NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje facilita na podporu oživení a odolnosti

(COM(2020)0408 – C9-0150/2020 – 2020/0104(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2020)0408),

– s ohledem na čl. 294 odst. 2 a třetí odst. čl. 175 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0150/2020),

– s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

– s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

– s ohledem na společná jednání Rozpočtového výboru a Hospodářského a měnového výboru podle článku 58 jednacího řádu,

– s ohledem na stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro rozpočtovou kontrolu a Výboru pro regionální rozvoj,

– s ohledem na postoj ve formě pozměňovacích návrhů Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví,

– s ohledem na dopis Výboru pro ústavní záležitosti,

– s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a Hospodářského a měnového výboru (A9-0214/2020),

1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

 

<DocAmend>Pozměňovací návrh</DocAmend>  <NumAm>1</NumAm>

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY EVROPSKÉHO PARLAMENTU[*]

k návrhu Komise

---------------------------------------------------------

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterým se zřizuje facilita na podporu oživení a odolnosti

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 175 třetí pododstavec této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[1],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[2],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) V souladu s články 120 a 121 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) mají členské státy provádět své hospodářské politiky tak, aby v rámci hlavních směrů, které určí Rada, přispívaly k dosahování cílů Unie. Podle článku 148 SFEU členské státy provádějí politiky zaměstnanosti, které zohledňují hlavní zásady zaměstnanosti. Koordinace hospodářských politik členských států je tedy záležitostí společného zájmu.

(2) Článek 175 SFEU mimo jiné stanoví, že členské státy by měly své hospodářské politiky koordinovat tak, aby dosahovaly cílů týkajících se hospodářské, sociální a územní soudržnosti uvedených v článku 174.

(2a) Článek 174 SFEU stanoví, že Unie za účelem podpory harmonického vývoje rozvíjí a prosazuje svou činnost vedoucí k posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Dále stanoví, že se Unie zaměří především na snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a na snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů. V rámci dotyčných regionů by zvláštní pozornost měla být věnována venkovským oblastem, oblastem postiženým průmyslovými přeměnami, ostrovům, nejvzdálenějším regionům a regionům, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, jako jsou například nejsevernější regiony s velmi nízkou hustotou obyvatelstva a ostrovní, přeshraniční a horské regiony, a jejich výchozí pozice a specifika by měly být zohledněny při provádění politik Unie.

(3) Na úrovni Unie jsou rámcem pro určení priorit vnitrostátních reforem a sledování jejich provádění evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik (dále jen „evropský semestr“), včetně zásad evropského pilíře sociálních práv, cíle udržitelného rozvoje OSN, vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu přijaté v rámci správy energetické unie a plány spravedlivé transformace. Je také třeba se zaměřit na reformy založené na solidaritě, integraci, sociální spravedlnosti a spravedlivém rozdělení bohatství, s cílem vytvořit kvalitní pracovní místa a udržitelný růst, zajistit rovné příležitosti a sociální ochranu a rovný přístup k nim, aby byly chráněny ohrožené skupiny obyvatel a aby došlo ke zlepšení životních podmínek všech občanů. Na podporu těchto reforem vypracovávají členské státy své vlastní vnitrostátní víceleté investiční strategie. Pokud je to relevantní, měly by být uvedené strategie předkládány souběžně s každoročními národními programy reforem jakožto prostředek, jak vymezit a koordinovat prioritní investiční projekty, jež mají být podporovány z vnitrostátních finančních prostředků a/nebo finančních prostředků Unie.

(3a) Jak Komise uvedla ve výroční strategii pro udržitelný růst na rok 2020 a v jarním a letním balíčku evropského semestru na rok 2020, měl by evropský semestr usnadnit provádění Zelené dohody pro Evropu, Evropského pilíře sociálních práv a cílů udržitelného rozvoje OSN.

(4) Rozšíření onemocnění COVID-19 na začátku roku 2020 změnilo ekonomický, sociální a rozpočtový výhled na nadcházející roky v Unii a ve světě a vyžádalo si naléhavou a koordinovanou reakci jak na unijní, tak na vnitrostátní úrovni, aby bylo možné čelit obrovským hospodářským a sociálním důsledkům pro všechny členské státy. Pandemie COVID-19 ještě zesílila problémy spojené s demografickou situací, sociálníinkluzí a soudržností, což vedlo k asymetrickým důsledkům pro členské státy. Krize COVID-19 a také předchozí hospodářská a finanční krize ukazují, že budování silných, udržitelných a odolných ekonomik a finančních systémů a systémů sociálního zabezpečení postavených na pevných, udržitelných ekonomických a sociálních strukturách členským státům pomáhá účinněji reagovat na otřesy a rychleji překonávat jejich účinky spravedlivým a inkluzivním způsobem. Nedostatek odolnosti může také vést k negativním vedlejším účinkům ve formě šíření otřesů mezi členskými státy nebo v rámci Unie jako celku, což by vedlo k problémům v oblasti konvergence a soudržnosti v Unii. V tomto ohledu mohou být škrty výdajů na vzdělávání, kulturu a zdravotnictví v rozporu se snahou o dosažení rychlého oživení. Střednědobé a dlouhodobé důsledky krize COVID-19 budou rozhodujícím způsobem záviset na tom, jak rychle se ekonomiky a společnosti členských států z krize zotaví, což zase závisí na fiskálním prostoru a opatřeních, která mají členské státy k dispozici ▌ke zmírnění sociálních a hospodářských dopadů krize, a na odolnosti jejich ekonomik a sociálních struktur. Udržitelné a prorůstové reformy a investice zaměřené na řešení strukturálních slabin ekonomik posilují odolnost členských států, zvyšují produktivitu, konkurenceschopnost a omezují závislost na energii z fosilních zdrojů. Budou proto nezbytné k opětovnému oživení ekonomik a ke snížení nerovností a ▌rozdílů v Unii.

(5) Provádění udržitelných a prorůstových reforem a investic, které přispívají k soudržnosti a k dosahování vysokého stupně odolnosti vnitrostátních ekonomik, společenství a institucí, posilují přizpůsobivost a uvolňují potenciál růstu způsobem, který je kompatibilní s Pařížskou dohodou, je jednou z priorit politik Unie. Jsou ▌velmi důležité k tomu, aby se oživení dostalo na udržitelnou, spravedlivou a inkluzivní cestu, a k podpoře procesu vzestupné hospodářské a sociální konvergence. To je ještě nezbytnější po krizi způsobené pandemií, aby se usnadnila cesta k rychlému oživení.

(5a) Články 2 a 8 SFEU stanoví, že při všech svých činnostech usiluje Unie o odstranění nerovností a podporuje rovné zacházení pro muže a ženy. Ve všech politikách a právních předpisech Unie by proto mělo být zohledňováno hledisko rovnosti žen a mužů, včetně genderového rozpočtování.

(5b) Ženy jsou během krize COVID-19 v první linii, neboť tvoří většinu zdravotnických pracovníků v Unii a vyvažují neplacenou pečovatelskou práci se svými povinnostmi v zaměstnání. Pro samoživitele, z nichž 85 % tvoří ženy, je situace stále složitější. Pro zajištění rovnosti žen a mužů, posílení hospodářského postavení žen, budování odolných společenství, boj proti nejistým podmínkám v odvětvích, v nichž dominují ženy, podporu tvorby pracovních míst, předcházení chudobě a sociálnímu vyloučení a pro zajištění pozitivního dopadu na hrubý domácí produkt jsou zásadní investice do solidní pečovatelské infrastruktury, které umožní, aby se více žen podílelo na placené práci.

(6) Zkušenosti z minulosti ukázaly, že se investice v období krize často prudce snižují. Z tohoto důvodu je v této konkrétní situaci nezbytné podpořit strategické veřejné i soukromé investice s evropskou přidanou hodnotou, omezit dopady pandemie, aby se urychlilo oživení, přispět k dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu, k sociální inkluzi a soudržnosti, posílit dlouhodobý růstový potenciál s konkrétními výsledky v reálné ekonomice a zároveň posílit institucionální odolnost a krizovou připravenost. Investice do zelených a digitálních technologií, výzkumu a inovace i do hospodářství založeného na znalostech,  kapacit a procesů zaměřených na podporu přechodu na čistou energii a oběhové hospodářství, zvyšování energetické účinnosti v oblasti bydlení a dalších klíčových hospodářských odvětvích jsou důležité pro dosažení spravedlivého, inkluzivního a udržitelného růstu a pomáhají vytvářet pracovní místa. Takové investice Unii rovněž pomohou dosáhnout vyšší odolnosti a menší závislosti prostřednictvím diverzifikace klíčových dodavatelských řetězců. Stejně tak je důležité investovat do služeb obecného hospodářského zájmu a sociálních služeb obecného zájmu s cílem podpořit sociální inkluzi a sociální soudržnost.

(6a) Je třeba dosáhnout oživení a zvýšit odolnost Unie a jejích členských států prostřednictvím financování šesti evropských priorit, tedy spravedlivé ekologické transformace, digitální transformace, hospodářské soudržnosti, produktivity a konkurenceschopnosti, sociální a územní soudržnosti, institucionální odolnosti a politik zaměřených na to, aby se se z příští generace Evropanů nestala „generace v karanténě“.

(6b) Investice do ekologických technologií, kapacit a reforem zaměřených na podporu spravedlivé ekologické transformace, urychlení přechodu na udržitelné zdroje energie, posílení bezpečnosti a účinnosti v oblasti bydlení a dalších klíčových hospodářských odvětvích jsou důležitými příspěvky k dlouhodobé dekarbonizaci hospodářství a cílům Unie v oblasti klimatu a životního prostředí, podporují biologickou rozmanitost, umožňují dosahovat udržitelného růstu, urychlují oběhové hospodářství a pomáhají vytvářet pracovní místa.

(6c) Investice do technologií, infrastruktury a procesů v digitální oblasti zvýší konkurenceschopnost Unie na celosvětové úrovni a díky diverzifikaci klíčových dodavatelských řetězců Unii také pomohou dosáhnout vyšší odolnosti, větší inovativnosti a menší závislosti. Reformy a investice by měly zejména podporovat digitalizaci služeb, rozvoj digitální a datové infrastruktury, klastrů a center pro digitální inovace a otevřená digitální řešení. Digitální transformace by také měla podporovat digitalizaci malých a středních podniků. Zadávání veřejných zakázek by mělo dodržovat zásady interoperability, energetické účinnosti a ochrany osobních údajů, umožňovat účast malých a středních podniků a startupů a podporovat používání řešení s otevřeným zdrojovým kódem.

(6d) Reformy a investice zaměřené na zvýšení hospodářské soudržnosti a produktivity, malé a střední podniky, posílení jednotného trhu a konkurenceschopnost by měly umožňovat udržitelné oživení unijního hospodářství. Tyto reformy a investice by také měly podporovat podnikavost, sociální hospodářství, rozvoj udržitelné infrastruktury a dopravy, industrializaci i reindustrializaci a zmírňovat dopady krize na proces přijímání jednotné měny žádajícími členskými státy, které dosud nejsou v eurozóně.

(6da) Reformy a investice by také měly posílit sociální soudržnost a přispět k boji proti chudobě a řešení nezaměstnanosti. Měly by vést k tvorbě kvalitních a stabilních pracovních míst, začleňování znevýhodněných skupin a kategorií občanů, umožňovat posilování sociální infrastruktury a služeb, sociálního dialogu a sociální ochrany a zabezpečení. Tato opatření mají klíčový význam pro oživení našich hospodářství, aniž by byl kdokoli opomenut.

(6e) Unie by měla přijmout opatření k zajištění toho, aby krize COVID-19 neměla trvalý dopad na příští generaci Evropanů a aby se dále neprohlubovala generační propast. Reformy a investice jsou zásadní pro podporu vzdělávání a dovedností, včetně digitálních dovedností, posílení úlohy dovedností tím, že se priority pro zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci aktivní pracovní síly budou cíleně zaměřovat na jednotlivé věkové skupiny, integrační program pro nezaměstnané, strategie investování do přístupu a příležitostí pro děti a mládež v oblasti vzdělávání, zdraví, výživy, pracovních míst a bydlení a politiky překlenující generační propast.

(6f) Krize COVID-19 rovněž důrazně upozornila na význam posilování institucionální a administrativní odolnosti a připravenosti na krize, zejména prostřednictvím zlepšování kontinuity činností a veřejných služeb, dostupnosti a kapacity systémů zdravotní péče a pečovatelských služeb, zvyšování účinnosti veřejné správy a vnitrostátních systémů, včetně minimalizace administrativní zátěže, a zvyšování účinnosti soudních systémů včetně dohledu zaměřeného na předcházení podvodům a boj proti praní peněz. Měla by z ní být vyvozena ponaučení a měla by se posílit institucionální odolnost členských států.

(6g) Nejméně 40 % částky vyčleněné na jednotlivé plány na podporu oživení a odolnosti v rámci facility na podporu oživení a odolnosti (dále jen „facilita“) by mělo být vynaloženo na opatření v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti, s ohledem na to, že nejméně 37 % částky vyčleněné na jednotlivé plány na podporu oživení a odolnosti by mělo být směřováno na financování klimatických opatření. Plány na podporu oživení a odolnosti by měly být v souladu se strategií Unie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025.

(6h) Nejméně 20 % částky vyčleněné na jednotlivé plány na podporu oživení a odolnosti v rámci facility by mělo být vynaloženo na evropskou digitální strategii a vybudování jednotného digitálního trhu s cílem zvýšit konkurenceschopnost Unie na globální úrovni a umožnit, aby Unie byla odolnější, inovativnější a strategicky autonomní.

(6i) Nejméně 7 % částky vyčleněné na jednotlivé plány na podporu oživení a odolnosti v rámci facility by mělo být vynaloženo na investiční a reformní opatření spadající do každé ze šesti evropských priorit, zatímco celý finanční příděl z facility by měl spadat do šesti evropských priorit.

(6j) Obecným cílem facility by mělo být přispět k řešení výzev spojených se šesti evropskými prioritami stanovenými v tomto nařízení, a to podporou hospodářské, sociální a územní soudržnosti, a napomoci k plnění cílů unijních politik, cílů OSN pro udržitelný rozvoj, evropského pilíře sociálních práv a Pařížské dohody a k posílení jednotného trhu. Za tímto účelem by měla přispívat ke zlepšení odolnosti a přizpůsobivosti členských států, zmírňování sociálních a hospodářských dopadů krize a k podpoře zelené a digitální transformace s cílem obnovit růstový potenciál unijních ekonomik, posílit tvorbu pracovních míst po krizi COVID-19 a podpořit udržitelný růst.

(6k) Facilita by měla přispět k oživení a odolnosti prostřednictvím reforem a investic ve prospěch společnosti, demografie a zejména dětí, mladých lidí a zranitelných skupin, a to prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy, zlepšit podnikatelské prostředí, insolvenční rámce, boj proti agresivním daňovým praktikám, modernizovat naše hospodářství a průmysl, výzkum a vývoj, udržitelnou digitální, energetickou a dopravní infrastrukturu a konektivitu. Facilita by také měla přispívat k rozvoji udržitelného oběhového hospodářství, podporovat podnikání, včetně malých a středních podniků, zdravotnické a pečovatelské odvětví, kulturu a sdělovací prostředky, sport, cestovní ruch a pohostinství, zemědělské a agro-potravinářské odvětví, posilovat biologickou rozmanitost a ochranu životního prostředí, potravinové řetězce, podporovat ekologickou transformaci prostřednictvím zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a přispívat k investicím do udržitelného a energeticky účinného bydlení. Reformy a investice by měly posílit systémy sociální ochrany a sociálního zabezpečení, veřejnou správu a služby obecného zájmu, včetně spravedlnosti a demokracie, a přispět k řešení demografických výzev.

(6l) Krize COVID-19 má závažné důsledky pro sociální činnosti ve všech členských státech. Vzdělávání, kulturní a tvůrčí odvětví i pohostinství a cestovní ruch se v podstatě zastavily. Unie a členské státy by měly investovat také do těchto klíčových odvětví. Je třeba členské státy vybízet, aby vyčlenily nejméně 2 % z celkového rozpočtu na kulturní a tvůrčí odvětví a 10 % na investice do kvalitního a inkluzivního vzdělávání.

(7) V současné době žádný nástroj nestanoví přímou finanční podporu, která by byla spojena s dosahováním výsledků a s realizací reforem a veřejných investic členských států v reakci na krizi v rozsahu krize COVID-19. Je možné dosáhnout oživení unijního hospodářství jako celku, mimo jiné zaměřováním investic a reforem na stávající strategie a výzvy EU, například na ty, které byly zjištěny v rámci evropského semestru, evropského pilíře sociálních práv, cílů OSN pro udržitelný rozvoj, vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu přijatých v rámci správy energetické unie a plánů spravedlivé transformace za účelem dosažení trvalého dopadu na ▌odolnost ▌členských států.

(8) Vzhledem k výše uvedenému je třeba posílit stávající rámec pro poskytování podpory členským státům a poskytnout přímou podporu členských státům prostřednictvím inovativního nástroje. Za tímto účelem by tímto nařízením měla být zřízena facilita ▌, která by poskytovala účinnou finanční a významnou podporu pro intenzivnější realizaci udržitelných reforem a souvisejících veřejných a soukromých investic v členských státech, jakožto specializovaný nástroj určený k řešení nepříznivých účinků a důsledků krize COVID-19 v Unii. Facilita by měl být komplexní a měla by vycházet ze zkušeností, které Komise a členské státy získaly při používání jiných nástrojů a programů. Součástí této facility mohou být rovněž opatření, která by prostřednictvím režimů podpory, a to i za pomoci finančních nástrojů, subvencí a podobných režimů, vybízela k soukromým investicím, za předpokladu, že budou dodržena pravidla státní podpory. Facilita může rovněž zahrnovat opatření na podporu rozvoje vnitrostátních podpůrných bank.

