ZPRÁVA o provádění vnitrostátních strategií integrace Romů: boji proti negativním postojům vůči osobám romského původu v Evropě

4.9.2020 - (2020/2011(INI)

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
Zpravodaj: Romeo Franz
Zpravodaj (*):
Tomáš Zdechovský, Výbor pro zaměstnanost a sociální věci
(*) Přidružený výbor – článek 57 jednacího řádu

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ – SHRNUTÍ SKUTEČNOSTÍ A ZJIŠTĚNÍ

Postup

V listopadu 2019 byl zpravodaj pověřen vypracováním zprávy o provádění vnitrostátních strategií integrace Romů: boj s negativními postoji vůči osobám romského původu v Evropě.

Zpravodaj po svém jmenování shromáždil informace a vycházel mimo jiné z těchto zdrojů:

– posouzení dopadů rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů provedeného výzkumnou službou Evropského parlamentu,

– zpráv a studií vypracovaných Evropskou komisí, Agenturou Evropské unie pro základní práva a dalšími příslušnými orgány a organizacemi občanské společnosti,

– výměny informací s příslušnými institucionální zainteresovanými stranami a občanskou společností.

Shrnutí skutečností a zjištění

Romská národnostní menšina je největší v Evropě. Z odhadovaného počtu 10–12 milionů Romů v Evropě jich 6 milionů žije v EU a většina z nich má státní občanství v některé ze zemí EU[1]. Značná část z 10–12 milionů evropských Romů žije na okraji společnosti, a to jak ve venkovských, tak v městských oblastech, a zároveň ve velmi špatných socioekonomických podmínkách. Diskriminace, sociální vyloučení a segregace, jimž Romové čelí, se navzájem posilují. Romové se potýkají s omezeným přístupem ke kvalitnímu vzdělání, s obtížemi při začleňování na trhu práce, čelí větší nezaměstnanosti a nejistotě zaměstnání, což omezuje příležitosti k boji proti chudobě a sociálnímu začleňování na trhu práce. S tím souvisí nízké příjmy, omezený přístup ke kvalitní zdravotní péči a špatné zdraví a životní podmínky. Tyto okolnosti se odrážejí ve vyšší míře úmrtnosti a kratší střední délce života, a zároveň ve větším riziku předčasného úmrtí, které je způsobeno chronickými a nepřenosnými nemocemi, včetně rakoviny, než je tomu u neromského obyvatelstva[2].

Podle Druhého šetření o menšinách v Evropské unii, které v roce 2016 zveřejnila Agentura Evropské unie pro základní práva, „přibližně 80 % Romů v devíti členských státech EU s největší romskou populací žije pod hranicí ohrožení chudobou stanovenou v dané zemi, každý třetí Rom žije v obydlí bez tekoucí vody, každé třetí romské dítě žije v domácnosti, kde nejméně jednou za poslední měsíc někdo musel jít spát hladový, a 50 % Romů ve věku od 6 do 24 let nenavštěvuje školu.“ Tento trend potvrzuje i šetření Agentury Evropské unie pro základní práva Romové a Travelleři z roku 2019 které ukazuje „dramatický nárůst počtu dospělých a dětí, kteří nejméně jednou za poslední měsíc šli spát hladoví“, a konstatuje, že „téměř polovina Romů a Travellerů (45 %) se v šesti členských státech EU cítí diskriminována nejméně v jedné oblasti života“, na které se v posledních 12 měsících šetření vztahuje[3].

V této souvislosti lze pouze konstatovat, že Romové čelí diskriminaci a nerovnému přístupu k veřejným službám[4].

Evropská komise v roce 2011 vyzvala k vytvoření vnitrostátních strategií integrace Romů. S cílem ujistit se, že členské státy zavedou účinné politiky, Komise navrhla, aby byly navrženy vnitrostátní strategie integrace Romů, nebo – pokud už existují – byly upraveny tak, aby splňovaly cíle strategie EU pro integraci Romů a aby pro jejich plnění byly k dispozici cílené akce a dostačující financování (na úrovni členských států, EU i z jiných zdrojů). Navrhla řešení stávajících překážek za účelem účinnějšího využívání fondů EU a položení základů mechanismu sledování.

Rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů podnítil členské státy (a země zapojené do procesu rozšíření), aby zaujaly komplexní přístup k integraci Romů a aby pomocí politických, právních a finančních nástrojů začlenily integraci Romů do ostatních politik, přijaly vnitrostátní strategie integrace Romů a zavedly mechanismy koordinace, konzultací a sledování. Obecným cílem stávajícího rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů, který skončí v roce 2020, bylo podpořit rovné zacházení s Romy a jejich sociální a ekonomické začlenění do evropské společnosti. Evropská komise rovněž stanovila konkrétní cíle v oblasti integrace Romů, pokud jde o přístup Romů ke vzdělání, zaměstnání, zdravotní péči a bydlení, k jejichž podpoře byly členské státy vyzvány. Konkrétněji byly členské státy vyzvány, aby:

– zajistily, že všechny romské děti dokončí základní školu,

– odstranily rozdíly mezi Romy a osobami z neromské populace, pokud jde o zaměstnanost,

– odstranily rozdíly mezi Romy a osobami z neromské populace, pokud jde o zdravotní stav,

– odstranily rozdíly mezi Romy a osobami z neromské populace, pokud jde o bydlení a veřejné služby (voda, elektřina).

Na úrovni EU zřídila Evropská komise koordinační a konzultační struktury a mechanismy, zmobilizovala financování a zahájila činnosti za účelem sledování a provádění cílů rámce EU. Komise zintenzivnila dialog s členskými státy o integraci Romů, a to zejména prostřednictvím sítě národních kontaktních míst pro integraci Romů, kterou zřídila v říjnu roku 2012, s cílem diskutovat o řešeních zjištěných problémů.

V roce 2013 byl rámec EU posílen na základě doporučení Rady o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů[5]. S uvedeným doporučením přišel silnější důraz na dvě horizontální oblasti, konkrétně boj proti diskriminaci a boj proti chudobě. Od roku 2016 byla rovněž zavedena povinnost členských států podávat výroční zprávy, což přispívá k rozvoji evropského systému sledování. Závěry Rady o urychlení procesu integrace Romů z prosince 2016 potvrdily závazek členských států.

Výsledky hodnocení stávajícího rámce EU pro Romy a další postup ke směrnici o rovnosti a začleňování osob s romským původem na období po roce 2020.

Stávající rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020 se vyvíjí. Skutečnost, že byl přijat, se považuje za úspěch sám o sobě a představuje zlomový bod pro evropské romské komunity. Učinil ze sociálního začleňování osob romského původu jedno z hlavních témat evropského politického programu a vytvořil tlak na členské státy, aby vypracovaly vnitrostátní strategie.

Jakožto nezávazný nástroj politiky však představuje pouze kostru pro koordinaci politik, konzultace, sledování a cílená politická doporučení ohledně vnitrostátních strategií integrace Romů. Záleží na vnitrostátních, regionálních a místních správách, zda a jakým způsobem promítnou doporučení do administrativních kapacit a konkrétních politických opatření.

V důsledku toho zpráva Evropské komise o hodnocení rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020 ukázala, že „účinnost v dosažení pokroku při plnění cílů integrace Romů byla vyhodnocena jako celkově omezená s výraznými rozdíly napříč oblastmi a zeměmi. Bylo zjištěno, že největšího pokroku se dosáhlo v oblasti vzdělávání (snížení míry předčasného ukončování školní docházky, zlepšení v oblasti předškolního vzdělávání a povinné školní docházky, ale zhoršení segregace). Subjektivně hodnocený zdravotní stav Romů se zlepšil, ale lékařská péče je nadále omezená. V přístupu k zaměstnání nebylo zaznamenáno žádné zlepšení a podíl mladých Romů, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET), se dokonce zvýšil. Situace v oblasti bydlení zůstává obtížná. Určitý pokrok byl zaznamenán s ohledem na obecné cíle boje proti chudobě. Protiromské smýšlení a trestné činy z nenávisti nadále vzbuzují značné obavy navzdory důkazům o určitém poklesu počtu zkušeností Romů s diskriminací v přístupu ke službám v některých oblastech[6].“

Počet romských žáků, kteří v letech 2011 až 2016 ukončili středoškolské vzdělávání, klesl z průměrných 87 % v roce 2011 na 68 % v roce 2016. Podíl mladých Romů, kteří předčasně ukončují školní docházku, zůstává ve srovnání s počtem takovýchto osob z obecné populace napříč všemi zeměmi zahrnutými do šetření velmi vysoký[7].

V roce 2019 činil podíl Romů, kteří ukončili vzdělávání předčasně, stále 68 %. Kromě toho se pouze 18 % romských dětí dostane na vyšší úroveň vzdělání a míra absence a předčasného ukončování školní docházky Romů je podstatně vyšší než u jiných kategorií žáků[8].

Co se týče zaměstnanosti, rozdíl mezi Romy a neromskou populací je značný, včetně rozdílu v počtu mladých lidí, kteří se neúčastní vzdělávání, zaměstnání ani odborné přípravy. Míra zaměstnanosti Romů je kolem 40 % ve většině členských států, zatímco počet mladých lidí, kteří se neúčastní vzdělávání, zaměstnání nebo odborné přípravy, v letech 2011 až 2016 v průměru vzrostl z 56 % na 63 %[9].

Rozdíly v bydlení jsou i nadále významné – téměř 30 % Romů stále nemá ve svých obydlích vodu a 36 % nemá toaletu, sprchu nebo koupelnu[10].

V letech 2011 až 2016 bylo dosaženo jen malého pokroku, pokud jde o podíl/počet Romů, na něž se vztahuje zdravotní pojištění. Podíl Romů, na které se vztahuje státní zdravotní pojištění, činí 76 %, což je podstatně menší procento než u osob z neromské populace. Podíl Romů, kteří hodnotí svůj zdravotní stav jako „dobrý“ nebo „velmi dobrý“, činí 68 %. Více než čtvrtina Romů má pocit, že je kvůli svému zdravotnímu stavu omezována ve svých činnostech, a 22 % Romů je dlouhodobě nemocných nebo mají zdravotní problémy. V rámci vnitrostátních strategií integrace Romů se uvádí, že naděje dožití při narození v EU je 76 let pro muže a 82 let pro ženy. V případě Romů je tato střední délka života podle odhadů o 10 let kratší. Zatímco v EU dosahuje míra dětské úmrtnosti 4,3 případů na tisíc živě narozených dětí, je zřejmé, že u romských komunit je tato míra mnohem vyšší.

Z výše uvedených důvodů se tedy má za to, že hlavním nedostatkem stávajícího rámce je jeho nezávazný charakter. Jedná se o nezávaznou politiku, která je závislá především na politické vůli k provádění vnitrostátních strategií na všech úrovních správy v členských státech, včetně administrativních kapacit a rozpočtu. Většina členských států bohužel vypracovala vnitrostátní strategie, aniž by vyčlenila odpovídající prostředky na jejich provádění[11].

V zájmu nápravy situace navrhujeme na období po roce 2020 směrnici EU o rovnosti a začleňování osob s romským původem, tj. legislativní akt, který bude pro členské státy, pokud jde o dosažení cílů v oblasti začleňování Romů, závazného charakteru. Politická podpora v situaci, kdy dochází k prudkému nárůstu rasismu vůči různým menšinovým skupinám, je pro začleňování romských občanů klíčová. K zajištění politického závazku k potenciální směrnici na období po roce 2020 je potřeba zásadní mobilizace klíčových zainteresovaných stran a prozkoumání příležitostí pro nadcházející předsednictví EU. Na základě tohoto přístupu budou přiděleny odpovídající finanční prostředky, což může vést k úspěšnějšímu provádění vnitrostátních strategií nebo akčních plánů, zejména na regionální a místní úrovni. EU musí se směrnicí propojit své politické a finanční priority. Při sestavování místních a vnitrostátních rozpočtů bude začleňování osob romského původu jednou z priorit. Musí být vytvořeny účinnější a posílené mechanismy sledování a dohledu a Evropská komise a členské státy musí zajistit, že v případě zveřejnění směrnice budou přidělené finanční prostředky řádně vynaloženy a nebudou zneužity.

Dalším bodem kritiky je používání společného jmenovatele „Romové“. Ačkoli rámec upozornil na rozmanitost v rámci širokého zastřešujícího pojmu „Romové“[12], neuznává různorodost obyvatel s romským původem. Termín „Romové“ nebo „Sintové a Romové“, který se používá v politikách a diskusích EU, neodráží rozmanitost této menšiny, takže lidé s romským původem jako Kalé, Manušové, Lovárové, skupina Rissende, Bojašové, Domarové, Kalderašové, skupina Romanichild a Sintové se cítí vyloučeni nebo mají dojem, že se jimi nikdo nezabývá. Romové jsou jednou ze skupin obyvatel s romským původem v Evropě. Označení jedné skupiny, které se v rámci politik a diskusí EU používá i pro skupiny jiné, členové komunity často kritizují.

Na základě toho by měla politika pro rovnost a začleňování osob s romským původem na období po roce 2020 zohledňovat vnitřní různorodost společenství v hlavních oblastech a zajistit, aby nikdo nezůstal opomenut, včetně těch, kteří nemají etnický původ, jako jsou Aškalové, Egypťané nebo Travelleři, ale bývají stigmatizováni jako „cikáni“. Kromě toho by společné označení mělo odkazovat na všechny skupiny s romským původem.

Stávající rámec postrádá soudržnost mezi prioritami. Tematické oblasti činnosti, jako je politická účast, romské umění a kultura, romský jazyk a historie, by měly být v politice na období po roce 2020 výslovně zmíněny jako dodatečná opatření ke čtyřem hlavním prioritám, jimiž jsou vzdělávání, zaměstnanost, bydlení a zdravotní péče[13].

Aby toho bylo dosaženo účinným způsobem, musí Evropská komise a členské státy opustit paternalistický přístup (shora dolů), který byl převážně použit při vypracovávání stávajícího rámce, a přejít k přístupu nepaternalistickému. Přístup zdola nahoru by umožnil osobám s romským původem, aby se účinněji podílely na tvorbě politik na všech úrovních: místní a regionální zainteresované strany (nevládní organizace, aktivisté, odborníci, členové společenství atd.) se musí po roce 2020 taktéž zapojit do rozvoje, provádění a sledování veřejných politik ve vztahu k osobám s romským původem. S ohledem na nepaternalistický přístup bude směrnice o rovnosti a začleňování osob s romským původem na období po roce 2020 vypracována na základě spolehlivějších kvantitativních a kvalitativních údajů. Budoucí strategie budou založeny na nejnovějších dostupných informacích, protože přístup k většímu počtu společenství a značné zdroje řešení pro zlepšení romské situace budou vyšší než v roce 2011. Tyto údaje musí tvořit základ podrobných a realistických akčních plánů s realistickým a odpovídajícím předem stanoveným rozpočtem, který bude součástí vnitrostátních, regionálních a místních rozpočtů, a to podle rozsahu potřeb osob s romským původem v oblasti sociálního začleňování.

Osvědčený postup v této souvislosti představuje smlouva, kterou podepsala spolková země Bádensko-Württembersko s Německou regionální asociací Sintů a Romů. Společná rada byla založena v roce 2014. Členy této rady jsou zástupci německých Sintů a Romů v Bádensku-Württembersku spolu se zástupci státní správy, zemského parlamentu a zemských sdružení obcí. Zaměří se především na podporu vzdělávání a kultury Sintů a Romů[14].

Co se týče zacílení směrnice EU na období po roce 2020 a na vnitrostátní strategie integrace Romů, pozornost by se neměla zaměřovat pouze na marginalizované romské obyvatele. Spíše se doporučuje zvýšit investice do mladých Romů, žen a dětí a posílit jejich úlohu (zejména těch na základní škole, kteří se potýkají s problémy při studiu z důvodu nejisté finanční a sociální situace svojí rodiny), a věnovat větší pozornost mobilitě romských občanů v rámci EU.

Původně chybějící reakce na protiromské smýšlení ve stávajícím rámci vedla k neochotě zahrnout do vnitrostátních strategií výslovná opatření zaměřená proti diskriminaci, zejména proti protiromskému smýšlení.

Agentura pro základní práva zjistila ve svém šetření z roku 2019 s názvem Romové a Travelleři, že „téměř polovina dotázaných Romů a Travellerů (44 %) zažila během 12 měsíců před šetřením obtěžování vyvolané nenávistí“[15]. Například výzkumný tým na univerzitě v Lipsku dospěl k závěru, že rozsáhlé protiromské smýšlení se často odehrává nepozorovaně: „60 % Němců souhlasí s tvrzením, že Sintové a Romové mají tendenci k páchání trestné činnosti a 49,2 % je chce vykázat z center měst.“[16] Romové se navíc v době koronaviru stali obětním beránkem v souvislosti s jeho šířením. Stalo se tomu tak bohužel v zemích východní Evropy[17]. Proto se musí boj proti protiromskému smýšlení, což je specifická podoba rasismu vůči osobám s romským původem, řešit v klíčových oblastech politiky EU na období po roce 2020. Měla by být vypracována preventivní a reaktivní opatření, která by byla začleněna do politik týkajících se Romů na období po roce 2020. Členské státy musí oficiálně uznat protiromské smýšlení jako zvláštní formu rasismu vůči osobám s romským původem a musí vůči němu přijímat zvláštní opatření na všech úrovních, kde k němu dochází.

