ZPRÁVA k investičnímu plánu pro udržitelnou Evropu – jak financovat Zelenou dohodu pro Evropu

22.10.2020 - (2020/2058(INI))

Rozpočtový výbor
Hospodářský a měnový výbor
Zpravodajové: Siegfried Mureşan, Paul Tang
(Postup společných schůzí výborů – článek 58 jednacího řádu)
Zpravodaj (*):
Petros Kokkalis, Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
(*) Přidružený výbor – článek 57 jednacího řádu

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

k investičnímu plánu pro udržitelnou Evropu – jak financovat Zelenou dohodu pro Evropu

(2020/2058(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. ledna 2020 nazvané „Investiční plán pro udržitelnou Evropu. Investiční plán Zelené dohody pro Evropu“ (COM(2020)0021),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640) a usnesení Parlamentu ze dne 15. ledna 2020 k této věci[1],

– s ohledem na návrh nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027, předložený Komisí dne 2. května 2018 (COM(2018)0322), a na pozměněný návrh ze dne 28. května 2020 (COM(2020)0443), spolu s pozměněným návrhem rozhodnutí o systému vlastních zdrojů Evropské unie ze dne 28. května 2020 (COM(2020)0445),

– s ohledem na předběžnou zprávu ze dne 14. listopadu 2018 o víceletém finančním rámci na období 2021–2027 – postoj Parlamentu ohledně uzavření dohody[2],

– s ohledem na své usnesení ze dne 10. října 2019 o víceletém finančním rámci na období 2021–2027 a vlastních zdrojích: čas naplnit očekávání občanů[3],

– s ohledem na své usnesení ze dne 15. května 2020 o novém víceletém finančním rámci, vlastních zdrojích a plánu obnovy[4],

– s ohledem na závěrečnou zprávu a doporučení skupiny na vysoké úrovni pro vlastní zdroje z prosince 2016,

– s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 16. září 2020 o návrhu rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Evropské unie[5],

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. května 2020 nazvané „Chvíle pro Evropu: náprava škod a příprava na příští generaci“ (COM(2020)0456) a doprovodné legislativní návrhy,

– s ohledem na směrnici (EU) 2018/410 ze dne 14. března 2018, kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem posílení nákladově efektivních způsobů snižování emisí a investic do nízkouhlíkových technologií a rozhodnutí (EU) 2015/1814 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně směrnice 2003/87/ES,

– s ohledem na své usnesení ze dne 18. prosince 2019 o spravedlivém zdanění v digitalizované a globalizované ekonomice – BEPS 2.0[6],

– s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům[7],

– s ohledem na závěrečnou zprávu odborné skupiny na vysoké úrovni pro udržitelné finance ze dne 31. ledna 2018,

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. března 2018 nazvané „Akční plán: financování udržitelného růstu“ (COM(2018)0097),

– s ohledem na své usnesení ze dne 29. května 2018 o udržitelných financích[8],

– s ohledem na své usnesení ze dne 23. července 2020 o závěrech mimořádného zasedání Evropské rady konaného ve dnech 17.–21. července 2020[9],

– s ohledem na nařízení (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb,

– s ohledem na čtvrtletní evropské hospodářské prognózy, které vydává Komise,

– s ohledem na Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu (UNFCCC) a Kjótský protokol k této úmluvě a na Pařížskou dohodu,

– s ohledem na zásady odpovědného investování, zásady odpovědného bankovnictví a zásady udržitelného pojištění podporované OSN,

– s ohledem na evropský pilíř sociálních práv, mezinárodní zákon o lidských právech, pokyny OECD pro nadnárodní společnosti, obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv, cíle udržitelného rozvoje OSN a deklaraci Mezinárodní organizace práce o základních právech a zásadách v práci a osm základních úmluv MOP,

– s ohledem na statutu Evropské centrální banky (ECB),

– s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“),

– s ohledem na společná jednání Rozpočtového výboru a Hospodářského a měnového výboru podle článku 58 jednacího řádu,

– s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

– s ohledem na stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a Výboru pro kulturu a vzdělávání,

– s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a Hospodářského a měnového výboru
(A9-0198/2020),

A. vzhledem k tomu, že zatím nebylo posouzeno, jaké investice budou nutné pro adaptaci na změnu klimatu, a že tyto investice nebyly začleněny do částek na opatření v oblasti klimatu ve víceletém finančním rámci;

B. vzhledem k tomu, že cesta ke klimatické neutralitě do roku 2050 posílí konkurenceschopnost hospodářství Unie a povede k přebytku udržitelných, vysoce kvalitních pracovních míst;

C. vzhledem k tomu, že zvláštní zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) z roku 2019 o globálním oteplení o 1,5 °C jasně uvádí, že dosud přijatá opatření nestačí k tomu, aby zabránily globálnímu oteplování vyššímu než 1,5 °C, ztrátě biologické rozmanitosti a narušení biogeochemických toků;

D. vzhledem k tomu, že právní předpisy EU v oblasti klimatu pevně stanoví závazek EU dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality a bude obsahovat i ambiciózní kroky, které bude nutné postupně činit, má-li být tohoto cíle dosaženo;

E. vzhledem k tomu, že Komise odhadla výši investic, které jsou na úrovni EU nutné pro dosažení současných cílů v oblasti klimatu do roku 2030, na 240 miliard EUR ročně[10], k čemuž je třeba připočíst 130 miliard EUR ročně na cíle v oblasti životního prostředí, 192 miliard EUR ročně na sociální infrastrukturu a 100 miliard EUR ročně na širší dopravní infrastrukturu Evropy; celkem je tedy potřeba nejméně 662 miliard investic ročně; vzhledem k tomu, že tato čísla vycházejí z cíle snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 40 %; vzhledem k tomu, že nyní, kdy Parlament schválil ambicióznější cíli, je investiční mezera ještě větší; vzhledem k tomu, že k získání prostředků na chybějící investice je nezbytné mobilizovat všechny dostupné finanční zdroje;

F. vzhledem k tomu, že čl. 2 odst. 1 Pařížské dohody požaduje, aby došlo k „sladění finančních toků s nízkoemisním rozvojem odolným vůči změně klimatu“;

G. vzhledem k tomu, že Zelená dohoda pro Evropu je novou strategií růstu, jejímž cílem je přeměnit EU ve spravedlivou a prosperující společnost s moderní konkurenceschopnou ekonomikou, která bude účinně využívat zdroje, bude mít od roku 2050 nulové čisté emise a její hospodářský růst nebude mít vazbu na využívání zdrojů, a přitom bude přispívat k dosažení strategické autonomie EU;

H. vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 poukázala na význam investic do sociálně a environmentálně udržitelného hospodářství, zejména investic podporujících špičkový výzkum a vývoj, konkurenceschopný průmysl, prohloubení a posílení jednotného trhu, silné malé a střední podniky, zdravotní péči, silný systém sociálního zabezpečení a sociální blahobyt;

I. vzhledem k tomu, že výdaje, které jsou zapotřebí na podporu evropských ekonomik, vyvolávají otázku, jak budou spláceny vzniklé dluhy; vzhledem k tomu, že je důležité zamezit tomu, aby se podobně jako v předchozích krizích zvyšovaly nerovnosti;

J. vzhledem k tomu, že vytvoření udržitelného hospodářského systému je zásadní pro rozvoj dlouhodobé strategické autonomie Evropské unie a pro zvýšení její odolnosti;

K. vzhledem k tomu, že vliv na emise skleníkových plynů má i obchodní politika;

L. vzhledem k tomu, že 27 % celkových emisí skleníkových plynů EU představují emise z dopravy, které jsou jedinými emisemi, jež dosud rostou; vzhledem k tomu, že k dosažení unijních cílů v oblasti snižování emisí, tedy klimatické neutrality do roku 2050, musí doprava přispívat technologicky neutrálním způsobem, přičemž však je nutné zajistit, aby doprava zůstala dostupná a konkurenceschopná; vzhledem k tomu, že snižování emisí v odvětví dopravy lze urychlit, pokud jde o infrastrukturu i vozový park, a to prostřednictvím rozvoje a posilování součinnosti s ostatními odvětvími, jako jsou digitální technologie nebo energetika;

M. vzhledem k tomu, že daňové výjimky pro odvětví letecké a námořní dopravy mohou rovněž narušit hospodářskou soutěž mezi průmyslovými odvětvími a mohou podporovat neúčinné a znečišťující způsoby dopravy;

N. vzhledem k tomu, že článek 2 statutu ECB stanoví, že pokud je cíl cenové stability dosažen a není zpochybněn, musí být měnová politika ECB prováděna se záměrem přispět k dosahování cílů Unie vymezených v článku 3 Smlouvy o Evropské unii, který uvádí mimo jiné ochranu kvality životního prostředí;

O. vzhledem k tomu, že ECB bude při svém strategickém přezkumu měnové politiky posuzovat, zda a jak může v rámci svého mandátu brát ohled na otázky udržitelnosti, a to zvláště na rizika spojená s environmentální udržitelností;

P. vzhledem k tomu, že obecná úniková doložka může být uplatněna s cílem umožnit členským státům, aby prováděly fiskální politiku, která napomůže provádění opatření nutných k adekvátnímu zvládnutí krize, aniž by byla porušena pravidla Paktu stability a růstu; vzhledem k tomu, že obecná úniková doložka stanoví, že její uplatnění nesmí ohrozit fiskální udržitelnosti;

1. vítá investiční plán pro udržitelnou Evropu (SEIP), který má zásadní význam pro úspěch Zelené dohody a pro přechod na udržitelnější, konkurenceschopnější, oběhovější a odolnější ekonomiku v souladu se závazky Unie v oblasti životního prostředí, včetně závazků plynoucí z Pařížské dohody a právních předpisů EU v oblasti klimatu; zdůrazňuje, že tento plán by měl být ústředním prvkem koordinované a inkluzivní reakce Unie na nutnost vybudovat po pandemii COVID-19 odolnější ekonomiku a společnost a měl by podporovat územní, sociální a hospodářskou soudržnost; poukazuje na to, že udržitelnost musí být v souladu s faktory finanční stability;

2. vítá evropský plán na podporu oživení, který předložila Komise a jehož jádrem je Zelená dohoda pro Evropu a strategie digitalizace; souhlasí s jeho základním principem, kterým je to, že veřejné investice musí dodržovat zásadu „významně nepoškozovat“, a zdůrazňuje, že tento princip se vztahuje jak na sociální, tak i environmentální cíle; poukazuje na to, že vnitrostátní plány na podporu oživení a odolnosti by měly přispět k tomu, aby EU dosáhla do roku 2050 klimatické neutrality, jak stanovují právní předpisy EU v oblasti klimatu, včetně průběžných cílů pro rok 2040, čímž bude zajištěno, že členské státy uskuteční přechod na oběhovou a klimaticky neutrální ekonomiku na základě vědeckých poznatků a pevných lhůt pro dosažení klimatických cílů;

3. domnívá se, že spravedlivý přechod na klimatickou neutralitu je pro EU velmi důležitým úkolem; vyzývá k tomu, aby byla prováděna vhodná opatření a politiky, které zajistí úspěch této transformace, přičemž by do nich měl být zapojen veřejný i soukromý sektor, regiony, města a členské státy; požaduje, aby se prioritně investovalo do udržené transformace, digitální agendy a evropské suverenity ve strategických sektorech prostřednictvím ucelené průmyslové strategie; je přesvědčen, že k dosažení klimatické neutrality přispěje i digitalizace veřejného a soukromého sektoru;

4. zdůrazňuje, že to, zda Unie dosáhne do roku klimatické neutrality a vytvoří oběhové hospodářství, bude kromě jiných faktorů záviset na tom, jestli bude k dispozici adekvátní financování a jestli se podaří koherentním způsobem začlenit do veřejných a soukromých financí koncepci udržitelnosti; zdůrazňuje, že chceme-li dosáhnout uvedených cílů a přispět k transformaci, nebude postačovat jen financování z veřejných zdrojů; zdůrazňuje, že bude zapotřebí mnohem více udržitelných investic z veřejných i soukromých zdrojů; vyzývá proto Komisi, aby při práci na investičním plánu pro udržitelnou Evropu dbala na to, aby existovaly pobídky pro veřejné a soukromé investice; zdůrazňuje, že i když bude financování velmi ambiciózní, prostředky nebudou neomezené; považuje za velmi důležité, aby investiční plán pro udržitelnou Evropu poskytoval a umožňoval dodatečné investice se skutečnou přidanou hodnotou a nevytlačoval tržní financování; vyzývá Komisi, aby vytvořila pevný rámec pro podávání zpráv a monitorování s cílem zajistit, aby výdaje měly skutečný dopad; trvá na tom, že zásadní význam pro uskutečnění Zelené dohody bude mít vazba mezi výdaji a příjmy, zejména díky vytvoření nových vlastních zdrojů;

5. konstatuje, že přechod na zelenou ekonomiku bude mít dopad na všechna odvětví unijní ekonomiky, a trvá na tom, že kroky učiněné na cestě ke klimatické neutralitě by měly posílit konkurenceschopnost evropského hospodářství a vytvořit v Unii čistý přebytek udržitelných a vysoce kvalitních pracovních míst; zdůrazňuje, že ekologická transformace by měla být inkluzivní a měla by být v souladu se zásadami hospodářské, sociální a environmentální udržitelnosti; domnívá se, že investiční plán pro udržitelnou Evropu by neměl nikoho opomíjet a měl by tam, kde je to nutné, usilovat o snižování rozdílů mezi členskými státy a regiony v plnění cílů klimatické neutrality; připomíná, že při přechodu na udržitelnou energetiku má obrovský význam zachování a vytváření pracovních míst stejně jako další vzdělávání a rekvalifikace;

6. zdůrazňuje také, že pokud má být Zelená dohoda pro Evropu úspěšná, musí evropské podniky nabízející udržitelné výrobky a služby vidět její výhody;

7. vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily adekvátní financování investičního plánu pro udržitelnou Evropu, díky němuž by se budoucí programy, jako je například strategie „renovační vlna“, dostatečně projevily v každé z budov na území Unie, byly přijatelné pro všechny občany EU a těšily se jejich podpoře;

8. táže se, zda investiční plán pro udržitelnou Evropu ve své stávající podobě umožní mobilizovat do roku 2030 jeden bilion EUR, vezmeme-li v úvahu negativní hospodářský výhled v důsledku koronavirové krize; žádá Komisi, aby zajistila plnou transparentnost finančních záležitostí, jako je optimistický pákový efekt, potenciální dvojí započítání určitých investic nebo nejasnosti ohledně extrapolace některých částek; není si jist ani tím, jak by měl nový VFR v podobě revidovaných návrhů Komise z 27. a 28. května 2020 umožnit splnění cílů tohoto plánu; je znepokojen tím, že v důsledku předsunutého financování unijních programů se může na konci příštího VFR zvětšit problém nedostatku ekologických investic; vyzývá Komisi a členské státy, aby předložily plány, v nichž vysvětlí, jak překlenou značnou investiční mezeru prostřednictvím soukromých i veřejných investic, včetně posouzení nového hospodářského výhledu vyplývajícího ze současné krize a očekávaného zvýšení cílů v oblasti klimatu, energetiky a životního prostředí do roku 2030; zdůrazňuje, že investiční plán pro udržitelnou Evropu je dlouhodobým cílem EU, takže nesmí dojít k tomu, že by byl v budoucnosti oslaben nižšími víceletými finančními rámci, v nichž by byla velká část prostředků vyčleněna na splácení půjček;

9. konstatuje, že Komise ve svém sdělení o investičním plánu pro udržitelnou Evropu ze dne 14. ledna 2020 odhaduje, že k dosažení současných klimatických cílů do roku 2030 budou zapotřebí investice nejméně ve výši 663 miliard EUR ročně; vyzývá Komisi, aby zajistila, že se tato nová čísla promítnou do revidované struktury investičního plánu pro udržitelnou Evropu;

10. přeje si zajistit, aby prostředky z investičního plánu pro udržitelnou Evropu na úrovni Unie, členských států a regionů byly vynakládány na politiky a programy, které mohou nejlépe přispět k boji proti změně klimatu, a na další ekologické cíle, jako je transformace unijních podniků, zejména malých a středních, v konkurenceschopnější Unii či vytváření pracovních příležitostí, a zároveň reagovat na různé národní, regionální a místní potřeby; očekává, že Komise před zahájením příštího VFR zveřejní rámec pro sledování výdajů na klima, biologickou rozmanitost a dalších udržitelných výdajů, případně s využitím kritérií stanovených v nařízení o taxonomii; požaduje, aby tento rámec zahrnoval mimo jiné metodiku pro monitorování spolu s odpovídajícími opravnými opatřeními a s mechanismem pro ověřování a sledování udržitelnosti, díky němuž bude možné určit škodlivé vlivy v souladu se zásadou „významně nepoškozovat“ a se závazky přijatými v rámci Pařížské dohody;

