Zpráva - A9-0209/2020Zpráva
A9-0209/2020
Evropský parlament

ZPRÁVA Směrem k udržitelnějšímu jednotnému trhu pro podniky a spotřebitele

3.11.2020 - (2020/2021(INI))

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
Zpravodaj: David Cormand


Postup : 2020/2021(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A9-0209/2020
Předložené texty :
A9-0209/2020
Rozpravy :
Hlasování :
Přijaté texty :

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

Směrem k udržitelnějšímu jednotnému trhu pro podniky a spotřebitele

(2020/2021(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU) a zejména na článek 114 této smlouvy,

– s ohledem na články 169, 191, 192 a 193 SFEU,

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu[1],

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů[2],

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/771 ze dne 20. května 2019 o některých aspektech smluv o prodeji zboží[3],

– s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 7. června 2018, kterým se zavádí program pro jednotný trh, konkurenceschopnost podniků, včetně malých a středních podniků, a evropskou statistiku (COM(2018)0441),

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 ze dne 20. června 2019 o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy[4],

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. února 2020 s názvem „Evropská strategie pro data“ (COM(2020)0066),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. března 2020 „Nový akční plán pro oběhové hospodářství – Čistší a konkurenceschopnější Evropa“ (COM(2020)0098),

– s ohledem na své usnesení ze dne 4. července 2017 nazvané „Delší životnost výrobků:  přínosy pro spotřebitele a společnosti“[5],

– s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2018 o uplatňování balíčku opatření v oblasti oběhového hospodářství: možnosti, jak řešit otázky na pomezí právních předpisů týkajících se chemických látek, výrobků a odpadů“[6],

– s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu[7],

– s ohledem na publikaci Komise z října 2018 nazvanou „Behaviorální studie účasti spotřebitelů v oběhovém hospodářství“,

– s ohledem na zprávu Společného výzkumného střediska z roku 2019 nazvanou „Analýza a rozvoj bodovacího systému pro opravy a modernizaci výrobků“,

– s ohledem na zprávu Evropské agentury pro životní prostředí ze dne 4. prosince 2019 nazvanou „Evropské životní prostředí – stav a výhled 2020“,

– s ohledem na studii vypracovanou v březnu 2020 na žádost Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů nazvanou „Podpora životnosti výrobků“,

– s ohledem na hloubkovou analýzu vypracovanou v dubnu 2020 na žádost Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů nazvanou „Udržitelná spotřeba a právní předpisy na ochranu spotřebitelů“,

– s ohledem na zprávu Evropské organizace spotřebitelů (BEUC) ze dne 18. srpna 2015 nazvanou „Zboží dlouhodobé spotřeby: udržitelnější výrobky, lepší práva spotřebitelů. Očekávání spotřebitelů spojená s agendou EU v oblasti účinného využívání zdrojů a oběhového hospodářství“,

– s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

– s ohledem na stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

– s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A9-0209/2020),

A. vzhledem k tomu, že ubývá přírodních zdrojů a zvyšuje se množství odpadu, a proto je nezbytné zavést udržitelná schémata výroby a spotřeby zohledňující meze naší planety, jejichž prioritou bude účinnější a udržitelnější využívání našich zdrojů;

B. vzhledem k tomu, že krize způsobená pandemií COVID-19 ukázala, že je třeba zavést nové a odolnější obchodní modely a podporovat evropské podniky, zejména malé a střední podniky, mikropodniky a osoby samostatně výdělečně činné;

C. vzhledem k tomu, že udržitelný jednotný trh musí odrážet výzvu Parlamentu[8] k přijetí ambiciózní Zelené dohody pro Evropu;  vzhledem k tomu, že je proto nezbytné vypracovat strategii založenou na výzkumu s cílem zvýšit trvanlivost, opětovnou použitelnost, modernizovatelnost a opravitelnost výrobků; vzhledem k tomu, že tato strategie by měla vytvářet pracovní místa a inovační příležitosti pro evropské podniky, podporovat jejich růst a konkurenceschopnost v celosvětovém měřítku a zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitelů;

D. vzhledem k tomu, že společná a komplexní strategie neodpovídá univerzálnímu přístupu; vzhledem k tomu, že diferencovaný přístup založený na specifických vlastnostech každé kategorie produktů a odvětví a na trhu a technologickém vývoji by byl vhodnější; vzhledem k tomu, že pro dobře fungující a udržitelný jednotný trh má zásadní význam účinné provádění a prosazování stávajících pravidel;

E. vzhledem k tomu, že na podporu přechodu na klimatickou neutralitu a oběhové hospodářství je nezbytné mobilizovat dostatečné finanční prostředky prostřednictvím finančních programů, jako je program pro jednotný trh, za účelem financování výzkumu a vývoje v oblasti udržitelných produktů a také informačních kampaní zaměřených na podniky a spotřebitele;

F. vzhledem k tomu, že podle behaviorální studie Komise z roku 2018 jsou spotřebitelé na přechod k oběhovému hospodářství připraveni a existuje třikrát větší pravděpodobnost, že zakoupí výrobek, je-li  označen za trvanlivější a opravitelnější, ale přetrvávají překážky, včetně informační asymetrie; vzhledem k tomu, že pro informovanost spotřebitelů a spravedlivou hospodářskou soutěž mezi podniky jsou zapotřebí jasné, spolehlivé a transparentní informace o vlastnostech výrobku, včetně informací o odhadované životnosti a opravitelnosti; vzhledem k tomu, že je proto třeba zlepšit stávající informace, aniž by došlo k informačnímu přetížení;

G. vzhledem k tomu, že životnost výrobku a způsob, jakým daný výrobek zastarává, jsou ovlivněny různými přirozenými nebo uměle vytvořenými faktory, např. složením, funkčností, náklady na opravu a spotřebními vzorci a používáním; vzhledem k tomu, že odhadovaná životnost výrobku musí být měřena na základě objektivních zkoušek a kritérií odrážejících podmínky skutečného použití a musí být stanovena před uvedením produktu na trh;

H. vzhledem k tomu, že směrnice (EU) 2019/771 má být přezkoumána do roku 2024; vzhledem k tomu, že při přípravě tohoto přezkumu by měla být posouzena řada opatření zaměřených na vytvoření vhodných podmínek pro zvýšení trvanlivosti výrobků a zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitele a konkurenčního podnikatelského prostředí; vzhledem k tomu, že dvouletá zákonná záruční doba nemusí být vhodná pro všechny kategorie výrobků s vyšší odhadovanou životností;

I. vzhledem k tomu, že Evropský parlament ve svém předchozím usnesení[9] vyzval k přijetí opatření k nápravě problému plánovaného zastarávání zboží a softwaru, včetně vypracování společné definice testování a odhalování problematických postupů; vzhledem k tomu, že je třeba vypracovat společnou strategii pro jednotný trh  a zajistit právní jistotu a důvěru jak pro podniky, tak pro spotřebitele;

J. vzhledem k tomu, že pro životnost elektronických přístrojů je klíčová životnost softwaru; vzhledem k tomu, že software stále rychleji zastarává, a proto musí být elektronické přístroje adaptabilní, aby si na trhu zachovaly konkurenceschopnost[10];

K. vzhledem k tomu, že 79 % občanů EU se domnívá, že výrobci by měli mít povinnost usnadňovat opravu digitálních zařízení nebo výměnu jejich částí[11]; vzhledem k tomu, že vysoce kvalitní produkty zvyšují konkurenceschopnost evropských podniků;

L. vzhledem k tomu, že průzkum provedený v prosinci 2015[12] ukázal, že 59 % spotřebitelů nevědělo, že zákonná záruční doba v EU činí nejméně dva roky; vzhledem k tomu, že informovanost spotřebitelů o existujících právech na vysoké úrovni, pokud jde o zákonnou záruku, by mohla být zlepšena a že toto zlepšení by přispělo k udržitelnějšímu zacházení se zbožím;

M. vzhledem k tomu, že nárůst elektronického obchodu vyvolal potřebu lepší kontroly souladu zboží a služeb pocházejících ze třetích zemí s normami EU v oblasti životního prostředí a bezpečnosti a s právy spotřebitelů;

N. vzhledem k tomu, že udržitelný jednotný trh je třeba podrobit účinnému dozoru, aby bylo zajištěno řádné prosazování těchto pravidel, přičemž klíčovou úlohu mají orgány dozoru nad trhem a celní orgány;

O. vzhledem k tomu, že podpora kultury oprav a opětovného použití a posílení důvěry v trh s použitým zbožím by mohla nabídnout zdroje hospodářských a sociálních příležitostí, vytvářet pracovní místa a za určitých okolností i podporovat průmyslovou konkurenceschopnost; vzhledem k tomu, že v některých případech brání spotřebitelům v tom, aby upřednostnili opravu, nedostatečný přístup k náhradním dílům, nedostatečná standardizace a interoperabilita a nedostupnost opravárenských služeb; vzhledem k tomu, že to má negativní dopad na odvětví oprav;

P. vzhledem k tomu, že podle Eurobarometru[13] by 77 % občanů EU svá zařízení raději opravilo, než nahradilo; vzhledem k tomu, že podniky zabývající se opravami by mohly být zdrojem místních pracovních míst a specifického know-how v Evropě;

