Postup : 2019/2201(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A9-0166/2020

Předložené texty :

A9-0166/2020

Rozpravy :

PV 19/10/2020 - 22
CRE 19/10/2020 - 22

Hlasování :

PV 20/10/2020 - 8
PV 20/10/2020 - 21

Přijaté texty :

P9_TA(2020)0279

<Date>{30/09/2020}28.9.2020</Date>
<NoDocSe>A9‑0166/2020</NoDocSe>
PDF 248kWORD 85k

<TitreType>ZPRÁVA</TitreType>

<Titre>o provádění dohody o přidružení mezi EU a Moldavskou republikou</Titre>

<DocRef>(2019/2201(INI))</DocRef>


<Commission>{AFET}Výbor pro zahraniční věci</Commission>

Zpravodaj: <Depute>Dragoş Tudorache</Depute>

POZM. NÁVRHY
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ – SHRNUTÍ SKUTEČNOSTÍ A ZJIŠTĚNÍ
 NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 STANOVISKO VÝBORU PRO MEZINÁRODNÍ OBCHOD
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ – SHRNUTÍ SKUTEČNOSTÍ A ZJIŠTĚNÍ

Demokracie vytváří prosperitu a prosperita posiluje demokracii. Občané demokratických zemí mohou využívat dopadů prosperity, protože v jejich zemích jsou lidská práva a svoboda projevu považovány za stěžejní pilíře společnosti. V souvislosti s jednáním o Moldavské republice, která je podle zpráv Světové banky jednou z nejchudších zemí v Evropě, je důležité, abychom se touto skutečností zabývali přímo a bezprostředně. Moldavská republika je zemí, v níž se v posledních deseti letech ukazatele demokracie a korupce vyvíjely spíše negativně.

Neměli bychom vytvářet negativní obraz Moldavské republiky pouze na základě těchto ukazatelů. Měli bychom si být spíše vědomí obtíží, kterým tato země musí čelit, a podporovat její občany v jejich úsilí o překonání nešťastné situace v jejich zemi. Jsme unií států, které pomalu, ale jistě začínáme nazývat „Evropou“. Protože velmi dobře víme, co tato blízkost a politická konstrukce znamenají pro občany našich zemí z historického a emocionálního hlediska, je dobré si připomenout, že ve skutečnosti je Evropa ještě něčím víc, než politickou konstrukcí, na níž se každý z nás podílí. Části východní Evropy nebo západního Balkánu jsou stejně evropské jako každá z našich zemí; jediným rozdílem je, že v minulosti se vydaly v důsledku nešťastných historických událostí jiným směrem. Nemůžeme ignorovat včerejší politická rozhodnutí – ta, která tento kontinent rozdělují.

Naším politickým úkolem je zajistit, aby všichni evropští občané sdíleli stejná politická, sociální a ekonomická práva. Proto bychom na Moldavskou republiku a výkonnost této země, pokud jde o dohodu o přidružení s Evropskou unií, měli nahlížet touto optikou. Měli bychom postihovat všechny odchylky od demokratických zásad, poukazovat na jakékoli porušení dvoustranných dohod a navrhovat správný postup, aby se zabránilo zhoršení situace. Veškerá naše společná rozhodnutí však musí respektovat základní aspekt tohoto procesu: občané Moldavské republiky jsou evropskými občany, na jejichž blaho musíme myslet nejdříve. Politici přicházejí a odcházejí, občané zůstávají.

Moldavská republika je nadále nepředvídatelným státem. Její občané vzhlížejí k Evropské unii, ale její politická třída není schopna zajistit politickou stabilitu a spolehlivé vedení. Pod záminkou údajné neutrality moldavští politici střídavě mění směr politiky a upřednostňují Brusel nebo Moskvu podle svých osobních zájmů. Roztříštěná a mimořádně proměnlivá politická scéna neumožňuje dosáhnout národního konsensu o budoucnosti Moldavské republiky. Jedinou jistotou v této souvislosti je to, že situace je i nadále vratká a nepředvídatelná, vyznačuje se protichůdnými sděleními, dvojznačnými formulacemi a rozhodnutími, která nejsou vždy v souladu s nejlepšími zájmy moldavských občanů. Ve společném prohlášení z prosince 2019 uvedly Moldavská republika, Ukrajina a Gruzie, že budou trvale usilovat o to, aby se staly členy Evropské unie. O několik měsíců později se moldavský prezident a předseda moldavské vlády vyjádřili o možnosti, že by se jejich země stala členem Evropské unie nebo Euroasijské unie, skepticky. Jednalo se o nešťastné spojení a komentář, který je v rozporu se směrem, k němuž se země zavázala, ačkoli mezi oběma prohlášeními nedošlo ke změně vlády nebo prezidentským volbám. Je třeba citovat prezidenta Igora Dodona přesně: „Nemyslím si, že v příštích 10–15 letech budeme členy EU. Ani členy Eurasijské unie. Proč potřebujeme dohodu o přidružení s EU? Abychom provedli reformy a zvýšili kvalitu našeho života, musíme využít této podpory. EU má své problémy.“ Toto prohlášení je důležité: ukazuje, že Evropská unie a její zásady nevzbuzují vždy úctu moldavského politického vedení, ačkoli moldavští politici plně chápou ekonomické výhody užších vazeb s EU.

Tento postoj však není závazkem k hodnotám, je to jen obchod, nic víc. Východní partnerství a dohoda o přidružení jsou založeny na zásadách Evropské unie, přijetí demokratických hodnot a přesvědčení, že evropští občané mají práva a základní svobody bez ohledu na to, zda je jejich země součástí EU, či nikoli.

Nedostatek důvěry politické třídy v evropskou cestu, nejisté přijetí evropských hodnot některými politiky a oscilace mezi Západem a Východem mají viditelný negativní dopad na vývoj země. Moldavské republice se podařilo získat pouze část makrofinanční pomoci Evropské unie. Podmínky v dohodě podepsané oběma stranami byly splněny jen částečně. V klíčových kapitolách týkajících se dodržování lidských práv, právního státu a regulace politického zasahování do soudnictví, občanské společnosti nebo svobody projevu došlo jen k minimálním změnám. Z politického hlediska určitá část politické třídy v Moldavsku vždy dávala přednost zachování stávajícího škodlivého stavu namísto toho, aby se zapojila do důsledných a strukturálních reforem. Potřeba rozhodného zásahu a provádění reforem roste.

Od zavedení Východního partnerství do konce roku 2018 obdržela Moldavská republika z Bruselu více než jednu miliardu eur ve společně schválených projektech. Podle statistik moldavští občané spojují Evropskou unii a Východní partnerství s hospodářskou prosperitou (83 %), lidskými právy (79 %) a svobodou projevu (78 %). Tyto údaje nejsou nijak překvapivé, neboť odrážejí hospodářskou a sociální realitu. Více než 70 % moldavského exportu směřuje do zemí Evropské unie. Hospodářské potíže způsobené ruským embargem byly krátkodobě překonány hospodářskou výměnou s evropskými zeměmi. Více než milion moldavských občanů žije a pracuje na území EU.

Přesto přetrvává znepokojující nesoulad mezi čísly a politickým chováním. Obvykle naše rozhodnutí vycházejí z politické reality a odrážejí se v ekonomických opatřeních odpovídajících politickému chování. Není trvale možné zachraňovat politické excesy nebo je ignorovat z ekonomických důvodů. Je však načase rozhodnout se, zda budeme chránit to, co jsme vybudovali, a vnímat politickou realitu přesně takovou, jaká je, abychom chránili moldavské občany před politickým establishmentem v této zemi. Obyčejní lidé příliš často trpí, protože politici, kteří je zastupují, neplní své povinnosti. V Moldavské republice jsou miliony lidí, Evropanů žijících mimo hranice Evropské unie, kteří jsou svými politiky špatně zastupováni. Musíme směrovat naše politické a ekonomické úsilí k nim, abychom byli současně schopni co nejradikálněji postihovat každou politickou chybu, která ohrožuje moldavské občany a odchyluje jejich zemi od evropské cesty.

Evropský parlament je správným místem pro zahájení nového politického směřování Moldavské republiky. Má mandát občanů, které na základě demokratického hlasování zastupuje. Nyní je pravý čas, abychom se přihlásili k naší úloze zástupců evropských občanů a zkoumali jejich zájmy, a to i v případě, že historické hranice nadále oddělují některé evropské občany od ostatních. Dříve nebo později budou tito občané patřit ke sjednocené Evropě. Do té doby musíme zkoumat vývoj demokratických procesů a strukturálních reforem, aniž bychom zapomínali na naši povinnost vůči všem evropským občanům, ať už z členských států, nebo nikoli, a to i v případě, že politici, kteří jsou u moci, na to zapomínají.

Vážení kolegové, vážené kolegyně, žádám Vás, abyste moldavským občanům poskytli příležitost naplnit jejich skutečný potenciál a doufat v lepší budoucnost ve sjednocené Evropě.

 

 


NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o provádění dohody o přidružení mezi EU a Moldavskou republikou

(2019/2201(INI))

Evropský parlament,

 s ohledem na článek 8 a na hlavu V, zejména články 21, 22, 36 a 37 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na část pátou Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

 s ohledem na dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Moldavskou republikou na straně druhé, včetně prohloubené a komplexní zóny volného obchodu, která vstoupila plně v platnost dne 1. července 2016,

 s ohledem na zavedení bezvízového režimu pro občany Moldavské republiky v březnu 2014, které bylo výsledkem pozměňovacích návrhů předložených Evropským parlamentem a Radou k nařízení Rady (ES) č. 539/2001,

 s ohledem na to, že v listopadu 2017 bylo podepsáno memorandum o porozumění, dohoda o mechanismu úvěrů a grantová dohoda o makrofinanční pomoci v hodnotě 100 milionů EUR na období 2017–2018,

 s ohledem na moldavský národní akční plán pro provádění dohody o přidružení (NAPIAA) mezi Moldavskou republikou a Evropskou unií v letech 2017–2019,

 s ohledem na svá předchozí usnesení o Moldavské republice, zejména usnesení ze dne 14. listopadu 2018 o provádění dohody o přidružení mezi EU a Moldavskem, usnesení ze dne 5. července 2018[1] o politické krizi v Moldavsku po prohlášení voleb do funkce starosty Kišiněva za neplatné[2], doporučení ze dne 15. listopadu 2017 k Východnímu partnerství před summitem konaným v listopadu 2017[3], usnesení ze dne 4. července 2017 o poskytnutí makrofinanční pomoci Moldavské republice[4] a usnesení ze dne 21. ledna 2016 o dohodách o přidružení a prohloubených a komplexních zónách volného obchodu s Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou[5],

 s ohledem na rozhodnutí EU z července 2018 o pozastavení první splátky makrofinanční pomoci v návaznosti na rozhodnutí Nejvyššího soudu o volbách starosty Kišiněva, a na její rozhodnutí z listopadu 2018 o zastavení finanční pomoci v návaznosti na obavy ohledně právního státu a zhoršení situace v oblasti demokracie;

 s ohledem na následné rozhodnutí EU z července 2019 obnovit vyplácení rozpočtové podpory v návaznosti na závazek Moldavské republiky reformovat soudní systém,

 s ohledem na rozhodnutí EU z října 2019 vyplatit první splátku makrofinanční pomoci ve výši 30 milionů EUR v souvislosti s prováděním klíčových reforem, jejichž účelem je zlepšit demokratické standardy a chránit právní stát,

 s ohledem na společný pracovní dokument útvarů Komise a Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) o zprávě o provádění dohody o přidružení Moldavské republiky ze dne 11. září 2019,