11. poukazuje na to, že úspěch investičního plánu pro udržitelnou Evropu závisí na tom, zda bude k dispozici adekvátní objem veřejného a soukromého financování a zda budou unijní politiky vzájemně koherentní; zdůrazňuje proto, že potřebujeme harmonizované ukazatele udržitelnosti a metodiku pro měření dopadu; trvá na tom, že ve světle investičního plánu pro udržitelnou Evropu by mělo být provedeno posouzení dopadu jiných legislativních textů, ať už jsou předmětem legislativního procesu nebo již byly přijaty, s cílem určit, zda jsou platné předpisy EU v souladu s unijními cíli v oblasti životního prostředí;

12. zdůrazňuje, že jedním z cílů investičního plánu pro udržitelnou Evropu by měl být přechod od neudržitelných hospodářských činností k činnostem udržitelným;

13. je přesvědčen, že veřejné i soukromé finance by měly brát ohled na nařízení o taxonomii a řídit se zásadou „významně nepoškozovat“, aby unijní politiky a financování, včetně unijního rozpočtu, programů financovaných prostřednictvím nástroje Next Generation EU, evropského semestru a EIB, nepřispívaly k projektům a činnostem, které by významným způsobem bránily plnění sociálních nebo environmentálních cílů, snižovaly hospodářskou konkurenceschopnost či způsobovaly zánik pracovních míst; zdůrazňuje, že veřejné rozpočty a veřejné banky nebudou schopny překlenout investiční mezery samy; připomíná, že deset největších evropských bank stále investuje více než 100 miliard EUR ročně do fosilních paliv; připomíná, že podle nařízení o taxonomii musí Komise do konce roku 2020 přijmout akt v přenesené pravomoci, který bude obsahovat technická screeningová kritéria pro činnosti, které významným způsobem přispívají ke zmírnění změny klimatu nebo k adaptaci na ni;

14. požaduje, aby byla zásada „významně nepoškozovat“ našla uplatnění v příslušných nařízeních o financování, zejména ve formě ověřování udržitelnost z hlediska klimatu, životního prostředí a sociálních věcí; připomíná, že přísná investiční pravidla by neměla zaváděna bez předchozí konzultace s místními a regionálními orgány veřejné správy, průmyslem a malými a středními podniky;

15. vyzývá k postupnému ukončení veřejných a soukromých investic do vysoce znečišťujících či jinak škodlivých hospodářských činností, pro něž existují ekonomicky schůdné alternativy, přičemž je třeba plně respektovat právo členských států rozhodovat o svém energetickém mixu, a to s cílem vytvořit systém obnovitelné energie a energetickou soustavu, jež budou v souladu s Pařížskou dohodou; zdůrazňuje, že jsou naléhavě nutné masivní investice do rozvoje technologií a zvyšování energetické účinnosti s cílem rychle najít tyto alternativy; trvá na tom, že činnosti financované z investičního plánu pro udržitelnou Evropu nesmí přispívat ke zvyšování sociálních nerovností a k prohlubování ekonomických a sociálních rozdílů mezi východními a západními členskými státy; v této souvislosti připomíná, že v letech 2014 až 2016 dotovalo jedenáct států a Evropská unie fosilní paliva částkou 112 miliard EUR ročně; vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly strategie postupného ukončení všech dotací poškozujících životní prostředí s cílem zvýšit jednotnost a důvěryhodnost EU, pokud jde o ochranu biologické rozmanitosti a přírodních ekosystémů, a podpořit přechod na čisté energetické systémy a klimaticky neutrální oběhovou ekonomiku;

16. soudí, že při přechodu na klimatickou neutralitu je třeba zaručit rovné podmínky pro unijní podniky a zachovat jejich konkurenceschopnost, zejména pokud by čelily nekalé konkurenci podniků ze třetích zemí; je přesvědčen, že v zájmu dosažení svých cílů by investiční plán pro udržitelnou Evropu měl rovněž přispívat k udržitelné evropské produkci a snižovat globální emise prostřednictvím obchodní politiky; požaduje, aby obchodní dohody negarantovaly ochranu investorů na úkor environmentálních, sociálních a zdravotních norem; poukazuje na to, že je důležité, aby obchodní dohody, které EU uzavírá se třetími zeměmi, obsahovaly vymahatelné normy v oblasti klimatu a životního prostředí, mimo jiné v zájmu zajištění rovných podmínek pro evropské podniky; požaduje, aby se přeshraničních projektů, které přispívají k cílům Pařížské dohody, mohly účastnit i třetí země;

17. zdůrazňuje, že Erasmus+, Evropský sbor solidarity a Kreativní Evropa – hlavní programy EU v oblasti vzdělávání, dobrovolnické činnosti a kultury – jsou zásadními nástroji, pokud jde o globální reakci na změnu klimatu, a hrají klíčovou úlohu při rozvíjení dovedností potřebných k ekologické transformaci, zvyšování povědomí o otázkách životního prostředí a změny klimatu, zejména mezi mladými lidmi, kteří vykonávají dobrovolnickou činnost na ochranu životního prostředí, a rozvoji tvůrčích, inkluzivních a přístupných řešení umožňujících čelit environmentálním výzvám; zdůrazňuje, že tyto programy přispívají k dosažení unijních cílů udržitelného rozvoje; v této souvislosti zdůrazňuje význam stáží v zemědělství, které jsou podporovány z programu Erasmus+;

Rozpočet EU: cílení, aktivace a podpora finančních zdrojů

18. zdůrazňuje, že při provádění investičního plánu pro udržitelnou Evropu má ústřední úlohu unijní rozpočet; připomíná svůj dlouhodobý postoj, že nové iniciativy by měly být vždy předmětem hodnocení a ověřování udržitelnosti, měly by být financovány z dodatečných prostředků a neměly by negativně ovlivňovat jiné politiky; poukazuje na význam tradičních politik EU, jako je soudržnost a zemědělství, spolu s dalšími důležitými oblastmi, jako je výzkum, inovace nebo zmírňování změny a klimatu a adaptace na ni; vyzývá Komisi a členské státy, aby dostály svým politickým závazkům a daly Unii víceletý finanční rámec, který bude orientován na budoucnost a bude schopen splnit očekávání občanů;

19. poukazuje na význam udržitelných soukromých investic a jejich úlohu při dosahování cílů investičního plánu pro udržitelnou Evropu a vyjadřuje přesvědčení, že je třeba usnadňovat soukromé financování; dále zdůrazňuje, že by měla být rovněž posílena technická podpora v podobě inkubátorů na místní a celostátní úrovni a „projektových jeslí“ spojujících investory a realizátory projektů;

20. vítá, že Evropská rada vyjádřila souhlas s nástrojem Evropské unie na podporu oživení jako nouzovým nástrojem na podporu investic a reforem; lituje však toho, že tento návrh výrazně snižuje částky, o něž mělo být navýšeno několik unijních programů, a u některých programů toto navýšení zcela ruší; je přesvědčen, že navržené škrty u programů, které mají podpořit transformaci regionů závislých na uhelném průmyslu, odporují Zelené dohodě pro Evropu a v konečném důsledku budou mít vliv i na financování investičního plánu pro udržitelnou Evropu;

21. zdůrazňuje, že má-li EU splnit své povinnosti vyplývající z Pařížské dohody, musí svůj příspěvek k cílům v oblasti klimatu podpořit tím, že stanoví dostatečně ambiciózní podíl výdajů souvisejících s klimatem a biologickou rozmanitostí v unijním rozpočtu; usiluje tudíž o to, aby byl co nejdříve stanoven právně závazný cíl vynakládat 30 % prostředků na klimatický mainstreaming a 10 % na biologickou rozmanitost; zdůrazňuje, že tento klimatický výdajový cíl by se měl vztahovat na VFR jako celek; poukazuje na to, že klimatický cíl ve výši 37 % by se měl rovněž vztahovat na výdaje programu Next Generation; žádá Komisi, aby vytvořila ucelený a transparentní rámec pro sledování a monitorování výdajů souvisejících s klimatem v rozpočtu EU; poukazuje na to, že pokud má unijní rozpočet v budoucnosti dosáhnout větší míry klimatického financování, budou hrát zásadní úlohu nové vlastní zdroje;

22. vítá návrh na navýšení prostředků Fondu pro spravedlivou transformaci s dodatečnými prostředky z programu Next Generation EU, avšak lituje, že Rada navrhuje tyto částky snížit, a zdůrazňuje, že pokud mají pracovníci, kteří budou transformace přímo či nepřímo postiženi, obdržet adekvátní podporu, bude zapotřebí další podpora; opakuje, že zdroje z Fondu pro spravedlivou transformaci mohou doplňovat ty zdroje, které jsou k dispozici z politiky soudržnosti, a poukazuje na to, že nový návrh by neměl být na úkor politiky soudržnosti prostřednictvím povinných transferů z přídělů pro členské státy a neměl by způsobovat deformace hospodářské soutěže;

23. je přesvědčen, že princip spravedlivé transformace by se měl prostřednictvím Zelené dohody promítnout do všech politik a že Fond pro spravedlivou transformaci by se měl zaměřovat na regiony, které jsou nejvíce závislé na fosilních palivech; zdůrazňuje, že financované projekty musí být z environmentálního, sociálního a ekonomického hlediska udržitelné a dlouhodobě životaschopné; požaduje proto komplexní unijní strategii rozvoje a modernizace regionů, které z Fondu pro spravedlivou transformaci získávají podporu;

24. zdůrazňuje, že do vypracovávání plánů spravedlivé transformace by se měly zapojit všechny relevantní zúčastněné strany; je přesvědčen, že plány spravedlivé transformace by měly přihlížet k tomu, že jednotlivé členské státy a regiony mají různé startovní pozice, pokud jde o přechod na neutralitu; podotýká, že kritéria způsobilosti pro financování by měla být jasnější; je přesvědčen, že programy financované z Fondu pro spravedlivou transformaci by měly být rovněž posuzovány pomocí metod pro sledování klimatu, účetnictví přírodního kapitálu a životní cyklus;

25. vítá dva dodatečné pilíře mechanismu spravedlivé transformace, zejména speciální systém v rámci programu InvestEU a úvěrový systém pro veřejný sektor, které společně s Fondem pro spravedlivou transformaci vytvoří nové ekonomické příležitosti a přispějí ke zmírnění sociálních a ekonomických důsledků, s nimiž je spojen přechod na klimatickou neutralitu a realizace oběhového hospodářství v EU v regionech a městech s největší mírou zranitelnosti a uhlíkové náročnosti, a rovněž pomůže řešit problémy spojené s dostupností energie, na něž v tomto transformačním procesu narážejí občané; domnívá se, že má-li být tyto pilíře úspěšné, je nezbytné zaručit členským státům, regionům a městům dostatečnou technickou pomoc;

26. zdůrazňuje, že transformace nebude moci proběhnout sociálně spravedlivým způsobem, pokud k ní výrazně nepřispějí městské aglomerace; domnívá se proto, že je třeba zajistit, aby prostředky z druhého a třetího pilíře mechanismu pro spravedlivou transformaci mohla snadno čerpat i velká města, a mohl tak vzniknout rozsáhlý finanční mechanismus na podporu činnosti městských aglomerací v oblasti klimatu a sociálních věcí; poukazuje na to, že by mělo být možné přímo čerpat i finanční prostředky na programy v oblasti bydlení, projekty renovace a izolace budov, projekty veřejné dopravy, rozvoj městské zeleně, zavedení nástrojů oběhového hospodářství či projekty udržitelného hospodaření s vodou;

27. vítá úlohu, kterou při provádění a fungování investičního plánu pro udržitelnou Evropu hraje program InvestEU, a soudí, že tento program by měl hrát klíčovou úlohu v zeleném, spravedlivém a odolném oživení; lituje, že navržené financování programu InvestEU, ať už pochází z VFR či Next Generation EU, bylo oproti poslednímu návrhu Komise výrazně sníženo; vítá návrh na vytvoření facility pro strategické investice v rámci programu InvestEU, zvláště přidání páté oblasti (oblasti strategických evropských investic), za účelem podpory udržitelných investic do klíčových technologií a hodnotových řetězců; zdůrazňuje, že projekty financované z programu InvestEU by měly být v souladu se závazky EU v oblasti klimatu a životního prostředí do roku 2030;

28. poukazuje na to, že revidovaný návrh Komise již vychází z předběžné dohody o InvestEU, kterou Parlament a Rada uzavřely v květnu 2019; připomíná, že tato dohoda nejen přisuzuje privilegované postavení skupině EIB, ale přiznává také významnou úlohu ostatním implementačním partnerům, jako jsou národní podpůrné banky nebo jiné mezinárodní finanční instituce; dále připomíná, že InvestEU je nástrojem na straně poptávky, a proto by nemělo dojít k přílišné odvětvové nebo zeměpisné koncentraci; zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit dostupnost odpovídající technická pomoc přímo v daném místě, aby projekty byly financovány tam, kde jsou nejvíce zapotřebí, a způsobem zaručujícím skutečnou adicionalitu; v této souvislosti poukazuje na velmi důležitý příspěvek poradenského centra, které potřebuje adekvátní finanční zajištění;

29. znovu opakuje, že jako globální lídr v boji proti změně klimatu se Unie musí snažit přimět ostatní mezinárodní partnery, aby se řídili podobným přístupem; je přesvědčen, že zdroje poskytované z rozpočtu EU třetím zemím by neměly být používány způsobem, který by odporoval cílům Zelené dohody, a měly by naopak přispívat k jejich dosažení, přičemž je nutné brát ohled na různou úroveň rozvoje jednotlivých zemí a na jejich rozdílné investiční potřeby; domnívá se, že pandemie ukázala, že opatření na ochranu životního prostředí a biologické rozmanitosti mimo Unii jsou nerozdílně spjata s problematikou zdraví v rámci Unie; vezmeme-li v potaz dopady pandemie, budou takováto opatření nákladově efektivní;

30. konstatuje, že k udržitelnému přechodu na čisté emise skleníkových plynů do roku 2020 by měl výrazně přispívat inovační fond i modernizační fond, a vítá zejména skutečnost, že modernizační fond je určen k tomu, aby podporoval investice do zlepšování energetické účinnosti v deseti nízkopříjmových členských státech, a je tedy důležitým nástrojem k zajištění spravedlivé transformace; poukazuje nicméně na to, že fond je třeba podrobit přísnější kontrole, protože podporu z modernizačního fondu by neměly dostávat investice do činností, které významným způsobem brání dosažení sociálních a environmentálních cílů;

31. považuje za nezbytné zabránit tomu, aby se činnosti financované z rozpočtu Unie vzájemně překrývaly, a domnívá se, že fungování těchto fondů mimo rozpočet Unie by mohlo být na úkor rozpočtového dohledu; vyzývá Komisi, aby rozpočtový orgán průběžně informovala o provádění fondů;

32. vítá, že Komise hodlá v rámci revize systému obchodování s emisemi (ETS) provést také přezkum modernizačního fondu i inovačního fondu; opakuje svůj dlouhodobý požadavek, aby byla významná část příjmů systému obchodování s emisemi klasifikována jako vlastní zdroje;

33. zdůrazňuje, že při plnění cílů investičního plánu pro udržitelnou Evropu bude klíčovou úlohu hrát společná zemědělská politika (SZP) a společná rybářská politika (SRP); konstatuje, že i v rámci procesu, jímž zemědělské a rybářské odvětví EU usiluje o udržitelnější řízení příročních zdrojů a zachování biologické rozmanitosti, by měla SZP nadále plnit své cíle, kterými je podpora dodávek kvalitních potravin, zajištění dostatku potravin pro Evropany, přispívání k stabilním a přijatelným příjmů pro zemědělce a rybáře a pomoc při udržitelném rozvoji venkovských oblastí; poukazuje na to, že jak zdůrazňuje zpráva Evropského účetního dvora ze dne 7. listopadu 2018, je třeba zajistit, aby SZP přispívala k unijním cílům v oblasti klimatu a udržitelnosti,

34. poukazuje na to, že je důležité usnadnit přístup k veřejným a soukromým finančním prostředkům na podporu rozsáhlejších ekologických investic, vypracování nástrojů na zajištění digitalizace a přístupu k nim a dále na podporu modernizace a inovací, které by zemědělskému sektoru a venkovským oblastem umožnily vypořádat se s výzvami a využít možnosti realizace cílů a záměrů Zelené dohody pro Evropu;

35. zdůrazňuje, že při podpoře přechodu na klimatickou neutralitu bude hrát klíčovou úlohu politika soudržnosti jako hlavní investiční politika EU; upozorňuje však na to, že po pandemii COVID-19 bude politika soudržnosti jedním z rozhodujících nástrojů udržitelného hospodářského oživení, avšak neměla by se odklonit od svého hlavního poslání podle Smluv, kterým je přispívat k sociální, hospodářské a územní soudržnosti; trvá na tom, že tato politika soudržnosti by měla být posílena, aby mohla plnit své hlavní cíle a přispět k úspěchu Zelené dohody pro Evropu;