(9) Druhy financování a způsoby provádění v rámci tohoto nařízení by měly být voleny na základě jejich schopnosti dosáhnout specifických cílů akcí a přinášet výsledky, s ohledem na  ▌očekávané riziko nesplnění požadavků. Přitom by se mělo zvážit využití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojeno s náklady, podle čl. 125 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046[3]  (finanční nařízení).

(9a) Opatření přijímaná s cílem podpořit oživení po sociálních a hospodářských otřesech spojených s krizí COVID-19 by se měla řídit zásadami odolnosti a ekologické a sociální udržitelnosti. Rovněž by měla usilovat o propojení potřeby jednat rychle s dlouhodobou perspektivou. Opatření, která byla podložena přesvědčivými vědeckými důkazy a na nichž existuje široká politická a sociální shoda, by neměla být oslabována nebo odkládána, ale měla by být i nadále považována za prioritní.

(10) V souladu s nařízením [o nástroji Evropské unie na podporu oživení] a v rámci dostupných zdrojů, které jsou mu přiděleny, by se v rámci facility ▌měla provádět opatření na podporu oživení a odolnosti za účelem řešení nebývalého sociálního a hospodářského dopadu krize COVID-19. Tyto doplňkové zdroje by měly být použity způsobem, který zajistí dodržování lhůt stanovených v nařízení [o nástroji Evropské unie na podporu oživení].

(10a) Z této facility by měly být podporovány projekty, které se řídí zásadou adicionality unijního financování a které vytvářejí skutečnou evropskou přidanou hodnotu. Facilita by neměla nahrazovat běžné vnitrostátní výdaje a neměla by být v rozporu se strategickými a hospodářskými zájmy Unie, a proto by se z ní neměly financovat investiční plány třetích zemí.

(10b) Evropská přidaná hodnota by měla vyplývat ze vzájemného působení a propojení šesti evropských priorit a měla by generovat soudržnost a součinnost a poskytovat přínosy z koordinace, právní jistotu, větší účelnost a doplňkovost.

(10c) Jedním z poznatků získaných během krize COVID-19 je, že by Unie měla diverzifikovat kritické dodavatelské řetězce, a proto by jedním z cílů facility mělo být posílení strategické autonomie Unie.

(10d) Nevyužité a zrušené prostředky na závazky by měly být použity na posílení programů s evropskou přidanou hodnotu, a to zejména těch, které podléhají přímému řízení, jako jsou například programy v oblastech výzkumu a vývoje, vzdělávání a infrastruktury.

(10e) Plány na podporu oživení a odolnosti v rámci facility by měly fungovat v součinnosti s programem InvestEU a mohou umožňovat příspěvky do vnitrostátního podfondu v rámci programu InvestEU, zejména na podporu solventnosti společností se sídlem v dotčeném členském státě. Plány mohou také povolit příspěvky do programů víceletého finančního rámce (VFR) podléhajících přímému řízení zaměřených na děti, mladé lidi, včetně Erasmu, kulturu a výzkum a vývoj, včetně programu Horizont Evropa.

(10f) Nástroj Evropské unie na podporu oživení by se neměl stát finanční zátěží pro příští generace a měl by být splacen z nových vlastních zdrojů Unie. Dále je klíčové, aby úvěry přijaté v rámci nástroje Evropské unie na podporu oživení byly splaceny včas.

(11) Vzhledem k Zelené dohodě pro Evropu jakožto evropské strategii udržitelného růstu a k realizaci závazků Unie za účelem provádění Pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje OSN přispěje facilita zřízená tímto nařízením k začleňování opatření v oblasti klimatu a environmentální udržitelnosti a k dosažení celkového cíle 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu a celkového cíle 10 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti biologické rozmanitosti. Ve svých plánech na podporu oživení a odolnosti by členské státy měly věnovat zvláštní pozornost podpoře a posilování postavení pracovníků, kteří by mohli nést následky transformace, a to zejména prováděním evropského pilíře sociálních práv a obhajováním zásady kolektivního vyjednávání.

 ▌

(15) Specifickým cílem facility by mělo být poskytnout finanční podporu pro dosažení milníků a jasných cílů reforem a investic stanovených v plánech na podporu oživení a odolnosti. Uvedený specifický cíl by měl být plněn v úzké spolupráci s dotčenými členskými státy.

(16) Aby byl zajištěn přínos plánu na podporu oživení a odolnosti k plnění cílů facility, měl by tento plán zahrnovat opatření pro realizaci reforem a projektů veřejných investic prostřednictvím uceleného, náležitého, účinného a účelného plánu na podporu oživení a odolnosti. ▌

(16a) Plán na podporu oživení a odolnosti by měl obsahovat podrobné vysvětlení, jak plány a opatření na podporu oživení a odolnosti přispívají k naplňování každé ze šesti evropských priorit, včetně příslušných a celkových minimálních rozpočtových přídělů.

(16b) Plán by měl rovněž vysvětlit, jak přispívá k politikám Unie, cílům udržitelného rozvoje OSN, evropskému pilíři sociálních práv, Pařížské dohodě a posilování jednotného trhu, a že s nimi není v rozporu. Plán by měl rovněž vysvětlit, jak přispívá ke strategickým a hospodářským zájmům Unie a že s nimi není v rozporu, nenahrazuje vnitrostátní rozpočtové výdaje, dodržuje zásadu adicionality unijního financování a zásadu „významně nepoškozovat“. Měl by vysvětlit, jak je v souladu se zásadami strategie Unie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025.

(16c) Vnitrostátním plánem na podporu oživení a odolnosti není dotčeno právo uzavírat nebo vymáhat kolektivní smlouvy ani právo na kolektivní akce v souladu s Listinou základních práv Evropské unie a unijními a vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi.

(16d) Plán by měl vysvětlit, jak přispívá k účinnému řešení výzev uvedených v příslušných doporučeních určených danému členskému státu nebo v jiných příslušných dokumentech, které Komise oficiálně přijala v rámci evropského semestru. Pokud Komise na základě hloubkového přezkumu dospěje k závěru, že se některý členský stát potýká s nerovnováhou nebo s nadměrnou nerovnováhou, měl by plán obsahovat vysvětlení, jakým způsobem zohledňuje doporučení vydaná podle článku 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011[4]. Plán by měl podrobně uvádět jasné milníky, cíle a harmonogramy pro provádění reforem a investic.

(16e) Plán by měl představovat komplexní reformní a investiční balíček a zdůvodnit svou soudržnost. Plán by měl podrobně uvádět plánované veřejné a soukromé investiční projekty, související dobu investic a případně odkazy na zapojení soukromých partnerů. Plán by měl podrobně uvádět odhadované celkové náklady na reformy a investice. Případně by měl obsahovat informace o stávajícím nebo plánovaném financování Unie a souvislost s předchozími nebo plánovanými reformami v rámci programu na podporu strukturálních reforem nebo nástroje pro technickou podporu a informace o doprovodných opatřeních, která mohou být zapotřebí, včetně harmonogramu všech politických opatření.

(16f) Regionální a místní orgány, které jsou nejblíže svým občanům a mají přímé zkušenosti s potřebami a problémy místních komunit a ekonomik, hrají v hospodářském a sociálním oživení zásadní úlohu. S ohledem na tuto skutečnost by měly být úzce zapojeny do plánování a provádění facility, včetně přípravy plánů na podporu oživení a odolnosti a řízení projektů v rámci facility. Aby bylo možné plně využít potenciálu regionálních a místních orgánů k dosažení oživení a odolnosti, měly by tyto orgány  provádět určitou část zdrojů z facility, a zároveň přitom dodržovat zásadu subsidiarity členského státu.

(16g) Plán by měl v příslušném případě obsahovat podrobné informace o žádosti o podporu v podobě půjčky a dalších milnících.

(16h) Plán by měl obsahovat vysvětlení plánů, systémů a konkrétních opatření členských států zaměřených na prevenci, odhalování a nápravu střetů zájmů, korupce a podvodů při využívání finančních prostředků získaných z této facility.

(16i) Plán by měl obsahovat podrobné informace o opatřeních přijatých členskými státy k zajištění toho, že, pokud jde o přeshraniční daňové uspořádání, neúčastní se přijímající podniky žádných daňových režimů, které podléhají oznámení podle směrnice Rady (EU) 2018/822[5].

(16k) Všechny členské státy čerpající prostředky z facility by měly ctít a prosazovat hodnoty Unie zakotvené v článku 2 Smlouvy o Evropské unie. Komise by měla být zmocněna k zahájení mechanismu pozastavení výplaty prostředků na závazky nebo prostředky na platby členským státům v rámci facility v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu, které mají dopad na zásadu řádného finančního řízení nebo ochranu finančních zájmů Unie či pokud takový dopad hrozí. Facilita by měla stanovit jasná pravidla a postupy pro zahájení mechanismu pozastavení nebo jeho zastavení. V této souvislosti by řízení o pozastavení financování z facility a následné uložení prostředků jako rezervy mělo být zastaveno pouze tehdy, pokud s ním vysloví nesouhlas kvalifikovaná většina v Radě nebo většina v Evropském parlamentu. Platby konečným příjemcům, včetně místních a regionálních orgánů, by měly pokračovat.

(16l) Způsobilými by měla být opatření zaměřená na hospodářské a sociální důsledky pandemie COVID-19 platná počínaje 1. únorem 2020.

(17) Pokud je členský stát osvobozen od sledování a posuzování evropského semestru na základě článku 12 nařízení (EU) č. 472/2013[6], nebo podléhá dohledu podle nařízení Rady (ES) č. 332/2002[7], mělo by být možné, aby se na dotčený členský stát v souvislosti s výzvami a prioritami, které byly identifikovány prostřednictvím opatření stanovených podle uvedených nařízení, použila ustanovení uvedená v tomto nařízení.

(18) Za účelem zajištění přípravy a provádění plánů na podporu oživení a odolnosti členskými státy by měly mít Evropský parlament a Rada možnost v rámci evropského semestru projednat stav oživení, odolnost a přizpůsobivost v Unii. V zájmu zajištění náležitých důkazů by měla jednání vycházet ze strategických a analytických informací Komise, které jsou k dispozici v kontextu evropského semestru, a z informací o provádění plánů v předchozích letech, jsou-li tyto informace k dispozici. Veškeré relevantní informace by Komise měla poskytovat Evropskému parlamentu a Radě současně a za stejných podmínek. V příslušných výborech Evropského parlamentu by měl probíhat dialog o oživení a odolnosti vycházející ze stávajícího dialogu o hospodářské politice, aby byla zajištěna transparentnost a odpovědnost.

(19) Aby byl zajištěn smysluplný finanční příspěvek úměrný skutečným potřebám členských států k realizaci a dokončení reforem a investic obsažených v plánu na podporu oživení a odolnosti, je vhodné stanovit maximální finanční příspěvek, který jim má být v rámci facility k dispozici, pokud jde o finanční podporu (tj. nevratná finanční podpora). V letech 2021 a 2022 by tento maximální příspěvek ▌měl být vypočten na základě počtu obyvatel, převrácené hodnoty ▌HDP na obyvatele a relativní míry nezaměstnanosti každého členského státu za období 2015–2019. V letech 2023 a 2024 by tento maximální příspěvek měl být vypočten na základě počtu obyvatel, převrácené hodnoty HDP a kumulativní ztráty reálného HDP zaznamenané v období 2020–2021 oproti roku 2019.

(20) Je třeba stanovit postup předkládání návrhů plánů na podporu oživení a odolnosti členskými státy a jejich obsah. V zájmu zajištění účelnosti postupů by členské státy měly předložit plán na podporu oživení a odolnosti nejpozději do 30. dubna, a to v podobě samostatné přílohy národního programu reforem. Aby bylo zajištěno rychlé provedení plánu, měly by mít členské státy možnost předložit jeho návrh spolu s návrhem rozpočtu na následující rok k 15. říjnu předchozího roku. Při přípravě plánů na podporu oživení a odolnosti mohou členské státy využít nástroj pro technickou podporu v souladu s nařízením XX/YYYY [kterým se zřizuje nástroj pro technickou podporu].

(20a) Ve svém hodnocení by Komise měla zohlednit synergické vazby vytvořené mezi plány na podporu oživení a odolnosti jednotlivých členských států a přihlédnout k tomu, zda se tyto plány doplňují s dalšími investičními plány na vnitrostátní úrovni. Komise by případně měla vést konzultace s příslušnými zainteresovanými stranami v celé Unii s cílem získat jejich názor soudržnost a účinnost národního plánu na podporu oživení a odolnosti, jakož i na odpovědnost za jeho provádění. Komise by si rovněž měla vyžádat posouzení dopadu tohoto plánu na rovnost žen a mužů, které provedou nezávislí odborníci, nebo by takové posouzení měla provést sama.

▌

(22) Komise by měla plán na podporu oživení a odolnosti navržený členskými státy posoudit a měla by jednat v úzké spolupráci s dotčeným členským státem. Komise by měla plně respektovat vlastní odpovědnost jednotlivých států za tento proces a měla by rovněž brát v potaz synergie vytvořené mezi plány na podporu oživení a odolnosti jednotlivých členských států a doplňkovost mezi těmito plány a jinými investičními plány na vnitrostátní úrovni. Komise by měla posoudit plán na podporu oživení a odolnosti na základě seznamu požadavků a kritérií, jejichž pomocí by se měla prokázat jeho účinnost, účelnost, relevance a ucelenost, a za tímto účelem by měla zohlednit odůvodnění a náležitosti poskytnuté dotčeným členským státem ▌.

(23) Příslušné pokyny by měly být uvedeny v příloze tohoto nařízení a měly by Komisi sloužit jako základ pro transparentní a nestranné posouzení plánů na podporu oživení a odolnosti a pro určení finančního příspěvku v souladu se stanovenými cíli a veškerými dalšími příslušnými požadavky stanovenými v tomto nařízení. V zájmu transparentnosti a účinnosti by měl být pro posuzování návrhů plánů na podporu oživení a odolnosti stanoven ratingový systém. Hodnocení přiřazená k přijatým plánům by měla být zveřejněna.

(24) S cílem přispět k přípravě vysoce kvalitních plánů a pomoci Komisi při posuzování plánů na podporu oživení a odolnosti, které předložily členské státy, jakož i míry jejich plnění, by mělo být zahrnuto ustanovení o využití odborného poradenství a, na žádost členského státu, vzájemného poradenství a technické podpory. Pokud se tyto odborné znalosti zejména týkají politik v oblasti zaměstnanosti, měli by být zapojeni sociální partneři.

(25) Pro účely zjednodušení by se měl finanční příspěvek určovat na základě jednoduchých kritérií. Finanční příspěvek by měl být určen na základě odhadovaných celkových nákladů plánu na podporu oživení a odolnosti navrženého dotčeným členským státem. Financování z facility by nemělo podporovat opatření, která dlouhodobě nebo trvale snižují vládní příjmy, jako jsou daňové škrty nebo daňové úlevy.

(26) Jestliže plán na podporu oživení a odolnosti posuzovací kritéria splňuje uspokojivě, měl by být dotčenému členskému státu přidělen maximální finanční příspěvek, pokud jsou odhadované celkové náklady na reformu a investice zahrnuté do plánu na podporu oživení a odolnosti rovny částce samotného maximálního finančního příspěvku nebo jsou vyšší. Dotčenému členskému státu by místo toho měla být přidělena částka rovnající se odhadovaným celkovým nákladům plánu na podporu oživení a odolnosti, pokud jsou tyto odhadované celkové náklady nižší než samotný maximální finanční příspěvek. V případě, že na plán na podporu oživení a odolnosti posuzovací kritéria nesplňuje uspokojivě, neměl by se členskému státu přidělit žádný finanční příspěvek. Kdykoli Komise dospěje k názoru, že plán uspokojivě nesplňuje posuzovací kritéria, měla by o tom informovat Evropský parlament a Radu a požádat dotyčný členský stát, aby předložil revidovaný plán.

▌

(28) Finanční podpora na plán členského státu by měla být možná v podobě půjčky, s výhradou uzavření dohody o půjčce s Komisí, a to na základě řádně odůvodněné žádosti dotčeného členského státu.. Půjčky na podporu provádění plánů na podporu oživení a odolnosti by měly být poskytovány se splatností, která odráží dlouhodobou povahu těchto výdajů, a měly by mít jednoznačný a přesný splátkový kalendář. Splatnost se smí lišit od splatnosti finančních prostředků, které si Unie půjčuje za účelem financování půjček na kapitálových trzích. Je proto nezbytné stanovit možnost odchýlit se od zásady stanovené v čl. 220 odst. 2 finančního nařízení, podle níž by se splatnost půjček pro finanční pomoc neměla měnit.

(29) Žádost o půjčku my měla být odůvodněna finančními potřebami spojenými s dalšími reformami a investicemi zahrnutými do plánu na podporu oživení a odolnosti, zejména těmi, které jsou relevantní pro zelenou a digitální transformaci, a tedy vyššími náklady plánu překračujícími maximální finanční příspěvek přidělený prostřednictvím nevratného příspěvku. Žádost o půjčku by mělo být možné předložit společně s plánem. V případě, že se žádost o půjčku podává jindy, měl by k ní být připojen revidovaný plán s dalšími milníky a cíli. Aby bylo zajištěno předsunutí zdrojů, měly by členské státy požádat o podporu v podobě půjčky nejpozději do 31. srpna 2024. Pro účely řádného finančního řízení by celková částka všech půjček poskytnutých podle tohoto nařízení měla být omezena. Maximální objem půjčky pro každý členský stát by navíc neměl překročit 6,8 % jeho hrubého národního důchodu. Zvýšení omezené částky by mělo být možné jen za výjimečných okolností s výhradou dostupnosti zdrojů. Ze stejných důvodů řádného finančního řízení by mělo být možné vyplatit půjčku ve splátkách v návaznosti na dosažení výsledků.