 s ohledem na výsledek pátého zasedání Rady pro přidružení mezi EU a Moldavskou republikou, které proběhlo dne 30. září 2019,

 s ohledem na společná prohlášení přijatá na summitech Východního partnerství, z nichž poslední bylo přijato v Bruselu dne 24. listopadu 2017,

 s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci ze dne 26. února 2018 týkající se Moldavské republiky,

 s ohledem na usnesení č. 2308 Parlamentního shromáždění Rady Evropy o fungování demokratických institucí v Moldavské republice přijaté dne 3. října 2019,

 s ohledem na index vnímání korupce za rok 2019 zveřejněný organizací Transparency International, která Moldavskou republiku zařadila na 120. místo ze 180 posuzovaných zemí a území (první místo získává země, která je hodnocena nejlépe), přičemž v indexu vnímání korupce za rok 2018 zveřejněném organizací Transparency International byla Moldavská republika zařazena na 117. místo,

 s ohledem na index demokracie za rok 2019 přidělovaný útvarem Economist Intelligence Unit, který Moldavskou republiku klasifikuje jako „hybridní režim“,

 s ohledem na zprávu organizace Freedom House z roku 2020 s názvem „Freedom in World“ (Svoboda ve světě), která Moldavskou republiku hodnotí jako „částečně svobodnou“, a na zprávu s názvem „Nations in Transit“ (Národy procházející změnou) z roku 2020, která Moldavskou republiku hodnotí jako „přechodný nebo hybridní režim“,

 s ohledem na moldavský národní akční plán pro provádění dohody o přidružení mezi EU a Moldavskem, národní akční plán pro lidská práva na období 2018–2022, národní strategii pro předcházení násilí páchanému na ženách a domácímu násilí a boji proti němu na období 2018–2023, která výslovně zmiňuje ratifikaci Istanbulské úmluvy,

 s ohledem na analýzy a doporučení Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), zejména na studii ze dne 8. března 2018 o mladých lidech v Moldavsku: Problémy, hodnoty a ambice; a ze dne 20. dubna 2018 o přezkumu politiky dobrých životních podmínek mladých lidí v Moldavsku,

 s ohledem na stanoviska a doporučení Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (ODIHR) a Benátské komise Rady Evropy, zejména na stanovisko ze dne 15. března 2018 o volební reformě v Moldavsku, ze dne 24. června 2019 o ústavní situaci poukazující především na pravděpodobnost rozpuštění parlamentu a ze dne 14. října 2019 o návrhu zákona o reformě Nejvyššího soudu a státního zastupitelství,

 s ohledem na společné sdělení Komise ze dne 18. března 2020 nazvané „Politika Východního partnerství po roce 2020 – Posilování odolnosti – Východní partnerství, které je přínosné pro všechny“,

 s ohledem na závěry zasedání Rady ze dne 11. května 2020 o politice Východního partnerství po roce 2020,

 s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 8. dubna 2020 o globální reakci EU na COVID-19 a na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/701 ze dne 25. května 2020 o poskytnutí makrofinanční pomoci partnerským zemím procesu rozšíření a evropského sousedství v souvislosti s pandemickou krizí COVID-19,

 s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě, na třetí zprávu v rámci mechanismu pro pozastavení zrušení vízové povinnosti a na doprovodný pracovní dokument útvarů Komise zveřejněné dne 10. července 2020,

 s ohledem na doporučení Evropského parlamentu Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku k Východnímu partnerství před summitem konaným v červnu 2020,

 s ohledem na doporučení a činnosti Parlamentního výboru pro přidružení EU-Moldavsko, Parlamentního shromáždění Euronest, fóra občanské společnosti Východního partnerství, platformy občanské společnosti EU-Moldavsko a dalších zástupců občanské společnosti v Moldavské republice,

 s ohledem na prohlášení a doporučení přijatá u příležitosti sedmé schůze Parlamentního výboru pro přidružení EU-Moldavsko, která se konala ve dnech 18. a 19. prosince 2019 ve Štrasburku,

 s ohledem na závěry volební pozorovatelské mise Evropského parlamentu vyslané při příležitosti parlamentních voleb v Moldavské republice, která se uskutečnila dne 24. února 2019 a byla začleněna do mezinárodní mise pro sledování průběhu voleb vedené OBSE/ODIHR,

 s ohledem na balíček opatření v oblasti hospodářské pomoci, který dne 29. března 2020 přijala Komise s cílem pomoci Moldavské republice a dalším zemím v boji proti pandemii COVID-19, který zahrnoval přesměrování stávajících nástrojů na účely související se zmírněním socioekonomického dopadu krize,

 s ohledem na článek 54 jednacího řádu, jakož i na čl. 1 odst. 1 písm. e) a na přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

 s ohledem na stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod,,

 s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0166/2020),

A. vzhledem k tomu, že EU a Moldavská republika se dohodou o přidružení a o prohloubené a komplexní zóně volného obchodu zavázaly prosazovat politické přidružení a dosáhnout hospodářské integrace a Moldavská republika se zavázala začlenit acquis EU do svých právních předpisů a postupů ve velkém počtu oblastí; vzhledem k tomu, že za účelem podpory tohoto úsilí se Unie zavázala poskytnout Moldavské republice významnou finanční a rozpočtovou pomoc pod podmínkou, že budou dodržovány základní evropské hodnoty a zásady, jako jsou právní stát, lidská a demokratická práva, a že bude zaručen boj proti korupci, organizované trestné činnosti, praní peněz, oligarchickým strukturám a nepotismu; vzhledem k tomu, že pokud dojde k závažnému porušení těchto hodnot a zásad, je možné spolupráci zastavit;

B. vzhledem k tomu, že dne 13. září 2017 Parlament a Rada přijaly rozhodnutí o poskytnutí makrofinanční pomoci Moldavské republice ve výši 100 milionů EUR v souvislosti s programem MMF na podporu hospodářských a finančních reforem této země;

C. vzhledem k tomu, že EU opakovaně vyjádřila znepokojení ohledně právního státu, nedostatečného pokroku při stíhání osob odpovědných za bankovní podvod, který byl odhalen v roce 2014, a ohledně pokračujícího porušování lidských práv;

D. vzhledem k tomu, že index vnímání korupce organizace Transparency International za rok 2018 a zprávy organizace Freedom House za rok 2020 ukazují nepatrný pokrok v Moldavské republice v posledních letech, zatímco celkový trend v těchto indexech i v indexu demokracie ukazují na to, že stav demokracie, korupce, politických práv a občanských svobod se v Moldavské republice dlouhodobě zhoršuje;

E. vzhledem k tomu, že navzdory změnám ve vládě jsou státní instituce Moldavské republiky stále slabé a že se Moldavská republika i nadále potýká s problémem převzetí státu, neboť soustředění moci a dohledu nad všemi důležitými odvětvími a institucemi na nejvyšší úrovni vlády se významně nesnížily;

F. vzhledem k tomu, že EU v důsledku závažného porušování zásad právního státu a demokratického procesu pozastavila v roce 2018 vyplácení posledních dvou splátek v rámci programu rozpočtové podpory na reformy soudnictví;

G. vzhledem k tomu, že Evropský soud pro lidská práva (ve věci Ozdil a další v. Moldavská republika) dne 11. června 2019 uvedl, že Moldavská republika porušila právo na svobodu, bezpečnost, soukromí a rodinný život, když v září 2018 její zpravodajská a bezpečnostní služba zadržovala a nuceně vrátila do Turecka pět tureckých občanů, kteří v této zemi žádali o azyl; vzhledem k tomu, že toto maskované vydání je pouze jedním z příkladů systematického vynuceného a nedobrovolného zmizení, nezákonného zadržování a deportace tureckých státních příslušníků do Turecka v desítkách zemí po celém světě;

H. vzhledem k tomu, že poté, co byla v červnu 2019 vytvořena vláda, která se zavázala provádět ambiciózní reformy a program zaměřený na reformu soudnictví, Komise vyplatila první splátku makrofinanční pomoci a obnovila vyplácení prostředků na programy odvětvové rozpočtové podpory, přičemž prohlásila, že bude nadále uplatňovat důslednou podmíněnost; vzhledem k tomu, že dne 10. července 2020 schválila Komise vyplacení druhé a konečné splátky ve výši 30 milionů EUR z programu makrofinanční pomoci;

I. vzhledem k tomu nicméně, že Moldavská republika neměla možnost využít zbývající finanční prostředky dostupné v rámci programu, který skončil v červenci 2020; vzhledem k tomu, že tato pomoc je i nadále podmíněna provedením předem odsouhlasených reforem, zejména těch, které jsou zaměřeny na posílení právního státu, demokratických standardů a dosažení hmatatelných výsledků pro občany;

J. vzhledem k tomu, že moldavský parlament v listopadu 2019 vyjádřil nedůvěru vládě, která byla ustavena v červnu 2019, byla vytvořena menšinová vláda a následně nová koaliční vláda; vzhledem k tomu, že zástupci orgánů Unie vyjádřili znepokojení nad způsobem, jakým byla původní vláda nahrazena, a ohledně reformního procesu, který Moldavská republika zahájila v rámci dohody o přidružení a prohloubené a komplexní zóně volného obchodu;

K. vzhledem k tomu, že většina nové vládní koalice v parlamentu Moldavské republiky se neustále zmenšuje, neboť poslanci z vládnoucí aliance odcházejí; vzhledem k tomu, že na podzim se budou v Moldavské republice konat prezidentské volby a že v současné době tato země prožívá období kritické politické nestability; vzhledem k tomu, že prezident Igor Dodon zdůraznil, že parlament musí být rozpuštěn a že se co nejdříve musí konat předčasné volby; vzhledem k tomu, že dne 7. července 2020 Ústavní soud Moldavské republiky rozhodl, že předčasné volby se mohou konat až po prezidentských volbách;

L. vzhledem k tomu, že dne 17. dubna 2020 podepsaly ruská a moldavská vláda dohodu o půjčce ve výši 200 milionů EUR, kterou Ruská federace poskytne Moldavské republice s preferenční úrokovou sazbou ve výši 2 %, což vyjednali prezidenti obou zemí; vzhledem k tomu, že tato dohoda byla ratifikována dne 23. dubna a téhož dne poté, co členové parlamentní opozice podali odvolání, Ústavní soud Moldavské republiky pozastavil ratifikaci dohody o úvěru do doby, než dokončí posouzení její slučitelnosti s ústavou; vzhledem k tomu, že dne 6. května předseda Ústavního soudu podal zprávu o nátlaku moldavských orgánů na Ústavní soud a rovněž o pokusu diskreditovat soudce tohoto soudu; vzhledem k tomu, že dne 7. května 2020 Ústavní soud tuto dohodu o úvěru prohlásil za protiústavní; vzhledem k tomu, že v současné době probíhá jednání s Ruskou federací o nové úvěrové dohodě;

M. vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 prokázala zvyšující se potřebu koordinace mezi Unií a sousedními zeměmi při řešení společných hrozeb; vzhledem k tomu, že Unie reagovala na tuto potřebu mimo jiné poskytnutím balíčku finanční pomoci svým sousedům;

N. vzhledem k tomu, že během krize způsobené pandemií COVID-19 má zásadní význam solidarita se zeměmi Východního partnerství a že Unie poskytla značnou podporu řešení dopadu rozšíření onemocnění v tomto regionu; vzhledem k tomu, že v této souvislosti Moldavská republika získá 87 milionů EUR v přesměrovaném dvoustranném financování;