36. podporuje inovativní přístup Komise, který se zrcadlí v jejím prohlášení, že rozpočet EU bude přispívat k dosahování cílů v oblasti klimatu a životního prostředí také prostřednictvím své příjmové strany; připomíná, že k zavádění nových vlastních zdrojů, které budou vytvářet přidanou hodnotu a podstatným způsobem podpoří Zelenou dohodu pro Evropu, zaujímá Parlament kladné stanovisko;

37. znovu potvrzuje svůj předchozí postoj, pokud jde o potenciální kandidáty na nové vlastní příjmy, uvedené v předběžné zprávě o VFR, přičemž tyto nové vlastní příjmy by měly odpovídat nejdůležitějším cílům EU včetně boje proti změně klimatu a ochrany životního prostředí; žádá proto, aby byly – bez vzniku dodatečné zátěže pro občany – zavedeny nové vlastní zdroje, které by například zahrnovaly zdroje, pro něž Komise předložila v roce 2018 výpočty, a to na základě těchto prvků:

i) výnosy z aukcí ETS, které by přinesly 3–10 miliard EUR ročně,

ii) příspěvek z nerecyklovaného odpadu z plastových obalů, který by přinesl 3–10 miliard EUR ročně,

iii) budoucí vyrovnávací uhlíkový mechanismus na hranicích, který by přinesl 5–14 miliard EUR ročně,

iv) společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob, který by přinesl více než 12 miliard EUR ročně,

v) zdanění velkých digitálních společností, které by přineslo 750 milionů až 1,3 miliard EUR ročně,

vi) daň z finančních transakcí, která by na základě původního návrhu Komise z roku 2012 a s přihlédnutím k brexitu a hospodářskému růstu mohla přinést až 57 miliard EUR ročně, v závislosti na působnosti této daně;

v této souvislosti opakuje svou výzvu členským státům, aby se zapojily do rámce posílené spolupráce ve věci daně z finančních transakcí; vyzývá Komisi, aby co nejdříve poskytla podrobné údaje o vlastních zdrojích, které představila ve svém sdělení ze dne 27. května 2020 o plánu na podporu oživení, včetně poplatku z provozu velkých podniků a případného rozšíření ETS na odvětví námořní a letecké dopravy;

38. trvá na tom, že soubor nových vlastních zdrojů by měl být začleněn do rozpočtu už od roku 2021 a současně by měl být stanoven právně závazný harmonogram pro předložení návrhu na nové vlastní zdroje a jejich zavedení v průběhu příštího VFR; požaduje, aby výnosy z nových vlastních zdrojů postačovaly alespoň k financování splátek půjček v rámci nástroje na podporu oživení; očekává, že veškeré další příjmy by měly být začleněny do unijního rozpočtu a použity mimo jiné k financování Zelené dohody, aniž by byla porušena zásada univerzality;

39. zdůrazňuje, že pro vytvoření spolehlivého souboru nových, skutečně vlastních zdrojů budou nezbytné oba typy příjmů, jak příjmy z životního prostředí, tak příjmy z jiných zdrojů než z životního prostředí, neboť příjmy ze životního prostředí se pravděpodobně budou časem snižovat, jak bude EU postupovat směrem ke klimatické neutralitě;

Finanční instituce a provádění Zelené dohody

40. vítá rozhodnutí EIB změnit svou úvěrovou politiku, provádět klimatickou strategii a věnovat od roku 2025 polovinu svých operací na opatření v oblasti klimatu a environmentální udržitelnosti s cílem splnit závazky, které EU přijala v rámci Pařížské dohody; vyzývá EIB, aby přezkoumala také svou úvěrovou politiku v oblasti dopravy a zavázala se k udržitelnému přechodu na klimatickou neutralitu a oběhové hospodářství a brala přitom v úvahu různé energetické mixy členských států a věnovala zvláštní pozornost odvětvím a regionům, které jsou touto transformací nejvíce zasaženy; požaduje, aby byly v průmyslových odvětvích s velkou uhlíkovou náročností, v nichž EIB působí, zavedeny nové politiky, které se budou soustředit na prosazování oběhového hospodářství a jejichž cílem bude uvést všechny půjčky v těchto odvětvích do souladu s cílem dosáhnout nejpozději do roku 2050 klimatické neutrality; oceňuje závazek EIB ukončit financování projektů energie z fosilních paliv do roku 2021; požaduje přijetí a zveřejnění ověřitelných transformačních plánů vedoucích k dosažení klimatických cílů;1

41. zdůrazňuje, že reakce EIB na pandemii COVID-19 by měla být v souladu s cíli investičního plánu pro udržitelnou Evropu; konstatuje však, že ne všechny financované projekty přispívají k dosažení klimatických cílů Unie, což by však podle jeho názoru jejich financování nemělo bránit; zastává názor, že portfolio EIB musí být sladěno s unijními cíli v oblasti udržitelnosti a se zásadou „významně nepoškozovat“; vyzývá EIB, aby vypracovala konkrétní plán dosažení dílčího cíle 50 % do roku 2025 a aby každoročně zveřejňovala podíl aktiv, která financují činnosti, jež jsou podle unijní taxonomie klasifikovány jako environmentálně udržitelné; připomíná, že EIB byla schopna zareagovat na pandemii COVID-19 v řádu týdnů a její reakce by měla vygenerovat investice ve výši 240 miliard EUR;

42. domnívá se, že pokud má EIB úspěšně přispět k financování Zelené dohody, je nezbytný participační přístup „zdola nahoru“, a dále soudí, že EIB by měla podporovat dialogy o specifických otázkách mezi veřejným a soukromým sektorem a lépe koordinovat s různými zúčastněnými stranami, jako jsou místní a regionální orgány a zástupci občanské společnosti; dále poukazuje na nezávislost EIB a na důležitost demokratické kontroly investic;

43. připomíná, že EIB je největším světovým emitentem zeleným obligací a že za zhruba 11 let získala více než 23 miliard EUR; konstatuje, že velkou výzvou bylo stanovit společné normy, aby se zabránilo tzv. „lakování na zeleno“ („green-washing“); vítá nové dluhopisy EIB pro zvýšení povědomí o udržitelnosti, jejichž vydávání bylo zahájeno v roce 2018 s cílem podpořit investice spojené s cíli udržitelného rozvoje OSN; zdůrazňuje, že pro tyto nové dluhopisy by měly být stanoveny společné normy, aby projekty byly transparentní, ověřitelné a měřitelné; vyzývá EIB, aby v této činnosti pokračovala a aby vydávání zelených dluhopisů a dluhopisů pro zvýšení povědomí o udržitelnosti rozšířila, neboť tyto aktivity napomohou provádění investičního plánu pro udržitelnou Evropu a přispějí k rozvoji trhu se sociálními dluhopisy a dluhopisy pro povědomí o udržitelnosti, přičemž by měly vycházet z činnosti v rámci akčního plánu EU pro financování udržitelného rozvoje a unijní taxonomie;

44. vybízí EIB, aby hrála aktivní roli v podpoře projektů, které přispívají ke spravedlivému přechodu, jako je výzkum, inovace a digitalizace, přístup malých a středních podniků k financování a sociální investice a dovednosti;

45. konstatuje, že prezident EIB Werner Hoyer uvedl, že pokud má být EIB schopna provádět ambiciózní projekty, které podpoří přechod k udržitelné ekonomice, je třeba navýšit její základní kapitál;

46. je si vědom toho, že při financování udržitelných projektů hrají důležitou úlohu národní podpůrné banky a instituce a mezinárodní finanční instituce, mezi nimi i Evropská banky pro obnovu a rozvoj a Světová banka, čímž přispívají k dosahování cílů Pařížské dohody; zdůrazňuje, že vzhledem ke svým zkušenostem a schopnostem na vnitrostátní a regionální úrovni mohou národní podpůrné banky a instituce přispět k maximalizaci dopadu veřejných prostředků, mimo jiné jako partneři v rámci programu InvestEU, čímž přispějí k plnění cílů Unie v oblasti klimatu; zdůrazňuje, že financování malých a středních podniků je klíčem k úspěšnému provádění investičního plánu pro udržitelnou Evropu;

47. poukazuje rovněž na to, že národní podpůrné banky a instituce mají bohaté zkušenosti s vypracováváním, řízením a financováním relativně malých projektů; vítá proto jejich zapojení do různých aspektů investičního plánu pro udržitelnou Evropu, neboť jsou nevhodnějšími subjekty ke směrování investic na evropské úrovni do reálné ekonomiky a v lokálním měřítku; zdůrazňuje, že je třeba zajistit místní technickou podporu pro realizátory projektů a inovace, a poukazuje na význam „projektových jeslí“, které umožňují projektům dospět do fáze, kdy mohou získat financování; vyzývá k reformám pravidel pro státní podpory, aby vnitrostátní podpůrné banky a instituce mohly poskytovat preferenční úvěry na podporu udržitelnosti;

48. konstatuje, že veřejné a soukromé investice mohou přispět k udržitelnému oživení a odolnosti v případech, kdy je financování směrováno na ekologické investice, jako jsou elektrické sítě, supersítě a inteligentní sítě, železniční sítě, energetická účinnost a projekty oběhového hospodářství;

49. zdůrazňuje, že stále závažnější riziko pro finanční stabilitu představují ekologické a klimatické katastrofy, a proto obezřetnostní regulace a dohled musí tato dlouhodobá rizika lépe začleňovat do svých hodnocení; domnívá se, že ECB by měla ve své činnosti více dbát na boj proti změně klimatu a podporu udržitelnosti, aniž by se přitom odchylovala od svého mandátu a své nezávislosti a aniž by hrozilo, že přestane plnit úlohu strážce finanční a měnové stability; připomíná prohlášení prezidentky ECB, že banka podporuje rozvoj taxonomie jako způsob snadnějšího začleňování environmentálních aspektů do portfolií centrálních bank; poukazuje na to, že Eurosystém nedávno reagoval velmi ambiciózním způsobem na veřejné konzultace Komise o nové verzi strategie pro udržitelné financování a přezkumu směrnice o vykazování nefinančních informací; prohlásil totiž, že hlavním hybatelem změny směřování finančních toků směrem k udržitelným hospodářským činnostem mohou být a měly by být tržní síly; vítá výzvy Evropské centrální banky a sítě centrálních bank a regulačních orgánů pro ekologizaci finančního systému, aby finanční regulační orgány lépe posuzovaly finanční rizika související s udržitelností;

50. vybízí ECB, aby svou strategii měnové politiky dále rozvíjela v souladu se svým úkolem udržovat cenovou stabilitu, který jí ukládá SFEU; konstatuje, že v rámci přezkumu strategie měnové politiky bude ECB posuzovat – v souladu s Pařížskou dohodou – zda a jak může ve svém kolaterálovém rámci a při výročních zátěžových testech přihlížet k otázkám udržitelnosti a zejména k rizikům týkajícím se environmentální udržitelnosti, aniž by se odchýlila od svého mandátu, a současně zachovala oddělení svých úkolů v oblasti měnové politiky na jedné straně a obezřetnostního dohledu na straně druhé; vybízí dále ECB, aby sdělila, do jaké míry je její měnová politika v souladu s Pařížskou dohodou, a aby vypracovala plán budoucího slaďování, přičemž pro tyto činnosti řádně použije unijní taxonomii; vyzývá ECB, aby zvažovala další způsoby, jak podpořit EIB za účelem zvýšení její finanční kapacity, aniž by docházelo k tržním deformacím;

51. navrhuje, aby ve světle klimatických závazků EIB o uvažovala o tom, že by v kontextu programu nákupu cenných papírů podnikového sektoru obnovila rovnováhu svého portfolia, které obsahuje příliš mnoho uhlíkově náročných obligací;

52. vyzývá evropské orgány dohledu, aby spolu s příslušnými vnitrostátními orgány každoročně vypracovávaly u finančních institucí, které podléhají jejich dohledu, zátěžové klimatické testy, o nichž se v současné době jedná v síti pro ekologizaci finančního systému, a to s cílem zjistit, v kterých částech portfolia příslušných finančních institucí EU se nacházejí rizika spojená s klimatem a jaký mají rozsah;

53. je přesvědčen, že pro dosažení udržitelné městské mobility má zásadní význam veřejná doprava; zdůrazňuje, že je zapotřebí zvýšit podporu sítí a vozového parku veřejné dopravy na místní a regionální úrovni jako účinného nástroje pro přechod směrem k mobilitě s nízkými emisemi a zároveň prosazovat přechod k jiným druhům dopravy, zejména v centrech měst, a rozvíjet konektivitu ve venkovských oblastech s cílem podpořit územní soudržnost; domnívá se, že pro urychlení transformace městské mobility je klíčové důraznější pojetí financování městské dopravy s využitím plánů udržitelné městské mobility; vyzývá Komisi, aby spolupracovala s členskými státy na přípravě plánů a opatření udržitelné městské mobility, včetně podpory účinných systémů veřejné dopravy a řešení pro aktivní mobilitu, jako je chůze a jízda na kole, a podporu dostupnosti a multimodality různých druhů dopravy;

Mobilizace soukromých investic pro udržitelné oživení

54. podporuje obnovenou strategii udržitelného financování; poukazuje na to, že je zapotřebí dynamicky se vyvíjející ekoznačka EU pro finanční produkty, standard EU pro zelené dluhopisy a spolehlivější, srovnatelnější a přístupnější údaje o udržitelnosti získaná harmonizací ukazatelů udržitelnosti; připomíná, že ekologické financování bude mít velký význam pro mezinárodní úlohu eura v příštím desetiletí; poukazuje na to, že pro malé a střední podniky jsou velmi důležité zjednodušené standardy účetního výkaznictví, které jim plně umožní podílet na kapitálových trzích;

55. trvá na tom, že k tomu, aby systém udržitelného financování EU fungoval v praxi, jsou nezbytné spolehlivější, porovnatelnější a přístupnější údaje o udržitelnosti; vítá myšlenku fóra na vysoké úrovni pro zřízení evropského jednotného přístupového místa, které by shromažďovalo informace o podnicích v EU prostřednictvím propojení stávajících vnitrostátních a unijních rejstříků a databází údajů o společnostech s cílem pomáhat podnikům, zejména v menších členských státech, přilákat investory; zdůrazňuje, že podniky by měly mít možnost kontrolovat v evropském jednotném přístupovém místě dostupnost svých údajů; vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh jednotného evropského přístupového místa pro finanční a nefinanční informace týkající se kótovaných a nekótovaných společností EU a aby v relevantních případech dodržovala zásadu proporcionality; vyzývá Komisi, aby zjednodušila požadavky na transparentnost vyplývající ze směrnice o vykazování nefinančních informací a uvedla je do souladu s nařízeními o taxonomii a o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností; požaduje, aby metody shromažďování a zveřejňování údajů byly transparentní; vyzývá Komisi, aby zavedla účinné monitorování a vykazování údajů o provádění investičního plánu pro udržitelnou Evropu a zpřístupnila je veřejnosti s cílem zaručit plnou transparentnost výdajů EU na ekologickou transformaci; konstatuje, že významný podíl obligací, které bude EU vydávat v rámci plánu na podporu oživení, bude podle návrhu Komise založen na standardu EU pro zelené dluhopisy;

56. oceňuje pokrok dosažený na základě iniciativ obsažených v akčním plánu pro udržitelné financování na rok 2018; vyzývá k přijetí aktů v přenesené pravomoci, s nimiž počítá nařízení o taxonomii, s ohledem na širokou škálu kritérií a ukazatelů udržitelnosti; vyzývá zvláště k urychlenému provedení zásady „významně nepoškozovat“, jak je uvedena v nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování a v nařízení o taxonomii; zdůrazňuje, že je důležité mít stejně ambiciózní požadavky na zveřejňování informací pro všechny finanční produkty;

57. domnívá se, že budoucí obnovená strategie EU pro udržitelné financování je významnou příležitostí k urychlení přechodu k udržitelnějším retailovým investicím; vyzývá Komisi, aby předložila návrhy opatření, která jsou nutná k vytvoření pobídek pro udržitelné retailové investice;

58. bere na vědomí čl. 26 odst. 2 nařízení o taxonomii, který ukládá Komisi, aby do 31. prosince 2021 vydala zprávu, v níž uvede podrobné informace o ustanoveních, která budou nutná k rozšíření působnosti tohoto nařízení i na jiné činnosti, než jsou jen environmentálně udržitelné hospodářské aktivity, tedy i na jiné cíle udržitelnosti, například v sociální oblasti;

59. podporuje výzvu skupiny odborníků na vysoké úrovni pro udržitelné finance k přijetí nových opatření, která podpoří uvažování v dlouhodobém horizontu ve prospěch lidí a planety; vyzývá Komisi, aby analyzovala, jak lze dlouhodobou perspektivu lépe začlenit do systému a pravidel pro řízení podniků, a předložila příslušné návrhy; vítá, že probíhá práce na nové iniciativě týkající se udržitelného řízení podniků;