(30) Členský stát by měl mít možnost podat odůvodněnou žádost o změnu plánu na podporu oživení a odolnosti v období jeho provádění, pokud takový postup odůvodňují objektivní okolnosti. Komise by měla odůvodněnou žádost posoudit a do dvou měsíců přijmout nové rozhodnutí. Členský stát by měl mít možnost kdykoli během roku požádat o pomoc prostřednictvím nástroje pro technickou podporu v souladu s nařízením XX/RRRR [kterým se zřizuje nástroj pro technickou podporu] za účelem změny nebo nahrazení plánu na podporu oživení a odolnosti.

(30a) Členské státy a orgány Unie, které se účastní rozhodování, by měly vyvinout co největší úsilí o snížení doby zpracování a o zjednodušení postupů s cílem zajistit hladké a rychlé přijetí rozhodnutí o uvolnění prostředků z facility a o jejím provedení.

(31) V zájmu účinnosti a zjednodušení finančního řízení nástroje by finanční podpora Unie pro plány na podporu oživení a odolnosti měla mít podobu financování založeného na dosažení výsledků měřených podle milníků a cílů uvedených ve schválených plánech na podporu oživení a odolnosti. Za tímto účelem by další podpora v podobě půjčky měla být spojena s dalšími milníky a cíli ve srovnání s těmi, které jsou relevantní pro finanční podporu (tj. nevratnou podporu). Podpora by měla být vyplácena až po uskutečnění příslušných milníků.

(32) Pro účely řádného finančního řízení by měla být stanovena zvláštní pravidla pro rozpočtové závazky, platby, pozastavení, zrušení a vymáhání finančních prostředků. V zájmu zajištění předvídatelnosti by členské státy měly mít možnost podávat žádosti o platby dvakrát ročně. Platby by měly být prováděny ve splátkách a měly by záviset na tom, zda Komise plnění plánu na podporu oživení a odolnosti členským státem posoudí kladně. Komise by měla poskytnout předběžné financování až do výše 20 % celkové podpory z fondů stanovené v rozhodnutí schvalujícím plán na podporu oživení a odolnosti. Pokud členský stát plán na podporu oživení a odolnosti neplní uspokojivě nebo pokud byly zjištěny závažné nesrovnalosti, včetně podvodů, korupce a střetu zájmů, mělo by být možné finanční příspěvek pozastavit a zrušit, jakož i snížit a zpětně získat. Zpětné získání prostředků by mělo být pokud možno zajištěno započtením proti neuhrazeným platbám v rámci facility. Měla by se stanovit náležitá řízení o sporných otázkách, aby bylo zajištěno, že rozhodnutí Komise týkající se pozastavení, zrušení a vymáhání vyplacených částek respektuje právo členských států na předložení připomínek.

(32a) Za účelem ochrany finančních zájmů Unie by měly členské státy při provádění facility zajistit fungování efektivních a účinných systémů vnitřní kontroly a zpětné získávání neoprávněně vyplacených nebo zneužitých částek. Členské státy by měly shromažďovat údaje a informace umožňující předcházet závažným nesrovnalostem, včetně podvodů, korupce a střetu zájmů, v souvislosti s opatřeními podporovanými facilitou a tyto nesrovnalosti odhalovat a napravovat.

(33) Aby bylo provádění plánu na podporu oživení a odolnosti účinně sledováno, měly by členské státy pololetně v rámci evropského semestru podávat zprávu o pokroku v jeho plnění. Takové zprávy vypracované dotčenými členskými státy by měly být příslušně zohledněny v národních programech reforem, které by měly být použity jako nástroj pro podávání zpráv o pokroku při plnění plánů na podporu oživení a odolnosti. Příslušné výbory Evropského parlamentu mohou v kterékoli fázi vyslechnout zástupce členských států odpovědné za plány na podporu oživení a odolnosti i jakékoli další příslušné orgány a zúčastněné strany a projednat s nimi opatření, která jsou v tomto nařízení stanovena a která mají být podle tohoto nařízení přijata.

(34) Pro účely transparentnosti by se plány na podporu oživení a odolnosti přijaté Komisí měly oznámit současně Evropskému parlamentu a Radě a Komise by měla v daném případě realizovat příslušné komunikační činnosti. Komise by měla zajistit viditelnost výdajů v rámci facility tím, že jednoznačně uvede, že podporované projekty by měly být jasně označeny slovy „iniciativa Evropské unie na podporu oživení“.

(35) Vynakládání prostředků v rámci facility by mělo být efektivní a bude mít dvojí pozitivní dopad na zotavení Evropy z krize a na její přechod k udržitelnému hospodářství. V zájmu zajištění účinného a soudržného přidělování prostředků z rozpočtu Unie, dodržování zásady řádného finančního řízení a předcházení střetu zájmů ▌by opatření podle tohoto nařízení měla být v souladu s probíhajícími programy Unie a měla by je doplňovat, aniž by docházelo k dvojímu financování týchž výdajů. Komise a členský stát by měly ve všech fázích tohoto procesu zajistit zejména účinnou koordinaci s cílem zaručit vzájemný soulad, soudržnost, doplňkovost a součinnost zdrojů financování a technické pomoci obdržené prostřednictvím nástroje pro technickou podporu. Za tímto účelem by členské státy při předkládání svých plánů Komisi měly poskytovat příslušné informace o stávajícím nebo plánovaném financování z prostředků Unie. Finanční podpora v rámci facility by měla doplňovat podporu poskytovanou z jiných fondů a programů Unie a reformní a investiční projekty financované z facility by měly mít možnost získat finanční prostředky z jiných programů a nástrojů Unie za předpokladu, že taková podpora nekryje stejné náklady.

(36) Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů ▌je třeba facilitu ▌vyhodnotit na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních monitorovacích požadavků a zároveň zamezit nadměrné regulaci a administrativní zátěži, zejména pro členské státy. Tyto požadavky by v příslušném případě měly zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení účinků daných nástrojů v praxi. Za tímto účelem by měl být vytvořen zvláštní srovnávací přehled, který by měl doplnit stávající srovnávací přehled sociálních ukazatelů a stávající srovnávací přehled postupu při makroekonomické nerovnováze. Výdaje v rámci facility by měly podléhat zvláštnímu postupu udělování absolutoria v samostatné kapitole hodnotící zprávy Komise o udělení absolutoria podle článku 318 SFEU. Údaje shromážděné za účelem monitorování by měly být členěny podle pohlaví.

(36a) Komise by měla být odpovědná za provádění facility a měla by v případě potřeby vystoupit před Evropským parlamentem a předložit vysvětlení, a to i v případech hrubé nedbalosti nebo pochybení. V takovém případě může Evropský parlament vydat doporučení ohledně řešení zjištěných nedostatků.

(37) Je vhodné, aby Komise předložila Evropskému parlamentu a Radě o provádění facility stanovené v tomto nařízení pololetní zprávu. Tato zpráva by měla obsahovat podrobné informace o pokroku, jehož členské státy v rámci schválených plánů na podporu oživení a odolnosti dosáhly, včetně stavu provádění příslušných cílů a milníků; měla by rovněž obsahovat informace o objemu výnosů přidělených facilitě v rámci nástroje Evropské unie na podporu oživení v předchozím roce, rozčleněných podle rozpočtových položek, a o přínosu částek získaných prostřednictvím nástroje Evropské unie na podporu oživení k dosažení cílů facility.

(38) Mělo by být provedeno nezávislé hodnocení zaměřené na dosažení cílů facility zřízené tímto nařízením, účinnosti využívání jejích zdrojů a její přidané hodnoty. V příslušném případě by se k hodnocení měl připojit návrh změn tohoto nařízení. Dlouhodobý dopad nástrojů by pak měl být přezkoumán při nezávislém hodnocení ex post.

(38a) Komise by měla předkládat přezkumy provádění facility a případně navrhnout změny nařízení, aby bylo zajištěno plné přidělení prostředků.

(39) Plány na podporu oživení a odolnosti, které mají provádět členské státy, a odpovídající finanční příspěvek, který se jim přidělí, by měla stanovit Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci. Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 SFEU, pokud jde o přijetí plánů na podporu oživení a odolnosti a vyplacení finanční podpory po splnění příslušných milníků a cílů. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Zejména pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států, přičemž tito odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Po přijetí ▌aktu v přenesené pravomoci by mělo být možné, aby se dotčený členský stát a Komise dohodly na určitých provozních ujednáních technické povahy, která stanoví podrobné aspekty provádění, pokud jde o harmonogramy, ukazatele pro milníky a cíle a přístup k podkladovým údajům. Aby byla provozní ujednání neustále relevantní, pokud jde o stávající okolnosti při provádění plánu na podporu oživení a odolnosti, mělo by být možné měnit prvky takových technických ujednání na základě vzájemné dohody. Na toto nařízení se vztahují horizontální pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 SFEU. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a vymezují zejména postup pro sestavení a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění rozpočtu a pro kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se rovněž týkají ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků ve vztahu k právnímu státu v členských státech, neboť dodržování právního státu je základní podmínkou řádného finančního řízení a efektivního financování z prostředků Unie.

(40) V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013[8], nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95[9], nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96[10] a nařízením Rady (EU) 2017/1939[11] mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, úplatkářství nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy proti finančním zájmům Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371[12]. V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, úřadu EPPO a Evropskému účetnímu dvoru nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby všechny třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily Komisi, úřadu OLAF, úřadu EPPO a Evropskému účetnímu dvoru rovnocenná práva. V zájmu zajištění plné transparentnosti by měli být uveřejňováni koneční příjemci finančních prostředků z facility. Pro účely auditu a kontroly využívání finančních prostředků by členské státy měly vkládat informace v elektronické podobě do jednotné databáze, aniž by zvyšovaly nadbytečnou administrativní zátěž.

(42) Aby bylo možné začít opatření stanovená v tomto nařízení co nejrychleji uplatňovat, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

Obecná ustanovení a finanční krytí

Článek 1
Předmět

Tímto nařízením se zřizuje facilita na podporu oživení a odolnosti (dále také jen „facilita“).

Stanoví cíle, financování, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování těchto prostředků.

Článek 2
Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1. „fondy Unie“ se rozumí fondy, na které se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) YYY/XX [nahrazující nařízení o společných ustanoveních][13];

2. „finančním příspěvkem“ se rozumí nevratná finanční podpora, která je k dispozici k přidělení nebo je přidělena členským státům v rámci facility; ▌

2a. „nerevolvingovou půjčkou“ se rozumí půjčka poskytnutá členskému státu s pevně stanoveným časovým rozvrhem pro pravidelné splátky;

3. „evropským semestrem pro koordinaci ▌politik“ nebo „evropským semestrem“ se rozumí proces stanovený v článku 2-a nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ▌[14];

3a. „vnitrostátním orgánem“ se rozumí jeden nebo více orgánů veřejné moci na vládní úrovni, včetně orgánů na regionální a místní úrovni, jakož i organizace členských států ve smyslu čl. 2 bod 42 finančního nařízení, které spolupracují v partnerském duchu a v souladu s institucionálním a právním rámcem členských států;

3b. „adicionalitou“ se pro účely tohoto nařízení rozumí dodržování požadavku stanoveného v [čl. 209 odst. 2 písm. b)] [finančního nařízení] a případně maximalizace soukromých investic v souladu s [čl. 209 odst. 2 písm. d)] [finančního nařízení];

3c. „milníky“ se rozumí jasné, kvalitativní, kvantitativní, měřitelné a ověřitelné závazky, které členský stát přijal v souvislosti s plány na podporu oživení a odolnosti;

3d. „odolností“ se rozumí schopnost čelit hospodářským, společenským a ekologickým otřesům a přetrvávajícím strukturálním změnám vyplývajícím z jakéhokoli druhu krize spravedlivým, udržitelným a inkluzivním způsobem a zároveň prosazovat dobré životní podmínky pro všechny osoby;

3e. „významně nepoškozovat“ znamená nepodporovat nebo nevykonávat hospodářské činnosti, které významně poškozují jakýkoli environmentální cíl, jak je případně uvedeno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852[15] (nařízení EU o taxonomii). Komise vypracuje technické pokyny pro praktické uplatňování zásady „významně nepoškozovat“ a zohlední přitom uvedené nařízení.

3f. „cíli Unie v oblasti klimatu a životního prostředí“ se rozumí cíle a záměry Unie v oblasti klimatu stanovené v nařízení (EU) …/… [evropský právní rámec pro klima]

Článek 3
Oblast působnosti

Oblast působnosti uplatňování facility ▌zřízené tímto nařízením se vztahuje na těchto šest evropských priorit řazených do pilířů:

– spravedlivá zelená transformace se zohledněním cílů v Zelené dohodě pro Evropu;

– digitální transformace se zohledněním cílů evropské digitální agendy;

– hospodářská soudržnost, produktivita a konkurenceschopnost se zohledněním cílů v průmyslové strategii a strategii pro malé a střední podniky;

– sociální a územní soudržnost se zohledněním cílů v evropském pilíři sociálních práv;

– institucionální odolnost vzhledem k rostoucí schopnosti reagovat na krize a krizové připravenosti; a

– politiky v rámci nástroje Evropské unie na podporu oživení se zohledněním cílů nové agendy dovedností pro Evropu, záruky pro mladé lidi a záruky pro děti.

Plány na podporu oživení a odolnosti způsobilé pro financování v rámci tohoto nástroje přiřadí 100 % svého přídělu, měřeno v souhrnných nákladech, na investiční a reformní opatření, která spadají do šesti evropských priorit. Každý národní plán na podporu oživení a odolnosti přiřadí nejméně 7 % svého přídělu, měřeno v souhrnných nákladech, na investiční a reformní opatření spadající do každé ze šesti evropských priorit.

Komise vypracuje technické pokyny pro praktické přidělování prostředků.

Má-li se zajistit soulad s cíli Unie v oblasti klimatu a životního prostředí a přispět k jejich plnění, zejména pomocí transformace, která umožní dosažení aktualizovaných klimatických cílů Unie pro rok 2030 a je v souladu s cílem klimatické neutrality Unie nejpozději do roku 2050 podle [nařízení 2020/XXX, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“)], použije se nejméně 40 % částky každého plánu na podporu oživení a odolnosti jako příspěvek k začleňování hlediska klimatu a biologické rozmanitosti do uvedených šesti evropských priorit.

Vzhledem k prioritám evropské digitální agendy a nutnosti dokončit jednotný digitální trh, který zvýší konkurenceschopnost Unie na globální úrovni a pomůže rovněž učinit Unii odolnější, inovativnější a strategicky autonomní, se nejméně 20 % částky každého plánu na podporu oživení a odolnosti použije jako příspěvek k financování nákladů v digitální oblasti v uvedených šesti evropských prioritách.

 

Článek 4
Obecný a specifický cíl

1. Obecným cílem facility ▌je zaměřit se na šest evropských priorit uvedených v článku 3. Zvláštní pozornost je třeba věnovat vzájemnému působení a provázanosti šesti evropských priorit s cílem zajistit soudržnost a součinnost, a vytvořit tak evropskou přidanou hodnotu. Facilita podporuje hospodářskou, sociální a územní soudržnost a konvergenci jakož i strategickou autonomii Unie tím, že zlepší kapacitu odolnosti, připravenosti na krize a přizpůsobivosti členských států, zmírní sociální a hospodářský a genderový dopad krize, ▌ podpoří spravedlivou zelenou a digitální transformaci, ▌přispěje k obnově růstového potenciálu ekonomik Unie, podpoře tvorby vysoce kvalitních pracovních míst po krizi v důsledku COVID-19, podpoří udržitelný růst a posílí eurozónu.

1b. Facilita přispívá k naplňování cílů unijních politik, cílů OSN pro udržitelný rozvoj, evropského pilíře sociálních práv a Pařížské dohody a k upevňování jednotného trhu.

2. Ke splnění uvedeného obecného cíle je specifickým cílem facility na podporu oživení a odolnosti poskytnout členským státům finanční podporu pro dosažení jasných milníků a cílů reforem a investic podporujících udržitelný růst stanovených v jejich plánech na podporu oživení a odolnosti. Uvedený specifický cíl je potřeba plnit v úzké a transparentní spolupráci s dotčenými členskými státy.

Článek 4a
Horizontální zásady

1. Facilita nesmí stát v cestě strategickým a hospodářským zájmům Unie. V tomto ohledu se podpora neposkytuje projektům, které jsou součástí strategických investičních plánů třetích zemí a vztahují se na ně faktory, které by mohly mít vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek a které členské státy a Komise zohlední podle článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452[16].

2. Podpora prostřednictvím facility nesmí nahrazovat opakované výdaje z vnitrostátního rozpočtu a musí být v souladu s adicionalitou unijního financování.

3. Z facility se financují pouze projekty, které dodržují zásadu „významně nepoškozovat“.

Článek 5
Zdroje z nástroje Evropské unie na podporu oživení

1. Opatření uvedená v článku 2 nařízení [o nástroji Evropské unie na podporu oživení] se v rámci ▌facility provádějí:

a) prostřednictvím částky 337 968 000 000 EUR uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. a) bodě ii) nařízení [o nástroji EU na podporu oživení] v běžných cenách [312 500 000 000 EUR v cenách roku 2018], která je k dispozici na nevratnou podporu, s výhradou čl. 4 odst. 4 a 8 nařízení [o nástroji EU na podporu oživení].

Tyto částky představují vnější účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení;

b) prostřednictvím částky 385 856 000 000 EUR uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. b) nařízení [o nástroji EU na podporu oživení] v běžných cenách [360 000 000 000 EUR v cenách roku 2018], která je k dispozici na podporu v podobě nerevolvingové půjčky pro členské státy podle článků 12 a 13, s výhradou čl. 4 odst. 5 nařízení [o nástroji EU na podporu oživení].

