Postup : 2019/2157(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A9-0154/2020

Předložené texty :

A9-0154/2020

Rozpravy :

PV 06/10/2020 - 7
CRE 06/10/2020 - 7

Hlasování :

Přijaté texty :

P9_TA(2020)0257

<Date>{11/09/2020}11.9.2020</Date>
<NoDocSe>A9-0154/2020</NoDocSe>
PDF 357kWORD 115k

<TitreType>ZPRÁVA</TitreType>

<Titre>o Evropské strategii v oblasti lesnictví – dalším postupu</Titre>

<DocRef>(2019/2157(INI))</DocRef>


<Commission>{AGRI}Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova</Commission>

Zpravodaj: <Depute>Petri Sarvamaa</Depute>

Zpravodajka (*):
Jessica Polfjärd, Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

(*) Přidružený výbor – článek 57 jednacího řádu

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO VÝBORU PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A BEZPEČNOST POTRAVIN
 STANOVISKO VÝBORU PRO PRŮMYSL, VÝZKUM A ENERGETIKU
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o Evropské strategii v oblasti lesnictví – dalším postupu

(2019/2157(INI))

Evropský parlament,

 s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640), sdělení Komise ze dne 20. května „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030“ (COM(20200380) a svá usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu[1] a ze dne 16. ledna 2020 o 15. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti[2],

 s ohledem na newyorskou deklaraci o lesích, kterou Evropská unie ratifikovala dne 23. června 2014,

 s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 7. prosince 2018 nazvanou „Pokrok při provádění strategie EU v oblasti lesnictví – Nová strategie v oblasti lesnictví: pro lesy a odvětví založená na lesnictví“ (COM(2018)0811),

 s ohledem na své usnesení ze dne 28. dubna 2015 o nové strategii EU v oblasti lesnictví: pro lesy a odvětví založená na lesnictví [3],

 s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 23. července 2019 nazvané „Posílení opatření EU na ochranu a obnovu světových lesů“ (COM(2019)0352),

 s ohledem na závěry Rady ze dne 15. dubna 2019 o pokroku při provádění strategie EU v oblasti lesnictví a o novém strategickém rámci pro lesy (08609/2019),

 s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1143/2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů a následná prováděcí nařízení s aktualizovanými seznamy invazních druhů, včetně druhů stromů[4],

 s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 30. října 2019 ke zprávě Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 7. prosince 2018 nazvané „Pokrok při provádění strategie EU v oblasti lesnictví – Nová strategie v oblasti lesnictví: pro lesy a odvětví založená na lesnictví“,

 s ohledem na globální posouzení biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb zveřejněné Mezivládní vědecko-politickou platformou pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) dne 31. května 2019,

 s ohledem na zprávu Evropské agentury pro životní prostředí nazvanou „Evropské životní prostředí – stav a výhled 2020: znalosti pro transformaci na udržitelnou Evropu“, která byla zveřejněna dne 4. prosince 2019,

 s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 10 a 11. dubna 2019 o provádění strategie EU v oblasti lesnictví,

 s ohledem na přezkum strategie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 v polovině období,

 s ohledem na aktualizovanou biohospodářskou strategii EU,

 s ohledem na strategii v oblasti klimatu do roku 2050,

 s ohledem na závěry Rady ze dne 29. listopadu 2019 o aktualizované biohospodářské strategii EU[5],

 s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. listopadu 2018 nazvané „Čistá planeta pro všechny: evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky“ (COM(2018)0773),

 s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 16. května 2018 k přezkumu strategie EU v oblasti lesnictví v polovině období[6],

 s ohledem na strategii Evropa 2020 včetně iniciativ „Unie inovací“ a „Evropa účinněji využívající zdroje“,

 s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

 s ohledem na stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku,

 s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A9-0154/2020),

 s ohledem na odpovědnost členských států EU podle Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD), Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) a Úmluvy Organizace spojených národů o boji proti desertifikaci (UNCCD),

A. vzhledem k tomu, že závazky EU přijaté na unijní i mezinárodní úrovni, např. Zelená dohoda pro Evropu, cíle udržitelného rozvoje OSN, Kjótský protokol, Pařížská dohoda a vytvoření společnosti s nulovými emisemi, nebude možné splnit bez klimatických přínosů a dalších ekosystémových služeb, které lesy a odvětví založená na lesnictví poskytují;

B. vzhledem k tomu, že Smlouva o fungování Evropské unie neodkazuje na společnou politiku EU v oblasti lesnictví a že odpovědnost za lesy nesou členské státy; nicméně vzhledem k tomu, že EU již dlouhou dobu přispívá svými politikami a pokyny, včetně článku 4 SFEU, pokud jde o energetiku, životní prostředí a zemědělství, k udržitelnému obhospodařování lesů a pomáhá členských státům přijímat v této oblasti rozhodnutí;

C. vzhledem k tomu, že lesy a celý hodnotový řetězec založený na lesnictví jsou zásadní pro další rozvoj oběhového biohospodářství, neboť zajišťují pracovní místa a hospodářskou prosperitu ve venkovských i městských oblastech, poskytují služby v souvislosti se zmírňováním změny klimatu a přizpůsobováním se této změně, nabízejí zdravotní přínosy a chrání biologickou rozmanitost a vyhlídky horských, ostrovních a venkovských oblastí a brání desertifikaci;

D. vzhledem k tomu, že řádně financovaný vysoce kvalitní výzkum, inovace, sběr informací, údržba a rozvoj databází a sdílení osvědčených postupů a znalostí mají mimořádný význam pro budoucnost multifunkčních lesů v EU a pro celý hodnotový řetězec založený na lesnictví, s ohledem na to, že jsou na ně kladeny stále vyšší nároky a je třeba postavit se nejrůznějším příležitostem a výzvám, kterým společnost čelí;

E. vzhledem k tomu, že lesy jsou součástí našeho přírodního dědictví, které musíme zachovat a chránit, a vzhledem k tomu, že je naprosto nezbytné o toto dědictví řádně pečovat, aby prospívalo a bylo zdrojem biologické rozmanitosti, ale i ekonomickým a sociálním zdrojem a zdrojem cestovního ruchu;

F. vzhledem k tomu, že Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova poskytl v rámci SZP nástroje a zdroje na podporu odvětví lesnictví a měl by tak činit i v období SZP po roce 2020, a to s výrazným zaměřením na udržitelné obhospodařování lesů;

G. vzhledem k tomu, že v EU je 16 milionů soukromých vlastníků lesů, kteří vlastní asi 60 % lesů EU; vzhledem k tomu, že průměrná rozloha lesů v soukromém vlastnictví činí 13 ha, přičemž asi dvě třetiny soukromých vlastníků lesů vlastní méně než 3 ha lesa;

H. vzhledem k tomu, že udržitelně obhospodařované lesy jsou nesmírně důležité, protože zajišťují pracovní místa ve venkovských oblastech a jsou přínosem pro lidské zdraví a zároveň rozhodnou měrou přispívají k biologické rozmanitosti a zdravému životnímu prostředí;

I. vzhledem k tomu, že opatření ke zmírňování změny klimatu a k přizpůsobování se této změně v lesích jsou navzájem provázána, přičemž je třeba vyvážit aspekty a podporovat synergie mezi nimi, zejména v rámci adaptačních strategií a plánů členských států;

J. vzhledem k tomu, že evropské lesy a situace v nich se liší, a proto je třeba k nim přistupovat odlišně, ale vždy s cílem zlepšit jejich hospodářskou, sociální a environmentální funkci;

K. vzhledem k tomu, že nejvzdálenější regiony obsahují velmi bohaté zdroje biologické rozmanitosti a že je zásadní, aby byly zachovány;

L. vzhledem k tomu, že ztráta biologické rozmanitosti v lesích má závažné environmentální, hospodářské a sociální důsledky;

M. vzhledem k tomu, že kvalita půdy sehrává zásadní úlohu při poskytování ekosystémových služeb, jako je filtrace vody a její zadržování, a tedy ochrana před povodněmi a suchem, pohlcování CO2, biologická rozmanitost a růst biomasy; vzhledem k tomu, že zlepšování kvality půdy, například v některých regionech přeměnou jehličnatých lesů v trvalé opadavé listnaté lesy, je hospodářsky náročný proces, který trvá několik desetiletí;

N. vzhledem k tomu, že v evropské společnosti, která je stále méně propojená s lesy a lesnictvím, je třeba podporovat klíčovou úlohu udržitelného obhospodařování lesů, přičemž je třeba zdůrazňovat, že lesy přinášejí z ekonomického, sociálního, environmentálního i kulturního a historického hlediska celou řadu výhod;

O. vzhledem k tomu, že lesy mají kromě pohlcování uhlíku příznivý dopad na klima, atmosféru, zachování biologické rozmanitosti a na správu vodních toků a vodních cest, chrání půdu před erozí způsobenou vodou a větrem a mají další užitečné přirozené vlastnosti;

P. vzhledem k tomu, že téměř 23 % evropských lesů se nachází v lokalitách sítě Natura 2000, přičemž v některých členských státech tento podíl přesahuje 50 %, a že téměř polovina přírodních stanovišť v oblastech Natura 2000 jsou lesy;

Q. vzhledem k tomu, že lesy mohou být zdrojem primárních lesních produktů, jako je dřevo, ale poskytují i cenné druhotné produkty, jako jsou houby, lanýže, byliny, med a drobné plody, které jsou velmi důležité pro hospodářskou činnost v některých oblastech Unie;

R. vzhledem k tomu, že evropské lesy sehrávají důležitou úlohu při zlepšování životního prostředí, rozvoji hospodářství, uspokojování potřeb členských států v oblasti výrobků ze dřeva a zlepšování životních podmínek obyvatel;

S. vzhledem k tomu, že agrolesnictví, jež je definováno jako systémy využívání půdy, v jejichž rámci je stejný pozemek zároveň využíván k pěstování stromů a k zemědělské činnosti, je souborem systémů obhospodařování půdy, které zvyšují celkovou produktivitu, generují více biomasy, udržují a obnovují půdu a poskytují řadu cenných ekosystémových služeb;

T. vzhledem k tomu, že lesy sehrávají multifunkční úlohu, že jejich vytváření trvá značnou dobu a že je důležité zajistit řádnou rozmanitost druhů, představuje udržitelné využívání a ochrana a znásobení lesních zdrojů pro Evropu důležitý úkol;

U. vzhledem k tomu, že sociálně a environmentálně odpovědný lov sehrává důležitou úlohu rovněž v lesích a pololesnatých oblastech, a to prostřednictvím kontroly počtu zvěře nebo šíření souvisejících nemocí, jako je africký mor prasat;

V. vzhledem k tomu, že lesy sehrávají v boji proti erozi půdy a dezertifikaci pevninských masivů významnou úlohu; vzhledem k tomu, že ze studií vyplývá, že stromy v parcích a v městském prostředí mají pozitivní vliv na udržení nižších teplot ve srovnání s oblastmi bez stromů;

W. vzhledem k tomu, že v současném programovém období (2014–2020) existují v rámci SZP opatření zaměřená na pomoc hospodářským subjektům při budování kapacit v oblasti lesního hospodářství;

X. vzhledem k tomu, že některé zalesněné oblasti byly masivně napadeny škůdci a hmyzem, jako jsou červi a různé houby; vzhledem k tomu, že přirozené populace kaštanových lesů napadla houba Cryphonectria parasitica, která vážně ohrožuje přežití těchto populací, ale z dlouhodobého hlediska ohrožuje také lidské aktivity s nimi spojené, jako je produkce a sběr kaštanů;

Y. vzhledem k tomu, že dostupné údaje o lesích na úrovni EU jsou neúplné a mají různou kvalitu, což omezuje možnost koordinovat obhospodařování lesů na úrovni EU;

Z. vzhledem k tomu, že nezákonná těžba dřeva pokračuje také v EU;

Minulost – nedávné úspěchy a problémy při provádění

1. vítá zveřejnění zprávy Komise nazvané „Pokrok při provádění strategie EU v oblasti lesnictví – Nová strategie v oblasti lesnictví: pro lesy a odvětví založená na lesnictví“ (COM(2018)0811);

2. vítá opatření, která přijaly členské státy a Komise za účelem splnění cílů strategie EU v oblasti lesnictví, a zapojení Stálého lesnického výboru, skupiny pro občanský dialog v lesním hospodářství a zpracování korku, Odborné skupiny pro lesní požáry, skupiny odborníků EU pro odvětví založená na lesnictví a související odvětvové otázky a příslušných zúčastněných stran do víceletého prováděcího plánu pro oblast lesnictví („Forest MAP“);

3. uznává, že ve zprávě Komise z roku 2018 o pokroku při provádění stávající strategie EU v oblasti lesnictví se uvádí, že strategie byla užitečná jako koordinační nástroj a že, obecně řečeno „osm (plus jedna) prioritních oblastí strategie bylo provedeno bez velkých obtíží, s výjimkou závažných problémů, které je třeba vyřešit prostřednictvím politiky v oblasti biologické rozmanitosti, a přetrvávajících problémů v oblasti „Jaké lesy máme a jak se mění?“, která konkrétně pojednává o tom, jak odvětví lesnictví vnímá veřejnost a jakým způsobem je o něm informována, a oblasti „Podpora koordinace a komunikace“, která se konkrétně týká politik souvisejících s lesnictvím;

4. zdůrazňuje skutečnost, že v rámci celoevropského procesu FOREST EUROPE byla na mezinárodní úrovni dojednána definice udržitelného obhospodařování lesů; konstatuje, že tato definice byla převzata do vnitrostátních právních předpisů a dobrovolných systémů, jako jsou certifikace lesů, zavedených v členských státech;

5. zdůrazňuje, že podpora udržitelného obhospodařování lesů EU v rámci strategie EU v oblasti lesnictví a opatření pro rozvoj venkova prováděných v rámci společné zemědělské politiky (SZP) měla široce pozitivní vliv na lesy a lesní podmínky, živobytí ve venkovských oblastech a biologickou rozmanitost lesů v EU a zvýšila klimatické přínosy odvětví založených na lesnictví; konstatuje však, že je stále třeba vyváženým způsobem posilovat udržitelné obhospodařování lesů s cílem zajistit, že se zlepší ekologický stav lesů, posílit zdraví a odolnost ekosystémů a zajistit, že budou lépe schopny přizpůsobit se měnícím se klimatickým podmínkám, snížit rizika a dopady přírodních škodlivých činitelů a zajistit, aby současné a budoucí generace měly možnost lesy obhospodařovat, například tak, aby byly uskutečněny cíle vlastníků lesů a malých a středních podniků, a zlepšit kvalitu stávajících lesů a zalesněných ploch; domnívá se, že strategie EU v oblasti lesnictví by měla v tomto ohledu zahrnovat vhodné nástroje; zdůrazňuje, že členské státy jsou při udržitelném obhospodařování lesů povinny jít příkladem; domnívá se, že by modely obhospodařování lesů měly zahrnovat environmentální, společenskou a hospodářskou udržitelnost, což znamená, že lesy a lesní pozemky je nutné spravovat a využívat tak, aby si zachovaly svou biologickou rozmanitost, produktivitu, regenerační kapacitu, vitalitu a potenciál, a mohly tak plnit nejen nyní, ale i v budoucnosti relevantní ekologické, ekonomické a sociální funkce na místní, celostátní a globální úrovni, a nezpůsobovaly škody jiným ekosystémům; zdůrazňuje, že má-li být splněn dlouhodobý závazek k udržitelnému obhospodařování lesů, je naprosto klíčové uznat a zajistit majetková práva; konstatuje, že ochrana a udržitelné obhospodařování našich lesů je nedílnou součástí naší obecné pohody, neboť v nich provozujeme činnosti veřejného zájmu v oblasti volného času a zdraví i v oblasti vzdělávání, a připomíná, že udržitelné obhospodařování lesů přispívá k ochraně biologické rozmanitosti evropských lesů; vyzývá k ochraně primárních lesů se zachovanou strukturou, bohatstvím druhů a přiměřeně rozsáhlou plochou, v níž tyto lesy stále existují; konstatuje, že na úrovni EU neexistuje definice pralesů, a vyzývá Komisi, aby do budoucí strategie EU v oblasti lesnictví zařadila takovou definici, kterou připraví Stálý lesnický výbor; poukazuje na to, že na absorpční kapacity CO2 různých druhů lesů by mohly být různé názory, a je proto přesvědčen, že nová strategie EU v oblasti lesnictví by mohla podpořit udržitelné obhospodařování lesů; vyjadřuje politování nad neudržitelnými praktikami a nezákonnou těžbou dřeva, k níž dochází v některých členských státech navzdory nařízení EU o dřevu, a dále vyzývá členské státy, aby vyvinuly větší úsilí o jejich ukončení a aby případně zlepšily nebo posílily své vnitrostátní předpisy;  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby v této otázce urychleně přijaly opatření prostřednictvím pečlivého sledování a vymáhání stávajících právních předpisů EU, a vyzývá Komisi, aby urychleně zahájila řízení o nesplnění povinnosti v případech, kdy k porušení dojde, a aby důsledně řešila případy nezákonné těžby dřeva prostřednictvím všech příslušných orgánů; vyzývá Komisi, aby neprodleně dokončila kontrolu účelnosti předpisů EU proti nezákonné těžbě dřeva;

6. usuzuje, že rozdíly mezi členskými státy, stejně jako rozdíly mezi regiony v rámci členských států, jsou důležitým faktorem při posuzování opatření na úrovni EU;

7. vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že v některých částech Unie vedlo nedostatečné uplatňování stávajících právních předpisů EU a podle podezření i údajná korupce k nezákonné těžbě dřeva a neudržitelným aktivitám v oblasti lesnictví; vyzývá Komisi a členské státy, aby bojovaly proti korupci a plně prováděly stávající právní předpisy;

Současnost – stav lesů v EU

8. zdůrazňuje, že lesy EU i jejích zámořských území a nejvzdálenějších regionů plní více funkcí a vyznačují se velkou rozmanitostí, pokud jde o vlastnické poměry, velikost, strukturu, biologickou rozmanitost, odolnost a problémy; poukazuje na to, že lesy, zejména ty smíšené, nabízejí společnosti širokou škálu ekosystémových služeb, včetně stanovišť pro druhy, pohlcování uhlíku, surovin, obnovitelné energie, lepší kvality ovzduší, čisté vody, doplňování podzemní vody, regulace eroze a ochrany před suchy, povodněmi a lavinami, poskytují složky pro léčivé přípravky a jsou důležitým místem z hlediska kultury, kde lidé tráví svůj volný čas; vzhledem k tomu, že nic z toho není již zřejmě neomezeně zaručeno, neboť vlastníci lesů již v důsledku obtížné hospodářské situace způsobené změnou klimatu a dalšími faktory nemohou do lesů investovat; vzhledem k tomu, že podle posledních odhadů se pouze 26 % lesních druhů a 15 % lesních přírodních stanovišť nacházelo v příznivém stavu z hlediska ochrany; vyzývá členské státy, aby zajistily ochranu ekosystémů a tam, kde je to nutné, vypracovaly a zdokonalily pokyny týkající se jiných než dřevařských lesních produktů;

9. bere na vědomí pokrok dosažený při posuzování ekosystémových služeb v rámci inciativy mapování ekosystémů a jejich služeb (MAES); zdůrazňuje však, že v současné době neexistuje odpovídající odměna za poskytování ekosystémových služeb, jako je ukládání CO2 , podpora biologické rozmanitosti nebo zlepšování půdy, a že lesníci, kteří se zaměřují na přeměnu svých lesů, pravděpodobně v současné době obhospodařovávají své lesy s finanční ztrátou, a to navzdory tomu, že poskytují podstatné ekosystémové služby; vyzývá Komisi a členské státy, aby přezkoumaly možnosti, jak vhodným způsobem motivovat a odměňovat služby v oblasti klimatu, biologické rozmanitosti a další ekosystémové služby s cílem umožnit ekonomicky životaschopnou přeměnu lesů;

