ZPRÁVA o vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva

29.9.2020 - (2020/2072(INL))

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
Zpravodaj: Michal Šimečka
(Podnět – článek 46 jednacího řádu)

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva

(2020/2072(INL))

Evropský parlament,

– s ohledem na článek 295 Smlouvy o fungování Evropské unie,

– s ohledem zejména na článek 2, čl. 3 odst. 1, čl. 3 odst. 3 druhý pododstavec, čl. 4 odst. 3 a články 5, 6, 7 a 11 Smlouvy o Evropské unii,

– s ohledem na články Smlouvy o fungování Evropské unie, které se týkají dodržování, prosazování a ochrany demokracie, právního státu a základních práv v Unii, včetně článků 70, 258, 259, 260, 263 a 265 této smlouvy,

– s ohledem na Protokol č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii a Protokol č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality připojené k Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie,

– s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

– s ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie,

– s ohledem na kodaňská kritéria a na soubor pravidel Unie, jež musí každá kandidátská země splnit, chce-li přistoupit k EU (tzv. acquis),

– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

– s ohledem na nástroje OSN týkající se ochrany lidských práv a základních svobod a na doporučení a zprávy všeobecného pravidelného přezkumu OSN, jakož i na judikaturu smluvních orgánů OSN a zvláštní postupy Rady pro lidská práva,

– s ohledem na Deklaraci OSN o obráncích lidských práv z 8. března 1999,

– s ohledem na doporučení a zprávy Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva, vysokého komisaře pro národnostní menšiny, zástupce pro svobodu sdělovacích prostředků a dalších orgánů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě,

– s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod a Evropskou sociální chartu, judikaturu Evropského soudu pro lidská práva a Evropského výboru pro sociální práva, úmluvy, doporučení, rezoluce a zprávy Parlamentního shromáždění, Výboru ministrů, komisaře pro lidská práva, Evropské komise proti rasismu a nesnášenlivosti, Řídícího výboru pro boj proti diskriminaci, pro rozmanitost a inkluzi, Benátské komise a dalších orgánů Rady Evropy,

– s ohledem na memorandum o porozumění mezi Radou Evropy a Evropskou unií ze dne 23. května 2007,

– s ohledem na Úmluvu OSN proti korupci;

– s ohledem na dohodu o zřízení Skupiny států proti korupci,

– s ohledem na seznam kritérií právního státu, který přijala Benátská komise na svém 106. plenárním zasedání dne 18. března 2016,

– s ohledem na soubor nástrojů Rady Evropy pro členské státy „Dodržování demokracie, právního státu a lidských práv během zdravotní krize COVID-19“ ze dne 7. dubna 2020,

– s ohledem na výroční zprávu partnerských organizací Platformy Rady Evropy pro podporu ochrany žurnalistiky a bezpečnosti novinářů z roku 2020,

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. července 2019 nazvané „Posilování právního státu v rámci Unie – akční plán“ (COM(2019)0343),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. ledna 2020 obsahující pracovní program Komise na rok 2020 (COM(2020)0027) a upravený pracovní program Komise ze dne 27. května 2020 (COM(2020)0440),

– s ohledem na srovnávací přehled EU o soudnictví 2020,

– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. června 2019 nazvané „Posilování právního státu v Unii – Aktuální stav a možné další kroky“, které navrhlo zřídit výroční fórum o základních právech a právním státu;

– s ohledem na zprávu skupiny Evropského hospodářského a sociálního výboru pro základní práva a právní stát z června 2020 nazvanou „Vnitrostátní vývoj z hlediska občanské společnosti, 2018–2019“,

– s ohledem na zprávu Agentury Evropské unie pro základní práva s názvem „Problémy, kterým čelí organizace občanské společnosti působící v oblasti lidských práv v EU“, zveřejněnou dne 17. ledna 2018, a na další její zprávy a data,

– s ohledem na zprávu Evropského institutu pro rovnost žen a mužů nazvanou „Peking +25 – pátý přezkum provádění Pekingské akční platformy členskými státy EU“, zveřejněnou dne 5. března 2020,

– s ohledem na závěry ohledně zajištění dodržování zásad právního státu, které dne 16. prosince 2014 přijala Rada Evropské unie a členské státy zasedající v Radě,

– s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2016 obsahující doporučení Komisi o vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva[1],

– s ohledem na své usnesení ze dne 19. dubna 2018 o nutnosti zřídit nástroj pro evropské hodnoty na podporu organizací občanské společnosti, které prosazují základní hodnoty v rámci Evropské unie na místní a vnitrostátní úrovni[2],

– s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 17. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Práva a hodnoty[3],

– s ohledem na své usnesení ze dne 14. listopadu 2018 o potřebě komplexního mechanismu EU na ochranu demokracie, právního státu a základních práv[4],

– s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2019 o stavu základních práv v Evropské unii v roce 2017[5],

– s ohledem na své usnesení ze dne 13. února 2019 o odmítavých reakcích vůči ženským právům a rovnosti žen a mužů v EU[6],

– s ohledem na své usnesení ze dne 28. března 2019 o situaci v oblasti právního státu a boje proti korupci v EU, konkrétně na Maltě a na Slovensku[7],

– s ohledem na své usnesení ze dne 18. prosince 2019 o veřejné diskriminaci osob LGBTI a nenávistných projevech vůči nim, včetně zákazu vstupu osobám LGBTI do některých oblastí[8],

– s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o lidských právech a demokracii ve světě a o politice Evropské unie v této oblasti – výroční zpráva za rok 2018[9],

– s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2020 o probíhajících slyšeních podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU týkajících se Polska a Maďarska[10],

– s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii Covid-19 a jejím následkům[11],

– s ohledem na společná doporučení organizací občanské společnosti nazvaná „Od plánu k jeho provedení: Ochrana svobody a plurality sdělovacích prostředků prostřednictvím evropského mechanismu v oblasti právního státu“ z dubna 2020,

– s ohledem na zprávu Evropské sítě vnitrostátních institucí pro lidská práva nazvanou „Právní stát v Evropské unii“ ze dne 11. května 2020,

– s ohledem na návrh pracovní skupiny Sítě pro lidská práva a demokracii, která se zabývá vnitřní politikou EU v oblasti lidských práv, ze dne 4. května 2020, který předložila Komisi v rámci konzultace se zúčastněnými stranami v souvislosti se zprávou o právním státu za rok 2020,

– s ohledem na posouzení evropské přidané hodnoty, které je součástí legislativní zprávy o mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva z října roku 2016,

– s ohledem na předběžné posouzení z dubna roku 2020, které nechalo vypracovat oddělení Evropského parlamentu pro posuzování celoevropského přínosu,

– s ohledem na články 46, 54 a 148 jednacího řádu,

– s ohledem na stanoviska Výboru pro právní záležitosti a Výboru pro ústavní záležitosti,

– s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A9-0170/2020),

A. vzhledem k tomu, že Evropská unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin, jak je stanoveno v článku 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU); vzhledem k tomu, že tyto hodnoty jsou společné všem členským státům, které se je dobrovolně zavázaly dodržovat; vzhledem k tomu, že demokracie, právní stát a základní práva jsou hodnoty, které se navzájem posilují;

B. vzhledem k tomu, že Unie ve svých přístupových kritériích kodifikovala, že členství v Unii vyžaduje, aby kandidátská země dosáhla stability institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin; poukazuje však na to, že Unie nemá účinné nástroje k prosazování těchto kritérií, jestliže je země již součástí Unie;

C. vzhledem k tomu, že v uplynulém desetiletí došlo v několika členských státech k bezostyšným útokům na unijní hodnoty; vzhledem k tomu, že Parlament se tímto znepokojivým vývojem opakovaně zabýval ve svých usneseních od roku 2011, včetně aktivace článku 7 SEU v roce 2018; vzhledem k tomu, že Parlament od roku 2016 žádá, aby v této oblasti probíhalo komplexní preventivní monitorování podložené fakty, a to prostřednictvím unijního mechanismu pro demokracii, právní stát a základní práva;

D. vzhledem k tomu, že v některých členských státech stále nejsou plně dodržována práva zranitelných skupin, jako jsou ženy, osoby se zdravotním postižením, Romové, osoby LGBTI a starší osoby, a tyto skupiny nejsou plně chráněny před nenávistí a diskriminací, což je v rozporu s hodnotami Unie stanovenými v článku 2 SEU a s právem na nediskriminaci, jak je stanoveno v článku 21 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listiny“); vzhledem k tomu, že mimořádná opatření, která přijaly členské státy v reakci na pandemii COVID-19, znamenala další zátěž pro základní práva a demokratický systém brzd a protivah;

E. vzhledem k tomu, že přibližně 10 % občanů Unie patří k některé národnostní menšině; vzhledem k tomu, že dodržování práv menšin je nedílnou součástí hodnot Unie stanovených v článku 2 SEU; vzhledem k tomu, že menšiny přispívají ke kulturní a jazykové rozmanitosti Unie; vzhledem k tomu, že v současnosti neexistuje žádný unijní právní rámec, který by zaručoval a monitoroval práva menšin;

F. vzhledem k tomu, že porušování hodnot uvedených v článku 2 SEU bez náležité reakce a důsledků na úrovni Unie oslabuje soudržnost evropského projektu, práva všech občanů Unie i vzájemnou důvěru mezi členskými státy;

G. vzhledem k tomu, že korupce je vážnou hrozbou pro demokracii, právní stát a rovné zacházení se všemi občany;

H. vzhledem k tomu, že nezávislá žurnalistika a přístup k pluralitním informacím jsou klíčovými pilíři demokracie; vzhledem k tomu, že dosud nebyl dostatečně razantně řešen znepokojivý stav svobody a plurality sdělovacích prostředků v Unii; vzhledem k tomu, že občanská společnost má zásadní význam pro rozvoj demokracie; vzhledem k tomu, že zmenšující se prostor pro občanskou společnost přispívá k porušování demokracie, právního státu a základních práv; vzhledem k tomu, že orgány Unie mají udržovat otevřený, transparentní a pravidelný dialog s reprezentativními sdruženími a s občanskou společností na všech úrovních;

I. vzhledem k tomu, že nezávislost, kvalita a výkonnost vnitrostátních soudních systémů jsou nezbytným předpokladem dosažení účinné spravedlnosti; vzhledem k tomu, že dostupnost právní pomoci a výše soudních poplatků mohou mít výrazný dopad na přístup ke spravedlnosti; vzhledem k tomu, že Listina má stejnou právní sílu jako Smlouvy; vzhledem k tomu, že ačkoli v souladu s výkladem Soudního dvora Evropské unie vnitrostátní soudní orgány uplatňují Listinu pouze tehdy, pokud provádějí právní předpisy Unie, je pro posilování společné kultury práva, soudní moci a právního státu důležité, aby práva zakotvená v Listině byla vždy zohledňována;