Q. vzhledem k tomu, že prodlužování životnosti určitého typu výrobku, u něhož právě probíhá výrazné zlepšování jeho energetické účinnosti, by mělo být sladěno s uváděním těchto zdokonalených výrobků na trh, aby tak nedocházelo k prodlevám při zavádění inovativních technologií, které by mohly představovat významný přínos pro životní prostředí;

R. vzhledem k tomu, že rostoucí digitalizace poskytuje našim společnostem nové kanály pro sdílení informací a pomáhá vytvářet udržitelný trh založený na odpovědnosti, transparentnosti, sdílení informací a účinnějším využívání zdrojů;

S. vzhledem k tomu, že internetové platformy by mohly ještě lépe plnit svoji povinnost poskytovat spotřebitelům spolehlivé informace o produktech a službách, jež nabízejí;

T. vzhledem k tomu, že digitální odvětví přispívá k inovacím a podpoře udržitelného hospodářství; vzhledem k tomu, že je třeba se zabývat dopadem na životní prostředí, pokud jde o spotřebu energie a zdrojů jeho infrastruktury; vzhledem k tomu, že udržitelnější způsoby balení a dodávek mají zásadní význam pro vytvoření oběhového hospodářství;

U. vzhledem k tomu, že zelené a udržitelné zadávání veřejných zakázek je strategickým nástrojem, který může spolu s dalšími důležitými politikami přispět k průmyslové transformaci Evropy a posílit její odolnost a otevřenou strategickou autonomii; vzhledem k tomu, že strategické využívání udržitelných veřejných zakázek může být přínosné jak pro podniky, tak pro spotřebitele tím, že posílí poptávku po udržitelném zboží a jeho nabídku a učiní tyto výrobky nákladově efektivními a atraktivními pro spotřebitele;

V. vzhledem k tomu, že je třeba řešit klamavá tvrzení týkající se životního prostředí a praktiky označované jako „greenwashing“ pomocí účinných metod, které mj. poskytnou návod, jak tato tvrzení doložit;

W. vzhledem k tomu, že reklama má vliv na úroveň a vzorce spotřeby; vzhledem k tomu, že reklama by mohla pomoci podnikům a spotřebitelům činit informovaná a udržitelná rozhodnutí;

1. vítá nový akční plán pro oběhové hospodářství, který představila Komise, i její oznámený záměr podporovat udržitelné výrobky, které budou snadněji opravitelné, znovu použitelné a recyklovatelné, a činit současně kroky na podporu spotřebitelů při této transformaci;

2. zdůrazňuje, že každá udržitelná strategie jednotného trhu by měla spravedlivým, vyváženým a přiměřeným způsobem kombinovat zásady udržitelnosti, ochrany spotřebitele a vysoce konkurenceschopného sociálně tržního hospodářství; zdůrazňuje, že veškerá případná regulační opatření by měla být založena na těchto zásadách, měla by být nákladově efektivní z hlediska životního prostředí a měla by být přínosná jak pro podniky, tak pro spotřebitele, aby mohli přijmout ekologickou transformaci v rámci vnitřního trhu; zdůrazňuje, že regulační opatření by měla vytvářet konkurenční výhody pro evropské podniky, neměla by pro ně představovat nepřiměřenou finanční zátěž a měla by podněcovat inovace a investice do udržitelných technologií a posilovat evropskou konkurenceschopnost a v neposlední řadě i ochranu spotřebitelů; poukazuje na to, že všechna plánovaná regulační opatření by měla být doprovázena posouzením dopadu a měla by vždy zohledňovat vývoj na trhu a potřeby spotřebitelů;

3. vyzývá Komisi, aby při navrhování, přijímání a provádění příslušných nadcházejících návrhů, jako je „posílení postavení spotřebitelů v ekologické transformaci“ a iniciativa v oblasti udržitelné výrobkové politiky, projevila silné politické ambice, neboť tyto návrhy by měly být plně v souladu s cíli EU v oblasti klimatu a dalšími environmentálními cíli a vést ke zlepšení oběhovosti hodnotových řetězců, účinnosti využívání zdrojů a využívání druhotných surovin, minimalizaci vzniku odpadů a dosažení oběhového hospodářství bez toxických látek; zdůrazňuje význam včasného provádění a dodržování stávajících povinností a norem; naléhavě vyzývá Komisi, aby uvedené návrhy již neodkládala;

4. zdůrazňuje, že dobře fungující jednotný trh je mocným nástrojem ekologické a digitální transformace EU, a to i s ohledem na její úlohu v globalizované ekonomice; zdůrazňuje, že dokončení a prohloubení jednotného trhu, mj. prostřednictvím účinného prosazování stávajících právních předpisů a odstraněním zbývajících neodůvodněných a nepřiměřených překážek, je předpokladem pro dosažení udržitelnější výroby a spotřeby v EU; vyzývá k transparentní správě vnitřního trhu a účinnějšímu a kvalitnějšímu monitorování; domnívá se, že právní rámec pro udržitelnější jednotný trh by měl podporovat inovace a rozvoj udržitelných technologií a motivovat podniky k přechodu na udržitelnější obchodní modely a tím přispívat k udržitelnému hospodářskému oživení;

5. upozorňuje, že udržitelná spotřeba jde ruku v ruce s udržitelnou výrobou a že hospodářské subjekty by měly být vybízeny k tomu, aby o trvanlivosti výrobků a služeb uvažovaly již od fáze návrhu a při jejich uvádění na vnitřní trh nebo poskytování na vnitřním trhu, neboť je třeba zajistit bezpečnou, udržitelnou, nákladově efektivní a přitažlivou volbu pro spotřebitele; vyzývá Komisi, aby pro odvětví s významným dopadem na životní prostředí navrhla opatření, která budou rozlišovat mezi kategoriemi výrobků a zlepší trvanlivost výrobků, včetně jejich odhadované životnosti, opětovné použitelnosti, modernizace, opravitelnosti a recyklovatelnosti;

Práva spotřebitelů a boj proti plánovanému zastarávání

6. vyzývá Komisi, aby v konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami vypracovala širokou strategii obsahující opatření, která by rozlišovala mezi kategoriemi výrobků a zohledňovala vývoj trhu a technologií, s cílem podpořit podniky a spotřebitele, aby se zapojili do udržitelných výrobních a spotřebních vzorců; konstatuje, že tato strategie by měla zahrnovat opatření s cílem:

a) specifikovat předsmluvní informace, které mají být poskytnuty o odhadované životnosti výrobku (vyjádřené v letech nebo v cyklech použití a které mají být stanoveny před uvedením výrobku na trh prostřednictvím objektivní a standardizované metodiky založené na podmínkách skutečného použití, rozdílech v intenzitě použití a přirozených faktorech, mj. metrice) a opravitelnosti výrobku – přičemž je třeba mít na paměti, že tyto informace je třeba poskytovat jasně a srozumitelně, aby se zamezilo matení a přehlcení spotřebitelů informacemi –, a učinit z nich hlavní charakteristiky výrobku podle směrnic 2011/83/EU a 2005/29/EU;

b) vybízet k rozvoji a harmonizaci dobrovolného označování, do něhož budou zapojeny všechny příslušné zúčastněné strany, na základě výzkumem podložených transparentních norem přijatých v návaznosti na posouzení dopadů, v němž se prokáže význam, přiměřenost a účinnost při snižování negativních dopadů na životní prostředí a ochraně spotřebitelů; domnívá se, že toto označování by mohlo zahrnovat zejména informace o trvanlivosti a opravitelnosti, jako je skóre opravitelnosti, a mohlo by mít podobu indexu environmentální výkonnosti, který by podle kategorie výrobku zohledňoval řadu kritérií během celého životního cyklu výrobků; domnívá se, že by toto označování mělo spotřebitelům v okamžiku nákupu poskytovat okamžitě viditelné, jasné a srozumitelné informace;

c) posílit úlohu ekoznačky EU ve snaze o rozšíření jejího používání v průmyslu a zlepšení informovanosti spotřebitelů;

d) posoudit, které kategorie zboží jsou nejvhodnější pro vybavení měřičem použití, a to na základě analýzy efektivity nákladů a životního prostředí, s cílem zlepšit informovanost spotřebitelů a údržbu výrobků, podnítit dlouhodobé používání výrobků prostřednictvím snadnějšího opětovného použití a podpořit opětovné použití a obchodní modely založené na použitém zboží;

e) při přípravě přezkumu směrnice (EU) 2019/771 posoudit, jak více sladit dobu trvání právních záruk s odhadovanou životností dané kategorie výrobků a jak by prodloužení lhůty pro obrácené důkazní břemeno v případě nesouladu zlepšilo možnost spotřebitelů a podniků činit udržitelná rozhodnutí; žádá, aby toto posouzení dopadu zvážilo potenciální dopady takového možného rozšíření na ceny, očekávanou životnost výrobků, systémy obchodních záruk a nezávislé opravárenské služby;

f) při přípravě přezkumu směrnice (EU) 2019/771 studovat proveditelnost posílení postavení prodejců ve vztahu k výrobcům, a to zavedením, v rámci režimu právní záruky, mechanismu společné odpovědnosti výrobce a prodejce;

g) napravit plánované zastarávání tím, že se zváží, zda na seznam uvedený v příloze I směrnice 2005/29/ES přidat postupy, jejichž jediným záměrem je účinně zkrátit životnost výrobku, aby se zvýšil jeho náhradový poměr a nepřiměřeně omezila opravitelnost výrobků včetně softwaru; zdůrazňuje, že tyto postupy by měly být jasně definovány na základě objektivní a společné definice a měly by zohledňovat posouzení všech zúčastněných stran, jako jsou výzkumná zařízení a spotřebitelské, podnikatelské a environmentální organizace;

