ZPRÁVA o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud jde o mimořádné dodatečné zdroje a prováděcí opatření v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost na pomoc při podpoře zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a přípravě ekologického, digitálního a odolného oživení hospodářství (REACT-EU)

    9.9.2020 - (COM(2020)0451 – C9-0149/2020 – 2020/0101(COD)) - ***I

    Výbor pro regionální rozvoj
    Spoluzpravodajové: Andrey Novakov, Constanze Krehl
    Zpravodajka (*): Agnes Jongerius
    (*) Přidružený výbor – článek 57 jednacího řádu


    Postup : 2020/0101(COD)
    Průběh na zasedání
    Stadia projednávání dokumentu :  
    A9-0150/2020
    Předložené texty :
    A9-0150/2020
    Hlasování :
    Přijaté texty :

    NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

    o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud jde o mimořádné dodatečné zdroje a prováděcí opatření v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost na pomoc při podpoře zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a přípravě ekologického, digitálního a odolného oživení hospodářství (REACT-EU)

    (COM(2020)0451 – C9-0149/2020 – 2020/0101(COD))

    (Řádný legislativní postup: první čtení)

    Evropský parlament,

     s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2020)0451),

     s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 177 a čl. 322 odst. 1 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0149/2020),

     s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

     s ohledem na stanovisko Účetního dvora ze dne 13. července 2020[1],

     po konzultaci s Evropským hospodářským a sociálním výborem,

     po konzultaci s Výborem regionů,

     s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

     s ohledem na stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Rozpočtového výboru,

     s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj (A9-0150/2020),

    1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

    2. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

    3. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.


     

    Pozměňovací návrh  1

     

    Návrh nařízení

    Název 1

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

    NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

    kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud jde o mimořádné dodatečné zdroje a prováděcí opatření v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost na pomoc při podpoře zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a přípravě ekologického, digitálního a odolného oživení hospodářství (REACT-EU)

    kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud jde o mimořádné dodatečné zdroje a prováděcí opatření v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost  a cíle Evropská územní spolupráce na pomoc při podpoře zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a přípravě ekologického, digitálního a odolného oživení hospodářství (REACT-EU)

    Pozměňovací návrh  2

     

    Návrh nařízení

    Bod odůvodnění 1

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    (1) Členské státy zasáhla bezprecedentní krize způsobená následky pandemie COVID-19. Tato krize brání členským státům v růstu, což následně zhoršuje vážný nedostatek likvidity způsobený náhlým a značným zvýšením veřejných investic, jež jsou třeba ve zdravotnictví a v dalších odvětvích hospodářství těchto států. Vznikla tak výjimečná situace, kterou je třeba řešit za pomoci zvláštních opatření.

    (1) Členské státy zasáhla bezprecedentní sociální, ekonomická a zdravotní krize způsobená následky pandemie COVID-19. Tato krize brání členským státům v růstu, což následně zhoršuje vážný nedostatek likvidity způsobený náhlým a značným zvýšením veřejných investic, jež jsou třeba ve zdravotnictví a v dalších odvětvích hospodářství těchto států, a zhoršuje situaci osob ohrožených chudobou, neboť se prohlubují sociální rozdíly a zvyšuje se míra nezaměstnanosti. Uzavření vnitřních hranic mělo rovněž závažný dopad na hospodářskou spolupráci v příhraničních oblastech a ovlivnilo dojíždění pracovníků a fungování malých a středních podniků. Kromě toho existují reálné obavy, že pacienti budou mít ve střednědobém a dlouhodobém horizontu omezený přístup ke službám zdravotní péče. Je rovněž třeba vzít v úvahu, že v celé Unii i v jejím rámci existují hluboké nerovnosti v oblasti zdraví, zejména v příhraničních regionech, což prohlubuje nenaplněné léčebné potřeby a snižuje celkovou sociální soudržnost v členských státech. Vznikla tak výjimečná situace, kterou je třeba řešit prostřednictvím zvláštních, okamžitých a mimořádných opatření, která se rychle dostanou do reálné ekonomiky a budou stimulovat investice, hospodářský růst a tvorbu pracovních míst i zachování podnikatelské struktury.

    Pozměňovací návrh  3

     

    Návrh nařízení

    Bod odůvodnění 2

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    (2) V zájmu řešení dopadů krize byla nařízení (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 1301/2013 dne 30. března 2020 pozměněna, aby umožnila větší flexibilitu při provádění operačních programů podporovaných z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu (ESF) a Fondu soudržnosti (dále jen „fondy“) a z Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF). Poněvadž se však ještě zhoršily vážné nepříznivé dopady na hospodářství a společnost Unie, byla obě nařízení dne 23. dubna 2020 znovu pozměněna, aby poskytla mimořádnou dodatečnou flexibilitu spočívající ve snazší mobilizaci nevyužité podpory z fondů a zjednodušení procesních požadavků spojených s prováděním programů a audity, a členské státy se tak mohly soustředit na nezbytnou reakci na bezprecedentní krizi.

    (2) V zájmu řešení dopadů krize byla nařízení (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 1301/2013 dne 30. března 2020 pozměněna, aby umožnila větší flexibilitu při provádění operačních programů podporovaných z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu (ESF) a Fondu soudržnosti (dále jen „fondy“) a z Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF). Poněvadž se však ještě zhoršily vážné nepříznivé dopady na hospodářství a společnost Unie, byla obě nařízení dne 23. dubna 2020 znovu pozměněna, aby poskytla mimořádnou dodatečnou flexibilitu spočívající ve snazší mobilizaci nevyužité podpory z fondů a zjednodušení procesních požadavků spojených s prováděním programů a audity, a členské státy se tak mohly soustředit na nezbytnou reakci na bezprecedentní krizi tak, aby se koneční příjemci dostali k financování, které bylo dosud nedostupné.

    Pozměňovací návrh  4

     

    Návrh nařízení

    Bod odůvodnění 3

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    (3) V zájmu nápravy obrovských hospodářských otřesů vyplývajících z mimořádných omezení, která členské státy zavedly k omezení šíření COVID-19, a vzhledem k riziku asymetrického oživení následkem toho, že jednotlivé členské státy nemají k dispozici stejné prostředky, což závažné dopady na fungování vnitřního trhu, schválila Evropská rada dne 23. dubna 2020 „Plán cesty k oživení“ se silnou investiční složkou, vyzvala ke zřízení evropského fondu na podporu oživení a pověřila Komisi, aby zpracovala analýzu potřeb, a prostředky tak mohly směřovat do odvětví a zeměpisných oblastí, které jsou nejvíce postiženy, a aby zároveň vyjasnila souvislost s víceletým finančním rámcem na období 2021–2027.

    (3) V zájmu nápravy obrovských hospodářských otřesů a zabránění katastrofálním sociálním a ekonomickým důsledkům pro Unii vyplývajícím z mimořádných omezení, která členské státy zavedly k omezení šíření COVID-19, a vzhledem k riziku asymetrického oživení následkem toho, že jednotlivé členské státy nemají k dispozici stejné prostředky, což vyústilo v závažné dopady na fungování vnitřního trhu, schválila Evropská rada dne 23. dubna 2020 „Plán cesty k oživení“ se silnou investiční složkou, vyzvala ke zřízení evropského fondu na podporu oživení a pověřila Komisi, aby zpracovala analýzu potřeb, a prostředky tak mohly směřovat do odvětví a zeměpisných oblastí, které jsou nejvíce postiženy, jak se uvádí v závěrech Evropské rady ze dne 21. července 2020, a aby zároveň vyjasnila souvislost s víceletým finančním rámcem na období 2021–2027.

    Pozměňovací návrh  5

     

    Návrh nařízení

    Bod odůvodnění 4

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    (4) V souladu s nařízením [nařízení o evropském nástroji na podporu oživení] a v mezích dostupných zdrojů, které jsou mu přiděleny, by se v rámci evropských strukturálních a investičních fondů měla provádět opatření na podporu oživení a odolnosti s cílem řešit nebývalý dopad krize způsobené koronavirem. Tyto dodatečné zdroje by měly být použity tak, aby byly dodrženy lhůty stanovené v nařízení [nařízení o ERI]. Další zdroje pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost by navíc měly být zpřístupněny v rámci revize víceletého finančního rámce na období 2014–2020.

    (4) V souladu s nařízením [nařízení o evropském nástroji na podporu oživení] a v mezích dostupných zdrojů, které jsou mu přiděleny, by se v rámci evropských strukturálních a investičních fondů měla provádět opatření na podporu oživení a odolnosti s cílem řešit nebývalý dopad krize způsobené koronavirem. Další zdroje pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost by navíc měly být zpřístupněny v rámci revize víceletého finančního rámce na období 2014–2020, aby bylo možné flexibilně řešit potřeby vznikající v důsledku koronavirové krize.

    Pozměňovací návrh  6

     

    Návrh nařízení

    Bod odůvodnění 5

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    (5) Dodatečná výjimečná částka ve výši 58 272 800 000 EUR na rozpočtový závazek ze strukturálních fondů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost na roky 2020, 2021 a 2022 by měla být poskytnuta nejvíce zasaženým členským státům a regionům s cílem podpořit je při zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 nebo při přípravě na ekologické, digitální a odolné oživení hospodářství, přičemž prostředky je třeba rychle přesunout do reálné ekonomiky prostřednictvím stávajících operačních programů. Prostředky na rok 2020 pocházejí z navýšení dostupných zdrojů na hospodářskou, sociální a územní soudržnost ve víceletém finančním rámci na období 2014–2020, kdežto zdroje na roky 2021 a 2022 pocházejí z nástroje Evropské unie na podporu oživení. Část dodatečných prostředků by měla být přidělena na technickou pomoc z podnětu Komise. Komise by měla stanovit rozdělení zbývajícího objemu dodatečných zdrojů pro každý členský stát na základě metody pro přidělování založené na nejnovějších dostupných objektivních statistických údajích o relativní prosperitě členských států a velikosti dopadu současné krize na jejich hospodářství a společnost. Vzhledem ke zvláštní zranitelnosti hospodářství a společnosti v nejvzdálenějších regionech by metoda přidělování měla pro tyto regiony počítat se zvláštní dodatečnou částkou. Aby bylo možné zohlednit vyvíjející se povahu dopadů krize a přidělit dodatečné zdroje připadající na rok 2022, mělo by se rozdělení v roce 2021 revidovat na základě téže metody přidělování a s využitím nejnovějších statistických údajů dostupných k 19. říjnu 2021.

    (5) Dodatečná výjimečná částka ve výši 58 272 800 000 EUR (v současných cenách, 54 806 498 104 EUR v cenách roku 2018) na rozpočtový závazek ze strukturálních fondů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost a cíle Evropská územní spolupráce na roky 2020, 2021 a 2022 a pokud to členský stát odůvodní, také na roky 2023 a 2024, by měla být poskytnuta nejvíce zasaženým členským státům a regionům s cílem podpořit je při zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a jejími sociálně-ekonomickými důsledky a při přípravě na ekologické, digitální a odolné oživení hospodářství, přičemž prostředky je třeba rychle přesunout do reálné ekonomiky prostřednictvím stávajících operačních programů. Prostředky na rok 2020 pocházejí z navýšení dostupných zdrojů na hospodářskou, sociální a územní soudržnost ve víceletém finančním rámci na období 2014–2020, kdežto zdroje na roky 2021 a 2022 a případně na roky 2023 a 2024 pocházejí z nástroje Evropské unie na podporu oživení. Část dodatečných prostředků by měla být přidělena na technickou pomoc z podnětu Komise. Pokud jde o rozpočtové závazky v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost a cíle Evropská územní spolupráce, Komise by měla v prováděcích aktech stanovit roční rozdělení zbývajícího objemu dodatečných zdrojů pro každý členský stát na základě metody pro přidělování založené na nejnovějších dostupných objektivních statistických údajích o relativní prosperitě členských států a velikosti dopadu současné krize na jejich hospodářství a společnost, s cílem zajistit harmonický rozvoj v souladu s cíli hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Vzhledem ke zvláštní zranitelnosti hospodářství a společnosti v nejvzdálenějších regionech by metoda přidělování měla pro tyto regiony počítat se zvláštní dodatečnou částkou. Aby bylo možné zohlednit vyvíjející se povahu dopadů krize a přidělit dodatečné zdroje připadající na rok 2022 a případně na roky 2023 a 2024, mělo by se rozdělení v roce 2021 revidovat na základě téže metody přidělování a s využitím nejnovějších statistických údajů dostupných k 19. říjnu 2021.

    Pozměňovací návrh  7

     

    Návrh nařízení

    Bod odůvodnění 6

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    (6) Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tato pravidla jsou uvedena ve finančním nařízení a určují zejména postup pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění a dále stanoví kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se rovněž týkají ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech, neboť dodržování právního státu je základní podmínkou řádného finančního řízení a efektivního financování z EU.

    (6) Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tato pravidla jsou uvedena ve finančním nařízení a určují zejména postup pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění a dále stanoví kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se rovněž týkají ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech, neboť dodržování právního státu je základní podmínkou řádného finančního řízení a efektivního financování z EU, zatímco ochrana konečných příjemců je zásadní s cílem urychlit zotavení z krize.

    Pozměňovací návrh  8

     

    Návrh nařízení

    Bod odůvodnění 7

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    (7) Aby měly členské státy maximální flexibilitu a mohly si svá opatření na zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 nebo na přípravu ekologického, digitálního a odolného oživení hospodářství co nejvíce přizpůsobit, měla by Komise příděly prostředků stanovit na úrovni členských států. Stejně tak by mělo být stanoveno, že dodatečné zdroje lze použít na pomoc nejchudším osobám. Dále je nutno stanovit stropy pro přidělování na technickou pomoc z podnětu členských států a zároveň umožnit členským státům maximální flexibilitu při přidělování prostředků v rámci operačních programů podporovaných z EFRR nebo ESF. Na vysvětlenou je třeba uvést, že u dodatečných zdrojů není nutné dodržet minimální podíl ESF. Předpokládá se, že dodatečné zdroje budou vynaloženy rychle, a proto by s nimi související závazky měly být zrušeny až při uzavření operačních programů.

    (7) Aby měly členské státy maximální flexibilitu a mohly si svá opatření na zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 i s jejími sociálně-ekonomickými důsledky a na přípravu ekologického, digitálního a odolného oživení systémů zdravotní péče a hospodářství co nejvíce přizpůsobit, měla by Komise příděly prostředků stanovit na úrovni členských států a vzít při tom v úvahu uvedené nejvíce postižené regiony. Stejně tak by mělo být stanoveno, že dodatečné zdroje lze použít na pomoc nejchudším osobám a také pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí. Dále je nutno stanovit stropy pro přidělování na technickou pomoc z podnětu členských států a zároveň umožnit členským státům maximální flexibilitu při přidělování prostředků v rámci operačních programů podporovaných z EFRR nebo ESF. Měla by být zachována operační kapacita ESF. Předpokládá se, že dodatečné zdroje budou vynaloženy rychle, a proto by s nimi související závazky měly být zrušeny až při uzavření operačních programů.

    Pozměňovací návrh  9

     

    Návrh nařízení

    Bod odůvodnění 7 a (nový)

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

     

    (7a) Vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 postihla regiony a obce v členských státech rozdílně, je pro přípravu, provádění, monitorování a hodnocení nápravy krize, kterou podporuje REACT-EU, důležité zapojení regionálních a místních subjektů z řad orgánů, hospodářských a sociálních partnerů a občanské společnosti. Komise by měla posílit partnerství a víceúrovňovou správu v členských státech a pečlivě je monitorovat.

    Pozměňovací návrh  10

     

    Návrh nařízení

    Bod odůvodnění 9

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    (9) K doplnění opatření, jež jsou k dispozici v rámci podpory z EFRR, která byla rozšířena nařízeními Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/460 a (EU) 2020/5585, by členské státy měly mít i nadále možnost využívat dodatečné zdroje především na investice do výrobků a služeb v oblasti zdravotnictví, na poskytování podpory v podobě provozního kapitálu nebo investiční podpory pro malé a střední podniky, na operace přispívající k přechodu na digitální a zelenou ekonomiku, infrastrukturu poskytující občanům základní služby nebo na hospodářskou podporu regionům, které jsou nejzávislejší na odvětvích, jež byla krizí zasažena nejvíce. Měla by se rovněž podporovat technická pomoc. V zájmu zjednodušení programování a provádění dodatečných zdrojů je vhodné, aby se tyto zdroje soustředily výhradně na nový tematický cíl „Podpora zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a příprava ekologického, digitálního a odolného oživení hospodářství“, který by měl rovněž být jedinou investiční prioritou.

    (9) K doplnění opatření, jež jsou k dispozici v rámci podpory z EFRR, která byla rozšířena nařízeními Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/460 a (EU) 2020/5585, by členské státy měly mít i nadále možnost využívat dodatečné zdroje především na investice do výrobků a služeb v oblasti zdravotnictví,  včetně přeshraničních zdravotnických služeb a pečovatelských domovů, při zajištění maximální doplňkovosti s ostatními nástroji Unie, na poskytování podpory v podobě provozního kapitálu nebo investiční podpory pro malé a střední podniky, zvláště v odvětvích nejvíce postižených pandemií COVID-19, která potřebují urychlené oživení, jako je cestovní ruch a kultura, na operace přispívající k přechodu na digitální a zelenou ekonomiku a poskytující také podporu podnikům sociální ekonomiky, infrastrukturu poskytující nediskriminační základní služby lidem žijícím ve venkovských, příhraničních, méně rozvinutých, ostrovních, horských, málo zalidněných a nejvzdálenějších regionech a také v oblastech postižených průmyslovou transformací a vylidněním, nebo na hospodářskou podporu regionům, které jsou závislé na odvětvích, jež byla krizí zasažena nejvíce. Posílení spolupráce, koordinace a odolnosti v oblasti zdraví by mělo být podpořeno budováním a rozvojem sítě středisek excelence v celé Unii, která se specializují na rozvoj specifické léčby vyvíjejících se potřeb v oblasti zdraví. Podporovány by měly být i další investice s prokázaným vysokým potenciálem tvorby pracovních míst, jako je obnova měst. Mimoto by se měla rovněž podporovat technická pomoc ve všech fázích. V zájmu zjednodušení programování a provádění dodatečných zdrojů je vhodné, aby se tyto zdroje soustředily výhradně na nový tematický cíl „Podpora zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a příprava ekologického, digitálního a odolného oživení hospodářství“, který by měl rovněž být jedinou investiční prioritou.

    __________________

    __________________

    5 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/460 ze dne 30. března 2020, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 508/2014, pokud jde o specifická opatření pro aktivaci investic do systémů zdravotní péče členských států a do jiných odvětví jejich ekonomik v reakci na šíření onemocnění COVID-19 (investiční iniciativa pro reakci na koronavirus), (Úř. věst. L 99, 31.3.2020, s. 5); nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/558 ze dne 23. dubna 2020, kterým se mění nařízení (EU) č. 1301/2013 a (EU) č. 1303/2013, pokud jde o specifická opatření k zajištění mimořádné flexibility pro využití evropských strukturálních a investičních fondů v reakci na rozšíření onemocnění COVID-19 (Úř. věst. L 130, 23.4.2020, s. 1).

    5 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/460 ze dne 30. března 2020, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 508/2014, pokud jde o specifická opatření pro aktivaci investic do systémů zdravotní péče členských států a do jiných odvětví jejich ekonomik v reakci na šíření onemocnění COVID-19 (investiční iniciativa pro reakci na koronavirus), (Úř. věst. L 99, 31.3.2020, s. 5); nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/558 ze dne 23. dubna 2020, kterým se mění nařízení (EU) č. 1301/2013 a (EU) č. 1303/2013, pokud jde o specifická opatření k zajištění mimořádné flexibility pro využití evropských strukturálních a investičních fondů v reakci na rozšíření onemocnění COVID-19 (Úř. věst. L 130, 23.4.2020, s. 1).