J. vzhledem k tomu, že Komise připravuje zprávu o právním státu za rok 2020, po které bude následovat strategie provádění Listiny základních práv a evropský akční plán pro demokracii;

K. vzhledem k tomu, že nařízení o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech by se po svém přijetí stalo nepostradatelným nástrojem ochrany právního státu v rámci Unie;

L. vzhledem k tomu, že do jakéhokoliv nástroje monitorování musí být úzce zapojeny všechny strany, které se aktivně podílejí na ochraně a podpoře demokracie, právního státu a základních práv, včetně občanské společnosti, orgánů Rady Evropy a Organizace spojených národů, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, Agentury Evropské unie pro základní práva, vnitrostátních institucí pro lidská práva, příslušných orgánů a profesních sdružení, která podporují soudnictví při nezávislém výkonu spravedlnosti; vzhledem k tomu, že je proto zapotřebí dostatečné unijní financování pro občanskou společnost, zejména prostřednictvím programu Spravedlnost a programu Občané, rovnost, práva a hodnoty;

M. vzhledem k tomu, že je nezbytné zintenzivnit a zefektivnit stávající mechanismy a vytvořit účinný mechanismus, který zajistí dodržování zásad a hodnot zakotvených ve Smlouvách v celé Unii;

N. vzhledem k tomu, že Parlament, Komise a Rada (dále jen „tři orgány“) společně nesou politickou odpovědnost za dodržování hodnot Unie, a to v mezích působnosti svěřené jim Smlouvami; vzhledem k tomu, že interinstitucionální dohoda založená na článku 295 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) by zajistila nezbytná opatření, která by v této věci usnadnila spolupráci mezi všemi třemi orgány; vzhledem k tomu, že v souladu s článkem 295 SFEU může takovou dohodu navrhnout kterýkoliv ze tří orgánů;

1. zdůrazňuje, že je třeba, aby Unie co nejdříve vypracovala důkladný, komplexní a pozitivně zaměřený plán účinné ochrany a posílení demokracie, právního státu a základních práv pro všechny své občany; trvá na tom, že Unie si musí udržet roli zastánce svobody a spravedlnosti v Evropě i ve světě;

2. varuje, že Unie čelí bezprecedentní a stále se stupňující krizi základních hodnot, která ohrožuje její dlouhodobé přežití jako demokratického mírového projektu; je velmi znepokojen tím, že v některých členských státech sílí a etablují se autokratické a neliberální tendence, které ještě zhoršila pandemie COVID-19 a hospodářská recese, ale i korupce, dezinformace a zmocňování se státu; zdůrazňuje, že tento trend představuje nebezpečí pro soudržnost právního řádu Unie, ochranu základních práv všech jejích občanů, fungování jednotného trhu, účinnost společných politik a mezinárodní kredibilitu EU;

3. připomíná, že Unie dosud nemá struktury k tomu, aby dokázala řešit situaci, kdy se v členských státech zhoršuje stav demokracie, základních práv a právního státu a dochází v nich k jejich porušování; vyjadřuje politování nad tím, že Rada není schopna učinit významný pokrok v prosazování hodnot Unie v rámci probíhajícího postupu podle článku 7 SEU; konstatuje, že neschopnost Rady účinně uplatňovat článek 7 SEU ve skutečnosti vede k tomu, že pokračuje odklon od hodnot stanovených v článku 2 SEU; se znepokojením konstatuje, že nástroje Unie jsou v této věci nedostačující, a žádá, aby byly zefektivněny a řádně vymáhány;

4. vítá práci Komise na výroční zprávě o právním státu; vítá, že součástí každoročního hodnocení je i korupce a svoboda sdělovacích prostředků; konstatuje však, že se tato zpráva nevěnuje oblasti demokracie a základních práv; vyjadřuje zejména politování nad tím, že do každoročního hodnocení není zahrnuta svoboda sdružování a zmenšující se prostor pro občanskou společnost; se znepokojením zdůrazňuje, že v některých členských státech stále nejsou plně dodržována práva zranitelných skupin, včetně žen, osob se zdravotním postižením, Romů, osob LGBTI a starších osob, a že tyto osoby nejsou plně chráněny před nenávistí a diskriminací, což je v rozporu s hodnotami Unie stanovenými v článku 2 SEU; připomíná, že Parlament opakovaně vyzýval k zavedení mechanismu monitorování, který by pokrýval plný rozsah působnosti článku 2 SEU; opakuje, že je zapotřebí objektivní a na důkazech založený monitorovací mechanismus, který by byl zakotven v právním aktu, jenž by tři orgány zavazoval k transparentnímu regulovanému postupu s jasně definovanými povinnostmi, aby se ochrana a podpora všech hodnot Unie staly trvalou a viditelnou součástí unijního programu;

5. navrhuje vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva (dále jen „mechanismus“), který bude vycházet z návrhu Parlamentu z roku 2016 a výroční zprávy Komise o právním státu a bude se řídit interinstitucionální dohodou mezi třemi orgány; tento mechanismus bude spočívat v ročním cyklu monitorování unijních hodnot podle všech aspektů článku 2 SEU a bude uplatňován objektivně a nestranně na všechny členské státy při dodržení zásad subsidiarity a proporcionality;

6. zdůrazňuje, že roční cyklus monitorování musí obsahovat jasná doporučení pro konkrétní stát a příslušné lhůty a cíle, jejichž plnění bude hodnoceno v následných výročních či naléhavých zprávách; zdůrazňuje, že neprovedení vydaných doporučení musí být spojeno s konkrétními opatřeními Unie, včetně postupů podle článku 7 SEU, řízení o nesplnění povinnosti a rozpočtové podmíněnosti, jakmile bude v platnosti; poukazuje na to, že doporučení by měla být zaměřena nejen na řešení porušování předpisů, ale také na podporu politik, které občanům umožňují práva a hodnoty Unie využívat;

7. zdůrazňuje, že mechanismus by měl posílit a nahradit stávající nástroje, aby se zabránilo zdvojování činností, zejména výroční zprávu o právním státu, rámec Komise pro právní stát, výroční zprávu Komise o uplatňování Listiny, dialog Rady o právním státu a mechanismus pro spolupráci a ověřování, a zároveň by se měla zvýšit jeho doplňkovost a soudržnost s dalšími dostupnými nástroji včetně postupů podle článku 7 SEU, řízení o nesplnění povinnosti a rozpočtové podmíněnosti, jakmile bude v platnosti; domnívá se, že všechny tři orgány by měly zjištění ročního cyklu monitorování využívat při posuzování pro účely uplatnění článku 7 SEU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/xxxx o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech[12], zdůrazňuje, že je třeba respektovat úlohu a výsady všech tří orgánů;

8. zdůrazňuje, že nezávislost soudů je nezbytným předpokladem pro rozhodování soudů a tvoří požadavek vycházející ze zásady účinné právní ochrany, která je zakotvena v článku 19 SEU; je znepokojen tím, že nedávné útoky proti právnímu státu spočívaly především v pokusech o oslabení nezávislosti soudů, a zdůrazňuje, že každý vnitrostátní soud je současně soudem evropským; naléhavě vyzývá Komisi, aby využila veškeré dostupné nástroje a zakročila proti jakýmkoli pokusům vlád členských států, které by ohrožovaly nezávislost vnitrostátních soudů, a aby v případě takové situace včas informovala Parlament;

9. připomíná, že podle čl. 6 odst. 2 SEU je Unie povinna přistoupit k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod; opakuje, že je třeba tento přístupový proces urychleně dokončit s cílem zajistit soudržný rámec pro ochranu lidských práv v celé Evropě a dále posílit ochranu základních práv a svobod v celé Unii; vyzývá proto Komisi, aby zvýšila úsilí o provádění Smluv v plném rozsahu a aby přístupový proces bez zbytečného odkladu dokončila;

10. připomíná nenahraditelnou roli, kterou hrají organizace občanské společnosti, vnitrostátní orgány pro lidská práva, orgány pro rovnost a další příslušní aktéři, a to ve všech stadiích ročního cyklu monitorování od poskytování vstupních údajů po pomoc při jeho provádění a monitorování; zdůrazňuje, že obráncům lidských práv a oznamujícím subjektům je třeba poskytnout ochranu jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni Unie, a to případně i před zneužíváním soudních žalob, a to spolu s odpovídajícím financováním na všech úrovních; vyzývá v této souvislosti, aby byl po důkladném posouzení dopadů vytvořen statut evropských přeshraničních sdružení a neziskových organizací; zdůrazňuje, že oznamovatelé přispívají k ochraně právního státu a boji proti korupci; vyzývá Komisi, aby důkladně monitorovala provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie[13], ve vnitrostátním právu a její uplatňování; zdůrazňuje, že jako ukazatel pro účely posouzení může posloužit i samotný akreditační status vnitrostátních organizací pro lidská práva a prostor pro občanskou společnost; podporuje vnitrostátní parlamenty, aby pořádaly veřejné rozpravy a přijímaly stanoviska o výsledcích cyklu monitorování; upozorňuje na to, že odborná příprava pracovníků v oblasti justice je zásadní pro řádné provádění a uplatňování unijního práva, a tedy i pro upevňování společné právní kultury v celé Unii; domnívá se, že nadcházející evropská strategie justičního vzdělávání musí klást dodatečný důraz na prosazování právního státu a nezávislosti soudnictví a musí také zahrnovat odbornou přípravu týkající se dovedností a neprávních otázek, aby byli soudci lépe připraveni na zvládání nepřiměřeného tlaku; vybízí Komisi a členské státy, aby dále podporovaly a usnadňovaly dialog mezi soudy a právními profesemi skrze podporu pravidelné výměny informací a osvědčených postupů za účelem posílení a rozvoje prostoru spravedlnosti v Unii, který je založen na demokracii, právním státě a základních právech; zdůrazňuje, že je zapotřebí zajistit odpovídající financování odvětvového programu Spravedlnost a programu Občané, rovnost, práva a hodnoty v příštím VFR, neboť tyto programy jsou zaměřené na ochranu a podporu unijních hodnot, na rozvoj prostoru spravedlnosti v Unii založeného na právním státu a na podporu občanské společnosti;

11. upozorňuje na to, že by měla existovat doplňkovost mezi srovnávacím přehledem EU o soudnictví, který umožňuje srovnávat soudní systémy členských států, a tímto mechanismem; konstatuje, že podle srovnávacího přehledu EU o soudnictví za rok 2020 přetrvávají mezi členskými státy značné rozdíly v počtu nevyřízených případů a v některých členských státech počet nevyřízených případů vzrostl; že některé členské státy nenabízejí odbornou přípravu v oblasti dovedností IKT se zaměřením na přizpůsobení se digitalizaci a usnadnění přístupu ke spravedlnosti; že právní pomoc se v některých členských státech stala v posledních letech méně dostupnou a že v soudních systémech většiny členských států dosud nebyla zajištěna rovnost žen a mužů;