10. poznamenává, že v posledních desetiletích se díky zalesňování a přirozené obnově zvyšuje množství lesních zdrojů EU, pokud jde o lesní porost a objem lesů, a že lesy a jiné zalesněné plochy pokrývají v současné době přibližně 43 % rozlohy EU, přičemž dosahují nejméně 182 milionů hektarů a představují 5 % celosvětové rozlohy lesů; poznamenává, že lesy pokrývají polovinu rozlohy sítě Natura 2000 (tj. 37,5 milionu hektarů) a že v těchto lokalitách se nachází 23 % všech evropských lesů, přičemž v některých členských státech je lesy pokryta více než polovina území a tyto státy jsou závislé na lesním hospodářství; zdůrazňuje, že je důležité zlepšit povědomí o síti Natura 2000 a jejím vlivu na biologickou rozmanitost, obhospodařování lesů a další využití půdy v celé EU; bere na vědomí, že 60 % lesů v EU je v soukromém vlastnictví s vysokým podílem malých lesnických podniků (méně než 3 ha) a 40 % jich je ve vlastnictví veřejném; zdůrazňuje, že více než 60 % produktivních lesů v EU a více než 20 % celosvětově má certifikaci podle dobrovolných standardů pro udržitelné obhospodařování lesů; dále konstatuje, že podíl kulatiny pocházející z certifikovaných lesů, kterou celosvětově využívá dřevozpracující průmysl, je vyšší než 20 % a že tento podíl dosahuje v EU až 50 %; poukazuje na to, že odvětví lesnictví zaměstnává v EU nejméně 500 000 osob přímo[7] a 2,6 milionu nepřímo[8] a že zachování této míry zaměstnanosti a dlouhodobé konkurenceschopnosti odvětví vyžaduje soustavné úsilí o přilákání kvalifikované a vzdělané pracovní síly do tohoto odvětví a o zajištění řádného přístupu pracovníků k sociální a lékařské pomoci; konstatuje, že tato pracovní místa jsou v dlouhodobém horizontu závislá na odolných a dobře obhospodařovaných lesních ekosystémech; zdůrazňuje, že vlastníci lesů hrají zásadní úlohu při zavádění jejich udržitelného obhospodařování a že lesy jsou důležité pro vytváření zelených pracovních míst a růstu ve venkovských oblastech; zdůrazňuje navíc, že vlastníci a správci lesů v EU mají tradiční, dlouholeté zkušenosti s obhospodařováním multifunkčních lesů; vyzývá Komisi, aby v nové strategii EU v oblasti lesů zohlednila potřebu podpory vlastníků lesů, včetně podpory finanční; domnívá se, že by tato podpora měla být podmíněna uplatňováním udržitelného obhospodařování lesů, aby se zajistilo, že bude pokračovat investování do moderních technologií a do opatření v oblasti životního prostředí a klimatu, která posilují multifunkční úlohu lesů, přičemž zvláštní finanční nástroj by měl být vyhrazen pro obhospodařování oblastí v rámci sítě Natura 2000, a v zájmu vytvoření důstojných pracovních podmínek; domnívá se, že tato finanční podpora by měla být výsledkem silné kombinace finančních nástrojů, vnitrostátních finančních prostředků a financování ze soukromého sektoru; zdůrazňuje, že je důležité zabránit vylidňování venkova, a je přesvědčen, že je nezbytné investovat do ekosystémů; vítá zalesňování a opětovné zalesňování jako vhodné nástroje k rozšíření lesního porostu, zejména na opuštěné půdě, která není vhodná k produkci potravin, v blízkosti městských a příměstských oblastí, ale v případě potřeby i v horských oblastech; vybízí k finančně podporovaným opatřením pro využívání vytěženého dřeva úměrně k udržitelným lesním zásobám dřeva a rozšiřování lesního porostu a případně dalších zalesněných ploch, zejména v těch členských státech, které jsou málo zalesněny, přičemž v jiných členských státech podporuje zachování lesního porostu v oblastech s výraznými ekologickými funkcemi; konstatuje, že lesy se významnou měrou podílejí na suchozemské biologické rozmanitosti Evropy;

11. konstatuje, že lesní plocha v Unii se rozrůstá, mimo jiné v důsledku zalesňování, a že obhospodařované komerční lesy nejen vážou uhlík lépe než neobhospodařované lesy, ale také snižují emise a omezují problémy způsobené zhoršováním stavu lesů; konstatuje, že udržitelné hospodaření s komerčními lesy má velmi pozitivní dopad na klima a že země, které řádně spravují své lesy, by měly být za tuto skutečnost odměněny;

12. uznává, že dlouhodobé veřejné i soukromé investice do posíleného modelu udržitelného obhospodařování lesů, který by kladl stejný důraz na sociální, environmentální a hospodářské přínosy lesů a na odpovídající mechanismy financování a náhrad, mohou pomoci zajistit odolnost lesů a jejich schopnost přizpůsobit se a současně pomoci odvětví lesnictví zůstat ekonomicky životaschopné a šetrné k životnímu prostředí, ale také přispět k dosažení mnoha cílů EU, včetně úspěšného provádění Zelené dohody pro Evropu, přechodu na oběhové biohospodářství a prosazování biologické rozmanitosti; zdůrazňuje rovněž, že jsou zapotřebí další snadno dostupné, dobře koordinované a relevantní mechanismy financování EU, jako jsou finanční nástroje nebo podpora Evropské investiční banky, které by podpořily investice do projektů v oblasti lesnictví, se zaměřením na udržitelné obhospodařování lesů a předcházení lesním požárům a jejich zmírňování, jakož i strukturální fondy a fondy z programů Horizont, Erasmus+ a LIFE+, které by mohly poskytnout zásadní podporu pro investice a služby zaměřené na ukládání a pohlcování uhlíku v rámci udržitelného obhospodařování lesů, přičemž je třeba zajistit soulad se Zelenou dohodou;

13. uznává, že lesy a odvětví založená na lesnictví mají zásadní přínos pro klima; připomíná, že je třeba vyváženým způsobem podporovat environmentální, ekonomické a sociální aspekty lesů a jejich obhospodařování a že je zároveň nutné posilovat celkový klimatický přínos lesů a hodnotového řetězce založeného na lesnictví, zejména podporované zachycování CO2, ukládání uhlíku v produktech ze dřeva a v nahrazování materiálů; zdůrazňuje, že je třeba zachovat, dále podporovat a pokud možno zvyšovat pohlcování CO2 v lesích na úroveň, která umožní udržitelné řízení všech funkcí lesa, ukládání uhlíku na místě, včetně agrolesů, mrtvé dřevní hmoty a lesní půdy a produktů na bázi dřeva prostřednictvím aktivního udržitelného obhospodařování lesů; konstatuje, že více než 10 % emisí skleníkových plynů v EU pohlcují lesy; zdůrazňuje, že je třeba podporovat používání dřeva jako udržitelného stavebního materiálu, protože nám umožní postoupit směrem k udržitelnějšímu hospodářství; vybízí Komisi, aby prozkoumala různé tržní mechanismy, které by motivovaly k nahrazování fosilních paliv obnovitelnými surovinami, které jsou přínosem pro klima; zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou sehrávají materiály na bázi dřeva při nahrazování alternativ založených na využívání fosilních zdrojů a s větším ekologickým dopadem v průmyslových odvětvích, jako je stavebnictví, textilní průmysl, chemický průmysl a obalový průmysl, a nezbytnost plně zohledňovat přínosy, k nimž tato náhrada materiálu vede v oblasti klimatu a životního prostředí; dále vyzdvihuje dosud málo využívané výhody plynoucí z nahrazení výrobků na jedno použití, zejména výrobků z plastu, udržitelnými produkty na bázi dřeva; zdůrazňuje, že se rovněž mělo zvýšit oběhové využívání produktů na bázi dřeva s cílem zlepšit využívání našich udržitelných zdrojů, podporovat jejich účinné využívání, snížit množství odpadu a prodloužit životní cyklus uhlíku pro zavedení udržitelného a místního oběhového biohospodářství;

14. vítá, že pokud jde o nahrazování surovin a energie z fosilních zdrojů, pokračuje práce na podpoře nejúčinnějšího využívání dřeva podle „zásady kaskádového využívání“; vyzývá Komisi a členské státy, aby pokračovaly v uplatňování kritérií udržitelnosti pro biomasu v rámci přepracovaného znění směrnice o obnovitelných zdrojích energie a aby optimálně využívaly substituční účinek nahrazováním materiálů a energie náročných na CO2 z fosilních zdrojů; konstatuje však, že pokud jde o systémy podpory bioenergie, je důležité vyhnout se zbytečnému narušení trhu se surovinami na bázi dřeva; upozorňuje na skutečnost, že očekávané zvýšení poptávky po dřevě a biomase musí být doprovázeno udržitelným obhospodařováním lesů; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba navýšit finanční prostředky na výzkum nahrazování fosilních paliv a materiálů na bázi fosilních paliv; konstatuje, že zbytky na konci hodnotového řetězce dřeva lze použít jako biomasu za účelem nahrazení tepla z fosilních zdrojů, ale že dřevo by mělo být pokud možno přednostně využíváno pro použití s delším životním cyklem, aby se zvýšilo celosvětové ukládání oxidu uhličitého;

15. zdůrazňuje příznivý vliv ochranných lesních pásů jak na ochranu zemědělské půdy, tak na zvýšení zemědělské produkce; důrazně se zasazuje o to, aby byli zemědělci povzbuzováni k zavádění ochranných lesních pásů;

16. zdůrazňuje, že kvetoucí stromy a keře v přírodních ekosystémech mají klíčový význam pro odvětví včelařství, přičemž napomáhají přirozenému procesu opylování a konsolidaci a ochraně poškozené a/nebo neudržované půdy; naléhavě vyzývá k začlenění těchto stromů a křovin do programů podpory EU s přihlédnutím k regionálním charakteristikám;

17. vyjadřuje politování nad skutečností, že ačkoli jsou lesy v EU obhospodařovány v souladu se společně dohodnutou zásadou udržitelného obhospodařování lesů a v EU v posledních desetiletích lesního porostu  přibývá, byl k udržitelnému obhospodařování lesů v rámci nedávno dojednaného nařízení Evropského parlamentu a Rady 2020/852 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování a o změně nařízení 2019/2088 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb vyvinut jiný přístup[9];

18. zdůrazňuje, že odolné a zdravé lesní ekosystémy, zahrnující živočichy i rostliny, jsou důležité pro zachování a posílení nejrůznějších ekosystémových služeb, které lesy poskytují, jako je biologická rozmanitost, čisté ovzduší, voda, zdravá půda a dřevní a nedřevní suroviny; zdůrazňuje, že dobrovolné nástroje a platné právní předpisy, jako jsou směrnice EU o ochraně ptáků a směrnice o ochraně přírodních stanovišť, mají vliv na rozhodnutí týkající se hospodaření s půdou a musí být náležitě dodržovány a uplatňovány;

19. konstatuje, že klíčovými aktéry ve venkovských oblastech jsou zemědělci a vlastníci lesů; vítá uznání úlohy lesnictví, agrolesnictví a dřevozpracujícího průmyslu v programu rozvoje venkova SZP na období 2014–2020 a zlepšení zavedená prostřednictvím souhrnného nařízení; vybízí k tomu, aby bylo toto uznání zachováno i ve SZP na období 2021–2027 a při uplatňování Zelené dohody pro Evropu;

20. poukazuje na vhodnost a životaschopnost dvoustupňového přístupu k ověřování udržitelnosti lesní biomasy, jak bylo dohodnuto v přepracovaném znění směrnice o obnovitelných zdrojích energie; konstatuje, že by toho mělo být dosaženo tím, že Stálý lesnický výbor a Komise budou pokračovat v pozastaveném zavádění kritérií udržitelnosti, která nebudou specificky založena na konečném využití;

21. uznává úlohu lesů, pokud jde o jejich rekreační hodnotu a aktivity, které se k nim vztahují, například sbírání nedřevních produktů, jako jsou houby a lesní ovoce; bere na vědomí příležitosti pro rozsáhlejší odstraňování biomasy, pokud jde o předcházení lesním požárům zřizováním pastvin, ale zároveň konstatuje, že pastviny pro volně žijící živočichy mají negativní dopady na semenáčky, a poukazuje tudíž na potřebu udržitelného hospodaření s pasoucí se faunou;

Budoucnost – zásadní úloha strategie EU v oblasti lesnictví pro období po roce 2020 a Zelené dohody pro Evropu při plnění cílů Pařížské dohody a Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030

22. vítá, že Komise před nedávnem zveřejnila Zelenou dohodu pro Evropu, a očekává nadcházející strategii EU v oblasti lesnictví pro období po roce 2020, jež by měla být v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a strategií EU v oblasti biologické rozmanitosti; dále se domnívá, že posílení oběhového biohospodářství je zásadním přístupem k dosažení nízkouhlíkové společnosti v rámci provádění Zelené dohody; poukazuje na význam dalšího posilování potenciálu lesů pro dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu a rozvoje oběhového biohospodářství při současném zaručení dalších ekosystémových služeb včetně biologické rozmanitosti;

23. vítá pracovní program Komise na rok 2020, a zejména uznání přínosu nové strategie EU v oblasti lesnictví k 26. zasedání konference smluvních stran (COP26) Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu; v této souvislosti zdůrazňuje, že lesy by v budoucnosti neměly být považovány za jediný druh úložiště CO2, neboť jiná odvětví by byla méně motivována ke snížení svých emisí; dále zdůrazňuje potřebu konkrétních a účinných opatření ve strategiích a plánech pro přizpůsobení se změně klimatu, která budou zahrnovat součinnost mezi zmírňováním změny klimatu a přizpůsobováním se této změně, což bude mít zásadní význam pro zmírnění neblahého vlivu změny klimatu na škodlivé činitele, jako jsou lesní požáry, a jejich negativních dopadů na hospodářství venkova, biologickou rozmanitost a poskytování ekosystémových služeb; zdůrazňuje, že je nezbytné mít více zdrojů a rozvíjet vědecky podložené zvládání požárů, aby bylo možné řešit dopady změny klimatu na lesy; konstatuje, že v zájmu zachování biologické rozmanitosti a funkčnosti lesů spolu s potřebou zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, a jak je rovněž uznáno v nařízení o využívání půdy, změnách ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF), poskytuje mrtvá dřevní hmota v lesích mikrostanoviště, na nichž je závislých mnoho druhů;

24. opakuje, že lesy a odvětví založená na lesnictví výrazným způsobem přispívají k rozvoji místních oběhových ekonomik v EU založených na biotechnologiích; zdůrazňuje, že lesy, odvětví založená na lesnictví a biohospodářství sehrávají při plnění cílů Zelené dohody pro Evropu a klimatické neutrality do roku 2050 klíčovou roli; zdůrazňuje, že v roce 2015 představovalo biohospodářství trh, jehož hodnota se odhadovala na více než 2,3 bilionu EUR a jenž poskytoval 20 milionů pracovních míst, což představovalo 8,2 % celkové zaměstnanosti v EU; konstatuje, že každé euro investované do biohospodářského výzkumu a inovací v rámci programu Horizont 2020 vygeneruje přibližně 10 EUR přidané hodnoty; poukazuje na to, že cíle EU v oblasti životního prostředí, klimatu a biologické rozmanitosti nebude nikdy možné splnit bez multifunkčních, zdravých lesů a jejich udržitelného obhospodařování v dlouhodobé perspektivě a bez životaschopných odvětví založených na lesnictví; zdůrazňuje, že za určitých okolností dochází ke kompromisům mezi ochranou klimatu a ochranou biologické rozmanitosti v odvětví biohospodářství a zejména v lesnictví, jež hraje ústřední úlohu v přechodu na klimaticky neutrální hospodářství; vyjadřuje znepokojení nad tím, že se o těchto kompromisech dostatečně nehovořilo v nedávných politických diskusích; poukazuje na to, že je třeba rozvíjet soudržný přístup, který by ochranu biologické rozmanitosti a ochranu klimatu spojil v rámci prosperujícího odvětví lesnictví a biohospodářství; zdůrazňuje význam rozvoje a zajištění tržního biohospodářství v EU, např. stimulováním inovací a vývojem nových výrobků založených na biotechnologiích a prostřednictvím dodavatelského řetězce, který bude účinně využívat materiály z biomasy; domnívá se, že EU by měla podporovat využívání dřeva, výrobků z vytěženého dřeva nebo lesní biomasy, aby se stimulovala udržitelná produkce a pracovní místa; vyzývá Komisi a členské státy, aby vybízely k tomu, aby se všechny materiály biologického původu, včetně veškerého dřevěného odpadu, vracely zpět do hodnotového řetězce, a to podporou ekodesignu, dalším podpořením recyklace a prosazováním využití druhotných surovin obsahujících dřevo na výrobky, před jejich případným spálením na konci jejich životnosti;

25. zdůrazňuje, že odvětví lesnictví je třeba poskytnout plnou a skutečnou politickou podporu, a v této souvislosti zdůrazňuje, že pro období po roce 2020 je zapotřebí ambiciózní, nezávislé a samostatné strategie EU v oblasti lesnictví, souběžně s dalšími příslušnými odvětvovými strategiemi; konstatuje, že vzhledem k tomu, že agrolesnictví může mít povahu zemědělství i lesnictví, je třeba koordinovat strategii EU v oblasti lesnictví se strategií „od zemědělce ke spotřebiteli“; žádá novou strategii EU v oblasti lesnictví, která bude založena na komplexním přístupu k udržitelnému obhospodařování lesů a zohlední přitom všechny hospodářské, sociální a environmentální aspekty hodnotového řetězce založeného na lesnictví a zajistí, aby lesy nadále hrály svoji multifunkční a multidimenzionální úlohu; zdůrazňuje, že vzhledem k rostoucímu počtu vnitrostátních a unijních politik, které přímo nebo nepřímo ovlivňují lesy a jejich obhospodařování v EU, je třeba vypracovat strategii EU v oblasti lesnictví, která bude koordinovaná, vyvážená a lépe provázaná s příslušnými právními předpisy EU týkajícími se lesů, odvětvím založeným na lesnictví, včetně lidí, jejichž práce a živobytí přímo nebo nepřímo souvisí s lesem a lesnictvím, a početnými službami, které poskytují;

26. žádá Komisi, aby vynaložila veškeré úsilí na zajištění toho, aby se při provádění Evropského fondu pro regionální rozvoj upřednostňovaly zejména iniciativy zaměřené na zastavení úbytku biologické rozmanitosti v lesích, na podporu vysazování smíšených a domácích druhů a lepší obhospodařování lesů a aby se projekty skutečně realizovaly a finanční prostředky byly vynakládány cíleně;

27. zastává názor, že strategie EU v oblasti lesnictví by měla plnit funkci mostu mezi vnitrostátními politikami v oblasti lesnictví a agrolesnictví a cíli EU týkajícími se lesů a agrolesnictví, přičemž uznává, že je třeba respektovat pravomoci členských států i přispívat k širším cílům EU a zároveň se uceleným způsobem zabývat specifiky lesů v soukromém i veřejném vlastnictví; vyzývá k přijetí opatření, která zajistí dlouhodobou stabilitu a předvídatelnost pro odvětví lesnictví a celé biohospodářství;

28. zdůrazňuje význam rozhodování založeného na důkazech, pokud jde o politiky EU týkající se lesů, odvětví založených na lesnictví a jejich hodnotových řetězců; vyzývá k tomu, aby z hlediska cílů byly veškeré aspekty opatření Zelené dohody pro Evropu a strategií v oblasti biologické rozmanitosti, které se týkají lesů, v souladu se strategií EU v oblasti lesnictví pro období po roce 2020, zejména aby se zajistil pozitivní dopad udržitelného obhospodařování lesů na společnost, včetně propojenosti a reprezentativnosti lesních ekosystémů, a dlouhodobé a stálé přínosy pro klima a životní prostředí a zároveň se přispělo ke splnění cílů udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že veškeré případné pokyny EU týkající se udržitelného obhospodařování lesů by měly být vypracovány v rámci strategie EU v oblasti lesnictví pro období po roce 2020;