 

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o provádění vnitrostátních strategií integrace Romů: boji proti negativním postojům vůči osobám romského původu v Evropě

(2020/2011(INI)

Evropský parlament,

– s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU), Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU) a Listinu základních práv Evropské unie,

– s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, Evropskou sociální chartu, Rámcovou úmluvu o ochraně národnostních menšin, jakož i na zprávy a doporučení komisaře Rady Evropy pro lidská práva, Evropské komise proti rasismu a nesnášenlivosti (ECRI) a na další mechanismy Rady Evropy,

– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a úmluvy OSN o lidských právech, včetně Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace, Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen a Úmluvy o právech dítěte,

– s ohledem na směrnici Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ[18],

– s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání[19],

– s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2008/913/SVV ze dne 28. listopadu 2008 o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva[20],

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství[21],

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. dubna 2011 nazvané „Rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020“ (COM(2011)0173) a na následné zprávy o provádění a hodnocení,

– s ohledem na doporučení Rady ze dne 9. prosince 2013 o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů v členských státech[22] a na závěry Rady ze dne 8. prosince 2016 o urychlování procesu integrace Romů a ze dne 13. října 2016 o zvláštní zprávě Evropského účetního dvora č. 14/2016,

– s ohledem na zprávy Evropského parlamentu z roku 2010 o evropské strategii pro začleňování Romů a na zprávu o genderových aspektech evropského rámce pro národní strategie na začlenění Romů z roku 2013,

– s ohledem na své usnesení ze dne 15. dubna 2015 u příležitosti Mezinárodního dne Romů – anticiganismus v Evropě a vyhlášení dne památky obětí genocidy Romů za II. světové války v Evropské unii[23],

– s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2017 o aspektech týkajících se základních práv v integraci Romů v EU: boj proti anticiganismu[24],

– s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2019 o stavu základních práv v Evropské unii v roce 2017[25],

– s ohledem na své usnesení ze dne 12. února 2019 o nutnosti posílit strategický rámec EU pro národní strategie pro začleňování Romů na období po roce 2020 a o zintenzivnění boje proti anticiganismu[26],

– s ohledem na své usnesení ze dne 7. února 2018 o ochraně a nepřípustnosti diskriminace menšin v členských státech EU[27],

– s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2018 o zaostávajících regionech v Evropské unii[28],

– s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2018 o nárůstu neofašistického násilí v Evropě[29],

– s ohledem na své usnesení ze dne 13. listopadu 2018 o minimálních standardech pro menšiny v EU[30],

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. září 2019 nazvané „Zpráva o provádění vnitrostátních strategií integrace Romů“ (COM(2019)0406)[31],

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. prosince 2018 nazvané „Zpráva o hodnocení rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020“ (COM(2018)0785)[32],

– s ohledem na řízení o nesplnění povinnosti nazvané Nesoulad se směrnicí 2000/43/ES o rasové rovnosti – diskriminace romských dětí ve vzdělávání (číslo řízení o nesplnění povinnosti 20142174, 20152025 a 20152206),

– s ohledem na evropský pilíř sociálních práv,

– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k situaci romských žen SOC/585-EESC-2018,

– s ohledem na Poznaňskou deklaraci partnerů západního Balkánu o integraci Romů v rámci procesu rozšíření EU,

– s ohledem na Druhé šetření o menšinách a diskriminaci v Evropské unii Agentury Evropské unie pro základní práva (EU-MIDIS II),

– s ohledem na obecné politické doporučení č. 13 Evropské komise proti rasismu a nesnášenlivosti,

– s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030,

– s ohledem na mapu chudoby Světové banky z roku 2016, která jasně označuje nejzaostalejší evropské regiony,

– s ohledem na příslušné zprávy a doporučení výzkumných institucí a romských a proromských organizací občanské společností, včetně romských nevládních organizací na místní úrovni,

– s ohledem na evropské občanské iniciativy v souvislosti s „Balíčkem opatření na ochranu menšin“ (Minority SafePack) a s „Politikou soudržnosti k zajištění rovnosti mezi regiony a k zachování regionálních kultur“,

– s ohledem na článek 54 jednacího řádu, jakož i na čl. 1 odst. 1 písm. e) a na přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

– s ohledem na stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro kulturu a vzdělávání a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví,

– s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A9-0147/2020),

A. vzhledem k tomu, že Romové představují největší etnickou menšinu v Evropě;

B. vzhledem k tomu, že stávající rámec upozornil na rozmanitost zahrnutou v zastřešujícím názvu „Romové“; vzhledem k tomu, že nedokázal ocenit rozmanitost Romů; vzhledem k tomu, že výraz Romové nebo zdvojené označení Sintové a Romové se používaly v době, kdy činitelé s rozhodovací pravomocí rozhodovali o romských politikách, aniž by skutečně zapojili romské komunity, které proto vůči těmto rozhodnutím cítí odcizení; vzhledem k tomu, že tato definice používaná v politikách a diskusích v EU neodráží různorodost romské komunity, a proto ji Romové často kritizují;

C. vzhledem k tomu, že legislativní návrh týkající se rovnosti, začlenění a účasti Romů po roce 2020 musí mnohem lépe odrážet rozmanitost Romů; vzhledem k tomu, že termín „Romové“ zahrnuje osoby, které pocházejí ze skupin Romů, Kale, Manušů, Lovarů, Resande/Reisende, Bojašů, Domarů, Kalderašů, Romaničelů a Sintů; vzhledem k tomu, že nová definice Romů lépe zahrnuje i osoby hanlivě označované jako „cikáni“, ačkoli nemají odpovídající etnický původ, jako jsou Egypťané, Aškalové nebo Travellers;

D. vzhledem k tomu, že značná část Romů v Evropě žije jak ve venkovských, tak městských oblastech ve velmi nejistých a špatných socioekonomických podmínkách[33]; vzhledem k tomu, že většině Romů jsou ve všech oblastech života upírána jejich základní lidská práva;

E. vzhledem k tomu, že podle šetření EU-MIDIS II se 61 % občanů EU domnívá, že v jejich zemi je rozšířená diskriminace Romů; vzhledem k tomu, že hluboce zakořeněné, trvalé, strukturální a mnohdy institucionální a vládní protiromské smýšlení přetrvává na všech úrovních evropské společnosti a každodenně se projevuje a je uznáváno jako hlavní překážka v dosažení plného potenciálu Romů coby občanů EU v požívání plných základních práv, sociálního začlenění a rovnosti ve všech oblastech života, včetně bydlení, vzdělávání, zdravotní péče a zaměstnanosti;

F. vzhledem k tomu, že Romové jsou nadále vystaveni zvýšené míře nenávistných projevů, a to zejména na veřejnosti, v sociálních médiích a ze strany veřejných osob, politiků a úředníků;  vzhledem k tomu, že jsou rovněž oběťmi policejního násilí, včetně kolektivního trestání, rasového profilování, segregace v oblasti bydlení a ve školách; vzhledem k tomu, že k potírání tohoto jevu jsou zapotřebí zvláštní opatření; vzhledem k tomu, že nedostatky právního státu v oblasti trestního soudnictví vedou k nedostatečné ochraně a přístupu ke spravedlnosti v případě obětí policejního násilí, a že namísto státní orgány oběti často stíhají;

G. vzhledem k tomu, že boj proti nesnášenlivosti vůči Romům prostřednictvím stávajících antidiskriminačních právních předpisů není dostačující; vzhledem k tomu, že členské státy EU by měly prokázat odhodlání prolomit začarovaný kruh protiromského smýšlení, zejména při jednání Romů s místními, regionálními a celostátními správními orgány, zajistit rovnost a nediskriminaci svých romských občanů a zaručit jim, aby mohli plně požívat svých základních lidských práv;

H. vzhledem k tomu, že rasismus namířený proti Romům vede k násilí a zabíjení; vzhledem k tomu, že obtěžování na základě nenávisti a trestné činy z nenávisti proti Romům jsou nadále velmi četné a většina nenávistných incidentů není oznamována;

I. vzhledem k tomu, že podle šetření EU-MIDIS II přibližně 80 % Romů v devíti členských státech EU s největším podílem romského obyvatelstva žije pod hranicí ohrožení chudobou platnou v dané zemi; vzhledem k tomu, že chudoba je jak výsledkem, tak hybatelem protiromského smýšlení, vyloučení v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti, zdraví a bydlení; vzhledem k tomu, že jedním z hlavních cílů strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění je snížit počet osob ohrožených chudobou, včetně Romů, o 20 milionů; vzhledem k tomu, že počet osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením klesl mezi lety 2008 a 2017 o 3,1 milionu osob a EU je i nadále daleko od cíle strategie Evropa 2020 snížit jejich počet do roku 2020 o 20 milionů;

J. vzhledem k tomu, že každá třetí osoba romského původu žije v obydlí bez tekoucí vody a jedna z deseti v obydlí bez elektřiny; vzhledem k tomu, že pouze o málo více než polovina má vnitřní splachovací toaletu nebo sprchu a 78 % Romů žije v přeplněných bytech; vzhledem k tomu, že velký počet Romů stále žije v neformálních, nehygienických a nezákonných osadách v bídných životních podmínkách; vzhledem k tomu, že mnozí nevlastní doklady totožnosti a nemají zdravotní pojištění[34];

K. vzhledem k tomu, že 43 % Romů čelí diskriminaci při koupi nebo pronájmu bydlení a nemá dostatečné povědomí o svých právech v oblasti rovnosti; vzhledem k tomu, že by měla být posílena legalizace vlastnických práv tam, kde je to možné, zejména v neformálních osadách; vzhledem k tomu, že zrušení neformálních osad (vystěhování) by měla provázet doprovodná opatření, včetně nabídky alternativního bydlení; vzhledem k tomu, že nebyla přijata žádná právní nebo politická opatření vůči členským státům s cílem ukončit segregaci bydlení a nucené vystěhovávání a zajistit přístup ke kvalitnímu bydlení; vzhledem k tomu, že nedostatečný přístup k bydlení a veřejným službám, jako je čistá voda a kanalizace, má negativní dopad na výsledky v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti a zdraví a nepříznivě ovlivňuje celkové sociální začleňování;

L. vzhledem k tomu, že střední délka života a zdravotní stav Romů jsou i nadále ve všech evropských zemích výrazně horší než u neromských osob; vzhledem k tomu, že střední délka života při narození činí v EU 76 let u mužů a 82 let u žen, zatímco v případě Romů je odhadem o 10 let kratší; vzhledem k tomu, že míra dětské úmrtnosti v EU dosahuje 4,3 případů na tisíc živě narozených dětí, a vzhledem k tomu, že je zřejmé, že v romských komunitách je tato míra mnohem vyšší;

M. vzhledem k tomu, že mnoho Romů trpí extrémně vysokou mírou negramotnosti a předčasného ukončování školní docházky; vzhledem k tomu, že pouze polovina romských dětí navštěvuje předškolní zařízení a velmi malá část pokračuje ve školní docházce i po ukončení povinné školní docházky; vzhledem k tomu, že 50 % Romů ve věku od 6 do 24 let se neúčastní vzdělávání; vzhledem k tomu, že pouze 21 % romských žen a 25 % romských mužů ve věku 16–24 let dokončilo střední (ISCED3) nebo vyšší vzdělávání; vzhledem k tomu, že v roce 2019 ukončilo 68 % romských dětí předčasně školní docházku navzdory tomu, že předchozí rámcová strategie pro Romy a strategie EU 2020 stanovovaly cíl snížit tento podíl na 10 %; vzhledem k tomu, že pouze 18 % romských dětí přešlo na vyšší úroveň vzdělání a počet absencí a míra předčasného ukončování školní docházky u romských žáků byla výrazně vyšší než u jiných kategorií žáků; vzhledem k tomu, že mnoho romských dětí je chybně diagnostikováno jako děti se zvláštními vzdělávacími potřebami, což vede k tomu, že nepřiměřeně vysoký počet romských dětí navštěvuje školy pro děti s postižením, jsou vyčleněny z běžného školního systému a často se jim dostává nižšího vzdělání; vzhledem k tomu, že členské státy stále uplatňují přímou a nepřímou segregaci romských dětí;

N. vzhledem k tomu, že Romové čelí diskriminaci v přístupu k iniciativám v oblasti zaměstnanosti, jako je systém záruk pro mladé lidi; vzhledem k tomu, že veřejné služby zaměstnanosti často nejsou schopné dostat se k Romům nebo uplatňují postupy nepřímé diskriminace; vzhledem k tomu, že v roce 2015 byla míra zaměstnanosti Romů ve věku 20–64 let v placené práci výrazně nižší než průměr EU, který činil 70 %; vzhledem k tomu, že situace mladých lidí je výrazně horší, jelikož 63 % Romů ve věku 16–24 let nemá zaměstnání, ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, ve srovnání s 12% průměrem EU; vzhledem k tomu, že výsledky ukazují značné rozdíly mezi ženami a muži, kdy 72 % mladých Romek není zaměstnáno, ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, ve srovnání s 55 % mladých Romů; vzhledem k tomu, že 43 % romských mužů a 22 % romských žen má nějakou formu placeného zaměstnání; vzhledem k tomu, že přijetí evropského pilíře sociálních práv vedlo k posílení základního práva každého člověka pracovat a k posílení sociálních práv, což má pozitivní dopad na životy příslušníků marginalizovaných skupin, jako jsou Romové; vzhledem k tomu, že mnoho Romů žijících na hranici extrémní chudoby jejich situace nutí přijímat pracovní místa se mzdou výrazně nižší, než je minimální mzda, jiní jsou nuceni žít z neformálních činností, jako je sběr kovového šrotu nebo plastových lahví, což výrazně zvyšuje ohrožení těchto osob vykořisťováním;

 

O. vzhledem k tomu, že znalecké posudky a zpráva Evropské komise z roku 2019 o provádění vnitrostátních strategií integrace Romů uznávají, že faktory úspěchu zahrnují průřezové, meziodvětvové a integrované přístupy k boji proti diskriminaci a mnohostrannému vyloučení a že romské ženy, Romové z řad osob LGBT a Romové se zdravotním postižením čelí průřezové diskriminaci; vzhledem k tomu, že dotyčné zprávy uvádí mezi prioritami potřebu podporovat přístup Romů ke spravedlnosti se zaměřením na oběti průřezové diskriminace a posílit schopnost orgánů pro rovné zacházení řešit diskriminaci Romů;

P. vzhledem k tomu, že pokud jde o porušování práv žen, tento problém se obzvláště týká romských žen, které ve zdravotnických zařízeních pro péči o zdraví matek často čelí vyhroceným formám obtěžování verbálního, fyzického a psychického charakteru, rasově motivovanému obtěžování a etnické segregaci; vzhledem k tomu, že romským ženám jsou přidělovány oddělené pokoje a musí používat oddělené koupelny a oddělená stravovací zařízení; vzhledem k tomu, že v některých členských státech musely Romky systematicky podstupovat nucenou sterilizaci a neměly možnost zjednat náležitou nápravu tohoto porušování lidských práv, ani získat odškodnění;

Q. vzhledem k tomu, že ekologické křivdy jsou obvykle spojeny se zdravotními riziky a negativními důsledky pro Romy, a vzhledem k tomu, že tyto osoby jsou nepřiměřeně zasaženy environmentální zátěží, mají omezenější přístup k environmentálním zdrojům a službám a jsou diskriminovány ve svém právu na informace, na účast na rozhodování a na přístup k právní ochraně v environmetálních záležitostech;

R.  vzhledem k tomu, že první evropský rámec pro vnitrostátní strategie integrace Romů stanovil nutnost zlepšit situaci Romů v evropské politické agendě, vytvořil klíčové institucionální struktury a sítě a vyvinul tlak na členské státy, aby vypracovaly vnitrostátní strategie k řešení jejich nedostatků; vzhledem k tomu, že v návaznosti na výsledky hodnocení stávajícího rámce EU je zásadní, aby se ve vnitrostátních strategiích pro začleňování Romů pokračovalo a aby byly zlepšovány, přičemž se vyžaduje lepší dodržování předpisů ze strany členských států a podpora používání závaznějších cílů ke zvýšení závazku a odpovědnosti; vzhledem k tomu, že pro lepší provádění vnitrostátních strategií je potřeba, aby byly začleněny do celostátních, regionálních a místních odvětvových politik a aby finanční prostředky EU byly účinněji využívány, zejména pokud jde o dlouhodobé integrační projekty;

S. vzhledem k tomu, že je třeba předložit legislativní návrh týkající se rovnosti, začlenění a účasti Romů a boje proti protiromskému smýšlení, který bude vycházet z realistických kvantitativních a kvalitativních údajů shromážděných za pomoci romských organizací občanské společnosti včetně těch, které působí na místní úrovni;

T. vzhledem k tomu, že romská kultura je součástí evropské kultury a hodnot a Romové přispívají ke kulturnímu bohatství, rozmanitosti, hospodářství a společné historii EU; vzhledem k tomu, že ochrana a posilování kulturního dědictví týkajícího se národnostních menšin v členských státech hraje zásadní úlohu v sociální soudržnosti;

U. vzhledem k tomu, že v souladu se zásadou subsidiarity jsou členské státy odpovědné za rozvoj a účinné uplatňování vnitrostátních strategií pro začleňování Romů; vzhledem k tomu, že by na provádění vnitrostátních strategií integrace osob s romským původem po roce 2020 měly být přidělovány prostředky z místních, regionálních a celostátních rozpočtů členských států, které je třeba doplňovat prostředky z rozpočtu EU; vzhledem k tomu, že je třeba vytvořit účinné a posílené mechanismy sledování, dohledu a sankcí; vzhledem k tomu, že EU a členské státy musí zajistit, aby prostředky byly přidělovány na cíle a projekty s největším případným dlouhodobým dopadem na situaci Romů a aby byl řádně vynakládány a nebyly zneužity;

V. vzhledem k tomu, že přibližně polovina Romů v Evropě žije mimo Evropskou unii; vzhledem k tomu, že jejich situace ve většině kandidátských, potenciálních kandidátských a sousedních zemí je i nadále obzvláště problematická; vzhledem k tomu, že Evropská unie může mít výrazný vliv na jejich situaci prostřednictvím přístupových jednání a poskytování finanční pomoci;

W. vzhledem k tomu, že je třeba lépe zajistit rovnou účast a posílení postavení Romů v souvislosti s tvorbou politik, a to na všech úrovních: do rozvoje, provádění a sledování veřejných politik ve vztahu k osobám s romským původem by měly být po roce 2020 významně zapojeny místní, regionální, celostátní a evropské zainteresované strany (nevládní organizace, aktivisté, odborníci, členové společenství atd.);

X. vzhledem k tomu, že většina znevýhodněných romských komunit je často opomíjena a vyloučena z výhod vnitrostátních programů začleňování, a to kvůli omezením v metodách mapování používaných při určování nejpotřebnějších komunit; vzhledem k tomu, že při navrhování působnosti programu by se analýzy měly zaměřit na přesnou zeměpisnou oblast a počet rodin a osob, které čelí sociálně-ekonomickému vyloučení;

Y. vzhledem k tomu, že cíle pro začlenění Romů by měly být sladěny s horizontálními cíli Evropské unie, zejména s plánem na podporu oživení, novým víceletým finančním rámcem na období 2010–2027, Zelenou dohodou pro Evropu, evropským pilířem sociálních práv, evropským semestrem, cíli udržitelného rozvoje OSN 2030, novou společnou zemědělskou politikou, Fondem pro spravedlivou transformaci, novou agendou dovedností pro Evropu, evropskou digitální strategií a strategií pro udržitelnou a digitální Evropu zaměřenou na malé a střední podniky; vzhledem k tomu, že pro začleňování Romů je klíčová politická podpora; vzhledem k tomu, že k zajištění politického závazku a odpovědnosti členských států je potřeba zásadní mobilizace klíčových zainteresovaných stran na všech úrovních;

Z. vzhledem k tomu, že protiromské smýšlení v našich společnostech existuje již po staletí a že nejkrutější podoby doznalo během holocaustu, během nějž bylo podle odhadů zabito na 500 000 romských občanů; vzhledem k tomu, že protiromské smýšlení se projevilo otroctvím Romů na území dnešního Rumunska, které trvalo téměř 500 let; vzhledem k tomu, že v důsledku staletí diskriminace a sociálního vyloučení nemohli Romové účinně a významně těžit z nepřetržitého sociálně-ekonomického rozvoje našich společností; vzhledem k tomu, že byly tyto osoby opomíjeny a v důsledku toho se zvýšily rozdíly mezi Romy a většinovým obyvatelstvem; 

AA. vzhledem k tomu, že během koronavirové krize se situace marginalizovaných romských komunit v přeplněných areálech a sídlech zhoršila, že došlo k nárůstu rasismu, diskriminace, vyloučení, politického násilí vůči Romům a protiromského smýšlení a Romové byli obviňováni z toho, že šíří virus, a že v důsledku omezeného přístupu k odpovídající zdravotní péči, pitné vodě, hygieně a potravinám je u Romů větší riziko, že se nakazí onemocněním COVID-19; vzhledem k tomu, že krize COVID-19 více než jasně zdůraznila, že je naléhavě nutné, aby EU a její členské státy řešily začleňování Romů; vzhledem k tomu, že by členské státy měly poskytnout mimořádnou podporu a zdravotní péči s cílem omezit šíření viru, vzhledem k tomu, že hrozí, že hospodářské a sociální důsledky koronavirové krize postihnou nejvíce romskou populaci a prohloubí stávající nerovnosti ve všech prioritních oblastech začleňování Romů;

Legislativní návrh EU týkající se rovnosti, začlenění a účasti Romů a boje proti protiromskému smýšlení;  strategický návrh EU na období po roce 2020, priority a dostatečné financování

1. konstatuje, že Romové jsou terčem protiromského smýšlení, zvláštní formy rasismu, která způsobuje nejvyšší míry chudoby a sociálního vyloučení; s politováním konstatuje, že navzdory neustálému sociálně-hospodářskému rozvoji v EU a snahám o zajištění sociálního začlenění Romů na unijní i vnitrostátní úrovni se celková situace Romů v EU nezlepšila; to je často způsobeno přetrvávajícím protiromským smýšlením a nedostatečnou politickou vůlí; vyzývá proto Komisi, aby šla příkladem a zavedla „politiku začleňování Romů“ s cílem začlenit hledisko Romů do všech fází a úrovní hlavních politik, programů a projektů, aniž by ovšem vyloučila cílený přístup, a předcházet diskriminaci v oblastech politiky EU obecně a usnadnit pozitivní postup a aktivní zapojení osob s romským původem; vyzývá členské státy, aby se touto cestou rovněž vydaly a vytvořily politiky, které pomohou aktivnímu začleňování Romů do naší společnosti;

2. vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh týkající se rovnosti, začlenění a účasti Romů a boje proti protiromskému smýšlení, který by byl založen na podrobném posouzení dopadů a systematických konzultacích s Romy, (pro)romskými odborníky a nevládními organizacemi na celostátní, regionální a zejména místní úrovni, jakož i s dalšími zúčastněnými stranami, jako je Rada Evropy a FRA; domnívá se, že by tento návrh mohl být založen na čl. 19 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie jako vhodný krok v boji proti diskriminaci Romů na základě etnického původu; vyzývá Komisi, aby v prioritních oblastech návrhu na období po roce 2020 zohlednila vnitřní různorodost společenství a zajistila, že nikdo nezůstane opomenut, a důrazně doporučuje, aby při odkazování na romské skupiny v politikách a diskusích po roce 2020 používala označení „Romové“; konstatuje, že v návrhu EU týkajícím se Romů na období po roce 2020 by mělo být výslovně uvedeno rovnocenné zapojení do všech oblastí veřejného života, politická účast, jazyk, umění, kultura a historie Romů jakožto dodatečná opatření ke čtyřem hlavním prioritám, jimiž jsou vzdělávání, zaměstnanost, bydlení a zdravotní péče;

3. domnívá se, že návrh musí upřednostňovat dosažení výrazného pozitivního dopadu; měl by kombinovat socioekonomické aspekty s přístupem založeným na právech, včetně plánu na odstranění nerovností v oblasti bydlení, zdravotní péče, zaměstnání a vzdělávání; měl by zahrnovat konkrétní, srovnatelné, dosažitelné, závazné a časově vymezené cíle, chránit Romy a zlepšovat jejich začleňování, což se týká i Romů patřících do skupin, které čelí vícenásobné diskriminaci, jako jsou mladí lidé, ženy a dívky, osoby LGBTI a lidé se zdravotním postižením, podporovat inkluzivní vzdělávání a rozvoj v raném dětském věku a bojovat proti diskriminaci a segregaci; k jeho prioritám by mělo patřit zajištění spravedlivého přístupu vzhledem ke kolektivní a strukturální povaze diskriminace Romů; zdůrazňuje, že návrh Evropské komise na období po roce 2020 by se měl soustředit na boj proti chudobě a protiromskému smýšlení a také na zlepšování životních a zdravotních podmínek a skloubení cíleného přístupu a přístupu hlavního proudu;

4. konstatuje, že má-li být budoucí proces EU v oblasti začleňování Romů úspěšný a důvěryhodný, je třeba zásadně změnit přístup a při rozvoji politik zaměřených na Romy opustit paternalistický přístup a začít uplatňovat přístup nepaternalistický; zdůrazňuje, že vnitrostátní úsilí o začleňování Romů by mělo být urychleno ve všech členských státech EU; zdůrazňuje však, že důraz by měl být kladen na ty s významným podílem romské populace, kde neúčinný proces začleňování Romů představuje makroekonomické výzvy, prohlubuje regionální rozdíly, a brání tak sociální soudržnosti EU; zdůrazňuje, že podpora EU těmto zemím by měla být úměrná výzvám, kterým čelí, a že je třeba věnovat větší pozornost účinnosti politik a opatření v těchto zemích, domnívá se, že návrh na období po roce 2020 by měl rovněž zahrnovat vnější složku týkající se kandidátských a potenciálních kandidátských zemí a sousedních zemí, jejímž prostřednictvím by EU mohla tyto země podpořit při vytváření komplexních dlouhodobých strategií pro začleňování Romů a nabízet finanční podporu v oblastech, jako je vzdělávání, zdravotnictví, bydlení a zaměstnanost;

5. vyzývá Komisi, aby posílila vazbu mezi hlavními finančními a politickými nástroji a cíli EU týkajícími se sociálně-hospodářského rozvoje a začleňování Romů stanovenými v právně závazném návrhu Komise; vyzývá Komisi, aby mobilizovala finanční prostředky na rovnost Romů, jejich začleňování a účast v rámci víceletého finančního rámce na období 2021–2027 a plánu EU na podporu oživení; v tomto ohledu trvá na tom, že subjekty, které uplatňují diskriminační praktiky vůči Romům nebo přijímají rozhodnutí či za tímto účelem provádějí opatření, by neměly být způsobilé k financování z rozpočtu Unie; vyzývá Komisi, členské státy a země procesu rozšíření, aby upravily stávající hlavní finanční mechanismy a zajistily jejich flexibilitu pro kombinované využívání finančních prostředků v romských komunitách tím, že umožní přístup k informacím, informační dosah, budování kapacit a poskytování technické pomoci a záruk během procesu podávání žádostí o financování; je toho názoru, že finanční prostředky jsou často na místní úrovni vynakládány nejefektivněji místními vládami a nevládními organizacemi, a vyzývá proto Komisi, aby navýšila finanční prostředky přidělované přímo jim a aby do jejich provádění zapojila místní zástupce Romů; domnívá se, že v zájmu podpory romských a proromských organizací občanské společnosti je třeba zohlednit pružnější požadavky společného financování, jelikož mnoho nevládních organizací, zejména na místní úrovni, si nemůže dovolit vlastní finanční příspěvky, v důsledku čehož mají místní nevládní organizace ztížený přístup k prostředkům EU; vyzývá Komisi, aby účinně reagovala na obavu ohledně stále se zmenšujícího prostoru pro nezávislou občanskou společnost v některých členských státech; je znepokojen, že by epidemie koronaviru mohla vést ke škrtům v programech Práva a hodnoty VFR na období 2021–2027, což by mělo negativní dopad na organizace občanské společnosti, které hájí zájmy romských komunit, a mohlo by to mít vliv na dosah k těmto komunitám; vyzývá Komisi a členské státy, aby se tímto rizikem účinně zabývaly;

6. vyzývá členské státy, aby pro zlepšení situace Romů doplnily finanční podporu EU; vyzývá členské státy, aby uvedly, jaká úroveň financování by byla zapotřebí k provedení navrhovaných opatření za účelem začleňování Romů, a výši finančních prostředků, které by pro tato opatření byly dostupné z vnitrostátních rozpočtů a z rozpočtu EU;

7. vyzývá členské státy, aby lépe začlenily metodiky identifikace marginalizovaných romských komunit a posílené mechanismy financování do svých regionálních a místních rozvojových struktur, které umožní cílenější investice do marginalizovaných romských komunit a lepší integraci romských komunit do uplatňování fondů s cílem zajistit, aby se přidělené finanční prostředky dostaly k romským příjemcům, byly řádně vynakládány a nebyly zneužity;

Shromažďování rozčleněných údajů

8. za tímto účelem zdůrazňuje, že je třeba systematicky shromažďovat spolehlivé údaje rozčleněné podle pohlaví a etnicity s cílem získat informace ohledně potřeb a kontextové analýzy, napomoci při stanovování cílů a ukazatelů dopadu, a zajistit tak co nejlepší výsledky, pokud jde o sladění potřeb s plánováním a sestavováním rozpočtu, a to jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU; zdůrazňuje význam metod kontrafaktuálního hodnocení dopadů s cílem zmenšit rozdíly mezi jednotlivými rámci politiky a jejich prováděním v praxi; připomíná, že kritické omezení některých opatření vytváří mezeru mezi ambicemi a kapacitou zavedené struktury k dosažení výsledků, a to kvůli nedostatečnému plánování založenému na údajích, nedostatečnému sestavování rozpočtu a vzniku nových nepředvídaných potřeb;

9. připomíná, že Účetní dvůr dospěl v roce 2016 k závěru, že monitorování a hodnocení pokroku vnitrostátních strategií integrace Romů představuje pro všechny navštívené členské státy velkou výzvu; vyzývá Komisi, aby jako přímý vstup pro příští generaci programů vytvořila inovativní přístupy zaměřené na dopady a založené na údajích;

10.  vyzývá Komisi, aby spolupracovala s členskými státy na společné metodice pro shromažďování a zveřejňování údajů o rovnosti členěných podle etnického původu, jak je definuje směrnice EU o rasové rovnosti, které jsou dobrovolné, anonymní a zajišťují ochranu osobních údajů, sebeidentifikaci a konzultace s příslušnými komunitami, s cílem získat spolehlivé a srovnatelné údaje v souladu s příslušnými vnitrostátními právními rámci a právními předpisy EU v oblasti ochrany údajů na podporu politik založených na důkazech, zlepšit účinnost strategií a přijatých opatření a identifikovat strukturální problémy;

11. vyzývá členské státy, aby využily veškeré dostupné údaje ke stanovení měřítek a pokynů pro tvorbu politických programů; zdůrazňuje, že je nezbytné vytvořit přesnější profil romské populace a jejích potřeb, a to i v kandidátských zemích; zdůrazňuje, že pokyny Agentury pro základní práva by byly v tomto ohledu klíčové;

Rovná účast Romů na rozhodovacích procesech, národní  strategie začleňování

12. vyzývá Komisi, aby zavedla mechanismus pro začlenění, a zajistila tak rovnou účast romských a proromských organizací občanské společnosti, odborníků a členů společenství ze všech úrovní, za účelem pokročit od paternalistického přístupu k nepaternalistickému, včetně těch, kteří působí na místní a regionální úrovni, a zohlednila při tom rovnost žen a mužů jak v politické diskusi, tak při rozhodování; vyzývá členské státy, aby podporovaly vzdělávání a účast romských voličů;

13.  vyzývá Komisi, aby na úrovni EU vytvořila pracovní skupinu pro Romy, která by usnadnila začleňování Romů do různých oblastí politiky a posílila postavení Romů tím, že podpoří budování kapacit všech aktérů zapojených do řízení a provádění politik EU a vnitrostátních politik týkajících se Romů, a to věcným, důstojným, nestranným, inkluzivním a transparentním způsobem; vyzývá členské státy, aby učinily totéž při vytváření svých vlastních vnitrostátních strategií pro začleňování Romů po roce 2020; zdůrazňuje, že místní a regionální zúčastněné strany (včetně nevládních organizací, aktivistů, místních odborníků, regionálních odborníků, členů společenství, osob zasažených protiromským smýšlením) musí být významně zapojeny do vytváření, provádění a monitorování vnitrostátních strategií pro začleňování a dalších veřejných politik vůči osobám s romským původem, aby se účast Romů stala závazným společným standardem kvality pro budoucí rámec a vnitrostátní strategie začlenění;

14. vyzývá členské státy, aby vypracovaly vnitrostátní strategie pro začleňování osob s romským původem na období po roce 2020, doplněné o komplexní společný hodnotící rámec, s odpovídajícím předem stanoveným rozpočtem, které budou součástí vnitrostátních, regionálních a místních rozpočtů pod podmínkou pravidelného přezkumu a hodnocení a které odráží rozsah potřeb v oblasti sociálního začleňování osob s romským původem; zdůrazňuje, že při vytváření místních, regionálních a vnitrostátních rozpočtů musí být součástí priorit začleňování Romů; vyzývá členské státy, aby zahrnuly boj proti protiromskému smýšlení v horizontálním přístupu ve svých vnitrostátních strategiích pro začleňování, ve všech oblastech veřejného života; vyzývá Komisi, aby zahrnula do doporučení pro jednotlivé země posouzení pokroku při dosahování cílů vyplývajících z vnitrostátních strategií začleňování;

Protiromské smýšlení a diskriminace z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám

15. opakuje svůj postoj a doporučení předložená v usnesení ze dne 25. října 2017 o aspektech týkajících se základních práv v integraci Romů v EU: boj proti protiromskému smýšlení; vzhledem k tomu, že doposud byla přijata omezená opatření, vyzývá Komisi, aby tato doporučení začlenila do legislativního návrhu, který se bude týkat rovnosti, začlenění a účasti Romů a boje proti protiromskému smýšlení po roce 2020, zejména doporučení týkající se protiromského smýšlení i pravdy a usmíření, neboť ty jsou základem pro budování silné a inkluzivní společnosti; důrazně odmítá politický diskurz a populismus s cílem vybudovat vládní politiku podněcování k protiromskému smýšlení, stavění Romů do role obětních beránků a prosazování diskriminace nebo segregace, a to jak přímo, tak nepřímo; je toho názoru, že tyto politické kroky jsou nejen v rozporu s vnitrostátními ústavami, ale se základními hodnotami Smluv EU, jakož i s právy, která z nich vyplývají; vyzývá proto Komisi, aby neprodleně přijala opatření tím, že zahájí řízení o nesplnění povinnosti v případě rizika, že dojde k porušení práva EU;

16. vyzývá členské státy, aby oficiálně uznaly protiromské smýšlení jako zvláštní formu rasismu vůči Romům;

17. vyzývá Komisi a členské státy, aby bojovaly proti nesnášenlivosti vůči Romům v klíčových oblastech legislativního návrhu na období po roce 2020 pro romské obyvatelstvo, a požaduje účinná evropská a vnitrostátní legislativní a politická opatření k řešení tohoto jevu jak v členských státech, tak v kandidátských zemích; domnívá se, že boj proti protiromskému smýšlení  je horizontální otázkou a že by měl být zohledněn ve všech oblastech politiky Unie, včetně nových technologií; vyzývá členské státy k zajištění toho, aby nové technologie, které slouží donucovacím orgánům, byly navrženy a používány tak, aby nevedly k riziku diskriminace vůči rasovým a etnickým menšinám; vyzývá Komisi, aby dále začleňovala činnost vnitrostátních orgánů pro rovné zacházení do vytváření a provádění budoucího politického rámce; dále žádá Komisi, aby rozvíjela větší součinnost mezi vnitrostátními orgány pro rovné zacházení a vnitrostátními kontaktními místy pro Romy v boji proti protiromskému smýšlení; vyzývá členské státy, aby zaručily skutečnou nezávislost, mandát a nezbytné zdroje orgánů pro rovné zacházení, aby mohly plnit své úkoly při prosazování rovného zacházení a ochraně základních práv, a to i osob romského původu; je toho názoru, že orgány pro rovné zacházení jsou vhodné pro shromažďování údajů, využívání trendů v oblasti protiromského smýšlení a jejich nasměrování na evropskou úroveň;

18. vyzývá členské státy, aby Romům zajistily rovný přístup ke spravedlnosti a rovnost před zákonem; vyzývá členské státy, aby chránily Romy před hrozbami od krajně pravicových skupin, aby šetřily případy špatného zacházení ze strany policie a zajistily účast Romů v donucovacích orgánech a bezpečnostních složkách;

19. vyzývá členské státy, aby přijaly pokyny a rozvíjely školení policejních sil proti nepřiměřené kriminalizaci Romů, etnickému profilování, přílišnému zastavování a prohledávání osob, nevyžádaným raziím v romských osadách, svévolnému zabavování a ničení majetku, nadměrnému použití síly při zatýkání, napadání, vyhrožování, ponižujícímu zacházení, tělesnému týrání a odpírání práv během policejních výslechů a vazby a nedostatečnému řešení trestných činů spáchaných proti Romům, poskytování malé nebo žádné pomoci, ochrany (například v případě obchodování s lidmi a obětí domácího násilí) nebo vyšetřování trestných činů oznámených osobami s romským původem (zejména trestné činy z nenávisti); vyzývá členské státy, aby zajistily úplné prošetření takových případů ze strany příslušných orgánů; vyzývá členské státy, aby zajistily odpovídající nápravu;

20. vítá prohlášení Rady Evropy, že projevy nenávisti na internetu vyžadují další posouzení a opatření v oblasti regulace a nových způsobů boje proti těmto projevům, jako jsou alternativní narativní technologie a technologie pro ověřování faktů;

21. vyzývá členské státy, aby zajistily účinné praktické prosazování směrnice o rasové rovnosti a účinné prosazování rámcového rozhodnutí o rasismu a xenofobii za účelem boje proti přetrvávajícímu protiromskému smýšlení; znovu vyzývá Radu, aby odblokovala jednání o horizontální antidiskriminační směrnici, neboť je nezbytným předpokladem pro dosažení rovnosti v EU;

22. dále vyzývá členské státy, aby posílily své úsilí v boji proti diskriminaci, nenávistným projevům a trestným činům z nenávisti v rámci vnitrostátních a unijních právních předpisů proti diskriminaci, zejména pokud jde o monitorování situace romských obětí a poskytování právní pomoci těmto obětem;

23. připomíná povinnost členských států podle směrnice o rasové rovnosti určit specializovaný orgán na podporu rovného zacházení se všemi osobami bez diskriminace na základě rasy a etnického původu;

24. domnívá se, že EU a členské státy by měly činit kroky ohledně situace a práv osob na průsečících důvodů diskriminace v Unii, především žen, osob LGBTI a osob s tělesným či duševním postižením;

25. připomíná, že sdělovací prostředky hrají zásadní úlohu při omezování protiromských postojů prostřednictvím nediskriminačního pokrytí menšin;

Zdraví

26. vyzývá členské státy, aby vypracovaly opatření ke zlepšení přístupu Romů ke kvalitní a cenově dostupné preventivní a léčebné zdravotní péči, včetně sexuální a reprodukční zdravotní péče, a zejména pro ženy, děti, starší osoby a osoby se zdravotním postižením; opakuje, že klíčovým prvkem v tomto ohledu je zlepšení přístupu ke zdravotnickým službám – jak fyzického přístupu, tak odstranění nehmotných překážek, jako jsou předsudky a rasismus;

27. vyzývá členské státy, aby vyčlenily dostatečné finanční prostředky na zlepšení obecného zdravotního stavu romských komunit prostřednictvím zdravotní a sexuální výchovy, prostřednictvím mobilních zdravotních screeningových činností v segregovaných oblastech, prostřednictvím zdravotních vzdělávacích kampaní zaměřených na prevenci a prostřednictvím školení zdravotnických a sociálních pracovníků o rozmanitosti, což přispěje k přizpůsobení systémů zdravotní péče v EU rozmanitosti;

28. důrazně odsuzuje etnickou segregaci žen romského původu ve zdravotnických zařízeních pro péči o zdraví matek; vyzývá členské státy k okamžitému zákazu všech forem etnické segregace ve zdravotnických zařízeních, mimo jiné i v zařízeních mateřské zdravotní péče;

29. vyzývá členské státy k zajištění účinných a včasných nápravných prostředků pro oběti nucené a pod nátlakem provedené sterilizace, a to i vytvořením účinných režimů pro náhradu újmy;

Rovný a spravedlivý přístup ke vzdělání, romskému umění, jazyku a kultuře

30. vyzývá Komisi, aby navrhla nové nástroje nebo dílčí programy financování, které by doplňovaly opatření členských států, pokud jde o cílenou a na míru uzpůsobenou podporu kvalitního vzdělávání  romských žáků ve věku od 3 let, kteří se potýkají s extrémní chudobou a nemají přístup ke stávajícím a budoucím iniciativám EU pro financování vzdělávání a sociální oblasti, jako je Erasmus Plus, záruka pro děti nebo Evropský sociální fond plus;

31. konstatuje, že v některých členských státech bylo ve vzdělávání sociálně znevýhodněných romských dětí v předchozích letech dosaženo jen omezeného pokroku, zejména z důvodu chybějící politické vůle a nesnášenlivosti vůči Romům, což má za následek, že mezi romskými a neromskými žáky a studenty, pokud jde o studijní výsledky, přetrvávají velké rozdíly; připomíná, že pro přerušení cyklu mezigeneračního přenosu chudoby je třeba romským dětem zajistit rovnocenný start do života; naléhavě vyzývá členské státy, aby ve všech oblastech politiky zaujaly holistický přístup a zařadily vzdělávání romských dětí mezi nejdůležitější body vládních programů;

32. doporučuje, aby se začínalo se vzděláváním zranitelných romských žáků co nejdříve, s přihlédnutím ke konkrétním podmínkám v každém členském státě, a to jejich začleněním do rovných, cenově dostupných, přístupných a inkluzivních služeb předškolního vzdělávání a péče; naléhavě vyzývá členské státy, aby vypracovaly a uplatňovaly strategie a programy zaměřené na usnadnění přístupu Romů k zařízením péče o děti, školám a univerzitám, což je předpokladem osobního a profesního rozvoje, a připomíná, že mimoškolní aktivity, jako je sport a umělecká činnost, jsou vynikajícím prostředkem k začlenění;

33. vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily odpovídající financování nevládních organizací, které takové činnosti poskytují, neboť tyto činnosti mají zásadní význam pro vytvoření prostředí a podmínek, v nichž mají děti ze všech prostředí rovné příležitosti; domnívá se, že v této oblasti má zásadní význam i výměna osvědčených postupů mezi členskými státy;

 

34. je obzvláště znepokojen vysokou mírou segregace romských dětí ve školách a přetrvávajícími diskriminačními praktikami v některých členských státech, které romské děti umísťují ve školách pro děti s mentálním postižením; naléhavě vyzývá dotčené členské státy, aby od této praxe upustily v souladu s platnými antidiskriminačními právními předpisy; vyzývá členské státy, aby prioritně prováděly opatření k odstranění veškerých forem segregace romských žáků v souladu s doporučením Rady z roku 2013 prostřednictvím aktivního zapojení místních zainteresovaných stran, zejména romských rodičů a dětí, jakož i komunitních organizací, a prostřednictvím osvětové činnosti;

35. vyzývá členské státy, aby zajistily, že všechny školy a inspektoráty skutečně splní svou zákonnou povinnost odstranit segregaci a rovněž se zaváží ke každoročnímu shromažďování a zveřejňování údajů o situaci v oblasti segregace ve školách na všech úrovních, a to i ukládáním sankcí těm, kteří své povinnosti neplní; vyzývá členské státy, aby sdílely osvědčené postupy, například prostřednictvím zřízení, personálního zajištění a financování ministerské komise, s cílem podpořit školy, které chtějí odstranit segregaci, a postihovat ty, které neplní své povinnosti; připomíná, že Komise zahájila ve věci segregace romských dětí tři řízení o nesplnění povinnosti; je toho názoru, že navzdory úsilí Komise v posledních letech nedošlo ke zlepšení; vyzývá proto Komisi, aby podnikla další kroky a v případě potřeby předala tyto kauzy Evropskému soudnímu dvoru;

36.  připomíná, že je naléhavě nutné zapojit romské rodiče do všech fází školní docházky jejich dětí; naléhavě vyzývá členské státy, aby připravily programy, jejichž cílem bude zapojení romských rodičů do procesu výuky a vzdělanostního a osobního rozvoje jejich dětí; zdůrazňuje, že schopnost členských států zajistit zapojení romských rodičů velmi závisí na celé řadě faktorů, a to jak společenských, tak ekonomických, a požaduje, aby se romským rodinám potýkajícím se s ekonomickými, sociálními, zdravotními a bytovými problémy dostalo zvláštní podpory, pokud jde o ochranu zdraví, stravování ve školách a zajišťování oblečení; domnívá se, že pro děti, které předčasně ukončily školní docházku nebo jsou negramotné a nemají základní dovednosti, by měly být vytvořeny nové příležitosti k dalšímu vzdělávání; vyzývá členské státy, aby v tomto ohledu plně využívaly Fond evropské pomoci nejchudším osobám;

37. vyzývá členské státy EU, aby zajistily rovný přístup romských dětí ke kvalitnímu vzdělání, a to i prostřednictvím služeb komunitního učení a příležitostí k celoživotnímu učení; vyzývá členské státy, aby se strukturálně zabývaly respektováním rozmanitosti, mezikulturního porozumění a lidských práv v běžných školních osnovách a ve sdělovacích prostředcích a aby do svých školních osnov zahrnuly vzdělávání v oblasti lidských práv, vedení a demokratického občanství, jakož i romskou historii a šířily a rozšiřovaly romské univerzitní programy na evropské úrovni;

38. vyzývá členské státy, aby navrhly právní předpisy a politická opatření, jež zajistí nápravu pro všechny romské děti, které jsou na základě svého etnického původu chybně diagnostikovány a umístěny do zvláštních škol nebo do tříd pouze s romskými žáky a jsou jim tak upírána základní práva a příležitosti ke kvalitnímu vzdělání a dobrým pracovním místům;

39. zastává názor, že onemocnění COVID-19 vyžaduje aktivní využívání informačních a komunikačních technologií (IKT) a metod; zdůrazňuje však, že pandemie odhalila nedostatečnou připravenost na digitální transformaci, neboť mnoho rodin romského původu a jejich škol není vybaveno odpovídajícími nástroji a dovednostmi v oblasti IKT a často se nemohou dovolit platit elektřinu a digitální připojení; domnívá se, že zařízení IKT je klíčovou podmínkou digitálního vzdělávání, a proto naléhavě vyzývá Komisi, aby vytvořila soubor nástrojů IKT a rozdělila je mezi nejzranitelnější rodiny a děti, aby jim poskytla základní nástroje pro vzdálené učení a připravila je na digitální věk; domnívá se, že přístup k internetu a IKT jsou základními kameny nadcházející digitální éry pro každého občana, a proto je nezbytné zlepšit také postavení Romů; vyzývá proto Komisi, aby do návrhu na období po roce 2020 začlenila ustanovení týkající se přístupu k internetu; vyzývá členské státy, aby do svých učebních osnov začlenily již od raného věku dovednosti v oblasti IKT a investovaly do programů digitální gramotnosti, které mohou podpořit romské děti;

40.  vyzývá členské státy, aby podporovaly romský jazyk, kulturu a historii ve školních osnovách, muzeích a dalších formách kulturního a historického projevu a uznaly přínos romské kultury jako součásti evropského dědictví; vyzývá členské státy, aby vypracovaly soudržná a důsledná opatření s odpovídajícími rozpočty na stimulaci, podporu a propagaci romského umění a kultury, na výzkum a zachování hmotného i nehmotného dědictví tradiční romské kultury a na obnovu a propagaci tradičních romských řemesel;

Kvalitní a cenově dostupné bydlení, environmentální spravedlnost

41. zdůrazňuje, že bydlení není komodita, ale potřeba, bez níž se lidé nemohou plně zapojit do společnosti a požívat svých základních práv; vyzývá Komisi a členské státy, aby do svých politik začlenily doporučení obsažená ve zprávě komisaře Rady Evropy pro lidská práva s názvem „Právo na cenově dostupné bydlení, opomíjené povinnosti Evropy“, se zvláštním zřetelem k zajištění toho, aby všechny členské státy urychleně souhlasily s tím, že budou vázány článkem 31 revidované Evropské sociální charty, který se týká práva na bydlení, a aby zvýšily investice do sociálního a cenově dostupného bydlení s cílem odstranit nadměrné náklady na bydlení, zejména mezi marginalizovanými skupinami;

42. důrazně vyzývá členské státy, aby zajistily, že Romové budou řádně zaregistrováni, budou mít osobní doklady a rodné listy a že bude rovněž zapsán jejich majetek (pozemky a domy), a aby do budoucna zavedly flexibilnější právní a správní postupy;

43. vyzývá členské státy, aby minimalizovaly dopady pandemie COVID-19 v přeplněných obydlích, v nichž žijí Romové v nehumánních podmínkách, legalizací jejich neformálních osad, investicemi do infrastruktury a zlepšením podmínek bydlení v nově legalizovaných neformálních osadách; 

44. vyzývá členské státy, aby přijaly komplexní mechanismus, který bude potírat a postihovat diskriminaci Romů a špatné zacházení s nimi v oblasti bydlení, s cílem řešit otázku bezdomovectví a zajistit dostatečný počet vhodných míst pro usídlení kočujících Romů; vyzývá členské státy, aby zabránily dalšímu nucenému vystěhovávání Romů tím, že zajistí, aby k těmto praktikám vždy docházelo v plném souladu s mezinárodními, evropskými a vnitrostátními právními předpisy; vyzývá členské státy, aby zajistily, že dotčeným osobám bude poskytnuto přiměřené upozornění a náležité informace, a poukazuje na to, že k žádnému vystěhování by nemělo docházet bez poskytnutí náhradního standardního, cenově dostupného a kvalitního bydlení v nesegregovaném prostředí s přístupem k veřejným službám; zdůrazňuje naléhavou potřebu veřejných investic na podporu odstranění segregace; vyzývá členské státy, aby prosazovaly odstraňování územní segregace, poukazuje na to, že zeměpisná izolace a segregace v oblasti bydlení brání příslušníkům etnických menšin v získání důstojných pracovních míst, a to bez ohledu na úroveň jejich kvalifikace; konstatuje, že problém nucených vystěhování je nutné řešit ve spolupráci s různými institucemi, zatímco opatření zaměřená na bydlení Romů by měla být začleněna do širších vnitrostátních činností a legislativních iniciativ zaměřených na sociální bydlení nebo programy pomoci;

45.  připomíná, že dopady epidemie COVID-19 pociťují převážně nejchudší osoby, včetně romských komunit, v celé EU, a vyjadřuje politování nad tím, že romské komunity jsou dále diskriminovány a marginalizovány v důsledku pandemie koronaviru; vyzývá členské státy, aby v rámci krize COVID-19 přijaly naléhavá opatření k řešení nedostatku vody, odpovídajících hygienických podmínek, elektřiny a potřebné infrastruktury v chudých romských komunitách; vyzývá členské státy, aby plně začlenily romská osídlení do dezinfekčních opatření, zakázaly rušení základních služeb během pandemie, zvážily dotování nákladů na spotřebu u nejzranitelnějších osob a osob, které přišly o příjem, nebo tyto platby zmrazily do konce období plánu na podporu oživení, aby poskytovaly finanční podporu rodičům samoživitelům / matkám samoživitelkám na péči o děti, platby nájemného a jiné výdaje na domácnost s cílem zmírnit jejich finanční obtíže, zejména s ohledem na ztrátu zaměstnání;

46. vyzývá k celoevropskému provedení Aarhuské úmluvy, která spojuje environmentální a lidská práva; doporučuje začlenit environmentální nespravedlnost do návrhu na období po roce 2020 a vyzývá Komisi, aby se zabývala různými formami environmentální diskriminace;

Romské ženy a dívky

47. zdůrazňuje, že je třeba klást důraz na genderové hledisko a politiky zohledňující rovnost žen a mužů a bojovat proti násilí (včetně obchodování s lidmi); vyzývá všechny členské státy, které dosud neratifikovaly Istanbulskou úmluvu, aby tak neprodleně učinily; konstatuje, že budoucí politiky musí tyto rozdíly uznat a řešit je tím, že romským ženám nabídnou konkrétní opatření a konkrétní formy podpory; zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že romské ženy a dívky čelí vícenásobné diskriminaci, by měla být zvážena zvláštní opatření pro zlepšení postavení těchto žen a dívek; 

48. vyzývá vlády členských států, místní orgány a případně orgány EU, aby do přípravy, provádění, hodnocení a monitorování vnitrostátních strategií integrace Romů zapojily romské ženy, a to prostřednictvím ženských organizací a příslušných zainteresovaných stran, a aby vytvořily vazby mezi subjekty bojujícími za rovnost žen a mužů, organizacemi pro práva žen a strategiemi sociálního začleňování s cílem budovat důvěru v místní komunity a uplatňovat přístup zohledňující specifika daných oblastí;

49. vyzývá členské státy, aby zajistily začlenění zvláštní kapitoly o právech žen a rovnosti žen a mužů do vnitrostátních integračních strategií a aby se v každé jejich části uplatňovala opatření pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů zaměřená na prosazování ženských práv, především při přidělování prostředků, v souladu se závěry Rady o rámci EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů, v nichž je zdůrazněno, že „je nutné ve všech politikách a opatřeních na dosažení pokroku v začleňování Romů uplatňovat perspektivu rovnosti žen a mužů“; vyzývá Komisi a členské státy, aby posoudily, zda politiky vedou k požadovanému zlepšení situace romských žen a dívek, a aby v případě nedostatečného pokroku přijaly opatření;

50. vyzývá členské státy, aby navrhly opatření na podporu romských žen, která jim umožní plně rozvinout jejich potenciál a možnosti jednat jako nezávislé, sebevědomé, emancipované a aktivní občanky; vyzývá členské státy, aby rozšířily systémy romské mediace ve zdravotnictví a školách na všechny romské komunity, aby zajistily mediátora pro každých 500 lidí a tyto systémy řádně financovaly a podporovaly, s cílem posílit úlohu mediátorů v procesu začleňování;

51. vyzývá Komisi a členské státy, aby romské dívky a ženy explicitněji zahrnuly do aktivních politik trhu práce, včetně systému záruk pro mladé lidi;

52. vyzývá Komisi a členské státy k zajištění toho, aby byla dodržována základní práva romských žen a dětí a rovněž aby si romské ženy a dívky, mj. prostřednictvím osvětových kampaní, byly vědomy svých práv, která jim zaručují stávající vnitrostátní předpisy o rovném postavení žen a mužů a zákazu diskriminace, a k dalšímu boji proti patriarchálním a sexistickým tradicím;

Kvalitní služby zaměstnanosti

53. vyzývá členské státy, aby zajistily kvalitní služby zaměstnanosti pro mladé Romy, včetně těch, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy a kteří se potýkají s extrémní chudobou;

54. vyzývá Komisi, aby předložila sdělení o pokynech a standardech pro náborové politiky bez diskriminace, které budou určeny členským státům a zaměstnavatelům, včetně doporučení ohledně přijímání plánů pro zajištění rovných podmínek na úrovni podniků a odvětvových kolektivních smluv a ohledně vytvoření pracovních skupin pro oblast rozmanitosti na pracovišti, včetně boje proti stereotypům, předsudkům a negativním postojům a předcházení diskriminaci při náboru, kariérním postupu, odměňování a přístupu k odborné přípravě; zdůrazňuje, že tyto akční plány pro rovnost žen a mužů by měly být rovněž využívány k podpoře etnické a kulturní rozmanitosti na pracovišti, k vypracování vnitřních předpisů proti rasismu, diskriminaci související s rasismem a obtěžování na pracovišti, ke sledování a přezkumu náboru, kariérního postupu a udržení pracovní síly s ohledem na rovnost žen a mužů s cílem identifikovat přímé nebo nepřímé diskriminační praktiky a přijmout nápravná opatření ke snížení nerovnosti v každé z těchto oblastí a za tímto účelem shromažďovat údaje o rovném zacházení, pokud jde o ochranu soukromí a základní práva;

55. zdůrazňuje, že nejkritičtějšími body, jimiž je třeba se v oblasti zaměstnanosti Romů zabývat, je účinný přechod ze vzdělávání na otevřený trh práce; poukazuje na význam potírání různých forem nehlášené práce a diskriminace ze strany zaměstnavatelů a na význam sladění pracovní poptávky s nabídkou;

56. vyzývá Komisi, aby splnila svůj závazek přijmout akční plán k provádění evropského pilíře sociálních práv a aby začleňování Romů zařadila mezi ukazatele srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby Romům zajistily přístup k důstojným pracovním místům, spravedlivým mzdám a pracovním podmínkám a zaručily, aby systémy sociální ochrany a sociální služby byly přiměřené, přístupné a využívané všemi potenciálními příjemci a aby zahrnovaly všeobecné zdravotní pojištění bez diskriminace, systémy minimálního příjmu a nároky na důchod;

°

° °

57. pověřuje svého předsedu, aby předal toho usnesení Radě a Komisi, vládám a parlamentům členských států a kandidátských zemí, parlamentům na nižší než celostátní úrovni a radám členských států a kandidátských zemí, Agentuře Evropské unie pro základní práva, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, Evropskému výboru regionů, Radě Evropy a Organizaci spojených národů.

 

 

STANOVISKO VÝBORU PRO ÚSTAVNÍ ZÁLEŽITOSTI (29.6.2020)

pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

k provádění vnitrostátních strategií integrace Romů: boj proti negativním postojům vůči osobám romského původu v Evropě

(2020/2011(INI))

Zpravodaj (*): Tomáš Zdechovský

(*) Přidružený výbor – čl. 57 jednacího řádu

 

 

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A. vzhledem k tomu, že podle článku 9 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFE) při vymezování a provádění svých politik a činností Unie přihlíží k požadavkům spojeným s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany, bojem proti sociálnímu vyloučení a vysokou úrovní všeobecného a odborného vzdělávání a ochrany lidského zdraví;

B. vzhledem k tomu, že přijetí evropského pilíře sociálních práv má zásadní význam pro posílení sociálních práv osob patřících k marginalizovaným skupinám, jako jsou osoby romského původu;

C. vzhledem k tomu, že velmi vítáme závazek Komise vytvořit posílený evropský strategický rámec pro rovnost Romů, sociální a hospodářskou spravedlnost a boj proti protiromskému smýšlení na období po roce 2020;

D. vzhledem k tomu, že Romové jsou největší etnickou menšinou v Evropě, z níž přibližně 6 milionů žije v EU, a pro niž je charakteristická nejen etnická, ale i velká socioekonomická rozmanitost, a vzhledem k tomu, že čelí vícenásobné diskriminaci; vzhledem k tomu, že přibližně 80 % Romů žije pod hranicí ohrožení chudobou ve své zemi; vzhledem k tomu, že  nějakou formu placeného zaměstnání má 43 % Romů (z čehož je 56 % mužů a 29 % žen) ve srovnání s průměrem v EU, který v roce 2015 činil 70 %[35]; vzhledem k tomu, že 50 % Romů ve věku 6 až 24 let nenavštěvuje školu a že ve srovnání s průměrem v EU, který činí 12 %, není 63 % mladých Romů (ve věku 16 až 24 let) zaměstnáno ani se neúčastní vzdělávání nebo profesní přípravy (NEET)[36]; vzhledem k tomu, že zvyšující se podíl těchto Romů představuje aspekt, který se v roce 2016 zhoršil ve srovnání s rokem 2011[37];

E. vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů a situace romských dětí a mládeže jsou dvě klíčové oblasti,  pokud jde o integraci a začleňování Romů, které nejsou dostatečně řešeny ani na evropské úrovni, ani na úrovni členských států[38]; vzhledem k tomu, že značný podíl romských žen žije v nejisté situaci a čelí navíc specifické zranitelnosti vyplývající z diskriminace z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám; vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů musí být zajištěna a podporována ve všech oblastech, včetně účasti na trhu práce, pracovních podmínek, mezd, odborné přípravy, kvalifikace, změny profesní dráhy a kariérního postupu;

F. vzhledem k tomu, že životní podmínky Romů, úroveň jejich vzdělání a jejich zdravotní stav určují jejich sociální situaci a situaci na trhu práce; vzhledem k tomu, že Romové se často nacházejí v začarovaném kruhu chudoby, vyloučení, nízkého vzdělání a nízké kvalifikace, v důsledku čehož nemohou najít stálé zaměstnání, neboť nesplňují požadavky na pracovní pozice; vzhledem k tomu, že přetrvávající nerovnosti v socioekonomické a zdravotní oblasti a různé formy diskriminace, včetně protiromského smýšlení a diskriminace na základě věku, staví Romy do obzvláště zranitelné pozice;

G. vzhledem k tomu, že boj proti strukturální diskriminaci Romů, včetně prioritních oblastí vzdělávání, zaměstnanosti, přístupu ke zdravotní péči a bydlení, a také výrazné zlepšení jejich socioekonomického postavení závisí na zvýšení sociálního a kulturního kapitálu v prostředí s romskými komunitami a na dlouhodobém a mnohostranném přístupu k integraci Romů zahrnujícím aktivní účast Romů ve všech fázích;

H. vzhledem k tomu, že shromažďováním údajů o rovnosti se rozumí všechny druhy rozčleněných údajů používaných k posouzení srovnatelné situace konkrétních skupin ohrožených diskriminací, k navrhování veřejných politik, které přispívají k prosazování rovnosti, a k posouzení jejich provádění, a že toto shromažďování se provádí na základě důkazů, nikoli pouhých předpokladů;  vzhledem k tomu, že shromažďování těchto údajů (tj. údajů odhalujících etnický původ nebo náboženské vyznání) vyžaduje výhradní souhlas subjektů, o kterých se údaje shromažďují, a může být často kontroverzní;  vzhledem k tomu, že rasové nebo etnické profilování je jednoznačně zakázáno, pokud jsou lidé bez svého souhlasu identifikováni na základě vnímání třetí stranou nebo zobecnění vycházejících z rasy, etnického původu, náboženského vyznání nebo národnostního původu;