12. znovu zdůrazňuje roli Parlamentu při monitorování dodržování hodnot Unie podle článku 7 Smlouvy o EU; opětovně žádá, aby Parlament mohl předložit svůj odůvodněný návrh Radě a mohl se účastnit slyšení podle článku 7, pokud daný postup zahájil, přičemž budou dodrženy výsady každého ze tří orgánů a zásada loajální spolupráce; vyzývá Radu, aby Parlament pravidelně informovala a úzce zapojovala a aby pracovala transparentním způsobem; domnívá se, že mechanismus podpořený interinstitucionální dohodou zajistí nezbytné rámcové podmínky pro lepší koordinaci;

13. je toho názoru, že v dlouhodobém horizontu by posílení schopnosti Unie prosazovat a bránit svůj ústavní základ mohlo vyžadovat změnu Smlouvy; se zájmem očekává diskusi a závěry konference o budoucnosti Evropy o této věci; zdůrazňuje, že účinnost postupu podle článku 7 by měla být zlepšena tím, že bude provedena revize požadavku většiny nezbytné k přijetí opatření a že bude posílen mechanismus sankcí; vyzývá konferenci o budoucnosti Evropy, aby se zabývala posílením úlohy Soudního dvora Evropské unie při ochraně hodnot, na nichž je Unie založena; vyzývá k tomu, aby po důkladném posouzení dopadu byla provedena revize nařízení Rady (ES) č. 168/2007 ze dne 15. února 2007 o zřízení Agentury Evropské unie pro základní práva[14] s cílem posílit a rozšířit mandát agentury tak, aby zahrnoval všechny hodnoty uvedené v článku 2 Smlouvy o EU;

14. je přesvědčen, že řešení krize unijních hodnot, mimo jiné prostřednictvím navrhovaného mechanismu, je předpokladem pro obnovení vzájemné důvěry mezi členskými státy, díky čemuž bude moci Unie jako celek zachovat a dále rozvíjet všechny společné politiky;

15. vyjadřuje politování nad tím, že Evropská rada ve svých závěrech ze dne 21. července 2020 oslabila mechanismus rozpočtové podmíněnosti navržený Komisí; opět vyzývá k zajištění toho, aby systematické porušování hodnot uvedených v článku 2 Smlouvy o EU bylo neslučitelné s financováním ze strany Unie; zdůrazňuje, že pro ochranu rozpočtu Unie je třeba využít obrácenou kvalifikovanou většinu, bez níž by byla účinnost nového mechanismu rozpočtové podmíněnosti ohrožena; požaduje, aby uplatňování rozpočtové podmíněnosti doprovázela opatření zaměřená na zmírnění případného dopadu na jednotlivé příjemce finančních prostředků Unie, včetně organizací občanské společnosti; zdůrazňuje, že mechanismus rozpočtové podmíněnosti nemůže být nahrazen pouze navrhovaným ročním cyklem monitorování; naléhavě vyzývá Evropskou radu, aby jednala v souladu se svým slibem chránit demokracii a právní stát učiněným v prohlášení ze Sibiu ze dne 9. května 2019;

16. vyzývá Komisi a Radu, aby bezodkladně zahájily jednání s Parlamentem o interinstitucionální dohodě podle článku 295 Smlouvy o fungování EU; za vhodný základ pro tato jednání považuje návrh uvedený v příloze;

17. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a návrh, který je přílohou tohoto usnesení, Komisi a Radě.

 

 

PŘÍLOHA K NÁVRHU USNESENÍ:

Návrh interinstitucionální dohody o posilování hodnot Unie

EVROPSKÝ PARLAMENT, RADA EVROPSKÉ UNIE A EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 295 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Podle článku 2 Smlouvy o Evropské unii (Smlouva o EU) je Unie založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin (dále jen „hodnoty Unie“).

(2) Podle článku 49 Smlouvy o EU je dodržování hodnot Unie a závazek podporovat tyto hodnoty základní podmínkou pro členství v Unii. Závažné a trvající porušování hodnot v některém z členských států může podle článku 7 Smlouvy o EU vést k pozastavení hlasovacích práv zástupců vlády tohoto členského státu v Radě. Dodržování hodnot Unie je základem pro vysokou úroveň vzájemné důvěry mezi členskými státy.

(3) Evropský parlament, Rada a Komise (dále jen „tři orgány“) si uvědomují význam dodržování hodnot Unie. Dodržování hodnot Unie je nezbytné pro správné fungování Unie a pro dosažení jejích cílů stanovených v článku 3 Smlouvy o EU. Tři orgány se zavazují k vzájemné loajální spolupráci s cílem podporovat hodnoty Unie a zajišťovat jejich dodržování.

(4) Tři orgány si uvědomují, že je třeba zjednodušit stávající nástroje, které mají přispívat k dodržování hodnot Unie, a zvýšit jejich účinnost. Měl by proto být zaveden komplexní interinstitucionální mechanismus založený na důkazech a respektující zásady subsidiarity a proporcionality, který by zlepšil koordinaci mezi třemi orgány a upevnil již zavedené iniciativy. V souladu se závěry Rady pro spravedlnost a vnitřní věci ze dne 6. a 7. června 2013 by takový mechanismus měl být prováděn „transparentně na základě objektivně shromážděných, porovnaných a analyzovaných důkazů a na základě rovného zacházení se všemi členskými státy“.

(5) Tři orgány se shodují na tom, že roční cyklus monitorování hodnot Unie je nezbytný pro intenzivnější prosazování hodnot Unie a jejich dodržování. Roční cyklus monitorování by měl být komplexní, objektivní a nestranný, měl by být založen na důkazech a měl by se rovnou měrou a spravedlivě vztahovat na všechny členské státy. Hlavním cílem ročního cyklu monitorování by mělo být bránit porušování hodnot Unie a nesouladu s těmito hodnotami, zdůrazňovat pozitivní vývoj, umožňovat výměnu osvědčených postupů a současně poskytovat sdílený základ pro další kroky tří orgánů. Tři orgány také souhlasí s využitím této interinstitucionální dohody k začlenění již existujících nástrojů a iniciativ týkajících se podpory a dodržování hodnot Unie, zejména výroční zprávy o právním státu, dialogu Rady o právním státu a rámci Komise pro právní stát, za účelem zamezení zdvojování a zvýšení celkové efektivity této činnosti.

(6) Roční cyklus monitorování by měl sestávat z přípravné fáze, zveřejnění výroční monitorovací zprávy o dodržování hodnot Unie, jejíž součástí budou doporučení pro jednotlivé země, a fáze navazujících opatření včetně provádění těchto doporučení. Roční cyklus monitorování by měl být prováděn v duchu transparentnosti a otevřenosti se zapojením občanů a občanské společnosti a měl by být chráněn před dezinformacemi.

(7) Tři orgány sdílejí názor, že roční cyklus monitorování by měl nahradit rozhodnutí Komise 2006/928/ES[15] a 2006/929/ES[16] a plnit mimo jiné cíle těchto rozhodnutí. Touto interinstitucionální dohodou není dotčen akt o přistoupení z roku 2005, zejména články 37 a 38 tohoto aktu.

(8) Roční cyklus monitorování by měl doplňovat další nástroje související s prosazováním a posilováním hodnot Unie a být s nimi v souladu. Tři orgány se konkrétně zavazují k tomu, že zjištění obsažená ve výročních monitorovacích zprávách budou používat při posuzování, zda existuje zřejmé nebezpečí, že některý členský stát závažně poruší hodnoty Unie, nebo zda došlo ze strany členského státu k závažnému a trvajícímu porušení hodnot Unie, podle článku 7 Smlouvy o EU. Podobně musí Komise využít zjištění obsažená ve výroční monitorovací zprávě při posuzování, zda by mělo být zahájeno řízení o nesplnění povinnosti a zda v členských státech nedochází k všeobecným nedostatkům týkajícím se právního státu, v souladu s článkem 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/xxxx[17]. Tři orgány se shodují na tom, že by se měly obecně ve své činnosti s ohledem na dodržování hodnot Unie řídit výročními monitorovacími zprávami.

(9) V souladu s článkem 295 Smlouvy o fungování Evropské unie (Smlouvy o fungování EU) stanoví tato interinstitucionální dohoda opatření pouze za účelem usnadnění spolupráce mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí. V souladu s čl. 13 odst. 2 Smlouvy o EU jsou tyto orgány povinny jednat v mezích působnosti svěřené jim Smlouvami a v souladu s postupy, podmínkami a cíli v nich stanovenými. Touto interinstitucionální dohodou nejsou dotčeny výsady Soudního dvora Evropské unie, pokud jde o autentický výklad práva Unie,

SE DOHODLY TAKTO:

I. CÍLE

1. Tři orgány se dohodly, že budou prostřednictvím koordinace a spolupráce prosazovat a posilovat dodržování hodnot Unie v souladu s článkem 2 Smlouvy o EU.

II. ROČNÍ CYKLUS MONITOROVÁNÍ

2. Tři orgány se dohodly, že budou v loajální vzájemné spolupráci pořádat roční cyklus monitorování hodnot Unie, který se bude týkat otázek a osvědčených postupů ve všech oblastech spojených s hodnotami Unie. Roční cyklus monitorování sestává z přípravné fáze, zveřejnění výroční monitorovací zprávy o hodnotách Unie (dále jen „výroční zpráva“) obsahující doporučení a fáze navazujících opatření.

3. Tři orgány se dohodly na zřízení stálé interinstitucionální pracovní skupiny pro hodnoty Unie (dále jen „pracovní skupina“). Pracovní skupina usnadňuje koordinaci a spolupráci tří orgánů v rámci ročního cyklu monitorování. Pracovní skupina pravidelně informuje veřejnost o své činnosti.

4. Pracovní skupině a třem orgánům radí panel nezávislých odborníků. Ve spolupráci s Agenturou Evropské unie pro základní práva určí panel nezávislých odborníků nestranným způsobem hlavní pozitivní a negativní vývoj v každém členském státě a přispěje k vypracování metodiky pro výroční zprávu. Tři orgány mohou vést s panelem konzultace v kterékoli fázi ročního cyklu monitorování.

Přípravná fáze

5. Komise každoročně pořádá cílené konzultace se zúčastněnými stranami za účelem získání informací pro výroční zprávu. Konzultace se zúčastněnými stranami se konají v prvním čtvrtletí každého roku. Konzultace jsou transparentní a vycházejí z jasné a přesně definované metodiky schválené pracovní skupinou. Metodika v každém případě ve vhodné podobě zahrnuje referenční cíle, jako jsou ty, které jsou uvedené v přílohách rozhodnutí Komise 2006/928/ES a 2006/929/ES.