2. Z částek uvedených v odst. 1 písm. a) lze rovněž hradit výdaje související s činnostmi v rámci přípravy, sledování, kontroly, auditu a hodnocení, které jsou potřebné na řízení facility a dosažení jejích cílů, zejména výdaje na studie, schůze odborníků a informační a komunikační akce, včetně institucionální komunikace o politických prioritách Unie, pokud se týkají cílů tohoto nařízení, konzultace s vnitrostátními orgány, sociálními partnery, občanskou společností, zejména mládežnickými organizacemi a dalšími relevantními zúčastněnými stranami, výdaje spojené se sítěmi IT se zaměřením na zpracování a výměnu informací, institucionální nástroje informačních technologií a veškeré další výdaje na technickou a správní pomoc, které Komise vynaloží na řízení facility. Výdaje mohou rovněž pokrývat náklady na další podpůrné činnosti, jako například kontrolu kvality a sledování projektů na místě a náklady na vzájemné poradenství a odborníky pro posouzení a provádění reforem a investic podporujících udržitelný růst. V souvislosti s těmito činnostmi mohou členské státy také požádat o technickou podporu v souladu s nařízením XX/RRRR[, kterým se zřizuje nástroj pro technickou podporu].

2a. Do 31. prosince [2024] Komise posoudí očekávanou výši nevyužitých prostředků na závazky a zrušených prostředků na závazky, které jsou k dispozici pro nevratnou podporu podle odst. 1 písm. a) tohoto článku a které mohou být v návrhu rozpočtu EU na rok 2025 zapsány do rozpočtu Unie v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení jako vnější účelově vázané příjmy na posílení programů s evropskou přidanou hodnotou.

Komise navrhne v jednotlivých případech posílení programů uvedených v prvním pododstavci až po posouzení, které dospěje k závěru, že je třeba navýšit financování dotčených programů s cílem dosáhnout cílů stanovených v příslušných právních předpisech.

Posouzení Komise se předkládá rozpočtovému orgánu. Parlament a Rada mají možnost jednotlivě pozměnit, schválit nebo zamítnout návrhy Komise na posílení konkrétních programů uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce.

Částky, které nebudou využity na posílení programů uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce, se použijí v plné výši na splátku finančních prostředků, které Komise čerpá pro účely financování facility.

Článek 6
Zdroje z programů spravovaných v rámci sdíleného řízení

1. Do facility mohou být na žádost členských států převedeny zdroje, jež jim byly přiděleny v rámci sdíleného řízení. Komise uvedené zdroje vynakládá přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. a) finančního nařízení. Uvedené zdroje se použijí ve prospěch dotčeného členského státu s maximálním limitem 5 % rozpočtového přídělu členského státu.

2. Členské státy mohou navrhnout přidělit až 5 % svého plánu na podporu reforem a odolnosti na nástroj pro technickou podporu a Program InvestEU, zejména na opatření na podporu solventnosti, jakož i na programy VFR podléhající přímému řízení zaměřené na děti, mladé lidi, včetně programu Erasmus, na kulturu, jakož i na výzkum a inovace, včetně programu Horizont Evropa, pokud a pouze v případě, že přidělená částka přispívá k dosažení cílů a splňuje požadavky tohoto nařízení v souladu s články 3, 4 a 4a a řídí se postupem posuzování podle článku 17. Přidělená částka se použije v souladu s pravidly fondů, do kterých se zdroje převedou, a ve prospěch dotčeného členského státu. Pro převedenou částku se nevyžaduje spolufinancování. Komise uvedené zdroje vynaloží v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. a) finančního nařízení.

Článek 7
Provádění

Facilitu  ▌ provádí Komise v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením.

Článek 8
Adicionalita a doplňkové financování

Podpora z facility ▌doplňuje podporu poskytovanou z jiných fondů a programů Unie a financování poskytované skupinou Evropské investiční banky nebo jinými mezinárodními finančními institucemi, jejich akcionářem je členský stát. Reformní a investiční projekty mohou obdržet podporu z jiných programů a nástrojů Unie za předpokladu, že tato podpora nepokrývá stejné náklady.

Článek 9
Opatření propojující facilitu s řádnou správou ekonomických záležitostí

V případě deaktivace obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu navrhne Komise do tří měsíců změnu tohoto nařízení s cílem propojit facilitu s řádnou správou ekonomických záležitostí, jak je stanoveno v čl. 15 odst. 7 nařízení o společných ustanoveních o [(…)][nařízení o společných ustanoveních] ▌.

Článek 9a
Opatření propojující facilitu s ochranou rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu

1. Facilita je k dispozici pouze členským státům, které se zavázaly dodržovat zásady právního státu a základní hodnoty Unie.

2. Komise je zmocněna zahájit pozastavení prostředků na závazky nebo prostředků na platby členským státům v rámci facility v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu, které mají dopad na zásady řádného finančního řízení nebo ochranu finančních zájmů Unie či pokud takový dopad hrozí.

3. Za všeobecné nedostatky týkající se právního státu, které mají dopad nebo hrozí, že budou mít dopad na řádné finanční řízení nebo ochranu finančních zájmů Unie, se považuje zejména:

a) ohrožení nezávislosti soudnictví, včetně případů, kdy je jakýmkoli způsobem omezena schopnost samostatně vykonávat soudní funkce tím, že dochází k vnějšímu zasahování do záruk nezávislosti, k vynucování rozsudku příkazem z vnějšku, ke svévolnému přepracování pravidel pro jmenování soudních zaměstnanců nebo jejich služebního řádu nebo k ovlivňování soudních pracovníků tak, že to ohrožuje jejich nestrannost nebo zasahuje do nezávislosti advokacie;

b) neuskutečnění prevence, nápravy nebo sankce svévolných nebo protiprávních rozhodnutí orgánů veřejné moci, mimo jiné ze strany donucovacích orgánů, zadržování finančních a lidských zdrojů, které mají dopad na jejich řádné fungování, nebo nezajištění vyloučení střetu zájmů;

c) omezování dostupnosti a účinnosti právních opravných prostředků, mimo jiné prostřednictvím omezujících procesních pravidel, nedostatečné provádění soudních rozhodnutí nebo omezování účinného vyšetřování, stíhání nebo trestání případů porušování práva;

d) ohrožení administrativní kapacity členského státu plnit povinnosti plynoucí z členství v Unii, včetně schopnosti účinně provádět pravidla, normy a politiky, které tvoří soubor právních předpisů Unie;

e) opatření, která oslabují ochranu důvěrné komunikace mezi právníkem a klientem.

4. Existenci všeobecného nedostatku týkajícího se právního státu v členském státě lze konstatovat zejména tehdy, pokud je ovlivněn nebo hrozí, že bude ovlivněn přinejmenším jeden z těchto prvků:

a) řádné fungování orgánů členského státu, který provádí facilitu, především v souvislosti s postupy pro zadávání veřejných zakázek nebo udělování grantů;

b) řádné fungování tržního hospodářství, a v důsledku toho respektování hospodářské soutěže a tržních sil v Unii, stejně jako účinné plnění závazků plynoucích z členství, včetně dodržování cíle politické, hospodářské a měnové unie;

c) řádné fungování orgánů, které provádí finanční kontrolu, sledování a interní a externí audity, a řádné fungování účinných a transparentních systémů finančního řízení a odpovědnosti;

d) řádné fungování orgánů pověřených vyšetřováním a trestním stíháním v souvislosti se stíháním podvodů, včetně daňových podvodů, korupce nebo jiných případů porušení práva Unie týkajícího se provádění facility;

e) účinný soudní přezkum jednání nebo opomenutí ze strany orgánů uvedených v písmenech a), c) a d) nezávislými soudy;

f) prevence a potrestání podvodů, včetně daňových podvodů, korupce nebo jiných případů porušení práva Unie týkajícího se provádění facility a uložení účinných a odrazujících sankcí příjemcům finančních prostředků vnitrostátními soudy nebo správními orgány;

g) zpětné získávání neoprávněně vyplacených finančních prostředků;

h) prevence a potrestání daňových úniků a daňové soutěže a řádné fungování orgánů přispívajících ke správní spolupráci v daňových záležitostech;

i) účinná a včasná spolupráce s úřadem OLAF a v závislosti na zapojení dotčených členských států s úřadem EPPO při vyšetřování nebo stíhání v souladu s příslušnými právními předpisy a se zásadou loajální spolupráce;

j) řádné provádění facility v důsledku systémového porušování základních práv.

5. Jsou-li splněny podmínky uvedené v odstavci 4, lze přijmout jedno nebo více těchto opatření:

a) zákaz uzavírat nové právní závazky;

b) pozastavení závazků;

c) snížení závazků, mimo jiné prostřednictvím finančních oprav;

d) snížení předběžného financování;

e) přerušení platebních lhůt;

f) pozastavení plateb.

Nestanoví-li rozhodnutí o přijetí opatření jinak, uložení vhodných opatření nemá vliv na povinnost členského státu provádět platby konečným příjemcům. Opatření prováděná na regionální a místní úrovni, která jsou způsobilá pro podporu, mohou nadále čerpat prostředky z facility. V případě jakýchkoli nedostatků na straně členského státu mohou opatření prováděná na regionální a místní úrovni, která jsou způsobilá pro podporu, nadále čerpat prostředky z facility.

Přijatá opatření musí být přiměřená povaze, závažnosti, trvání a rozsahu všeobecných nedostatků týkajících se právního státu. Musí být pokud možno zaměřena na akce Unie ovlivněné nebo potenciálně ovlivněné tímto nedostatkem.

Ku prospěchu konečných příjemců poskytuje Komise na internetových stránkách či na internetovém portálu informace a poradenství ohledně povinností členských států.

Na těchto stránkách nebo portálu poskytuje Komise konečným příjemcům rovněž vhodné nástroje k tomu, aby bylo možné ji informovat o porušení těchto povinností, které konečné příjemce podle jejich názoru přímo ovlivňuje. Informace poskytnuté konečnými příjemci v souladu s tímto odstavcem může Komise zohlednit pouze tehdy, pokud je k nim přiložen důkaz o tom, že dotčený konečný příjemce podal formální stížnost příslušnému orgánu.

Na základě informací poskytnutých konečnými příjemci Komise zajistí, aby veškeré částky splatné členskými státy byly skutečně vyplaceny konečným příjemcům.

6. Pokud Komise usoudí, že má dostatečné důvody se domnívat, že jsou splněny podmínky odstavce 4, zašle danému členskému státu písemné oznámení, ve kterém uvede důvody, o které opírá své zjištění. Komise o každém takovém oznámení a o jeho obsahu neprodleně informuje Evropský parlament a Radu.

Při posuzování toho, zda jsou splněny podmínky odstavce 4, vezme Komise v úvahu všechny relevantní informace, rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie, usnesení Evropského parlamentu, zprávy Účetního dvora a závěry a doporučení příslušných mezinárodních organizací a sítí. Komise rovněž zohlední kritéria používaná v souvislosti s jednáními o přistoupení k Unii, zejména kapitoly acquis o soudnictví a základních právech, o spravedlnosti, svobodě a bezpečnosti, o finanční kontrole a o zdanění, a rovněž pokyny používané v rámci mechanismu pro spolupráci a ověřování ke sledování pokroku daného členského státu.

Komisi je nápomocna skupina nezávislých odborníků, která bude zřízena prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci.

Komise si může vyžádat jakékoli další informace nezbytné pro její posouzení, a to před zjištěním i později.

Dotčený členský stát poskytne požadované informace a může vznést připomínky ve lhůtě stanovené Komisí, která nesmí být kratší než jeden měsíc a delší než tři měsíce od data oznámení zjištění. Ve svých připomínkách může členský stát navrhnout přijetí nápravných opatření.

Komise při rozhodování o tom, zda přijme rozhodnutí o opatřeních uvedených v odstavci 5, zohlední informace, které obdržela, a případné připomínky dotčeného členského státu, jakož i přiměřenost navrhovaných nápravných opatření. O tom, jakými kroky naváže na obdržené informace, Komise rozhodne v orientační lhůtě jednoho měsíce, a v každém případě v přiměřeném časovém rámci ode dne, kdy tyto informace obdržela.

Při posuzování toho, zda jsou zamýšlená opatření přiměřená, Komise řádným způsobem zohlední informace a pokyny uvedené v tomto odstavci.

Pokud se Komise domnívá, že byl zjištěn všeobecný nedostatek týkající se právního státu, prostřednictvím prováděcího aktu přijme rozhodnutí o opatřeních uvedených v odstavci 5.

V době, kdy přijímá rozhodnutí, předloží Komise současně Evropskému parlamentu a Radě návrh na převod částky, která odpovídá výši přijatých opatření, do rozpočtové rezervy.

Odchylně od čl. 31 odst. 4 a 6 finančního nařízení projednají Evropský parlament a Rada návrh na převod ve lhůtě čtyř týdnů od doby, kdy jej oba orgány obdrží. Návrh na převod je považován za schválený, pokud jej Evropský parlament většinou odevzdaných hlasů nebo Rada kvalifikovanou většinou v průběhu čtyřtýdenní lhůty nepozmění či nezamítne. Pokud Evropský parlament nebo Rada návrh na převod změní, použije se čl. 31 odst. 8 finančního nařízení.

Rozhodnutí uvedené v osmém pododstavci vstoupí v platnost, pokud Evropský parlament ani Rada ve lhůtě uvedené v desátém pododstavci návrh na převod nezamítnou.

7. Dotčený členský stát může kdykoliv Komisi předložit formální oznámení s důkazy, jimiž prokáže, že všeobecný nedostatek týkající se právního státu byl napraven nebo přestal existovat.

Na žádost dotčeného členského státu nebo z vlastní iniciativy Komise situaci v dotčeném členském státě posoudí v orientační lhůtě jednoho měsíce, a v každém případě v přiměřeném časovém rámci ode dne, kdy obdržela formální oznámení. Jakmile všeobecné nedostatky týkající se právního státu, na jejichž základě byla přijata opatření uvedená v odstavci 5, přestanou zcela nebo částečně existovat, Komise bezodkladně přijme rozhodnutí o úplném nebo částečném zrušení těchto opatření. V době, kdy přijímá rozhodnutí, předloží Komise současně Evropskému parlamentu a Radě návrh na úplné nebo částečné zrušení rozpočtové rezervy uvedené v odstavci 6. Použije se postup stanovený v odstavci 5.

KAPITOLA II

Finanční příspěvek, postup přidělování a půjčky

Článek 10
Maximální finanční příspěvek

Pro každý členský stát se za účelem přidělení částky uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. a) vypočte maximální finanční příspěvek za použití metodiky stanovené v příloze I, na základě počtu obyvatel, převrácené hodnoty hrubého domácího produktu (HDP) na obyvatele, ▌ relativní míry nezaměstnanosti každého členského státu a kumulativní percentuální ztráty reálného HDP pozorované za období 2020–2021 ve srovnání s rokem 2019.

Na období 2021–2022 se maximální finanční příspěvek vypočítá za použití metodiky stanovené v příloze I na základě počtu obyvatel, převrácené hodnoty HDP na obyvatele a relativní míry nezaměstnanosti každého členského státu v období 2015–2019.

Na období 2023–2024 bude tento maximální finanční příspěvek vypočten za použití metodiky stanovené v příloze I na základě počtu obyvatel, převrácené hodnoty HDP na obyvatele a kumulativní ztráty reálného HDP zaznamenané v období 2020–2021 oproti roku 2019. Tento výpočet bude proveden do 30. června 2022.

Článek 11
Přidělení finančního příspěvku

1. Pro období do 31. prosince 2022 poskytne Komise k dispozici pro přidělení částku 337 968 000 000 EUR uvedenou v čl. 5 odst. 1 písm. a). Každý členský stát může k provedení svého plánu na podporu oživení a odolnosti předkládat žádosti až do výše svého maximálního finančního příspěvku uvedeného v článku 10.

2. Pro období počínající po 31. prosinci 2022 do 31. prosince 2024, pokud budou k dispozici finanční zdroje, může Komise uspořádat výzvy v souladu s harmonogramem evropského semestru. Za tímto účelem zveřejní orientační harmonogram výzev, které mají být v tomto období uspořádány, a uvede u každé výzvy částku, která je k dispozici pro přidělení. Každý členský stát může k provedení svého plánu na podporu oživení a odolnosti navrhnout, aby obdržel částku až do výše maximální částky odpovídající jeho přídělovému podílu částky, která je k dispozici pro přidělení, jak je uvedeno v příloze I.

Článek 12
Půjčky

1. Do 31. prosince 2024 může Komise na žádost členského státu poskytnout dotčenému členskému státu k provádění jeho plánu na podporu oživení a odolnosti podporu v podobě půjčky.

2. Členský stát může požádat o půjčku v okamžiku předložení svého plánu na podporu oživení a odolnosti uvedeného v článku 15 nebo v jiném okamžiku až do 31. srpna 2024. V posledně uvedeném případě musí být k žádosti připojen revidovaný plán, včetně dalších milníků a cílů.

3. Žádost členského státu o půjčku musí obsahovat:

a) důvody pro poskytnutí podpory v podobě půjčky, podložené vyššími finančními potřebami spojenými s dalšími reformami a investicemi;

b) další reformy a investice v souladu s článkem 15;

c) vyšší náklady na dotčený plán na podporu oživení a odolnosti ve srovnání s částkou maximálního finančního příspěvku uvedeného v článku 10, nebo finančního příspěvku přiděleného na plán na podporu oživení a odolnosti na základě čl. 17 odst. 3 písm. b);

ca) informace o tom, jak žádost o půjčku odpovídá celkovému finančnímu plánování členského státu a obecnému cíli řádných fiskálních politik.

