ZPRÁVA o provádění dohody o přidružení mezi EU a Ukrajinou

17.11.2020 - (2019/2202(INI))

Výbor pro zahraniční věci
Zpravodaj: Michael Gahler


Postup : 2019/2202(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A9-0219/2020

 


NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o provádění dohody o přidružení mezi EU a Ukrajinou

(2019/2202(INI))

Evropský parlament,

 s ohledem na článek 8 a na hlavu V, zejména články 21, 22, 36, 37 a 49 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na část pátou Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

 s ohledem na Dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé, včetně prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu, která vstoupila v platnost dne 1. září 2017, a na související program přidružení,

 s ohledem na skutečnost, že dne 11. června 2017 vstoupil v platnost bezvízový režim pro občany Ukrajiny, který byl výsledkem pozměňovacích návrhů předložených Evropským parlamentem a Radou k nařízení Rady (ES) č. 539/2001,

 s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1806 ze dne 14. listopadu 2018, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni[1],

 s ohledem na svá předchozí usnesení týkající se Ukrajiny, zejména usnesení ze dne 12. prosince 2018 o provádění dohody o přidružení mezi EU a Ukrajinou[2] a ze dne 21. ledna 2016 o dohodách o přidružení a prohloubených a komplexních zónách volného obchodu s Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou[3], a na své doporučení ze dne 19. června 2020 Radě, Komisi a místopředsedovi Komise / vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku k Východnímu partnerství před summitem konaným v červnu 2020[4],

 s ohledem na zprávy Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva o Ukrajině, zejména na 30. zprávu o situaci v oblasti lidských práv na Ukrajině ze září 2020,

 s ohledem na zprávu generálního tajemníka OSN ze dne 19. června 2020 nazvanou „Situace lidských práv v Autonomní republice Krym a v ukrajinském městě Sevastopol“,

 s ohledem na společný pracovní dokument útvarů Komise a Evropské služby pro vnější činnost ze dne 12. prosince 2019 nazvaný „Zpráva o provádění přidružení týkající se Ukrajiny“ (SWD(2019)0433),

 s ohledem na společné prohlášení z 22. vrcholné schůzky mezi EU a Ukrajinou konané dne 6. října 2020,

 s ohledem na doporučení a činnosti Parlamentního shromáždění Euronest, fóra občanské společnosti Východního partnerství a dalších zástupců občanské společnosti na Ukrajině,

 s ohledem na závěrečná prohlášení a doporučení přijatá na schůzi Parlamentního výboru pro přidružení EU-Ukrajina, která se konala dne 19. prosince 2019,

 s ohledem na závěry svých volebních pozorovatelských misí během prezidentských voleb na Ukrajině konaných dne 31. března a 21. dubna 2019 a během předčasných parlamentních voleb konaných dne 21. července 2019,

 s ohledem na vyplacení úvěru Ukrajině ve výši 500 milionů EUR dne 29. května 2020 coby součásti čtvrtého programu makrofinanční pomoci ze strany Komise,

 s ohledem na nebývalé balíčky pomoci, které zavedla EU s cílem pomoci sousedním zemím v boji proti pandemii COVID-19, a zejména na úvěr ve výši 1,2 miliardy EUR, který byl Ukrajině poskytnut na základě rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/701 ze dne 25. května 2020 o poskytnutí makrofinanční pomoci partnerským zemím procesu rozšíření a evropského sousedství v souvislosti s pandemií COVID-19[5],

 s ohledem na společné prohlášení komise NATO-Ukrajina ze dne 31. října 2019,

 s ohledem na pátou monitorovací zprávu Evropské komise proti rasismu a nesnášenlivosti, která byla zveřejněna v září 2017, a na závěry o Ukrajině týkající se stavu provádění doporučení z roku 2017, které byly zveřejněny v červnu 2020,

 s ohledem na doporučení Výboru ministrů Rady Evropy členským státům[6] týkající se prostředků k boji proti diskriminaci na základě sexuální orientace a genderové identity a na normy přijaté Parlamentním shromážděním Rady Evropy,

 s ohledem na závěrečnou zprávu volební pozorovatelské mise Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ze dne 21. července 2019 o předčasných parlamentních volbách na Ukrajině,

 s ohledem na index vnímání korupce za rok 2019 zveřejněný organizací Transparency International, která Ukrajinu zařadila na 126. místo ze 180 posuzovaných zemí a území (první místo získává země, která je hodnocena nejlépe),

 s ohledem na Rámcovou úmluvu Rady Evropy o ochraně národnostních menšin a na Evropskou chartu regionálních či menšinových jazyků přijatou dne 5. listopadu 1992,

 s ohledem na stanovisko Benátské komise k zákonu na podporu ukrajinského jazyka jakožto úředního jazyka a na stanovisko Benátské komise k ustanovením zákona o vzdělávání ze dne 5. září 2017, která se týkají používání úředního jazyka a minoritních a dalších jazyků ve vzdělávání,

 s ohledem na článek 54 jednacího řádu a na čl. 1 odst. 1 písm. e) a na přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

 s ohledem na stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod,

 s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0219/2020),

A. vzhledem k tomu, že dohoda o přidružení / prohloubená a komplexní dohoda o volném obchodu je základem vztahů Evropské unie s Ukrajinou, které jsou založeny na politickém přidružení a hospodářské integraci, a představuje plán pro reformy, jejichž úplné provedení by mělo být považováno za způsob, který umožní nepřetržité přibližování se k Unii a povede k postupnému začleňování na vnitřní trh Unie a k plnému využití potenciálu a přínosů dohody o přidružení / prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu;

B. vzhledem k tomu, že podle článku 49 SEU může Ukrajina jako evropský stát požádat o členství v Unii, pokud splní všechna kodaňská kritéria a bude dodržovat zásady demokracie, základní svobody, lidská práva a práva menšin a zásady právního státu;

C. vzhledem k tomu, že na 22. vrcholné schůzce mezi EU a Ukrajinou byly potvrzeny evropské ambice Ukrajiny a uvítána její evropská volba, byl uznán významný pokrok Ukrajiny v reformním procesu a uvítány výsledky, kterých už bylo dosaženo při provádění dohody o přidružení, i úspěchy prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu;

D. vzhledem k tomu, že v roce 2019 Ukrajina prošla ožehavým volebním obdobím na prezidentské i parlamentní úrovni, a vzhledem k tomu, že je třeba ocenit způsob, jakým tento proces i pokojné a řádné předání moci, které následovalo, zvládla;

E. vzhledem k tomu, že celostátní místní volby konané dne 25. října 2020 představovaly další zkoušku stavu demokracie a příležitost pro další konsolidaci; vzhledem k tomu, že během příprav na místní volby, které se konaly dne 25. října 2020, došlo během probíhající volební kampaně k pokusům o změnu volebního zákona, a vzhledem k tomu, že absence jasných opatření, jak reagovat na situaci ohledně pandemie COVID-19, je i nadále velkým problémem, mají-li být přijaty nové standardy pro bezpečné hlasování;

F. vzhledem k tomu, že občanská společnost a volební odborníci uvedli, že místní stranické organizace, kandidáti a členové volebních komisí se nemohli řádně připravit na registraci kandidátů, neboť volební zákon byl přijat až bezprostředně před volebním procesem;

G. vzhledem k tomu, že zavedení kontrolních mechanismů shora dolů přijetím zásady imperativního mandátu a stanovením minimální hranice 10 000 voličů pro kandidátky oslabuje demokratický charakter voleb;

H. vzhledem k tomu, že občanská společnost kritizovala rozhodnutí neuspořádat volby v 18 obcích v Doněcké a Luhanské oblasti, které jsou pod kontrolou vlády, aniž by toto rozhodnutí civilně-vojenská správa jednoznačně odůvodnila, čímž fakticky připravila o hlasovací právo přibližně 475 000 voličů, kteří v těchto obcích žijí;

I. vzhledem k tomu, že zejména v druhé části roku 2019 s cílem rychle uskutečnit reformy slibované během volebních kampaní bylo tempo legislativní činnosti zvláště posilováno, někdy na úkor parlamentní kontroly, transparentnosti a kvality zákonodárství;

J. vzhledem k tomu, že Ukrajina sice dosáhla významného pokroku při provádění závazků souvisejících s dohodou o přidružení a v integraci s Unií, avšak několik zahájených reforem je nutno ještě dokončit, zejména v oblasti právního státu, řádné správy věcí veřejných a boje proti korupci, neboť navzdory značnému pokroku reformnímu procesu na Ukrajině i nadále brání rozsáhlá korupce; vzhledem k tomu, že je navíc třeba přijmout některá další opatření, aby se zabránilo jakémukoli zhoršení situace, zejména pokud jde o soudnictví;

K. vzhledem k tomu, že z důvodu značné dynamiky reformních procesů a souvisejících institucionálních výzev dosud nebylo dosaženo plného potenciálu přijatých reforem; vzhledem k tomu, že reformy jsou rovněž oslabeny vnitřní institucionální nestabilitou a rozpory, nedostatkem jasných referenčních hodnot, nedostatečnou kapacitou, omezenými zdroji a vnějšími faktory, jako je pandemie COVID-19, ale i nedostatkem politického odhodlání přijmout a zajistit plnou nezávislost soudních a hospodářských institucí a vyhnout se selektivnímu uplatňování spravedlnosti;

L. vzhledem k tomu, že společné prohlášení komise NATO-Ukrajina ze dne 31. října 2019 vyzývá Ukrajinu, aby plnila své mezinárodní povinnosti a závazky, dodržovala lidská práva a práva menšin a aby plně provedla doporučení a závěry Benátské komise týkající se zákona o vzdělávání;

M. vzhledem k tomu, že nejnovější zpráva Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva upozorňuje na nedostatečný pokrok v trestních řízeních týkajících se závažného porušování lidských práv, kterého se údajně dopustili příslušníci ukrajinských sil, a také na průtahy a nedostatečný pokrok při vyšetřování trestných činů souvisejících s Majdanem;

N. vzhledem k tomu, že podle nejnovější zprávy organizace Transparency International se vnímání korupce na Ukrajině vrátilo na úroveň roku 2017;

O. vzhledem k tomu, že podpora modernizace, ukončení oligarchizace, reforem a boje proti korupci je mezi občany Ukrajiny stále velmi vysoká, a proto je třeba tato očekávání naplnit bez dalších odkladů;

P. vzhledem k tomu, že před vypuknutím pandemie COVID-19 získalo ukrajinské hospodářství opět stabilitu a vykazovalo uspokojivý růst a snižující se nezaměstnanost, čemuž napomohl pokrok ve využívání potenciálu dohody o přidružení / prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu;

Q. vzhledem k tomu, že je třeba, aby si Ukrajina zachovala makroekonomickou stabilitu tím, že bude dodržovat své závazky v rámci Mezinárodního měnového fondu a provádět všechny střednědobé strukturální politiky schválené v rámci programu makrofinanční pomoci EU, a že zajistí silnou a nezávislou Ukrajinskou národní banku;

R. vzhledem k tomu, že probíhající globální krize vyžaduje koordinovaný přístup a výjimečné balíčky podpůrných opatření; vzhledem k tomu, že veškerá mimořádná opatření musí být přiměřená, časově omezená a musí respektovat základní svobody;

S. vzhledem k tomu, že EU stojí při ukrajinském lidu od počátku pandemie COVID-19 a poskytuje finanční a materiální podporu prostřednictvím dvoustranných a regionálních programů, jako jsou programy, které Unie poskytla Ukrajině v březnu, dubnu a květnu 2020;

T. vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 prohloubila problémy ukrajinského systému zdravotní péče: vzhledem k tomu, že ačkoli podle ukrajinského práva je zdravotní péče bezplatná, skutečnost, kterou mnoho občanů této země při vyhledávání lékařské péče zakouší, tomu nedopovídá;

U. vzhledem k tomu, že v souvislosti s pandemií COVID-19 je ještě důležitější, aby byla i nadále poskytována humanitární pomoc a aby zvláštní monitorovací mise OBSE, agentury OSN, nevládní organizace a Mezinárodní výbor Červeného kříže měly neomezený přístup do oblastí, které nejsou pod kontrolou vlády;

V. vzhledem k tomu, že nezávislost, svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic a její schopnost provádět nezbytné hospodářské a sociální reformy jsou stále vážně oslabovány cílenými dezinformačními kampaněmi, kybernetickými útoky a dalšími hybridními hrozbami, ale také nevyřešeným konfliktem na východě země způsobeným pokračující ruskou vojenskou agresí a okupací velkých částí Doněcké a Luhanské oblasti a přetrvávající nezákonnou ruskou okupací a anexí Autonomní republiky Krym a města Sevastopol, což zhoršuje situaci v oblasti lidských práv a představuje překážku zvyšování prosperity, stability a růstu země;

W. vzhledem k tomu, že EU důrazně odsoudila pokračující ruskou agresi vůči Ukrajině, včetně nezákonné anexe Krymu a Sevastopolu v rozporu s její svrchovaností a územní celistvostí, a přijala a hodlá i nadále uplatňovat politiku neuznání této agrese a v této souvislosti nadále provádí omezující opatření vůči jednotlivcům a subjektům zapojeným do tohoto porušování mezinárodního práva;

X. vzhledem k tomu, že EU je i nadále odhodlána usilovat o zachování normandského formátu, OBSE, třístranné kontaktní skupiny a zvláštní monitorovací mise OBSE na Ukrajině a vítá, že Ukrajina uplatňuje v rámci normandského formátu a třístranné kontaktní skupiny konstruktivní přístup, a vyzývá Rusko, aby postupovalo stejně;

Y. vzhledem k tomu, že dne 17. července 2014 bylo nad Doněckou oblastí sestřeleno letadlo společnosti Malaysia Airlines při letu MH17 mezi Amsterdamem a Kuala Lumpurem v souvislosti s úsilím Ruska o oslabení územní celistvosti Ukrajiny, což vedlo ke smrti všech 298 cestujících a posádky; vzhledem k tomu, že společný vyšetřovací tým (SVT) pod vedením Nizozemska potvrdil, že letadlo bylo během letu MH17 sestřeleno pomocí rakety země-vzduch typu Buk, kterou dodala 53. brigáda ruských protileteckých sil sídlící v Kursku;

Z. vzhledem k tomu, že dne 9. března 2020 bylo zahájeno soudní řízení proti čtyřem hlavním podezřelým obviněným ze sestřelení letadla společnosti Malaysia Airlines letu MH17 podle nizozemského práva, a to díky spolupráci Ukrajiny v rámci SVT; vzhledem k tomu, že Nizozemsko dne 10. července 2020 podalo u Evropského soudu pro lidská práva žalobu proti Ruské federaci kvůli její úloze při sestřelení letadla společnosti Malaysia Airlines letu MH17; vzhledem k tomu, že Rusko vyvíjelo tlak na Ukrajinu, aby do výměny vězňů dne 7. září 2019 byla zahrnuta i pátá osoba, která je předmětem zájmu, a sice Volodymyr Cemach; vzhledem k tomu, že Rusko dne 15. října 2020 jednostranně ukončilo účast na třístranných konzultacích s Austrálií a Nizozemskem v rámci snah o zjištění pravdy; vzhledem k tomu, že Rusko soustavně maří veškeré úsilí o to, aby byli pachatelé postaveni před soud, a to i tím, že odmítá výsledky SVT, podporuje dezinformace o letu MH17 či tím, že v Radě bezpečnosti OSN uplatňuje své právo veta k zablokování zřízení mezinárodního tribunálu;

AA. vzhledem k tomu, že EU odsoudila Rusko za ukončení spolupráce v případech týkajících se letu MH17; vzhledem k tomu, že EU Rusko důrazně žádá, aby při vyšetřování případů týkajících se letu MH17 a souvisejících soudních řízeních plně spolupracovalo;

AB. vzhledem k tomu, že od začátku války na východní Ukrajině bylo zabito přibližně 13 000 osob, z toho čtvrtina civilistů, a 30 000 osob bylo zraněno; vzhledem k tomu, že kvůli ozbrojenému konfliktu s ozbrojenými skupinami podporovanými Ruskem muselo přibližně 1,5 milionu ukrajinských občanů opustit své domovy; vzhledem k tomu, že stovky ukrajinských občanů byly vězněny Ruskem a jím podporovanými silami, přičemž místo pobytu řady dalších osob stále není známo; vzhledem k tomu, že probíhající vojenský konflikt způsobuje humanitární krizi s ničivými důsledky pro 4,4 milionu osob, z nichž přibližně 1,5 milionu představuje vnitřně vysídlené osoby; vzhledem k tomu, že 3,4 milionu osob žijících na frontové linii potřebuje humanitární pomoc a ochranu; vzhledem k tomu, že v důsledku útoků na veřejnou infrastrukturu se místní obyvatelstvo potýká s omezeným přístupem ke zdravotnickým zařízením, školám, vodě a hygienickým zařízením;

AC. vzhledem k tomu, že na východní Ukrajině a na Krymském poloostrově došlo k výraznému zhoršení situace v oblasti lidských práv, je zde systematicky porušována svoboda projevu, dochází k útokům na sdělovací prostředky a obyvatelstvu je nuceně udělováno ruské občanství a že zde nejsou zaručena základní lidská práva a svobody; vzhledem k tomu, že samozvané úřady na okupovaném Krymu nadále pronásledují krymské Tatary, přičemž desítky z nich stíhají na základě zinscenovaných obvinění z terorismu; vzhledem k tomu, že Centrum pro občanské svobody na Ukrajině odhaduje, že na Krymu nebo v Rusku bylo z politických důvodů pronásledováno nejméně 94 ukrajinských občanů, z toho 71 krymských Tatarů, včetně Marlena Asanova, Memeta Beljalova, Timura Ibragimova, Sejrana Salijeva, Servera Mustafajeva, Servera Zekirjajeva a Edema Smailova, kteří byli v září 2020 odsouzeni k nepodmíněným trestům odnětí svobody v rozmezí 13 až 19 let;

AD. vzhledem k tomu, že Ukrajina se v žebříčku světového indexu svobody tisku na rok 2020 nachází na 96. místě; vzhledem k tomu, že Ukrajina přijala řadu reforem, včetně reformy zákona o transparentnosti vlastnictví sdělovacích prostředků, avšak pro uvolnění pevného sevření oligarchů, v němž vězí sdělovací prostředky, podporu redakční nezávislosti a boj proti beztrestnosti trestných činů vůči novinářům je třeba učinit mnohem více;

AE. vzhledem k tomu, že mediální prostředí na Ukrajině je i nadále pod silným vlivem oligarchů vlastnících sdělovací prostředky, a vzhledem k tomu, že pracovníci sdělovacích prostředků, zejména novináři, kteří se zabývají případy korupce a podvodů, neustále čelí hrozbám násilí, zastrašování a smrti, jak tomu bylo například v případě novináře Vadyma Komarova v roce 2019, a jejich práci je často bráněno mimo jiné omezeným přístupem k informacím, právním nátlakem, jak tomu bylo například v případě trestního řízení proti Bihus.info, či kybernetickými útoky;

AF. vzhledem k tomu, že Ukrajina má značný problém v oblasti genderové nerovnosti; vzhledem k tomu, že rovnost před zákonem neznamená skutečnou rovnost, neboť ženy se v praxi i nadále potýkají s velkými překážkami, zejména na pracovišti; vzhledem k tomu, že podle globálního indexu genderové nerovnosti Světového ekonomického fóra z roku 2018 je Ukrajina na 65. místě ze 149 zemí; vzhledem k tomu, že podle ukazatele nerovnosti příjmů na Ukrajině na každých 100 USD příjmu mužů vydělají ženy pouze 63,1 USD;

AG. vzhledem k tomu, že osoby LGBTI a feminističtí aktivisté jsou neustále vystavováni verbálním projevům nenávisti a násilným útokům a Romové se setkávají s diskriminačními výroky a verbálními projevy nenávisti ze strany státních a místních orgánů a sdělovacích prostředků;

AH. vzhledem k tomu, že donucovací orgány při mnoha příležitostech odmítly vyšetřit trestní oznámení LGBT osob, zejména účastníků pochodů hrdosti, která se týkala trestných činů z nenávisti nebo verbálních projevů nenávisti, a to kvůli chybějícím ustanovením trestního zákoníku, která by umožňovala stíhat podněcování k nenávisti nebo násilí na základě sexuální orientace nebo genderové identity; vzhledem k tomu, že Evropská komise proti rasismu a nesnášenlivosti doporučila změnit trestní zákoník tak, aby zahrnoval tyto důvody páchání uvedených trestných činů a považoval je za přitěžující okolnosti;

AI. vzhledem k tomu, že Parlament uznává vedoucí postavení a politickou vůli ukrajinských orgánů, pokud jde o poskytování dostatečné ochrany pochodům hrdosti; vzhledem k tomu, že verbální projevy nenávisti a trestné činy z nenávisti namířené proti LGBTI osobám jsou však stále všudypřítomné a že policejní ochrana není vždy k dispozici, jak se ukázalo při násilných útocích během pochodu hrdosti v Kyjevě, kde demonstranti nemohli plně požívat svého všeobecného práva na svobodu pokojného shromažďování a být přitom chráněni před násilím;

AJ. vzhledem k tomu, že cílem dohody o přidružení / prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu bylo sblížení ukrajinského práva a ukrajinských norem s právem a normami EU, a to i v sociální oblasti; vzhledem k tomu, že navzdory těmto závazkům zůstává provádění dohody o přidružení / prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu v sociální oblasti stále neuspokojivé; vzhledem k tomu, že Ukrajina ratifikovala hlavní mezinárodní nástroje, nadále je však neprovádí;

AK. vzhledem k tomu, že navzdory povinnostem vyplývajícím z dohody o přidružení a četným výzvám odborových svazů vládě, aby uplatňovala nezbytná opatření na podporu sociálního dialogu, zůstává koncept trojstranných konzultací v podstatě nefunkční; vzhledem k tomu, že po více než deseti letech od svého zřízení je Národní tripartitní sociální a hospodářská rada (NTSHR) i nadále slabá a neúčinná a nemá žádný skutečný vliv na sociální dialog, neustále se potýká s nedostatečným personálním obsazením a nekonzistentností, pokud jde o koordinaci jejích činností; vzhledem k tomu, že v roce 2019 z celkového počtu 177 celostátních odborových svazů registrovaných u Ministerstva spravedlnosti Ukrajiny měla pouze jedna třetina možnost účastnit se kolektivního vyjednávání;