6. Konzultace se zúčastněnými stranami jsou příležitostí pro organizace občanské společnosti, vnitrostátní lidskoprávní instituce a subjekty působící v oblasti rovnosti, profesní asociace a sítě, orgány Rady Evropy a jiné mezinárodní organizace, orgány, instituce a jiné subjekty Unie a členské státy, včetně příslušných vnitrostátních orgánů, aby přispěly k vypracování výroční zprávy. Komise začlení informace získané od zúčastněných stran do výroční zprávy. Příspěvky zúčastněných stran z konzultací zveřejní před vydáním výroční zprávy na svých internetových stránkách.

7. Komise při přípravě výroční zprávy bere v potaz všechny informace, které má k dispozici, na základě metodiky schválené pracovní skupinou. Zvláštní důraz je v tomto ohledu kladen na zprávy a data od Agentury Evropské unie pro základní práva a dalších orgánů, institucí a jiných subjektů Unie, Rady Evropy včetně Benátské komise a Skupiny států proti korupci a dalších mezinárodních organizací, které v této věci publikují studie a hodnocení. Pokud se výroční zpráva vypracovaná Komisí odchyluje od zjištění panelu nezávislých odborníků, mohou Evropský parlament a Rada Komisi požádat, aby pracovní skupině vysvětlila své důvody.

8. Jmenovaní zástupci kteréhokoli ze tří orgánů mají po koordinaci s pracovní skupinou možnost podniknout vyšetřovací mise do členských států za účelem získání dalších informací a vysvětlení týkajících se stavu hodnot Unie v dotčených členských státech. Komise tato zjištění začlení do výroční zprávy.

9. Komise pravidelně informuje pracovní skupinu o pokroku, kterého bylo dosaženo v přípravné fázi.

 

Výroční zpráva a doporučení

10. Na základě informací získaných v přípravné fázi vypracuje Komise návrh výroční zprávy. Výroční zpráva by měla zahrnovat jak pozitivní, tak negativní vývoj v oblasti hodnot Unie ve všech členských státech. Výroční zpráva je nestranná, vychází z objektivně získaných důkazů a dodržuje zásadu rovného zacházení se všemi členskými státy. Stupeň podrobnosti zprávy by měl odpovídat závažnosti konkrétní situace. Výroční zpráva zahrnuje část, která se věnuje řízením o nesplnění povinnosti týkajícím se hodnot Unie.

11. Výroční zpráva obsahuje konkrétní doporučení pro každý členský stát s cílem posílit ochranu a prosazování hodnot Unie. Doporučení stanoví konkrétní cíle a lhůty pro provedení a náležitě zohledňují veškeré obavy vyjádřené v odůvodněných návrzích přijatých podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU. Doporučení přihlížejí k rozdílnosti politických a právních systémů v jednotlivých členských státech. Plnění doporučení bude podle potřeby vyhodnoceno v dalších výročních zprávách či v naléhavých zprávách.

12. Výroční zpráva včetně doporučení se zveřejňuje každý rok v září. Datum zveřejnění stanoví ve vzájemné koordinaci tři orgány v pracovní skupině. Před zveřejněním výroční zprávy předloží Komise její návrh pracovní skupině.

Fáze navazujících opatření

13. Evropský parlament a Rada projednají obsah výroční zprávy nejpozději dva měsíce po jejím zveřejnění. Toto projednání probíhá veřejně. Parlament a Rada přijmou stanoviska k výroční zprávě v podobě usnesení a závěrů. Evropský parlament a Rada v rámci navazujících opatření posoudí a vyhodnotí, do jaké míry členské státy splnily předchozí doporučení, včetně provádění relevantních rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie. Tři orgány využívají vlastní pravomoci podle Smluv s cílem přispět k účinným navazujícím opatřením. Tři orgány usilují o to, aby v členských státech včas proběhla diskuse o výroční zprávě, a to zejména ve vnitrostátních parlamentech.

14. Na základě zjištění výroční zprávy Komise z vlastního podnětu, nebo na žádost Evropského parlamentu či Rady zahájí dialog s jedním či více členskými státy, včetně příslušných orgánů, s cílem usnadnit provádění doporučení. Komise pravidelně podává Evropskému parlamentu a Radě zprávy o průběhu tohoto dialogu. Komise může členským státům kdykoliv, a to i na žádost dotčeného členského státu, poskytnout technickou pomoc prostřednictvím různých činností. Evropský parlament ve spolupráci s vnitrostátními parlamenty pořádá meziparlamentní diskusi o zjištěních obsažených ve výroční zprávě.

15. Při stanovování priorit financování by tři orgány měly vzít v úvahu zjištění obsažená ve výroční zprávě. Komise by zejména při vytváření příslušných ročních pracovních programů pro vyplácení finančních prostředků Unie v rámci sdíleného i přímého řízení měla zahrnout cílenou podporu vnitrostátním subjektům přispívajícím k ochraně a prosazování hodnot Unie, jako jsou organizace občanské společnosti a mediální organizace.

16. Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise podle článku 258 Smlouvy o fungování EU a podle článku 5 nařízení (EU) 2020/xxxx, a právo jedné třetiny členských států, Evropského parlamentu a Komise předložit Radě odůvodněný návrh v souladu s čl. 7. odst. 1 Smlouvy o EU, tři orgány se shodují na tom, že by se jejich činnost, která se týká hodnot Unie, měla řídit výročními zprávami.

17. Evropský parlament a Rada mohou požádat Komisi, aby vypracovala další pokyny a ukazatele pro řešení příslušných horizontálních otázek, které vyvstanou z ročního cyklu monitorování.

Naléhavá zpráva

18. Pokud situace v jednom či více členských státech naznačuje, že bezprostředně hrozí závažné poškození hodnot Unie, Komise může buď z vlastního podnětu, nebo na žádost Evropského parlamentu nebo Rady vypracovat návrh naléhavé zprávy o situaci. Komise zprávu připravuje na základě konzultace s pracovní skupinou. Komise návrh naléhavé zprávy vypracuje bezodkladně a zveřejní jej nejpozději do dvou měsíců po předložení žádosti Evropským parlamentem nebo Radou. Zjištění naléhavé zprávy by měla být součástí příští výroční zprávy. Naléhavá zpráva může obsahovat doporučení pro řešení bezprostředního ohrožení hodnot Unie.

II. DOPLŇKOVOST S JINÝMI NÁSTROJI

19. Tři orgány uznávají, že roční cyklus monitorování a další mechanismy pro ochranu a prosazování hodnot Unie, zejména postup stanovený článkem 7 Smlouvy o EU, řízení o nesplnění povinnosti a nařízení (EU) 2020/xxxx mají doplňkovou povahu. Tři orgány se zavazují k tomu, že cíle této interinstitucionální dohody zohlední v unijních politikách.

20. Pokud výroční zpráva odhalí systémové nedostatky v souvislosti s jednou či více hodnotami Unie, tři orgány se zavazují k tomu, že bezodkladně zahájí náležitou činnost v mezích jejich pravomocí svěřených jim Smlouvami. Tři orgány souhlasí s tím, že zjištění výroční zprávy slouží jako základ pro rozhodnutí o tom, zda bude aktivován postup stanovený v článku 7 Smlouvy o EU a zahájeno řízení o nesplnění povinnosti týkající se ochrany hodnot Unie. Tři orgány mimo jiné zváží, zda je možné zachovat unijní politiky vyžadující vysokou úroveň vzájemné důvěry i přes systémové nedostatky odhalené ve výroční zprávě.

21. Roční cyklus monitorování zřízený touto dohodou nahrazuje mechanismus pro spolupráci a ověřování pokroku Rumunska při dosahování specifických referenčních cílů v oblasti reformy soudnictví a boje proti korupci zřízený rozhodnutím Komise 2006/928/ES a mechanismus pro spolupráci a ověřování pokroku Bulharska při dosahování specifických referenčních cílů v oblasti reformy soudnictví a boje proti korupci a organizovanému zločinu zřízený rozhodnutím Komise 2006/929/ES, a sleduje mimo jiné i cíle těchto rozhodnutí. Komise se proto zavazuje tato rozhodnutí ve vhodnou dobu zrušit.

Obecná ujednání pro uplatňování článku 7 Smlouvy o EU

22. Tři orgány se dohodly, že zjištění výroční zprávy budou používat při posuzování toho, zda existuje zřejmé nebezpečí, že některý členský stát závažně poruší hodnoty Unie, nebo zda došlo ze strany členského státu k závažnému a trvajícímu porušení hodnot Unie, podle článku 7 Smlouvy o EU.

23. S cílem posílit transparentnost a účinnost postupu stanoveného článkem 7 Smlouvy o EU se tři orgány dohodly na tom, že zajistí, aby měl orgán podávající návrh podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU možnost představit návrh Radě a byl plně informován a zapojen ve všech fázích tohoto postupu. Tři orgány se dohodly na tom, že budou provádět vzájemné konzultace v rámci pracovní skupiny v souvislosti s již probíhajícími a potenciálními postupy podle článku 7 Smlouvy o EU.

24. Tři orgány se dohodly, že vypracují pravidla zaměřená na zvýšení účinnosti postupu stanoveného v článku 7 Smlouvy o EU. Tato nová pravidla mohou zahrnovat pravidelný harmonogram slyšení a zasedání týkajících se aktuální situace, doporučení zaměřená na nápravu obav vyjádřených v odůvodněném návrhu a lhůty pro provedení.

Obecná ujednání o rozpočtové podmíněnosti

25. Tři orgány se dohodly na tom, že zjištění z výroční zprávy budou používat při posuzování, zda v členských státech dochází k všeobecným nedostatkům týkajícím se právního státu v souladu s článkem 5 nařízení (EU) 2020/xxxx, jakož i při jakémkoli jiném relevantním posouzení pro účely stávajících a budoucích rozpočtových nástrojů. Pokud výroční zpráva uvádí, že všeobecný nedostatek týkající se právního státu v členském státě ovlivňuje, nebo hrozí, že ovlivní zásady řádného finančního řízení nebo ochranu finančních zájmů Unie, zašle Komise tomuto členskému státu písemné oznámení v souladu s čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) 2020/xxxx.

IV. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

26. Tři orgány učiní nezbytné kroky k tomu, aby disponovaly prostředky a zdroji pro řádné plnění této interinstitucionální dohody.

27. Plnění této dohody budou tři orgány společně a nepřetržitě monitorovat, a to na politické úrovni prostřednictvím pravidelných diskusí a na odborné úrovni v rámci pracovní skupiny.

28. Tato dohoda vstupuje v platnost dnem podpisu.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Unie byla vytvořena v reakci na dvě světové války a období hrubého porušování hodnot demokracie, právního státu a základních práv a byla založena právě na těchto hodnotách stanovených v článku 2 Smlouvy o Evropské unii (Smlouva o EU). Tyto hodnoty jsou společné všem členským státům a jsou základem celého fungování Unie.