    Pozměňovací návrh  11

     

    Návrh nařízení

    Bod odůvodnění 10

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    (10) V případě ESF by členské státy měly dodatečné zdroje použít především na podporu zachování pracovních míst, mimo jiné prostřednictvím režimů zkrácené pracovní doby a podpory osob samostatně výdělečně činných, vytváření pracovních míst, zejména pro osoby ve zranitelném postavení, na podporu opatření pro zaměstnanost mladých lidí, vzdělávání a odbornou přípravu, rozvoj dovedností a zlepšení přístupu k sociálním službám obecného zájmu, a to i pro děti. Je třeba vyjasnit, že za současných mimořádných okolností lze podporu režimů zkrácené pracovní doby pro zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné v souvislosti s pandemií COVID-19 poskytovat i v případě, že není kombinována s aktivními opatřeními na trhu práce, ledaže tato opatření ukládají vnitrostátní právní předpisy. Unie by tyto režimy zkrácené pracovní doby měla podporovat dočasně.

    (10) V případě ESF by členské státy měly dodatečné zdroje použít především na podporu modernizace trhu práce, zdravotních a sociálních systémů, zachování pracovních míst, mimo jiné ve venkovských, příhraničních, méně rozvinutých, ostrovních, horských, málo osídlených a nejvzdálenějších regionech a také v oblastech zasažených průmyslovou transformací a vylidňováním, mimo jiné prostřednictvím režimů zkrácené pracovní doby a podpory osob samostatně výdělečně činných, podnikatelů, osob ve svobodném povolání, umělců a tvůrců, vytváření pracovních míst, zejména pro osoby ve zranitelném postavení, sociálního začleňování a vymýcení chudoby, na podporu opatření pro zaměstnanost mladých lidí, inkluzivní vzdělávání a odbornou přípravu, včetně celoživotního učení, distančního vzdělávání, rozvoje dovedností, rekvalifikace a zvyšování kvalifikace, zejména u znevýhodněných skupin a povolání, a zlepšení  rovného a všeobecného přístupu ke zdravotní péči a sociálním službám obecného zájmu, a to i pro děti, starší osoby, osoby se zdravotním postižením, ženy, které čelí náporu následné ekonomické krize, menšiny a lidi bez domova. Je třeba vyjasnit, že za současných mimořádných okolností lze podporu režimů zkrácené pracovní doby pro zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné v souvislosti s pandemií COVID-19 poskytovat i v případě, že není kombinována s aktivními opatřeními na trhu práce, ledaže tato opatření ukládají vnitrostátní právní předpisy. Unie by tyto režimy zkrácené pracovní doby měla podporovat dočasně. Cílem těchto režimů zkrácené pracovní doby by mělo být zachování stejné úrovně pracovních podmínek, podmínek zaměstnávání a práv zaměstnanců, a dodatečné zdroje ESF, které na ně byly přiděleny, by měly být použity výhradně na financování částečných dávek v nezaměstnanosti, a nikoli na jiné podnikové účely nebo výdaje, a neměly by v souladu s vnitrostátními právními předpisy a praxí  porušovat zásady kolektivního vyjednávání a  účasti pracovníků na rozhodovacích procesech společností nebo jejich spolurozhodování v rámci těchto procesů.

    Pozměňovací návrh  12

     

    Návrh nařízení

    Bod odůvodnění 10 a (nový)

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

     

    (10a) Vzhledem k tomu, že dočasné uzavření hranic mezi členskými státy způsobilo značné problémy přeshraničnímu společenství a obchodu, měly by ekonomiky příhraničních regionů členských států využít až 5 % dodatečných zdrojů na podporu přeshraničních projektů, a to tak, že budou využity stávající projekty v rámci iniciativy Interreg nebo vytvořeny nové.

    Pozměňovací návrh  13

     

    Návrh nařízení

    Bod odůvodnění 11

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    (11) Aby měly členské státy dostatek finančních prostředků na rychlé provedení krizových opatření v souvislosti s pandemií COVID-19 a přípravou ekologického, digitálního a odolného oživení hospodářství, je v zájmu rychlého provedení opatření podporovaných z dodatečných zdrojů nezbytné poskytnout vyšší počáteční předběžnou platbu. Počáteční předběžné financování by členským státům mělo zajistit prostředky k tomu, aby příjemcům v případě potřeby poskytly zálohové platby a po předložení žádostí o platbu jim mohly prostředky rychle vyplácet.

    (11) Aby měly členské státy dostatek finančních prostředků na rychlé provedení krizových opatření v souvislosti s pandemií COVID-19, jejími socioekonomickými důsledky a přípravou ekologického, digitálního a odolného oživení systémů zdravotní péče a hospodářství, je v zájmu rychlého provedení opatření podporovaných z dodatečných zdrojů nezbytné poskytnout vyšší počáteční předběžnou platbu, případně roční předběžné financování. Počáteční předběžné financování by členským státům mělo zajistit prostředky k tomu, aby příjemcům v případě potřeby poskytly zálohové platby a po předložení žádostí o platbu jim mohly prostředky rychle vyplácet.

    Pozměňovací návrh  14

     

    Návrh nařízení

    Bod odůvodnění 12 a (nový)

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

     

    (12a) Dodatečné zdroje by měly být využívány v souladu se zásadou udržitelného rozvoje a zásadou „neškodit“ s přihlédnutím k cílům OSN v oblasti udržitelného rozvoje a Pařížské dohodě o klimatu. Dále by měly být po celou dobu provádění operačních programů zohledňovány a prosazovány rovnost žen a mužů a začleňování genderového hlediska.

    Pozměňovací návrh  15

     

    Návrh nařízení

    Bod odůvodnění 13

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    (13) S cílem zmírnit zátěž veřejných rozpočtů při zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a při přípravě na ekologické, digitální a odolné oživení hospodářství, by členské státy měly výjimečně dostat možnost požádat až o 100 % spolufinancování, které by se vztahovalo na jednotlivé prioritní osy operačních programů poskytujících podporu z dodatečných zdrojů.

    (13) S cílem zmírnit zátěž veřejných rozpočtů při zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a při přípravě na ekologické, digitální a odolné oživení systémů zdravotní péče a hospodářství, by členské státy měly výjimečně dostat možnost požádat až o 100 % spolufinancování, které by se vztahovalo na jednotlivé prioritní osy operačních programů poskytujících podporu z dodatečných zdrojů.

    Pozměňovací návrh  16

     

    Návrh nařízení

    Bod odůvodnění 14

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    (14) Aby mohly členské státy v rámci stávajícího programového období rychle uvolňovat dodatečné zdroje na zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a přípravu ekologického, digitálního a odolného oživení hospodářství, je opodstatněné, aby výjimečně nemusely dodržovat předběžné podmínky a požadavky týkající se výkonnostní rezervy a uplatňování výkonnostního rámce, tematického zaměření, a to i co se týče prahových hodnot stanovených u EFRR pro udržitelný rozvoj měst, a požadavků na přípravu komunikační strategie pro dodatečné zdroje. Je však třeba, aby členské státy provedly do 31. prosince 2024 alespoň jedno hodnocení s cílem posoudit účinnost, efektivnost a dopad dodatečných zdrojů a také to, jak přispěly ke splnění cílů nového specializovaného tematického cíle. Aby se daly na úrovni Unie snáze zajistit srovnatelné informace, doporučuje se členským státům, aby u každého programu používaly specifické ukazatele, které poskytla Komise. Členské státy a řídicí orgány by navíc při plnění svých povinností souvisejících s informacemi, komunikací a zviditelněním měly zvyšovat povědomí o výjimečných opatřeních Unie a zdrojích, které poskytla, zejména informováním potenciálních příjemců, příjemců, účastníků, konečných příjemců finančních nástrojů a široké veřejnosti o existenci a objemu dodatečných zdrojů a dodatečné podpoře, která z nich plyne.

    (14) Aby mohly členské státy v rámci stávajícího programového období rychle uvolňovat dodatečné zdroje na zotavení z krize v souvislosti s pandemií  COVID-19, jejími socioekonomickými důsledky a přípravu ekologického, digitálního a odolného oživení systémů zdravotní péče a hospodářství, je opodstatněné, aby výjimečně nemusely dodržovat předběžné podmínky a požadavky týkající se výkonnostní rezervy a uplatňování výkonnostního rámce, tematického zaměření, a to i co se týče prahových hodnot stanovených u EFRR pro udržitelný rozvoj měst, a požadavků na přípravu komunikační strategie pro dodatečné zdroje. Je však třeba, aby členské státy provedly do 31. prosince 2024, nebo v případě, že budou ke splnění rozpočtových závazků na roky 2023 a 2024 poskytnuty dodatečné zdroje, do 31. prosince 2026, alespoň jedno hodnocení s cílem posoudit účinnost, inkluzivnost, efektivnost a dopad dodatečných zdrojů a také to, jak přispěly ke splnění cílů nového specializovaného tematického cíle. Aby se daly na úrovni Unie snáze zajistit srovnatelné informace, požaduje se, aby členské státy u každého programu používaly specifické ukazatele, které poskytla Komise. Členské státy a řídicí orgány by navíc při plnění svých povinností souvisejících s informacemi, komunikací a zviditelněním měly zvyšovat povědomí o výjimečných opatřeních Unie a zdrojích, které poskytla, zejména informováním potenciálních příjemců, příjemců, účastníků, konečných příjemců finančních nástrojů a široké veřejnosti o existenci a objemu dodatečných zdrojů a dodatečné podpoře, která z nich plyne.

    Pozměňovací návrh  17

     

    Návrh nařízení

    Bod odůvodnění 15

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    (15) Aby se tyto dodatečné zdroje podařilo nasměrovat do nejpotřebnějších zeměpisných oblastí, nebudou se dodatečné zdroje přidělené EFRR a ESF výjimečně, a aniž jsou dotčena obecná pravidla pro přidělování zdrojů ze strukturálních fondů, členit podle jednotlivých kategorií regionů. Předpokládá se však, že členské státy zohlední potřeby v jednotlivých regionech a jejich úroveň rozvoje, aby středem pozornosti v souladu s cíli hospodářské, sociální a územní soudržnosti podle článku 173 SFEU zůstaly méně rozvinuté regiony. Členské státy by rovněž měly v souladu se zásadami partnerství zapojit místní a regionální orgány i příslušné orgány zastupující občanskou společnost.

    (15) Aby se tyto dodatečné zdroje podařilo nasměrovat do zeměpisných oblastí, které jsou nejvíce zasaženy, včetně příhraničních oblastí, nebudou se dodatečné zdroje přidělené EFRR a ESF výjimečně, a aniž jsou dotčena obecná pravidla pro přidělování zdrojů ze strukturálních fondů, členit podle jednotlivých kategorií regionů. Předpokládá se však, že členské státy zohlední investiční potřeby v jednotlivých regionech vyplývající z dopadů pandemie COVID-19, jakož i jejich úroveň rozvoje, aby se zajistilo vyvážené zaměření jak na méně rozvinuté regiony a zanedbané komunity v souladu s cíli hospodářské, sociální a územní soudržnosti podle článku 173 SFEU, tak na regiony a města nejvíce zasažená pandemií. Členské státy by rovněž měly v souladu se zásadou partnerství zapojit místní a regionální orgány i příslušné orgány zastupující občanskou společnost, zejména terciární odvětví.

    Pozměňovací návrh  18

     

    Návrh nařízení

    Bod odůvodnění 15 a (nový)

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

     

    (15a) S výjimkou případů, kdy toto nařízení stanoví odchylky, by výdaje v rámci REACT-EU měly podléhat stejným povinnostem a zárukám jako veškeré financování soudržnosti. To zahrnuje dodržování základních práv a Listiny základních práv Evropské unie, jakož i účinná opatření proti podvodům prováděná s podporou stávajících agentur pro boj proti podvodům na úrovni členských států a Unie, jako je úřad OLAF a případně Úřad evropského veřejného žalobce.

    Pozměňovací návrh  19

     

    Návrh nařízení

    Bod odůvodnění 19

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    (19) Vzhledem k pandemii COVID-19 a naléhavé potřebě řešit související krizi v oblasti veřejného zdraví se má za to, že je nezbytné uplatnit výjimku ze lhůty osmi týdnů uvedenou v článku 4 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii, Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

    vypouští se

    Pozměňovací návrh  20

     

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 1

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 91 – odst. 1 a

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    1a. Kromě celkových prostředků uvedených v odstavci 1 jsou na rozpočtový závazek pro rok 2020 k dispozici dodatečné zdroje ve výši 5 000 000 000 EUR v běžných cenách na hospodářskou, sociální a územní soudržnost, které se přidělují EFRR a ESF.;

    1a. Kromě celkových prostředků uvedených v odstavci 1 jsou na rozpočtový závazek pro rok 2020 k dispozici dodatečné zdroje ve výši 4 805 843 906 EUR v cenách z roku 2018 na hospodářskou, sociální a územní soudržnost, které se přidělují EFRR a ESF.;

    Pozměňovací návrh  21

     

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 a – pododstavec 1

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    Opatření uvedená v článku 2 nařízení [nařízení o ERI] se v rámci strukturálních fondů provádějí částkou 53 272 800 000 EUR v běžných cenách z částky uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. a) bodě i) uvedeného nařízení, s výhradou čl. 4 odst. 3, 4 a 8 uvedeného nařízení.

    Opatření uvedená v článku 2 nařízení [nařízení o ERI] se v rámci strukturálních fondů provádějí částkou 50 000 654 198 EUR v cenách z roku 2018 z částky uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. a) bodě i) uvedeného nařízení, s výhradou čl. 4 odst. 3, 4 a 8 uvedeného nařízení.

    Pozměňovací návrh  22

     

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 a – pododstavec 2

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    Tyto dodatečné zdroje na roky 2021 a 2022 představují vnější účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení.

    Tyto dodatečné zdroje na roky 2021 a 2022 představují vnější účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení. Na základě statistických údajů a budoucího vývoje v souvislosti s oživením po hospodářské krizi vyvolané pandemií COVID-19 může být prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci přijato rozhodnutí prodloužit flexibilní opatření v rámci REACT-EU na roky 2023 a 2024.

    Pozměňovací návrh  23

     

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – název

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    Mimořádné dodatečné zdroje a prováděcí opatření v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost na pomoc při podpoře zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a přípravě ekologického, digitálního a odolného oživení hospodářství (REACT-EU)

    Mimořádné dodatečné zdroje a prováděcí opatření v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost a cíle Evropská územní spolupráce na pomoc při podpoře zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a jejími sociálními důsledky a při přípravě ekologického, digitálního a odolného oživení hospodářství (REACT-EU)

    Pozměňovací návrh  24

     

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 1

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    1. Mimořádné dodatečné zdroje uvedené v čl. 91 odst. 1a a článku 92a (dále jen „dodatečné zdroje“) jsou k dispozici v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost na pomoc při podpoře zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a přípravě ekologického, digitálního a odolného oživení hospodářství (REACT-EU). Dodatečné zdroje se použijí k provádění technické pomoci podle odstavce 6 tohoto článku a operací, jimiž se provádí tematický cíl podle odstavce 10 tohoto článku.

    1. Nejméně 95 % dodatečných zdrojů uvedených v čl. 91 odst. 1a a článku 92a (dále jen „dodatečné zdroje“) je k dispozici v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost. Nejméně 3 % a až 5 % těchto zdrojů se zpřístupní v rámci cíle Evropská územní spolupráce. V obou případech jsou dodatečné zdroje určeny na pomoc při podpoře zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a přípravě ekologického, digitálního a odolného oživení hospodářství (REACT-EU). Dodatečné zdroje se použijí k provádění technické pomoci podle odstavce 6 tohoto článku a operací, jimiž se provádí tematický cíl podle odstavce 9 tohoto článku.

     

    Pozměňovací návrh  25

     

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 2 – odrážka 1

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

     2020: 5 000 000 000 EUR;

     2020: 5 000 000 000 EUR v běžných cenách (4 805 843 906 EUR v cenách roku 2018);

    Pozměňovací návrh  26

     

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 2 – odrážka 2

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

     2021: 42 434 400 000 EUR;

     2021: 42 434 400 000 EUR v běžných cenách (39 987 184 320 EUR v cenách roku 2018);

    Pozměňovací návrh  27

     

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 2 – odrážka 3

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

     2022: 10 820 400 000 EUR.

     2022: 10 820 400 000 EUR v běžných cenách (9 996 674 058 EUR v cenách roku 2018).

    Pozměňovací návrh  28

     

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 2 – pododstavec 3

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    Dodatečné zdroje na roky 2021 a 2022 jsou k dispozici z dodatečných zdrojů uvedených v článku 92a. Dodatečné zdroje stanovené v článku 92a rovněž podporují správní výdaje do výše 18 000 000 EUR v běžných cenách.

    V rámci cílů Investice pro růst a zaměstnanost a Evropská územní spolupráce jsou na rok 2021 a 2022 k dispozici dodatečné zdroje, jak je uvedeno v článku 92a. V rámci revize tohoto nařízení prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci a na základě odůvodněné žádosti členského státu mohou být dodatečné zdroje k dispozici také pro rozpočtové závazky v letech 2023 a 2024. Dodatečné zdroje stanovené v článku 92a rovněž doplňuje podpora správních výdajů do výše 18 000 000 EUR v běžných cenách (16 795 821 EUR v cenách roku 2018).

    Pozměňovací návrh  29

     

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 3

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    3. Částka ve výši 0,35 % dodatečných zdrojů se přiděluje na technickou pomoc z podnětu Komise.

    3. Částka ve výši 0,35 % dodatečných zdrojů se přiděluje na technickou pomoc z podnětu Komise se zvláštním zaměřením na členské státy, které byly pandemií COVID-19 zasaženy více, a na členské státy s nižší mírou využití a čerpání prostředků.

    Pozměňovací návrh  30

     

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 4

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    4. Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme rozhodnutí, kterým stanoví rozdělení dodatečných zdrojů jako prostředků ze strukturálních fondů na roky 2020 a 2021 pro každý členský stát v souladu s kritérii a metodikou stanovenými v příloze VIIa. V roce 2021 se provede revize uvedeného rozhodnutí za účelem rozdělení dodatečných zdrojů pro rok 2022 na základě údajů dostupných k 19. říjnu 2021.

    4. Pokud jde o cíl Investice pro růst a zaměstnanost a cíl Evropská územní spolupráce, Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme rozhodnutí, kterým stanoví rozdělení dodatečných zdrojů jako prostředků ze strukturálních fondů na roky 2020 a 2021 pro každý členský stát v souladu s kritérii a metodikou stanovenými v příloze VIIa. V roce 2021 se provede revize uvedeného rozhodnutí za účelem rozdělení dodatečných zdrojů pro rok 2022 na základě údajů dostupných k 19. říjnu 2021. Bude případně provedena i v roce 2022 v souvislosti s rozpočtovými závazky na roky 2023 a 2024 s využitím nejnovějších dostupných statistických údajů. Revize provedené v roce 2021 a případně v roce 2022 zajistí, aby operační programy nebyly vystaveny negativním dopadům.

     

    (Příloha VII bude aktualizována tak, aby zahrnula rozdělení pro cíl Evropská územní spolupráce.)

    Pozměňovací návrh  31

     

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 5 – pododstavec 6

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    Každý členský stát přidělí na operační programy dodatečné zdroje, které jsou na programování k dispozici v rámci EFRR a ESF.

    Každý členský stát přidělí na operační programy, do nichž jsou zapojeny místní a regionální orgány a příslušné orgány zastupující občanskou společnost a sociální partnery, v souladu se zásadou partnerství, dodatečné zdroje, které jsou na programování k dispozici v rámci EFRR a ESF.

    Pozměňovací návrh  32

     

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 5 – pododstavec 7

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    Odchylně od čl. 92 odst. 7 lze rovněž navrhnout, aby byla část dodatečných zdrojů použita ke zvýšení podpory Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD), a to před přidělením prostředků EFRR a ESF nebo zároveň s ním.

    Odchylně od čl. 92 odst. 7 lze rovněž navrhnout, aby byla část dodatečných zdrojů ve  výši nejméně 3 % použita ke zvýšení podpory Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD), s cílem řešit situaci osob, které byly bezprecedentním způsobem postiženy krizí v důsledku pandemie COVID-19. Část dodatečných zdrojů může být rovněž použita ke zvýšení podpory z Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, a to před přidělením prostředků EFRR a ESF nebo zároveň s ním.

    Pozměňovací návrh  33

     

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 5 – pododstavec 7 a (nový)

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

     

    Prostředky dodatečně přidělené na nejvzdálenější regiony se přidají k příspěvku, který každý nejvzdálenější region získá z vnitrostátního rozpočtu, jak je vypočten podle odstavce 1 a 2 přílohy I.