Společné hodnoty a obecné zásady

1. konstatuje, že dohoda o přidružení / prohloubená a komplexní dohoda o volném obchodu je výrazem společné ambice EU a Ukrajiny směřovat k politickému přidružení a hospodářské integraci a může sloužit jako předloha pro reformu, a zdůrazňuje jejich zásadní význam, zejména v současné výjimečné době; naléhavě vyzývá k plnému provedení dohody a k využití jejího potenciálu; dále naléhavě vyzývá ukrajinské orgány, aby navzdory problémům, které představuje pandemie COVID-19, ponechaly toto provádění mezi prioritami svých pracovních programů; zdůrazňuje, že pomoc EU Ukrajině podléhá přísné podmíněnosti, a opakuje, že je třeba, aby Ukrajina opět prokázala svůj závazek k reformě a dodržování zásad Unie; připomíná, že je třeba, aby dohoda o přidružení / prohloubená a komplexní dohoda o volném obchodu byla aktualizována tak, aby řádně zohledňovala vývoj regulačních rámců a potřeby hospodářského rozvoje, a aby byly posíleny monitorovací mechanismy;

2. vítá nebývalé balíčky pomoci, včetně makrofinanční pomoci, které Ukrajině jakožto součásti týmu Evropa poskytla Unie, která takto chtěla partnerským zemím pomoci vyrovnat se s mimořádnou situací v důsledku pandemie COVID-19; konstatuje, že se jedná o zásadní projev solidarity EU v době bezprecedentní krize; vyzývá ukrajinské orgány, aby vytvořily klima příznivé pro investice a urychleně provedly dohodnuté podmínky pro vyplácení makrofinanční pomoci EU v souladu s memorandem o porozumění;

3. s uspokojením konstatuje, že volební pozorovatelské mise OBSE/ODIHR za účasti Evropského parlamentu celkově vyhodnotily prezidentské a parlamentní volby konané v roce 2019 jako konkurenční, řádně spravované a účinně řízené, což potvrzuje oddanost Ukrajiny demokratickým hodnotám Unie a je obzvláště pozoruhodné v souvislosti s pokračujícím ruským úsilím o destabilizaci Ukrajiny; naléhavě vyzývá ukrajinské orgány, aby řešily nedostatky zjištěné v prohlášeních vedoucích delegací Evropského parlamentu a aby se řídily doporučeními obsaženými v závěrečných zprávách volebních pozorovatelských misí OBSE/ODIHR; nadále pozorně sleduje, do jaké míry jsou dodržovány demokratické normy při pořádání svobodných a spravedlivých voleb na Ukrajině, neboť v této zemi se uskutečnily první místní volby po vítané reformě za účelem decentralizace; vyzývá ukrajinskou vládu, aby zajistila, že volební kampaně budou svobodné a spravedlivé a bez nevhodných metod financování volebních kampaní a nebude v nich prostor pro kupování hlasů; zdůrazňuje, že volební proces a proces hlasování v den voleb by měly doprovázet vyšší bezpečnostní normy a bezpečnostní opatření k zabránění šíření onemocnění COVID-19; konstatuje, že v průběhu předčasných parlamentních voleb na Ukrajině v roce 2019 bylo vymezení hranic ve volebních obvodech s jedním mandátem provedeno způsobem nepříznivým pro zastoupení národnostních menšin; konstatuje, že v některých regionech, jako je Zakarpatská oblast, byly zaznamenány volební podvody, např. formou tzv. „klonování“ kandidátů, což snížilo šance příslušníků maďarské menšiny na vstup do parlamentu;

4. vítá nový volební zákon přijatý v prosinci 2019, včetně jeho ustanovení o právech vnitřně vysídlených osob; připomíná však, že průběžné změny volebního zákona během probíhajících voleb jsou v rozporu s doporučeními Benátské komise, vedou k právní nejistotě a mají nepříznivý dopad na činnost volebních komisí; naléhavě vyzývá Ukrajinu, aby se dále zabývala nezákonnými postupy při volební kampani, kupováním hlasů, zneužíváním administrativních zdrojů a právní nejistotou spojenou s kampaní v sociálních médiích;

5. trvá na tom, že volební zákon by měl být zdokonalen a uveden do souladu s mezinárodními standardy, aby bylo možné řešit otázky, jako jsou kampaně v sociálních médiích, transparentnost výdajů na kampaně a přístup nezávislých kandidátů k volebnímu procesu; s ohledem na místní volby navíc zdůrazňuje, že je důležité odstranit byrokratické překážky pro registraci voličů z řad vnitřně vysídlených osob, stanovit finanční strop pro volební kampaně, umožnit účast samostatných kandidátů, a to mj. tím, že se přehodnotí záměr zavést hotovostní vklad u kandidátů v malých komunitách;

Reformy a institucionální rámec

6. uznává význam prodemokratických reforem a důvěry v instituce jakožto nejúčinnějšího bezpečnostního mechanismu; vyzývá Komisi, aby používala existující mechanismy za účelem usnadnění a podpory provádění reforem na Ukrajině; navrhuje Komisi, aby v úzké spolupráci s občanskou společností vytvořila a provedla kvalitativní a kvantitativní mechanismy za účelem sledování toho, jak Ukrajina provádí reformy, včetně jasných referenčních hodnot, doporučení a zásad podmíněnosti, a aby je využila ke zlepšení metodiky výročních zpráv o plnění, které by se měly stát účinnými nástroji pokynů pro reformy;

7. zdůrazňuje, že je třeba modernizovat mechanismy řízení a podávání zpráv, které hodnotí pokrok Ukrajiny, zejména v oblasti reformy soudnictví, boje proti korupci, státních podniků, správy a řízení podniků a energetických reforem, které by byly spojeny s hospodářskou a investiční podporou;

8. doporučuje zaměřit se na omezený počet priorit, na které je třeba soustředit politické úsilí, finanční podporu a technickou pomoc s cílem účinně vybudovat institucionální kapacitu nezbytnou k zajištění dlouhodobého úspěchu reforem, a to nejen v právních předpisech, ale i v praxi; podporuje posílení odvětvové spolupráce mezi EU a Ukrajinou v prioritních oblastech, jako je digitální ekonomika, energetika, změna klimatu a obchod; vítá ambice Ukrajiny o sblížení s politikami EU v oblasti jednotného digitálního trhu a Zelené dohody pro Evropu prostřednictvím provádění příslušného acquis;

9. uznává přidružený status Ukrajiny a ostatních signatářů dohod o přidružení a prohloubených a komplexních dohod o volném obchodu a požaduje zlepšení politického dialogu s těmito zeměmi, aby bylo možné pokročit s další hospodářskou integrací a legislativní harmonizací; vyzývá EU, aby v souladu se zásadou „více za více“ u tří přidružených zemí včetně Ukrajiny zvážila vytvoření strategie posílené spolupráce v oblasti reforem a investic, která by byla podmíněna mj. kroky v oblasti budování investičních kapacit, dopravy, energetiky, spravedlnosti a digitální ekonomiky a která by připravila půdu pro ambiciózní program integrace do EU; vyzývá Komisi, aby v souvislosti s řešením důsledků pandemie COVID-19 do konce roku 2020 předložila v koordinaci s mezinárodními finančními institucemi podrobný, podmíněný a individuálně uzpůsobený hospodářský a investiční návrh pro Ukrajinu a další země přidružené k EU; mimoto vyzývá orgány EU, aby analyzovaly možnost začlenění Ukrajiny a ostatních přidružených zemí jako pozorovatelů na jednáních výborů zřízených podle čl. 291 SFEU a nařízení (EU) č. 182/2011[7] a na zasedáních pracovních skupin a výborů Rady, aby EU ukázala, že je odhodlána k další integraci a posílení orientace reforem a správního know-how těchto zemí;

10. podporuje komplexní přezkum dohody o přidružení / prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu v souladu s ustanoveními dohody a s cílem plně využít jejího potenciálu politického přidružení a hospodářské integrace, včetně posílené odvětvové integrace Ukrajiny s EU;

11. vyzývá Komisi, aby v dohodách o přidružení / dohodách o DCFTA aktualizovala zanedbávané, avšak důležité oblasti politik, jako je zohledňování genderové problematiky a řešení zdravotních krizí, a aby současně zajistila, aby nebyly v rozporu s naprosto zásadními environmentálními a klimatickými opatřeními nebo s iniciativami Zelené dohody pro Evropu;

12. vyzývá Komisi, aby podporovala investice do odvětví, která mají potenciál pro rozvoj, růst a konkurenceschopnost EU a mohou dále posílit hospodářskou diverzifikaci, např. do udržitelné energetiky a klimatu, jednotného digitálního trhu, kybernetické bezpečnosti a dopravy;

13. vítá pokrok, kterého Ukrajina dosáhla při plnění svých závazků zakotvených v dohodě o přidružení, zejména v oblastech zemědělství, energetiky, bankovnictví, decentralizace, digitální ekonomiky, životního prostředí a volebních postupů; konstatuje však, že podle mechanismu přezkumu dohody o přidružení („pulz dohody o přidružení“) bylo v roce 2019 dokončeno jen 37 % úkolů spojených s jejím prováděním (pokles z 52 % v roce 2018); bere na vědomí úsilí, které bylo vynaloženo v druhé polovině roku 2019 s cílem urychlit tempo reforem, naléhavě však vyzývá ukrajinské instituce, aby neupřednostňovaly rychlost legislativního procesu před kvalitou přijatých právních předpisů, a zdůrazňuje, že je třeba pokračovat v plnění závazků;

14. zdůrazňuje v tomto ohled, že Ukrajina nesmí přehlížet skutečnost, že úroveň politické, technické a finanční podpory EU bude záviset na tom, do jaké míry bude plnit závazky, které přijala vůči Unii a jejím členským státům, zejména pokud jde o reformní proces, dodržování lidských práv, práv menšin a základních svobod, a na vytvoření skutečného a účinného právního státu;

15. vítá společný plán vlády a parlamentu přijatý v roce 2018 a vytvoření společné platformy pro evropskou integraci v listopadu 2019 a doufá, že tyto iniciativy povedou k lepší koordinaci mezi jednotlivými institucemi, které se podílejí na navrhování, přijímání a provádění reforem; vybízí ukrajinský parlament a ukrajinskou vládu, aby tento nástroj využívaly lépe a účinněji a aby přezkoumaly svou spolupráci při provádění závazků týkajících se dohody o přidružení a sbližování právních předpisů s cílem maximalizovat součinnost, zejména pokud jde o know-how v oblasti právních předpisů EU a posuzování souladu;

16. chválí Ukrajinu za pokrok, kterého dosáhla při reformě své veřejné správy, a zdůrazňuje, že je důležité nezpomalovat další pokrok a podrobit veškerá místa s dočasným jmenováním provedeným v období pandemie COVID-19 co nejdříve postupu přijímání zaměstnanců na základě zásluh; je si vědom toho, jak velkou výzvu to představuje pro správu věcí veřejných, instituce a veřejné správní orgány na Ukrajině, a vyzývá Komisi, aby na to poskytla adekvátní technickou a finanční podporu;

17. vítá výsledky reformy zaměřené na decentralizaci a posílení postavení obcí, která byla zahájena v roce 2014 a ukázala se jako jedna z dosud nejúspěšnějších reforem; bere na vědomí podporu projektu U-LEAD, který vedl k vytvoření téměř 1000 sloučených místních komunit, v nichž žije přibližně 11,7 milionů občanů; kladně hodnotí dosavadní kroky s cílem decentralizovat veřejné orgány a veřejné finance prostřednictvím balíčku právních aktů, jakož i jejich praktické provádění; zejména plně podporuje usnesení parlamentu Ukrajiny ze dne 17. července 2020 o ustanovování a rušení rajónů, podle něhož se opatření týkající se konsolidace rajonů obecně vztahují i na území oblastí Krymu a okresy v Doněcké a Luhanské oblasti, které v současnosti nejsou pod kontrolou ukrajinské vlády;