29. zdůrazňuje, že je třeba zohlednit vazby mezi odvětvími založenými na lesnictví a dalšími odvětvími, jako je zemědělství, a jejich koordinaci v rámci oběhového biohospodářství, ale i význam digitalizace a investic do vzdělávání, výzkumu a inovací a zachování biologické rozmanitosti, což může pozitivně přispět k dalším řešením vedoucím ke zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se jí a k tvorbě pracovních míst; konstatuje, že lesy jsou nedílnou součástí udržitelného rozvoje;

30. poukazuje na význam zemědělsko-lesnických systémů pro život na venkově, tedy systémů, které mají nízkou hustotu a jsou ekonomicky sotva životaschopné, vezmeme-li v úvahu, že roční příjem doplňují další činnosti, jako je chov dobytka, cestovní ruch a lov, a do nichž musí směřovat dostatečný objem finančních prostředků, aby nedocházelo k dezertifikaci a nadměrnému využívání přírodních zdrojů;

31. zdůrazňuje, že v důsledku změny klimatu a účinků lidské činnosti již dnes dochází k přírodním narušením, jako jsou požáry, sucho, povodně, bouře, škůdci, nemoci a eroze, které se budou v budoucnu vyskytovat častěji a intenzivněji a budou způsobovat škody na lesích v EU, což bude vyžadovat řízení krizí a rizik upravené podle příslušných scénářů; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba vypracovat důkladnou strategii EU v oblasti lesnictví na období po roce 2020, a také opatření k řízení rizik, jako je posílení odolnosti vůči katastrofám a nástrojů včasného varování v Evropě, s cílem lépe se připravit na tyto jevy a lépe jim předcházet, zvyšovat odolnost lesů a zvyšovat jejich odolnost vůči změně klimatu, například posilováním provádění udržitelného a aktivního obhospodařování lesů a prostřednictvím výzkumu a inovací, které umožní optimalizovat přizpůsobivost našich lesů; připomíná, že podle Evropské agentury pro životní prostředí patří k hlavním zdrojům zátěže pro lesy v EU rozšiřování městských oblastí a změna klimatu; zdůrazňuje rovněž, že je třeba nabídnout lepší podpůrné mechanismy a finanční zdroje a nástroje pro vlastníky lesů, aby mohli uplatňovat preventivní opatření a obnovovat postižené oblasti, jako je opětovné zalesňování znehodnocené půdy, která není vhodná pro zemědělství, a rovněž využití  zvláštních fondů pro katastrofy, a to i prostřednictvím mimořádné pomoci, například z Fondu solidarity Evropské unie; požaduje zajištění soudržnosti mezi strategií EU v oblasti lesnictví a evropským mechanismem civilní ochrany; vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily nouzový mechanismus, a je přesvědčen, že do zemědělsko-lesnických opatření je nezbytné zahrnout podporu lesopastvin a vybídnout členské státy k jejímu provedení v příštím programu rozvoje venkova; zdůrazňuje, že je nezbytné mít více zdrojů a rozvíjet vědecky podložené zvládání požárů a přijímání rozhodnutí se znalostí rizik, a to s přihlédnutím k sociálně-ekonomickým, klimatickým a environmentálním kořenům lesních požárů; požaduje zavedení složky reakce na společné výzvy spojené se změnou klimatu;

32. vyzývá členské státy, aby vypracovaly iniciativy zaměřené na zachování a, v případě potřeby, na výsadbu lesů, které jsou vysoce hodnotné z hlediska ochrany přírody, spolu s nezbytnými mechanismy a nástroji pro pobídky a případně odškodnění pro vlastníky lesů, aby bylo možné zvyšovat znalosti a vědecké údaje týkající se těchto lesů při současném zachování přírodních stanovišť;

33. uznává úlohu biologické rozmanitosti při zajišťování zdravých a odolných lesních ekosystémů; zdůrazňuje význam lokalit sítě Natura 2000, které nabízejí možnost poskytovat společnosti celou řadu ekosystémových služeb, včetně surovin; konstatuje však, že pro správu těchto oblastí je zapotřebí technické poradenství a nové dostatečné finanční prostředky; zdůrazňuje, že ekonomické ztráty vyvolané ochrannými opatřeními by měly být spravedlivě kompenzovány; zdůrazňuje, že je důležité pragmaticky začlenit ochranu přírody do udržitelného obhospodařování lesů, aniž by se nutně rozšířily chráněné oblasti, a zabránit dodatečné administrativní a finanční zátěži; podporuje zřizování sítí vytvořených za tímto účelem na základě iniciativ členských států; vyzývá státní nebo regionální aktéry, aby tam, kde je to vhodné, vyjednávaly obnovu populací lesů u řek, a to se specializovanými zúčastněnými stranami, s cílem vytvářet biologicky rozmanitá stanoviště, po jejichž vytvoření budou zajištěny ekologické služby, jako je vstřebávání škodlivých látek, které se vyskytují v oběhu v podzemních vodách; zdůrazňuje výsledky studie hodnotící dopad SZP, která ukazuje, kde mohou nástroje a opatření SZP významněji přispívat k dosažení cílů v oblasti biologické rozmanitosti, a vybízí k prozkoumání způsobů, jak stávající nástroje zlepšit; podporuje rovněž další výzkum týkající se souvislosti mezi biologickou rozmanitostí a odolností;

34. konstatuje, že přibližně 25 % celkové plochy lesa v EU spadá do sítě Natura 2000;

35. bere na vědomí, že jednání vedená Evropskou hospodářskou komisí OSN za podpory Organizace OSN pro výživu a zemědělství ztroskotala na otázce právně závazné celoevropské dohody o lesích, jelikož Ruská federace odstoupila od procesu vyjednávání; nadále však podporuje spolehlivé nástroje na podporu udržitelného obhospodařování lesů na celoevropské a celosvětové úrovni;

36. zdůrazňuje, že rostoucí počet politik EU se věnuje problematice lesů z různých úhlů; vybízí k dokončení probíhajícího procesu stanoveného současnou strategií EU v oblasti lesnictví, jehož cílem je vypracování koncepce udržitelnosti, která nebude založena na konečném využití, a to s úzkým zapojením Stálého lesnického výboru a členských států, přičemž by se mělo vycházet z dvoustupňového přístupu přepracované směrnice o obnovitelných zdrojích energie; je přesvědčen, že dvoustupňový přístup by mohl být použit i v jiných politikách, jejichž cílem je zajistit kritéria udržitelnosti lesní biomasy a meziodvětvovou soudržnost politik EU a ocenit dosažené výsledky v oblasti ekosystémů, zejména společensky významný příspěvek lesů k ochraně klimatu; zároveň uznává, že lesnictví v EU již funguje v souladu s nejvyššími normami udržitelnosti; konstatuje, že udržitelný přístup k lesní biomase musí zohledňovat potřebu konkurenceschopnosti dřeva ve srovnání s jinými surovinami; zdůrazňuje význam a vybízí k používání nástrojů vyvinutých trhem, jako jsou zavedené systémy certifikace lesů, coby vhodného důkazního prostředku k ověření udržitelnosti lesních zdrojů;

37. zdůrazňuje zásadní význam opatření v oblasti lesnictví a agrolesnictví v rámci SZP a dalších opatření v oblasti lesnictví, jakož i zajištění spravedlivých a konkurenceschopných tržních podmínek v rámci EU pro úspěšný rozvoj udržitelného oběhového biohospodářství při provádění strategie EU v oblasti lesnictví; připomíná potřebu kontinuity a jasných a zdokonalených  lesnických a agrolesnických opatření přijatých v rámci SZP na období let 2021–2027; poukazuje na to, že další škrty v rozpočtu SZP by měly negativní dopad na investice do udržitelného obhospodařování lesů a na dosažení cílů EU v odvětví lesnictví; domnívá se, že udržitelné obhospodařování lesů by mělo mít viditelné místo v nových strategických plánech SZP; zdůrazňuje, že je třeba snížit administrativní zátěž v opatřeních EU v oblasti lesnictví a ve státní podpoře obecně, například zintenzivnit úsilí o podporu a zachování lesní vegetace spojené s krajinnými prvky a politikami souvisejícími s platbami v rámci prvního a druhého pilíře a povolit skupinové výjimky, které umožní rychle reagovat na výzvy, jimž čelí lesy; zároveň je znepokojen tím, že horizontální opatření v rámci programu rozvoje venkova, jako např. „Mladí zemědělci“, nezahrnují činnosti v oblasti lesnictví, přinejmenším v některých členských státech;

38. zdůrazňuje přínos propojení mezi pastvinami a obhospodařováním lesů, zejména pokud jde o snižování rizika požárů a snižování nákladů na údržbu lesů; domnívá se, že v této souvislosti mají zásadní význam výzkum a předávání znalostí odborníkům z praxe;  zdůrazňuje hodnotu tradičních rozsáhlých zemědělsko-lesnických systémů a ekosystémových služeb, které poskytují; vyzývá Komisi, aby v zájmu dosažení těchto cílů koordinovala strategii EU v oblasti lesnictví se strategií „od zemědělce ke spotřebiteli“ a aby podporovala specializované programy odborné přípravy v celé EU s cílem informovat zemědělce o přínosech a postupech začleňování dřevinné vegetace do zemědělství; bere na vědomí nízkou míru využívání řady opatření v rámci nařízení o rozvoji venkova na období 2014–2020, která mají podpořit záměrné začleňování dřevinné vegetace do zemědělství; uznává schopnost agrolesnictví zvýšit celkovou produktivitu biomasy v konkrétních oblastech a zdůrazňuje, že smíšené ekosystémy produkují více biomasy a absorbují více atmosférického uhlíku;

39. zdůrazňuje, že by Unie měla vyčlenit dostatečné finanční prostředky na opatření v odvětví lesnictví, v souladu s novými očekáváními v tomto odvětví, včetně investic do rozvoje lesních oblastí a zlepšení životaschopnosti lesů, zachování sítí lesních cest, technologií lesního hospodářství, inovací a zpracování a využívání produktů lesního hospodářství;

40. vyzývá členské státy, aby sjednotily různé strategie a plány pro obhospodařování lesů tak, aby mohly být příslušné cíle sledovány a odpovídajícím způsobem upravovány, místo aby vytvářely administrativní mozaiky, které pak ohrožují dosažení cílů stanovených v těchto strategických dokumentech;

41. vyjadřuje politování nad tím, že v návrhu SZP na programové období 2021–2027 agrolesnictví chybí; považuje za zásadní, aby byly v příštím nařízení o SZP uznány přínosy agrolesnictví a aby se pokračovalo v propagování a podpoře vytváření, regenerace, obnovy a údržby agrolesnických systémů; vyzývá Komisi, aby podporovala zavádění opatření na podporu agrolesnictví ze strany členských států v jejich strategických plánech;

42. vítá iniciativu Komise v oblasti „uhlíkového lesního hospodářství“, jejímž cílem je odměňovat zemědělce, kteří se v rámci nové Zelené dohody zaváží k projektům zaměřeným na snižování emisí CO2 nebo na navýšení jeho ukládání s cílem přispět k cíli „nulových emisí uhlíku“ v roce 2050;

43. poukazuje na zásadní význam výzkumu a inovací na vysoké úrovni, pokud jde o zvýšení příspěvku lesů, agrolesnictví a odvětví založených na lesnictví ke zvládnutí výzev naší doby; zdůrazňuje význam programů EU pro výzkum a inovace pro období po roce 2020, uznává úlohu Stálého výboru pro zemědělský výzkum a konstatuje, že od zavedení strategie EU v oblasti lesnictví v roce 2013 došlo k velkému pokroku v oblasti výzkumu a technologií; zdůrazňuje význam podpory dalšího výzkumu, mimo jiné v oblasti lesních ekosystémů, biologické rozmanitosti, udržitelného nahrazování surovin a energie z fosilních zdrojů, ukládání uhlíku, produktů ze dřeva a postupů udržitelného obhospodařování lesů; žádá, aby se pokračovalo ve financování výzkumu půd a jejich úlohy, pokud jde o odolnost lesů vůči změně klimatu a přizpůsobení se této změně, ochranu a posilování biologické rozmanitosti, jakož i poskytování jiných ekosystémových služeb a substitučních účinků, a aby se shromažďovaly údaje o inovativních metodách ochrany a budování odolnosti lesů; se znepokojením konstatuje, že údaje o původních lesích jsou stále neúplné; zdůrazňuje, že intenzivnější výzkum a větší množství finančních prostředků by pozitivně přispěly ke zmírňování změny klimatu, k zachování lesních ekosystémů a podpoře biologické rozmanitosti, k udržitelnému hospodářskému růstu a zaměstnanosti, a to zejména ve venkovských oblastech; bere na vědomí doporučení Komise, že silná kapitalizace inovací v rámci hodnotového řetězce by pomohla podpořit konkurenceschopnost odvětví založeného na lesnictví; vítá v tomto ohledu novou ambici EIB v oblasti klimatu financovat projekty, jež mohou posílit příležitosti pro odvětví založené na lesnictví, které hraje důležitou úlohu při nahrazování materiálů a energie z fosilních zdrojů; vítá výzkum a inovace, které již byly v oblasti lesů uskutečněny, zejména v rámci programů Horizont 2020 a LIFE+; oceňuje případy, kdy výsledky přispívají k rozvoji udržitelného biohospodářství a kdy je usilováno o dosažení rovnováhy mezi různými aspekty udržitelného obhospodařování lesů a zdůrazňováním multifunkční úlohy lesů; vyzývá Komisi, aby investovala do výzkumu zaměřeného na hledání řešení problému šíření škůdců a chorob v lesích a aby jej v případě potřeby zintenzívnila;

44. vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s výrobci lesnických strojů přijala opatření, na jejichž základě se zlepší ekologické vlastnosti této techniky a spojí vysoký stupeň ochrany pracovníků s minimálním dopadem na půdu a vodu v lesích;

45. je znepokojen tím, že se celková rozloha lesů od devadesátých let minulého století celosvětově značně zmenšila; zdůrazňuje skutečnost, že celosvětové odlesňování a znehodnocování lesů představují vážný problém; zdůrazňuje, že strategie EU v oblasti lesnictví by měla mít vliv v celosvětovém politickém kontextu a měla by zahrnovat vnější cíle a opatření EU na podporu udržitelného obhospodařování lesů na celém světě, a to jak na dvoustranné úrovni, tak prostřednictvím mnohostranných procesů souvisejících s lesy, přičemž důraz by měl být kladen na opatření k zastavení celosvětového odlesňování, včetně podpory legálních a udržitelných výrobních a dodavatelských řetězců, které nepřispívají k odlesňování a které nevedou k porušování lidských práv, a k zajištění udržitelného hospodaření s lesními zdroji; poukazuje na to, že je třeba vypracovat politické iniciativy za účelem řešení problémů mimo EU se zaměřením na tropické oblasti, přičemž je třeba brát v úvahu odlišnou míru ambicí, pokud jde o politiku v oblasti životního prostředí v různých tropických zemích, a na hnací síly neudržitelných postupů v lesích mimo tohoto odvětví; zdůrazňuje, že je třeba zavést opatření pro sledovatelnost dovozu, a vybízí Komisi a členské státy, aby podporovaly spolupráci se třetími zeměmi s cílem upevnit přísnější normy udržitelnosti; zdůrazňuje, že je nutné podpořit provádění nařízení EU o dřevu a akčního plánu FLEGT (Prosazování práva, správa a obchod v oblasti lesnictví), aby bylo možné lépe zabránit vstupu nezákonně pokáceného nebo získaného dřeva na trh EU, jelikož to představuje nekalou soutěž pro evropské odvětví lesnictví; opakuje potřebu certifikačních systémů a zahrnutí zvláštních ustanovení o udržitelném obhospodařování lesů do obchodních dohod; požaduje soudržný a systematický výklad systému náležité péče v souvislosti s nařízením EU o dřevu;

46. zdůrazňuje, že pro úspěšné uvedení udržitelného obhospodařování lesů do praxe má velký význam vzdělávání a kvalifikovaná, odborně dobře připravená pracovní síla; vyzývá Komisi a členské státy, aby i nadále prováděly opatření a využívaly stávající evropské nástroje, jako jsou Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV), Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond (ESF) a evropské vzdělávací programy (ET 2020), k podpoře generační obměny a ke kompenzaci nedostatku kvalifikovaných pracovníků v tomto odvětví;

47. žádá, aby byl dovoz nelegálně získaného dřeva zohledněn v obchodních dohodách a aby byly v případě jejich porušení uloženy sankce;

48. vyzývá členské státy a dřevozpracující průmysl, aby významným způsobem přispěly k zajištění toho, aby bylo zalesněno tolik ploch, kolik je odlesněno;

49. zdůrazňuje, že je třeba dále rozvíjet celounijní systém informací o lesích v Evropě (FISE) při zohlednění stávajících systémů, a to v rámci společné odpovědnosti všech příslušných generálních ředitelství Komise zabývajících se různými tématy, která pokrývá FISE; je přesvědčen, že koordinace tohoto nástroje by měla probíhat v rámci strategie EU v oblasti lesnictví; zdůrazňuje, že je důležité poskytovat srovnatelné, vědecky podložené a vyvážené informace o evropských lesních zdrojích v reálném čase a zároveň v případě potřeby sledovat, zda jsou lesy a přírodní rezervace dobře obhospodařovány a chráněny, a zaměřit se na předvídání dopadu přírodních narušení a jejich důsledků se sociálně-ekonomickými ukazateli pro rozvoj jakékoli politiky EU týkající se lesnictví; konstatuje, že národní soupisy lesů představují komplexní monitorovací nástroj pro posuzování stavu lesů a že tyto soupisy uplatňují regionální hlediska; vyzývá EU, aby vytvořila monitorovací síť pro evropské lesy, která by shromažďovala informace na místní úrovni a byla by propojená s programy Copernicus pro pozorování Země;

50. vítá trend digitalizace v tomto odvětví a vyzývá Komisi, aby zvážila zavedení celoevropského mechanismu pro digitální sledovatelnost dřeva za účelem shromažďování údajů, zajištění důsledné transparentnosti a rovných podmínek, omezení nekonkurenceschopného chování a úmyslného protiprávního jednání v obchodování se dřevem, a to jak v EU, tak mimo ni; mimoto se domnívá, že takový ověřovací systém by zlepšil dodržování předpisů, omezoval by a potíral finanční podvody a zároveň by bránil v kartelových praktikách a odbourával logistické operace a přesuny související s nezákonnou těžbou dřeva; dále podporuje výměnu osvědčených postupů s členskými státy, které již takové reformy zavedly na vnitrostátní úrovni;

51. zdůrazňuje, že členské státy mají pravomoc a ústřední úlohu při vypracovávání a provádění strategie EU v oblasti lesnictví pro období po roce 2020; vyzývá Stálý lesnický výbor Komise, aby členské státy v tomto úkolu podporoval; zdůrazňuje význam výměny informací a souběžného zapojení příslušných zúčastněných stran, jako jsou vlastníci a správci lesů, do skupiny pro občanský dialog o lesním hospodářství a korku, a význam zachování jejích pravidelných setkání a posilování koordinace a součinnosti se Stálým lesnickým výborem; naléhavě vyzývá Komisi, aby alespoň jednou ročně zapojila Parlament do provádění strategie EU v oblasti lesnictví; požaduje posílení úlohy Stálého lesnického výboru s cílem zajistit koordinaci příslušných zúčastněných stran a politik na úrovni EU; dále zdůrazňuje, že místní a regionální orgány hrají klíčovou úlohu při posilování udržitelného využívání lesů a zejména hospodářství venkova; zdůrazňuje význam posílené spolupráce mezi členskými státy v zájmu zvýšení přínosů nové strategie EU v oblasti lesnictví; vyzývá dále Komisi a její generální ředitelství s pravomocemi souvisejícími s lesnictvím, aby strategickým způsobem pracovaly na zajištění soudržnosti veškeré činnosti týkající se lesnictví a posilovaly udržitelné obhospodařování lesů;

52. naléhavě vyzývá členské státy, aby prioritně udržovaly vysokou kvalitu odborné přípravy v oblasti ekologického stavebnictví a dřevařství a aby vynaložily potřebné veřejné prostředky a uskutečnily investice v této oblasti s cílem předvídat budoucí potřeby dřevozpracujícího průmyslu EU;

53. připomíná závazek Komise týkající se nulové tolerance vůči porušování předpisů; připomíná, že v řadě řízení o nesplnění povinnosti, která jsou současné době vedena proti členským státům, se jedná o nenahraditelnou hodnotu evropských lesních ekosystémů, a naléhavě vyzývá Komisi, aby v těchto případech jednala rychle;

54. naléhavě vyzývá Komisi, aby v koordinaci s inspektoráty práce členských států prověřila, zda strojní zařízení prodávaná na trhu a používaná v dřevozpracujícím průmyslu splňují požadavky směrnice 2006/42/ES o strojních zařízeních a zda jsou vybavena systémem pro zachycování a odsávání pilin;

55. je přesvědčen, že by strategie EU v oblasti lesnictví měla prosazovat a podporovat sdílení osvědčených postupů, pokud jde o provádění udržitelného obhospodařování lesů, odborné vzdělávání pracovníků a správců lesů, výsledky v odvětví lesnictví a lepší spolupráci mezi členskými státy v souvislosti s přeshraničními opatřeními a sdílením informací, a to s cílem zajistit růst zdravých evropských lesů; zdůrazňuje dále potřebu lepší komunikace o významu udržitelného obhospodařování lesních oblastí spolu s možností rozšiřování, provádění a koordinování informačních kampaní o multifunkčním charakteru lesů a mnohých hospodářských, sociálních a environmentálních přínosech, které poskytuje obhospodařování lesů na všech příslušných úrovních EU, s cílem informovat všechny občany o bohatství tohoto dědictví a potřebě spravovat, uchovávat a udržitelně využívat naše zdroje, aby se předešlo jakýmkoli konfliktům ve společnosti;

56. vybízí členské státy, aby naléhaly na své příslušné zúčastněné strany v oblasti lesnictví, aby oslovily širší segment obyvatelstva prostřednictvím vzdělávacích nástrojů a programů pro studenty i pro lidi jiných věkových skupin, se zdůrazněním významu lesů pro lidské aktivity i pro zachování biologické rozmanitosti a různých ekosystémů;

57. konstatuje, že digitalizace a udržitelné technologie hrají klíčovou úlohu při vytváření přidané hodnoty v dalším rozvoji odvětví založeného na lesnictví; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly předávání znalostí a technologií a sdílení osvědčených postupů, například v oblasti udržitelného a aktivního obhospodařování lesů;

58. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.