60. žádá Komisi, aby uvažovala o revizi směrnice o uvádění nefinanční informací, která by se mohla vztahovat i na informace o dopadech podnikových činností na udržitelnost v oblasti životního prostředí, sociálních a správy;

61. trvá na tom, že při mobilizaci financí pro Zelenou dohodu je třeba, aby se veřejné a soukromé investice, kdekoli je to možné, vzájemně doplňovaly; zdůrazňuje, že investice soukromého sektoru by neměly být vytěsňovány, aby bylo možné financování investičního plánu pro udržitelnou Evropu maximalizovat;

62. připomíná, že investice do udržitelných hospodářských činností a jejich úvěrování mohou vést k „uvízlým aktivům“ nebo utopeným investicím s blokačním účinkem; zdůrazňuje, že toto riziko je třeba dostatečným způsobem zahrnout do úvěrového hodnocení a obezřetnostních rámců, včetně basilejského rámce; vyzývá proto Komisi, aby zkoumala, jakým způsobem by bylo možné zlepšit způsob zohlednění rizik udržitelnosti a obezřetnostního zacházení s dlouhodobými investicemi a úvěry, mimo jiné zahrnutím do unijních pravidel pro bankovnictví, což dále zvýší stabilitu finančního systému, a rovněž Komisi vyzývá, aby dále usilovala o zvyšování spolehlivosti, srovnatelnosti a transparentnosti faktorů udržitelnosti v úvěrovém ratingu; je přesvědčen, že posledně jmenovaný problém by mohl být vyřešen při nadcházejícím přezkumu nařízení o ratingových agenturách, nařízení/směrnice o kapitálových požadavcích a rámce Solventnost;

63. připomíná, že udržitelné investice nemusí být nutně spojeny s nižším rizikovým profilem než jiné druhy investic;

64. je přesvědčen, že přístup k veřejnému a soukromému financování v rámci investičního plánu pro udržitelnou Evropu je třeba usnadnit malým a středním podnikům; poukazuje na to, že je zapotřebí více usilovat o to, aby malé a střední podniky měly informace o nových možnostech financování v rámci investičního plánu pro udržitelnou Evropu;

Podpora udržitelných veřejných investic v době krize

65. vyzývá k vytvoření nástrojů pro udržitelné investice v zájmu dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu, nicméně zdůrazňuje, že ať už bude zvolen kterýkoli model financování, zvýšená míra veřejných investic by měla přispívat k udržitelnosti veřejných financí v EU; domnívá se, že pokud by měl proběhnout přezkum unijního rámce pro správu ekonomických záležitostí, bude třeba přihlédnout k doporučením nezávislé Evropské fiskální rady; oceňuje, že Komise přislíbila zkoumat i jiné podpůrné systémy, například tzv. standardy pro zelené dluhopisy, a vybízí ji, aby zpracovala přehled osvědčených postupů v oblasti tzv. zeleného rozpočtu;

66. vyzývá k tomu, aby veřejná podpora pro dopravní odvětví, zejména letecké společnosti, cestovní ruch a automobilový průmysl, byla využívána udržitelným a účinným způsobem; požaduje, aby se o podporu z investičního plánu pro udržitelnou Evropu mohly ucházet i přechodné činnosti definované v nařízení o taxonomii, a vyzývá k tomu, aby byla zvláštní pozornost věnována přístupu k financování a jiným formám podpory pro mikropodniky a malé a střední podniky;

67. vyzývá k tomu, aby byly veřejné zakázky zadávány standardně jako udržitelné, a aby se v tomto ohledu posílila evropská koordinace;

68. konstatuje, že plány na podporu oživení a odolnosti budou založeny na sdílených prioritách EU; v této souvislosti poukazuje na Zelenou dohodu pro Evropu a Evropský pilíř sociálních práv, jakož i na Digitální agendu a strategický cíl dosáhnout evropské suverenity ve strategických odvětvích s udržitelnou průmyslovou základnou; připomíná, že jsou zapotřebí zelené investice na podporu oživení a že při provádění investičního plánu pro udržitelnou Evropu je nutné posílit konvergenci členských států, díky níž se hospodářské oživení urychlí; vyzývá k začlenění priorit v oblastech, jako je zaměstnanost, dovednosti, vzdělávání, digitální podnikání, výzkum a inovace a zdraví, ale rovněž v oblastech souvisejících s podnikatelským a neziskovým sektorem, včetně veřejné správy a finančního sektoru; vyzývá Komisi, aby veřejným orgánům poskytovala technickou podporu při vypracovávání plánů transformace, aby nevznikala uvízlá aktiva; vyzývá Komisi, aby monitorovala provádění plánů na podporu oživení a odolnosti a zajistila, že v případě závažného porušování budou vyplacené prostředky vráceny; poukazuje na to, že je důležité, aby členské státy, které plány vydávají, dodržovaly právní stát a naše demokratické hodnoty;

69. lituje, že Evropská rada odstranila z programu Next Generation EU nástroj na podporu solventnosti; považuje ho nicméně za důležitý nástroj pro zajištění rovných podmínek na jednotném trhu;

70. vyzývá společnosti, které dostávají veřejnou podporu, aby se připojily k podávání veřejných zpráv o jednotlivých zemích, a přitom respektovaly možnost dočasných výjimek za účelem ochrany komerčně citlivých informací; vyzývá tyto podniky, aby rovněž dbaly na spravedlivou hospodářskou soutěž, dodržovaly povinnost poskytovat nefinanční informace, zaručovaly pracovní místa a oznamovaly veškeré zvýhodněné podmínky, které jim byly poskytnuty; trvá na tom, že tyto podniky by měly přispívat k úsilí o hospodářské oživení tím, že budou platit svůj spravedlivý podíl daní; v této souvislosti usiluje o novou sociální smlouvu pro podniky, která by uváděla v soulad snahy o dosahování zisku s ohledy na člověka a planetu;

71. vyzývá Komisi, aby revidovala pravidla státní podpory, včetně dočasného rámce zřízeného v reakci na krizi COVID-19, s cílem získat větší veřejnou podporu pro Zelenou dohodu pro Evropu a dosáhnout toho, aby podmínkou pro poskytnutí státní podpory bylo splnění klimatických a environmentálních cílů Unie; konstatuje, že revize pravidel pro státní podporu by měla být v každém případě pečlivě koncipována tak, aby nezpůsobovala deformace hospodářské soutěže na vnitřním trhu a aby byla při jakékoli další revizi zajištěna jeho integrita a rovné podmínky;

72. vyzývá Komisi, aby při schvalování žádostí členských států o státní podporu v souladu s článkem 108 SFEU zahrnula do svého rozhodnutí ustanovení, že příjemci z odvětví s vysokými emisemi uhlíku musí přijmout klimatické cíle a plány zelené transformace a prokázat soulad svého obchodního modelu a činností s cíli stanovenými v kapitole 2 nařízení (EU) 2018/1999;

73. vítá, že v roce 2021 se plánuje revize směrnice o zdanění energie, a vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrhy, kterými uvede sazby DPH do souladu s environmentálními hledisky, zavede poplatky z jednorázových plastů a zvýší minimální úrovně spotřebních daní, které v důsledku inflace již nejsou účinné; usiluje o to, aby tyto reformy probíhaly souběžně se snahou o zachování kupní síly osob s nejnižším příjmem v Unii;

74. připomíná zvýšené investiční potřeby v souvislosti s ekologickou transformací a poukazuje na to, že daňové úniky a vyhýbání se daňovým povinnostem, jichž se dopouštějí soukromé podniky, způsobují potenciální ztráty pro rozpočty členských států a EU, které byly vyčísleny v rozmezí od 50–70 miliard až 160–190 miliard EUR, a že tyto částky by mohly být využity na investice v rámci investičního plánu pro udržitelnou Evropu; vyzývá k posílení boje proti daňovým podvodům, daňovým únikům, vyhýbání se daňovým povinnostem a agresivnímu daňovému plánování; vyzývá ke koordinaci na úrovni EU, aby bylo možné odhalovat a vyšetřovat agresivní daňové plánování ze strany jednotlivců i podniků a předcházet mu; vyzývá k ambiciózní strategii pro zdanění podniků pro 21. století; vyzývá Radu, aby aktualizovala kritéria pro definici škodlivých daňových režimů pro účely kodexu chování pro zdaňování podniků, a opakuje svůj postoj ze dne 26. března 2019 týkající se systémů členských států napomáhajících agresivnímu daňovému plánování; vybízí Komisi, aby stanovila kritéria pro posuzování daňových postupů členských států; v souvislosti s daňovými záležitostmi připomíná Komisi článek 116 SFEU a vybízí ji, aby tohoto ustanovení využila pro zamezení deformace hospodářské soutěže na jednotném trhu;

75. přeje si být ujištěn, že k oživení po koronavirové krizi a k přechodu na udržitelné hospodářství budou přispívat všichni bez rozdílu při zohlednění různých kapacit členských států; domnívá se, že jak dne 7. července 2020 zdůraznila prezidentka ECB Christine Lagardová, jsou pandemií COVID-19 nejvíce postiženi právě ti nezranitelnější občané, zatímco hodnota aktiv zatím v průběhu krize stoupala; vybízí členské státy a Komisi, aby zkoumaly nové zdroje k financování hospodářského oživení, které by tuto otázku patřičně zohledňovaly;

76. zdůrazňuje, že zvýšené financování Zelené dohody bude vyžadovat určitý stupeň rozpočtové kázně a kontroly, nemá-li docházet k podvodům a odklánění prostředků; konstatuje, že Evropský úřad proti podvodům nemá kapacitu k tomu, aby finančním podvodům bránil vlastními silami; vyzývá proto všechny členské státy, aby připojily k Úřadu evropského veřejného žalobce;

77. je přesvědčen, že kombinací návrhů v této zprávě bude možné získat ročně 660 miliard, které jsou zapotřebí k vítězství v našem boji o klima a zaměstnanost;

°

° °

78. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi a vládám a parlamentům členských států.

 

 

STANOVISKO VÝBORU PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A BEZPEČNOST POTRAVIN (23.7.2020)

pro Rozpočtový výbor a Hospodářský a měnový výbor

k investičnímu plánu pro udržitelnou Evropu – jak financovat Zelenou dohodu pro Evropu

(2020/2058(INI))

Zpravodaj: Petros Kokkalis

 

 

NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Rozpočtový výbor a Hospodářský a měnový výbor jako příslušné výbory, aby do návrhu usnesení, které přijmou, začlenily tyto návrhy:

1. vítá sdělení Komise o investičním plánu pro udržitelnou Evropu (SEIP)(COM(2020)0021), jehož cílem je umožnit spravedlivý a vhodně řízený přechod k odolné a udržitelné společnosti; zdůrazňuje, že udržitelné financování z veřejných i soukromých zdrojů bude hrát pro Unii a členské státy klíčovou úlohu při dosahování cílů Zelené dohody pro Evropu v oblasti klimatu a energetiky, včetně revidovaných cílů v oblasti klimatu, energetiky a biologické rozmanitosti do roku 2030 a do roku 2050, a při naplňování závazků, které Unie přijala v rámci Pařížské dohody, Úmluvy o biologické rozmanitosti a cílů udržitelného rozvoje, a to na základě nejlepších dostupných vědeckých poznatků; považuje za zásadní, aby investiční plán umožňoval dodatečné investice se skutečnou přidanou hodnotou, vytvářel udržitelná zelená pracovní místa a usnadňoval tržní financování;

2. bere na vědomí revidovaný návrh příštího víceletého finančního rámce (VFR), který vychází ze Zelené dohody pro Evropu; očekává, že zvýšení bude úměrné zelené transformaci na klimaticky neutrální, sociálně a ekologicky odolné, genderově vyvážené a inkluzivní hospodářství a cílům, jež budou stanoveny v právních předpisech v oblasti klimatu; domnívá se, že nový VFR by měl vyčlenit dostatečné finanční prostředky na podporu těch politik, které přispívají k dosažení cílů v oblasti klimatu a životního prostředí a cílů udržitelného rozvoje;

3. konstatuje, že financování Zelené dohody pro Evropu by měl doplňovat soubor nových vlastních zdrojů EU; navrhuje, aby jakékoli budoucí zavedení nových vlastních zdrojů EU bylo zaměřeno mimo jiné na financování mitigačních a adaptačních opatření a na dosažení krátkodobých a dlouhodobých cílů Unie v oblasti klimatu, energetiky a životního prostředí, jak je stanoveno v Zelené dohodě pro Evropu a jak vyžadují závazky přijaté v rámci Pařížské dohody; vyzývá Komisi, aby posoudila možné nové finanční zdroje pro transformaci, které jsou environmentálně i sociálně udržitelné;

4. zdůrazňuje, že mezi výdaji VFR je třeba stanovit priority;

5. zdůrazňuje význam většího hospodářského růstu při usnadňování nezbytných investic pro přeměnu hospodářství;

6. vyzývá Komisi, aby předložila ambiciózní návrh na přezkum jednotlivých částek vyčleněných na investiční plán pro udržitelnou Evropu a jeho strategii pro udržitelné investice s cílem zohlednit investiční potřeby pro adaptační opatření nebo jiné výzvy v oblasti životního prostředí, jako je biologická rozmanitost, a aby zvážila veřejné investice potřebné k řešení sociálních nákladů přechodu a nákladů vyplývajících z nečinnosti;

7. zdůrazňuje, že snížení našeho vlivu na volně žijící živočichy a ochrana a obnova biologické rozmanitosti by pomohly zabránit vzniku nového zoonotického onemocnění, jako je COVID-19; je přesvědčen, že v zájmu posílení odolnosti našich společností by měly Unie a členské státy podstatně zvýšit veřejné financování přírody a zajistit, aby plány a opatření na podporu oživení a odolnosti podléhaly náročnému a závaznému testování podle zásady „neškodit“;

8. zavazuje se ke spravedlivému, rovnému a udržitelnému oživení po krizi způsobené koronavirem, jež zajistí, že peníze daňových poplatníků budou skutečně investovány do budoucnosti, nikoli do minulosti, zavazuje se, že bude usilovat o oživení, které podmíní fiskální expanzi zajištěním přechodu na udržitelné a oběhové hospodářství a zvýšením odolnosti společností a ekosystémů, které zajistí uplatňování zásady „neškodit“ stanovené v Zelené dohodě pro Evropu ve všech plánech na podporu oživení, které bude využívat veřejné a soukromé finanční prostředky v udržitelných odvětvích a projektech v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti a podnítí další investice, přičemž žádné prostředky nebudou směřovat do odvětví s vysokými emisemi, a které bude prioritně volit řešení inspirovaná přírodou, což povede k vytváření zelených pracovních míst a ke zlepšení životních podmínek pro všechny v rámci mezí naší planety; zavazuje se, že bude usilovat o oživení, které bude ve finančním systému a ve všech aspektech veřejné politiky a infrastruktury zohledňovat klimatická rizika a příležitosti a další environmentální ukazatele a které bude jednoznačně vylučovat jakoukoli přímou i nepřímou podporu fosilních paliv v plánu oživení a uplatňovat zásadu „znečišťovatel platí“; vyzývá členské státy, aby do 30. června 2021 vypracovaly vnitrostátní strategie pro postupné ukončení podpory fosilních paliv, včetně nepřímých dotací a kapacitních mechanismů; zdůrazňuje, že zelená transformace musí být sociálně udržitelná a neměla by prohloubit energetickou a palivovou chudobu; je přesvědčen, že náklady na renovace za účelem dosažení lepší energetické účinnosti by neměly nést domácnosti s nízkými příjmy;

9. zdůrazňuje, že k tomu, aby se Unie odhodlaně vydala cestou ke klimatické neutralitě a udržitelnému, sociálně spravedlivému a odolnému oživení z pandemie COVID-19, jsou zapotřebí značné veřejné a soukromé investice; vyzývá Komisi, aby nejpozději do konce tohoto roku zveřejnila pokyny týkající se posouzení odolnosti vůči změně klimatu u všech finančních prostředků získaných v rámci nástroje Evropské unie na podporu oživení a poskytovaných prostřednictvím unijních programů; vyzývá Komisi, aby na podporu poskytovanou třetím zemím v rámci oživení po pandemii COVID-19 uplatňovala stejné zásady, jako uplatňuje na plány na podporu oživení v EU;

10. připomíná sdělení Komise o plánu na podporu oživení Evropy (COM (2020)0456), které podporuje ambiciózní zelenou transformaci na klimaticky neutrální ekonomiku prostřednictvím financování v rámci nástroje Next Generation EU; zdůrazňuje, že první plán na podporu oživení musí být v souladu s Pařížskou dohodou, a proto vyzývá Komisi, aby zajistila, aby veřejné investice uskutečněné prostřednictvím nástroje Next Generation EU respektovaly zásadu „neškodit“, aby investice související s klimatem byly v souladu s nařízením o taxonomii EU a aby vnitrostátní plány na podporu oživení odpovídaly vnitrostátním plánům v oblasti energetiky a změny klimatu;

