Postup : 2020/2080(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A9-0165/2020

Předložené texty :

A9-0165/2020

Rozpravy :

PV 19/10/2020 - 21
CRE 19/10/2020 - 21

Hlasování :

Přijaté texty :

P9_TA(2020)0278

<Date>{29/09/2020}29.9.2020</Date>
<NoDocSe>A9-0165/2020</NoDocSe>
PDF 213kWORD 80k

<TitreType>ZPRÁVA</TitreType>

<Titre>o doporučení Evropského parlamentu Radě a vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedovi Komise, ohledně provádění a řízení stálé strukturované spolupráce (PESCO)</Titre>

<DocRef>(2020/2080(INI))</DocRef>


<Commission>{AFET}{AFET}Výbor pro zahraniční věci</Commission>

Zpravodaj: <Depute>Radosław Sikorski</Depute>

NÁVRH DOPORUČENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 MENŠINOVÉ STANOVISKO
 STANOVISKO VÝBORU PRO ÚSTAVNÍ ZÁLEŽITOSTI
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH DOPORUČENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

Radě a vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedovi Komise, ohledně provádění a řízení stálé strukturované spolupráce (PESCO)

(2020/2080(INI))

Evropský parlament,

 s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU) a zejména její článek 36, čl. 42 odst. 6, článek 46 a její Protokol (č. 10) o stálé strukturované spolupráci,

 s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/2315 ze dne 11. prosince 2017, kterým se zřizuje stálá strukturovaná spolupráce a stanoví seznam zúčastněných členských států[1],

 s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/340 ze dne 6. března 2018, kterým se stanoví seznam projektů, jež mají být rozvíjeny v rámci stálé strukturované spolupráce[2],

 s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/909 ze dne 25. června 2018 o sestavení společného souboru pravidel řízení pro projekty stálé strukturované spolupráce[3],

 s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/1797 ze dne 19. listopadu 2018, kterým se mění a aktualizuje rozhodnutí (SZBP) 2018/340, kterým se stanoví seznam projektů, jež mají být rozvíjeny v rámci stálé strukturované spolupráce[4],

 s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/1909 ze dne 12. listopadu 2019, kterým se mění a aktualizuje rozhodnutí (SZBP) 2018/340, kterým se stanoví seznam projektů, jež mají být rozvíjeny v rámci stálé strukturované spolupráce[5],

 s ohledem na závěry Rady ze dne 13. listopadu 2017 o bezpečnosti a obraně v kontextu globální strategie EU,

 s ohledem na závěry Rady ze dne 19. listopadu 2018 o bezpečnosti a obraně v kontextu globální strategie EU,

 s ohledem na závěry Rady ze dne 17. června 2019 o bezpečnosti a obraně v kontextu globální strategie EU,

 s ohledem na doporučení Rady ze dne 15. října 2018 týkající se stanovení pořadí plnění přísnějších závazků přijatých v rámci stálé strukturované spolupráce a vymezení konkrétnějších cílů (2018/C 374/01)[6],

 s ohledem na své usnesení ze dne 16. března 2017 o ústavních, právních a institucionálních dopadech společné bezpečnostní a obranné politiky: možnosti, které skýtá Lisabonská smlouva[7],

 s ohledem na Smlouvu o obchodu se zbraněmi, která vstoupila v platnost v prosinci 2014,

 s ohledem na článek 118 jednacího řádu,

 s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0165/2020),

A. vzhledem k tomu, že v souladu s čl. 42 odst. 2 SEU společná bezpečnostní a obranná politika (SBOP) zahrnuje postupné vymezení společné obranné politiky Unie, která povede k zavedení společné obrany, jakmile o tom Evropská rada jednomyslně rozhodne; vzhledem k tomu, že stálá strukturovaná spolupráce představuje důležitý krok k dosažení tohoto cíle;

B. vzhledem k tomu, že stálá strukturovaná spolupráce by měla být využita k dalšímu uplatňování povinnosti poskytovat vzájemnou pomoc a podporu stanovené v čl. 42 odst. 7 SEU a k jejímu dalšímu rozvoji, jak připomnělo společné oznámení členských států Radě a vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o stálé strukturované spolupráci, které podepsalo 23 členských států dne 13. listopadu 2017, aby se dále zvýšila připravenost členských států pomoci jinému členskému státu v případě, že se stane obětí ozbrojené agrese na svém území;

C. vzhledem k tomu, že podle čl. 1 písm. a) Protokolu (č. 10) o stálé strukturované spolupráci podle článku 42 SEU je jedním z hlavních cílů členských států v rámci stálé strukturované spolupráce intenzivněji rozvíjet obranné schopnosti prostřednictvím dalších vnitrostátních příspěvků a případné účasti v mnohonárodních silách, v hlavních evropských programech pro výbavu a v činnostech Evropské obranné agentury;

D. vzhledem k tomu, že čl. 1 písm. b) Protokolu č. 10 uvádí, že členské státy musí „mít nejpozději do roku 2010 schopnosti poskytnout, buď na vnitrostátní úrovni, nebo coby součást mnohonárodních skupin sil, bojové jednotky určené pro plánované mise, strukturované na taktické úrovni jako bojová seskupení, s podpůrnými prvky včetně dopravy a logistiky, které jsou během 5 až 30 dnů schopny provádět mise uvedené v článku 43 Smlouvy o Evropské unii, zejména v reakci na žádost Organizace spojených národů, a které mohou být drženy po úvodní dobu 30 dnů, jež může být prodloužena až na nejméně 120 dnů“; vzhledem k tomu, že čl. 1 písm. b) musí být přepracován, aby adekvátně odpovídal složitému geopolitickému prostředí; vzhledem k tomu, že členské státy jsou stále daleko od dosažení tohoto cíle;

E. vzhledem k tomu, že v kontextu četných a narůstajících hrozeb je nyní více než kdy jindy nutné vytvořit společnou obrannou strategii EU;

F. vzhledem k tomu, že úroveň cílů v rámci globální strategie EU v oblasti bezpečnosti a obrany pokrývá řízení krizí a budování kapacit v partnerských zemích s cílem chránit Evropu a její občany; vzhledem k tomu, že se žádný členský stát nemůže chránit sám, protože bezpečnostní a obranné hrozby, kterým EU čelí a které jsou zaměřeny proti jejím občanům, území a infrastruktuře, jsou společnými mnohorozměrnými hrozbami, jež jediný členský stát nemůže řešit samostatně; vzhledem k tomu, že účinný systém EU pro účinné, soudržné, strategické a společné využívání zdrojů by byl výhodný pro celkovou úroveň bezpečnosti a obrany EU a v současnosti je s ohledem na zhoršující se bezpečnostní situací zapotřebí víc než kdy jindy; vzhledem k tomu, že je zapotřebí vyšší úsilí v rámci spolupráce v oblasti kybernetické obrany, jako je sílení informací, vzdělávání a operační podpora, aby se tak zvýšila úspěšnost boje proti kybernetickým hrozbám;