 

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Lesy, lesnictví a veškerá odvětví založená na lesnictví se významným způsobem podílejí na hledání udržitelných řešení mnohých problémů dnešní doby. Lesy a ostatní zalesněná plocha pokrývají přinejmenším 43 % rozlohy EU a odvětví lesnictví zaměstnává přímo alespoň 500 000 a nepřímo 2,6 milionu evropských občanů. 60 % lesů Unie je navíc v soukromém vlastnictví. Evropské lesy jsou velmi rozmanité, co se týká rozlohy, struktury, biologické rozmanitosti a přístupů k jejich obhospodařování.

Od předchozí strategie EU v oblasti lesnictví, přijaté v roce 2013, se globální politické prostředí zásadním způsobem změnilo a tyto změny značně ovlivňují jednotlivé politiky EU. Závazky EU přijaté na unijní i mezinárodní úrovni, jako např. společnost s nulovými emisemi, Zelená dohoda pro Evropu, cíle udržitelného rozvoje OSN, Kjótský protokol a Pařížská dohoda, nebude možné bez klimatických přínosů lesů a odvětví založených na lesnictví a dalších ekosystémových služeb, které lesy poskytují, splnit.

Kromě toho si musíme uvědomit, že politika v oblasti lesnictví je především odpovědností členských států. Ve SFEU se na konkrétní ustanovení týkající se politiky EU v oblasti lesnictví neodkazuje. Unie však svými politikami již dlouhou dobu přispívá k udržitelnému obhospodařování lesů a pomáhá členským státům přijímat v této oblasti rozhodnutí. Rostoucí počet vnitrostátních a unijních politik přímo a nepřímo ovlivňuje lesy jejich správu v EU. V důsledku toho je politické prostředí EU pro lesy a jejich obhospodařování složité a roztříštěné. Je třeba ho sjednotit a lépe koordinovat, aby přinášelo výhody všem pilířům udržitelnosti.

Proto potřebujeme silnou, ucelenou a nezávislou strategii EU v oblasti lesnictví na období po roce 2020. Ta by měla zavést komplexní přístup k udržitelnému obhospodařování lesů, který bude vyváženým způsobem stavět na hospodářské, sociální a environmentální udržitelnosti a zajistí kontinuitu multifunkční úlohy lesů. Strategie EU v oblasti lesnictví by měla být nedílnou a nezávislou součástí nadcházející Zelené dohody pro Evropu a neměla by být podřízena žádné další odvětvové strategii.

Součástí nové strategie by měly být nástroje na podporu její úlohy coby účinného nástroje koordinace jednotlivých politik EU v oblasti lesnictví a jejich provádění způsobem, který zohlední celý hodnotový řetězec založený na lesnictví. Měla by vést k soudržnosti a součinnosti s dalšími odvětvími, které lesnictví ovlivňují. Strategie EU v oblasti lesnictví by rovněž měla být mostem mezi odvětvovými politikami EU v oblasti lesnictví a politikami, které v tomto směru uplatňují členské státy, a měla by zajistit zapojení odborníků z odvětví lesnictví do tvorby politik již od raných fází, což zajistí soudržnost a jednotnost politik uplatňovaných v této oblasti. EU by navíc měla aktivně ovlivňovat globální politické prostředí tím, že bude přijímat opatření k zastavení celosvětového odlesňování a na podporu opětovného zalesňování a zalesňování, ale i udržitelného řízení lesních zdrojů.

Lesy, odvětví založená na lesnictví a biohospodářství hrají důležitou úlohu při plnění cílů Zelené dohody pro Evropu, a tedy i cílů EU v oblasti klimatu, energetiky a životního prostředí. Tyto cíle nebude nikdy možné splnit bez multifunkčních, zdravých lesů a jejich udržitelného obhospodařování a životaschopného průmyslu. Je třeba zabránit odchodu obyvatel z venkova a motivovat průmyslové subjekty k tomu, aby investovaly v Evropě, a vytvářet obchodní ekosystémy, které udržitelným způsobem využívají dostupné místní zdroje a nabízejí pracovní příležitosti místním obyvatelům. Strategie EU v oblasti lesnictví by v tomto ohledu měla rovněž zásadním způsobem přispívat k zajištění dostupnosti surovin pro průmysl.

Snížení závislosti na fosilních surovinách a energii by vedlo ke zvýšení příležitostí, zejména ve venkovských oblastech. Lesy by neměly být považovány pouze za místa, která zachycují uhlík a která tak snižují příspěvek ostatních odvětví k omezování emisí. Je třeba poukázat na význam přechodu od společnosti založené na fosilních palivech.

Jednou z důležitých služeb, které lesy a odvětví lesnictví musí nabízet, je zmírňování změn klimatu. Přizpůsobování se změně klimatu je navíc čím dál důležitější pro to, aby se zajistila vhodná opatření pro předcházení přírodním škodlivým činitelům. Je třeba bojovat proti epidemiím kůrovců, suchům a lesním požárům a těmto jevům předcházet.

Environmentální, ekonomická a sociální hlediska lesů a jejich obhospodařování je třeba podporovat vyváženým způsobem. Zároveň je nutné posilovat obecné zásadní přínosy lesů a hodnotového řetězce založeného na lesnictví pro klima, k nimž patří pohlcování uhlíku, ukládání uhlíku v produktech ze dřeva a nahrazování fosilních surovin a energie. V této oblasti je třeba posílit úsilí v oblasti výzkumu.

Lesy a odvětví založená na lesnictví výrazným způsobem přispívají k rozvoji místního oběhového biohospodářství v EU. V roce 2010 představovalo biohospodářství trh, jehož hodnota se odhadovala na více než 2 biliony EUR a jenž poskytoval 20 milionů pracovních míst, což představovalo 9 % celkové zaměstnanosti v Unii. Uplatňování oběhového biohospodářství je třeba podporovat silnými politikami v oblasti výzkumu a inovací. Každé euro investované do biohospodářského výzkumu a inovací v rámci programu Horizont 2020 vygeneruje přibližně 10 EUR přidané hodnoty.

Je třeba zdůraznit, že odolné a zdravé lesní ekosystémy, včetně živočichů a rostlin, jsou důležité pro zachování a posílení nejrůznějších ekosystémových služeb, které lesy poskytují, jako je biologická rozmanitost, čistý vzduch, voda, zdravá půda, dřevo a nedřevní suroviny.

Lokality sítě Natura 2000 poskytují společnosti celou řadu ekosystémových služeb, včetně surovin. Správa těchto oblastí nicméně vyžaduje dostatečné množství finančních zdrojů.

Zalesňování a opětovné zalesňování jsou navíc vhodnými nástroji k posílení lesního porostu v EU, zejména na opuštěné půdě, v blízkosti městských a příměstských oblastí, ale i v horských oblastech. Je třeba zdůraznit, že lesy mají také ochrannou funkci a jejich aktivní a udržitelné obhospodařování přispívá ke zlepšení zdraví a posílení odolnosti ekosystémů a pomáhá přizpůsobit druhové složení regionálním a klimatickým podmínkám.

Je třeba poukázat na klíčový význam společné zemědělské politiky (SZP), z níž jsou financována opatření v oblasti lesnictví a rámcové programy pro výzkum, pro živobytí a rozvoj biohospodářství ve venkovských oblastech. Klíčovými aktéry ve venkovských oblastech jsou zemědělci a vlastníci lesů. Lesnictví, agrolesnictví a odvětví založená na lesnictví sehrály navíc mimořádně důležitou úlohu v programu rozvoje venkova, který byl součástí SZP na období let 2014–2020. Uznány musí být i ve SZP na období 2021–2027 a při uplatňování Zelené dohody pro Evropu.

Řádně financovaný kvalitní výzkum, inovace, sběr informací, údržba a rozvoj databází, osvědčené postupy a sdílení znalostí mají mimořádný význam pro budoucnost multifunkčních lesů v EU a pro celý hodnotový řetězec založený na lesnictví, vzhledem k tomu, že jsou na ně kladeny stále vyšší nároky a je třeba využít nejrůznějších příležitostí a postavit se výzvám, kterým společnost čelí.

Lesy mají nicméně i rekreační hodnotu a lze v nich provozovat nejrůznější aktivity, například sbírat nedřevité produkty, jako jsou houby a lesní ovoce. Je třeba poukázat i na to, že intenzivnějším odstraňováním biomasy lze předcházet lesním požárům a pastvou zlepšovat biologickou rozmanitost, ačkoli je třeba si uvědomit, že pastva volně žijícími živočichy by mohla mít negativní dopad na přežití semenáčků.

Evropská společnost se od lesů a lesnictví čím dál více odděluje, a proto je třeba poukazovat na význam jejich udržitelného obhospodařování. Díky udržitelnému obhospodařování mohou lesy přinášet lidem celou řadu výhod. Proto je třeba informovat veřejnost o hospodářské, sociální a environmentální, ale i kulturní a historické úloze lesů a jejich obhospodařování jako součásti našeho přírodního dědictví.

Prostřednictvím Stálého lesnického výboru by Komise měla členským státům umožnit, aby se významným způsobem podílely na přípravě a uplatňování strategie EU v oblasti lesnictví pro období po roce 2020. Současně by měla zapojit všechny příslušné zúčastněné strany prostřednictvím občanského dialogu o lesním hospodářství a zpracování korku. Do uplatňování strategie EU v oblasti lesnictví by Komise měla rovněž zapojit Parlament.

Závěrem je třeba podotknout, že potřebujeme ambiciózní a silnou strategii EU v oblasti lesnictví na období po roce 2020, abychom zajistili koordinovaný a celostní přístup k lesům, odvětvím založeným na lesnictví a nejrůznějším službám, které poskytují. Díky průkopnickým digitálním řešením a udržitelným technologiím mohou lesy a odvětví založená na lesnictví přispívat k ochraně klimatu a životního prostředí a přinášet výhody lidem a oběhovému biohospodářství. Potřebujeme dlouhodobé investice do udržitelného obhospodařování lesů s cílem zajistit, aby tyto lesy byly nadále nejen hospodářsky životaschopné, ale aby významně přispívaly k dosahování celé řady cílů, které si EU předsevzala, včetně Zelené dohody pro Evropu a přechodu na oběhové biohospodářství. V rámci strategie EU v oblasti lesnictví je třeba přilákat investice do evropských lesů a usnadnit propojení s dalšími odvětvími. Kromě toho je třeba poukázat na zásadní úlohu a potenciál materiálů na bázi dřeva v odvětvích, jako je stavebnictví, textilní výroba, chemický průmysl a výroba obalů, při nahrazování alternativních materiálů založených na fosilních surovinách. V neposlední řadě potřebujeme, aby rozhodování o politikách týkajících se lesů bylo založeno na důkazech.


 

 

STANOVISKO VÝBORU PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A BEZPEČNOST POTRAVIN (23.6.2020)

<CommissionInt>pro Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova</CommissionInt>


<Titre>k Evropské strategii v oblasti lesnictví – dalšímu postupu</Titre>

<DocRef>(2019/2157(INI))</DocRef>

Zpravodajka: <Depute>Jessica Polfjärd</Depute>

 

 

NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

 s ohledem na zprávu o posílení opatření EU na ochranu a obnovu světových lesů, která je právě projednávána ve Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin;

A. vzhledem k tomu, že lesy a jiné zalesněné plochy v EU se v letech 1990 až 2015 výrazně rozrostly v důsledku cílených programů a přirozeného růstu a že nyní pokrývají 43 % území EU, což odpovídá 182 milionům hektarů a celosvětově představuje 5 % lesního porostu; vzhledem k tomu, že lesy představují polovinu sítě Natura 2000; vzhledem k tomu, že některé členské státy, které mají více než polovinu svých území zalesněnou, jsou na lesnictví závislé; vzhledem k tomu, že 60 % lesů EU má soukromé vlastníky, přičemž většina z nich jsou drobní vlastníci, kterým patří méně než 3 hektary lesa; vzhledem k tomu, že lesy se podílejí významnou měrou na suchozemské biologické rozmanitosti Evropy;

B. vzhledem k tomu, že EU se zavázala splnit cíle z Aiči stanovené v Úmluvě o biologické rozmanitosti, jako je cíl č. 7, aby byly oblasti, ve kterých probíhá zemědělská, akvakulturní nebo lesnická činnost, obhospodařovány udržitelně v zájmu ochrany biologické rozmanitosti, avšak EU není připravena tyto cíle splnit;

C. vzhledem k tomu, že lesy jsou oběhové ekosystémy založené na úplné recyklaci hmoty a živin v nich obsažených a že veškeré formy aktivního obhospodařování lesů jsou postaveny na využívání zdrojů z tohoto ekosystému, což má nevyhnutelný a negativní vliv na jeho fungování, strukturu a biologickou rozmanitost;

D. vzhledem k tomu, že mnoho záležitostí spojených s lesy a lesnictvím je regulováno právními předpisy EU, např. ve směrnici o ptácích a přírodních stanovištích, v rámci společné zemědělské politiky, v nařízení o využívání půdy, změně ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF), ve směrnici o obnovitelných zdrojích energie a v nařízení o dřevu;

E. vzhledem k tomu, že podle zprávy Evropské agentury pro životní prostředí nazvané „Evropské životní prostředí – stav a výhled 2020“ svědčí dlouhodobé trendy v ptačích populacích, včetně běžných lesních ptáků, o tom, že v Evropě dochází k významnému ubývání biologické rozmanitosti, přičemž jedním z hlavních důvodů je intenzivní obhospodařování lesů[10]; vzhledem k tomu, že z této zprávy rovněž vyplývá, že Evropa se potýká s environmentálními výzvami nebývalého rozsahu a naléhavosti a že je třeba v příštích 10 letech přijmout okamžitá opatření s cílem řešit znepokojivý úbytek biologické rozmanitosti, rostoucí dopady změny klimatu a nadměrnou spotřebu přírodních zdrojů;

F. vzhledem k tomu, že velké stromy a nedotčené starší lesy poskytují základní přírodní stanoviště, které chybí v mladších obhospodařovaných lesích, a jsou důležitými zásobárnami uhlíku, které – budou-li tyto lesy vykáceny – nebude možné nahradit po dobu nejméně 100–150 let; vzhledem k tomu, že i staré lesy odnímají uhlík z atmosféry a ukládají ho, a to i do lesní půdy; vzhledem k tomu, že v EU téměř zmizely primární lesy;

G. vzhledem k tomu, že ve zprávě Komise z roku 2018 o pokroku při provádění stávající strategie EU v oblasti lesnictví se konstatuje, že i přes dosud podniknuté kroky zůstává provádění politiky EU v oblasti biologické rozmanitosti velkou výzvou a že „ze zpráv o ochraně lesních stanovišť a druhů vyplývá, že dosud nedošlo k žádnému pokroku“; vzhledem k tomu, že členské státy informovaly o tom, že v období let 2007–2012 se pouze 26 % lesních druhů a 15 % lesních přírodních stanovišť evropského zájmu uvedených ve směrnici o přírodních stanovištích nacházelo v „příznivém stavu z hlediska ochrany“; vzhledem k tomu, že kvalita lesů v EU dlouhodobě klesá; vzhledem k tomu, že nezákonná těžba dřeva zůstává v některých členských státech stále nevyřešena;

H. vzhledem k tomu, že podle článku 4 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) je životní prostředí sdílenou pravomocí Unie a jejích členských států; vzhledem k tomu, že podle článku 191 SFEU je politika Unie v oblasti životního prostředí mimo jiné zaměřena na vysokou úroveň ochrany; vzhledem k tomu, že Soudní dvůr rozhodl, že lesy jsou součástí přírodního dědictví EU, a tudíž se na ně vztahuje článek 191[11];

I. vzhledem k tomu, že Parlament dne 28. listopadu 2019 vyhlásil klimatickou a environmentální nouzi;

J. vzhledem k tomu, že lesy jsou nedílnou součástí udržitelného rozvoje; vzhledem k tomu, že máme-li přispět k omezení úbytku biologické rozmanitosti a řešení klimatických krizí, je nezbytné lesy chránit, obnovovat a obhospodařovat takovým způsobem, abychom maximalizovali jejich kapacitu z hlediska ukládání uhlíku a ochrany biologické rozmanitosti; vzhledem k tomu, že nedotčené ekosystémy mají větší schopnost vypořádat se s environmentálními stresovými faktory, včetně změn klimatu, než ekosystémy narušené, protože mají přirozené vlastnosti, které jim umožňují maximalizovat svou schopnost adaptace; vzhledem k tomu, že velké stromy a neporušené, starší lesy poskytují na rozdíl od mladších a obhospodařovaných lesů nezbytná přírodní stanoviště a představují větší úložiště oxidu uhličitého (CO2); vzhledem k tomu, že propojená lesní stanoviště a lesní koridory jsou zásadní pro zabezpečení přežití ohrožené flóry a fauny;

