ZPRÁVA o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie

7.9.2020 - (COM(2020)0220 – C9-0160/2020 – 2020/0097(COD)) - ***I

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
Zpravodaj: Nikos Androulakis
Zpravodaj (*):
Tomas Tobé, Výbor pro rozvoj
(*) Přidružený výbor – článek 57 jednacího řádu

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie

(COM(2020)0220 – C9-0160/2020 – 2020/0097(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2020)0220),

– s ohledem na čl. 294 odst. 2 a články 196 odst. 2 a 322 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0160/2020),

– s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,

– s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

 po konzultaci s Účetním dvorem,

– s ohledem na články 59 a 40 jednacího řádu,

– s ohledem na stanovisko Rozpočtového výboru,

– s ohledem na dopis Výboru pro rozvoj,

– s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A9-0148/2020),

1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

 

Pozměňovací návrh  1

Návrh rozhodnutí

Právní východisko 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 196 a čl. 322 odst. 1 písm. a) této smlouvy,	s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 196 této smlouvy,

Pozměňovací návrh  2

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 1 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(1a) Změna klimatu vede na celém světě ke zvýšení četnosti, intenzity a složitosti přírodních katastrof a rozvojové země, zejména nejméně rozvinuté země a malé ostrovní rozvojové státy jsou obzvláště zranitelné, a to na jedné straně z důvodu omezené schopnosti přizpůsobit se dopadům změny klimatu a zajistit jejich zmírnění a nedostatečné schopnosti reagovat na katastrofy související s klimatem a na druhé straně kvůli tomu, že jsou v důsledku své zeměpisné polohy vystaveny povodním, suchu a lesním požárům.

Pozměňovací návrh  3

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(2) Ačkoli se uznává přímá odpovědnost členských států za předcházení přírodním a člověkem způsobeným katastrofám i za připravenost a odezvu na ně, mechanismus Unie podporuje solidaritu mezi členskými státy v souladu s čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii.	(2) Ačkoli přímou odpovědnost za předcházení přírodním a člověkem způsobeným katastrofám i za připravenost a odezvu na ně mají nadále členské státy, mechanismus Unie, a zejména pak kapacity rescEU, podporují solidaritu mezi členskými státy v souladu s čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii tím, že doplňují stávající kapacity členských států a zajišťují účinnější připravenost a odezvu tam, kde jsou kapacity na vnitrostátní úrovni nedostatečné.

Pozměňovací návrh  4

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 2 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(2a) Lesní požáry ohrožují lidské životy, živobytí a biologickou rozmanitost, způsobují uvolnění vysokých množství emisí uhlíku a snižují schopnost planety absorbovat uhlík, což dále zhoršuje změnu klimatu. Obzvláště znepokojivé jsou situace, kdy jsou požárem zničeny primární lesní porosty nebo radioaktivně kontaminované oblasti. Nárůst katastrof souvisejících s klimatem, včetně lesních požárů, vyžaduje posílení operací mechanismu civilní ochrany Unie mimo Unii, včetně činností zaměřených na prevenci a připravenost na katastrofy.

Pozměňovací návrh  5

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(3) Bezprecedentní zkušenost s pandemií COVID-19 ukázala, že účinnost Unie při zvládání krizí je omezena jednak rozsahem jejího rámce řízení, jednak mírou připravenosti Unie v případě katastrof postihujících většinu členských států.	(3) Bezprecedentní zkušenost s pandemií COVID-19 ukázala, že účinnost Unie při zvládání krizí je omezena jednak rozsahem jejího rámce řízení, jednak mírou připravenosti Unie v případě katastrof postihujících většinu členských států. Kromě toho je zřejmé, že Unie a členské státy nejsou dostatečně připraveny na extrémnější a komplexnější katastrofy s dalekosáhlými a dlouhodobějšími globálními následky, jako je rozsáhlá pandemie. Je proto nezbytné, aby opatření členských států v oblasti civilní ochrany byla lépe koordinována a aby byl posílen systém rescEU.

Pozměňovací návrh  6

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 3 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(3a) Zkušenosti s krizí COVID-19 ukázaly, že Unie a členské státy nejsou dostatečně připraveny reagovat na mimořádné události velkého rozsahu a že stávající právní rámec není pro daný účel dostatečně vhodný. Krize COVID-19 rovněž poukázala na to, jak nebývalého rozsahu mohou nabýt důsledky katastrof pro lidské zdraví, životní prostředí, společnost a hospodářství. Vzhledem k tomu, že je třeba posílit schopnost a činnost Unie v oblasti ochrany zdraví a civilní ochrany je nezbytné, aby kapacity rescEU byly posíleny a staly se flexibilnějšími a rychlejšími a aby byly lépe koordinovány s vnitrostátními orgány civilní ochrany. Je rovněž nezbytné, aby členské státy poskytovaly dostatečné informace o tom, jak předcházejí mimořádným událostem a jak jsou na ně připraveny.

Pozměňovací návrh  7

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 3 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(3b) S cílem zajistit co největší transparentnost a odpovědnost vůči občanům Unie by měla Komise poskytnout pokyny, jak měřit podíl výdajů v rámci mechanismu civilní ochrany Unie, který by měl být kvalifikován jako oficiální rozvojová pomoc.

Pozměňovací návrh  8

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 3 c (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(3c) Vzhledem ke zkušenostem s pandemií COVID-19 a s ohledem na potřebu posílit schopnost Unie reagovat v oblasti zdraví a civilní ochrany by měly být kapacity rescEU výrazně posíleny, aby se zlepšila jejich výkonnost v každém ze tří pilířů mechanismu Unie: prevenci, připravenosti a reakci.

Pozměňovací návrh  9

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(5) Abychom byli v budoucnu lépe připraveni čelit takovýmto událostem, je třeba naléhavého zásahu s cílem posílit mechanismus Unie.	(5) Abychom byli v budoucnu lépe připraveni čelit takovýmto událostem, je třeba naléhavého zásahu s cílem posílit mechanismus Unie. Posílení mechanismu Unie by mělo doplňovat politiky a fondy Unie, ale nemělo by nahrazovat začlenění zásady odolnosti vůči katastrofám do těchto politik a fondů.

Pozměňovací návrh  10

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(6) Pro zlepšení plánování v oblasti prevence a připravenosti by Unie měla i nadále prosazovat investice do prevence katastrof napříč odvětvími a komplexní přístupy k řízení rizik, které podporují prevenci a připravenost, přičemž by měla zohlednit přístup zohledňující širokou škálu rizik, přístup založený na ekosystémech a pravděpodobné dopady změny klimatu, a to v úzké spolupráci s příslušnými vědeckými obcemi a s klíčovými hospodářskými subjekty. Proto by se pozornost měla soustředit na meziodvětvové přístupy zohledňující všechna rizika a založené na cílech odolnosti platných pro celou Unii, které by sloužily jako podklad pro základní definici kapacit a připravenosti. Při definování cílů odolnosti platných pro celou Unii musí Komise spolupracovat s členskými státy.	(6) Pro zlepšení odolnosti a plánování v oblasti prevence a připravenosti by Unie měla posílit investice do prevence katastrof přeshraničně a napříč odvětvími – včetně katastrof, k nimž dochází z důvodu seismické činnosti, jako jsou zemětřesení, nebo z důvodu povodní či hydrogeologické nestability, jako jsou sesuvy půdy – a komplexní přístupy k řízení rizik, které podporují prevenci a připravenost, přičemž by měla zohlednit přístup zohledňující širokou škálu rizik, přístup založený na ekosystémech a pravděpodobné dopady změny klimatu, a to v úzké spolupráci s příslušnými vědeckými obcemi a s klíčovými hospodářskými subjekty. Proto by se pozornost měla soustředit na meziodvětvové přeshraniční přístupy zohledňující všechna rizika a založené na cílech odolnosti platných pro celou Unii, které by sloužily jako podklad pro základní definici kapacit a připravenosti. Při definování cílů odolnosti platných pro celou Unii musí Komise spolupracovat s členskými státy a Evropským parlamentem.

Pozměňovací návrh  11

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 6 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(6a) S cílem zajistit účinné předcházení katastrofám by měly být za klíčové považovány zátěžové testy a proces certifikace kapacit v oblasti reakce. Pravidelná posouzení rizik na regionální a místní úrovni jsou nezbytná k tomu, aby mohly vnitrostátní orgány v případě potřeby přijmout opatření k posílení odolnosti, a to i s využitím stávajících finančních prostředků Unie. Tato posouzení rizik by se měla zaměřit na zvláštnosti jednotlivých regionů, jako je seismická činnost, časté povodně nebo lesní požáry. Posouzení by měla rovněž zahrnovat úroveň přeshraniční spolupráce, aby měl mechanismus Unie podrobné informace o místně dostupných kapacitách, což umožní cílenější zásah.

Pozměňovací návrh  12

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 6 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(6b) Příprava cílů Unie v oblasti odolnosti vůči katastrofám na podporu opatření v oblasti prevence a připravenosti by měla zahrnovat přesné posouzení a zohledňovat dlouhodobé sociální dopady zaznamenané v první fázi po odeznění mimořádných událostí, které jsou řízeny agenturami civilní ochrany, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována nejzranitelnějším osobám.

Pozměňovací návrh  13

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 8 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(8a) Sdruží-li se zdroje, dojde k propojení na úrovni záchranných týmů, odborníků a vybavení, které členské státy vždy udržují v pohotovostním režimu pro mise Unie v oblasti civilní ochrany. Tyto týmy musí nezbytně splňovat náročná kritéria kvality a spolehlivosti, aby byla zajištěna jejich interoperabilita.

Pozměňovací návrh  14

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 9

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(9) Mechanismus Unie by měl využívat vesmírných infrastruktur Unie, jako je například Evropský program monitorování Země (Copernicus), Galileo, evropský systém pro získávání poznatků o situaci ve vesmíru a družicová komunikace v rámci státní správy (GOVSATCOM), které poskytují důležité nástroje na úrovni Unie umožňující reagovat na vnitřní a vnější mimořádné události. Systémy řízení mimořádných situací v rámci programu Copernicus poskytují středisku podporu v jednotlivých fázích mimořádných situací, od včasného varování a prevence katastrof až po obnovu. Úkolem družicové komunikace v rámci státní správy je poskytovat bezpečnou možnost satelitní komunikace konkrétně přizpůsobenou potřebám uživatelů z řad vládních institucí při řízení mimořádných situací. Program Galileo je první infrastruktura družicové navigace a určování polohy, která je navržena speciálně pro civilní účely v Evropě i ve světě a již lze využívat i v jiných oblastech, jako je například řízení mimořádných situací, včetně činností v oblasti včasného varování. Příslušné služby systému Galileo zahrnují zásahovou službu, která prostřednictvím signálů vysílá varování týkající se přírodních katastrof nebo jiných mimořádných událostí v určitých oblastech. Členské státy by měly mít možnost tuto službu využívat. Pokud se k tomu rozhodnou, měly by za účelem ověření platnosti systému určit vnitrostátní orgány oprávněné k využívání této zásahové služby a informovat o tom Komisi.	(9) Mechanismus Unie by měl využívat vesmírných infrastruktur Unie, jako je například Evropský program monitorování Země (Copernicus), Galileo, evropský systém pro získávání poznatků o situaci ve vesmíru a družicová komunikace v rámci státní správy (GOVSATCOM), které poskytují důležité nástroje na úrovni Unie umožňující reagovat na vnitřní a vnější mimořádné události. Systémy řízení mimořádných situací v rámci programu Copernicus poskytují středisku podporu v jednotlivých fázích mimořádných situací, od včasného varování a prevence katastrof až po obnovu. Úkolem družicové komunikace v rámci státní správy je poskytovat bezpečnou možnost satelitní komunikace konkrétně přizpůsobenou potřebám uživatelů z řad vládních institucí při řízení mimořádných situací. Program Galileo je první infrastruktura družicové navigace a určování polohy, která je navržena speciálně pro civilní účely v Evropě i ve světě a již lze využívat i v jiných oblastech, jako je například řízení mimořádných situací, včetně činností v oblasti včasného varování. Příslušné služby systému Galileo zahrnují zásahovou službu, která prostřednictvím signálů vysílá varování týkající se přírodních katastrof nebo jiných mimořádných událostí v určitých oblastech. S ohledem na její potenciál zachraňovat životy by členské státy měly být rozhodně nabádány k tomu, aby tuto službu využívaly. Pokud se k tomu rozhodnou, měly by za účelem ověření platnosti systému určit vnitrostátní orgány oprávněné k využívání této zásahové služby a informovat o tom Komisi.

Pozměňovací návrh  15

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 9 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(9a) Mechanismus Unie a kapacity rescEU by měly být koncipovány tak, aby Unii umožňovaly účinně reagovat na širokou škálu mimořádných událostí. Změna klimatu vede ke zvýšení četnosti, intenzity a komplexnosti přírodních katastrof v Unii i jinde ve světě a vyžaduje vysokou míru solidarity mezi zeměmi. Mnohé členské státy jsou každoročně sužovány lesními požáry, které zničí tisíce hektarů půdy a vyžádají si mnoho lidských životů. Tato situace byla obzvláště patrná během období lesních požárů v Portugalsku v roce 2017, které vedlo k návrhu kapacit rescEU, který předložila Komise v listopadu 2017. Členské státy, včetně těch, které byly nejvíce zasaženy lesními požáry, mají často nedostatečnou kapacitu v oblasti prevence a reakce.  Je proto zásadní, aby byla posílena prevence katastrof a připravenost a reakce na ně a aby mechanismus Unie zahrnoval dostatečné kapacity, a to i během přechodného období rescEU, a sice na to, aby bylo možné zasáhnout v případě, že dojde k lesním požárům a jiným přírodním katastrofám.

Pozměňovací návrh  16

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 9 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(9b) Během pandemie COVID-19 vycházela Komise ze stávajících ustanovení rozhodnutí č. 1313/2013/EU, která jí umožnila zahrnout do kapacit rescEU zdravotnické zásoby sestávající z lékařských protiopatření, např. zdravotnického vybavení pro intenzivní péči, osobních ochranných prostředků, laboratorního vybavení, vakcín a terapeutik, aby byla připravena a mohla reagovat na závažné přeshraniční zdravotní hrozby. Z tohoto zdravotnického vybavení byly osobní ochranné prostředky dodány do členských států a kandidátských zemí. Nicméně protože kapacity rescEU mohou pořizovat, pronajímat nebo pronajímat formou leasingu pouze členské státy, uplynul od přijetí prováděcího aktu pro vytvoření výše uvedených zásob do prvního nasazení příslušného zdravotnického vybavení a dodávek více než měsíc.

Pozměňovací návrh  17

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(10) Aby měla Unie operativní schopnost rychle reagovat na mimořádnou událost velkého rozsahu nebo na událost s nízkou pravděpodobností výskytu, ale s velkým dopadem, jako je pandemie COVID-19, měla by mít možnost pořizovat, pronajímat, pronajímat formou leasingu nebo smluvně zajišťovat kapacity rescEU, aby tak byla schopna pomáhat členským státům přetíženým mimořádnými událostmi velkého rozsahu v souladu s podpůrnými pravomocemi v oblasti civilní ochrany a se zvláštním důrazem na zranitelné osoby. Tyto kapacity musí být předem umístěny v logistických střediscích uvnitř Unie nebo ze strategických důvodů rozmístěny prostřednictvím důvěryhodných sítí středisek, jako jsou humanitární pohotovostní sklady Spojených národů.	(10) Aby měla Unie operativní schopnost rychle a účinně reagovat na mimořádné události velkého rozsahu a rovněž přeshraničního charakteru nebo na události s nízkou pravděpodobností výskytu, ale s velkým dopadem, jako je pandemie COVID-19, měla by mít možnost samostatně pořizovat, pronajímat, pronajímat formou leasingu nebo smluvně zajišťovat kapacity rescEU, aby tak byla schopna pomáhat členským státům přetíženým mimořádnými událostmi velkého rozsahu a v souladu s podpůrnými pravomocemi v oblasti civilní ochrany. Tyto kapacity musí být předem umístěny v logistických střediscích uvnitř Unie. Agentury EMA a ECDC by měly být v případě potřeby konzultovány při vymezování, řízení a distribuci kapacit určených k reakci na mimořádné situace v oblasti zdravotní péče.

Pozměňovací návrh  18

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 10 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(10a) Při provádění činností mechanismu Unie je třeba věnovat zvláštní pozornost ochraně zranitelných osob. S cílem zabránit genderově podmíněnému násilí, včetně domácího násilí v době krize, měla by Komise spolu s členskými státy vypracovat v rámci mechanismu civilní ochrany Unie pokyny založené na osvědčených postupech na podporu obětí genderově podmíněného násilí.

Pozměňovací návrh  19

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 10 b (nový)

Draft legislative resolution	Pozměňovací návrh
	(10b) Na základě zásad solidarity a všeobecně dostupných kvalitních služeb v oblasti zdravotní péče a rovněž ústřední úlohy Unie při urychlování pokroku v oblasti celosvětových problémů týkajících se zdraví by měl mechanismus civilní ochrany Unie v součinnosti s dalšími příslušnými programy Unie, které by měl doplňovat, zejména s programem „EU pro zdraví“, zajistit lepší kapacity v oblasti prevence, připravenosti a reakce na mimořádné události v oblasti zdravotní péče.

