Postup : 2020/0105(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A9-0174/2020

Předložené texty :

A9-0174/2020

Rozpravy :

PV 20/01/2021 - 12
CRE 20/01/2021 - 12

Hlasování :

PV 21/01/2021 - 2

Přijaté texty :

P9_TA(2021)0015

<Date>{02/10/2020}2.10.2020</Date>
<NoDocSe>A9-0174/2020</NoDocSe>
PDF 224kWORD 80k

<TitreType>ZPRÁVA</TitreType>     <RefProcLect>***I</RefProcLect>

<Titre>o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 223/2014, pokud jde o zavedení zvláštních opatření reagujících na rozšíření onemocnění COVID-19</Titre>

<DocRef>(COM(2020)0223 – C9-0151/2020 – 2020/0105(COD))</DocRef>


<Commission>Výbor pro zaměstnanost a sociální věci</Commission>

Zpravodajka: <Depute>Lucia Ďuriš Nicholsonová</Depute>

POZM. NÁVRHY
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 223/2014, pokud jde o zavedení zvláštních opatření reagujících na rozšíření onemocnění COVID-19

(COM(2020)0223 – C9-0151/2020 – 2020/0105(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

 s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2020)0223),

 s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 175 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0151/2020),

 s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

 s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 10. června 2020[1],

 po konzultaci s Výborem regionů,

 s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

 s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A9-0174/2020),

1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3. pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi i vnitrostátním parlamentům.

 

<RepeatBlock-Amend><Amend>Pozměňovací návrh  <NumAm>1</NumAm>

<DocAmend>Návrh nařízení</DocAmend>

<Article>Bod odůvodnění 2</Article>

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2) Dne 17. listopadu 2017 Evropský parlament, Rada a Komise v reakci na sociální výzvy v rámci Evropy společně vyhlásily evropský pilíř sociálních práv. Dvacet klíčových zásad pilíře je rozděleno do tří kategorií: rovné příležitosti a přístup na trh práce; spravedlivé pracovní podmínky; sociální ochrana a začlenění. Podle těchto dvaceti zásad evropského pilíře sociálních práv by se měly řídit činnosti v reakci na pandemii COVID-19 s cílem zajistit sociálně spravedlivé oživení.

(2) Dne 17. listopadu 2017 Evropský parlament, Rada a Komise v reakci na sociální výzvy v rámci Evropy společně vyhlásily evropský pilíř sociálních práv. Dvacet klíčových zásad pilíře je rozděleno do tří kategorií: rovné příležitosti a přístup na trh práce; spravedlivé pracovní podmínky; sociální ochrana a začlenění. Podle těchto dvaceti zásad evropského pilíře sociálních práv by se měly řídit činnosti v reakci na pandemii COVID-19 s cílem zajistit sociálně spravedlivé a odolné oživení.

</Amend>

<Amend>Pozměňovací návrh  <NumAm>2</NumAm>

<DocAmend>Návrh nařízení</DocAmend>

<Article>Bod odůvodnění 3</Article>

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3) Členské státy byly důsledky šíření onemocnění COVID-19 postiženy způsobem, jenž nemá obdoby. Krize má závažné hospodářské a sociální důsledky. Došlo tak k výjimečné situaci, kterou je třeba řešit pomocí konkrétních opatření v souladu s evropským pilířem sociálních práv.

(3) Členské státy byly důsledky šíření onemocnění COVID-19 postiženy způsobem, jenž nemá obdoby. Krize vedla k závažným hospodářským a sociálním důsledkům a zhoršila situaci více než 109 milionů osob, které žijí v chudobě nebo již jsou chudobou ohroženy, prohloubila sociální rozdíly a vedla k větším ztrátám pracovních míst, vyšší nezaměstnanosti a větším nerovnostem, zejména ve znevýhodněných skupinách. Došlo tak k výjimečné situaci, kterou je třeba bezodkladně řešit pomocí konkrétních opatření v souladu s evropským pilířem sociálních práv, Listinou základních práv Evropské unie a dalšími opatřeními zaměřenými na boj proti chudobě.