    Pozměňovací návrh  34

     

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 5 – pododstavec 8

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    Po počátečním přidělení mohou být dodatečné zdroje na žádost členského státu o změnu operačního programu podle čl. 30 odst. 1 převedeny mezi EFRR a ESF, a to bez ohledu na procentní podíly uvedené v čl. 92 odst. 1 písm. a), b) a c).

    Po počátečním přidělení mohou být dodatečné zdroje na žádost členského státu o změnu operačního programu podle čl. 30 odst. 1 převedeny mezi EFRR a ESF, a to bez ohledu na procentní podíly uvedené v čl. 92 odst. 1 písm. a), b) a c), pokud podíl fondu ESF neklesne pod 23,1 %.

    Pozměňovací návrh  35

     

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU)°č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 5 – pododstavec 13

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    Dodatečné zdroje se provádějí podle pravidel fondu, k němuž jsou přiděleny nebo převedeny.

    Dodatečné zdroje se provádějí podle pravidel fondu, k němuž jsou přiděleny nebo převedeny a podle ustanovení tohoto nařízení.

    Pozměňovací návrh  36

     

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 6

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    6. Až 4 % celkových dodatečných zdrojů v rámci EFRR a ESF lze přidělit na technickou pomoc v rámci jakéhokoli stávajícího operačního programu podporovaného z EFRR nebo ESF nebo na nový operační program uvedený v odstavci 11.

    6. Až 4 % celkových dodatečných zdrojů v rámci EFRR a ESF lze přidělit z iniciativy členských států ve všech fázích na technickou pomoc v rámci jakéhokoli stávajícího operačního programu podporovaného z EFRR nebo ESF nebo na nový operační program uvedený v odstavci 10.

    Pozměňovací návrh  37

     

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 7 – pododstavec 1

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    Odchylně od čl. 81 odst. 1 a čl. 134 odst. 1 činí počáteční předběžné financování, které má být vyplaceno v důsledku rozhodnutí Komise o přijetí operačního programu nebo schválení změny operačního programu pro účely přidělení dodatečných zdrojů, 50 % z dodatečných zdrojů přidělených na programy na rok 2020 v rámci nového tematického cíle uvedeného v odstavci 10 tohoto článku.

    Odchylně od čl. 81 odst. 1 a čl. 134 odst. 1 činí počáteční předběžné financování, které má být vyplaceno v důsledku rozhodnutí Komise o přijetí operačního programu nebo schválení změny operačního programu pro účely přidělení dodatečných zdrojů, 50 % z dodatečných zdrojů přidělených na programy na rok 2020 v rámci nového tematického cíle uvedeného v odstavci 9 tohoto článku.

    Pozměňovací návrh  38

     

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 7 – pododstavec 2

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    Pro účely použití čl. 134 odst. 2 na roční předběžné financování v letech 2021, 2022 a 2023 zahrnuje výše podpory z fondů na celé programové období pro daný operační program dodatečné zdroje.

    Odchylně od čl. 134 odst. 2 může roční předběžné financování v letech 2021, 2022 a, na základě odůvodněné žádosti členského státu, v letech 2023 a 2024 tvořit až 50 % z dodatečných zdrojů přidělených na programy v rámci nového tematického cíle uvedeného v odstavci 9. Pro účely výpočtu ročního předběžného financování v letech 2021, 2022, 2023 a případně 2024 zahrnuje výše podpory z fondů na celé programové období pro daný operační program dodatečné zdroje.

     

    Pozměňovací návrh  39

     

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 8 – pododstavec 1

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    Dodatečné prostředky, které nejsou přiděleny na technickou pomoc, se použijí v rámci nového tematického cíle stanoveného v odstavci 10 k podpoře opatření na zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a přípravu ekologického, digitálního a odolného oživení hospodářství.

    Dodatečné prostředky, které nejsou přiděleny na technickou pomoc, se použijí v rámci nového tematického cíle stanoveného v odstavci 9 k podpoře opatření na zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19, přípravu ekologického, digitálního a odolného oživení hospodářství a zaměří se například na revitalizaci zdravotnictví a konkurenceschopnosti ekonomických odvětví, která byla pandemií těžce postižena.

     

    Pozměňovací návrh  40

     

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 8 – pododstavec 2

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    Členské státy mohou přidělit dodatečné zdroje na jednu nebo více samostatných prioritních os v rámci stávajícího operačního programu nebo programů, nebo na nový operační program uvedený v odstavci 11. Odchylně od čl. 26 odst. 1 se program vztahuje na období do 31. prosince 2022, s výhradou výše uvedeného odstavce 4.

    Členské státy mohou přidělit dodatečné zdroje na jednu nebo více samostatných prioritních os v rámci stávajícího operačního programu nebo programů, nebo na nový operační program uvedený v odstavci 10. Odchylně od čl. 26 odst. 1 se program vztahuje na období do 31. prosince 2022 nebo, pokud se použije odchylka uvedená v odstavci 2, do 31. prosince 2024, s výhradou odstavce 4 tohoto článku.

    Pozměňovací návrh  41

     

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 8 – pododstavec 3

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    V případě EFRR se dodatečné zdroje použijí především na podporu investic do výrobků a služeb ve zdravotnictví, na podporu ve formě provozního kapitálu nebo investiční podpory malým a středním podnikům, na investice přispívající k přechodu na digitální a zelenou ekonomiku, investice do infrastruktury poskytující základní služby občanům a na hospodářská opatření v regionech, které jsou nejzávislejší na odvětvích, jež krize postihla nejvíce.

    V případě EFRR se dodatečné zdroje použijí především na podporu investic do výrobků a služeb ve zdravotnictví a sociální infrastruktuře, do zdravotních systémů a služeb pro všechny, včetně přeshraničních služeb, jakož i do pečovatelských domů (včetně domovů pro seniory s pečovatelskou službou), na podporu ve formě provozního kapitálu nebo investiční a poradenské podpory malým a středním podnikům a podnikům sociální ekonomiky, na investice přispívající k přechodu na digitální a zelenou ekonomiku, včetně přizpůsobení se podmínkám práce na dálku, investice do infrastruktury poskytující nediskriminující základní služby lidem žijícím na venkově, v příhraničních, méně rozvinutých, ostrovních, horských, řídce osídlených a nejvzdálenějších regionech a také v oblastech dotčených průmyslovou transformací a vylidňováním, a na hospodářská opatření v regionech, které jsou závislé na odvětvích, jež krize postihla nejvíce, jako je cestovní ruch a kultura. Podporovány mohou být i další investice s vysokým potenciálem tvorby pracovních míst, jako je obnova měst.

    Pozměňovací návrh  42

     

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 8 – pododstavec 4

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    V případě ESF se dodatečné zdroje použijí především k zachování pracovních míst, a to i prostřednictvím režimů zkrácené pracovní doby a podpory osob samostatně výdělečně činných, a to i v případě, že tato podpora není spojena s aktivními opatřeními na trhu práce, ledaže tato opatření ukládají vnitrostátní právní předpisy. Dodatečné zdroje rovněž podpoří tvorbu pracovních míst, zejména pro osoby ve zranitelném postavení, opatření pro zaměstnanost mladých lidí, vzdělávání a odbornou přípravu, rozvoj dovedností, zejména na podporu zelené a digitální transformace, a na zlepšení přístupu k sociálním službám obecného zájmu, včetně služeb pro děti.

    V případě ESF se dodatečné zdroje použijí především na podporu trhu práce, sociálního hospodářství, zdravotnictví a sociálních systémů, zachování pracovních míst, a to i prostřednictvím režimů zkrácené pracovní doby zaměřených na zachování stejné úrovně pracovních a zaměstnaneckých podmínek a práv, včetně ochrany před propuštěním a snižováním mezd. V případě režimů zkrácené pracovní doby se použijí dodatečné zdroje ESF výhradně na financování částečných dávek v nezaměstnanosti, a nikoli na jakékoli jiné podnikové účely nebo výdaje. Podpora se vztahuje na podnikatele a osoby samostatně výdělečně činné, včetně osob na volné noze, umělců a dalších pracovníků v tvůrčím odvětví, a to i v případě, že tato podpora není spojena s aktivními opatřeními na trhu práce, ledaže tato opatření ukládají vnitrostátní právní předpisy, jakož i opatřeními na sociální začleňování, boj proti diskriminaci a vymýcení chudoby, se zvláštním zaměřením na dětskou chudobu. Dodatečné zdroje podpoří tvorbu kvalitních pracovních míst, zejména pro osoby ve zranitelném postavení, včetně dlouhodobě nezaměstnaných a osob vzdálených trhu práce, jakož i osob žijících ve venkovských, ostrovních, horských, řídce osídlených a nejvzdálenějších regionech a rovněž v oblastech postižených průmyslovou transformací a vylidňováním. Kromě toho tyto zdroje zahrnují rovněž opatření pro zaměstnanost mladých lidí, inkluzivní celoživotní vzdělávání a odbornou přípravu, on-line vzdělávání, rozvoj dovedností, individualizovanou rekvalifikaci a prohlubování dovedností, zejména pro znevýhodněné skupiny, s cílem podpořit zelenou a digitální transformaci a posílit rovný a všeobecný přístup k cenově dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním sociálním službám obecného zájmu, včetně služeb pro děti, starší osoby a osoby se zdravotním postižením.

    Pozměňovací návrh  43

     

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 9 – pododstavec 1

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    S výjimkou technické pomoci uvedené v odstavci 6 a dodatečných zdrojů použitých pro FEAD podle odst. 5 sedmého pododstavce podporují dodatečné zdroje operace v rámci nového tematického cíle „Podpora zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a příprava ekologického, digitálního a odolného oživení hospodářství“, a doplňují tak tematické cíle stanovené v článku 9.

    S výjimkou technické pomoci uvedené v odstavci 6 a dodatečných zdrojů použitých pro FEAD nebo Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí podle odst. 5 sedmého pododstavce podporují dodatečné zdroje operace v rámci nového tematického cíle „Podpora zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a příprava ekologického, digitálního a odolného oživení hospodářství“, a doplňují tak tematické cíle stanovené v článku 9.

    Pozměňovací návrh  44

     

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 9 – pododstavec 5

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    Revidovaný plán financování uvedený v čl. 96 odst. 2 písm. d) stanoví přidělení dodatečných zdrojů na roky 2020, 2021 a případně na rok 2022, aniž by se určovaly částky pro výkonnostní rezervu a provádělo členění podle kategorie regionů.

    Revidovaný plán financování uvedený v čl. 96 odst. 2 písm. d) stanoví přidělení dodatečných zdrojů na roky 2020, 2021 a případně na roky 2022, 2023 a 2024, aniž by se určovaly částky pro výkonnostní rezervu a provádělo členění podle kategorie regionů.

    Pozměňovací návrh  45

     

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 9 – pododstavec 6

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    Odchylně od čl. 30 odst. 1 musí být žádosti členských států o změnu programu řádně odůvodněny, a zejména se v nich musí uvádět očekávaný dopad změn programu na podporu zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a přípravu ekologického, digitálního a odolného oživení hospodářství. Musí k nim být přiložen revidovaný program.

    Odchylně od čl. 30 odst. 1 musí být žádosti členských států o změnu programu řádně odůvodněny, a zejména se v nich musí uvádět očekávaný dopad změn programu na podporu zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a přípravu ekologického, digitálního a odolného oživení hospodářství a systémů zdravotní péče. Musí k nim být přiložen revidovaný program.

    Pozměňovací návrh  46

     

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 10 – pododstavec 3

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    Zřizuje-li se takový nový operační program, mohou členské státy pro účely čl. 96 odst. 5 písm. a) určit pouze orgány, které jsou již určeny v rámci probíhajících operačních programů podporovaných z EFRR, ESF a Fondu soudržnosti.

    Zřizuje-li se takový nový operační program, mohou členské státy po konzultaci s regionálními a místními orgány pro účely čl. 96 odst. 5 písm. a) určit pouze orgány, které jsou již určeny v rámci probíhajících operačních programů podporovaných z EFRR, ESF a Fondu soudržnosti.

    Pozměňovací návrh  47

     

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 10 – pododstavec 4 a (nový)

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

     

    Odchylně od čl. 29 odst. 3 a 4 a čl. 30 odst. 2 schvaluje Komise veškeré nové specializované operační programy nebo změny stávajících programů do 10 pracovních dnů ode dne, kdy je členský stát předloží.

    Pozměňovací návrh  48

     

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 10 a (nový)

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

     

    10a. Odchylně od čl. 65 odst. 2 jsou výdaje způsobilé pro příspěvek, pokud vznikly příjemci a byly zaplaceny mezi datem předložení programu Komisi a 31. prosincem 2024.

    Pozměňovací návrh  49

     

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 10 b (nový)

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

     

    10b. Odchylně od čl. 65 odst. 4 musí v případě nákladů hrazených podle čl. 67 odst. 1 prvního pododstavce písm. b) a c) být opatření, která tvoří základ pro poskytnutí náhrady, provedena v období od 1. února 2020 do 31. prosince 2024.

    Pozměňovací návrh  50

     

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 10 c (nový)

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

     

    10c. Odchylně od čl. 65 odst. 9 platí, že výdaje na operace podporované v rámci tematického cíle stanoveného v odstavci 9 jsou způsobilé ode dne 1. února 2020.

    Pozměňovací návrh  51

     

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 10 d (nový)

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

     

    10d. Odchylně od čl. 136 odst. 2 se ta část závazků, které zůstanou otevřené ke dni 31. prosince 2023 nebo případně ke dni 31. prosince 2024, zruší, pokud nebude do lhůty stanovené v čl. 141 odst. 1 předložen Komisi některý z dokladů požadovaných podle čl. 141 odst. 1.

     

    Pozměňovací návrh  52

     

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 10 e (nový)

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

     

    10e. Odchylně od čl. 141 odst. 1 a kromě dokladů uvedených v článku 138 předloží členské státy za poslední účetní rok od 1. července 2024 do 30. června 2025 závěrečnou zprávu o provádění operačního programu.

    Pozměňovací návrh  53

     

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 11 – pododstavec 1

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    Odchylně od čl. 120 odst. 3 prvního a druhého pododstavce lze na prioritní osu nebo osy, které jsou podporovány z dodatečných zdrojů plánovaných v rámci tematického cíle podle odstavce 10 tohoto článku, použít spolufinancování až do výše 100 %.

    Odchylně od čl. 120 odst. 3 prvního a druhého pododstavce lze na prioritní osu nebo osy, které jsou podporovány z dodatečných zdrojů plánovaných v rámci tematického cíle podle odstavce 9 tohoto článku, použít spolufinancování až do výše 100 %. Za tímto účelem se požaduje, aby členské státy u každého programu používaly specifické ukazatele, které poskytla Komise.

    Pozměňovací návrh  54

     

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 11 – pododstavec 2

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    Odchylně od čl. 56 odst. 3 a čl. 114 odst. 2 členské státy zajistí, aby do 31. prosince 2024 bylo provedeno alespoň jedno hodnocení využití dodatečných zdrojů s cílem posoudit jejich účinnost, efektivnost, dopad a také to, jak přispěly k tematickému cíli podle odstavce 10 tohoto článku.

    Odchylně od čl. 56 odst. 3 a čl. 114 odst. 2 členské státy zajistí, aby do 31. prosince 2024 nebo, pokud se použije odchylka uvedená odstavci 2 pododstavci 3 tohoto článku, do 31. prosince 2026, bylo provedeno alespoň jedno hodnocení využití dodatečných zdrojů s cílem posoudit jejich účinnost, efektivnost, dopad a případně inkluzivnost a nediskriminaci, a to i z genderového hlediska, a také to, jak přispěly k tematickému cíli podle odstavce 9 tohoto článku.

    Pozměňovací návrh  55

     

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 12 – písm. d

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    d) odchylka podle čl. 65 odst. 10 druhého pododstavce, která jako datum způsobilosti pro operace podporující kapacity pro zotavení z krize v souvislosti s rozšířením COVID-19 stanoví 1. únor 2020;

    vypouští se

    Pozměňovací návrh  56

     

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 12 – písm. e

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    e) odchylka podle čl. 25a odst. 7 pro výběr operací podporujících kapacity pro zotavení z krize v souvislosti s rozšířením COVID-19, jak stanoví čl. 65 odst. 10 druhý pododstavec;

    vypouští se

    Pozměňovací návrh  57

     

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 12 – písm. f a (nové)

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

     

    fa) požadavky stanovené v čl. 12 odst. 4 nařízení (EU) č. 1299/2013, aby příjemci spolupracovali nejméně ve třech ze čtyř rozměrů. Odchylně od tohoto ustanovení spolupracují partneři Interreg při provádění projektů financovaných z dodatečných zdrojů alespoň v jednom rozměru;

    Pozměňovací návrh  58

     

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 13 – pododstavec 1

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    Členské státy a řídicí orgány při plnění svých povinností souvisejících s informacemi, komunikací a zviditelněním podle čl. 115 odst. 1 a 3 a přílohy XII zajistí, aby si potenciální příjemci, příjemci, účastníci, koneční příjemci finančních nástrojů a široká veřejnost byli vědomi existence a objemu dodatečných zdrojů a dodatečné podpory, která z nich plyne.

    Členské státy a řídicí orgány při plnění svých povinností souvisejících s informacemi, komunikací a zviditelněním podle čl. 115 odst. 1 a 3 a přílohy XII zajistí, aby si potenciální příjemci, příjemci, účastníci, koneční příjemci finančních nástrojů a široká veřejnost byli vědomi existence a objemu dodatečných zdrojů a dodatečné podpory, která z nich plyne. Odkaz na dodatečné zdroje v rámci REACT-EU se uvede v podobě hashtagu nebo jiných vysvětlujících nástrojů s cílem občanům jasně sdělit, že daný projekt je financován jako součást reakce Unie na pandemii COVID-19, a aby byla zajištěna úplná transparentnost.

    Pozměňovací návrh  59

     

    Návrh nařízení

    Článek 1 a (nový)

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

     

    Článek 1a

     

    Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě do 31. března 2025 hodnotící zprávu o REACT-EU zahrnující rozpočtové závazky na roky 2020, 2021 a 2022. Tato zpráva musí obsahovat informace o dosažení cílů programu REACT-EU, o účinném využívání jeho zdrojů, o druzích financovaných opatření, o příjemcích a konečných příjemcích finančních prostředků a o evropském přínosu pomoci poskytované v rámci hospodářského oživení.

     

    Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě do 31. března 2027 doplňující hodnotící zprávu zahrnující rozpočtové závazky na roky 2023 a 2024 v rámci odchylky uvedené v čl. 92b odst. 2 nařízení (EU) č. 1303/2013.

    Pozměňovací návrh  60

    Návrh nařízení

    Příloha I – bod 1

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Příloha VIIa – bod 2 – pododstavec 1

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    Pravidla popsaná v odstavci 1 nesmí vést k tomu, aby příděly pro jednotlivé členské státy na celé období 2020 až 2022 byly vyšší než

    Pravidla popsaná v odstavci 1 nesmí vést k tomu, aby příděly pro jednotlivé členské státy na celé období 2020 až 2024 byly vyšší než

     

     


     

    VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

    A. Souvislosti předcházející pomoci při oživení pro soudržnost a území Evropy (REACT-EU)

     

    REACT-EU je návrh, který předložila Evropská komise za účelem řešení ekonomických dopadů pandemie Covid-19. Ukončení či zpomalení hospodářských činností v celé Unii způsobilo značné hospodářské a sociální škody a REACT-EU se má stát jedním z nástrojů k jejich nápravě. Vychází ze dvou dřívějších návrhů týkajících se politiky soudržnosti, investiční iniciativy pro reakci na koronavirus (CRII) a investiční iniciativy pro reakci na koronavirus plus (CRII+), přičemž oba změnily pravidla pro regionální výdaje s cílem usnadnit oživení.

     

    B. Oblast působnosti návrhu

     

    Návrh týkající se REACT-EU má pozměnit nařízení o společných ustanoveních v souvislosti s finančními prostředky na soudržnost na období 2014–2020. Poskytuje dodatečné rozpočtové prostředky ve dvou částech, na rok 2020 a na období 2021–2022, a rovněž stanoví celou řadu odchylek od běžných pravidel pro výdaje na soudržnost, jež se týkají konkrétně dodatečných rozpočtových prostředků na hospodářskou a sociální obnovu. REACT-EU se nebude vztahovat na Spojené království (ani v rozpočtovém roce 2020), neboť podle dohody o vystoupení nejsou navýšení rozpočtu pro Spojené království během přechodného období závazná.