G. vzhledem k tomu, že hlavními aktéry ve stálé strukturované spolupráci jsou zúčastněné členské státy, které poskytují schopnosti pro provádění společné bezpečnostní a obranné politiky (čl. 42 odst. 1 a čl. 42 odst. 3 SEU) a které je nasazují v operacích a misích, pokud je Rada pověří provedením úkolů na základě rámce Unie (čl. 42 odst. 1, 4 a 5, články 43 a 44 SEU), a které tak případně rozvíjejí své obranné schopnosti mimo jiné v rámci Evropské obranné agentury (čl. 42 odst. 3 a článek 45 SEU);

H. vzhledem k tomu, že dlouhodobou vizí stálé strukturované spolupráce je poskytnout Unii operační kapacitu založenou na vojenských prostředcích doplněných o civilní prostředky s cílem dosáhnout soudržné struktury s celým spektrem sil, které mají členské státy k dispozici pro vojenskou SBOP; vzhledem k tomu, že stálá strukturovaná spolupráce by měla zintenzivnit schopnost EU jednat jako mezinárodní zajišťovatel bezpečnosti, aby přispívala účinně a věrohodně k mezinárodní, regionální a evropské bezpečnosti, a to i tím, že zabrání importu bezpečnostních rizik, a zvýšit interoperabilitu na ochranu občanů EU a maximalizovat účinnost výdajů na obranu omezením zdvojování úsilí, snížením nadměrné kapacity a nekoordinovaným zadáváním veřejných zakázek;

I. vzhledem k tomu, že podle rozhodnutí Rady 2017/2315, kterým se zřizuje stálá strukturovaná spolupráce, budou posílené obranné schopnosti členských států přínosné i pro NATO uplatňující zásadu „jednoho souboru sil“, za předpokladu, že se zabrání zdvojování a že prioritou bude interoperabilita, posílí se evropský pilíř v rámci této aliance a bude odpovědí na opakované výzvy k vyváženějšímu sdílení zátěže na obou stranách Atlantiku; vzhledem k tomu, že NATO je i nadále základním kamenem bezpečnostní struktury mnoha členských států;

J. vzhledem k tomu, že stálá strukturovaná spolupráce tvoří závazný rámec mezi zúčastněnými členskými státy, které se zavázaly k trvalému a strukturovanému způsobu společného investování do obranných schopností, jejich plánování, rozvoje a provozování v rámci Unie tím, že se přihlásily k 20 závazkům v pěti oblastech stanovených v SEU; vzhledem k tomu, že tyto závazky by měly představovat posun od pouhé obranné spolupráce k plné interoperabilitě a posílení vnitrostátních obranných sil; vzhledem k tomu, že tyto závazky jsou každoročně posuzovány sekretariátem stálé strukturované spolupráce ve vnitrostátních prováděcích plánech, které mohou zúčastněné členské státy se sekretariátem konzultovat; vzhledem k tomu, že navzdory těmto závazkům není pro stálou strukturovanou spolupráci zaveden žádný účinný mechanismus zajištění souladu; vzhledem k tomu, že projekty stálé strukturované spolupráce by měly být prováděny způsobem, do něhož se promítají průmyslové kapacity, obavy ze zdvojování činnosti nebo rozpočtová omezení zúčastněných členských států; vzhledem k tomu, že účinný mechanismus zajištění souladu pro stálou strukturovanou spolupráci je třeba zlepšit;

K. vzhledem k tomu, že zúčastněné členské státy musí prokázat plnou politickou angažovanost v plnění 20 závazků, ke kterým se přihlásily; vzhledem k tomu, že cykly plánování vojenských kapacit obvykle trvají déle než tři roky; vzhledem k tomu, že stávající cykly plánování vojenských kapacit jsou obvykle podmíněny již stanoveným procesem obranného plánování NATO; vzhledem k tomu, že je třeba dosáhnout většího pokroku, pokud jde o důležité ukotvení stálé strukturované spolupráce do postupů vnitrostátního plánování obrany s cílem zajistit schopnost zúčastněných členských států dokončit projekty stálé strukturované spolupráce;

L. vzhledem k tomu, že stálá strukturovaná spolupráce byla původně považována za „avantgardu“ zahrnující členské státy, které jsou ochotné a schopné povýšit svoji spolupráci v oblasti obrany na novou úroveň cílů; vzhledem k tomu, že skutečnost, že existuje 25 zúčastněných členských států, nesmí vést k tomu, aby stálou strukturovanou spolupráci omezoval přístup „nejnižšího společného jmenovatele“; vzhledem k tomu, že počet zúčastněných členských států naznačuje ochotu k užší spolupráci na poli bezpečnosti a obrany;

M. vzhledem k tomu, že práce na prvních třech vlnách projektů stálé strukturované spolupráce vedla ke stanovení a přijetí 47 projektů; vzhledem k tomu, že žádný z nich nebyl dosud realizován; vzhledem k tomu, že projekty první vlny jsou převážně projekty budování kapacit, na nichž se podílí maximum členských států; vzhledem k tomu, že inkluzivní charakter projektů stálé strukturované spolupráce by neměl vést k oslabení cílů zúčastněných členských států; vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby se stálá strukturovaná spolupráce soustředila na projekty, které přinášejí skutečnou přidanou hodnotu;

N. vzhledem k tomu, že 47 projektů stálé strukturované spolupráce zjevně nespojuje žádná celková společná logika; vzhledem k tomu, že stávající seznam projektů postrádá soudržnost, rozsah a strategické cíle, takže nejzřetelnější rozdíly v kapacitách nebudou odstraněny, a dostatečně nebo zcela neřeší kritické nedostatky priorit určené v procesu v rámci Základního cíle prostřednictvím plánu rozvoje schopností (CDP) a koordinovaného každoročního přezkumu v oblasti obrany (CARD); vzhledem k tomu, že jeden z těchto projektů byl pozastaven, aby se předešlo zbytečnému zdvojování; vzhledem k tomu, že ostatní projekty nedosáhly dostatečného pokroku nebo jim hrozí zastavení a kolem 30 projektů je stále ve fázi koncepčního rozvoje a v přípravné fázi; vzhledem k tomu, že vývoj ambiciózních projektů v oblasti vojenských kapacit může trvat až 10 let; vzhledem k tomu, že velká většina projektů stálé strukturované spolupráce se kryje s nedostatky Evropského obranného fondu a aliance NATO;

O. vzhledem k tomu, že druhá fáze stálé strukturované spolupráce má začít v roce 2021; vzhledem k tomu, že tato druhá fáze přinese konkrétní a důležité výsledky, což znamená, že je nutné stanovit prioritní projekty;

P. vzhledem k tomu, že projekty stálé strukturované spolupráce se zaměřují na operativní nasazení, jako je Operační středisko EUFOR pro reakci na krize, vojenská mobilita a síť struktur pro logistiku, zatímco jiné projekty se zaměřují na rozvoj vojenských kapacit, jako jsou týmy rychlé kybernetické reakce a vzájemná pomoc v oblasti kybernetické bezpečnosti; vzhledem k tomu, že oba přístupy jsou zapotřebí, mají-li projekty rozhodně přispět k vývoji, který směřuje ke společné integrované bezpečnostní a obranné strategii EU;