I. vzhledem k tomu, že jednotlivci patřící k menšinovým skupinám jsou i nadále diskriminováni, když žádají o zaměstnání, a dokonce i když jsou zaměstnáni, bývají nadále vystaveni nerovnému zacházení; vzhledem k tomu, že nižší mzdy, nedostatek kariérních vyhlídek, nejisté a obtížné pracovní podmínky, překážky bránící pracovnímu postupu příslušníků menšin, jako je tzv. skleněný strop, obtěžování a zneužívání jsou pouze některé z projevů nerovného zacházení; vzhledem k tomu, že etnické menšiny mají s větší pravděpodobností omezenější přístup k pracovním právům a ochraně; vzhledem k tomu, že etnický původ je patrně rovněž důležitý, pokud jde o obtěžování na pracovišti, a je zřejmě hlavní překážkou kariérního postupu;

J. vzhledem k tomu, že většina romských komunit, zejména ve střední a východní Evropě, žije v oddělených osídleních, často v oblastech s velkým dopadem na životní prostředí, je vyloučena ze společnosti a čelí prostorové segregaci, nevyhovujícím podmínkám a generační chudobě; vzhledem k tomu, že podle zprávy Komise ze dne 5. září o provádění vnitrostátních strategií integrace Romů (COM(2019)0406) nemá třetina romských domácností přístup k vodovodu, pouze polovina má vnitřní splachovací toaletu nebo sprchu a 78 % Romů žila v roce 2016 v přeplněných bytech; vzhledem k tomu, že každý desátý Rom žije v bytě bez elektřiny; vzhledem k tomu, že dostupné údaje a ukazatele výsledků reprezentativních průzkumů z devíti členských států naznačují, že situace v oblasti bydlení zůstala v letech 2011 až 2016 do značné míry stejná, přičemž v některých zemích došlo pouze k určitým zlepšením v přístupu k vodě a základnímu vybavení;

K. vzhledem k tomu, že prostorová segregace je i nadále jednou z hlavních výzev v oblasti bydlení; vzhledem k tomu, že 43 % Romů čelí diskriminaci při koupi nebo pronájmu bydlení a nemá dostatečné povědomí o svých právech v oblasti rovnosti[39]; vzhledem k tomu, že chybějící doklady o majetku a osobní doklady, jako jsou rodné listy a průkazy totožnosti, brání v získání přístupu k bydlení, veřejným službám nebo základním službám státní podpory;

L. vzhledem k tomu, že problémy Romů vzrostly v důsledku krize způsobené onemocněním COVID-19, neboť ekonomické a sociální důsledky této krize mají na romské obyvatelstvo, zejména na ženy, dopad a že tyto důsledky prohloubily stávající nerovnosti ve všech prioritních oblastech začleňování Romů; vzhledem k tomu, že Romové jsou vystaveni mimořádně velkému riziku, že ponesou negativní následky krize zapříčiněné onemocněním COVID-19 a že budou mít omezený přístup ke zdravotní péči, vzdělávání, sociálním dávkám, včetně dávek v nezaměstnanosti, nebo jakýmkoli jiným opatřením, jejichž cílem je zmírnit dopad koronavirové krize;

M. vzhledem k tomu, že špatná dopravní infrastruktura, úbytek veřejných správních orgánů a služeb, zejména vysoce kvalitních vzdělávacích institucí, a nedostatečné poskytování zdravotní péče prohlubují regionální rozdíly a podporují vznik ghett;

1. poukazuje na to, že Romové jsou jednou z největších minoritních skupin v Evropě, které čelí nejvyšší míře chudoby, strukturální diskriminace a sociálního vyloučení, a že jejich základní práva, zejména hospodářská a sociální, nejsou dodržována; s politováním konstatuje, že navzdory hospodářské prosperitě v EU, navzdory rámci EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů (NRIS) a opatřením Fondu soudržnosti, která byla v posledním desetiletí v souvislosti se sociálním začleňováním Romů zavedena, celková situace Romů v EU stagnuje a došlo pouze k omezenému pokroku v oblasti bydlení, zaměstnanosti, vzdělání a zdravotní péče; vyzývá místní orgány a vlády, aby NRIS prováděly účinně;  vyzývá Komisi, aby šla příkladem a s cílem předcházet diskriminaci a pomoci aktivovat začleňování Romů do naší společnosti zavedla zohledňování romské problematiky ve svých politikách, programech a projektech na všech úrovních; vyzývá Komisi, aby prosazovala průřezový a mnohostranný přístup k NRIS a podporovala aktivní zapojení Romů, a to od přípravné fáze až po fázi provádění těchto strategií;

2. vyzývá Komisi, aby stanovila závazné cíle a opatření pro členské státy, jasný harmonogram a jasné a závazné požadavky ohledně pokroku, jakož i ukazatele úspěšnosti a odpovídající financování pro provádění příštího rámce EU pro NRIS; vyzývá místní orgány a vlády, aby si stanovily jako prioritu provádění NRIS;

3. připomíná usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. února 2019 o nutnosti posílit strategický rámec EU pro vnitrostátní strategie pro začleňování Romů po roce 2020 a  zintenzivnění boje proti anticiganismu[40]; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby navrhly ambiciózní, komplexní a závazný strategický rámec EU pro rovnost Romů, sociální a hospodářskou spravedlnost a boj proti protiromskému smýšlení pro období po roce 2020 s konkrétními společnými cíli na úrovni EU a minimálními standardy, které členské státy budou moci převést do vnitrostátních cílů a v nichž budou zohledněna specifika jednotlivých zemí, pokud mají za cíl dosáhnout vyšších než minimálních standardů, aby se k tomuto strategickému rámci zavázaly a aby zajistily náležité řešení vícenásobné a průřezové diskriminace, začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a přístup zaměřený na děti;

4. zdůrazňuje, že je třeba překonat začarovaný kruh chudoby těchto Romů prostřednictvím účinných cílených opatření od co nejranějšího věku, neboť cílená opatření na všech úrovních vzdělávání mohou být účinným nástrojem v boji proti chudobě; zdůrazňuje, že je třeba posílit přechod na vyšší úrovně vzdělání a podpořit tato opatření sociálními investicemi;

5. požaduje, aby byla věnována větší pozornost členským státům, které mají značnou romskou populaci a historii spíše neúčinných opatření; zdůrazňuje, že Komise by měla tyto členské státy a jejich politiky a opatření monitorovat a lépe podporovat;

6. vyzývá Komisi a členské státy, aby ve všech oblastech života zaručily inkluzivní rovnost Romů – se zvláštní pozorností věnovanou ženám a dívkám a osobám se zdravotním postižením, které jsou oběťmi průřezové diskriminace;

7. vyzývá členské státy, aby přijaly směrnici Rady ze dne 2. července 2008 o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci (COM(2008)0426);

8. naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby začlenily chudobu, se zvláštním zaměřením na chudobu dětí, spolu se sociálním vyloučením a protiromským smýšlením a diskriminací jako průřezové aspekty prostřednictvím čtyř klíčových oblastí strategie EU pro Romy a NRIS, a zajistily tak, že rovnost, udržitelné pracovní příležitosti, inkluzivní vzdělávání, kvalitní bydlení a odpovídající zdravotní péče přispějí k celkovému zlepšení životních podmínek Romů a že bude ve strategickém rámci EU a v NRIS náležitě řešena vícenásobná a průřezová diskriminace, začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a přístup zohledňující problematiku dětí;  vyzývá místní a regionální orgány a vlády, aby v souladu se strategickým rámcem EU pro období po roce 2020 upřednostňovaly přijetí, revizi a provádění vnitrostátních strategií integrace Romů, a zaručily tak úzké propojení těchto strategií s klíčovými politikami;

9. vyzývá Komisi, aby zajistila rovné zapojení romských organizací občanské společnosti, odborníků a členů komunity, zejména těch, kteří působí na místní a regionální úrovni, do politické diskuse a rozhodování;

10. uznává, že mají-li být zaručena sociální a hospodářská práva Romů, je třeba zvážit komplexnější přístup, jehož součástí bude posílení institucionálního uznání romské menšiny jako sociálního aktéra a účinná a organizovaná účast zastupujících organizací romské občanské společnosti, a který tak umožní jejich smysluplnou účast na provádění, sledování a hodnocení hospodářských a sociálních politik; vyzývá Komisi, aby považovala účast Romů za závaznou společnou normu kvality pro budoucí strategický rámec EU a vnitrostátní strategie a aby finanční a strukturální mechanismy zajišťovaly rovné a kvalitní zapojení;

11. zdůrazňuje, že hlavní cestou k sociálnímu začleňování je zaměstnanost, a proto musí mít etnické menšiny možnost plně se podílet na trhu práce a na všechny pracovníky se musí vztahovat zásada „rovné postavení a stejná odměna za stejnou práci“;

12. vyzývá Komisi, aby předložila sdělení o pokynech a standardech pro náborové politiky bez diskriminace, které budou určeny členským státům a zaměstnavatelům, včetně doporučení ohledně přijímání plánů rovnosti na úrovni podniků a odvětvových kolektivních smluv a ohledně provádění úkolů v oblasti rozmanitosti na pracovišti, včetně boje proti stereotypům, předsudkům a negativním postojům, předcházení diskriminaci při náboru, kariérním postupu, odměňování a přístupu k odborné přípravě; zdůrazňuje, že tyto akční plány pro rovnost žen a mužů by měly být rovněž využívány k podpoře etnické a kulturní rozmanitosti na pracovišti, k rozvoji vnitřních předpisů proti rasismu, proti diskriminaci související s rasismem a obtěžování na pracovišti, ke sledování a přezkumu náboru, postupu a udržení pracovní síly s ohledem na rovnost žen a mužů s cílem identifikovat přímé nebo nepřímé diskriminační praktiky a přijmout nápravná opatření ke snížení nerovnosti v každé z těchto oblastí a za tímto účelem shromažďovat údaje o rovnosti, pokud jde o ochranu soukromí a základní práva;

13. vyzývá Komisi, aby přijala společný rámec EU pro shromažďování a analýzu spolehlivých a srovnatelných údajů rozčleněných podle pohlaví za účelem boje proti diskriminaci, a to i v zaměstnávání; dodává, že rámec by měl zahrnovat ukazatele trhu práce pro měření rovnosti, včetně postavení migrantů a menšinových skupin v zaměstnání, při plném respektování norem pro ochranu soukromí a základní práva;

14. poukazuje na to, že s ohledem na vysokou míru zanedbávání školní docházky, absencí a předčasného ukončování školní docházky mezi romskými dětmi a mládeží patří mezi nejkritičtější body, jež je třeba řešit v otázce zaměstnanosti Romů, efektivní přechod od vzdělání k otevřenému trhu práce; zdůrazňuje, že důležité je bojovat proti negativním stereotypům, které jsou často největší překážkou v získání zaměstnání; poukazuje na význam potírání různých forem nehlášené práce a diskriminace ze strany zaměstnavatelů, na význam sladění pracovní poptávky s nabídkou a řešení problému rostoucího počtu mladých Romů bez vzdělání;

15. vyzývá Komisi, aby splnila svůj závazek přijmout akční plán k provádění evropského pilíře sociálních práv a aby začleňování Romů zařadila jako ukazatel do srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost romskému obyvatelstvu s cílem zohlednit jejich specifickou situaci, zajistit jim kvalitní zaměstnání, přístup k důstojným pracovním místům, spravedlivým mzdám a pracovním podmínkám a zaručit, aby systémy sociální ochrany a sociální služby byly přiměřené, přístupné a využívané potenciálními příjemci, včetně všeobecného zdravotního pojištění bez diskriminace, systémů minimálního příjmu a nároků na důchod;

16. připomíná, že členské státy přijaly několik opatření na zvýšení školní docházky romských dětí, jako je například poskytování bezplatného stravování a bezplatných učebnic ve školách, jakož i rozšíření povinné docházky do mateřských škol a zařízení předškolního vzdělávání, a to pro všechny děti od útlého věku; zdůrazňuje, že tyto osvědčené postupy by měly pokračovat;

17. vyzývá členské státy, aby zajistily, že osoby romského původu, které uplatňují svá práva na mobilitu, budou mít přístup k veškeré nezbytné zdravotní péči v členském státě, v němž mají bydliště; podtrhuje, že chudoba ani místo trvalého pobytu by u kterékoli osoby neměly představovat překážku pro přístup ke zdravotnickým a sociálním službám;

18. vyzývá členské státy, aby investovaly do mechanismů sledování práce a podávání stížností, které jsou podporovány náležitými zdroji, jsou přístupné a účinné pro všechny pracovníky bez ohledu na jejich státní příslušnost nebo místo trvalého bydliště, a to s cílem chránit pracovníky před odvetnými opatřeními zaměstnavatelů a nepříznivými důsledky a podpořit organizace občanské společnosti v poskytování informací pracovníkům o jejich právech a prostředcích k jejich uplatňování;

19. vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že plán pro oživení a nový víceletý finanční rámec (VFR) na období 2021–2027 budou úzce propojeny s rámcem EU pro rovnost, začlenění a účast Romů, jeho závaznými cíli a jejich realizací prostřednictvím vnitrostátních strategií pro začleňování Romů; za tímto účelem zdůrazňuje, že je třeba systematicky shromažďovat spolehlivé údaje rozčleněné podle pohlaví a věku s cílem dodávat informace pro účely potřeb a kontextové analýzy a stanovit pokyny pro stanovování cílů a ukazatelů dopadu v zájmu zajištění co nejlepších výsledků, pokud jde o sladění potřeb s plánováním a sestavováním rozpočtu, a to jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU;

20. naléhavě vyzývá Komisi a Radu, aby se v rámci Evropského sociálního fondu plus (ESF+) zabývaly nerovným postavením, s nímž se Romové potýkají v celé EU; připomíná své usnesení ze dne 4. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském sociálním fondu plus (ESF+)[41], v jehož čl. 4 odst. 1 bodě viiia) je uveden specifický cíl „bojovat proti diskriminaci a podporovat sociálně-ekonomické začlenění marginalizovaných komunit, jako jsou Romové“;

21. vyzývá Komisi, aby důkladně posoudila ukazatele dopadu začleňování Romů na období 2014–2020 a uvedla, jaké jsou osvědčené postupy a jaké nedostatky; připomíná, že sledování začleňování Romů mělo být zlepšeno na základě investiční priority ESF č. 9 ii), příslušných specifických cílů vytyčených v operačních programech ESF a Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a využívání společného ukazatele výstupů ESF pro účastníky, jakož i specifických ukazatelů a cílů programu;

22. doporučuje, aby Komise usnadňovala výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy a sledovala situaci, aby ji mohla pravidelně hodnotit;

23. vyzývá Komisi a členské státy, aby do konzultací a rozhodovacích procesů jak na úrovni EU, tak na vnitrostátní úrovni zahrnuly zástupce romských komunit, včetně mládeže;

24. připomíná, že úloha místních správních orgánů a vnitrostátních vlád, silná partnerství a zapojení místních zúčastněných stran, jako jsou místní obce a školní inspektoráty, jsou klíčem k udržitelné integraci Romů;

25. zdůrazňuje, že je třeba, aby příslušné státní orgány začaly bezodkladně s důsledným odstraňováním segregace romských žáků ve školách, zvyšováním jejich účasti v celém vzdělávacím cyklu a zajišťováním kvalitního a inkluzivního vzdělávání dostupného pro všechny; s politováním konstatuje, že chybná diagnostika romských dětí coby dětí se zvláštními vzdělávacími potřebami je stále běžnou diskriminační praxí, která vede k nepřiměřenému počtu romských dětí navštěvujících „zvláštní“ školy, čímž jsou vyčleňovány z běžného školního systému a často se jim dostává nižšího vzdělání; připomíná rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva a řízení o nesplnění povinnosti týkající se diskriminace Romů ve školách, která byla vedena proti třem členským státům: Česku (2014), Slovensku (2015) a Maďarsku (2016); je toho názoru, že v posledních letech se situace navzdory úsilí Komise nezlepšila nebo zlepšila jen mírně; vyzývá Komisi, aby vyhodnotila příslušná nápravná opatření a jejich dopad na romské děti, a pokud se ukáží jako nedostatečná a ne příliš účinná, postoupila tyto případy Soudnímu dvoru Evropské unie;

26. připomíná důležitou úlohu romských pedagogických pracovníků a jejich přítomnosti ve vzdělávacích zařízeních, neboť tito pracovníci pomáhají odstraňovat segregaci a podporují Romy v účasti na programech celoživotního vzdělávání a vzdělávání dospělých; doporučuje pokračovat v odborné přípravě a zaměstnávání Romů jako mentorů pro mladé lidi a studijních mediátorů s cílem podpořit přechod na další úrovně vzdělávání a na trh práce; zdůrazňuje, že je třeba se jasněji zaměřit na Romy pomocí aktivních politik trhu práce, včetně Záruky pro mladé lidi, a systematicky sledovat diskriminaci v přístupu na trh práce a na pracovišti a bojovat proti ní;  vyzývá k proškolení pracovníků veřejných služeb zaměstnanosti v oblasti navazování kontaktů a zacházení s marginalizovanými skupinami;

27. vyzývá k přepracování společné zemědělské politiky (SZP), které by umožnilo a podpořilo inovativní formy zemědělské práce, včetně sociálních družstev pro romské komunity, a které by rovněž mohlo hrát důležitou úlohu při vytváření spravedlivého a zdravého potravinového systému šetrného k životnímu prostředí; zdůrazňuje, že toto opatření by přispělo k plnění cílů Zeleného dohody pro Evropu; vyzývá k podpoře a výměně osvědčených postupů v této oblasti mezi členskými státy;

28. vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly koordinované přístupy pro začleňování romských dětí do společnosti; vyzývá proto k urychlenému přijetí Evropské záruky pro děti v rámci ESF+ s vyčleněnými zdroji na podporu vymanění generace z chudoby;

29. zdůrazňuje, že překážky bránící v přístupu ke službám zdravotní péče a chybějící základní povědomí o zdraví přispívají k rozšířené segregaci romských studentů na školách; zdůrazňuje, že kromě rozšířeného protiromského smýšlení ve společnostech, v nichž Romové žijí, představují strukturální znevýhodnění, jemuž čelí v souvislosti se zápisem dětí do předškolního vzdělávání, a sociální vyloučení základní příčiny segregovaných škol a diskriminace romských dětí, což vede k začarovanému kruhu nezaměstnanosti a chudoby; 

zdůrazňuje, že je proto nanejvýš důležité zaměřit se na tyto základní příčiny a současně zvyšovat povědomí;

30. vítá snahu některých členských států, které přijaly legislativní nástroje s cílem zajistit soulad mezi kvalitou a rovným postavením v oblasti vzdělávání a zároveň zavedly inkluzivní vzdělávání; poznamenává, že cílem těchto opatření je co nejvíce integrovat romské děti a všechny další znevýhodněné skupiny do systému vzdělávání, a to od předškolního vzdělávání až po vyšší sekundární vzdělávání, což je předpokladem osobního rozvoje dítěte a budování jeho kariéry;

31. připomíná, že obecný postoj k romským mediátorům a programům na podporu zdraví je kladný, například pokud jde o usnadnění přístupu romské komunity ke zdravotnickým službám, zlepšení jejich přístupu k hygienickým a sociálním zařízením a řešení specifických zdravotních potřeb romských žen; zdůrazňuje, že programy mediátorů v oblasti zdraví Romů v Bulharsku, Rumunsku a na Slovensku byly tamními vládami rozšířeny a z jejich hodnocení vyplývá, že došlo k pozitivním změnám (méně diskriminační chování poskytovatelů zdravotní péče, méně dalších překážek bránících v přístupu ke zdravotní péči a vzdělávací činnosti zaměřené na komunity);  zdůrazňuje však, že z hodnocení těchto programů vyplývá, že je třeba přejít k novým a účinnějším přístupům a pokročit od romských mediátorů k institucionální reformě, která se bude zabývat institucionální diskriminací v celém systému[42];