 

Jak je stanoveno v článku 49 Smlouvy o EU, dodržování hodnot Unie je základní podmínkou členství v Unii; v rámci procesu přistoupení Unie posuzuje, zda kandidát dodržuje hodnoty Unie, včetně jeho závazku zachovávat demokracii, právní stát a základní práva, a členství bude odepřeno, není-li takový závazek dostatečně jasný v právních předpisech a praxi.

 

V posledních deseti letech došlo v několika členských státech k otevřeným útokům na právní stát, základní práva a jiné hodnoty Unie. Zkušenosti bohužel ukázaly, že nástroje, které má Unie k dispozici, včetně postupu stanoveného v článku 7 Smlouvy o EU, jsou neúčinné a roztříštěné. Je chvályhodné, že Komise poprvé v roce 2020 podnikla kroky k vypracování výroční zprávy o právním státě, ale tato zpráva se nezabývá několika klíčovými tématy, zejména otázkou demokracie a základních práv. Kromě toho by každoroční monitorování hodnot uvedených v článku 2 Smlouvy o EU mělo být zakotveno v právně závazném aktu Unie, jako je interinstitucionální dohoda na základě článku 295 Smlouvy o fungování Evropské unie. Návrh zprávy připouští, že Unie dosud nemá struktury k tomu, aby dokázala řešit porušování demokracie, základních práv a právního státu a zhoršování situace v členských státech. Je rovněž politováníhodné, že se Radě nepodařilo dosáhnout skutečného pokroku při prosazování hodnot Unie v rámci probíhajících postupů podle článku 7 Smlouvy o EU, což umožňuje další odklon od hodnot stanovených v článku 2 Smlouvy o EU.

 

Aby bylo možné řešit absenci komplexního mechanismu, který by se mohl celostně zabývat stavem demokracie, právního státu, základních práv a všech dalších hodnot Unie, a zároveň mít na paměti, že ke všem členským státům je třeba přistupovat stejným způsobem a na základě transparentních a jasných kritérií, zpravodaj navrhuje, aby Komise, Rada a Parlament společně prostřednictvím interinstitucionální dohody vytvořily mechanismus pro každoroční monitorování všech členských států, pokud jde o dodržování hodnot Unie.

 

Cílem navrhované interinstitucionální dohody je stanovit opatření, která podpoří a posílí respektování hodnot Unie prostřednictvím koordinace a spolupráce mezi Parlamentem, Radou a Komisí. To bude zahrnovat roční cyklus monitorování, který bude zahrnovat všechny hodnoty Unie ve všech členských státech na základě objektivních a transparentních kritérií a povede k vypracování výroční zprávy. Spolupráce a koordinace bude probíhat prostřednictvím interinstitucionální pracovní skupiny, které bude nápomocen panel nezávislých odborníků. Výroční zpráva se bude zabývat nejen negativním vývojem, ale uvede rovněž osvědčené postupy a pozitivní kroky.

 

S ohledem na činnost, kterou vykonávají mimo jiné občanská společnost, vnitrostátní lidskoprávní instituce a orgány Rady Evropy a další mezinárodní a unijní subjekty, zpravodaj navrhuje jasně stanovit, jak bude jejich práce výroční zprávu inspirovat a jakým způsobem budou tyto zúčastněné strany zapojeny. Návrh interinstitucionální dohody rovněž zohledňuje stávající mechanismy a postupy pro ochranu a prosazování hodnot Unie, zejména postup stanovený v článku 7 Smlouvy o EU, řízení o nesplnění povinnosti a návrh nařízení o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků. Aby se zabránilo zdvojování a zajistilo se, že všechny kroky proti členským státům budou prováděny na stejném základě, zpravodaj navrhuje, aby byla výroční zpráva použita jako základ pro rozhodnutí, zda je vhodné zahájit postup podle článku 7 Smlouvy o EU, a pro posouzení vhodnosti jiných nástrojů, včetně nástrojů týkajících se rozpočtové podmíněnosti.

 

Zpráva vychází z cenných příspěvků stínových zpravodajů a stanovisek výborů JURI a AFCO. Očekává se, že přijetí návrhu usnesení s připojeným návrhem interinstitucionální dohody povede ke konstruktivním jednáním s Radou a Komisí a nakonec k silnému mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva.

 

 

STANOVISKO VÝBORU PRO PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI (14.9.2020)

pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

obsahujícího doporučení Komisi k vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva

(2020/2072(INL))

Zpravodaj: (*): Tiemo Wölken

(Podnět – článek 47 jednacího řádu)

 

(*) Přidružený výbor – článek 57 jednacího řádu

 

 

NÁVRHY

Výbor pro právní záležitosti vyzývá Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci jako příslušný výbor,

– aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

A. vzhledem k tomu, že nezávislost, kvalita a výkonnost vnitrostátních soudních systémů je nezbytná pro to, aby se občané a podniky domohli účinným způsobem spravedlnosti v občanských, obchodních a správních věcech; vzhledem k tomu, že srovnávací přehled EU o soudnictví poskytuje konkrétní údaje o těchto kritériích a představuje nástroj umožňující porovnání;

B. vzhledem k tomu, že podle článku 6 Smlouvy o Evropské unii uznává Unie práva, svobody a zásady obsažené v Listině základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), jež má stejnou právní sílu jako Smlouvy; vzhledem k tomu, že podle výkladu Soudního dvora Evropské unie vnitrostátní soudní orgány uplatňují Listinu pouze tehdy, pokud provádějí evropské právní předpisy, avšak tento dokument je významný pro posilování společné kultury práva, soudní moci a právního státu, aby tak práva zakotvená v Listině byla vždy zohledňována, mimo jiné v občanském a správním řízení;

1. domnívá se, že cíl mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva by měl především spočívat v předcházení hrozbám pro unijní hodnoty zakotvené v článku 2 SEU a nabízet pro takové případy řešení předtím, než vznikne jakákoli hrozba porušení těchto hodnot v členském státě a než bude muset být spuštěn článek 7 SEU, přičemž musí být ctěny zásady subsidiarity a proporcionality zakotvené v článcích 4 a 5 SEU; připomíná, že nedodržování hodnot EU může negativně ovlivnit samotný evropský projekt, zejména pokud jde o základní práva unijních občanů, což může vést k oslabení vzájemné důvěry mezi členskými státy; upozorňuje na to, že Unie nemá žádný právně závazný mechanismus pro průběžné sledování toho, zda členské státy a unijní orgány dodržují základní hodnoty EU; domnívá se, že hlavní účel takového mechanismu by měl spočívat v předcházení jakékoli zřejmé hrozbě závažného porušení těchto hodnot a v řešení této hrozby; v této souvislosti se domnívá, že by v každém budoucím návrhu interinstitucionální dohody o paktu Unie o demokracii, právním státu a základních právech měl být důraz kladen na prvky prevence a nápravy; zdůrazňuje, že při vytváření hodnotících měřítek a kritérií v rámci mechanismu pro demokracii, právní stát a základní práva je zapotřebí zachovat plnou objektivitu;

2. považuje za zásadní, aby byl pravidelný přezkum v rámci mechanismu založen na nerozlučné vazbě mezi demokracií, právním státem a základními právy a aby zároveň zahrnoval všechny prvky uvedené v článku 7 návrhu interinstitucionální dohody o paktu Evropské unie o demokracii, právním státu a základních právech, který předložil Parlament; vybízí Komisi coby strážkyni Smluv, aby své každoroční podávání zpráv o uplatňování Listiny dále upevnila tím, že zavede monitorování a dialog s členskými státy v rámci budoucího mechanismu demokracie, právního státu a základních práv s cílem zajistit, aby vnitrostátní právní předpisy a soudní rozhodování a praxe v oblasti občanského, správního, obchodního a procesního práva byly v souladu s ustanoveními Listiny;

3. zdůrazňuje, že všechny veřejné orgány v členských státech musí vždy postupovat v hranicích práva a pod dohledem nezávislého a nestranného soudnictví, a připomíná, že zásada právní jistoty má zásadní význam pro zajištění důvěry v soudní systémy a právní stát; zdůrazňuje, že účinná ochrana poskytnutá nezávislou a nestrannou soudní mocí, právní jistota, přístup ke spravedlnosti, zákaz svévolného výkonu exekutivní moci a rovnost před zákonem tvoří neodmyslitelné stavební kameny právního státu; zdůrazňuje, že požadavek na nezávislost soudů tvoří jádro základního práva na účinnou soudní ochranu a na spravedlivý proces a je také nezbytný pro zajištění ochrany všech práv, která jsou hmotné i procesní povahy a vyplývají z práva Unie; zdůrazňuje, že nezávislost soudů je nezbytným předpokladem pro rozhodování soudů a tvoří požadavek vycházející ze zásady účinné právní ochrany, která je zakotvena v článku 19 SEU; opětovně vyzývá k nahrazení stávajících jen částečně použitelných nástrojů pro monitorování uvedených jevů, jako je mechanismus pro spolupráci a ověřování pro Rumunsko a Bulharsko, a to důkladnou a harmonizovanou analýzou vztahující se na všechny členské státy;

4. vyjadřuje znepokojení nad tím, že nedávné útoky proti právnímu státu spočívaly především v pokusech o oslabení nezávislosti soudů a že zpochybňují samotné právní, politické a hospodářské základy fungování Evropské unie; zdůrazňuje, že každý vnitrostátní soud je též evropským soudem; naléhavě vyzývá Komisi, aby využila veškeré dostupné nástroje a zakročila proti jakýmkoli pokusům vlád členských států, které by ohrožovaly jejich soudnictví, a aby v případě takové situace včas informovala Parlament; upozorňuje na závěr srovnávacího přehledu EU o soudnictví za rok 2020, podle kterého občané zřetelně vnímají zásahy vlád a politiků jako hlavní příčinu omezené nezávislosti soudních systémů ve svých zemích; v této souvislosti hájí pojetí, podle nějž dělba moci předpokládá, že osoby vyšetřující kárné provinění soudců a ukládající disciplinární sankce za toto jednání by měly být jmenovány tak, aby přitom nedocházelo k politickému ovlivňování a aby soudci, kteří jsou členové stávajících soudních rad, byli vybírání nebo voleni svými profesními kolegy;

5. zdůrazňuje význam prohlášení ze Sibiu z května 2019, jímž se evropští lídři jednomyslně zavázali k tomu, že budou i nadále chránit náš způsob života, demokracii a právní stát v Evropské unii; za tímto účelem vyzývá Komisi, Evropskou radu a Radu EU, aby opatřením v této oblasti daly prioritu, zejména v době po odeznění koronavirové krize, která stála u vzniku autokratických a neliberálních tendencí v několika členských státech;

6. zdůrazňuje, že systém požadavků zavedený v rámci právního státu a založený na zásadě demokratického zřízení byl původně vytvořen a zapracován do Smluv proto, aby se zvýšila kvalita demokratického fungování orgánů EU a jejich efektivita, a umožnilo se jim tak vykávat jejich úkoly v jediném institucionálním rámci;

