Postup : 2020/2088(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A9-0211/2020

Předložené texty :

A9-0211/2020

Rozpravy :

PV 24/11/2020 - 6
PV 24/11/2020 - 8
CRE 24/11/2020 - 6
CRE 24/11/2020 - 8

Hlasování :

PV 25/11/2020 - 2
PV 26/11/2020 - 2

Přijaté texty :

P9_TA(2020)0327

<Date>{10/11/2020}6.11.2020</Date>
<NoDocSe>A9-0211/2020</NoDocSe>
PDF 197kWORD 63k

<TitreType>ZPRÁVA</TitreType>

<Titre>o bilanci evropských voleb</Titre>

<DocRef>(2020/2088(INI))</DocRef>


<Commission>{AFCO}Výbor pro ústavní záležitosti</Commission>

Zpravodaj: <Depute>Pascal Durand</Depute>

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o bilanci evropských voleb

(2020/2088(INI))

Evropský parlament,

 s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU), zejména na články 10 a 14 a čl. 17 odst. 7,

 s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), zejména na články 20 a 22 této smlouvy,

 s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na články 21 a 39 a na čl. 52 odst. 1 této listiny,

 s ohledem na prohlášení k čl. 17 odst. 6 a 7 Smlouvy o Evropské unii připojené k závěrečnému aktu mezivládní konference, která přijala Lisabonskou smlouvu,

 s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv, zejména na článek 21 této deklarace,

 s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, zejména na článek 25 tohoto paktu,

 s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, zejména na článek 29 této úmluvy,

 s ohledem na evropský pilíř sociálních práv, zejména na zásadu 1 tohoto pilíře,

 s ohledem na rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2018/994 ze dne 13. července 2018, kterým se mění Akt o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách, jenž je připojen k rozhodnutí Rady 76/787/ESUO, EHS, Euratom ze dne 20. září 1976[1],

 s ohledem na rozhodnutí Evropské rady (EU) 2018/937 ze dne 28. června 2018, kterým se stanoví složení Evropského parlamentu[2],

 s ohledem na rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2018/767 ze dne 22. května 2018, kterým se stanoví doba konání deváté volby členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách[3],

 s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/673 ze dne 3. května 2018, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 o statutu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací[4],

 s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2019/493 ze dne 25. března 2019, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014, pokud jde o postup ověřování v případě porušení pravidel pro ochranu osobních údajů v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu[5],

 s ohledem na pozměněné znění rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí[6],

 s ohledem na své usnesení ze dne 11. listopadu 2015 o reformě volebního práva Evropské unie[7],

 s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2017 o zlepšení fungování Evropské unie využitím potenciálu Lisabonské smlouvy[8],

 s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2017 o možném vývoji a změnách současného institucionálního uspořádání Evropské unie[9],

 s ohledem na své usnesení ze dne 18. dubna 2018 o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se stanoví doba konání deváté volby členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách[10],

 s ohledem na své usnesení ze dne 7. února 2018 o složení Evropského parlamentu[11],

 s ohledem na své rozhodnutí ze dne 16. července 2019 o volbě předsedkyně Komise[12],

 s ohledem na své usnesení ze dne 10. října 2019 o vnějším ovlivňování voleb a dezinformacích ve vnitrostátních a evropských demokratických procesech[13],

 s ohledem na své usnesení ze dne 13. února 2019 o stavu diskuse o budoucnosti Evropy[14],

 s ohledem na své rozhodnutí ze dne 18. června 2020 o zřízení zvláštního výboru pro zahraniční vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací, a o jeho působnosti, početním složení a funkčním období[15],

 s ohledem na informační zprávu Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) z března 2019 o skutečných právech osob se zdravotním postižením volit ve volbách do Evropského parlamentu,

 s ohledem na činnost Meziparlamentní unie pro rovnost žen a mužů, zejména na akční plán pro parlamenty s rovným přístupem k ženám a mužům,

 s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

 s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti (A9-0211/2020),

A. vzhledem k tomu, že u voleb do Evropského parlamentu konaných v roce 2019 byla zaznamenána 50,66 % účast (o osm procent více než v roce 2014), a že se tedy jedná o nejvyšší volební účast za posledních 20 let, což vyslalo pozitivní signál, že zájem evropských občanů o vývoj na unijní úrovni roste a že vnímají důležitost unijní legislativy pro svůj každodenní život; vzhledem k tomu, že se za těmito čísly ovšem skrývají velké rozdíly mezi členskými státy, že neúčast u voleb zůstala vysoká, a že proto musí být učiněno více s cílem zvýšit míru účasti u těchto voleb;

B. vzhledem k tomu, že podle výsledků průzkumu Eurobarometr, který zadal Evropský parlament po uvedených volbách, představoval stav hospodářství spolu s životním prostředím pro voliče dvě hlavní priority, což jasně ukazuje, že občané účastnící se evropských voleb si přejí, aby v těchto dvou oblastech politiky, jež jsou ve sdílené pravomoci mezi EU a členskými státy, byla na unijní úrovni vyvíjena větší aktivita[16];