</Amend>

<Amend>Pozměňovací návrh  <NumAm>3</NumAm>

<DocAmend>Návrh nařízení</DocAmend>

<Article>Bod odůvodnění 4</Article>

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4) Tím je především dotčen FEAD. Vzhledem k tomu, že se zvyšuje počet lidí, kteří z důvodu pandemie COVID-19 trpí potravinovou a materiální deprivací, a že nejchudší osoby jsou během této krize vystaveny zvláštním rizikům a dalším potížím, potřebují členské státy dodatečné finanční prostředky na poskytování podpory z tohoto fondu.

(4) Tím je především dotčen FEAD. Vzhledem k tomu, že napříč Unií již dříve značný počet lidí trpěl potravinovou a materiální deprivací (k příjemcům podpory z FEAD patřilo již před krizí COVID-19 13 milionů osob ročně, včetně přibližně 4 milionů dětí) a že tato čísla nyní kvůli pandemii COVID-19 dále rostou, přičemž nejchudší osoby jsou během této krize více vystaveny zvláštním rizikům a dalším potížím, potřebují členské státy dodatečné finanční prostředky na poskytování podpory z FEAD.

</Amend>

<Amend>Pozměňovací návrh  <NumAm>4</NumAm>

<DocAmend>Návrh nařízení</DocAmend>

<Article>Bod odůvodnění 5</Article>

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5) V zájmu nápravy obrovských otřesů v hospodářství a vážných dopadů na fungování jednotného trhu kvůli výjimečným omezením, která zavedly členské státy v zájmu omezení šíření COVID-19, schválila Evropská rada dne 23. dubna 2020 „plán cesty k oživení“ se silnou investiční složkou, vyzvala k vytvoření [evropského nástroje na podporu oživení] a pověřila Komisi, aby analyzovala potřeby tak, aby se zdroje zaměřily na odvětví a zeměpisné oblasti v Evropě, které jsou nejvíce postiženy, a aby zároveň vyjasnila vazbu na víceletý finanční rámec.

(5) V zájmu nápravy obrovských otřesů v hospodářství a ve společnosti a vážných dopadů na fungování evropského sociálního modelu a jednotného trhu kvůli výjimečným omezením, která zavedly členské státy v zájmu omezení šíření COVID-19, schválila Evropská rada dne 23. dubna 2020 „plán cesty k oživení“ se silnou investiční složkou, vyzvala k vytvoření [evropského nástroje na podporu oživení] a pověřila Komisi, aby analyzovala potřeby tak, aby se zdroje zaměřily na odvětví a zeměpisné oblasti v Evropě, které jsou nejvíce postiženy, a aby zároveň vyjasnila vazbu na víceletý finanční rámec.

</Amend>

<Amend>Pozměňovací návrh  <NumAm>5</NumAm>

<DocAmend>Návrh nařízení</DocAmend>

<Article>Bod odůvodnění 6</Article>

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6) Komise dne 27. května 2020 předložila návrh nařízení11 který mění nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/201312, a uvolnila dodatečné zdroje na podporu členských států při zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a při přípravě oživení ekonomik. Jako součást tohoto balíčku je pro tento účel vyčleněna dodatečná mimořádná částka ve výši 58 272 800 000 EUR na rozpočtový závazek ze strukturálních fondů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost na roky 2020, 2021 a 2022 s cílem tyto prostředky rychle poskytnout reálné ekonomice prostřednictvím stávajících struktur pro programy politiky soudržnosti na období 2014–2020. Komise by měla stanovit rozdělení dodatečných zdrojů pro každý členský stát na základě metody přidělování založené na nejnovějších dostupných objektivních statistických údajích týkajících se relativní prosperity členských států a rozsahu dopadu současné krize na jejich ekonomiky. Aby byla zohledněna vyvíjející se povaha účinků krize, mělo by být rozdělování v roce 2021 revidováno na základě stejné metody přidělování s využitím nejnovějších statistických údajů dostupných ke dni 19. října 2021. Aby byla reakce na sociální dopad pandemie COVID-19 na nejchudší osoby účinná, bylo by vhodné, aby členské státy mohly přidělovat dodatečné zdroje pro FEAD v souladu se svými potřebami. Přitom by členské státy měly věnovat náležitou pozornost tomu, že se počet nejchudších osob od vypuknutí pandemie COVID-19 zvyšuje. Dále je nezbytné stanovit stropy pro přidělování zvýšených zdrojů na technickou pomoc pro jednotlivé členské státy. S ohledem na očekávané rychlé vynakládání dodatečných zdrojů by závazky související s těmito dodatečnými zdroji měly být při uzavření programů také zrušeny. Pro dodatečné zdroje jsou rovněž zavedeny možnosti finančních převodů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost mezi EFRR, ESF a FEAD.