Pozměňovací návrh  20

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(11) Kapacity rescEU pořízené, pronajaté, pronajaté formou leasingu nebo jinak smluvně zajištěné členskými státy lze využívat pro vnitrostátní účely, avšak jen tehdy, pokud nejsou využívány nebo nejsou zapotřebí pro účely operací odezvy v rámci mechanismu Unie.	(11) Kapacity rescEU pořízené, pronajaté, pronajaté formou leasingu nebo jinak smluvně zajištěné členskými státy nebo Komisí lze využívat pro vnitrostátní účely v členských státech, ve kterých jsou umístěny, avšak jen tehdy, pokud nejsou využívány nebo nejsou zapotřebí pro účely operací odezvy v rámci mechanismu Unie, přičemž přednostně se kapacity využívají k řešení mimořádných situací přeshraničního charakteru.

Pozměňovací návrh  21

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(12) V případě potřeby má Unie zájem reagovat na mimořádné události ve třetích zemích. Ačkoli primárním důvodem pro vytvoření kapacit rescEU bylo jejich využití jako záchranné sítě v rámci Unie, v řádně odůvodněných případech a s přihlédnutím k humanitárním zásadám by mohly být rozmístěny i mimo Unii.	(12) V případě potřeby má Unie zájem reagovat na mimořádné události ve třetích zemích. Ačkoli primárním důvodem pro vytvoření kapacit rescEU bylo jejich využití jako záchranné sítě v rámci Unie, v řádně odůvodněných případech, po konzultacích s humanitárními subjekty před zásahy, a s přihlédnutím k humanitárním zásadám by mohly být rozmístěny i mimo Unii.

Pozměňovací návrh  22

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(13) Je třeba dále posílit Evropský soubor civilní ochrany spolufinancováním provozních nákladů vyčleněných kapacit při nasazení mimo Unii s cílem podpořit členské státy při poskytování pomoci.	(13) S cílem podpořit členské státy při poskytování pomoci rovněž mimo Unii je třeba dále posílit Evropský soubor civilní ochrany spolufinancováním provozních nákladů vyčleněných kapacit na stejné úrovni bez ohledu na to, zda jsou nasazeny uvnitř Unie, nebo mimo ni.

Pozměňovací návrh  23

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 14 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(14a) Pro posílení spolupráce v boji s požáry ze vzduchu a v reakci na další katastrofy by měl být administrativní postup co nejhladší, aby byl zajištěn rychlý zásah.

Pozměňovací návrh  24

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 16

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(16) Vzhledem k tomu, že rozmístění kapacit rescEU za účelem operací odezvy v rámci mechanismu Unie poskytuje významnou přidanou hodnotu Unie zajištěním účinné a rychlé pomoci osobám v mimořádných situacích, měly by být stanoveny další povinnosti v oblasti zviditelnění, aby se tak zvýraznila úloha Unie.	(16) Vzhledem k tomu, že rozmístění kapacit rescEU za účelem operací odezvy v rámci mechanismu Unie poskytuje významnou přidanou hodnotu Unie zajištěním účinné a rychlé pomoci osobám v mimořádných situacích, měly by být stanoveny další povinnosti v oblasti zviditelnění, aby byli občané Unie a sdělovací prostředky informováni a aby se tak zvýraznila úloha Unie. Vnitrostátní orgány by měly obdržet komunikační pokyny Komise pro každý konkrétní zásah, aby bylo zajištěno vhodné zveřejnění role Unie.

Pozměňovací návrh  25

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 17

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(17) Pro zvýšení flexibility a dosažení optimálního plnění rozpočtu by mělo být do metod plnění rozpočtu zahrnuto i nepřímé řízení.	(17) V zájmu zvýšení flexibility a dosažení optimálního plnění rozpočtu by toto rozhodnutí mělo stanovit nepřímé řízení jako metodu plnění rozpočtu, která se má použít, je-li to odůvodněno povahou a obsahem dotčeného opatření.

Odůvodnění

Je-li to možné, mělo by být upřednostněno přímé řízení Komisí, i v případě delegací Unie. Nepřímé řízení by se mělo použít pouze tehdy, pokud lze jasně prokázat, že se jedná o účinnější a účelnější způsob provádění pro daný druh opatření.

Pozměňovací návrh  26

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 17 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(17a) V souladu s článkem 155 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/10461a (dále jen „finanční nařízení“) by subjekty uvedené v čl. 62 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení a v čl. 25 odst. 2 tohoto rozhodnutí měly každoročně plnit své oznamovací povinnosti. Požadavky na podávání zpráv pro tyto subjekty jsou stanoveny v dohodě o ověření uvedené v čl. 130 odst. 3 finančního nařízení.
	____________________
	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

Odůvodnění

Jelikož je nepřímé řízení novým způsobem provádění v rámci mechanismu civilní ochrany Unie, je důležité připomenout oznamovací povinnosti subjektů, které působí v rámci nepřímého řízení, jak je stanoveno v článku 155 finančního nařízení.

Pozměňovací návrh  27

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 18

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(18) Aby Komise podpořila předvídatelnost a dlouhodobou účinnost při provádění rozhodnutí č. 1313/2013/EU, měla by přijímat roční nebo víceleté pracovní programy s uvedením plánovaných přídělů finančních prostředků. To by mělo Unii pomoci získat při plnění rozpočtu větší flexibilitu a tím posílit opatření na podporu prevence a připravenosti.	vypouští se

Pozměňovací návrh  28

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 18 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(18a) Posílené kompetence hlavních agentur Unie k řízení kapacit rescEU, vedení zadávacího řízení a poskytování doporučení ohledně konkrétních množství a produktů, jež mají být umístěny v zeměpisně rozptýlených logistických střediscích, by měly vymezovat akty v přenesené pravomoci.

Pozměňovací návrh  29

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 18 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(18b) Vytvoření, řízení a distribuce strategických unijních rezerv a zásobních kapacit určených k reakci na zdravotní krize v rámci programu „EU pro zdraví“ by mělo doplnit rezervy v rámci kapacit rescEU.

Pozměňovací návrh  30

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 22 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(22a) Mechanismus Unie by měl rovněž umožnit dodatečné dobrovolné příspěvky členských států.

Pozměňovací návrh  31

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 23

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(23) Opatření v oblasti prevence a připravenosti jsou sice zásadní pro zvýšení odolnosti Unie při zvládání přírodních a člověkem způsobených katastrof, avšak výskyt katastrof, jejich četnost a rozsah jsou ze své povahy nepředvídatelné. Jak se ve stávající krizi v souvislosti s COVID-19 ukázalo, výše finančních zdrojů požadovaných k zajištění odpovídající odezvy se může rok od roku významně lišit a tyto zdroje by měly být k dispozici okamžitě. Sladění zásady předvídatelnosti s nutností rychle reagovat na nové potřeby tedy znamená přizpůsobit finanční provádění programů. Je proto vhodné vedle ustanovení čl. 12 odst. 4 finančního nařízení povolit přenos nevyužitých prostředků, přičemž tyto prostředky bude možné využít pouze v následujícím roce a budou určeny výhradně na opatření v oblasti odezvy.	(23) Opatření v oblasti prevence a připravenosti jsou sice zásadní pro zvýšení odolnosti Unie při zvládání přírodních a člověkem způsobených katastrof, avšak výskyt katastrof, jejich četnost a rozsah jsou ze své povahy nepředvídatelné. Jak se ve stávající krizi v souvislosti s COVID-19 ukázalo, výše finančních zdrojů požadovaných k zajištění odpovídající odezvy se může rok od roku významně lišit a tyto zdroje by měly být k dispozici okamžitě. Sladění zásady předvídatelnosti s nutností rychle reagovat na nové potřeby tedy znamená přizpůsobit finanční provádění programů. Je proto vhodné vedle ustanovení čl. 12 odst. 4 finančního nařízení povolit přenos nevyužitých prostředků, přičemž tyto prostředky bude možné využít pouze v následujícím roce a budou určeny na opatření v oblasti prevence, připravenosti a odezvy.

Pozměňovací návrh  32

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 25

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(25) Příloha I rozhodnutí č. 1313/2013/EU není dostatečně pružná, aby Unii umožnila řádně upravit investice do prevence, připravenosti a reakce, a proto se vypouští. Úrovně investic, které mají být přiděleny na jednotlivé fáze cyklu zvládání rizik souvisejících s katastrofami, je třeba stanovit předem. Tato nepružnost brání Unii v tom, aby byla schopna reagovat na nepředvídatelnou povahu katastrof.	vypouští se

Pozměňovací návrh  33

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 25 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(25a) S cílem zajistit funkční kapacity rescEU a zaručit, aby mechanismus Unie mohl účinně reagovat na potřeby jejích občanů, byly během pandemie COVID-19 zpřístupněny dodatečné finanční prostředky na financování opatření v rámci mechanismu Unie. Je důležité poskytnout Unii nezbytnou flexibilitu, aby mohla účinně reagovat na nepředvídatelnost katastrof, a zároveň zachovat určitou předvídatelnost při plnění cílů stanovených v tomto rozhodnutí. Při plnění těchto cílů je důležité dosáhnout nezbytné rovnováhy. Za účelem aktualizace procentních podílů uvedených v příloze I v souladu s prioritami reformovaného mechanismu Unie by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Pozměňovací návrh  34

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod -1 (nový)

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 1 – odst. 2

Platné znění	Pozměňovací návrh
	-1) V článku 1 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
2. Ochrana, která má být zajišťována v rámci mechanismu Unie, se týká především ochrany obyvatelstva, ale také životního prostředí a majetku včetně kulturního dědictví, před všemi druhy přírodních a člověkem způsobených katastrof, včetně důsledků aktů terorismu, technologických, radiologických nebo ekologických katastrof, znečištění moří a mimořádných akutních zdravotních událostí, ke kterým došlo uvnitř nebo vně Unie. V případě důsledků aktů terorismu nebo radiologických katastrof může mechanismus Unie zahrnovat pouze opatření v oblasti připravenosti a odezvy.	„2. Ochrana, která má být zajišťována v rámci mechanismu Unie, se týká především ochrany obyvatelstva, ale také životního prostředí a majetku včetně kulturního dědictví, před všemi druhy přírodních a člověkem způsobených katastrof, včetně důsledků aktů terorismu, technologických, radiologických nebo ekologických katastrof, znečištění moří, hydrogeologické nestability a mimořádných akutních zdravotních událostí, ke kterým došlo uvnitř nebo vně Unie. V případě důsledků aktů terorismu nebo radiologických katastrof může mechanismus Unie zahrnovat pouze opatření v oblasti připravenosti a odezvy.“

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/cs/TXT/HTML/?uri=CELEX:02013D1313-20190321&qid=1594118872421

Pozměňovací návrh  35

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod -1 a (nový)

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 1 – odst. 3

Platné znění	Pozměňovací návrh
	-1a) V článku 1 se odstavec 3 nahrazuje tímto:
3. Mechanismus Unie podporuje solidaritu mezi členskými státy prostřednictvím praktické spolupráce a koordinace, aniž je dotčena primární odpovědnost členských států za ochranu obyvatelstva, životního prostředí a majetku včetně kulturního dědictví na jejich území před katastrofami a za vybavení svých systémů pro zvládání katastrof dostatečnými schopnostmi, aby tyto systémy mohly odpovídajícím způsobem a konzistentně zvládat katastrofy takové povahy a rozsahu, které lze důvodně předpokládat a na něž je možné se připravit.	„3. Mechanismus Unie podporuje solidaritu mezi členskými státy prostřednictvím praktické spolupráce a koordinace, aniž je dotčena primární odpovědnost členských států za ochranu obyvatelstva, životního prostředí, půdy a majetku včetně kulturního dědictví na jejich území před katastrofami a za vybavení svých systémů pro zvládání katastrof dostatečnými schopnostmi, aby tyto systémy mohly odpovídajícím způsobem a konzistentně předcházet katastrofám takové povahy a rozsahu, které lze důvodně předpokládat a na něž je možné se připravit, a tyto katastrofy zvládat.“

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/cs/TXT/HTML/?uri=CELEX:02013D1313-20190321&qid=1594118872421

Pozměňovací návrh  36

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod -1 b (nový)

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 3 – odst. 1 – písm. c

Platné znění	Pozměňovací návrh
	-1b) V čl. 3 odst. 1 se písmeno c) nahrazuje tímto:
c) usnadnění rychlé a účinné odezvy v případě katastrof nebo jejich hrozby, mimo jiné přijetím opatření ke zmírnění bezprostředních následků těchto katastrof;	„c) usnadnění rychlé a účinné odezvy v případě katastrof nebo jejich hrozby, mimo jiné odstraněním veškerých byrokratických překážek.“

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/cs/TXT/HTML/?uri=CELEX:02013D1313-20190321&qid=1594118872421

Pozměňovací návrh  37

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 a (nový)

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 4 – odst. 1 – bod 4 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	1a) V článku 4 se vkládá nové písmeno, které zní:
	„4a. „cíli Unie v oblasti odolnosti vůči katastrofám“ cíle na podporu opatření v oblasti prevence a připravenosti za účelem zlepšování kapacit Unie a jejích členských států, pokud jde o zvládání dopadů katastrofy, která přesahuje nebo je schopna přesahovat hranice států, poskytování společného výchozího scénáře týkajícího se zachování – bez ohledu na dopady dotyčné katastrofy – kritických funkcí společnosti a zajištění toho, aby vnitřní trh v tomto kontextu řádně fungoval;“

Pozměňovací návrh  38

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 b (nový)

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 5 – odst. 1 – písm. c

Platné znění	Pozměňovací návrh
	1b) V čl. 5 odst. 1 se písmeno c) nahrazuje tímto:
c) stanoví a pravidelně aktualizuje meziodvětvový přehled a mapu týkající se rizik přírodních a člověkem způsobených katastrof, kterým může být Unie vystavena, s použitím soudržného přístupu napříč různými politickými oblastmi, které mohou souviset s předcházením katastrofám nebo jej ovlivňovat, a při řádném zohlednění pravděpodobných dopadů změny klimatu;	„c) stanoví a pravidelně aktualizuje meziodvětvový přehled a mapu týkající se rizik přírodních a člověkem způsobených katastrof, včetně katastrof přesahujících nebo schopných přesahovat hranice, kterým může být Unie vystavena, s použitím soudržného přístupu napříč různými politickými oblastmi, které mohou souviset s předcházením katastrofám nebo jej ovlivňovat, a při řádném zohlednění pravděpodobných dopadů změny klimatu;“

Pozměňovací návrh  39

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 c (nový)

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 5 – odst. 1 – písm. h

Platné znění	Pozměňovací návrh
	1c) V čl. 5 odst. 1 se písmeno h) nahrazuje tímto:
h) podporuje využívání různých finančních prostředků Unie, které mohou podpořit udržitelnou prevenci katastrof, a vybízí členské státy a regiony, aby těchto možností financování využívaly;	„h) podporuje využívání různých finančních prostředků Unie, které mohou podpořit udržitelnou prevenci katastrof, včetně prevence katastrof, které jsou způsobeny hydrogeologickou nestabilitou, a vybízí členské státy a regiony, aby těchto možností financování využívaly;“

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/cs/TXT/HTML/?uri=CELEX:02013D1313-20190321&qid=1594118872421

Pozměňovací návrh  40

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. -a (nové)

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 6 – odst. 1 – písm. c

Platné znění	Pozměňovací návrh
	-a) V odstavci 1 se písmeno c) nahrazuje tímto:
c) dále rozvíjejí a zdokonalují plánování zvládání rizik katastrof na celostátní nebo odpovídající nižší úrovni;	„c) dále rozvíjejí a zdokonalují plánování zvládání rizik katastrof na celostátní nebo odpovídající nižší úrovni včetně přeshraniční spolupráce a při zohlednění cílů Unie v oblasti odolnosti vůči katastrofám uvedených v čl. 6 odst. 5 a rizik souvisejících s katastrofami, které přesahují nebo jsou schopny přesahovat hranice;“

Pozměňovací návrh  41

Návrh rozhodnutíČl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. -a a (nové)

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 6 – odst. 1 – písm. d

Platné znění	Pozměňovací návrh
	-aa) V odstavci 1 se písmeno d) nahrazuje tímto:
d) zpřístupní Komisi souhrn relevantních prvků posouzení podle písm. a) a b), přičemž se zaměří na klíčová rizika. V případě klíčových rizik s přeshraničním dopadem a případně i rizik s nízkou pravděpodobností výskytu, ale s velkým dopadem členské státy uvedou prioritní opatření v oblasti prevence a připravenosti. Tento souhrn Komisi poskytnou do 31. prosince 2020 a poté každé tři roky, jakož i v případě jakýchkoli významných změn;	„d) zpřístupní Komisi souhrn relevantních prvků posouzení podle písm. a) a b), přičemž se zaměří na klíčová rizika. V případě klíčových rizik s přeshraničním dopadem a rizik souvisejících s katastrofami přesahujícími nebo schopnými přesahovat hranice a případně i rizik s nízkou pravděpodobností výskytu, ale s velkým dopadem členské státy uvedou prioritní opatření v oblasti prevence a připravenosti. Tento souhrn Komisi poskytnou do 31. prosince 2020 a poté každé tři roky, jakož i v případě jakýchkoli významných změn;“

Pozměňovací návrh  42

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. b

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 6 – odst. 1 – písm. f

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
f) zlepšují shromažďování údajů o ztrátách vzniklých v důsledku katastrof na příslušné celostátní nebo odpovídající nižší úrovni s cílem zajistit vytváření scénářů založených na důkazech, jak je uvedeno v čl. 10 odst. 1.;	f) zlepšují shromažďování údajů o ztrátách vzniklých v důsledku katastrof na příslušné celostátní nebo odpovídající nižší úrovni s cílem zajistit vytváření scénářů založených na důkazech, jak je uvedeno v čl. 10 odst. 1, zejména pokud jde o zjišťování nedostatků v rámci kapacit pro přeshraniční odezvu na katastrofy“;

Pozměňovací návrh  43

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. c

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 6 – odst. 5

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
5.  Komise stanoví cíle Unie v oblasti odolnosti vůči katastrofám s cílem podporovat opatření v oblasti prevence a připravenosti. Cíle v oblasti odolnosti vůči katastrofám zajistí společný základ, který umožní zachování zásadních společenských funkcí při kaskádovém efektu katastrofy s velkým dopadem a zajištění fungování vnitřního trhu. Tyto cíle jsou založeny na výhledových scénářích, které zahrnují dopady změny klimatu na riziko katastrof, údaje o minulých událostech a meziodvětvové posouzení dopadu se zvláštním důrazem na zranitelné osoby.	5. Do... [18 měsíců od vstupu tohoto pozměňujícího rozhodnutí v platnost] přijme Komise akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 30 za účelem doplnění toto rozhodnutí stanovením cílů Unie v oblasti odolnosti vůči katastrofám s cílem podporovat opatření v oblasti prevence a připravenosti. Cíle v oblasti odolnosti vůči katastrofám zajistí společný základ, který umožní zachování zásadních společenských funkcí při kaskádovém efektu katastrofy s velkým dopadem a zajištění fungování vnitřního trhu. Tyto cíle jsou založeny na výhledových scénářích, které zahrnují dopady změny klimatu a ztráty biologické rozmanitosti na riziko katastrof, údaje o minulých událostech a meziodvětvové posouzení dopadu a posouzení dlouhodobého sociálního dopadu na postižené regiony, se zvláštním důrazem na zranitelné osoby. Při návrhu cílů v oblasti odolnosti proti katastrofám se Komise zaměří zejména na opakující se katastrofy, které postihly regiony členských států, a navrhne vnitrostátním orgánům přijmout konkrétní opatření, včetně opatření, která mají být prováděna s využitím finančních prostředků Unie, s cílem posílit odolnost vůči krizím.
Je-li to nezbytné, je Komise zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 30, aby vymezila cíle Unie v oblasti odolnosti vůči katastrofám.