7. zdůrazňuje, že Evropská unie by měla plnit svou úlohu kontrolora svých orgánů, aby zjistila, zda je jejich fungování v souladu se zásadou demokracie a právního státu;

8. upozorňuje na to, že odborná příprava pracovníků v oblasti justice je zásadní pro řádné provádění a uplatňování unijního práva, a tedy i pro upevňování společné evropské právní kultury založené na zásadách vzájemné důvěry a právního státu; domnívá se, že tato odborná příprava musí být odpovídajícím způsobem financována a že nadcházející evropská strategie justičního vzdělávání musí klást dodatečný důraz a vyčlenit zdroje na zajištění přístupu ke spravedlnosti a prosazování právního státu a nezávislosti soudnictví a musí také zahrnovat školení týkající se dovedností a neprávních témat, aby tak byli soudci lépe připraveni na zvládání nepřiměřeného tlaku; zdůrazňuje zejména, že je zapotřebí zajistit odpovídající financování odvětvových programů Spravedlnost a Práva a hodnoty v příštím víceletém finančním rámci, neboť tyto programy jsou zaměřené na zajištění rozvoje společné evropské kultury soudních systémů, právního státu a hodnot EU; žádá Komisi, aby vypracovala společné normy pro justiční vzdělávání a prosazovala spolupráci mezi institucemi v Unii v tomto směru; vyzývá také Komisi, aby dále posílila své činnosti zaměřené na zvyšování informovanosti o Listině základních práv Evropské unie, a to propagací a financováním vzdělávacích kurzů zaměřených na tento dokument pro soudce a jiné právní profese;

9. vítá skutečnost, že evropské sítě doposud hrály zásadní úlohu v prosazování výměny myšlenek a osvědčených postupů v rámci soudního systému Unie; naléhavě vyzývá Komisi, aby identifikovala další opatření na podporu těchto sítí, např. Evropské sítě pro justiční vzdělávání, aby se tak mohly soustředit na projekty prosazující právní stát, zejména v členských státech, které se v této oblasti potýkají s obtížemi;

10. odsuzuje veškeré formy nátlaku, obtěžování, donucování, zastrašování a fyzického nebo slovního násilí směřující proti soudcům a státním zástupcům a zasahující zejména sféru jejich osobních životů, domovů a rodin; domnívá se, že soudci a advokáti by měli být schopni vykonávat své povinnosti, aniž by veřejné orgány nebo úřední osoby zpochybňovaly jejich legitimitu, schopnosti nebo nezávislost;

11. konstatuje, že mezi členskými státy a druhy právních profesí stále přetrvávají značné rozdíly, pokud jde o míru účasti na odborné přípravě; vyzývá Komisi, aby pojmenovala příčiny těchto rozdílů, aby se v příští evropské strategii justičního vzdělávání zabývala jejich řešením a aby posoudila dopad těchto rozdílů na nezávislost, kvalitu a efektivitu soudnictví členských států;

12. upozorňuje na potenciál, který má justiční vzdělávání pro zlepšení dialogu mezi vnitrostátními soudy a Soudním dvorem Evropské unie, zejména pokud jde o využití řízení o předběžné otázce a o vzájemné působení mezi zásadami subsidiarity a přednosti unijního práva zakotvených v článku 5 SEU; připomíná, že řízení o předběžné otázce objasňuje způsob, jakým se má uplatňovat právo Evropské unie; domnívá se, že používání tohoto postupu vede k jednotnému výkladu a provádění evropských právních předpisů; vybízí Komisi a členské státy, aby dále podporovaly a usnadňovaly dialog mezi soudy a právními profesemi skrze podporu pravidelné výměny informací a osvědčených postupů za účelem posílení a rozvoje prostoru spravedlnosti v EU, který je založen na demokracii, právním státě a základních právech; zdůrazňuje, že je zapotřebí užší spolupráce mezi orgány příslušnými pro dohled nad dodržováním ústavního pořádku; vyzývá Komisi, aby zvolila opatření k propagaci a podpoře projektů v rámci Konference evropských ústavních soudů;

13. upozorňuje na závěr srovnávacího přehledu EU o soudnictví za rok 2020, podle něhož stále přetrvávají mezi členskými státy podstatné rozdíly v počtu nevyřízených případů a že v některých členských státech počet těchto případů vzrostl; konstatuje, že ochrana právního státu závisí na výkonnosti soudních systémů a že by neměla existovat dvojrychlostní Evropa, pokud jde o naplňování spravedlnosti;

14. upozorňuje na to, že by měla existovat doplňková vazba mezi srovnávacím přehledem EU o soudnictví, který nabízí obecné srovnání soudních systémů členských států, a výroční monitorovací zprávou o unijních hodnotách coby podrobnou kvalitativní analýzou konkrétního stavu v každém členském státě;

15. upozorňuje na závěr přehledu EU o soudnictví za rok 2020, podle kterého ne všechny členské státy nabízejí odbornou přípravu v oblasti dovedností IKT se zaměřením na přizpůsobení se digitalizaci a usnadnění přístupu ke spravedlnosti pomocí nových technologií, jakož i na to, aby si soudci osvojili dovednosti v oblastech, jako je řízení soudů a justiční etika, přičemž podíl soudců, kteří se takové odborné přípravy účastní, je ve většině zemí nízký; v této souvislosti žádá Komisi, aby v příští evropské strategii justičního vzdělávání kladla důraz na odbornou přípravu v oblasti IKT; dále žádá Komisi, aby prosazovala rychlejší digitalizaci na všech úrovních soudních systémů členských států a využívání umělé inteligence jakožto prostředku k zajištění přístupu k soudní ochraně a aby podporovala standardizaci a zjednodušení nástrojů IKT; žádá Komisi, aby posoudila nástroje IKT a další prostředky, které jsou v členských státech poskytovány soudcům a občanům pro účely urychlení řízení a usnadnění přístupu ke spravedlnosti, včetně možnosti sledovat soudní řízení online, a to zejména ve prospěch osob se zdravotním postižením nebo těm, které patří ke zranitelným skupinám, jako jsou národnostní menšiny a migranti; kromě toho poukazuje na závěr srovnávacího přehledu EU o soudnictví za rok 2020, podle kterého stále není možné shromáždit celostátní údaje ze všech oblastí soudnictví ve všech členských státech, a připomíná, že přístup k údajům je významný a nezbytný nástroj pro hodnocení;

16. vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost provádění patřičně financovaných programů právní pomoci v členských státech, kvalitě a finanční dostupnosti poskytované právní pomoci a také délce a transparentnosti soudních řízení a aby rovněž posoudila jakékoli překážky, které občanům bez prostředků v současné době brání v účinném přístupu ke spravedlnosti; vyzývá obdobně Komisi, aby posoudila problematiku vymahatelnosti poplatků za řízení, neboť se může jednat o odrazující prvek, pokud jde o přístup ke spravedlnosti; upozorňuje na závěr srovnávacího přehled EU o soudnictví za rok 2020, podle kterého se právní pomoc v některých členských státech stala v posledních letech méně přístupnou; zdůrazňuje, že dostupnost právní pomoci a výše soudních poplatků mohou mít výrazný dopad na přístup ke spravedlnosti a na osoby postižené chudobou mohou mít odrazující vliv;

17. konstatuje, že článek 41 Listiny základních práv Evropské unie zakotvuje právo na řádnou unijní správu; konstatuje, že v důsledku rozšiřování pravomocí Unie se občané ve stále větší míře dostávají do styku s orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, aniž by byla vždy náležitě chráněna jejich procesní práva; konstatuje, že stávající pravidla a zásady v oblasti řádné správy pocházejí z nejrůznějších pramenů; zdůrazňuje, že je v Unii řídící se konceptem právního státu nezbytné zajistit, aby byla vždy náležitě definována, rozvíjena a dodržována procesní práva a povinnosti; připomíná svá usnesení ze dne 15. ledna 2013 a 9. června 2016 o otevřené, efektivní a nezávislé správě Evropské unie; domnívá se, že Unie by měla jít příkladem a zavést vlastní správní řád, a opětovně vyzývá v tomto ohledu Komisi k předložení návrhu nařízení o správním řízení na úrovni Evropské unie;

18. vybízí Komisi k posouzení toho, jakým způsobem se v členských státech využívá nástroj v podobě skupinové žaloby, a aby napomohla zvýšit efektivitu a dostupnost vnitrostátních právních systémů, zejména pokud jde o účinnost příslušných řízení a o jejich nákladovou efektivnost;

19. odsuzuje veškeré případy, kdy je podávání žalob k soudu zneužíváno proti hodnotám a právům, která má za povinnost chránit každý právní řád; naléhavě vyzývá Komisi, aby věnovala pozornost případům, kdy se podávání žalob k soudu spolu se souvisejícími finančními náklady pro žalovanou stranu využívá v členských státech pro účely, které jsou v rozporu s kulturou právního státu, například pokud je tento postup zaměřen proti svobodným a pluralitním sdělovacím prostředkům, nezávislým akademickým pracovníkům, výzkumníkům, členům odborových organizací, obhájcům lidských práv a organizacím občanské společnosti; dále vyzývá Komisi, aby v souladu s pravomocemi, které jí přiznávají Smlouvy, přijala veškeré kroky nezbytné k ukončení takové praxe a vyvození odpovědnosti osob, které takový stav umožňují;

20. zdůrazňuje, že oznamovatelé hrají při ochraně právního státu v Unii a členských zemích zásadní úlohu; vyzývá Komisi, aby důkladně monitorovala provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie[18], ve vnitrostátním právu a její uplatňování;

21. je přesvědčen, že řešení přetrvávajících genderových rozdílů a podpora rozmanitosti, včetně rozmanitosti etnické a kulturní, jsou v rámci složení a struktury justičních systémů členských států nezbytné pro posílení jejich kvality, efektivnosti a nezávislosti; upozorňuje na závěr srovnávacího přehledu EU o soudnictví za rok 2020, podle kterého činí podíl žen na pozicích soudkyň nejvyšších soudů i nadále méně než padesát procent ve většině členských států.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	10.9.2020
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	20 3 2
Členové přítomní při konečném hlasování	Manon Aubry, Gunnar Beck, Geoffroy Didier, Angel Dzhambazki, Ibán García Del Blanco, Jean-Paul Garraud, Esteban González Pons, Mislav Kolakušić, Gilles Lebreton, Jiří Pospíšil, Franco Roberti, Marcos Ros Sempere, Liesje Schreinemacher, Stéphane Séjourné, Raffaele Stancanelli, Marie Toussaint, Adrián Vázquez Lázara, Axel Voss, Marion Walsmann, Tiemo Wölken, Lara Wolters, Javier Zarzalejos
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Heidi Hautala, Ilhan Kyuchyuk, Emil Radev