Q. vzhledem k tomu, že některé z nejstrategičtějších projektů stálé strukturované spolupráce mají potenciál rozhodně přispět ke strategické autonomii Unie a k vytvoření soudržné struktury s celým spektrem sil;

R. vzhledem k tomu, že hlavní evropské projekty v oblasti obrany, jako je budoucí systém vzdušného boje (FCAS) a hlavní systém pozemního boje (MGCS) zůstávají v současné době mimo rámec stálé strukturované spolupráce;

S. vzhledem k tomu, že je klíčové stanovit priority a řešit mezery ve schopnostech stanovené v plánu rozvoje schopností (CDP) a stavět na koordinovaném každoročním přezkumu v oblasti obrany (CARD) s cílem zvýšit strategickou autonomii Evropy;

T. vzhledem k tomu, že pouze několik současných projektů stálé strukturované spolupráce dostatečně řeší nedostatky v oblasti schopností stanovených v plánu rozvoje schopností (CDP) a koordinovaném každoročním přezkumu v oblasti obrany (CARD) nebo už dostatečně zohledňují vysoce účinné cíle v oblasti kapacit (HICG), které plynou z plánu rozvoje schopností a měly by být považovány za prioritu;

U. vzhledem k tomu, že soulad, soudržnost a vzájemné posilování mezi stálou strukturovanou spoluprací, koordinovaným každoročním přezkumem v oblasti obrany, vnitrostátními prováděcími plány a plánem rozvoje schopností se musí dále zlepšovat;

V. vzhledem k tomu, že proces obranného plánování NATO přispívá k vnitrostátním procesům obranného plánování v 21 zúčastněných členských státech, které jsou členy NATO;

W. vzhledem k tomu, že by se co nejdříve měly uskutečnit vzájemné interakce mezi vnitrostátními prioritami členských států, prioritami EU a prioritami NATO, je-li to vhodné a relevantní; vzhledem k tomu, že v zájmu dosažení cílů EU v oblasti schopností je třeba lépe harmonizovat priority EU a NATO;

X. vzhledem k tomu, že při zohlednění odlišné povahy obou organizací a jejich příslušných povinností by stálá strukturovaná spolupráce měla být účinným a doplňkovým nástrojem pro řešení priorit rozvoje schopností a zajištění vojenských schopností určených v EU a může přispět k cílům NATO;

Y. vzhledem k tomu, že ve spojení s globální strategií EU by konkrétní obranná a bezpečnostní strategie, jako je bílá kniha o bezpečnosti a obraně EU, kterou Parlament v několika zprávách navrhl, mohla usnadnit sdílené porozumění současným a budoucím výzvám a být pro stálou strukturovanou spolupráci a plány rozvoje schopností důležitým vodítkem vyplývajícím z pochopení strategických cílů a opatření, která mají být v dlouhodobém horizontu přijata;

Z. vzhledem k tomu, že v současnosti jsou projekty stálé strukturované spolupráce závislé na finančních příspěvcích 25 zúčastněných členských států; vzhledem k tomu, že podle očekávání budou v důsledku pandemie onemocnění COVID-19 jednotlivé vnitrostátní rozpočty trpět ztrátami; vzhledem k tomu, že pokud by bylo několik ze současných 47 projektů stálé strukturované spolupráce financováno odpovídajícím způsobem, mohla by tak být paradoxně posílena připravenost členských států na další případný výskyt masivní krize v oblasti veřejného zdraví: vojenská mobilita, evropské zdravotnické velení a mnoho dalších projektů v oblastech souvisejících s logistikou a dopravou, zdravotní péčí, odstraňováním následků katastrof, připraveností na chemická, biologická, radiologická a jaderná bezpečnostní rizika a bojem proti škodlivým kybernetickým činnostem a nepřátelským dezinformačním kampaním; vzhledem k tomu, že snižování financování strategických schopností, které EU a její členské státy v současné době postrádají, by rovněž oslabilo jejich schopnost společně jednat při budoucích pandemiích, hrozbách v oblasti připravenosti na chemická, biologická, radiologická a jaderná bezpečnostní rizika a dalších nepředvídatelných hrozbách s významnými mezinárodními důsledky;

AA. vzhledem k tomu, že financování dopravní infrastruktury dvojího užití bude přínosné pro civilní i vojenskou mobilitu a vzhledem k tomu, že zavedení harmonizovaných správních postupů by mohlo vést k tomu, že bude možné přemisťovat zdroje přes vhodné dodavatelské trasy po celé EU a pomůže vytvořit prostředí pro kolektivní bezpečnost a obranu;

AB. vzhledem k tomu, že stálá strukturovaná spolupráce a budoucí Evropský obranný fond se budou vzájemně posilovat a jejich propojení je třeba dále rozvíjet, aby se dosáhlo kritických schopností stanovených v plánu rozvoje schopností (CDP);

AC. vzhledem k tomu, že možnost získat spolufinancování na výzkum a rozvoj schopností některých projektů stálé strukturované spolupráce prostřednictvím budoucího Evropského obranného fondu vedla k tomu, že zúčastněné členské státy znásobily své návrhy a podpořily výměny a spolupráci; vzhledem k tomu, že všechny návrhy musí mít na paměti nejlepší společný strategický zájem EU;

AD. vzhledem k tomu, že v některých specifických případech může být účast třetích zemí na individuálních projektech stálé strukturované spolupráce, za předpokladu, že splňují dohodnutý soubor politicky a právně relevantních podmínek, ve strategickém zájmu Unie, zejména pokud jde o poskytování technických odborných znalostí nebo dodatečných schopností a v případě strategických partnerů; vzhledem k tomu, že žádná účast třetích zemí na projektech stálé strukturované spolupráce by neměla oslabit cíl podporovat SZBP EU;

AE. vzhledem k tomu, že účast třetích zemí může být pouze výjimečná, musí se o ní rozhodovat individuálně podle situace a musí být na žádost členských států EU; vzhledem k tomu, že tato účast by měla určitým projektům přinést přidanou hodnotu a přispět k posílení stálé strukturované spolupráce a SZBP a k naplnění náročnějších závazků, a sice na základě velmi jednoznačných podmínek a na základě zavedené a reálné reciprocity;

AF. vzhledem k tomu, že dohoda o účasti třetích zemí na projektech stálé strukturované spolupráce už měla dávno existovat;

AG. vzhledem k tomu, že pokud jde o současnou úlohu Politického a bezpečnostního výboru (PSC) v kontextu stálé strukturované spolupráce a rozvoje schopností, Evropský parlament už si vyžádal, že „mandát Politického a bezpečnostního výboru, jak jej uvádí článek 38 SEU, je třeba vykládat úzce“;

