ZPRÁVA o právech duševního vlastnictví při vývoji technologií umělé inteligence

2.10.2020 - (2020/2015(INI))

Výbor pro právní záležitosti
Zpravodaj: Stéphane Séjourné

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o právech duševního vlastnictví při vývoji technologií umělé inteligence

(2020/2015(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), a zejména na články 4, 16, 26, 114 a 118 této smlouvy,

– s ohledem na Bernskou úmluvu o ochraně literárních a uměleckých děl,

– s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů[1] a na pokyny Komise pro zlepšování právní úpravy (COM(2015)0215),

– s ohledem na Smlouvu Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) o právu autorském, Smlouvu Světové organizace duševního vlastnictví o výkonech výkonných umělců a o zvukových záznamech a na revidovaný diskusní dokument Světové organizace duševního vlastnictví ze dne 29. května 2020 o politice v oblasti duševního vlastnictví a umělé inteligenci,

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES[2],

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES ze dne 11. března 1996 o právní ochraně databází[3],

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/24/ES ze dne 23. dubna 2009 o právní ochraně počítačových programů[4],

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943 ze dne 8. června 2016 o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před jejich neoprávněným získáním, využitím a zpřístupněním[5],

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru[6],

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES[7],

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1807 ze dne 14. listopadu 2018 o rámci pro volný tok neosobních údajů v Evropské unii[8],

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1150 ze dne 20. června 2019 o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb[9],

– s ohledem na bílou knihu Komise ze dne 19. února 2020 s názvem „O umělé inteligenci – evropský přístup k excelenci a důvěře“ (COM(2020)0065),

– s ohledem na činnost odborné skupiny na vysoké úrovni pro umělou inteligenci zřízené Komisí,

– s ohledem na sdělení Komise nazvaná „Evropská strategie pro data“ (COM(2020)0066) a „Nová průmyslová strategie pro Evropu“ (COM(2020)0102),

– s ohledem na pokyny pro přezkum v Evropském patentovém úřadu z listopadu 2019,

– s ohledem na pracovní dokument o digitální ekonomice 2016/05 vypracovaný Společným výzkumným střediskem Komise a jeho Institutem pro prospektivní technologické studie nazvaný „Pohled na digitální platformy z hlediska hospodářské politiky“,

– s ohledem na politické směry pro příští Evropskou komisi na období 2019–2024 nazvané „Unie, která si klade vyšší cíle: Moje agenda pro Evropu“,

– s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2017 obsahující doporučení Komisi o občanskoprávních pravidlech pro robotiku[10],

– s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

– s ohledem na stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro dopravu a cestovní ruch a Výboru pro kulturu a vzdělávání,

– s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A9-0176/2020),

A. vzhledem k tomu, že právní rámec Unie pro duševní vlastnictví má za cíl zajistit podporu inovací a kreativity a také přístup ke znalostem a informacím;

B. vzhledem k tomu, že článek 118 SFEU stanoví, že normotvůrce Unie přijme opatření o vytvoření evropských práv duševního vlastnictví, která zajistí jednotnou ochranu těchto práv v Unii; vzhledem k tomu, že jednotný trh vytváří podmínky pro větší hospodářský růst, jenž je nutný k zajištění prosperity občanů Unie;

C. vzhledem k tomu, že poslední vývoj v oblasti umělé inteligence a podobných vznikajících technologií představuje značný technologický pokrok, který občanům, podnikům, orgánům veřejné správy, tvůrcům a odvětví obrany v Unii přináší nové příležitosti a výzvy;

D. vzhledem k tomu, že technologie umělé inteligence mohou ztížit sledovatelnost práv duševního vlastnictví a jejich uplatňování na výstupy vytvořené umělou inteligencí, což brání spravedlivému odměňování lidských tvůrců, jejichž původní práce byla pro tyto technologie využita;

E. vzhledem k tomu, že cíl, aby se z Unie stala světová velmoc v oblasti technologií umělé inteligence, musí zahrnovat úsilí o opětovné dosažení a ochranu digitální a průmyslové suverenity Unie, zajištění její konkurenceschopnosti a podporu a ochranu inovací a vyžaduje provedení strukturální reformy průmyslové politiky Unie, jež by jí umožnila zaujmout v oblasti technologií umělé inteligence čelní pozici a současně respektovat kulturní rozmanitost; vzhledem k tomu, že globální vedoucí pozice Unie v oblasti umělé inteligence vyžaduje účinný systém duševního vlastnictví, který by byl vhodný pro digitální éru a umožňoval inovátorům uvádět na trh nové produkty; vzhledem k tomu, že je klíčové, aby existovaly spolehlivé záruky na ochranu patentového systému Unie před zneužitím, které poškozuje inovativní vývojáře v oblasti umělé inteligence; vzhledem k tomu, že pokud mají tyto technologie zůstat nástrojem sloužícím lidem a veřejnému zájmu, je nezbytné zaujmout k umělé inteligenci přístup zaměřený na člověka, jenž bude v souladu s etickými zásadami a lidskými právy;

F. vzhledem k tomu, že oblast technologií umělé inteligence musí být regulována na úrovni Unie, aby se zabránilo roztříštění jednotného trhu a odlišným vnitrostátním ustanovením a pokynům; vzhledem k tomu, že plně harmonizovaný regulační rámec Unie v oblasti umělé inteligence bude mít potenciál stát se legislativním referenčním rámcem na mezinárodní úrovni; vzhledem k tomu, že nové společné předpisy pro systémy umělé inteligence by měly mít podobu nařízení, aby se zavedly stejné standardy v celé Unii, a vzhledem k tomu, že příslušné právní předpisy musí být prověřeny s ohledem na budoucnost, aby se zajistilo, že budou schopny držet krok s rychlým vývojem těchto technologií, a musí posléze být podrobovány důkladným posouzením dopadu; vzhledem k tomu, že právní jistota přispívá k technologickému vývoji, a vzhledem k tomu, že důvěra občanů v nové technologie je pro vývoj tohoto odvětví zásadně důležitá, neboť posiluje konkurenční výhodu Unie; vzhledem k tomu, že regulační rámec upravující umělou inteligenci by tudíž měl vyvolávat důvěru v její bezpečnost a spolehlivost a vytvářet rovnováhu mezi ochranou veřejnosti a podnikatelskými pobídkami pro investice do inovací;

G. vzhledem k tomu, že umělá inteligence a související technologie jsou založeny na počítačových modelech a algoritmech, které jsou ve smyslu Evropské patentové úmluvy považovány za matematické metody, a nejsou proto samy o sobě patentovatelné; vzhledem k tomu, že matematické metody a počítačové programy mohou být podle čl. 52 odst. 3 Evropské patentové úmluvy chráněny patenty, pokud jsou používány jako součást systému umělé inteligence, který přispívá k vytvoření dalšího technického efektu; vzhledem k tomu, že by měl být důkladně posouzen dopad této potenciální patentové ochrany;

H. vzhledem k tomu, že umělá inteligence a související technologie jsou založeny na vytváření a používání počítačových programů, které jako takové podléhají zvláštnímu režimu ochrany autorským právem, na základě kterého může být chráněno pouze vyjádření počítačového programu, a nikoli myšlenky, metody a zásady, na nichž spočívá jakýkoliv jeho prvek;

I. vzhledem k tomu, že je udělováno stále více patentů v oblasti umělé inteligence;

J. vzhledem k tomu, že pokrok v oblasti umělé inteligence a souvisejících technologií vyvolává otázky ohledně ochrany inovací jako takových a uplatňování práv duševního vlastnictví na materiály, obsah nebo údaje vytvářené umělou inteligencí a souvisejícími technologiemi, jež mohou být průmyslového nebo uměleckého charakteru a jsou zdrojem různých obchodních příležitostí; vzhledem k tomu, že je v tomto ohledu důležité rozlišovat mezi lidskou tvorbou vytvořenou s pomocí umělé inteligence a díly, jež umělá inteligence vytvořila autonomně;

J. vzhledem k tomu, že umělá inteligence a související technologie do velké míry závisejí na již existujícím obsahu a velkých objemech údajů; vzhledem k tomu, že větší, transparentní a otevřený přístup k některým neosobním údajům a databázím v Unii, zejména pro malé a střední podniky a začínající podniky, jakož i interoperabilita údajů, která omezuje závislost na dodavatelích, budou hrát klíčovou úlohu při urychlování vývoje evropské umělé inteligence a podpoře konkurenceschopnosti evropských společností na celosvětové úrovni; vzhledem k tomu, že při shromažďování osobních údajů musí být dodržována základní práva a pravidla na ochranu údajů a současně je nutná upravená forma správy, konkrétně v oblasti správy a transparentnosti údajů používaných při vývoji a zavádění technologií umělé inteligence, a to po celou dobu životnosti systému využívajícího umělou inteligenci;