O. vzhledem k tomu, že Unie rovněž poskytuje Moldavské republice další úvěry makrofinanční pomoci ve výši 100 milionů EUR v rámci rozhodnutí o poskytnutí makrofinanční pomoci deseti partnerským zemím v sousedství s cílem pomoci jim omezit hospodářské dopady pandemie koronaviru; vzhledem k tomu, že s ohledem na ratifikaci memoranda o porozumění s Moldavskou republikou bude první část výjimečného balíčku makrofinanční pomoci vyplacena co nejrychleji; vzhledem k tomu, že za účelem obdržení druhé splátky, která má být vyplacena do jednoho roku od podpisu memoranda o porozumění, bude muset země dodržovat určité podmínky; vzhledem k tomu, že důležitým předpokladem pro poskytnutí makrofinanční pomoci je, že země uplatňuje účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran a právním státu, a zaručuje dodržování lidských práv; vzhledem k tomu, že je třeba přivítat uzavření memoranda o porozumění a zaručit provádění přijatých závazků;

P. vzhledem k tomu, že Moldavská republika přijala mezinárodní a vnitrostátní závazky na podporu rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen; vzhledem k tomu, že země přijala opatření na podporu politického zastoupení žen, mimo jiné přijetím povinné 40% kvóty zastoupení žen na kandidátních listinách politických stran; vzhledem k tomu, že je třeba vyvinout další úsilí k dosažení cílů národní strategie pro rovnost žen a mužů na období 2017–2021, včetně odpovídajícího financování a silnějších mechanismů provádění;

Q. vzhledem k tomu, že i přes veškerý hospodářský pokrok byl sociální dopad finanční pomoci a reformního úsilí spíše okrajový; vzhledem k tomu, že Moldavská republika je i nadále jednou z nejchudších zemí v Evropě a čelí nepříznivé sociální situaci, pokud jde o opuštěné vesnice a extrémní chudobu; vzhledem k tomu, že v roce 2018 bylo 38,5 % pracovníků v Moldavské republice zaměstnáno neoficiálně a nemělo přístup k žádné formě sociální ochrany;

R. vzhledem k tomu, že od roku 1989 se počet obyvatel Moldavské republiky zmenšil téměř o třetinu; vzhledem k tomu, že se jedná se o nejhorší demografické údaje v celé Evropě; vzhledem k tomu, že Moldavané opouštějí zemi kvůli vyšší mzdě a lepšímu vzdělání a příležitostem; vzhledem k tomu, že tento vývoj má hluboké a dlouhodobé politické, hospodářské a sociální důsledky; vzhledem k tomu, že Moldavská republika čelí nedostatku pracovních sil a nedostatku odborných pracovníků, jako jsou zdravotní sestry a lékaři; vzhledem k tomu, že starší lidé, z nichž velká část závisí na remitencích, patří v Moldavské republice k nejzranitelnějším a nejohroženějším chudobou;

S. vzhledem k tomu, že řešení problémů Moldavské republiky nemůže být zajištěno jinými zeměmi a že je třeba posílit odpovědnost Moldavanů, pokud jde o řešení problémů této země; vzhledem k tomu, že je i nadále důležité řešit hlavní výzvy, jako je boj proti korupci a oligarchickým strukturám, dodržování demokratických norem, potřeba nalézt řešení pro mnohostranné sociální problémy, zajistit pluralitu sdělovacích prostředků a bojovat proti chudobě a emigraci;

Společné hodnoty a obecné zásady

1. připomíná, že společné hodnoty, na nichž je Unie postavena, totiž demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod a právní stát, jsou rovněž základem politického přidružování a hospodářské integrace mezi Unií a Moldavskou republikou; znovu potvrzuje závazek Unie podporovat evropskou cestu Moldavské republiky prostřednictvím politického přidružení, hospodářské integrace a příslušných reforem; konstatuje, že dohoda o přidružení a prohloubené a komplexní zóně volného obchodu má i nadále prvořadý význam pro rozvoj Moldavské republiky, zejména v současné výjimečné době, a oceňuje trvalé zapojení moldavské společnosti a orgánů do tohoto procesu; připomíná však, že je třeba dosáhnout dalšího pokroku v jejich provádění s cílem využít plně jejich potenciálu a přínosů, zejména se zaměřením na nezávislost státních institucí, jejich odolnost vůči vlivu oligarchů, boj proti korupci, na justici, posílení právního státu a zlepšování životních podmínek občanů; zdůrazňuje, že dohoda o přidružení a prohloubené a komplexní zóně volného obchodu byla hlavním vektorem podněcování a podpory procesu strukturálních reforem, demokracie a právního státu;

2. vítá všechny záměry týkající se užší politické, lidské a hospodářské integrace s Unií v souladu se zásadou diferenciace a na základě výkonnosti, výsledků a ambicí orgánů a společnosti Moldavské republiky;

3. bere na vědomí závěry z jednání MMF z března 2020, které byly přijaty v rámci konzultace podle článku IV, jakož i šestý a závěrečný přezkum hospodářské výkonnosti Moldavské republiky v rámci rozšířené úvěrové facility a rozšířené finanční facility, který uskutečnila Výkonná rada MMF, se zvláštním ohledem na obnovu moldavského bankovního systému a posílení správy finančního sektoru;

4. vítá vyplacení druhé splátky makrofinanční pomoci Unie; bere na vědomí reformní úsilí, které Moldavská republika vyvíjí v oblastech, jako je boj proti korupci, posílení rámce pro boj proti praní peněz, přijetí nového zákona o činnosti nevládních organizací, a bere na vědomí, že se Moldavská republika zapojila do vzájemně hodnoceného protikorupčního programu OECD (Istanbulský akční plán);

5. je toho názoru, že po vyplacení druhé splátky programu makrofinanční pomoci EU na období 2017–2020 by mělo následovat úsilí moldavských orgánů s cílem splnit příslušné podmínky v oblastech souvisejících s posílením rámce pro boj proti praní peněz, což by mělo přinášet hmatatelné a trvalé výsledky, a s posílením nezávislosti národní banky;

6. vyzývá moldavskou vládu a EU, aby spolupracovaly na překonání negativního dopadu krize COVID-19 na sociální a hospodářský rozvoj;

7. vítá výsledek jednání o memorandu o porozumění v souvislosti s novým mimořádným programem makrofinanční pomoci EU zaměřeným na boj proti nepříznivému hospodářskému dopadu pandemie COVID-19;

Význam provádění dohody o přidružení v aktuálním politickém vývoji a při přípravách na prezidentské volby, které se budou konat dne 1. listopadu

8. konstatuje, že program činnosti Moldavské republiky z listopadu 2019 je méně ambiciózní než globální agenda pro rok 2030 předchozí vlády, a je znepokojen tím, že politická nestabilita a časté změny vlády ovlivňují provádění ustanovení dohody o přidružení a prohloubené a komplexní zóně volného obchodu a omezují tempo reforem; podporuje propojení příštího programu přidružení s novým národním akčním plánem pro provádění dohody o přidružení (NAPIAA) a zdůrazňuje význam rychlého přijetí nového programu jako nástroje pro urychlené provádění dohody o přidružení a aktualizaci jejích priorit s aktivní účastí parlamentu a přispěním občanské společnosti a dalších zúčastněných stran v EU a Moldavské republice; trvá na tom, že zachování politické a finanční podpory EU je i nadále podmíněno uskutečňováním hmatatelných reforem, zejména v oblasti právního státu a soudnictví; v tomto kontextu opakuje, že je důležité provést všechny prioritní reformy dohodnuté v programu přidružení a plnit dohodnuté podmínky pro vyplacení druhé a třetí části makrofinanční pomoci;

9. vítá konstruktivní příspěvek Moldavské republiky ke spolupráci v rámci Východního partnerství a vybízí k trvalé a intenzivnější politické výměně mezi zeměmi, které jsou stranami dohod o přidružení a prohloubených a komplexních zónách volného obchodu, a Komisí o reformách souvisejících s přidružením; vyzývá Komisi, aby řádně využívala stávající mechanismy a dále sledovala konkrétní provádění reforem, a aby vypracovala mechanismus podmíněnosti, který bude obsahovat jasné referenční hodnoty a bude do něj smysluplným způsobem zapojena občanská společnost, a to především na místní úrovni; v této souvislosti považuje za nezbytné posílit finanční podporu organizacím občanské společnosti, které hrají zásadní úlohu při posilování účasti na veřejných rozpravách a sledování činnosti moldavských orgánů a účinnosti politik Unie vůči této zemi; dále navrhuje využít zkušeností skupiny na podporu Ukrajiny a vytvořit podobnou strukturu pro Moldavskou republiku s cílem zvýšit účinnost a viditelnost unijní podpory;

10. zdůrazňuje, že situace v Moldavské republice by měla být bedlivě sledována z dlouhodobého hlediska, a to i v předvolebním období, v souladu s běžnými postupy a normami OBSE/ODIHR, zejména v současném období krize, neboť nadcházející prezidentské volby budou testem demokracie a právního státu v zemi;

11. v této souvislosti vyzývá moldavské orgány, aby zajistily svobodné a spravedlivé prezidentské volby plánované na 1. listopadu 2020, a naléhavě vyzývá moldavské orgány, aby dále zlepšovaly volební legislativu s cílem zajistit účinnost volebního práva, spravedlnost volebních kampaní, transparentnost legislativního procesu a demokratický dohled, aby byla umožněna odpovídající veřejná kontrola činnosti vlády a parlamentu; požaduje, aby moldavské orgány neměnily pravidla a předpisy za účelem politického zisku, což vždy vede k politickým nepokojům a nestabilitě, které mají dopad na závazek provádět strukturální reformy; s ohledem na budoucí volby zdůrazňuje důležitost demokratické legitimity vlády, transparentního budování koalic, respektování vůle voličů a význam toho, že vládní většina odráží hlasování občanů;

12. vyzývá moldavské orgány, aby posílily demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran, a aby zajistily svobodné, nezávislé a pluralitní sdělovací prostředky, jakož i spravedlivý přístup k financování a sdělovacím prostředkům; v této souvislosti požaduje, aby moldavské orgány posílily odolnost vůči dezinformacím a manipulaci s informacemi ze strany domácích i zahraničních aktérů na internetu i mimo něj a aby provedly opatření k řešení ještě naléhavější potřeby řešit kupování hlasů, zastrašování volebních pozorovatelů, volební úplatkářství a další korupční praktiky, jakož i zneužívání státních prostředků, neboť tyto praktiky oslabují a ničí veškeré demokratické úsilí politických aktérů Moldavské republiky;

13. zdůrazňuje potřebu silné a spravedlivé politické soutěže mezi prezidentskými kandidáty, což by nebylo možné bez zdravého a transparentního systému financování politických stran a prezidentských kampaní;

14. naléhavě vyzývá moldavskou vládu, aby zavedla všechna nezbytná opatření s cílem zajistit, aby se občané Moldavské republiky žijící v Podněstří i mimo Moldavskou republiku mohli účastnit voleb inkluzivním, transparentním a spravedlivým způsobem bez zahraničních zásahů;

Reformy a institucionální rámec

15. vítá reformy, které vedly k zavedení bezvízového režimu s Unií; tento program, který občané Moldavské republiky široce využívají, představuje velmi dobrý příklad toho, jak se provádění dohody o přidružení a prohloubené a komplexní zóně volného obchodu týká života občanů, neboť podporuje mezilidské kontakty s ostatními Evropany; vyzývá Unii a Moldavskou republiku, aby dále zlepšovaly mezilidské kontakty a výměny s cílem vytvářet vzájemně pozitivní postoje u obyvatel obou stran;

16. vítá skutečnost, že od roku 2014 více než 2,3 milionu moldavských občanů využilo bezvízového režimu a konstatuje, že podle poslední zprávy Komise Moldavská republika nadále splňuje požadavky pro uvolnění vízového režimu a že bezvízový pohyb má nadále pro Unii i Moldavskou republiku pozitivní hospodářský, sociální a kulturní přínos; vybízí obě strany, aby zachovaly volný pohyb osob i během krizí;