K. vzhledem k tomu, že lesy a lesní oblasti mají mnoho funkcí, neboť se jedná o oběhové ekosystémy založené na plné recyklaci látek a živin, jež mají stěžejní význam pro regulaci koloběhu vody, a to i pokud jde o zadržování vody k prevenci záplav, pro pohlcování CO2, ukládání uhlíku, biologickou rozmanitost a pro možnosti rekreace a pobytu v přírodě, a zároveň přispívají k hospodářskému růstu a zaměstnanosti ve venkovských i městských oblastech, kde je odvětví lesnictví EU důležitým pilířem zajišťujícím práci více než 3 milionům lidí; vzhledem k tomu, že tato pracovní místa jsou v dlouhodobém horizontu závislá na odolných lesních ekosystémech;

L. vzhledem k tomu, že EU se zavázala plnit cíle udržitelného rozvoje OSN, včetně cíle č. 15, chránit, obnovovat a podporovat udržitelné využívání suchozemských ekosystémů, udržitelně obhospodařovat lesy, bojovat proti desertifikaci a zastavit a zvrátit znehodnocování půdy a zastavit úbytek biologické rozmanitosti;

M. vzhledem k tomu, že lesy fakticky přispívají k rovnováze daného území, hospodářskému růstu a zaměstnanosti ve venkovských i městských oblastech a pomáhají udržovat konkurenceschopnost lesnictví; vzhledem k tomu, že pro zajištění soudržnosti politik týkajících se lesů je třeba vyvážený přístup ke všem funkcím lesa; vzhledem k tomu, že je důležité upozornit na nepřetržité úsilí, které vyvíjejí vlastníci a správci lesů, aby zajistili udržitelný rozvoj lesů, a na význam rozvoje jejich potenciálu za účelem dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu a rozvoje biohospodářství se zárukou zachování biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb; vzhledem k tomu, že vlastníci a správci lesů v EU jsou tradičními a zkušenými obhospodařovateli multifunkčních lesů; vzhledem k tomu, že za současné problematické situace je ovšem nutná i dobrá znalost ekologie lesa, a to i pokud jde o boj proti přírodním škodlivým činitelům;

N. vzhledem k tomu, že na celém světě roste poptávka po autentické divoké přírodě a že se podstatně zvýšila veřejná podpora přísné ochrany lesních ekosystémů;

O. vzhledem k tomu, že genetická různorodost v lesích je zásadní pro přizpůsobení se měnícím se environmentálním podmínkám, jako je změna klimatu, a pro obnovení biologické rozmanitosti;

P. vzhledem k tomu, že Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) ve své zvláštní zprávě o využívání půdy uvádí, že komerční lesnictví přispívá ke zvýšení čistých emisí skleníkových plynů, k úbytku přírodních ekosystémů a poklesu biologické rozmanitosti;

Q. vzhledem k tomu, že evropské lesy jsou nesmírně cenné z hlediska zmírňování změny klimatu, neboť lesní ekosystémy pohlcují a zadržují přibližně 10 % evropských emisí skleníkových plynů, a tuto jejich kapacitu lze ještě zvýšit; vzhledem k tomu, že lesy rovněž zajišťují obnovitelné suroviny, které jsou šetrné ke klimatu a jsou náhradou energeticky náročných materiálů a fosilních paliv; vzhledem k tomu, že v nové strategii v oblasti lesnictví  by měla být uznána a uplatněna  zásada „kaskádového využívání“ jako pozitivní způsob zvýšení účinnosti využívání zdrojů; vzhledem k tomu, že lesy ukládají a pohlcují přibližně 2,5krát více CO2 v půdě než ve stromové biomase; vzhledem k tomu, že v lesích narušených požáry a těžbou dřeva došlo k úbytku půdy až o 26,6 %; vzhledem k tomu, že je tudíž třeba zdůraznit význam komplexních lesních ekosystémů a vzrostlých lesů;

R. vzhledem k metodě anglicky zvané „proforestation“, která umožňuje lesům růst tak, aby dosáhly své maximální ekologické kapacity, co se týče ukládání uhlíku, a plného potenciálu z hlediska biologické rozmanitosti;

S. vzhledem k tomu, že je naprosto klíčové, aby část lesních ploch byla ponechána bez jakéhokoli aktivního zásahu člověka, má-li se zachovat celý rozsah biologické rozmanitosti a funkčnosti lesů a respektovat nutnost zmírnit změnu klimatu a přizpůsobit se jí, a to i s ohledem na nařízení LULUCF, v němž se konstatuje, že zásobník uhlíku v mrtvé dřevní hmotě v lese je srovnatelný s výrobky z vytěženého dřeva s dlouhou životností, neboť tento uhlík nepodléhá okamžité oxidaci a poskytuje nezbytná mikrostanoviště, na nichž je závislá řada druhů, včetně chráněných druhů; vzhledem k tomu, že se objevují nové možnosti, jak se přizpůsobit změně klimatu a jak ji zmírňovat, mimo jiné metodou zvanou „proforestation“[12] a formou lesnictví blízkého přírodě;

T. vzhledem k tomu, že podle zprávy platformy IPBES o globálním posouzení biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb z roku 2019 se stav přírody v celosvětovém měřítku zhoršuje rychlostí, která nemá v dějinách lidstva obdoby, a jednomu milionu živočišných a rostlinných druhů hrozí vyhynutí;

U. vzhledem k tomu, že společná zemědělská politika (SZP) je hlavním zdrojem finančních prostředků EU pro lesnictví;

V. vzhledem k tomu, že plantáže jsou často monokulturami s nižší biologickou rozmanitostí než přírodní a polopřírodní lesy a bývají méně odolné vůči změně klimatu, což vede k větším ztrátám uhlíku z důvodu přírodních škodlivých činitelů;

W. vzhledem k tomu, že různé druhy těžby mají různé dopady na schopnost lesů ukládat oxid uhličitý, na kvalitu půdy a stav ochrany; vzhledem k tomu, že nejškodlivější metodou je holoseč prováděná na velkých plochách, protože se při ní odstraňuje velká část organické hmoty a kořenů z půdy, způsobuje uvolňování uhlíku uloženého v půdě (kterého je přibližně 2,5krát více než objem uhlíku uloženého ve stromové biomase) a výrazně poškozuje komplexní strukturu lesa a jeho závislých ekosystémů;

X. vzhledem k tomu, že dotace na bioenergii vedou ke zhoršení poměru mezi objemem dřeva používaného jako materiál a k výrobě energie a zároveň k umělému zvyšování nabídky biomasy[13], čímž se snižuje schopnost lesů zachycovat uhlík;

Y. vzhledem k tomu, že dotace na různé obnovitelné zdroje energie pomáhají toto odvětví nastartovat; vzhledem k tomu, že odvětví solární a větrné energie a příslušné technologie se mohou po počátečním zavedení udržovat bez dotací; vzhledem k tomu, že to neplatí pro odvětví bioenergie, které funguje jen díky dotacím;

Z. vzhledem k tomu, že dostupné údaje o lesích na úrovni EU jsou neúplné a mají různou kvalitu, což omezuje schopnost EU a členských států koordinovat obhospodařování a ochranu lesů;

AA. vzhledem k tomu, že neomezené odlesňování je jedním z faktorů, které vytvořily ideální podmínky pro přenos nemocí z volně žijících druhů na člověka[14];

AB. vzhledem k tomu, že je odpovědností EU zajistit, aby naše spotřební návyky a zboží dovážené ze třetích zemí nepřispívaly k odlesňování a znehodnocování lesů ani k přeměně nebo znehodnocování jiných přírodních ekosystémů v jiných částech světa;

1. vítá rozhodnutí Komise zavést novou strategii v oblasti lesnictví; zdůrazňuje, že by tato strategie měla dodržovat zásadu subsidiarity; zdůrazňuje, že by tato strategie měla uznávat pravomoci EU v oblasti ochrany životního prostředí, včetně lesů; připomíná, že podle článku 191 SFEU musí politika EU v oblasti životního prostředí přispívat k plnění cílů, jako jsou mimo jiné zachování, ochrana a zlepšování kvality životního prostředí a uvážlivé a racionální využívání přírodních zdrojů; připomíná, že lesů a lesnictví se týká několik právních předpisů EU; upozorňuje v tomto ohledu na nezbytnost toho, aby tato strategie byla ucelená a soudržná a posilovala multifunkční úlohu lesů a odvětví založených na lesnictví v EU a aby podporovala co největší společenský, hospodářský a ekologický přínos lesů a respektovala přitom v plné míře klimatické a environmentální cíle EU; zdůrazňuje, že v nové strategii EU v oblasti lesnictví je třeba stanovit jasné priority, přičemž hlavními a vzájemně propojenými cíli by měla být ochrana klimatu a biologické rozmanitosti; zdůrazňuje, že je naléhavě třeba preventivně zasahovat proti přírodním škodlivým činitelům a mít je pod kontrolou; zdůrazňuje, že strategie v oblasti lesnictví by měla být v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a měla by být sladěna se strategií v oblasti biologické rozmanitosti na období do roku 2030;

2. bere na vědomí, že podle Evropské agentury pro životní prostředí přispívají městské lesy k boji proti změně klimatu a jejím dopadům na zdraví měrou, která není v žádném případě zanedbatelná, a upozorňuje, že pro obyvatele větších i menších měst plní obzvláště důležitou funkci místa odpočinku a přirozeného prostředí; zdůrazňuje, že kromě lesů ve venkovských oblastech by měly být hodnoceny i městské lesy a vzájemné působení lesů a stromů na jedné straně a městských a příměstských oblastí na straně druhé a také pochopení jejich funkce pro tyto komunity, zejména s ohledem na přetrvávající sucha;

3. upozorňuje na nezbytnost toho, aby tato strategie byla ucelená a soudržná a posilovala multifunkční úlohu a udržitelnost lesů a odvětví založených na lesnictví v EU a aby podporovala dalekosáhlý ekologický, společenský, hospodářský a kulturní přínos lesů; v této souvislosti zdůrazňuje, že je naléhavě a prioritně třeba předcházet problémům přírodního rázu a stávajícím tlakům na lesy a tyto problémy a tlaky řešit a také bojovat proti odlesňování;

4. zdůrazňuje, že nová strategie v oblasti lesnictví by měla v EU sloužit jako ústřední politický nástroj k účinné koordinaci politik a iniciativ souvisejících s lesnictvím v rámci Zelené dohody pro Evropu; vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily zavedení cílů týkajících se lesního porostu s cílem udržitelně zvýšit současnou úroveň a přijmout cíle pro rok 2030 ve vztahu k chráněným oblastem, včetně lesů, a cíle týkající se obnovy v souladu se strategií EU v oblasti biologické rozmanitosti a s požadavky Parlamentu[15] na zastavení odlesňování a zlepšení kvality stávajících lesů a zalesněných ploch; domnívá se, že strategie v oblasti lesnictví by měla zahrnovat vhodné nástroje pro dosažení těchto cílů;

5. zdůrazňuje, že lesy pokrývají téměř polovinu rozlohy sítě Natura 2000 (tj. 37,5 milionu hektarů) a že v těchto lokalitách se nachází 23 % všech evropských lesů, přičemž lesy pro ně mají naprosto zásadní význam[16]; v této souvislosti zdůrazňuje, že je naléhavě nutné dostát závazku Komise a přijmout přístup nulové tolerance, pokud jde o nedodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí, a zejména prioritně řešit účinné prosazování právních předpisů EU v oblasti ochrany přírody, a to i pokud jde o vhodné plány řízení lokalit sítě Natura 2000, a posoudit, zda byly poskytnuty dostatečné finanční prostředky na ochranu lesů v lokalitách sítě Natura 2000, a to i prostřednictvím řízení o nesplnění povinnosti; poukazuje v této souvislosti na to, že při provádění programu Natura 2000 v lesích existuje pět hlavních výzev:

1) rovnováha mezi zachováním biologické rozmanitosti a těžbou dřeva,

2) integrace ochrany a požadavků místních zúčastněných stran,

3) změna klimatu,

4) nedostatek finančních prostředků a

5) konflikt s jinými odvětvovými politikami;

 

 v této souvislosti vyzývá Komisi a členské státy, aby:

1) zlepšily komunikaci a transparentnost,

2) při vypracovávání strategií řízení a při reakci na změnu klimatu více těžily z vědeckých prací, které se ochranou zabývají,

3) více zapojily širokou veřejnost do vytváření a provádění politiky,

4) předložily účinnou strategii financování,

5) vypracovaly integrovanou evropskou politiku využívání a ochrany půdy a

6) zlepšily povědomí o realizaci sítě Natura 2000 v lesích a o dopadech sítě Natura 2000 na biologickou rozmanitost, obhospodařování lesů a další využití půdy v celé EU;

6. konstatuje, že ochrana a udržitelné obhospodařování našich lesů zásadním způsobem přispívají k celkové kvalitě našeho života a neměly by podléhat legislativě o hospodářské soutěži; připomíná, že lesy jsou místem provozování činností veřejného zájmu z hlediska volného času, zdraví i vzdělávání;

7. poznamenává, že s ohledem na multifunkční úlohu lesů je třeba podporovat všechny jeho funkce: ochrannou funkci lesů jako stanoviště pro bezpočet živočišných a rostlinných druhů, užitkovou funkci lesů jako zdroje dřeva a jiných produktů a ochrannou funkci lesů pro flóru a faunu; zdůrazňuje, že ekologickou, hospodářskou a sociální funkci lesů je nutné posuzovat společně;

8. zastává názor, že je nanejvýš důležité, aby byl přístup k podpoře lesů v EU zjednodušen a aby byla snížena byrokracie, a to s ohledem na obtíže, kterým čelí malí a střední majitelé půdy, a dokonce i některé veřejnoprávní subjekty;

9. poukazuje na to, že existují odlišné názory na absorpční kapacity CO2 různých druhů lesů a že podle výzkumů pohltí více CO2 lesy odolné, zdravé a biologicky rozmanité než lesy, v nichž probíhá intenzivní těžba; naléhavě proto žádá, aby nová strategie v oblasti lesnictví prosazovala udržitelné obhospodařování lesů; zdůrazňuje, že EU a její členské státy se zavázaly uplatňovat definici a zásady udržitelného lesního hospodářství[17]; konstatuje však, že Komise připravuje unijní definici udržitelného lesního hospodářství, která by měla vycházet z nejvyšších standardů udržitelnosti a jejímiž ústředními prvky by měla být ochrana biologické rozmanitosti a cenných schopností lesa pohlcovat uhlík; zdůrazňuje celkové klimatické přínosy lesů a hodnotového řetězce založeného na lesích, zejména podporu sekvestrace CO2, ukládání uhlíku a udržitelné nahrazování fosilních surovin a energie z fosilních zdrojů; uznává, že udržitelné obhospodařování lesů musí zajišťovat ochranu biologické rozmanitosti evropských lesů; poznamenává, že ochrana lesů a lesnická produkce nemusí nutně sledovat protichůdné zájmy, ale mohou být v některých případech navzájem slučitelné a mít pozitivní přínos k ochraně klimatu;

10. zdůrazňuje, že za určitých okolností dochází ke kompromisům mezi ochranou klimatu a ochranou biologické rozmanitosti v odvětví biohospodářství a zejména v lesnictví, jež hraje ústřední úlohu v přechodu na klimaticky neutrální hospodářství; vyjadřuje znepokojení nad tím, že se v nedávných politických diskusích o těchto kompromisech dostatečně nehovořilo; vyzývá všechny zúčastněné strany, aby rozvíjely soudržný přístup, který by spojil ochranu biologické rozmanitosti s ochranou klimatu v prosperujícím odvětví lesnictví a biohospodářství;

11. konstatuje, že bez ohledu na malé množství dobře zachovalých lesů, z nichž se žádné produkty nevytěžují, je nutno jim věnovat pozornost, kterou si zaslouží, protože jsou přínosem pro vědecké poznatky, zdraví a ekoturistiku, jež nemůžeme odepřít budoucím generacím; zdůrazňuje, že Natura 2000 jako evropská síť na ochranu ekologických stanovišť by měla hrát v evropské strategii v oblasti lesnictví stěžejní roli; zastává názor, že Natura 2000 by měla být klíčem k zajištění ochrany a zachování lesů;

12. zdůrazňuje význam a nenahraditelnou úlohu lesnictví a dřevařství pro ochranu klimatu; zdůrazňuje, že lesnictví a lesnické služby i následné zpracovatelské operace jsou významnou hospodářskou činností, zejména ve venkovských, strukturálně znevýhodněných regionech, a to díky jejich poptávce po dalším zboží a službách z jiných odvětví;

13. zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy sdílely osvědčené postupy, pokud jde o obhospodařování a plánování lesů; upozorňuje také, že je důležité stanovit evropské pokyny ve vztahu k předem stanoveným cílům v Zelené dohodě pro Evropu a poskytnout členským státům vodítko pro obhospodařování, udržování a plánování lesů;

14. zdůrazňuje, že hlavním cílem budoucí strategie EU v oblasti lesnictví by měla být ochrana a pěstování stávajících lesů, opětovné zalesňování a zalesňování takovými druhy stromů, které jsou vhodné pro dané místo a životní prostředí; konstatuje, že nejlepším způsobem, jak těchto cílů dosáhnout, jsou postupy řízení blízké přírodě;

15. zdůrazňuje, že v rozporu s názorem, že jsou původní lesy uhlíkově neutrální, nebo dokonce zdrojem CO2, výzkumy ukazují[18], že uhlík stále vážou;

16. zdůrazňuje, že substitučním efektem lesních produktů nelze kompenzovat úbytek původních a primárních lesů, které jsou považovány za nenahraditelné[19] a měly by být chráněny právními kroky a pobídkami zaměřenými na jejich komplexní charakter, propojenost a reprezentativnost[20];

17. vyzývá, aby se v rámci strategie EU v oblasti lesnictví přísně chránily primární a původní lesy EU;

18. připomíná, že asi 60 % lesů EU je v soukromém vlastnictví a že přibližně dvě třetiny soukromých vlastníků lesa vlastní méně než 3 hektary; zdůrazňuje, že tento fakt se musí ve všech opatřeních náležitě zohlednit, a ta proto musí být navržena tak, aby byla dostupná pro drobné vlastníky lesa a aby je tito vlastníci mohli prakticky uplatňovat; připomíná, že Komise identifikovala administrativní zátěž a vlastnickou strukturu lesů jako omezující faktory v uplatňování určitých opatření[21];

19. znovu opakuje, že zachování ekosystémů s vysokým obsahem uhlíku, včetně lesů, je možnou reakcí, která by měla okamžitý dopad na změnu klimatu na rozdíl od zalesňování, opětovného zalesňování a obnovy, u nichž dosažení výsledků trvá déle[22]; vyzývá k tomu, aby se politická opatření v EU řídila touto zásadou;

20. zdůrazňuje, že pokračující úbytek biologické rozmanitosti měl v posledních desetiletích negativní dopad na plnění mnoha ekosystémových služeb; poukazuje na to, že k tomuto úbytku došlo částečně v důsledku intenzivních zemědělských a lesnických postupů; podtrhuje skutečnost, že pokračující úbytek regulačních služeb může drasticky zhoršit kvalitu života[23];

21. konstatuje, že změna klimatu mění schopnost růstu lesů a zvyšuje četnost a závažnost sucha, záplav a požárů a rovněž podporuje rozvoj nových škůdců a chorob, které mají na lesy vliv; poukazuje na to, že nedotčené ekosystémy mají větší schopnost vypořádat se s environmentálními stresovými faktory, včetně změn klimatu, než ekosystémy narušené, protože mají přirozené vlastnosti, které jim umožňují svou schopnost adaptace maximalizovat;

22. vyzývá členské státy, aby zajistily, že pro lesy nad 10 hektarů budou existovat plány obhospodařování s ohledem na ukládání uhlíku a biologickou rozmanitost, a případně v souladu s cíli soustavy Natura 2000;

23. připomíná dopis, který napsalo více než 700 vědců a v němž vyzývají k vědecky důkladnému přezkumu směrnice o energii z obnovitelných zdrojů, zejména k vyloučení některých druhů dřevité biomasy ze započítávání do tohoto cíle a ze způsobilosti k získání podpory;