Pozměňovací návrh  44

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 7 – odst. 1 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Středisko zejména koordinuje, sleduje a podporuje odezvu na mimořádné události na úrovni Unie v reálném čase. Středisko úzce spolupracuje s vnitrostátními krizovými systémy, orgány civilní ochrany a příslušnými subjekty Unie.	Středisko zejména koordinuje, sleduje a podporuje odezvu na mimořádné události na úrovni Unie v reálném čase. Středisko úzce spolupracuje s vnitrostátními krizovými systémy, orgány civilní ochrany, dobrovolnickými skupinami na úrovni komunity a příslušnými subjekty Unie.

Pozměňovací návrh  45

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 4 – písm. a

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 8 – písm. c – odrážka 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
– na rozvoji nadnárodních systémů detekce a varování v zájmu Unie,	– na rozvoji nadnárodních systémů detekce a včasného varování v zájmu Unie, aby se zmírnily bezprostřední dopady katastrof nebo pandemií na lidské životy;

Pozměňovací návrh  46

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 4 – písm. a

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 8 – písm. c – odrážka 3 a (nová)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	– poskytovat pomoc v podobě odborného výcviku místním komunitám za účelem posílit jejich kapacity pro případ, kdy budou muset poprvé reagovat na krizi samostatně;

Pozměňovací návrh  47

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 a (nový)

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 9 – odst. 10 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	5a) V článku 9 se doplňuje nový odstavec, který zní:
	„10a. členské státy přijmou vhodná opatření s cílem zajistit, aby osoby, které reagují jako první, byly řádně vybaveny a připraveny reagovat na všechny katastrofy uvedené v článku 1.“

Pozměňovací návrh  48

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 6

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 10 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Komise a členské státy spolupracují s cílem zlepšit meziodvětvové plánování odolnosti vůči přírodním katastrofám i katastrofám způsobeným člověkem, u nichž je pravděpodobný přeshraniční dopad, včetně nepříznivých účinků změny klimatu. Plánování odolnosti zahrnuje vytváření scénářů prevence katastrof a odezvy na ně na úrovni Unie na základě posouzení rizik uvedených v čl. 6 odst. 1 písm. a) a přehledu rizik uvedeného v čl. 5 odst. 1 písm. c), plánování zvládání rizik katastrof podle čl. 6 odst. 1 písm. c), údajů o ztrátách v důsledku katastrof podle čl. 6 odst. 1 písm. f) a mapování prostředků a vypracovávání plánů pro nasazení kapacit pro odezvu se zohledněním cílů Unie v oblasti odolnosti proti katastrofám podle čl. 6 odst. 5.	1. Komise a členské státy spolupracují s cílem zlepšit meziodvětvové plánování odolnosti vůči přírodním katastrofám i katastrofám způsobeným člověkem, u nichž je pravděpodobný přeshraniční dopad, včetně nepříznivých účinků změny klimatu a stále častějšího výskytu přeshraničních požárů. Plánování odolnosti zahrnuje vytváření scénářů prevence katastrof a odezvy na ně na úrovni Unie na základě posouzení rizik uvedených v čl. 6 odst. 1 písm. a) a přehledu rizik uvedeného v čl. 5 odst. 1 písm. c), plánování zvládání rizik katastrof podle čl. 6 odst. 1 písm. c), údajů o ztrátách v důsledku katastrof podle čl. 6 odst. 1 písm. f) a mapování prostředků a vypracovávání plánů pro nasazení kapacit pro odezvu se zohledněním cílů Unie v oblasti odolnosti proti katastrofám podle čl. 6 odst. 5.

Pozměňovací návrh  49

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 6

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 10 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Při plánování operací odezvy na humanitární krizi mimo Unii v rámci odolnosti vůči katastrofám Komise a členské státy určí a podpoří součinnost mezi financováním pomoci v oblasti civilní ochrany a humanitární pomoci ze strany Unie a členských států.	2. Při plánování operací odezvy na humanitární krizi mimo Unii v rámci odolnosti vůči katastrofám Komise a členské státy určí a podpoří součinnost mezi financováním pomoci v oblasti civilní ochrany a humanitární pomoci ze strany Unie a členských států, a to po konzultaci s humanitárními subjekty, včetně místních subjektů, a místními orgány, kdykoli je to možné.

Pozměňovací návrh  50

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 11 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Komise na základě zjištěných rizik, cílů v oblasti odolnosti uvedených v čl. 6 odst. 5, vytváření scénářů uvedených v čl. 10 odst. 1 a celkových kapacit a nedostatků stanoví prostřednictvím prováděcích aktů v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 33 odst. 2 druhy a množství klíčových kapacit pro odezvu potřebných pro Evropský soubor civilní ochrany (dále jen „cíle kapacity“).	2. Komise na základě zjištěných rizik, celkových kapacit, nedostatků a veškerých stávajících cílů Unie v oblasti odolnosti vůči katastrofám uvedených v čl. 6 odst. 5 a veškerého stávajícího vytváření scénářů uvedených v čl. 10 odst. 1 stanoví prostřednictvím prováděcích aktů druhy a upřesní množství klíčových kapacit pro odezvu potřebných pro Evropský soubor civilní ochrany (dále jen „cíle kapacity“). Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem uvedeným v čl. 33 odst. 2.

Pozměňovací návrh  51

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 8 – písm. a

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 12 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Komise vymezí prostřednictvím prováděcích aktů přijatých v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 33 odst. 2 kapacity, z nichž se mají kapacity rescEU skládat, v souladu s cíli v oblasti odolnosti uvedenými v čl. 6 odst. 5 a s vytvářením scénářů uvedených v čl. 10 odst. 1, přičemž zohlední zjištěná i nově vznikající rizika a celkové kapacity a nedostatky na úrovni Unie, zejména pokud jde o letecké hašení lesních požárů, chemické, biologické, radioaktivní a jaderné incidenty a rychlou zdravotnickou pomoc při mimořádných událostech.	2. Komise zřídí v logistických střediscích evropské zásoby lékařských protiopatření a vybavení, které by zahrnovaly lékařská protiopatření pro odezvu na mimořádné události s nízkou pravděpodobností výskytu, ale s velkým dopadem. Komise vymezí prostřednictvím prováděcích aktů kapacity, z nichž se mají kapacity rescEU skládat, mimo jiné v souladu s veškerými stávajícími cíli Unie v oblasti odolnosti uvedenými v čl. 6 odst. 5 a veškerým stávajícím vytvářením scénářů uvedených v čl. 10 odst. 1, přičemž zohlední zjištěná i nově vznikající rizika a celkové kapacity a nedostatky na úrovni Unie, zejména pokud jde o letecké hašení lesních požárů, záchranné práce v případě zemětřesení a povodní, chemické, biologické, radioaktivní a jaderné incidenty a rychlou zdravotnickou pomoc při mimořádných událostech. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem uvedeným v čl. 33 odst. 2. Komise pravidelně aktualizuje informace o počtu a klasifikaci kapacit rescEU a přímo je zpřístupní ostatním orgánům a institucím EU.

Pozměňovací návrh  52

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 8 – písm. a

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 12 – odst. 2 – pododstavec 1 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	U kapacit týkajících se reakce na mimořádné události v oblasti zdraví, jako jsou strategické zásoby, zdravotnické záchranné týmy a veškeré další příslušné kapacity, zajistí Komise účinnou koordinaci a synergie s dalšími programy a fondy Unie, a zejména s programem EU pro zdraví (EU4Health)1a, a s příslušnými unijními a mezinárodními subjekty.
	_______________________
	1a Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program činnosti Unie v oblasti zdraví na období 2021–2027 a zrušuje nařízení (EU) č. 282/2014 (program „EU pro zdraví“) COM(2020) 405 final

Pozměňovací návrh  53

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 8 – písm. a

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 12 – odst. 3 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Kapacity rescEU pořizuje, pronajímá, pronajímá formou leasingu nebo jinak smluvně zajišťuje Komise nebo členské státy. Komise může pořizovat, pronajímat, pronajímat formou leasingu nebo jinak smluvně zajišťovat kapacity rescEU pro účely skladování a distribuce dodávek nebo poskytování služeb členským státům prostřednictvím zadávacích řízení v souladu s finančními pravidly Unie. Pokud kapacity rescEU pořizují, pronajímají, pronajímají formou leasingu nebo jinak smluvně zajišťují členské státy, může Komise členským státům udělovat přímé granty bez výzvy k podávání návrhů.	Kapacity rescEU pořizuje, pronajímá, pronajímá formou leasingu nebo jinak smluvně zajišťuje Komise nebo členské státy. Komise může pořizovat, pronajímat, pronajímat formou leasingu nebo jinak smluvně zajišťovat kapacity rescEU pro účely skladování a distribuce kvalitních dodávek nebo poskytování služeb členským státům prostřednictvím zadávacích řízení v souladu s finančními pravidly Unie. Pokud Komise pořizuje kapacity rescEU, ponechá si vlastnictví těchto kapacit i poté, co budou rozděleny mezi členské státy. Pokud Komise kapacity rescEU pronajímá, pronajímá je formou leasingu nebo je jinak smluvně zajišťuje, ponechá si nad nimi plnou kontrolu. Pokud Komise pořizuje kapacity, které nelze znovu použít, může jejich vlastnictví převést na členský stát, který o to požádá. Pokud kapacity rescEU pořizují, pronajímají, pronajímají formou leasingu nebo jinak smluvně zajišťují členské státy, může Komise členským státům udělovat přímé granty bez výzvy k podávání návrhů.

Odůvodnění

Krize COVID-19 jasně ukázala, že je důležité kontrolovat kvalitu veškerých zdravotnických potřeb a vybavení, zejména pokud byly pořízeny mimo Unii.

Pozměňovací návrh  54

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 8 – písm. a

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 12 – odst. 3 – pododstavec 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Kapacity rescEU by měly být umístěny v členských státech, které je pořizují, pronajímají, pronajímají formou leasingu nebo jiným způsobem smluvně zajišťují. Kapacity rescEU pořízené, pronajaté, pronajaté formou leasingu nebo jinak smluvně zajištěné Komisí musí být strategicky předem rozmístěny v rámci Unie za účelem zvýšení odolnosti Unie. Po konzultaci s členskými státy by mohly být kapacity rescEU pořízené, pronajaté, pronajaté formou leasingu nebo jinak smluvně zajištěné Komisí umístěny rovněž ve třetích zemích prostřednictvím důvěryhodných sítí spravovaných příslušnými mezinárodními organizacemi.	Kapacity rescEU by měly být umístěny v členských státech, které je pořizují, pronajímají, pronajímají formou leasingu nebo jiným způsobem smluvně zajišťují. Kapacity rescEU pořízené, pronajaté, pronajaté formou leasingu nebo jinak smluvně zajištěné Komisí musí být strategicky předem rozmístěny v rámci Unie za účelem zvýšení odolnosti Unie.

Pozměňovací návrh  55

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 8 – písm. a a (nové)

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 12 – odst. 5

Platné znění	Pozměňovací návrh
	aa) odstavec 5 se nahrazuje tímto:
5. Členský stát, který vlastní, pronajímá nebo pronajímá formou leasingu kapacity rescEU zajistí registraci těchto kapacit v systému CECIS a dostupnost a možnost nasazení těchto kapacit pro účely operací v rámci mechanismu Unie.	„5. Komise nebo členský stát, který vlastní, pronajímá, pronajímá formou leasingu nebo jinak smluvně zajišťuje kapacity rescEU, zajistí registraci těchto kapacit v systému CECIS a dostupnost a možnost nasazení těchto kapacit pro účely operací v rámci mechanismu Unie.
Kapacity rescEU mohou být využívány pro vnitrostátní účely podle čl. 23 odst. 4a pouze v případě, že nejsou využívány nebo jich není zapotřebí pro operace v oblasti odezvy v rámci mechanismu Unie.	Kapacity rescEU mohou být využívány pro vnitrostátní účely podle čl. 23 odst. 4a pouze v případě, že nejsou využívány nebo jich není zapotřebí pro operace v oblasti odezvy v rámci mechanismu Unie.
Kapacity rescEU jsou využívány v souladu s prováděcími akty přijatými podle čl. 32 odst. 1 písm. g) a s operačními smlouvami uzavřenými mezi Komisí a členským státem, který tyto kapacity vlastní, pronajímá nebo pronajímá formou leasingu, v nichž jsou podrobněji uvedeny podmínky nasazení kapacit rescEU, včetně zúčastněného personálu.	Kapacity rescEU jsou využívány v souladu s prováděcími akty přijatými podle čl. 32 odst. 1 písm. g) a s operačními smlouvami uzavřenými mezi Komisí a členským státem, který tyto kapacity vlastní, pronajímá nebo pronajímá formou leasingu, v nichž jsou podrobněji uvedeny podmínky nasazení kapacit rescEU, včetně zúčastněného personálu.
	Podmínky stanovené v operačních smlouvách rovněž zajistí, aby byly kapacity rescEU využívány v souladu s tímto rozhodnutím, zejména s požadavkem zajistit dostupnost kapacit rescEU, jak je stanoveno v odstavci 6 tohoto článku, a s obecnými cíli stanovenými v článku 1. V těchto podmínkách jsou uvedena i opatření, která mají být přijata v případě nedodržení pravidel, aby se zajistilo náležité využívání finančních prostředků Unie.“

(https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:02013D1313-20190321&qid=1594134200012&from=CS)

Pozměňovací návrh  56

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 8 – písm. b

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 12 – odst. 10 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Kapacity rescEU lze nasadit mimo Unii v souladu s odstavci 6 až 9 tohoto článku.	Kapacity rescEU lze nasadit mimo Unii v souladu s odstavci 6 až 9 tohoto článku. Je třeba zavést zvláštní ustanovení, která zaručí odpovědnost a správné využívání kapacit rescEU ve třetích zemích, včetně možnosti přístupu řídících pracovníků EU. Viditelnost mechanismu Unie ve třetích zemích je zajištěna v souladu s čl. 20a odst. 1 a 2 tohoto rozhodnutí.