4. Podpora v podobě půjčky určená na plán dotčeného členského státu na podporu oživení a odolnosti nesmí být vyšší než rozdíl mezi celkovými náklady plánu na podporu oživení a odolnosti, v příslušném případě revidovanými, a maximálním finančním příspěvkem uvedeným v článku 10. Maximální objem půjčky pro každý členský stát nesmí překročit 6,8 % jeho hrubého národního důchodu.

5. Odchylně od odstavce 4, pokud jsou k dispozici zdroje, může být za výjimečných okolností částka podpory v podobě půjčky zvýšena.

6. Podpora v podobě půjčky se vyplácí ve splátkách s výhradou plnění milníků a cílů v souladu s čl. 17 odst. 4 písm. g).

7. Komise přijme ohledně žádosti o podporu v podobě půjčky rozhodnutí v souladu s článkem 17. V příslušném případě se plán na podporu oživení a odolnosti odpovídajícím způsobem změní.

Článek 13
Dohoda o půjčce

1. Před uzavřením dohody o půjčce s dotčeným členským státem Komise posoudí:

a) zda lze odůvodnění žádosti o půjčku a její výše považovat za přiměřené a realistické v souvislosti s dalšími reformami a investicemi a

b) zda jsou další reformy a investice v souladu s kritérii stanovenými v čl. 16 odst. 3.

2. Pokud žádost o půjčku kritéria uvedená odstavci 1 splňuje a poté, co je přijato rozhodnutí uvedené v čl. 17 odst. 2, Komise uzavře s dotčeným členským státem dohodu o půjčce. Dohoda o půjčce musí kromě náležitostí stanovených v čl. 220 odst. 5 finančního nařízení obsahovat tyto náležitosti:

a) výši půjčky v eurech, případně včetně částky předběžného financování na podporu v podobě půjčky v souladu s článkem XX;

b) průměrnou splatnost; na tuto splatnost se čl. 220 odst. 2 finančního nařízení nevztahuje;

c) vzorec stanovení ceny a období dostupnosti půjčky;

d) maximální počet splátek a jednoznačný a přesný harmonogram splácení;

e) další náležitosti potřebné pro čerpání podpory v podobě půjčky v souvislosti s dotčenými reformami a investičními projekty v souladu s rozhodnutím uvedeným v čl. 17 odst. 2.

3. V souladu s čl. 220 odst. 5 písm. e) finančního nařízení náklady, které souvisejí s vypůjčením finančních prostředků na půjčky uvedené v tomto článku, nesou přijímající členské státy.

4. Komise stanoví pro správu úvěrových operací souvisejících s půjčkami poskytnutými v souladu s tímto článkem nezbytná ujednání.

5. Členský stát, který je příjemcem půjčky poskytnuté v souladu s tímto článkem, otevře pro správu obdržené půjčky zvláštní účet. Rovněž převede splatné částky jistiny s úrokem z jakékoliv související půjčky na účet uvedený Komisí podle ujednání zavedených v souladu s předchozím odstavcem, a to dvacet obchodních dnů podle systému TARGET2 před příslušným dnem jejich splatnosti.

Článek 13a
Přezkumy a revize

1. Nejpozději do konce roku 2022 Komise předloží přezkum čerpání zdrojů uvedených v kapitole II tohoto nařízení. Tento povinný přezkum bude případně doprovázet legislativní návrh revize tohoto nařízení s cílem zajistit plné využití zdrojů.

2. Nejpozději do konce roku 2024 Komise předloží přezkum čerpání zdrojů uvedených v kapitole II tohoto nařízení. Tento povinný přezkum budou doprovázet opatření nezbytná k revizi tohoto nařízení s cílem zajistit plné využití prostředků na závazky.

KAPITOLA III

Plány na podporu oživení a odolnosti

Článek 14
Způsobilost

1. Za účelem naplnění evropských priorit uvedených v článku 3 a cílů stanovených v článku 4 vypracují členské státy národní plány na podporu oživení a odolnosti. Tyto plány stanoví agendu reforem a investic dotčeného členského státu pro následující čtyři roky. Plány na podporu oživení a odolnosti způsobilé pro financování v rámci tohoto nástroje musí zahrnovat opatření pro provádění reforem a projekty veřejných a soukromých investic ve formě uceleného komplexního souboru opatření. Při přípravě plánů na podporu oživení a odolnosti mohou členské státy využít nástroj pro technickou podporu v souladu s nařízením XX/YYYY [kterým se zřizuje nástroj pro technickou podporu].

Opatření zahájená 1. února 2020 a později související s hospodářskými a sociálními důsledky krize COVID-19 jsou způsobilá získat podporu v rámci facility na podporu oživení a odolnosti za předpokladu, že splňují požadavky stanovené v tomto nařízení.

2. Plány na podporu oživení a odolnosti přispívají k naplňování šesti evropských priorit vymezených v článku 3, včetně minimálních podílů výdajů uvedených v článku 3, a k dosahování obecných a specifických cílů stanovených v článku 4 a jsou v souladu s horizontálními zásadami stanovenými v článku 4a.

2a. V souladu s oblastí působnosti facility by měly plány na podporu oživení a odolnosti přispět k účinnému řešení výzev pojmenovaných v doporučeních určených danému členskému státu nebo v jiných příslušných dokumentech, které Komise oficiálně přijala v rámci evropského semestru, včetně příslušných doporučení pro eurozónu schválených Radou.

2b. Plány na podporu oživení a odolnosti musí být rovněž v souladu s informacemi, které členské státy zahrnuly do svých národních programů reforem v rámci evropského semestru, národních energetických a klimatických plánů a jejich aktualizací podle nařízení (EU) 2018/1999[17], územních plánů spravedlivé transformace v rámci Fondu pro spravedlivou transformaci[18], plánů pro provádění záruky pro mladé lidi a dohod o partnerství a operačních programů v rámci fondů Unie a v rámci opatření souvisejících s prováděním právních předpisů a politik Unie.

2c. Plány na podporu oživení a odolnosti jsou v souladu se strategií EU pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025, opírají se o posouzení dopadu plánovaných opatření na rovnost žen a mužů a jsou tvořeny opatřeními, která účinně řeší negativní dopad krize na rovnost žen a mužů, spolu s opatřeními pro začleňování genderového hlediska. Plány na podporu oživení a odolnosti jsou rovněž v souladu s vnitrostátními strategiemi pro rovnost žen a mužů.

2d. Plány na podporu oživení a odolnosti nepoškozují jednotný trh.

3. Pokud je členský stát osvobozen od sledování a posuzování evropského semestru na základě článku 12 nařízení (EU) č. 472/2013, nebo podléhá dohledu podle nařízení Rady (ES) č. 332/2002, použijí se na dotčený členský stát ustanovení uvedená v tomto nařízení v souvislosti s výzvami a prioritami, které byly identifikovány prostřednictvím opatření stanovených podle uvedených nařízení.

3a. Vnitrostátním oživením a odolností není dotčeno právo uzavírat nebo vymáhat kolektivní smlouvy nebo přijímat kolektivní opatření podle vnitrostátních právních předpisů a postupů v souladu s Listinou základních práv Evropské unie a vnitrostátními právními předpisy a postupy.

Článek 15
Plán na podporu oživení a odolnosti

1. Členský stát, který chce získat finanční příspěvek, jenž je k dispozici k přidělení podle čl. 11 odst. 1, předloží Komisi plán na podporu oživení a odolnosti vymezený v čl. 14 odst. 1.

Poté, co dá Komise k dispozici pro přidělení částku uvedenou v čl. 11 odst. 2, členský stát případně aktualizuje a předloží Komisi plán na podporu oživení a odolnosti podle odstavce 1, aby byl zohledněn aktualizovaný maximální finanční příspěvek vypočtený v souladu s čl. 10 odst. 2.

2. Plán na podporu oživení a odolnosti dotčeného členského státu je předložen spolu s národním programem reforem v jednom uceleném dokumentu, přičemž zpravidla je oficiálně předložen nejpozději do 30. dubna. Členský stát může počínaje 15. říjnem předložit návrh plánu společně s návrhem rozpočtu na následující rok.

Členský stát, který chce čerpat podporu v rámci facility, zahájí víceúrovňový dialog, do něhož se mohou aktivně zapojit místní a regionální orgány, sociální partneři, organizace občanské společnosti, zejména mládežnické organizace, a další příslušné zainteresované strany a široká veřejnost za účelem diskuse o přípravě a realizaci plánů na podporu oživení a odolnosti. Návrh plánu musí být předložen místním a regionálním orgánům, sociálním partnerům, organizacím občanské společnosti, zejména mládežnickým organizacím, a dalším příslušným zainteresovaným stranám a široké veřejnosti ke konzultaci před datem předložení Komisi, přičemž sociální partneři musí mít v souladu se zásadou partnerství nejméně 30 dní na to, aby se mohli písemně vyjádřit.

3. Plán na podporu oživení a odolnosti musí být řádně odůvodněn a opodstatněn. Musí v něm být uvedeny zejména tyto náležitosti:

a) podrobné vysvětlení, jak plány a opatření na podporu oživení a odolnosti přispívají k naplňování každé ze šesti evropských priorit vymezených v článku 3 a k dosahování, nikoli oslabování, cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 písm. b);

ab) vysvětlení, v rámci oblasti působnosti facility, jak plán přispívá k účinnému řešení výzev pojmenovaných v doporučeních určených danému členskému státu nebo v jiných příslušných dokumentech, které Komise oficiálně přijala v rámci evropského semestru, včetně příslušných doporučení pro eurozónu schválených Radou;

ac) pokud Komise na základě hloubkového přezkumu dospěje k závěru, že se členský stát potýká s nerovnováhou nebo nadměrnou nerovnováhou, vysvětlení souladu plánu s doporučeními vydanými podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011;

ad)  podrobné vysvětlení souladu plánu s minimálními přídělovými podíly pro každou ze šesti evropských priorit stanovených v článku 3;

ae) podrobné vysvětlení, jak alespoň 40 % požadované částky pro provádění plánu na podporu oživení a odolnosti přispívá k začleňování hlediska klimatu a biologické rozmanitosti, za použití metodiky sledování poskytnuté Komisí. Před vstupem nařízení v platnost přijme Komise prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci příslušnou metodiku, a to případně s využitím kritérií stanovených taxonomií EU;

af) vysvětlení, jak se očekává, že opatření uvedená v plánu přispějí k digitálním akcím, a zda odpovídají částce, která představuje alespoň 20 % celkového přídělu pro tento plán, a to na základě metodiky pro digitální označování stanovené v příloze...; metodika se odpovídajícím způsobem použije na opatření, která nelze přímo přiřadit k oblasti intervence uvedené v tabulce; koeficienty na podporu digitálních cílů lze u jednotlivých investic zvýšit, aby byla zohledněna doprovodná reformní opatření, která posilují jejich dopad na digitální cíle;

ag) vysvětlení, jakým způsobem je zajištěno, aby opatření nebyla v rozporu se strategickými a hospodářskými zájmy Unie, nenahrazovala opakující se vnitrostátní rozpočtové výdaje a respektovala zásadu adicionality a zásadu významně nepoškozovat v souladu s článkem 4a;

ah) objasnění souladu plánu na podporu oživení a odolnosti se zásadami strategie Unie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025, s vnitrostátní strategií pro rovnost žen a mužů a posouzením dopadu na rovnost žen a mužů, a vysvětlení, jak se očekává, že opatření uvedená v plánu přispějí k prosazování rovnosti žen a mužů a k naplňování zásady začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a k odstraňování diskriminace na základě pohlaví a problémů, které z ní vyplývají;

▌

d) jasně vymezené předpokládané milníky, cíle a orientační harmonogram provádění reforem během období maximálně čtyř let a investic během období maximálně sedmi let;

da) objasnění, jak plán na podporu oživení a odolnosti představuje komplexní reformní a investiční balíček a jak je konzistentní, a očekávané synergie s plány, strategiemi a programy stanovenými v dokumentech uvedených v čl. 14 odst. 2b;

e) předpokládané veřejné a soukromé investiční projekty, související doba investic a případně odkazy na zapojení soukromých partnerů;

ea) v případě, že nejsou opatření stanovená v plánu na podporu oživení a odolnosti vyňata z povinnosti oznamovat státní podporu podle čl. 108 odst. 3 SFEU v souladu s nařízením Komise (EU) č. 651/2014[19], Komise pro účely zajištění souladu s pravidly pro státní podporu a hospodářskou soutěž plán na podporu oživení a odolnosti analyzuje prioritně;

f) odhadované celkové náklady reforem a investic, které předložený plán na podporu oživení a odolnosti pokrývá (dále také jen „odhadované celkové náklady plánu na podporu oživení a odolnosti“), podložené jasným odůvodněním potvrzeným nezávislým veřejným orgánem a úměrnost těchto nákladů k očekávanému sociálnímu a hospodářskému dopadu v souladu se zásadou nákladové efektivity;

g) v příslušném případě informace o stávajícím nebo plánovaném financování z prostředků Unie a propojení s předchozími nebo plánovanými reformami v rámci programu na podporu strukturálních reforem nebo nástroje pro technickou podporu;

h) doprovodná opatření, jež mohou být zapotřebí, včetně harmonogramu všech opatření v rámci dané politiky;

i) shrnutí víceúrovňového dialogu uvedeného v odst. 2 druhém pododstavci, vysvětlení, jak byly zohledněny příspěvky zúčastněných stran, přičemž na žádost zúčastněných stran mohou být jejich stanoviska připojena k vnitrostátním plánům na podporu oživení a odolnosti, jakož i podrobné informace o konzultacích a dialogu plánovaných v souvislosti s prováděním plánu na podporu oživení a odolnosti, včetně příslušných milníků a cílů;

j) ujednání pro účinné monitorování a provádění plánu na podporu oživení a odolnosti dotčeným členským státem, včetně navržených jasných kvalitativních a kvantitativních milníků a cílů a souvisejících ukazatelů, včetně toho, jak plán zlepšuje výkonnost jednotlivých zemí v rámci srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů a srovnávacího přehledu postupu při makroekonomické nerovnováze;

k) v příslušném případě žádost o podporu v podobě půjčky a další milníky uvedené v čl. 12 odst. 2 a 3 a jejich náležitosti;

ka) vysvětlení plánů, systémů a konkrétních opatření členských států k prevenci, odhalování a nápravě střetů zájmů, korupce a podvodů při vynakládání finančních prostředků odvozených od této facility, včetně těch, jejichž cílem je zabránit dvojímu financování z jiných programů EU a získat zpět ztracené, neoprávněně vyplacené či nesprávně použité finanční prostředky a případně uložit sankce;

kb) uspořádání, jimiž členské státy zajistí, aby se přijímající podniky neúčastnily žádných přeshraničních daňových uspořádání, která se mají oznamovat podle směrnice (EU) 2018/822;

l) veškeré další relevantní informace.

4. Při přípravě návrhů svých plánů na podporu oživení a odolnosti mohou členské státy požádat Komisi o organizaci výměny osvědčených postupů, aby mohly žádající členské státy využít zkušeností ostatních členských států. Členské státy mohou rovněž kdykoli v průběhu roku požádat o technickou podporu v rámci nástroje pro technickou podporu v souladu s jeho zřizovacím nařízením. Technická podpora musí být v plném souladu s vnitrostátními pravidly a postupy v oblasti kolektivního vyjednávání. Úkony v rámci technické podpory nesmí oslabit úlohu sociálních partnerů ani ohrozit autonomii kolektivního vyjednávání.

4a. Aby se zajistila vyšší míra transparentnosti a odpovědnosti, vystoupí zástupci členských států odpovědní za plán na podporu oživení a odolnosti, a nezávislé daňové orgány, je-li to účelné, jakmile k tomu budou vyzváni, před příslušným výborem Evropského parlamentu, aby plán představili. Komise poskytne příslušné informace současně a za stejných podmínek Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 16
Posouzení Komise

1. Komise při posouzení plánu na podporu oživení a odolnosti a případně při jeho aktualizaci, předložené členskými státy v souladu s čl. 15 odst. 1, postupuje v úzké spolupráci s dotčeným členským státem. Komise může vznášet připomínky nebo požadovat doplňující informace. Dotčený členský stát tyto požadované doplňující informace poskytne a v případě potřeby může plán před jeho oficiálním předložením nebo poté revidovat. Dotčený členský stát a Komise se mohou v případě potřeby dohodnout na prodloužení lhůty stanovené v čl. 17 odst. 1 o přiměřenou dobu.

1a. Ve svém hodnocení Komise zohlední synergické vazby vytvořené mezi plány na podporu oživení a odolnosti různých členských států a to, zda se tyto plány doplňují s dalšími investičními plány na vnitrostátní úrovni.

2. Komise při posouzení plánu na podporu oživení a odolnosti a při určení částky, jež má být dotčenému členskému státu přidělena, vezme v úvahu analytické informace o dotčeném členském státě, které jsou k dispozici v kontextu evropského semestru, a odůvodnění a náležitosti poskytnuté dotčeným členským státem, jak jsou uvedeny v čl. 15 odst. 3, a jakékoliv další relevantní informace, zejména včetně informací obsažených v národním programu reforem a národním energetickém a klimatickém plánu dotčeného členského státu, v územních plánech spravedlivé transformace v rámci Fondu pro spravedlivou transformaci a v plánech pro provádění záruky pro mladé lidi a v příslušném případě včetně informací z technické podpory obdržené prostřednictvím nástroje pro technickou podporu.

Zohlední rovněž informace obsažené ve výroční zprávě o právním státu, srovnávacím přehledu EU o soudnictví, srovnávacím přehledu postupu při makroekonomické nerovnováze a srovnávacím přehledu sociálních ukazatelů. Komise si rovněž vyžádá posouzení dopadu plánu na rovnost žen a mužů, které provedou nezávislí odborníci, nebo takové posouzení provede sama.

Komise v příslušných případech konzultuje s příslušnými zainteresovanými stranami v celé Unii s cílem získat jejich stanovisko ohledně odpovědnosti, soudržnosti a účinnosti vnitrostátního plánu na podporu oživení a odolnosti.