     

    C. Rozpočtové aspekty

     

    Podle návrhu bude během rozpočtového roku 2020 k dispozici dodatečných 5 miliard EUR, jež budou zahrnuty do rozpočtu. Návrh také stanoví dalších 42 miliard EUR v roce 2021 a 11 miliard EUR v roce 2022, které budou „mimo“ rozpočet, neboť se bude jednat o vnější účelově vázané zdroje. Spoluzpravodajové navrhli, aby dodatečné zdroje byly rovněž k dispozici pro rozpočtový závazek v roce 2023 a/nebo popřípadě v roce 2024.

     

    D. Problém vnějších účelově vázaných zdrojů

     

    Vnější účelově vázané zdroje jsou zvláštní kategorií zdrojů EU, které jsou ze souhrnného rozpočtu „vyřazeny“, neboť je lze použít pouze na zvláštní účel. V obecné rovině se jedná o příjmy ze splacených grantů a jiných náhrad výdajů, přičemž je lze využít pouze na jejich původní účel, a o platby ze třetích zemí na zvláštní programy, jež lze samozřejmě použít pouze na programy určené dotčenou zemí. Jsou-li vnější účelově vázané zdroje používány v jiných oblastech, mohou nastolovat otázky demokratické odpovědnosti, neboť tyto prostředky nepodléhají témuž demokratickému dohledu jako zbývající část rozpočtu a představují výjimku ze zásady univerzálnosti (a pravděpodobně i upřímnosti).

     

    E. Rozdělení zdrojů

     

    V návrhu jsou zdroje členěny podle členských států, nikoli regionů, jak je v oblasti politiky soudržnosti obvyklé. Komise však tuto skutečnost odůvodňuje zvláštní povahou finančních prostředků, které mají řešit hospodářské a sociální důsledky krize Covid-19. Rozdělení zdrojů podle členských států má být realizováno podle pravidel stanovených v nové příloze VIIa a použitých v prováděcím aktu Komise.

     

    F. Nový tematický cíl

     

    REACT-EU vytváří nový, jediný tematický cíl, na nějž budou dodatečné finanční prostředky zaměřeny, nazvaný „Podpora zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a příprava ekologického, digitálního a odolného oživení hospodářství“. Tento tematický cíl platí jak pro EFRR, tak i ESF v souvislosti se stávajícími operačními programy nebo zvláštními novými programy dle volby členského státu. Spoluzpravodajové navrhují, aby se tento nový tematický cíl nevztahoval pouze na cíl Investice pro růst a zaměstnanost, ale také na cíl Evropská územní spolupráce (tj. Interreg), jelikož příhraniční regiony byly krizí významně poškozeny.

     

     

    G. Zvýšení pružnosti výdajů v oblasti soudržnosti

     

    U dodatečných finančních prostředků podle REACT-EU nový článek 92b stanoví řadu odchylek, díky nimž je programování a provádění flexibilnější. Například jsou možné převody mezi EFRR a ESF a ve prospěch fondu FEAD, přičemž jsou použitelná pouze pravidla fondu, který prostředky získá.

     

    H. Míra předběžného financování

     

    Dodatečné zdroje povedou k obzvláště vysoké míře předběžného financování dosahující 50 %.

     

    I. Míra spolufinancování

     

    Návrh týkající se REACT-EU stanoví míru spolufinancování ve výši až 100 % u výdajů souvisejících s hospodářským oživením.

     

    J. Ostatní odchylky

     

    Na provádění dodatečných finančních prostředků se navíc nebudou vztahovat obvyklá pravidla pro tematické zaměření, předběžné podmínky, výkonnostní rezervu ani určité lhůty.

     

    K. Komunikace

    Projekty financované v rámci REACT-EU budou muset tyto finanční prostředky v souladu s obvyklými pravidly pro projekty v oblasti soudržnosti veřejně přiznat.

     

    L. Závěr

     

    Spoluzpravodajové tento návrh velmi pečlivě zvážili a navrhují, aby byl přijat, nicméně se změnami uvedenými v této zprávě. Je však třeba zdůraznit, že různé odchylky a flexibilní pravidla, které návrh obsahuje, musí být pouze dočasné a že politika soudržnosti se musí od roku 2023 nebo 2025 vrátit ke svým obvyklým pravidlům a kontrolám. Platí to zejména o masivním využívání vnějších účelově vázaných zdrojů, které lze ve výjimečných případech tolerovat, ale nemohou se stát trvalým jevem, neboť jejich využívání ohrožuje demokratické rozhodování o rozpočtu EU.

     


     

     

    STANOVISKO VÝBORU PRO ZAMĚSTNANOST A SOCIÁLNÍ VĚCI (1.9.2020)

    pro Výbor pro regionální rozvoj

    Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud jde o mimořádné dodatečné zdroje a prováděcí opatření v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost na pomoc při podpoře zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a přípravě ekologického, digitálního a odolného oživení hospodářství (REACT-EU)

    (COM(2020)0451 – C9-0149/2020 – 2020/0101(COD))

    Zpravodajka: (*): Agnes Jongerius

    (*) Přidružený výbor – článek 57 jednacího řádu

     

     

    STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

    Pandemie COVID-19 zapříčinila krizi, která ovlivňuje životy všech Evropanů. Nedopadá však na všechny stejně. Kromě hospodářské stagnace hrozí reálné nebezpečí, že dojde k prohloubení sociálních rozdílů, vzroste míra nezaměstnanosti a zvětší se nerovnosti. Z tohoto důvodu musí skutečné oživení zahrnovat sociální rozměr.

     

    Zdroje a opatření určené k překonání krize a na přípravu ekologického, digitálního a odolného oživení ekonomiky musí být využity k vytváření kvalitních pracovních míst; nejde totiž jen o počet, ale zejména o kvalitu pracovních míst. Je třeba zajistit, aby občané Evropy mohli počítat s reálnými a udržitelnými pracovními příležitostmi.

     

    Do provádění krizových opatření by měli být v plné míře zapojeni sociální partneři, aby se zajistilo, že tato opatření budou odpovídat potřebám lidí.

     

    Sociální začlenění a snižování chudoby jsou cílem samy o sobě. Kromě toho jsou prostředkem, který by měl pomoci oživit hospodářství a zlepšit fungování evropské ekonomiky, neboť díky nim se bude více lidem skutečně dařit. Proto je odůvodněné a nezbytné investovat i do těchto cílů.

     

    Prostřednictvím Evropského sociálního fondu se výjimečně financují dočasná opatření, zejména režimy zkrácené pracovní doby a podpora pro osoby samostatně výdělečně činné. To by se však nemělo stát běžnou praxí. Takovouto podporu je třeba řádně zvážit, aby přerozdělení finančních prostředků neohrozilo v době krize jiné zranitelné skupiny. Podpora by měla bránit zneužívání ze strany jejích příjemců a měla by zajistit participativní kontrolu, do níž by měl být zapojen i Evropský parlament a příslušné zúčastněné strany.

     

    POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

    Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Výbor pro regionální rozvoj jako příslušný výbor, aby zohlednil tyto pozměňovací návrhy:

    Pozměňovací návrh  1

    Návrh nařízení

    Název 1

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    Návrh

    Návrh

    NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

    NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

    kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud jde o mimořádné dodatečné zdroje a prováděcí opatření v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost na pomoc při podpoře zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a přípravě ekologického, digitálního a odolného oživení hospodářství (REACT-EU)

    kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud jde o mimořádné dodatečné zdroje a prováděcí opatření v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost na pomoc při podpoře zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a přípravě ekologického, digitálního, sociálního a odolného oživení hospodářství, zaměstnanosti a společnosti (REACT-EU)

     

    (Tato změna (tedy vložení slov „sociální“ a „zaměstnanosti a společnosti“ do výrazu „v souvislosti s pandemií COVID-19 a při přípravě na ekologické, digitální a odolné oživení hospodářství“) se uplatní v celém textu. Její přijetí bude vyžadovat odpovídající změny v celém textu.)

    Pozměňovací návrh  2

    Návrh nařízení

    Bod odůvodnění 1

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    (1) Členské státy zasáhla bezprecedentní krize způsobená následky pandemie COVID-19. Tato krize brání členským státům v růstu, což následně zhoršuje vážný nedostatek likvidity způsobený náhlým a značným zvýšením veřejných investic, jež jsou třeba ve zdravotnictví a v dalších odvětvích hospodářství těchto států. Vznikla tak výjimečná situace, kterou je třeba řešit za pomoci zvláštních opatření.

    (1) Členské státy zasáhla bezprecedentní krize způsobená následky pandemie COVID-19. Tato krize zhoršuje situaci osob trpících nebo ohrožených chudobou, prohlubuje sociální rozdíly, vede k větším ztrátám pracovních míst, vyšší míře nezaměstnanosti a nerovnostem, zejména ve znevýhodněných skupinách, a brání členským státům v růstu, což následně zhoršuje vážný nedostatek likvidity způsobený náhlým a značným zvýšením veřejných investic, jež jsou třeba ve zdravotnictví a v dalších odvětvích hospodářství těchto států. Vznikla tak výjimečná situace, kterou je třeba řešit za pomoci zvláštních opatření.

    Pozměňovací návrh  3

    Návrh nařízení

    Bod odůvodnění 3

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    (3) V zájmu nápravy obrovských hospodářských otřesů vyplývajících z mimořádných omezení, která členské státy zavedly k omezení šíření COVID-19, a vzhledem k riziku asymetrického oživení následkem toho, že jednotlivé členské státy nemají k dispozici stejné prostředky, což má závažné dopady na fungování vnitřního trhu, schválila Evropská rada dne 23. dubna 2020 „Plán cesty k oživení“ se silnou investiční složkou, vyzvala ke zřízení evropského fondu na podporu oživení a pověřila Komisi, aby zpracovala analýzu potřeb, a prostředky tak mohly směřovat do odvětví a zeměpisných oblastí, které jsou nejvíce postiženy, a aby zároveň vyjasnila souvislost s víceletým finančním rámcem na období 2021–2027.

    (3) V zájmu nápravy obrovských hospodářských a společenských otřesů vyplývajících z mimořádných omezení, která členské státy zavedly k omezení šíření onemocnění COVID-19, a vzhledem k riziku asymetrického oživení následkem toho, že jednotlivé členské státy nemají k dispozici stejné prostředky, což má závažné dopady na fungování vnitřního trhu, schválila Evropská rada dne 23. dubna 2020 „Plán cesty k oživení“ se silnou investiční složkou, vyzvala ke zřízení evropského fondu na podporu oživení a pověřila Komisi, aby zpracovala analýzu potřeb, a prostředky tak mohly směřovat do odvětví a zeměpisných oblastí, které jsou nejvíce postiženy, a aby zároveň vyjasnila souvislost s víceletým finančním rámcem na období 2021–2027.

    Pozměňovací návrh  4

    Návrh nařízení

    Bod odůvodnění 5

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    (5) Dodatečná výjimečná částka ve výši 58 272 800 000 EUR na rozpočtový závazek ze strukturálních fondů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost na roky 2020, 2021 a 2022 by měla být poskytnuta nejvíce zasaženým členským státům a regionům s cílem podpořit je při zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 nebo při přípravě na ekologické, digitální a odolné oživení hospodářství, přičemž prostředky je třeba rychle přesunout do reálné ekonomiky prostřednictvím stávajících operačních programů. Prostředky na rok 2020 pocházejí z navýšení dostupných zdrojů na hospodářskou, sociální a územní soudržnost ve víceletém finančním rámci na období 2014–2020, kdežto zdroje na roky 2021 a 2022 pocházejí z nástroje Evropské unie na podporu oživení. Část dodatečných prostředků by měla být přidělena na technickou pomoc z podnětu Komise. Komise by měla stanovit rozdělení zbývajícího objemu dodatečných zdrojů pro každý členský stát na základě metody pro přidělování založené na nejnovějších dostupných objektivních statistických údajích o relativní prosperitě členských států a velikosti dopadu současné krize na jejich hospodářství a společnost. Vzhledem ke zvláštní zranitelnosti hospodářství a společnosti v nejvzdálenějších regionech by metoda přidělování měla pro tyto regiony počítat se zvláštní dodatečnou částkou. Aby bylo možné zohlednit vyvíjející se povahu dopadů krize a přidělit dodatečné zdroje připadající na rok 2022, mělo by se rozdělení v roce 2021 revidovat na základě téže metody přidělování a s využitím nejnovějších statistických údajů dostupných k 19. říjnu 2021.

    (5) Dodatečná výjimečná částka ve výši 58 272 800 000 EUR na rozpočtový závazek ze strukturálních fondů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost na roky 2020, 2021 a 2022 by měla být poskytnuta nejvíce zasaženým členským státům a regionům s cílem podpořit je při zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 nebo při přípravě na ekologické, digitální, sociální a odolné oživení hospodářství, zaměstnanosti a společnosti, přičemž prostředky je třeba rychle přesunout do reálné ekonomiky prostřednictvím stávajících operačních programů. Prostředky na rok 2020 pocházejí z navýšení dostupných zdrojů na hospodářskou, sociální a územní soudržnost ve víceletém finančním rámci na období 2014–2020, kdežto zdroje na roky 2021 a 2022 pocházejí z nástroje Evropské unie na podporu oživení. Část dodatečných prostředků by měla být přidělena na technickou pomoc z podnětu Komise. Komise by měla stanovit rozdělení zbývajícího objemu dodatečných zdrojů pro každý členský stát na základě metody pro přidělování založené na nejnovějších dostupných objektivních statistických údajích o relativní prosperitě členských států a statistických údajích, včetně údajů o rovnosti, o velikosti dopadu současné krize na jejich hospodářství a společnost, přičemž zvláštní pozornost by se měla věnovat nejchudším osobám, jako jsou bezdomovci a osoby žijící ve vyloučených zařízeních, k nimž statistické úřady členských států obvykle nemají přístup; za tímto účelem by měly být shromažďovány relevantní a srovnatelné údaje za účasti nevládních organizací zabývajících se oblastí chudoby a sociálního vyloučení. Vzhledem ke zvláštní zranitelnosti hospodářství a společnosti v nejvzdálenějších regionech by metoda přidělování měla pro tyto regiony počítat se zvláštní dodatečnou částkou. Aby bylo možné zohlednit vyvíjející se povahu dopadů krize a přidělit dodatečné zdroje připadající na rok 2022, mělo by se rozdělení v roce 2021 revidovat na základě téže metody přidělování a s využitím nejnovějších statistických údajů a údajů o rovnosti dostupných k 19. říjnu 2021.

    Pozměňovací návrh  5

    Návrh nařízení

    Bod odůvodnění 7

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    (7) Aby měly členské státy maximální flexibilitu a mohly si svá opatření na zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 nebo na přípravu ekologického, digitálního a odolného oživení hospodářství co nejvíce přizpůsobit, měla by Komise příděly prostředků stanovit na úrovni členských států. Stejně tak by mělo být stanoveno, že dodatečné zdroje lze použít na pomoc nejchudším osobám. Dále je nutno stanovit stropy pro přidělování na technickou pomoc z podnětu členských států a zároveň umožnit členským státům maximální flexibilitu při přidělování prostředků v rámci operačních programů podporovaných z EFRR nebo ESF. Na vysvětlenou je třeba uvést, že u dodatečných zdrojů není nutné dodržet minimální podíl ESF. Předpokládá se, že dodatečné zdroje budou vynaloženy rychle, a proto by s nimi související závazky měly být zrušeny až při uzavření operačních programů.

    (7) Aby měly členské státy dostatečnou flexibilitu a mohly si svá opatření na zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 nebo na přípravu ekologického, digitálního, sociálního a odolného oživení hospodářství, zaměstnanosti a společnosti co nejvíce přizpůsobit, měla by Komise příděly prostředků stanovit na úrovni členských států. Stejně tak by mělo být stanoveno, že dodatečné zdroje lze použít na pomoc nejchudším osobám. Dále je nutno stanovit stropy pro přidělování na technickou pomoc z podnětu členských států a zároveň umožnit členským státům dostatečnou flexibilitu při přidělování prostředků v rámci operačních programů podporovaných z EFRR nebo ESF. Předpokládá se, že dodatečné zdroje budou vynaloženy rychle, a proto by s nimi související závazky měly být zrušeny až při uzavření operačních programů.

    Pozměňovací návrh  6

    Návrh nařízení

    Bod odůvodnění 9

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    (9) K doplnění opatření, jež jsou k dispozici v rámci podpory z EFRR, která byla rozšířena nařízeními Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/460 a (EU) 2020/5585, by členské státy měly mít i nadále možnost využívat dodatečné zdroje především na investice do výrobků a služeb v oblasti zdravotnictví, na poskytování podpory v podobě provozního kapitálu nebo investiční podpory pro malé a střední podniky, na operace přispívající k přechodu na digitální a zelenou ekonomiku, infrastrukturu poskytující občanům základní služby nebo na hospodářskou podporu regionům, které jsou nejzávislejší na odvětvích, jež byla krizí zasažena nejvíce. Měla by se rovněž podporovat technická pomoc. V zájmu zjednodušení programování a provádění dodatečných zdrojů je vhodné, aby se tyto zdroje soustředily výhradně na nový tematický cíl „Podpora zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a příprava ekologického, digitálního a odolného oživení hospodářství“, který by měl rovněž být jedinou investiční prioritou.

    (9) K doplnění opatření, jež jsou k dispozici v rámci podpory z EFRR, která byla rozšířena nařízeními Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/460 a (EU) 2020/5585, by členské státy měly mít i nadále možnost využívat dodatečné zdroje především na investice do výrobků a služeb v oblasti zdravotnictví pro všechny, na poskytování podpory v podobě provozního kapitálu nebo investiční podpory pro malé a střední podniky, zejména pro mikropodniky a malé podniky, na operace přispívající k přechodu na digitální a zelenou ekonomiku, infrastrukturu poskytující lidem nediskriminační základní služby, a to i ve venkovských oblastech,  nebo na hospodářskou podporu regionům, které jsou nejzávislejší na odvětvích, jež byla krizí zasažena nejvíce, a na pomoc sociálně nejslabším.  Měla by se rovněž podporovat technická pomoc. V zájmu zjednodušení programování a provádění dodatečných zdrojů je vhodné, aby se tyto zdroje soustředily výhradně na nový tematický cíl „Podpora zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a příprava ekologického, digitálního, sociálního a odolného oživení hospodářství, zaměstnanosti a společnosti“, který by měl rovněž být jedinou investiční prioritou.

    __________________

    __________________

    5 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/460 ze dne 30. března 2020, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 508/2014, pokud jde o specifická opatření pro aktivaci investic do systémů zdravotní péče členských států a do jiných odvětví jejich ekonomik v reakci na šíření onemocnění COVID-19 (investiční iniciativa pro reakci na koronavirus), (Úř. věst. L 99, 31.3.2020, s. 5); nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/558 ze dne 23. dubna 2020, kterým se mění nařízení (EU) č. 1301/2013 a (EU) č. 1303/2013, pokud jde o specifická opatření k zajištění mimořádné flexibility pro využití evropských strukturálních a investičních fondů v reakci na rozšíření onemocnění COVID-19 (Úř. věst. L 130, 23.4.2020, s. 1).

    5 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/460 ze dne 30. března 2020, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 508/2014, pokud jde o specifická opatření pro aktivaci investic do systémů zdravotní péče členských států a do jiných odvětví jejich ekonomik v reakci na šíření onemocnění COVID-19 (investiční iniciativa pro reakci na koronavirus), (Úř. věst. L 99, 31.3.2020, s. 5); nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/558 ze dne 23. dubna 2020, kterým se mění nařízení (EU) č. 1301/2013 a (EU) č. 1303/2013, pokud jde o specifická opatření k zajištění mimořádné flexibility pro využití evropských strukturálních a investičních fondů v reakci na rozšíření onemocnění COVID-19 (Úř. věst. L 130, 23.4.2020, s. 1).