AH. vzhledem k tomu, že řízení stálé strukturované spolupráce je vedeno zúčastněnými členskými státy, což může vést k nedostatečné koordinaci a celkové nejednotnosti projektů; vzhledem k tomu, že prodloužení mandátu sekretariátu stálé strukturované spolupráce by mohlo zlepšit koordinaci;

AI. vzhledem k tomu, že prohlubující se obranná spolupráce mezi členskými státy na úrovni EU by měla jít ruku v ruce s posilováním kontrolní pravomoci parlamentů členských států a Evropského parlamentu;

AJ. vzhledem k tomu, že Nástroj pro propojení Evropy by se měl zaměřit na projekty týkající se vojenské mobility a interoperability, které jsou klíčové pro případy, že by došlo k neočekávanému konfliktu nebo krizi; vzhledem k tomu, že stálá strukturovaná spolupráce by měla přispět k vytvoření účinného schengenského prostoru pro vojenskou mobilitu s cílem omezit na minimum postupy na hranicích a minimálně zatěžovat infrastrukturu; vzhledem k tomu, že je třeba uvítat projekt Rail Baltica, který má zásadní význam pro integraci pobaltských zemí do evropské železniční sítě, a že by měla být zajištěna jeho naprostá účinnost;

AK. vzhledem k tomu, že stálá strukturovaná spolupráce může v tomto ohledu přispět k větší soudržnosti, koordinaci a interoperabilitě v oblasti bezpečnosti a obrany a k upevnění solidarity, soudržnosti a odolnosti Unie;

AL. vzhledem k tomu, že Evropský parlament by měl společně s Radou vykonávat legislativní a rozpočtovou funkci, jakož i funkce politické kontroly a konzultace v souladu s podmínkami stanovenými ve Smlouvách;

AM. vzhledem k tomu, že Parlament vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby předal svoji výroční zprávu o provádění stálé strukturované spolupráce;

AN. vzhledem k tomu, že společné úsilí zúčastněných členských států v oblasti výzkumu a vývoje v rámci stálé strukturované spolupráce povede k zásadním technologickým průlomům, čímž Unie získá konkurenční výhodu v oblasti moderních obranných schopností;

1. doporučuje Radě a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku:

a) informovat Parlament a předložit mu přezkum stálé strukturované spolupráce a zajistit, aby byly názory Parlamentu náležitě zohledněny v souladu s článkem 36 SEU, zejména v souvislosti se stávajícím strategickým přezkumem první fáze stálé strukturované spolupráce, která skončí v roce 2020 s cílem zajistit posílenou zodpovědnost, transparentnost a kontrolu;

b) provádět strategickou vizi Unie a definovat společné hrozby, mimo jiné prováděním úrovně cílů definované globální strategií EU pro rok 2016, a to i prostřednictvím probíhající práce strategického kompasu, kterou je třeba vykonávat ve spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami a institucemi, a posílit operační rozměr stálé strukturované spolupráce;

c) připravit na základě výsledků diskuse o strategickém kompasu co nejdříve plnohodnotnou bílou knihu o bezpečnosti a obraně EU; vzít na vědomí skutečnost, že první výsledky strategického kompasu se očekávají v první polovině roku 2022;

d) zajistit synergické účinky a soudržnost mezi různými iniciativami a operacemi EU v oblasti obrany;

e) vybídnout zúčastněné členské státy prostřednictvím cílených návrhů a vhodné komunikace k vývoji od striktně vnitrostátního zaměření na obranu k zaměření silně evropskému, a aby prioritně vykonávaly strukturální úsilí ke zvýšení využití evropského kooperativního přístupu, neboť žádný zúčastněný členský stát není schopen řešit zjištěné nedostatečné kapacity sám; podporovat členské státy v tom, aby obecně v nadcházejících letech nesnižovaly své výdaje na obranu, a zejména neomezovaly své finanční zapojení do evropských projektů spolupráce;

f) zvyšovat rozpočtové cíle Evropské unie pro posilování obranných schopností, zejména prostřednictvím dostatečného financování Evropského obranného fondu a vojenské mobility v nadcházejícím víceletém finančním rámci (VFR);

g) zajistit, aby stálá strukturovaná spolupráce byla účinně využívána jako nástroj pro udržitelnou a účinnou spolupráci EU v oblasti obrany, zlepšování obranných schopností zúčastněných členských států a interoperabilitu jako společný cíl, zejména pokud jde o dostupnost, interoperabilitu, flexibilitu a schopnost nasazení sil v souladu s cílem posílit strategickou autonomii EU, a zároveň zachovat úzkou spolupráci mezi zúčastněnými členskými státy, posílit spolupráci mezi EU a NATO, pokud jde o členy EU-NATO, a udržovat úzkou spolupráci s dalšími mezinárodními partnery;

h) zajistit, aby se financování  kapacit pocházejících z projektů stálé strukturované spolupráce z Evropského obranného fondu zaměřilo na soubor strategických klíčových projektů v souladu s prioritami plánu rozvoje schopností, aby se maximalizoval jeho dopad; zajistit, aby byl výběr projektů stálé strukturované spolupráce v souladu se vysoce účinnými cíli v oblasti kapacit, které plynou z plánu rozvoje schopností;

i) uznat, že Evropský parlament společně s Radou vykonává legislativní a rozpočtovou funkci a funkce politické kontroly a konzultace v souladu s podmínkami stanovenými ve Smlouvách;

j) začlenit přímo do projektového cyklu stálé strukturované spolupráce spojení mezi ní a Evropským programem rozvoje obranného průmyslu / Evropským obranným fondem, s cílem účinněji přispívat k dosažení cílů Unie v oblasti bezpečnosti a obrany; než dojde k výběru na rozpočtové straně, ukládat dokumentaci každého projektu;

k) zaměřit úsilí stálé strukturované spolupráce na projekty, které se zaměřují na systematické posílení vojenského rozměru společné bezpečnostní a obranné politiky,

i) které přispívají k nápravě významných nedostatků ve schopnostech s větším operativním zaměřením, v přímé reakci na potřeby evropských ozbrojených sil zapojených do operací,

ii) se strategickým a integračním rozměrem, jako je Operační středisko EUFOR pro reakci na krize, vojenská mobilita, síť struktur pro logistiku nebo týmy rychlé kybernetické reakce (CRRT) nebo

iii) které vytvářejí další součinnosti a výhody z rozsahu tam, kde je to vhodné;

l) zaměřit stálou strukturovanou spolupráci na konstruktivní projekty se skutečným evropským strategickým rozměrem, a posílit tak průmyslovou a technologickou základnu evropské obrany;

m) zdůraznit význam malého počtu strategických projektů, zejména strategických podpůrných prostředků (velení a řízení, doprava, zpravodajství), které by měly být upřednostněny, neboť představují základy integrovanější evropské obrany;