11. zdůrazňuje, že je vědecky prokázáno vzájemné propojení mezi zdravotní, environmentální a klimatickou krizí, které souvisí zejména s důsledky změny klimatu a ztráty biologické rozmanitosti a ekosystémů; připomíná, že zdravotní a sanitární krize, jako je například pandemie COVID-19, vyžadují, aby EU jako globální hráč uplatňovala komplexní strategii zaměřenou na to, aby tyto jevy nevedly k narušením klimatu, jako jsou extrémní výkyvy počasí, prostřednictvím řešení problémů, které zapříčiňují jejich vznik, a prosazováním integrovaného přístupu při naplňování cílů udržitelného rozvoje; vyzývá proto EU, aby v rámci mechanismů financování Zelené dohody posílila investice do politik v oblasti řízení rizik, zachování ekosystémů, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně;

12. trvá na tom, že veškeré investice a financování za podpory EU musí podléhat nařízení o taxonomii EU se všezahrnujícími ukazateli udržitelnosti, včetně zásady „výrazně neškodit“, a ustanovením Pařížské dohody;

13. připomíná, že podle nařízení o taxonomii musí Komise do konce roku 2020 přijmout akt v přenesené pravomoci, který bude obsahovat technická screeningová kritéria pro činnosti, které významným způsobem přispívají ke zmírnění změny klimatu nebo přizpůsobení se této změně; vyzývá Komisi, aby zveřejnila, které části výdajů Unie jsou v souladu s taxonomií EU a se zásadou „výrazně neškodit“, včetně jejího sociálního rozměru; vyzývá Komisi, aby do 21. června 2021 přijala aktualizovanou metodiku sledování pro monitorování a vykazování trendů týkajících se kapitálových toků směrem k udržitelným investicím podle taxonomie EU;

14. vyzývá Komisi, aby vyhodnotila a určila, které činnosti výrazně poškozují udržitelnost životního prostředí, v souladu s čl. 26 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) 2020/852 a s doporučeními Evropské centrální banky a sítě centrálních bank a regulačních orgánů pro ekologizaci finančního systému (NFGS);

15. trvá na tom, aby zásada „neškodit“ obsažená v Zelené dohodě pro Evropu byla uplatňována ve všech plánech na podporu oživení;

16. připomíná, že investice v rámci facility na podporu oživení a odolnosti musí být v souladu se zásadou „neškodit“; zdůrazňuje, že investice související s klimatem by měly být v souladu s taxonomií EU a že vnitrostátní plány na podporu oživení by měly odpovídat vnitrostátním plánům v oblasti energetiky a změny klimatu;

17. vyzývá Komisi, aby zajistila, aby nový VFR nepodporoval činnosti, které by vedly k uvíznutí aktiv škodlivých pro cíle Unie v oblasti klimatu a životního prostředí s ohledem na životní cyklus těchto aktiv, ani do nich neinvestoval;

18. opakuje svůj požadavek, aby alespoň 40 % celkových investic v rámci programu InvestEU přispívalo k cílům v oblasti klimatu a životního prostředí, přičemž všechny způsobilé investice v rámci programu InvestEU by měly být v souladu s Pařížskou dohodou, včetně cíle teplotního nárůstu do 1,5 oC, a se zásadou taxonomie EU „výrazně neškodit“; je přesvědčen, že mezera v oblasti zeleného financování je překonatelná;

19. trvá na tom, že žádný projekt, který není v souladu s cíli EU v oblasti klimatu a životního prostředí, zejména s cílem omezit globální nárůst teploty na 1,5 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí, by neměl být způsobilý získat prostředky z programu InvestEU;

20. zdůrazňuje, že lepší energetická účinnost budov má klíčovou úlohu pro umožnění přechodu na uhlíkově neutrální společnost; zdůrazňuje, že renovace energeticky náročných budov vyžaduje významné množství investic s cílem snížit jejich energetickou náročnost a tím i jejich klimatickou a environmentální stopu; v této souvislosti zdůrazňuje, že investiční plán pro udržitelnou Evropu by měl mobilizovat investice nezbytné pro rozsáhlou vlnu renovací;

21. připomíná, že řízení, zachování, přizpůsobení a obnova mořských a pobřežních ekosystémů a biologické rozmanitosti mají pro boj proti změně klimatu a pro dosažení klimatické neutrality zásadní význam a že v této oblasti jsou zapotřebí významné investice; zdůrazňuje, že udržitelná modrá ekonomika, včetně udržitelného rybolovu, mořských obnovitelných zdrojů energie, čisté námořní dopravy a udržitelného cestovního ruchu, mají nezanedbatelný význam pro dosažení větší sociální a územní odolnosti; vyzývá proto EU, aby toto strategické odvětví náležitě zohlednila ve svém investiční plánu pro udržitelnou Evropu;

22. vítá navrhované navýšení Fondu pro spravedlivou transformaci; zdůrazňuje, že v rámci investičního plánu pro udržitelnou Evropu se bude úsilí Unie potvrzující ekonomické a sociální příležitosti přechodu ke klimatické neutralitě v energeticky náročných regionech a odvětvích EU řídit mechanismem pro spravedlivou transformaci;

23. vyzývá Komisi, aby zajistila, že všechny územní plány transformace vyloučí jakékoli investice, které nelze považovat za udržitelné v souladu s taxonomií EU a zásadou „významně nepoškozovat“, a aby nejpozději do roku 2050 stanovila konkrétní milníky a harmonogramy pro dosažení klimatické neutrality;

24. konstatuje, že i s velkým množstvím finančních prostředků nejsou dostupné finanční prostředky neomezené; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby vytvořila pevný rámec pro větší kontrolu, ověřování, srovnávání a vykazování výdajů souvisejících s klimatem a životním prostředím ve všech finančních nástrojích investičního plánu pro udržitelnou Evropu, aby bylo zajištěno efektivní vynakládání přidělených prostředků a aby byla EU schopna naplňovat své závazky; naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh, který v budoucím VFR stanoví závaznou harmonizovanou metodiku pro transparentní a spolehlivé vyúčtování výdajů na oblast klimatu a biologické rozmanitosti; vyzývá Komisi, aby do konce roku 2024 provedla posouzení s cílem zhodnotit výdaje na klima a životní prostředí v rámci nástroje Next Generation EU a VFR a s cílem nalézt případné mezery v oblasti zeleného financování; vyzývá Evropský účetní dvůr, aby pravidelně kontroloval provádění cíle zaměřeného na výdaje v oblasti ochrany klimatu v příštím období VFR, jak stanovila Komise;

25. vyzývá Komisi, aby posoudila možnost rozšíření využití taxonomie k řízení a sledování výdajů na klima a životní prostředí ve veškerém veřejném financování EU včetně nového VFR, programu InvestEU, nástroje Next GenerationEU, nástroje na podporu solventnosti, facility na podporu oživení a odolnosti a finančních prostředků EIB;

26. vyzývá Komisi, aby předložila návrh na rozšíření využití taxonomie EU na veřejný sektor a aby stanovila kritéria pro zadávání zelených a udržitelných veřejných zakázek pro členské státy s cílem minimalizovat jejich environmentální stopu a vyvinula integrované výkaznictví a účetní standardy s cílem integrovat ukazatele udržitelnosti, taxonomii EU a vhodný mechanismus ověřování a auditu;

27. vyzývá Komisi, aby revidovala pravidla státní podpory, případně včetně zavedení dočasného rámce v reakci na krizi COVID-19 s cílem zajistit větší veřejnou podporu pro Zelenou dohodu pro Evropu, a podmínila státní podporu souladem s cíli Unie v oblasti klimatu a životního prostředí; konstatuje, že jakákoli revize pravidel pro státní podporu by měla být pečlivě uvážena, aby bylo zabráněno narušování hospodářské soutěže na vnitřním trhu a aby byla při jakékoli další revizi zajištěna jeho integrita a rovné podmínky;

28. vyzývá Komisi, aby při schvalování žádosti členského státu o státní podporu v souladu s článkem 108 SFEU zahrnula do svého rozhodnutí ustanovení, že příjemci z odvětví s vysokými emisemi uhlíku musí přizpůsobit klimatické cíle a plány zelené transformace a prokázat soulad svého obchodního modelu a činností s cíli stanovenými v kapitole 2 nařízení (EU) 2018/1999;

29. konstatuje, že přizpůsobení se změně klimatu dosud nebylo posouzeno a začleněno do údajů o klimatu ve VFR; vyzývá Komisi, aby od příjemců prostředků ze svých finančních nástrojů, kteří působí v odvětvích s vysokými emisemi, včetně projektů podporovaných EIB, požadovala provedení zátěžového testu adaptace na změnu klimatu; upozorňuje na to, že příjemci, kteří nevyhoví při zátěžovém testu adaptace na změnu klimatu, nejsou způsobilí čerpat prostředky z finančních nástrojů Unie; zdůrazňuje, že Komise by měla na základě strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu a údajů Evropské agentury pro životní prostředí poskytnout příjemcům pokyny, jak dosáhnout souladu investičního projektu s požadavky na adaptaci na změnu klimatu; zdůrazňuje, že takové pokyny jsou potřebné pro odpovídající uplatňování kritérií stanovených v nařízení (EU) 2020/852;

30. vyzývá Komisi, aby rozšířila proces evropského semestru tím, že doplní současný přístup založený na fiskální a rozpočtové kázni, o klimatickou a environmentální disciplínu, aniž by byl oslaben evropský semestr; vyzývá proto Komisi, aby vypracovala nový klimatický ukazatel, který by odrážel hospodářské ukazatele, a to s cílem vyhodnotit případný rozdíl mezi strukturou rozpočtů členských států a scénářem rozvoje každého rozpočtu odpovídajícím pařížským cílům; zdůrazňuje, že tento ukazatel je nezbytný pro to, aby členským státům poskytoval odhad jejich teplotní trasy v rámci Pařížské dohody, a umožňoval tak vydávání doporučení pro snižování klimatického dluhu v rámci evropského semestru;

31. zdůrazňuje, že ekologická hlediska a rizika mohou být začleněna do ročních rozpočtů a střednědobých plánů členských států prostřednictvím srovnávání jejich postupů sestavování zeleného rozpočtu; vyzývá Komisi, aby usnadnila výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy, pokud jde o úlohu veřejných investic při provádění Zelené dohody pro Evropu;

32. zdůrazňuje, že je třeba odstranit překážky pro veřejné investice ve prospěch přechodu na uhlíkově neutrální ekonomiku; připomíná, že podporuje kvalifikované zacházení s veřejnými investicemi, které jsou v souladu s daňovou politikou; vítá závazek Komise revidovat stávající pravidla Paktu o stabilitě a růstu s ohledem na doporučení Evropské fiskální rady; zdůrazňuje, že v rámci Paktu o stabilitě a růstu lze vyžadovat dodatečnou flexibilitu, která umožní investice do mitigačních a adaptačních opatření v oblasti změny klimatu a spravedlivě a inkluzivně podpoří členské státy při přechodu ke klimatické neutralitě;

33. domnívá se, že budoucí obnovená strategie EU pro udržitelné financování je významnou příležitostí k urychlení přechodu k udržitelnějším retailovým investicím; vyzývá proto Komisi, aby navrhla nezbytná legislativní opatření s cílem motivovat občany k investicím do udržitelného financování, a to na základě kritérií stanovených v nařízení (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic[11];

34. vyzývá Komisi, aby provedla reformu směrnice o podávání nefinančních zpráv, při zohlednění specifické situace MSP, s cílem zajistit, aby veškeré příslušné společnosti působící v odvětvích s vysokými emisemi uhlíku, podávaly zprávu a zveřejnily své cíle v oblasti snižování emisí uhlíku s cílem dosáhnout souladu s Pařížskou dohodou; vyzývá Komisi, aby zajistila začlenění rizik souvisejících s biologickou rozmanitostí, dopadů a závislostí do příslušných právních předpisů EU, včetně směrnice o podávání nefinančních zpráv, aktů v přenesené pravomoci nařízení o zveřejňování informací a dalších příslušných právních předpisů týkajících se podniků a financí;

35. vyzývá Komisi, aby zajistila, že veškeré budoucí dluhopisy na obnovu garantované rozpočtem EU budou vydávány v souladu s normou EU pro zelené dluhopisy, na základě taxonomie EU a zásady nepůsobit žádné významné škody;

36. vyzývá k posílení úlohy EIB a Evropského investičního fondu (EIF) při financování transformace; zdůrazňuje, že je třeba věnovat zvláštní pozornost kritériím pro oblast klimatu, životního prostředí a sociálního zabezpečení, jimiž se řídí udržitelné investice ze strany EIB a EIF, a to na základě zásady „neškodit; vítá novou politiku EIB v oblasti poskytování energetických úvěrů a vyzývá tuto instituci, aby jako součást svého plánu pro oblast klimatu 2021–2025 vypracovala jasnou a transparentní metodiku s využitím taxonomie, aby se zajistilo, že všechny financované projekty budou v souladu s teplotním cílem 1,5 °C stanoveným v Pařížské dohodě, a to v souladu s přechodem na klimaticky neutrální ekonomiku a zásadou „neškodit“, pokud jde o biologickou rozmanitost a ekosystémy; očekává, že zbývajících 50 % portfolia EIB bude respektovat zásadu „neškodit“;

37. připomíná, že podle mandátu ECB by měla její hospodářská politika přispívat k dosahování cílů Unie stanovených v článku 3 Smlouvy o Evropské unii; vyzývá proto ECB, aby pokračovala v přezkumu strategie v oblasti měnové politiky s cílem co nejdříve zastavit financování hospodářských činností, které mají negativní dopad na environmentální nebo sociální cíle; vyzývá ECB, aby zhodnotila proveditelnost začlenění kritérií v oblasti udržitelnosti do svého rámce zajištění a do svých výročních zátěžových testů a posoudila způsoby směřování úvěrů k investicím do energetické transformace a opětovného vybudování udržitelné ekonomiky po krizi způsobené pandemií COVID-19; připomíná závazek ECB využívat v relevantních případech pro tato opatření taxonomii EU;

38. vyzývá evropské orgány dohledu (ESA), aby spolu s příslušnými vnitrostátními orgány urychleně postupovaly při každoročních zátěžových testech v oblasti klimatu ve finančních institucích, na něž dohlížejí, jak je v současnosti projednáváno zejména v rámci sítě centrálních bank a regulačních orgánů pro ekologizaci finančního systému, s cílem pochopit, kde a v jakém rozsahu se finanční rizika související s klimatem účastní portfolií příslušných finančních institucí EU;

39. vyzývá Komisi, aby podstatně navýšila finanční prostředky na technickou pomoc v rámci Evropského centra pro investiční poradenství (EIAH) a dalších příslušných fondů s cílem zajistit, aby technická pomoc dosáhla 1 % celkové částky, která má být vynaložena; vyzývá Komisi, aby zaměřila technickou pomoc na projekty a odvětví s nejvyšší přidanou hodnotou v oblasti životního prostředí, sociální oblasti, odolnosti, zejména řešení inspirovaná přírodou, která mohou zároveň přinést zmírnění změny klimatu, přizpůsobení se změně klimatu i výhody v oblasti biologické rozmanitosti.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	16.7.2020
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	42 35 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Nikos Androulakis, Bartosz Arłukowicz, Margrete Auken, Simona Baldassarre, Marek Paweł Balt, Traian Băsescu, Aurelia Beigneux, Monika Beňová, Sergio Berlato, Alexander Bernhuber, Malin Björk, Simona Bonafè, Delara Burkhardt, Pascal Canfin, Sara Cerdas, Mohammed Chahim, Tudor Ciuhodaru, Nathalie Colin-Oesterlé, Miriam Dalli, Esther de Lange, Christian Doleschal, Marco Dreosto, Bas Eickhout, Eleonora Evi, Agnès Evren, Fredrick Federley, Andreas Glück, Catherine Griset, Jytte Guteland, Anja Hazekamp, Martin Hojsík, Pär Holmgren, Yannick Jadot, Adam Jarubas, Petros Kokkalis, Athanasios Konstantinou, Ewa Kopacz, Joanna Kopcińska, Peter Liese, Sylvia Limmer, Javi López, César Luena, Fulvio Martusciello, Liudas Mažylis, Joëlle Mélin, Tilly Metz, Silvia Modig, Dolors Montserrat, Alessandra Moretti, Dan-Ștefan Motreanu, Ville Niinistö, Ljudmila Novak, Grace O’Sullivan, Jutta Paulus, Jessica Polfjärd, Luisa Regimenti, Frédérique Ries, María Soraya Rodríguez Ramos, Sándor Rónai, Rob Rooken, Silvia Sardone, Christine Schneider, Günther Sidl, Linea Søgaard-Lidell, Nicolae Ştefănuță, Edina Tóth, Véronique Trillet-Lenoir, Petar Vitanov, Alexandr Vondra, Mick Wallace, Pernille Weiss, Michal Wiezik, Tiemo Wölken, Anna Zalewska
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Margarita de la Pisa Carrión, Billy Kelleher
Náhradníci (čl. 209 odst. 7) přítomní při konečném hlasování	Veronika Vrecionová