(6) Komise dne 27. května 2020 předložila návrh nařízení11, který mění nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/201312, a uvolnila dodatečné zdroje na podporu členských států při jejich opatřeních na zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a při přípravě sociálního, odolného a udržitelného oživení ekonomik. Jako součást tohoto balíčku je pro tento účel vyčleněna dodatečná mimořádná částka ve výši 58 272 800 000 EUR na rozpočtový závazek ze strukturálních fondů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost na roky 2020, 2021 a 2022 s cílem tyto prostředky rychle poskytnout reálné ekonomice prostřednictvím stávajících struktur pro programy politiky soudržnosti na období 2014–2020. Komise by měla stanovit rozdělení dodatečných zdrojů pro každý členský stát na základě metody přidělování založené na nejnovějších dostupných objektivních statistických údajích, včetně údajů o rovnosti týkajících se relativní prosperity, chudoby a míry sociálního vyloučení v členských státech a charakteru a rozsahu dopadu současné krize na jejich ekonomiky a společnosti, přičemž by zvláštní pozornost měla být věnována nejchudším osobám s konkrétním zaměřením na skupiny, jako jsou lidé bez domova a osoby žijící v segregovaných zařízeních, k nimž statistické úřady členských států tradičně nemají přístup. Za tímto účelem by měly být shromažďovány relevantní a srovnatelné údaje za účasti nevládních organizací a místních orgánů, jež pracují v oblasti chudoby a sociálního vyloučení a zabývají se poskytováním služeb nejchudším osobám. Aby byla zohledněna vyvíjející se povaha účinků krize COVID-19, mělo by být rozdělování v roce 2021 revidováno na základě stejné metody přidělování s využitím nejnovějších statistických údajů a údajů o rovnosti dostupných ke dni 19. října 2021. Aby byla reakce na sociální dopad pandemie COVID-19 na nejchudší osoby účinná, měly by členské státy, odchylně od čl. 92 odst. 7 nařízení (EU) č. 1303/201312a, rovněž část dodatečných zdrojů přidělovat FEAD. Přitom by členské státy měly věnovat náležitou pozornost tomu, že se počet nejchudších osob od vypuknutí pandemie COVID-19 zvyšuje. Dále je nezbytné stanovit stropy pro přidělování zvýšených zdrojů na technickou pomoc pro jednotlivé členské státy. S ohledem na očekávané rychlé vynakládání dodatečných zdrojů by závazky související s těmito dodatečnými zdroji měly být při uzavření programů také zrušeny. Pro dodatečné zdroje by rovněž měly být zavedeny možnosti finančních převodů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost mezi EFRR, ESF a FEAD. S ohledem na zásadní úlohu ESF při odstraňování chudoby a v boji proti sociálnímu vyloučení by podíl ESF neměl být snížen pod stávající zákonnou povinnost ve výši 23,1 % na úrovni Unie.

__________________

__________________

11 COM(2020) 446.

11 COM(2020) 446.

12 Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884).

12 Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884).

 

12a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).