17. oceňuje úsilí vynaložené moldavskými orgány při provádění doporučení uvedených ve výročních zprávách o mechanismu pro zrušení vízové povinnosti; doporučuje pokračovat v uplatňování referenčních kritérií v souvislosti s politikou uvolnění vízového režimu a vyzývá orgány, aby pokračovaly v úsilí o splnění referenčních kritérií pro uvolnění vízového režimu, zejména v oblasti boje proti korupci, posílení soudnictví, uplatňování právních předpisů proti praní peněz a přijetí konkrétních opatření k řešení nárůstu neodůvodněných žádostí o azyl; v této souvislosti je znepokojen nárůstem počtu moldavských státních příslušníků, u nichž bylo zjištěno, že neoprávněně pobývají v schengenském prostoru+ (zvýšení o 47 %) a nárůstem počtu žádostí o azyl (zvýšení o 48 %); naléhavě vyzývá moldavské orgány, aby dále prováděly závazky přijaté v souvislosti s uvolněním vízového režimu pro schengenský prostor v oblasti účinného řízení migrace a aby v Moldavské republice zajistily azyl pro žadatele ze třetích zemí;

18. vítá přijetí řady legislativních aktů parlamentem Moldavské republiky v souladu se závazky této země zakotvenými v dohodě o přidružení, konkrétně v souvislosti s reformami veřejné správy, správy veřejných financí a systému soudnictví; zdůrazňuje význam úplného provedení těchto aktů, mimo jiné přijetím sekundárních právních předpisů;

19. vítá pokrok, kterého bylo dosaženo v oblasti správy veřejných financí a vyzývá moldavské orgány, aby urychlily provádění dalších reforem v rámci dohody o přidružení a prohloubené a komplexní zóně volného obchodu založených na zlepšení právního státu;

20. bere na vědomí zásadní kroky Moldavské republiky ke zvýšení výkonnosti veřejné správy; za tímto účelem vyzývá moldavské orgány, aby zajistily úplné provedení reformy veřejné správy na období 2016–2020 v souladu se zásadami veřejné správy OECD/SIGMA; dále vybízí moldavské orgány, aby zvýšily transparentnost a bojovaly proti rozsáhlé korupci ve veřejné správě a zřídily vnitrostátní školu veřejné správy;

21. zdůrazňuje, že účinnější a udržitelnější provádění dohody o přidružení je možné díky nestranné a profesionální správě státních institucí a agentur; v této souvislosti opakuje své znepokojení nad tím, že chybí pevný závazek dosáhnout zlepšení ve veřejném sektoru, což odrazuje kvalifikované osoby od kariéry ve veřejné správě, a zdůrazňuje, že je třeba rozvíjet profesionální veřejnou správu a vybízet mladé lidi, aby se věnovali kariéře ve veřejném sektoru, s cílem dosáhnout transparentnější správy, v níž nepotismus a protekcionismus nepovedou k chronické politizaci;

22. naléhavě vyzývá k co nejrychlejšímu zahájení komplexnější decentralizační reformy, včetně reformy územně správního systému Moldavské republiky, regionálního rozvoje a decentralizace správy, s možností vybírat místní daně; v této souvislosti zdůrazňuje, že je zapotřebí hlubší a širší spolupráce mezi místními orgány, snížení počtu místních správ a dalších opatření k zajištění jejich větší nezávislosti a snížení jejich provozních nákladů; vyzývá moldavské orgány, aby dodržovaly zásady místní demokracie a místní autonomie v souladu s Evropskou chartou místní samosprávy a poskytly místním samosprávám řádné pravomoci a dostatečné finanční prostředky a zajistily jejich účinné fungování;

23. je znepokojen vysokou mírou koncentrace a politizace odvětví sdělovacích prostředků a reklamy, což vede k nízké úrovni důvěry veřejnosti ve sdělovací prostředky; vyzývá moldavské orgány, aby pokračovaly v reformě mediálního odvětví, zejména s větším zapojením občanské společnosti do tohoto procesu; vyzývá Moldavskou republiku, aby přezkoumala audiovizuální kodex a liberalizovala reklamní trh v souladu s evropskými normami svobody a plurality sdělovacích prostředků, jak doporučují Komise a Benátská komise, s cílem zajistit plnou transparentnost vlastnictví sdělovacích prostředků a reklamního trhu;

24. domnívá se, že posílení plurality sdělovacích prostředků a jejich nezávislosti by mělo být prioritou Unie a Moldavské republiky v jejich partnerských vztazích a že by se to mělo náležitě odrážet i v přidělených finančních prostředcích; vyzývá Komisi, aby zvýšila podporu nezávislých sdělovacích prostředků, a to i v regionech; naléhavě vyzývá moldavské orgány, aby přestaly využívat pandemii COVID-19 k přijímání opatření, která omezují svobodu projevu a schopnost sdělovacích prostředků nezávisle a objektivně informovat o celkovém dopadu koronavirové krize na společnost; vyjadřuje znepokojení nad šířením falešných zpráv a dezinformací v Moldavské republice během koronavirové krize a poukazuje na to, že je třeba, aby místní orgány i Unie rozvíjely zvláštní programy s cílem podporovat mediální gramotnost, bojovat proti dezinformacím a podporovat kvalitní a ověřený mediální obsah;

25. naléhavě vyzývá moldavské orgány, aby podporovaly svobodné a nezávislé sdělovací prostředky a aby, mimo jiné provedením nezávislého auditu, zajistily účinnost audiovizuální rady jakožto nezávislého regulačního orgánu v boji proti pokračujícímu zastrašování novinářů, politizaci a nedostatečné transparentnosti veřejných a regulačních institucí, nedostatečnému přístupu veřejnosti k informacím a kvalitnímu mediálnímu obsahu a při zajišťování transparentního vlastnictví sdělovacích prostředků;

26. zdůrazňuje, že Unie je největším poskytovatelem pomoci Moldavské republice; s velkým znepokojením pozoruje pokračující propagandu, dezinformační kampaně a očerňující sdělení vládnoucích politiků namířená proti Unii, což vytváří zkreslený a nerealistický obraz ve veřejnoprávní televizi a ve sdělovacích prostředcích; vyjadřuje politování nad těmito veřejnými útoky na pomoc a pověst Unie, které ohrožují provádění dohody o přidružení a vztahy mezi EU a Moldavskou republikou; vyzývá moldavské orgány, aby ukončily dezinformační a protiunijní propagandistické kampaně, jimž jsou vystaveni občané Moldavské republiky obecně, a aby posílily podporu v boji proti falešným zprávám, hybridní válce v komunikaci, cíleným dezinformačním kampaním a degradaci mediálních programů; zdůrazňuje, že politické zapojení do hromadných sdělovacích prostředků strukturálně oslabuje základní svobody a přístup k informacím;

27. vyjadřuje politování nad postupným odklonem současné vlády v Kišiněvě od evropské cesty na úkor demokratických ambicí země a naléhavě vyzývá všechny proevropské politické strany, aby prostřednictvím dialogu nalezly řešení s cílem zajistit kontinuitu procesu evropské integrace Moldavské republiky a plně využít všech výhod, které nabízí dohoda o přidružení a prohloubené a komplexní zóně volného obchodu;

28. vyzývá moldavské orgány, aby vyvinuly větší úsilí s cílem zajistit, aby se příležitosti, které nabízí dohoda o přidružení a prohloubené a komplexní zóně volného obchodu, a pomoc a programy EU dostaly na místní úroveň, a to i ve vzdálených částech země, zejména ve venkovských oblastech, s cílem umožnit obyvatelům prosazovat pozitivní změny ve svých komunitách, zejména v těch, které jsou zranitelnější vůči postsovětskému smýšlení a ruské manipulaci;

29. domnívá se, že orgány by měly poskytovat transparentní informace o vnější pomoci, o kterou hodlají usilovat, a že financování od Ruské federace by mělo být otevřeně projednáváno v parlamentu a s odborníky a občanskou společností, včetně geostrategických podmínek a dlouhodobého dopadu tohoto typu financování na hospodářství; domnívá se, že pokud jde o podmínky spojené s finanční pomocí EU, měly by orgány rovněž poskytnout veřejnosti nezbytné vysvětlení; zdůrazňuje, že podmínky EU je třeba vnímat jako příležitosti k provedení nezbytných reforem;

30. zdůrazňuje, že je třeba bojovat proti ruským dezinformacím, a to podáváním podložených a přístupných kvalitních informací, jakož i prostřednictvím veřejných kampaní usilujících o zvýšení veřejného povědomí; vybízí orgány Moldavské republiky, aby usilovaly o hlubší spolupráci s Unií a jejími členskými státy s cílem posílit provádění osvědčených postupů a řešení pro boj proti dezinformacím, propagandě, manipulaci a nepřátelským vlivům ze strany vnějších sil, jejichž cílem je dělit, destabilizovat a oslabit integritu vnitřních politických procesů a vztahů s Unií;

31. uznává pokrok, který moldavský parlament učinil při přijímání nového zákona o nekomerčních organizacích, jako součást požadavků, jimiž je podmíněno získání makrofinanční pomoci EU; očekává, že jeho rychlé a účinné provedení podpoří plné dodržování práv a svobod občanské společnosti a nevládních organizací, jakož i svobodu sdružování, a vyzývá moldavskou vládu k větší podpoře rozvoje občanské společnosti; poukazuje na ústřední úlohu, kterou v každé demokratické společnosti hrají nevládní organizace, a doufá, že nové právní předpisy zlepší transparentnost veřejného rozhodování a poskytnou modernizovaný rámec pro fungování občanské společnosti v zemi; naléhavě vyzývá moldavské orgány, aby se zdržely jakéhokoli nátlaku na nevládní organizace a další občanské subjekty; vyjadřuje politování nad nedůvěrou a nepřátelstvím, s nimiž političtí představitelé obecně přistupují k občanské společnosti; naléhavě vyzývá k smysluplnějšímu a aktivnějšímu zapojení občanské společnosti do procesu tvorby a provádění politik, zejména pokud jde o lidská práva a základní svobody, s ohledem na něž by nevládní organizace mohly vykonávat dohled a pohnat příslušné státní instituce k odpovědnosti; v této souvislosti vyzývá Komisi a členské státy, aby občanské společnosti poskytly politickou, technickou a finanční podporu, a naléhavě vyzývá orgány EU, aby stanovily jasná pravidla, která pomohou zabránit poskytování grantů organizacím „GONGO“ (nevládním organizacím zřízeným a financovaným vládami prostřednictvím neformálních kanálů);

32. vyzývá moldavské orgány, aby podporovaly transparentnost veřejného rozhodování a aby ve všech fázích zajistily řádné zapojení zúčastněných stran a občanské společnosti a vedly s nimi konzultace, což zvýší rovněž veřejnou kontrolu a společenskou přijatelnost prováděných reforem;

33. vítá změny právních předpisů týkajících se voleb, které byly přijaty v srpnu 2019, a rozhodnutí moldavského Ústavního soudu z února 2020 o územních požadavcích pro vytváření politických stran;

34. poukazuje na to, že krize COVID-19 ukázala, že zdravotní systém Moldavské republiky není dostatečně rozvinutý a má potíže při zvládání nedávného nárůstu počtu nakažených; naléhavě vyzývá Komisi, členské státy a Moldavskou republiku, aby posílily spolupráci v oblasti odolnosti veřejného zdraví, vyměňovaly si osvědčené postupy a spolupracovaly s občanskou společností, podnikatelskou sférou a malými a středními podniky na vytváření epidemických strategií zaměřených na nejzranitelnější skupiny ve společnosti; vyzývá moldavskou vládu, aby posílila systém zdravotní péče, zlepšila hygienické normy, zejména v nemocnicích, a aby transparentním způsobem podporujícím začlenění poskytovala svým obyvatelům veškeré relevantní informace o pandemii;