7. zdůrazňuje, že zvláštní pozornost vyžaduje zboží s digitálními prvky a že v rámci přezkumu směrnice (EU) 2019/771, který má být proveden do roku 2024, by měly být zohledněny tyto prvky:

a) nápravné aktualizace, tj. aktualizace zabezpečení a shody, musí pokračovat po celou předpokládanou životnost zařízení, podle kategorie výrobku;

b) nápravné aktualizace by měly být odděleny od vývojových aktualizací, které musí být vratné, a žádná aktualizace nesmí nikdy snižovat výkonnost nebo schopnost reakce zboží;

c) spotřebitelé musí být prodávajícím v okamžiku nákupu informováni o době, během níž lze očekávat, že budou poskytovány aktualizace softwaru dodaného při nákupu zboží, a to způsobem, který je slučitelný s inovacemi a možným budoucím vývojem na trhu, jakož i o jejich specifikách a dopadech na funkční způsobilost zařízení, aby bylo zajištěno, že zboží zůstane v souladu se smlouvou a bezpečné;

8. zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby spotřebitelé i podniky měli k dispozici jednoduché, účinné a vymahatelné opravné prostředky; připomíná, že spotřebitelé v celé EU by měli být o svých právech a opravných prostředcích informováni; vyzývá k tomu, aby byla v rámci víceletého finančního rámce financována opatření k řešení nedostatku informací a na podporu iniciativ spotřebitelských, podnikatelských a environmentálních sdružení; domnívá se, že členské státy by měly vést informační kampaně s cílem zvýšit ochranu a důvěru spotřebitelů, zejména u zranitelných skupin, a žádá Komisi, aby spotřebitelům poskytovala odpovídající informace o jejich právech prostřednictvím jednotné digitální brány; zdůrazňuje, že malé a střední podniky, mikropodniky a osoby samostatně výdělečně činné potřebují zvláštní podporu, včetně finanční podpory, aby porozuměly svým právním závazkům v oblasti ochrany spotřebitele a mohly je plnit;

9. konstatuje, že mnoho výrobků uváděných na jednotný trh, zejména výrobků prodávaných na internetových tržištích a dovážených ze zemí mimo EU, není v souladu s právními předpisy EU týkajícími se požadavků na bezpečnost a udržitelnost výrobků; vyzývá Komisi a členské státy, aby urychleně přijaly opatření k zajištění rovných podmínek pro společnosti z EU a jejich mezinárodní konkurenty a aby spotřebitelům zajistily bezpečné a udržitelné výrobky prostřednictvím lepšího dohledu nad trhem a pomocí rovnocenných norem celní kontroly v celé EU pro tradiční i on-line podniky; připomíná, že pro řádné provedení tohoto úkolu musí být orgánům dozoru nad trhem poskytnuty odpovídající finanční a lidské zdroje v souladu s nařízením (EU) 2019/1020, a vyzývá členské státy, aby potřeby těchto orgánů uspokojily, a Komisi, aby zajistila řádné provedení tohoto nařízení; zdůrazňuje, že je třeba výrazně posílit interakci mezi systémem RAPEX a on-line tržišti a platformami;

Usnadnění oprav

10. žádá, aby v okamžiku nákupu byly jasně a snadno čitelně k dispozici následující informace o dostupnosti náhradních dílů, aktualizacích softwaru a opravitelnosti výrobku: předpokládaná doba dostupnosti od data nákupu, průměrná cena náhradních dílů v okamžiku nákupu, doporučená přibližná doba dodání a opravy a případně informace o servisech oprav a údržby; dále žádá, aby tyto informace byly uvedeny v dokumentaci k výrobku spolu se shrnutím nejčastějších selhání a způsobů jejich nápravy;

11. vyzývá Komisi, aby zavedla „právo spotřebitele na opravu“ s cílem zajistit, aby byly opravy systematické, nákladově efektivní a atraktivní, s přihlédnutím ke zvláštnostem jednotlivých kategorií výrobků v souladu s opatřeními, která již byla přijata pro některé domácí spotřebiče v rámci směrnice o ekodesignu, a to tak, že:

a) poskytne subjektům působícím v opravárenském odvětví, včetně nezávislých opraven, a spotřebitelům bezplatný přístup k nezbytným informacím o opravách a údržbě včetně informací o diagnostických nástrojích, náhradních dílech, softwaru a aktualizacích potřebných k provádění oprav a údržby, a to s náležitým ohledem na požadavky bezpečnosti spotřebitelů a aniž je dotčena směrnice (EU) 2016/943;

b) bude podporovat standardizaci náhradních dílů v zájmu interoperability a inovací, při současném dodržování požadavků na bezpečnost výrobků;

c) stanoví povinnou minimální dobu pro dodávání náhradních dílů, jež odráží odhadovanou životnost výrobku po uvedení posledního kusu na trh, a přiměřené maximální dodací lhůty podle kategorií výrobků v souladu s prováděcími nařízeními o ekodesignu přijatými dne 1. října 2019, která by měla být rozšířena na širší škálu výrobků;

d) zajistí, aby cena náhradního dílu byla ve vztahu k ceně celého výrobku přiměřená, a tudíž nákladově efektivní a aby měli nezávislí a autorizovaní servisní pracovníci i spotřebitelé přístup k nezbytným náhradním dílům bez nepřiměřených překážek;

e) při přípravě přezkumu směrnice (EU) 2019/771 bude s ohledem na analýzu nákladové efektivnosti pro spotřebitele i podniky podporovat opravy před výměnou prostřednictvím prodloužení záruk nebo vynulování záručních lhůt pro spotřebitele, kteří si tuto možnost zvolí, a zajištěním toho, aby prodávající vždy o možnosti opravy a souvisejících záručních právech spotřebitele informovali;

f) při přípravě přezkumu směrnice (EU) 2019/771 posoudí, jak by mohly být opravy usnadněny zavedením právní záruky na úrovni EU za díly vyměněné odborným servisem, pokud se na zboží již nevztahuje právní nebo obchodní záruka;

g) bude povzbuzovat členské státy, aby vytvářely pobídky, jako je „bonus pro řemeslníka“, které budou spotřebitele podporovat, zejména po skončení právní záruky, aby prováděli opravy prostřednictvím autorizovaných či nezávislých opraven;

Globální strategie směrem k ekonomice opětovného používání

12. vítá, že Komise zvažuje zavedení závazných opatření s cílem bránit ničení neprodaného nebo nezkaženého zboží ve funkčním stavu tak, aby mohlo být místo toho opětovně používáno, a kvantifikovaných cílů pro opětovné použití, a to i prostřednictvím zavedení systémů zálohování v souladu s rámcovou směrnicí o odpadech a směrnicí o obalech a obalových odpadech; zdůrazňuje, že novým udržitelným obchodním modelům by měl být poskytnut prioritní přístup ke skládkám, a vyzývá Komisi a členské státy, aby dále poskytovaly pobídky k udržitelnému nakládání s odpady; zdůrazňuje, že v zájmu zajištění účinnějšího a udržitelnějšího využívání zdrojů, jakož i posílení vnitřního trhu s druhotnými surovinami, je třeba vypracovat strategii pro posouzení a řešení právních překážek bránících opravám, opětovnému prodeji, opětovnému použití a darování předmětů, a to i prostřednictvím větší standardizace, aniž by byla dotčena ustanovení nařízení (ES) č. 1013/2006 o přepravě odpadů;

13. zdůrazňuje, že je důležité podporovat udržitelné obchodní modely oběhového hospodářství, které omezí ničení zboží na minimum a podpoří jeho opravy a opětovné použití; vyzývá Komisi, aby vybízela k používání těchto modelů, zároveň je zachovávala jako nákladově efektivní a atraktivní, zaručila vysokou úroveň ochrany spotřebitelů a pobízela členské státy ke zvyšování povědomí o těchto modelech prostřednictvím vzdělávacích kampaní a školení pro spotřebitele i podniky; zdůrazňuje důležitost investic do výzkumu a vývoje v této oblasti;

14. upozorňuje na existenci praktik společností, jejichž cílem je odrazovat od oprav, což představuje omezení práva na opravu a má dopad na možnosti oprav pro spotřebitele; vyzývá k přístupu, který jak zaručí prosazování práv duševního vlastnictvím, tak zajistí účinnou podporu nezávislým opravnám, s cílem podpořit volbu spotřebitelů a dosáhnout celkově udržitelného jednotného trhu;

15. zdůrazňuje, že je zapotřebí vytvářet pobídky pro spotřebitele, aby kupovali použité zboží; zdůrazňuje, že převádění záruky v případě opětovného prodeje zboží, jehož záruka ještě platí, by mohlo vést k větší důvěře spotřebitele k tomuto trhu; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby prověřila, do jaké míry by mohla být záruka prvního kupujícího převáděna na další kupující v případě následných prodejů, zejména v souvislosti s digitálním pasem výrobku; dále žádá, aby bylo provedeno posouzení, zda je při přezkumu směrnice (EU) 2019/771 třeba přezkoumat doložku o výjimce pro použité výrobky v rámci režimu právní záruky podle této směrnice, a to v návaznosti na posouzení dopadů možných důsledků pro obchodní modely založené na použitém zboží a opětovném použití;