24. zdůrazňuje, že rozsáhlé intenzivně obhospodařované plantáže s plodinami pro bioenergetiku, včetně monokultur, a zejména ty, které nahrazují přirozené lesy a půdu využívanou pro samozásobitelské zemědělství, mají negativní dopad na biologickou rozmanitost;

25. zdůrazňuje úlohu, kterou mohou lesy zastávat, pokud jde o nahrazování fosilních materiálů biologickými produkty; je přesvědčen, že nová strategie v oblasti lesnictví by měla zohledňovat významnou úlohu, kterou mají evropské lesy a udržitelné oběhové biohospodářství EU z hlediska dosažení klimatické neutrality do roku 2050, a že by proto do ní měla být začleněna příslušná opatření; zdůrazňuje, že u těchto opatření by se měl využívat veškerý potenciál substitučních účinků; zdůrazňuje však, že v opatřeních nové strategie v oblasti lesnictví týkajících se biohospodářství a využívání dřevní biomasy by měla být náležitě zohledněna zásadní úloha lesů při ukládání uhlíku, ochraně biologické rozmanitosti a zajišťování dalších ekosystémových služeb a jejich dopady na zachování lesních ekosystémů a na pohlcování CO2 při účinném využívání zdrojů;

26. poukazuje na to, že ve zprávě o pokroku při provádění strategie EU v oblasti lesnictví se konstatuje, že i navzdory dosud podniknutým krokům zůstává provádění politiky EU v oblasti biologické rozmanitosti velkou výzvou[24], a že zprávy o zachování lesních stanovišť a druhů ukazují, že dosud došlo pouze k malému zlepšení; vyzývá Komisi, aby do nové strategie v oblasti lesnictví začlenila jako klíčovou složku ochranu a obnovu lesních ekosystémů a biologické rozmanitosti;

27. konstatuje se znepokojením, že pouze 15 % lesních přírodních stanovišť a 26 % lesních druhů bylo v roce 2015 shledáno v příznivém stavu z hlediska ochrany[25]; připomíná cíl 3b strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti, který spočívá v měřitelném zlepšení stavu druhů a přírodních stanovišť, jež závisejí na lesnictví nebo jsou jím ovlivňovávány, z hlediska ochrany a v poskytování příslušných ekosystémových služeb; kriticky vnímá skutečnost, že podle střednědobého přezkumu strategie v oblasti biologické rozmanitosti nebylo na cestě k tomuto cíli dosaženo žádného podstatného pokroku[26];

28. zdůrazňuje, že je třeba snížit spotřebu EU obecně a rovněž spotřebu dřevěných výrobků a výrobků na bázi dřeva, a to  podporou oběhovějšího hospodářství a upřednostňováním účinnějšího využívání dřeva, jež umožní dlouhodobé ukládání uhlíku a minimalizuje produkci odpadu;

29. domnívá se, že strategie EU v oblasti lesnictví by měla pomoci zvrátit trend, kdy jsou domácí druhy stále více opomíjeny ve prospěch rychle rostoucích cizích druhů, jako je eukalyptus;

30. zdůrazňuje důležitost programů odborného vzdělávání a rekvalifikace pro odborníky v lesnictví zaměřených na používání nových technologií a na  jejich přizpůsobování se probíhajícím změnám, včetně vytváření komunikačních platforem pro výměnu osvědčených postupů, a domnívá se, že je důležité do tohoto procesu zapojit vlastníky lesa a manažery a podněcovat je, aby uplatňovali postupy udržitelné ochrany lesa a podpory biologické rozmanitosti;

31. vyzývá k přijetí nové strategie v oblasti lesnictví, jež by pomohla zajistit, aby postupy obhospodařování lesů zamezovaly jakémukoli tříštění lesních ekosystémů do menších částí, se zvláštním zaměřením na primární lesy, neboť mnoho druhů včetně velkých savců potřebuje pro své přežití vzájemně propojená nepoškozená přírodní stanoviště; vyzývá k tomu, aby strategie v oblasti lesnictví upřednostňovala opětovné propojení již roztříštěných lesů prostřednictvím obnovy lesních koridorů vyhovujících místním podmínkám a biologické rozmanitosti;

32. domnívá se, že pro zajištění toho, aby byla rozhodnutí přijímaná o lesích ze sociálně-ekonomického a ekologického hlediska co nejpřínosnější, a to na všech úrovních, jsou zásadně důležité informace o lesních zdrojích a stavu lesů;

33. poukazuje proto na mimořádný význam karpatského regionu a konstatuje, že by tento region, který má v kontinentální Evropě nenahraditelnou přírodní hodnotu, podpořilo přistoupení EU ke Karpatské úmluvě;

34. bere se znepokojením na vědomí, že podle předložených údajů[27] představuje na úrovni EU energetika 48 % celkového využití dřevní biomasy;  znovu opakuje, že kromě přírodního pohlcování uhlíku a ochrany biologické rozmanitosti na místě, jež musí být v souladu s našimi cíli v oblasti biologické rozmanitosti a klimatickými cíli, by vytěžené dřevo mělo sloužit spíše jako materiál;

35. zdůrazňuje hodnotu a potenciál nově založených a tradičních rozsáhlých zemědělsko-lesnických systémů pro zemědělskou výrobu, diverzifikaci, mimo jiné pro účely biohospodářství, pohlcování uhlíku, předcházení dezertifikaci, jakož i potenciál ke snížení tlaku na lesní ekosystémy; vyjadřuje politování nad tím, že předpisy vyplývající z reforem společné zemědělské politiky systematicky vedou k degradaci těchto systémů a v mnoha případech brání jejich obnově, regeneraci a omlazení; se znepokojením si všímá současného rozsáhlého vymírání ikonického středomořského zemědělsko-lesnického systému s vysokou přírodní hodnotou a naléhavě žádá změnu předpisů s cílem usnadnit regeneraci a obnovu stávajících zemědělsko-lesnických systémů a zřízení nových;

36. konstatuje, že od zavedení strategie v oblasti lesnictví v roce 2013 došlo ke značnému pokroku ve výzkumu a technologiích; poukazuje na význam podpory dalšího výzkumu, mimo jiné v oblasti lesních ekosystémů, biologické rozmanitosti, udržitelného nahrazování fosilních surovin a energie z fosilních zdrojů, skladování uhlíku, produktů ze dřeva, a  postupů udržitelné správy lesů v oblasti lesnictví a výrobků z biologických materiálů;  je přesvědčen, že by finanční prostředky EU určené na výzkum měly být do této oblasti dále směřovány; žádá Komisi a členské státy, aby rovněž financovaly výzkum a nadále shromažďovaly údaje o inovativních metodách ochrany a budování odolnosti lesů, například zaváděním odolných druhů; zdůrazňuje, že intenzivnější výzkum a větší množství finančních prostředků by přispěly ke zmírňování změny klimatu, k ochraně lesních ekosystémů a podpoře biologické rozmanitosti, k udržitelnému hospodářskému růstu a zaměstnanosti, a to zejména ve venkovských oblastech;

37. vyzývá k zavedení koordinovaného elektronického sledování a dohledávání dřevařských výrobků a k podpoře rozvoje automatizovaných nástrojů pro analýzu oběhu dřeva a monitorování všech stadií jeho transformace a k integraci s příslušnými veřejnými a komerčními systémy pro vedení záznamů, podávání zpráv, vydávání povolení a registraci dohod;

38. zdůrazňuje, že místní a regionální orgány hrají klíčovou úlohu při zajišťování dlouhodobé udržitelnosti lesů, neboť se mohou zapojit do plánů udržitelného rozvoje na regionální úrovni, vývoje lesnických produktů pohlcujících uhlík s dlouhým životním cyklem a podpory podnikatelského ducha malých a středních podniků v odvětví lesnictví;

39. žádá, aby se pokračovalo ve financování výzkumu půdy a její úlohy, pokud jde o odolnost lesů vůči změně klimatu a přizpůsobení se této změně, ochranu a posilování biologické rozmanitosti, jakož i poskytování jiných ekosystémových služeb;

40. považuje za nezbytné uchránit endemické genetické zdroje a vybrat ty prvky stávajícího genofondu, které jsou nejlépe přizpůsobeny předpokládaným vegetačním podmínkám v budoucnosti;

41. vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily hospodářské a politické nástroje, jež umožní většímu počtu lesů dorůst do svého ekologického potenciálu a absorbovat oxid uhličitý;

42. zdůrazňuje význam existence vědeckých důkazů týkajících se politik EU v oblasti lesnictví;

43. navrhuje aktualizovat pravidla pro výkaznictví a účetnictví v oblasti využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) s cílem podpořit možnost neintervenčního obhospodařování v rámci účetní kategorie obhospodařované lesní půdy v původních lesích, např. vyloučením příslušných pohlcení z omezení stanovených v nařízení;

44. zdůrazňuje význam dalších činností souvisejících s lesy, zejména sklizně jiných lesních produktů než je dřevo, jako jsou houby a bobuloviny, jakož i využívání pastvin a včelařství;

45. domnívá se, že přísně chráněné oblasti v režimu neintervenčního hospodaření by měly být součástí strategie EU v oblasti lesnictví a strategií místního rozvoje, které jsou založeny na cestovním ruchu s malým dopadem na přírodu a na poskytování neproduktivních ekosystémových služeb;

46. vyzývá Komisi, aby dodržovala zásadu „neškodit“, která je stanovena ve sdělení o Zelené dohodě (COM(2019)0640), a aby přezkoumala všechny příslušné právní předpisy tak, aby odrážely nejnovější vědecké poznatky týkající se lesních ekosystémů, různých úložišť uhlíku a jejich skutečné hodnoty pro zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, včetně zásadní úlohy jejich biologické rozmanitosti pro toto přizpůsobení;

47. připomíná, že je třeba chránit lesy před rostoucími hrozbami a sladit jejich produkční a ochranné funkce, a to s přihlédnutím k tomu, že se očekává, že sucho, požáry, bouře a škůdci budou v důsledku změny klimatu lesy stále častěji a vážněji poškozovat;

48. vyjadřuje znepokojení nad zdravotním stavem a odolností lesů v mnoha částech Evropy; zdůrazňuje, že nová strategie v oblasti lesnictví by měla zohledňovat skutečnost, že rozmanité lesy, které odráží složení, jež je pro daný region přirozené, jsou obecně odolnější než monokulturní lesy; zdůrazňuje, že je třeba posílit a plně využívat mechanismy EU pro řešení přeshraniční zátěže, které čelí lesy; připomíná, že podle Evropské agentury pro životní prostředí (EEA)[28] jsou hlavními zdroji zátěže pro lesy v EU větší využívání půdy, rozšiřování městských oblastí a změna klimatu; zdůrazňuje, že ekosystémy jsou stále více náchylné k přírodním škodlivým činitelům, jako jsou bouře, požáry, sucha, invazivní druhy, škůdci, napadení hmyzem a nemoci, které všechny umocňují jejich zranitelnost vůči změně klimatu; vyzývá Komisi, aby zprostředkovala platformu pro výměnu osvědčených postupů k boji proti těmto jevům;

49. poukazuje na to, že znečištění ovzduší má významný dopad nejen na lidské zdraví, ale i na životní prostředí; vyzývá Komisi, aby ve svém nadcházejícím akčním plánu nulového znečištění posoudila dopady znečištění ovzduší na lesy a jejich biologickou rozmanitost;

50. vítá, že byl v únoru 2020 zaveden systém informací o lesích v Evropě (FISE), který poskytuje evropskou datovou infrastrukturu v oblasti lesů; vyzývá členské státy, aby se plně zapojily do sdílení údajů a usilovaly o harmonizovaný rámec údajů o stavu lesů v Evropě; vyzývá k tomu, aby byla práce nástroje FISE včas dokončena ve všech pěti prioritních oblastech: jedná se o základní údaje o lesích, bioekonomiku, přírodu a biologickou rozmanitost, zmírňování změny klimatu a zdraví a odolnost lesů;

51. zdůrazňuje, že strategie EU v oblasti lesnictví by si měla jako jeden ze svých cílů vytyčit dosažení podstatného zvýšení podílu lesních druhů a stanovišť v příznivém stavu z hlediska ochrany; vyzývá k tomu, aby byla v této souvislosti do strategie začleněna ambiciózní opatření;

52. uznává, že strategie EU v oblasti lesnictví by měla zohledňovat vysokou ekonomickou, sociální a kulturní hodnotu lesů; poukazuje na to, že různé hospodářské činnosti související s lesy mohou mít rozmanité rušivé účinky na lesní ekosystémy; zdůrazňuje, že nová strategie EU v oblasti lesnictví by měla podporovat pouze takovou hospodářskou činnost, která respektuje udržitelné hranice lesních ekosystémů;

53. důrazně vybízí k tomu, aby bylo omezeno používání metody holosečí, a vyslovuje se pro to, aby se větší míře používalo průběžné pěstování; uznává, že holosečné kácení lesů uvolňuje většinu zbytkového uhlíku z půdy do atmosféry; zdůrazňuje, že je třeba podporovat alternativní a méně invazivní způsoby těžby dřeva;

54. vítá, že, jak bylo oznámeno v Zelené dohodě pro Evropu, nová strategie v oblasti lesnictví bude mít za své hlavní cíle účinné zalesňování a ochranu a obnovu lesů; zdůrazňuje, že potenciál lesních ekosystémů zachycovat uhlík se neustále až do fáze zralosti lesního ekosystému zvyšuje a že přírodní lesy jsou významným přínosem; zdůrazňuje, že prioritou by měla být ochrana a obnova stávajících lesů, zejména původních lesů;

55. zdůrazňuje, že je třeba, aby EU přijala další opatření k zastavení holosečí a nezákonných těžebních postupů; konstatuje, že navzdory nařízení EU o dřevu dochází i nadále v některých členských státech EU k nezákonné těžbě dřeva; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby v této otázce urychleně přijaly opatření prostřednictvím pečlivého sledování a vymáhání stávajících právních předpisů EU, a vyzývá Komisi, aby urychleně zahájila řízení o nesplnění povinnosti v případech, kdy k porušení dojde, a aby důsledně řešila případy nezákonné těžby dřeva prostřednictvím orgánů, jako je Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) a  Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF); vyzývá Komisi, aby neprodleně dokončila kontrolu účelnosti předpisů EU proti nezákonné těžbě dřeva;

56. připomíná, že většina lesů v EU je obhospodařována[29], včetně většiny původních lesů; zdůrazňuje, že má-li se zlepšit podíl původních lesů, je zapotřebí strategie EU v oblasti lesnictví s dlouhodobým plánováním; vyzývá Komisi, aby navrhla dlouhodobou strategii EU v oblasti lesnictví pro zlepšení podílu původních lesů;

57. vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnost vytvoření právního rámce pro certifikační systém EU pro místně vyráběné dřevo, který by vycházel z nejvyšších standardů udržitelnosti;

58. poukazuje na to, že existuje prostor pro zlepšení v oblasti využívání prostředků z fondů pro rozvoj venkova ze strany členských států, zejména v programech týkajících se zlepšování biologické rozmanitosti lesů; vyzývá členské státy, aby využily dostupných podpůrných opatření pro ochranu lesů a biologické rozmanitosti; zdůrazňuje rovněž, že je důležité zajistit dostatečné zdroje pro provádění nové strategie EU v oblasti lesnictví;

59. požaduje, aby Komise znovu zahájila jednání o právně závazné mezinárodní úmluvě o lesnictví, která by přispěla k obhospodařování, ochraně a udržitelnému rozvoji lesů, a stanovila by jejich četné a doplňkové funkce a využití, včetně opatření k opětovnému zalesňování, zalesňování a ochraně lesů, a současně by zohledňovala sociální, hospodářské, ekologické, kulturní a duchovní potřeby stávajících i budoucích generací, a uznala zásadní úlohu všech druhů lesů při zachování ekologických procesů a rovnováhy a podporovala by identitu, kulturu a práva původních obyvatel a jejich komunit i dalších komunit a obyvatel lesa;

60. vyjadřuje své znepokojení nad ztrátou biologické rozmanitosti v EU, což je proces, který je nutné zastavit prostřednictvím strategie EU v oblasti lesnictví; připomíná, že ztráta biologické rozmanitosti představuje vnitřní problém EU; konstatuje, že strategie by měla chránit poslední části dospělého lesního porostu v Unii vzhledem k jeho významu jakožto rezervoáru biologické rozmanitosti a k tomu, že tento porost představuje způsob zvyšování odolnosti lesů; zdůrazňuje, že strategie by měla propagovat lesní hospodářství s nulovým dopadem na půdu a krajinu;

61. konstatuje, že navzdory zřízení systému informací o lesích v Evropě jsou dostupné údaje o lesích v EU, zejména pak o jejich ekologickém stavu, neúplné, obtížně se agregují a neopírají se o dálkový průzkum Země; vyzývá Komisi a členské státy k významným investicím do dalšího rozvoje systému informací o lesích v Evropě a do provádění celoevropského programu pro dálkový průzkum Země;

62. konstatuje, že vytvoření jednotného informačního systému EU pro oblast lesnictví je dlouhodobým úkolem, který zůstává dosud nesplněnou výzvou; zdůrazňuje, že mají-li se doplnit v současnosti chybějící údaje, je třeba, aby mezi sebou spolupracovaly příslušné orgány a organizace nad rámec jednotlivých projektů; jedná se o dostupnost údajů, harmonizované metodiky a podpůrné finanční a kapacitní zdroje;

63. zdůrazňuje, že nová strategie v oblasti lesnictví by měla na unijní i vnitrostátní úrovni stimulovat růst oběhové bioekonomiky, a je si vědom toho, že hodnotové řetězce lesního hospodářství jsou pro dosažení tohoto růstu klíčové; domnívá se, že tato strategie by měla rovněž podněcovat k rozšíření oběhové bioekonomiky další integrací hodnotových řetězců lesního hospodářství a ostatních odvětví a hodnotových řetězců, v nichž je třeba dosáhnout dekarbonizace;

64. konstatuje, že přibližně 90 % finančních prostředků EU na podporu lesů pochází z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV); je znepokojen plánovanými škrty v rozpočtu EZFRV; vyzývá ty, kteří přijímají příslušná rozhodnutí, aby se pokud možno v zájmu splnění cílů stanovených v rámci Zelené dohody pro Evropu vyvarovali jakéhokoli snižování prostředků na podporu lesnictví;

65. vyzývá Komisi, aby do nové strategie EU pro lesy začlenila závazné cíle na ochranu a obnovu lesních ekosystémů, obzvláště původních evropských lesů, mimo jiné za účelem zvýšení mezinárodní kredibility EU v této oblasti, a zároveň doporučuje, aby byla členským státům poskytována podpora při ochraně původních evropských lesů;

66. zdůrazňuje úlohu lesů při posilování odolnosti vůči negativním dopadům změny klimatu; zdůrazňuje, že ve strategiích a plánech pro přizpůsobení se změně klimatu jsou nezbytná konkrétní a účinná opatření, která zahrnou synergie mezi zmírňováním a adaptací;

67. vyzývá Komisi, aby se v rámci evropské strategie v oblasti lesnictví zabývala otázkou rozvoje lesů ve městech; v této souvislosti vítá, že se mnoho městských center v Evropě připojilo ke světovému programu Organizace OSN pro výživu a zemědělství nazvanému „Tree Cities“; vyzývá Komisi, aby podporovala spolupráci a výměnu osvědčených postupů mezi evropskými městy, pokud jde o rozšiřování zalesněných ploch ve městech;

68. vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že v některých částech Unie se stávající právní předpisy EU v oblasti lesnictví stále neprovádějí; vyzývá Komisi a členské státy, aby v plné míře stávající předpisy prováděly a posílily udržitelné a aktivní lesní hospodářství;

69. upozorňuje na to, že přizpůsobené plány řízení v oblasti lesnictví se provádějí na úrovni členských států, a požaduje větší spolupráci mezi orgány v oblasti lesní správ a ochrany přírody, nevládními organizacemi, místními komunitami a vlastníky lesů;