18. vyzývá Ukrajinu, aby dokončila decentralizační reformu v rámci širokého a otevřeného dialogu, zejména s místními samosprávami a jejich sdruženími, s cílem posílit autonomii a pravomoci místních samospráv a podpořit pravidelnou výměnu informací mezi ústřední vládou a národními sdruženími místních a regionálních samospráv ohledně jakékoli politiky, která může mít územní dopad;

19. vítá uspořádání prvního kola místních voleb dne 25. října 2020, kdy účast přesáhla 36 % a které byly svobodné a spravedlivé, ale byly spojeny se souběžnou veřejnou konzultací, která podle OBSE/ODIHR vytvořila nepatřičnou politickou výhodu a zakryla oddělení státu a strany; vyzývá státní orgány, aby respektovaly autonomii místní samosprávy a podporovaly správní kapacity obcí a měst; vítá přechod na rozpočtový kodex, který jim zaručuje 60% podíl na místní dani z příjmu fyzických osob jako nezbytný příspěvek ke zdravým veřejným financím na místní úrovni; varuje před vytvářením paralelních struktur na místní úrovni, což by mohlo vést k sporům o kompetence, navrhuje však, aby bylo zváženo, že by osoby zastávající veřejné funkce měly dvojí pravomoci, a to jak místní, tak zároveň jako nejnižší orgán státu;

Spolupráce v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP)

20. uznává jedinečné zkušenosti a odborné znalosti Ukrajiny a vítá účast Ukrajiny na misích, bojových skupinách a operacích společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP), příspěvky k bojovým skupinám EU, to, že se stále častěji připojuje k prohlášením a deklaracím EU o mezinárodních a regionálních otázkách, jakož i její příspěvky a gratuluje Ukrajině k jejímu novému statusu partnera NATO s posílenými příležitostmi;

21. vítá úspěšné kroky v oblasti vědecké a technologické spolupráce, včetně kosmického průmyslu, a v oblasti obrany, zejména sbližování v provozních, vzdělávacích a institucionálních segmentech, a provádění nezbytných vnitřních změn v těchto odvětvích; chválí ochotu Ukrajiny účastnit se výzkumných programů rámcového programu pro výzkum a inovace Horizont Evropa a agentury ESA; bere na vědomí plodnou spolupráci mezi ministerstvem obrany Ukrajiny a Evropskou obrannou agenturou a vybízí k jejímu dalšímu rozvoji; vyzývá EU a Ukrajinu, aby posílily spolupráci v oblasti bezpečnosti a obrany a věnovaly zvláštní pozornost konfliktu na východní Ukrajině a snahám Ruska o narušení územní celistvosti Ukrajiny, a to prostřednictvím usmíření, spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti a boje proti dezinformacím, jakož i úsilí o posílení odolnosti rodin, komunit a státních institucí;

22. podporuje možnou účast Ukrajiny na vybraných projektech SBOP včetně spolupráce s Evropskou obrannou agenturou a zejména stálé strukturované spolupráce (PESCO) za předpokladu, že bude splněn dohodnutý soubor politických, věcných a právních podmínek, jako v případě jiných třetích zemí; vítá nedávné rozhodnutí EU přizvat Ukrajinu k účasti na operaci EU ALTHEA v Bosně a Hercegovině a vybízí obě strany, EU i Ukrajinu, aby nadále rozšiřovaly účast Ukrajiny na misích a operacích Evropské unie;

23. vítá posílenou spolupráci mezi ukrajinskými orgány a evropským veřejným a soukromým sektorem v boji proti hybridním hrozbám, především ze strany Ruska, jejichž cílem je mimo jiné šíření nepravdivých informací, podněcování násilí a šíření protivládních a protievropských nálad; považuje zahájení dialogu o kybernetických otázkách mezi EU a Ukrajinou za správně načasované a vhodné a podporuje myšlenku rozšířit spektrum dialogu na bezpečnost a obranu s cílem přiměřeně reagovat na současné i budoucí hrozby, zejména v souladu s globální strategií zahraniční a bezpečnostní politiky EU;

24. opakuje pevnou podporu a závazek Unie vůči nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic a podporu Unie vůči mezinárodně koordinovanému ukládání sankcí ruské vládě a agentům, kteří oslabují svrchovanost a územní celistvost země, dokud nebudou splněny všechny náležité podmínky pro odstranění těchto sankcí, včetně úplného provedení minských dohod a obnovení územní celistvosti Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznávaných hranic;

25. nadále odsuzuje nezákonnou anexi Krymu a Sevastopolu a faktickou okupaci některých oblastí Doněcka a Luhanska; vyzývá Ruskou federaci, aby splnila své mezinárodní závazky, stáhla své vojenské síly z území Ukrajiny a aby v plném rozsahu naplnila rezoluce Valného shromáždění OSN o územní celistvosti Ukrajiny a o Krymu a Sevastopolu;

26. vítá obnovení mírových rozhovorů v rámci normandské čtyřky, ke kterému došlo dne 9. prosince 2019 v Paříži po tříleté patové situaci; naléhavě vyzývá všechny strany, aby dodržovaly dohodu o příměří; zdůrazňuje význam ustanovení dalších nárazníkových oblastí, odminování zaminovaných oblastí a otevírání kontrolních stanovišť napříč frontovou linií a vyzývá Rusko, aby využilo svého vlivu na ozbrojená uskupení, která podporuje, a přiměla je dodržovat a plně provádět závazky přijaté v rámci dohod z Minsku a nedávných zasedání normandské čtyřky a třístranné kontaktní skupiny; znovu připomíná, že – jak bylo dohodnuto v Minsku a v rámci tzv. „Steinmeierova vzorce“ – místní volby v okupovaných částech východní Ukrajiny musí probíhat v souladu s ukrajinskými právními předpisy a pod dohledem OBSE; zdůrazňuje, že podmínky pro svobodné a spravedlivé volby v Doněcku a v Luhansku nejsou v současné situaci splněny; vítá skutečnost, že byl zrušen plán na zahrnutí Ruskem podporovaných separatistů jako jedné ze stran jednání třístranné kontaktní skupiny; vyjadřuje politování nad připomínkami vysokých členů ukrajinské delegace v rámci třístranné kontaktní skupiny, kteří popírali vojenské zapojení Ruska do konfliktu v Donbaské oblasti;

27. důrazně odsuzuje destabilizační kroky Ruska a jeho vojenské zapojení na Ukrajině; vyjadřuje znepokojení nad pokračujícím nárůstem ruských vojenských zařízení a základen na Krymském poloostrově, včetně více než 30 000 vojáků, nových systémů raket země–vzduch a země–země, ponorek schopných nést jaderné zbraně a strategických bombardérů; odsuzuje nezákonné kroky Ruska, jejichž cílem je zajistit kontrolu nad Kerčským průlivem, neboť představují porušení mezinárodního námořního práva a mezinárodních závazků Ruska, zejména výstavbu Kerčského mostu a železničního spojení bez souhlasu Ukrajiny, pokládání podmořských kabelů a uzavření a militarizaci Azovského moře, jež vážně brání hospodářským činnostem Ukrajiny; vyzývá Ruskou federaci, aby zajistila neomezený a volný průchod do Azovského moře a z něj v souladu s mezinárodním právem, jakož i přístup mezinárodních nevládních organizací a mezinárodních humanitárních organizací na okupovaná ukrajinská území Donbasu a anektovaný Krym; vyzývá k propuštění všech ukrajinských politických vězňů a válečných zajatců v Rusku, na Krymu a v částech Donbasu, které nejsou ovládány ukrajinskou vládou; vyjadřuje však znepokojení nad osvobozením ruských občanů podezřelých z účasti na sestřelení letu MH17 společnosti Malaysian Airlines;

28. zdůrazňuje, že konflikt na východní Ukrajině potřebuje politické řešení; žádá Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby zintenzivnily své úsilí v oblasti mírového řešení konfliktů tím, že podpoří úsilí všech stran mírového procesu, posílí opatření na budování důvěry a budou podporovat mandát k vyslání mírové mise OSN na celé okupované území Ukrajiny; žádá, aby jakmile to situace dovolí, bylo stranám konfliktu v rámci plného provádění dohody z Minsku nabídnuto vyslání civilní mise SBOP vedené EU, která by pomáhala například při odminování, při přípravách na místní volby a zabezpečovala volný přístup humanitárních organizací; vyzývá EU, aby byla připravena posílit sankce vůči Rusku, pokud to situace bude vyžadovat, a to i v případě, že Rusko nebude plnit své závazky vyplývající z minského protokolu, zejména pokud jde o bezpečnostní část;

29. naléhavě vyzývá Ukrajinu, aby splnila své závazky týkající se reformy státní kontroly vývozu v souladu s požadavky a normami EU a v souladu s prováděním konzistentní a systematické politiky sankcí; vyzývá ESVČ a Komisi, aby lépe dohlížely na uplatňování sankcí EU, včetně lepšího dohledu nad činností orgánů pověřených prováděním společných pravidel EU v členských státech;

30. vyzývá ESVČ, aby vypracovala aktivnější úlohu pro EU, zastoupenou místopředsedou Komise, vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, při mírovém řešení probíhající války na východní Ukrajině, a to i v rámci normandské čtyřky; doporučuje zvážit možnost jmenování zvláštního vyslance EU pro Krym a oblast Donbasu;

31. opakuje svou výzvu, aby byla vedena jednání v mezinárodním formátu o ukončení okupace Krymu za aktivní účasti EU; vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele, Komisi a členské státy, aby poskytly veškerou nezbytnou podporu pro zřízení mezinárodní platformy pro Krym, která by umožnila, aby úsilí o obnovení územní celistvosti Ukrajiny bylo koordinováno, formalizováno a systematizováno; považuje za důležité zapojit do činnosti této platformy medžlis krymských Tatarů, jenž je jediným mezinárodně uznávaným subjektem zastupujícím krymské Tatary;

32. připomíná mezitím, že podle mezinárodního humanitárního práva nese Ruská federace jako okupující stát plnou odpovědnost za uspokojení potřeb obyvatelstva dočasně okupovaného poloostrova Krymu včetně zásobování vodou; dále připomíná, že podle čtvrté Ženevské úmluvy, jíž je Rusko smluvní stranou, nesmí okupující moc nutit obyvatele okupovaného území, aby sloužili v jejích ozbrojených nebo pomocných silách;

33. odsuzuje Ruskou federaci za usidlování ruských občanů na okupovaném Krymu a v Doněcké a Luhanské oblasti, čímž narušuje rovnováhu mezi držiteli ruských pasů a Ukrajinci, jakož i za její pokusy o uspořádání místních voleb v Autonomní republice Krym na Ukrajině dne 13. září 2020; konstatuje, že volby guvernéra v Sevastopoly byly nelegální a v rozporu s mezinárodním právem, a to stejně jako v případě voleb zástupců do tzv. Státní rady „Krymské republiky“, tzv. Zákonodárného shromáždění města Symferopol a tzv. Venkovské rady oblasti Razdolno; vyzývá EU, aby osobám odpovědným za organizaci a vedení těchto hlasování uložila sankce; vyjadřuje politování nad tím, že Rusko na okupovaném Krymu provádí odvody mladých mužů do ruských ozbrojených sil a 85 % z nich bylo posláno sloužit do Ruské federace; vyzývá Rusko, aby zastavilo odvody obyvatel Krymu a plně dodržovalo své závazky vyplývající z Ženevské úmluvy;