1. bere na vědomí bílou knihu Komise nazvanou „O umělé inteligenci – evropský přístup k excelenci a důvěře“ a také „Evropskou strategii pro data“; zdůrazňuje, že přístupy, které jsou v těchto dokumentech uvedeny, pravděpodobně přispějí k rozvinutí potenciálu umělé inteligence zaměřené na člověka v EU; nicméně konstatuje, že Komise se dosud nezabývala otázkou ochrany práv duševního vlastnictví v souvislosti s vývojem umělé inteligence a souvisejících technologií, navzdory klíčovému významu těchto práv; zdůrazňuje, že je nezbytné vytvořit společný evropský datový prostor, a domnívá se, že využívání tohoto prostoru bude hrát důležitou úlohu, pokud jde o inovace a kreativitu v hospodářství Unie, jež by měly být podpořeny pobídkami; zdůrazňuje, že by Unie měla hrát klíčovou úlohu při stanovování základních zásad pro vývoj, zavádění a používání umělé inteligence, aniž by omezovala pokrok v této oblasti nebo bránila hospodářské soutěži;

2. vyzdvihuje skutečnost, že rozvoj umělé inteligence a souvisejících technologií v odvětví dopravy a cestovního ruchu povede k inovacím, výzkumu, mobilizaci investic a významným přínosům pro hospodářství, společnost, životní prostředí, veřejnost a bezpečnost, přičemž se tato odvětví stanou atraktivnějšími pro nové generace a dojde ke vzniku nových pracovních příležitostí a udržitelnějších obchodních modelů, upozorňuje však, že by neměl způsobit újmu či škodu lidem nebo společnosti;

3. zdůrazňuje, že je důležité vytvořit funkční a plně harmonizovaný regulační rámec v oblasti technologií umělé inteligence; domnívá se, že by takovýto rámec měl mít spíše formu nařízení než směrnice, aby se zabránilo roztříštění evropského jednotného digitálního trhu a podpořily se inovace;

4. vyzývá Komisi, aby zohledňovala sedm základních podmínek identifikovaných v pokynech odborné skupiny na vysoké úrovni, které sama přivítala ve svém sdělení ze dne 8. dubna 2019[11], a řádně je uplatňovala ve veškerých právních předpisech zabývajících se umělou inteligencí;

5. zdůrazňuje, že vývoj, zavádění a využívání technologií umělé inteligence i růst globální ekonomiky založené na datech vyžadují, aby byly řešeny důležité technické, sociální, ekonomické, etické a právní otázky v různých oblastech politik, včetně práv duševního vlastnictví a jejich dopadu na tyto oblasti politik; zdůrazňuje, že má-li být možné využívat potenciál technologií umělé inteligence, je nutné odstranit zbytečné právní překážky s cílem nebránit růstu ani inovacím v rozvíjející se unijní ekonomice založené na datech; požaduje, aby bylo provedeno posouzení dopadu týkající se ochrany práv duševního vlastnictví v souvislosti s vývojem technologií umělé inteligence;

6. podtrhuje klíčový význam vyvážené ochrany práv duševního vlastnictví v souvislosti s technologiemi umělé inteligence a mnohostranného charakteru takovéto ochrany a současně zdůrazňuje, že je důležité zajistit vysokou úroveň ochrany práv duševního vlastnictví, vytvořit právní jistotu a vybudovat důvěru, která je nutná k podpoře investic do těchto technologií a k zajištění jejich dlouhodobé životaschopnosti a využití ze strany spotřebitelů; domnívá se, že Unie má potenciál zaujmout vedoucí místo v oblasti vytváření technologií umělé inteligence, pokud přijme funkční regulační rámec, který bude pravidelně posuzován s ohledem na technologický vývoj, a zavede proaktivní veřejné politiky, zejména v oblasti vzdělávacích programů a finanční podpory pro výzkum a spolupráci veřejného a soukromého sektoru; opakuje, že je třeba zajistit dostatečný prostor pro rozvoj nových technologií, produktů a služeb; zdůrazňuje, že vytváření příznivého prostředí pro tvořivost a inovace prostřednictvím podpory využívání technologií umělé inteligence ze strany tvůrců nesmí být na úkor zájmů lidských tvůrců ani etických zásad Unie;

7. domnívá se rovněž, že Unie musí řešit odlišné aspekty umělé inteligence prostřednictvím definic, které budou technologicky neutrální a dostatečně flexibilní, aby zahrnovaly budoucí technologický vývoj a další využití; domnívá se, že je nezbytné i nadále uvažovat o interakci mezi umělou inteligencí a právy duševního vlastnictví, a to jak z hlediska úřadů duševního vlastnictví, tak uživatelů; je toho názoru, že vzhledem k problémům spojeným s posuzováním aplikací umělé inteligence je nutné zavést určité požadavky na transparentnost a vypracovat nové metody, neboť např. adaptivní vzdělávací systémy se mohou po každém zadání údajů rekalibrovat, čímž se určitá zveřejňování ex ante stávají neúčinnými;

8. zdůrazňuje, že je důležité, aby streamovací služby postupovaly při používání algoritmů transparentně a zodpovědně, aby bylo možné lépe zaručit přístup ke kulturnímu a kreativnímu obsahu v rozmanitých podobách a jazycích, jakož i nestranný přístup k evropským dílům;

9. domnívá se, že umělá inteligence a související technologie, které je stále více nutné uplatňovat v rámci technologií dálkového nebo biometrického rozpoznávání, jako jsou trasovací aplikace v odvětví dopravy a cestovního ruchu, jsou novým způsobem boje proti onemocnění COVID-19 a případným budoucím sanitárním krizím a krizím v oblasti veřejného zdraví, přičemž je třeba mít na paměti potřebu chránit základní práva, soukromí a osobní údaje;

10. doporučuje, aby byly dopady technologií umělé inteligence na práva duševního vlastnictví přednostně posuzovány podle odvětví a typů; domnívá se, že v rámci tohoto přístupu by mělo být např. přihlíženo k míře lidského zásahu, autonomii umělé inteligence, významu úlohy a původu použitých údajů a materiálu chráněného autorskými právy a k případnému vlivu jiných relevantních faktorů; připomíná, že každý přístup musí nalézt správnou rovnováhu mezi potřebou chránit investice, jak v podobě zdrojů, tak úsilí, a potřebou stimulovat tvorbu a sdílení; domnívá se, že pro účely hodnocení lidských vstupů v souvislosti s algoritmickými údaji umělé inteligence je nezbytný důkladnější výzkum; je přesvědčen, že díky přelomovým technologiím, jako je umělá inteligence, mají malé i velké společnosti příležitost vyvíjet výrobky, které zaujmou vedoucí místo na trhu; domnívá se, že všechny společnosti by měly požívat stejně efektivní a účinné ochrany práv duševního vlastnictví; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby prostřednictvím programu pro jednotný trh a center pro digitální inovace nabízely začínajícím podnikům a malým a středním podnikům pomoc při ochraně jejich výrobků;

11. navrhuje posoudit zejména dopad a vliv umělé inteligence a podobných technologií v rámci stávajícího režimu patentového práva, ochrany ochranných známek a průmyslových vzorů, autorského práva a práv s ním souvisejících, včetně použitelnosti právní ochrany databází a počítačových programů, a ochrany nezveřejněného know-how a obchodních informací („obchodního tajemství“) před jejich neoprávněným získáním, využitím a zpřístupněním; uznává potenciál technologií umělé inteligence zlepšovat prosazování práv duševního vlastnictví, i když je nutná kontrola a ověřování člověkem, zejména pokud jde o možné právní důsledky; dále zdůrazňuje potřebu posoudit, zda je třeba aktualizovat smluvní právo s cílem co nejlépe chránit spotřebitele a zda je třeba upravit pravidla hospodářské soutěže v zájmu řešení selhání trhu a zneužívání v oblasti digitální ekonomiky, dále potřebu vytvořit komplexnější právní rámec pro ekonomická odvětví, jichž se umělá inteligence týká, a tím umožnit evropským společnostem a příslušným zúčastněným stranám jejich rozšiřování, a potřebu zajistit právní jistotu; zdůrazňuje, že ochrana duševního vlastnictví musí být vždy v souladu s ostatními základními právy a svobodami;

12. připomíná, že matematické metody jako takové nelze patentovat s výjimkou případů, kdy jsou používány pro vynálezy technické povahy, které samotné pak patentovat lze, pokud jsou splněna příslušná kritéria pro vynálezy; připomíná, že pokud se určitý vynález týká metody, která používá technické prostředky, nebo technická zařízení, pak je jeho účel, z hlediska celku, ve skutečnosti technické povahy, a tudíž může být patentován; v tomto ohledu zdůrazňuje úlohu rámce pro patentovou ochranu při podněcování vynálezů umělé inteligence a podpoře jejich šíření, jakož i potřebu vytvářet příležitosti pro evropské společnosti a začínající podniky s cílem podpořit rozvoj a zavádění umělé inteligence v Evropě; poukazuje na to, že při vývoji a šíření nových technologií umělé inteligence a souvisejících technologií a při zajišťování interoperability hrají klíčovou úlohu patenty, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických norem; vyzývá Komisi, aby podporovala vytváření odvětvových norem a formální normalizaci;