16. vyzývá k přijetí jasných definic repasovaného a renovovaného zboží a k zavedení dobrovolného systému rozšířených obchodních záruk pro toto zboží v širokém měřítku, a to s cílem doplnit původní právní záruky a zabránit tomu, aby byli spotřebitelé vystaveni nekalým praktikám;

17. zdůrazňuje úlohu odvětví služeb při zvyšování dostupnosti oprav a dalších nových obchodních modelů; vítá zejména rozvoj obchodních modelů, které oddělují spotřebu od faktického vlastnictví, v jejichž rámci se prodává funkce výrobku, a zároveň požaduje solidní hodnocení dopadu „funkční ekonomiky“ (ekonomiky využívání) a jejích potenciálních zpětných účinků, jakož i dopadů na na spotřebitele a jejich finanční zájmy i na životní prostředí; zdůrazňuje, že rozvoj internetových služeb, nových forem marketingu (pronájmu, leasingu, produktu jako služby atd.) a dostupnost opraven může pomáhat prodloužit životnost výrobků, jakož i zvyšovat povědomí spotřebitelů a důvěru v tyto výrobky; vyzývá Komisi, aby podporovala rozvoj těchto nových obchodních modelů prostřednictvím cílené finanční podpory v rámci programu pro jednotný trh a dalších příslušných programů VFR;

18. vyzývá k vypracování vnitrostátních kampaní a příslušných mechanismů, které budou spotřebitele vybízet, aby prodlužovali životnost výrobků pomocí oprav a užíváním použitého zboží, a zvyšovat povědomí o přidané hodnotě udržitelných inovativních technologií; žádá Komisi a vnitrostátní orgány, aby  při provádění takových osvětových kampaní poskytovaly pomoc a podporu příslušným orgánům na vnitrostátní a místní úrovni, jakož i podnikům a sdružením, a to jak technicky, tak finančně v rámci programu pro jednotný trh v rámci VFR;

19. vyzývá všechny společnosti a organizace, aby se zaregistrovaly do systému pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) s cílem zlepšit vliv své činnosti na životní prostředí; se zájmem očekává nadcházející přezkum směrnice o nefinančních zprávách, který by měl vést k podstatnému zlepšení dostupnosti informací o vlivu společností na životní prostředí;

Digitální strategie pro udržitelný trh

20. vítá oznámení o společném evropském datovém prostoru pro inteligentní oběhové aplikace a ambice Komise vytvořit digitální „pas výrobku“ s cílem zlepšit sledovatelnost a přístup k informacím o podmínkách výroby výrobku, o jeho trvanlivosti, složení, opětovném použití, opravách, možnostech demontáže a nakládání s ním po skončení jeho životnosti, přičemž se mají zohlednit zásada proporcionality a náklady pro podniky a věnovat zvláštní pozornost potřebám malých a středních podniků, mikropodniků a osob samostatně výdělečně činných; žádá, aby vývoj tohoto nástroje byl prováděn v úzké spolupráci s průmyslem a příslušnými zúčastněnými stranami:

21. konstatuje přínos digitálních technologií v oblasti inovací a jejich příspěvek k více oběhovému hospodářství; vyzývá Komisi, aby vypracovala normy a protokoly pro přístup k interoperabilním datům a jejich využívání s cílem účinně sdílet data mezi společnostmi, investory a orgány s cílem umožnit nové oběhové obchodní příležitosti založené na datech; vyzývá Komisi a členské státy, aby v novém VFR zvýšily financování výzkumu a inovací v oblasti udržitelných technologií;

22. konstatuje, že digitální odvětví a spotřeba online mají významný dopad na životní prostředí, a to jak při výrobě zboží, tak při poskytování služeb, a vyzývá Komisi k posouzení, jak by zavedení indexu udržitelného evropského digitálního odvětví na základě analýzy životního cyklu výrobků postavilo do popředí udržitelnou produkci a spotřebu digitálních technologií; poukazuje na to, že postupy ke snižování tohoto dopadu na životní prostředí, jako je snižování objemu obalů a vývoj udržitelnějších obalů, by měly být součástí strategie směřující k udržitelnému jednotnému trhu;

23. dodává, že je třeba zvyšovat povědomí o možné environmentální stopě zbytečných dat, jako jsou nepoužívané aplikace, soubory, videa, fotografie a spam; vyzývá Komisi, aby posoudila dopad digitálních postupů a infrastruktury z hlediska jejich uhlíkové a environmentální stopy, stejně jako  jejich dopad na postupy spotřebitelů a aby zvážila vhodná opatření ke snížení těchto stop;

24. žádá, aby Komise zohlednila rozhodnutí Parlamentu o zavedení systému univerzálních nabíječek s cílem snížit objem výroby a elektronického odpadu;

Nezbytná změna přístupu veřejných orgánů

25. je toho názoru, že ústředním prvkem plánu hospodářské obnovy EU v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu by se mělo stát zadávání veřejných zakázek, a to podporou úsilí soukromého sektoru v oblasti inovací, digitalizací veřejných nabídkových řízení a stanovením správných pobídek pro podporu udržitelné výroby a spotřeby; vyzývá k tomu, aby byla upřednostňována podpora poptávky po ekologicky šetrných výrobcích a službách s menší environmentální stopou a prosazování sociálních a environmentálních kritérií;

26. zdůrazňuje potřebu zajistit využívání environmentálních, sociálních a inovačních veřejných zakázek při přechodu na udržitelnou a klimaticky neutrální ekonomiku prostřednictvím zavedení kritérií a cílů udržitelnosti ve veřejných nabídkových řízeních; připomíná v tomto ohledu závazek Komise, že podnikne příslušné kroky prostřednictvím odvětvových opatření a pokynů týkajících se ekologických veřejných zakázek a současně zachová stávající právní rámec pro zadávání veřejných zakázek, a vyzývá Komisi, aby byla ambiciózní, pokud jde o to, aby se kritéria udržitelnosti při zadávání veřejných zakázek stala standardní volbou; zdůrazňuje význam podpory použitých, opětovně použitých, recyklovaných a repasovaných výrobků a softwarových programů s nízkou spotřebou energie tím, že se stanoví cíle pro veřejné nákupy; zdůrazňuje potenciální přínosy nástroje pro prověřování udržitelnosti veřejných nabídkových řízení pro zajištění jejich slučitelnosti se závazky EU v oblasti klimatu a boj proti „ekologickému klamání“;

27. zdůrazňuje úlohu, kterou by mohly hrát ekologické a sociální veřejné zakázky při zkracování dodavatelských řetězců, snižování závislosti na třetích zemích a podpoře udržitelnosti v klíčových odvětvích, jako je odvětví výroby léčivých přípravků, energetika a potravinářství; vyzývá k účinné reciprocitě se třetími zeměmi v oblasti zadávání veřejných zakázek a k zajištění přiměřeného přístupu malých a středních podniků a podniků sociální ekonomiky k veřejným zakázkám, mimo jiné zavedením kritérií pro přednostní přidělení zakázky;

28. vyzývá členské státy, aby využívaly stávajících systémů EU k udržitelnému zadávání veřejných zakázek, a žádá v tomto ohledu Komisi, aby zlepšila své pokyny a šla příkladem zveřejňováním cílů a statistik týkajících se dopadu jejich nákupů na životní prostředí; dále vyzývá k tomu, aby orgány EU a členské státy měly povinnost podávat zprávy, pokud jde o udržitelné zadávání veřejných zakázek, aniž by tím vznikla neodůvodněná administrativní zátěž, a byla dodržena zásada subsidiarity;

Odpovědný marketing a reklamní činnost

29. upozorňuje na to, že spotřebitelé čelí zavádějícím tvrzením o environmentálních vlastnostech výrobků a služeb, a to jak online, tak offline; doporučuje proto, aby před uvedením výrobku nebo služby na trh bylo prováděno účinné sledování environmentálních tvrzení výrobců a distributorů a aby byla nedávno pozměněná směrnice 2005/29/ES prosazována prostřednictvím proaktivních opatření proti klamavým praktikám; vyzývá Komisi, aby vypracovala aktualizované pokyny pro jednotné provádění této směrnice, pokud jde o environmentální tvrzení, a poskytla pokyny pro činnost dozoru nad trhem;

30. žádá o vypracování jasných pokynů a norem pro environmentální tvrzení a závazky, které se promítnou do posílené certifikace ekoznaček, a vítá ohlášený legislativní návrh týkající se dokládání environmentálních tvrzení; doporučuje posoudit, zda je případně třeba vytvořit veřejný evropský rejstřík obsahující schválená a zakázaná environmentální tvrzení, jakož i podmínky a kroky, které je třeba splnit pro pronášení takových tvrzení; dodává, že poskytování transparentních, odpovědných a přesných informací zvýší důvěru spotřebitelů ve výrobky a trhy, což v konečném důsledku povede k udržitelnější spotřebě;

31. zdůrazňuje, že reklama má dopad na úroveň a vzorce spotřeby a měla by podporovat udržitelné volby podniků a spotřebitelů; zdůrazňuje význam odpovědné reklamy, která respektuje veřejné normy v oblasti životního prostředí a zdraví spotřebitelů; zdůrazňuje, že stávající regulační rámec, který řeší klamavou reklamu, by mohl posílit ochranu spotřebitelů, zejména v případě určitých kategorií spotřebitelů považovaných za zranitelné, a podporovat udržitelnou výrobu a spotřebu;

°

° °

32. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

 

 

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

ÚVOD

 

Skutečnost je jasná: Evropa překračuje meze naší planety hned v několika ohledech[14] a evropská spotřeba je do velké míry závislá na zdrojích získaných a využívaných mimo Evropu[15]. Sedmý akční program EU[16] pro životní prostředí tudíž stanovil jako cíl pro rok 2050 „Spokojený život v mezích naší planety“. Ačkoliv bylo v této oblasti dosaženo pokroku a ve světě jde Evropa příkladem, jsme od dosažení cíle ještě dosti daleko. Statistické zprávy uvádějí, že evropský den ekologického dluhu, tj. den, kdy ekologická stopa našeho kontinentu překračuje biokapacitu naší planety, byl v roce 2019 dne 10. května a že by bylo třeba 2,8 planety Země, aby naplnila naše potřeby, pokud by všichni obyvatelé naší planety spotřebovávali stejně jako Evropané.[17]

 

Krize onemocnění COVID-19 ukázala, jak jsou naše ekonomiky zranitelné a náchylné ke zhroucení v důsledku náhlých otřesů.