C. vzhledem k tomu, že správný výběr volebního systému vytváří prostředí vhodné pro to, aby občané mohli věřit ve své základní demokratické právo hlasovat pro své demokratické zástupce a aby zároveň političtí zástupci naslouchali svým voličům a zastupovali jejich zájmy, a že jako takový buduje u občanů sebedůvěru;

D. vzhledem k tomu, že podle průzkumu Eurobarometr byla vyšší volební účast částečně způsobena vyšší účastí mladých lidí, ačkoli u osob starších 40 let je i nadále pravděpodobnější, že se účastní hlasování; vzhledem k tomu, že více než 50 % mladých lidí volilo z pocitu občanské povinnosti a v reakci na naléhavost řešení klimatických změn;

E. vzhledem k tomu, že neochabující zapojení občanské společnosti mělo před volbami do Evropského parlamentu zásadní význam pro proevropský diskurz;

F. vzhledem k tomu, že vyšší volební účast rovněž vedla k zisku proevropských stran, které obdržely hlasy generací mladších lidí, čímž se posílila proevropská většina v Evropském parlamentu, ovšem volební výsledky euroskeptiků, populistů a nacionalistických hnutí ohrožujících unijní integrační projekt by měly sloužit jako varování;

G. vzhledem k tomu, že vyšší volební účast rovněž znamená, že občané EU si přejí, aby Unie jednala rychle, demokraticky a účinně v důležitých záležitostech, jako je sociální dumping, změna klimatu, migrace, ochrana základních práv a demokratizace;

H. vzhledem k tomu, že musíme postupovat účinněji a aktivněji při využívání všech komunikačních prostředků, včetně digitálních technologií, s cílem podpořit silnou vazbu mezi politickými rozhodnutími přijatými na unijní úrovni a pocitem sounáležitosti voličů s orgány EU;

I. vzhledem k tomu, že ačkoli poměr žen a mužů se mezi poslanci Evropského parlamentu zlepšil (41 % žen v roce 2019 oproti 37 % v roce 2014), genderové vyváženosti v Parlamentu stále nebylo dosaženo; vzhledem k tomu, že za těmito čísly se skrývají velké rozdíly mezi členskými státy a mnoho výzev na cestě k dosažení rovnosti žen a mužů;

J. vzhledem k tomu, že Ursula von der Leyenová je první předsedkyní Evropské komise; vzhledem k tomu, že 13 pozic v Komisi zastávají ženy, což představuje historicky nejvyšší zastoupení komisařek v tomto orgánu;

K. vzhledem k tomu, že v Evropském parlamentu je třeba lépe zastupovat rozmanitou a multikulturní evropskou společnost;

L. vzhledem k tomu, že v 15 členských státech jsou nadále omezována volební práva lidí se zdravotním postižením, což těmto občanům brání ve smysluplné účasti a jejich zastoupení v demokratických procesech; vzhledem k tomu, že podle vnitrostátních pravidel nemohlo kvůli svému zdravotnímu postižení nebo duševním problémům v posledních volbách do Evropského parlamentu uplatnit své právo volit přibližně 800 000 občanů EU[17];

M. vzhledem k tomu, že demografické změny a proces stárnutí našich společností jsou faktory, které povedou ke zvýšení počtu osob pobývajících v zařízeních dlouhodobé péče a v nemocnicích; vzhledem k tomu, že by měla být podporována zvláštní oficiální opatření zavedená v mnoha členských státech ve prospěch těchto osob;

N. vzhledem k tomu, že lhůta pro zápis do seznamu voličů se mezi členskými státy značně liší a sahá od 90 dnů do 3 dnů před datem konání voleb; vzhledem k tomu, že informační zpráva EHSV o skutečných právech osob se zdravotním postižením volit ve volbách do Evropského parlamentu doporučuje, aby byly seznamy voličů uzavřeny nejdříve dva týdny před konáním voleb;

O. vzhledem k tomu, že podle společné zprávy vypracované Evropskou federací národních organizací pracujících s bezdomovci (FEANTSA) a nadací Abbé-Pierre[18] je v EU 700 000 osob bez domova a téměř 9 milionů domácností se nachází v neuspokojivých podmínkách, pokud jde o bydlení; vzhledem k tomu, že toto číslo se za deset let zvýšilo o 70 %; vzhledem k tomu, že osoby bez domova mají ztíženou účast ve volbách;

P. vzhledem k tomu, že reforma aktu o volbách z roku 1976 ve znění přijatém Evropským parlamentem v jeho legislativním usnesení ze dne 4. července 2018 k návrhu rozhodnutí Rady, kterým se mění Akt o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách, jenž je připojen k rozhodnutí Rady 76/787/ESUO, EHS, Euratom ze dne 20. září 1976 (akt o volbách)[19], nebyla dosud plně ratifikována třemi členskými státy;

Q. vzhledem k tomu, že Parlament by měl s novou dávkou energie trvat na svých návrzích změn aktu o volbách, který musí některé členské státy ještě ratifikovat, a prosazovat jednotná evropská volební pravidla;