34. vyjadřuje plnou podporu veškerému úsilí o zajištění spravedlnosti pro všech 298 obětí sestřelu letadla letu MH17 společnosti Malaysia Airlines, jenž byl proveden ruskou střelou typu země vzduch, a jejich pozůstalé, a to včetně mezinárodně podporovaného trestního řízení proti čtyřem podezřelým podle nizozemského práva a žaloby na Rusko u Evropského soudu pro lidská práva; vyjadřuje Ukrajině uznání za její pokračující spolupráci v rámci společného vyšetřovacího týmu s cílem nalézt pravdu, identifikovat podezřelé a postavit pachatele před soud; odsuzuje jednostranné odstoupení Ruska od třístranných konzultací s Austrálií a Nizozemskem vedených v rámci snah o zjištění pravdy; vyzývá Rusko, aby plně spolupracovalo se všemi probíhajícími snahami o zajištění odpovědnosti všech jednotlivců nebo subjektů zapojených do sestřelení letadla letu MH17, mimo jiné prostřednictvím obnovení dialogu ke zjištění pravdy s Austrálií a Nizozemskem, zajištění spolupráce s mezistátní žalobou, kterou podalo Nizozemsko proti Rusku u Evropského soudu pro lidská práva, a vydáním Volodymyra Cemacha do Nizozemska; naléhavě vyzývá Rusko, aby ukončilo šíření dezinformací ohledně letu MH17;

35. vyzývá Ukrajinu, aby pomohla moldavské ústřední vládě při jejím úsilí o opětovné získání kontroly nad Podněstřím na základě zásady územní celistvosti Moldavska;

36. bere na vědomí přijetí zákona o národní bezpečnosti v červnu 2018 a zákona o zadávání zakázek v oblasti obrany a o zpravodajských službách v roce 2020; naléhavě však vyzývá k tomu, aby byly přijaty další právní předpisy zaměřené na omezení pravomocí Ukrajinské bezpečnostní služby s cílem vytvořit z ní čistě kontrašpionážní a protiteroristickou agenturu a na zavedení parlamentního dohledu nad celým bezpečnostním sektorem;

Právo, svoboda a bezpečnost

37. opakuje, že dosažení hmatatelných výsledků v boji proti korupci má zásadní význam pro zachování vysoké úrovně podpory reformního procesu mezi občany, jakož i pro zlepšení podnikatelského prostředí a přilákání přímých zahraničních investic; vybízí ukrajinské orgány k dalšímu pokroku v oblasti reforem, zejména v oblasti právního státu a boje proti korupci, a aby zajistily nezávislost a trvalé fungování klíčových protikorupčních institucí; v této souvislosti oceňuje obnovení národního úřadu pro předcházení korupci a skutečnost, že v lednu 2020 vstoupily v platnost nové zákony o nezákonném obohacování a o informátorech, stejně jako skutečnost, že v září 2019 zahájil svou činnost vrchní protikorupční soud;

38. je však znepokojen rozhodnutím Ústavního soudu ze dne 27. října 2020, které vytvořilo právní mezeru ve struktuře ukrajinského boje proti korupci a vážně oslabilo národní úřad pro předcházení korupci; naléhavě vyzývá ukrajinské orgány, aby co nejdříve přijaly opatření s cílem obnovit plně funkční, účinnou a komplexní institucionální strukturu pro boj proti korupci, a to i v soudnictví, při plném zachování nezávislosti soudnictví na výkonné a zákonodárné moci; zdůrazňuje, že v této souvislosti hraje klíčovou úlohu národní úřad pro předcházení korupci s plnými pravomocemi a že rozhodnutí Ústavního soudu by nemělo být zneužito jako záminka k jeho oslabení nebo „postavení na vedlejší kolej“; věří, že okamžitá reakce různých politických aktérů, zejména poslanců parlamentu, brzy povede k tomu, že právní předpisy tuto právní mezeru, která oslabuje úsilí v boji proti korupci, zaplní;

39. zdůrazňuje, že je důležité zajistit nezávislost vrchního protikorupčního soudu a dalších protikorupčních institucí, a vyzývá k zaujetí nestranného a nezaujatého přístupu při činnosti protikorupčních institucí s cílem zajistit důvěru a veřejnou podporu v boji proti korupci; uznává, že byly vyneseny první rozsudky a že vrchní protikorupční soud dodržuje vysoké profesní standardy; vyzývá však k zintenzivnění činnosti tohoto soudu s cílem zvýšit počet odsouzení, a to i v případech na vysoké úrovni;

40. je potěšen činností národního ukrajinského úřadu pro boj proti korupci, který je zřejmě nejúčinnější protikorupční institucí v zemi; dále zdůrazňuje, že je třeba posílit jeho nezávislost; naléhavě tudíž vyzývá k tomu, aby byl zákon o národním ukrajinském úřadu pro boj proti korupci uveden do souladu s ústavou a nedávným rozhodnutím Ústavního soudu a aby byla vypsána transparentní a depolitizovaná výběrová řízení založená na zásluhách na obsazení míst vedoucího národního ukrajinského úřadu pro boj proti korupci a vedoucího zvláštního státního zastupitelství pro stíhání korupce, stejně jako státního vyšetřovacího úřadu, včetně věrohodné kontroly profesní bezúhonnosti;

41. vyjadřuje politování nad snahami poslanců parlamentu Ukrajiny napadat a oslabovat protikorupční instituce, zejména snahami o odvolání ředitele národního ukrajinského úřadu pro boj proti korupci a nad neprůhledným výběrovým řízením na místo ředitele zvláštního státního zastupitelství pro stíhání korupce; bere na vědomí nedostatečnou ochranu aktivistů nevládních organizací a novinářů, kteří odhalují a pranýřují korupci, a požaduje, aby byl účinně uplatňován nový zákon o ochraně oznamovatelů, který vstoupil v platnost v lednu 2020;

42. vítá návrh protikorupční strategie na období 2020–2024 a očekává, že parlament Ukrajiny tuto komplexní strategii brzy přijme a zachová všechny klíčové prvky tohoto návrhu; bere na vědomí různé formy nátlaku a sabotáží zaměřené na protikorupční instituce jako výraz stále účinnějšího a úspěšnějšího boje proti korupci; trvá na tom, že protikorupční instituce – národní ukrajinský úřad pro boj proti korupci, zvláštní státní zastupitelství pro stíhání korupce a vrchní protikorupční soud – musí zůstat nezávislé, účinné a dostatečně zajištěné; oceňuje skutečnost, že v prosinci 2019 byl přijat nový zákon o boji proti praní peněz, který posílil transparentnost struktur vlastnictví podniků na Ukrajině a představuje výrazné zlepšení příslušného právního rámce;

43. je znepokojen vysokou mírou politického tlaku a zastrašování, jemuž byl vystaven guvernér Národní banky Ukrajiny, bohužel nikoli poprvé, což vedlo k jeho rezignaci v červenci 2020; naléhavě vyzývá ukrajinské orgány, aby nevyvíjely politický tlak na nezávislé hospodářské instituce a donucovací orgány a aby zajistily zachování jejich nezávislosti jakožto záruku řádného fungování trhu a rovných podmínek pro všechny hospodářské subjekty;

44. s politováním konstatuje, že soudnictví je na Ukrajině stále jednou z institucí, které se těší nejmenší důvěře, a je vážně znepokojen stavem, v němž se nachází od reformy provedené v říjnu 2019, která vedla k rozpuštění staré a vytvoření nové Vyšší komise pro kvalifikaci soudců a k pozastavení postupu opětovného posuzování a náboru soudců v situaci, kdy je zhruba 2 000 míst soudců neobsazených; s politováním dále konstatuje, že tato komise při opětovném posuzování soudců nepřihlížela ke stanovisku Veřejné rady pro bezúhonnost, a vyzývá ji, aby se jím při obsazování volných míst soudů nižší instance soudci, kteří splňují etické normy a normy profesní bezúhonnosti v plném souladu se stanoviskem Benátské komise č. 969/2019, v budoucnu řídila; trvá na tom, že v souladu s rozhodnutím č. 4-p/2020 ukrajinského ústavního soudu ze dne 11. března 2020 je nutné urychleně vytvořit na základě novely zákona č. 3711 novou Vyšší komisi pro kvalifikaci soudců, jejíž členové by byli vybráni transparentním způsobem, a že do jejího vytvoření by se měli zapojit mezinárodní experti; trvá na tom, že tato komise by měla být zmocněna k účinnému výběru nových a k prověřování stávajících soudců v souladu s pravidly a postupy přijatými samotnou komisí, jak vyplývá z jejího mandátu; důrazně požaduje, aby byla provedena kontrola bezúhonnosti nereformované Vyšší soudní rady; naléhavě vyzývá ukrajinské orgány, aby pokračovaly v provádění urychlené reformy soudnictví, aby nedocházelo k podkopávání činnosti nově založených protikorupčních institucí, k politicky motivovaným soudním řízením a k využívání soudnictví jako nástroje proti politickým oponentům a aby byl dokončen právní rámec pro boj proti organizované trestné činnosti;

45. vyzývá Komisi, aby rozvíjela stávající a vyvíjela nové nástroje v oblasti právního státu a řádné veřejné správy s cílem sledovat a hodnotit pokrok Ukrajiny, zejména formou srovnávacího přehledu EU o soudnictví a mechanismu právního státu, s cílem zajistit důkladnou kontrolu probíhajících reforem a náležité zjišťování možných nedostatků týkajících se těchto reforem a jejich nápravu;

46. vítá reformu nejvyššího státního zastupitelství zahájenou v září 2019 a vyzývá k dokončení osvědčování státních zástupců s cílem zajistit, aby byli noví státní zástupci na všech úrovních vybíráni v rámci transparentního a politicky nestranného postupu; vybízí ukrajinské orgány, aby zintenzivnily boj proti organizovanému zločinu, zdokonalily legislativní rámec a zlepšily spolupráci a koordinaci mezi příslušnými úřady prosazujícími zákon;

47. důrazně vyzývá ukrajinské orgány, aby zanechaly dřívější nesprávné praxe, kdy probíhaly politicky motivované soudní procesy; v této souvislosti zdůrazňuje, že rozdílný pohled na politické záležitosti by se měl řešit v rámci příslušných politických fór, nikoli na půdě soudů;

48. vyjadřuje znepokojení nad tím, že Komise zařadila Ukrajinu na seznam prioritních zemí „kategorie 2“, což znamená, že zde nejsou dostatečně chráněna a prosazována práva duševního vlastnictví; zdůrazňuje, že k zajištění lepší prevence dovozu padělaných výrobků na Ukrajinu, jejich oběhu na Ukrajině a tranzitu přes ukrajinské území je třeba zpřísnit celní kontroly a rozšířit celní infrastrukturu; vyzývá Komisi, aby i nadále Ukrajině pomáhala s vypracováváním návrhů nových zákonů o právech duševního vlastnictví;

49. vyzývá ukrajinskou vládu, aby pokračovala ve vyšetřování trestných činů, kterých se dopustili příslušníci ukrajinských sil vůči aktivistům během protestů tzv. Euromaidanu, a aby obětem a jejich rodinám neprodleně zajistila spravedlnost;