 

Je tudíž zásadně důležité, abychom v Evropě radikálně změnili náš způsob výroby a spotřeby. Způsob, jak vnímáme náš jednotný trh a jak zajišťujeme ochranu spotřebitelů, bude klíčový pro dosažení této změny paradigmatu na model, v němž převládá udržitelnost a sociální spravedlnost.

 

Evropská unie již v tomto směru přijala opatření. Evropský parlament v roce 2016 prakticky jednomyslně odhlasoval zprávu o delší životnosti výrobků: přínosy pro spotřebitele a společnosti (2016/2272(INI)), která navazovala na zprávu EHSV v téže věci[18]. V rámci akčního plánu pro oběhové hospodářství již EU ohlásila opatření ve smyslu udržitelnější ekonomiky v oblasti předcházení odpadům[19] a designu výrobků.

 

Tato první oznámení jsou slibná a ukazují, že regulaci v tomto směru vítají podniky i spotřebitelé. Nyní je načase posunout se od prvních kroků ke skutečné změně paradigmatu směrem k odolnější a méně spotřební ekonomice.

 

 

Směrem k udržitelným produktům v Evropě

 

Náš ekonomický model je založený na systému nadměrné spotřeby, který výrobce podporuje v tom, aby upřednostňovali rychlé nahrazování výrobků kvůli jejich předčasnému zastarávání.

 

Vzhledem k tomu, že v případě výrobků souvisí největší část emisí uhlíku s jejich výrobou, je zásadně důležité přehodnotit náš systém výroby a přejít na výrobky, které jsou skutečně dlouhodobě udržitelné. Dobrým příkladem jsou inteligentní mobilní telefony: 80 % uhlíkové stopy těchto přístrojů vznikne během jejich výroby a pouze 15 % telefonů je na konci své životnosti recyklováno.

 

Zavedení oběhového hospodářství začíná již designem výrobků. Plánování materiálů a designu výrobku určuje, zda bude daný výrobek trvale udržitelný, opravitelný a na konci své životnosti půjde snadno rozebrat a recyklovat. Zdá se, že spotřebitelé jsou ochotni se v tomto směru zapojit, ale je třeba odstranit řadu překážek: informační asymetrii, stále příliš drahé opravy, které jsou příliš složité, jelikož nejsou k dispozici náhradní díly nebo prostě informace, neznalost vlastních práv v případě závadných výrobků, atd.

 

Ukončit předčasné zastarávání výrobků.

 

Cílem je upřednostňovat výrobce, kteří vytvářejí udržitelné výrobky, a naopak penalizovat ty, jejichž design je závadný a trvale neudržitelný. Plánovaná opatření zahrnují celé spektrum nástrojů od jasného a harmonizovaného informování spotřebitelů až po trestání nekalých obchodních praktik, které spočívají v úmyslném zkracování životnosti výrobku nebo ve znemožňování jeho opravy. Je třeba zohlednit i specifický případ digitálních výrobků a zabránit zastarávání softwaru během jejich aktualizací. Také je zásadní, aby délka platnosti právní záruky shody odpovídala odhadované životnosti výrobků: prodloužení životnosti výrobků musí jít ruku v ruce s odpovídající ochranou spotřebitele v případě, že se výrobek neshoduje s předpisy. Kombinace těchto opatření by měla obecně zvýšit kvalitu výrobků a posílit důvěru spotřebitelů v evropský jednotný trh tím, že jim poskytne práva, která odpovídají deklarované kvalitě výrobků.

 

Zajistit v Evropě skutečné právo na opravu

 

Udržitelné výrobky musí být také opravitelné, aby mohly na trhu zůstat co nejdéle. Je načase ukončit praktiky, které brání opravám výrobků nebo je ztěžují. V průměru 70 % Evropanů by si raději nechalo svůj výrobek opravit, spíše než nahradit závadné výrobky.[20] Avšak prodejci dnes preferují převážně nahrazování novými výrobky.

 

Musíme zaručit liberalizaci oprav výrobků na evropském trhu a zajistit, aby byly tyto opravy snadné a finančně dostupné. Toho lze dosáhnout nejen poskytováním informací o míře opravitelnosti výrobku předem, ale také dále v hodnotovém řetězci tím, že bude zajištěna dostupnost náhradních dílů, krátké lhůty na opravu a přístup k informacím o opravách pro prodejce, nezávislé opraváře a také spotřebitele, aby se podpořily vlastní opravy doma. Zejména je důležité podporovat síť nezávislých opravářů, kterou tvoří místní řemeslníci. Je nepřijatelné, aby mechanismy duševního vlastnictví omezovaly opravy výrobků na jejich tvůrce či distributory. Za tímto účelem musí být zavedeny mechanismy podpory, jak logistické, tak finanční.

 

Rovněž bychom rádi posílili důvěru spotřebitelů v opravené výrobky, a proto navrhujeme zavedení záruky na opravy výrobků.

 

Směrem k ekonomice opětovného použití

 

Udržitelné a opravitelné výrobky jsou vytvořeny tak, aby na trhu zůstaly déle a byly vyměňovány. Důvěra spotřebitelů v použité výrobky musí být podpořena transparentností, ale také zárukami ohledně stavu výrobků. Navázání záruky na výrobek, a ne na kupujícího, umožňuje těšit se déle z ochrany, která těmto výrobkům ze zákona náleží, a vymýtí chybnou představu, že výrobek nutně ztrácí na hodnotě v okamžiku, kdy změní majitele. Pokud bude umožněno prodloužení záruky po opravě, ještě více to podpoří důvěru spotřebitelů. Předčasné ničení zboží není v souladu s trvale udržitelným trhem. Podnikatelské modely založené na pronájmu zboží, spíše než na jeho kupování, vypadají slibně, ale je třeba je podrobit důkladným studiím, aby bylo možno zaručit jejich životaschopnost a trvale udržitelný charakter.

 

Digitální technologie ve službách trvale udržitelného trhu

 

Digitální technologie jsou nástrojem, který od základu změnil způsob, jakým komunikujeme, vyrábíme a spotřebováváme. Nyní musíme digitální technologie přeměnit a nasměrovat je k žádoucí digitální budoucnosti na trvale udržitelném trhu. Z tohoto důvodu je zásadně důležité ukázat jasně dopad technologií na životní prostředí a společnost a nasměrovat investice a inovační úsilí k těm technologiím, které respektují životní prostředí a lidi. To, zda daná technologie respektuje životní prostředí, se zjistí prostřednictvím analýzy celého jejího životního cyklu, počínaje těžbou surovin a opětovným použitím druhotných materiálů přes její výrobu, dopravu a použití až po její zpracování po skončení životnosti. Musíme zcela změnit naše vnímání inovací, abychom umožnili vznik trvale udržitelných digitálních technologií.

 

Je zásadně důležité, abychom měli přístup ke spolehlivým údajům, a mohli tak přijmout kvalifikovaná rozhodnutí o právních předpisech. Veřejný přístup k údajům o výrobcích a službách je naprosto zásadní pro uskutečnění oběhového hospodářství, ale také pro včasnou reakci na krizi, zejména v oblasti zdraví.

 

Využití digitálních nástrojů ve službách trvale udržitelného trhu tím, že se vytvoří společná databáze a produktový pas, umožní lépe sledovat výrobky a jejich komponenty v rámci celého hodnotového řetězce, sdílet informace mezi výrobci a spotřebiteli a posílit dohled na trzích.

 

V případě technologií musíme být zejména opatrní, pokud jde o zpětný efekt, který může způsobit technologický pokrok. Zvýšení efektivity určité technologie tak často zlevní některý výrobek nebo službu, a vede tudíž k vyšší spotřebě a výrobě. Proto zákony trhu samy o sobě automaticky nezvýší trvalou udržitelnost naší společnosti a je třeba zavést regulační nástroje, které tuto trvalou udržitelnost a odolnost naší společnosti zajistí.

 

Role veřejné zakázky

 

Nástroj veřejné zakázky je důležitý z řady hledisek. Zaprvé by veřejné orgány měly jít příkladem. Představují 16 % evropského HDP a mohou vysílat silné signály trhům, aby změnily stávající praktiky.