n) zohlednit skutečnost, že stálá strukturovaná spolupráce byla vytvořena v rámci Lisabonské smlouvy a chápána jako průkopnický projekt členských států ochotných spojit své zdroje a schopnosti s cílem dosáhnout ambiciózních společných cílů v oblasti bezpečnosti a obrany; zvážit, zda je třeba, aby Unie pod dohledem místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku postupně vytvářela společnou strukturu, v jejímž rámci budou členské státy provádět přezkumy svých vlastních vnitrostátních politik obrany, sdílet výsledky a shromažďovat zpravodajské informace, což je způsob, jak vytvářet základy pro skutečnou evropskou obranu;

o) uznat v tomto ohledu hodnotu politických směrů Komise týkajících se obranné politiky, zejména pokud jde o potřebu rázných kroků směrem k opravdové evropské obranné unii a integrovaného a souhrnného přístupu k bezpečnosti EU; přiklánět se k názoru, že vytvoření nového generálního ředitelství Komise pro obranný průmysl a vesmír by mělo sloužit jako katalyzátor pro posílení soudržnosti, spravedlivé spolupráce a integrované koordinace při vytváření obranných kapacit v členských státech a pro posílení vojenské infrastruktury EU a zlepšení efektivity průmyslu EU a vnitřního trhu;

p) uznat, že Evropský parlament by měl hrát při kontrole SZBP, dohledu nad jejím prováděním a při jejím hodnocení klíčovou roli; neustále Parlament plně informovat a konzultovat s ním otázky týkající se stávající strategické revize první fáze stálé strukturované spolupráce, která skončí v roce 2020; přiklánět se k názoru, že zvyšující se obranná spolupráce mezi členskými státy na úrovni EU by měla jít ruku v ruce s posilováním kontrolní pravomoci Evropského parlamentu;

q) usilovat o to, aby klíčové schopnosti, jako jsou budoucí klíčové pozemní, námořní, letecké, kybernetické a další platformy pro ozbrojené síly členských států, byly vedeny pod stálou strukturovanou spoluprací nebo s ní případně byly alespoň úzce spojeny s cílem

i) zvýšit operační připravenost vojenské složky společné bezpečnostní a obranné politiky a

ii) zajistit, aby úsilí v rámci stálé strukturované spolupráce doplňovalo stávající kapacity a bylo používáno způsobem, který řeší stávající nedostatky a vyrovnává režijní náklady;

r) formulovat inovativní pobídky s cílem zlepšit interoperabilitu a rozmístění misí a operací SBOP;

s) zvýšit investice do propojování infrastruktury civilní dopravy, které je v souladu s plánováním vojenské mobility;

t) zvážit v rámci reformy systému bojových skupin EU, zda tento systém zařadit pod stálou strukturovanou spolupráci, aby se zvýšila provozní kapacita, modularita a svižnost systému vytvořením stálých mezinárodních jednotek, které by plnily vojenské úkoly podle článku 43 SEU a posilovaly schopnost EU provádět operace pro řešení krizí, včetně těch nejnáročnějších operací, jako je prosazování míru, a využívat ho jako prostředek strategické záložní síly;

u) podpořit a povzbudit seskupení projektů stálé strukturované spolupráce do skupin dle způsobilosti a posoudit jejich strategický význam, přičemž je třeba mít na paměti cíl, jímž je dosažení plného rozsahu souboru sil, a soustředit úsilí na ty projekty, které mají největší potenciál k zajištění evropské strategické autonomie; přezkoumat stávající seznam 47 projektů a dle uvážení zúčastněných členských států buď seskupit projekty nebo zrušit projekty, které nedosahují dostatečného pokroku nebo pro EU nepředstavují dostatečně vzájemně prospěšný zisk;

v) podpořit dodržování 20 závazků stálé strukturované spolupráce stanovením jasné a jednoduché definice dodržování kritérií a zajištěním, aby se návrhy budoucích projektů zaměřovaly na konkrétní priority rozvoje schopností EU; zajistit, aby veškerá hodnocení vývoje projektu byla založena na jasných a transparentních kritériích, i když budou spolufinancována v rámci Evropského programu rozvoje obranného průmyslu nebo budoucího Evropského obranného fondu; zajistit, aby tato kritéria sloužila jako ukazatel pro všechny členské státy, které se účastní projektů stálé strukturované spolupráce; zajistit, aby zúčastněné členské státy dále zvyšovaly kvalitu a rozčlenění informací uvedených ve svých vnitrostátních prováděcích plánech, v nichž nastíní, jak hodlají oněch 20 závazků v rámci stálé strukturované spolupráce splnit;

w) posílit soudržnost obranného plánování a rozvojových nástrojů a iniciativ EU; využít součinností mezi projektovým cyklem stálé strukturované spolupráce a ostatními procesy v oblasti obranných způsobilostí, jako je proces v rámci Základního cíle (HLGP), plán rozvoje schopností (CDP) a koordinovaný každoroční přezkum v oblasti obrany (CARD), s cílem umožnit předkládání cílenějších, vyzrálejších a lépe propracovaných a strukturovaných návrhů projektů; zajistit, aby cyklus předkládání projektů umožňoval synchronizované provádění několika evropských iniciativ včetně Evropského obranného fondu;

x) vybízet zúčastněné členské státy, aby zařadily plány rozvoje schopností do svých vnitrostátních procesů obranného plánování s cílem pomoci jim překonat nedostatky v oblasti schopností;

y) znovu potvrdit ústřední úlohu sekretariátu stálé strukturované spolupráce jako jediného kontaktního místa pro všechny projekty a vyzvat sekretariát, aby pravidelně aktualizoval informace o pokrocích projektů pro Parlament i ve prospěch všech zúčastněných stran, a aby k tomu využíval informace od členského státu (členských států) odpovědného (odpovědných) za koordinaci projektu; vybízet zúčastněné členské státy, aby se nepřestávaly zasazovat o účinnější dialog se sekretariátem stálé strukturované spolupráce v souvislosti s přezkumem a aktualizací jejich vnitrostátních prováděcích plánů;

z) vyzvat zúčastněné členské státy, aby zajistily, aby bylo při plnění současných projektů stálé strukturované spolupráce dosaženo hmatatelného pokroku;

aa) objasnit úlohu Politického a bezpečnostního výboru v procesu stálé strukturované spolupráce, kterou nestanoví SEU, a v této souvislosti zajistit důležitou roli Vojenského výboru Evropské unie při poskytování jednorázových vojenských doporučení místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku;

ab) zapojit Vojenský výbor Evropské unie do práce na vymezení struktury s celým spektrem sil;

ac) prozkoumat vytvoření Rady pro obranu EU, která by vycházela ze stávající Rady pro zahraniční věci ve formátu ministrů obrany, která je rovněž ministerským řídícím výborem agentury EDA, a z formátu stálé strukturované spolupráce ministrů obrany EU, s cílem zaručit případně stanovování priorit zdrojů a účinnou spolupráci a integraci mezi členskými státy;

ad) vyjasnit nebo určit spojení mezi řízením stálé strukturované spolupráce a řízením Evropského obranného fondu a informovat Parlament během procesu následné kontroly, pokud jde o financování projektů stálé strukturované spolupráce z Evropského obranného fondu;