    Pozměňovací návrh  7

    Návrh nařízení

    Bod odůvodnění 10

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    (10) V případě ESF by členské státy měly dodatečné zdroje použít především na podporu zachování pracovních míst, mimo jiné prostřednictvím režimů zkrácené pracovní doby a podpory osob samostatně výdělečně činných, vytváření pracovních míst, zejména pro osoby ve zranitelném postavení, na podporu opatření pro zaměstnanost mladých lidí, vzdělávání a odbornou přípravu, rozvoj dovedností a zlepšení přístupu k sociálním službám obecného zájmu, a to i pro děti. Je třeba vyjasnit, že za současných mimořádných okolností lze podporu režimů zkrácené pracovní doby pro zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné v souvislosti s pandemií COVID-19 poskytovat i v případě, že není kombinována s aktivními opatřeními na trhu práce, ledaže tato opatření ukládají vnitrostátní právní předpisy. Unie by tyto režimy zkrácené pracovní doby měla podporovat dočasně.

    (10) V případě ESF by členské státy měly dodatečné zdroje použít především na podporu sociálního začleňování a vymýcení chudoby, a to zejména dětské chudoby, zachování pracovních míst, mimo jiné prostřednictvím režimů zkrácené pracovní doby, které zajišťují příjem nad hranicí chudoby, a podpory osob samostatně výdělečně činných, vytváření pracovních míst, zejména pro osoby ve zranitelném postavení, na podporu opatření pro zaměstnanost mladých lidí, inkluzivní vzdělávání a odbornou přípravu, rozvoj dovedností, zejména pro znevýhodněné osoby a pečující osoby, a posílení rovného a univerzálního přístupu k inkluzivním, dostupným službám vysoké kvality, včetně služeb zdravotní péče a sociálních služeb obecného zájmu, a to i pro děti, starší osoby a osoby se zdravotním postižením. Je třeba vyjasnit, že za současných mimořádných okolností lze podporu režimů zkrácené pracovní doby pro zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné v souvislosti s pandemií COVID-19 poskytovat i v případě, že není kombinována s aktivními opatřeními na trhu práce, ledaže tato opatření ukládají vnitrostátní právní předpisy. Unie by tyto režimy zkrácené pracovní doby měla podporovat dočasně a tato podpora by měla být podmíněna zachováním stejné úrovně podmínek a práv v oblasti práce a zaměstnávání, včetně ochrany před propouštěním a snižováním mzdy, a nevyplácením prémií vedoucím pracovníkům ani dividend akcionářům. Vzhledem k tomu, že jsou pro zachování úrovně zaměstnanosti používány veřejné prostředky, neměli by příjemci podpory z Unie sídlit v žádné z  jurisdikcí, na něž odkazuje příloha I závěrů Rady o revidovaném unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti 1a,  ani by neměli v souladu s vnitrostátními právními předpisy a praxí porušovat zásady kolektivního vyjednávání, účasti pracovníků na rozhodovacích procesech společností nebo jejich spolurozhodování v rámci těchto procesů.

     

    ____________________________

     

    1a Úř. věst. C 64, 27.2.2020, s. 8.

    Pozměňovací návrh  8

    Návrh nařízení

    Bod odůvodnění 12

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    (12) Členské státy by měly mít možnost přidělit dodatečné zdroje na nové specializované operační programy nebo nové prioritní osy v rámci stávajících programů. V zájmu rychlého provádění mohou být u nových specializovaných operačních programů určeny pouze orgány, které jsou již určeny u stávajících operačních programů podporovaných z EFRR, ESF nebo Fondu soudržnosti. Od členských států by se nemělo vyžadovat předběžné hodnocení a množství náležitostí, které se požaduje při předložení operačního programu ke schválení Komisi, by se mělo omezit.

    (12) Členské státy by měly mít možnost přidělit dodatečné zdroje na nové specializované operační programy nebo nové prioritní osy v rámci stávajících programů. V zájmu rychlého provádění mohou být u nových specializovaných operačních programů určeny pouze orgány, které jsou již určeny u stávajících operačních programů podporovaných z EFRR, ESF nebo Fondu soudržnosti. Od členských států by se nemělo vyžadovat předběžné hodnocení a množství náležitostí, které se požaduje při předložení operačního programu ke schválení Komisi, by se mělo omezit. REACT-EU by však neměl podporovat žádná opatření, která přispívají k segregaci nebo sociálnímu vyloučení nebo která poskytují příjem pod hranicí chudoby stanovenou v členských státech. Ke genderovému aspektu je třeba přihlížet ve všech prováděných programech, a to do fáze přípravy, provádění, monitorování až po hodnocení. Kromě toho je v rámci provádění  REACT-EU  v souladu s článkem 21 Listiny základních práv Evropské unie zakázána jakákoli diskriminace založená zejména na pohlaví, rase, barvě pleti, etnickém nebo sociálním původu, genetických rysech, jazyku, náboženském vyznání nebo přesvědčení, politických názorech či jakýchkoli jiných názorech, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci.

    Pozměňovací návrh  9

    Návrh nařízení

    Bod odůvodnění 14

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    (14) Aby mohly členské státy v rámci stávajícího programového období rychle uvolňovat dodatečné zdroje na zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a přípravu ekologického, digitálního a odolného oživení hospodářství, je opodstatněné, aby výjimečně nemusely dodržovat předběžné podmínky a požadavky týkající se výkonnostní rezervy a uplatňování výkonnostního rámce, tematického zaměření, a to i co se týče prahových hodnot stanovených u EFRR pro udržitelný rozvoj měst, a požadavků na přípravu komunikační strategie pro dodatečné zdroje. Je však třeba, aby členské státy provedly do 31. prosince 2024 alespoň jedno hodnocení s cílem posoudit účinnost, efektivnost a dopad dodatečných zdrojů a také to, jak přispěly ke splnění cílů nového specializovaného tematického cíle. Aby se daly na úrovni Unie snáze zajistit srovnatelné informace, doporučuje se členským státům, aby u každého programu používaly specifické ukazatele, které poskytla Komise. Členské státy a řídicí orgány by navíc při plnění svých povinností souvisejících s informacemi, komunikací a zviditelněním měly zvyšovat povědomí o výjimečných opatřeních Unie a zdrojích, které poskytla, zejména informováním potenciálních příjemců, příjemců, účastníků, konečných příjemců finančních nástrojů a široké veřejnosti o existenci a objemu dodatečných zdrojů a dodatečné podpoře, která z nich plyne.

    (14) Aby mohly členské státy v rámci stávajícího programového období rychle uvolňovat dodatečné zdroje na zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a přípravu ekologického, digitálního a odolného oživení hospodářství, je opodstatněné, aby výjimečně nemusely dodržovat předběžné podmínky a požadavky týkající se výkonnostní rezervy a uplatňování výkonnostního rámce, tematického zaměření, a to i co se týče prahových hodnot stanovených u EFRR pro udržitelný rozvoj měst, a požadavků na přípravu komunikační strategie pro dodatečné zdroje. Je však třeba, aby členské státy provedly do 31. prosince 2024 alespoň jedno hodnocení s cílem posoudit účinnost, inkluzivitu, efektivnost a dopad dodatečných zdrojů a také to, jak přispěly ke splnění cílů nového specializovaného tematického cíle. Aby se daly na úrovni Unie snáze zajistit srovnatelné informace, doporučuje se členským státům, aby u každého programu používaly specifické ukazatele, které poskytla Komise. Členské státy a řídicí orgány by navíc při plnění svých povinností souvisejících s informacemi, komunikací a zviditelněním měly zvyšovat povědomí o výjimečných opatřeních Unie a zdrojích, které poskytla, zejména informováním potenciálních příjemců, příjemců, účastníků, konečných příjemců finančních nástrojů a široké veřejnosti o existenci a objemu dodatečných zdrojů a dodatečné podpoře, která z nich plyne.

    Pozměňovací návrh  10

    Návrh nařízení

    Bod odůvodnění 15

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    (15) Aby se tyto dodatečné zdroje podařilo nasměrovat do nejpotřebnějších zeměpisných oblastí, nebudou se dodatečné zdroje přidělené EFRR a ESF výjimečně, a aniž jsou dotčena obecná pravidla pro přidělování zdrojů ze strukturálních fondů, členit podle jednotlivých kategorií regionů. Předpokládá se však, že členské státy zohlední potřeby v jednotlivých regionech a jejich úroveň rozvoje, aby středem pozornosti v souladu s cíli hospodářské, sociální a územní soudržnosti podle článku 173 SFEU zůstaly méně rozvinuté regiony. Členské státy by rovněž měly v souladu se zásadami partnerství zapojit místní a regionální orgány i příslušné orgány zastupující občanskou společnost.

    (15) Aby se tyto dodatečné zdroje podařilo nasměrovat do nejpotřebnějších zeměpisných oblastí, nebudou se dodatečné zdroje přidělené EFRR a ESF výjimečně, a aniž jsou dotčena obecná pravidla pro přidělování zdrojů ze strukturálních fondů, členit podle jednotlivých kategorií regionů. Předpokládá se však, že členské státy zohlední potřeby v jednotlivých regionech vyplývající z dopadu pandemie onemocnění COVID-19 a jejich úroveň rozvoje , aby středem pozornosti v souladu s cíli hospodářské, sociální a územní soudržnosti podle článku 173 SFEU zůstaly méně rozvinuté regiony. Členské státy by rovněž měly v souladu se zásadami partnerství zapojit místní a regionální orgány i sociální partneři a příslušné orgány zastupující občanskou společnost, včetně nevládních organizací a subjektů zabývajících se problematikou chudoby, sociálního vyloučení, rovnosti mezi muži a ženami a zákazu diskriminace.

    Pozměňovací návrh  11

    Návrh nařízení

    Bod odůvodnění 18

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    (18) Vzhledem k naléhavosti situace v souvislosti s pandemií COVID-19 by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

    (18) Vzhledem k naléhavosti situace v souvislosti s pandemií onemocnění COVID-19 by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

    Pozměňovací návrh  12

    Návrh nařízení

    Bod odůvodnění 19

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    (19) Vzhledem k pandemii COVID-19 a naléhavé potřebě řešit související krizi v oblasti veřejného zdraví se má za to, že je nezbytné uplatnit výjimku ze lhůty osmi týdnů uvedenou v článku 4 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii, Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

    vypouští se

    Pozměňovací návrh  13

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 5 – pododstavec 5

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    Odchylně od čl. 86 odst. 2 a čl. 136 odst. 1 se závazky týkající se dodatečných zdrojů zruší podle pravidel pro ukončení programů.

    Odchylně od čl. 86 odst. 2 a čl. 136 odst. 1 se závazky týkající se dodatečných zdrojů dne 31. prosince 2024 zruší.

    Pozměňovací návrh  14

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 5 – pododstavec 6

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    Každý členský stát přidělí na operační programy dodatečné zdroje, které jsou na programování k dispozici v rámci EFRR a ESF.

    Každý členský stát přidělí na operační programy dodatečné zdroje, které jsou na programování k dispozici v rámci EFRR a ESF. Podíl ESF nesmí být snížen pod stávající zákonný závazek ve výši 23,1 %.

    Pozměňovací návrh  15

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 5 – pododstavec 7

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    Odchylně od čl. 92 odst. 7 lze rovněž navrhnout, aby byla část dodatečných zdrojů použita ke zvýšení podpory Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD), a to před přidělením prostředků EFRR a ESF nebo zároveň s ním.

    Odchylně od čl. 92 odst. 7 lze rovněž navrhnout, aby byla část dodatečných zdrojů použita ke zvýšení podpory Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, a to před přidělením prostředků EFRR a ESF nebo zároveň s ním. Tento podíl činí alespoň 3 % dodatečných prostředků, aby byla zajištěna minimální částka na podporu sociálně nejslabších osob, na které měla koronavirová krize největší bezprecedentní dopady.

    Pozměňovací návrh  16

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 5 – pododstavec 8

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    Po počátečním přidělení mohou být dodatečné zdroje na žádost členského státu o změnu operačního programu podle čl. 30 odst. 1 převedeny mezi EFRR a ESF, a to bez ohledu na procentní podíly uvedené v čl. 92 odst. 1 písm. a), b) a c).

    Po počátečním přidělení mohou být dodatečné zdroje na žádost členského státu o změnu operačního programu podle čl. 30 odst. 1 převedeny mezi EFRR a ESF, a to bez ohledu na procentní podíly uvedené v čl. 92 odst. 1 písm. a), b) a c), pokud podíl fondu ESF neklesne pod 23,1 %.

    Pozměňovací návrh  17

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 5 – pododstavec 11

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    Požadavky stanovené v čl. 92 odst. 4 se nevztahují na počáteční přidělení ani na jejich následné převody.

    vypouští se

    Pozměňovací návrh  18

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 8 – pododstavec 3

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    V případě EFRR se dodatečné zdroje použijí především na podporu investic do výrobků a služeb ve zdravotnictví, na podporu ve formě provozního kapitálu nebo investiční podpory malým a středním podnikům, na investice přispívající k přechodu na digitální a zelenou ekonomiku, investice do infrastruktury poskytující základní služby občanům a na hospodářská opatření v regionech, které jsou nejzávislejší na odvětvích, jež krize postihla nejvíce.

    V případě EFRR se dodatečné zdroje použijí především na podporu investic do výrobků a služeb ve zdravotnictví pro všechny, na podporu ve formě provozního kapitálu nebo investiční podpory malým a středním podnikům, na investice přispívající k přechodu na digitální a zelenou ekonomiku, investice do infrastruktury poskytující nediskriminační základní služby lidem a na hospodářská opatření v regionech, které jsou nejzávislejší na odvětvích, jež krize postihla nejvíce.

    Pozměňovací návrh  19

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 8 – pododstavec 4

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    V případě ESF se dodatečné zdroje použijí především k zachování pracovních míst, a to i prostřednictvím režimů zkrácené pracovní doby a podpory osob samostatně výdělečně činných, a to i v případě, že tato podpora není spojena s aktivními opatřeními na trhu práce, ledaže tato opatření ukládají vnitrostátní právní předpisy. Dodatečné zdroje rovněž podpoří tvorbu pracovních míst, zejména pro osoby ve zranitelném postavení, opatření pro zaměstnanost mladých lidí, vzdělávání a odbornou přípravu, rozvoj dovedností, zejména na podporu zelené a digitální transformace, a na zlepšení přístupu k sociálním službám obecného zájmu, včetně služeb pro děti.

    V případě ESF se dodatečné zdroje použijí především k podpoře sociálního začleňování a vymýcení chudoby, zejména se zaměřením na dětskou chudobu, k zachování pracovních míst, mj. prostřednictvím režimů zkrácené pracovní doby, který by zjišťoval příjem, jenž by přesahoval hranici chudoby stanovenou v jednotlivých členských státech, a prostřednictvím podpory osob samostatně výdělečně činných, a to i v případě, že tato podpora není spojena s aktivními opatřeními na trhu práce, ledaže tato opatření ukládají vnitrostátní právní předpisy. Dodatečné zdroje rovněž podpoří tvorbu kvalitních pracovních míst, zejména pro osoby ve zranitelném postavení, opatření pro zaměstnanost mladých lidí, inkluzivní celoživotní vzdělávání, individualizovanou rekvalifikaci a odbornou přípravu, rozvoj dovedností, zejména pro znevýhodněné skupiny a pečující osoby, na podporu spravedlivé zelené a digitální transformace a přechodu k udržitelné zaměstnanosti a na zlepšení rovného a univerzálního přístupu k inkluzivním a službám vysoké kvality, včetně zdravotních a sociálních služeb obecného zájmu, včetně služeb pro děti, starší osoby a osoby se zdravotním postižením. Podpora těchto režimů zkrácené pracovní doby ze strany Unie by měla být dočasná a podmíněna zachováním stejné úrovně podmínek a práv v oblasti práce a zaměstnávání, včetně ochrany před propouštěním a snižováním mzdy. Příjemci podpory z Unie vyplácet prémie vedoucím pracovníkům ani dividendy akcionářům, nesmí sídlit v žádné z  jurisdikcí, na něž odkazuje příloha I závěrů Rady o revidovaném unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti 1a,  ani nesmí v souladu s vnitrostátními právními předpisy a praxí porušovat zásady kolektivního vyjednávání, účasti pracovníků na rozhodovacích procesech společností nebo jejich spolurozhodování v rámci těchto procesů.

     

    ________________________________

     

    1a Úř. věst. C 64, 27.2.2020, s. 8.

    Pozměňovací návrh  20

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 9 – pododstavec 1

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    S výjimkou technické pomoci uvedené v odstavci 6 a dodatečných zdrojů použitých pro FEAD podle odst. 5 sedmého pododstavce podporují dodatečné zdroje operace v rámci nového tematického cíle „Podpora zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a příprava ekologického, digitálního a odolného oživení hospodářství“, a doplňují tak tematické cíle stanovené v článku 9.

    S výjimkou technické pomoci uvedené v odstavci 6 a dodatečných zdrojů použitých pro FEAD a Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí podle odst. 5 sedmého pododstavce podporují dodatečné zdroje operace v rámci nového tematického cíle „Podpora zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a příprava ekologického, digitálního, sociálního a odolného oživení hospodářství, zaměstnanosti a společnosti“, a doplňují tak tematické cíle stanovené v článku 9.

    Pozměňovací návrh  21

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 10 – pododstavec 1

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    Odchylně od čl. 26 odst. 4 mohou členské státy v rámci nového tematického cíle uvedeného v odstavci 10 vypracovat nový specializovaný operační program. Nevyžaduje se předběžné hodnocení podle článku 55.

    Odchylně od čl. 26 odst. 4 mohou členské státy v rámci nového tematického cíle uvedeného v odstavci 9 vypracovat nový specializovaný operační program. Nevyžaduje se předběžné hodnocení podle článku 55.

    Pozměňovací návrh  22

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 10 – pododstavec 4

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    Podmínky stanovené v odst. 2 prvním pododstavci písm. b) bodech v) a vii), v odstavci 4, v odst. 6 písm. b) a c) a v čl. 96 odst. 7 se u takového nového operačního programu nevyžadují. Informace podle čl. 96 odst. 3 se vyžadují pouze, pokud je poskytnuta odpovídající podpora.

    Podmínky stanovené v odst. 2 prvním pododstavci písm. b) bodech v) a vii) a v čl. 96 odst. 6 písm. b) a c) se u takového nového operačního programu nevyžadují. Informace podle čl. 96 odst. 3 se vyžadují pouze, pokud je poskytnuta odpovídající podpora.

    Pozměňovací návrh  23

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 11 – pododstavec 2

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    Odchylně od čl. 56 odst. 3 a čl. 114 odst. 2 členské státy zajistí, aby do 31. prosince 2024 bylo provedeno alespoň jedno hodnocení využití dodatečných zdrojů s cílem posoudit jejich účinnost, efektivnost, dopad a také to, jak přispěly k tematickému cíli podle odstavce 10 tohoto článku.

    Odchylně od čl. 56 odst. 3 a čl. 114 odst. 2 členské státy zajistí, aby do 31. prosince 2024 bylo provedeno alespoň jedno hodnocení využití dodatečných zdrojů s cílem posoudit jejich inkluzivitu, účinnost, efektivnost, dopad a také to, jak přispěly k tematickému cíli podle odstavce 10 tohoto článku.

    Pozměňovací návrh  24

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 11 a (nový)

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

     

    11a. U všech programů realizovaných v rámci iniciativy REACT-EU je bez jakékoli diskriminace zajištěna rovnost mužů a žen a rovné příležitosti pro všechny.