 

Vytvoření udržitelného trhu tedy vyžaduje, aby šly veřejné orgány příkladem z hlediska udržitelnosti kritérií pro veřejné zakázky a zavedly kritéria trvalé udržitelnosti výrobků a také určitého procenta již použitých výrobků. Toto kritérium udržitelnosti by mohlo rovněž zahrnovat upřednostňování krátkých hodnotových řetězců a lokálních výrobků. To má i sociální aspekt, takže veřejné zakázky by měly rovněž upřednostňovat malé a střední podniky. Tyto podniky celkem vytvářejí téměř dvě třetiny pracovních míst v evropském nefinančním soukromém sektoru, a přesto jsou často pravidly pro veřejné zakázky znevýhodněny.

 

Veřejné zakázky musí upřednostňovat podniky, které podávají dobrý výkon a přinášejí inovace z hlediska udržitelnosti.

 

Uznat odpovědnost reklamy

 

Podniky každý rok vynakládají celosvětově 1,3 trilionu na obchodní komunikaci a 600 miliard na reklamu. Z historického hlediska sice měla reklama hrát informativní roli a pomoci spotřebiteli při výběru, dnes je však její role převážně přesvědčovací. Nejen, že uměle zvyšuje celosvětovou spotřebu, ale také směřuje spotřebitele ke značkám, které investují značné částky do marketingu, namísto značek, které jsou nejvíce udržitelné a odpovědné. Výdaje na reklamu se navíc týkají převážně omezeného počtu podniků, často velkých nadnárodních firem, jelikož malé a střední podniky a mikropodniky nemají rozpočet nutný pro podobnou reklamu.

 

Zejména trh s reklamou online s rozvojem internetu značně roste. Ve snaze ještě více zvýšit prodej vedla nutnost stále cílenější a personalizovanější reklamy k agresivním praktikám získávání osobních údajů uživatelů internetu a digitálních technologií. Tyto praktiky vedly ke vzniku toho, čemu vědci dnes říkají kapitalismus dohledu. Více než kdy jindy je důležité zaručit zásady stanovené obecným nařízením o ochraně osobních údajů, ale také regulovat praktiky systematického získávání osobních údajů ze strany prodejců reklamy.

 

V této souvislosti je zásadně důležité uznat odpovědnost odvětví reklamy a regulovat jeho praktiky. Můžeme začít regulací obsahu a zakázat nepodložená tvrzení, ale také reklamu na výrobky nebo služby, které poškozují zdraví či životní prostředí.

 

Poté bychom měli přistoupit k regulaci praktik a omezit masivní využívání osobních údajů spotřebitelů a obchodování s nimi a také poskytnout znovu odpovídající prostor pro komunikaci sociálním a environmentálním subjektům.

 

A na závěr musíme zajistit finanční odpovědnost v podobě úplné transparentnosti výdajů podniků na reklamu a zavedení evropské daně z reklamy.

 

 

ZÁVĚR

 

Cílem této zprávy je postoupit do nové etapy jednotného trhu, kde jsou všechny výrobky a služby sociálně spravedlivé a respektují životní prostředí. Trhu s odolným oběhovým hospodářstvím, kde spotřebitelé mají jistotu, že nakupují výrobky a služby, které jsou bezpečné a dostupné, mohou činit informovaná rozhodnutí a kde nejodpovědnější výrobci využívají výhod trhu bez ohledu na svou velikost či počáteční rozpočet. Chtěli bychom vrátit moc odpovědným evropským podnikům a spotřebitelům, a ochránit tak svět, který je ze sociálního a ekologického hlediska žádoucí.


 

 

 

STANOVISKO VÝBORU PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A BEZPEČNOST POTRAVIN (17.7.2020)

pro Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů

na téma Směrem k udržitelnějšímu jednotnému trhu pro podniky a spotřebitele

(2020/2021(INI))

Zpravodaj: Pascal Canfin

 

 

NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1. zdůrazňuje, že nový plán obnovy EU by měl zajistit, aby finanční prostředky EU na obnovu byly využívány pouze způsobem, který je v souladu s cíli Unie v oblasti klimatu a životního prostředí; vyzývá Komisi, aby rovněž stanovila obecné pokyny EU pro členské státy ohledně toho, jak vypracovat své vnitrostátní investiční plány, aby byly v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu, Pařížskou dohodou a cíli udržitelného rozvoje OSN; vyzývá rovněž Komisi, aby vypracovala pokyny EU týkající se podmínek ekologizace, pokud jde o miliardy státních podpor poskytovaných velkým podnikům v důsledku krize onemocnění COVID-19; zdůrazňuje, že nový plán obnovy a tyto pokyny by měly EU umožnit zachránit a transformovat své hospodářství, tj. že by díky nim EU překonala tuto krizi a zrychlila přechod na klimatickou neutralitu a oběhové hospodářství, a současně nikoho neopomenout;

2. vyzývá Komisi, aby pokračovala v iniciativách Zelené dohody pro Evropu, včetně opatření uvedených v akčním plánu pro oběhové hospodářství, s cílem pokračovat v boji proti změně klimatu, ztrátě biologické rozmanitosti a zhoršování životního prostředí; zdůrazňuje, že je důležité postavit se proti jakýmkoli návrhům na odklad zavedení přísnějších norem nebo dodržování již stanovených povinností; domnívá se, že každý takový návrh by měl být kriticky prozkoumán, přičemž by měly být zohledněny nejen obchodní zájmy dotčených společností, ale i širší sociální zájmy, které sledují cíle plné zaměstnanosti a společenského pokroku;

3. zdůrazňuje, že je třeba zkrátit dodavatelské řetězce a snížit závislost na třetích zemích v klíčových odvětvích, jako je výroba léčivých přípravků, energie a potravin, zejména prostřednictvím ekologických a sociálních veřejných zakázek a omezení dovozu výrobků vyrobených za dodržení nízkých pracovních a environmentálních norem;

4. zdůrazňuje, že nadcházející legislativní návrhy zaměřené na podporu udržitelnějšího jednotného trhu pro podniky a spotřebitele by měly být plně v souladu s cílem omezit globální oteplování pod 1,5 °C a neměly by přispívat ke ztrátě biologické rozmanitosti;

5. připomíná, že Unie je jak druhou největší světovou hospodářskou velmocí, tak největší obchodní velmocí na světě; poukazuje na to, že jednotný trh je účinným nástrojem, který musí být využíván k vývoji udržitelných a oběhových produktů nebo technologií, které se stanou normami zítřka, což občanům umožňuje nakupovat cenově dostupné produkty, které jsou bezpečnější, zdravější a respektující planetu;

6. zdůrazňuje, že přechod na klimatickou neutralitu nejpozději do roku 2050 a přechod na skutečně oběhové hospodářství a udržitelný jednotný trh vytvoří nové obchodní příležitosti a pracovní místa, a proto mohou významně přispět k udržitelné hospodářské obnově;

7. zdůrazňuje, že při přechodu na oběhové hospodářství a klimatickou neutralitu nejpozději do roku 2050 je zásadní, aby Komise a členské státy řádně posoudily potřeby v oblasti zaměstnanosti, včetně požadavků na vzdělávání a odbornou přípravu, podporovaly rozvoj hospodářství a učinily vše pro dosažení spravedlivé a přiměřené transformace;

8. vyzývá Komisi a členské státy, aby spolupracovaly se všemi částmi společnosti a zúčastněnými stranami, včetně občanů/spotřebitelů, spotřebitelských a nevládních organizací, podniků, odborů a zástupců pracovníků, s cílem umožnit jim přijmout opatření na cestě k udržitelnému jednotnému trhu a posílit jejich postavení;

9. upozorňuje na skutečnost, že je třeba podporovat jak udržitelnou výrobu, tak i spotřebu; v tomto ohledu má za to, že je třeba zdokonalit účinnost využívání zdrojů díky posílení oběhových charakteristik hodnotových řetězců, snížení spotřeby zdrojů, zvýšení využívání druhotných surovin, omezení vytváření odpadu a důslednému uplatňování opatření stanovených ve směrnici 2008/98/ES, včetně snížení obsahu nebezpečných látek; zdůrazňuje, že je třeba rozvinout novou ekonomiku, která bude zahrnovat oběhové služby;

10. vyzývá členské státy, aby investovaly do systematičtějšího plánování pro navrhování výrobních postupů, pokud lze odpad z jednoho procesu a výrobního toku účinně přivádět jako zdroj do jiného výrobního procesu;

11. domnívá se, že v modelech poskytování „produktů jako služby“, které by rovněž měly být dále rozvíjeny, existuje dobrý potenciál pro zvýšení udržitelnosti jednotného trhu;

12. zdůrazňuje, že v rámci vysoce globalizované ekonomiky se EU nemůže stát izolovaným udržitelným trhem, pokud za svými hranicemi způsobuje neudržitelné postupy nebo k nim přispívá; žádá Komisi, aby zavedla transformační opatření týkající se udržitelnosti výrobků, zdrojů a služeb vyvážených mimo EU s cílem zajistit stejné normy udržitelnosti a oběhovost;

13. vyzývá všechny společnosti a organizace, aby se zaregistrovaly do systému pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) s cílem zlepšit jejich vliv na životní prostředí; se zájmem očekává nadcházející přezkum směrnice o nefinančních zprávách, který by měl vést k podstatnému zlepšení dostupnosti informací o vlivu společností na životní prostředí;