Spolupráce v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) a pokrok při řešení konfliktu v Podněstří

35. vítá účast Moldavské republiky na misích a operacích společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) v rámci šetření kybernetické bezpečnosti a kyberkriminality, jakož i spolupráci Moldavské republiky s organizací NATO a skutečnost, že se připojila k prohlášením EU o SZBP; vyzývá orgány EU, aby Moldavskou republiku zahrnuly do nových forem spolupráce v oblasti vyšetřování kybernetické bezpečnosti, hybridních hrozeb a kyberkriminality;

36. uznává význam mise Evropské unie pro pomoc na hranicích Moldavska a Ukrajiny (EUBAM) při harmonizaci správy hranic a celního režimu se správou hranic a celním režimem Unie, a také s ohledem na řešení otázky podněsterské oblasti;

37. uznává jedinečné zkušenosti a odborné znalosti Moldavské republiky a příspěvek, který může Moldavská republika poskytnout ke kolektivní bezpečnostní a obranné politice Unie, a vybízí k hlubší spolupráci v oblasti obranných politik souvisejících s EU, včetně účasti na stálé strukturované spolupráci, jakmile bude vyjasněna otázka zapojení třetích zemí;

38. opakuje podporu EU svrchovanosti a územní celistvosti Moldavské republiky, a úsilí, jež je vyvíjeno v rámci vyjednávacího procesu 5+2, s cílem dosáhnout mírového, trvalého, komplexního a politického urovnání podněsterského konfliktu na základě respektování svrchovanosti a územní celistvosti Moldavské republiky v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic se zvláštním statusem Podněstří, který by zajistil ochranu lidských práv také na územích, nad kterými v současnosti ústavní orgány nemají kontrolu; připomíná, že Valné shromáždění OSN dne 22. června 2018 přijalo rezoluci, v níž naléhavě vyzývá Ruskou federaci, aby bezpodmínečně stáhla své jednotky a zbrojní techniku z území Moldavské republiky, a znovu potvrzuje podporu okamžitému provádění této rezoluce;

39. vybízí moldavskou vládu, aby i nadále podporovala prostředí příznivé pro řešení konfliktů a činnosti, které zvyšují důvěru a mezilidské kontakty mezi komunitami, které jsou rozděleny konflikty;

40. uznává zvýšenou vzájemnou bezpečnostní závislost mezi Moldavskou republikou a jejím podněsterským regionem a stabilitu obou těchto oblastí jako hlavní faktor pro prevenci a řešení bezpečnostních problémů, jako jsou hybridní hrozby, kybernetické útoky, kybernetické vměšování se do voleb, dezinformační a propagandistické kampaně a zasahování třetích stran do politických, volebních a jiných demokratických procesů;

41. vítá úsilí moldavské vlády o rozšíření přínosů prohloubené a komplexní zóny volného obchodu a bezvízového režimu na podněsterský region, což umožnilo významný růst mobility a obchodu s tímto regionem a rovněž veškeré činnosti, které posilují hospodářskou spolupráci a zvyšují úroveň výměny zboží a služeb mezi Moldavskou republikou a Podněstřím;

42. domnívá se, že díky zajištění bezcelního přístupu na trhy EU pro podněsterské podniky, které jsou registrované na západním břehu Dněstru a podléhají celní kontrole moldavských úředníků, vedla prohloubená a komplexní zóna volného obchodu k masivnímu nárůstu obchodu z Eurasijské hospodářské unie do Unie; vybízí moldavské orgány, aby dále rozvíjely obchod s trhy EU a zapojení do nich s cílem zlepšit přístup na trh, transparentnost, osvědčené obchodní postupy a omezit prostor pro manipulace s trhem a monopolizace ze strany oligarchů;

43. zdůrazňuje, že jakékoli řešení otázky Podněstří musí respektovat svrchované právo Moldavské republiky zvolit si vlastní politickou orientaci v oblasti obrany a zahraniční politiky;

44. naléhavě vyzývá orgány Moldavské republiky, aby zvážily vypracování a provádění balíčku právních předpisů týkajících se oblasti předcházení konfliktům a řešení krizí, který byl součástí plánu NAPIAA v letech 2017–2019;

Právní stát a řádná veřejná správa

45. je znepokojen pomalým průběhem reforem v oblasti právního státu a demokratických institucí; naléhavě žádá vládu Moldavské republiky, aby neprodleně dokončila reformy soudnictví a zaručila tak nezávislost, nestrannost a účinnost soudnictví a specializovaných protikorupčních institucí; vyzývá moldavskou vládu, aby přitom zajistila transparentní proces navrhování změn moldavské ústavy týkajících se Nejvyšší rady soudců a jejich následného přijetí za použití mezinárodních precedentů a osvědčených postupů v souladu s doporučeními Benátské komise a po konzultaci s Radou Evropy a odborníky EU, občanskou společností a dalšími zainteresovanými subjekty; vyjadřuje politování nad tím, že pozměňovací návrhy týkající se jmenování členů Nejvyšší rady soudců byly jen narychlo projednány v parlamentu; zdůrazňuje, že je třeba zajistit nezávislost Nejvyšší rady soudců a vyzývá moldavské orgány, aby zavedly postupy výběru a povýšení soudců na základě zásluh;

46. vyzývá orgány, aby pokračovaly v účinných konzultacích s cílem přijmout koncepci a akční plán pro reformu soudnictví, které vycházejí z komplexní diagnostiky a zajistí širokou shodu zúčastněných stran a důsledně dodržují moldavskou ústavu a evropské normy;

47. je znepokojen nízkou mírou důvěry vůči integritě a účinnosti soudnictví a náchylností soudní složky k politickému tlaku, který brání její nezávislosti; vyzývá orgány moldavské vlády, aby zajistily transparentnost při procesech jmenování soudců a aby nejvyšší státní zástupce, jeho zaměstnanci a státní zástupci obecně pracovali nezávisle a dodržovali nejvyšší standardy profesionality a integrity;

48. v tomto ohledu poukazuje na to, že nedostatek zdrojů a nedostatečné znalosti o řádné veřejné správě, právním státu a lidských právech pronikají a negativně ovlivňují účinné fungování moldavské správy, a vyzývá Komisi, aby zvýšila financování prostřednictvím dostupné rozpočtové podpory a nástrojů technické pomoci, jejichž cílem je posílit kapacitu a účinnost justičních a donucovacích orgánů, a to s přihlédnutím k pokroku při provádění reforem;

49. naléhavě vyzývá orgány Moldavské republiky, aby posílily úplnou nezávislost Ústavního soudu a zajistily, aby nebyl vystaven žádné formě politického zasahování; důrazně odmítá veškeré pokusy o zastrašování nebo nátlak na soudce Ústavního soudu a odsuzuje obrovský tlak, vydírání a obtěžování, kterým byli vystaveni soudci Ústavního soudu před přijetím rozhodnutí o ruském úvěru; vyjadřuje hluboké politování nad pokusy o politizaci Ústavního soudu a nečinností státního zastupitelství a protikorupčního střediska při obraně nezávislosti Ústavního soudu;

50. je znepokojen skutečností, že Moldavská republika dlouhodobě nedosahuje dostatečného pokroku v oblasti korupce, a naléhavě proto vyzývá vládu, aby posílila boj proti korupci, stejně jako proti praní peněz, pašování zbraní a organizovanému zločinu, včetně obchodování s lidmi; vyzývá vládu Moldavské republiky, aby přijala konkrétní opatření na posílení nezávislosti, integrity a účinnosti úřadu Národního protikorupčního centra a Úřadu státního zástupce pro boj proti korupci, jakož i na depolitizaci veřejných protikorupčních institucí a donucovacích orgánů; poukazuje na potřebu trvalého a důsledného úsilí o prevenci a stíhání korupce na vysoké úrovni a organizované trestné činnosti; domnívá se, že to je jediný způsob, jak obnovit důvěru moldavských občanů a jak v Moldavské republice zajistit přijetí trvalých reforem; vyzývá Komisi, aby organizacím občanské společnosti, které monitorují podvody a praní peněz, poskytla mnohem soudržnější podporu;

51. naléhavě vyzývá orgány, aby vynakládaly větší úsilí v boji proti organizované trestné činnosti a rozbily zločinecké systémy;

52. vítá zákon o sankcích proti praní peněz, který byl přijat dne 21. května 2020, a vyzývá k rychlému vypracování pokynů pro uplatňování nových právních předpisů a k poskytnutí specializovaného školení příslušným orgánům; vyzývá všechny zúčastněné strany, aby zachovaly konzistentní úsilí v boji proti pašování, praní peněz, rozbíjení zločineckých sítí a snižování vlivu oligarchů; vyzývá k posílené spolupráci s Europolem, Interpolem a celními organizacemi, jako jsou WCO a protikorupční sítě OECD;

53. se znepokojením bere na vědomí závěry zprávy Komise a ESVČ o provádění dohody o přidružení z roku 2019 týkající se Moldavska, podle níž je vytváření nástrojů a orgánů, jejichž cílem je předcházet podvodům a praní peněz, pomalé; očekává, že nová vláda bude vycházet z nedávných kroků přijatých předchozí vládou v oblasti boje proti korupci a odhalování zločineckých sítí a sítí praní peněz;

54. bere na vědomí opatření přijatá za účelem stíhání rozsáhlých bankovních podvodů odhalených v roce 2014 a dalších případů praní peněz; znovu však opakuje své znepokojení nad tím, že stále nedošlo k transparentnímu stíhání všech osob odpovědných za bankovní podvod, který byl odhalen v roce 2014, a nad pomalým navracením odcizeného majetku; znovu opakuje své znepokojení nad tím, že dosud nedošlo k žádnému získání podstatného množství aktiv zpět, a zdůrazňuje, že je třeba v tomto směru podniknout další kroky; vyzývá moldavské orgány, aby urychlily trestní stíhání, bez dalšího prodlení postavily všechny odpovědné osoby před soud a vymáhaly neoprávněně získané finanční prostředky zpět; vybízí členské státy, aby poskytly orgánům Moldavské republiky významnou podporu při vyšetřování tohoto případu, pokud o to tyto orgány požádají;

55. vítá skutečnost, že dne 18. června 2020 byl na konci stávajícího moratoria přijat nový zákon o zrušení programu Občanství za investice, a to od 1. září 2020; domnívá se, že se jedná o zásadní krok ke snížení rizik korupce, daňových úniků a praní peněz v Moldavské republice; konstatuje, že dokud nebude program zrušen, budou nadále zpracovávány pouze stávající žádosti, a vyzývá Komisi, aby pečlivě sledovala, jak to bude prováděno;

56. naléhavě vyzývá orgány Moldavské republiky, aby zvýšily transparentnost financování politických stran a spravedlivě a objektivně prošetřily všechny nesrovnalosti; zdůrazňuje, že je třeba bojovat proti korupci uvnitř moldavské politické třídy; je hluboce znepokojen nedávnými obviněními z podplácení poslanců parlamentu za účelem změny politické příslušnosti, jakož i obviněními z únosů, zastrašování a nátlaku na volené zástupce; poukazuje na to, že tato tvrzení je třeba prošetřit a že takové jednání není slučitelné s hodnotami, které jsou základem dohody o přidružení s Moldavskou republikou; upozorňuje rovněž na odpovědnost politických stran bojovat proti korupci ve vlastních řadách; kromě toho vyzývá orgány, aby zajistily, že při volebních kampaních nebudou využívány žádné finanční prostředky dobročinných nadací; naléhavě vyzývá orgány, aby zakázaly využívání správních fondů ve prospěch řídící politické třídy během volební kampaně;