Pozměňovací návrh  57

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 8 a (nový)

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 13 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. f a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	8a) v čl. 13 odst. 1 druhém pododstavci se vkládá nové písmeno, které zní:
	„ fa) vytvoření kapacit týkajících se odborných zkušeností v oblasti odezvy na specifické události, které mohou být využity v případě katastrof s dopadem na kulturní dědictví.“

Pozměňovací návrh  58

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 9

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 15 – odst. 3 – písm. b

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) ve spolupráci se zasaženým členským státem shromáždí a analyzuje ověřené informace o situaci s cílem získat společné situační povědomí a rozešle je členským státům;	b) ve spolupráci se zasaženým členským státem shromáždí a analyzuje ověřené informace o situaci s cílem získat společné povědomí o situaci a odezvě na ni a rozešle je přímo členským státům;

Pozměňovací návrh  59

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 a (nový)

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 16 – odst. 2

Platné znění	Pozměňovací návrh
	9a) V článku 16 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
2. Zásahy podle tohoto článku se mohou provádět formou autonomního asistenčního zásahu nebo jako příspěvek k zásahu vedeného mezinárodní organizací. Koordinace Unie je plně začleněna do celkové koordinace zajišťované Úřadem OSN pro koordinaci humanitární pomoci (OCHA) a respektuje jeho vedoucí úlohu. V případě katastrof způsobených člověkem nebo komplexních mimořádných událostí Komise zajistí soulad s Evropským konsensem o humanitární pomoci a dodržování humanitárních zásad.	„2. Zásahy podle tohoto článku se mohou provádět formou autonomního asistenčního zásahu nebo jako příspěvek k zásahu vedeného mezinárodní organizací. Koordinace Unie je plně začleněna do celkové koordinace zajišťované Úřadem OSN pro koordinaci humanitární pomoci (OCHA) a respektuje jeho vedoucí úlohu. V případě katastrof způsobených člověkem nebo komplexních mimořádných událostí vede Komise, kdykoli je to možné, konzultace s humanitárními subjekty, včetně místních subjektů, a zajistí soulad s Evropským konsensem o humanitární pomoci a dodržování humanitárních zásad.“

Pozměňovací návrh  60

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 10

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 17 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) na základě žádosti o odborné poradenství v oblasti prevence v souladu s čl. 5 odst. 2;	a) na základě žádosti o odborné poradenství v oblasti prevence v souladu s čl. 5 odst. 2, zejména v případě pandemie;

Pozměňovací návrh  61

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 10

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 17 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) na základě žádosti o odborné poradenství v oblasti připravenosti v souladu s čl. 13 odst. 3;	b) na základě žádosti o odborné poradenství v oblasti připravenosti v souladu s čl. 13 odst. 3, zejména v případě pandemie;

Pozměňovací návrh  62

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 11

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 18 – odst. 1 – písm. a a (nové)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	aa) rozvojem kartografických podkladů pro rychlé použití a mobilizaci zdrojů, zejména s ohledem na specifika přeshraničních regionů kvůli přeshraničním rizikům, jako je riziko vzniku požárů;

Pozměňovací návrh  63

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 12 – písm. b a (nové)

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 19 – odst. 3 – pododstavec 1

Platné znění	Pozměňovací návrh
	ba) v odstavci 3 se první pododstavec nahrazuje tímto:
Příděl finančních prostředků uvedený v odstavci 1 může zahrnovat rovněž výdaje vztahující se na přípravu, sledování, kontrolu, audit a hodnocení přímo nezbytné k řízení mechanismu Unie a k dosažení jeho cílů.	„Příděl finančních prostředků uvedený v odstavcích 1 a 1a tohoto článku a v článku 19a může zahrnovat rovněž výdaje vztahující se na přípravu, sledování, kontrolu, audit a hodnocení přímo nezbytné k řízení mechanismu Unie a k dosažení jeho cílů.“

(https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:02013D1313-20190321&qid=1594118872421)

Pozměňovací návrh  64

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 12 – písm. b b (nové)

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 19 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	bb) vkládá se nový odstavec, který zní:
	„3a. Finanční krytí uvedené v odstavcích 1 a 1a tohoto článku a v článku 19a se přiděluje na opatření na předcházení přírodním katastrofám a katastrofám způsobeným člověkem, přípravu na ně a odezvu na ně.“

(https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:02013D1313-20190321&qid=1594118872421)

Pozměňovací návrh  65

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 12 – písm. c

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 19 – odst. 4

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
c)  odstavec 4 se nahrazuje tímto:	vypouští se
„4. Finanční krytí uvedené v odstavcích 1 a 1a se přiděluje na opatření na předcházení přírodním katastrofám a katastrofám způsobeným člověkem, přípravu na ně a odezvu na ně.“;

Pozměňovací návrh  66

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 12 – písm. c a (nové)

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 19 – odst. 4

Platné znění	Pozměňovací návrh
	ca) odstavec 4 se nahrazuje tímto:
4.  Finanční krytí uvedené v odstavci 1 se v období let 2014 až 2020 přiděluje v souladu s procentními podíly uvedenými v příloze I.	„4.  Finanční krytí uvedené v odstavci 1 se v období let 2014 až 2020 přiděluje v souladu s procentními podíly uvedenými v bodě 1 přílohy I a se zásadami uvedenými v bodě 3 této přílohy.“

(https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/HTML/?uri=CELEX:02013D1313-20190321&qid=159411887242113)

Pozměňovací návrh  67

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 12 – písm. c b (nové)

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 19 – odst. 4 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	cb) vkládá se nový odstavec, který zní:
	„4a. Finanční krytí uvedené v odstavci 1a tohoto článku a v článku 19a se v období let 2021 až 2027 přiděluje v souladu s procentními podíly uvedenými v bodě 2 přílohy I a se zásadami uvedenými v bodě 3 této přílohy.“;

Pozměňovací návrh  68

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 12 – písm. d

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 19 – odst. 5 a 6

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
d) odstavce 5 a 6 se zrušují.	vypouští se

Pozměňovací návrh  69

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 12 – písm. d a (nové)

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 19 – odst. 5

Platné znění	Pozměňovací návrh
	da) odstavec 5 se nahrazuje tímto:
5.  Komise rozdělení uvedené v příloze I přezkoumá s ohledem na výsledek průběžného hodnocení podle čl. 34 odst. 2 písm. a). Je-li to v návaznosti na výsledky tohoto hodnocení nezbytné, je Komise zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 30, aby upravila jednotlivé číselné údaje v příloze I o více než 8 a nejvýše o 16 procentních bodů. Tyto akty v přenesené pravomoci přijme do 30. června 2017.	„5.  Komise rozdělení uvedené v příloze I přezkoumá s ohledem na výsledek hodnocení podle čl. 34 odst. 3. Je-li to v návaznosti na nepředvídané události ovlivňující plnění rozpočtu nebo s ohledem na zřízení kapacit rescEU nezbytné, je Komise zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 30, aby změnila přílohu I s cílem upravit jednotlivé číselné údaje v bodech 1 a 2 přílohy I o více než 10 procentních bodů.“;

(https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:02013D1313-20190321&qid=1594118872421)

Pozměňovací návrh  70

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 12 – písm. d b (nové)

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 19 – odst. 6

Platné znění	Pozměňovací návrh
	db) odstavec 6 se nahrazuje tímto:
6.  V závažných naléhavých případech, kdy je nutné provést revizi rozpočtových zdrojů vyčleněných na opatření v oblasti odezvy, je Komise zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 31, aby mohla v rámci dostupných rozpočtových prostředků upravit jednotlivé číselné údaje uvedené v příloze I o více než 8 a nejvýše o 16 procentních bodů.	„6.  V závažných naléhavých případech, kdy je nutné provést revizi rozpočtových zdrojů vyčleněných na opatření v oblasti odezvy, je Komise zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 30, aby změnila přílohu I s cílem upravit jednotlivé číselné údaje v bodech 1 a 2 přílohy I o více než 10 procentních bodů, a to v rámci dostupných rozpočtových prostředků v souladu s postupem uvedeným v článku 31.“;

(https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:02013D1313-20190321&qid=1594118872421)

Pozměňovací návrh  71

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 12 – písm. d c (nové)

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 19 – odst. 6 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	dc)  V článku 19 se doplňuje nový odstavec, který zní:
	„6a. Evropský parlament a Rada schvalují dostupné roční prostředky, aniž by byla dotčena ustanovení nařízení Rady (EU, Euratom) č. ..../..., kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021-2027, a interinstitucionální dohody ze dne ... 2020  mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení.“

Pozměňovací návrh  72

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 13

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 19a – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Opatření uvedená v článku 2 nařízení [o evropském nástroji na podporu oživení] se provádějí podle tohoto rozhodnutí prostřednictvím částek uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. a) bodě iv) uvedeného nařízení, s výhradou jeho čl. 4 odst. 4 a 8.	Opatření uvedená v článku 2 nařízení [o evropském nástroji na podporu oživení] se provádějí podle tohoto rozhodnutí částkou 2 187 620 000 EUR v běžných cenách, jak je uvedeno v čl. 3 odst. 2 písm. a) bodě iv) uvedeného nařízení, s výhradou jeho čl. 4 odst. 4 a 8.

Odůvodnění

Z důvodů srozumitelnosti a transparentnosti se doporučuje uvést v právním základu mechanismu civilní ochrany Unie přesnou částku, která má být poskytnuta prostřednictvím nástroje na podporu oživení na opatření v rámci mechanismu civilní ochrany Unie.

Pozměňovací návrh  73

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 14

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 20a – odst. 1 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Veškerá pomoc nebo financování poskytované podle tohoto rozhodnutí musí být náležitě zviditelněny. Členské státy zajistí zejména to, aby veřejná komunikace v oblasti operací financovaných v rámci mechanismu Unie:	Veškerá pomoc nebo financování poskytované podle tohoto rozhodnutí musí být náležitě zviditelněny v souladu se zvláštními pokyny Komise pro konkrétní zásah. Členské státy zajistí zejména to, aby veřejná komunikace v oblasti operací financovaných v rámci mechanismu Unie:

Pozměňovací návrh  74

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 14

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 20a – odst. 1 – pododstavec 2 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Při použití kapacit rescEU pro vnitrostátní účely podle čl. 12 odst. 5 členské státy potvrdí stejným způsobem, jak je uvedeno v prvním pododstavci tohoto odstavce, původ těchto kapacit a zajistí viditelnost financování z prostředků Unie, které bylo použito k získání těchto kapacit.

Pozměňovací návrh  75

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 15 – písm. a a (nové)

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 21 – odst. 1 – písm. h

Platné znění	Pozměňovací návrh
	aa) V čl. 21 odst. 1 se písmeno h) nahrazuje tímto:
h) podporování činností v rámci připravenosti popsaných v článku 13;	„h) podporování činností v rámci připravenosti popsaných v článku 13, zejména posílením stávajících vzdělávacích sítí, součinností mezi nimi a podporou vytváření nových sítí se zaměřením na inovativní řešení a nová rizika a výzvy;“

(https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:02013D1313-20190321&qid=1594134200012&from=CS)

Pozměňovací návrh  76

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 15 – písm. b

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 21 – odst. 3 – pododstavec 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Finanční pomoc podle tohoto odstavce lze provádět prostřednictvím víceletých pracovních programů. V případě opatření přesahujících délku jednoho roku lze rozpočtové závazky rozdělit do ročních splátek.	vypouští se

Pozměňovací návrh  77

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 18

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 25 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Komise provádí finanční podporu Unie v souladu s finančním nařízením v přímém nebo nepřímém řízení se subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení.	2. Komise provádí finanční podporu Unie v přímém řízení v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2018/1046 nebo v nepřímém řízení se subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení. Při výběru způsobu provádění finanční podpory se upřednostní přímé řízení. Je-li to odůvodněno povahou a obsahem dotčené činnosti, může Komise použít nepřímé řízení. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 30, aby doplnila toto rozhodnutí, pokud jde o činnosti prováděné v rámci mechanismu Unie, které mohou být prováděny nepřímým řízením.

Odůvodnění

Je-li to možné, mělo by být upřednostněno přímé řízení Komisí, i v případě delegací Unie. Nepřímé řízení by se mělo použít pouze tehdy, pokud lze jasně prokázat, že se jedná o účinnější a účelnější způsob provádění pro daný druh opatření.

Pozměňovací návrh  78

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 18

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 25 – odst. 4 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Za účelem provádění tohoto rozhodnutí přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů roční nebo víceleté pracovní programy. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 33 odst. 2. Roční nebo víceleté pracovní programy stanoví sledované cíle, očekávané výsledky, způsob provedení a celkovou částku programu. Obsahují také popis financovaných opatření, určení částky přidělené na každé opatření a orientační harmonogram provádění. Pokud jde o finanční podporu podle čl. 28 odst. 2, jsou v ročních nebo víceletých pracovních programech popsána opatření plánovaná pro každou uvedenou zemi.	Za účelem provádění tohoto rozhodnutí přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů roční pracovní programy. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 33 odst. 2. Roční pracovní programy stanoví sledované cíle, očekávané výsledky, způsob provedení a celkovou částku programu. Obsahují také popis financovaných opatření, určení částky přidělené na každé opatření a orientační harmonogram provádění. Pokud jde o finanční podporu podle čl. 28 odst. 2, jsou v ročních pracovních programech popsána opatření plánovaná pro každou uvedenou zemi.

Pozměňovací návrh  79

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 18

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 25 – odst. 4 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
U opatření spadajících do odezvy na katastrofy podle kapitoly IV, která nelze stanovit předem, se však roční nebo víceleté pracovní programy nevyžadují.	U opatření spadajících do odezvy na katastrofy podle kapitoly IV, která nelze stanovit předem, se však roční pracovní program nevyžaduje.

Pozměňovací návrh  80

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 18

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 25 – odst. 5

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
5. Vedle ustanovení čl. 12 odst. 4 finančního nařízení platí, že se prostředky na závazky a platby, které nebyly využity do konce rozpočtového roku, na nějž byly zapsány do ročního rozpočtu, přenášejí automaticky a mohou být přiděleny na závazky a vyplaceny do 31. prosince následujícího roku. Přenesené prostředky se využijí výhradně na opatření v oblasti odezvy. Přenesené prostředky se poprvé využijí v následujícím rozpočtovém roce.	5. Vedle ustanovení čl. 12 odst. 4 finančního nařízení platí, že se prostředky na závazky a platby, které nebyly využity do konce rozpočtového roku, na nějž byly zapsány do ročního rozpočtu, přenášejí automaticky a mohou být přiděleny na závazky a vyplaceny do 31. prosince následujícího roku. Přenesené prostředky se využijí na prevenci, připravenost a opatření v oblasti odezvy. Přenesené prostředky se poprvé využijí v následujícím rozpočtovém roce.

Pozměňovací návrh  81

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 20 – písm. a

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 30 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 6 odst. 5 a v čl. 21 odst. 3 druhém pododstavci je svěřena Komisi do 31. prosince 2027.	2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 6 odst. 5, čl. 19 odst. 5 a 6, čl. 21 odst. 3 druhém pododstavci a čl. 25 odst. 2 je svěřena Komisi do 31. prosince 2027.

Pozměňovací návrh  82

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 20 – písm. a a (nové)

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 30 – odst. 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	aa) odstavec 3 se zrušuje;

Pozměňovací návrh  83

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 20 – písm. b

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 30 – odst. 4

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 6 odst. 5 a v čl. 21 odst. 3 druhém pododstavci kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.	4. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 6 odst. 5, čl. 19 odst. 5 a 6, v čl. 21 odst. 3 druhém pododstavci a v čl. 25 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

Pozměňovací návrh  84

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 20 – písm. c

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 30 – odst. 7

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
7. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 6 odst. 5 nebo podle čl. 21. odst. 3 druhého pododstavce vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.	7. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 6 odst. 5, čl. 19 odst. 5 a 6, čl. 21 odst. 3 druhého pododstavce nebo čl. 25 odst. 2 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Pozměňovací návrh  85

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 22 a (nový)

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 34 – odst. 2 – pododstavec 1 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	22a) v čl. 34 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
	„Do ... [24 měsíců od vstupu tohoto pozměňujícího rozhodnutí v platnost] posoudí Komise fungování mechanismu Unie a koordinaci a synergie dosažené s programem „EU pro zdraví“ a dalšími právními předpisy Unie v oblasti zdraví s cílem předložit legislativní návrh, který by zahrnoval vytvoření zvláštního evropského mechanismu pro přijímání opatření v oblasti zdravotnictví.“

(https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:02013D1313-20190321&qid=1594118872421)

Pozměňovací návrh  86

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 23

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Příloha I

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(23) Příloha I se zrušuje.	vypouští se

Pozměňovací návrh  87

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 23 a (nový)

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Příloha I

Platné znění	Pozměňovací návrh
	23a)  Příloha I se mění takto:
Příloha I	„Příloha I
	Procentní podíly a zásady pro účely rozdělení finančního krytí na provádění mechanismu Unie podle čl. 19 odst. 1 a 1a a článku 19a
Procentní podíly pro účely rozdělení finančního krytí na provádění mechanismu Unie podle čl. 19 odst. 1	1.  Procentní podíly pro účely rozdělení finančního krytí na provádění mechanismu Unie podle čl. 19 odst. 1 na období 2014 až 2020
Prevence: 20 % +/– 8 procentních bodů	Prevence: 10 % +/– 10 procentních bodů
Připravenost: 50 % +/– 8 procentních bodů	Připravenost: 65 % +/– 10 procentních bodů
Odezva: 30 % +/– 8 procentních bodů	Odezva: 25 % +/– 10 procentních bodů
	2.  Procentní podíly pro účely rozdělení finančního krytí na provádění mechanismu Unie podle čl. 19 odst. 1a a článku 19a na období 2021 až 2027
	Prevence: 8 % +/– 10 procentních bodů
	Připravenost: 80 % +/– 10 procentních bodů
	Odezva: 12 % +/– 10 procentních bodů
Zásady	3.  Zásady
Komise při provádění tohoto rozhodnutí upřednostňuje opatření, pro něž je tímto nařízením stanovena lhůta, v době před uplynutím uvedené lhůty s cílem danou lhůtu zachovat.	Komise při provádění tohoto rozhodnutí upřednostňuje opatření, pro něž je tímto nařízením stanovena lhůta, v době před uplynutím uvedené lhůty s cílem danou lhůtu zachovat.“

(https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:02013D1313-20190321&qid=1594118872421)

 

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Mechanismus civilní ochrany Unie od svého vzniku v roce 2013 pomohl členským státům řešit stále častější přírodní katastrofy. Po smrtících lesních požárech, k nimž došlo v roce 2017 v Portugalsku, bylo jasné, že k tomu, aby byl mechanismus Unie schopen reagovat na přírodní a člověkem způsobené katastrofy, je zapotřebí vyšší míra solidarity na úrovni Unie.