70. vyzývá členské státy, aby zajistily, že vnitrostátní strategické plány v rámci SZP budou správce lesů motivovat k tomu, aby udržitelným způsobem chránili, pěstovali a obhospodařovali lesy;

71. upozorňuje na nutnost vypracovat a zavést strategické postupy proti invazivním druhům s využitím konkrétních lidských, technických a finančních zdrojů pro tyto účely;

72. požaduje, aby obchodní dohody zohledňovaly zásadu udržitelnosti s ohledem na dovoz dřeva a aby v případě porušení byly uplatňovány sankce;

73. podotýká, že větší odolnost vůči klimatickým vlivům, jako jsou požáry, sucho a povětrnostní jevy netypické pro dané roční období, prokazují vícegenerační a vícedruhové lesy, které jsou obhospodařovány podle kritérií ochrany biologické rozmanitosti a které jsou jako takové důležitou investicí do budoucna nejen z hlediska komunit a přírody, ale také lesnictví; trvá na tom, že monokultury, které jsou méně odolné vůči škůdcům a chorobám a také vůči suchu, větru, bouřkám a požárům, by neměly být z finančních prostředků EU podporovány;

74. zdůrazňuje, že nová strategie může mít politický dopad pouze tehdy, bude-li zahrnovat celý hodnotový řetězec lesního hospodářství; konstatuje, že hodnotové řetězce lesního hospodářství hrají již dnes v evropské ekonomice stěžejní úlohu a že budou představovat základ pro budování strategie zeleného růstu prostřednictvím Zelené dohody pro Evropu; zdůrazňuje, že nová strategie v oblasti lesnictví musí podporovat konkurenceschopné a udržitelné hodnotové řetězce evropského lesního hospodářství v domácím i celosvětovém měřítku;

75. zdůrazňuje terapeutickou funkci lesa, který má přímý pozitivní vliv na lidské zdraví a kvalitu života; zdůrazňuje, že lesy rovněž přispívají k socio-ekonomickému rozvoji evropského venkova, a to i pokud jde o rozdělování prostředků těm oblastem EU, jež byly nejvíce zasaženy odlivem obyvatel a které získávají prostředky například díky agroturistice, která je jednou z nejoblíbenějších modalit cestovního ruchu;

76. znovu opakuje svou výzvu[30] k přijetí soudržných politik v oblasti lesnictví, jež by bojovaly se ztrátou biologické rozmanitosti a dopady změny klimatu a jež by vedly ke zvýšení přirozených propadů uhlíku v EU a zároveň k ochraně, zachování a zvýšení biologické rozmanitosti;

77. vyzývá Komisi, aby v nové strategii EU pro lesy zohlednila potřebu podpory vlastníků lesů, včetně podpory finanční; domnívá se, že by tato podpora měla být podmíněna uplatňováním udržitelného obhospodařování lesů; konstatuje, že mají-li se zajistit trvalé investice do moderních technologií a do opatření v oblasti životního prostředí a klimatu, které posílí multifunkční úlohu lesů, pomocí zvláštního finančního nástroje pro obhospodařování oblastí v rámci sítě Natura 2000, a do vytvoření důstojných pracovních podmínek, je třeba, aby tato finanční podpora byla výsledkem silné kombinace finančních nástrojů, vnitrostátních finančních prostředků a financování ze soukromého sektoru; vyzývá Komisi, aby s využitím informací z  globálního družicového navigačního systému (GNSS) vytvořila a financovala evropský program zalesňování a opětovného zalesňování, který bude zaměřen na rozšiřování zalesněného území, řešení problému znehodnocování půdy, zvyšování kvality ovzduší v městských oblastech a na zajištění toho, aby si lesy zachovaly své složení přirozených druhů;

78. vyjadřuje politování nad tím, že stávající využívání plánů obhospodařování lesů se v rámci jednotlivých členských států výrazně liší; naléhavě proto žádá Komisi, aby posílila využívání plánů obhospodařování lesů, a to i prostřednictvím vytvoření společných pokynů pro jejich vytváření a provádění; žádá členské státy, aby posílily využívání těchto plánů a důsledně sledovaly jejich provádění, přičemž by současně měly dodržovat zásadu proporcionality a subsidiarity; zdůrazňuje, že je zapotřebí vytvořit platformu, aby  se nalezla vhodná řešení mnoha problémů souvisejících s lesy a obhospodařováním lesů na úrovni EU; znovu opakuje, že modely obhospodařování lesů musí zahrnovat také kritérium environmentální, společenské a hospodářské udržitelnosti, což znamená, že lesy a lesní pozemky je nutné spravovat a využívat tak, aby si zachovaly svou biologickou rozmanitost, produktivitu, regenerační kapacitu, vitalitu a potenciál, a mohly tak plnit nejen nyní, ale i v budoucnosti relevantní environmentální, ekonomické a sociální funkce na místní, celostátní a globální úrovni, a nezpůsobovaly škody jiným ekosystémům[31]; žádá Komisi, aby vyvinula společnou a dostatečně podrobnou definici lesnictví blízkého přírodě a vycházela přitom ze současných zkušeností se zohledňováním aspektů biologické rozmanitosti do obhospodařování lesa;

79. zdůrazňuje, že k lesním požárům dochází pravidelně a že jsou současně příčinou i důsledkem změny klimatu; konstatuje, že bouře, lesní požáry a škůdce lze omezit používáním zdokonalených a účinnějších technik lesního hospodářství a lesnictví, například prostřednictvím pastvy a agrolesnických postupů, které by měly být podporovány v rámci SZP;

80. zdůrazňuje potřebu účinné a přísné ochrany primárních a původních lesů, přičemž je třeba zohlednit jejich unikátní charakteristiky;   konstatuje, že v EU neexistuje definice původních lesů, a žádá Komisi, aby tuto definice v budoucí strategii EU pro lesnictví vytvořila, přičemž by měla zohlednit rozmanité charakteristiky lesů a potřebu účinné ochrany, zejména pokud jde o primární a původní lesy; se znepokojením konstatuje, že údaje o primárních lesích jsou stále neúplné, avšak podle dostupných informací má pouze 46 % primárních lesů v Evropě nejvyšší status ochrany, 24 % je přiznán status národního parku a 11 % zůstává bez ochrany[32]; vyzývá Komisi, aby neprodleně navrhla komplexní definici primárních lesů a usilovala o zlepšení sběru údajů o těchto lesích;

81. vyzdvihuje význam ochránců přírody ve společném úsilí o ochranu a obnovu lesů v EU; požaduje nulovou toleranci k útokům na tyto osoby a k jejich pronásledování;

82. domnívá se, že je nutno, byť opožděně, přijmout kroky k zavedení strategie EU pro předcházení katastrofám a že na tuto strategii by mělo být uvolněno dostatek finančních prostředků z rozpočtu EU;

83. je toho názoru, že vzdělání má pro udržitelné lesní hospodaření stěžejní význam,  a vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly vzdělávání zaměřené na lesy jak v rámci EU, tak ve třetích zemích, a to včetně poskytování stipendií a výměnných akademických programů;

84. opakovaně se vyslovuje pro dodržování evropského právního rámce založeného na zásadě povinné náležité péče, pokud jde o kontrolu přístupu na trh EU, který mohou mít pouze ty produkty a komodity, které nepřispívají k odlesňování či znehodnocování lesů, ani k přeměně či znehodnocení jiných přírodních ekosystémů; domnívá se, že tento rámec by se měl vztahovat na všechny hospodářské subjekty, včetně těch finančních, ať už v nižších či vyšších patrech dodavatelského řetězce, a měl by zajišťovat, že nebudou porušována příslušná lidská práva; naléhavě vybízí Komisi, aby neprodleně tento návrh přijala;

85. žádá Komisi, aby se zabývala výhradami odborníků v této oblasti týkajícími se směrnice o obnovitelných zdrojích energie, konkrétně zejména problematikou zahrnutí všech druhů biomasy mezi obnovitelné zdroje energie, mj.ve vztahu k vysoké úrovni dovozu dřevěných pelet do EU a možným rizikům, která tento dovoz představuje pro lesy ve třetích zemích, a aby pokračovala v podpoře ostatních udržitelných forem obnovitelných zdrojů energie;

86. zdůrazňuje, že programy výsadby stromů musí být propojeny s obnovou přirozených lesních porostů, jelikož nesprávný strom na nesprávném místě může přispět k lesnímu požáru a uvolnit do atmosféry více oxidu uhličitého; upozorňuje na to, že programy na obnovu lesů musí zvyšovat jejich potenciál, pokud jde o pohlcování uhlíku, aby se splnily globální klimatické závazky;

87. domnívá se, že s ohledem na očekávaný vliv změny klimatu na šíření škodlivých organismů by mohlo být vhodné zavést systém pro monitorování přemnožení škůdců, který by nabídl ucelený přehled o stavu lesů a o dopadu nákazy na lesní biodiverzitu;

88. zastává názor, že by se měly neodkladně učinit kroky, které zamezí tomu, aby se prostřednictvím mezinárodního obchodu zavlékali do Evropy noví škůdci a choroby a jejich přenašeči;

89. domnívá se, že při zohlednění právních předpisů o invazivních nepůvodních druzích a potenciálních dopadů, které tyto druhy mohou na lesy mít, by Komise měla navrhnout nové doplňkové finanční nástroje na pomoc postiženým oblastem v boji proti těmto invazivním druhům, zejména těm odolným a nově zavlečeným;

90. domnívá se, že by se měla věnovat větší pozornost problémům, jako je odumírání dubů, způsobujícím, že po celém světě chřadnou stromy napadené škůdci a chorobami, a to i v souvislosti se změnou klimatu; upozorňuje na to, že chřadnutí dubů devastuje plantáže korkových dubů v Portugalsku, ve Francii a Španělsku a postihuje rovněž zvláště chráněné oblasti a biosférické rezervace; je přesvědčen, že by Komise měla do své strategie zahrnout účinná opatření pro boj s těmito chorobami stromů a vyčlenit na ně zvláštní prostředky.


INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

22.6.2020

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

55

13

8

Členové přítomní při konečném hlasování

Nikos Androulakis, Bartosz Arłukowicz, Margrete Auken, Simona Baldassarre, Marek Paweł Balt, Traian Băsescu, Aurelia Beigneux, Sergio Berlato, Alexander Bernhuber, Simona Bonafè, Delara Burkhardt, Pascal Canfin, Sara Cerdas, Mohammed Chahim, Tudor Ciuhodaru, Nathalie Colin-Oesterlé, Miriam Dalli, Esther de Lange, Christian Doleschal, Marco Dreosto, Bas Eickhout, Agnès Evren, Pietro Fiocchi, Catherine Griset, Jytte Guteland, Teuvo Hakkarainen, Anja Hazekamp, Martin Hojsík, Pär Holmgren, Jan Huitema, Adam Jarubas, Petros Kokkalis, Ewa Kopacz, Peter Liese, Sylvia Limmer, Javi López, César Luena, Fulvio Martusciello, Liudas Mažylis, Joëlle Mélin, Tilly Metz, Silvia Modig, Dolors Montserrat, Alessandra Moretti, Dan-Ștefan Motreanu, Ville Niinistö, Ljudmila Novak, Grace O’Sullivan, Jutta Paulus, Jessica Polfjärd, Luisa Regimenti, Frédérique Ries, María Soraya Rodríguez Ramos, Sándor Rónai, Rob Rooken, Silvia Sardone, Christine Schneider, Linea Søgaard-Lidell, Nicolae Ştefănuță, Nils Torvalds, Edina Tóth, Véronique Trillet-Lenoir, Petar Vitanov, Alexandr Vondra, Mick Wallace, Pernille Weiss, Michal Wiezik, Tiemo Wölken, Anna Zalewska

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Margarita de la Pisa Carrión, João Ferreira, Billy Kelleher, Ulrike Müller, Piernicola Pedicini, Christel Schaldemose, Andrey Slabakov

 


 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

55

+

GUE/NGL

Silvia Modig

NI

Piernicola Pedicini

PPE

Bartosz Arłukowicz, Traian Băsescu, Alexander Bernhuber, Nathalie Colin-Oesterlé, Christian Doleschal, Agnès Evren, Adam Jarubas, Ewa Kopacz, Esther De Lange, Peter Liese, Fulvio Martusciello, Liudas Mažylis, Dolors Montserrat, Dan-Ștefan Motreanu, Ljudmila Novak, Jessica Polfjärd, Christine Schneider, Edina Tóth, Pernille Weiss, Michal Wiezik

RENEW

Pascal Canfin, Martin Hojsík, Jan Huitema, Billy Kelleher, Frédérique Ries, María Soraya Rodríguez Ramos, Linea Sogaard-Lidell, Nicolae Ştefănuță, Nils Torvalds, Véronique Trillet-Lenoir

S&D

Nikos Androulakis, Marek Balt, Simona Bonafè, Delara Burkhardt, Sara Cerdas, Mohammed Chahim, Tudor Ciuhodaru, Miriam Dalli, Jytte Guteland, Javi López, César Luena, Alessandra Moretti, Sándor Rónai, Christel Schaldemose, Petar Vitanov, Tiemo Wölken

VERTS/ALE

Margrete Auken, Bas Eickhout, Pär Holmgren,Tilly Metz, Ville Niinistö, Grace O'sullivan, Jutta Paulus

 

13

-

ECR

Sergio Berlato, Pietro Fiocchi, Rob Rooken. Andrey Slabakov, Alexandr Vondra, Anna Zalewska

ID

Simona Baldassarre, Marco Dreosto, Teuvo Hakkarainen, Sylvia Limmer, Luisa Regimenti, Silvia Sardone

GUE

Mick Wallace

 

8

0

ECR

Margarita De La Pisa Carrión

GUE

João Ferreira, Anja Hazekamp, Petros Kokkalis

ID

Aurelia Beigneux, Catherine Griset, Joëlle Mélin

RENEW

Ulrike Müller

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se


 

 

STANOVISKO VÝBORU PRO PRŮMYSL, VÝZKUM A ENERGETIKU (3.6.2020)

<CommissionInt>pro Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova</CommissionInt>


<Titre>k Evropské strategii v oblasti lesnictví – další postup</Titre>

<DocRef>(2019/2157(INI))</DocRef>

Zpravodaj: <Depute>Mauri Pekkarinen</Depute>

 

 

NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1. vítá rozhodnutí Komise připravit novou strategii EU v oblasti lesnictví; domnívá se, že evropská strategie v oblasti lesnictví bude zásadním prvkem plnění Zelené dohody pro Evropu; zdůrazňuje, že pro společnou politiku EU v oblasti lesnictví neexistuje zvláštní právní základ, neboť politika v oblasti lesnictví je v prvé řadě v pravomoci členských států; uznává nicméně, že na lesy a odvětví založená na lesnictví má dopad mnoho politik EU, které vyžadují soudržnost a větší meziodvětvovou koordinaci prostřednictvím strategie EU v oblasti lesnictví; konstatuje, že koherentní a stabilní regulační prostředí je základní podmínkou pro podporu inovací a investic v sektoru založeném na lesnictví;

2. konstatuje, že Zelená dohoda pro Evropu jako nová strategie pro růst v EU vyžaduje investice, aby bylo možné plně podporovat čisté a oběhové hospodářství; zdůrazňuje zásadní úlohu udržitelného a aktivního obhospodařování lesů v úsilí o zajištění klimatické neutrality do roku 2050 a v oběhové bioekonomice EU; zejména poukazuje na velkou kapacitu obhospodařovaných lesů zachycovat oxid uhličitý, jakož i na potenciál produktů lesního hospodářství nahradit fosilní paliva a materiály; v této souvislosti se domnívá, že by strategie měla podporovat inovace v celém hodnotovém řetězci, mimo jiné tím, že usnadní sdílení osvědčených postupů a zajistí konkurenční regulační prostředí; poukazuje na to, že lesy a udržitelné obhospodařování lesů plní významnou funkci v celém hodnotovém řetězci lesního hospodářství a bioekonomiky, zejména pokud jde o zásobování tohoto odvětví udržitelnými surovinami, a ve vytváření pracovních příležitostí v Unii; zdůrazňuje, že dostupnost udržitelně produkovaných surovin by měla být zajištěna a podporována politickým rámcem, který by byl příznivý pro všechny zúčastněné sektory a současně jednotný;

3. zdůrazňuje, že je třeba, aby nová strategie v oblasti lesnictví byla založena na třech pilířích environmentální, hospodářské a sociální udržitelnosti; zdůrazňuje, že je nutné vypracovat ucelenou a konzistentní strategii v oblasti lesnictví, která posílí a zužitkuje multifunkční úlohu lesů a odvětví založených na lesnictví v EU;

4. podotýká, že pokud jde o obhospodařované lesy, při udržitelném obhospodařovaní lesů je zohledňována také ochrana biologické rozmanitosti a druhové diverzity a takto obhospodařované lesy mohou pak lépe odolávat klimatickým vlivům, jako jsou požáry, sucho a povětrnostní jevy netypické pro dané roční období, a jako takové jsou důležitou investicí do budoucna nejen z hlediska komunit a přírody, ale také lesnictví;

5. zdůrazňuje, že podle vědeckých výzkumů mají udržitelně obhospodařované lesy vyšší kapacitu absorpce CO2 než lesy, které obhospodařované nejsou; naléhavě proto žádá, aby nová strategie v oblasti lesnictví prosazovala udržitelné obhospodařování lesů, mj. malými a středními podniky;

6. poukazuje na to, že za udržitelným, aktivním obhospodařováním lesů většinou stojí malé a střední podniky;

7. zdůrazňuje, že zvláštní pozornost je třeba věnovat také vytváření pracovních míst v odvětví založeném na lesnictví a novým nástrojům, které mají urychlit oživení hospodářství v pandemických situacích, jako je pandemie způsobená onemocněním COVID-19;

Průmyslová odvětví založená na lesnictví

8. konstatuje, že v důsledku přirozeného růstu a zalesňování evropských lesních zdrojů přibývá; poukazuje na to, že podle průmyslu přispěly rozsáhlé hodnotové řetězce odvětví založených na lesnictví, lesním hospodářstvím počínaje a papírenskou výrobou konče, ke vzniku téměř 4 milionů pracovních míst, čímž zajistily přibližně 8 % celkové přidané hodnoty EU, kterou přinášejí výrobní odvětví; je si v této souvislosti vědom pozitivního přínosu lesnictví pro hospodářství, společnost a životní prostředí a domnívá se, že strategie týkající se lesnictví by měla stimulovat další investice do inovací a technického pokroku;

9. konstatuje, že odvětví založená na lesnictví pomáhají dekarbonizovat Evropu, neboť uhlíkově náročné suroviny, produkty a fosilní energii nahrazují udržitelnými a obnovitelnými alternativami založenými na lesnictví, jako jsou produkty z biologického materiálu, například stavební materiál, nové inovativní chemické látky, plasty, textil a obalové materiály, ale i udržitelně vyprodukovaná biomasa, bioplyn a biopaliva, a odvětví založená na lesnictví tak přispívají k plnění cíle Pařížské dohody a Zelené dohody pro Evropu;

10. vyzývá k uplatňování bioekonomické strategie EU; vybízí k udržitelnému používání dřeva jako suroviny šetrné k životnímu prostředí; zdůrazňuje, že produkty a stavby ze dřeva s dlouhou životností představují účinný způsob, jak zvýšit ukládání uhlíku a zajistit účinek substituce emisí skleníkových plynů; poukazuje na to, že pro průmysl založený na lesnictví je důležitá dostupnost surovin na bázi dřeva, a zdůrazňuje, že je podstatné přilákat v EU investice do lesnictví; zdůrazňuje, že je nutné dávat přednost účinnému využívání dřeva;