</Amend>

<Amend>Pozměňovací návrh  <NumAm>6</NumAm>

<DocAmend>Návrh nařízení</DocAmend>

<Article>Bod odůvodnění 6 a (nový)</Article>

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6a) Vzhledem k feminizaci chudoby, která vede k většímu výskytu chudoby u žen, jež má současně závažnější charakter1a, je nutné, aby byly po celou dobu přípravy, provádění, monitorování a hodnocení FEAD zohledňovány genderové aspekty. Jelikož je navíc chudoba neoddělitelně propojena s diskriminací, zakazuje se v souladu s článkem 21 Listiny základních práv Evropské unie jakákoli diskriminace založená zejména na pohlaví, rase, barvě pleti, etnickém nebo sociálním původu, genetických rysech, jazyku, náboženském vyznání nebo přesvědčení, politických názorech či jakýchkoli jiných názorech, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci.

 

__________________

 

1a https://eige.europa.eu/gender-mainstreaming/policy-areas/poverty

</Amend>

<Amend>Pozměňovací návrh  <NumAm>7</NumAm>

<DocAmend>Návrh nařízení</DocAmend>

<Article>Bod odůvodnění 8</Article>

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8) Aby bylo zajištěno, že členské státy mají dostatečné finanční prostředky na urychlené provedení opatření na zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a při přípravě oživení ekonomiky, je nezbytné poskytnout vyšší úroveň předběžného financování pro rychlé provedení opatření podporovaných z dodatečných zdrojů. Rozsah předběžného financování by měl zajistit, aby členské státy měly prostředky k tomu, aby příjemcům zajistily v případě potřeby zálohové platby a aby jim byly předložené žádosti o platbu rychle proplaceny.

(8) Aby bylo zajištěno, že členské státy mají dostatečné finanční prostředky na urychlené provedení opatření na zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 (s ohledem na její dopad na chudobu a sociální vyloučení) a při přípravě sociálního, odolného a udržitelného oživení ekonomiky a společnosti, je nezbytné poskytnout co nejdříve vyšší úroveň předběžného financování pro rychlé provedení opatření podporovaných z dodatečných zdrojů. Rozsah předběžného financování by měl zajistit, aby členské státy měly prostředky k tomu, aby příjemcům zajistily v případě potřeby zálohové platby a aby jim byly předložené žádosti o platbu rychle proplaceny. V zájmu zajištění okamžité pomoci příjemcům by se členské státy měly zavázat, že přijmou veškerá nezbytná opatření k co nejrychlejšímu zahájení zálohových plateb.

</Amend>

<Amend>Pozměňovací návrh  <NumAm>8</NumAm>

<DocAmend>Návrh nařízení</DocAmend>

<Article>Bod odůvodnění 8 a (nový)</Article>

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(8a) Realizační model FEAD by se v důsledku tohoto nařízení neměl měnit a FEAD by měl i nadále podléhat sdílenému řízení.

</Amend>

<Amend>Pozměňovací návrh  <NumAm>9</NumAm>

<DocAmend>Návrh nařízení</DocAmend>

<Article>Bod odůvodnění 9</Article>

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9) Aby se zmírnila zátěž veřejných rozpočtů, pokud jde o zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19, a připravilo oživení ekonomiky, je vhodné, aby se na dodatečné zdroje nevztahovalo spolufinancování.

(9) Aby se zmírnila zátěž veřejných rozpočtů, pokud jde o opatření na zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19, a připravilo sociální, odolné a udržitelné oživení ekonomiky a společnosti, je vhodné, aby se na dodatečné zdroje nevztahovalo spolufinancování.