13. konstatuje, že ochranu patentováním lze poskytnout pod podmínkou, že se jedná o nový vynález, který není zjevný a obsahuje inovativní prvek; dále konstatuje, že patentové právo vyžaduje úplný popis použité technologie, což může pro některé technologie umělé inteligence představovat problém s ohledem na složitost uvažování; zdůrazňuje rovněž právní výzvy reverzního inženýrství, což je výjimka z ochrany autorských práv počítačových programů a ochrany obchodního tajemství, které mají zase zásadní význam pro inovace a výzkum a které by měly být náležitě zohledněny v souvislosti s vývojem technologií umělé inteligence; vyzývá Komisi, aby posoudila možnosti náležitého testování výrobků, například modulárním způsobem, aniž by pro držitele práv duševního vlastnictví nebo obchodního tajemství vznikala rizika v důsledku rozsáhlého zveřejňování snadno napodobitelných výrobků; zdůrazňuje, že technologie umělé inteligence by měly být otevřeně dostupné pro účely vzdělávání a výzkumu, například za účelem zefektivnění výukových metod;

14. konstatuje, že autonomizace tvůrčího procesu vytváření obsahu umělecké povahy může vyvolávat otázky týkající se práv duševního vlastnictví k tomuto obsahu; v tomto ohledu se domnívá, že by nebylo vhodné, aby technologie umělé inteligence měly právní subjektivitu, a poukazuje na negativní dopad takové možnosti na pobídky pro lidské tvůrce;

15. poukazuje na rozdíl mezi výtvory lidské činnosti s pomocí umělé inteligence a výtvory generované umělou inteligencí, přičemž ty druhé přinášejí nové regulační výzvy v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví, jako jsou otázky vlastnictví, původcovství vynálezu a přiměřeného odměňování, a také problémy spojené s potenciální koncentrací trhu; domnívá se dále, že práva duševního vlastnictví na vývoj technologií umělé inteligence by měla být odlišena od práv duševního vlastnictví, která by mohla být udělena na výtvory generované umělou inteligencí; zdůrazňuje, že pokud je umělá inteligence používána pouze jako nástroj, který autorovi pomáhá v tvůrčím procesu, zůstává platný stávající rámec autorského práva;

16. zastává názor, že technické výtvory generované technologií umělé inteligence musí být chráněny podle právního rámce práv duševního vlastnictví, aby se podpořily investice do této formy tvorby a zlepšila právní jistota pro občany, podniky a vynálezce, kteří zatím patří k hlavním uživatelům technologií umělé inteligence; domnívá se, že díla vytvořená autonomně umělými agenty a roboty nemusí být způsobilá k ochraně podle autorského práva, a to kvůli zásadě originality, která se týká fyzické osoby, a protože pojem „intelektuální tvorba“ je spojen s osobností tvůrce; vyzývá Komisi, aby podpořila horizontální a technologicky neutrální přístup založený na ověřených poznatcích ke společným, jednotným ustanovením autorského práva použitelným na díla vytvořená umělou inteligencí v Unii, pokud se má za to, že by tato díla mohla být chráněna autorským právem; doporučuje, aby případné vlastnictví práv bylo přiznáno pouze fyzickým nebo právnickým osobám, které dílo vytvořily v souladu se zákonem, a pouze v případě, že držitel autorského práva udělil povolení k použití materiálu chráněného autorskými právy, pokud neplatí výjimky nebo omezení z autorských práv; zdůrazňuje, že je důležité usnadnit přístup k údajům a jejich sdílení, otevřeným normám a technologiím s otevřeným zdrojovým kódem a současně podporovat investice a stimulovat inovace;

17. konstatuje, že umělá inteligence umožňuje zpracování velkého objemu dat týkajících se současného stavu nebo existence práv duševního vlastnictví; zároveň konstatuje, že umělá inteligence nebo související technologie používané pro postup registrace k udělování práv duševního vlastnictví a pro určení odpovědnosti za porušování práv duševního vlastnictví nemůže nahradit kontrolu člověkem případ od případu s cílem zajistit kvalitní a spravedlivá rozhodnutí; konstatuje, že umělá inteligence postupně získává schopnost plnit úkoly, které obvykle vykonávají lidé, a zdůrazňuje proto, že je třeba zavést odpovídající záruky, včetně systémů navrhování, které budou zahrnovat procesy řízení, kontroly, transparentnosti, odpovědnosti a ověřování rozhodnutí umělé inteligence typu „human-in-the-loop“ (tj. za aktivního zapojení člověka);

18. konstatuje, že co se týče používání neosobních dat technologiemi umělé inteligence, je třeba posoudit zákonné používání děl chráněných autorským právem a dalších souvisejících a přidružených dat, včetně již existujícího obsahu, vysoce kvalitních datových souborů a metadat z hlediska stávajících pravidel týkajících se omezení a výjimek v oblasti ochrany autorských práv, jako je výjimka týkající se vytěžování textů a dat, stanovených ve směrnici o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu; požaduje další vyjasnění, pokud jde o ochranu údajů podle autorského práva a případnou ochranu ochranných známek a průmyslových vzorů pro díla generovaná autonomně prostřednictvím aplikací umělé inteligence; domnívá se, že by mělo být podporováno dobrovolné sdílení neosobních údajů mezi podniky a odvětvími na základě spravedlivých smluvních ujednání, včetně licenčních smluv; upozorňuje na problémy v oblasti práv duševního vlastnictví vyplývající z vytváření tzv. deep fakes na základě zavádějících, zmanipulovaných nebo jednoduše nekvalitních dat bez ohledu na to, zda takové deep fakes obsahují data, jež mohou být chráněna autorským právem; vyjadřuje znepokojení nad možností využití masivní manipulace občanů k destabilizaci demokracie a požaduje zvýšit informovanost a mediální gramotnost a také zpřístupnění naléhavě potřebné technologie umělé inteligence k ověřování faktů a informací; domnívá se, že kontrolovatelné neosobní záznamy údajů používaných během životního cyklu technologií založených na umělé inteligenci v souladu s pravidly pro ochranu údajů by mohly usnadnit sledování používání děl chráněných autorským právem, a tím lépe chránit držitele práv a přispět k ochraně soukromí, pokud by se požadavek na uchovávání kontrolovatelných záznamů rozšířil na údaje, které obsahují obrázky nebo videa s biometrickými údaji nebo které jsou z takových obrázků či videí odvozené; zdůrazňuje, že by technologie umělé inteligence mohly být užitečné při prosazování práv duševního vlastnictví, ale vyžadovaly by lidskou kontrolu a záruku, že veškeré rozhodovací systémy založené na umělé inteligenci budou plně transparentní; zdůrazňuje, že žádný budoucí režim umělé inteligence nesmí ve veřejných nabídkových řízeních obcházet možné požadavky na technologie s otevřeným zdrojovým kódem nebo bránit vzájemné propojenosti digitálních služeb; konstatuje, že systémy umělé inteligence jsou založeny na softwaru a opírají se statistické modely, které mohou obsahovat chyby; zdůrazňuje, že výstup vytvořený umělou inteligencí nesmí být diskriminační a že jedním z nejúčinnějších způsobů, jak omezit předpojatost systémů umělé inteligence, je zajistit – v míře možné podle práva Unie –, aby pro účely odborné přípravy a strojového učení bylo k dispozici maximální množství neosobních údajů; vyzývá Komisi, aby zvážila využívání veřejně dostupných údajů pro tyto účely;

19. zdůrazňuje, že je důležité plné provedení strategie pro jednotný digitální trh s cílem zlepšit přístupnost a interoperabilitu neosobních údajů v EU; zdůrazňuje, že evropská strategie pro data musí zajistit rovnováhu mezi podporou toku údajů, širším přístupem k nim a jejich využíváním a sdílením na jedné straně a ochranou práv duševního vlastnictví a obchodního tajemství na straně druhé, a to při současném dodržování pravidel ochrany údajů a soukromí; zdůrazňuje, že je třeba v této souvislosti posoudit, zda jsou pravidla Unie v oblasti duševního vlastnictví vhodným nástrojem na ochranu údajů, včetně odvětvových údajů potřebných pro vývoj umělé inteligence, a připomíná, že strukturované údaje, jako jsou databáze, které požívají ochrany duševního vlastnictví, nemusí být obvykle považovány za údaje; domnívá se, že by měly být poskytovány úplné informace o využívání údajů chráněných právy duševního vlastnictví, zejména v rámci vztahů mezi platformami a podniky; vítá záměr Komise vytvořit společný evropský datový prostor;

20. bere na vědomí, že Komise zvažuje, zda by bylo vhodné vypracovat právní předpisy týkající se otázek, které mají dopad na vztahy mezi hospodářskými subjekty, jejichž účelem je využívání neosobních údajů, a vítá případnou revizi směrnice o databázích a případné objasnění používání směrnice o ochraně obchodních tajemství jako obecného rámce; se zájmem očekává výsledky veřejné konzultace, kterou zahájila Komise v souvislosti s evropskou strategií pro data;