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

20	+
EPP	Geoffroy Didier, Esteban González Pons, Jiří Pospíšil, Emil Radev, Axel Voss, Marion Walsmann, Javier Zarzalejos
S&D	Ibán García Del Blanco, Franco Roberti, Marcos Ros Sempere, Tiemo Wölken, Lara Wolters
RENEW	Ilhan Kyuchyuk, Liesje Schreinemacher, Stéphane Séjourné, Adrián Vázquez Lázara
VERTS/ALE	Heidi Hautala, Marie Toussaint
GUE/NGL	Manon Aubry
NI	Mislav Kolakušić

 

3	-
ID	Gunnar Beck, Jean-Paul Garraud, Gilles Lebreton

 

2	0
ECR	Angel Dzhambazki, Raffaele Stancanelli

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

 

STANOVISKO VÝBORU PRO ÚSTAVNÍ ZÁLEŽITOSTI (11.9.2020)

pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

k vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva

(2020/2072(INL))

Zpravodaj: Włodzimierz Cimoszewicz

(Podnět – článek 47 jednacího řádu)

 

 

NÁVRHY

Výbor pro ústavní záležitosti vyzývá Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci jako příslušný výbor:

– aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1. připomíná, že uspořádání EU, pokud jde o právní stát, demokracii a základní práva, se od založení Evropského společenství (ES) neustále vyvíjí a že bylo posíleno judikaturou Soudního dvora i změnami tohoto uspořádání v důsledku jednotlivých smluv a že právní stát, demokracie a základní práva jsou v současnosti na základě Lisabonské smlouvy uznávány jako základní hodnoty Unie, a nikoliv pouze jako společné zásady; je pevně přesvědčen, že tento vývoj musí pokračovat;

2. připomíná, že EU ve svých přístupových kritériích kodifikovala, že členství v EU vyžaduje, aby kandidátská země měla stabilní instituce zaručující demokracii, právní stát, lidská práva, respektování menšin a jejich ochranu;

3. bere na vědomí rozpor mezi tím, že u budoucích členských států je sice před přistoupením k Unii přezkoumáváno, zda dodržují tyto hodnoty EU kodifikované v přístupových kritériích, avšak EU nemá žádné účinné nástroje, kterými by vymáhala dodržování těchto základních zásad členskými státy po jejich přistoupení;

4. zdůrazňuje, že nedostatek mechanismů monitorování, hodnocení a dohledu pro právní zásady, na nichž je EU založena, by nebyl problémem, pokud by členské státy tyto zásady po svém přistoupení k Evropské unii dodržovaly;

5. domnívá se, že situace v oblasti právního státu, demokracie a základních práv se v některých členských státech výrazně zhoršila, což je hluboce politováníhodné; vyjadřuje politování nad tím, že pandemie COVID-19 byla rovněž v některých členských státech využita k dalšímu omezení občanských práv a základních svobod zakotvených v Listině základních práv; zdůrazňuje, že je třeba průběžně sledovat všechna taková opatření s cílem je zrušit nebo ukončit, jakmile již nebudou nezbytně nutná pro ochranu veřejného zdraví;

6. zdůrazňuje, že právní stát je neoddělitelně spjat s dodržováním demokracie a základních práv, a že tyto tři zásady proto musí být monitorovány společně;

7. zdůrazňuje, že Unie je založena na souboru společných zásad demokracie, právního státu a základních práv zakotvených v článku 2 SEU; je pevně přesvědčen, že je zapotřebí monitorovací mechanismus, který bude plně pokrývat článek 2 SEU a nebude vytvářet hierarchie hodnot, nýbrž bude zahrnovat všechny hodnoty Unie a zajistí jejich řádné posouzení; poukazuje zejména na to, že je důležité prosazovat a bránit zásady právního státu, což je základní hodnota Unie jakožto společenství práva, a dále poukazuje na povinnost členských států zajistit účinnou soudní ochranu;

8. připomíná, že EU stále nemá žádné účinné mechanismy pro monitorování, prevenci a odstraňování systémových hrozeb pro hodnoty EU v členských státech; v tomto ohledu bere na vědomí sdělení Komise o dalším posilování právního státu v Unii a opatření v něm stanovená; vyzývá Komisi, aby bez zbytečného odkladu zavedla navrhovaný rámec pro právní stát; domnívá se, že je třeba zvážit jak v budoucnu zavést sankce, které by byly účinné, odrazující a přiměřené;

9. zdůrazňuje, že je důležité navrhnout objektivní mechanismus založený na důkazech, který bude spravedlivým a nestranným způsobem posuzovat demokracii, právní stát a dodržování základních svobod; uznává, že vytvoření takového mechanismu musí být spojeno s posilováním demokratického fungování v Unii; vyjadřuje politování nad tím, že předchozí žádosti o dialog s jednotlivými vládami vedly pouze k omezeným řešením;

10. připomíná, že podle čl. 6 odst. 2 SEU má Evropská unie zákonnou povinnost přistoupit k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, opakuje, že je třeba tento proces urychleně dokončit s cílem zajistit soudržný rámec pro ochranu lidských práv v celé Evropě a dále posílit ochranu základních práv a svobod v EU; vyzývá proto Komisi, aby zvýšila úsilí o provádění Smluv v plném rozsahu a aby jednání bez zbytečného odkladu uzavřela;

11. trvá na tom, že orgány Unie mají mezi sebou podle čl. 13 odst. 2 SEU loajálně spolupracovat, a proto by všechny měly bez politické předpojatosti přispívat k ochraně hodnot Unie v souladu s ustanoveními Smluv; žádá, aby se tyto činnosti řídily interinstitucionální dohodou, aby byly stávající mechanismy konsolidovány a aby byly současně na základě posouzení skupiny nezávislých odborníků zveřejňovány výroční zprávy o situaci ve všech členských státech a stanovena preventivní a nápravná opatření;

12. domnívá se, že v zájmu účinného provádění v souladu s článkem 295 SFEU by měla budoucí interinstitucionální dohoda o posilování hodnot Unie rovněž stanovit jasné postupy koordinované spolupráce mezi orgány v této oblasti; konstatuje však, že by se mělo zabránit zbytečnému vytváření nových struktur nebo zdvojování a upřednostňovanou možností by mělo být začleňování a zapracovávání stávajících nástrojů;

13. zdůrazňuje, že je třeba zavést systém monitorování, který bude pozorně sledovat situaci ve všech členských státech; vyzývá k projednání závěrů výroční zprávy na zasedání Rady a na meziparlamentní konferenci pořádané Parlamentem v rámci ročního cyklu monitorování;

14. trvá na tom, aby se roční cyklus monitorování ve všech jeho fázích řídil zásadami transparentnosti, nestrannosti a rovnosti mezi členskými státy, aby se zakládal na objektivních důkazech, měřitelných ukazatelích a kritériích, byl chráněn před jakoukoli škodlivou dezinformační strategií a vedl k účinným a realistickým opatřením, jako jsou řízení o nesplnění povinnosti nebo případné sankce;

15. zdůrazňuje, že Rada Evropy hraje klíčovou úlohu při monitorování dodržování demokracie, základních práv a právního státu v Evropě; trvá proto na tom, že by se měly pravidelně provádět konzultace s Radou a především Benátskou komisí a že jejich hodnocení by mělo sloužit jako podklad pro hodnocení a doporučení nového společného monitorovacího mechanismu;

16. připomíná, že zatímco v právním rámci EU je právní stát výslovně uveden jako hodnota, která je společná pro EU a její členské státy (článek 2 SEU), Smlouvy EU neobsahují definici tohoto pojmu; poukazuje na to, že právní stát je složitým a v mnoha ohledech nepřesným pojmem, a proto by vytvoření ročního cyklu monitorování vyžadovalo konsenzus ohledně zásad právního státu, který budou společné pro všechny členské státy; domnívá se, že právní stát v nejužším slova smyslu znamená systém, v němž jsou uplatňovány a prosazovány právní předpisy, a že při vymezování tohoto pojmu by Komise měla využívat širokou definici a vycházet ze zásad stanovených v judikatuře Evropského soudního dvora a Evropského soudu pro lidská práva, jakož i z myšlenek a zásad uvedených v seznamu kritérií právního státu Benátské komise;

17. domnívá se, že by v procesu uzavírání interinstitucionální dohody i při provádění ročního cyklu monitorování měly orgány vést v souladu s článkem 11 SEU otevřený dialog se zástupci občanské společnosti a se zúčastněnými stranami a jejich názory a příspěvky by se měly v průběhu procesu zveřejnit a zahrnout do výročních zpráv; roční cyklus monitorování by měl proto zahrnovat pravidelné a otevřené konzultace s organizovanou občanskou společností ve všech fázích ročního cyklu monitorování; navrhuje, aby ostatní orgány, instituce a jiné subjekty EU, mezinárodní organizace, soudní sítě a sdružení, akademická obec a expertní skupiny i parlamenty členských států případně přispěly svým dílem;

18. poukazuje na to, že v případě Rumunska a Bulharska byl v okamžiku přistoupení k EU dne 1. ledna 2007 zřízen mechanismus pro spolupráci a ověřování jako přechodné opatření, jehož cílem je pomoci oběma zemím napravit nedostatky v oblasti reformy soudnictví, korupce a organizované trestné činnosti, a že 13 let po jejich přistoupení je mechanismus v případě obou zemí stále uplatňován; domnívá se, že roční cyklus monitorování, který by platil stejně pro všechny členské státy Evropské unie, by měl nahradit mechanismus pro spolupráci a ověřování; domnívá se, že kritéria pro posuzování pokroku v rámci mechanismu pro spolupráci a ověřování stanovená Evropskou komisí by mohla být použita v ročním cyklu monitorování;

19. uznává, že v rámci ročního cyklu monitorování by měla být členským státům poskytnuta příležitost, aby své postoje v plném rozsahu prezentovaly a současně aby byla dodržena rovnost všech členských států a nenarušila se účinnost postupu; zdůrazňuje význam aktivního a odpovědného přístupu členských států k ročnímu cyklu monitorování;

20. zdůrazňuje, že jakýkoli mechanismus je neúplný bez pozitivních pobídek, jako je konkrétní financování na podporu organizací občanské společnosti, které se zabývají prosazováním základních práv, právního státu a demokratických zásad; zdůrazňuje proto, že v zájmu zajištění úspěšné ochrany hodnot EU by měla být poskytnuta odpovídající finanční podpora organizacím občanské společnosti, které brání demokracii, právní stát a základní práva na vnitrostátní i regionální úrovni, jak je stanoveno v návrhu nařízení o programu Práva a hodnoty, a že by měla být poskytnuta celková podpora osobám oznamujícím porušení hodnot EU; zdůrazňuje, že je důležité v rámci VFR na období 2021–2027 prosazovat v programu Práva a hodnoty složku „hodnoty Unie“;