Lidská práva a základní svobody

57. uznává, že došlo ke zlepšení právních předpisů v oblasti ochrany lidských práv, zejména v důsledku nového akčního plánu pro lidská práva na období 2018–2022; vyzývá moldavské orgány, aby výrazně zvýšily úsilí a přijaly prováděcí opatření a sekundární právní předpisy na podporu těchto práv a základních svobod, mimo jiné zejména menšin a zranitelných skupin, jako jsou ženy a děti, které jsou zneužívány obchodníky s lidmi, jazykových menšin, osob se zdravotním postižením, Romů a osob LGBT+, a uznaly tak dodržování lidských práv jako rozhodující kritérium a zásadní podmínku demokratické společnosti; je znepokojen tím, že zůstávají nevyřešeny a nepotrestány významné problémy v oblasti lidských práv, jako je nátlak a politicky motivované stíhání a zadržování, mučení, svévolné zadržování, tvrdé a život ohrožující podmínky ve věznicích, svévolné nebo nezákonné zásahy do soukromí, využívání nucené nebo povinné dětské práce;

58. vyjadřuje hluboké znepokojení nad situací Moldavanů, kteří kvůli krizi COVID-19 uvízli v členských státech EU bez sociální ochrany; vyzývá Komisi a členské státy, aby v souvislosti s nemocí COVID-19 zajistily rovné zacházení se sezónními pracovníky, již jsou státními příslušníky třetích zemí, a sezónními pracovníky, kteří jsou občany EU, jak je stanoveno ve směrnici 2014/36/EU, a připomíná, že tito pracovníci mají stejná pracovní a sociální práva jako občané EU; vyzývá členské státy, aby zajistily kvalitní bydlení pro přeshraniční a sezónní pracovníky, které by nemělo být vázáno na jejich odměnu, a aby zajistily důstojné podmínky, ochranu soukromí a písemné nájemní smlouvy podléhající kontrole inspektorátu práce, a stanovily v tomto ohledu normy;

59. se znepokojením konstatuje, že provádění závazků vyplývajících z dohody o přidružení v sociální oblasti, zejména v oblasti inspekce práce, opatření proti diskriminaci a sociálního dialogu, je omezené; je znepokojen tím, že pokrok při řešení makrofinančních slabin je i nadále nedostatečný k tomu, aby výrazně posílil životní úroveň, a je nyní ohrožen důsledky krize COVID-19; trvá na povinném zapojení odborových svazů a organizací občanské společnosti do provádění dohod o přidružení;

60. zdůrazňuje, že Unie musí volat Moldavskou republiku k odpovědnosti za její závazky, pokud jde o sociální rozměr dohody o přidružení; vyzývá Komisi, aby předkládala podrobné výroční zprávy o pokroku při provádění sociálních a pracovních otázek dohody o přidružení, které nejen analyzují provedení příslušných směrnic a norem Unie, ale také jejich skutečné uplatňování; vyzývá Komisi, aby přijala návrhy odborníků na pracovní záležitosti na zavedení mechanismu pro postihování porušování dohodnutých norem; navrhuje využít vyplácení makrofinanční pomoci jako páky nebo podmíněnosti k tomu, aby Moldavskou republiku přinutilo ke zlepšení pracovních podmínek svých pracovníků;

61. vyjadřuje znepokojení nad dodržováním lidských práv v Podněstří, zejména v souvislosti s pandemií COVID-19;

62. vyzývá Komisi, aby aktualizovala zanedbávané oblasti dohod o přidružení, pokud jde o významné politické oblasti, jako je rovnost pohlaví, Zelená dohoda pro Evropu a předcházení zdravotním krizím;

63. zdůrazňuje, že rovnost mezi muži a ženami je jedním ze základních klíčových předpokladů pro udržitelný rozvoj podporující začlenění; naléhavě vyzývá moldavskou vládu a moldavské orgány, aby zavedly opatření k dalšímu zlepšení zastoupení žen a rovného zacházení na všech úrovních politického a společenského života; žádá Komisi, aby začlenila otázku rovnosti žen a mužů do všech svých politik, programů a činností v souvislosti s Moldavskou republikou a vybízí orgány Moldavské republiky, aby prosazovaly programy, které zahrnují soudržný rozměr rovnosti žen a mužů, nabízely větší podporu nejvíce znevýhodněným a nejzranitelnějším skupinám ve společnosti, prováděly právní předpisy pro boj proti nenávistným verbálním projevům a fyzickému násilí páchanému na zranitelnějších skupinách;

64. naléhavě vyzývá moldavské orgány, aby ratifikovaly Istanbulskou úmluvu, kterou Moldavská republika podepsala dne 6. února 2017, ale k jejíž ratifikaci dosud nepřistoupila, přestože byla zmíněna jako výslovný cíl národního akčního plánu pro lidská práva na období 2018–2022 a národní strategie pro předcházení násilí páchanému na ženách a domácímu násilí a boji proti němu na období 2018–2023; připomíná, že v Moldavské republice je rozšířeno násilí páchané na ženách a dívkách a že dvě z pěti žen zažily od 15 let věku fyzické nebo sexuální násilí ze strany partnera nebo jiné osoby než partnera;

65. vyzývá k dalším krokům při provádění vnitrostátních právních předpisů pro předcházení obchodování s lidmi a boj proti němu a k podstatnému zvýšení kvality služeb poskytovaných obětem, jakož i k větší ochraně, pomoci a podpoře obětí trestných činů, zejména dětí, během vyšetřování a po soudním řízení; kromě toho vyzývá k větší podpoře obětí během jejich opětovného začleňování do společnosti; vyzývá k prohloubení spolupráce mezi soudními orgány a donucovacími orgány Moldavské republiky a členských států s cílem omezit přeshraniční trestnou činnost, zejména obchodování s lidmi a obchod s nelegálními drogami;

66. vyzývá orgány, aby zaručily právo na spravedlivý proces a dodržování lidských práv ve vazebních a nápravných zařízeních, a aby se rovněž zabývaly nedostatečným poskytováním zdravotní péče; v tomto ohledu zdůrazňuje, že je třeba zajistit bezpečné prostředí pro vězně; dále vyzývá k přijetí opatření, která zabrání selektivnímu a politicky motivovanému uplatňování spravedlnosti;

67. opakovaně vyzývá moldavské orgány, aby zajistily, aby byly veškeré žádosti třetích zemí o vydání vyřizovány transparentním způsobem a v rámci soudních postupů, které jsou v plném souladu s evropskými zásadami a normami;

68. vyzývá k přijetí konkrétnějších opatření ke zlepšení vazebních podmínek a k odstranění zadržování osob se zdravotním postižením v psychiatrických nemocnicích proti jejich vůli; vyzývá k úplnému odstranění mučení a špatného zacházení ve věznicích jako metody nátlaku na uvězněné nebo zadržované politické oponenty;

69. uznává opatření přijatá na vnitrostátní úrovni za účelem předcházení mučení a boje proti němu, zdůrazňuje však, že Moldavská republika je u Evropského soudu pro lidská práva nadále často odsuzována za mučení a špatné zacházení; naléhavě proto vyzývá k vytvoření plně nezávislé agentury výhradně pro vyšetřování obvinění z mučení a dalšího porušování lidských práv ze strany policie a dalších pracovníků donucovacích orgánů;

70. je znepokojen pokračující přítomností případů nenávistných projevů ve veřejné diskusi, které pronášejí také politici i náboženští představitelé a čelní představitelé místních komunit;  v této souvislosti zdůrazňuje, že tyto projevy cílí především na ženy a osoby LGBTI+; vyzývá veřejné činitele, aby se nezapojovali do nenávistných verbálních projevů a aby je kdykoli, kdy k nim dojde, veřejně odsoudili, a vyzývá orgány, aby doladily právní a institucionální rámec pro boj proti nenávistným verbálním projevům s cílem bojovat proti tomuto jevu všemi dostupnými mechanismy;

71. připomíná, že v moldavském parlamentu již byl představen návrh zákona, kterým se stanoví právní předpisy typu Magnitského zákona; vybízí legislativní orgán, aby pokračoval v posuzování právních předpisů, které by v případě přijetí přispěly k boji proti porušování lidských práv, korupci a praní peněz;

Obchodní a hospodářská spolupráce

72. je toho názoru, že pomoc EU Moldavské republice by měla i nadále upřednostňovat zlepšování životní úrovně občanů se zaměřením na oblasti, jako je usnadnění rozvoje malých a středních podniků, pomoc mladým lidem, jakož i obecná reforma vzdělávání a zdravotnictví;

73. vítá podnikatelské iniciativy, jejichž cílem je rozvíjet moldavské prostředí začínajících podniků; uznává však, že jsou zapotřebí další reformy veřejného sektoru a finanční pomoc s cílem vytvořit další pracovní příležitosti, které přilákají mladé lidi a kvalifikované pracovníky k návratu do své země původu;

74. vyzývá Komisi, aby přispěla k řešení hospodářských problémů, jimž čelí mladí lidé v Moldavské republice, investováním do programů ve prospěch mladých lidí a sociálního podnikání a aby posílila vazbu mezi reformou vzdělávacího systému a poptávkou trhu práce; zdůrazňuje, že je třeba investovat do programů zaměřených na mladé lidi pocházející z venkovských oblastí, neboť tato kategorie je jednou z nejzranitelnějších a ve srovnání s mladými lidmi z městských oblastí jim chybí socioekonomické příležitosti;

75. uznává, že fenomén odlivu mozků, který je často způsoben nedostatečnou důvěrou v soudnictví, nepotismem a nedostatkem řádných reforem v zemi, představuje vážnou hrozbu pro moldavskou budoucnost, a je znepokojen rozsáhlou emigrací moldavských občanů, která zesiluje negativní demografické trendy; vybízí moldavskou vládu, aby provedla další opatření k prevenci a potírání tohoto jevu, zejména vytvářením příležitostí a zlepšováním podmínek a mezd pro mladé pracovníky v jejich domovské zemi, aby se po dokončení studia nebo ukončení odborné přípravy v zahraničí mohli vrátit domů, a dále podporou podnikání mladých lidí; vyzývá Komisi, aby se na tuto otázku ve svých programech zaměřila;

76. vítá diversifikaci moldavského hospodářství a výrazný nárůst obchodu mezi Moldavskou republikou a Unií a skutečnost, že Unie je v této zemi největším investorem; vítá skutečnost, že v roce 2018 představoval vývoz z Moldavské republiky do Unie 70 % celkového vývozu a obchod s Unií 56 % jejího celkového obchodu; vybízí k dalšímu pokroku v oblastech, jako je celní kodex, ochrana práv duševního vlastnictví včetně zeměpisných označení, zlepšení sanitárních a fytosanitárních norem, zlepšení tržních podmínek v oblasti energetiky, zadávání veřejných zakázek a přístup malých a středních podniků k financování;

77. vybízí k plnému provádění prohloubené a komplexní zóny volného obchodu s cílem dále posílit dvoustranné obchodní a investiční vztahy mezi EU a Moldavskou republikou, mimo jiné odstraněním necelních překážek obchodu, usnadněním přístupu na jednotný trh a dosažením pokroku, pokud jde o integraci do tohoto trhu; připomíná, že prohloubená a komplexní zóna volného obchodu s Moldavskou republikou musí dodržovat pravidla stanovená v kapitolách o udržitelném rozvoji, v souladu s mezinárodními závazky, zejména Pařížskou dohodou a pravidly WTO;