21. zdůrazňuje, že je nezbytné, aby Komise usilovala o vyváženou a inovativní ochranu duševního vlastnictví ve prospěch evropských vývojářů technologií umělé inteligence, na posílení mezinárodní konkurenceschopnosti evropských společností, a to i proti případné nekalé taktice soudních sporů, a pro zajištění co největší právní jistoty pro uživatele, především v rámci mezinárodních jednání, zejména pokud jde o probíhající diskuse o umělé inteligenci a datové revoluci pod záštitou Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO); vítá, že Komise nedávno v rámci veřejné konzultace WIPO předložila stanoviska Unie k návrhu diskusního dokumentu WIPO týkajícího se politiky v oblasti duševního vlastnictví a umělé inteligence; v této souvislosti připomíná, že je etickou povinností Unie podporovat rozvoj po celém světě usnadňováním přeshraniční spolupráce v oblasti umělé inteligence, a to i prostřednictvím omezení a výjimek pro přeshraniční výzkum a vytěžování textů a dat, jak je stanoveno ve směrnici o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu;

22. je si plně vědom toho, že má-li dosáhnout svého plného potenciálu, bude muset být pokrok v oblasti umělé inteligence spojen s veřejnými investicemi do infrastruktury, s odbornou přípravou v oblasti digitálních dovedností a se zásadními zlepšeními na poli konektivity a interoperability; zdůrazňuje proto význam bezpečných a udržitelných sítí 5G pro plné zavedení technologií umělé inteligence, ale ještě větší význam nezbytné práce na úrovni infrastruktury a její bezpečnosti v celé Unii; bere na vědomí intenzivní patentovou činnost, která v souvislosti s umělou inteligencí probíhá v odvětví dopravy; vyjadřuje znepokojení nad tím, že pokud nebudou na úrovni Unie bezodkladně přijaty právní předpisy týkající se rozvoje technologií souvisejících s umělou inteligencí, může tato situace vést k obrovskému počtu soudních sporů, což toto odvětví jako celek poškodí a může mít také dopad na bezpečnost provozu;

23. podporuje ochotu Komise vyzvat klíčové hráče z výrobního sektoru – výrobce v odvětví dopravy, inovátory v oblasti umělé inteligence a konektivity, poskytovatele služeb z odvětví cestovního ruchu a další aktéry z hodnotového řetězce automobilového průmyslu –, aby se dohodli na podmínkách, za kterých by byli ochotni sdílet své údaje;

24. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a parlamentům a vládám členských států.

 

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Umělá inteligence představuje oblast vědeckého výzkumu, jejíž počátky sahají do poloviny 20. století. Má ambiciózní cíl: porozumět tomu, jak funguje lidský kognitivní systém, reprodukovat jej a vytvořit srovnatelné rozhodovací procesy. V posledních letech tak umělá inteligence vstoupila díky kombinaci vysoké výpočetní kapacity, mnohem větších datových souborů a výkonných algoritmů do nové éry.

 

Tento nový impuls napomáhá vývoji a rozšíření umělé inteligence v mnoha odvětvích. Umožňuje například automatizaci analýzy klinických vzorků nebo regulaci semaforů v závislosti na dopravním provozu bez zásahu člověka. Potenciál této technologie z hlediska inovace je tudíž obrovský a je na Evropské unii, aby vytvořila funkční právní rámec pro vývoj evropské umělé inteligence a veřejné politiky, které budou odpovídat stávajícím výzvám, zejména s ohledem na vzdělávání Evropanů a finanční podporu pro aplikovaný a základní výzkum. Tento rámec musí nutně zahrnovat úvahy o právech duševního vlastnictví, aby bylo možné povzbudit a chránit inovace a kreativitu v této oblasti.

 

Definice umělé inteligence je sice stále předmětem diskuse, právní jistota však pomáhá podporovat nezbytné investice v EU v této oblasti. Proto je třeba podpořit určitou legislativní flexibilitu, která zohlední různorodou realitu umělé inteligence a vytvoří rámec, který se dokáže vypořádat s budoucími změnami (a dalším technologickým pokrokem).

 

Zároveň je třeba nejprve zvážit posouzení patentového práva v souvislosti s vývojem umělé inteligence. Patent chrání technické vynálezy, tzn. produkty, které přinášejí nové technické řešení určitého technického problému. Pokud tedy algoritmy, matematické metody a počítačové programy nemohou být jako takové patentovány, mohou tvořit součást technického vynálezu, který lze patentovat. Pro rozšíření evropské umělé inteligence je zásadní, aby si hospodářské subjekty byly této možnosti vědomy, což se konkrétně týká evropských začínajících podniků.

 

Počet patentových přihlášek na vynálezy, které se přímo týkají fungování umělé inteligence (základní technologie v oblasti umělé inteligence), obdržených Evropským patentovým úřadem, se za poslední desetiletí více než ztrojnásobil. Jejich počet se mezi léty 2010 a 2017 zvýšil z 396 na 1264. Je však třeba poznamenat, že v některých třetích zemích je počet těchto žádostí ještě větší a že mezinárodní konkurence v této strategické oblasti je velmi silná.

 

Patentové úřady rovněž používají umělou inteligenci k usnadnění výzkumu stavu techniky. V tomto ohledu je důležité připomenout, že technologie je užitečným nástrojem, ale neměla by při udělování práv duševního vlastnictví nahrazovat lidskou analýzu. V oblasti patentů by mělo být také zdůrazněno, že složitost uvažování některých technologií umělé inteligence může ztěžovat ověřování toho, zda tyto vynálezy splňují platné právní předpisy.

 

Ve výsledku může rostoucí autonomizace některých rozhodovacích procesů vést k tvorbě technických nebo uměleckých děl. Posouzení všech práv duševního vlastnictví s ohledem na tento vývoj musí být v této oblasti práva EU prioritou, aby se vytvořilo prostředí příznivé pro tvořivost a inovace a odměnili tvůrci. Lidská intervence je při programování zařízení používajících umělou inteligenci, výběru vstupních dat a aplikaci získaných výsledků rozhodující. Vyhlídka na „silnou“ umělou inteligenci, tj. umělou inteligenci s vlastním vědomím, se zdá být velmi futuristická.

 

Pokud jde o autorské právo, podmínka jedinečnosti, která je dílu vtisknuta individuální osobností autora, by mohla představovat překážku v ochraně děl vytvářených umělou inteligencí. Tato podmínka se však vyvíjí směrem k objektivnímu konceptu relativní novosti, která umožňuje odlišit chráněné dílo od již vytvořených děl. Tvorba umělé inteligence a „tradiční“ tvorba mají společný cíl, jímž je rozšiřovat kulturní dědictví, i když k tvorbě dochází jiným způsobem. V době, kdy se umělecká díla vytvořená umělou inteligencí množí – jako jeden z příkladů lze uvést obraz „Nový Rembrandt“ (The Next Rembrandt)[12], který vznikl díky umělé inteligenci poté, co bylo digitalizováno 346 děl tohoto umělce – je nutno připustit, že dílo vytvořené umělou inteligencí může být považováno za umělecké dílo na základě tvůrčího výsledku, spíše než tvůrčího procesu.

Je třeba také poznamenat, že neexistence ochrany děl vytvořených umělou inteligencí by mohla vést k tomu, že by interpretům těchto děl nebyla přiznána žádná práva, protože ochrana režimu souvisejících práv předpokládá existenci autorského práva k interpretovanému dílu.

 

Navrhujeme proto zvážit, zda je vhodné udělit autorská práva k takovému „uměleckému dílu“ fyzické osobě, která jej zákonným způsobem připraví a zveřejní, za předpokladu, že se tvůrce (tvůrci) základní technologie takovému použití nebrání. Toto uvažování by odpovídalo evropskému systému ochrany „dat o dílech“, tato data lze využít jako součást dat používaných k učení technologií v oblasti umělé inteligence, které pak mohou vytvářet sekundární díla, a to i pro komerční účely, za předpokladu, že si takové právo na použití výslovně nevyhradili držitelé autorských práv.

 

A konečně vzhledem k zásadní úloze dat a jejich výběru ve vývoji technologií umělé inteligence vyvstává řada otázek týkajících se dostupnosti těchto dat, zejména závislosti na datech, účinků blokování, dominantního postavení některých podniků a obecně nedostatečného toku dat. Bude tedy třeba podporovat sdílení dat vytvořených v Evropské unii s cílem stimulovat inovace v umělé inteligenci. Z krátkodobého hlediska by toto úsilí mohlo zahrnovat zejména provádění směrnice o otevřených datech a podporu využívání licenčních dohod k usnadnění sdílení průmyslových dat. Ve střednědobém horizontu je zásadní nadcházející návrh Komise na společný legislativní rámec pro správu společného evropského datového prostoru, zejména pro přístup k citlivým databázím v oblastech, jako je zdravotnictví.