3. Komise posoudí účinnost, účelnost, relevantnost a soudržnost plánu na podporu oživení a odolnosti ▌a pro uvedený účel zohlední tyto prvky:

Komise posoudí, zda všechny plány na podporu oživení a odolnosti splňují následující požadavky:

a) zda plán přispívá alespoň 40 % své částky ke zohledňování oblasti klimatu a biologické rozmanitosti a zda je správně uplatňována metodika sledování uvedená v čl. 15 odst. 3 písm. ae);

b) zda plán přispívá alespoň 20 % své částky k digitálním akcím a zda je správně uplatňována metodika sledování uvedená v čl. 15 odst. 3 písm. ae);

c) zda nejsou jednotlivá opatření v rozporu se strategickými a hospodářskými zájmy Unie, nenahrazují opakující se vnitrostátní rozpočtové výdaje a respektují zásadu adicionality a zásadu významně nepoškozovat v souladu s článkem 4a;

d) zda je plán v souladu s minimálními přídělovými podíly pro každou z evropských priorit stanovených v článku 3;

e) zda uspořádání uplatňovaná členskými státy zajistí, aby se přijímající podniky neúčastnily žádných přeshraničních daňových uspořádání, která se mají oznamovat podle směrnice (EU) 2018/822;

▌

Účinnost:

f) zda plán na podporu oživení a odolnosti přispívá k naplňování každé ze šesti evropských priorit vymezených v článku 3 a zda přispívá k dosahování, nikoli oslabování, cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 písm. b);

g) zda se uskutečnil víceúrovňový dialog podle čl. 15 odst. 2 druhého pododstavce a zda je příslušným zúčastněným stranám poskytnuta účinná příležitost podílet se na přípravě a provádění plánu na podporu oživení a odolnosti;

h) zda se očekává, že ujednání navržená dotčenými členskými státy zajistí účinné monitorování a provádění plánu na podporu oživení a odolnosti, včetně navržených jasných kvalitativních a kvantitativních milníků a cílů a souvisejících ukazatelů, a zda plán zlepšuje výkonnost jednotlivých zemí v rámci srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů a srovnávacího přehledu postupu při makroekonomické nerovnováze;

i) zda se očekává, že plán na podporu oživení a odolnosti bude mít na dotčený členský stát trvalý dopad;

j) zda plán na podporu oživení a odolnosti zahrnuje investice do přeshraničních nebo celoevropských projektů vytvářejících evropskou přidanou hodnotu, s přihlédnutím k omezením členských států vyplývajícím z jejich zeměpisné polohy;

Účelnost:

k) zda je odůvodnění, které členský stát poskytl ohledně odhadovaných celkových nákladů předloženého plánu na podporu oživení a odolnosti, přiměřené a realistické a úměrné očekávanému sociálnímu a hospodářskému dopadu v souladu se zásadou nákladové efektivity;

l) zda se očekává, že ujednání navržená dotčenými členskými státy zajistí prevenci, odhalování a nápravu střetů zájmů, korupce a podvodů při vynakládání finančních prostředků odvozených od této facility, včetně těch, jejichž cílem je zabránit dvojímu financování z jiných programů EU;

Relevantnost:

m) zda plán obsahuje opatření, která v rámci oblasti působnosti facility přispívají k účinnému řešení výzev pojmenovaných v doporučeních určených danému členskému státu nebo v jiných příslušných dokumentech, které Komise oficiálně přijala v rámci evropského semestru, včetně příslušných doporučení pro eurozónu schválených Radou;

n) zda je plán, pokud se členský stát podle závěrů hloubkového přezkumu Komise potýká s nerovnováhou nebo nadměrnou nerovnováhou, v souladu s doporučeními podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011;

o) zda plán obsahuje správné informace podle článku 15;

Soudržnost:

p) zda plán představuje komplexní reformní a investiční balíček a zda opatření zajišťují soudržnost a součinnost, jak je uvedeno v čl. 14 odst. 2b;

q) zda je plán v souladu se zásadami strategie Unie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025, s vnitrostátní strategií pro rovnost žen a mužů, zda bylo provedeno posouzení dopadu na rovnost žen a mužů a zda se očekává, že opatření uvedená v plánu přispějí k prosazování rovnosti žen a mužů a k naplňování zásady začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a k odstraňování diskriminace na základě pohlaví a problémů, které z ní vyplývají.

Tato hodnotící kritéria se použijí v souladu s přílohou II.

4. Pokud dotčený členský stát požádal o podporu v podobě půjčky uvedenou v článku 12, posoudí Komise, zda žádost o podporu v podobě půjčky splňuje kritéria stanovená v čl. 13 odst. 1, zejména zda další reformy a investice, jichž se žádost o podporu v podobě půjčky týká, splňují posuzovací kritéria podle odstavce 3.

4a. Pokud Komise plán na podporu oživení a odolnosti posoudí negativně, oznámí řádně odůvodněné posouzení ve lhůtě stanovené v čl. 17 odst. 1.

5. Pro účely posouzení plánů na podporu oživení a odolnosti předložených členskými státy mohou být Komisi nápomocni odborníci, včetně těch, kteří byli jmenováni Evropským parlamentem.

Článek 17
Rozhodnutí Komise

1. Komise přijme do dvou měsíců od oficiálního předložení plánu na podporu oživení a odolnosti členským státem prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci rozhodnutí v souladu s článkem 25a. Pokud Komise plán na podporu oživení a odolnosti posoudí kladně, stanoví se v uvedeném rozhodnutí reformy a investiční projekty, které má členský stát realizovat, včetně milníků a cílů, jichž je zapotřebí k uvolnění splátky finančního příspěvku přiděleného v souladu s článkem 11.

2. Pokud dotčený členský stát požádal o podporu v podobě půjčky, stanoví se v uvedeném rozhodnutí rovněž výše podpory v podobě půjčky uvedené v čl. 12 odst. 4 a 5 a další reformy a investiční projekty, které má členský stát realizovat a na které se uvedená podpora v podobě půjčky vztahuje, včetně dalších milníků a cílů.

3. Výše finančního příspěvku pro plány na podporu oživení a odolnosti, jež splňují kritéria stanovená v čl. 16 odst. 3, se určí takto:

a) pokud plán na podporu oživení a odolnosti splňuje uspokojivě kritéria stanovená v čl. 16 odst. 3, a výše odhadovaných celkových nákladů plánu na podporu oživení a odolnosti se rovná maximálnímu finančnímu příspěvku pro dotčený členský stát uvedenému v článku 10, nebo je vyšší, rovná se finanční příspěvek přidělený dotčenému členskému státu celkové výši maximálního finančního příspěvku uvedeného v článku 10;

b) pokud plán na podporu oživení a odolnosti splňuje uspokojivě kritéria stanovená v čl. 16 odst. 3, a výše odhadovaných celkových nákladů plánu na podporu oživení a odolnosti je nižší než maximální finanční příspěvek pro dotčený členský stát uvedený v článku 10, rovná se finanční příspěvek přidělený dotčenému členskému státu výši odhadovaných celkových nákladů plánu na podporu oživení a odolnosti;

ba) pokud plán na podporu oživení a odolnosti splňuje uspokojivě kritéria stanovená v čl. 16 odst. 3 a pokud obdrží za kritéria uvedená v čl. 16 odst. 3 písm. h ), i), l), m), p) více než dvě hodnocení B, sníží se finanční příděl o 2 % za každé kritérium, přičemž celkové snížení nepřesáhne 6 % celkového finančního přídělu;

c) pokud plán na podporu oživení a odolnosti nesplňuje uspokojivě kritéria stanovená v čl. 16 odst. 3, nepřidělí se dotčenému členskému státu žádný finanční příspěvek. Dotčený členský stát může požádat o technickou pomoc v rámci nástroje pro technickou podporu, aby bylo možné zlepšit přípravu návrhu v následujících cyklech.

4. Rozhodnutí uvedené v odstavci 1 rovněž stanoví:

a) finanční příspěvek, který má být vyplacen ve splátkách až poté, co členský stát uspokojivě realizuje příslušné milníky a cíle identifikované v souvislosti s prováděním plánu na podporu oživení a odolnosti;

aa) finanční příspěvek a případně částka podpory v podobě půjčky, které mají být vyplaceny ve formě předběžného financování v souladu s článkem 11a po schválení plánu na podporu oživení a odolnosti;

b) popis reforem a investičních projektů a výši odhadovaných celkových nákladů plánu na podporu oživení a odolnosti;

c) dobu provádění plánu na podporu oživení a odolnosti, a to takto:

(1) pokud jde o dokončení investic, nesmí investiční období, v němž musí být investiční projekt realizován, skončit později než sedm let po přijetí rozhodnutí;

(2) pokud jde o dokončení reforem, nesmí období, v němž musí být reformy realizovány, skončit později než čtyři roky po přijetí rozhodnutí;

d) ujednání a harmonogram sledování a provádění plánu na podporu oživení a odolnosti včetně jasných kvalitativních a kvantitativních milníků a popřípadě příslušná opatření, která jsou nezbytná pro zajištění souladu s článkem -19;

e) příslušné ukazatele vztahující se k plnění předpokládaných milníků a cílů, včetně metodiky pro měření souladu s cíli v oblasti výdajů na změnu klimatu a životní prostředí uvedených v článku 15; a

f) opatření k poskytnutí plného přístupu ze strany Komise k příslušným podkladovým údajům a zprávám;

g) v příslušném případě výše půjčky, která má být vyplacena ve splátkách, a další milníky a cíle související s vyplácením podpory v podobě půjčky.

5. Pokud Komise plán na podporu oživení a odolnosti posoudí negativně, oznámí řádně odůvodněné posouzení do dvou měsíců od předložení návrhu členským státem. Uvedené sdělení musí rovněž obsahovat doporučení, aby členský stát použil nástroj pro technickou podporu v souladu s nařízením XX/RRR [kterým se zřizuje nástroj pro technickou podporu] s cílem změnit nebo nahradit plán na podporu oživení a odolnosti v souladu s článkem 18 tohoto nařízení. Komise předstoupí před příslušné výbory Evropského parlamentu s vysvětlením negativního posouzení plánu na podporu oživení a odolnosti, pokud o to Evropský parlament požádá. Komise poskytne příslušné informace současně a za stejných podmínek Evropskému parlamentu a Radě.

6. Ujednání a harmonogram provádění podle odst. 4 písm. d), příslušné ukazatele vztahující se k plnění předpokládaných milníků a cílů podle odst. 4 písm. e), ujednání pro poskytnutí přístupu ze strany Komise k podkladovým údajům podle odst. 4 písm. f) tohoto článku a v příslušném případě další milníky a cíle související s vyplácením podpory v podobě půjčky podle odst. 4 písm. g) se dále rozvedou v provozním ujednání dohodnutém dotčeným členským státem a Komisí po přijetí rozhodnutí uvedeného v odstavci 1 tohoto článku. Přijatý plán a všechny další relevantní informace, včetně provozního ujednání podle odstavce 6, poskytne Komise bezodkladně po přijetí rozhodnutí a zveřejnění na svých internetových stránkách současně a za stejných podmínek Evropskému parlamentu a Radě. Komise prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci podle odstavce 1 tohoto článku upřesní obsah provozních ujednání, aby podpořila soudržnost a porovnatelnost vnitrostátních plánů na podporu oživení a odolnosti členských států a poskytla standardizované údaje pro srovnávací přehled ukazatelů oživení a odolnosti uvedený v článku 21a.

7. Akty v přenesené pravomoci uvedené v odstavcích 1 a 2 se přijímají v souladu s čl. 25 písm. a).

Článek 18
Změna plánu členského státu na podporu oživení a odolnosti

1. Pokud plán členského státu na podporu oživení a odolnosti, včetně příslušných milníků a cílů, není již nadále vzhledem k objektivním okolnostem zčásti nebo zcela splnitelný, nebo pokud tento členský stát určil další významná investiční a reformní opatření, která jsou podle tohoto nařízení způsobilá pro podporu, nebo pokud má tento členský stát v úmyslu výrazně zlepšit výsledky hodnocení podle článků 16 a 17, může tento členský stát předložit Komisi odůvodněnou žádost o změnu nebo nahrazení rozhodnutí uvedených v čl. 17 odst. 1 a 2. Členský stát může za tímto účelem navrhnout upravený nebo nový plán na podporu oživení a odolnosti. Členský stát může kdykoli během roku požádat o využití nástroje pro technickou podporu v souladu s nařízením XX/RRRR [kterým se zřizuje nástroj pro technickou podporu] za účelem změny nebo nahrazení plánu na podporu oživení a odolnosti.

2. Pokud se Komise domnívá, že důvody předložené dotčeným členským státem změnu příslušného plánu na podporu oživení a odolnosti ospravedlňují, posoudí nový plán v souladu s ustanoveními článku 16 a do dvou měsíců od oficiálního předložení žádosti přijme nové rozhodnutí v souladu s článkem 17.

3. Pokud se Komise domnívá, že důvody předložené dotčeným členským státem změnu příslušného plánu na podporu oživení a odolnosti neospravedlňují, žádost do dvou měsíců od jejího oficiálního předložení zamítne poté, co poskytla dotčenému členskému státu možnost ve lhůtě jednoho měsíce od oznámení závěrů Komise předložit připomínky. Komisi předstoupí před příslušné výbory Evropského parlamentu s vysvětlením negativního posouzení plánu na podporu oživení a odolnosti, pokud o to tyto výbory požádají.

3a. Členské státy by měly ve vhodných případech aktualizovat své plány na podporu oživení a odolnosti v souladu s aktualizovaným cílem nařízením, které stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (EU) 2018/1999 (evropský právní rámec pro klima) během šesti měsíců po zveřejnění tohoto nařízení v Úředním věstníku. Komise posoudí aktualizované plány na podpory oživení a odolnosti na základě požadavků uvedených v článku 16 a přijme nové rozhodnutí v souladu s článkem 17 do dvou měsíců od oficiálního podání žádosti.

 

KAPITOLA IV

Finanční ustanovení

Článek –19
Ochrana finančních zájmů Unie

1. Při provádění facility přijmou členské státy jakožto příjemci nebo vypůjčovatelé prostředků v rámci facility veškerá nezbytná opatření k ochraně finančních zájmů Unie, a zejména k zajištění toho, aby veškerá opatření pro provádění reforem a investičních projektů v rámci plánu na podporu oživení a odolnosti byla v souladu s platnými unijními a vnitrostátními právními předpisy.

2. Dohody uvedené v čl. 13 odst. 2 a čl. 19 odst. 1 stanoví povinnosti členských států:

a) pravidelně kontrolovat, zda poskytnuté finanční prostředky byly řádně využity v souladu se všemi platnými předpisy a zda veškerá opatření pro provádění reforem a investičních projektů v rámci plánu na podporu oživení a odolnosti byla řádně provedena v souladu se všemi platnými předpisy, včetně práva Unie a vnitrostátního práva;

b) přijmout vhodná opatření k prevenci, odhalování a nápravy podvodů, korupce a střetu zájmů vymezených v čl. 61 odst. 2 a 3 finančního nařízení, pokud se tyto případy týkajících se finančních zájmů Unie, a podniknout právní kroky k vymáhání neoprávněně získaných prostředků, a to i v souvislosti s případným opatřením pro provádění reforem a investičních projektů v rámci plánu na podporu oživení a odolnosti;

c) přiložit k žádosti o platbu:

i) prohlášení řídícího subjektu, že finanční prostředky byly použity k jejich zamýšlenému účelu, že informace předložené spolu s žádostí o platbu jsou úplné, přesné a spolehlivé a že zavedené kontrolní systémy poskytují nezbytnou záruku, že finanční prostředky byly spravovány v souladu se všemi platnými předpisy, zejména předpisy v oblasti střetu zájmů, předcházení podvodům, korupce a dvojího financování v souladu se zásadou řádného finančního řízení; a

ii) podrobný popis auditů, přiměřené zdůvodnění odhadů nákladů potvrzených nezávislým veřejným orgánem, posouzení dopadu, finanční výkazy a jiné relevantní informace včetně provedených kontrol, zejména s ohledem na investiční projekty, včetně informací o zjištěných nedostatcích a nápravných opatřeních;

d) pro účely auditu a kontroly využívání finančních prostředků v souvislosti s opatřeními pro provádění reforem a investičních projektů v rámci plánu na podporu oživení a odolnosti shromažďovat v elektronické podobě a v jediné databázi, k níž mohou srovnatelným způsobem a bez zbytečné administrativní zátěže přistupovat vyšetřovací a auditní orgány Unie, tyto kategorie údajů:

i) jméno konečného příjemce finančních prostředků;

ii) jméno dodavatele a subdodavatele, je-li konečným příjemcem finančních prostředků veřejný zadavatel v souladu s právními předpisy Unie nebo vnitrostátními předpisy o zadávání veřejných zakázek;

iii) jméno, příjmení a datum narození skutečného majitele nebo majitelů příjemce finančních prostředků nebo dodavatele či dodavatelů ve smyslu čl. 3 odst. 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2015/849 (EU) ze dne 20. května 2015 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu[20];

iv) seznam opatření pro provádění reforem a investičních projektů v rámci plánu na podporu oživení a odolnosti, celkovou výši veřejného financování s uvedením částky finančních prostředků vyplacených v rámci facility a jiných fondů Unie;

e) výslovně povolit Komisi, úřadu OLAF, EPPO a Účetnímu dvoru vykonávat jejich práva podle čl. 129 odst. 1 finančního nařízení a uložit obdobné povinnosti všem konečným příjemcům prostředků vyplácených v souvislosti s opatřeními pro provádění reformních a investičních projektů, které jsou obsaženy v plánu na podporu oživení a odolnosti, nebo veškerým jiným osobám nebo subjektům účastnícím se jejich provádění;

f) vést záznamy v souladu s článkem 132 finančního nařízení;

fa) vést záznamy v souladu s článkem 75 finančního nařízení. Dokumenty týkající se plnění rozpočtu se tudíž uchovávají po dobu nejméně pěti let od data, kdy Evropský parlament udělil absolutorium. Dokumenty týkající se operací se v každém případě uchovávají do konce roku následujícího po roce, v nichž byly tyto operace s definitivní platností ukončeny. V případě právních řízení se běh lhůty přerušuje, dokud nejsou vyčerpány všechny opravné prostředky;

g) je-li to možné, jsou osobní údaje obsažené v dokladech vymazány, pokud nejsou nutné pro účely udělení absolutoria za plnění rozpočtu, rozpočtové kontroly a auditu. Na uchovávání provozních údajů se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2018/1725[21].