R. vzhledem k tomu, že výsledek voleb do Evropského parlamentu v roce 2019 vedl ke vzniku nové parlamentní většiny, která se skládá z odlišných politických skupin s jasnou proevropskou identitou;

S. vzhledem k tomu, že volby v roce 2019 nevedly k výběru předsedy Komise z řad vedoucích kandidátů (tzv. Spitzenkandidaten) kvůli nesouhlasu Rady, což je krok zpět oproti postupu stanovenému v roce 2014, který vedl k poklesu důvěry v tento postup; vzhledem k tomu, že volba předsedy Komise závisí na zajištění podpory většiny poslanců Evropského parlamentu; vzhledem k tomu, že jen někteří unijní občané se zúčastnili voleb do Evropského parlamentu v domnění, že jejich hlasování by mohlo mít určitý význam pro volbu předsedy Evropské komise, což zdůrazňuje nutnost zvýšit povědomí o tomto procesu u občanů Unie;

T. vzhledem k tomu, že postup výběru vedoucích kandidátů ještě není plně rozvinut; vzhledem k tomu, že tento postup neumožňuje, aby vedoucí kandidáti vystupovali jako oficiální kandidáti, což by evropským voličům umožnilo volit své preferované kandidáty s vědomím toho, kdo jsou uchazeči o funkci předsedy Komise a jak byli vybráni evropskými politickými stranami; vzhledem k tomu, že systém vedoucích kandidátů a v případě zavedení i nadnárodní kandidátní listiny by měly být otevřené koalicím evropských politických stran či hnutí, nebo dokonce smíšeným koalicím politických stran a hnutí, pokud budou sdílet společný politický program a společného vedoucího kandidáta; vzhledem k tomu, že Parlament nadnesl tuto otázku ve svém rozhodnutí ze dne 7. února 2018 o revizi rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí[20];

U. vzhledem k tomu, že systém vedoucích kandidátů je třeba urychleně zdokonalit pomocí hluboké reflexe na konferenci o budoucnosti Evropy a při zohlednění poměrného charakteru evropského volebního systému, přičemž tento postup musí být zralý pro použití ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2024; vzhledem k tomu, že součástí této reflexe by měla být rovněž de facto politická úloha Komise a jejího předsedy a veškeré související změny rozhodovacího procesu Unie;

V. vzhledem k tomu, že pouze 8 % voličů v EU uvedlo, že v posledních volbách hlasovali, aby ovlivnili výběr příštího předsedy Evropské komise[21], zdůrazňuje, že proces výběru předsedy tohoto orgánu je naléhavě nutné vyjasnit a ve vztahu k voličům zprůhlednit;

W. vzhledem k tomu, že institucionální návrhy, jako jsou nadnárodní kandidátní listiny navržené v usnesení Parlamentu ze dne 7. února 2018 o složení Evropského parlamentu, posunutí evropských politických stran a hnutí více do středu voleb do Evropského parlamentu, přeměna Rady na druhou legislativní komoru Unie, jak navrhl Parlament ve svém usnesení ze dne 16. února 2017 k možnému vývoji a změnám současného institucionálního uspořádání Evropské unie, nebo zavedení možnosti vytváření předvolebních koalic evropských politických stran a hnutí, by zásadním způsobem mohly přispět k přeměně evropských voleb na jednotné evropské volby na rozdíl od souboru 27 samostatných vnitrostátních voleb, jak je tomu v současnosti;

X. vzhledem k tomu, že proces zkoumání prohlášení o zájmech a slyšení kandidátů na komisaře v Evropském parlamentu byly důležitým krokem ke zvýšení odpovědnosti Komise vůči Evropskému parlamentu a veřejnosti obecně; vzhledem k tomu, že tento proces může a měl by být v budoucnu dále zdokonalen;

Y. vzhledem k tomu, že zahraniční mocnosti, někdy i ve spojení s vnitrostátními činiteli, cílí na demokratické procesy na úrovni členských států i na úrovni EU ve snaze ovlivnit výsledek voleb a oslabit Unii; vzhledem k tomu, že mechanismy zavedené unijními orgány, jako je kodex zásad boje proti dezinformacím a systém rychlého varování pro účely voleb, přispěly k oslabení zahraničního vměšování během volební kampaně;

Z. vzhledem k tomu, že požadavky Komise vůči platformám sociálních médií před volbami vedly k nejasnostem a měly nezamýšlené důsledky, jako například zákaz celoevropské politické reklamy, která je jednou z hlavních způsobů, jak mohou voliči evropské politické strany během volebních kampaní do Evropského parlamentu určit a rozpoznat; vzhledem k tomu, že zejména v této záležitosti by orgány měly navrhnout interinstitucionální přístup, který bude mít pozitivní dopad na bezpečnost a stabilitu volebního procesu; vzhledem k tomu, že kodex zásad je čistě dobrovolný a zaměřuje se spíše na transparentnost než na skutečná omezení, například na cílenou politickou reklamu;

AA. vzhledem k tomu, že evropské politické strany a nadace jsou zprostředkovateli úspěšné evropské politické diskuze v průběhu voleb do Evropského parlamentu i po jejich skončení a že by měly být lépe viditelné; vzhledem k tomu, že evropské politické strany a politické nadace by s ohledem na tuto významnou úlohu měly zaručit maximální finanční transparentnost fondů, které spravují, a to zejména v případě prostředků pocházejících z rozpočtu EU;