V souladu s ustanoveními nového právního rámce z března 2019 jsme zřídili kapacity rescEU, celoevropskou rezervu letounů a vrtulníků pro hašení požárů, specializovaného lékařského vybavení a strategických zásob zdravotnických potřeb a dalších zdrojů. Tyto kapacity doplňují vnitrostátní zdroje. Evropská komise financuje 80 % až 90 % celkových nákladů na nákup a údržbu. V některých případech hradí až 100 % nákladů.

Ačkoli byly kapacity rescEU vytvořeny teprve před více než rokem, již se osvědčily. V létě 2019 byly první kapacity rescEU – dvě italská a jedno španělské letadlo pro hašení požárů – nasazeny v Řecku.

O několik měsíců později, během pandemie COVID-19, v polovině března 2020, byly do kapacit rescEU zahrnuty rovněž zdravotnické zásoby sestávající z lékařských protiopatření, např. zdravotnického vybavení pro intenzivní péči, osobních ochranných prostředků, laboratorního vybavení, vakcín nebo terapeutik, pro účely připravenosti a odezvy na závažné přeshraniční zdravotní hrozby. Díky tomuto vytváření zásob byly osobní ochranné prostředky doručeny třem členským státům a dvěma kandidátským zemím, které požádaly o aktivaci mechanismu Unie. Kromě toho se díky financování a koordinaci mechanismu Unie mohlo do svých domovů vrátit více než 75 000 evropských občanů.

Mechanismus Unie byl během nedávné mimořádné zdravotnické situace jedním z mála nástrojů solidarity. Tato krize však prokázala, že je třeba rychlejší a účinnější solidarity. Ačkoli byly zřízeny kapacity rescEU, mechanismus Unie stále spočívá na ochotě a připravenosti členských států, které mají odpovědnost za získání kapacit. Jak se ukázalo v posledních měsících, tento systém vzájemné evropské solidarity má tendenci selhávat, když všechny nebo většina členských států čelí stejné mimořádné události současně. Protože to vyžaduje opatření členských států, není Unie schopna zasáhnout a tyto kritické nedostatky překonat s potřebnými zdroji a včas. Od přijetí prováděcího aktu pro začlenění zdravotnických zásob jako kapacity rescEU do první dodávky do členského státu uplynul více než měsíc. Pro zajištění účinné celkové odezvy Unie na mimořádné události velkého rozsahu je potřebná větší flexibilita a samostatnost, aby bylo možné jednat na úrovni Unie v situacích, kdy přetížené členské státy nemohou zajistit odpovídající odezvu.

Ve svém usnesení ze dne 17. dubna 2020[1] Evropský parlament vyzval Komisi, „aby posílila všechny složky krizového řízení a reakce na katastrofy a dále posílila nástroje, jako je RescEU, v zájmu zajištění skutečně společné, koordinované a účinné reakce na úrovni EU; je přesvědčen, že kromě společných zásob vybavení, materiálu a léků, aby byla zajištěna jejich rychlá mobilizace k záchraně životů a živobytí občanů EU, je třeba posílit evropské řízení rizik v případě katastrof a připravenost na ně a rozšířit schopnost těmto katastrofám předcházet; domnívá se, že je nutné posílit mechanismus civilní ochrany Unie, aby bylo možné zajistit společnou repatriaci občanů EU.“

Zpravodaj proto vítá cílené změny obsažené v návrhu Evropské komise, které zohledňují výzvu Parlamentu. Souhlasí rovněž s tím, že se musíme poučit z minulých chyb a pracovat rychle, abychom mohli být připraveni, až v roce 2021 začne nový víceletý finanční rámec. Vítá také výrazné navýšení přiděleného rozpočtu o 2 miliardy eur, což téměř ztrojnásobilo celkovou navrhovanou částku. Připomíná, že během posledních jednání na úrovni Evropské rady měl mechanismus Unie obdržet na období 2021–2027 méně než jednu miliardu eur. Bezprostředně poté byl jeho rozpočet během krize zvýšen o 410 milionů eur, a to jak pro vytváření zdravotnických zásob, tak pro repatriaci občanů EU.

Zpravodaj svými pozměňovacími návrhy usiluje o posílení legislativního návrhu v oblasti prevence a připravenosti. Je toho názoru, že aby byly nově zavedené „cíle v oblasti odolnosti vůči katastrofám“ účinné a poskytovaly přidanou hodnotu, je třeba, aby je členské státy zohlednily při vypracovávání svých plánů zvládání rizik. Zpravodaj dále žádá Evropskou komisi, aby vytvořila společný seznam rizik s přeshraničními dopady, aby byly členské státy připraveny na stejná rizika, která se mohou týkat všech. Podle stávajícího právního rámce každý členský stát vypracovává vlastní seznam možných rizik. To je pochopitelné, protože tento seznam do značné míry závisí na zeměpisné poloze a jiných faktorech, které se v jednotlivých členských státech liší. Zároveň existují určitá rizika, která jsou společná všem členským státům a mohou mít dopady, které se neomezují pouze na sousední země, ale dotýkají se celého regionu. Všechny členské státy by měly být připraveny účinně tato rizika řešit.

Pokud jde o kapacity rescEU, zpravodaj se domnívá, že Evropská komise by měla mít možnost přímo zadávat veřejné zakázky na kapacity, aby mechanismus Unie mohl rychle a účinně reagovat na potřeby členských států, kdykoli je to zapotřebí.  Aby se zajistila právní jasnost, měla by si Komise podle zpravodaje ponechat vlastnictví kapacit, které získá ve veřejných zakázkách. Souhlasí také s použitím kapacit rescEU mimo Unii s cílem pomoci třetím zemím po celém světě zvládat přírodní a člověkem způsobené katastrofy. V minulosti se prokázalo, že mechanismus civilní ochrany Unie je důležitým nástrojem „měkké“ diplomacie EU po celém světě. Nesouhlasí však s návrhem Evropské komise předběžně rozmístit tyto kapacity mimo území Unie. Během nedávné mimořádné zdravotnické situace jsme v mnoha případech byli svědky toho, že třetí země zabavovaly osobní ochranné prostředky zakoupené jinými zeměmi. Zpravodaj se domnívá, že pouze na území Unie můžeme zajistit nezbytné normy v oblasti bezpečnosti a kvality.

Je také toho názoru, že je důležité vyjasnit vztah mezi mechanismem civilní ochrany Unie a Programem pro zdraví (EU4Health), protože oba programy budou odpovědné za vytváření zdravotnických zásob. Žádá dále Komisi, aby přezkoumala účinnost stávajícího rámce a v případě potřeby předložila nový legislativní návrh na vytvoření specializovaného evropského mechanismu pro přijímání opatření v oblasti zdravotnictví, jak již požadoval Evropský parlament[2].

Zpravodaj chce rovněž navrhnout, aby byly členské státy povinny vždy, když využívají kapacity rescEU pro vnitrostátní účely, odkazovat na mechanismus civilní ochrany Unie a na financování z prostředků EU, které obdrží. Vzhledem k tomu, že míra financování všech kapacit se zvyšuje z 80–90 % na 100 %, je důležité, aby se na příspěvek EU nezapomínalo a nebyl opomíjen.

A konečně, vzhledem k tomu, že předchozí zprávu přijal výbor pouze před několika měsíci velkou většinou, předkládá znovu některé z návrhů obsažených v této zprávě.

Pokud jde o vypuštění přílohy I Komisí a její nahrazení víceletým pracovním programem přijatým prováděcím aktem, zpravodaj navrhuje, aby za účelem větší transparentnosti ohledně využívání tohoto financování byla znovu zavedena příloha, jejíž ustanovení by stanovovala procentní podíly, které mají být přiděleny pro účely prevence, připravenosti a odezvy. S ohledem na zásadní změnu, která se projevila v přezkumu z loňského roku, a na skutečnost, že projekty prevence přírodních katastrof, jako jsou povodně a lesní požáry, jsou financovány především z jiných nástrojů EU, se však navrhuje financování přerozdělit, tak aby byla vyčleněna výrazně vyšší částka na připravenost, včetně nákupu aktiv rescEU. Poskytuje se také větší flexibilita Komisi, aby během příštích sedmi let mohla provést nezbytné změny. Potřeba flexibility, jak se ukázalo během nedávné mimořádné zdravotnické situace, je dobře známá, je však třeba připomenout, že kdykoli je rozpočet upraven, je třeba upravit jak roční, tak víceleté pracovní programy. Naopak procentní podíly v příloze jsou mnohem pružnější, neboť musí být změněny pouze v případě, že překročí 10% limit pro odchylku.

Zpravodaj dále znovu zavedl povinnost Komise stanovit prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci oblasti, v nichž bude nepřímé řízení používáno jako metoda plnění rozpočtu.

Řada navrhovaných změn, jak ze strany Komise, tak zpravodaje, odráží postoj Parlamentu před dvěma lety. Zpravodaj je pevně přesvědčen, že nedávná krize ukázala, že je zapotřebí ambicióznějšího mechanismu, pokud chceme, aby Evropská unie a její členské státy byly připraveny a schopny účinně čelit jakékoli budoucí přírodní nebo člověkem způsobené katastrofě.

 

 

 

 

STANOVISKO VÝBORU PRO PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI K PRÁVNÍMU ZÁKLADU

Pan Pascal Canfin

předseda

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

BRUSEL

Věc: Stanovisko k právnímu základu návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie (COM(2020)0220 – C9-0160/2020 – 2020/0097(COD))

Vážený pane předsedo,

dopisem ze dne 13. července 2020[3] jste v souladu s čl. 40 odst. 2 jednacího řádu požádal o stanovisko Výboru pro právní záležitosti ke vhodnosti právního základu návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie[4], který předložila Komise.

Výbor se touto otázkou zabýval na své schůzi dne 2. září 2020.

I – Souvislosti

Návrh Komise je založen na článku 196 a čl. 322 odst. 1 písm. a) SFEU.

Žádost je podána s ohledem na pozměňovací návrh, který předložil zpravodaj výboru ENVI a kterým se vypouští odkaz na čl. 322 odst. 1 písm. a) SFEU, a to na základě „technických kritérií a zejména skutečnosti, že tento článek se týká přijetí finančních pravidel formou nařízení, a z toho důvodu pro toto rozhodnutí není použitelný“, jak je uvedeno v dopise výboru ENVI.

Před současným návrhem přijatým v červnu 2020 přijala Komise v březnu 2019 návrh rozhodnutí, kterým se mění rozhodnutí č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie, který byl založen pouze na článku 196 SFEU. Výbor ENVI přijal zprávu o tomto návrhu v březnu 2020. Ve vysvětlujícím prohlášení Komise uvádí, že „tento návrh staví na pokroku, jehož Evropský parlament a Rada zatím dosáhly při posuzování a projednávání návrhu Komise COM(2019) 125 final“. Podle finančního výkazu návrhu Komise se „tímto rozhodnutím mění stávající opatření (mechanismus Unie) a je třeba jej posuzovat souběžně s dosud neschváleným návrhem, kterým se rovněž mění mechanismus Unie a který Komise přijala v roce 2019“.

Vzhledem k tomu, že výbor ENVI vyjádřil znepokojení ohledně vhodnosti přidání čl. 322 odst. 1 písm. a) SFEU do právního základu navrhovaného rozhodnutí, což bylo zpochybněno předložením pozměňovacího návrhu rušícím odkaz na tento článek, toto stanovisko posuzuje pouze vhodnost čl. 322 odst. 1 písm. a) SFEU jako právního základu.

II – Příslušný článek Smlouvy

Hlava II „Finanční ustanovení“:

Čl. 322 odst. 1 písm. a)

1. Evropský parlament a Rada stanoví řádným legislativním postupem a po konzultaci s Účetním dvorem formou nařízení:

a) finanční pravidla stanovící zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu a předkládání účetnictví a jeho auditu;

III – Judikatura Soudního dvora EU ve věci volby právního základu

Soudní dvůr otázku vhodného právního základu tradičně vnímá jako věc ústavního významu, která má zajistit dodržování zásady svěřených pravomocí (článek 5 SEU) a stanovit charakter a rozsah kompetence Unie.[5] Při volbě právního základu tudíž Komise nemůže postupovat libovolně. Podle ustálené judikatury Soudního dvora se musí volba právního základu opatření Unie zakládat na objektivních faktorech, které mohou být předmětem soudního přezkumu a mezi něž patří zejména cíl a obsah opatření.[6] Podle Soudního dvora také není možné stanovit právní základ jakéhokoli opatření s ohledem na právní základ použitý pro přijetí jiných opatření Unie, která by mohla mít v některých případech podobné vlastnosti.[7] Volba nesprávného právního základu může být proto důvodem pro prohlášení dotyčného aktu za neplatný. V této souvislosti jsou přání orgánu aktivněji se podílet na přijetí daného opatření, okolnosti, za kterých bylo opatření přijato, i práce vykonaná z jiných důvodů v dané oblasti z hlediska určení správného právního základu irelevantní.[8]

V zásadě by měl být zvolen pouze jeden vhodný právní základ. Pokud přezkum daného opatření ukáže, že toto opatření sleduje dvojí účel nebo má dvě složky, a pokud je možné jeden z těchto účelů nebo jednu z těchto složek identifikovat jako hlavní nebo převažující, zatímco druhý účel nebo druhá složka je pouze vedlejší, musí být opatření založeno na jediném právním základu, a sice na tom, který je vyžadován hlavním nebo převažujícím cílem nebo složkou.[9] Ve výjimečných případech, kdy má opatření několik souběžných cílů nebo složek, které jsou neoddělitelně spjaty, aniž by jeden z cílů nebo jedna ze složek byly ve vztahu k druhým druhořadými nebo nepřímými, musí být takové opatření založeno na různých odpovídajících právních základech.[10] To je však možné, pouze pokud postupy stanovené pro příslušné právní základy nejsou navzájem neslučitelné a neporušilo by se jimi právo Evropského parlamentu.[11] Vybrané opatření navíc musí být v souladu s předepsaným druhem legislativního aktu, pokud tak stanovuje Smlouva.

IV – Vhodnost čl. 322 odst. 1 písm. a) jako právního základu

Čl. 322 odst. 1 písm. a) SFEU, který je použit jako právní základ, stanovuje konkrétní druh legislativního aktu a normotvůrci EU v tomto ohledu nedává žádný prostor k volnému uvážení. Před tím, než bude zhodnoceno, zda by čl. 322 odst. 1 písm. a) SFEU s ohledem na cíl a obsah návrhu mohl být vhodným právním základem, je třeba uvést, že čl. 322 odst. 1 písm. a) stanovuje řádný legislativní postup a požaduje, aby byl akt přijat formou nařízení. V tomto případě je druhem navrhovaného aktu rozhodnutí, stejně jako v případě legislativního aktu, který tento návrh pozměňuje. Z formálních důvodů proto tento druh aktu není v souladu s čl. 322 odst. 1 písm. a).

Není proto dále zapotřebí vyhodnocovat, zda je s ohledem na cíl a obsah návrhu čl. 322 odst. 1 písm. a) vhodným právním základem ani zda by jako právní základ mohl být použit společně s článkem 196 SFEU.

V – Závěry a doporučení

Aniž je dotčeno jakékoli posouzení skutečnosti, zda je navrhované opatření s ohledem na jeho cíl a obsah správně založeno pouze na článku 196, nebo zda by mělo být založeno na alespoň dvou právních základech, zdá se dostatečné uvést, že vzhledem ke druhu návrhu pozměňovaného aktu (rozhodnutí), se čl. 322 odst. 1 písm. a) SFEU formálně nejeví jako vhodný právní základ pro návrh rozhodnutí, kterým se mění rozhodnutí o mechanismu civilní ochrany Unie, vzhledem k tomu, že stanovuje přijetí nařízení, zatímco v případě dotčeného pozměňovaného aktu se jedná o rozhodnutí.

Výbor pro právní záležitosti na své schůzi dne 2. září 2020 proto jednomyslně[12] rozhodl doporučit Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, aby odstranil čl. 322 odst. 1 písm. a) SFEU z právního základu navrženého rozhodnutí.

S pozdravem

Adrián Vázquez Lázar

 

 

 

DOPIS VÝBORU PRO ROZVOJ

Pan Pascal Canfin

předseda

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

BRUSEL

Věc: Stanovisko k návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie (COM(2020)0220 – C9-0160/2020 – 2020/0097(COD))

Vážený pane předsedo,

Výbor pro rozvoj byl v rámci daného postupu pověřen, aby Vašemu výboru předložil stanovisko. Výbor se na své schůzi dne 29. června 2020 rozhodl předat toto stanovisko ve formě dopisu.

Výbor pro rozvoj projednal tuto záležitost na své schůzi dne 15. července 2020. Na této schůzi[13] se výbor rozhodl vyzvat Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil níže uvedené návrhy.

S pozdravem

Tomas Tobé

 

NÁVRHY

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 1 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(1a) Vzhledem k tomu, že změna klimatu vede na celém světě ke zvýšení četnosti, intenzity a složitosti přírodních katastrof, jsou rozvojové země, zejména nejméně rozvinuté země a malé ostrovní rozvojové státy, obzvláště zranitelné, a to na jedné straně z důvodu omezené schopnosti přizpůsobit se dopadům změny klimatu a zajistit jejich zmírnění a nedostatečné schopnosti reagovat na katastrofy související s klimatem a na druhé straně kvůli tomu, že jsou v důsledku své zeměpisné polohy vystaveny povodním, suchu a lesním požárům.