50. naléhavě vyzývá Ukrajinu, aby ratifikovala Římský statut Mezinárodního trestního soudu a Istanbulskou úmluvu o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí;

51. vítá novelu ukrajinského trestního zákoníku, která definuje znásilnění a sexuální násilí jako akt proběhlý bez souhlasu, a naléhavě vyzývá k rychlému vypracování metodiky pro vyšetřování trestných činů sexuálního násilí; vyjadřuje politování nad tím, že kvůli neexistenci této metodiky nedošlo v roce 2019 k žádnému stíhání znásilnění nebo sexuálního násilí z důvodu absence souhlasu;

Lidská práva a základní svobody

52. důrazně odsuzuje rozsáhlé trvalé porušování lidských práv a základních svobod, jako je svoboda projevu, svoboda náboženského vyznání nebo přesvědčení, svoboda sdružování a právo na pokojné shromažďování, kterého se dopouštějí ruská okupační vojska na dočasně okupovaném území Krymu a tzv. separatistické síly v oblasti Donbasu, která není pod kontrolou vlády, včetně nuceného odvodu do armády, deportací, nucené výměny cestovních pasů za ruské, omezování práva na vzdělání, svévolného zadržování, mučení a dalších tvrdých podmínek ve vazbě a omezujících opatření, jako je jednostranné uzavření kontrolních stanovišť a odepírání přístupu misím OSN a humanitárním misím, což je během současné pandemie obzvláště znepokojivé;

53. připomíná, že válka na východní Ukrajině i nadále ohrožuje život a dobré životní podmínky civilního obyvatelstva, a konstatuje, že snížení počtu nepřátelských akcí na východní Ukrajině během příměří, které vstoupilo v platnost dne 27. července 2020, přispělo k 53% poklesu bezpečnostních incidentů a ke snížení počtu civilních obětí; vítá program „EU4ResilientRegions“, na který bylo vyčleněno 30 milionů EUR a jehož cílem je zvýšit odolnost východní a jižní Ukrajiny vůči nepříznivým dopadům probíhajícího konfliktu, včetně hybridních hrozeb a dalších destabilizačních faktorů;

54. je však mimořádně znepokojen zhoršující se humanitární situací na východních územích, která nejsou v současné době pod kontrolou ukrajinské vlády, zejména s ohledem na stávající mimořádnou situaci v souvislosti s pandemií onemocnění COVID-19; naléhavě vyzývá de facto orgány místní samosprávy, aby přijaly veškerá opatření nezbytná k zajištění základních potřeb obyvatelstva, včetně přístupu ke kvalitním zdravotnickým zařízením a kvalitní léčbě, a aby za tímto účelem plně spolupracovaly s legitimní ukrajinskou vládou;

55. zdůrazňuje, že na východní Ukrajině stále více než 3,5 milionu lidí na obou stranách frontové linie závisí na humanitární pomoci a ochraně, jsou odříznuti od dodávek vody a trpí výpadky dodávek elektrické energie; konstatuje, že stávající pandemie onemocnění COVID-19 jen zhoršuje problémy, kterým tito lidé čelí;

56. vyjadřuje politování nad zhoršením situace v oblasti lidských práv na Krymu, k němuž došlo od začátku okupace, jelikož Rusko výrazně potlačuje svobodu shromažďování, projevu, sdružování, přístupu k informacím a náboženského vyznání; odsuzuje diskriminační opatření, která zavedly samozvané ruské orgány zejména proti etnické menšině krymských Tatarů, porušování jejich majetkových práv, častější zastrašování tohoto společenství a osob, které se stavějí proti nezákonné anexi, nuceným odvodem do armády, pronásledováním, domovními prohlídkami, zadržováním a násilným mizením, a odsuzuje také uvedenou nedostatečnou svobodu projevu, sdružování a pohybu na poloostrově; vyzývá k okamžitému bezpodmínečnému propuštění všech nezákonně zadržovaných a uvězněných ukrajinských občanů na Krymském poloostrově a v Rusku, včetně krymskotatarských aktivistů; vyzývá dále Rusko, aby vyšetřilo krutosti páchané na krymských Tatarech a aby zaručilo a chránilo právo krymských Tatarů, Ukrajinců a všech etnických a náboženských komunit na zachování a rozvoj vlastní kultury, tradic, vzdělávání a identity;

57. vyjadřuje politování nad tím, že na Ukrajině je kolem 1,5 milionu vnitřně vysídlených osob, což znamená, že se jedná o zemi s devátým největším počtem těchto osob na světě; konstatuje, že hlavní odpovědnost za to nese Ruská federace a jí podporované síly; vyzývá ukrajinské orgány, aby vynaložily další úsilí na zmírnění utrpení osob postižených konfliktem a přijaly opatření na ochranu práv vnitřně vysídlených osob; vyzývá Ukrajinu, aby přiznala těmto osobám plná občanská a politická práva a aby dodržovala mezinárodní normy týkající se zacházení s vnitřně vysídlenými osobami; zdůrazňuje, že je důležité chránit a zaručit právo na ukrajinské občanství na dočasně okupovaných územích, včetně zjednodušených postupů pro výplatu důchodů, vydávání rodných listů dětem a zabránění riziku, že zůstanou bez státní příslušnosti a ve znevýhodněném postavení;

58. naléhavě vyzývá zvláštní pozorovatelskou misi OBSE na Ukrajině, aby vykonávala svůj mandát, a to dálkově, prostřednictvím pravidelné výměny informací mimo jiné s oběťmi a svědky pronásledování, právníky, nevládními organizacemi a zástupci sdělovacích prostředků na Krymu i v Donbasu; žádá zvláštního zpravodaje Evropské unie pro oblast lidských práv, aby věnoval trvalou pozornost situaci v oblasti lidských práv na Krymském poloostrově a v oblastech východní Ukrajiny, které nejsou pod kontrolou ukrajinské vlády;

59. konstatuje, že v roce 2020 skončí platnost pětiletého akčního plánu provádění národní strategie Ukrajiny pro oblast lidských práv, a požaduje, aby byl před stanovením cílů následného akčního plánu proveden důkladný přezkum hlavních výsledků stávajícího akčního plánu; věnuje náležitou pozornost podpoře, kterou ukrajinská vláda poskytuje krymským Tatarům, a vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem finančních prostředků na program znovuusídlování a ubytování krymských Tatarů a osob jiných národností, které byly deportovány z území Ukrajiny, v návrhu rozpočtu na rok 2021, který byl v září 2020 předložen ukrajinskému parlamentu (Nejvyšší radě); vyzývá Ukrajinu, aby přijala právní předpisy o původním obyvatelstvu Ukrajiny, o právním postavení původních krymských Tatarů a o změně ukrajinské ústavy a zakotvila v ní národní územní autonomii národa krymských Tatarů na Ukrajině, zejména na Krymu, která vyplývá z nezcizitelného práva původního národa krymských Tatarů na sebeurčení; trvá na tom, aby ukrajinské orgány řešily problémy jediného televizního kanálu v krymskotatarském jazyce – ATR – a aby s cílem umožnit této stanici pokračovat ve vysílání do oblasti Ruskem okupovaného Krymu nabídly stabilní mechanismus její finanční a technické podpory; vítá iniciativu Ukrajiny na vypracování strategie pro rozvoj a popularizaci jazyka krymských Tatarů na období do roku 2032;

60. vyzývá ESVČ a Komisi, aby urychleně zrealizovaly a zavedly mechanismus sankcí EU za porušování lidských práv, tzv. evropský Magnitského zákon, který by se zakládal na článku 215 SFEU a který by umožnil uplatňování sankcí vůči jednotlivcům a společnostem, již se podílejí na závažném porušování lidských práv a jsou odpovědni za jiné trestné činy, včetně korupce, a vyzývá Ukrajinu, aby tento příklad následovala a zavedla ukrajinskou verzi evropského Magnitského zákona;

61. bere na vědomí zákon na podporu používání ukrajinštiny coby úředního jazyka a žádá ukrajinské orgány, aby tento zákon uplatňovaly zcela v souladu se svými mezinárodními povinnostmi a doporučeními uvedenými ve stanovisku Benátské komise č. 960/2019, tj. nutností respektovat právo komunit rozvíjet a plně používat svůj vlastní jazyk a přistupovat k národnostním menšinám, jejich jazyku a právu na vzdělání s vysokou mírou ohleduplnosti a vyváženosti;

62. vyzývá Ukrajinu, aby udělila komisařce pro ochranu úředního jazyka nebo kterémukoli subjektu zřízenému za stejným účelem pravomoc sledovat dodržování právních předpisů o používání menšinových jazyků a o původních národech;

63. podporuje svobodu přesvědčení, názorů a projevu a zdůrazňuje, že je důležité poskytnout všem národnostním, etnickým a jazykovým menšinám rovný přístup k informacím, které jsou klíčovou složkou každé demokracie; odsuzuje nenávistné projevy a diskriminaci na základě etnického původu nebo jazyka stejně jako falešné zprávy a nepravdivé informace zaměřené na národnostní, etnické a jazykové menšiny;

64. konstatuje, že je třeba přijmout opatření k rozšíření infrastruktury pro práva menšin a k budování důvěry v ochranu práv menšin prostřednictvím právních předpisů i v praxi; poukazuje na to, že tato opatření by měla zahrnovat posílení právní ochrany, větší institucionální pozornost věnovanou otázkám menšin a zavedení silnějších a trvalých konzultačních mechanismů; vyjadřuje znepokojení nad tím, že ukrajinské orgány nepřijaly náležité kroky k boji proti diskriminaci a nenávistným projevům zaměřeným na menšinové skupiny, zejména na romskou komunitu, která je obětí diskriminace, rasově motivovaného násilí a projevů nedostatečné tolerance; vyzývá Ukrajinu, aby svým přistoupením k Mezinárodní alianci pro připomínku holokaustu (International Holocaust Remembrance Alliance – IHRA) a přijetím definice antisemitismu, kterou tato aliance vytvořila, zajistila důslednější připomínku obětí holokaustu a totalitních režimů; vyzývá Komisi, aby přizvala Ukrajinu k účasti na programu Evropa pro občany;

65. podporuje činnost politických nadací na evropské úrovni, pokud jde o podporu příští generace politických vůdců na Ukrajině;

66. vybízí k prohloubení dialogu a spolupráce s církvemi a náboženskými komunitami a organizacemi v oblastech, jako je budování míru a usmíření, což povede k větší důvěře ve spravedlivou a svobodnou společnost, ale i ve vzdělávání, zdravotní péči a základní sociální služby;

67. bere na vědomí probíhající reformní úsilí v oblasti sdělovacích prostředků; zdůrazňuje, že tato reforma by měla zajistit zejména nezávislost, nestrannost a odpovědnost regulačního orgánu, transparentní vlastnictví sdělovacích prostředků, rovné příležitosti pro sdělovací prostředky i spravedlivou hospodářskou soutěž na trhu; vyjadřuje znepokojení nad plány svěřit regulačnímu úřadu nové rozsáhlé pravomoci, které by mohly ohrozit svobodu sdělovacích prostředků i internetového obsahu a obsahu tištěných sdělovacích prostředků; v souvislosti s návrhem zákona o boji proti dezinformacím zdůrazňuje, že stávající návrh zákona by mohl vést k rozsáhlému zasahování státu do mediálního obsahu a novinářské činnosti na úkor svobody sdělovacích prostředků a nezajistí účinný boj proti dezinformacím; naléhavě vyzývá k širším konzultacím s mediální komunitou a příslušnými mezinárodními organizacemi s cílem předejít rizikům ohrožujícím svobodu projevu;