AB. vzhledem k tomu, že evropské politické strany čelí různým omezením ohledně vedení kampaní během evropských voleb, mimo jiné pokud jde o omezení možnosti financovat kampaně a aktivit sdílených se svými vnitrostátními členskými stranami, a mají zakázáno vést kampaně při vnitrostátních referendech o evropských záležitostech;

AC. vzhledem k tomu, že vznik nových politických stran a hnutí před volbami do Evropského parlamentu je projevem zájmu občanů o inovativní přístup v politice;

AD. vzhledem k tomu, že rozdílné vnitrostátní předpisy pro zakládání stran a přístup k volbám do Evropského parlamentu jsou i nadále významnou překážkou pro politické inovace a pro utváření skutečně celoevropské politické diskuze;

AE. vzhledem ke zprávám o tom, že kvůli organizaci registrace voličů ve Spojeném království byl přibližně milion evropských občanů připraven o možnost výkonu svého práva volit ve volbách do Evropského parlamentu;

1. vítá vyšší účast v evropských volbách v roce 2019, což ukazuje, že trend klesající volební účasti v Evropě lze zvrátit, zároveň však vyjadřuje zklamání nad přetrvávající vysokou mírou neúčasti a nad tím, že téměř polovina všech oprávněných voličů v celé EU nehlasovala; uznává důležitou úlohu kampaní vedených orgány EU a organizacemi občanské společnosti s cílem zvýšit volební účast, zejména pokud jde o kampaň Parlamentu „Tentokrát budu volit“; zdůrazňuje, že na místní, regionální, vnitrostátní a evropské úrovni je třeba vyvíjet intenzivnější činnost s cílem motivovat voliče k účasti v evropských volbách; domnívá se, že vysoká volební účast poukazuje na rostoucí podíl občanů, kteří považují EU za úroveň vhodnou k řešení současných výzev, například pokud jde o hospodářství a udržitelný rozvoj, změnu klimatu a ochranu životního prostředí, sociální a genderové nerovnosti, digitální přeměnu, podporu svobody, lidských práv a demokracie, demografické trendy a o geopolitické výzvy, jako je migrace a zahraniční politika, bezpečnost a role EU ve světě; naléhavě proto vyzývá všechny unijní orgány, aby převzaly odpovědnost a jednaly v souladu s mandátem, který jim přímo či nepřímo udělili občané;

2. je přesvědčen, že trend rostoucí volební účasti se může pokračovat, pokud budou posíleny vazby a odpovědnost mezi voliči a kandidáty a pokud budou napříč členskými státy projednávány problémy celé EU a politické programy;

3. vítá podstatné zvýšení volební účasti mladých lidí; opětovně vyzývá Radu a Komisi, aby během veřejných konzultací a prostřednictvím konference o budoucnosti Evropy zohlednily obavy těchto osob, které jsou zásadní pro životy příštích generací; doporučuje, aby členské státy zvážily způsoby, jak harmonizovat minimální věk voličů, aby se ještě zvýšila volební účast mladých voličů;

4. vítá skutečnost, že se po posledních volbách posílila genderová vyváženost v Parlamentu; zdůrazňuje však, že stále existuje prostor pro další zlepšení, má-li být dosaženo skutečně vyváženého zastoupení žen a mužů v Parlamentu, a je si vědom toho, že mezi členskými státy existují značné rozdíly, které sahají od zvolení více než 50 % žen až po skutečnost, že do Evropského parlamentu nebyla zvolena jediná poslankyně; vyzývá členské státy a orgány Unie, aby přijaly veškerá nezbytná opatření na podporu zásady rovnosti žen a mužů v průběhu celého volebního procesu; v této souvislosti zdůrazňuje, že je zapotřebí dosáhnout vyváženého genderového zastoupení na kandidátních listinách; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s Parlamentem a dalšími orgány, jako je Benátská komise, vypracovala doporučení členským státům s cílem zvýšit zastoupení žen v Evropském parlamentu, a vyzývá k zavedení kandidátních listin se rovným počtem žen a mužů na volitelných místech, například pomocí listin, na nichž se budou pravidelně střídat kandidáti a kandidátky, nebo jiných rovnocenných metod, neboť v mnoha členských státech neexistují žádné právní předpisy, které by zajistily rovné politické zastoupení pro účely voleb;

5. navrhuje jako přechodné opatření k vyváženějšímu genderovému zastoupení volených zástupců posoudit stanovení minimální kvóty v každém výboru Evropského parlamentu s cílem zajistit uspokojivou úroveň zastoupení žen a mužů;