 

 

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 2 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(2a) Lesní požáry ohrožují lidské životy, živobytí a biologickou rozmanitost, způsobují uvolnění vysokých množství emisí uhlíku a snižují schopnost planety absorbovat uhlík, což dále zhoršuje změnu klimatu. Obzvláště znepokojivé jsou situace, kdy jsou požárem zničeny primární lesní porosty nebo radioaktivně kontaminované oblasti. Nárůst katastrof souvisejících s klimatem, včetně lesních požárů, vyžaduje posílení operací mechanismu civilní ochrany Unie mimo Unii, včetně činností zaměřených na prevenci a připravenost na katastrofy.

 

 

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 3 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(3a) S cílem zajistit co největší transparentnost a odpovědnost vůči občanům Unie by měla Komise poskytnout pokyny, jak měřit podíl výdajů v rámci mechanismu civilní ochrany Unie, který by měl být kvalifikován jako oficiální rozvojová pomoc.

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(12) V případě potřeby má Unie zájem reagovat na mimořádné události ve třetích zemích. Ačkoli primárním důvodem pro vytvoření kapacit rescEU bylo jejich využití jako záchranné sítě v rámci Unie, v řádně odůvodněných případech a s přihlédnutím k humanitárním zásadám by mohly být rozmístěny i mimo Unii.	(12) V případě potřeby má Unie zájem reagovat na mimořádné události ve třetích zemích. Ačkoli primárním důvodem pro vytvoření kapacit rescEU bylo jejich využití jako záchranné sítě v rámci Unie, v řádně odůvodněných případech, po konzultacích s humanitárními subjekty před zásahy, a s přihlédnutím k humanitárním zásadám by mohly být rozmístěny i mimo Unii.

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 6

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 10 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Při plánování operací odezvy na humanitární krizi mimo Unii v rámci odolnosti vůči katastrofám Komise a členské státy určí a podpoří součinnost mezi financováním pomoci v oblasti civilní ochrany a humanitární pomoci ze strany Unie a členských států.	2. Při plánování operací odezvy na humanitární krizi mimo Unii v rámci odolnosti vůči katastrofám Komise a členské státy určí a podpoří součinnost mezi financováním pomoci v oblasti civilní ochrany a humanitární pomoci ze strany Unie a členských států, a to po konzultaci s humanitárními subjekty, včetně místních subjektů, a místními orgány, kdykoli je to možné.

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 a

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 16 – odst. 2

Platné znění	Pozměňovací návrh
	9a) V článku 16 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
2. Zásahy podle tohoto článku se mohou provádět formou autonomního asistenčního zásahu nebo jako příspěvek k zásahu vedeného mezinárodní organizací. Koordinace Unie je plně začleněna do celkové koordinace zajišťované Úřadem OSN pro koordinaci humanitární pomoci (OCHA) a respektuje jeho vedoucí úlohu. V případě katastrof způsobených člověkem nebo komplexních mimořádných událostí Komise zajistí soulad s Evropským konsensem o humanitární pomoci a dodržování humanitárních zásad.“	2. Zásahy podle tohoto článku se mohou provádět formou autonomního asistenčního zásahu nebo jako příspěvek k zásahu vedeného mezinárodní organizací. Koordinace Unie je plně začleněna do celkové koordinace zajišťované Úřadem OSN pro koordinaci humanitární pomoci (OCHA) a respektuje jeho vedoucí úlohu. V případě katastrof způsobených člověkem nebo komplexních mimořádných událostí vede Komise, kdykoli je to možné, konzultace s humanitárními subjekty, včetně místních subjektů, a zajistí soulad s Evropským konsensem o humanitární pomoci (*) a dodržování humanitárních zásad.“

 

 

 

 

 

STANOVISKO ROZPOČTOVÉHO VÝBORU (1.9.2020)

pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

k návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie

(COM(2020)0220 – C9-0160/2020 – 2020/0097(COD))

Zpravodaj: Niclas Herbst

 

 

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Zpravodaj vítá návrh cílené revize stávajících právních předpisů týkajících se mechanismu civilní ochrany Unie, jejímž cílem je zajistit, aby Unie a členské státy byly lépe připraveny na budoucí krize. Zpravodaj připomíná, že mechanismus civilní ochrany Unie je jedním z nejkonkrétnějších projevů základní hodnoty solidarity EU. Probíhající krize způsobená onemocněním COVID-19 však zřetelně odhalila omezení stávajícího uspořádání, protože mechanismus nebyl schopen plně reagovat na většinu žádostí o pomoc obdržených od členských států, zúčastněných států a třetích zemí. Zpravodaj je proto přesvědčen, že se musíme na úrovni Unie lépe připravit na rizika přeshraničního charakteru a rozsáhlé katastrofy, které by mohly postihnout několik členských států současně a mít velký dopad a značný rušivý potenciál.

Zpravodaj je pevně přesvědčen, že je zapotřebí ambiciózní finanční krytí, aby odpovídalo úrovni ambicí nedávno reformovaného mechanismu civilní ochrany Unie, a zejména zřízení „rescEU“, vyhrazené rezervy kapacit pro odezvu s velením a řízením na úrovni Unie. Vítá návrh Komise čerpat pro období 2021–2027 částku 1 268 282 000 EUR z okruhu 5 „Odolnost, bezpečnost a obrana“ a částku 2 187 620 000 EUR (v běžných cenách) z nového nástroje EU na podporu oživení, které budou uvolněny jako vnější účelově vázané příjmy prostřednictvím zmocnění uvedeného v novém rozhodnutí o vlastních zdrojích. Návrh rovněž předpokládá nábor dalších 134 zaměstnanců, z toho 30 podle tohoto rozhodnutí.

Navrhované krytí, které by téměř ztrojnásobilo původní návrh z května 2018, a počet zaměstnanců odpovídá podle zpravodaje účelu a rozsahu této cílené revize. Vzhledem k tomu, že současný mechanismus není schopen reagovat na potřeby členských států týkající se pomoci a během koronavirové krize musely být uvolněny dodatečné finanční prostředky na vytváření zdravotnických zásob a repatriační lety, zpravodaj předpokládá, že i Rada si už uvědomuje, že snížení financování mechanismu civilní ochrany Unie v příštím VFR není realistickým scénářem. Rovněž je třeba poznamenat, že společné využívání zdrojů a vytváření úspor z rozsahu prostřednictvím inteligentních investic na úrovni Unie povede k významným úsporám ve vnitrostátních rozpočtech členských států.

Zpravodaj vítá několik návrhů na zjednodušení rozpočtu a větší rozpočtovou flexibilitu, jako je doplnění režimu nepřímého řízení a automatický přenos nevyužitých prostředků na opatření v oblasti odezvy pro rok N+1. Nesouhlasí však s vypuštěním rozdělení výdajů podle pilířů v příloze I, neboť je důležité, aby mohli spolunormotvůrci sledovat poměrné rozdělení výdajů na prevenci, připravenost a reakci. Dostatečná flexibilita je zaručena možností změnit přílohu prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci.

Zpravodaj vítá, že ERCC a členské státy mohou využívat vesmírných infrastruktur Unie, jako je například Copernicus, Galileo, systém pro získávání poznatků o situaci ve vesmíru a GOVSATCOM, které poskytují důležité nástroje na úrovni Unie umožňující reagovat na vnitřní a vnější mimořádné události. Synergie mezi různými nástroji by se měla plně zužitkovat a členské státy by měly být aktivně vybízeny k tomu, aby tuto službu využívaly.

Zpravodaj by rád zdůraznil, že je důležité zajistit náležité zeměpisné pokrytí předběžným rozmístěním kapacit rescEU v logistických centrech v rámci Unie tak, aby všechny členské státy mohly využívat těchto prostředků stejně efektivně a rychle.

Zpravodaj podtrhuje význam kontroly kvality zdravotnických potřeb a vybavení pořizovaného v rámci mechanismu. Krize COVID-19 jasně ukázala, že je to zapotřebí, zejména v případě zadávání zakázek výrobcům mimo Unii.

Zdůrazňuje rovněž  potřebu náležitě chránit finanční zájmy Unie, zejména s ohledem na plánované využití režimu nepřímého řízení.  Rád by poukázal na důležitou úlohu, kterou má v té to souvislosti hrát Úřad evropského veřejného žalobce.

Zpravodaj nakonec vítá posílená ustanovení o zviditelňování pomoci EU prostřednictvím mechanismu civilní ochrany Unie v článku 20a a chtěl by zdůraznit potřebu proaktivní komunikace členských států s veřejností v souvislosti s operacemi financovanými v rámci mechanismu Unie.

 

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Rozpočtový výbor vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako příslušný výbor, aby zohlednil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh  1

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(2) Ačkoli se uznává přímá odpovědnost členských států za předcházení přírodním a člověkem způsobeným katastrofám i za připravenost a odezvu na ně, mechanismus Unie podporuje solidaritu mezi členskými státy v souladu s čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii.	(2) Ačkoli se uznává přímá odpovědnost členských států za předcházení přírodním a člověkem způsobeným katastrofám i za připravenost a odezvu na ně, mechanismus Unie, včetně kapacit rescEU, podporuje solidaritu mezi členskými státy v souladu s čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii tím, že posiluje stávající kapacity členských států a zajišťuje účinnou připravenost a odezvu tam, kde jsou tyto kapacity nedostatečné.

Pozměňovací návrh  2

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(3) Bezprecedentní zkušenost s pandemií COVID-19 ukázala, že účinnost Unie při zvládání krizí je omezena jednak rozsahem jejího rámce řízení, jednak mírou připravenosti Unie v případě katastrof postihujících většinu členských států.	(3) Bezprecedentní zkušenost s pandemií COVID-19 ukázala, že účinnost Unie při zvládání krizí je omezena jednak rozsahem jejího rámce řízení, jednak mírou připravenosti Unie v případě katastrof postihujících většinu členských států. Kromě toho je zřejmé, že Unie a členské státy nejsou dostatečně připraveny na extrémnější a složitější katastrofy s dalekosáhlými a dlouhodobějšími globálními důsledky, jako je rozsáhlá pandemie. Je proto nezbytné, aby byla opatření členských států v oblasti civilní ochrany lépe koordinována a aby byly kapacity rescEU posíleny.

Pozměňovací návrh  3

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 3 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(3a) Vzhledem ke zkušenostem s pandemií COVID-19 a s ohledem na potřebu posílit schopnost Unie reagovat v oblasti zdraví a civilní ochrany by měly být kapacity rescEU výrazně posíleny, aby se zlepšila jejich výkonnost v každém ze tří pilířů mechanismu Unie: prevenci, připravenosti a reakci.

Pozměňovací návrh  4

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(5) Abychom byli v budoucnu lépe připraveni čelit takovýmto událostem, je třeba naléhavého zásahu s cílem posílit mechanismus Unie.	(5) Abychom byli v budoucnu lépe připraveni čelit takovýmto událostem, je třeba naléhavého zásahu s cílem posílit mechanismus Unie. Posílení mechanismu Unie by mělo doplňovat politiky a fondy Unie, ale nemělo by nahrazovat začlenění zásady odolnosti vůči katastrofám do všech těchto politik a fondů.

Pozměňovací návrh  5

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(6) Pro zlepšení plánování v oblasti prevence a připravenosti by Unie měla i nadále prosazovat investice do prevence katastrof napříč odvětvími a komplexní přístupy k řízení rizik, které podporují prevenci a připravenost, přičemž by měla zohlednit přístup zohledňující širokou škálu rizik, přístup založený na ekosystémech a pravděpodobné dopady změny klimatu, a to v úzké spolupráci s příslušnými vědeckými obcemi a s klíčovými hospodářskými subjekty. Proto by se pozornost měla soustředit na meziodvětvové přístupy zohledňující všechna rizika a založené na cílech odolnosti platných pro celou Unii, které by sloužily jako podklad pro základní definici kapacit a připravenosti. Při definování cílů odolnosti platných pro celou Unii musí Komise spolupracovat s členskými státy.	(6) Pro zlepšení plánování v oblasti prevence a připravenosti by Unie měla posílit investice do prevence katastrof napříč odvětvími a komplexní přístupy k řízení rizik, které podporují prevenci a připravenost, přičemž by měla zohlednit přístup zohledňující širokou škálu rizik, přístup založený na ekosystémech a pravděpodobné dopady změny klimatu, a to v úzké spolupráci s příslušnými vědeckými obcemi, klíčovými hospodářskými subjekty a  regionálními a místními orgány, které jsou klíčovými aktéry v cyklu zvládání katastrof, a také s organizacemi třetího sektoru a dobrovolnickými organizacemi působícími v této oblasti. Proto by se pozornost měla soustředit na meziodvětvové přístupy zohledňující všechna rizika a založené na cílech odolnosti platných pro celou Unii, které by sloužily jako podklad pro základní definici kapacit a připravenosti. Při definování cílů odolnosti platných pro celou Unii musí Komise spolupracovat s členskými státy a Evropským parlamentem a zohledňovat veškeré operativní plány reakce na mimořádné události, které již existují na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni.

Pozměňovací návrh  6

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 6 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(6a) S cílem zajistit účinné předcházení katastrofám by měly být za klíčové považovány zátěžové testy a proces certifikace kapacit v oblasti reakce. Pravidelná posouzení rizik na regionální a místní úrovni jsou nezbytná k tomu, aby mohly vnitrostátní orgány v případě potřeby přijmout opatření k posílení odolnosti, a to i s využitím stávajících finančních prostředků Unie. Tato posouzení rizik by se měla zaměřit na specifické rysy každého regionu, jako je seismická činnost, časté povodně nebo lesní požáry. Posouzení by měla rovněž zahrnovat úroveň přeshraniční spolupráce, aby měl mechanismus Unie podrobné informace o místních dostupných kapacitách, což umožní cílenější opatření.

Pozměňovací návrh  7

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 6 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(6b) Příprava cílů Unie v oblasti odolnosti vůči katastrofám na podporu opatření v oblasti prevence a připravenosti by měla zahrnovat přesné posouzení a zohledňovat dlouhodobé sociální dopady zaznamenané v první fázi po odeznění mimořádných událostí, které jsou řízeny agenturami civilní ochrany, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována nejzranitelnějším osobám.

Pozměňovací návrh  8

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 9

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(9) Mechanismus Unie by měl využívat vesmírných infrastruktur Unie, jako je například Evropský program monitorování Země (Copernicus), Galileo, evropský systém pro získávání poznatků o situaci ve vesmíru a družicová komunikace v rámci státní správy (GOVSATCOM), které poskytují důležité nástroje na úrovni Unie umožňující reagovat na vnitřní a vnější mimořádné události. Systémy řízení mimořádných situací v rámci programu Copernicus poskytují středisku podporu v jednotlivých fázích mimořádných situací, od včasného varování a prevence katastrof až po obnovu. Úkolem družicové komunikace v rámci státní správy je poskytovat bezpečnou možnost satelitní komunikace konkrétně přizpůsobenou potřebám uživatelů z řad vládních institucí při řízení mimořádných situací. Program Galileo je první infrastruktura družicové navigace a určování polohy, která je navržena speciálně pro civilní účely v Evropě i ve světě a již lze využívat i v jiných oblastech, jako je například řízení mimořádných situací, včetně činností v oblasti včasného varování. Příslušné služby systému Galileo zahrnují zásahovou službu, která prostřednictvím signálů vysílá varování týkající se přírodních katastrof nebo jiných mimořádných událostí v určitých oblastech. Členské státy by měly mít možnost tuto službu využívat. Pokud se k tomu rozhodnou, měly by za účelem ověření platnosti systému určit vnitrostátní orgány oprávněné k využívání této zásahové služby a informovat o tom Komisi.	(9) Mechanismus Unie by měl využívat vesmírných infrastruktur Unie, jako je například Evropský program monitorování Země (Copernicus), Galileo, evropský systém pro získávání poznatků o situaci ve vesmíru a družicová komunikace v rámci státní správy (GOVSATCOM), které poskytují důležité nástroje na úrovni Unie umožňující reagovat na vnitřní a vnější mimořádné události. Systémy řízení mimořádných situací v rámci programu Copernicus poskytují středisku podporu v jednotlivých fázích mimořádných situací, od včasného varování a prevence katastrof až po obnovu. Úkolem družicové komunikace v rámci státní správy je poskytovat bezpečnou možnost satelitní komunikace konkrétně přizpůsobenou potřebám uživatelů z řad vládních institucí při řízení mimořádných situací. Program Galileo je první infrastruktura družicové navigace a určování polohy, která je navržena speciálně pro civilní účely v Evropě i ve světě a již lze využívat i v jiných oblastech, jako je například řízení mimořádných situací, včetně činností v oblasti včasného varování. Příslušné služby systému Galileo zahrnují zásahovou službu, která prostřednictvím signálů vysílá varování týkající se přírodních katastrof nebo jiných mimořádných událostí v určitých oblastech. Vzhledem k jejímu potenciálu zachraňovat životy a usnadňovat koordinaci mimořádných opatření by členské státy měly být rozhodně nabádány k tomu, aby tuto službu využívaly. Pokud se k tomu rozhodnou, měly by za účelem ověření platnosti systému určit vnitrostátní orgány oprávněné k využívání této zásahové služby a informovat o tom Komisi.