</Amend>

<Amend>Pozměňovací návrh  <NumAm>10</NumAm>

<DocAmend>Návrh nařízení</DocAmend>

<Article>Bod odůvodnění 11</Article>

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11) Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž reagovat na dopad krize v oblasti veřejného zdraví na nejchudší osoby, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jich z důvodu rozsahu a účinků navrhované činnosti může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(11) Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž reagovat na dopad krize v oblasti veřejného zdraví a v socioekonomické oblasti na nejchudší osoby, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jich z důvodu rozsahu a účinků navrhované činnosti může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

</Amend>

<Amend>Pozměňovací návrh  <NumAm>11</NumAm>

<DocAmend>Návrh nařízení</DocAmend>

<Article>Bod odůvodnění 14</Article>

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14) Vzhledem k pandemii COVID-19 a naléhavé potřebě řešit související krizi v oblasti veřejného zdraví se má za to, že je nezbytné použít výjimku ze lhůty osmi týdnů uvedenou v článku 4 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii, Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

(14) Vzhledem k pandemii COVID-19 a naléhavé potřebě řešit související krizi v oblasti veřejného zdraví a v socioekonomické oblasti se má za to, že je nezbytné použít výjimku ze lhůty osmi týdnů uvedenou v článku 4 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii, Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

</Amend>

<Amend>Pozměňovací návrh  <NumAm>12</NumAm>

<DocAmend>Návrh nařízení</DocAmend>

<Article>Čl. 1 – odst. 1 – bod 2</Article>

<DocAmend2>Nařízení (EU) č. 223/2014</DocAmend2>

<Article2>Čl. 6 a – nadpis</Article2>

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Dobrovolné zvýšení zdrojů v reakci na rozšíření onemocnění COVID-19

Zvýšení zdrojů v reakci na rozšíření onemocnění COVID-19

</Amend>

<Amend>Pozměňovací návrh  <NumAm>13</NumAm>

<DocAmend>Návrh nařízení</DocAmend>

<Article>Čl. 1 – odst. 1 – bod 2</Article>

<DocAmend2>Nařízení (EU) č. 223/2014</DocAmend2>

<Article2>Čl. 6 a – odst. 1</Article2>

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy mohou zdroje uvedené v článku 6 v reakci na pandemii COVID-19 dobrovolně zvýšit, a to v souladu s čl. 92b bodem 5 sedmým pododstavcem nařízení (EU) č. 1303/2013. Zvýšení může ovlivnit rozpočtové závazky na roky 2020, 2021 a 2022.

1. Členské státy zvýší zdroje uvedené v článku 6 v reakci na pandemii COVID-19 o minimální podíl ve výši nejméně 3 % dodatečných zdrojů, a to v souladu s čl. 92b bodem 5 sedmým pododstavcem nařízení (EU) č. 1303/2013. Zvýšení může ovlivnit rozpočtové závazky na roky 2020, 2021 a 2022.

</Amend>


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) je nástroj pomáhající lidem žijícím v chodbě, aby učinili první kroky, které jim pomohou chudobě i sociálnímu vyloučení uniknout. Podporu z FEAD obdrží každoročně zhruba 13 milionů osob, včetně přibližně 4 milionů dětí mladších 15 let.

Všechny členské státy čelí ve stále větší míře přímým a nepřímým důsledkům pandemie COVID-19. Současná situace je bezprecedentní a vyžaduje přijetí výjimečných opatření přizpůsobených těmto okolnostem, mimo jiné pokud jde o podporu nejchudším lidem poskytovanou z FEAD.

První „investiční iniciativa pro reakci na koronavirus“ (CRII)[2], balíček opatření, který vstoupil v platnost dne 1. dubna 2020, zavedla řadu důležitých změn legislativního rámce platného pro evropské strukturální a investiční fondy, jež v současné situaci umožňují účinnější reakci. V rámci „Investiční iniciativy pro reakci na koronavirus Plus“ (CRII+)[3] pak byla přijata doplňková opatření. Tento balíček zahrnoval rovněž změny nařízení (EU) č. 223/2014[4] (nařízení o FEAD), a to prostřednictvím nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/559 ze dne 23. dubna 2020[5], které vstoupilo v platnost dne 25. dubna 2020. Cílem těchto změn bylo upravit FEAD tak, aby byl schopen čelit výzvě představované pandemií COVID-19, a zejména rychle reagovat na vznikající nové potřeby cílových skupin, které jsou v důsledku této krize vystaveny dalším útrapám. Nařízení proto zavedlo zvláštní opatření k zajištění dodatečné likvidity a flexibility pro členské státy, aby mohly řešit pandemii COVID-19 v rámci FEAD, včetně možnosti poskytování potravinové pomoci a základní materiální pomoci prostřednictvím poukázek.