68. se znepokojením konstatuje, že televizní trh na Ukrajině je sice pluralistický, nadále se však vyznačuje nadměrným vlivem oligarchů; vyzývá Ukrajinu, aby podporovala svobodné a nezávislé sdělovací prostředky a zajistila větší pluralitu sdělovacích prostředků; poukazuje na význam, který má udržitelné veřejnoprávní vysílání, nezávislý orgán pro regulaci sdělovacích prostředků a občanská společnost při budování odolnosti proti dezinformacím a dalším destabilizujícím faktorům; vyzývá ukrajinský parlament a ukrajinskou vládu, aby dostály závazkům státu s ohledem na veřejnoprávní vysílání a zajistily finanční a politickou podporu jeho další modernizaci, nezávislosti a schopnosti vést investigativní žurnalistiku;

69. opakuje, že je třeba, aby s cílem zvýšit odolnost Ukrajiny ji Evropská unie i nadále podporovala v boji proti hybridním hrozbám a proti dezinformacím a falešným zprávám, mimo jiné posílením nezávislých sdělovacích prostředků a strategické komunikace týkající se mediální gramotnosti; vítá oznámení o zahájení dialogu mezi EU a Ukrajinou o kybernetických hrozbách;

70. vyjadřuje znepokojení nad zhoršením pracovních podmínek zástupců sdělovacích prostředků, zejména investigativních novinářů, kteří informují o korupci a podvodech; vyjadřuje politování nad veškerými činy, jejichž cílem je omezit činnost novinářů, včetně omezování jejich přístupu k informacím, vyšetřování trestných činů, nátlaku na odhalování zdrojů a nenávistných projevů, zejména nenávistných projevů vůči nezávislým sdělovacím prostředkům; je znepokojen tím, že se poslanci ukrajinského parlamentu stali obětí cílených dezinformačních kampaní, nebo dokonce úmyslně pomáhali tyto kampaně šířit, jak vyplývá z nedávné analýzy provedené v rámci platforem ukrajinských investigativních novinářů;

71. vyjadřuje politování nad četnými útoky na novináře a občanské aktivisty zaznamenané v období let 2017–2019; vyzývá ukrajinské orgány, aby zajistily stíhání pachatelů a bezpečnost pracovníků sdělovacích prostředků, a naléhavě je vyzývá, aby při regulaci sdělovacích prostředků postupovaly přiměřeně;

72. naléhavě vyzývá k vytvoření demokratického, nezávislého, pluralitního a vyváženého mediálního prostředí na Ukrajině, které by vedlo k ukončení politicky motivovaného pronásledování sdělovacích prostředků, včetně rušení licencí, zajistilo ochranu místních novinářů, subjektů, kteří mají vliv na veřejné mínění, a opozičních hlasů před pronásledováním a zastrašováním, zajistilo nediskriminační přístup k informacím na internetu i mimo něj a smysluplnou účast občanů a které by zachovalo a zaručilo lidská a občanská práva; zdůrazňuje, že novináři, obránci lidských práv a obhájci by měli mít možnost pracovat nezávisle, bez nepatřičných zásahů a zastrašování; vítá činnost ukrajinských organizací na ochranu lidských práv a státního zástupce Krymu, který dočasně z kontinentální Ukrajiny eviduje případy porušování lidských práv a protiprávního jednání; trvá na tom, že je nutné vyšetřit veškeré případy porušování lidských práv a postavit pachatele před soud;

73. zdůrazňuje, že jedním ze základních klíčových předpokladů udržitelného rozvoje podporujícího začlenění je zajištění rovnosti mezi muži a ženami; naléhavě vyzývá ukrajinskou vládu a ukrajinské orgány, aby zavedly opatření k zajištění většího zastoupení žen a rovného zacházení na všech úrovních politického a společenského života a k potírání genderově podmíněného násilí; vyzývá Komisi a ESVČ, aby začlenily rovnost žen a mužů do všech oblastí své politiky, do finanční podpory, programů a činnosti týkající se Ukrajiny, zejména pokud jde o zmírnění nepříznivých dopadů způsobených pandemií onemocnění COVID-19, neboť mezi osoby, na které měla přísná opatření omezující volný pohyb největší dopad, patří ženy, včetně podnikatelek;

74. odsuzuje násilné útoky a trestné činy z nenávisti vůči osobám LGBTI a vyzývá ukrajinské orgány činné v trestném řízení, aby tyto útoky účinně vyšetřily; naléhavě vyzývá Ukrajinu, aby vytvořila a účinně uplatňovala komplexní sekundární právní předpisy, které zajišťují svobodu vyznání, bojují proti přetrvávající diskriminaci osob LGBTI, aktivistek, osob se zdravotním postižením a menšinám, a aby zajistila větší ochranu jejich práv; vyzývá ukrajinskou vládu a všechny politické aktéry, aby vyvinuli úsilí o vytvoření inkluzivní a tolerantní společnosti;

75. vyjadřuje politování nad tím, že článek 161 trestního zákoníku stále nepočítá s trestem za podněcování k nenávisti nebo násilí na základě sexuální orientace či genderové identity a že tyto důvody nejsou uvedeny jako přitěžující formy trestných činů ani v obecných ustanoveních o přitěžujících okolnostech podle čl. 67 odst. 1 bodu 3; připomíná, že v akčním plánu vlády pro provádění národní strategie v oblasti lidských práv je stanoveno, že do článku 67 trestního zákoníku budou coby přitěžující okolnosti zahrnuty důvody jako sexuální orientace a genderová identita; připomíná doporučení Evropské komise proti rasismu a nesnášenlivosti a vyzývá Ukrajinu, aby přijala odpovídající novelu trestního zákoníku;

Obchodní a hospodářská spolupráce, práce a sociální věci, mobilita pracovníků

76. zdůrazňuje, že Ukrajina je důležitým geopolitickým, geostrategickým a obchodním partnerem Unie; vítá významné zvýšení obchodního toku mezi EU a Ukrajinou, v jehož důsledku je Unie nyní největším obchodním partnerem Ukrajiny; vyjadřuje však politování nad poměrně nízkým objemem přímých zahraničních investic, které přicházejí do země;

77. vítá, že i v roce 2019 bylo v rámci dvoustranných obchodních a hospodářských vztahů dosaženo pozitivních výsledků – dovoz na Ukrajinu vzrostl o 12,3 % a vývoz o 9,7 %, což představuje celkovou částku ve výši 43,3 miliardy EUR; zdůrazňuje, že obchod mezi EU a Ukrajinou vzrostl o 49 % a že EU zůstává hlavním obchodním partnerem Ukrajiny (v roce 2019 se jednalo o 40 % objemu jejího obchodu) a Ukrajina je 18. největším obchodním partnerem EU, na nějž připadá 1,1 % celkového obchodu EU; konstatuje, že obchodní schodek Ukrajiny s EU se zvýšil na 5,1 miliardy EUR;

78. vybízí obě strany, aby intenzivněji spolupracovaly na řešení výzev spojených s onemocněním COVID-19 jak na dvoustranné úrovni, tak i na mezinárodních fórech, zejména aby zvýšily odolnost a diverzifikaci dodavatelských řetězců a spolupracovaly na řešení narůstajících protekcionistických tendencí; konstatuje, že cíl EU, jímž je dosáhnout otevřené strategické nezávislosti, by mohl vytvořit příležitosti pro ještě těsnější spolupráci s jejími sousedy;

79. vybízí Komisi, aby podporovala Ukrajinu při zjišťování, které oblastí by mohly vést k ještě větší hospodářské diverzifikaci, a při jejich upřednostňování v rámci uplatňování veškerých ustanovení prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu;

80. znovu připomíná, že postupná integrace Ukrajiny do vnitřního trhu EU, jak je stanoveno v dohodě o přidružení, je jedním z klíčových cílů přidružení, a v tomto ohledu podporuje vytvoření podmínek k prohloubení hospodářských a obchodních vztahů mezi Ukrajinou a EU i širší proces sbližování právních předpisů, které by bylo podmíněno uplatňováním všech ustanovení prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu a dodržováním příslušných právních, hospodářských a technických předpisů a norem;

81. konstatuje, že byla zavedena řada dalších reforem, které vedou k deregulaci hospodářství, k větší transparentnosti veřejných financí a ke zdokonalení právních předpisů týkajících se daňových úlev a partnerství veřejného a soukromého sektoru, což nabízí místním i zahraničním investorům nové příležitosti;

82. konstatuje však, že pokud jde o deoligarchizaci země, nebylo dosaženo žádného viditelného pokroku, jelikož oligarchové mají na ukrajinské hospodářství a politiku stále výrazný vliv, zejména s ohledem na vlastnictví sdělovacích prostředků, a vliv na soudnictví a systém prosazování práva; domnívá se, že vytváření jasných pravidel v hospodářství a politice, která by platila pro všechny stejně, se může ukázat jako účinná metoda, jak fakticky snížit neoficiální vliv malé skupiny nejbohatších podnikatelů na fungování státu, mj. na právní předpisy, a proto vyzývá ukrajinské orgány, aby proces dokončení deoligarchizace urychlily;

83. kromě toho lituje, že dochází k nárůstu počtu státních podniků, a naléhavě vyzývá Ukrajinu, aby s cílem zajistit modernizaci a lepší fungování svého hospodářství a zabránit oligarchizaci pokročila s privatizací státních podniků; zdůrazňuje, že je nutné, aby se Ukrajina znovu zavázala k boji proti vlivu partikulárních zájmů, který by mohl v případě, že by mu nebyla věnována patřičná pozornost, vážně oslabit dosavadní výsledky reforem a veškerá podpůrná opatření Ukrajiny;

84. vyzývá Ukrajinu a EU, aby prohloubily spolupráci v oblasti další liberalizace dvoustranného obchodu, včetně uzavření dohody o posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků, a také spolupráci v oblasti sanitárních a fytosanitárních opatření a cel; vyzývá dále k těsnější odvětvové spolupráci mezi EU a Ukrajinou v oblasti vzdělávání, výzkumu a inovací, informačních a komunikačních technologií a digitalizace i v oblasti ekologických technologií, s cílem sdílet know-how a osvědčené postupy; vyzývá navíc k hlubší spolupráci a k postupnému diferencovanému začlenění jednotlivých odvětví Ukrajiny mimo jiné do energetické unie, Dopravního společenství a digitálního jednotného trhu;

85. vyzývá ukrajinské orgány, aby otevřely trh letecké dopravy v zemi evropským společnostem, včetně nízkonákladových společností, a podporuje co nejrychlejší podepsání dohody o společném leteckém prostoru;

86. vítá pokrok ve spolupráci mezi Ukrajinou a EU v digitální oblasti a vybízí k dalšímu prohloubení této spolupráce, jejímž cílem je zajistit vzájemný přístup na vnitřní trh, mj. v dalších oblastech společného zájmu; poukazuje na význam opatření přijatých za účelem provedení digitální transformace a vytvoření elektronické státní správy i pokrok při sbližování právních předpisů Ukrajiny s právními předpisy EU v oblasti elektronických služeb vytvářejících důvěru a elektronických komunikací; vybízí Komisi, aby s ohledem na stávající digitální věk dále podporovala úsilí Ukrajiny v oblasti mediální a informační gramotnosti, elektronické státní správy a digitální ekonomiky a její postupné začlenění na jednotný digitální trh EU a aby prozkoumala, jakým způsobem by bylo možné snížit poplatky za roaming mezi EU a Ukrajinou; v této souvislosti bere na vědomí nový program EU v hodnotě 25 milionů EUR na podporu elektronické státní správy a digitálního hospodářství na Ukrajině; vybízí k rozšíření jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA) na Ukrajinu po splnění všech technických a právních požadavků;