 

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

42	+
PPE	Michal Wiezik
S&D	Nikos Androulakis, Marek Paweł Balt, Monika Beňová, Simona Bonafè, Delara Burkhardt, Sara Cerdas, Mohammed Chahim, Tudor Ciuhodaru, Miriam Dalli, Jytte Guteland, César Luena, Javi López, Alessandra Moretti, Sándor Rónai, Günther Sidl, Petar Vitanov, Tiemo Wölken
RENEW	Pascal Canfin, Fredrick Federley, Martin Hojsík, Billy Kelleher, Frédérique Ries, María Soraya Rodríguez Ramos, Linea Søgaard-Lidell, Nicolae Ştefănuță, Véronique Trillet-Lenoir
VERTS/ALE	Margrete Auken, Bas Eickhout, Pär Holmgren, Yannick Jadot, Tilly Metz, Ville Niinistö, Grace O’sullivan, Jutta Paulus
GUE/NGL	Malin Björk, Anja Hazekamp, Petros Kokkalis, Silvia Modig, Mick Wallace
NI	Eleonora Evi, Athanasios Konstantinou

 

35	-
PPE	Bartosz Arłukowicz, Traian Băsescu, Alexander Bernhuber, Nathalie Colin-Oesterlé, Christian Doleschal, Agnès Evren, Adam Jarubas, Ewa Kopacz, Esther De Lange, Peter Liese, Fulvio Martusciello, Liudas Mažylis, Dolors Montserrat, Dan- Ștefan Motreanu, Ljudmila Novak, Jessica Polfjärd, Christine Schneider, Edina Tóth, Pernille Weiss
RENEW	Andreas Glück
ID	Simona Baldassarre, Aurelia Beigneux, Marco Dreosto, Catherine Griset, Sylvia Limmer, Joëlle Mélin, Luisa Regimenti, Silvia Sardone
ECR	Sergio Berlato, Margarita De La Pisa Carrión, Joanna Kopcińska, Rob Rooken, Alexandr Vondra, Veronika Vrecionová, Anna Zalewska

 

0

0

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

STANOVISKO VÝBORU PRO DOPRAVU A CESTOVNÍ RUCH (14.7.2020)

pro Rozpočtový výbor a Hospodářský a měnový výbor

k investičnímu plánu pro udržitelnou Evropu – jak financovat Zelenou dohodu pro Evropu

(2020/2058(INI))

Zpravodajka: Caroline Nagtegaal

 

 

NÁVRHY

Výbor pro dopravu a cestovní ruch vyzývá Rozpočtový výbor a Hospodářský a měnový výbor jako příslušné výbory, aby do svého návrhu usnesení začlenily tyto návrhy:

A. vzhledem k tomu, že v oblasti dopravy bude do roku 2030 zapotřebí více než 700 miliard EUR jenom na investice do transevropské dopravní sítě a další investice si v souladu s cíli Zelené dohody vyžádá plné zavádění inovativních strategií, inteligentních dopravních systémů (ITS), řešení mobility s nízkými nebo nulovými emisemi, dobíjecí infrastruktury a alternativních paliv v celé síti a oblastech na ní napojených; vzhledem k tomu, že modernizace dopravního systému EU si vyžádá rovněž významné investice do vylepšení a renovace stávající dopravní infrastruktury;

B. vzhledem k tomu, že doprava je základní součástí vnitřního trhu EU a hraje důležitou úlohu v hospodářské, sociální a územní soudržnosti EU, zejména v okrajových, venkovských, ostrovních a nejvzdálenějších regionech, a EU proto potřebuje investovat do konkurenceschopnosti dopravy a její schopnosti uskutečnit přechod k udržitelné mobilitě;

C. vzhledem k tomu, že emise skleníkových plynů z dopravy představují 27 % celosvětových emisí EU a jsou jedinými emisemi, které stále rostou, a v tomto ohledu musí doprava přispět k dosažení cílů EU v oblasti snižování emisí na dosažení klimatické neutrality do roku 2050 technologicky neutrálním způsobem, přičemž je třeba zajistit, aby byla doprava i nadále cenově dostupná a konkurenceschopná; vzhledem k tomu, že snižování emisí odvětví dopravy lze urychlit jak v rámci infrastruktury, tak u vozového parku, a to prostřednictvím rozvoje a posílení součinnosti s ostatními odvětvími, jako jsou digitální technologie nebo energetika;

D. vzhledem k tomu, že výzkum a inovace jsou klíčovými faktory pro konkurenceschopnost a udržitelnost odvětví dopravy a že investice v rámci investičního plánu Zelené dohody pro Evropu jsou prováděny prostřednictvím odvětvových politik, neboť pro ně neexistuje žádná zvláštní rozpočtová položka;

E. vzhledem k tomu, že každý desátý Evropan pracuje v širším odvětví dopravy a že investice do dopravní infrastruktury povedou k vytváření nových pracovních míst, neboť se odhaduje, že každá miliarda eur investovaná do hlavní sítě TEN-T vytvoří až 20 000 nových pracovních míst, a proto musí být doprava připravena držet krok s novým sociálně-ekonomickým a technologickým vývojem, což vyžaduje značné investice do nových druhů mobility, digitalizace, výzkumu a inovací, alternativních zdrojů energie a energetické účinnosti;

F. vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 vedla k nebývalé hospodářské krizi v celé Unii, zejména v odvětví dopravy a cestovního ruchu, a ukázala, že doprava a logistika a pracovníci v tomto odvětví jsou páteří evropského hospodářství, neboť plynulá nákladní doprava má zásadní význam pro fungování dodavatelských řetězců;

1. oceňuje opatření, která byla a budou přijata v odvětví dopravy za účelem snížení specifických emisí a zajištění spravedlivého přechodu na klimatickou neutralitu do roku 2050; zdůrazňuje proto, že je třeba posílit finanční podporu výzkumu a inovací v oblasti mobility s nízkými a nulovými emisemi, zejména pokud jde o vyspělé technologie a inteligentní mobilitu ve všech druzích dopravy, včetně alternativních paliv, technologií pro nízkoemisní vozidla a projektů v oblasti udržitelné infrastruktury;

2. zdůrazňuje, že Nástroj pro propojení Evropy je jedním z klíčových předpokladů pro dokončení sítě TEN-T a pro přispění k cílům EU a jejích členských států v souladu s cíli Zelené dohody, neboť zajišťuje až 80 % jejích finančních prostředků, které jsou v odvětví dopravy vynakládány na dosažení cílů v oblasti klimatu prostřednictvím podpory projektů v oblasti udržitelné infrastruktury, multimodality, železniční nákladní dopravy, inovativních a digitálních opatření, jako jsou systémy telematických aplikací a zavádění alternativních paliv; trvá na tom, že Nástroj pro propojení Evropy potřebuje silnější rozpočet, a upozorňuje, že financování investičního plánu pro udržitelnou Evropu (SEIP) nesmí vést k přerozdělení finančních prostředků, které by negativně ovlivnilo Nástroj pro propojení Evropy;

3. poukazuje na to, že dopravní projekty vyžadují rozsáhlé investice a že pro přilákání investorů je zásadní právní jistota, stabilní a předvídatelné cíle a dostupnost informací; upozorňuje, jak zvyšující se počet a složitost administrativních postupů při realizaci dopravních projektů vedou k vyšším nákladům a zpožděním, a tím brzdí rozvoj dopravní sítě EU jako celku; zdůrazňuje, že dosavadní investice nesmí být ohroženy změnou podmínek financování, a očekává, že investiční plán pro udržitelnou Evropu poskytne realistický a spravedlivý rámec podpory pro investice, který obstojí i v budoucnu; v této souvislosti naléhavě vyzývá Komisi, aby vyjasnila podmínky pro investory tím, že stanoví zdroje pro každý nástroj SEIP pro celé období VFR, a aby při navrhování aktů v přenesené pravomoci poskytla objasnění o uplatňování taxonomie udržitelnosti v celé EU; dále potvrzuje, že investice do přechodných forem paliva, které výrazně nepoškozují životní prostředí, přispívají k cíli klimaticky neutrální mobility ve všech regionech EU;

4. zdůrazňuje, že k zajištění dostatečných investic do udržitelné dopravní infrastruktury je nezbytné, aby všechny příslušné fondy EU (Nástroj pro propojení Evropy, InvestEU, Horizont Evropa, evropské strukturální a investiční fondy atd.), úvěry Evropské investiční banky (EIB) a další finanční nástroje byly přizpůsobeny specifickým potřebám odvětví na podporu udržitelné transformace a aby se členské státy zavázaly k řádnému financování; zdůrazňuje, že součinnost mezi příslušnými programy Unie v oblastech, jako je doprava, energetika a digitalizace, by mohla být klíčem k urychlení pokroku směrem k rozvoji inteligentní a udržitelné mobility na úrovni EU; zdůrazňuje dále, že odvětví dopravy a logistiky tvoří převážně mikropodniky a malé a střední podniky, a naléhavě proto vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost těmto typům podniků, např. zajištěním lepšího přístupu k financování;

5. vybízí EU a členské státy, aby maximalizovaly využívání dostupných nástrojů k zajištění toho, aby odvětví dopravy přispívalo k dekarbonizaci; v této souvislosti požaduje posouzení dopadu všech budoucích politik a nástrojů (např. vlastních zdrojů, rozšíření systému obchodování s emisemi (ETS), vnějších nákladů), které mají dopad na odvětví dopravy; dále je pevně přesvědčen, že pro dosažení cílů hospodářské efektivnosti a propojenosti dopravy by členské státy měly vyčlenit příjmy z daní či poplatků a ze systému ETS, které souvisejí s dopravou, a podpořit tak investice do udržitelnosti příslušných druhů dopravy;

6. domnívá se, že pro transformaci na klimaticky neutrální odvětví dopravy a logistiky jsou zapotřebí flexibilní pravidla státní podpory, aniž by docházelo k nepřiměřenému narušení rovných podmínek v Evropě; naléhavě vyzývá Komisi, aby vyjasnila otázky státní podpory pro udržitelné dopravní projekty; je dále přesvědčen, že je rovněž nutné provést revizi pravidel státní podpory pro letiště, aby se snížil počet letů s více přestupy mezi evropskými destinacemi, čímž se výrazně sníží emise a doba cestování a zároveň se tím zvýší účinnost;

7. vyzývá Komisi, aby podpořila využívání InvestEU pro další rozvoj udržitelného cestovního ruchu a dopravy, včetně všech druhů dopravy a infrastruktury; vítá navýšení rozpočtu pro program InvestEU, který byl nedávno navržen v rámci nástroje Next Generation EU; domnívá se, že tyto inteligentní investice by měly vytvářet pobídky pro dosažení vedoucího postavení evropského průmyslu ve strategických odvětvích a klíčových hodnotových řetězcích, jako je doprava a logistika, včetně leteckého průmyslu, a také při vývoji systémů telematických aplikací;

8. požaduje, aby byly v rámci programu Horizont Evropa přiděleny finanční prostředky na výzkum a vývoj určené pro odvětví dopravy, zejména na alternativní paliva, baterie a součásti pro elektrická vozidla, a na alternativní technologie pro kolejová vozidla; kromě toho požaduje přiměřené financování v rámci programu Horizont Evropa pro evropská partnerství zaměřená na dopravu, jako jsou Čisté nebe, výzkum uspořádání letového provozu jednotného evropského nebe (SESAR), společný podnik Shift2Rail a společný podnik pro palivové články a vodík (FCH);

9. vyzývá Komisi, aby do mechanismu pro spravedlivou transformaci zařadila vhodné prostředky na podporu přeměny průmyslových odvětví, jejichž konečné výrobky nejsou slučitelné s cílem uhlíkově neutrální Unie;

10. zdůrazňuje, že v souladu s ambicemi Zelené dohody pro Evropu hrají klíčovou úlohu při dekarbonizaci odvětví dopravy inovace a digitalizace; požaduje investice do digitalizace, zejména do vývoje a zavádění inteligentních dopravních systémů (ITS), kontrolních a informačních systémů pro provoz plavidel (VTMIS), říčních informačních služeb (RIS) a evropského systému řízení železničního provozu (ERTMS);

11. je přesvědčen, že udržitelná mobilita ve všech druzích dopravy a moderní multimodální infrastruktura včetně transevropské dopravní sítě (TEN-T) a její budoucí rozšíření mají zásadní význam pro dosažení klimaticky neutrální ekonomiky; zdůrazňuje, že procentní nárůst železniční a námořní nákladní dopravy v EU, jak je plánován v Zelené dohodě pro Evropu, vyžaduje konkrétní investiční plán EU a konkrétní opatření na úrovni EU; v této souvislosti naléhavě vyzývá Komisi, aby urychlila a upřednostnila investice do projektů v oblasti infrastruktury, které jsou prováděny za účelem odstranění problematických míst, překlenutí chybějících spojení, rozvoj čistého vodíku a jeho zavádění a inovací v oblasti vysokorychlostní železniční dopravy a vnitrozemské vodní dopravy, přičemž by měla zohledňovat opatření ke zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se této změně;

12. uznává, že je třeba výrazně zlepšit splavnost evropských vnitrozemských vodních cest; požaduje vytvoření účelového financování v rámci různých nástrojů financování, jako je Nástroj pro propojení Evropy a Fond soudržnosti, nebo za účasti EIB;

13. požaduje podporu „počáteční strategie“ Mezinárodní námořní organizace (IMO) a přijetí jasné strategie s referenčními hodnotami pro snižování emisí v námořním odvětví EU;

14. připomíná úlohu společných podniků Clean Sky 2 a SESAR při zajišťování čistého zrychlení v ekologických technologiích zaměřených na zvýšení bezpečnosti a snížení emisí CO2, skleníkových plynů a hladin hluku produkovaných letadly; vyzývá Evropskou komisi, aby vypracovala a podpořila investiční plán EU pro letectví a letecký průmysl s cílem stimulovat inovace směrem k udržitelnému letectví, včetně výzkumu alternativních paliv, a také případné nástroje na podporu výměny starších letadel s cílem zachovat konkurenceschopnost a udržet vedoucí postavení Evropy;

15. zdůrazňuje klíčovou úlohu Agentury Evropské unie pro železnice (ERA) a společného podniku Shift2Rail při dosahování trvalého přechodu ze silnic na železnici, jak je stanoveno v Zelené dohodě pro Evropu; zdůrazňuje, že společný podnik Shift2Rail hraje klíčovou úlohu při překonávání technických překážek a při rozvoji interoperability s cílem dosáhnout v konečném důsledku levnější, účinnější a přitažlivější železniční dopravu a přispět ke snižování počtu nehod a emisí CO2; zdůrazňuje význam navýšení investic EU do agentury ERA a společného podniku Shift2Rail s cílem dosáhnout pokroku při vytváření jednotného evropského železničního prostoru;

16. domnívá se, že je třeba, aby se z finančních prostředků EU zajistila transformace automobilového průmyslu na klimaticky neutrální; v této souvislosti požaduje vypracování plánu snižování emisí automobilového průmyslu na základě výzkumu, vývoje a technologických schopností, zahrnujícího evropský program zaměřený na recyklaci vozidel, financování EU na podporu zavádění vozidel s nulovými emisemi, zvýšení výroby udržitelných alternativních paliv a instalaci dobíjecích stanic, a investice do inovativních a inteligentních řešení bezpečnosti silničního provozu s cílem splnit strategický cíl „vize nula“ (nulový počet obětí na cestách); domnívá se, že prioritou by mělo být rovněž přizpůsobení infrastruktury novým formám mobility a typům vozidel, a v této souvislosti požaduje plán realizace silniční infrastruktury, který by byl v souladu s plánem snižování emisí v automobilovém průmyslu;

17. je přesvědčen, že pro dosažení udržitelné městské mobility má zásadní význam veřejná doprava; zdůrazňuje, že je zapotřebí zvýšit podporu sítí a vozového parku veřejné dopravy na místní a regionální úrovni jako účinného nástroje pro přechod směrem k mobilitě s nízkými emisemi a zároveň prosazovat přechod k jinému druhu dopravy, zejména v centrech měst, a konektivitu ve venkovských oblastech s cílem podpořit územní soudržnost; domnívá se, že pro urychlení transformace městské mobility je klíčové důraznější pojetí financování městské dopravy s využitím plánů udržitelné městské mobility; vyzývá Komisi, aby spolupracovala s členskými státy s cílem vypracovat plány a politiky udržitelné městské mobility, zahrnující podporu účinných systémů veřejné dopravy a aktivních řešení mobility, jako je chůze a jízda na kole, a podporu dostupnosti a multimodality různých druhů dopravy;