ae) jak požadují některé zúčastněné členské státy, zvážit změnu cyklu pro předkládání projektů stálé strukturované spolupráce, aby bylo možné posílit u těchto projektů jejich zaměření a vyzrálost a zlepšit jejich strukturu;

af) vyjasnit pravidla upravující účast třetích stran v rámci stálé strukturované spolupráce s přihlédnutím k důležitosti rozhodovací samostatnosti EU a její plné vzájemnosti a k pochopení toho, že přístup případ od případu je pro EU považován za nejvýhodnější, a současně zohlednit

i) potřebu vypracovat a přijmout komplexní základní dokument, který bude upravovat budoucí spolupráci s účastí třetích stran na projektech stálé strukturované spolupráce a

ii) skutečnost, že o rozhodovacím procesu ohledně zapojení třetí strany by na úrovni každého projektu stálé strukturované spolupráce měly rozhodovat zúčastněné členské státy;

ag) zasazovat se, aby základem budoucích návrhů projektů stálé strukturované spolupráce byly „budoucí hrozby“; posilovat partnerství s NATO, OSN, Africkou unií a dalšími organizacemi; zajistit posouzení toho, zda by do ve všech příslušných aspektů projektů stálé strukturované spolupráce měly být zapojeny a začleněny malé a střední podniky;

ah) zajistit, aby projekty stálé strukturované spolupráce dále rozvíjely a zvyšovaly průmyslové kapacity zúčastněných členských států v oblasti nanotechnologií, superpočítačů, umělé inteligence, technologie dronů, robotiky apod., aby se v těchto oblastech zajistila evropská soběstačnost a nezávislost na zahraničních dovozcích, a aby se současně usnadnilo vytváření nových pracovních míst;

ai) vzít na vědomí skutečnost, že pandemie COVID-19 ukázala, že EU nemá dostatečné kompetence, pokud jde o zdravotnictví; uznat, že je zároveň třeba vytvořit společnou obrannou strategii EU, aby bylo možné reagovat v případě útoku na hranice a území EU, a že stálá strukturovaná spolupráce představuje pozitivní krok k tomuto cíli;

aj) uznat zásadní úlohu evropských ozbrojených sil při řešení náročných úkolů, které přinesla pandemie COVID-19, a sice jak zvládání zdravotní krize, tak podporu civilních misí a operací a to i s přihlédnutím k přeshraničnímu rozměru těchto úkolů a zajišťování solidarity; spatřovat v  nových ambiciózních projektech stálé strukturované spolupráce případný přínos k rozvoji společných evropských kapacit na tomto poli, a to v návaznosti na předchozí projekty, zejména na soubor mobilních vojenských schopností pro pomoc při katastrofách a na evropské zdravotnické velení;

ak) vyzvat Radu a zúčastněné členské státy, aby se soustředily na kybernetickou odolnost a vypracovaly kolektivní strategii a postupy, kterými by prostřednictvím projektů PESCO reagovaly na kybernetické bezpečnostní incidenty, aby tak v členských státech vytvořily odolnější prostředí;

al) vzít na vědomí postoj Parlamentu ke konferenci o budoucnosti Evropy, který vyjádřil ve svém usnesení ze dne 15. ledna 2020[8], zejména to, že bezpečnost a úloha EU ve světě by měly patřit k předem určeným politickým prioritám, jejichž výčet by neměl být vyčerpávající, a uznat, že by to byla příležitost zapojit občany do diskuse o posílení PESCO jakožto způsobu, jak pokročit směrem k autonomní společné bezpečnostní a obranné politice pro naši Unii.

2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto doporučení Radě a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.


 

21.9.2020

 

 

MENŠINOVÉ STANOVISKO

 

 

předložené v souladu s čl. 55 odst. 4 jednacího řádu

Özlem Demirel

 

Zpráva prosazuje, aby v rámci vojenské unie fungovala stálá strukturovaná spolupráce a vyzývá k posílení operační připravenosti vojenské SBOP.  Dále podporuje posilování průmyslové a technologické základny evropské obrany. Zpráva odmítá jakékoli snížení výdajů na obranu, a naopak požaduje navýšení vojenského rozpočtu EU na obranné schopnosti, zejména prostřednictvím dostatečného financování Evropského obranného fondu a vojenské mobility.

Vznášíme proti této zprávě námitky, protože:

 podporuje další militarizaci EU s cílem posílit vojenský a operační rozměr SBOP;

 je v rozporu s čl. 41 odst. 2 SEU, který zakazuje použití rozpočtu Unie na výdaje, jež jsou určeny na operace v souvislosti s vojenstvím nebo obranou.

 podporuje vytvoření evropského vojensko-průmyslového komplexu posílením průmyslové a technologické základny EU, mimo jiné prostřednictvím vojenských rozpočtů;

 vychvaluje spolupráci mezi EU a NATO

 

Požadujeme:

 ukončení stálé strukturované spolupráce a všech programů EU souvisejících s vojenstvím a obranou, neboť jejich aktivací/zavedením a novým geostrategickým a agresivnějším přístupem EU se zvyšuje nebezpečí války

 aby EU měla čistě civilní povahu  a takto také přistupovala k udržitelné bezpečnosti

 přísný výklad čl. 41 odst. 2 SEU, který zakazuje použití rozpočtu EU na vojenské nebo obranné akce

 radikální odzbrojení (včetně jaderného) na úrovni EU i na celosvětové úrovni


 

 

STANOVISKO VÝBORU PRO ÚSTAVNÍ ZÁLEŽITOSTI (2.9.2020)

<CommissionInt>pro Výbor pro zahraniční věci</CommissionInt>


<Titre>k doporučení Radě a vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedovi Komise, ohledně provádění a řízení stálé strukturované spolupráce (PESCO)</Titre>

<DocRef>(2020/2080(INI))</DocRef>

Zpravodaj: <Depute>Esteban González Pons</Depute>

 

 

NÁVRHY

Výbor pro ústavní záležitosti vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1. zdůrazňuje, že PESCO významnou měrou přispívá ke konvergenci opatření členských států v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky a představuje významný krok k dosažení cíle společné obrany v rámci Smlouvy;

2. vítá zájem členských států o PESCO v návaznosti na její zřízení rozhodnutím Rady (SZBP) 2017/2315 ze dne 11. prosince 2017, jak ukázal značný počet projektů zřízených dosud Radou v rámci PESCO; vybízí účastnické členské státy, aby pokročily v této práci a soustředily se na rychlé a účinné provedení těchto projektů, přičemž je třeba zajistit účast všech členských států; připomíná však, že stálá strukturovaná spolupráce také zahrnuje 20 závazků, jimž byla věnována mnohem menší pozornost;

3. oceňuje inkluzivní povahu PESCO, která se odráží ve vysokém počtu členských států zapojených do jejích projektů; je toho názoru, že pro účast na PESCO by měla platit mírná kritéria a že tento program by měl být přístupný i malým členským státům a členským státům s nízkými obrannými rozpočty;