21. trvá na tom, aby byl roční cyklus monitorování plně začleněn do nařízení o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech[19], aby byly rozpočtové převody propojeny s výsledky monitorovacího procesu a současně aby byly chráněny oprávněné zájmy konečných příjemců a příjemců finančních prostředků Unie; domnívá se, že je nezbytné, aby nařízení obsahovalo dostatečně podrobná a měřitelná kritéria a ukazatele, na jejichž základě by bylo možné posoudit porušení zásad právního státu a uložit sankce;

22. domnívá se, že posouzení provedená v rámci ročního cyklu monitorování by měla být podkladem pro rozhodnutí Komise obsahující doporučení ohledně toho, zda zahájit řízení o systematickém neplnění povinnosti; vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu plně využila své pravomoci;

23. dále zdůrazňuje, že i když značné zpoždění při vydávání rozsudků – zejména v případech týkajících se zásad právního státu – může následkem zhoršení stavu právního státu vést k nevratné a závažné újmě, je třeba věnovat větší pozornost posílení potenciálu a úlohy Soudního dvora Evropské unie při obhajobě právního státu; domnívá se, že možností by mohlo být, že se ve všech takových případech umožní zrychlený postup a systematicky se budou uplatňovat předběžná opatření; vyzývá Komisi, aby od Soudního dvora v naléhavých případech týkajících se hodnot Unie systematicky požadovala, aby rozhodl o předběžných opatřeních podle článku 279 SFEU, a to zejména tehdy, kdy by nepřijetí těchto opatření mohlo způsobit nenapravitelnou újmu občanům EU nebo právnímu řádu EU, a aby předložila žádosti o uložení pokuty v případě nedodržení předběžných opatření podle článku 260 SFEU;

24. trvá na tom, že Evropskému parlamentu nebo Radě by kromě ročního cyklu mělo být umožněno, aby v konkrétních výjimečných případech odůvodněných závažností případných důsledků porušování zásad právního státu a základních práv a rozsahem jeho účinků požádaly Komisi o vypracování naléhavé zprávy o této situaci;

25. zdůrazňuje, že impuls pro lepší pochopení toho, že je třeba základní hodnoty Unie chránit a řešit jejich krizový stav, nabízí konference o budoucnosti Evropy, která by tudíž mohla poskytnout příležitost k diskusi o tom, jak do Smluv začlenit proces k jejich operativnějšímu prosazování; zdůrazňuje, že konference přinese nové podněty k evropské diskusi o posílení evropské demokracie;

26. navrhuje zvýšit účinnost článku 7 zajištěním účasti Parlamentu při slyšeních podle článku 7 a v případě, že v budoucnu dojde ke změnám Smluv, odstraněním požadavku na jednomyslnost a posílením mechanismu sankcí;

27. žádá, aby byl Soudní dvůr Evropské unie posílen prostřednictvím zavedení nástroje individuální stížnosti pro občany; zdůrazňuje, že je třeba zavést rozhodčí mechanismus v ústavních záležitostech; navrhuje, aby byla tato témata projednána v rámci nadcházející konference o budoucnosti Evropy;

28. vyzývá k revizi nařízení Rady (ES) č. 168/2007 ze dne 15. února 2007 o zřízení Agentury Evropské unie pro základní práva s cílem posílit její mandát a schopnost jednat v oblasti ochrany hodnot zakotvených v článku 2 SEU a vydávat nezávazná stanoviska z vlastního podnětu k návrhům právních předpisů EU a s cílem podpořit systematické konzultace s agenturou.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	1.9.2020
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	22 5 1
Členové přítomní při konečném hlasování	Gerolf Annemans, Gabriele Bischoff, Damian Boeselager, Fabio Massimo Castaldo, Włodzimierz Cimoszewicz, Gwendoline Delbos-Corfield, Daniel Freund, Charles Goerens, Esteban González Pons, Brice Hortefeux, Laura Huhtasaari, Giuliano Pisapia, Paulo Rangel, Antonio Maria Rinaldi, Domènec Ruiz Devesa, Jacek Saryusz-Wolski, Helmut Scholz, Pedro Silva Pereira, Antonio Tajani, László Trócsányi, Mihai Tudose, Loránt Vincze, Rainer Wieland
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Gilles Boyer, Jorge Buxadé Villalba, Cristian Ghinea, Maite Pagazaurtundúa, Nikolaj Villumsen

 

 

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

22	+
GUE/NGL	Helmut Scholz, Nikolaj Villumsen
NI	Fabio Massimo Castaldo
PPE	Esteban González Pons, Brice Hortefeux, Paulo Rangel, Antonio Tajani, Loránt Vincze, Rainer Wieland
RENEW	Gilles Boyer, Cristian Ghinea, Charles Goerens, Maite Pagazaurtundúa
S&D	Gabriele Bischoff, Włodzimierz Cimoszewicz, Giuliano Pisapia, Domènec Ruiz Devesa, Pedro Silva Pereira, Mihai Tudose
VERTS/ALE	Damian Boeselager, Gwendoline Delbos Corfield, Daniel Freund

 

 

5	-
ECR	Jorge Buxadé Villalba, Jacek Saryusz Wolski
ID	Gerolf Annemans, Laura Huhtasaari, Antonio Maria Rinaldi

 

 

1	0
PPE	László Trócsányi

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

 

 

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí	22.9.2020
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	51 14 1
Členové přítomní při konečném hlasování	Magdalena Adamowicz, Malik Azmani, Katarina Barley, Pernando Barrena Arza, Pietro Bartolo, Nicolas Bay, Vladimír Bilčík, Vasile Blaga, Ioan-Rareş Bogdan, Patrick Breyer, Saskia Bricmont, Joachim Stanisław Brudziński, Jorge Buxadé Villalba, Damien Carême, Anna Júlia Donáth, Lena Düpont, Cornelia Ernst, Laura Ferrara, Nicolaus Fest, Jean-Paul Garraud, Maria Grapini, Sylvie Guillaume, Andrzej Halicki, Balázs Hidvéghi, Evin Incir, Sophia in ‘t Veld, Lívia Járóka, Marina Kaljurand, Fabienne Keller, Peter Kofod, Moritz Körner, Alice Kuhnke, Jeroen Lenaers, Juan Fernando López Aguilar, Nuno Melo, Roberta Metsola, Nadine Morano, Javier Moreno Sánchez, Maite Pagazaurtundúa, Nicola Procaccini, Paulo Rangel, Diana Riba i Giner, Ralf Seekatz, Michal Šimečka, Birgit Sippel, Sylwia Spurek, Tineke Strik, Ramona Strugariu, Annalisa Tardino, Tomas Tobé, Dragoş Tudorache, Milan Uhrík, Tom Vandendriessche, Bettina Vollath, Jadwiga Wiśniewska, Elena Yoncheva
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Delara Burkhardt, Gwendoline Delbos-Corfield, Kostas Papadakis, Kris Peeters, Anne-Sophie Pelletier, Rob Rooken, Paul Tang, Tomáš Zdechovský
Náhradníci (čl. 209 odst. 7) přítomní při konečném hlasování	Isabel Benjumea Benjumea

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

51	+
PPE	Magdalena ADAMOWICZ, Isabel BENJUMEA BENJUMEA, Vladimír BILČÍK, Vasile BLAGA, Ioan-Rareş BOGDAN, Lena DÜPONT, Andrzej HALICKI, Jeroen LENAERS, Nuno MELO, Roberta METSOLA, Nadine MORANO, Kris PEETERS, Paulo RANGEL, Ralf SEEKATZ, Tomas TOBÉ, Tomáš ZDECHOVSKÝ
S&D	Katarina BARLEY, Pietro BARTOLO, Delara BURKHARDT, Maria GRAPINI, Sylvie GUILLAUME, Evin INCIR, Marina KALJURAND, Juan Fernando LÓPEZ AGUILAR, Javier MORENO SÁNCHEZ, Birgit SIPPEL, Sylwia SPUREK, Paul TANG, Bettina VOLLATH, Elena YONCHEVA
Renew	Malik AZMANI, Anna Júlia DONÁTH, Sophia in 't VELD, Fabienne KELLER, Moritz KÖRNER, Maite PAGAZAURTUNDÚA, Michal ŠIMEČKA, Ramona STRUGARIU, Dragoş TUDORACHE
Greens/EFA	Patrick BREYER, Saskia BRICMONT, Damien CARÊME, Gwendoline DELBOS-CORFIELD, Alice KUHNKE, Diana RIBA I GINER, Tineke STRIK
GUE	Pernando BARRENA ARZA, Cornelia ERNST, Anne-Sophie PELLETIER, Sira REGO
NI	Laura FERRARA

 

14	-
PPE	Balázs HIDVÉGHI, Lívia JÁRÓKA
ID	Nicolas BAY, Nicolaus FEST, Jean-Paul GARRAUD, Annalisa TARDINO, Tom VANDENDRIESSCHE
ECR	Joachim Stanisław BRUDZIŃSKI, Jorge BUXADÉ VILLALBA, Nicola PROCACCINI, Rob ROOKEN, Jadwiga WIŚNIEWSKA
NI	Kostas PAPADAKIS, Milan UHRÍK

 

1	0
ID	Peter KOFOD

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

 

 

• [1] Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 162.
• [2] Úř. věst. C 390, 18.11.2019, s. 117.
• [3] Přijaté texty, P8_TA(2019)0407.
• [4] Přijaté texty, P8_TA(2018)0456.
• [5] Přijaté texty, P8_TA(2019)0032.
• [6]  Přijaté texty, P8_TA(2019)0111.
• [7] Přijaté texty, P8_TA(2019)0328.
• [8] Přijaté texty, P9_TA(2019)0101.
• [9] Přijaté texty, P9_TA(2020)0007.
• [10] Přijaté texty, P9_TA(2020)0014.
• [11] Přijaté texty, P9_TA(2020)0054.
• [12] [namísto xxxx vložit do textu konečné číslo 2018/136(COD) a do poznámky pod čarou správný odkaz na Úřední věstník] Úř. věst. C …, …, s. …
• [13]  Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17.
• [14] Úř. věst. L 53, 22.2.2007, s. 1.
• [15]  Rozhodnutí Komise ze dne 13. prosince 2006, kterým se zřizuje mechanismus pro spolupráci a ověřování pokroku Rumunska při dosahování specifických referenčních cílů v oblasti reformy soudnictví a boje proti korupci (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 56).
• [16]  Rozhodnutí Komise ze dne 13. prosince 2006, kterým se zřizuje mechanismus pro spolupráci a ověřování pokroku Bulharska při dosahování specifických referenčních cílů v oblasti reformy soudnictví a boje proti korupci a organizovanému zločinu (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 58).
• [17] [namísto xxxx vložit do textu číslo 2018/136(COD) a do poznámky pod čarou odkaz na Úřední věstník] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech, Úř. věst. C ..., ..., s. …
• [18]  Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17.
• [19] Návrh nařízení o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech (COM(2018)0324 final).