 

 

 

STANOVISKO VÝBORU PRO VNITŘNÍ TRH A OCHRANU SPOTŘEBITELŮ (9.7.2020)

pro Výbor pro právní záležitosti

k právům duševního vlastnictví při vývoji technologií umělé inteligence

(2020/2015(INI))

Zpravodaj: Adam Bielan

 

 

NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Výbor pro právní záležitosti jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1. připomíná potenciál, který v sobě skrývá umělá inteligence (UI), pokud jde o poskytování inovativních služeb podnikům, spotřebitelům a veřejnému sektoru; zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou mohou technologie UI sehrát při digitalizaci hospodářství v mnoha odvětvích, jako jsou průmysl, zdravotnictví, stavebnictví a doprava, což může vést ke vzniku nových obchodních modelů; poukazuje na to, že Unie musí aktivně udržovat krok s vývojem v této oblasti, aby pokročila s vytvářením jednotného digitálního trhu; zdůrazňuje, že rozvoj a používání UI na vnitřním trhu bude mít prospěch ze spolehlivého, vyváženého a účinného systému práv duševního vlastnictví; poznamenává, že je důležité rozlišovat mezi aplikacemi či algoritmy UI, technologií vytvořenou UI a produkty, databázemi a individuálními daty, které vyžadují odlišné formy práv;

2. je přesvědčen, že díky přelomovým technologiím, jako je UI, mají malé i velké podniky příležitost vyvinout výrobky, které zaujmou vedoucí místo na trhu; domnívá se, že všechny společnosti nebo jiní vlastníci těchto produktů by měli požívat stejně účinné a účelné ochrany práv duševního vlastnictví; domnívá se, že by to mohlo napomáhat vzniku evropských malých a středních podniků a Unie by mohla získat významnou konkurenční výhodu; vyzývá k analýze dopadu nekalých praktik tzv. „patentových trollů“ a strategických sporů ohledně práv duševního vlastnictví, které mohou představovat umělou překážku vstupu a chránit účastníky trhu; zdůrazňuje, že UI je důležitá, neboť umožňuje transparentnější, účinnější a spolehlivější správu aspektů transakcí souvisejících s duševním vlastnictvím;

3. poukazuje na to, že je důležité, aby se malým, středním a začínajícím podnikům dostalo opatření a informačních kanálů, které by jim umožnily účinně využívat ochrany práv duševního vlastnictví v rámci všech technologií UI; vyzývá Komisi a členské státy, aby prostřednictvím programu pro jednotný trh a center pro digitální inovace nabízely začínajícím a malým a středním podnikům pomoc při vývoji a ochraně jejich výrobků, a umožnily jim tak, aby využily celý svůj potenciál růstu a vytváření pracovních míst v Evropě; zdůrazňuje, že je důležité, aby Komise a členské státy usilovaly při rozvoji UI o koordinaci s dalšími důležitými celosvětovými aktéry, pokud jde o práva duševního vlastnictví, aby bylo možné vytvořit globálně kompatibilní přístup, který by byl ku prospěchu i malým, středním a začínajícím podnikům;

4. zdůrazňuje, že je důležité, aby v každém regulačním rámci upravujícím UI byla zajištěna ochrana práv duševního vlastnictví, včetně obchodního tajemství, zejména pokud jde o veškeré podrobné požadavky na úzké spektrum aplikací považovaných za „vysoce rizikové“, a aby byla zároveň uznána potřeba sladit je s uplatňováním dalších cílů veřejné politiky, včetně dodržování základních práv nebo svobod; domnívá se, že aby byl zajištěn rozvoj důvěryhodné UI zaměřené na člověka, je třeba účinně provádět právní předpisy týkající se oznamovatelů;

5. zdůrazňuje, že v zájmu spotřebitelů je kromě ochrany práv duševního vlastnictví také to, aby měli právní jistotu týkající se povoleného využívání chráněných děl, zejména pokud jde o komplikované algoritmické produkty; vyzývá Komisi, aby navrhla opatření, která by zajistila dohledatelnost údajů, a aby při tom zohlednila zákonnost získávání těchto údajů a ochranu spotřebitelů a základních práv;

6. domnívá se, že výzva, kterou představuje posuzování aplikací UI, vyžaduje vývoj nových metod a řádnou správní kapacitu orgánů dozoru nad trhem; poukazuje na to, že adaptivní vzdělávací systémy se mohou po každém zadání údajů rekalibrovat, čímž se určitá zveřejňování ex ante stávají sama o sobě neúčinnými;

7. domnívá se, že certifikované aplikace UI by se měly vyznačovat transparentností, vysvětlitelností – v co nejvyšší možné míře – a dodržováním etických norem; konstatuje, že tohoto cíle nemusí být nutně či vůbec dosaženo prostým zveřejněním algoritmu či kódu; připomíná, že v tomto procesu jsou důležité i soubory údajů;

8. vyzývá Komisi, aby zvážila, jak posuzovat způsoby, které umožňují testování výrobků, například modulárním způsobem nebo za použití ověřovacích nástrojů, které by umožnily náležité testování výrobků, přičemž je zároveň třeba respektovat důvěrnou povahu s cílem ochránit obchodní tajemství držitelů práv duševního vlastnictví.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	7.7.2020
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	43 0 1
Členové přítomní při konečném hlasování	Alex Agius Saliba, Andrus Ansip, Brando Benifei, Adam Bielan, Hynek Blaško, Biljana Borzan, Vlad-Marius Botoş, Markus Buchheit, Dita Charanzová, Deirdre Clune, David Cormand, Petra De Sutter, Carlo Fidanza, Evelyne Gebhardt, Alexandra Geese, Sandro Gozi, Maria Grapini, Svenja Hahn, Virginie Joron, Eugen Jurzyca, Arba Kokalari, Marcel Kolaja, Kateřina Konečná, Andrey Kovatchev, Jean-Lin Lacapelle, Maria-Manuel Leitão-Marques, Adriana Maldonado López, Antonius Manders, Beata Mazurek, Leszek Miller, Kris Peeters, Anne-Sophie Pelletier, Christel Schaldemose, Andreas Schwab, Tomislav Sokol, Ivan Štefanec, Kim Van Sparrentak, Marion Walsmann, Marco Zullo
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Pascal Arimont, Marco Campomenosi, Maria da Graça Carvalho, Edina Tóth, Stéphanie Yon-Courtin

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

43	+
ECR	Adam Bielan, Carlo Fidanza, Eugen Jurzyca, Beata Mazurek
EPP	Pascal Arimont, Maria da Graça Carvalho, Deirdre Clune, Arba Kokalari, Andrey Kovatchev, Antonius Manders, Kris Peeters, Andreas Schwab, Tomislav Sokol, Ivan Štefanec, Edina Tóth, Marion Walsmann
EUL/NGL	Kateřina Konečná, Anne-Sophie Pelletier
GREENS/EFA	David Cormand, Petra De Sutter, Alexandra Geese, Marcel Kolaja, Kim Van Sparrentak,
ID	Markus Buchheit, Marco Campomenosi, Virginie Joron, Jean-Lin Lacapelle
NI	Marco Zullo
RENEW	Andrus Ansip, Vlad-Marius Botoş, Dita Charanzová, Sandro Gozi, Svenja Hahn, Stéphanie Yon-Courtin
S&D	Alex Agius Saliba, Brando Benifei, Biljana Borzan, Evelyne Gebhardt, Maria Grapini, Maria-Manuel Leitão-Marques, Adriana Maldonado López, Leszek Miller, Christel Schaldemose

 

0	-

 

1	0
ID	Hynek Blaško

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

 

STANOVISKO VÝBORU PRO DOPRAVU A CESTOVNÍ RUCH (14.7.2020)

pro Výbor pro ústavní záležitosti

k právům duševního vlastnictví při vývoji technologií umělé inteligence

(2020/2015(INI))

Zpravodaj: Andor Deli

 

 

NÁVRHY

Výbor pro dopravu a cestovní ruch vyzývá Výbor pro ústavní záležitosti jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

Úvod

1. vítá ambice Komise v oblasti umělé inteligence (UI) a dat, které potvrdila ve svých sděleních ze dne 19. února 2020, jakož i ve své bílé knize o umělé inteligenci – evropském přístupu k excelenci a důvěře a v Evropské strategii pro data; konstatuje však, že otázku ochrany práv duševního vlastnictví je v souvislosti s vývojem technologií UI a souvisejících technologií třeba brát vážněji;

2. zdůrazňuje, že v důsledku vývoje a zavádění technologií UI a souvisejících technologií je třeba řešit technické, sociální, hospodářské, etické a právní otázky a důsledky napříč odvětvími v různých oblastech politiky, včetně práv duševního vlastnictví, a poskytnout odpovědi a formulovat politiky na evropské úrovni;