I když se situace stále vyvíjí a členské státy zmírňují omezení uvalená na společnost a podniky a opět uvádí do chodu své ekonomiky, přímé a nepřímé dopady krize si již v mnoha odvětvích vybraly svou daň. Proces oživení potrvá určitou dobu a nelze vyloučit, že bude nutné přijmout další omezující opatření, neboť v mnoha členských státech EU jsme již svědky nové vlny případů tohoto onemocnění. V této souvislosti existuje vážné riziko, že se zvýší počet lidí, kteří trpí potravinovou a materiální deprivací, a je proto třeba přijmout další opatření, aby bylo možné reagovat na sociální dopady pandemie COVID-19 a zajistit sociálně spravedlivé oživení v souladu s evropským pilířem sociálních práv.

Komise dne 27. května 2020 předložila návrh nařízení[6], který mění nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013[7], a uvolnila dodatečné zdroje na podporu členských států při zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a při přípravě sociálního a odolného oživení ekonomik. Jako součást tohoto balíčku je pro tento účel vyčleněna dodatečná mimořádná částka ve výši 58 272 800 000 EUR na rozpočtový závazek ze strukturálních fondů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost na roky 2020, 2021 a 2022 s cílem tyto prostředky rychle poskytnout reálné ekonomice prostřednictvím stávajících struktur pro programy politiky soudržnosti na období 2014–2020.

Zpravodajka je toho názoru, že by Komise měla stanovit rozdělení dodatečných zdrojů pro každý členský stát na základě metody přidělování založené na nejnovějších dostupných objektivních statistických údajích týkajících se relativní prosperity členských států a na statistických údajích, včetně údajů o rovnosti, o rozsahu dopadu současné krize na jejich ekonomiky a společnost, přičemž by se zvláštní pozornost měla věnovat nejchudším osobám, jako jsou lidé bez domova a osoby žijící v segregovaných zařízeních, k nimž statistické úřady členských států tradičně nemají přístup; za tímto účelem by měly být shromažďovány relevantní a srovnatelné údaje za účasti nevládních organizací zabývajících se oblastí chudoby a sociálního vyloučení. Aby byla zohledněna vyvíjející se povaha účinků krize, mělo by být rozdělování v roce 2021 revidováno na základě stejné metody přidělování s využitím nejnovějších statistických údajů a údajů o rovnosti dostupných ke dni 19. října 2021.

Zpravodajka upozorňuje na skutečnost, že v zájmu účinné reakce na sociální dopad pandemie COVID-19 na nejchudší osoby bylo zapotřebí, aby členské státy v nutných případech odchylně od čl. 92 odst. 7 nařízení č. 1311/2013 přidělily FEAD část dodatečných zdrojů (předtím nebo ve stejnou dobu, jako probíhalo přidělování zdrojů pro EFRR a ESF). Konečně by také při přípravě, provádění, monitorování a hodnocení fondu mělo být v souladu s článkem 21 Listiny základních práv Evropské unie přihlíženo k genderovým otázkám.

 


POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Název

Změna nařízení (EU) č. 223/2014, pokud jde o zavedení zvláštních opatření pro řešení krize COVID-19

Referenční údaje

COM(2020)0223 – C9-0151/2020 – 2020/0105(COD)

Datum předložení Parlamentu

28.5.2020

 

 

 

Věcně příslušný výbor

 Datum oznámení na zasedání

EMPL

17.6.2020

 

 

 

Zpravodajové

 Datum jmenování

Lucia Ďuriš Nicholsonová

25.6.2020

 

 

 

Projednání ve výboru

31.8.2020

21.9.2020

 

 