    Pozměňovací návrh  25

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 12 – pododstavec 1 – písm. d

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    d) odchylka podle čl. 65 odst. 10 druhého pododstavce, která jako datum způsobilosti pro operace podporující kapacity pro zotavení z krize v souvislosti s rozšířením COVID-19 stanoví 1. únor 2020;

    vypouští se

     


    POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

    Název

    Změna nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud jde o mimořádné dodatečné zdroje a prováděcí pravidla v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost na poskytnutí pomoci za účelem podpory nápravy po krizi v souvislosti s pandemií COVID-19 a přípravy ekologického a digitálního oživení a obnovy odolnosti ekonomiky (REACT-EU)

    Referenční údaje

    COM(2020)0451 – C9-0149/2020 – 2020/0101(COD)

    Věcně příslušný výbor

     Datum oznámení na zasedání

    REGI

    17.6.2020

     

     

     

    Výbor, který vypracoval stanovisko

     Datum oznámení na zasedání

    EMPL

    17.6.2020

    Přidružené výbory - datum oznámení na zasedání

    23.7.2020

    Zpravodaj(ka)

     Datum jmenování

    Agnes Jongerius

    26.6.2020

    Projednání ve výboru

    16.7.2020

     

     

     

    Datum přijetí

    1.9.2020

     

     

     

    Výsledek konečného hlasování

    +:

    –:

    0:

    47

    1

    5

    Členové přítomní při konečném hlasování

    Atidzhe Alieva-Veli, Abir Al-Sahlani, Marc Angel, Dominique Bilde, Vilija Blinkevičiūtė, Milan Brglez, Sylvie Brunet, David Casa, Leila Chaibi, Margarita de la Pisa Carrión, Klára Dobrev, Jarosław Duda, Estrella Durá Ferrandis, Lucia Ďuriš Nicholsonová, Rosa Estaràs Ferragut, Nicolaus Fest, Loucas Fourlas, Heléne Fritzon, Helmut Geuking, Elisabetta Gualmini, Alicia Homs Ginel, France Jamet, Agnes Jongerius, Radan Kanev, Ádám Kósa, Stelios Kympouropoulos, Katrin Langensiepen, Miriam Lexmann, Elena Lizzi, Radka Maxová, Sandra Pereira, Kira Marie Peter-Hansen, Dragoș Pîslaru, Manuel Pizarro, Dennis Radtke, Elżbieta Rafalska, Daniela Rondinelli, Mounir Satouri, Monica Semedo, Beata Szydło, Eugen Tomac, Romana Tomc, Yana Toom, Marie-Pierre Vedrenne, Nikolaj Villumsen, Marianne Vind, Maria Walsh, Stefania Zambelli, Tatjana Ždanoka, Tomáš Zdechovský

    Náhradníci přítomní při konečném hlasování

    Gheorghe Falcă, Jeroen Lenaers, Eugenia Rodríguez Palop

     


     

    JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
    VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

    47

    +

    ECR

    Lucia Ďuriš Nicholsonová, Helmut Geuking, Margarita de la Pisa Carrión, Elżbieta Rafalska, Beata Szydło

    GUE/NGL

    Leila Chaibi, Sandra Pereira, Eugenia Rodríguez Palop, Nikolaj Villumsen

    NI

    Daniela Rondinelli

    PPE

    David Casa, Jarosław Duda, Rosa Estaràs Ferragut, Gheorghe Falcă, Loucas Fourlas, Radan Kanev, Ádám Kósa, Stelios Kympouropoulos, Jeroen Lenaers, Miriam Lexmann, Dennis Radtke, Eugen Tomac, Romana Tomc, Maria Walsh, Tomáš Zdechovský

    Renew

    Abir Al-Sahlani, Atidzhe Alieva-Veli, Sylvie Brunet, Dragoș Pîslaru, Monica Semedo, Yana Toom, Marie-Pierre Vedrenne

    S&D

    Marc Angel, Vilija Blinkevičiūtė, Milan Brglez, Klára Dobrev, Estrella Durá Ferrandis, Heléne Fritzon, Elisabetta Gualmini, Alicia Homs Ginel, Agnes Jongerius, Manuel Pizarro, Marianne Vind

    Verts/ALE

    Katrin Langensiepen, Kira Marie Peter-Hansen, Mounir Satouri, Tatjana Ždanoka

     

    1

    -

    ID

    Nicolaus Fest

     

    5

    0

    ID

    Dominique Bilde, France Jamet, Elena Lizzi, Stefania Zambelli

    Renew

    Radka Maxová

     

    Význam zkratek:

    + : pro

    - : proti

    0 : zdrželi se

     

     


     

     

    STANOVISKO ROZPOČTOVÉHO VÝBORU (3.9.2020)

    pro Výbor pro regionální rozvoj

    k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud jde o mimořádné dodatečné zdroje a prováděcí opatření v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost na pomoc při podpoře zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a přípravě ekologického, digitálního a odolného oživení hospodářství (REACT-EU)

    (COM(2020)0451 – C9-0149/2020 – 2020/0101(COD))

    Zpravodaj: Karlo Ressler

     

     

    STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

    Zpravodaj se celkově vzato domnívá, že návrh logicky vychází ze dvou dřívějších návrhů týkajících se politiky soudržnosti – investiční iniciativy pro reakci na koronavirus (CRII) a investiční iniciativy pro reakci na koronavirus plus (CRII+) –, které zákonodárci nedávno přijali. Vítá proto změnu nařízení (EU) č. 1303/2013 (nařízení o společných ustanoveních), aby členským státům mohly být i nadále poskytovány mimořádné dodatečné zdroje ze strukturálních fondů jako pomoc na podporu zotavení z krize v souvislosti s pandemií onemocnění COVID-19 v zeměpisných oblastech Evropy, které mají výrazněji zasažené hospodářství a zaměstnanost, aby se mohly připravit na ekologické, digitální a odolné hospodářské oživení.

     

    Navrhuje několik změn, aby měly členské státy flexibilnější možnosti např. při využívání těchto prostředků i po roce 2022 nebo aby mohly rychle provádět kterýkoli program.

    Vítá, že členské státy budou mít možnost rozdělit další zdroje mezi Evropský fond regionálního rozvoje a Evropský sociální fond na základě plánování jejich využití v rámci programů bez jakéhokoli omezení. Budou rovněž moci využít část těchto dodatečných zdrojů vyčleněných na Fond evropské pomoci nejchudším osobám. Dodatečné zdroje budou přiděleny na jednu nebo více vyhrazených prioritních os v rámci stávajícího programu nebo programů na základě žádosti o změnu dotyčného programu nebo programů, nebo v rámci nového zvláštního programu v návaznosti na přípravu a předložení nového operačního programu.

    Souhlasí s tím, aby bylo možné dodatečné zdroje používat pouze na operace podporující zotavení z krize v souvislosti s pandemií onemocnění COVID-19 nebo na přípravu ekologického, digitálního a odolného oživení hospodářství prostřednictvím investic do operací přispívajících k přechodu na digitální a zelenou ekonomiku v rámci nového tematického cíle, který doplňuje tematické cíle stanovené v článku 9, a na technickou pomoc.

    Aby bylo možné tyto navrhované flexibilní možnosti kompenzovat, navrhuje, aby se zvýšila kvalita podávání zpráv, což by umožnilo trvalé provádění důkladných kontrol jejich řádnosti a dopadu. Je nutné jasně poukázat na dosažení cílů programu REACT-EU, na účinné využívání jeho zdrojů, na druhy financovaných akcí, na příjemce a konečné příjemce finančních prostředků a na evropský přínos pomoci poskytované v rámci hospodářského oživení, a poskytnout tak užitečné informace k plánování politiky soudržnosti v budoucnu. To by mělo být stejně důležité nehledě na to, zda finanční prostředky pocházejí z rozpočtu EU nebo z nástroje „EU příští generace“ coby vnější účelově vázané příjmy.

    POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

    Rozpočtový výbor vyzývá Výbor pro regionální rozvoj jako věcně příslušný výbor, aby zohlednil tyto pozměňovací návrhy:

    Pozměňovací návrh 1

    Návrh nařízení

    Bod odůvodnění 1

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    (1) Členské státy zasáhla bezprecedentní krize způsobená následky pandemie COVID-19. Tato krize brání členským státům v růstu, což následně zhoršuje vážný nedostatek likvidity způsobený náhlým a značným zvýšením veřejných investic, jež jsou třeba ve zdravotnictví a v dalších odvětvích hospodářství těchto států. Vznikla tak výjimečná situace, kterou je třeba řešit za pomoci zvláštních opatření.

    (1) Členské státy bezprecedentním způsobem zasáhla pandemie a sociální a hospodářská krize způsobená následky COVID-19. Tato krize brání členským státům v růstu, což následně zhoršuje vážný nedostatek likvidity způsobený náhlým a značným zvýšením veřejných investic, jež jsou třeba ve zdravotnictví a v dalších odvětvích hospodářství těchto států a pro zmírnění dopadů sociální krize. Vznikla tak výjimečná situace, kterou je třeba řešit za pomoci zvláštních opatření na podporu dlouhodobého oživení a vytváření kvalitních udržitelných pracovních míst.

    Pozměňovací návrh  2

    Návrh nařízení

    Bod odůvodnění 2

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    (2) V zájmu řešení dopadů krize byla nařízení (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 1301/2013 dne 30. března 2020 pozměněna, aby umožnila větší flexibilitu při provádění operačních programů podporovaných z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu (ESF) a Fondu soudržnosti (dále jen „fondy“) a z Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF). Poněvadž se však ještě zhoršily vážné nepříznivé dopady na hospodářství a společnost Unie, byla obě nařízení dne 23. dubna 2020 znovu pozměněna, aby poskytla mimořádnou dodatečnou flexibilitu spočívající ve snazší mobilizaci nevyužité podpory z fondů a zjednodušení procesních požadavků spojených s prováděním programů a audity, a členské státy se tak mohly soustředit na nezbytnou reakci na bezprecedentní krizi.

    (2) V zájmu řešení dopadů krize byla nařízení (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 1301/2013 dne 30. března 2020 pozměněna, aby umožnila větší flexibilitu při provádění operačních programů podporovaných z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu (ESF) a Fondu soudržnosti (dále jen „fondy“) a z Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF). Poněvadž se však ještě zhoršily vážné nepříznivé dopady na hospodářství a společnost Unie, byla obě nařízení dne 23. dubna 2020 znovu pozměněna, aby poskytla mimořádnou dodatečnou flexibilitu spočívající ve snazší mobilizaci nevyužité podpory z fondů a zjednodušení procesních požadavků spojených s prováděním programů a audity, a členské státy se tak mohly soustředit na nezbytnou reakci na bezprecedentní krizi. Tato flexibilita je dočasná a souvisí pouze s reakcí na pandemii COVID-19.

    Pozměňovací návrh  3

    Návrh nařízení

    Bod odůvodnění 4

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    (4) V souladu s nařízením [nařízení o evropském nástroji na podporu oživení] a v mezích dostupných zdrojů, které jsou mu přiděleny, by se v rámci evropských strukturálních a investičních fondů měla provádět opatření na podporu oživení a odolnosti s cílem řešit nebývalý dopad krize způsobené koronavirem. Tyto dodatečné zdroje by měly být použity tak, aby byly dodrženy lhůty stanovené v nařízení [nařízení o ERI]. Další zdroje pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost by navíc měly být zpřístupněny v rámci revize víceletého finančního rámce na období 2014–2020.

    (4) V souladu s nařízením [nařízení o evropském nástroji na podporu oživení] a v mezích dostupných zdrojů, které jsou mu přiděleny, by se v rámci evropských strukturálních a investičních fondů měla provádět opatření na podporu oživení a odolnosti s cílem řešit nebývalý dopad krize způsobené koronavirem. Další zdroje pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost by navíc měly být zpřístupněny v rámci revize víceletého finančního rámce na období 2014–2020.

    Pozměňovací návrh  4

    Návrh nařízení

    Bod odůvodnění 5

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    (5) Dodatečná výjimečná částka ve výši 58 272 800 000 EUR na rozpočtový závazek ze strukturálních fondů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost na roky 2020, 2021 a 2022 by měla být poskytnuta nejvíce zasaženým členským státům a regionům s cílem podpořit je při zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 nebo při přípravě na ekologické, digitální a odolné oživení hospodářství, přičemž prostředky je třeba rychle přesunout do reálné ekonomiky prostřednictvím stávajících operačních programů. Prostředky na rok 2020 pocházejí z navýšení dostupných zdrojů na hospodářskou, sociální a územní soudržnost ve víceletém finančním rámci na období 2014–2020, kdežto zdroje na roky 2021 a 2022 pocházejí z nástroje Evropské unie na podporu oživení. Část dodatečných prostředků by měla být přidělena na technickou pomoc z podnětu Komise. Komise by měla stanovit rozdělení zbývajícího objemu dodatečných zdrojů pro každý členský stát na základě metody pro přidělování založené na nejnovějších dostupných objektivních statistických údajích o relativní prosperitě členských států a velikosti dopadu současné krize na jejich hospodářství a společnost. Vzhledem ke zvláštní zranitelnosti hospodářství a společnosti v nejvzdálenějších regionech by metoda přidělování měla pro tyto regiony počítat se zvláštní dodatečnou částkou. Aby bylo možné zohlednit vyvíjející se povahu dopadů krize a přidělit dodatečné zdroje připadající na rok 2022, mělo by se rozdělení v roce 2021 revidovat na základě téže metody přidělování a s využitím nejnovějších statistických údajů dostupných k 19. říjnu 2021.

    (5) Dodatečná výjimečná částka ve výši 58 272 800 000 EUR (v současných cenách) 54 806 498 104 EUR (v cenách roku 2018) na rozpočtový závazek ze strukturálních fondů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost na roky 2020, 2021 a 2022 a v případě, kdy to členský stát odůvodní, také na roky 2023 a 2024 by měla být poskytnuta nejvíce zasaženým členským státům a regionům s cílem podpořit je při zotavení z krize v souvislosti s pandemií onemocnění COVID-19 nebo při přípravě na ekologické, digitální a odolné oživení hospodářství, přičemž prostředky je třeba rychle přesunout do reálné ekonomiky prostřednictvím stávajících operačních programů. Prostředky na rok 2020 pocházejí z navýšení dostupných zdrojů v prostředcích na závazky o 5 miliard EUR na hospodářskou, sociální a územní soudržnost ve víceletém finančním rámci na období 2014–2020, kdežto zdroje na roky 2021 a 2022, případně na roky 2023 a 2024, pocházejí z nástroje Evropské unie na podporu oživení. Část dodatečných prostředků by měla být přidělena na technickou pomoc z podnětu Komise. Komise by v aktu v přenesené pravomoci měla stanovit rozdělení zbývajícího objemu dodatečných zdrojů pro každý členský stát na základě metody pro přidělování založené na nejnovějších dostupných objektivních statistických údajích o relativní prosperitě členských států a velikosti dopadu současné krize na jejich hospodářství a společnost. Vzhledem ke zvláštní zranitelnosti hospodářství a společnosti v nejvzdálenějších regionech by metoda přidělování měla pro tyto regiony počítat se zvláštní dodatečnou částkou. Aby bylo možné zohlednit vyvíjející se povahu dopadů krize a přidělit dodatečné zdroje připadající na rok 2022 a případně na roky 2023 a 2024, mělo by se rozdělení v roce 2021 revidovat na základě téže metody přidělování a s využitím nejnovějších statistických údajů dostupných k 19. říjnu 2021.

     

    (Vložení slova „sociální“ do výrazu „v souvislosti s pandemií COVID-19 a při přípravě na ekologické, digitální a odolné oživení hospodářství“, se uplatní v celém textu, včetně názvu. Jeho přijetí si vyžádá odpovídající změny v celém textu).

     

    Pozměňovací návrh  5

    Návrh nařízení

    Bod odůvodnění 6

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    (6) Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a určují zejména postup pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění a stanoví kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se týkají také ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků, pokud jde o dodržování zásad právního státu v členských státech, neboť dodržování zásad právního státu je nezbytným předpokladem pro řádné finanční řízení a účinné financování z prostředků EU.

    (6) Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a určují zejména postup pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění a stanoví kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se týkají také ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků, pokud jde o dodržování zásad právního státu v členských státech, neboť dodržování zásad právního státu je nezbytným předpokladem pro řádné finanční řízení a účinné financování z prostředků EU. Flexibilita vynakládání prostředků v rámci programu REACT-EU navíc vyžaduje zvláštní kontrolu výdajů, která jde nad rámec vlastního posouzení ze strany členských států, a musí namísto toho podléhat dohledu ze strany Komise, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Účetního dvora.

     

    Pozměňovací návrh  6

    Návrh nařízení

    Bod odůvodnění 9

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    (9) K doplnění opatření, jež jsou k dispozici v rámci podpory z EFRR, která byla rozšířena nařízeními Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/460 a (EU) 2020/5585, by členské státy měly mít i nadále možnost využívat dodatečné zdroje především na investice do výrobků a služeb v oblasti zdravotnictví, na poskytování podpory v podobě provozního kapitálu nebo investiční podpory pro malé a střední podniky, na operace přispívající k přechodu na digitální a zelenou ekonomiku, infrastrukturu poskytující občanům základní služby nebo na hospodářskou podporu regionům, které jsou nejzávislejší na odvětvích, jež byla krizí zasažena nejvíce. Měla by se rovněž podporovat technická pomoc. V zájmu zjednodušení programování a provádění dodatečných zdrojů je vhodné, aby se tyto zdroje soustředily výhradně na nový tematický cíl „Podpora zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a příprava ekologického, digitálního a odolného oživení hospodářství“, který by měl rovněž být jedinou investiční prioritou.

    (9) K doplnění opatření, jež jsou k dispozici v rámci podpory z EFRR, která byla rozšířena nařízeními Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/460 a (EU) 2020/5585, by členské státy měly mít i nadále možnost využívat dodatečné zdroje především na investice do výrobků a služeb v oblasti zdravotnictví, na poskytování podpory v podobě provozního kapitálu nebo investiční podpory pro malé a střední podniky, na operace přispívající k přechodu na digitální a zelenou ekonomiku, infrastrukturu poskytující občanům základní služby, rozvoj sociální infrastruktury nebo na hospodářskou podporu regionům, které jsou nejzávislejší na odvětvích, jež byla krizí zasažena nejvíce. Technická a administrativní pomoc během procesu provádění by měla být systematicky poskytována všem členským státům v nouzi. V zájmu zjednodušení programování a provádění dodatečných zdrojů je vhodné, aby se tyto zdroje soustředily výhradně na nový tematický cíl „Podpora zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a příprava ekologického, digitálního a odolného oživení hospodářství“, který by měl rovněž být jedinou investiční prioritou.

    _________________

    _________________

    5 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/460 ze dne 30. března 2020, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 508/2014, pokud jde o specifická opatření pro aktivaci investic do systémů zdravotní péče členských států a do jiných odvětví jejich ekonomik v reakci na šíření onemocnění COVID-19 (investiční iniciativa pro reakci na koronavirus), (Úř. věst. L 99, 31.3.2020, s. 5); nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/558 ze dne 23. dubna 2020, kterým se mění nařízení (EU) č. 1301/2013 a (EU) č. 1303/2013, pokud jde o specifická opatření k zajištění mimořádné flexibility pro využití evropských strukturálních a investičních fondů v reakci na rozšíření onemocnění COVID-19 (Úř. věst. L 130, 23.4.2020, s. 1).

    5 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/460 ze dne 30. března 2020, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 508/2014, pokud jde o specifická opatření pro aktivaci investic do systémů zdravotní péče členských států a do jiných odvětví jejich ekonomik v reakci na šíření onemocnění COVID-19 (investiční iniciativa pro reakci na koronavirus), (Úř. věst. L 99, 31.3.2020, s. 5); nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/558 ze dne 23. dubna 2020, kterým se mění nařízení (EU) č. 1301/2013 a (EU) č. 1303/2013, pokud jde o specifická opatření k zajištění mimořádné flexibility pro využití evropských strukturálních a investičních fondů v reakci na rozšíření onemocnění COVID-19 (Úř. věst. L 130, 23.4.2020, s. 1).

    Pozměňovací návrh  7

    Návrh nařízení

    Bod odůvodnění 10

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    (10) V případě ESF by členské státy měly dodatečné zdroje použít především na podporu zachování pracovních míst, mimo jiné prostřednictvím režimů zkrácené pracovní doby a podpory osob samostatně výdělečně činných, vytváření pracovních míst, zejména pro osoby ve zranitelném postavení, na podporu opatření pro zaměstnanost mladých lidí, vzdělávání a odbornou přípravu, rozvoj dovedností a zlepšení přístupu k sociálním službám obecného zájmu, a to i pro děti. Je třeba vyjasnit, že za současných mimořádných okolností lze podporu režimů zkrácené pracovní doby pro zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné v souvislosti s pandemií COVID-19 poskytovat i v případě, že není kombinována s aktivními opatřeními na trhu práce, ledaže tato opatření ukládají vnitrostátní právní předpisy. Unie by tyto režimy zkrácené pracovní doby měla podporovat dočasně.