3. zdůrazňuje skutečnost, že rozvoj umělé inteligence a souvisejících technologií v odvětví dopravy a cestovního ruchu povede k inovacím, výzkumu, mobilizaci investic a významným přínosům pro hospodářství, společnost, životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost, přičemž toto odvětví se stane atraktivnějším pro nové generace a vytvoří nové pracovní příležitosti a udržitelnější obchodní modely, neměl by však způsobit újmu lidem nebo společnosti;

4. bere na vědomí celosvětovou soutěž mezi podniky a hospodářskými regiony, pokud jde o vývoj řešení UI pro odvětví dopravy; zdůrazňuje, že je třeba posílit mezinárodní konkurenceschopnost evropských podniků působících v odvětví dopravy tím, že se EU stane prostředím příznivým pro vývoj a uplatňování řešení UI; dále zdůrazňuje, že UI by měla být zavedena u všech způsobů dopravy, a to jak ve městech, tak i na venkově, a proto je třeba uplatňovat celostní, technologicky neutrální a pružný přístup s cílem řešit odpovídajícím způsobem všechny výzvy v odvětví dopravy a mobility;

5.  potvrzuje, že pro vývoj a bezproblémové a obecné rozšíření technologií umělé inteligence a souvisejících technologií v ekosystémech dopravy a cestovního ruchu bude klíčové definovat vhodný právní rámec pro práva duševního vlastnictví a inovace v oblasti konektivity, jakož i pro přístup k údajům a bezpečnost těchto údajů;

6.  domnívá se, že strategie ochrany duševního vlastnictví se budou neustále měnit v reakci na vývoj umělé inteligence a že bude nutné přihlížet k otázkám jako přizpůsobování se tomuto měnícímu se prostředí pomocí prvků, jako je flexibilní autorské právo, patentová ochrana a ochrana obchodních značek a průmyslových vzorů, či dokonce pravidla pro obchodní tajemství, a zvažovat, která cesta inovátorům poskytne nejširší a nejspolehlivější ochranu duševního vlastnictví, zajistí právní jistotu a zároveň podpoří nové investice do soukromých podniků, univerzit, malých a středních podniků, klastrů využívajících spolupráci veřejného a soukromého sektoru na podporu výzkumu a vývoje;

7. vyzývá Komisi, aby ve veškerých právních předpisech zabývajících se umělou inteligencí zohledňovala sedm základních podmínek identifikovaných v pokynech odborné skupiny na vysoké úrovni, které sama přivítala ve svém sdělení ze dne 8. dubna 2019[13], a řádně je uplatňovala;

8. domnívá se, že technologie UI je třeba stále častěji uplatňovat při vývoji technologií dálkového nebo biometrického rozpoznávání, jako jsou trasovací aplikace v odvětví dopravy a cestovního ruchu, jakožto nový způsob boje proti onemocnění Covid-19 a případným budoucím krizím v oblasti veřejného zdraví, přičemž je třeba mít na paměti potřebu chránit základní práva, soukromí a osobní údaje;

Práva duševního vlastnictví a inovace v oblasti umělé inteligence

9. konstatuje, že stávající roztříštěný právní rámec pro práva duševního vlastnictví a právní nejistota mají dopad na vývoj technologií umělé inteligence a souvisejících technologií v dopravě; vyzývá proto Komisi, aby vyhodnotila vhodnost svého režimu duševního vlastnictví pro vývoj technologií umělé inteligence a po důkladné analýze a přezkoumání stávajících právních předpisů případně předložila legislativní návrhy s cílem zajistit důvěru, právní jistotu a transparentnost a zabránit další roztříštěnosti a podpořit investice do těchto technologií;

10. konstatuje, že ačkoli používání technologií umělé inteligence umožňuje zpracování velkého množství údajů týkajících se práv duševního vlastnictví, nemůže nahradit ověřování člověkem, pokud jde o udělování práv duševního vlastnictví a určování odpovědnosti v případě porušení těchto práv;

11. konstatuje, že co se týče používání dat umělou inteligencí, je třeba posoudit používání dat chráněných autorským právem, pokud jde o výjimky týkající se vytěžování textů a dat stanovené ve směrnici o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu, a s ohledem na všechna použití, na která se vztahují omezení a výjimky v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví;

12. vyzývá Komisi, aby s ohledem na zajištění ochrany inovací i transparentnosti nutné pro důvěryhodnou umělou inteligenci, jakož i veřejné dostupnosti algoritmů využívaných k veřejným účelům vyhodnotila, zda je možné a relevantní, aby společnosti včetně MSP získávaly patenty pro software nebo algoritmy; zdůrazňuje, že je mezi těmito společnostmi třeba zachovat rovné podmínky, jakož i význam zachování souladu s právními předpisy v oblasti hospodářské soutěže;

13. je si plně vědom toho, že má-li dosáhnout svého plného potenciálu, bude muset být pokrok v oblasti umělé inteligence spojen s veřejnými investicemi do infrastruktury, s odbornou přípravou v oblasti digitálních dovedností a se zásadními zlepšeními na poli konektivity a interoperability; zdůrazňuje proto význam bezpečných a udržitelných sítí 5G pro plné zavedení technologií umělé inteligence, ale ještě větší význam nezbytné práce týkající se úrovně infrastruktury a její bezpečnosti v celé Unii; bere na vědomí intenzivní patentovou činnost, která v souvislosti s umělou inteligencí probíhá v odvětví dopravy; vyjadřuje znepokojení nad tím, že pokud nebudou na evropské úrovni bezodkladně přijaty právní předpisy související s UI, může tato situace vést k obrovskému počtu soudních sporů a může mít také dopad na bezpečnost provozu, což toto odvětví jako celek poškodí;

14. upozorňuje na skutečnost, že při vývoji a šíření nových technologií umělé inteligence a souvisejících technologií a zajišťování interoperability hrají klíčovou úlohu patenty, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických norem (SEP); vyzývá Komisi, aby podporovala vznik meziodvětvových norem a formální normalizaci; v tomto ohledu připomíná sdělení Komise ze dne 29. listopadu 2017 o udělování licencí k patentům SEP a klíčové zásady, které toto sdělení stanovilo pro transparentnost v souvislosti s patenty SEP, konkrétně udělování licencí a vymáhání patentů za rovných, přiměřených a nediskriminačních podmínek (FRAND); upozorňuje zejména na patenty SEP, které mohou vést ke zlepšením pro uživatele dopravy v oblasti přístupnosti a bezpečnosti a zabezpečení silničního provozu;

Práva duševního vlastnictví a data

15. vítá ochotu Komise zajistit, aby byla data shromažďována a využívána v plném souladu s obecným nařízením o ochraně údajů a dalšími přísnými pravidly EU na ochranu údajů; zdůrazňuje, že je nutné i nadále chránit údaje evropských občanů, domnívá se však, že je třeba nalézt správnou rovnováhu mezi ochranou údajů a pravidly duševního vlastnictví, aby se inovátorům v oblasti umělé inteligence dostalo nezbytné flexibility;

16. vítá cíl Komise vytvořit společný evropský datový prostor, jenž má zahrnovat investice do norem, nástrojů a infrastruktury; podporuje zejména vytvoření společného evropského datového prostoru pro mobilitu, a to s ohledem na stávající evropský legislativní rámec pro ochranu údajů;

17. vyzývá Komisi, aby se náležitě a naléhavě zabývala otázkou a legislativními návrhy týkajícími se ochrany údajů a duševního vlastnictví se spravedlivou a přiměřenou flexibilitou a v souladu se zásadou technologické neutrality, a to i vytvořením iniciativ pro výměnu osvědčených postupů a investicemi do výzkumu v této oblasti;

18. vítá budoucí zřízení pružného právního rámce, umožňujícího správu společných evropských datových prostorů, jakož i ochotu Komise podporovat sdílení údajů mezi podniky a státní správou i mezi podniky vzájemně a omezit povinný přístup k údajům za podmínek FRAND na případy, kdy si to vyžádají přesně určené okolnosti; zdůrazňuje, že je důležité, aby měly všechny zúčastněné strany v oblasti mobility přístup k údajům generovaným vozidly s cílem podpořit rozvoj inovačních služeb založených na údajích.

19. vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost přístupu malých a středních podniků a klastrů k údajům, které by mohly vést k posílení jejich činnosti, jakož i k technologickým centrům a univerzitám za účelem podpory jejich výzkumných programů;

20. podporuje ochotu Komise vyzvat klíčové hráče z výrobního sektoru – výrobce v odvětví dopravy, inovátory v oblasti umělé inteligence a konektivity, poskytovatele služeb z odvětví cestovního ruchu a další aktéry z hodnotového řetězce automobilového průmyslu, aby se dohodli na podmínkách, za kterých by byli ochotni sdílet své údaje.