Datum přijetí

1.10.2020

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

52

2

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Atidzhe Alieva-Veli, Abir Al-Sahlani, Marc Angel, Dominique Bilde, Gabriele Bischoff, Vilija Blinkevičiūtė, Andrea Bocskor, Milan Brglez, Sylvie Brunet, David Casa, Leila Chaibi, Margarita de la Pisa Carrión, Klára Dobrev, Jarosław Duda, Estrella Durá Ferrandis, Lucia Ďuriš Nicholsonová, Rosa Estaràs Ferragut, Nicolaus Fest, Loucas Fourlas, Cindy Franssen, Heléne Fritzon, Helmut Geuking, Alicia Homs Ginel, France Jamet, Agnes Jongerius, Radan Kanev, Ádám Kósa, Stelios Kympouropoulos, Katrin Langensiepen, Miriam Lexmann, Elena Lizzi, Radka Maxová, Kira Marie Peter-Hansen, Dragoș Pîslaru, Manuel Pizarro, Dennis Radtke, Elżbieta Rafalska, Guido Reil, Daniela Rondinelli, Mounir Satouri, Monica Semedo, Beata Szydło, Eugen Tomac, Romana Tomc, Marie-Pierre Vedrenne, Marianne Vind, Maria Walsh, Stefania Zambelli, Tatjana Ždanoka, Tomáš Zdechovský

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Konstantinos Arvanitis, Brando Benifei, Marc Botenga, Samira Rafaela, Eugenia Rodríguez Palop

Datum předložení

2.10.2020

 


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

52

+

ECR

Lucia Ďuriš Nicholsonová, Helmut Geuking, Elżbieta Rafalska, Beata Szydło, Margarita de la Pisa Carrión

GUE/NGL

Konstantinos Arvanitis, Marc Botenga, Leila Chaibi, Eugenia Rodríguez Palop

ID

Dominique Bilde, France Jamet, Elena Lizzi, Stefania Zambelli

NI

Daniela Rondinelli

PPE

Andrea Bocskor, David Casa, Jarosław Duda, Rosa Estaràs Ferragut, Loucas Fourlas, Cindy Franssen, Radan Kanev, Ádám Kósa, Stelios Kympouropoulos, Miriam Lexmann, Dennis Radtke, Eugen Tomac, Romana Tomc, Maria Walsh, Tomáš Zdechovský

Renew

Atidzhe Alieva-Veli, Sylvie Brunet, Radka Maxová, Dragoș Pîslaru, Samira Rafaela, Monica Semedo, Marie-Pierre Vedrenne

S&D

Marc Angel, Brando Benifei, Gabriele Bischoff, Vilija Blinkevičiūtė, Milan Brglez, Klára Dobrev, Estrella Durá Ferrandis, Heléne Fritzon, Alicia Homs Ginel, Agnes Jongerius, Manuel Pizarro, Marianne Vind

Verts/ALE

Katrin Langensiepen, Kira Marie Peter-Hansen, Mounir Satouri, Tatjana Ždanoka

 

2

-

ID

Nicolaus Fest, Guido Reil

 

1

0

Renew

Abir Al-Sahlani

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

[1] Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

[2] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/460 ze dne 30. března 2020, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 508/2014, pokud jde o specifická opatření pro aktivaci investic do systémů zdravotní péče členských států a do jiných odvětví jejich ekonomik v reakci na šíření onemocnění COVID-19 (investiční iniciativa pro reakci na koronavirus) (Úř. věst. L 99, 31.3.2020, s. 5).

[3] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/558 ze dne 23. dubna 2020, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 1301/2013, pokud jde o specifická opatření k zajištění mimořádné flexibility pro využití evropských strukturálních a investičních fondů v reakci na rozšíření onemocnění COVID-19 (Úř. věst. L 130, 24.4.2020, s. 1).

[4] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 ze dne 11. března 2014 o Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (Úř. věst. L 72, 12.3.2014, s. 1–41).

[5] Úř. věst. L 130, 24.4.2020, s. 7.

[7] Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884).

Poslední aktualizace: 19. října 2020Právní upozornění - Ochrana soukromí