18. poukazuje na hospodářské důsledky pandemie COVID-19 pro odvětví dopravy, zejména pro hromadnou přepravu cestujících; vyzývá členské státy, aby do svých vnitrostátních plánů oživení začlenily odvětví dopravy jako prioritu, aby mohlo toto odvětví získat komplexní přístup ke zdrojům z různých iniciativ v rámci evropského plánu na podporu oživení; dále žádá Komisi, aby spolupracovala s členskými státy s cílem zajistit řešení financování jednotlivých druhů hromadné přepravy cestujících a aby zmapovala inteligentní investiční iniciativy pro udržitelné a odolné oživení tohoto odvětví;

19. domnívá se, že by evropský plán na podporu oživení měl podpořit financování oživení a udržitelné transformace odvětví cestovního ruchu; vyzývá členské státy, aby do svých vnitrostátních plánů na podporu oživení zařadily odvětví cestovního ruchu a cestování jako prioritu, se zvláštním zaměřením na malé a střední podniky; žádá Komisi, aby vypracovala „plán EU pro udržitelný a odolný cestovní ruch“ s cílem podpořit investice do inovativních a digitalizačních opatření, jako jsou iniciativy v oblasti oběhového hospodářství v odvětví cestovního ruchu; trvá na stanovení politiky cestovního ruchu EU i na vytvoření a zavedení zvláštního rozpočtového přídělu pro udržitelný cestovní ruch, jak je jasně uvedeno v postoji Parlamentu k víceletému finančnímu rámci na období 2021–2027;

20. zdůrazňuje, že je důležité, aby byla Zelená dohoda provázena spravedlivou, inkluzivní a nediskriminační transformací s cílem zajistit, aby se podniky v odvětví dopravy, malé a střední podniky a pracovní síly mohli přizpůsobit, a podpořit nejvíce postižené regiony (včetně nejvzdálenějších regionů) a komunity, aby se zachovala územní a sociální soudržnost a aby nikdo a žádný region nezůstal opomenut; vyzývá Komisi, aby zohlednila ztráty pracovních míst, k nimž může dojít v souvislosti s transformací v odvětví dopravy a cestovního ruchu, a to tím, že zváží podporu investic souvisejících s udržitelným a sociálním začleněním, například na podporu odborné přípravy a rekvalifikace pracovníků prostřednictvím nového strategického nástroje evropské investiční politiky v rámci programu InvestEU.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	14.7.2020
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	38 6 5
Členové přítomní při konečném hlasování	Magdalena Adamowicz, Andris Ameriks, José Ramón Bauzá Díaz, Izaskun Bilbao Barandica, Marco Campomenosi, Ciarán Cuffe, Jakop G. Dalunde, Johan Danielsson, Andor Deli, Karima Delli, Anna Deparnay-Grunenberg, Ismail Ertug, Gheorghe Falcă, Giuseppe Ferrandino, Mario Furore, Søren Gade, Isabel García Muñoz, Jens Gieseke, Elsi Katainen, Kateřina Konečná, Elena Kountoura, Julie Lechanteux, Bogusław Liberadzki, Benoît Lutgen, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, Marian-Jean Marinescu, Tilly Metz, Giuseppe Milazzo, Cláudia Monteiro de Aguiar, Caroline Nagtegaal, Jan-Christoph Oetjen, Philippe Olivier, Rovana Plumb, Dominique Riquet, Dorien Rookmaker, Massimiliano Salini, Barbara Thaler, István Ujhelyi, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Lucia Vuolo, Roberts Zīle, Kosma Złotowski
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Leila Chaibi, Angel Dzhambazki, Markus Ferber, Carlo Fidanza, Maria Grapini, Roman Haider, Alessandra Moretti

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

38	+
ECR	Angel Dzhambazki, Carlo Fidanza, Roberts Zīle, Kosma Złotowski
GUE/NGL	Leila Chaibi, Kateřina Konečná, Elena Kountoura
PPE	Magdalena Adamowicz, Andor Deli, Gheorghe Falcă, Markus Ferber, Jens Gieseke, Benoît Lutgen, Marian-Jean Marinescu, Giuseppe Milazzo, Cláudia Monteiro de Aguiar, Massimiliano Salini, Barbara Thaler, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska
RENEW	José Ramón Bauzá Díaz, Izaskun Bilbao Barandica, Søren Gade, Elsi Katainen, Caroline Nagtegaal, Jan-Christoph Oetjen, Dominique Riquet
S&D	Andris Ameriks, Johan Danielsson, Ismail Ertug, Giuseppe Ferrandino, Isabel García Muñoz, Maria Grapini, Bogusław Liberadzki, Alessandra Moretti, Rovana Plumb, István Ujhelyi
NI	Mario Furore

 

6	-
ID	Marco Campomenosi, Roman Haider, Julie Lechanteux, Philippe Olivier, Lucia Vuolo
NI	Dorien Rookmaker

 

5	0
VERTS/ALE#	Ciarán Cuffe, Jakop G. Dalunde, Karima Delli, Anna Deparnay-Grunenberg, Tilly Metz

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

STANOVISKO VÝBORU PRO ZEMĚDĚLSTVÍ A ROZVOJ VENKOVA (9.7.2020)

pro Rozpočtový výbor a Hospodářský a měnový výbor

k investičnímu plánu pro udržitelnou Evropu – jak financovat Zelenou dohodu pro Evropu

(2020/2058(INI))

Zpravodaj: Salvatore De Meo

 

 

NÁVRHY

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova vyzývá Rozpočtový výbor a Hospodářský a měnový výbor jako příslušné výbory, aby do návrhu usnesení, které přijmou, začlenily tyto návrhy:

1. vítá pozměněný návrh víceletého finančního rámce (VFR) předložený Komisí ve dnech 27. a 28. května 2020, včetně sdělení ze dne 27. května nazvaného „Chvíle pro Evropu: náprava škod a příprava na příští generaci“ (COM(2020)0456), jehož cílem je zvýšit financování společné zemědělské politiky (SZP) ve srovnání s předchozím návrhem víceletého finančního rámce; vítá návrh Komise dočasně poskytnout dodatečné zdroje prostřednictvím fondu Next Generation EU, avšak zdůrazňuje, že silný VFR má i nadále zásadní význam; zdůrazňuje, že zvýšení finančních prostředků ve srovnání s předchozím návrhem VFR je zásadní pro dosažení navrhovaných cílů a cílů budoucí SZP, k nimž patří zajištění dodávek potravin, zajištění přiměřené životní úrovně zemědělců, přispění k aktivním venkovským společenstvím a dosažení cílů Zelené dohody v zemědělství prostřednictvím posilování odolnosti zemědělsko-potravinářského odvětví a zajišťování udržitelné výroby potravin; zdůrazňuje, že tyto cíle závisí nejen na dobře financované SZP, ale také na dalších nástrojích VFR, jako je výzkum, investice do inovací nebo digitálních technologií, a na jejich snadnější dostupnosti pro zemědělce a zemědělsko-potravinářské odvětví;

2. vítá návrh Komise vyčlenit v rámci nástroje Next Generation EU 15 miliard eur na rozvoj venkova, s politováním však konstatuje, že na první pilíř SZP nebyly v tomto novém nástroji vyčleněny žádné prostředky, a to vzhledem k tomu, že je nutné posílit přímé platby a podporu odvětvových programů, které mají zemědělcům pomoci překonat krizi způsobenou pandemií COVID-19 a dosáhnout cílů Zelené dohody;

3. vítá návrh na navýšení prostředků Fondu pro spravedlivou transformaci (FST) pomocí mimořádné částky ve výši 32,5 miliard EUR, včetně formou dodatečných prostředků z nástroje Next Generation EU, a dvou dalších pilířů mechanismu pro spravedlivou transformaci, konkrétně zvláštního režimu v rámci programu InvestEU a úvěrového nástroje pro veřejný sektor, a zdůrazňuje, že mají-li být FST a ekologická transformace úspěšné a prospěšné pro zemědělství a venkovské oblasti, musí být spravedlivé, inkluzivní, vědecky podložené a musí být realizovány ve spolupráci se zúčastněnými stranami;

4. vítá navržené zvýšení kapitálu Evropského investičního fondu o 1,5 miliardy EUR a zdůrazňuje, že na podporu rozsáhlejších ekologických investic, vypracování nástrojů na zajištění digitalizace a přístupu k nim a dále na podporu modernizace a inovací, které by zemědělcům, odvětví zemědělství a venkovským oblastem umožnily vypořádat se s výzvami a využít možnosti realizace cílů a záměrů Zelené dohody, je důležité usnadnit přístup malým a středním venkovským podnikům, včetně zemědělských podniků, k veřejným a soukromým finančním prostředkům;

5. vyzývá Komisi a členské státy, aby v případě nutnosti využívaly facilitu na podporu oživení a odolnosti, která má poskytnout evropským zemědělcům a družstevním podnikům další podporu, aby mohli důsledně řešit problémy vyplývající z nutnosti dodržovat nové předpisy a připravit se na negativní dopad změny klimatu takovým způsobem, který by neohrožoval výrobu potravin a řídil se zásadou udržitelnosti;

6. domnívá se, že prostřednictvím pozměněného VFR a návrhů Next Generation EU učinila Komise vítaný krok směrem k postoji Parlamentu, konkrétně tím, že v příštím finančním rámci pro EU musí být částka určená pro zemědělství a rozvoj venkova zachována na současné úrovni alespoň v reálných hodnotách; vyzývá Evropskou radu, aby nepřipustila žádné snižování částek vyčleněných na zemědělství a rozvoj venkova v nedávných návrzích Komise; trvá na tom, aby veškerá další opatření související s ekologickou transformací, včetně dosažení cílů strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategie na zachování biologické rozmanitosti byla financována z nových prostředků a z dodatečných vlastních zdrojů EU; poukazuje na to, že financování dodatečných opatření v rámci Zelené dohody pro Evropu nesmí probíhat na úkor stávajících prostředků vyčleněných na SZP;

7. upozorňuje Komisi, že ekologická transformace v zemědělství musí zaručit vyvážený přístup z hlediska tří rozměrů udržitelnosti, tj. sociální, environmentální a hospodářské soudržnosti; vyzdvihuje význam článku 2.1.b Pařížské dohody, v němž je zajištění potravinové bezpečnosti zvýšením přizpůsobivosti vůči dopadům změny klimatu uznáno za naprostou prioritu;

8. bere na vědomí sdělení Komise o investičním plánu pro udržitelnou Evropu (COM(2020)0021), zdůrazňuje však, že prvky, které jsou v něm navrženy, včetně Fondu pro spravedlivou transformaci, jsou zcela závislé na ambiciózní dohodě o VFR; vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že předsunutí finančních prostředků z rozpočtu EU na pokrytí nových výdajových požadavků z důvodu pandemie COVID-19 může vést k nedostatku finančních prostředků v dalších letech provádění programů, což by mělo v oblasti zemědělství vliv na schopnost dosahovat cílů a záměrů strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategie na zachování biologické rozmanitosti, protože by se podpora pro zemědělce z EU snížila, což by bylo obzvláště škodlivé, pokud se od nich očekává, že budou plnit nové a přísné závazky vyplývající ze Zelené dohody; zdůrazňuje, že přechod k udržitelnosti musí být spravedlivý, rozumný a zodpovědný a zahrnovat veškerá hospodářská a sociální odvětví, aby se zabránilo nepřiměřenému tlaku na zemědělství;

9. konstatuje, že investiční plán pro udržitelnou Evropu spoléhá do určité míry na zapojení soukromých investic, které budou v období po pandemii COVID-19 pravděpodobně méně dostupné, a proto je silný VFR ještě důležitější;

10. poukazuje na to, že zemědělství v EU je jediným významným systémem na světě, kterému se podařilo omezit emise skleníkových plynů (od roku 1990 o 20 %);

11. zdůrazňuje, že při vypracovávání plánů členských států a přidělování finančních prostředků a s ohledem na dlouhodobější finanční perspektivu je nutné přihlížet k rozdílné výchozí pozici jednotlivých regionů a členských států a k jejich odlišnému potenciálu rozvoje;

12. žádá Komisi o změnu pravidel pro poskytování státní pomoci a předpisů týkajících se hospodářské soutěže, aby nedocházelo k poškozování společné povahy SZP;

13. připomíná, že modernizovaná a udržitelná SZP rozhodujícím způsobem přispěje k úspěchu obecných ambiciózních cílů EU v oblasti klimatu a zajištění potravinové bezpečnosti a že významná část SZP bude zaměřena na podporu cílů v oblasti klimatu; připomíná, že reforma SZP stále probíhá a že dosud nebylo přijato žádné rozhodnutí týkající se přesné výše příspěvku k cílům a požadavkům v oblasti životního prostředí a klimatu; zdůrazňuje, že dosažení těchto cílů bude do značné míry záviset na tom, zda na ně bude v rámci budoucích rozpočtů vyčleněn dostatek finančních prostředků; poukazuje v této souvislosti na to, že provádění Zelené dohody a strategie „od zemědělců ke spotřebiteli“ nesmí vést ke snižování našich cílů, zejména cíle, kterým je zajištění udržitelných prostředků obživy zemědělců, a zdůrazňuje, že není možné žádat od zemědělců více a poskytovat jim přitom méně finančních prostředků; očekává se zájmem konstruktivní jednání s Radou o budoucí SZP s cílem dosáhnout dohody a poskytnout výrobcům v EU jistotu při plánování, a zdůrazňuje, že návrh Komise na reformu je základem, na němž spolunormotvůrci pracují a neměl by být v této fázi upravován nebo rušen;

14. bere na vědomí, že Komise ve svém sdělení o investičním plánu pro udržitelnou Evropu (COM(2020)0021) poukazuje na to, že v zemědělství jsou zapotřebí značné investice, zejména k řešení širších environmentálních problémů, jako je úbytek biologické rozmanitosti a znečištění; zdůrazňuje však, že i podle Komise se jedná o konzervativní odhady, neboť nejsou k dispozici údaje, na základě kterých by bylo možné přesně odhadnout investiční potřeby pro přizpůsobení se změně klimatu a pro obnovu/zachování ekosystémů a biologické rozmanitosti;

15. poukazuje na domácí produkci obnovitelných surovin a energie z obnovitelných zdrojů, která je odolná vůči krizím, a v zájmu provádění a dalšího prosazování strategie EU v oblasti biohospodářství žádá, aby se výrazně podporovala výstavba ze dřeva a renovace se zvláštním zaměřením na využívání domácích obnovitelných surovin a energie z obnovitelných zdrojů;

16. žádá, aby byly rostoucí ekologické požadavky vždy finančně kompenzovány; upozorňuje na to, že jednostranné podmínky neprospívají ani evropskému zemědělství, ani životnímu prostředí, pokud vedou k přemístění evropské produkce potravin do třetích zemí;

17. zdůrazňuje, že v kontextu opatření SZP zaměřených na dosažení cílů Zelené dohody je třeba prosazovat obecnou zásadu rovnosti žen a mužů s cílem zaručit, aby se do ekologické transformace zapojily i ženy pracující v zemědělství;

18. poukazuje na to, že nedávné propuknutí pandemie COVID-19 ukázalo, jakou strategickou úlohu sehrává zemědělství při zajišťování bezpečných a vysoce kvalitních potravin za dostupné ceny a předcházení potravinové krizi; zdůrazňuje zásadní úlohu „životně důležitých pracovníků“ v zemědělském a potravinářském odvětví během krize a trvá na tom, že těmto pracovníkům musí být zajištěny řádné a bezpečné pracovní podmínky; trvá na tom, že úsilí zemědělců EU produkovat potraviny udržitelnějším způsobem nesmí být oslabeno dovozem výrobků ze třetích zemí, které nesplňují požadavky EU v oblasti bezpečnosti potravin, ochrany životního prostředí, dobrých životních podmínek zvířat a sociálních norem; poukazuje na to, že je důležité se poučit z krize způsobené pandemií COVID-19, zejména pokud jde o strategická odvětví;

19. domnívá se, že k dosažení cílů Zelené dohody na evropské úrovni a jejich šíření na mezinárodní úrovni musí Komise provést hodnocení celních sazeb na dovoz zemědělských produktů a navrhnout jejich zvýšení v případě zemí, které neuplatňují standardy a požadavky týkající se jejich zemědělských produktů, jež jsou srovnatelné se standardy a požadavky v EU, ani se je nechystají uplatňovat v dohledné době;

20. vítá ambice stanovené v rámci strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“, jež spočívají ve vypracování minimálních povinných kritérií pro udržitelné zadávání veřejných zakázek v oblasti potravin s cílem sladit využívání veřejných prostředků se Zelenou dohodou; požaduje větší začlenění otázek týkajících se výživy a zdraví do zadávání veřejných zakázek v oblasti potravin;