78. vítá skutečnost, že moldavský parlament přijal jako základ své vnitrostátní politiky v oblasti rozvoje venkova Evropský přístup LEADER; vybízí ovšem Moldavskou republiku, aby prostřednictvím zvláštních opatření v příští národní strategii pro zemědělství a rozvoj venkova plně využívala preferenčních vývozních příležitostí do Unie prostřednictvím účinnějšího a udržitelnějšího hospodaření na zemědělské půdě a rovněž demokratičtějšího přístupu k půdě a jejího využívání, čímž se vytvoří zemědělské produkty, které by zvýšily relativní zemědělské výhody Moldavské republiky;

79. vítá sbližování právních předpisů s acquis EU a vybízí Komisi, aby na toto úsilí moldavských orgánů a veřejné správy a následné provádění těchto předpisů poskytla technickou a finanční pomoc; zdůrazňuje, že tato pomoc by měla být využita ke zvýšení znalostí o lidských právech a právním státu, a vyzývá moldavské orgány, aby rychleji pokročily ve sbližování s dohodou o přidružení a prohloubené a komplexní zóně volného obchodu, včetně norem v oblasti zdraví zvířat a bezpečnosti potravin;

80. vítá národní strategii „Digitální Moldavsko 2020“, žádá však Komisi, aby podporovala programy a reformy týkající se mediální a informační gramotnosti s cílem zohlednit stávající digitální věk a aby rovněž zlepšila odvětvovou spolupráci v digitální ekonomice; vyzývá Moldavskou republiku, aby vybudovala spolehlivou digitální tržní ekonomiku, která zlepší potřebný pokrok v oblasti veřejně přístupných dat, rozšíří přistup do digitálních systémů a zlepší dostupnost elektronických služeb a různých komunikačních řešení pro občany;

81. vyzývá Komisi, aby podporovala investice do odvětví, která mají v Unii potenciál, pokud jde o rozvoj, růst a konkurenceschopnost, zejména ve třech odvětvích strategického významu, (tj. udržitelná energetika a klima, jednotný digitální trh a kybernetická bezpečnost a doprava);

82. vyzývá moldavskou vládu, aby se rovněž zaměřila na sociální rozměr obchodu a udržitelného rozvoje tím, že bude dodržovat a prosazovat pracovní normy, účinně provádět všechny úmluvy MOP a eliminovat zbývající nedostatky systému inspekce práce, a rovněž tím, že se bude zabývat omezeními a nedostatky systému inspekce práce a problémy soudního systému, které mají negativní dopad na prosazování pracovních norem;

83. vyzývá moldavské orgány, aby přijaly a provedly politiky, jejichž cílem je regulovat obchodní vztahy subjektů registrovaných u jurisdikcí, jež neuplatňují mezinárodní normy transparentnosti (offshorových jurisdikcí), nebo podniků, které jsou těmito subjekty přímo či nepřímo ovládány, s veřejnými orgány (veřejné zakázky, privatizace, koncese a partnerství veřejného a soukromého sektoru);

84. vyzývá EU, aby zvážila možnost, že by země, které s EU uzavřely dohodu o přidružení a prohloubené a komplexní zóně volného obchodu, získaly přístup k jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA), což by mělo přínos především pro občany a poskytlo nové příležitosti pro rozvoj malých a středních podniků;

Energie, životní prostředí a změna klimatu

85. vyzývá moldavskou vládu, aby dále reformovala odvětví energetiky s cílem zvýšit odolnost, transparentnost nákladů a smluv v tomto odvětví a zlepšit energetickou nezávislost a účinnost, zejména posílením propojení energetických soustav s Unií, diverzifikací zdrojů energie, včetně obnovitelné energie, a snížením závislosti na fosilních palivech; zdůrazňuje, že všechny tyto aspekty mají zásadní význam pro posílení energetické bezpečnosti země;

86. vítá opatření na posílení institucionální kapacity a nezávislosti energetického regulačního orgánu a vybízí k přijetí naléhavých opatření nezbytných k provedení třetího energetického balíčku, zejména v oblasti zemního plynu, a na zajištění naprostého souladu s acquis Energetického společenství; vyzývá zejména Národní agenturu Moldavské republiky pro regulaci energetiky, aby schválila pravidla trhu s energií založená na spravedlivé konkurenceschopnosti a zajistila dodržování všemi účastníky trhu, včetně státem vlastněných obchodníků;

87. zdůrazňuje, že je důležité posílit v tomto regionu spolupráci v oblasti infrastruktury, a to i s ohledem na diverzifikaci dodávek energie do Moldavské republiky, zlepšit propojenost moldavské energetiky a zároveň zajistit udržitelnost v oblasti životního prostředí;

88. zdůrazňuje význam diverzifikace elektroenergetické soustavy Moldavské republiky; naléhavě vyzývá moldavské orgány, aby zajistily včasnou realizaci projektu propojení elektroenergetických systémů Moldavské republiky a Rumunska tím, že jim poskytnou nezbytnou podporu a zdroje;

89. vybízí moldavské orgány k tomu, aby pokračovaly v úsilí o posílení energetické bezpečnosti země, a oceňuje dokončení plynovodu Ungheni–Kišiněv do konce roku 2020; dále vyzývá Komisi, aby Moldavskou republiku zahrnula do zátěžových testů prováděných na vnitřním trhu s energií;

90. vítá ujednání dohodnutá mezi Moldavskou republikou, Ukrajinou a Rumunskem v prosinci 2019, která umožní přepravu plynu na Ukrajinu a do Moldavské republiky prostřednictvím transbalkánského plynovodu, a akční plán z února 2020, jehož účelem je zajistit nezávislost provozovatele přenosové soustavy Moldovatransgaz;

91. vítá kroky podniknuté s cílem asynchronně propojit elektroenergetickou soustavu Moldavské republiky s EU přes Rumunsko, což je významným milníkem na cestě k posílení a diverzifikaci moldavské energetické infrastruktury; vyzývá všechny orgány, aby splnily cíl propojit s podporou EU do roku 2024 Moldavskou republiku s rumunskou energetickou sítí;

92. vítá balíček týkající se klimatu a životního prostředí Moldavské republiky z února 2019 a její vnitrostátní reakci, díky čemuž je čtvrtou zemí na světě, která sekretariátu Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) předložila svůj aktualizovaný vnitrostátně stanovený příspěvek (NDC2), včetně ambicióznějších snah o snížení emisí skleníkových plynů; vyzývá ke zvýšenému úsilí o splnění závazků vyplývajících z Pařížské dohody z roku 2015 v oblasti boje proti změně klimatu, jakož i k provádění začleňování otázek změny klimatu ve všech oblastech utváření politik;

93. vyzývá Moldavskou republiku, aby dále posílila svou angažovanost v boji proti změně klimatu, zejména nakládání s odpady a hospodaření s vodou z řeky Dněstr, a vyzývá Komisi, aby usnadnila účast Moldavské republiky na Zelené dohodě pro Evropu a zajistila, aby prohloubená a komplexní zóna volného obchodu nebyla v rozporu s cíli a iniciativami v oblasti životního prostředí stanovenými v Zelené dohodě pro Evropu;

94. uznává význam další modernizace vzdělávacího systému Moldavské republiky a rostoucí úlohu mládeže ve všech oblastech života a vyzývá EU, aby nabídla další podporu, zejména v oblasti odborného vzdělávání a přípravy, s cílem uspokojit potřeby trhu práce; zdůrazňuje, že je třeba podporovat příležitosti k dobrovolnictví a občanské angažovanosti mladých lidí a více investovat do mladých lidí tím, že se rozšíří financování pro moldavské zástupce a zvýší se jejich účast ve stávajících programech mobility, jako jsou Erasmus+, Creative Europe a Horizont 2020;

95. vybízí Komisi, aby zahájila konzultace, připravila a vypracovala programy přizpůsobené občanům, které budou doplněny o přímý kontakt s příjemci prostřednictvím on-line platformy pro podávání žádostí a zpráv o využití finančních prostředků, jež tyto programy poskytují; v tomto ohledu vyzývá k tomu, aby byly zohledněny účely Zelené dohody a rovněž každodenní potřeby občanů Moldavské republiky;

Institucionální ustanovení

96. zdůrazňuje, že bez skutečného odhodlání politické třídy reformovat zemi a skutečně provádět dohodu o přidružení s Unií není možné dosáhnout skutečného a trvalého rozvoje; v tomto ohledu vybízí všechny politické aktéry a politické síly v zemi, aby v dobré víře podporovaly a zavedly pluralitní formáty a spolupráci, pokud jde o strategické cíle Moldavské republiky, a přispívali tak ke kvalitě demokracie a ke zlepšení životních podmínek lidí; s ohledem na tyto skutečnosti vybízí moldavské orgány, aby využívaly dialog Jeana Monneta na podporu dialogu mezi stranami a budování parlamentních kapacit;

97. vyzývá všechny orgány EU a členské státy, aby v úzké spolupráci s orgány Moldavské republiky lépe informovaly občany Moldavské republiky o přínosech dohody o přidružení a prohloubené a komplexní zóně volného obchodu a o pomoci EU;

98. vyzývá Komisi, aby podpořila delegaci Evropské unie v Moldavské republice, posílila monitorování a podpořila projektový tým v Kišiněvu s cílem pomoci Moldavské republice účinně informovat o sbližování svých právních předpisů s právními předpisy EU, bojovat proti dezinformacím a podporovat pozitivní obraz EU a Moldavské republiky s ohledem na všechny zúčastněné strany;

°

° °

99. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Evropské komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a prezidentovi, vládě a parlamentu Moldavské republiky.

 

 

STANOVISKO VÝBORU PRO MEZINÁRODNÍ OBCHOD (4.9.2020)

<CommissionInt>pro Výbor pro zahraniční věci</CommissionInt>


<Titre>k výroční zprávě o provádění dohody o přidružení mezi EU a Moldavskem</Titre>

<DocRef>(2019/2201(INI))</DocRef>

Zpravodajka: <Depute>Markéta Gregorová</Depute>

 

 

NÁVRHY

Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1. vítá pozitivní výsledky dosažené v oblasti obchodu a ekonomické oblasti při provádění prohloubené a komplexní zóny volného obchodu (DCFTA), umožňující změnu orientace obchodu Moldavské republiky (dále jen „Moldavska) a výrazný nárůst obchodu s EU, který v roce 2019 představoval 54 % jeho celkového obchodu; konstatuje v této souvislosti, že EU je největším obchodním partnerem Moldavska a zároveň největším investorem v této zemi; dále konstatuje, že provádění DCFTA bylo přínosné pro obě strany, zejména pro zemědělské a potravinářské odvětví;

2. vyzývá moldavské orgány, aby zvážily sbližování právních předpisů s acquis EU, náležité provádění a prosazování příslušných právních předpisů, a aby i nadále usilovaly o pokrok a prováděly reformy, neboť provádění DCFTA je důležitou příležitostí pro růst moldavského hospodářství a pro rozvoj podnikání v Moldavsku, včetně dalšího rozšiřování DCFTA a jeho výhod na Podněsterskou oblast, zejména pokud jde o zavedení DPH a podporu malých a středních podniků, které tvoří největší část moldavského hospodářství;

3. vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly strategický cíl Moldavska spočívající v dalším uvolňování skutečného potenciálu volného obchodu s EU, odstraňování necelních překážek obchodu, usnadňování přístupu a pokroku při začleňování na evropský jednotný trh;