6. konstatuje, že pouze několik poslanců Evropského parlamentu patří k etnickým, jazykovým či jiným menšinám[22]; domnívá se, že bojovat proti rasismu a eliminovat vyloučení a diskriminaci je povinností vyplývající z hodnot EU a z Listiny základních práv Evropské unie; zdůrazňuje, že je třeba vyvinout na vnitrostátní a evropské úrovni větší úsilí pro to, aby se příslušníci menšin dostali ve větší míře na kandidátní listiny a do volených pozic, a vyzývá členské státy a politické strany účastnící se voleb do Evropského parlamentu, aby přijaly proaktivní opatření ke zvýšení zastoupení nedostatečně zastoupených skupin;

7. v této souvislosti připomíná zvláštní obtíže, jimž čelí Romové při účasti na politickém dění, zejména pokud jde o pořízení voličské registrace, mimo jiné z důvodu chybějící dokumentace totožnosti; vyzývá členské státy, aby posílily vzdělávání Romů a jejich účast ve volbách;

8. konstatuje, že podobná doporučení by mohla být učiněna v souvislosti s uplatňováním pasivních a aktivních hlasovacích práv občanů se zdravotním postižením; s velkým znepokojením připomíná, že podle odhadů se v celé Unii nemohlo v roce 2019 voleb zúčastnit 800 000[23] občanů se zdravotním postižením kvůli vnitrostátním předpisům; vyzývá členské státy, aby posílily výměnu osvědčených postupů pro usnadnění přístupu osob se zdravotním postižením do volebních místností; zdůrazňuje, že pro voliče se zdravotním postižením jsou praktická hlasovací opatření stejně důležitá jako přístup k informacím nebo přístup do volebních místností;

9. apeluje na členské státy, aby zaručily, že všichni, kdo mají hlasovací právo, včetně občanů EU žijících mimo svou vlast, lidí bez domova a vězňů, jimž bylo uděleno takové právo v souladu s vnitrostátními právními předpisy, budou schopni toto právo uplatňovat;

10. konstatuje, že odlišné volební kultury vyústily v řadu různých volebních systémů; doporučuje, aby se jasnými předpisy, doporučeními a pokyny zajistil vývoj směrem k jednotnému evropskému volebnímu zákonu a rovnosti hlasování pro občany EU, zejména pokud jde o právo zaregistrovat stranu a kandidovat ve volbách, o přístup k hlasovacím lístkům, o navrhování kandidátů, přístupnost, zplnomocnění k hlasování nebo o hlasování na dálku a dny konání voleb;

11. uznává dobrou organizaci volebního procesu při volbách do Evropského parlamentu v roce 2019 navzdory nejistotě vyplývající z odchodu Spojeného království z EU; v této souvislosti upozorňuje na bezproblémovou změnu složení Evropského parlamentu po brexitu v důsledku ochranné doložky, která je stanovena v jeho usnesení ze dne 7. února 2018 o složení Evropského parlamentu;

12. vybízí členské státy, aby v souvislosti s volbami v roce 2024 poskytly více prostředků konzulárním úřadům s cílem zvýšit kontrolu a povědomí občanů o tom, že vícenásobné hlasování je nezákonné;

13. vyzývá členské státy, aby lepšími právními předpisy usnadnily přístup osob bez domova k volbám; zdůrazňuje, že kvůli požadavku, aby lidé dokládali svou adresu pro účely hlasování, jak je stanoveno ve směrnici Rady 93/109/ES ze dne 6. prosince 1993, kterou se stanoví pravidla pro výkon práva volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu občanů Unie, kteří mají bydliště v některém členském státě a nejsou jeho státními příslušníky[24], se může znemožnit hlasování lidem bez domova v zemích, kde nemohou získat úřední adresu; důrazně doporučuje požadování dokladu o bydlišti zrušit, aby bylo pro lidi bez domova, kteří jsou plnoprávnými občany EU, hlasování snazší;

14. je toho názoru, že důvodem, proč z postupu jmenování vedoucích kandidátů nevzešel po volbách v roce 2019 předseda Evropské komise, bylo jednak to, že uplatňování tohoto principu nebylo po zkušenostech z roku 2014 nijak zdokonaleno, a jednak to, že občanům EU nebyl tento postup dostatečně vysvětlen a oni jej dostatečně nepochopili; má v úmyslu reformovat demokratický proces výběru předsedy Komise před příštími volbami do Evropského parlamentu v roce 2024; konstatuje však, že volba předsedy Komise vždy závisí na zajištění podpory většiny poslanců Evropského parlamentu, aby byly výsledky voleb plně zohledněny, jak stanoví Lisabonská smlouva;

15. zdůrazňuje důležitou úlohu nadcházející konference o budoucnosti Evropy v diskusi o institucionálních záležitostech, a to i s ohledem na výsledky voleb do Evropského parlamentu v roce 2019; vítá společné prohlášení tří orgánů EU o konferenci o budoucnosti Evropy a vyzývá k jeho rychlému přijetí; připomíná závazek předsedkyně Komise zabývat se tématy konkrétně souvisejícími s demokratickými procesy a institucionálními záležitostmi, zejména systémem jmenování vedoucích kandidátů pro volbu předsedy Evropské komise a nadnárodními kandidátními listinami pro volby do Evropského parlamentu, a to i v souvislosti s konferencí, aniž by byla dotčena rozhodnutí přijatá samotnou konferencí ohledně seznamu priorit, které je třeba řešit;

