údaje	COM(2019)0038 – C8-0043/2019 – 2019/0017(COD)
Příslušný výbor  Datum oznámení na zasedání	ENVI 11.2.2019
Výbor, který vypracoval stanovisko  Datum oznámení na zasedání	TRAN 11.2.2019
Zpravodaj(ka)  Datum jmenování	Magdalena Adamowicz 29.7.2019
Projednání ve výboru	19.2.2020
Datum přijetí	28.5.2020
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	32 12 5
Členové přítomní při konečném hlasování	Magdalena Adamowicz, Andris Ameriks, José Ramón Bauzá Díaz, Izaskun Bilbao Barandica, Marco Campomenosi, Ciarán Cuffe, Jakop G. Dalunde, Johan Danielsson, Andor Deli, Karima Delli, Anna Deparnay-Grunenberg, Ismail Ertug, Gheorghe Falcă, Giuseppe Ferrandino, Mario Furore, Søren Gade, Isabel García Muñoz, Jens Gieseke, Elsi Katainen, Kateřina Konečná, Julie Lechanteux, Peter Lundgren, Benoît Lutgen, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, Marian-Jean Marinescu, Tilly Metz, Giuseppe Milazzo, Cláudia Monteiro de Aguiar, Caroline Nagtegaal, Jan-Christoph Oetjen, Philippe Olivier, Rovana Plumb, Dominique Riquet, Dorien Rookmaker, Massimiliano Salini, Sven Schulze, Vera Tax, Barbara Thaler, István Ujhelyi, Petar Vitanov, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Lucia Vuolo, Roberts Zīle, Kosma Złotowski
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Josianne Cutajar, Clare Daly, Roman Haider, Anne-Sophie Pelletier, Robert Roos

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

32	+
ECR	Kosma Złotowski
NI	Mario Furore
PPE	Magdalena Adamowicz, Andor Deli, Gheorghe Falcă, Jens Gieseke, Benoît Lutgen, Marian-Jean Marinescu, Giuseppe Milazzo, Cláudia Monteiro de Aguiar, Massimiliano Salini, Sven Schulze, Barbara Thaler, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska
RENEW	José Ramón Bauzá Díaz, Izaskun Bilbao Barandica, Søren Gade, Elsi Katainen, Caroline Nagtegaal, Jan-Christoph Oetjen, Dominique Riquet
S&D	Andris Ameriks, Josianne Cutajar, Johan Danielsson, Ismail Ertug, Giuseppe Ferrandino, Isabel García Muñoz, Rovana Plumb, Vera Tax, István Ujhelyi, Petar Vitanov

 

	-
ECR	Peter Lundgren, Robert Roos, Roberts Zīle
GUE/NGL	Clare Daly, Kateřina Konečná, Anne-Sophie Pelletier
NI	Dorien Rookmaker
VERTS/ALE	Ciarán Cuffe, Jakop G. Dalunde, Karima Delli, Anna Deparnay-Grunenberg, Tilly Metz

 

5	0
ID	Marco Campomenosi, Roman Haider, Julie Lechanteux, Philippe Olivier, Lucia Vuolo#

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Název	Celosvětový systém shromažďování údajů o spotřebě topných olejů u lodí
Referenční údaje	COM(2019)0038 – C8-0043/2019 – 2019/0017(COD)
Datum předložení Parlamentu	4.2.2019
Věcně příslušný výbor  Datum oznámení na zasedání	ENVI 11.2.2019
Výbory požádané o stanovisko  Datum oznámení na zasedání	ITRE 11.2.2019	TRAN 11.2.2019
Nezaujetí stanoviska  Datum rozhodnutí	ITRE 25.9.2019
Zpravodajové  Datum jmenování	Jutta Paulus 24.7.2019
Projednání ve výboru	6.7.2020
Datum přijetí	7.7.2020
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	62 3 13
Členové přítomní při konečném hlasování	Nikos Androulakis, Bartosz Arłukowicz, Margrete Auken, Simona Baldassarre, Marek Paweł Balt, Traian Băsescu, Aurelia Beigneux, Monika Beňová, Sergio Berlato, Malin Björk, Simona Bonafè, Delara Burkhardt, Pascal Canfin, Sara Cerdas, Tudor Ciuhodaru, Nathalie Colin-Oesterlé, Miriam Dalli, Esther de Lange, Christian Doleschal, Bas Eickhout, Eleonora Evi, Agnès Evren, Fredrick Federley, Pietro Fiocchi, Andreas Glück, Catherine Griset, Jytte Guteland, Teuvo Hakkarainen, Anja Hazekamp, Martin Hojsík, Pär Holmgren, Jan Huitema, Yannick Jadot, Adam Jarubas, Petros Kokkalis, Ewa Kopacz, Joanna Kopcińska, Ryszard Antoni Legutko, Peter Liese, Sylvia Limmer, Javi López, César Luena, Fulvio Martusciello, Liudas Mažylis, Joëlle Mélin, Tilly Metz, Silvia Modig, Dolors Montserrat, Alessandra Moretti, Dan-Ștefan Motreanu, Ville Niinistö, Grace O’Sullivan, Jutta Paulus, Stanislav Polčák, Jessica Polfjärd, Frédérique Ries, María Soraya Rodríguez Ramos, Sándor Rónai, Rob Rooken, Silvia Sardone, Günther Sidl, Linea Søgaard-Lidell, Nicolae Ştefănuță, Edina Tóth, Véronique Trillet-Lenoir, Petar Vitanov, Alexandr Vondra, Mick Wallace, Pernille Weiss, Michal Wiezik, Tiemo Wölken, Anna Zalewska
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Catherine Chabaud, Norbert Lins, Vincenzo Sofo, Maria Spyraki, Inese Vaidere, Lucia Vuolo
Datum předložení	29.7.2020