32. zdůrazňuje význam podpory zapojení rodičů do školních a vzdělávacích činností a zvyšování jejich povědomí o významu předškolního vzdělávání, zápisu dětí do vzdělávacího systému a jejich školní docházky;  s politováním konstatuje, že romské děti se v některých členských státech stále setkávají s omezeným přístupem k předškolnímu vzdělávání a péči; s politováním konstatuje, že EU a členské státy zdaleka nedosahují cílů stanovených v rámci EU pro začleňování Romů;

33. žádá členské státy o zajištění toho, aby příslušné regionální a místní orgány ve spolupráci s občanskou společností a hospodářskými subjekty zavedly politiku zaměstnanosti a sociální politiky zaměřené na Romy a aby monitorovaly výsledky těchto politik, aniž by současně vylučovaly jiné společenské skupiny v podobné situaci; dále vyzývá členské státy, aby přijaly preventivní a nápravná opatření k překonání stereotypů a protiromského smýšlení na trhu práce, učinily z posílení postavení romských uchazečů o zaměstnání prioritu u veřejných služeb zaměstnanosti a zaměstnavatelů a aby podporovaly paralelní umisťování do zaměstnání prostřednictvím odborné přípravy, stáže s odbornou přípravou v oblasti informačních technologií a cizích jazyků a podnikatelské dovednosti; zdůrazňuje klíčovou úlohu veřejných služeb zaměstnanosti při podpoře zaměstnávání Romů ve veřejném sektoru a oslovování znevýhodněných romských uchazečů o zaměstnání;

34. zdůrazňuje, že je důležité podporovat přístup Romů ke vzdělání, vysokoškolskému vzdělání, učňovskému vzdělávání a odbornému vzdělávání a přípravě, aby se podpořilo jejich hospodářské a sociální začlenění; zastává názor, že odborné vzdělávání a příprava jsou stále nedostatečně uznávány jako priorita a řešení, které nabízí prostředky pro mobilizaci a poskytování příležitostí pro Romy; vybízí členské státy k zajištění toho, aby programy odborného vzdělávání zaměřené na Romy odrážely jejich specifickou situaci a zvýšené požadavky trhu práce:

připomíná, že stárnoucí Evropa čelí nedostatku kvalifikované pracovní síly, a mladá romská populace by proto neměla být vnímána jako břemeno, ale jako příležitost a potenciální budoucí pracovní síla; vyzývá členské státy, aby podporovaly větší angažovanost podniků, zejména na místní úrovni, a zvážily podporu rozvoje sociálních podniků při vytváření udržitelných pracovišť pro Romy a zaměřily se při tom na romské ženy;

35. zdůrazňuje, že Romové často pracují v podmínkách nejistého zaměstnání nebo v situacích atypického zaměstnání; je toho názoru, že nový nástroj pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci  (SURE) by se měl zaměřit na nejzranitelnější členské státy;

36. vyzývá Komisi, aby uvedla právní předpisy EU do souladu s právním rámcem OSN, pokud jde o lidské právo na vodu, a aby rozšířila použitelnost směrnic týkajících se vody tak, aby zahrnovala problémy s přístupností a dostupností dodávek vody a vodohospodářských služeb; vyzývá Komisi, aby vytvořila ukazatele a monitorovací mechanismy pro sociální spravedlnost v přístupu k vodě a hygienickým zařízením v členských státech, pověřila Agenturu EU pro základní práva prováděním ročního shromažďování údajů a vyčlenila finanční prostředky na řešení omezeného přístupu k službám zásobování vodou a hygienických službám pro sociálně vyloučené a skupiny diskriminované na základě etnické příslušnosti;

37. vyzývá členské státy, aby vyvinuly společné úsilí s cílem zvýšit povědomí o začleňování Romů a informovat o něm veřejnost;

38. vyzývá členské státy, aby minimalizovaly dopady pandemie COVID-19 v přeplněných obydlích, v nichž žijí Romové v nehumánních podmínkách, legalizací jejich neformálních osad, investicemi do infrastruktury a zlepšením podmínek bydlení v nově legalizovaných neformálních osadách a zajištěním dostatečných a vhodných tábořišť pro kočující Romy; vyzývá členské státy, aby jako alternativu poskytly Romům, kteří v současnosti žijí v neformálních osadách, trvalé, důstojné, dostupné a desegregované bydlení šetrné k životnímu prostředí;

39. vyzývá členské státy, aby v rámci krize COVID-19 přijaly naléhavá opatření k řešení nedostatku vody, odpovídající hygieny, elektřiny a potřebné infrastruktury v chudých romských komunitách; vyzývá členské státy, aby plně začlenily romská osídlení do dezinfekčních opatření, zakázaly rušení základních služeb během pandemie, zvážily dotování nákladů na spotřebu nejzranitelnějších osob a osob, které přišly o příjem, nebo zmrazily tyto platby do konce období plánu na podporu oživení, aby poskytovaly finanční podporu rodičům samoživitelům / matkám samoživitelkám na péči o děti, platby nájemného a jiné výdaje na domácnost s cílem zmírnit jejich finanční obtíže, zejména s ohledem na ztrátu zaměstnání;

40. vyzývá členské státy, aby zajistily, že v důsledku krize COVID-19 nezůstanou opomenuti žádní Romové, a to podporou zranitelných romských pracovníků, zejména žen a rodičů samoživitelů, a zahrnutím konkrétních ustanovení a ukazatelů týkajících se Romů při provádění evropských nástrojů dočasné podpory (např. SURE a Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD));

41. připomíná skutečnost, že směrnice o rasové rovnosti[43] poskytuje ochranu a zaručuje rovné zacházení v přístupu ke zboží a službám a k jejich dodávaní a poskytování včetně bydlení, jež spadá především do oblasti působností národních nebo regionálních vlád; zdůrazňuje, že porušování práv Romů na bydlení a neposkytování dostatečného přístupu k bydlení a veřejným službám pro tyto osoby, má negativní dopad na výsledky v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti a zdraví a má nepříznivý dopad na celkové sociální začleňování; zdůrazňuje, že je třeba zajistit řádné a účinné provádění a náležité uplatňování této směrnice;

42. zdůrazňuje, že v oblasti cílené intervence v oblasti bydlení je důležité zavést participativní proces, do něhož budou Romové zapojeni od samého začátku; navrhuje, aby politiky v oblasti bydlení byly založeny na myšlence sdílení nákladů nebo příspěvků příjemců na bydlení a veřejné služby, přičemž by se romští příjemci mohli sami organizovat a realizovat vlastní iniciativy a podílet se na plánování vlastních osad[44];

43. vyzývá členské státy, aby podpořily prostorovou desegregaci a zapojily romské příjemce do návrhu a provádění bytových projektů s cílem snížit počet nucených vystěhování a přecházet jim, a aby řešily problém bezdomovectví a poskytly dostatečná a vhodná tábořiště pro kočující Romy; poukazuje na to, že zeměpisná izolace a segregace v oblasti bydlení brání příslušníkům etnických menšin v získání důstojných pracovních míst, a to bez ohledu na úroveň jejich kvalifikace; konstatuje, že klíčové je hledat řešení problému nucených vystěhování ve spolupráci s různými institucemi, zatímco opatření zaměřená na bydlení Romů by měla být začleněna do širších vnitrostátních činností a legislativních iniciativ zaměřených na sociální bydlení nebo programy pomoci; zdůrazňuje, že by nemělo docházet k žádným nuceným vystěhováním bez poskytnutí náhradního standardního, dostupného a kvalitního bydlení v desegregovaném prostředí s přístupem k veřejným službám; zdůrazňuje naléhavou potřebu veřejných investic na podporu odstranění segregace;

44. vyzývá členské státy, aby se při plánování, cílení, provádění a monitorování opatření v oblasti začleňování Romů zaměřily na zeměpisné nerovnosti, segregaci v oblasti bydlení a komplexní a mnohočetné nevýhody, neboť územní přístup může být při plánování a provádění opatření v oblasti sociálního začleňování důležitý; doporučuje, aby členské státy zvýšily své úsilí, pokud jde o zajišťování přístupu k nezávadné pitné vodě, hygienickým zařízením a kanalizaci a uplatňování práva na přiměřenou životní úroveň a práva na zdravé a bezpečné životní prostředí; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily integraci politik boje proti protiromskému smýšlení ve všech jeho podobách a uznaly diskriminaci v oblasti životního prostředí jako jeden z konkrétních projevů protiromského smýšlení; doporučuje začlenit životní prostředí do rámce po roce 2020 a vyzývá Komisi, aby se zabývala různými formami diskriminace v oblasti životního prostředí;

45. vyzývá Evropskou unii a členské státy, aby vyvinuly další úsilí o sladění evropského semestru, fondu ESF + a všech fondů EU v období 2021–2027 s vnitrostátními strategiemi integrace Romů (NRIS) a evropským pilířem sociálních práv, a naléhavě žádá členské státy, aby veřejně prohlásily, jaký podíl jejich národních rozpočtů představují prostředky vyčleněné na tento účel, a zveřejnily seznam financovaných projektů;

46. odsuzuje veškeré formy diskriminace, které se projevují při pronájmu domu nebo při žádosti o zaměstnání; připomíná proto povinnost členských států vyplývající ze směrnice o rasové rovnosti určit specializovaný orgán, jehož úkolem bude podpora všech osob, aniž by byly diskriminovány na základě rasy a etnického původu; vyzývá členské státy, aby posílily nezávislost, zdroje, mandát a pravomoci svých vnitrostátních orgánů pro rovné zacházení s cílem posílit boj proti diskriminaci Romů, včetně institucionální diskriminace, prostřednictvím provádění doporučení Komise ohledně standardů pro subjekty působící v oblasti rovného zacházení[45];

47. vyzývá členské státy, aby řešily otázky bydlení a bezdomovectví prostřednictvím opatření, jako je rozvoj sociálního bydlení, podpora nediskriminačního přístupu k sociálnímu bydlení nebo podpora úspěšných projektů, jako jsou mikroúvěry poskytované romským rodinám; zdůrazňuje slibný přístup v rámci iniciativ „prvního bydlení“, který by mohl přispět k prevenci a potírání bezdomovectví; doporučuje, aby členské státy zvážily přechod od poskytování služeb podle modelu schodiště k službám zaměřeným na bydlení, v jejichž rámci se  kromě bydlení poskytuje doprovodná podpora, která zahrnuje prvky zaměstnanosti, vzdělávání, zdravotní péče a rozvoje společenství; vyzývá členské státy, aby se zaměřily na politiky, které podporují osoby čelící chudobě, včetně Romů, aby měly přístup k běžným důstojným pracovním místům; vyzývá členské státy, aby se zaměřily zejména na mládež, přičemž cílem by mělo být dokončení středoškolského studia;

48. konstatuje, že nařízení o společných ustanoveních[46] zavedlo pro Romy konkrétní priority financování a že doporučení pro jednotlivé země týkající se začleňování Romů se stala požadavkem pro uvolnění prostředků na její podporu; vyzývá členské státy a Komisi, aby zajistily, aby tyto změny vyústily v konkrétní projekty ve prospěch Romů realizované přímo v terénu[47], bez ohledu na kategorii regionu; vyzývá Komisi, aby monitorovala provádění strategií na pravidelných schůzkách s členskými státy a zveřejňovala zprávy o rozdělení finančních prostředků v tomto směru; vyzývá Komisi, aby prozkoumala příčiny nízké míry čerpání prostředků v některých členských státech v souladu s doporučeními, která vydal Evropský účetní dvůr (EÚD) pro členské státy a Komisi ve své zvláštní zprávě[48];

49. s politováním konstatuje, že mezi dostupnými nástroji financování a strategickými plány a cíli souvisejícími se sociálně-ekonomickým rozvojem a začleňováním Romů existuje jen slabá vazba; vyzývá členské státy, aby zavedly účinné mechanismy monitorování a dohledu s cílem zajistit, aby v rámci hlavních programů, včetně těch, na které se vztahují evropské strukturální a investiční fondy (ESIF), byly přidělené prostředky řádně vynakládány a nebyly zneužívány; zdůrazňuje, že monitorování je obzvláště důležité pro předvídání a zmírnění případných rizik pro úspěšné provádění veškerých opatření, a chtěl by ještě více podpořit politické iniciativy založené na důkazech a účinnější stanovování cílů a přidělování zdrojů; připomíná, že EÚD v roce 2016 dospěl k závěru, že prostředky z ESIF se mezi členské státy přidělují podle ukazatelů, jež se konkrétně nevztahují k romskému obyvatelstvu, a vyjádřil názor, že tyto ukazatele nejsou nejvhodnějším způsobem, jak určit, kolik finančních prostředků EU na integraci Romů by mělo být přiděleno jednotlivým členským státům; zdůrazňuje význam metod kontrafaktuálního hodnocení dopadů s cílem zmenšit rozdíly mezi rámcem politiky a jejím prováděním v praxi;

50. je toho názoru, že začleňování je stále aktuálním tématem, neboť samotná cílená opatření nemohou být dostatečně účinná; zdůrazňuje proto, že je třeba posílit další začleňování aspektů integrace Romů do opatření EU a členských států;

51. uznává, že přenos intervencí z jedné země do druhé nelze provádět mechanicky; zatímco cíle, pracovní metody a nástroje mohou být převoditelné, strategie a procesy musí být přizpůsobeny místnímu prostředí a tyto podmínky se mohou týkat institucionální kapacity, podpory různých subjektů nebo místního kontextu;  vyzývá proto členské státy a Komisi, aby tyto metody kontrafaktuálního hodnocení dopadů používaly řádným způsobem a srovnávaly a objasňovaly různé výsledky dosažené v jednotlivých členských státech;

52. vyzývá Evropskou unii a členské státy, aby posílily údaje a výzkum s cílem lépe identifikovat a pochopit diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám; vybízí Komisi, aby sledovala mnohostranná hlediska chudoby a sociálního vyloučení v romských komunitách pomocí kombinovaného ukazatele rizika chudoby nebo sociálního vyloučení (AROPE) v Eurostatu;

53. vybízí Komisi, aby vytvořila inovativní přístupy zaměřené na dopady a založené na údajích, které budou použity jako přímý podklad při přípravě příští generace programů (program Invest EU a programy v rámci ESF + na období 2021–2027) a strategií (zejména strategie EU pro rovnost a začleňování Romů na období po roce 2020);

54. zdůrazňuje, že dopady epidemie COVID-19 pociťují převážně nejchudší osoby, včetně romských komunit v celé Evropě; zdůrazňuje, že EU se musí zaměřit na bezprostřední potřeby svých občanů a poskytnout rychlé a přiměřené odpovědi na stávající problémy s cílem posílit soudržnost, zvýšit důvěru v orgány a instituce EU a uplatňovat hodnoty EU, zejména hodnotu solidarity; vyzývá Komisi a členské státy, aby vyhodnotily dopady pandemie COVID-19 na situaci romských komunit a aby zvážily přijetí účinných opatření; vítá navrhované posílení Fondu evropské pomoci nejchudším osobám s cílem podpořit ty, kteří to nejvíce potřebují; s politováním konstatuje, že pandemie COVID-19 by mohla vést ke škrtům v příštím VFR na období 2021–2027, což bude mít nepříznivý dopad na organizace občanské společnosti, které podporují romské komunity, a následně i na terénní práce, které vykonávají.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	23.6.2020
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	46 5 3
Členové přítomní při konečném hlasování	Atidzhe Alieva-Veli, Marc Angel, Gabriele Bischoff, Vilija Blinkevičiūtė, Andrea Bocskor, Milan Brglez, Sylvie Brunet, David Casa, Leila Chaibi, Margarita de la Pisa Carrión, Klára Dobrev, Jarosław Duda, Estrella Durá Ferrandis, Lucia Ďuriš Nicholsonová, Rosa Estaràs Ferragut, Nicolaus Fest, Loucas Fourlas, Cindy Franssen, Heléne Fritzon, Helmut Geuking, Alicia Homs Ginel, France Jamet, Agnes Jongerius, Radan Kanev, Ádám Kósa, Stelios Kympouropoulos, Katrin Langensiepen, Miriam Lexmann, Elena Lizzi, Radka Maxová, Sandra Pereira, Dragoș Pîslaru, Manuel Pizarro, Dennis Radtke, Elżbieta Rafalska, Guido Reil, Daniela Rondinelli, Mounir Satouri, Monica Semedo, Beata Szydło, Eugen Tomac, Romana Tomc, Yana Toom, Marie-Pierre Vedrenne, Nikolaj Villumsen, Marianne Vind, Maria Walsh, Stefania Zambelli, Tatjana Ždanoka, Tomáš Zdechovský
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Anna Júlia Donáth, José Gusmão, Pierfrancesco Majorino, Kim Van Sparrentak

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

46	+
EPP	David Casa, Jarosław Duda, Rosa Estaràs Ferragut, Loucas Fourlas, Cindy Franssen, Radan Kanev, Stelios Kympouropoulos, Miriam Lexmann, Dennis Radtke, Eugen Tomac, Romana Tomc, Maria Walsh, Tomáš Zdechovský
S&D	Marc Angel, Gabriele Bischoff, Vilija Blinkevičiūtė, Milan Brglez, Klára Dobrev, Estrella Durá Ferrandis, Heléne Fritzon, Alicia Homs Ginel, Agnes Jongerius, Pierfrancesco Majorino, Manuel Pizarro, Marianne Vind
RENEW	Atidzhe Alieva-Veli, Sylvie Brunet, Anna Júlia Donáth, Dragoș Pîslaru, Monica Semedo, Yana Toom, Marie-Pierre Vedrenne
VERTS/ALE	Katrin Langensiepen, Mounir Satouri, Kim Van Sparrentak, Tatjana Ždanoka
ECR	Helmut Geuking, Elżbieta Rafalska, Beata Szydło, Margarita de la Pisa Carrión, Lucia Ďuriš Nicholsonová
GUE/NGL	Leila Chaibi, José Gusmão, Sandra Pereira, Nikolaj Villumsen
NI	Daniela Rondinelli

 

5	-
ID	Nicolaus Fest, France Jamet, Elena Lizzi, Guido Reil, Stefania Zambelli

 

3	0
EPP	Andrea Bocskor, Ádám Kósa
RENEW	Radka Maxová

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

 

 

 

STANOVISKO VÝBORU PRO KULTURU A VZDĚLÁVÁNÍ (23.6.2020)

pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

ke zprávě o provádění vnitrostátních strategií pro integraci Romů: boji proti negativním postojům vůči osobám romského původu v Evropě

(2020/2011(INI))

Zpravodaj: Peter Pollák

 

 

NÁVRHY

Výbor pro kulturu a vzdělávání vyzývá Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1.  konstatuje, že v některých členských státech bylo ve vzdělávání sociálně znevýhodněných romských dětí v předchozích letech dosaženo jen omezeného pokroku, zejména z důvodu chybějící politické vůle a nesnášenlivosti vůči Romům, což má za následek, že mezi romskými a neromskými žáky a studenty, pokud jde o studijní výsledky, přetrvávají velké rozdíly; připomíná, že pro přerušení cyklu mezigeneračního přenosu chudoby je třeba romským dětem zajistit rovnocenný start do života; naléhavě vyzývá členské státy, aby ve všech oblastech politiky zaujaly holistický přístup a zařadily vzdělávání romských dětí mezi nejdůležitější body vládních programů, aby bylo možné účinně bojovat proti chudobě, sociálnímu vyloučení a nesnášenlivosti vůči Romům, jimž tyto děti čelí;