14. vyzývá k rozšíření směrnice o ekodesignu tak, aby se zajistilo, že všechny výrobky a obaly uváděné na trh EU budou modernizovatelné, opětovně použitelné, opravitelné a konečně recyklovatelné na nejvyšší úrovni tak, aby se hodnota materiálu nezmenšila; to musí být založeno na rozšířené odpovědnosti výrobce;

15. zdůrazňuje, že na základě náležité péče by měly být stanoveny přísné požadavky, aby se zajistilo, že na trh Unie nebudou uváděny žádné výrobky, které vedou ke zhoršování životního prostředí nebo k porušování lidských práv;

16. uznává, že je nezbytné, aby se narativ našeho průmyslu změnil z „od kolébky ke hrobu“ na „od kolébky ke kolébce“ a aby byla posílena udržitelnost ve všech fázích dodavatelských řetězců, což povede k environmentální a sociální udržitelnosti konečného produktu, jakož i výroby všech jeho součástí a těžbě surovin;

17. považuje za klíčové, abychom co nejdříve zajistili, aby byla „udržitelná volba“ volbou standardní, která bude také přitažlivá, cenově dosažitelná a dostupná, pro všechny spotřebitele v EU; v této souvislosti vřele vítá záměr Komise vytvořit rámec politiky udržitelných výrobků, který mimo jiné posílí a rozšíří ekodesign s cílem zlepšit udržitelnost výrobků prostřednictvím požadavků před jejich uvedením na trh; vyzývá Komisi, aby stanovila minimální požadavky na výkonnost a cíle – mimo jiné stanovením minimálních lhůt pro dodávku náhradních dílů podle kategorie výrobků a přiměřených maximálních lhůt pro dodání výrobků – pro návrh, výrobu a uvádění na trh takových výrobků, které jsou udržitelné a bezpečné, vhodné pro více použití, jsou trvanlivé po technické stránce a snadno opravitelné, neobsahují nebezpečné látky a poté, co se stanou odpadem a jsou připraveny k opětovnému použití nebo recyklovány, jsou vhodné ke zpřístupnění na trhu nebo k umístění na trh, aby se usnadnilo náležité uplatňování hierarchie nakládání s odpady; vyzývá Komisi, aby rovněž podporovala a rozvíjela hospodářské nástroje, které hospodářsky zvýhodňují „udržitelnou volbu“;

18. zdůrazňuje, že delší životnost výrobků předpokládá přijetí opatření zakazujících naprogramované zastarávání; vyzývá Komisi, aby prozkoumala zprávy o tom, že výrobky, jako jsou chytré telefony, jsou záměrně navrženy tak, aby měly velmi krátkou životnost, a aby navrhla opatření k zákazu tohoto jevu;

19. zdůrazňuje, že prevence, jak je definována v rámcové směrnici o odpadech, by měla být prioritou č. 1 v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady;

20. zdůrazňuje, že spotřebitelé by měli mít možnost plně se podílet na ekologické transformaci; vyzývá Komisi, aby vypracovala legislativní návrhy týkající se nástrojů k dosažení tohoto cíle, mimo jiné prostřednictvím požadavku na zdokonalení informací o výrobcích díky povinnému označování životnosti a opravitelnosti produktu (očekávaná životnost, dostupnost náhradních dílů atd.), definováním životnosti a opravitelnosti jakožto hlavních znaků výrobku podle směrnic 2011/83/EU a 2005/29/EU, zlepšením metodik pro ověřování „zelených“ žalob před uvedením produktu na trh,   rozšířením právních záruk, v souladu s odhadovanou životností určité kategorie produktů, a definic, zákazem praktik zaměřených na záměrné zkracování životnosti výrobku, jako je zabránění opravy ve fázi návrhu nebo zpomalení jeho výkonu po aktualizaci softwaru (zabudované zastarávání), a zabráněním klamavé ekologické reklamy (tzv. greenwashingu), tím, že budou zařazeny do přílohy I směrnice 2005/29;

21. vyzývá Komisi, aby občanům EU zaručila právo na opravu jejich výrobků za dostupnou cenu zavedením souboru konkrétních opatření, například povinnosti poskytovat při nákupu výrobku informace o dostupnosti a ceně náhradních dílů a době, která je potřeba na jeho opravu, nabídnout nediskriminační přístup k informacím o opravách a údržbě všem subjektům oprav, včetně spotřebitelů, prosazovat standardizaci s cílem podporovat interoperabilitu náhradních dílů, upřednostňovat opravu před nahrazením výrobku prostřednictvím cílených pobídek a podporovat opravárenské služby prostřednictvím finančních pobídek; zdůrazňuje, že takovéto nástroje se musejí zakládat na promyšlených environmentálních kritériích, které spotřebitelům umožní správně vyhodnotit dopad produktů na životní prostředí v závislosti na jejich životním cyklu, jejich ekologické stopě, jejich životnosti a jejich kvalitě; zdůrazňuje však, že podpora udržitelné spotřeby je pouze jedním aspektem mince a že přechod k oběhovému hospodářství by měl začít od výroby a ekodesignu;

22. poukazuje na význam dobře fungujícího vnitřního trhu pro nakládání s odpady a zdůrazňuje, že je třeba dále zlepšovat tržní podmínky pro recyklaci; vyzývá za tímto účelem Komisi a členské státy, aby toto zlepšení usnadnily, a to i prostřednictvím legislativních návrhů s cílem zajistit větší harmonizaci právních předpisů;

23. vyzývá Komisi, aby se rovněž odpovídajícím způsobem zabývala dvojí kvalitou výrobků a zajistila, aby lidé ve všech členských státech měli přístup ke stejné kvalitě potravin a jiných výrobků a aby měli stejná práva spotřebitelů, jako je právo na opravu, bez ohledu na to, ve kterém členském státě mají bydliště;

24. vyzývá Komisi, aby podporovala srovnatelné a harmonizované informace o výrobcích, včetně nepovinného označování výrobků, jak pro spotřebitele, tak pro podniky, a to na základě „tvrdých“ údajů a spotřebitelských výzkumů a v plné konzultaci se všemi příslušnými zúčastněnými stranami, a zároveň aby zabránila nadměrné zátěži pro malé a střední podniky;

25. vyzývá k přijetí požadavků na ekodesign pro co nejširší škálu výrobků, zdůrazňuje, že požadavky na ekodesign by měly být povinné, vyzývá k uplatňování požadavků na ekodesign u neenergetických výrobků, které mají významný dopad na životní prostředí, jako je textil a nábytek;

26. vyzývá k zavedení a používání systémů povinných záloh, jako jsou systémy vytvořené pro lahve, které umožňují zachovat kvalitu materiálu na přibližně stejné úrovni od jednoho použití k dalšímu;

27. navrhuje vypracování jasných pokynů a norem pro „zelené“ žaloby a závazky, které se promítnou do ekoznaček; se zájmem očekává plánovaný legislativní návrh týkající se odůvodnění „zelených“ žalob; domnívá se, že díky zajištění transparentnosti a pokynů spotřebitelům prostřednictvím přesných a odpovědných informací a ekoznaček budou mít spotřebitelé větší důvěru ve výrobky a trhy, což v konečném důsledku povede k udržitelné spotřebě;

28. vyzývá Komisi, aby zlepšila rámec pro přepravu tříděného odpadu a recyklovaných materiálů v rámci EU i mimo ni v souladu s rámcovou směrnicí o odpadech s cílem usnadnit životaschopné hospodářské podmínky na trzích EU v oblasti recyklace a zajistit účinnou ochranu životního prostředí v případě přepravy odpadů mimo EU;

29. zdůrazňuje, že je důležité zapojit soukromý sektor jako odpovědnou zúčastněnou stranu do přechodu k udržitelnějšímu a oběhovému hospodářství; konstatuje, že udržitelné a oběhové průmyslové postupy mají zásadní význam pro splnění cílů Zelené dohody pro Evropu a Pařížské dohody;

30. vyzývá k přezkumu směrnice o ekoznačce s cílem zlepšit informovanost spotřebitelů o opravitelnosti, přístupnost a cenové dostupnosti náhradních dílů a možnosti svépomoci;

31. konstatuje, že soukromé odvětví nakládání s odpady hraje klíčovou úlohu při posilování oběhového hospodářství, neboť představuje 60 % tržního podílu odpadu z domácností a 75 % u průmyslového a obchodní odpadu; vyzývá Komisi a členské státy, aby pobízely investice do a ze strany soukromého sektoru s cílem dále stimulovat udržitelné nakládání s odpady a podporovat poptávku po recyklovaných materiálech a výrobcích obsahujících recyklované materiály;

32. vyzývá Komisi, aby podporovala využívání recyklovaného obsahu na základě stávajících a prosazovaných nových iniciativ ze strany průmyslu a zúčastněných stran;

33. domnívá se, že směrnice o ekodesignu poskytuje značný potenciál pro zlepšení účinného využívání zdrojů; vyzývá Komisi, aby upřednostnila provádění a přezkum opatření týkajících se výrobků, které mají nejvyšší potenciál z hlediska úspor primární energie a oběhového hospodářství; žádá, aby během přípravných studií na rozšíření opatření v oblasti ekodesignu na další kategorie výrobků byly prováděny systematické a hloubkové analýzy potenciálu oběhového hospodářství;