16. zdůrazňuje, že volba Komise a jejího předsedy závisí na většině poslanců Parlamentu, což de facto vyžaduje vytvoření koalice na základě programové shody, jak ukázala volba Komise Ursuly von der Leyenové;

17. vyzdvihuje, že před volbami do Evropského parlamentu nic nebrání vytváření koalic evropských stran a hnutí, a tedy ani tomu, aby předložily společný program a navrhly společného koaličního vedoucího kandidáta;

18. domnívá se, že výsledek voleb do Evropského parlamentu posílil politický rozměr volby Evropské komise, a že je tedy zapotřebí důkladněji a objektivněji zkoumat prohlášení o zájmech kandidátů na komisaře; je také přesvědčen, že tento proces zdůraznil potřebu prohlášení o zájmech kandidátů na komisaře technicky a nestranně vyhodnocovat; podporuje nadcházející jednání ve Výboru pro ústavní záležitosti (AFCO) a Výboru pro právní záležitosti (JURI) o vytvoření nezávislého etického orgánu, jemuž by mohly být svěřeny odpovídající zdroje; zdůrazňuje však, že schválení nebo zamítnutí každého kandidáta na komisaře a sboru komisařů je v konečném důsledku politickou záležitostí, kterou má pevně v rukou Evropský parlament;

19. domnívá se, že proces přidělování portfolií v Komisi by měl být promyšlen tak, aby rozdělení bylo založeno na odborných znalostech, politických prioritách a dodržování zásad řádné správy věcí veřejných, a neměl by být řízen pouze vnitrostátními zájmy; připomíná, že podle článku 17 SEU by se měl počet portfolií odvíjet od zásad řádné správy, a nikoli od počtu členských států; zdůrazňuje, že z logiky čl. 17 odst. 5 SEU vyplývá, že praxe jmenování jednoho komisaře na jeden členský stát je u konce;

20. trvá na tom, že pro preferovaného kandidáta na předsedu Komise by měli mít možnost hlasovat všichni evropští voliči; opakuje proto, že vedoucí kandidáti by měli mít možnost se v příštích volbách představit ve všech členských státech jako oficiální kandidáti, být zvoleni evropskou politickou stranou nebo hnutím a zastupovat jednotný evropský volební program; zdůrazňuje, že s ohledem na poměrný volební systém EU by volba předsedy Evropské komise měla záviset na jeho schopnosti získat podporu většiny poslanců Evropského parlamentu;

21. poukazuje na to, že změny primárního práva EU navrhované v této zprávě, které odrážejí zvýšenou politickou úlohu Komise v rámci EU, by měly rovněž zahrnovat individuální a kolektivní odpovědnost Komise vůči Parlamentu a Radě a přeměnu Rady v druhou legislativní komoru Unie;

22. navrhuje reformu aktu o volebním zákonu a rozhodnutí o složení Evropského parlamentu a v jejím rámci stanovit nejen okamžitá zlepšení pro nadcházející volby, ale i dohodnutý a závazný plán zlepšení pro období po nadcházejících volbách;

23. uznává, že navzdory skutečnosti, že dohodnutá reforma volebního zákona nebyla dosud některými členskými státy ratifikována, je možno se mimo jiné v kontextu konference o budoucnosti Evropy zabývat následujícími prvky, jež by mohly evropský volební proces zlepšit:

 nové metody hlasování na dálku pro občany během voleb do Evropského parlamentu za zvláštních nebo výjimečných okolností,

 možnost voleb v rámci společného evropského obvodu,

 společná pravidla pro přijímání kandidátů a společná pravidla pro kampaně a financování,

 harmonizované normy pro pasivní a aktivní hlasovací práva ve všech členských státech EU, včetně snížení minimálního věku voličů ve všech členských státech na 16 let,

 ustanovení ohledně absence poslanců v případě mateřské či otcovské dovolené nebo vážné nemoci;

24. opakuje svůj požadavek na zřízení evropského volebního orgánu, který by byl pověřen sledováním provádění obecných pokynů a ustanovení ve vztahu k evropskému volebnímu zákonu; doporučuje posílit mechanismy výměny mezi vnitrostátními volebními komisemi, jež by koordinoval evropský volební orgán;

25. vyjadřuje hluboké znepokojení nad průběžnými důkazy o vměšování a dezinformačních kampaních, často s náznakem zahraničního vlivu, během příprav na volby do Evropského parlamentu v roce 2019; oceňuje úsilí Komise a dalších institucí řešit zahraniční vměšování do volební kampaně, zejména prostřednictvím pracovní skupiny ESVČ East StratCom; poukazuje nicméně na to, že finanční a lidské zdroje potřebné pro boj proti těmto útokům na evropskou demokracii, a to i na vnitrostátní úrovni, jsou mnohonásobně vyšší než všechny pro tyto účely vyčleněné evropské zdroje dohromady; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby výrazně zvýšily objem financí pro boj proti zahraničnímu vměšování; zdůrazňuje, že prioritně je třeba obecně ve společnosti a ve školách zlepšit mediální gramotnost a občanskou výchovu již od útlého věku s cílem rozvinout kritické myšlení občanů a jejich schopnost rozpoznávat informace, u nichž chybí zdroje, a odkazy na ověřitelné informace;