Pozměňovací návrh  9

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 9 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(9a) Mechanismus Unie a kapacity rescEU musí být koncipovány tak, aby účinně reagovaly na širokou škálu mimořádných událostí, z nichž jsou mnohé způsobeny změnou klimatu. Četnost a intenzita přírodních katastrof uvnitř Unie i mimo ni se v posledních letech zvýšila, a to i v oblastech, kde se v minulosti nevyskytovaly. Je proto nezbytné, aby mechanismus Unie zahrnoval dostatečné kapacity pro řešení rostoucího výskytu přírodních katastrof, jako jsou lesní požáry a záplavy.

Pozměňovací návrh  10

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(10) Aby měla Unie operativní schopnost rychle reagovat na mimořádnou událost velkého rozsahu nebo na událost s nízkou pravděpodobností výskytu, ale s velkým dopadem, jako je pandemie COVID-19, měla by mít možnost pořizovat, pronajímat, pronajímat formou leasingu nebo smluvně zajišťovat kapacity rescEU, aby tak byla schopna pomáhat členským státům přetíženým mimořádnými událostmi velkého rozsahu v souladu s podpůrnými pravomocemi v oblasti civilní ochrany a se zvláštním důrazem na zranitelné osoby. Tyto kapacity musí být předem umístěny v logistických střediscích uvnitř Unie nebo ze strategických důvodů rozmístěny prostřednictvím důvěryhodných sítí středisek, jako jsou humanitární pohotovostní sklady Spojených národů.	(10) Aby měla Unie operativní schopnost rychle reagovat na mimořádnou událost velkého rozsahu nebo na událost s nízkou pravděpodobností výskytu, ale s velkým dopadem, jako je pandemie COVID-19, měla by mít možnost pořizovat, pronajímat, pronajímat formou leasingu nebo smluvně zajišťovat kapacity rescEU, aby tak byla schopna pomáhat členským státům přetíženým mimořádnými událostmi velkého rozsahu v souladu s podpůrnými pravomocemi v oblasti civilní ochrany a se zvláštním důrazem na zranitelné osoby. Tyto kapacity musí být předem umístěny v logistických střediscích uvnitř Unie nebo ze strategických a náležitě opodstatněných důvodů rozmístěny prostřednictvím důvěryhodných sítí středisek, jako jsou humanitární pohotovostní sklady Spojených národů. Kapacity rescEU by měly zvýšit součinnost mezi vnitrostátními  logistickými centry s cílem usnadnit účinnější operativní reakci, posílit regionální kapacitu a přispět k dlouhodobému cíli, jímž je zaručení maximální flexibility a schopnosti reagovat na mnoho druhů katastrof, a to nad rámec současné pandemie. S využitím úzké spolupráce s orgány členských států by měl být mechanismus Unie využíván ke shromažďování informací o vnitrostátních kapacitách dostupných v členských státech, v nichž jsou logistická střediska provozována, a k posuzování připravenosti vnitrostátních krizových systémů a orgánů civilní ochrany, aby bylo možné na základě shromážděných údajů vydat konkrétní doporučení pro jednotlivé země týkající se zlepšení.

Pozměňovací návrh  11

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 10 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(10a) Vzhledem ke společně dohodnuté hodnotě solidarity má Unie ústřední úlohu při urychlování pokroku směřujícího k dosažení spravedlivého a všeobecného poskytování kvalitních služeb v oblasti zdravotní péče, což představuje základ politiky Unie v oblasti civilní ochrany.

Pozměňovací návrh  12

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 16

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(16) Vzhledem k tomu, že rozmístění kapacit rescEU za účelem operací odezvy v rámci mechanismu Unie poskytuje významnou přidanou hodnotu Unie zajištěním účinné a rychlé pomoci osobám v mimořádných situacích, měly by být stanoveny další povinnosti v oblasti zviditelnění, aby se tak zvýraznila úloha Unie.	(16) Vzhledem k tomu, že rozmístění kapacit rescEU za účelem operací odezvy v rámci mechanismu Unie poskytuje významnou přidanou hodnotu Unie zajištěním účinné a rychlé pomoci osobám v mimořádných situacích, měly by být stanoveny další povinnosti v oblasti zviditelnění, aby byli občané Unie a sdělovací prostředky informováni a aby se tak zvýraznila úloha Unie. Vnitrostátní orgány by měly obdržet pokyny Komise pro každý konkrétní zásah, aby byla zajištěna přiměřená informovanost o úloze Unie.

Pozměňovací návrh 13

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 17

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(17) Pro zvýšení flexibility a dosažení optimálního plnění rozpočtu by mělo být do metod plnění rozpočtu zahrnuto i nepřímé řízení.	(17) Pro zvýšení flexibility a dosažení optimálního plnění rozpočtu by se v tomto rozhodnutí mělo stanovit nepřímé řízení jako metoda plnění rozpočtu, která se má použít pouze tehdy, je-li to odůvodněno povahou a obsahem dotčeného opatření.

Odůvodnění

Je-li to možné, mělo by být upřednostněno přímé řízení Komisí, i v případě delegací Unie. Nepřímé řízení by se mělo použít pouze tehdy, pokud lze jasně prokázat, že se jedná o účinnější a účelnější způsob provádění pro daný druh opatření.

Pozměňovací návrh  14

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 17 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(17a) V souladu s článkem 155 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/10461a (dále jen „finanční nařízení“) by subjekty uvedené v čl. 62 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení a v čl. 25 odst. 2 tohoto rozhodnutí měly plnit své oznamovací povinnosti každoročně. Požadavky na podávání zpráv pro tyto subjekty jsou stanoveny v dohodě o ověření uvedené v čl. 130 odst. 3 finančního nařízení.
	____________________
	1a  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

Odůvodnění

Jelikož je nepřímé řízení novým způsobem provádění v rámci mechanismu civilní ochrany Unie, je důležité připomenout oznamovací povinnosti subjektů, které působí v rámci nepřímého řízení, jak je stanoveno v článku 155 finančního nařízení.

Pozměňovací návrh  15

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 18

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(18) Aby Komise podpořila předvídatelnost a dlouhodobou účinnost při provádění rozhodnutí č. 1313/2013/EU, měla by přijímat roční nebo víceleté pracovní programy s uvedením plánovaných přídělů finančních prostředků. To by mělo Unii pomoci získat při plnění rozpočtu větší flexibilitu a tím posílit opatření na podporu prevence a připravenosti.	(18) Aby Komise podpořila předvídatelnost a dlouhodobou účinnost při provádění rozhodnutí č. 1313/2013/EU, měla by po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami a orgány přijímat roční a víceleté pracovní programy s uvedením plánovaných přídělů finančních prostředků. To by mělo Unii pomoci získat při plnění rozpočtu větší flexibilitu a tím posílit opatření na podporu prevence a připravenosti.

Pozměňovací návrh  16

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 18 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(18a) Vytvoření a řízení doplňkových strategických unijních rezerv a zásob produktů s významem pro krizi v rámci programu EU v oblasti zdraví (EU4Health) by se mělo vzájemně doplňovat s rezervami pro účely odezvy v rámci kapacit rescEU.

Pozměňovací návrh  17

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 22 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(22a) Mechanismus Unie by měl rovněž umožnit dodatečné dobrovolné příspěvky členských států.

Pozměňovací návrh  18

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 23

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(23) Opatření v oblasti prevence a připravenosti jsou sice zásadní pro zvýšení odolnosti Unie při zvládání přírodních a člověkem způsobených katastrof, avšak výskyt katastrof, jejich četnost a rozsah jsou ze své povahy nepředvídatelné. Jak se ve stávající krizi v souvislosti s COVID-19 ukázalo, výše finančních zdrojů požadovaných k zajištění odpovídající odezvy se může rok od roku významně lišit a tyto zdroje by měly být k dispozici okamžitě. Sladění zásady předvídatelnosti s nutností rychle reagovat na nové potřeby tedy znamená přizpůsobit finanční provádění programů. Je proto vhodné vedle ustanovení čl. 12 odst. 4 finančního nařízení povolit přenos nevyužitých prostředků, přičemž tyto prostředky bude možné využít pouze v následujícím roce a budou určeny výhradně na opatření v oblasti odezvy.	(23) Opatření v oblasti prevence a připravenosti jsou sice zásadní pro zvýšení odolnosti Unie při zvládání přírodních a člověkem způsobených katastrof, avšak výskyt katastrof, jejich četnost a rozsah jsou ze své povahy nepředvídatelné. Jak se ve stávající krizi v souvislosti s COVID-19 ukázalo, výše finančních zdrojů požadovaných k zajištění odpovídající odezvy se může rok od roku významně lišit a tyto zdroje by měly být k dispozici okamžitě. Sladění zásady předvídatelnosti s nutností rychle reagovat na nové potřeby tedy znamená přizpůsobit finanční provádění programů. Je proto vhodné vedle ustanovení čl. 12 odst. 4 finančního nařízení povolit přenos nevyužitých prostředků, přičemž tyto prostředky bude možné využít pouze v následujícím roce a budou určeny na opatření v oblasti prevence, připravenosti a odezvy.

Pozměňovací návrh  19

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 25

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(25) Příloha I rozhodnutí č. 1313/2013/EU není dostatečně pružná, aby Unii umožnila řádně upravit investice do prevence, připravenosti a reakce, a proto se vypouští. Úrovně investic, které mají být přiděleny na jednotlivé fáze cyklu zvládání rizik souvisejících s katastrofami, je třeba stanovit předem. Tato nepružnost brání Unii v tom, aby byla schopna reagovat na nepředvídatelnou povahu katastrof.	vypouští se

Odůvodnění

Spolunormotvůrci by měli sledovat poměrné rozdělování finančních prostředků podle pilířů (prevence, připravenost a reakce). Dostatečná flexibilita je zaručena možností změnit přílohu prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci.

Pozměňovací návrh  20

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 a (nový)

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 4 – odst. 1 – bod 4 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(1a) V článku 4 se vkládá nové písmeno, které zní:
	4a. „Cíle Unie v oblasti odolnosti vůči katastrofám“ cíle, které stanoví opatření v oblasti prevence a připravenosti, aby byla zajištěna kapacita Unie a jejích členských států reagovat na katastrofy a zároveň bylo zajištěno řádné fungování vnitřního trhu v situaci, kdy může mít katastrofa nebo krize negativní účinky přesahující hranice států.

Pozměňovací návrh  21

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. c

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 6 – odst. 5

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
5.  Komise stanoví cíle Unie v oblasti odolnosti vůči katastrofám s cílem podporovat opatření v oblasti prevence a připravenosti. Cíle v oblasti odolnosti vůči katastrofám zajistí společný základ, který umožní zachování zásadních společenských funkcí při kaskádovém efektu katastrofy s velkým dopadem a zajištění fungování vnitřního trhu. Tyto cíle jsou založeny na výhledových scénářích, které zahrnují dopady změny klimatu na riziko katastrof, údaje o minulých událostech a meziodvětvové posouzení dopadu se zvláštním důrazem na zranitelné osoby.	5. Komise stanoví cíle Unie v oblasti odolnosti vůči katastrofám s cílem podporovat opatření v oblasti prevence a připravenosti. Cíle v oblasti odolnosti vůči katastrofám zajistí společný základ, který umožní zachování zásadních společenských funkcí při kaskádovém efektu katastrofy s velkým dopadem a zajištění fungování vnitřního trhu. Tyto cíle jsou založeny na výhledových scénářích, které zahrnují dopady změny klimatu a ztráty biologické rozmanitosti na riziko katastrof, údaje o minulých událostech a meziodvětvové posouzení dopadu a posouzení dlouhodobého sociálního dopadu na postižené regiony, se zvláštním důrazem na zranitelné osoby. Při vypracovávání cílů v oblasti odolnosti proti katastrofám se Komise zaměří zejména na opakující se katastrofy, které postihly regiony členských států, a navrhne, aby vnitrostátní orgány přijaly konkrétní opatření, včetně opatření, která mají být prováděna s využitím finančních prostředků EU, s cílem posílit odolnost vůči krizím.

Pozměňovací návrh  22

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 7 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Středisko zejména koordinuje, sleduje a podporuje odezvu na mimořádné události na úrovni Unie v reálném čase. Středisko úzce spolupracuje s vnitrostátními krizovými systémy, orgány civilní ochrany a příslušnými subjekty Unie.	Středisko zejména koordinuje, sleduje a podporuje odezvu na mimořádné události na úrovni Unie v reálném čase. Středisko úzce spolupracuje s vnitrostátními krizovými systémy, orgány civilní ochrany, dobrovolnickými skupinami na úrovni komunity a příslušnými subjekty Unie.

Pozměňovací návrh  23

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 4 – písm. a

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 8 – písm. c) – odrážka 3 a (nová)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	–  poskytovat pomoc v podobě odborného výcviku místním komunitám za účelem posílit jejich kapacity pro případ, kdy budou muset poprvé reagovat na krizi samostatně;

Pozměňovací návrh  24

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 8 – písm. a

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 12 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Komise vymezí prostřednictvím prováděcích aktů přijatých v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 33 odst. 2 kapacity, z nichž se mají kapacity rescEU skládat, v souladu s cíli v oblasti odolnosti uvedenými v čl. 6 odst. 5 a s vytvářením scénářů uvedených v čl. 10 odst. 1, přičemž zohlední zjištěná i nově vznikající rizika a celkové kapacity a nedostatky na úrovni Unie, zejména pokud jde o letecké hašení lesních požárů, chemické, biologické, radioaktivní a jaderné incidenty a rychlou zdravotnickou pomoc při mimořádných událostech.	2. Komise vymezí prostřednictvím prováděcích aktů přijatých v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 33 odst. 2 kapacity, z nichž se mají kapacity rescEU skládat, v souladu s cíli v oblasti odolnosti uvedenými v čl. 6 odst. 5 a s vytvářením scénářů uvedených v čl. 10 odst. 1, přičemž zohlední zjištěná i nově vznikající rizika a celkové kapacity a nedostatky na úrovni Unie, zejména pokud jde o letecké hašení lesních požárů, seismické, chemické, biologické, radioaktivní a jaderné incidenty a rychlou zdravotnickou pomoc při mimořádných událostech. Komise pravidelně aktualizuje informace o počtu a klasifikaci kapacit rescEU a přímo je zpřístupní ostatním orgánům a institucím EU.

Pozměňovací návrh  25

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 8 – písm. a

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 12 – odst. 2 – pododstavec 1 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Pokud jde o kapacity zaměřené na řešení mimořádných událostí v oblasti zdraví, jako jsou strategické zásoby a zdravotnické záchranné týmy, zajistí Komise, aby byly koordinované a dosáhly součinnosti s dalšími příslušnými programy Unie, zejména s programem EU pro zdraví (EU4Health), s cílem zajistit jednotnou reakci a zabránit zdvojování činností, a tím potenciálně vést k finančním úsporám.

Pozměňovací návrh  26

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 8 – písm. a

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 12 – odst. 3 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Kapacity rescEU pořizuje, pronajímá, pronajímá formou leasingu nebo jinak smluvně zajišťuje Komise nebo členské státy. Komise může pořizovat, pronajímat, pronajímat formou leasingu nebo jinak smluvně zajišťovat kapacity rescEU pro účely skladování a distribuce dodávek nebo poskytování služeb členským státům prostřednictvím zadávacích řízení v souladu s finančními pravidly Unie. Pokud kapacity rescEU pořizují, pronajímají, pronajímají formou leasingu nebo jinak smluvně zajišťují členské státy, může Komise členským státům udělovat přímé granty bez výzvy k podávání návrhů.	Kapacity rescEU pořizuje, pronajímá, pronajímá formou leasingu nebo jinak smluvně zajišťuje Komise nebo členské státy. Komise může pořizovat, pronajímat, pronajímat formou leasingu nebo jinak smluvně zajišťovat kapacity rescEU pro účely skladování a distribuce kvalitních dodávek nebo poskytování služeb členským státům prostřednictvím zadávacích řízení v souladu s finančními pravidly Unie. Pokud kapacity rescEU pořizují, pronajímají, pronajímají formou leasingu nebo jinak smluvně zajišťují členské státy, může Komise členským státům udělovat přímé granty bez výzvy k podávání návrhů.

Odůvodnění

Krize COVID-19 jasně ukázala, že je důležité kontrolovat kvalitu veškerých zdravotnických potřeb a vybavení, zejména pokud byly pořízeny mimo Unii.

Pozměňovací návrh  27

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 8 – písm. a

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 12 – odst. 3 – pododstavec 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Kapacity rescEU by měly být umístěny v členských státech, které je pořizují, pronajímají, pronajímají formou leasingu nebo jiným způsobem smluvně zajišťují. Kapacity rescEU pořízené, pronajaté, pronajaté formou leasingu nebo jinak smluvně zajištěné Komisí musí být strategicky předem rozmístěny v rámci Unie za účelem zvýšení odolnosti Unie. Po konzultaci s členskými státy by mohly být kapacity rescEU pořízené, pronajaté, pronajaté formou leasingu nebo jinak smluvně zajištěné Komisí umístěny rovněž ve třetích zemích prostřednictvím důvěryhodných sítí spravovaných příslušnými mezinárodními organizacemi.;	Kapacity rescEU by měly být umístěny v členských státech, které je pořizují, pronajímají, pronajímají formou leasingu nebo jiným způsobem smluvně zajišťují. Kapacity rescEU pořízené, pronajaté, pronajaté formou leasingu nebo jinak smluvně zajištěné Komisí musí být strategicky předem rozmístěny v rámci Unie za účelem zvýšení odolnosti Unie. Po konzultaci s členskými státy a Evropským parlamentem by mohly být kapacity rescEU pořízené, pronajaté, pronajaté formou leasingu nebo jinak smluvně zajištěné Komisí umístěny rovněž ve třetích zemích prostřednictvím důvěryhodných sítí spravovaných příslušnými mezinárodními organizacemi.