34. zdůrazňuje význam „zelených“ veřejných zakázek pro urychlení přechodu na udržitelnější a oběhové hospodářství a také význam provádění tohoto postupu při hospodářské obnově EU; připomíná závazek Komise, že předloží nové právní předpisy ve věci „zelených“ veřejných zakázek, a vyzývá ji, aby předložila ambiciózní návrh, který by vedl k výraznému zvýšení využívání tohoto druhu zakázek, v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu, tak aby ve všech veřejných zakázkách byla zelená možnost standardní volbou, která bude dodržena, nebo bude podáno vysvětlení, aby výjimky byly umožněny pouze na základě přijatelného odůvodnění;

35. uvádí, že globální hodnotové řetězce je třeba diverzifikovat prostřednictvím nových pravidel pro elektronický obchod, uzavření dohody o ekologickém zboží, která má potenciál pobízet využívání ekologického zboží, a reformy práv duševního vlastnictví na mezinárodní úrovni, jejichž cílem je zlepšit konkurenceschopnost a účinněji chránit a odměňovat tvůrčí práce a inovace s cílem vytvořit zcela udržitelný jednotný trh;

36. zdůrazňuje, že všichni spotřebitelé by měli mít právo na bezpečné výrobky, které nepoškozují životní prostředí nebo lidské zdraví; vyzývá k rychlému a účinnému odstranění a zákazu nebezpečných látek používaných na jednotném trhu; zdůrazňuje, že je to obzvláště důležité, pokud jde o látky s vlastnostmi narušujícími činnost endokrinního systému; zdůrazňuje, že rozvoj udržitelného jednotného trhu musí být založen na vytvoření netoxického oběhového hospodářství a životního prostředí, v němž nejsou používány nebo recyklovány nebezpečné látky;

37. považuje za důležité zvýšit informovanost veřejnosti o právech spotřebitelů a významu udržitelné spotřeby výrobků a služeb; vyzývá Komisi a členské státy, aby tuto informovanost usnadnily prostřednictvím platformy pro výměnu osvědčených postupů, která bude zahrnovat občany a zástupce veřejného a soukromého sektoru, místní orgány, akademickou obec, nevládní organizace a organizace občanské společnosti a spotřebitelské organizace a zajistí všem občanům přístup k snadno srozumitelným a úplným informacím.

 

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

16.7.2020

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

43

6

28

Členové přítomní při konečném hlasování

Nikos Androulakis, Bartosz Arłukowicz, Margrete Auken, Simona Baldassarre, Marek Paweł Balt, Traian Băsescu, Aurelia Beigneux, Monika Beňová, Sergio Berlato, Alexander Bernhuber, Malin Björk, Simona Bonafè, Delara Burkhardt, Pascal Canfin, Sara Cerdas, Mohammed Chahim, Tudor Ciuhodaru, Nathalie Colin-Oesterlé, Miriam Dalli, Esther de Lange, Christian Doleschal, Marco Dreosto, Bas Eickhout, Eleonora Evi, Agnès Evren, Fredrick Federley, Andreas Glück, Catherine Griset, Jytte Guteland, Anja Hazekamp, Martin Hojsík, Pär Holmgren, Yannick Jadot, Adam Jarubas, Petros Kokkalis, Athanasios Konstantinou, Ewa Kopacz, Joanna Kopcińska, Peter Liese, Sylvia Limmer, Javi López, César Luena, Fulvio Martusciello, Liudas Mažylis, Joëlle Mélin, Tilly Metz, Silvia Modig, Dolors Montserrat, Alessandra Moretti, Dan-Ștefan Motreanu, Ville Niinistö, Ljudmila Novak, Grace O’Sullivan, Jutta Paulus, Jessica Polfjärd, Luisa Regimenti, Frédérique Ries, María Soraya Rodríguez Ramos, Sándor Rónai, Rob Rooken, Silvia Sardone, Christine Schneider, Günther Sidl, Linea Søgaard-Lidell, Nicolae Ştefănuță, Edina Tóth, Véronique Trillet-Lenoir, Petar Vitanov, Alexandr Vondra, Mick Wallace, Pernille Weiss, Michal Wiezik, Tiemo Wölken, Anna Zalewska

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Billy Kelleher

Náhradníci (čl. 209 odst. 7) přítomní při konečném hlasování

Margarita de la Pisa Carrión, Veronika Vrecionová

 


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
POŽÁDANÉM O STANOVISKO

43

+

PPE

Michal WIEZIK

S&D

Nikos ANDROULAKIS, Marek Paweł BALT, Monika BEŇOVÁ, Simona BONAFÈ, Delara BURKHARDT, Sara CERDAS, Mohammed CHAHIM, Tudor CIUHODARU, Miriam DALLI, Jytte GUTELAND, Javi LÓPEZ, César LUENA, Alessandra MORETTI, Sándor RÓNAI, Günther SIDL, Petar VITANOV, Tiemo WÖLKEN

RENEW

Pascal CANFIN, Fredrick FEDERLEY, Andreas GLÜCK, Martin HOJSÍK, Billy KELLEHER, Frédérique RIES, María Soraya RODRÍGUEZ RAMOS, Nicolae ŞTEFĂNUȚĂ, Linea SØGAARD-LIDELL, Véronique TRILLET-LENOIR

VERTS/ALE

Margrete AUKEN, Bas EICKHOUT, Pär HOLMGREN, Yannick JADOT, Tilly METZ, Ville NIINISTÖ, Grace O'SULLIVAN, Jutta PAULUS

GUE/NGL

Malin BJÖRK, Anja HAZEKAMP, Petros KOKKALIS, Silvia MODIG, Mick WALLACE

NI

Eleonora EVI, Athanasios KONSTANTINOU

 

6

-

ID

Simona BALDASSARRE, Marco DREOSTO, Sylvia LIMMER, Luisa REGIMENTI, Silvia SARDONE

ECR

Rob ROOKEN

 

28

0

PPE

Bartosz ARŁUKOWICZ, Traian BĂSESCU, Alexander BERNHUBER, Nathalie COLIN-OESTERLÉ, Christian DOLESCHAL, Agnès EVREN, Adam JARUBAS, Ewa KOPACZ, Esther de LANGE, Peter LIESE, Fulvio MARTUSCIELLO, Liudas MAŽYLIS, Dolors MONTSERRAT, Dan-Ștefan MOTREANU, Ljudmila NOVAK, Jessica POLFJÄRD, Christine SCHNEIDER, Edina TÓTH, Pernille WEISS

ID

Aurelia BEIGNEUX, Catherine GRISET, Joëlle MÉLIN

ECR

Sergio BERLATO, Margarita DE LA PISA CARRIÓN, Joanna KOPCIŃSKA, Alexandr VONDRA, Veronika VRECIONOVÁ, Anna ZALEWSKA

 

Význam zkratek:

+ :  pro

- : proti

0 : zdrželi se

 


 

 

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

26.10.2020

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

20

2

23

Členové přítomní při konečném hlasování

Andrus Ansip, Pablo Arias Echeverría, Alessandra Basso, Brando Benifei, Adam Bielan, Biljana Borzan, Vlad-Marius Botoş, Markus Buchheit, Dita Charanzová, Deirdre Clune, David Cormand, Carlo Fidanza, Evelyne Gebhardt, Alexandra Geese, Sandro Gozi, Maria Grapini, Svenja Hahn, Virginie Joron, Eugen Jurzyca, Arba Kokalari, Marcel Kolaja, Kateřina Konečná, Jean-Lin Lacapelle, Maria-Manuel Leitão-Marques, Morten Løkkegaard, Adriana Maldonado López, Antonius Manders, Beata Mazurek, Leszek Miller, Dan-Ştefan Motreanu, Kris Peeters, Anne-Sophie Pelletier, Miroslav Radačovský, Christel Schaldemose, Andreas Schwab, Ivan Štefanec, Róża Thun und Hohenstein, Kim Van Sparrentak, Marion Walsmann, Marco Zullo

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Marc Angel, Pascal Arimont, Marco Campomenosi, Salvatore De Meo, Claude Gruffat

 


JMENOVITÉ KONEČNÉ ROZHODNUTÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

20

+

S&D

Marc Angel, Brando Benifei, Biljana Borzan, Evelyne Gebhardt, Maria Grapini, Maria-Manuel Leitão-Marques, Adriana Maldonado López, Leszek Miller, Christel Schaldemose

RENEW

Sandro Gozi

ID

Virginie Joron, Jean-Lin Lacapelle

VERTS/ALE

David Cormand, Alexandra Geese, Claude Gruffat, Marcel Kolaja, Kim Van Sparrentak

GUE/NGL

Kateřina Konečná, Anne-Sophie Pelletier

NI

Marco Zullo

 

2

-

ID

Eugen Jurzyca

NI

Miroslav Radačovský

 

23

0

PPE

Pablo Arias Echeverría, Pascal Arimont, Deirdre Clune, Salvatore De Meo, Arba Kokalari, Antonius Manders, Dan-Ştefan Motreanu, Kris Peeters, Andreas Schwab, Ivan Štefanec, Róża Thun und Hohenstein, Marion Walsmann

RENEW

Andrus Ansip, Vlad-Marius Botoş, Dita Charanzová, Svenja Hahn, Morten Løkkegaard

ID

Alessandra Basso, Markus Buchheit, Marco Campomenosi

ECR

Adam Bielan, Carlo Fidanza, Beata Mazurek

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

Poslední aktualizace: 18. listopadu 2020
Právní upozornění - Ochrana soukromí