26. domnívá se, že nezákonné vměšování do volebních procesů není výlučně zahraničním jevem; je pevného názoru, že algoritmy platforem sociálních médií propagující konkrétní obsah musí být kontrolovány a v případě potřeby regulovány, aby se zajistila objektivita informací, které mají občané k dispozici, a ochrana jejich práva na informace během volebních kampaní i mimo ně;

27. je přesvědčen, že potíže s politickou reklamou na platformách sociálních médií ukazují, že je třeba harmonizovat pravidla pro vedení kampaní v celé Unii, zejména pokud jsou volby do Evropského parlamentu de facto spojeny s celoevropskými kampaněmi a nutnost dodržovat 27 různých právních režimů v digitálním prostoru vytváří pro politické strany a hnutí překážky a právní nejistotu;

28. naléhavě vyzývá Komisi a Radu, aby přijaly veškerá opatření nezbytná k účinnému boji proti zahraničnímu vměšování a vnitřním i vnějším aspektům dezinformací, aby v plné míře spolupracovaly s novým zvláštním výborem Parlamentu pro zahraniční vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací, a aby plně zohledňovaly jeho doporučení, a to jakmile budou jeho závěry k dispozici, před příštími volbami do Evropského parlamentu; vybízí Komisi a Radu, aby v těchto záležitostech úžeji spolupracovaly s Parlamentem, neboť ochrana našich demokratických institucí se nachází v jádru pravomocí Evropského parlamentu;

29. uznává, že evropské politické strany, politická hnutí a nadace hrají významnou úlohu při podpoře evropské politické diskuse; poukazuje však na to, že kvůli omezujícím opatřením na evropské a vnitrostátní úrovni se evropské politické strany nemohou do evropských volebních kampaní plně zapojit; dále zdůrazňuje, že evropské politické strany nesmí vést kampaň v referendech, která se týkají evropských záležitostí, a to ani v souvislosti s mezinárodními obchodními dohodami či s referendem ohledně členství Spojeného království v EU v roce 2016; vyzývá k dalšímu sladění vnitrostátních a unijních právních předpisů s cílem zajistit rovné podmínky pro volby do Evropského parlamentu v celé EU; navrhuje, aby byla posílena viditelnost evropských politických stran a hnutí tím, že jejich názvy a loga budou uvedeny na hlasovacích lístcích, a doporučuje, aby se totéž uvádělo na všech materiálech používaných v evropských volebních kampaních;

30. domnívá se, že manifesty evropských politických stran by měly být známy před volbami, což vyžaduje jasná a transparentní pravidla pro vedení kampaní; zdůrazňuje, že pravidla pro volby do Evropského parlamentu musí podporovat demokratický systém evropských stran, a to i tím, že vnitrostátním stranám kandidujícím ve volbách do Evropského parlamentu uloží povinnost uvádět na hlasovacích lístcích logo příslušné evropské strany vedle loga vnitrostátního;

31. navrhuje, aby bylo změněno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1141/2014 o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací[25] tak, aby se evropské politické strany a nadace mohly plně zapojit do evropského politického prostoru, mohly vést kampaň a využívat finanční prostředky na kampaně a kandidovat ve volbách do Evropského parlamentu, s cílem zvýšit transparentnost jejich financování, zejména pokud jde o řízení finančních prostředků z rozpočtu EU a pokud finanční prostředky pocházejí od partnerských stran, a s cílem zakázat dary od soukromých a veřejnoprávních subjektů ze zemí mimo EU; zdůrazňuje však, že členské příspěvky od stran ze zemí Rady Evropy by mohly být povoleny za účelem podpory celoevropských politických vazeb za předpokladu, že k tomu dojde v rámci zvýšené transparentnosti;

32. poukazuje na to, že manifesty evropských stran stále nebyly před volbami v roce 2019 důležitou součástí politické diskuse; vyjadřuje hluboké politování nad případy, kdy se taková diskuse namísto záležitostí EU zaměřovala na vnitrostátní témata bez jakékoli přímé vazby na politiku EU; domnívá se, že evropský rozměr voleb lze nejvíce posílit tím, že bude občanům poskytováno více informací o rozhodnutích, která EU přijala, a o dopadu těchto rozhodnutí na jejich každodenní život;

33. je toho názoru, že zavedení každoročního evropského týdne, který by se konal současně ve všech vnitrostátních parlamentech a během něhož by poslanci vnitrostátních parlamentů, evropští komisaři, poslanci Evropského parlamentu a zástupci občanské společnosti diskutovali o ročním pracovním programu Komise, by podpořilo vznik propojených meziparlamentních veřejných sfér a zlepšilo komunikaci o evropských opatřeních na vnitrostátní úrovni;

34. vyzývá k vytvoření koordinované strategie na evropské úrovni s cílem zajistit mediální pokrytí evropských voleb, zejména tím, že se zajistí debata o politické agendě jednotlivých evropských politických subjektů, k níž budou přizváni kandidáti kandidující v evropských volbách v jednotlivých členských státech, a zprostředkují se informace o předvolebních akcích;