 

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	14.7.2020
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	41 2 6
Členové přítomní při konečném hlasování	Magdalena Adamowicz, Andris Ameriks, José Ramón Bauzá Díaz, Izaskun Bilbao Barandica, Marco Campomenosi, Ciarán Cuffe, Jakop G. Dalunde, Johan Danielsson, Andor Deli, Karima Delli, Anna Deparnay-Grunenberg, Ismail Ertug, Gheorghe Falcă, Giuseppe Ferrandino, Mario Furore, Søren Gade, Isabel García Muñoz, Jens Gieseke, Elsi Katainen, Kateřina Konečná, Elena Kountoura, Julie Lechanteux, Bogusław Liberadzki, Benoît Lutgen, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, Marian-Jean Marinescu, Tilly Metz, Giuseppe Milazzo, Cláudia Monteiro de Aguiar, Caroline Nagtegaal, Jan-Christoph Oetjen, Philippe Olivier, Rovana Plumb, Dominique Riquet, Dorien Rookmaker, Massimiliano Salini, Barbara Thaler, István Ujhelyi, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Lucia Vuolo, Roberts Zīle, Kosma Złotowski
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Leila Chaibi, Angel Dzhambazki, Markus Ferber, Carlo Fidanza, Maria Grapini, Roman Haider, Alessandra Moretti

 

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

41	+
ECR	Angel Dzhambazki, Carlo Fidanza, Roberts Zīle, Kosma Złotowski
NI	Mario Furore, Dorien Rookmaker
PPE	Magdalena Adamowicz, Andor Deli, Gheorghe Falcă, Markus Ferber, Jens Gieseke, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, Benoît Lutgen, Marian-Jean Marinescu, Giuseppe Milazzo, Cláudia Monteiro de Aguiar, Massimiliano Salini, Barbara Thaler, Elissavet Vozemberg-Vrionidi
RENEW	José Ramón Bauzá Díaz, Izaskun Bilbao Barandica, Søren Gade, Elsi Katainen, Caroline Nagtegaal, Jan-Christoph Oetjen, Dominique Riquet
S&D	Andris Ameriks, Johan Danielsson, Ismail Ertug, Giuseppe Ferrandino, Isabel García Muñoz, Maria Grapini, Bogusław Liberadzki, Alessandra Moretti, Rovana Plumb, István Ujhelyi
VERTS/ALE	Ciarán Cuffe, Jakop G. Dalunde, Karima Delli, Anna Deparnay-Grunenberg, Tilly Metz

 

2	-
GUE/NGL	Leila Chaibi, Kateřina Konečná

 

6	0
GUE/NGL	Elena Kountoura
ID	Marco Campomenosi, Roman Haider, Julie Lechanteux, Philippe Olivier, Lucia Vuolo

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

 

 

STANOVISKO VÝBORU PRO KULTURU A VZDĚLÁVÁNÍ (3.9.2020)

pro Výbor pro právní záležitosti

k právům duševního vlastnictví při vývoji technologií umělé inteligence

(2020/2015(INI))

Zpravodajka: Sabine Verheyen

 

 

NÁVRHY

Výbor pro kulturu a vzdělávání vyzývá Výbor pro právní záležitosti jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1. připomíná, že umělá inteligence a obecněji i s ní spojené technologie by měla být ve službách lidstva a jejich přínosy by měly být široce sdíleny, bez jakékoli diskriminace; zdůrazňuje, že umělá inteligence je neustále se rozšiřující množinou technologií, které se vyvíjejí vysokou rychlostí, a s tím, jak se postupně rozvíjí její schopnost převzít čím dál tím více úkolů, které obvykle vykonávají lidé, může v dlouhodobém horizontu v některých oblastech dokonce překonat intelektuální kapacitu člověka; poukazuje tudíž na to, že je třeba zavést odpovídající záruky, včetně systémů navrhování, které budou ve vhodných případech zahrnovat procesy řízení, kontroly, transparentnosti a ověřování rozhodnutí umělé inteligence typu „human-in-the-loop“ (tj. za aktivního zapojení člověka); uznává, že v kulturním a kreativním odvětví jsou nové technologie umělé inteligence tvůrci již ve velké míře využívány při produkci uměleckých děl;

2. zdůrazňuje, že Unie by měla hrát klíčovou úlohu při stanovování základních zásad, jimiž se má řídit rozvoj, zavádění, programování a používání umělé inteligence, aniž by omezovala pokrok v této oblasti nebo hospodářskou soutěž, a to zejména v rámci unijních předpisů a kodexů chování; připomíná, že směrnice (EU) 2019/790 poskytuje právní rámec pro používání děl chráněných autorským právem v procesech vytěžování textů a dat (TDM), které jsou klíčové pro všechny procesy spojené s umělou inteligencí; zdůrazňuje proto požadavek, aby byl přístup ke každému použitému dílu získán legálně, jakož i právo zaručené držitelům práv preventivně zakázat použití svých děl v procesech spojených s umělou inteligencí, pokud k tomu nedají svolení; zdůrazňuje dále, že třeba zavést etický rámec a strategii pro digitální data, které mohou v případě potřeby doplňovat i právní předpisy, v nichž by byla zakotvena základní práva a hodnoty Unie;

3. zdůrazňuje význam používání umělé inteligence ve školách a na univerzitách, neboť jim umožní přijmout nové a účinnější metody učení, které zvýší úspěšnost žáků a studentů; zdůrazňuje, že je důležité podporovat vyučování umělé inteligence, které žákům a studentům pomůže získat know-how potřebné pro budoucí zaměstnání; zdůrazňuje, že technologie umělé inteligence by měly být otevřeně dostupné pro účely vzdělávání a výzkumu;

4. zdůrazňuje, že otevřený a rovný přístup k umělé inteligenci v celé EU i v samotných členských státech je nanejvýš důležitý; zdůrazňuje, že podpora inovací a výzkumu v oblasti umělé inteligence ze strany Unie by měla být široce dostupná v celé EU; zdůrazňuje, že je třeba poskytnout zvláštní podporu vývojářům umělé inteligence, příjemcům ze znevýhodněných skupin a osobám se zdravotním postižením;

5. domnívá se, že by pokyny a poradenství pro vývojáře a uživatele umělé inteligence týkající se ochrany práv duševního vlastnictví měly být široce dostupné;

6. připomíná, že umělá inteligence nemusí vykonávat jen činnosti, které byly dříve vykonávány výhradně lidmi, ale že může díky učení se ze zkušeností a učení posilováním také získávat a dále rozvinout autonomní a kognitivní charakteristiky; dává důraz na pojem odpovědnosti v případě systémů umělé inteligence, které jsou schopny učení posilováním; zdůrazňuje, že patřičně nastavené systémy umělé inteligence mohou téměř autonomně tvořit a generovat kulturní a kreativní díla, a to jen s minimálním lidským vstupem; konstatuje dále, že systémy umělé inteligence se mohou vyvíjet nepředvídatelným způsobem a mohou vytvářet originální díla, aniž by to bylo známo dokonce i jejich původním programátorům, což je skutečnost, která by měla být rovněž zohledněna při zavádění rámce pro ochranu práv na využívání, která jsou s takovými díly spojena; připomíná však, že umělá inteligence by měla pomáhat, a nikoli nahrazovat kreativní lidskou mysl;

7. bere na vědomí, že systémy umělé inteligence jsou založeny na softwaru a vykazují inteligentní chování na základě analýzy svého prostředí; zdůrazňuje, že tato analýza je založena na statistických modelech, jejichž nevyhnutelnou součástí jsou chyby, někdy se smyčkami zpětné vazby, které replikují, prohlubují a prodlužují již existující zkreslení, chyby a předpoklady; poznamenává, že je třeba zajistit, aby byly zavedeny systémy a metody umožňující ověření algoritmů, jejich vysvětlení a vyřešení případných problémů;

8. domnívá se, že práva duševního vlastnictví na vývoj technologií umělé inteligence by měla být odlišena od práv duševního vlastnictví na obsah vytvořený umělou inteligencí; zdůrazňuje, že je nezbytné odstranit zbytečné právní překážky bránící rozvoji umělé inteligence, aby se uvolnil potenciál těchto technologií v kultuře a vzdělávání;

9. zdůrazňuje, že je třeba vyřešit otázky autorského práva spojené s kulturními a kreativními díly vytvořenými umělou inteligencí; zdůrazňuje, že základem systému práv duševního vlastnictví musí být tvorba lidí jakožto autorů a tvůrců děl; dále poznamenává, že otázka, do jaké míry lze dílo vytvořené umělou inteligencí vysledovat zpět k lidskému tvůrci, má zásadní význam; upozorňuje na skutečnost, že je třeba vyhodnotit, zda vůbec existuje nějaká „originální tvorba“, která si nevyžádala žádný lidský zásah; má za to, že je třeba provést důkladný výzkum, abychom pochopili, zda je automatické přiznávání autorských práv k dílům vytvořeným umělou inteligencí držiteli autorských práv k softwaru, algoritmu či programu umělé inteligence do budoucna tím nejlepším řešením, neboť je třeba, aby bylo autorství nového tvůrčího díla připsáno určitému člověku; vítá výzvu Komise, aby byla vypracována studie o autorském právu a nových technologiích;