11. zdůrazňuje, že materiály na bázi dřeva musí hrát klíčovou úlohu při nahrazování alternativ založených na fosilních zdrojích v průmyslových odvětvích, jako je stavebnictví, chemický průmysl a obalový průmysl; zdůrazňuje, že při přednostním využívání alternativ ze dřeva je nutné přihlížet k celému životnímu cyklu výrobků a k jejich vlivu na životní prostředí; zdůrazňuje, že je třeba i nadále soustavně podporovat výzkum a inovace v oblasti lesního hospodářství, a to v rámci celého hodnotového řetězce lesnictví, včetně produktů ze dřeva používaných jako náhrada za fosilní suroviny či materiály vedoucí k vysokým emisím uhlíku;

12. vyzývá členské státy, aby usilovaly o nalezení řešení, která by při výstavbě a rekonstrukcích budov měla co nejmenší vliv na klima; vyzývá k většímu využívání dřeva ve stavebnictví; vyzývá Komisi, aby do svého plánu renovací, který se má začít uplatňovat na konci roku, začlenila příslušná doporučení;

13. bere však na vědomí, že zvyšující se poptávka po dřevu, po obnovitelných zdrojích energie a bioekonomice může vést k problémům, a vyzývá Komisi, aby se těmito problémy odpovídajícím způsobem zabývala v budoucí strategii a současně umožnila dosažení klimatické neutrality do roku 2050;

14. zdůrazňuje, že odvětví založené na lesnictví potřebuje především stabilní dlouhodobý politický rámec, a nikoli krátkodobá podpůrná opatření;

15. vyzývá EU, aby vybízela k tomu a zajistila, aby se materiály biologického původu, včetně dřevěného odpadu, vracely zpět do hodnotového řetězce, a to podporou ekodesignu a prosazováním využití druhotných surovin ve výrobě produktů, včetně dřeva, před jejich konečným spálením;

16. vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly politiky podporující udržitelné a recyklovatelné produkty z biologických materiálů a aby takové produkty podporovaly prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a investiční pomoci;

17. zdůrazňuje, že žádným substitučním efektem produktů lesního hospodářství nelze kompenzovat úbytek původních lesů, které jsou považovány za nenahraditelné a měly by být chráněny právními nástroji a pobídkami;

18. domnívá se, že v každém evropském průmyslu by mělo být mezi způsoby využití s vyšší přidanou hodnotou upřednostňováno účinnější využívání dřeva;

Energetická politika

19. žádá členské státy, aby zajistily včasné a náležité provádění revidované směrnice o obnovitelných zdrojích energie (RED II)[33], která byla přijata v prosinci 2018 a v níž jsou uvedena jasná kritéria udržitelnosti obnovitelných zdrojů energie; konstatuje, že v zájmu udržitelné výroby biomasy jsou ve směrnici o obnovitelných zdrojích energie stanovena kritéria udržitelnosti, která je nutné dodržovat, aby bylo možné splnit unijní cíl v oblasti obnovitelných zdrojů energie a využívat systémy podpory; zdůrazňuje, že z hlediska bezproblémového fungování vnitřního trhu s energií a úsilí o předejití narušování hospodářské soutěže mají zásadní význam harmonizovaná celounijní kritéria, která byla nedávno dohodnuta;

20. připomíná, že v přepracované směrnici o obnovitelných zdrojích energie je stanoveno, že za účelem minimalizace rizik spojených s používáním neudržitelné lesní biomasy k výrobě bioenergie je nutné, aby provozovatelé postupovali na základě posuzování rizik;

Výzkum a inovace

21. poukazuje na zásadní význam výzkumu a inovací, pokud jde o zvýšení přínosu lesů a odvětví založených na lesnictví ke zvládnutí výzev naší doby; je přesvědčen, že výzkum v oblasti lesů a průmyslu založeném na lesnictví může přinést pozitivní výsledky, pokud jde o zmírňování změny klimatu, růst udržitelných podniků, zaměstnanost, dlouhodobé zachování zdraví lesů a ochranu biologické rozmanitosti, a je přesvědčen, že tento výzkum by měl být podporován; požaduje, aby byly prostřednictvím zvláštních nástrojů, jako jsou evropská partnerství (např. Circular Bio-based Europe a Build4People), vynakládány náležité finanční prostředky na program Horizont Evropa a na posilování a podporu nových i stávajících vazeb mezi výzkumem, průmyslem, lesnictvím, agrolesnictvím a společností na všech úrovních;

22. zdůrazňuje, že je třeba zohlednit vazby mezi odvětvími založenými na lesnictví a dalšími odvětvími stejně jako význam digitalizace a investic do výzkumu a inovací v zájmu vzniku industriální symbiózy;

23. zdůrazňuje, že je důležité vytvářet pobídky k dalšímu výzkumu v odvětvích založených na lesnictví a přitom dbát zejména na úlohu malých a středních podniků, pokud jde o přínos k udržitelnému výzkumu a inovacím v oblasti lesnictví;

24. poukazuje na to, že pro úspěšné uvedení udržitelného obhospodařování lesů do praxe má velký význam vzdělávání a kvalifikovaná, odborně dobře připravená pracovní síla v odvětví založeném na lesnictví; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby pokračovaly v provádění příslušných evropských nástrojů a posilovaly je;

Údaje – využívání družicových služeb

25. vyzývá EU, aby vytvořila systém pro sledování evropských lesů, který by shromažďoval informace na místní úrovni (zalesňování, teploty, škůdci, přírodní katastrofy) spolu s programem Copernicus pro průzkum Země, který dokáže vytvářet spolehlivé předpovědi v reálném čase, jež lze využít ke zlepšení udržitelného obhospodařování lesů; vyzývá Komisi a členské státy, ale zlepšily přesnost údajů o lesích, a umožnily tak přímé předávání srovnatelných informací mezi členskými státy; 

26. vyzývá k vytvoření a zprovoznění systému satelitního monitorování, který by umožnil podrobné sledování stavu lesů v celé Evropské unii, díky čemuž by se zlepšily předpovědí počasí a zprávy o dopadu a byly by k dispozici údaje pro potřeby národních lesních inventur; zdůrazňuje však, že by to pro zúčastněné společnosti nemělo představovat nadměrnou administrativní zátěž, neboť většina z nich jsou malé a střední podniky;

27. zdůrazňuje, že lesy mají v EU velmi odlišné vlastnosti a vyžadují tedy různé přístupy z hlediska obhospodařování; vyjadřuje znepokojení nad zdravotním stavem a odolností lesů v mnoha částech Evropy v důsledku změny klimatu, ohnisek škůdců a chorob stromů; zdůrazňuje, že je třeba posílit a plně využívat mechanismy EU pro monitorování lesů, získávání informací o zátěži, které lesní zdroje čelí v důsledku šíření nepůvodních invazivních druhů, škůdců a chorob, a řešení této zátěže; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby  věnovala zvláštní pozornost regionům, které jsou změnou klimatu nejvíce ohroženy, včetně Středomoří.

 

 


INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

28.5.2020

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

48

20

10

Členové přítomní při konečném hlasování

François Alfonsi, Nicola Beer, François-Xavier Bellamy, Hildegard Bentele, Tom Berendsen, Vasile Blaga, Michael Bloss, Manuel Bompard, Paolo Borchia, Marc Botenga, Markus Buchheit, Klaus Buchner, Martin Buschmann, Cristian-Silviu Buşoi, Jerzy Buzek, Carlo Calenda, Andrea Caroppo, Maria da Graça Carvalho, Ignazio Corrao, Josianne Cutajar, Nicola Danti, Pilar del Castillo Vera, Martina Dlabajová, Christian Ehler, Valter Flego, Niels Fuglsang, Lina Gálvez Muñoz, Claudia Gamon, Jens Geier, Nicolás González Casares, Bart Groothuis, Christophe Grudler, András Gyürk, Henrike Hahn, Robert Hajšel, Ivo Hristov, Ivars Ijabs, Romana Jerković, Eva Kaili, Seán Kelly, Izabela-Helena Kloc, Łukasz Kohut, Zdzisław Krasnodębski, Andrius Kubilius, Miapetra Kumpula-Natri, Thierry Mariani, Marisa Matias, Eva Maydell, Georg Mayer, Joëlle Mélin, Iskra Mihaylova, Dan Nica, Angelika Niebler, Ville Niinistö, Aldo Patriciello, Mauri Pekkarinen, Mikuláš Peksa, Tsvetelina Penkova, Morten Petersen, Markus Pieper, Clara Ponsatí Obiols, Sira Rego, Jérôme Rivière, Robert Roos, Sara Skyttedal, Maria Spyraki, Jessica Stegrud, Beata Szydło, Grzegorz Tobiszowski, Patrizia Toia, Evžen Tošenovský, Marie Toussaint, Isabella Tovaglieri, Henna Virkkunen, Pernille Weiss, Carlos Zorrinho

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Jutta Paulus, Edina Tóth

 


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

48

+

PPE

François-Xavier Bellamy, Hildegard Bentele, Tom Berendsen, Vasile Blaga, Cristian-Silviu Buşoi, Jerzy Buzek, Maria Da Graça Carvalho, Pilar Del Castillo Vera, Christian Ehler, András Gyürk, Seán Kelly, Andrius Kubilius, Eva Maydell, Angelika Niebler, Aldo Patriciello, Markus Pieper, Sara Skyttedal, Maria Spyraki, Edina Tóth, Henna Virkkunen, Pernille Weiss

Renew

Nicola Beer, Nicola Danti, Martina Dlabajová, Valter Flego, Claudia Gamon, Bart Groothuis, Christophe Grudler, Ivars Ijabs, Iskra Mihaylova, Mauri Pekkarinen, Morten Petersen

S&D

Carlo Calenda, Josianne Cutajar, Niels Fuglsang, Lina Gálvez Muñoz, Jens Geier, Nicolás González Casares, Robert Hajšel, Ivo Hristov, Romana Jerković, Eva Kaili, Łukasz Kohut, Miapetra Kumpula-Natri, Dan Nica, Tsvetelina Penkova, Patrizia Toia, Carlos Zorrinho

 

20

-

ECR

Robert Roos

GUE/NGL

Manuel Bompard, Marc Botenga, Marisa Matias, Sira Rego

ID

Markus Buchheit, Thierry Mariani, Georg Mayer, Joëlle Mélin, Jérôme Rivière

NI

Martin Buschmann, Ignazio Corrao

Verts/ALE

François Alfonsi, Michael Bloss, Klaus Buchner, Henrike Hahn, Ville Niinistö, Jutta Paulus, Mikuláš Peksa, Marie Toussaint

 

10

0

ECR

Izabela-Helena Kloc, Zdzisław Krasnodębski, Jessica Stegrud, Beata Szydło, Grzegorz Tobiszowski, Evžen Tošenovský

ID

Paolo Borchia, Andrea Caroppo, Isabella Tovaglieri

NI

Clara Ponsatí Obiols

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 


 

 

 

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

7.9.2020

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

36

8

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Mazaly Aguilar, Clara Aguilera, Atidzhe Alieva-Veli, Álvaro Amaro, Eric Andrieu, Attila Ara-Kovács, Carmen Avram, Adrian-Dragoş Benea, Mara Bizzotto, Daniel Buda, Asger Christensen, Angelo Ciocca, Ivan David, Paolo De Castro, Jérémy Decerle, Salvatore De Meo, Herbert Dorfmann, Luke Ming Flanagan, Cristian Ghinea, Dino Giarrusso, Martin Häusling, Martin Hlaváček, Krzysztof Jurgiel, Jarosław Kalinowski, Elsi Katainen, Gilles Lebreton, Norbert Lins, Chris MacManus, Marlene Mortler, Ulrike Müller, Maria Noichl, Juozas Olekas, Pina Picierno, Maxette Pirbakas, Bronis Ropė, Bert-Jan Ruissen, Anne Sander, Petri Sarvamaa, Simone Schmiedtbauer, Annie Schreijer-Pierik, Veronika Vrecionová, Juan Ignacio Zoido Álvarez

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Manuel Bompard, Anna Deparnay-Grunenberg, Tilly Metz, Christine Schneider, Marc Tarabella, Thomas Waitz

 


 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

36

+

EPP

Álvaro Amaro, Daniel Buda, Salvatore De Meo, Herbert Dorfmann, Jarosław Kalinowski, Norbert Lins, Marlene Mortler, Anne Sander, Petri Sarvamaa, Simone Schmiedtbauer, Christine Schneider, Annie Schreijer-Pierik, Juan Ignacio Zoido Álvarez

S&D

Clara Aguilera, Eric Andrieu, Attila Ara-Kovács, Carmen Avram, Adrian-Dragoş Benea, Paolo De Castro, Maria Noichl, Juozas Olekas, Pina Picierno, Marc Tarabella

RENEW

Atidzhe Alieva-Veli, Asger Christensen, Jérémy Decerle, Cristian Ghinea, Martin Hlaváček, Elsi Katainen, Ulrike Müller

ECR

Mazaly Aguilar, Krzysztof Jurgiel, Bert-Jan Ruissen, Veronika Vrecionová

EUL/NGL

Chris MacManus

NI

Dino Giarrusso

 

9

-

ID

Mara Bizzotto, Angelo Ciocca, Gilles Lebreton, Maxette Pirbakas

GREENS/EFA

Anna Deparnay-Grunenberg, Martin Häusling, Tilly Metz, Bronis Ropė, Thomas Waitz

 

3

0

ID

Ivan David

EUL.NGL

Manuel Bompard, Luke Ming Flanagan

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

[1] Přijaté texty P9_TA(2020)0005.

[2] Přijaté texty, P9_TA(2020)0015.

[3] Úř. věst. C 346, 21.9.2016, s. 17.

[4] Úř. věst. L 317, 4.11. 2014, s. 35.

[5] https://ec.europa.eu/knowledge4policy/publication/council-conclusions-updated-eu-bioeconomy-strategy-29-november-2019_en

[6] Úř. věst. C 361, 5.10.2018, s. 5.

[7] Databáze Eurostatu o lesnictví je k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/eurostat/web/forestry/data/database

[8] Fakta a čísla o Evropské unii týkající se Evropské unie a lesů, Evropský parlament, květen 2019.

[9] Úř. věst. L 198, 22. 6. 2020, s. 13.

[10] Zpráva Evropské agentury pro životní prostředí „Evropské životní prostředí – stav a výhled 2020“, strana 83.

[11] Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 25. února 1999 ve spojených věcech C-164/97 a C-165/97, Evropský parlament v. Rada Evropské unie, ECLI:EU:C:1999:99, bod 16.

 

[12] Jako „proforestation“ je označována metoda, kdy se stávající lesy nechávají růst bez zásahu až do dosažení jejich plného ekologického potenciálu, viz William R. Moomaw, „Intact Forests in the United States: Proforestation Mitigates Climate Change and Serves the Greatest Good“, publikováno ve Frontiers in Forests and Global Change, 2019.

[13] Zpráva Společného výzkumného střediska Evropské komise z roku 2018 nazvaná: „Biomass production, supply, uses and flows in the European Union“ (Výroba, dodávky, využívání a toky biomasy v Evropské unii),  v níž se uvádí, že cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů stanovené EU ve skutečnosti vedly k prudkému zvýšení spotřeby dřevěné biomasy. Odhady využívání dřeva k výrobě energie: 42 % (2005), 43 % (2010), 48 % v současnosti, přičemž je pravděpodobné, že využívání dřeva k výrobě energie není dostatečně oznamováno.

[14] Odborný článek publikovaný na platformě IPBES dne 27. dubna 2020 nazvaný „COVID-19 Stimulus Measures Must Save Lives, Protect Livelihoods, and Safeguard Nature to Reduce the Risk of Future Pandemics“ („Stimulační opatření proti COVID-19 musí zachraňovat životy a chránit živobytí a přírodu s cílem snížit riziko budoucích pandemií“), Josef Settele, Sandra Díaz a Eduardo Brondizio a Dr Peter Daszak.

[15] Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. ledna 2020 o 15. zasedání konference smluvních stran (COP15) Úmluvy o biologické rozmanitosti, přijaté tety P9_TA(2020)0015.

[16] Evropská agentura pro životní prostředí, „Evropské lesní ekosystémy – stav a trendy“, 2016.

[17] Jak se uvádí v helsinské rezoluci H1 z roku 1993 přijaté v rámci ministerské platformy Forest Europe.

[18] S. Luyssaert et al., 2008: „Old growth forests as global carbon sinks“  (Původní lesy jako globální úložiště uhlíku), Nature.

[19] sdělení Komise ze dne 23. července 2019 s názvem „Posílení opatření EU na ochranu a obnovu světových lesů“ (COM (2019)0352).

[20] Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. ledna 2020 o 15. zasedání konference smluvních stran (COP15) Úmluvy o biologické rozmanitosti, přijaté texty P9_TA(2020)0015, citace bodu 52.

[21] zpráva Komise ze dne 7. prosince 2018 nazvaná „Pokrok při provádění strategie EU v oblasti lesnictví – Nová strategie v oblasti lesnictví: pro lesy a odvětví založená na lesnictví“ (COM(2018)0811), s. 3.

[22] Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) (2019): „Climate Change and Land Report-Summary for Policymakers“ (Souhrnná zpráva o změně klimatu a půdě pro tvůrce politik).

[23] Mezivládní vědecko-politická platforma pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) (2018): „Summary for policymakers of the regional assessment report on biodiversity and ecosystem services for Europe and Central Asia of the Intergovernmental Science-Policy Platform on Biodiversity and Ecosystem Services“ (Shrnutí regionální hodnotící zprávy o biologické rozmanitosti a ekosystémových službách pro Evropu s střední Asii pro tvůrce politik Mezivládní vědecko-politické platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby). M. Fischer, M. Rounsevell, A. Torre-Marin Rando, A. Mader, A. Church, M. Elbakidze, V. Elias, T. Hahn. P.A. Harrison, J. Hauck, B. Martín-López, I. Ring, C. Sandström, I. Sousa Pinto, P. Visconti, N.E. Zimmermann a M. Christie (eds.). Sekretariát IPBES, Bonn, Německo.

[24] Zpráva Komise ze dne 7. prosince 208 nazvaná „Pokrok při provádění strategie EU v oblasti lesnictví – Nová strategie v oblasti lesnictví: pro lesy a odvětví založená na lesnictví“ (COM(2018)0811), s. 3.

[25] Evropská agentura pro životní prostředí,  „Forest dynamics in Europe and their ecological consequences“ (Dynamika lesů v Evropě a její ekologické dopady), 27. listopadu 2018. Poslední změna ke dni 10. prosince 2019.

[26] Zpráva Komise ze dne 2. října 2015 nazvaná „Přezkum strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 v polovině období“, (COM(2015)0478).

[27] Společné výzkumné středisko Evropské komise. „Biomass production, supply, uses and flows in the European Anion“ (Výroba, dodávky, využívání a toky biomasy v Evropské unii).

[28] Evropská agentura pro životní prostředí,  „Dynamika lesů v Evropě a její ekologické dopady“, 27. listopadu 2018.

[29] Naudts, K., Chen, Y. a kol., „Obhospodařování lesů v Evropě nezmírnilo oteplování klimatu“ („Europe’s forest management did not mitigate climate warming“). Science, 5. února 2016: sv. 351, číslo 6273, s. 597-600.

[30] Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. ledna 2020 o 15. zasedání konference smluvních stran (COP15) Úmluvy o biologické rozmanitosti, přijaté tety P9_TA(2020)0015.

[31] Rezoluce H1, obecné pokyny pro udržitelné obhospodařování lesů, druhá. ministerské konference o ochraně lesů v Evropě, která se konala ve dnech 16.-17. června 1993 v Helsinkách.

[32] Sabatini, F.M., Burrascano, S., a kol., „Kde jsou poslední primární lesy v Evropě?“  (Where are Europe’s last primary forests). Diversity and Distributions, poprvé publikováno dne 24. května 2018: svazek 24, číslo 10, říjen 2018, s. 1426-1493,  obrázek 3.

[33] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).

Poslední aktualizace: 30. září 2020Právní upozornění - Ochrana soukromí