Pozměňovací návrh  28

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 8 – písm. b

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 12 – odst. 10 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Kapacity rescEU lze nasadit mimo Unii v souladu s odstavci 6 až 9 tohoto článku.;	Kapacity rescEU lze nasadit mimo Unii v souladu s odstavci 6 až 9 tohoto článku. Komise zavede zvláštní ustanovení, která zaručí odpovědnost a správné využívání kapacit rescEU ve třetích zemích, včetně poskytnutí přístupu řídícím pracovníkům Unie. Viditelnost mechanismu Unie ve třetích zemích je zajištěna v souladu s čl. 20a odst. 1 a 2 tohoto rozhodnutí.;

Pozměňovací návrh  29

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 12 – písm. d

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 19 – odst. 5 a 6

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
d) odstavce 5 a 6 se zrušují	d) odstavce 5 a 6 se nahrazují tímto:
	5. Komise rozdělení uvedené v příloze I přezkoumá s ohledem na výsledek hodnocení podle čl. 34 odst. 3. Je-li to v návaznosti na nepředvídané události ovlivňující plnění rozpočtu nebo s ohledem na zřízení kapacit rescEU nezbytné, je Komise zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 30, aby změnila přílohu I s cílem upravit jednotlivé číselné údaje v příloze I o více než 10 procentních bodů. Komise by dále měla provést posouzení dopadu pro jakýkoli návrh, kterým se mění příloha I, a uskutečnit v tomto ohledu konzultace se zúčastněnými stranami.
	6. V závažných naléhavých případech, kdy je nutné provést revizi rozpočtových zdrojů vyčleněných na opatření v oblasti odezvy, je Komise zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 30, aby změnila přílohu I s cílem upravit jednotlivé číselné údaje v příloze I o více než 10 procentních bodů, a to v rámci dostupných rozpočtových prostředků v souladu s postupem uvedeným v článku 31.

Pozměňovací návrh  30

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 12 – písm. d a (nové)

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 19 – odst. 6 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	da)  V článku 19 se vkládá nový odstavec 6a, který zní:
	(6a) Evropský parlament a Rada schvalují dostupné roční prostředky, aniž by byla dotčena ustanovení nařízení Rady (EU, Euratom) č. ..../..., kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027, a interinstitucionální dohoda ze dne ... 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení.

Pozměňovací návrh  31

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 13

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 19 a – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Opatření uvedená v článku 2 nařízení [o evropském nástroji na podporu oživení] se provádějí podle tohoto rozhodnutí prostřednictvím částek uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. a) bodě iv) uvedeného nařízení, s výhradou jeho čl. 4 odst. 4 a 8.	Opatření uvedená v článku 2 nařízení [o evropském nástroji na podporu oživení] se provádějí podle tohoto rozhodnutí částkou 2 187 620 000 EUR v běžných cenách, jak je uvedeno v čl. 3 odst. 2 písm. a) bodě iv) uvedeného nařízení, s výhradou jeho čl. 4 odst. 4 a 8.

Odůvodnění

Z důvodů srozumitelnosti a transparentnosti se doporučuje uvést v právním základu mechanismu civilní ochrany Unie přesnou částku, která má být poskytnuta prostřednictvím nástroje na podporu oživení na opatření v rámci mechanismu civilní ochrany Unie.

Pozměňovací návrh  32

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 14

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 20 a – odst. 1 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Veškerá pomoc nebo financování poskytované podle tohoto rozhodnutí musí být náležitě zviditelněny. Členské státy zajistí zejména to, aby veřejná komunikace v oblasti operací financovaných v rámci mechanismu Unie:	Veškerá pomoc nebo financování poskytované podle tohoto rozhodnutí musí být náležitě zviditelněny v souladu se zvláštními pokyny Komise pro konkrétní zásah. Členské státy zajistí zejména to, aby veřejná komunikace v oblasti operací financovaných v rámci mechanismu Unie:

Pozměňovací návrh  33

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 18

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 25 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Komise provádí finanční podporu Unie v souladu s finančním nařízením v přímém nebo nepřímém řízení se subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení.	2. Komise provádí finanční podporu Unie v přímém řízení v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2018/1046 nebo v nepřímém řízení se subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení. Při výběru způsobu provádění finanční podpory se upřednostní přímé řízení. Je-li to odůvodněno povahou a obsahem dotčené činnosti, může Komise použít nepřímé řízení. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 30, aby doplnila toto rozhodnutí, pokud jde o činnosti prováděné v rámci mechanismu Unie, které mohou být prováděny nepřímým řízením.

Odůvodnění

Je-li to možné, mělo by být upřednostněno přímé řízení Komisí, i v případě delegací Unie. Nepřímé řízení by se mělo použít pouze tehdy, pokud lze jasně prokázat, že se jedná o účinnější a účelnější způsob provádění pro daný druh opatření.

Pozměňovací návrh  34

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 18

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 25 – odst. 5

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
5. Vedle ustanovení čl. 12 odst. 4 finančního nařízení platí, že se prostředky na závazky a platby, které nebyly využity do konce rozpočtového roku, na nějž byly zapsány do ročního rozpočtu, přenášejí automaticky a mohou být přiděleny na závazky a vyplaceny do 31. prosince následujícího roku. Přenesené prostředky se využijí výhradně na opatření v oblasti odezvy. Přenesené prostředky se poprvé využijí v následujícím rozpočtovém roce.	5. Vedle ustanovení čl. 12 odst. 4 finančního nařízení platí, že se prostředky na závazky a platby, které nebyly využity do konce rozpočtového roku, na nějž byly zapsány do ročního rozpočtu, přenášejí automaticky a mohou být přiděleny na závazky a vyplaceny do 31. prosince následujícího roku. Přenesené prostředky se využijí na prevenci, připravenost a opatření v oblasti odezvy. Přenesené prostředky se poprvé využijí v následujícím rozpočtovém roce.

Pozměňovací návrh  35

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 20 – písm. a)

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Čl. 30 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 6 odst. 5 a v čl. 21 odst. 3 druhém pododstavci je svěřena Komisi do 31. prosince 2027.	2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 6 odst. 5, čl. 19 odst. 5 a 6, čl. 21 odst. 3 druhém pododstavci a čl. 25 odst. 2 je svěřena Komisi do 31. prosince 2027.

Pozměňovací návrh  36

Návrh rozhodnutí

Čl. 1 – odst. 1 – bod 23

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Příloha I

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
23) Příloha I se zrušuje.	vypouští se

Odůvodnění

Spolunormotvůrci by měli sledovat poměrné rozdělování finančních prostředků podle pilířů (prevence, připravenost a reakce). Dostatečná flexibilita je zaručena možností změnit přílohu prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci.

 

 

 

 

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název	Změna rozhodnutí č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie
Referenční údaje	COM(2020)0220 – C9-0160/2020 – 2020/0097(COD)
Věcně příslušný výbor  Datum oznámení na zasedání	ENVI 17.6.2020
Výbor, který vypracoval stanovisko  Datum oznámení na zasedání	BUDG 17.6.2020
Zpravodaj(ka)  Datum jmenování	Niclas Herbst 19.6.2020
Projednání ve výboru	13.7.2020
Datum přijetí	1.9.2020
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	38 1 1
Členové přítomní při konečném hlasování	Rasmus Andresen, Clotilde Armand, Robert Biedroń, Anna Bonfrisco, Olivier Chastel, Lefteris Christoforou, David Cormand, Paolo De Castro, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazabal Rubial, Alexandra Geese, Valentino Grant, Elisabetta Gualmini, Francisco Guerreiro, Valérie Hayer, Eero Heinäluoma, Niclas Herbst, Monika Hohlmeier, Petros Kokkalis, Mislav Kolakušić, Moritz Körner, Joachim Kuhs, Zbigniew Kuźmiuk, Hélène Laporte, Pierre Larrouturou, Janusz Lewandowski, Margarida Marques, Siegfried Mureşan, Victor Negrescu, Andrey Novakov, Jan Olbrycht, Dimitrios Papadimoulis, Karlo Ressler, Bogdan Rzońca, Nicolae Ştefănuță, Nils Torvalds, Nils Ušakovs, Johan Van Overtveldt, Rainer Wieland, Angelika Winzig
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Petros Kokkalis

 

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

38	+
PPE	Lefteris Christoforou, José Manuel Fernandes, Niclas Herbst, Monika Hohlmeier, Janusz Lewandowski, Siegfried Mureşan, Andrey Novakov, Jan Olbrycht, Karlo Ressler, Rainer Wieland, Angelika Winzig
S&D	Robert Biedroń, Paolo De Castro, Eider Gardiazabal Rubial, Elisabetta Gualmini, Eero Heinäluoma, Pierre Larrouturou, Margarida Marques, Victor Negrescu, Nils Ušakovs
Renew Group	Clotilde Armand, Olivier Chastel, Valérie Hayer, Moritz Körner, Nicolae Ştefănuță, Nils Torvalds
ID	Anna Bonfrisco, Valentino Grant, Hélène Laporte
Verts/ALE	Rasmus Andresen, David Cormand, Alexandra Geese, Francisco Guerreiro
ECR	Zbigniew Kuźmiuk, Bogdan Rzońca, Johan Van Overtveldt
GUE/NGL	Petros Kokkalis, Dimitrios Papadimoulis

 

1	-
ID	Joachim Kuhs

 

1	0
NI	Mislav Kolakušić

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Název	Změna rozhodnutí č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie
Referenční údaje	COM(2020)0220 – C9-0160/2020 – 2020/0097(COD)
Datum předložení Parlamentu	2.6.2020
Věcně příslušný výbor  Datum oznámení na zasedání	ENVI 17.6.2020
Výbory požádané o stanovisko  Datum oznámení na zasedání	AFET 17.6.2020	DEVE 17.6.2020	BUDG 17.6.2020	REGI 17.6.2020
Nezaujetí stanoviska  Datum rozhodnutí	AFET 7.7.2020	REGI 5.6.2020
Přidružené výbory  Datum oznámení na zasedání	DEVE 23.7.2020
Zpravodajové  Datum jmenování	Nikos Androulakis 2.6.2020
Zpochybnění právního základu  Datum, kdy výbor JURI zaujal stanovisko	JURI 2.9.2020
Projednání ve výboru	2.7.2020	2.9.2020
Datum přijetí	3.9.2020
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	72 6 1
Členové přítomní při konečném hlasování	Nikos Androulakis, Bartosz Arłukowicz, Margrete Auken, Simona Baldassarre, Marek Paweł Balt, Traian Băsescu, Aurelia Beigneux, Monika Beňová, Sergio Berlato, Alexander Bernhuber, Malin Björk, Simona Bonafè, Delara Burkhardt, Pascal Canfin, Sara Cerdas, Mohammed Chahim, Nathalie Colin-Oesterlé, Miriam Dalli, Esther de Lange, Christian Doleschal, Marco Dreosto, Bas Eickhout, Eleonora Evi, Agnès Evren, Fredrick Federley, Pietro Fiocchi, Catherine Griset, Jytte Guteland, Teuvo Hakkarainen, Anja Hazekamp, Martin Hojsík, Pär Holmgren, Jan Huitema, Yannick Jadot, Adam Jarubas, Petros Kokkalis, Athanasios Konstantinou, Ewa Kopacz, Joanna Kopcińska, Ryszard Antoni Legutko, Peter Liese, Sylvia Limmer, Javi López, César Luena, Fulvio Martusciello, Liudas Mažylis, Joëlle Mélin, Tilly Metz, Silvia Modig, Dolors Montserrat, Alessandra Moretti, Dan-Ștefan Motreanu, Ville Niinistö, Ljudmila Novak, Grace O’Sullivan, Jutta Paulus, Stanislav Polčák, Jessica Polfjärd, Luisa Regimenti, Frédérique Ries, María Soraya Rodríguez Ramos, Sándor Rónai, Rob Rooken, Silvia Sardone, Christine Schneider, Günther Sidl, Linea Søgaard-Lidell, Nils Torvalds, Edina Tóth, Véronique Trillet-Lenoir, Petar Vitanov, Alexandr Vondra, Mick Wallace, Pernille Weiss, Michal Wiezik, Tiemo Wölken, Anna Zalewska
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Billy Kelleher, Susana Solís Pérez
Datum předložení	7.9.2020

 

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

72	+
PPE	Bartosz Arłukowicz, Alexander Bernhuber, Traian Băsescu, Nathalie Colin‑Oesterlé, Christian Doleschal, Agnès Evren, Adam Jarubas, Ewa Kopacz, Peter Liese, Fulvio Martusciello, Liudas Mažylis, Dolors Montserrat, Dan‑Ștefan Motreanu, Ljudmila Novak, Jessica Polfjärd, Stanislav Polčák, Christine Schneider, Edina Tóth, Pernille Weiss, Michal Wiezik, Esther de Lange
S&D	Nikos Androulakis, Marek Paweł Balt, Monika Beňová, Simona Bonafè, Delara Burkhardt, Sara Cerdas, Mohammed Chahim, Miriam Dalli, Jytte Guteland, César Luena, Javi López, Alessandra Moretti, Sándor Rónai, Günther Sidl, Petar Vitanov, Tiemo Wölken
Renew	Pascal Canfin, Fredrick Federley, Martin Hojsík, Jan Huitema, Billy Kelleher, Frédérique Ries, María Soraya Rodríguez Ramos, Susana Solís Pérez, Linea Søgaard‑Lidell, Nils Torvalds, Véronique Trillet‑Lenoir
ID	Simona Baldassarre, Marco Dreosto, Luisa Regimenti, Silvia Sardone
Verts/ALE	Margrete Auken, Bas Eickhout, Pär Holmgren, Yannick Jadot, Tilly Metz, Ville Niinistö, Grace O'Sullivan, Jutta Paulus
ECR	Sergio Berlato, Pietro Fiocchi, Joanna Kopcińska, Ryszard Antoni Legutko, Alexandr Vondra, Anna Zalewska
GUE/NGL	Anja Hazekamp, Petros Kokkalis, Silvia Modig, Mick Wallace
NI	Eleonora Evi, Athanasios Konstantinou

 

6	-
ID	Aurelia Beigneux, Catherine Griset, Teuvo Hakkarainen, Sylvia Limmer, Joëlle Mélin
ECR	Rob Rooken

 

1	0
GUE/NGL	Malin Björk

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

• [1] RC-B9-0143/2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům, https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/RC-9-2020-0143_CS.pdf
• [2] viz výše.
• [3] D 307296
• [4]Návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie (COM(2020)0220 – C9 0160/2020 – 2020/0097(COD)).
• [5] Posudek 2/00, ECLI:EU:C:2001:664, bod 5.
• [6] Viz věc C-411/06, Komise v. Parlament a Rada, 8. září 2009, EU:C:2009:518, bod 45.
• [7]Viz věc 131/86, Spojené království v. Rada, Sb. rozh. 1988, s. 905, bod 29, a věc C-91/05, Komise v. Rada, Sb. rozh. 2008, s. I-0000, bod 106
• [8] Rozsudek ve věci Komise v. Rada, C-269/97, ECLI:EU:C:2000:183, bod 44.
• [9] Rozsudek ve věcech: Komise v. Rada, C-137/12, EU:C:2013:675, bod 53; C-411/06 EU:C:2009:518, bod 46 a v něm citovaná judikatura; Parlament v. Rada, C 490/10, EU:C:2012:525, bod 45; Parlament v. Rada, C 155/07, EU:C:2008:605, bod 34.
• [10] Věc C-211/01, Komise v. Rada, ECLI:EU:C:2003:452, bod 40, věc C-178/03, Komise v. Evropský parlament a Rada, ECLI:EU:C:2006:4, body 43–56.
• [11] Věc C-300/89, Komise v. Rada („Oxid titaničitý“), ECLI:EU:C:1991:244, body 17–25; věc C-268/94, Portugalsko v. Rada, ECLI:EU:C:1996:461.
• [12] Konečného hlasování se zúčastnili tito poslanci: Adrián Vázquez Lázara (předseda), Ibán García Del Blanco (místopředseda), Raffaele Stancanelli (místopředseda), Patrick Breyer, Geoffroy Didier, Angel Dzhambazki, Jean-Paul Garraud, Esteban González Pons, Mislav Kolakušić, Gilles Lebreton, Emmanuel Maurel, Karen Melchior, Emil Radev, Franco Roberti, Marcos Ros Sempere, Stéphane Séjourné, Axel Voss, Lara Wolters, Tiemo Wölken, Javier Zarzalejos.
• [13] Konečného hlasování se zúčastnili: Tomas Tobé (předseda a zpravodaj pro stanovisko), Pierrette Herzberger-Fofana (1. místopředsedkyně), Chrysoula Zacharopoulou (3. místopředsedkyně), Erik Marquardt (4. místopředseda), Anna-Michelle Asimakopoulou, Hildegard Bentele, Dominique Bilde, Udo Bullmann, Catherine Chabaud, Antoni Comín i Oliveres, Ryszard Czarnecki, Gianna Gancia, Charles Goerens, Mónica Silvana González, György Hölvényi, Rasa Juknevičienė, Beata Kempa, Ádám Kósa, Pierfrancesco Majorino, Janina Ochojska, Jan-Christoph Oetjen, Michèle Rivasi, Marc Tarabella, Patrizia Toia, Miguel Urbán Crespo, Bernhard Zimniok.