4. vítá vyplacení druhé splátky makrofinanční pomoci Moldavsku a oceňuje úsilí Moldavska o splnění příslušných podmínek; vyjadřuje podporu uzavření memoranda o porozumění o novém výjimečném programu makrofinanční pomoci EU, jehož cílem je bojovat proti negativnímu hospodářskému dopadu pandemie COVID-19, a těší se na plnění souvisejících závazků; připomíná význam podmíněnosti makrofinanční pomoci, která poskytuje zejména podmíněnou makrofinanční pomoc na základě skutečných demokratických reforem, plnění kritérií a sbližování právních předpisů s acquis, a připomíná potřebu uplatňování pobídkového mechanismu „více za více“; lituje v této souvislosti nedostatečného dodržování požadavků EU, zejména, okud jde o odvětví soudnictví, energetickou reformu a celní kodex, což mělo za následek rozhodnutí Evropské komise zrušit třetí splátku makrofinanční pomoci Moldavské republice;  vyjadřuje obavy nad skutečností, že pokrok při vyšetřování bankovního podvodu z roku 2014 i při souvisejícím vymáhání majetku je dosud omezený; vyzývá Komisi, aby moldavským orgánům v případě potřeby poskytla pomoc při vyšetřování tohoto případu a aby hledala pomoc nezávislých odborníků a spolupracovala s moldavskou občanskou společností s cílem plně posoudit dosažený pokrok;

5. vítá dokončení a přijetí nového moldavského celního kodexu, který přispěje k lepšímu podnikatelskému klimatu v oblasti investic a hospodářské soutěže; vyzývá k intenzivnějšímu a důraznějšímu úsilí o úpravu norem v oblasti právního státu podle norem EU, zejména těch, jejichž cílem je posílit nezávislost soudnictví; připomíná, že nezávislé a nepolarizované sdělovací prostředky bez politických zásahů jsou základem demokratické společnosti;

6. zdůrazňuje, že je třeba provádět reformy v zájmu zlepšení transparentnosti, a to i v obchodních politikách, a vybízí Moldavsko, aby i nadále usilovalo o dosažení pokroku v oblasti zadávání veřejných zakázek, aby tak byla zajištěna modernizace a boj proti korupci; a připomíná, že je zapotřebí, aby EU a Moldavsko dlouhodobě podporovaly organizace občanské společnosti, které sledují podvody a praní peněz, jelikož se jedná o významnou součást nezávislých regulačních mechanismů;

7. vyzývá Moldavsko, aby plně dodržovalo environmentální cíle a iniciativy stanovené v dohodě DCFTA a své mezinárodní závazky v oblasti udržitelného obchodu a rozvoje, zejména Pařížskou dohodu; vítá balíček týkající se klimatu a životního prostředí Moldavska z února 2019 a jeho vnitrostátní reakci, díky nimž je čtvrtou zemí na světě, která sekretariátu Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) předložila svůj aktualizovaný vnitrostátně stanovený příspěvek (NDC2), včetně ambicióznějších snah o snížení emisí skleníkových plynů;

8. vyzývá Komisi, aby podporovala investice do odvětví, která mají v Unii potenciál, pokud jde o rozvoj, růst a konkurenceschopnost, zejména ve třech odvětvích strategického významu, (tj. udržitelná energetika a klima, jednotný digitální trh a kybernetická bezpečnost a doprava);

9. zdůrazňuje význam postupného zavádění hygienických a fytosanitárních norem EU, a to i v oblasti zdraví zvířat a bezpečnosti potravin;

10. vyzývá moldavskou vládu, aby se zaměřila na sociální rozměr obchodu a udržitelného rozvoje tím, že se bude zabývat omezeními a nedostatky systému inspekce práce a problémy soudního systému, které mají negativní dopad na prosazování pracovních norem;

11. vyzývá Komisi, aby podporovala programy pro mládež zaměřené na sociální podnikání a soustředila se na mládež z venkovských oblastí, s cílem posílit systémy vzdělávání a zajistit, že vyhovují požadavkům trhu práce, aby bylo možné ochránit ty nejzranitelnější a předcházet nedostatku socioekonomických příležitostí;

12. vyzývá EU, aby zvážila možnost, že by země, které jsou stranami dohod o přidružení / prohloubených a komplexních dohod o volném obchodu, získaly přístup k jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA), což bude mít přínos především pro občany a poskytne nové příležitosti pro rozvoj malých a středních podniků;

13. vyzývá Komisi, aby aktualizovala zanedbávané oblasti dohod o přidružení, pokud jde o významné politické oblasti, jako je oblast rovnosti pohlaví, Zelená dohoda pro Evropu a předcházení zdravotním krizím;

14. vyzývá Komisi, aby posílila delegaci Evropské unie Moldavské republice, posílila monitorování a projektový tým v Kišiněvu s cílem pomoci Moldavsku účinně informovat Moldavsko o svém sbližování s právními předpisy EU, bojovat proti dezinformacím a podporovat pozitivní obraz EU a Moldavska pro všechny zúčastněné strany;

15. vyzývá k dalšímu zlepšování, pokud jde o připojení usnadňující elektronický obchod a digitální obchod, vítá národní strategii „Digitální Moldavsko 2020“ a oceňuje úsilí Moldavska o vybudování skutečného digitálního tržního hospodářství; vyzývá Komisi a Moldavsko, aby podporu a pomoc poskytovaly programům a reformám zaměřeným na zlepšení odvětvové spolupráce v digitální ekonomice.

 


INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

3.9.2020

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

37

3

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Barry Andrews, Anna-Michelle Asimakopoulou, Tiziana Beghin, Geert Bourgeois, Saskia Bricmont, Udo Bullmann, Jordi Cañas, Daniel Caspary, Anna Cavazzini, Miroslav Číž, Arnaud Danjean, Paolo De Castro, Emmanouil Fragkos, Raphaël Glucksmann, Markéta Gregorová, Enikő Győri, Roman Haider, Heidi Hautala, Danuta Maria Hübner, Herve Juvin, Karin Karlsbro, Maximilian Krah, Danilo Oscar Lancini, Bernd Lange, Margarida Marques, Gabriel Mato, Emmanuel Maurel, Maxette Pirbakas, Carles Puigdemont i Casamajó, Samira Rafaela, Inma Rodríguez-Piñero, Massimiliano Salini, Helmut Scholz, Liesje Schreinemacher, Sven Simon, Dominik Tarczyński, Mihai Tudose, Kathleen Van Brempt, Marie-Pierre Vedrenne, Jörgen Warborn, Iuliu Winkler, Jan Zahradil

 


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

37

+

ECR

Geert Bourgeois, Emmanouil Fragkos, Dominik Tarczynski, Jan Zahradil

GUE/NGL

Emmanuel Maurel, Helmut Scholz

NI

Tiziana Beghin, Carles Puigdemont i Casamajó

PPE

Anna Michelle Asimakopoulou, Daniel Caspary, Arnaud Danjean, Enikő Győri, Danuta Maria Hübner, Gabriel Mato, Massimiliano Salini, Sven Simon, Jörgen Warborn, Iuliu Winkler

RENEW

Barry Andrews, Jordi Cañas, Karin Karlsbro, Samira Rafaela, Liesje Schreinemacher, Marie-Pierre Vedrenne

S&D

Udo Bullmann, Miroslav Číž, Paolo De Castro, Raphaël Glucksmann, Bernd Lange, Margarida Marques, Inma Rodríguez Piñero, Mihai Tudose, Kathleen Van Brempt

VERTS/ALE

Saskia Bricmont, Anna Cavazzini, Markéta Gregorova, Heidi Hautala

 

3

-

ID

Herve Juvin, , Danilo Oscar Lancini, Maxette Pirbakas

 

2

0

ID

Roman Haider, Maximilian Krah

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 


 

 

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

21.9.2020

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

56

2

10

Členové přítomní při konečném hlasování

Alviina Alametsä, Alexander Alexandrov Yordanov, Maria Arena, Petras Auštrevičius, Traian Băsescu, Anna Bonfrisco, Reinhard Bütikofer, Fabio Massimo Castaldo, Włodzimierz Cimoszewicz, Katalin Cseh, Tanja Fajon, Anna Fotyga, Michael Gahler, Kinga Gál, Sunčana Glavak, Raphaël Glucksmann, Klemen Grošelj, Bernard Guetta, Márton Gyöngyösi, Sandra Kalniete, Dietmar Köster, Andrius Kubilius, Ilhan Kyuchyuk, David Lega, Miriam Lexmann, Nathalie Loiseau, Antonio López-Istúriz White, Lukas Mandl, Thierry Mariani, David McAllister, Vangelis Meimarakis, Sven Mikser, Francisco José Millán Mon, Javier Nart, Gheorghe-Vlad Nistor, Urmas Paet, Demetris Papadakis, Kostas Papadakis, Tonino Picula, Manu Pineda, Kati Piri, Giuliano Pisapia, Jérôme Rivière, María Soraya Rodríguez Ramos, Nacho Sánchez Amor, Isabel Santos, Andreas Schieder, Radosław Sikorski, Jordi Solé, Sergei Stanishev, Tineke Strik, Hermann Tertsch, Harald Vilimsky, Idoia Villanueva Ruiz, Viola Von Cramon-Taubadel, Thomas Waitz, Charlie Weimers, Isabel Wiseler-Lima, Salima Yenbou, Željana Zovko

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Özlem Demirel, Angel Dzhambazki, Assita Kanko, Arba Kokalari, Dragoş Tudorache, Mick Wallace, Elena Yoncheva, Marco Zanni

 


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

56

+

EPP

Alexander Alexandrov Yordanov, Traian Băsescu, Michael Gahler, Kinga Gál, Sunčana Glavak, Sandra Kalniete, Andrius Kubilius, David Lega, Miriam Lexmann, Antonio López-Istúriz White, David McAllister, Lukas Mandl, Vangelis Meimarakis, Francisco José Millán Mon, Gheorghe-Vlad Nistor, Radosław Sikorski, Isabel Wiseler-Lima, Željana Zovko, Arba Kokalari

S&D

Maria Arena, Włodzimierz Cimoszewicz, Tanja Fajon, Raphaël Glucksmann, Sven Mikser, Demetris Papadakis, Tonino Picula, Kati Piri, Giuliano Pisapia, Nacho Sánchez Amor, Isabel Santos, Andreas Schieder, Sergei Stanishev, Elena Yoncheva

RENEW

Petras Auštrevičius, Katalin Cseh, Klemen Grošelj, Bernard Guetta, Ilhan Kyuchyuk, Nathalie Loiseau, Javier Nart, Urmas Paet, María Soraya Rodríguez Ramos, Dragoş Tudorache

GREENS

Alviina Alametsä, Reinhard Bütikofer, Jordi Solé, Tineke Strik, Viola Von Cramon-Taubadel, Thomas Waitz, Salima Yenbou

ECR

Anna Fotyga, Hermann Tertsch, Angel Dzhambazki, Assita Kanko

NI

Fabio Massimo Castaldo, Márton Gyöngyösi

 

2

-

ID

Harald Vilimsky

NI

Kostas Papadakis

 

10

0

S&D

Dietmar Köster

ID

Anna Bonfrisco, Marco Zanni, Thierry Mariani, Jérôme Rivière

ECR

Charlie Weimers

GUE

Manu Pineda, Idoia Villanueva Ruiz, Özlem Demirel, Mick Wallace

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

[1] Přijaté texty, P8_TA(2018)0458.

[2] Přijaté texty, P8_TA(2018)0303.

[3] Úř. věst. C 356, 4.10.2018, s. 130.

[4] Úř. věst. C 334, 19.9.2018, s. 199.

[5] Úř. věst. C 11, 12.1.2018, s. 82.

Poslední aktualizace: 19. října 2020Právní upozornění - Ochrana soukromí