10. vyjadřuje znepokojení nad potenciální mezerou mezi právy duševního vlastnictví a vývojem umělé inteligence, která by mohla vést k tomu, že se kulturní a kreativní odvětví a vzdělávání stanou zranitelnými vůči dílům chráněným autorským právem, jež byla vytvořena umělou inteligencí; je znepokojen možným porušováním práv duševního vlastnictví a zdůrazňuje, že je třeba monitorovat případná selhání trhu nebo škodu, k níž může dojít; vyzývá Komisi, aby podpořila horizontální a technologicky neutrální přístup založený na ověřených poznatcích ke společným, jednotným ustanovením autorského práva použitelným na díla vytvořená umělou inteligencí v Unii, což by posílilo jejich rozvoj a současně přilákalo investice soukromého sektoru do technologického a hospodářského rozvoje odvětví umělé inteligence a robotiky;

11. poukazuje na rozvoj schopnosti umělé inteligence šířit zavádějící informace a produkovat dezinformace; je znepokojen tím, že by to mohlo vést k rozsáhlému porušování právních předpisů v oblasti duševního vlastnictví; je dále hluboce znepokojen možností využít masovou manipulaci občanů k destabilizaci demokracií; vyzývá v tomto ohledu k přijetí opatření na zlepšování informační a mediální gramotnosti, která budou zohledňovat skutečnost, že nevyhnutelným aspektem tohoto problému je digitální transformace; žádá, aby byl upřednostněn vývoj softwaru určeného na ověřování fakt a informací;

12. připomíná, že data jsou ústředním prvkem vývoje a „vytrénování“ každého systému umělé inteligence; zdůrazňuje, že to zahrnuje strukturovaná data, jako jsou databáze, díla chráněná autorským právem a další díla, na něž se vztahuje ochrana duševního vlastnictví, která obvykle nemusí být považována za data; zdůrazňuje proto, že v souvislosti s fungováním technologií umělé inteligence je také důležité řešit otázku užívání, které je relevantní z hlediska duševního vlastnictví;

13. zdůrazňuje, že nejúčinnějším způsobem, jak omezit zaujatost v systémech umělé inteligence, je zajistit, aby měly k dispozici co největší objem dat ke svému rozvoji, a proto je třeba omezit všechny zbytečné překážky bránící vytěžování textů a dat a usnadnit přeshraniční využívání;

14. zdůrazňuje, že je-li umělá inteligence používána pouze jako nástroj, který autorovi pomáhá v tvůrčím procesu, stávající rámec autorského práva se i nadále uplatňuje na vytvořená díla, aniž je zohledňován zásah umělé inteligence;

15. doporučuje zavedení zvláštních bezpečnostních prvků a pravidel s cílem chránit práva na ochranu soukromí ve vztahu k technologiím umělé inteligence; zdůrazňuje, že audity technologií umělé inteligence z hlediska soukromí by měly být povinné;

16. dále připomíná, že unijní reforma v oblasti autorských práv zavedla výjimku pro vytěžování textů a dat, podle níž může vědecký výzkum volně využívat data, a že v rámci nové výjimky bude povoleno také vytěžování textů a dat pro jiné účely, pokud budou splněny další požadavky;

17. zdůrazňuje, že umělá inteligence může být také účinným nástrojem pro zjišťování a nahlášení toho, že se na internetu nachází obsah chráněný autorským právem; zdůrazňuje, že je třeba vyřešit problém právní odpovědnosti za porušování autorských práv a jiných práv duševního vlastnictví ze strany systémů umělé inteligence a také otázku vlastnictví dat; zdůrazňuje však, že je třeba jasně rozlišovat mezi porušením práv na základě vlastního rozhodnutí a kopírováním děl třetí strany softwarem umělé inteligence, které jeho operátor umožnil nebo mu nezabránil; konstatuje, že dohledatelnost by měla být nezbytnou podmínkou pro přisouzení odpovědnosti, jelikož funguje jako základ pro příslušné právní kroky a zároveň umožňuje zjištění a nápravu případných dysfunkcí;

18. zdůrazňuje, že je důležité, aby streamovací služby postupovaly při používání algoritmů transparentně a zodpovědně, aby byl lépe zaručen přístup ke kulturnímu a kreativnímu obsahu v rozmanitých podobách a jazycích, jakož i nestranný přístup k evropským dílům;

19. připomíná, že je etickou povinností Unie podporovat rozvoj po celém světě usnadňováním přeshraniční spolupráce ve věci umělé inteligence, a to i prostřednictvím omezení a výjimek pro přeshraniční výzkum a vytěžování textů a dat, a proto naléhavě vyzývá k urychlenému přijetí odpovídajících mezinárodních opatření v rámci Světové organizace duševního vlastnictví;

20. uznává, že díky technologickému pokroku některých členských států má EU základní povinnost podporovat sdílení přínosů umělé inteligence, a to za využití řady nástrojů, včetně investic do výzkumu ve všech členských státech.

 

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	1.9.2020
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	28 1 1
Členové přítomní při konečném hlasování	Isabella Adinolfi, Christine Anderson, Ilana Cicurel, Gilbert Collard, Gianantonio Da Re, Laurence Farreng, Tomasz Frankowski, Romeo Franz, Hannes Heide, Irena Joveva, Petra Kammerevert, Niyazi Kizilyürek, Predrag Fred Matić, Dace Melbārde, Victor Negrescu, Peter Pollák, Marcos Ros Sempere, Andrey Slabakov, Massimiliano Smeriglio, Michaela Šojdrová, Sabine Verheyen, Salima Yenbou, Milan Zver
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Isabel Benjumea Benjumea, Christian Ehler, Ibán García Del Blanco, Bernard Guetta, Marcel Kolaja, Elżbieta Kruk, Martina Michels

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

28	+
PPE	Isabel Benjumea Benjumea, Christian Ehler, Tomasz Frankowski, Peter Pollák, Michaela Šojdrová, Sabine Verheyen, Milan Zver
S&D	Ibán García del Blanco, Hannes Heide, Petra Kammerevert, Predrag Fred Matić, Victor Negrescu, Marcos Ros Sempere, Massimiliano Smeriglio
RENEW	Ilana Cicurel, Laurence Farreng, Bernard Guetta, Irena Joveva
ID	Gilbert Collard
VERTS/ALE	Romeo Franz, Marcel Kolaja, Salima Yenbou
ECR	Elżbieta Kruk, Dace Melbārde, Andrey Slabakov
GUE/NGL	Niyazi Kizilyürek, Martina Michels
NI	Isabella Adinolfi

 

1	-
ID	Christine Anderson

 

1	0
ID	Gianantonio Da Re

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

 

 

 

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí	1.10.2020
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	19 3 2
Členové přítomní při konečném hlasování	Manon Aubry, Gunnar Beck, Geoffroy Didier, Angel Dzhambazki, Ibán García Del Blanco, Jean-Paul Garraud, Esteban González Pons, Mislav Kolakušić, Gilles Lebreton, Karen Melchior, Jiří Pospíšil, Franco Roberti, Marcos Ros Sempere, Liesje Schreinemacher, Stéphane Séjourné, Raffaele Stancanelli, József Szájer, Marie Toussaint, Adrián Vázquez Lázara, Axel Voss, Tiemo Wölken, Javier Zarzalejos
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Patrick Breyer, Evelyne Gebhardt

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

19	+
EPP	Geoffroy Didier, Esteban González Pons, Jiří Pospíšil, József Szájer, Axel Voss, Javier Zarzalejos
S&D	Ibán García Del Blanco, Evelyne Gebhardt, Franco Roberti, Marcos Ros Sempere, Tiemo Wölken
RENEW	Liesje Schreinemacher, Stéphane Séjourné, Adrián Vázquez Lázara
ID	Jean-Paul Garraud, Gilles Lebreton
ECR	Angel Dzhambazki, Raffaele Stancanelli
NI	Mislav Kolakušić

 

3	-
VERTS/ALE	Patrick Breyer, Marie Toussaint
GUE/NGL	Manon Aubry

 

2	0
RENEW	Karen Melchior
ID	Gunnar Beck

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

• [1] Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
• [2] Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 92.
• [3] Úř. věst. L 77, 27.3.1996, s. 20.
• [4] Úř. věst. L 111, 5.5.2009, s. 16.
• [5] Úř. věst. L 157, 15.6.2016, s. 1.
• [6] Úř. věst. L 172, 26.6.2019, s. 56.
• [7] Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1.
• [8] Úř. věst. L 303, 28.11.2018, s. 59.
• [9] Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 57.
• [10] Úř. věst. C 252, 18.7.2018, s. 239.
• [11] „Budování důvěry v umělou inteligenci zaměřenou na člověka“ (COM(2019)0168).
• [12] https://www.nextrembrandt.com/
• [13]„Budování důvěry v umělou inteligenci zaměřenou na člověka (COM(2019)0168)“.