2.  připomíná, že romští žáci jsou občany EU, a mají tudíž stejná práva a povinnosti, měli by mít rovné příležitosti a měli by být vzděláváni v běžném, kvalitním a inkluzivním vzdělávacím systému na všech úrovních; připomíná, že nehledě na stávající právní předpisy a opatření zakazující diskriminaci je v některých členských státech i nadále velmi rozšířena praxe segregace romských žáků ve zvláštních školách nebo třídách, a to i v rámci běžného vzdělávacího systému; trvá na tom, že je třeba zavést účinné strategie desegregace založené na desegregačních referenčních hodnotách a na výměně osvědčených postupů v oblasti inkluzivního a mezikulturního vzdělávání, zejména ze strany členských států s početnou romskou populací; připomíná, že při odstraňování segregace ve vzdělávání hrají zásadní úlohu romští pedagogové, a zdůrazňuje, že v zájmu účinného odstranění nesnášenlivosti proti Romům ve vzdělávacím systému je třeba poskytnout pedagogickým pracovníkům odbornou přípravu zaměřenou na zvyšování povědomí a boj proti diskriminaci;

3. doporučuje, aby se vzhledem k významu kvalitního předškolního vzdělávání, o němž je známo, že souvisí s lepšími studijními výsledky a že je základem pozdějšího začlenění do společnosti, začínalo se vzděláváním zranitelných romských žáků co nejdříve, nejlépe ve věku tří let, s přihlédnutím ke specifickým podmínkám v každém členském státě, a to jejich začleněním do cenově dostupných, přístupných a inkluzivních služeb předškolního vzdělávání a péče; naléhavě vyzývá členské státy, aby vypracovaly a uplatňovaly strategie a programy zaměřené na usnadnění přístupu Romů k zařízením péče o děti, školám a univerzitám, což je předpokladem osobního a profesního rozvoje, a připomíná, že mimoškolní aktivity, jako je sport a umělecká činnost, jsou vynikajícím prostředkem k začlenění;

4. trvá na tom, že romské děti by měly zůstat ve vzdělávacím systému alespoň do ukončení vyššího sekundárního vzdělání; za tímto účelem naléhavě vyzývá členské státy, aby poskytly dostatečné finanční prostředky, tak aby se prostřednictvím obecné vzdělávací politiky posílily schopnosti škol a vyučujících vhodným způsobem reagovat na vzdělávací potřeby romských žáků; vyzývá Komisi, aby posílila svou strategii tak, aby se dále snižoval počet romských dětí, které předčasně opouštějí vzdělávací systém, a aby se zabránilo opakování ročníků, zejména analýzou opatření s nejvyšší úspěšností, usnadněním výměny osvědčených postupů mezi členskými státy a propagací úspěšných příkladů Romů v rámci programu Erasmus+; zdůrazňuje, že je třeba zajistit podporu rodinám a vhodnou odbornou přípravu vyučujících, ale i rychlou, pravidelnou a včasnou podporu romských žáků a studentů, včetně vzdělávání po skončení výuky;

5. naléhavě vyzývá členské státy, aby usnadnily přechod mezi různými typy vzdělávání, a to až do terciárního vzdělávání, tím, že budou poskytovat vhodné vzdělávací a profesní poradenství a podpůrné programy, koučování zaměřené na posílení postavení pro účely přechodu ze vzdělávání do pracovního života a finanční podporu, například formou stipendií, grantů a půjček, s cílem umožnit mladým Romům získat kvalifikace, včetně digitálních a podnikatelských dovedností, které potřebují k účinnému začlenění do společnosti a na trh práce;

6. připomíná, že je naléhavě nutné zapojit romské rodiče do všech fází školní docházky jejich dětí; naléhavě vyzývá členské státy, aby připravily programy, jejichž cílem bude zapojení romských rodičů do procesu výuky a vzdělanostního a osobního rozvoje jejich dětí; zdůrazňuje, že schopnost členských států zajistit zapojení romských rodičů závisí do velké míry na celé řadě faktorů, a to jak společenských, tak ekonomických, a požaduje, aby se romským rodinám potýkajícím se s ekonomickými, sociálními, zdravotními a bytovými problémy dostalo zvláštní podpory, pokud jde o jejich zdraví, jídlo ve školách a oblečení;

7. zdůrazňuje, že romští žáci jsou neúměrně zasaženi opatřeními přijatými v kontextu současné pandemie COVID-19, neboť naprostá většina z nich žije v chudých marginalizovaných čtvrtích a nemá žádné prostředky, které by jim umožnily přístup k výuce na dálku nebo domácí výuce; naléhavě vyzývá členské státy, aby zabránily úplnému kolapsu vzdělávání těchto romských dětí a zajistily, aby se jim dostalo stejně kvalitního vzdělání jako ostatním žákům;

8. naléhavě vyzývá členské státy, aby v rámci strategie boje proti diskriminaci, omezení negativních postojů vůči lidem romského původu a posílení jejich sociálního a kulturního začlenění zařadily výuku romského jazyka, kultury a historie do školních osnov.

 

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Členové přítomní při konečném hlasování

Asim Ademov, Isabella Adinolfi, Christine Anderson, Andrea Bocskor, Vlad-Marius Botoş, Ilana Cicurel, Gilbert Collard, Gianantonio Da Re, Laurence Farreng, Tomasz Frankowski, Romeo Franz, Irena Joveva, Petra Kammerevert, Niyazi Kizilyürek, Predrag Fred Matić, Dace Melbārde, Victor Negrescu, Niklas Nienaß, Peter Pollák, Marcos Ros Sempere, Domènec Ruiz Devesa, Andrey Slabakov, Massimiliano Smeriglio, Michaela Šojdrová, Sabine Verheyen, Salima Yenbou, Milan Zver

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Pernando Barrena Arza, Loucas Fourlas, Ibán García Del Blanco

 

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	22.6.2020
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	25 3 2
Členové přítomní při konečném hlasování	Asim Ademov, Isabella Adinolfi, Christine Anderson, Andrea Bocskor, Vlad-Marius Botoş, Ilana Cicurel, Gilbert Collard, Gianantonio Da Re, Laurence Farreng, Tomasz Frankowski, Romeo Franz, Irena Joveva, Petra Kammerevert, Niyazi Kizilyürek, Predrag Fred Matić, Dace Melbārde, Victor Negrescu, Niklas Nienaß, Peter Pollák, Marcos Ros Sempere, Domènec Ruiz Devesa, Andrey Slabakov, Massimiliano Smeriglio, Michaela Šojdrová, Sabine Verheyen, Salima Yenbou, Milan Zver
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Pernando Barrena Arza, Loucas Fourlas, Ibán García Del Blanco

 

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

 

25	+
PPE	Asim Ademov, Andrea Bocskor, Loucas Fourlas, Tomasz Frankowski, Peter Pollák, Michaela Šojdrová, Sabine Verheyen, Milan Zver
S&D	Ibán García del Blanco, Petra Kammerevert, Predrag Fred Matić, Victor Negrescu, Marcos Ros Sempere, Domènec Ruiz Devesa, Massimiliano Smeriglio
RENEW	Vlad-Marius Botoş, Ilana Cicurel, Laurence Farreng, Irena Joveva
VERTS/ALE	Romeo Franz, Niklas Nienaß, Salima Yenbou
GUE/NGL	Pernando Barrena Arza, Niyazi Kizilyürek
NI	Isabella Adinolfi

 

3	-
ID	Christine Anderson, Gilbert Collard, Gianantonio Da Re

 

2	0
ECR	Dace Melbārde, Andrey Slabakov

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

 

STANOVISKO VÝBORU PRO PRÁVA ŽEN A ROVNOST POHLAVÍ (9.7.2020)

pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

ke zprávě o provádění vnitrostátních strategií pro integraci Romů: boj proti negativním postojům vůči osobám romského původu v Evropě

(2020/2011(INI))

Zpravodajka: Lívia Járóka

 

 

NÁVRHY

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vyzývá Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

A vzhledem k tomu, že Romové jsou největší etnickou menšinou v Evropě, přičemž osob romského původu žije v EU přibližně 6 milionů a většina z nich má občanství některého členského státu; vzhledem k tomu, že termín „Romové“ zahrnuje různé skupiny, mezi něž patří Romové, Cikáni, Travelleři, Manušové, Aškalové, Sintové a Bojaši; vzhledem k tomu, že každá osoba v EU má stejné právo a povinnost stát se plnohodnotným, aktivním a integrovaným členem společnosti, zatímco ze statistik vyplývá, že Romům jsou v Evropě stále odpírána jejich lidská práva a přibližně 80 % lidí romského původu žije pod hranicí ohrožení chudobou platnou v dané zemi; vzhledem k tomu, že Romové jsou součástí evropské kultury a hodnot a přispívají ke kulturnímu bohatství, rozmanitosti, hospodářství a společné historii EU; vzhledem k tomu, že ochrana a posilování kulturního dědictví spojeného s národnostními menšinami v členských státech hraje zásadní úlohu v sociální soudržnosti; vzhledem k tomu, že lidé romského původu musí být schopni se plně zapojit do plánování, provádění, hodnocení a sledování opatření na zlepšení jejich situace a mít v těchto procesech opravdové slovo;

B. vzhledem k tomu, že ženy a dívky romského původu jsou často podrobovány intersekcionální diskriminaci související s protiromským smýšlením a sexismem a se škodlivými stereotypy, a to jak ve společnosti obecně, tak v rámci jejich vlastních komunit; vzhledem k tomu, že představují jednu z nejvíce znevýhodněných skupin v členských státech, žijí v osadách k životu nevhodných a mají kvůli specifickým překážkám nerovný přístup ke vzdělání, práci, zdravotnickým službám, tekoucí vodě a hygienickým zařízením a patří mezi skupiny nejvíce postižené pandemií COVID-19;

C. vzhledem k tomu, že romské společenství je menšinou, jíž hrozí sociální vyloučení z důvodu nerovného přístupu ke vzdělání nebo nízké vzdělanosti, s čímž je spojen nedostatek kvalifikace požadované na trhu práce a v důsledku toho i k horší životní a zdravotní situaci; vzhledem k tomu, že u Romů je vysoce nad průměrem procento dětí, které nechodí do školy, předčasně ukončují školní docházku, a mladých, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET) –  68 % Romů ukončuje vzdělávání předčasně, přičemž cílem strategie Evropa 2020 v oblasti předčasného ukončování školní docházky je dosáhnout hranice 10 %; vzhledem k tomu, že pouze 18 % dětí romského původu pokračuje studiem na vyšším stupni vzdělávání; vzhledem k tomu, že je zapotřebí lepší podpora vzdělávání, plánování profesní dráhy a změna v postojích odborníků ve vzdělávání vůči romským studentům s cílem podpořit jejich pracovní dovednosti a přístup k zaměstnání;

D. vzhledem k tomu, že 72 % mladých žen romského původu ve věku 16 až 24 let není zaměstnaných ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy ve srovnání s 55 % mladých mužů romského původu; vzhledem k tomu, že 28 % všech žen romského původu dotazovaných v šetření EU-MIDIS II uvádí „práci v domácnosti“ jako svou hlavní činnost, ve srovnání s 6 % všech mužů; vzhledem k tomu, že tento poměr je u žen romského původu vysoký ve srovnání s ženami obecné populace[49]; vzhledem k tomu, že genderové stereotypy, tradice a patriarchální struktury poškozují ženy i muže, omezují práva žen a znemožňují dosažení rovnosti žen a mužů a nikdy je nelze používat jako záminku pro násilí či útlak: vzhledem k tomu, že mají-li se potírat stereotypy, je nezbytné používat nástroje genderově citlivého vzdělávání již od raného věku;

E. vzhledem k tomu, že velká část romské populace se stává nezávislou a zahajuje rodinný život ve velmi mladém věku; vzhledem k tomu, že mladé romské ženy s rodinami, které žijí v osadách k životu nevhodných, jsou vystaveny vysokému riziku exkluze a marginalizace; vzhledem k tomu, že tento jev je třeba chápat a řešit prostřednictvím genderově citlivých opatření společně s Romy; vzhledem k tomu, že je zapotřebí cílených a genderově citlivých investic zaměřených konkrétně na mladé ženy a muže romského původu, kteří uzavírají manželství, ukončují školní docházku a začínají pracovat v nízkém věku, což jim přináší jen málo kvalifikovaná pracovní místa s malou možností osobního rozvoje; vzhledem k tomu, že pro podporu mladých romských rodin je proto nezbytné poradenství, pomoc rodiny a znalosti o sexuálních a reprodukčních právech, což vyžaduje kulturně citlivou práci založenou na základních znalostech kulturních rozdílů a tradic ve vztahu mezi romskou a většinovou kulturou;

F. vzhledem k tomu, že ženy romského původu jsou obzvláště ohroženy chudobou, sociálním vyloučením a vážným omezením svých práv; vzhledem k tomu, že jim chybí přístup k bydlení a vzdělání, jejich zaměstnanost je ve srovnání s romskými muži i s obecnou populací výrazně nižší a jejich zdravotní práva jsou soustavně porušována; vzhledem k tomu, že specifické potřeby osob LGBTI + romského původu, romských žen se zdravotním postižením a starších Romů jsou stále závažným způsobem opomíjeny;

G. vzhledem k tomu, že ženy romského původu vykazují mnohem nižší míru zaměstnanosti (16 %) než muži z romského původu (34 %); vzhledem k tomu, že v obecné populaci je rozdíl mezi pohlavími také značný, ale není tak velký jako u osob romského původu (zaměstnáno je 71 % mužů oproti 57 % žen)[50];

H. vzhledem k tomu, že přístup ke zdravotní péči má pro ženy zvláštní význam, zejména bezpečný, včasný a plný přístup žen k sexuální a reprodukční zdravotní péči a právům s tím spojeným, neboť je základem pro dosažení genderové rovnosti;

I. vzhledem k tomu, že na západním Balkáně žije značný počet osob romského původu, jejichž situace je horší, co do střední délky života, zdraví, vzdělání a zaměstnanosti, než situace osob žijících v Evropské unii;

J. vzhledem k tomu, že ženy romského původu jsou soustavně vylučovány ze smysluplného zapojení do společnosti a demokracie a nejsou dostatečně zastoupeny v Evropském ani ve vnitrostátních parlamentech, ani na regionální či místní úrovni; vzhledem k tomu, že je nezbytné  prosazovat rovnost žen a mužů a rovnost pro menšiny v romské populaci; vzhledem k tomu, že při plánování, provádění, hodnocení a sledování opatření pro zlepšování situace Romů je třeba uplatňovat hledisko rovnosti žen a mužů;

K. vzhledem k tomu, že zásada nediskriminace a rovnosti jsou základními hodnotami zakotvenými ve Smlouvě o Evropské unii a v Listině základních práv Evropské unie; vzhledem k tomu, že osoby romského původu čelí specifickým překážkám v přístupu k veřejným službám v oblasti zaměstnání, bydlení a vzdělávání od raného dětství; vzhledem k tomu, že taková diskriminace má ještě větší dopad na ženy, neboť často musí převzít hlavní břemeno domácích povinností; vzhledem k tomu, že zvláštní potřeby obětí diskriminace z důvodu sexuální orientace zůstávají vážným způsobem opomíjeny;

L. vzhledem k tomu, že romská komunita byla významně zasažena hospodářským a sociálním dopadem krize způsobené onemocněním COVID-19; vzhledem k tomu, že mnozí její příslušníci přišli o denní příjem a mají omezený přístup k sociálním dávkám, jež byl často ztížen karanténními opatřeními; vzhledem k tomu, že počet trestných činů páchaných z nenávisti a případů  diskriminace romských občanů se v některých oblastech během pandemie zvýšil, přičemž nadmíru ohroženou skupinou jsou ženy a dívky;

1. s politováním konstatuje závažný fakt, že od přijetí rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020 nebyl učiněn dostatečný pokrok, pokud jde o posílení postavení romských žen a jejich začlenění;

2. naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, že při provádění strategie pro rovnost žen a mužů a ve všech fázích tvorby politik EU a ve všech politických oblastech, včetně plánu EU na podporu oživení a posíleného víceletého finančního rámce na období 2021–2027, budou zahrnuty ženy a dívky romského původu, a to v souladu s průřezovou zásadou intersekcionality, která je v této strategii uplatňována; vyzývá Komisi, aby zaručila uplatňování genderového hlediska v ambiciózním rámci EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů na období po roce 2020; vyzývá Komisi a členské státy, aby do příštích vnitrostátních strategií integrace Romů začlenily přístup citlivý k problematice genderu a dětí, a to na základě analýzy potřeb žen a dětí romského původu a cílených zásahů se zaměřením na práva žen romského původu, posilování postavení žen a začleňování hlediska rovnosti žen a mužů;

3. naléhavě vyzývá členské státy k faktickému pokroku při provádění místních opatření na podporu vnitrostátních strategií integrace Romů ve čtyřech klíčových oblastech: přístup ke vzdělávání, zaměstnání, zdravotní péči a bydlení; vyzývá proto vlády členských států, místní orgány a případně orgány EU, aby do přípravy, provádění, hodnocení a monitorování vnitrostátních strategií integrace Romů zapojily romské ženy, a to prostřednictvím ženských organizací, romských nevládních organizací a příslušných zúčastněných stran, a aby vytvořily vazby mezi subjekty bojujícími za rovnost žen a mužů, organizacemi pro práva žen a strategiemi sociálního začleňování s cílem budovat důvěru v místní komunity a zajistit přístup citlivý ke specifikům daných oblastí; dále Komisi vyzývá, aby se soustavně během celého procesu provádění strategie EU 2020 a vnitrostátních programů reforem zabývala otázkou rovnosti žen a mužů; vyzývá Komisi a členské státy, aby bojovaly proti nesnášenlivosti vůči Romům, která je formou rasismu, jež může vést ke strukturální diskriminaci;

4. vyzývá Komisi, aby předložila vývojový diagram integrace Romů v EU, v němž budou zaneseny úspěchy, cíle, zvláštní opatření pro dosažení těchto cílů, aktuální stav prováděcích opatření a další kroky;

5. zdůrazňuje, že je třeba respektovat sexuální a reprodukční zdraví a práva žen a dívek romského původu, což obnáší práci na zlepšení jejich přístupu ke komplexnímu sexuálnímu vzdělání, lékařským prohlídkám, předporodní a poporodní péči a plánování rodičovství, a to i pokud jde o bezpečné a legální přerušení těhotenství; důrazně odsuzuje etnickou segregaci žen romského původu ve zdravotnických zařízeních pro péči o zdraví matek; vyzývá členské státy k okamžitému zákazu všech forem etnické segregace ve zdravotnických zařízeních, mimo jiné i v zařízeních pro péči o zdraví matek; vyzývá členské státy k zajištění účinných a včasných nápravných prostředků pro oběti nucené a pod nátlakem provedené sterilizace, a to i vytvořením účinných režimů pro náhradu újmy;

6. vyzývá členské státy, aby do svých programů integrace Romů zahrnuly vzdělávací programy, zejména v oblasti předškolního vzdělávání, vzdělávání dospělých a celoživotního učení, a cílená opatření na řešení absencí a předčasného ukončování školní docházky s cílem zahrnout romské ženy do vzdělávání, a v důsledku toho i na trh práce; žádá členské státy, aby zlepšení situace romských žen a dívek začlenily do všech prioritních oblastí vnitrostátních strategií integrace Romů jakožto horizontální cíl a aby aktivně podporovaly jejich účast na společenském a politickém dění; naléhavě vyzývá členské státy, aby řešily genderově motivované násilí páchané ženách a dívkách romském původu, a to i pokud jde o předčasné a nucené sňatky, nedostatečný přístup k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům, nucenou sterilizaci, policejní brutalitu či různé další formy vykořisťování;

7. vyzývá proto všechny členské státy, které dosud neratifikovaly Istanbulskou úmluvu, aby tak okamžitě učinily;

8. vyzývá Komisi a členské státy, aby zahrnuly dívky a ženy romského původu explicitněji do politik trhu práce, včetně systému záruk pro mladé lidi;

9. zdůrazňuje, že je třeba zajistit lidem romského původu pracovní místa a bezpečí pro život a zabránit tomu, aby po tomto období upadli do ještě větší  chudoby a stali se ještě zranitelnějšími; vyzývá proto k provedení úmluv Mezinárodní organizace práce č. 190 a 189 s cílem posílit práva pracovníků, zejména žen, a zastavit neformální ekonomiku;