    (10) V případě ESF by členské státy měly dodatečné zdroje použít především na podporu zachování pracovních míst, a to i v ostrovních, vzdálených, venkovských a řídce obydlených oblastech, mimo jiné prostřednictvím režimů zkrácené pracovní doby a podpory osob samostatně výdělečně činných, vytváření pracovních míst, zejména pro osoby ve zranitelném postavení, na podporu opatření pro zaměstnanost mladých lidí, sociální začleňování, vzdělávání a odbornou přípravu, rozvoj dovedností a odstranění chudoby, včetně chudoby dětí, zlepšení přístupu k univerzálním, inkluzivním, přístupným, finančně dostupným a vysoce kvalitním službám včetně zdravotní péče, sociálním službám obecného zájmu, se zvláštním zaměřením na budování odolnosti v odvětví péče, včetně péče o děti, a na zlepšení přístupu pro zranitelné skupiny a pro děti. Je třeba vyjasnit, že za současných mimořádných okolností lze podporu režimů zkrácené pracovní doby pro zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné v souvislosti s pandemií COVID-19 poskytovat i v případě, že není kombinována s aktivními opatřeními na trhu práce, ledaže tato opatření ukládají vnitrostátní právní předpisy. Unie by tyto režimy zkrácené pracovní doby měla podporovat dočasně.

    Pozměňovací návrh  8

    Návrh nařízení

    Bod odůvodnění 10 a (nový)

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

     

    (10a) Vzhledem k tomu, že dočasné uzavření hranic mezi členskými státy vyvolalo značné problémy pro přeshraniční společenství, měly by členské státy využít alespoň 7 % dodatečných zdrojů na podporu přeshraničních projektů, a to tak, že navážou na stávající projekty spolupráce v rámci iniciativy Interreg nebo vytvoří nové.

    Pozměňovací návrh  9

    Návrh nařízení

    Bod odůvodnění 11

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    (11) Aby měly členské státy dostatek finančních prostředků na rychlé provedení krizových opatření v souvislosti s pandemií COVID-19 a přípravou ekologického, digitálního a odolného oživení hospodářství, je v zájmu rychlého provedení opatření podporovaných z dodatečných zdrojů nezbytné poskytnout vyšší počáteční předběžnou platbu. Počáteční předběžné financování by členským státům mělo zajistit prostředky k tomu, aby příjemcům v případě potřeby poskytly zálohové platby a po předložení žádostí o platbu jim mohly prostředky rychle vyplácet. 

    (11) Aby měly členské státy dostatek finančních prostředků na rychlé provedení krizových opatření v souvislosti s pandemií COVID-19 a jejích sociálních dopadů a přípravou ekologického, digitálního a odolného oživení hospodářství, je v zájmu rychlého provedení opatření podporovaných z dodatečných zdrojů nezbytné poskytnout vyšší počáteční předběžnou platbu, případně roční předběžné financování. Počáteční předběžné financování by členským státům mělo zajistit prostředky k tomu, aby příjemcům v případě potřeby poskytly zálohové platby a po předložení žádostí o platbu jim mohly prostředky rychle vyplácet. 

    Pozměňovací návrh  10

    Návrh nařízení

    Bod odůvodnění 12

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    (12) Členské státy by měly mít možnost přidělit dodatečné zdroje na nové specializované operační programy nebo nové prioritní osy v rámci stávajících programů. V zájmu rychlého provádění mohou být u nových specializovaných operačních programů určeny pouze orgány, které jsou již určeny u stávajících operačních programů podporovaných z EFRR, ESF nebo Fondu soudržnosti. Od členských států by se nemělo vyžadovat předběžné hodnocení a množství náležitostí, které se požaduje při předložení operačního programu ke schválení Komisi, by se mělo omezit.

    (12) Členské státy by měly mít možnost přidělit dodatečné zdroje na nové specializované operační programy nebo nové prioritní osy v rámci stávajících programů po konzultaci s regionálními a místními orgány. V zájmu rychlého provádění mohou být u nových specializovaných operačních programů určeny pouze orgány, které jsou již určeny u stávajících operačních programů podporovaných z EFRR, ESF nebo Fondu soudržnosti. Od členských států by se nemělo vyžadovat předběžné hodnocení a množství náležitostí, které se požaduje při předložení operačního programu ke schválení Komisi, by se mělo omezit, aby mohly být programy rychle schvalovány a aby se co nejvíce zkrátila doba do jejich zahájení.

     

     

    Pozměňovací návrh  11

    Návrh nařízení

    Bod odůvodnění 14

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    (14) Aby mohly členské státy v rámci stávajícího programového období rychle uvolňovat dodatečné zdroje na zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a přípravu ekologického, digitálního a odolného oživení hospodářství, je opodstatněné, aby výjimečně nemusely dodržovat předběžné podmínky a požadavky týkající se výkonnostní rezervy a uplatňování výkonnostního rámce, tematického zaměření, a to i co se týče prahových hodnot stanovených u EFRR pro udržitelný rozvoj měst, a požadavků na přípravu komunikační strategie pro dodatečné zdroje. Je však třeba, aby členské státy provedly do 31. prosince 2024 alespoň jedno hodnocení s cílem posoudit účinnost, efektivnost a dopad dodatečných zdrojů a také to, jak přispěly ke splnění cílů nového specializovaného tematického cíle. Aby se daly na úrovni Unie snáze zajistit srovnatelné informace, doporučuje se členským státům, aby u každého programu používaly specifické ukazatele, které poskytla Komise. Členské státy a řídicí orgány by navíc při plnění svých povinností souvisejících s informacemi, komunikací a zviditelněním měly zvyšovat povědomí o výjimečných opatřeních Unie a zdrojích, které poskytla, zejména informováním potenciálních příjemců, příjemců, účastníků, konečných příjemců finančních nástrojů a široké veřejnosti o existenci a objemu dodatečných zdrojů a dodatečné podpoře, která z nich plyne.

    (14) Aby mohly členské státy v rámci stávajícího programového období rychle uvolňovat dodatečné zdroje na zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a přípravu ekologického, digitálního a odolného oživení hospodářství, je opodstatněné, aby výjimečně nemusely dodržovat předběžné podmínky a požadavky týkající se výkonnostní rezervy a uplatňování výkonnostního rámce, tematického zaměření, a to i co se týče prahových hodnot stanovených u EFRR pro udržitelný rozvoj měst, a požadavků na přípravu komunikační strategie pro dodatečné zdroje. Je proto odůvodněné, aby v důsledku toho došlo k posílení hodnocení v průběhu programu, s cílem zajistit, že finanční prostředky Unie budou vynakládány efektivně a na podporu stanovených cílů, konkrétně opatření k nápravě krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a na přípravu zeleného, digitálního a odolného hospodářského oživení. Komise by měla do 31. prosince 2023 provést hodnocení, a poté opět do 31. prosince 2025, s cílem posoudit účinnost, efektivnost a dopad dodatečných zdrojů, jakož i toho, jak přispěly ke splnění cílů nového specializovaného tematického cíle. Je nezbytné, aby členské státy provedly do 31. prosince 2024, nebo v případě, že budou ke splnění rozpočtových závazků na roky 2023 a 2024 poskytnuty dodatečné zdroje, do 31. prosince 2026, alespoň jedno hodnocení s cílem posoudit účinnost, inkluzivnost, efektivnost a dopad dodatečných zdrojů a také to, jak přispěly ke splnění cílů nového specializovaného tematického cíle. Zpráva by měla podrobně uvádět podporu získanou podle odvětví a regionu a konečné skutečné vlastníky a výši obdržené podpory. Aby se daly na úrovni Unie snáze zajistit srovnatelné informace, členské státy u každého programu použijí specifické ukazatele, které poskytla Komise. Členské státy a řídicí orgány by navíc při plnění svých povinností souvisejících s informacemi, komunikací a zviditelněním měly zvyšovat povědomí o výjimečných opatřeních Unie a zdrojích, které poskytla, zejména informováním potenciálních příjemců, příjemců, účastníků, konečných příjemců finančních nástrojů a široké veřejnosti o existenci a objemu dodatečných zdrojů a dodatečné podpoře, která z nich plyne.

    Pozměňovací návrh  12

    Návrh nařízení

    Bod odůvodnění 15

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    (15) Aby se tyto dodatečné zdroje podařilo nasměrovat do nejpotřebnějších zeměpisných oblastí, nebudou se dodatečné zdroje přidělené EFRR a ESF výjimečně, a aniž jsou dotčena obecná pravidla pro přidělování zdrojů ze strukturálních fondů, členit podle jednotlivých kategorií regionů. Předpokládá se však, že členské státy zohlední potřeby v jednotlivých regionech a jejich úroveň rozvoje, aby středem pozornosti v souladu s cíli hospodářské, sociální a územní soudržnosti podle článku 173 SFEU zůstaly méně rozvinuté regiony. Členské státy by rovněž měly v souladu se zásadami partnerství zapojit místní a regionální orgány i příslušné orgány zastupující občanskou společnost.

    (15) Aby se tyto dodatečné zdroje podařilo nasměrovat do nejpotřebnějších zeměpisných oblastí, nebudou se dodatečné zdroje přidělené EFRR a ESF výjimečně, a aniž jsou dotčena obecná pravidla pro přidělování zdrojů ze strukturálních fondů, členit podle jednotlivých kategorií regionů. Předpokládá se však, že členské státy zohlední potřeby v jednotlivých regionech vyplývající z dopadu pandemie COVID-19 a jejich úroveň rozvoje, aby byla věnována vyvážená pozornost méně rozvinutým regionům, v souladu s cíli hospodářské, sociální a územní soudržnosti podle článku 173 SFEU. Členské státy by rovněž měly v souladu se zásadami partnerství zapojit místní a regionální orgány i příslušné orgány zastupující sociální partnery a občanskou společnost, včetně nevládních organizací a subjektů odpovědných za podporu sociálního začleňování, rovnosti žen a mužů a nediskriminace. Komise by ve svém posouzení provádění iniciativy REACT-EU měla zhodnotit míru koordinace mezi vnitrostátními orgány a místními a regionálními orgány při určování rozsahu a výše pomoci požadované v rámci iniciativy REACT-EU.

    Pozměňovací návrh  13

    Návrh nařízení

    Bod odůvodnění 19

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    (19) Vzhledem k pandemii COVID-19 a naléhavé potřebě řešit související krizi v oblasti veřejného zdraví se má za to, že je nezbytné uplatnit výjimku ze lhůty osmi týdnů uvedenou v článku 4 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii, Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

    vypouští se

    Odůvodnění

    Tento návrh zprávy je sice neodkladný, nicméně stále je dostatek času poskytnout vnitrostátním parlamentům lhůtu v obvyklé délce osmi týdnů.

    Pozměňovací návrh  14

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod -1 (nový)

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 4 – odst. 2 – pododstavec 1 a (nový)

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

     

    -1. V čl. 4 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

     

    „Dodržování zásad právního státu je základním předpokladem financování z Unie. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se týkají ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech.“

    Pozměňovací návrh  15

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 1

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 91 – odst. 1a

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    1a. Kromě celkových prostředků uvedených v odstavci 1 jsou na rozpočtový závazek pro rok 2020 k dispozici dodatečné zdroje ve výši 5 000 000 000 EUR v cenách z roku 2018 na hospodářskou, sociální a územní soudržnost, které se přidělují EFRR a ESF.;

    1a. Kromě celkových prostředků uvedených v odstavci 1 jsou na rozpočtový závazek pro rok 2020 k dispozici dodatečné zdroje ve výši 4 805 843 906 EUR v cenách z roku 2018 na hospodářskou, sociální a územní soudržnost, které se přidělují EFRR a ESF.;

    Pozměňovací návrh  16

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 a – odst. 1

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    Opatření uvedená v článku 2 nařízení [nařízení o ERI] se v rámci strukturálních fondů provádějí částkou 53 272 800 000 EUR v cenách z roku 2018 z částky uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. a) bodě i) uvedeného nařízení, s výhradou čl. 4 odst. 3, 4 a 8 uvedeného nařízení.

    Opatření uvedená v článku 2 nařízení [nařízení o ERI] se v rámci strukturálních fondů provádějí částkou 50 000 654 198 EUR v cenách z roku 2018 z částky uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. a) bodě i) uvedeného nařízení, s výhradou čl. 4 odst. 3, 4 a 8 uvedeného nařízení.

    Pozměňovací návrh  17

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 a – odst. 2

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    Tyto dodatečné zdroje na roky 2021 a 2022 představují vnější účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení.

    Tyto dodatečné zdroje na roky 2021 a 2022 představují vnější účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 149 za účelem změny tohoto nařízení na základě shromážděných statistických údajů a budoucího vývoje v souvislosti s oživením po hospodářské krizi vyvolané pandemií COVID-19 s cílem prodloužit flexibilní opatření v rámci REACT-EU na roky 2023 a 2024.

    Pozměňovací návrh  18

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – název

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    Mimořádné dodatečné zdroje a prováděcí opatření v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost na pomoc při podpoře zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a přípravě ekologického, digitálního a odolného oživení hospodářství (REACT-EU)

    Mimořádné dodatečné zdroje a prováděcí opatření v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost na pomoc při podpoře zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a jejími důsledky a přípravě ekologického, digitálního a odolného oživení hospodářství (REACT-EU)

    Pozměňovací návrh  19

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 1

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    1. Mimořádné dodatečné zdroje uvedené v čl. 91 odst. 1a a článku 92a (dále jen „dodatečné zdroje“) jsou k dispozici v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost na pomoc při podpoře zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a přípravě ekologického, digitálního a odolného oživení hospodářství (REACT-EU). Dodatečné zdroje se použijí k provádění technické pomoci podle odstavce 6 tohoto článku a operací, jimiž se provádí tematický cíl podle odstavce 10 tohoto článku.

    1. Mimořádné dodatečné zdroje uvedené v čl. 91 odst. 1a a článku 92a (dále jen „dodatečné zdroje“) jsou k dispozici v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost a nejméně 5 % těchto zdrojů je k dispozici v rámci cíle Evropská územní spolupráce. V obou těchto případech jsou dodatečné zdroje určeny na pomoc při podpoře zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a přípravě ekologického, digitálního a odolného oživení hospodářství (REACT-EU). Dodatečné zdroje se použijí k provádění technické pomoci podle odstavce 6 tohoto článku a operací, jimiž se provádí tematický cíl podle odstavce 9 tohoto článku.

    Pozměňovací návrh  20

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 2 – pododstavec 1 – odrážka 1

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

     2020: 5 000 000 000 EUR;

     2020: 5 000 000 000 EUR v běžných cenách (4 805 843 906 EUR v cenách roku 2018);

    Pozměňovací návrh  21

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 2 – pododstavec 1 – odrážka 2

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

     2021: 42 434 400 000 EUR;

     2021: 42 434 400 000 EUR v běžných cenách (39 987 184 320 EUR v cenách roku 2018);

    Pozměňovací návrh  22

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 2 – pododstavec 1 – odrážka 3

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

     2022: 10 820 400 000 EUR.

     2022: 10 820 400 000 EUR v běžných cenách (9 996 674 058 EUR v cenách roku 2018).

     

    Pozměňovací návrh  23

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 2 – pododstavec 3

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    Dodatečné zdroje na roky 2021 a 2022 jsou k dispozici z dodatečných zdrojů uvedených v článku 92a. Dodatečné zdroje stanovené v článku 92a rovněž podporují správní výdaje do výše 18 000 000 EUR v běžných cenách.

    Dodatečné zdroje na roky 2021 a 2022 jsou k dispozici z dodatečných zdrojů uvedených v článku 92a. V rámci revize tohoto nařízení prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci a na základě odůvodněné žádosti členského státu mohou být dodatečné zdroje k dispozici také pro rozpočtové závazky v letech 2023 a 2024. Dodatečné zdroje stanovené v článku 92a rovněž podporují správní výdaje do výše 18 000 000 EUR v běžných cenách (16 795 821 EUR v cenách roku 2018).

    Pozměňovací návrh  24

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 3

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    3. Částka ve výši 0,35 % dodatečných zdrojů se přiděluje na technickou pomoc z podnětu Komise.

    3. Minimální částka ve výši 0,35 % dodatečných zdrojů se přiděluje na technickou pomoc z podnětu Komise se zvláštním zaměřením na členské státy, které byly pandemií COVID-19 zasaženy více, a na členské státy s nižší mírou využití a čerpání prostředků.

    Pozměňovací návrh  25

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 4

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    4. Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme rozhodnutí, kterým stanoví rozdělení dodatečných zdrojů jako prostředků ze strukturálních fondů na roky 2020 a 2021 pro každý členský stát v souladu s kritérii a metodikou stanovenými v příloze VIIa. V roce 2021 se provede revize uvedeného rozhodnutí za účelem rozdělení dodatečných zdrojů pro rok 2022 na základě údajů dostupných k 19. říjnu 2021.

    4. Komise je v souladu s článkem 149 oprávněna přijmout akt v přenesené pravomoci, kterým stanoví rozdělení dodatečných zdrojů jako prostředků ze strukturálních fondů na roky 2020 a 2021 pro každý členský stát v souladu s kritérii a metodikou stanovenými v příloze VIIa. V roce 2021 se provede revize uvedeného aktu v přenesené pravomoci za účelem rozdělení dodatečných zdrojů pro rok 2022 na základě údajů dostupných k 19. říjnu 2021. Pokud jde o rozpočtové závazky na roky 2023 a 2024, provede se v případě nutnosti na základě posledních dostupných statistických údajů revize také v roce 2022 a zajistí se přitom, aby neměla negativní dopad na operační programy. 

    Pozměňovací návrh  26

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 5 – pododstavec 6

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    Každý členský stát přidělí na operační programy dodatečné zdroje, které jsou na programování k dispozici v rámci EFRR a ESF.

    Každý členský stát přidělí na operační programy, do nichž jsou zapojeny místní a regionální orgány a příslušné orgány zastupující občanskou společnost, v souladu se zásadou partnerství dodatečné zdroje, které jsou na programování k dispozici v rámci EFRR a ESF. Nejméně 5 % dodatečných zdrojů se využije na přeshraniční projekty. Podíl fondu ESF musí odpovídat alespoň stávajícím zákonem stanoveným 23,1 %. Na úrovni NUTS 3 bude zohledněn kumulativní počet případů infekce COVID-19 a dodatečné zdroje budou soustředěny na ty oblasti úrovně NUTS 3, které mají nejvyšší počet infekcí.

    Pozměňovací návrh  27

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 7 – pododstavec 2

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    Pro účely použití čl. 134 odst. 2 na roční předběžné financování v letech 2021, 2022 a 2023 zahrnuje výše podpory z fondů na celé programové období pro daný operační program dodatečné zdroje.

    Pro účely použití čl. 134 odst. 2 na roční předběžné financování v letech 2021, 2022 a 2023, a případně v roce 2024, zahrnuje výše podpory z fondů na celé programové období pro daný operační program dodatečné zdroje.

    Pozměňovací návrh  28

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 7 – pododstavec 2 a (nový)

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

     

    Odchylně od druhého pododstavce může roční předběžné financování na roky 2022 a 2023, a případně na rok 2024, na odůvodněnou žádost členského státu sestávat z 50 % z dodatečných zdrojů přidělených na programy v rámci nového tematického cíle uvedeného v odstavci 9.

    Pozměňovací návrh  29

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 8 – pododstavec 2

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    Členské státy mohou přidělit dodatečné zdroje na jednu nebo více samostatných prioritních os v rámci stávajícího operačního programu nebo programů, nebo na nový operační program uvedený v odstavci 11. Odchylně od čl. 26 odst. 1 se program vztahuje na období do 31. prosince 2022, s výhradou výše uvedeného odstavce 4.

    Členské státy mohou přidělit dodatečné zdroje na jednu nebo více samostatných prioritních os v rámci stávajícího operačního programu nebo programů, nebo na nový operační program uvedený v odstavci 10. Odchylně od čl. 26 odst. 1 se program vztahuje na období do 31. prosince 2022, nebo v případě výjimky uvedené ve druhém odstavci třetím pododstavci tohoto článku do 31. prosince 2024, s výhradou výše uvedeného odstavce 4.