21. zdůrazňuje, že je důležité financovat výzkum a inovace zaměřené na určení alternativních technologií pro ekologickou transformaci, a je přesvědčen, že všichni zemědělci, včetně drobných, k nim musí mít přístup;

22. vyzývá Komisi, aby zajistila vhodné vnější záruky pro citlivé zemědělské produkty, a uvádí, že v tomto procesu musí být spotřebitelům jasně prokázány vysoké standardy produkce potravin v EU;

23. trvá na tom, že je nutné poskytnout další finanční zdroje nad rámec SZP na pokrytí žádostí zemědělců o platby vzniklé v důsledku pandemie COVID-19 nebo jiných krizových situací;

24. vyzývá Komisi, aby zajistila uznání evropského zemědělství v rámci strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ za systémově důležité odvětví a že zabezpečení dodávek potravin bude neustále a dostatečně zohledňováno jakožto faktor stability.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	7.7.2020
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	37 8 3
Členové přítomní při konečném hlasování	Mazaly Aguilar, Clara Aguilera, Atidzhe Alieva-Veli, Álvaro Amaro, Eric Andrieu, Attila Ara-Kovács, Carmen Avram, Adrian-Dragoş Benea, Benoît Biteau, Mara Bizzotto, Daniel Buda, Isabel Carvalhais, Asger Christensen, Angelo Ciocca, Ivan David, Paolo De Castro, Jérémy Decerle, Salvatore De Meo, Herbert Dorfmann, Luke Ming Flanagan, Dino Giarrusso, Francisco Guerreiro, Martin Häusling, Martin Hlaváček, Krzysztof Jurgiel, Jarosław Kalinowski, Elsi Katainen, Gilles Lebreton, Norbert Lins, Chris MacManus, Mairead McGuinness, Marlene Mortler, Ulrike Müller, Maria Noichl, Juozas Olekas, Pina Picierno, Maxette Pirbakas, Eugenia Rodríguez Palop, Bronis Ropė, Bert-Jan Ruissen, Anne Sander, Petri Sarvamaa, Simone Schmiedtbauer, Annie Schreijer-Pierik, Michaela Šojdrová, Veronika Vrecionová
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Asim Ademov, Franc Bogovič, Francesca Donato, Valter Flego, Claude Gruffat, Balázs Hidvéghi, Pär Holmgren, Zbigniew Kuźmiuk, Tilly Metz, Christine Schneider, Marc Tarabella, Riho Terras, Irène Tolleret, Thomas Waitz

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

37	+
ECR	Mazaly Aguilar, Krzysztof Jurgiel
PPE	Álvaro Amaro, Daniel Buda, Salvatore De Meo, Herbert Dorfmann, Jarosław Kalinowski, Norbert Lins, Mairead McGuinness, Marlene Mortler, Anne Sander, Petri Sarvamaa, Simone Schmiedtbauer, Annie Schreijer-Pierik, Michaela Šojdrová
GUE/NGL	Eugenia Rodríguez Palop
ID	Gilles Lebreton, Maxette Pirbakas
NI	Dino Giarrusso
S&D	Clara Aguilera, Eric Andrieu, Attila Ara-Kovács, Carmen Avram, Adrian-Dragoş Benea, Isabel Carvalhais, Paolo De Castro, Maria Noichl, Juozas Olekas, Pina Picierno
Renew	Atidzhe Alieva-Veli, Asger Christensen, Jérémy Decerle, Martin Hlaváček, Elsi Katainen, Ulrike Müller, Irène Tolleret
Verts/ALE	Bronis Ropė

 

8	-
ECR	Veronika Vrecionová
GUE/NGL	Luke Ming Flanagan, Chris MacManus
ID	Ivan David
Verts/ALE	Benoît Biteau, Francisco Guerreiro, Pär Holmgren, Tilly Metz

 

3	0
ECR	Bert-Jan Ruissen
ID	Mara Bizzotto, Angelo Ciocca

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

STANOVISKO VÝBORU PRO KULTURU A VZDĚLÁVÁNÍ (16.7.2020)

pro Rozpočtový výbor a Hospodářský a měnový výbor

k investičnímu plánu pro udržitelnou Evropu – jak financovat Zelenou dohodu pro Evropu

(2020/2058(INI))

Zpravodaj: Romeo Franz

 

 

NÁVRHY

Výbor pro kulturu a vzdělávání vyzývá Rozpočtový výbor a Hospodářský a měnový výbor jako příslušné výbory, aby do návrhu usnesení, který přijmou, začlenily tyto návrhy:

1. zdůrazňuje, že Erasmus+, Evropský sbor solidarity a Kreativní Evropa – hlavní programy EU v oblasti vzdělávání, dobrovolnické činnosti a kultury – jsou zásadně důležitým nástrojem, pokud jde o globální reakci na změnu klimatu, a hrají klíčovou úlohu při rozvíjení dovedností potřebných k ekologické transformaci, zvyšování povědomí o otázkách životního prostředí a změny klimatu, zejména mezi mladými lidmi, kteří vykonávají dobrovolnickou činnost na ochranu životního prostředí, a rozvoji tvůrčích, inkluzivních a přístupných řešení umožňujících čelit environmentálním výzvám a dosáhnout cílů udržitelného rozvoje EU; v této souvislosti zdůrazňuje význam stáží v zemědělství, které podporuje program Erasmus+;

2. domnívá se, že investiční plán musí doplňovat další příslušné politiky, programy a fondy Unie, zejména ty, které se týkají vzdělávání a mladých lidí, kultury a sportu, zemědělství a rozvoje venkova, ale také životního prostředí a klimatu;

3. poukazuje na to, že by investiční plán měl podporovat výzkum týkající se řešení inspirovaných přírodou, zelených technologií a dalších udržitelných řešení, která mohou pomoci chránit životní prostředí a klima; zdůrazňuje, že přístup k financování by měli mít především začínající podniky, mladí odborníci a mladí lidé, kteří již pracují na inovativních zelených řešeních;

4. poukazuje na to, že podle investičního plánu mohou být finanční prostředky věnovány na tematické projekty v oblasti vzdělávání, dobrovolnické činnosti a kultury; vyzývá Komisi, aby posílila součinnost mezi Zelenou dohodou a programem Erasmus +, Evropským sborem solidarity a Kreativní Evropou s cílem doplnit a vzájemně obohacovat jejich specifické metody pro řešení environmentálních otázek;

5. zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby veškerá opatření přijímaná v kulturním a kreativním odvětví byla uskutečňována po konzultaci se všemi organizacemi zastupujícími jednotlivé zúčastněné strany a pracovníky s cílem zachovat zaměstnanost a podporovat tvorbu pracovních míst;

6. zdůrazňuje, že přechod na klimaticky neutrální společnost vyžaduje nové dovednosti a kompetence; poukazuje na to, že v tomto smyslu by měly být vyčleněny prostředky na vývoj a provádění programů pro studenty a pracovníky s cílem poskytnout jim odborná školení, znalosti a dovednosti potřebné k tomu, aby se mohli přizpůsobit novému sociálně-ekonomickému kontextu a aby v něm byli úspěšní;

7. vyzývá Komisi, aby v investičním plánu zavedla finanční pobídky s cílem doplnit programy Erasmus+, Evropský sbor solidarity a Kreativní Evropa v přechodu na udržitelnější způsoby dopravy vstřícnější k životnímu prostředí a zároveň podpořit začlenění a přístupnost; domnívá se, že tyto pobídky by měly být podpořeny ambiciózním a zvláštním rozpočtem v rámci investičního plánu; naléhavě žádá Komisi, aby účastníky vybízela k tomu, aby si zvolili co nejméně znečišťující druhy dopravy, především vlak, a poskytla jim k tomu vhodné podmínky, aniž by byli stigmatizováni, diskriminováni nebo vyloučeni účastníci, kteří nemají jinou možnost než leteckou dopravu;

8. zdůrazňuje, že lepší energetická účinnost budov bude jedním z klíčových faktorů umožňujících přechod k uhlíkově neutrální společnosti; zdůrazňuje, že renovace energeticky náročných budov škol, univerzit a dalších vzdělávacích a kulturních institucí vyžaduje významné množství investic s cílem zlepšit jejich energetický výkon tak, aby byly udržitelnější a šetrnější vůči klimatu;

9. je znepokojen situací vzniklou v důsledku krize COVID-19, zejména tou, v níž se ocitly nejzranitelnější osoby a odvětví, jako jsou osoby samostatně výdělečně činné a podnikatelé, jejichž podnikání a pracovní místa jsou ohroženy, nebo rodiny, které se musí vyrovnávat s nezaměstnaností; vyzývá Komisi, aby přijala veškerá nezbytná opatření k úpravě návrhu investičního plánu Zelené dohody tak, aby vnikl přístup, který bude koordinován s naléhavými opatřeními, jako je investiční iniciativa pro reakci na koronavirus a navrhovaný režim SURE, a nástroji pro obnovu, a žádá, aby investice do oblastí, jako je kultura, vzdělávání, mládež a sport, byly považovány za strategické s cílem podpořit ekologickou transformaci, o níž usiluje Zelená dohoda.

10. vyzývá Komisi, aby usilovala o užší spolupráci EU, pokud jde o vzdělávání v oblasti životního prostředí a klimatu;

11. poukazuje na důležitý příspěvek specializovaných studií a programů v této oblasti.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	13.7.2020
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	24 5 1
Členové přítomní při konečném hlasování	Asim Ademov, Christine Anderson, Andrea Bocskor, Vlad-Marius Botoş, Ilana Cicurel, Gilbert Collard, Gianantonio Da Re, Laurence Farreng, Tomasz Frankowski, Romeo Franz, Alexis Georgoulis, Hannes Heide, Irena Joveva, Petra Kammerevert, Niyazi Kizilyürek, Predrag Fred Matić, Dace Melbārde, Victor Negrescu, Niklas Nienaß, Peter Pollák, Marcos Ros Sempere, Domènec Ruiz Devesa, Andrey Slabakov, Massimiliano Smeriglio, Michaela Šojdrová, Sabine Verheyen, Milan Zver
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Isabel Benjumea Benjumea, Marcel Kolaja
Náhradníci (čl. 209 odst. 7) přítomní při konečném hlasování	Angel Dzhambazki

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

24	+
PPE	Asim Ademov, Isabel Benjumea Benjumea, Andrea Bocskor, Tomasz Frankowski, Peter Pollák, Michaela Šojdrová, Sabine Verheyen, Milan Zver
S&D	Hannes Heide, Petra Kammerevert, Predrag Fred Matić, Victor Negrescu, Marcos Ros Sempere, Domènec Ruiz Devesa, Massimiliano Smeriglio
RENEW	Vlad-Marius Botoş, Ilana Cicurel, Laurence Farreng, Irena Joveva
VERTS/ALE	Romeo Franz, Marcel Kolaja, Niklas Nienaß
GUE/NGL	Alexis Georgoulis, Niyazi Kizilyürek

 

5	-
ID	Christine Anderson, Gilbert Collard, Gianantonio Da Re
ECR	Angel Dzhambazki, Andrey Slabakov

 

1	0
ECR	Dace Melbārde

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

 

 

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí	16.10.2020
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	68 16 13
Členové přítomní při konečném hlasování	Rasmus Andresen, Clotilde Armand, Gunnar Beck, Marek Belka, Isabel Benjumea Benjumea, Stefan Berger, Robert Biedroń, Anna Bonfrisco, Gilles Boyer, Olivier Chastel, Lefteris Christoforou, Paolo De Castro, Francesca Donato, Derk Jan Eppink, Engin Eroglu, Markus Ferber, José Manuel Fernandes, Jonás Fernández, Raffaele Fitto, Frances Fitzgerald, José Manuel García-Margallo y Marfil, Eider Gardiazabal Rubial, Luis Garicano, Alexandra Geese, Valentino Grant, Claude Gruffat, Elisabetta Gualmini, Francisco Guerreiro, Enikő Győri, Valérie Hayer, Eero Heinäluoma, Niclas Herbst, Monika Hohlmeier, Danuta Maria Hübner, Stasys Jakeliūnas, Herve Juvin, Othmar Karas, Billy Kelleher, Mislav Kolakušić, Moritz Körner, Joachim Kuhs, Zbigniew Kuźmiuk, Georgios Kyrtsos, Aurore Lalucq, Hélène Laporte, Pierre Larrouturou, Aušra Maldeikienė, Margarida Marques, Pedro Marques, Costas Mavrides, Jörg Meuthen, Csaba Molnár, Siegfried Mureşan, Caroline Nagtegaal, Luděk Niedermayer, Lefteris Nikolaou-Alavanos, Andrey Novakov, Jan Olbrycht, Dimitrios Papadimoulis, Piernicola Pedicini, Lídia Pereira, Kira Marie Peter-Hansen, Sirpa Pietikäinen, Dragoș Pîslaru, Evelyn Regner, Antonio Maria Rinaldi, Bogdan Rzońca, Alfred Sant, Joachim Schuster, Ralf Seekatz, Pedro Silva Pereira, Nicolae Ştefănuță, Paul Tang, Irene Tinagli, Nils Torvalds, Ernest Urtasun, Nils Ušakovs, Inese Vaidere, Johan Van Overtveldt, Rainer Wieland, Angelika Winzig, Stéphanie Yon-Courtin, Marco Zanni, Roberts Zīle
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Matteo Adinolfi, Manon Aubry, Tiziana Beghin, Damien Carême, Tamás Deutsch, Niels Fuglsang, Henrike Hahn, Martin Hlaváček, Eugen Jurzyca, Petros Kokkalis, Eva Maydell, Mick Wallace

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

68	+
GUE/NGL	Petros Kokkalis, Dimitrios Papadimoulis
NI	Tiziana Beghin, Mislav Kolakušić, Piernicola Pedicini
PPE	Isabel Benjumea Benjumea, Stefan Berger, Lefteris Christoforou, Markus Ferber, José Manuel Fernandes, José Manuel García-Margallo y Marfil, Niclas Herbst, Monika Hohlmeier, Danuta Maria Hübner, Othmar Karas, Georgios Kyrtsos, Aušra Maldeikienė, Eva Maydell, Siegfried Mureşan, Luděk Niedermayer, Jan Olbrycht, Lídia Pereira, Sirpa Pietikäinen, Ralf Seekatz, Inese Vaidere, Rainer Wieland, Angelika Winzig
RENEW	Clotilde Armand, Gilles Boyer, Olivier Chastel, Luis Garicano, Valérie Hayer, Moritz Körner, Dragoș Pîslaru, Nils Torvalds, Stéphanie Yon-Courtin, Nicolae Ştefănuță
S&D	Marek Belka, Robert Biedroń, Paolo De Castro, Jonás Fernández, Niels Fuglsang, Eider Gardiazabal Rubial, Elisabetta Gualmini, Eero Heinäluoma, Aurore Lalucq, Pierre Larrouturou, Margarida Marques, Pedro Marques, Costas Mavrides, Csaba Molnár, Evelyn Regner, Alfred Sant, Joachim Schuster, Pedro Silva Pereira, Paul Tang, Irene Tinagli, Nils Ušakovs
Verts/ALE	Rasmus Andresen, David Cormand, Alexandra Geese, Francisco Guerreiro, Damien Carême, Claude Gruffat, Henrike Hahn, Stasys Jakeliūnas, Kira Marie Peter-Hansen, Ernest Urtasun

 

16	-
ECR	Derk Jan Eppink, Raffaele Fitto, Eugen Jurzyca, Zbigniew Kuźmiuk, Bogdan Rzońca, Roberts Zīle
GUE/NGL	Mick Wallace
ID	Gunnar Beck, Herve Juvin, Joachim Kuhs, Hélène Laporte, Jörg Meuthen
NI	Lefteris Nikolaou-Alavanos
RENEW	Engin Eroglu, Billy Kelleher, Caroline Nagtegaal

 

13	0
ECR	Johan Van Overtveldt
GUE/NGL	Manon Aubry
ID	Matteo Adinolfi, Anna Bonfrisco, Francesca Donato, Valentino Grant, Antonio Maria Rinaldi, Marco Zanni
PPE	Tamás Deutsch, Frances Fitzgerald, Enikő Győri, Andrey Novakov
RENEW	Martin Hlaváček

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

• [1] Přijaté texty, P9_TA(2020)0005.
• [2] Přijaté texty, P8_TA(2018)0449.
• [3] Přijaté texty, P9_TA(2019)0032.
• [4] Přijaté texty, P9_TA(2020)0124.
• [5] Přijaté texty, P9_TA(2020)0220.
• [6] Přijaté texty, P9_TA(2019)0102.
• [7] Přijaté texty, P9_TA(2020)0054.
• [8] Úř. věst. C 76, 9.3.2020, s. 23.
• [9] Přijaté texty, P9_TA(2020)0206.
• [10] https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/economy-finance/assessment_of_economic_and_investment_needs.pdf
• [11] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).