10. vyzývá členské státy, aby provedly ustanovení uvedená v doporučení Rady ze dne 9. prosince 2013[51], jimiž se podporují pracovní příležitosti ve veřejné službě pro osoby menšinového etnického původu, jako jsou osoby romského původu, a zejména ženy;

11. zdůrazňuje, že genderové rozdíly v účasti na trhu práce mezi osobami romského původu lze vysvětlit tím, že ženy vykonávají ve vyšší míře práci v domácnosti, která je jejich hlavní činností; vyzývá členské státy, aby bojovaly proti etnickým a genderovým stereotypům, které postihují ženy romského původu;

12. vyzývá členské státy, aby podporovaly větší zapojení podniků, zejména na místní úrovni, a zvážily podporu rozvoje sociálních podniků s cílem vytvořit udržitelná pracovní místa pro osoby romského původu se zvláštním zaměřením na ženy;

13. vyzývá Komisi a členské státy k vytvoření skutečného plánu financování, který by umožnil ženám, a zejména těm nejzranitelnějším, vymanit se z područí machistického a sexuálního násilí a umožnit jim získat nouzovou materiální a morální pomoc, přístup k bydlení, psychologickému a finančnímu poradenství a podpoře směrem k finanční nezávislosti;

14. zdůrazňuje, že je třeba zavést zvláštní pomoc nejzranitelnějším ženám, obětem obchodování s lidmi a prostituce, zajistit jim potřebnou péči a bezpečí, a vymanit je tak ze sexuálního vykořisťování;

15. očekává připravovanou strategii EU pro vymýcení obchodu s lidmi, neboť ženy a dívky romského původu jsou vůči němu obzvláště zranitelné; zdůrazňuje, že je třeba se jasně zaměřit na rovnost žen a mužů a soustředit se na práva obětí, a to i prostřednictvím opatření a strategií ke snížení poptávky; dále vyzývá Radu, aby odblokovala jednání o horizontální antidiskriminační směrnici, neboť je nezbytným předpokladem pro dosažení rovnosti v EU;

16. vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly veřejné politiky s cílem vytvořit prostředí, v němž by lidé romského původu mohli s důvěrou hlásit případy diskriminačního zacházení, včetně diskriminačního etnického profilování, a věděli by, že jejich stížnosti jsou brány vážně a příslušné orgány se jimi zabývají;

17. vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly přístup osob romského původu ke spravedlnosti se zaměřením na oběti vícenásobné diskriminace, jako jsou ženy, LGBTI+ a osoby bez občanství, a posílily schopnost orgánů pro rovné zacházení řešit diskriminaci osob romského původu;

18. vyzývá členské státy, aby bojovaly proti územní segregaci, nucenému vystěhovávání a bezdomovectví, kterým muži a ženy romského původu čelí; se znepokojením konstatuje, že podle zprávy Komise o provádění za rok 2019[52] je bydlení oblastí politiky, jež zahrnuje nejméně příkladů slibných přístupů, které by sdílelo více zemí; vyzývá proto členské státy, aby přijaly opatření s cílem výrazně zlepšit podmínky bydlení transparentními politikami a aby namísto zlepšení kvality bydlení v segregovaném prostředí směřovaly k desegregaci jako své dlouhodobé prioritě; zdůrazňuje, že je třeba příjemce podpory romského původu zapojit  do navrhování a zavádění způsobů řešení problematiky bydlení na komunitní i individuální úrovni;

19. vyzývá členské státy, aby zajistily, že se úsporná opatření nedotknou nepřiměřeně romských či kočovných žen a že při rozpočtových rozhodnutích budou dodržovány zásady týkající se lidských práv; vybízí členské státy, aby vytvořily programy specificky zaměřené na podporu žen romského původu, které zvýší jejich účast prostřednictvím vzdělávání (včetně kulturního, historického a občanského), profesní činnosti, ochrany zdraví a lepšího bydlení, a aby řešily všechny oblasti případné diskriminace; vyzývá Komisi, aby zvážila nový nástroj financování nebo podprogram, který by byl propojen se stávajícím programem EU pro financování vzdělávání a sociálních záležitostí a zaměřen na cílenou a specificky vytvořenou podporu při poskytování kvalitního vzdělávání žákům romského původu, a zejména dívkám;

20. zdůrazňuje, že je důležité podněcovat mládež romského původu k dokončování vyššího vzdělávání, čímž si zlepší své profesní vyhlídky a budou se moci lépe zapojit do společnosti;

21. vyzývá členské státy, aby v rámci svých vnitrostátních strategií kladly větší důraz na územní hlediska sociálního začlenění a aby se prostřednictvím komplexních, integrovaných rozvojových programů zaměřily na nejvíce znevýhodněné mikroregiony;

22. vyzývá Komisi a členské státy, aby při vypracovávání zvláštních opatření v rámci svých vnitrostátních strategií integrace Romů prováděly posouzení jejich dopadů na rovnost žen a mužů;

23. vyzývá členské státy, aby zajistily, že děti romského původu budou mít rovný přístup ke kvalitní a cenově dosažitelné péči o děti a ke vzdělávání dětí v raném věku, ke službám pro rozvoj dětí a vzdělávání založenému na partnerství s rodiči, a aby znovu zavedly barcelonské cíle týkající se péče o děti a rozvíjely dostupné, cenově přijatelné a kvalitní služby péče pro celý život;

24. vyzývá členské státy, aby přijaly všechna nezbytná opatření, jež zamezí propouštění těhotných zaměstnankyň či zaměstnankyň na mateřské dovolené, a období výchovy dětí případně uznaly za dobu započitatelnou do nároků na důchod;

25. vyzývá členské státy, aby podporovaly sítě studentů romského původu s cílem posílit jejich vzájemnou solidaritu a více upozorňovat na úspěchy, kterých studenti romského původu dosáhli, a s cílem překonat jejich izolaci;

26. vyzývá členské státy, aby podporovaly zapojení romských rodin do školních aktivit, aby posuzovaly školy, v nichž děti a mládež romského původu studují, a provedly veškeré změny nezbytné k zajištění jejich integrace do vzdělávacího systému a k tomu, aby všichni vzdělání dokončili; poukazuje na to, že zvláštní opatření by se měla zaměřit na dívky romského původu, a to na základě úspěšných případů potvrzených akademickou obcí;

27. zdůrazňuje, že by v rámci celé Evropy včetně balkánské oblasti mělo docházet k výměně osvědčených postupů mezi členskými státy a že by tyto postupy měly být podporovány, např. pokud jde o strukturu podpory bydlení a mobility, přístup ke zdravotní péči, a to i v souvislosti se sexuálním a reprodukčním zdravím a právy v této oblasti, a pokud jde o zdravotní pojištění, daňové politiky a podporu zařízení péče o děti v předškolním věku; konstatuje, že daňová politika by měla být optimalizována s cílem posílit pobídky pro účast žen romského původu na trhu práce;

28. vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že budou dodržována základní práva žen a dětí romského původu, a to za použití různých prostředků včetně osvětových kampaní, s cílem zajistit, aby si ženy a dívky romského původu byly vědomy svých práv vyplývajících z platných vnitrostátních právních předpisů týkajících se rovnosti žen a mužů a diskriminace, a aby dále bojovaly proti patriarchálním a sexistickým tradicím;

29. žádá členské státy, aby prováděly stávající i budoucí doporučení pro jednotlivé země vydávaná v rámci evropského semestru, včetně opatření pro ženy romského původu v rámci dohod o partnerství; dále zdůrazňuje, že je třeba systematicky shromažďovat rozsáhlá členěná data a ukazatele dopadu pro účely vývoje politik a zajištění měření a sledování pokroku; připomíná význam budování kapacit v obou oblastech;

30. zdůrazňuje, že vnitrostátní strategie integrace Romů se musí zaměřit na posílení postavení žen romského původu, aby mohly převzít kontrolu nad svým vlastním životem na základě toho, že se stanou viditelnými aktérkami změny ve svých komunitách a využijí svých hlasů k ovlivňování politik a programů, které se jich týkají; zdůrazňuje, že vnitrostátní strategie integrace Romů musí posílit socioekonomickou odolnost žen romského původu (tj. jejich schopnost přizpůsobit se rychle se měnícímu hospodářskému prostředí), a to prostřednictvím úspor a opatření proti ztrátě hodnoty aktiv.

 

 

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	3.7.2020
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	27 7 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Christine Anderson, Simona Baldassarre, Robert Biedroń, Vilija Blinkevičiūtė, Annika Bruna, Margarita de la Pisa Carrión, Rosa Estaràs Ferragut, Frances Fitzgerald, Cindy Franssen, Heléne Fritzon, Lina Gálvez Muñoz, Lívia Járóka, Arba Kokalari, Alice Kuhnke, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, Andżelika Anna Możdżanowska, Maria Noichl, Pina Picierno, Sirpa Pietikäinen, Samira Rafaela, Evelyn Regner, Diana Riba i Giner, Eugenia Rodríguez Palop, María Soraya Rodríguez Ramos, Christine Schneider, Isabella Tovaglieri, Ernest Urtasun, Hilde Vautmans, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Chrysoula Zacharopoulou
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Abir Al-Sahlani, Elena Kountoura, Terry Reintke, Jadwiga Wiśniewska

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

27	+
GUE/NGL	Elena Kountoura, Eugenia Rodríguez Palop
PPE	Rosa Estaràs Ferragut, Frances Fitzgerald, Cindy Franssen, Lívia Járóka, Arba Kokalari, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, Sirpa Pietikäinen, Christine Schneider, Elissavet Vozemberg-Vrionidi
Renew	Abir Al-Sahlani, Samira Rafaela, María Soraya Rodríguez Ramos, Hilde Vautmans, Chrysoula Zacharopoulou
S&D	Robert Biedroń, Vilija Blinkevičiūtė, Heléne Fritzon, Lina Gálvez Muñoz, Maria Noichl, Pina Picierno, Evelyn Regner
Verts/ALE	Alice Kuhnke, Terry Reintke, Diana Riba i Giner, Ernest Urtasun

 

7	-
ECR	Margarita de la Pisa Carrión, Andżelika Anna Możdżanowska, Jadwiga Wiśniewska
ID	Christine Anderson, Simona Baldassarre, Annika Bruna, Isabella Tovaglieri

 

0	0

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

 

 

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí	3.9.2020
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	52 9 5
Členové přítomní při konečném hlasování	Magdalena Adamowicz, Malik Azmani, Katarina Barley, Pernando Barrena Arza, Pietro Bartolo, Nicolas Bay, Vladimír Bilčík, Vasile Blaga, Ioan-Rareş Bogdan, Patrick Breyer, Saskia Bricmont, Joachim Stanisław Brudziński, Jorge Buxadé Villalba, Damien Carême, Caterina Chinnici, Clare Daly, Anna Júlia Donáth, Lena Düpont, Cornelia Ernst, Laura Ferrara, Nicolaus Fest, Jean-Paul Garraud, Sylvie Guillaume, Andrzej Halicki, Balázs Hidvéghi, Evin Incir, Sophia in ‘t Veld, Patryk Jaki, Lívia Járóka, Marina Kaljurand, Assita Kanko, Fabienne Keller, Peter Kofod, Moritz Körner, Alice Kuhnke, Juan Fernando López Aguilar, Lukas Mandl, Nuno Melo, Roberta Metsola, Nadine Morano, Javier Moreno Sánchez, Maite Pagazaurtundúa, Nicola Procaccini, Paulo Rangel, Terry Reintke, Diana Riba i Giner, Ralf Seekatz, Birgit Sippel, Sylwia Spurek, Tineke Strik, Ramona Strugariu, Annalisa Tardino, Tomas Tobé, Dragoş Tudorache, Milan Uhrík, Tom Vandendriessche, Bettina Vollath, Jadwiga Wiśniewska, Elena Yoncheva, Javier Zarzalejos
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Malin Björk, Klára Dobrev, Nathalie Loiseau, Kostas Papadakis, Domènec Ruiz Devesa, Loránt Vincze

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

52	+
PPE	Magdalena ADAMOWICZ, Vladimír BILČÍK, Vasile BLAGA, Ioan-Rareş BOGDAN, Lena DÜPONT, Andrzej HALICKI, Balázs HIDVÉGHI, Lívia JÁRÓKA, Lukas MANDL, Nuno MELO, Roberta METSOLA, Nadine MORANO, Paulo RANGEL, Ralf SEEKATZ, Tomas TOBÉ, Loránt VINCZE, Javier ZARZALEJOS
S&D	Katarina BARLEY, Pietro BARTOLO, Caterina CHINNICI, Klára DOBREV, Sylvie GUILLAUME, Evin INCIR, Marina KALJURAND, Juan Fernando LÓPEZ AGUILAR, Javier MORENO SÁNCHEZ, Domènec RUIZ DEVESA, Birgit SIPPEL, Sylwia SPUREK, Bettina VOLLATH, Elena YONCHEVA
RENEW	Malik AZMANI, Anna Júlia DONÁTH, Sophia in 't VELD, Fabienne KELLER, Moritz KÖRNER, Nathalie LOISEAU, Maite PAGAZAURTUNDÚA, Ramona STRUGARIU, Dragoş TUDORACHE
GREENS/EFA	Patrick BREYER, Saskia BRICMONT, Damien CARÊME, Alice KUHNKE, Terry REINTKE, Diana RIBA I GINER, Tineke STRIK
EUL/NGL	Pernando BARRENA ARZA, Malin BJÖRK, Clare DALY, Cornelia ERNST
NI	Laura FERRARA

 

9	-
ID	Nicolas BAY, Nicolaus FEST, Jean-Paul GARRAUD, Peter KOFOD, Annalisa TARDINO, Tom VANDENDRIESSCHE
ECR	Jorge BUXADÉ VILLALBA, Nicola PROCACCINI
NI	Milan UHRÍK

 

5	0
ECR	Joachim Stanisław BRUDZIŃSKI, Patryk JAKI, Assita KANKO, Jadwiga WIŚNIEWSKA
NI	Kostas PAPADAKIS

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

• [1] Internetové stránky Evropské komise: Kdo jsou Romové?
• [2] Roma Education in Europe, Practices, policies and politics (Vzdělávání Romů v Evropě, praxe, strategie a politiky), Maja Miskovic (editorka), 2013.
• [3] Agentura Evropské unie pro základní práva, šetření z roku 2019 s názvem Romové a Travelleři, klíčová zjištění ze šesti členských států EU, včetně Spojeného království (návrh, očekávané zveřejnění v červenci 2020).
• [4] Agentura Evropské unie. Druhé šetření o menšinách a diskriminaci v Evropské unii, Romové – vybrané výsledky, 2016.
• [5] Doporučení Rady ze dne 9. prosince 2013 o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů v členských státech.
• [6] Evropská komise: Zpráva o hodnocení rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020.
• [7] Přetrvávající znepokojení: nesnášenlivost vůči Romům jako překážka pro začleňování Romů, s. 28, Agentura EU pro základní práva, 2018.
• [8] Zpráva o vnitrostátních strategiích integrace Romů: Hlavní závěry, Evropská komise, září 2019.
• [9] Zpráva o vnitrostátních strategiích integrace Romů: Hlavní závěry, s. 3, Evropská komise, 2019.
• [10] Hodnocení rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020 v polovině období, závěrečná zpráva, s. 41, Evropská komise, 2018.
• [11] Eurodiakonie: Na cestě ke strategii EU pro začleňování Romů na období po roce 2020, s. 4.
• [12] Termín „Romové“ zahrnuje různé skupiny, mezi něž patří Romové, Cikáni, Travelleři, Manušové, Aškalové, Sintové a Bojaši. „Romové“ je pojem běžně používaný v politických dokumentech a diskusích EU.
• [13] Revisiting the EU Roma Framework: Assessing the European Dimension for the Post-2020 Future (Přehodnocení rámce EU pro Romy: Posouzení evropského rozměru pro budoucnost v období po roce 2020), Open Society Institute, Anna Mirga-Kruszelnická, březen 2017, s. 5.
• [14] Studie zur aktuellen Bildungssituation deutscher Sinti und Roma 2011.
• [15] Agentura Evropské unie pro základní práva, šetření s názvem Romové a Travelleři z roku 2019, vybraná klíčová zjištění ze šesti členských států EU včetně Spojeného království (návrh, zveřejnění se očekává v červenci 2020).
• [16] Lipská studie věnovaná autoritářství z roku 2018: Téměř jedna třetina Němců podporuje xenofobní názory.
• [17] Koronavirus: Nevládní organizace varují proti vyloučení Romů z reakce EU na krizovou situaci.
• [18] Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22.
• [19] Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16.
• [20] Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 55.
• [21] Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 13.
• [22] Úř. věst. C 378, 24.12.2013, s. 1.
• [23] Úř. věst. C 328, 6.9.2016, s. 4.
• [24] Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 171.
• [25] Přijaté texty, P8_TA(2019)0032.
• [26] Přijaté texty, P8_TA(2019)0075.
• [27] Přijaté texty, P8_TA(2018)0032
• [28] Přijaté texty, P8_TA(2018)0067
• [29] Texts adopted, P8_TA(2018)0428
• [30] Přijaté texty, P8_TA(2018)0447
• [31] Evropská komise, Zpráva o provádění vnitrostátních strategií integrace Romů – 2019.
• [32] Evropská komise, Hodnocení rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů v polovině období.
• [33] Agentura Evropské unie pro základní práva, Druhé šetření o menšinách a diskriminaci v Evropské unii, Romové – vybraná zjištění, 2016.
• [34] Agentura Evropské unie pro základní práva, Druhé šetření o menšinách a diskriminaci v Evropské unii, Romové – vybrané výsledky, 2016
• [35] Zpráva Komise ze dne 5. září o provádění vnitrostátních strategií integrace Romů, COM(2019)0406, s. 3.
• [36] COM (2019) 0406, s. 4.
• [37] Opatření v oblasti začleňování Romů oznámená podle rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů, SWD(2019) 320 final, PART 1/2,  s. 18
• [38] Zprávy odborníků vycházející z výhledových aspektů hodnocení rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů s ohledem na rozmanitost romské populace v rámci iniciativy EU pro rovnost a začlenění Romů na období po roce 2020, leden 2020, s. 16.
• [39] COM(2019)0406.
• [40] Přijaté texty, P8_TA(2019)0075.
• [41] Přijaté texty, P8_TA(2019)0350.
• [42] Fresno JM, Lajčáková J, Szira J, Mačáková S, Karoly M, Rossi M, „A meta-evaluation of interventions for Roma inclusion“ (Metahodnocení intervencí pro začleňování Romů), Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2019.
• [43] Čl. 3 odst. 1 písm. h) směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ, Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22.
• [44] A meta-evaluation of interventions for Roma inclusion, Společné výzkumné středisko, 2019, Úřad pro publikace Evropské unie
• [45] Úř. věst.  L 167, 4.7.2018, s. 28.
• [46] Příloha XI o podmínkách ex ante, část I: Tematické podmínky ex ante, Investiční priority 9.2 nařízení  nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu, Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.
• [47] Anna Mirga-Kruszelnicka, Revisiting the EU Roma Framework: Assessing the European Dimension for the Post-2020 Future (Přezkoumání rámce EU pro Romy: Posouzení evropské dimenze pro budoucnost po roce 2020), Open Society Institute, červen 2017, s.17.
• [48] Evropský účetní dvůr, Zvláštní zpráva č. 14/2016 s názvem „Politické iniciativy a finanční podpora EU v oblasti romské integrace:  v posledním desetiletí bylo dosaženo významného pokroku, avšak je zapotřebí dalšího úsilí přímo v terénu“, 2016.
• [49] Druhé šetření o menšinách a diskriminaci v Evropské unii, FRA (2016).
• [50] Druhé šetření o menšinách a diskriminaci v Evropské unii, FRA (2016).
• [51] Úř. věst. C 378, 24.12.2013, s.1.
• [52] Dokument SWD(2019)0320 final.