    Pozměňovací návrh  30

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 8 – pododstavec 3

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    V případě EFRR se dodatečné zdroje použijí především na podporu investic do výrobků a služeb ve zdravotnictví, na podporu ve formě provozního kapitálu nebo investiční podpory malým a středním podnikům, na investice přispívající k přechodu na digitální a zelenou ekonomiku, investice do infrastruktury poskytující základní služby občanům a na hospodářská opatření v regionech, které jsou nejzávislejší na odvětvích, jež krize postihla nejvíce.

    V případě EFRR se dodatečné zdroje použijí především na podporu investic do výrobků a služeb ve zdravotnictví, na podporu ve formě provozního kapitálu nebo investiční podpory malým a středním podnikům, na investice přispívající k přechodu na digitální a zelenou ekonomiku, investice do infrastruktury poskytující základní služby občanům, včetně ostrovních, vzdálených, venkovských a řídce obydlených oblastí, a na hospodářská opatření v regionech, které jsou nejzávislejší na odvětvích, jež krize postihla nejvíce.

    Pozměňovací návrh  31

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 8 – pododstavec 4

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    V případě ESF se dodatečné zdroje použijí především k zachování pracovních míst, a to i prostřednictvím režimů zkrácené pracovní doby a podpory osob samostatně výdělečně činných, a to i v případě, že tato podpora není spojena s aktivními opatřeními na trhu práce, ledaže tato opatření ukládají vnitrostátní právní předpisy. Dodatečné zdroje rovněž podpoří tvorbu pracovních míst, zejména pro osoby ve zranitelném postavení, opatření pro zaměstnanost mladých lidí, vzdělávání a odbornou přípravu, rozvoj dovedností, zejména na podporu zelené a digitální transformace, a na zlepšení přístupu k sociálním službám obecného zájmu, včetně služeb pro děti.

    V případě ESF se dodatečné zdroje použijí především k zachování pracovních míst, včetně v ostrovních, vzdálených, venkovských a řídce obydlených oblastech, a to i prostřednictvím režimů zkrácené pracovní doby a podpory osob samostatně výdělečně činných, a to i v případě, že tato podpora není spojena s aktivními opatřeními na trhu práce, ledaže tato opatření ukládají vnitrostátní právní předpisy. Dodatečné zdroje rovněž podpoří tvorbu pracovních míst, zejména pro osoby ve zranitelném postavení, opatření pro zaměstnanost mladých lidí, vzdělávání a odbornou přípravu, rozvoj dovedností, zejména na podporu zelené a digitální transformace, a na zlepšení přístupu k sociálním službám obecného zájmu, včetně služeb pro děti. V této souvislosti v některých případech fungují opravy a budování kritické infrastruktury, jako jsou nemocnice a silnice, jako prostředek k urychlení hospodářského oživení a zvýšení užitečnosti investic do politiky soudržnosti, a proto by neměly být opomíjeny.

    Pozměňovací návrh  32

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 9 – pododstavec 5

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    Revidovaný plán financování uvedený v čl. 96 odst. 2 písm. d) stanoví přidělení dodatečných zdrojů na roky 2020, 2021 a případně na rok 2022, aniž by se určovaly částky pro výkonnostní rezervu a provádělo členění podle kategorie regionů.

    Revidovaný plán financování uvedený v čl. 96 odst. 2 písm. d) stanoví přidělení dodatečných zdrojů na roky 2020, 2021 a případně na rok 2022, 2023 a 2024, aniž by se určovaly částky pro výkonnostní rezervu a provádělo členění podle kategorie regionů.

    Pozměňovací návrh  33

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 10 – pododstavec 3

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    Zřizuje-li se takový nový operační program, mohou členské státy pro účely čl. 96 odst. 5 písm. a) určit pouze orgány, které jsou již určeny v rámci probíhajících operačních programů podporovaných z EFRR, ESF a Fondu soudržnosti.

    Zřizuje-li se takový nový operační program, mohou členské státy po konzultaci s regionálními a místními orgány pro účely čl. 96 odst. 5 písm. a) určit pouze orgány, které jsou již určeny v rámci probíhajících operačních programů podporovaných z EFRR, ESF a Fondu soudržnosti.

    Pozměňovací návrh  34

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 10 – pododstavec 4 a (nový)

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

     

    Odchylně od čl. 29 odst. 3 a 4 a čl. 30 odst. 2 Komise schválí jakýkoli nový specializovaný operační program nebo jakoukoli změnu stávajícího programu do 10 pracovních dní od jeho předložení ze strany členského státu.

     

    Pozměňovací návrh  35

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 11 – pododstavec 2

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    Odchylně od čl. 56 odst. 3 a čl. 114 odst. 2 členské státy zajistí, aby do 31. prosince 2024 bylo provedeno alespoň jedno hodnocení využití dodatečných zdrojů s cílem posoudit jejich účinnost, efektivnost, dopad a také to, jak přispěly k tematickému cíli podle odstavce 10 tohoto článku.

    Komise provede hodnocení podle čl. 56 odst. 4. Odchylně od čl. 56 odst. 3 a čl. 114 odst. 2 členské státy zajistí, aby do 31. prosince 2024, nebo v případě výjimky uvedené ve druhém odstavci třetím pododstavci tohoto článku do 31. prosince 2026, bylo provedeno alespoň jedno hodnocení využití dodatečných zdrojů s cílem posoudit jejich účinnost, efektivnost, dopad a také to, jak přispěly k tematickému cíli podle odstavce 9 tohoto článku.

    Pozměňovací návrh  36

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 11 a (nový)

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

     

    11a. U všech programů realizovaných v rámci iniciativy REACT-EU je po celou dobu jejich přípravy, realizace, sledování a hodnocení zajištěna rovnost mužů a žen. Kromě toho jsou u nich zajištěny rovné příležitosti pro všechny, aniž by docházelo k diskriminaci založené na pohlaví, rase, barvě pleti, etnickém či sociálním původu, genetických rysech, jazyku, náboženském vyznání nebo přesvědčení, politických názorech či jakýchkoli jiných názorech, příslušnosti k národnostní menšině, na majetku, narození, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci, což vede k většímu zapojení občanů do společnosti a k omezení nerovností.

    Pozměňovací návrh  37

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 13 – pododstavec 1

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    Členské státy a řídicí orgány při plnění svých povinností souvisejících s informacemi, komunikací a zviditelněním podle čl. 115 odst. 1 a 3 a přílohy XII zajistí, aby si potenciální příjemci, příjemci, účastníci, koneční příjemci finančních nástrojů a široká veřejnost byli vědomi existence a objemu dodatečných zdrojů a dodatečné podpory, která z nich plyne.

    Komise, členské státy a řídicí orgány při plnění svých povinností souvisejících s informacemi, komunikací a zviditelněním podle čl. 115 odst. 1 a 3 a přílohy XII zajistí, aby si potenciální příjemci, příjemci, účastníci, koneční příjemci finančních nástrojů a široká veřejnost byli vědomi existence a objemu dodatečných zdrojů a dodatečné podpory, která z nich plyne.

    Pozměňovací návrh  38

    Návrh nařízení

    Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Čl. 92 b – odst. 13 a (nový)

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

     

    13a. Komise předloží nejpozději do konce roku 2022 Evropskému parlamentu a Radě přezkum využívání dodatečných zdrojů uvedených v odstavci 2. K uvedenému povinnému přezkumu bude případně připojen legislativní návrh na revizi tohoto nařízení, aby bylo zajištěno plné využití těchto dodatečných zdrojů.

    Pozměňovací návrh  39

    Návrh nařízení

    Článek 1 a (nový)

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

     

    Článek 1a

     

    Členské státy zpětně sledují druhy financovaných opatření a příjemce a konečné příjemce přidělených prostředků a poskytují Komisi příslušné informace, aniž by vytvářely nadměrnou administrativní zátěž.

     

    Komise zašle Evropskému parlamentu a Radě nejpozději do 31. prosince 2023 zprávu o programu REACT-EU týkající se rozpočtových závazků na roky 2020, 2021 a 2022. Součástí zprávy budou i informace o naplňování cílů REACT-EU, účinném využívání příslušných zdrojů, o typech financovaných opatření, příjemcích a konečných příjemcích finančních přídělů a jejich evropské přidané hodnotě pro podporu hospodářského oživení.

     

    Komise poskytne do 31. prosince 2025 Evropskému parlamentu a Radě dodatečnou zprávu hodnotící využití rozpočtových přídělů na roky 2023 a 2024 v rámci výjimky uvedené v čl. 92b odst. 2 třetím pododstavci nařízení (EU) č. 1303/2013.

    Odůvodnění

    Ačkoli je REACT-EU z technického hlediska pouze změnou nařízení o společných ustanoveních na období 2014–2020, zajišťuje značné nové finanční prostředky a omezuje administrativní zátěž, a tudíž i kontroly výdajů. Je proto vhodné, aby Komise zhodnotila dopady těchto opatření, a zajistila tak užitečné vstupní informace pro budoucí plánování politiky soudržnosti.

    Pozměňovací návrh  40

    Návrh nařízení

    Příloha I – odst. 1

    Nařízení (EU) č. 1303/2013

    Příloha VIIa – odst. 2 – pododstavec 1

     

    Znění navržené Komisí

    Pozměňovací návrh

    2. Pravidla popsaná v odstavci 1 nesmí vést k tomu, aby příděly pro jednotlivé členské státy na celé období 2020 až 2022 byly vyšší než

    2. Pravidla popsaná v odstavci 1 nesmí vést k tomu, aby příděly pro jednotlivé členské státy na celé období 2020 až 2024 byly vyšší než


     

    POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

    Název

    Změna nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud jde o mimořádné dodatečné zdroje a prováděcí pravidla v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost na poskytnutí pomoci za účelem podpory nápravy po krizi v souvislosti s pandemií COVID-19 a přípravy ekologického a digitálního oživení a obnovy odolnosti ekonomiky (REACT-EU)

    Referenční údaje

    COM(2020)0451 – C9-0149/2020 – 2020/0101(COD)

    Věcně příslušný výbor

     Datum oznámení na zasedání

    REGI

    17.6.2020

     

     

     

    Výbor, který vypracoval stanovisko

     Datum oznámení na zasedání

    BUDG

    17.6.2020

    Zpravodaj(ka)

     Datum jmenování

    Karlo Ressler

    23.6.2020

    Projednání ve výboru

    13.7.2020

     

     

     

    Datum přijetí

    1.9.2020

     

     

     

    Výsledek konečného hlasování

    +:

    –:

    0:

    31

    1

    8

    Členové přítomní při konečném hlasování

    Rasmus Andresen, Clotilde Armand, Robert Biedroń, Anna Bonfrisco, Olivier Chastel, Lefteris Christoforou, David Cormand, Paolo De Castro, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazabal Rubial, Alexandra Geese, Valentino Grant, Elisabetta Gualmini, Francisco Guerreiro, Valérie Hayer, Eero Heinäluoma, Niclas Herbst, Monika Hohlmeier, Mislav Kolakušić, Moritz Körner, Joachim Kuhs, Zbigniew Kuźmiuk, Hélène Laporte, Pierre Larrouturou, Janusz Lewandowski, Margarida Marques, Siegfried Mureşan, Victor Negrescu, Andrey Novakov, Jan Olbrycht, Dimitrios Papadimoulis, Karlo Ressler, Bogdan Rzońca, Nicolae Ştefănuță, Nils Torvalds, Nils Ušakovs, Johan Van Overtveldt, Rainer Wieland, Angelika Winzig

    Náhradníci přítomní při konečném hlasování

    Petros Kokkalis

     


    JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
    VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

    31

    +

    ECR

    Zbigniew Kuźmiuk, Bogdan Rzońca, Johan Van Overtveldt

    GUE/NGL

    Petros Kokkalis, Dimitrios Papadimoulis

    PPE

    Lefteris Christoforou, José Manuel Fernandes, Niclas Herbst, Monika Hohlmeier, Janusz Lewandowski, Siegfried Mureşan, Andrey Novakov, Jan Olbrycht, Karlo Ressler, Rainer Wieland, Angelika Winzig

    RENEW

    Clotilde Armand, Olivier Chastel, Valérie Hayer, Moritz Körner, Nicolae Ştefănuță, Nils Torvalds

    S&D

    Robert Biedroń, Paolo De Castro, Eider Gardiazabal Rubial, Elisabetta Gualmini, Eero Heinäluoma, Pierre Larrouturou, Margarida Marques, Victor Negrescu, Nils Ušakovs

     

    1

    -

    ID

    Joachim Kuhs

     

    8

    0

    ID

    Anna Bonfrisco, Valentino Grant, Hélène Laporte

    NI

    Mislav Kolakušić

    VERTS/ALE

    Rasmus Andresen, David Cormand, Alexandra Geese, Francisco Guerreiro

     

    Význam zkratek:

    + : pro

    - : proti

    0 : zdrželi se

     

     


     

    POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

    Název

    Změna nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud jde o mimořádné dodatečné zdroje a prováděcí pravidla v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost na poskytnutí pomoci za účelem podpory nápravy po krizi v souvislosti s pandemií COVID-19 a přípravy ekologického a digitálního oživení a obnovy odolnosti ekonomiky (REACT-EU)

    Referenční údaje

    COM(2020)0451 – C9-0149/2020 – 2020/0101(COD)

    Věcně příslušný výbor

     Datum oznámení na zasedání

    REGI

    17.6.2020

     

     

     

    Výbor, který vypracoval stanovisko

     Datum oznámení na zasedání

    BUDG

    17.6.2020

    Zpravodaj(ka)

     Datum jmenování

    Karlo Ressler

    23.6.2020

    Projednání ve výboru

    13.7.2020

     

     

     

    Datum přijetí

    1.9.2020

     

     

     

    Výsledek konečného hlasování

    +:

    –:

    0:

    31

    1

    8

    Členové přítomní při konečném hlasování

    Rasmus Andresen, Clotilde Armand, Robert Biedroń, Anna Bonfrisco, Olivier Chastel, Lefteris Christoforou, David Cormand, Paolo De Castro, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazabal Rubial, Alexandra Geese, Valentino Grant, Elisabetta Gualmini, Francisco Guerreiro, Valérie Hayer, Eero Heinäluoma, Niclas Herbst, Monika Hohlmeier, Mislav Kolakušić, Moritz Körner, Joachim Kuhs, Zbigniew Kuźmiuk, Hélène Laporte, Pierre Larrouturou, Janusz Lewandowski, Margarida Marques, Siegfried Mureşan, Victor Negrescu, Andrey Novakov, Jan Olbrycht, Dimitrios Papadimoulis, Karlo Ressler, Bogdan Rzońca, Nicolae Ştefănuță, Nils Torvalds, Nils Ušakovs, Johan Van Overtveldt, Rainer Wieland, Angelika Winzig

    Náhradníci přítomní při konečném hlasování

    Petros Kokkalis

     


    JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
    VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

    31

    +

    ECR

    Zbigniew Kuźmiuk, Bogdan Rzońca, Johan Van Overtveldt

    GUE/NGL

    Petros Kokkalis, Dimitrios Papadimoulis

    PPE

    Lefteris Christoforou, José Manuel Fernandes, Niclas Herbst, Monika Hohlmeier, Janusz Lewandowski, Siegfried Mureşan, Andrey Novakov, Jan Olbrycht, Karlo Ressler, Rainer Wieland, Angelika Winzig

    RENEW

    Clotilde Armand, Olivier Chastel, Valérie Hayer, Moritz Körner, Nicolae Ştefănuță, Nils Torvalds

    S&D

    Robert Biedroń, Paolo De Castro, Eider Gardiazabal Rubial, Elisabetta Gualmini, Eero Heinäluoma, Pierre Larrouturou, Margarida Marques, Victor Negrescu, Nils Ušakovs

     

    1

    -

    ID

    Joachim Kuhs

     

    8

    0

    ID

    Anna Bonfrisco, Valentino Grant, Hélène Laporte

    NI

    Mislav Kolakušić

    VERTS/ALE

    Rasmus Andresen, David Cormand, Alexandra Geese, Francisco Guerreiro

     

    Význam zkratek:

    + : pro

    - : proti

    0 : zdrželi se

     

     


     

     


     

    POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

    Název

    Změna nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud jde o mimořádné dodatečné zdroje a prováděcí pravidla v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost na poskytnutí pomoci za účelem podpory nápravy po krizi v souvislosti s pandemií COVID-19 a přípravy ekologického a digitálního oživení a obnovy odolnosti ekonomiky (REACT-EU)

    Referenční údaje

    COM(2020)0451 – C9-0149/2020 – 2020/0101(COD)

    Datum předložení Parlamentu

    28.5.2020

     

     

     

    Věcně příslušný výbor

     Datum oznámení na zasedání

    REGI

    17.6.2020

     

     

     

    Výbory požádané o stanovisko

     Datum oznámení na zasedání

    BUDG

    17.6.2020

    CONT

    17.6.2020

    EMPL

    17.6.2020

    ENVI

    17.6.2020

     

    ITRE

    17.6.2020

    TRAN

    17.6.2020

    CULT

    17.6.2020

    LIBE

    23.7.2020

    Nezaujetí stanoviska

     Datum rozhodnutí

    CONT

    6.7.2020

    ENVI

    10.6.2020

    ITRE

    25.6.2020

    TRAN

    23.6.2020

     

    CULT

    22.6.2020

    LIBE

    7.9.2020

     

     

    Přidružené výbory

     Datum oznámení na zasedání

    EMPL

    23.7.2020

     

     

     

    Zpravodajové

     Datum jmenování

    Andrey Novakov

    23.7.2020

    Constanze Krehl

    23.7.2020

     

     

    Projednání ve výboru

    16.7.2020

     

     

     

    Datum přijetí

    7.9.2020

     

     

     

    Výsledek konečného hlasování

    +:

    –:

    0:

    37

    0

    4

    Členové přítomní při konečném hlasování

    François Alfonsi, Mathilde Androuët, Pascal Arimont, Adrian-Dragoş Benea, Isabel Benjumea Benjumea, Tom Berendsen, Erik Bergkvist, Stéphane Bijoux, Franc Bogovič, Andrea Cozzolino, Corina Crețu, Rosa D’Amato, Tamás Deutsch, Christian Doleschal, Francesca Donato, Raffaele Fitto, Chiara Gemma, Cristian Ghinea, Mircea-Gheorghe Hava, Manolis Kefalogiannis, Ondřej Knotek, Constanze Krehl, Elżbieta Kruk, Cristina Maestre Martín De Almagro, Pedro Marques, Martina Michels, Andżelika Anna Możdżanowska, Niklas Nienaß, Andrey Novakov, Younous Omarjee, Alessandro Panza, Tsvetelina Penkova, Caroline Roose, André Rougé, Vincenzo Sofo, Susana Solís Pérez, Irène Tolleret

    Náhradníci přítomní při konečném hlasování

    Katalin Cseh, Lena Düpont, Alexandra Geese, Hannes Heide

    Datum předložení

    9.9.2020

     

    JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

    37

    +

    ECR

    Raffaele Fitto, Elżbieta Kruk, Andżelika Anna Możdżanowska

    GUE/NGL

    Martina Michels, Younous Omarjee

    ID

    Mathilde Androuët, Francesca Donato, Alessandro Panza, André Rougé, Vincenzo Sofo

    NI

    Rosa D'Amato, Chiara Gemma

    PPE

    Pascal Arimont, Isabel Benjumea Benjumea, Tom Berendsen, Franc Bogovič, Tamás Deutsch, Christian Doleschal, Lena Düpont, Mircea-Gheorghe Hava, Manolis Kefalogiannis, Andrey Novakov

    Renew

    Stéphane Bijoux, Katalin Cseh, Cristian Ghinea, Ondřej Knotek, Susana Solís Pérez, Irène Tolleret

    S&D

    Adrian-Dragoş Benea, Erik Bergkvist, Andrea Cozzolino, Corina Crețu, Hannes Heide, Constanze Krehl, Cristina Maestre Martín De Almagro, Pedro Marques, Tsvetelina Penkova

     

    0

    -

     

     

     

    4

    0

    Verts/ALE

    François Alfonsi, Alexandra Geese, Niklas Nienaß, Caroline Roose

     

    Význam zkratek:

    + : pro

    - : proti

    0 : zdrželi se

     

     

     

     

     

     

    Poslední aktualizace: 16. září 2020
    Právní upozornění - Ochrana soukromí