 

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

62	+
GUE/NGL	Malin BJÖRK, Anja HAZEKAMP, Petros KOKKALIS, Silvia MODIG, Mick WALLACE
NI	Eleonora EVI
PPE	Bartosz ARŁUKOWICZ, Traian BĂSESCU, Nathalie COLIN-OESTERLÉ, Christian DOLESCHAL, Agnès EVREN, Adam JARUBAS, Ewa KOPACZ, Esther de LANGE, Peter LIESE, Norbert LINS, Fulvio MARTUSCIELLO, Liudas MAŽYLIS, Dolors MONTSERRAT, Dan-Ștefan MOTREANU, Stanislav POLČÁK, Jessica POLFJÄRD, Maria SPYRAKI, Edina TÓTH, Inese VAIDERE, Pernille WEISS, Michal WIEZIK
RENEW	Pascal CANFIN, Catherine CHABAUD, Fredrick FEDERLEY, Andreas GLÜCK, Martin HOJSÍK, Jan HUITEMA, Frédérique RIES, María Soraya RODRÍGUEZ RAMOS, Nicolae ŞTEFĂNUȚĂ, Linea SØGAARD-LIDELL, Véronique TRILLET-LENOIR
S&D	Nikos ANDROULAKIS, Marek Paweł BALT, Monika BEŇOVÁ, Simona BONAFÈ, Delara BURKHARDT, Sara CERDAS, Tudor CIUHODARU, Miriam DALLI, Jytte GUTELAND, Javi LÓPEZ, César LUENA, Alessandra MORETTI, Sándor RÓNAI, Günther SIDL, Petar VITANOV, Tiemo WÖLKEN
VERTS/ALE	Margrete AUKEN, Bas EICKHOUT, Pär HOLMGREN, Yannick JADOT, Tilly METZ, Ville NIINISTÖ, Grace O'SULLIVAN, Jutta PAULU

 

3	-
ECR	Rob ROOKEN
ID	Teuvo HAKKARAINEN, Sylvia LIMMER

 

13	0
ID	Simona BALDASSARRE, Aurelia BEIGNEUX, Catherine GRISET, Joëlle MÉLIN, Silvia SARDONE, Vincenzo SOFO, Lucia VUOLO
ECR	Sergio BERLATO, Pietro FIOCCHI, Joanna KOPCIŃSKA, Ryszard Antoni LEGUTKO, Alexandr VONDRA, Anna ZALEWSKA

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

• [1] Úř. věst. C 240 16.7.2019, s. 41.
• [2] Evropská komise, Climate bulletin, Copernicus https://climate.copernicus.eu/climate-bulletins
• [3] Rozvoj věd o atmosféře
•  [4] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757 ze dne 29. dubna 2015 o monitorování, vykazování a ověřování emisí oxidu uhličitého z námořní dopravy a o změně směrnice 2009/16/ES
• [5] Mezinárodní námořní organizace (IMO) přijala povinný systém shromažďování údajů o spotřebě topných olejů v mezinárodní lodní dopravě, na jehož základě musí lodě o hrubé prostornosti 5 000 rejstříkových tun či vyšší začít od roku 2019 shromažďovat údaje a vkládat je do databáze IMO.
• [6] Valné shromáždění OSN, Pařížská dohoda, 4. listopadu 2016, čl. 2 odst. 1 písm. a).
• [7] https://ec.europa.eu/clima/news/commission-publishes-information-co2-emissions-maritime-transport_cs
• [8] Viz bod odůvodnění 14 stávajícího nařízení o monitorování, vykazování a ověřování.