3. Členské státy jsou prováděcími partnery a jejich povinností je vyhledávat, shromažďovat a ukládat informace o příjemcích financování projektů, na něž se facilita vztahuje.

Komise nese nadále odpovědnost vůči rozpočtovému orgánů v rámci ročního postupu udělování absolutoria a uvádí facilitu jako zvláštní postup udělení absolutoria v samostatné kapitole hodnotící zprávy Komise podle článku 318 SFEU.

4. Prostředky Unie vyplácené v rámci facility jsou předmětem externího auditu Evropského účetního dvora podle článku 287 SFEU.

5. Komise, úřad OLAF, úřad EPPO a Účetní dvůr jsou výslovně zmocněny členskými státy vykonávat podle tohoto nařízení svá oprávnění podle čl. 129 odst. 1 finančního nařízení.

OLAF může provádět správní šetření včetně kontrol a inspekcí na místě v souladu s předpisy a postupy stanovenými v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 a v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 s cílem stanovit, zda v souvislosti s podporou poskytnutou v rámci facility nedošlo k podvodu, korupci nebo jiné protiprávní činnosti poškozující finanční zájmy Unie.

S přihlédnutím ke zjištěným rizikům zavede Komise účinná a přiměřená opatření proti podvodům. Za tímto účelem Komise vyvine nové informační systémy nebo upraví stávající  informační systémy tak, aby vznikl digitální systém vykazování výkonnosti, který umožní sledování, odhalování a oznamování nesrovnalostí nebo podvodů.

6. Dohody uvedené v čl. 13 odst. 2 a čl. 19 odst. 1 rovněž stanoví právo Komise přiměřeně snížit podporu v rámci facility a vymáhat částky, které mají být zpětně získány ve prospěch rozpočtu Unie, nebo požádat o předčasné splacení úvěru, pokud došlo k podvodu, korupci nebo střetu zájmů, jež poškozují finanční zájmy Unie, nebo byly porušeny povinnosti vyplývající z uvedených dohod.

Při rozhodování o výši vymáhané částky, snížení nebo částky, která má být předčasně splacena, dodržuje Komise zásadu proporcionality a přihlíží k závažnosti podvodu, korupce a střetu zájmů, které poškozují finanční zájmy Unie, nebo k závažnosti porušení povinností. Členský stát dostane příležitost předložit své připomínky dříve, než dojde ke snížení nebo než je podána žádost o předčasné splacení.

Článek 19
Přijetí závazku v souvislosti s finančním příspěvkem

1. Rozhodnutí ▌uvedené v čl. 17 odst. 1 představuje individuální právní závazek ve smyslu finančního nařízení, jenž může být založen na globálních závazcích. V příslušném případě mohou být rozpočtové závazky rozděleny na roční splátky v průběhu několika let.

1a. Rozpočtové závazky mohou být založeny na souhrnných závazcích a případně mohou být rozděleny na roční splátky rozložené na několik let.

Článek 19a
Pravidla vyplácení, pozastavení a zrušení finančních příspěvků

2. Vyplacení finančních příspěvků dotčenému členskému státu podle tohoto článku se uskuteční v souladu s rozpočtovými prostředky a v závislosti na dostupných finančních prostředcích. Rozhodnutí ▌uvedená v tomto článku se přijímají ▌podle čl. 25 písm. a).

2a. Pokud Komise přijme právní závazek uvedený v čl. 19 odst. 1 tohoto nařízení a pokud o to požádá členský stát požádá spolu s podáním plánu na podporu oživení a odolnosti, Komise provede v roce 2021 platbu předběžného financování ve výši až 20 % právního závazku ve formě nevratné podpory, případě ve výši až 20 % úvěrové podpory v podobě úvěrového aktiva podle článku 19 tohoto nařízení. Odchylně od čl. 116 odst. 1 finančního nařízení provede Komise odpovídající platbu do dvou měsíců od data, kdy Komise přijala právní závazek uvedený v článku 19 tohoto nařízení.

V případě předběžného financování podle odstavce 2a se úměrně upraví finanční příspěvky a případně podpora půjčky, která má být vyplacena podle čl. 17 odst. 4 písm. a).

Pokud částka předběžného financování finančního příspěvku ve formě nevratné podpory vyplacená v roce 2021 podle odstavce 1 překročí 20 % maximálního finančního příspěvku vypočteného v souladu s čl. 10 odst. 2 do 30. června 2022, další vyplacená částka schválená v souladu s čl. 19a odst. 3 a v případě potřeby i následující vyplacené částky se až do vyrovnání přebytku sníží. V případě, že zbývající vyplacené částky nejsou dostatečné, částka přebytku musí být vrácena.

2b. Dohody a rozhodnutí uvedené v čl. 13 odst. 2 a v čl. 19 odst. 1 rovněž stanoví právo Komise úměrně snížit podporu v rámci facility a získat zpět jakoukoli částku dlužnou do rozpočtu Unie nebo požádat o předčasné splacení půjčky v případech podvodu, korupce a střetu zájmů poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy Unie, které nebyly členským státem napraveny, nebo v případě závažného porušení povinností vyplývajících z uvedených dohod a rozhodnutí.

Při rozhodování o výši zpětného získání prostředků, snížení nebo předčasného splacení dodržuje Komise zásadu proporcionality a přihlíží k závažnosti podvodu, korupce a střetu zájmů poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy Unie nebo k závažnosti porušení povinností. Členský stát dostane příležitost předložit své připomínky před tím, než se provede snížení nebo než je požádán o předčasné splacení.

3. po dokončení příslušných dohodnutých milníků a cílů uvedených v plánu na podporu oživení a odolnosti schváleném v aktu v přenesené pravomoci  Komise a s přihlédnutím k předběžnému financování podle čl. 19 odst. 2a předloží dotčený členský stát Komisi řádně odůvodněnou žádost o vyplacení části finančního příspěvku odpovídající provádění cílů a milníků a v příslušném případě vyplacení tranše půjčky. Tyto žádosti o platby překládají členské státy Komisi v příslušných případech dvakrát ročně. Komise do dvou měsíců od obdržení žádosti posoudí, zda byly příslušné milníky a cíle stanovené v rozhodnutí uvedeném v čl. 17 odst. 1 uspokojivě realizovány. Pro účely posouzení se zohlední rovněž provozní ujednání uvedená v čl. 17 odst. 6. Vyplácení finančních prostředků odpovídá míře, do níž byly dohodnuté milníky a cíle provedeny. Komisi mohou být nápomocni odborníci, včetně odborníků jmenovaných Evropským parlamentem.

Pokud je posouzení provedené Komisí kladné, přijme Komise rozhodnutí, kterým povolí vyplacení finančního příspěvku v souladu s finančním nařízením. Rozhodnutí o platbě by mělo být provedeno pouze tehdy, pokud byly provedeny příslušné milníky a cíle a byl zaznamenán měřitelný pokrok.

4. Pokud Komise na základě posouzení uvedeného v odstavci 3 usoudí, že milníky a cíle stanovené v rozhodnutí uvedeném v čl. 17 odst. 1 nebyly uspokojivě realizovány, vyplacení příslušné části žádost o platbu se pozastaví. Dotčený členský stát může do jednoho měsíce od oznámení posouzení Komise předložit své připomínky.

Pozastavení se ruší, pouze pokud členský stát přijme opatření nezbytná k zajištění uspokojivé realizace milníků a cílů uvedených v čl. 17 odst. 1 ▌.

5. Odchylně od čl. 116 odst. 2 finančního nařízení počíná platební lhůta běžet ode dne oznámení kladného výsledku dotčenému členskému státu podle odst. 3 druhého pododstavce nebo ode dne oznámení zrušení pozastavení podle odst. 4 druhého pododstavce.

6. Pokud dotčený členský stát nepřijme nezbytná opatření ve lhůtě šesti měsíců od pozastavení, Komise úměrně sníží částku finančního příspěvku podle čl. 14 odst. 1 finančního nařízení poté, co poskytla dotčenému členskému státu možnost předložit připomínky do dvou měsíců od oznámení svých závěrů.

7. Pokud do osmnácti měsíců ode dne přijetí rozhodnutí uvedeného v čl. 17 odst. 1 dotčený členský stát nedosáhne u příslušných milníků a cílů žádného hmatatelného pokroku, Komise vypoví dohody uvedené v čl. 13 odst. 2 a čl 19. odst. 1 a zruší částku finančního příspěvku, aniž je dotčen čl. 14 odst. 3 finančního nařízení. Předběžné financování podle odstavce 2a tohoto článku musí být zpětně získáno v plné výši.

Komise přijme rozhodnutí o zrušení finančního příspěvku a případně o vrácení předběžného financování poté, co poskytla dotčenému členskému státu možnost předložit připomínky ve lhůtě dvou měsíců od oznámení svého posouzení ohledně toho, zda nebylo dosaženo hmatatelného pokroku.

7a. Pokud nastanou výjimečné okolnosti, přijetí rozhodnutí povolujícího vyplacení finančního příspěvku podle čl. 19a odst. 3 může být až o tři měsíce odloženo.

8. Ustanovení tohoto článku se obdobně použijí na další podporu v podobě půjčky v souladu s ustanoveními dohody o půjčce uvedené v článku 13 a rozhodnutí uvedeného v čl. 17 odst. 2.

KAPITOLA V

Podávání zpráv a informace

Článek 20
Podávání zpráv členským státem v rámci evropského semestru

Dotčený členský stát podává každé čtvrtletí v rámci procesu evropského semestru zprávu o pokroku dosaženém při plnění plánu na podporu oživení a odolnosti, včetně provozních ujednání uvedených v čl. 17 odst. 6, provádění jednotlivých navržených milníků, cílů a souvisejících ukazatelů a doporučení Komise jako součást nástroje pro technickou podporu, pokud o to členský stát požádal. Za tímto účelem se čtvrtletní zprávy členských států příslušně zohlední v národních programech reforem, které se použijí jako nástroj pro podávání zpráv o pokroku při plnění plánů na podporu oživení a odolnosti. V zájmu větší transparentnosti a odpovědnosti se zástupci členských států odpovědní za plány na podporu oživení a odolnosti a příslušné instituce a zúčastněné strany na žádost Evropského parlamentu dostaví před příslušné výbory, aby projednali opatření, která byla a mají být přijata na základě tohoto nařízení. Členské státy zpřístupní ve všech fázích postupu relevantní informace současně Evropskému parlamentu a Radě.

Nezávislé fiskální instituce, jak jsou definovány ve směrnici Rady 2011/85/EU[22], tyto zprávy každého půl roku doplňují a posuzují se zaměřením na spolehlivost informací, údajů a prognóz a výkonnost a celkový pokrok dosažený při plnění plánů na podporu oživení a odolnosti.

Článek 20a
Dialog o oživení a odolnosti

1. V zájmu posílení dialogu mezi orgány Unie, zejména Evropským parlamentem, Radou a Komisí, a v zájmu větší transparentnosti a odpovědnosti mohou příslušné výbory Evropského parlamentu vyzvat zástupce Rady a jejích přípravných orgánů a zástupce Komise, případně zástupce Euroskupiny, aby vystoupili v Parlamentu a projednali všechna opatření přijatá podle tohoto nařízení a opatření přijatá podle nařízení Rady XXX[EURI ].

2. V zájmu větší transparentnosti a odpovědnosti mohou příslušné výbory Evropského parlamentu vyzvat zástupce členských států odpovědné za plán na podporu oživení a odolnosti a případně vnitrostátní nezávislé fiskální orgány, aby vystoupily v jeho výborem za účelem představení uvedeného plánu a opatření, která byla a mají být přijata na základě tohoto nařízení.

3. Komise zpřístupní Radě a Evropskému parlamentu veškeré informace poskytnuté členskými státy, které mají význam pro plnění jejich úkolů podle tohoto nařízení, a to současně. Pokud jsou předávány citlivé nebo důvěrné informace, mohou být uloženy zvláštní povinnosti týkající se důvěrnosti.

4. Informace, které Komise v souvislosti s tímto nařízením nebo jeho prováděním předává Radě nebo některým jejím přípravným orgánům, jsou současně poskytnuty Evropskému parlamentu, v případě potřeby pod podmínkou zachování důvěrnosti. Relevantní výsledky jednání v přípravných orgánech Rady jsou oznámeny příslušným výborům Parlamentu.

Článek 21
Informování Evropského parlamentu a Rady a komunikace o plánech členských států na podporu oživení a odolnosti

1. Komise předá plány na podporu oživení a odolnosti schválené v aktu Komise v přenesené pravomoci v souladu s článkem 17 a veškeré další relevantní informace neprodleně Evropskému parlamentu a Radě, a to současně a za stejných podmínek. V takovém případě se Komise dohodne s Parlamentem a Radou na způsobu, jakým lze důvěrně poskytnout upravené informace oběma legislativním orgánům. V zájmu větší transparentnosti a odpovědnosti se zástupci členských států odpovědní za plány na podporu oživení a odolnosti a příslušné instituce a zúčastněné strany na žádost Evropského parlamentu dostaví před příslušné výbory, aby projednali opatření, která byla a mají být přijata na základě tohoto nařízení. Členské státy zpřístupní ve všech fázích postupu relevantní informace současně Evropskému parlamentu a Radě.

2. K zajištění viditelnosti financování z prostředků Unie může Komise realizovat komunikační činnosti pro finanční podporu plánovanou v příslušném plánu na podporu oživení a odolnosti tím, že bude viditelně zobrazovat značku Unie, včetně prostřednictvím společných komunikačních činností s dotčenými vnitrostátními orgány. Komise zajistí viditelnost výdajů v rámci facility tím, že jasně uvede, že podporované projekty musí být zřetelně označeny jako „iniciativa EU na podporu oživení“.

2a. Komise podává Evropskému parlamentu každého půl roku zprávy o pokroku při dosahování milníků plánů na podporu oživení a odolnosti a o tom, jak se tyto plány doplňují se stávajícími programy Unie.

2b. Komise podává každého půl roku Evropskému parlamentu a Radě podrobnou zprávu o finančních závazcích, které přijala vůči třetím stranám za účelem financování nástroje. Zpráva obsahuje jasný a věrohodný plán splácení bez použití víceletého finančního rámce v souladu s článkem 7. Citlivé či důvěrné informace budou dostupné členům Evropského parlamentu pod podmínkou předem smluvené přísné mlčenlivosti.

1. Komise vypracuje srovnávací přehled ukazatelů oživení a odolnosti (dále jen „srovnávací přehled“), který bude doplňovat stávající srovnávací přehled sociálních ukazatelů o ukazatele vázané na cíle udržitelného rozvoje OSN a stávající srovnávací přehled pro postup při makroekonomické nerovnováze, avšak nebude tyto přehledy pozměňovat. Srovnávací přehled oživení a odolnosti informuje o stavu provádění dohodnutých reforem a investic prostřednictvím plánů na podporu oživení a odolnosti jednotlivých členských států a o stavu provádění splátek členským státům v závislosti na uspokojivém provádění jasných milníků a cílů.

2. Srovnávací přehled uvádí pokrok zaznamenaný v rámci plánů na podporu oživení a odolnosti v každé ze šesti oblastí, které vymezují oblast působnosti tohoto nařízení.

3. Srovnávací přehled obsahuje klíčové ukazatele týkající se evropských priorit uvedených v článku 3 a zvláštních cílů článku 4 a horizontálních zásad lánku 4a, , jako jsou sociální, hospodářské a environmentální ukazatele, které hodnotí pokrok zaznamenaný v rámci plánů na podporu oživení a odolnosti v každé z šesti evropských priorit článku 3, které vymezují oblast působnosti tohoto nařízení, jakož i shrnutí procesu sledování, pokud jde o dodržování minimálního podílu výdajů na cíle v oblasti klimatu a dalších cílů v oblasti životního prostředí.

4. Srovnávací přehled uvádí míru plnění příslušných milníků plánů na podporu oživení a odolnosti a nedostatky zjištěné při jejich provádění, jakož i doporučení Komise pro řešení nedostatků.

5. Srovnávací přehled uvádí ujednání a harmonogram pro provádění plánu na podporu oživení a odolnosti a vyplácení splátek v závislosti na uspokojivém provádění jasných milníků a cílů.

6. Srovnávací přehled slouží jako základ pro trvalou výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy, která se uskuteční formou pravidelného strukturovaného dialogu.

7. Srovnávací přehled je průběžně aktualizován a je veřejně dostupný na internetových stránkách Komise. Uvádí stav žádostí o platby, plateb, pozastavení a zrušení vyplácení finančních příspěvků.

8. Komise předloží srovnávací přehled na slyšení, které uspořádají příslušné výbory Evropského parlamentu.

9. Při sestavování srovnávacího přehledu vychází Komise v nejvyšší možné míře z přehledů založených na více ukazatelích pro sledování sociálního a hospodářského rozměru odolnosti a o přehledy pro sledování ekologického a digitálního rozměru odolnosti, které tvoří přílohu zprávy o strategickém výhledu z roku 2020 nazvanou „Zmapování cesty k odolnější Evropě“.