35. vybízí provozovatele veřejnoprávního vysílání, aby v rámci svého mandátu informovat veřejnost pořádali a vysílali diskuse vedoucích kandidátů a kandidátů na poslance Evropského parlamentu;

36. domnívá se, že výsledek voleb do Evropského parlamentu je jasným signálem k důkladné institucionální analýze, která občanům, občanské společnosti a jejich zástupcům umožní utvářet budoucnost Unie; zdůrazňuje, že pandemie COVID-19 zvýšila naléhavost institucionální reformy na evropské úrovni; vyzývá proto všechny institucionální partnery, aby přijali svou odpovědnost a zajistili ambiciózní, interaktivní a inkluzivní konferenci o budoucnosti Evropy, která bude otevřená občanům, občanské společnosti a jejich zástupcům a která posílí zastupitelskou demokracii a odolnost EU tím, že svým občanům přinese hmatatelné výsledky, a aby se následně závěry této konference řídili, což by mělo přinést významné změny v politikách a institucionální struktuře EU a vlít novou sílu do evropského projektu;

37. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Evropské radě, Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

 


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

28.10.2020

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

22

5

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Gerolf Annemans, Gabriele Bischoff, Damian Boeselager, Fabio Massimo Castaldo, Leila Chaibi, Włodzimierz Cimoszewicz, Pascal Durand, Daniel Freund, Charles Goerens, Esteban González Pons, Sandro Gozi, Brice Hortefeux, Laura Huhtasaari, Giuliano Pisapia, Paulo Rangel, Antonio Maria Rinaldi, Domènec Ruiz Devesa, Jacek Saryusz-Wolski, Helmut Scholz, Pedro Silva Pereira, Antonio Tajani, László Trócsányi, Mihai Tudose, Guy Verhofstadt, Loránt Vincze, Rainer Wieland

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Angel Dzhambazki, Niklas Nienaß

 


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

 

22

+

GUE/NGL

Leila Chaibi, Helmut Scholz

NI

Fabio Massimo Castaldo

PPE

Esteban González Pons, Brice Hortefeux, Paulo Rangel, Antonio Tajani, Loránt Vincze, Rainer Wieland

RENEW

Pascal Durand, Charles Goerens, Sandro Gozi, Guy Verhofstadt

S&D

Gabriele Bischoff, Włodzimierz Cimoszewicz, Giuliano Pisapia, Domènec Ruiz Devesa, Pedro Silva Pereira, Mihai Tudose

VERTS/ALE

Damian Boeselager, Daniel Freund, Niklas Nienaß

 

5

-

ECR

Angel Dzhambazki, Jacek Saryusz Wolski

ID

Gerolf Annemans, Laura Huhtasaari, Antonio Maria Rinaldi

 

1

0

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

[1] Úř. věst. L 178, 16.7.2018, s. 1.

[2] Úř. věst. L 165 I, 2.7.2018, s. 1.

[3] Úř. věst. L 129, 25.5.2018, s. 76.

[4] Úř. věst. L 114 I, 4.5.2018, s. 1.

[5] Úř. věst. L 85 I, 27.3.2019, s. 7.

[6] Úř. věst. L 304, 20.11.2010, s. 47.

[7] Úř. věst. C 366, 27.10.2017, s. 7.

[8] Úř. věst. C 252, 18.7.2018, s. 215.

[9] Úř. věst. C 252, 18.7.2018, s. 201.

[10] Úř. věst. C 390, 18.11.2019, s. 170.

[11] Úř. věst. C 463, 21.12.2018, s. 83.

[12] Přijaté texty, P9_TA(2019)0002.

[13] Přijaté texty, P9_TA(2019)0031.

[14] Přijaté texty, P8_TA(2019)0098.

[15] Přijaté texty, P9_TA(2020)0161.

[16] Eurobarometr 91.5, „Povolební průzkum 2019 – rozšířily se volby do Evropského parlamentu o další rozměr?“, Evropský parlament, září 2019.

[17] Informační zpráva EHSV ze dne 20. března 2019 s názvem „Skutečná práva osob se zdravotním postižením volit ve volbách do Evropského parlamentu“.

[18] FEANTSA a Nadace Abbé-Pierre, „Pátý přehled vyloučení z přístupu k bydlení v Evropě za rok 2020“, červenec 2020.

[19] Úř. věst. C 118, 1.7.2020, s. 246.

[20] Přijaté texty, P8_TA(2018)0030.

[21] Eurobarometr 91.5, září 2019.

[22] Sdělení Komise ze dne 19. června 2020 nazvané „Zpráva o volbách do Evropského parlamentu v roce 2019“ (COM(2020)0252).

[23] Informační zpráva EHSV ze dne 20. března 2019 s názvem „Skutečná práva osob se zdravotním postižením volit ve volbách do Evropského parlamentu“.

 

[24] Úř. věst. L 329, 13.12.1993, s. 34.

[25] Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 1.

Poslední aktualizace: 20. listopadu 2020Právní upozornění - Ochrana soukromí