4. zdůrazňuje, že PESCO byla vytvořena v rámci Lisabonské smlouvy a chápána jako průkopnický projekt členských států ochotných spojit své zdroje a schopnosti s cílem dosáhnout ambiciózních společných cílů v oblasti bezpečnosti a obrany; považuje za nutné, aby Unie pod dohledem místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku postupně vytvářela společnou strukturu, v jejímž rámci budou členské státy provádět přezkumy svých vlastních vnitrostátních politik obrany, sdílet výsledky a shromažďovat zpravodajské informace, což je způsob, jak vytvářet základy pro skutečnou evropskou obranu;

5. vyzývá Radu a členské státy, aby nadále posilovaly soudržnost mezi všemi nástroji a iniciativami v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP), s cílem dosáhnout požadované míry efektivity v zajišťování strategické autonomie a ambicí v postupném formování společné obranné politiky Unie v souladu se Smlouvou o EU; domnívá se, že aby bylo možné v jejím rámci zvládat současné hrozby, potřebuje PESCO ambiciózní projekty v součinnosti s koordinovaným každoročním přezkumem v oblasti obrany, vnitrostátními prováděcími plány a plánem rozvoje schopností, a zdůrazňuje v této souvislosti, že je důležité zachovat odpovídající úroveň financování ERF a vojenské mobility v kontextu jednání o VFR; poukazuje na to, že je zapotřebí vyvinout systém skutečně vlastních zdrojů Unie, který by umožnil sladění strategických cílů Unie na poli obrany s financováním programů a operací v terénu, zejména projektů PESCO;

6. vyzývá Komisi, aby pracovala na bílé knize o obraně a bezpečnosti EU, a to i s cílem lépe sladit specifické cíle projektů PESCO s aktualizovanou, soudržnou a komplexní strategií EU v oblasti bezpečnosti a obrany; v této souvislosti vyzdvihuje význam strategické revize PESCO v roce 2020 a obdobně podporuje vypracování evropského dokumentu o strategickém směřování (European Strategic Compass), aby se zlepšila schopnost včas a efektivně koordinovat obranné kroky členských států, které přispívají ke společným cílům Unie;

7. konstatuje, že pandemie COVID-19 ukázala, že EU nemá dostatečné kompetence, pokud jde o zdravotnictví; domnívá se, že zároveň je třeba vytvořit společnou obrannou strategii EU, aby bylo možno reagovat v případě útoku na hranice a území EU, a považuje PESCO za pozitivní krok směrem k tomuto cíli;

8. vítá v tomto ohledu politické směry Komise týkající se obranné politiky, zejména pokud jde o potřebu rázných kroků směrem k opravdové evropské obranné unii a integrovaného a souhrnného přístupu k bezpečnosti EU; doufá, že vytvoření nového generálního ředitelství Komise pro obranný průmysl a vesmír poslouží jako katalyzátor pro posílení soudržnosti, spravedlivé spolupráce a integrované koordinace při vytváření obranných kapacit v členských státech a pro posílení vojenské infrastruktury EU a zlepšení efektivity průmyslu EU a vnitřního trhu;

9. považuje za nezbytné navýšit současný příspěvek na projekty PESCO, aby bylo možno splnit ambice EU v oblasti bezpečnosti a obrany tím, že se účinně zajistí, aby zúčastněné členské státy posílily svou spolupráci na významném a ambiciózním rozvoji kapacit a koordinaci tohoto rozvoje a aby bylo dosaženo soudržnosti mezi EU a NATO, pokud jde o priority, posílení interoperability a synergie;

10. uznává zásadní úlohu evropských ozbrojených sil při řešení náročných úkolů, které přinesla pandemie COVID-19, a to jak zvládání zdravotní krize, tak podporu civilních misí a operací a to i s přihlédnutím k přeshraničnímu rozměru těchto úkolů a zajišťování solidarity; poukazuje na případný přínos nových ambiciózních projektů PESCO k rozvoji společných evropských kapacit na tomto poli, a to v návaznosti na předchozí projekty, zejména na soubor mobilních vojenských schopností pro pomoc při katastrofách a na evropské zdravotnické velení;

11. vítá synergii mezi různými nástroji obrany EU a podtrhuje, že je nutné zajistit soudržnost; zdůrazňuje, že zvláštní bonus pro projekty PESCO v rámci ERF by mohl mít kladný vliv, neboť stimuluje spolupráci na rozvoji kapacit;

12. vyzývá účastnické členské státy, aby nadále uvolňovaly zdroje na projekty PESCO a zároveň zajistily skutečné osvojení procesů koordinace a sdílení PESCO a odhodlání tyto procesy rozvíjet, zejména s ohledem na to, že pro PESCO nebyl zaveden žádný účinný mechanismus kontroly; zdůrazňuje, že PESCO by měla být východiskem k tomu, aby bylo možné jít nad rámec dvoustranné spolupráce a podpořit skutečně evropské iniciativy prostřednictvím smysluplné účasti řady členských států na společných projektech;

13. podtrhuje význam malého počtu strategických projektů, zejména strategických podpůrných schopností (velení a řízení, doprava, zpravodajství); vyzývá Radu a sekretariát PESCO, aby zvážily rozčlenění projektů PESCO do skupin s cílem zaručit maximální součinnost mezi jednotlivými projekty;

14. vyzývá Radu, aby v souladu s článkem 9 rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/2315 stanovila přísné podmínky účasti třetích států do projektů PESCO; domnívá se, že jakákoli taková účast by neměla odklánět PESCO od jejích základních cílů být nástrojem SZBP EU a zároveň dodržovat závazky podle Severoatlantické smlouvy;

15. varuje však před nebezpečím zahraničních zásahů do bezpečnostní a obranné politiky Unie, jež nabývají často formy kybernetických hrozeb nebo jiných forem hybridní války; navrhuje, aby nově vytvořený zvláštní výbor Parlamentu pro zahraniční vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii spolupracoval s Komisí a Radou na analýzách toho, jak by projekty PESCO mohly posílit odolnost Unie vůči hrozbám tohoto druhu;

16. domnívá se, že účast Spojeného království v projektech PESCO, pokud by bylo přizváno a byla by zajištěna účinná reciprocita, by byla ve strategickém zájmu Unie; doufá, že oblast obrany bude zahrnuta do jednání mezi EU a Spojeným královstvím o jejich budoucím vztahu v souladu s politickým prohlášením, kterým se stanoví rámec pro budoucí vztahy mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím;

17. znovu opakuje, že Evropský parlament by měl hrát při kontrole SZBP, dohledu nad jejím prováděním a při jejím hodnocení klíčovou roli; očekává v tomto ohledu, že Parlament bude plně informován a místopředseda Komise, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku s ním bude konzultovat v souvislosti se stávající strategickou revizí první fáze PESCO, která skončí v roce 2020; připomíná, že zvyšující se obranná spolupráce mezi členskými státy na úrovni EU by měla jít ruku v ruce s posilováním kontrolní pravomoci Evropského parlamentu;

18. vyzývá Radu a zúčastněné členské státy, aby se soustředily na kybernetickou odolnost a vypracovaly kolektivní strategii a postupy, kterými by prostřednictvím projektů PESCO reagovaly na kybernetické bezpečnostní incidenty, aby tak v členských státech vytvořily odolnější prostředí;

19. připomíná postoj Parlamentu ke konferenci o budoucnosti Evropy, který vyjádřil ve svém usnesení ze dne 15. ledna 2020[9], zejména to, že bezpečnost a úloha EU ve světě by měly patřit k předem určeným politickým prioritám, jejichž výčet by neměl být vyčerpávající, a opakuje, že by to byla příležitost zapojit občany do diskuse o posílení PESCO jakožto způsobu, jak pokročit směrem k autonomní společné bezpečnostní a obranné politice pro naši Unii.


INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

1.9.2020

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

18

7

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Gerolf Annemans, Gabriele Bischoff, Damian Boeselager, Fabio Massimo Castaldo, Włodzimierz Cimoszewicz, Gwendoline Delbos-Corfield, Daniel Freund, Charles Goerens, Esteban González Pons, Brice Hortefeux, Laura Huhtasaari, Giuliano Pisapia, Paulo Rangel, Antonio Maria Rinaldi, Domènec Ruiz Devesa, Jacek Saryusz-Wolski, Helmut Scholz, Pedro Silva Pereira, Antonio Tajani, László Trócsányi, Mihai Tudose, Loránt Vincze, Rainer Wieland

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Gilles Boyer, Jorge Buxadé Villalba, Cristian Ghinea, Maite Pagazaurtundúa, Nikolaj Villumsen

 


 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

18

+

NI

Fabio Massimo Castaldo

PPE

Esteban González Pons, Brice Hortefeux, Paulo Rangel, Antonio Tajani, László Trócsányi, Loránt Vincze, Rainer Wieland

RENEW

Gilles Boyer, Cristian Ghinea, Charles Goerens, Maite Pagazaurtundúa

S&D

Gabriele Bischoff, Włodzimierz Cimoszewicz, Giuliano Pisapia, Domènec Ruiz Devesa, Pedro Silva Pereira, Mihai Tudose

 

7

-

ECR

Jorge Buxadé Villalba, Jacek Saryusz Wolski

GUE/NGL

Helmut Scholz, Nikolaj Villumsen

ID

Gerolf Annemans, Laura Huhtasaari, Antonio Maria Rinaldi

 

3

0

VERTS/ALE

Damian Boeselager, Gwendoline Delbos Corfield, Daniel Freund

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 


 

 

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

21.9.2020

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

48

11

9

Členové přítomní při konečném hlasování

Alviina Alametsä, Alexander Alexandrov Yordanov, Maria Arena, Petras Auštrevičius, Traian Băsescu, Anna Bonfrisco, Reinhard Bütikofer, Fabio Massimo Castaldo, Włodzimierz Cimoszewicz, Katalin Cseh, Tanja Fajon, Anna Fotyga, Michael Gahler, Kinga Gál, Sunčana Glavak, Raphaël Glucksmann, Klemen Grošelj, Bernard Guetta, Márton Gyöngyösi, Sandra Kalniete, Dietmar Köster, Andrius Kubilius, Ilhan Kyuchyuk, David Lega, Miriam Lexmann, Nathalie Loiseau, Antonio López-Istúriz White, Lukas Mandl, Thierry Mariani, David McAllister, Vangelis Meimarakis, Sven Mikser, Francisco José Millán Mon, Javier Nart, Gheorghe-Vlad Nistor, Urmas Paet, Demetris Papadakis, Kostas Papadakis, Tonino Picula, Manu Pineda, Kati Piri, Giuliano Pisapia, Jérôme Rivière, María Soraya Rodríguez Ramos, Nacho Sánchez Amor, Isabel Santos, Andreas Schieder, Radosław Sikorski, Jordi Solé, Sergei Stanishev, Tineke Strik, Hermann Tertsch, Harald Vilimsky, Idoia Villanueva Ruiz, Viola Von Cramon-Taubadel, Thomas Waitz, Charlie Weimers, Isabel Wiseler-Lima, Salima Yenbou, Željana Zovko

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Özlem Demirel, Angel Dzhambazki, Assita Kanko, Arba Kokalari, Dragoş Tudorache, Mick Wallace, Elena Yoncheva, Marco Zanni

 


 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

49

+

EPP

Alexander Alexandrov Yordanov, Traian Băsescu, Michael Gahler, Kinga Gál, Sunčana Glavak, Sandra Kalniete, Arba Kokalari, Andrius Kubilius, David Lega, Miriam Lexmann, Antonio López-Istúriz White, Lukas Mandl, David McAllister, Vangelis Meimarakis, Francisco José Millán Mon, Gheorghe-Vlad Nistor, Radosław Sikorski, Isabel Wiseler-Lima, Željana Zovko

S&D

Maria Arena, Włodzimierz Cimoszewicz, Tanja Fajon, Raphaël Glucksmann, Sven Mikser, Demetris Papakadis, Tonino Picula, Kati Piri, Giuliano Pisapia, Nacho Sánchez Amor, Isabel Santos, Andreas Schieder, Sergei Stanishev. Elena Yoncheva

RENEW

Petras Auštrevičius, Katalin Cseh, Klemen Grošelj, Bernard Guetta, Ilhan Kyuchyuk, Nathalie Loiseau, Javier Nart, Urmas Paet, María Soraya Rodríguez Ramos, Ioan-DragosTudorache

ECR

Angel Dzhambazki, Anna Fotyga, Assita Kanko, Charlie Weimers

NI

Fabio Massimo Castaldo, Márton Gyöngyösi

 

12

-

S&D

Dietmar Köster

ID

Anna Bonfrisco, Thierry Mariani, Jérôme Rivière, Harald Vilimsky, Marco Zanni

ECR

Hermann Tertsch

GUE

Özlem Demirel, Manu Pineda, Idoia Villanueva Ruiz, Mick Wallace

NI

Kostas Papadakis

 

7

0

VERTS

Alviina Alametsä, Reinhard Bütikofer, Jordi Solé, Tineke Strik, Viola Von Cramon-Taubadel, Thomas Waitz, Salima Yenbou

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

[1] Úř. věst. L 331, 14.12.2017, s. 57.

[2] Úř. věst. L 65, 8.3.2018, s. 24.

[3] Úř. věst. L 161, 26.6.2018, s. 37.

[4] Úř. věst. L 294, 21.11.2018, s. 18.

[5] Úř. věst. L 293, 14.11.2019, s. 113.

[6] Úř. věst. C 374, 16.10.2018, s. 1.

[7] Úř. věst. C 263, 25.7.2018, s. 125.

[8] Při jaté texty P9_TA(2020)0010.

[9] Přijaté texty, P9_TA(2020)0010.

Poslední aktualizace: 19. října 2020Právní upozornění - Ochrana soukromí