KAPITOLA VI

Doplňkovost, sledování a hodnocení

Článek 22
Koordinace a doplňkovost

Komise a dotčené členské státy v rozsahu úměrném jejich příslušným oblastem odpovědnosti rozvíjejí součinnost a zajišťují účinnou koordinaci mezi facilitou zřízenou tímto nařízením a jinými programy a nástroji Unie, včetně nástroje pro technickou podporu, a zejména s opatřeními financovanými z fondů Unie a s financováním poskytovaným skupinou Evropské investiční banky nebo jinými mezinárodními finančními institucemi, jejichž podílníky jsou členské státy. Za tímto účelem:

a) zajistí doplňkovost, součinnost, soudržnost a soulad mezi různými nástroji na unijní, celostátní a v příslušném případě i na regionální úrovni, zejména pokud jde o opatření financovaná z fondů Unie, a to jak ve fázi plánování, tak během provádění;

b) optimalizují mechanismy pro koordinaci za účelem zabránění duplicitě úsilí a

c) zajistí úzkou spolupráci mezi subjekty odpovědnými za provádění, kontrolu a dohled na unijní, celostátní a v příslušném případě i na regionální úrovni, aby byly dosaženy cíle nástrojů zřízených podle tohoto nařízení.

 

KAPITOLA VII

Komunikace a závěrečná ustanovení

Článek 26
Informace, komunikace a publicita

1. Příjemci finančních prostředků Unie uvedou jejich původ a zajistí jejich viditelnost tím, že budou viditelně prezentovat zapojení Unie, zejména při propagaci akcí a jejich výsledků, tím, že poskytnou soudržné, účinné a přiměřeně zacílené informace různým cílovým skupinám, včetně médií, sociálních médií a veřejnosti. Příjemci zajistí viditelnost výdajů v rámci facility tím, že podporované projekty jasně označí jako „iniciativu Evropské unie na podporu oživení“.

2. Komise realizuje k facilitě zřízené tímto nařízením a souvisejícím opatřením a výsledkům informační a komunikační akce. Finanční zdroje vyčleněné na nástroje zřízené tímto nařízením musejí rovněž přispívat k institucionální komunikaci o politických prioritách Unie, pokud souvisejí s cíli uvedenými v článku 4.

2a. Při propagaci akcí a jejich výsledků příjemci finančních prostředků Unie a Komise pravidelně informují kontaktní kanceláře Evropského parlamentu a zastoupení Komise a zapojují je do projektů v dotčených členských státech.

▌Článek 28
Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda

PŘÍLOHA I

Metodika pro výpočet maximálního finančního příspěvku (tj. nevratné finanční podpory) pro jednotlivé členské státy v rámci facility

 

Tato příloha stanoví metodiku pro výpočet maximálního finančního příspěvku, který je pro každý členský stát k dispozici v souladu s článkem 10. Metoda zohledňuje:

• počet obyvatel,

• převrácenou hodnotu HDP na obyvatele,

• průměrnou míru nezaměstnanosti za posledních 5 let ve srovnání s průměrem EU (2015–2019);

• kumulativní pokles reálného HDP v období 2020–2021, konkrétně změnu reálného HDP do roku 2021 ve srovnání s rokem 2019.

Aby se zabránilo nadměrné koncentraci zdrojů:

• převrácená hodnota HDP na obyvatele je omezena na 150 % průměru EU,

• odchylka míry nezaměstnanosti jednotlivých zemí od průměru EU je omezena na 150 % průměru EU,

• s cílem zohlednit skutečnost, že trhy práce bohatších členských států (s HND na obyvatele vyšším než průměr EU) jsou obecně stabilnější, je odchylka jejich míry nezaměstnanosti od průměru EU omezena na 75 %.

Pro roky 2021 a 2020 je maximální finanční příspěvek členskému státu z facility (MFCi) definován takto:

MFCi(2021-2022) = αi × 0,6 × (FS)

Pro roky 2023 a 2024 je maximální finanční příspěvek členskému státu z facility (MFCi) definován takto:

MFCi(2023-2024) = betai × [ 0,4(FS) + nepřidělená částka (2021-2022) ]

kde:

FS (finanční podpora) je dostupné finanční krytí v rámci facility podle

čl. 5 odst. 1 písm. a) a  je klíč pro příspěvky členskému státu i, který je definován jako:

,

přičemž platí 1,

a zároveň 1, a 0,75 pro členské státy s 

kde:

je klíč pro příspěvky zemi i,

je hrubý domácí produkt na obyvatele země i v roce 2019,

je vážený průměr hrubého domácího produktu na obyvatele v členských státech EU-27 v roce 2019,

je celkový počet obyvatel v zemi i v roce 2019,

je celkový počet obyvatel v členských státech EU-27 v roce 2019,

Ui je průměrná míra nezaměstnanosti v zemi i za období 2015–2019,

UEU je průměrná míra nezaměstnanosti v EU-27 za období 2015–2019.

FS (finanční podpora) je dostupné finanční krytí v rámci facility podle čl. 5 odst. 1 písm. a) a

betai je klíč pro příspěvky členskému státu i, který je definován jako:

přičemž platí 1.

a zároveň a 0,75 pro členské státy s 

kde:

je klíč pro příspěvky zemi i,

je hrubý domácí produkt na obyvatele země i v roce 2019,

je vážený průměr hrubého domácího produktu na obyvatele v členských státech EU-27 v roce 2019,

je celkový počet obyvatel v zemi i v roce 2019,

je celkový počet obyvatel v členských státech EU-27 v roce 2019,

je kumulativní ztráta reálného hrubého domácího produktu země i v období 2020–2021

je kumulativní ztráta reálného hrubého domácího produktu členských států EU-27 za období 2020–2021

Klíč pro příspěvky pro období 2023–2024 se vypočítá do 30. června 2022 na základě údajů Eurostatu.

Z uplatnění této metodiky vyplývají níže uvedené podíly a výše maximálních finančních příspěvků, které budou jednotlivým členským státům k dispozici.

Výše maximálních finančních příspěvků pro jednotlivé členské státy EU
	Podíl jako % z celkové částky	Částka (v milionech, v cenách roku 2018)
BE	1,55	4821
BG	1,98	6131
CZ	1,51	4678
DK	0,56	1723
DE	6,95	21545
EE	0,32	1004
IE	0,39	1209
EL	5,77	17874
ES	19,88	61618
FR	10,38	32167
HR	1,98	6125
IT	20,45	63380
CY	0,35	1082
LV	0,70	2170
LT	0,89	2766
LU	0,03	101
HU	1,98	6136
MT	0,07	226
NL	1,68	5197
AT	0,95	2950
PL	8,65	26808
PT	4,16	12905
RO	4,36	13505
SI	0,55	1693
SK	1,98	6140
FI	0,71	2196
SE	1,24	3849
Celkem	100,00	310000

 

 

 

PŘÍLOHA II

Pokyny pro posuzování pro účely facility

1. Oblast působnosti

Tyto pokyny pro posuzování mají spolu s tímto nařízením sloužit jako základ, podle nějž bude Komise transparentně a spravedlivě posuzovat návrhy plánů na podporu oživení a odolnosti předkládané členskými státy a určovat finanční příspěvek, a to v souladu s cíli a veškerými dalšími relevantními požadavky stanovenými tímto nařízením. Tyto pokyny zejména představují základ pro použití posuzovacích kritérií podle čl. 16 odst. 3 a pro určení finančního příspěvku podle čl. 17 odst. 3.

Účelem těchto pokynů pro posuzování je:

a) poskytnout další návod ohledně postupu posuzování návrhů plánů na podporu oživení a odolnosti předložených členskými státy;

b) poskytnout další podrobnosti o posuzovacích kritériích a stanovit systém hodnocení, který má být zaveden za účelem zajištění spravedlivého a transparentního procesu, a

c) definovat vazbu mezi posouzením, které provede Komise podle posuzovacích kritérií, a stanovením finančního příspěvku, který se stanoví v rozhodnutí Komise o vybraných plánech na podporu oživení a odolnosti.

Pokyny jsou nástrojem, který má Komisi usnadnit posuzování návrhů plánů na podporu oživení a odolnosti předkládaných členskými státy a zajistit, aby tyto plány na podporu oživení a odolnosti podporovaly reformy a veřejné investice, které jsou relevantní a respektují zásadu adicionality unijního financování a vytvářejí skutečnou evropskou přidanou hodnotu, přičemž současně zaručují rovné zacházení s členskými státy.

2. Posuzovací kritéria

V souladu s čl. 16 odst. 3 Komise posoudí účinnost, účelnost, relevantnost a soudržnost plánu na podporu oživení a odolnosti ▌a za tímto účelem zohlední tyto prvky:

Komise posoudí, zda všechny plány na podporu oživení a odolnosti splňují následující požadavky:

a) zda plán přispívá alespoň 40 % své částky k začleňování oblasti klimatu a biologické rozmanitosti a zda je správně uplatňována metodika sledování uvedená v čl. 15 odst. 3 písm. ae);

b) zda plán přispívá alespoň 20 % své částky k digitálním akcím a zda je správně uplatňována metodika sledování uvedená v čl. 15 odst. 3 písm. ae);

c) zda každé opatření není v rozporu se strategickými a hospodářskými zájmy Unie, nenahrazuje opakující se vnitrostátní rozpočtové výdaje a respektuje zásadu adicionality a zásadu významně nepoškozovat v souladu s článkem 4a (novým);

d) zda je plán v souladu s minimálními přídělovými podíly pro každou z evropských priorit stanovených v článku 3;

e) zda ujednání přijatá členskými státy zajistí, aby se přijímající podniky neúčastnily žádných přeshraničních daňových uspořádání, která se mají oznamovat podle směrnice (EU) 2018/822;

Účinnost:

f) zda plán na podporu oživení a odolnosti přispívá k naplňování každé ze šesti evropských priorit vymezených v článku 3 a k dosahování, nikoli oslabování cílů stanovených čl. 4 odst. 1 písm. b);

g) zda se uskutečnil víceúrovňový dialog podle čl. 15 odst. 2 druhého pododstavce a zda je příslušným zúčastněným stranám poskytnuta účinná příležitost podílet se na přípravě a provádění plánu na podporu oživení a odolnosti;

h) zda se očekává, že ujednání navržená dotčenými členskými státy zajistí účinné sledování a provádění plánu na podporu oživení a odolnosti, navrhovaných kvalitativních a kvantitativních milníků a cílů a souvisejících ukazatelů a zda plán zlepšuje výkonnost v jednotlivých zemích podle srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů a srovnávacího přehledu pro postup při makroekonomické nerovnováze;

i) zda se očekává, že plán na podporu oživení a odolnosti bude mít na dotčený členský stát trvalý dopad;

j) zda plán na podporu oživení a odolnosti zahrnuje investice do přeshraničních nebo celoevropských projektů vytvářejících evropskou přidanou hodnotu, případně s přihlédnutím k omezením členských států vyplývajícím z jejich zeměpisné polohy;

Účelnost:

k) zda je odůvodnění, které členský stát poskytl ohledně výše odhadovaných celkových nákladů předloženého plánu na podporu oživení a odolnosti, přiměřené a realistické a úměrné sociálním a hospodářským dopadům v souladu se zásadou nákladové účelnosti;

l) zda se očekává, že ujednání navržené dotčenými členskými státy napomůže prevenci, odhalování a nápravě střetů zájmů, korupce a podvodů při využívání finančních prostředků získaných z této facility, včetně těch, jejichž cílem je zabránit dvojímu financování z jiných programů EU;

Relevantnost:

m) zda plán obsahuje opatření, která v souladu s oblastí působnosti facility účinně přispívají k řešení výzev identifikovaných v příslušných doporučeních určených dotčenému členskému státu nebo v jiných příslušných dokumentech, které Komise oficiálně přijala v kontextu evropského semestru, včetně příslušných doporučení pro eurozónu schválených Radou;

n) zda je plán, pokud se členský stát podle závěrů hloubkového přezkumu Komise potýká s nerovnováhou nebo nadměrnou nerovnováhou, v souladu s doporučeními podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011;

o) zda plán obsahuje správné informace podle článku 15;

Soudržnost:

p) zda plán představuje komplexní reformní a investiční balíček a zda opatření zajišťují soudržnost a součinnost, jak je uvedeno v čl. 14 odst. 2b;

q) zda je plán v souladu se zásadami strategie Unie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025, vnitrostátní strategií pro rovnost žen a mužů a posouzením dopadu na rovnost žen a mužů, zda bylo provedeno posouzení dopadu na rovnost žen a mužů a zda se očekává, že opatření uvedená v plánu přispějí k prosazování rovnosti žen a mužů a k naplňování zásady začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a k odstraňování diskriminace na základě pohlaví a problémů, které z ní vyplývají.

▌Jako výsledek postupu posouzení Komise ohodnotí plány na podporu oživení a odolnosti předložené členskými státy podle jednotlivých posuzovacích kritérií uvedených v čl. 16 odst. 3 za účelem posouzení účinnosti, účelnosti, relevantnosti a soudržnosti plánů a s cílem stanovit příděl finančních prostředků v souladu s čl. 17 odst. 3.

V zájmu zjednodušení a efektivnosti disponuje systém hodnocení známkami A až C, jak je stanoveno dále:

▌

Hodnocení pro písmena a) až e)

A – kritéria splněna

C – kritéria nesplněna

Hodnocení pro písmena f), g), h), (i), (j), (k), (l), (m), (n), (o), (p), (q)

A – kritéria splněna do značné míry / přiměřené postupy pro účinné provádění písmene h)

B – kritéria splněna do určité míry / minimální postupy pro účinné provádění písmene h)

C – kritéria splněna v malé míře / nedostatečné postupy pro účinné provádění písmene h)

U kritéria j) se použije pouze hodnocení A nebo B a žádné hodnocení se neuděluje členským státům, které mají objektivní omezení vyplývající z jejich zeměpisné polohy.

▌3. Stanovení finančního příspěvku v rámci rozpočtového nástroje na podporu oživení a odolnosti

Komise v souladu s čl. 17 odst. 3 stanoví finanční příspěvek s ohledem na význam a soudržnost plánu na podporu oživení a odolnosti navrženého dotčeným členským státem, jak byly posouzeny podle kritérií stanovených v čl. 17 odst. 3. Za tímto účelem použije tato kritéria:

a) v případě, že je plán na podporu oživení a odolnosti v uspokojivém souladu s kritérii stanovenými v čl. 16 odst. 3 a odhadované celkové náklady plánu na podporu oživení a odolnosti se rovnají maximálnímu finančnímu příspěvku daného členského státu uvedenému v článku 10 nebo jsou vyšší, je finanční příspěvek přidělený dotčenému členskému státu roven celkové výši maximálního finančního příspěvku uvedeného v čl. 10;

b) v případě, že je plán na podporu oživení a odolnosti v uspokojivém souladu s kritérii stanovenými v čl. 16 odst. 3 a odhadované celkové náklady plánu na podporu oživení a odolnosti jsou nižší než maximální finanční příspěvek daného členského státu uvedený v článku 10, je finanční příspěvek přidělený členskému státu roven výši odhadovaných celkových nákladů plánu na podporu oživení a odolnosti;

ba) v případě, že plán na podporu oživení a odolnosti uspokojivě splňuje kritéria stanovená v čl. 16 odst. 3 a že plán obdrží za kritéria uvedená v čl. 16 odst. 3 písm. h ), i), l), m), p) více než dvě hodnocení B, sníží se finanční příděl o 2 % za každé kritérium, přičemž celkové snížení nepřesáhne 6 % celkového finančního přídělu;

c) v případě, že plán na podporu oživení a odolnosti není v uspokojivém souladu s kritérii stanovenými v čl. 16 odst. 3, nepřidělí se dotčenému členskému státu žádný finanční příspěvek.

Pro účely provádění tohoto pododstavce se použijí tyto vzorce:

– v případě písmene a): IfCi ≥ MFCi členský stát i obdrží MFCi

– v případě písmene b): IfCi < MFCi členský stát i obdrží Ci

– kde:

– i je dotčený členský stát

– MFC je maximální finanční příspěvek pro dotčený členský stát

– C je výše odhadovaných celkových nákladů na plán na podporu oživení a odolnosti

 

Možné výsledky postupu posuzování v souladu s čl. 16 odst. 3 s ohledem na udělené hodnocení:

Plán obdrží za kritéria uvedená v čl. 16 odst. 3 písm. h ), i), l), m), p) více než dvě hodnocení B, finanční příděl se sníží o 2 % za každé kritérium, přičemž celkové snížení nepřesáhne 6 % celkového finančního přídělu;

 

 

 

 

PŘÍLOHA III

Ukazatele

Dosažení cílů uvedených v článku 4 se posuzuje na základě následujících ukazatelů, které jsou rozděleny podle členských států a podle oblastí intervence.

Ukazatele se použijí v souladu s dostupnými údaji a informacemi, včetně kvantitativních a/nebo kvalitativních údajů.

  Ukazatele výstupů:

a) počet schválených plánů na podporu oživení a odolnosti ▌;

b) celkový finanční příspěvek na plán na podporu oživení a odolnosti;

  Ukazatele výsledků:

c) počet provedených plánů na podporu oživení a odolnosti;

 Ukazatele dopadů stanovené tímto nařízením

d) Cíle stanovené v plánu na podporu oživení a odolnosti, kterých bylo dosaženo mimo jiné díky celkové finanční podpoře (případně včetně podpory v podobě půjčky) obdržené v rámci facility na podporu oživení a odolnosti zřízené tímto nařízením.

Hodnocení ex-post podle článku 25 provede Komise rovněž za účelem vytvoření vazeb mezi celkovou finanční podporou (případně včetně podpory v podobě půjčky) v rámci facility na podporu oživení a odolnosti a prováděním příslušných opatření v dotčeném členském státě s cílem posílit oživení, odolnost, udržitelný růst, zaměstnanost a soudržnost.