87. vyzývá Komisi a ESVČ, aby provedly důvěryhodné posouzení potřeb Donbaské oblasti s cílem vytvořit strategii pro její sociální a hospodářskou obnovu, a navrhuje, aby byl vytvořen vhodný mezinárodní rámec pro obnovu této oblasti;

88. vyzývá ukrajinské orgány, aby pokračovaly v reformách veřejného zdravotnictví, zejména s ohledem na ničivý dopad pandemie onemocnění COVID-19 na ukrajinský systém zdravotní péče; konstatuje, že podle fondu UNICEF způsobila tato pandemie nejen krizi v oblasti veřejného zdravotnictví, ale také sociálně-ekonomickou krizi, která by mohla zvýšit míru chudoby na Ukrajině z 27,2 % na 43,6 %, či dokonce na 50,8 %; vybízí proto ukrajinskou vládu, aby ke zmírnění dopadu tohoto onemocnění zavedla komplexní opatření v oblasti sociální ochrany;

89. vítá skutečnost, že se Ukrajina připojila k Výboru EU pro zdravotní bezpečnost a k systému včasného varování a reakce, a zapojila se tak do celoevropské koordinace opatření v reakci na pandemii onemocnění COVID-19 v oblasti veřejného zdraví; naléhavě vyzývá Komisi, členské státy EU a Ukrajinu, aby zintenzivnily spolupráci, pokud jde o odolnost v oblasti veřejného zdraví, vyměňovaly si osvědčené postupy a spolupracovaly s občanskou společností na vytváření strategií ke zvládání epidemie zaměřených na nejohroženější skupiny obyvatel;

90. vyzývá ukrajinskou vládu, aby zajistila, aby se restriktivní opatření v reakci na pandemii onemocnění COVID-19 opírala o určitý právní základ, byla nezbytně nutná a přiměřená cíli ochrany veřejného zdraví a záchrany životů (na základě vědeckých doporučení), byla předmětem soustavného přezkumu, a jakmile přestanou být nezbytně nutná, byla zrušena a aby se uplatňovala nediskriminačním způsobem; vyzývá ukrajinské orgány, aby zajistily, aby ohrožené a marginalizované skupiny nebyly v reakci na pandemii onemocnění COVID-19 nepřiměřeně znevýhodněny, a aby přijaly opatření k řešení již existujících nerovností;

91. naléhavě vyzývá Ukrajinu, aby se zabývala všudypřítomným bratříčkováním a korupcí, které stále bují ve zdravotnictví a zejména na ministerstvu zdravotnictví, a aby účinně vyšetřila veškeré korupční aktivity, zejména pokusy o nákup lékařského vybavení za neúměrně vysoké ceny během pandemie;

92. vyzdvihuje pokrok dosažený v rámci sbližování právních předpisů s acquis EU a přijetí sanitární a fytosanitární strategie v listopadu 2019, která zahrnuje více než 200 normativních aktů Unie, jež mají být provedeny do ukrajinských právních předpisů;

93. se znepokojením konstatuje, že Ukrajina nepokročila dostatečně ve sbližování norem pro dobré životní podmínky zvířat s normami EU;

94. vítá skutečnost, že v březnu 2020 byl přijat právní předpis o zrušení zákazu prodeje zemědělské půdy, který by měl přispět k využití obrovského potenciálu Ukrajiny v zemědělství, a v květnu 2020 právní předpis o zlepšení některých nástrojů bankovní regulace, který posiluje bankovní systém a brání navrácení PrivatBank jejím bývalým majitelům;

95. vítá skutečnost, že se Ukrajina připojila k prozatímní dohodě o rozhodčím řízení s více stranami (MPIA), čímž pomohla vyřešit patovou situaci způsobenou ochromením Odvolacího orgánu a zajistit, aby členové Světové obchodní organizace (WTO) mohli ve WTO využívat dvoufázový systém urovnávání sporů do doby, než Odvolací orgán obnoví svou činnost;

96. vyzývá Ukrajinu, aby se řídila rozhodnutími, která rozhodčí soud vynese ohledně moratoria na vývoz nezpracovaného dřeva, a současně prosazovala povinnost náležité péče v celém hodnotovém řetězci komodit získávaných z lesnictví a zlepšila správu tohoto odvětví;

97. se znepokojením konstatuje, že Ukrajina nedávno zahájila dvě ochranná šetření dovozu dusíkatých a komplexních hnojiv z EU; bere na vědomí, že se Ukrajina na poslední chvíli rozhodla obě ochranná šetření ukončit, avšak konstatuje, že stále plánuje zahájit další; varuje, že podobné kroky by mohly podkopat vzájemnou důvěru obou stran;

98. připomíná, že drůbeží maso patří v EU k citlivým produktům; bere na vědomí řešení, které bylo nalezeno pro vývoz „ostatního“ vykostěného drůbežího masa, a sice úpravu obchodních preferencí pro drůbeží maso a přípravky z drůbežího masa, která odstranila mezeru v dohodě; žádá Ukrajinu, aby se podobných postupů zdržela a aby v dobré víře a v plném rozsahu dodržovala a prováděla veškerá ustanovení prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu; vyzývá Komisi, aby pečlivě monitorovala uplatňování této dohody a aby použila všechna dostupná opatření, která zabrání postupům narušujícím trh a předejdou případnému využívání mezer v právních předpisech;

99. naléhavě vyzývá k překlenutí propasti mezi venkovem a městy na Ukrajině prostřednictvím účinných finančních a technických pobídek pro mikropodniky, malé a střední podniky (MSP, drobné zemědělce a rodinné podniky ve venkovských a příměstských oblastech a prostřednictvím zlepšení mezilidských vazeb a infrastruktury mezi městy a venkovem za účelem posílení sociální soudržnosti;

100. vítá skutečnost, že prostřednictvím nástroje pro MSP v rámci prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu se zlepšil přístup těchto podniků k financování a že se jim otevřely nové obchodní příležitosti; zdůrazňuje, že vhodná informační kampaň by mohla MSP pomoci k tomu, aby více využívaly příležitostí, které prohloubená a komplexní dohoda o volném obchodu nabízí;

101. vyzývá Komisi, aby poskytla technickou pomoc regionálním úřadům práce s cílem stimulovat zaměstnanost, aby podporovala mladé lidi a programy udržitelného hospodářského rozvoje a investovala do těchto programů, neboť přejí sociálnímu podnikání, aby se soustředila na mládež z venkovských oblastí s cílem posílit vzdělávací systém prostřednictvím poptávky trhu práce, aby bylo možné ochránit nejzranitelnější osoby a předcházet nedostatku socioekonomických příležitostí;

102. vybízí Komisi, aby sledovala účinky prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu na pracovní práva a právo sdružování v souvislosti s obchodem s EU; vyzývá ukrajinskou vládu, aby se rovněž zaměřila na sociální rozměr obchodu a udržitelného rozvoje a pečlivě sledovala hospodářské a sociální dopady provádění prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu; vyzývá ukrajinskou vládu, aby dodržovala a prosazovala pracovní normy a ratifikovala a plně prováděla všechny úmluvy Mezinárodní organizace práce (MOP); vybízí ukrajinskou vládu k dalšímu sbližování svých pracovních norem s normami EU, zejména pokud jde o svobodu shromažďování a sociální dialog; vítá iniciativu týkající se reformy pracovněprávní oblasti, zdůrazňuje však, že je třeba vést rozsáhlé konzultace s odbory a občanskou společností, a doporučuje využít odborných znalostí MOP v této oblasti;

103. vyzývá ukrajinskou vládu, aby zavedla systém pobídek a sankcí s cílem bojovat proti nechvalně známému vysokému počtu pracovních míst fungujících na základě neformálního zaměstnávání;

104. bere na vědomí zvýšenou mobilitu pracovní síly mezi Ukrajinou a EU, kdy se emigrace pohybuje mezi 2,2 a 2,7 milionu osob, tj. mezi 13 a 16 % celkového počtu zaměstnanců na Ukrajině, což na jedné straně snižuje nabídku pracovní síly na Ukrajině a způsobuje její nedostatek v určitých profesích a na straně druhé představuje jeden z faktorů posilujících růst mezd pracovníků, kteří zůstávají v zemi, a zdroj prostředků zasílaných migranty, které mají významný dopad na ukrajinské hospodářství a tvoří více než 8 % HDP; vyzývá k další analýze hospodářských a sociálních přínosů a dopadů emigrační vlny pracovní síly po roce 2014, a to jak na hospodářství, tak na systémy sociálního zabezpečení Ukrajiny i členských států; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby byl zřejmý vládní přístup k rozvoji pracovního prostředí, které zaměstnancům ukrajinských podniků zajistí důstojné pracovní podmínky, včetně zdraví a bezpečnosti při práci, řádně hlášených pracovních míst se státním sociálním zabezpečením, mezd vyplácených včas a v plné míře, práva na členství v odborech a na zastupování zájmů a smysluplného kolektivního vyjednávání směřujícího k závazným kolektivním smlouvám; znovu opakuje, že je zapotřebí řešit problém odlivu mozků z Ukrajiny, a to podporou kvalitních a inkluzivních programů vzdělávání a odborné přípravy a vytvářením pracovních příležitostí s cílem poskytnout mladým lidem a rodinám socioekonomické perspektivy v jejich místních komunitách;

105. vítá a požaduje další rozvoj programů financovaných EU na podporu modernizace systému odborného vzdělávání na Ukrajině („EU4Skills: Lepší dovednosti pro moderní Ukrajinu“) jakož i modernizace podnikatelského prostředí, které má zásadní význam pro pracovníky případně se vracející ze zahraničí a pro domácí podnikatele (potírání korupce, podpora MSP, daňová a celní reforma atd.), a to jak prostřednictvím odvětvových grantů, tak i podmínek v programech makrofinanční pomoci EU;

106. vyzývá Radu přidružení, aby za jednu z priorit považovala zavádění mezinárodních pracovních norem a právních předpisů a postupů EU v oblasti sociální politiky, zaměstnanosti a práce, kolektivního vyjednávání, sociálního dialogu, řešení genderových rozdílů a reformy pracovněprávních předpisů s cílem zajistit vyváženost zájmů sociálních partnerů a ochranu práv zaměstnanců v souladu s ustanoveními dohody o přidružení (články 419–421 a 424) a příslušnými úmluvami MOP (81, 87, 98, 117, 122, 129, 144, 154 a 173); připomíná ukrajinské vládě, že její úsilí o zlepšení podnikatelského prostředí, přilákání přímých investic a podporu hospodářského růstu nesmí jít na úkor práv pracovníků a jejich pracovních podmínek; vyzývá ukrajinskou vládu, aby přistupovala k sociálnímu dialogu systematicky a poskytovala mu institucionální podporu a aby usilovala o to, aby se Národní tripartitní sociální a hospodářská rada stala účinným nástrojem sociálního dialogu;

107. se znepokojením konstatuje, že možnost odborů uplatňovat na Ukrajině svá práva je omezená z důvodu nedokonalých a vágních právních předpisů;

Energie, životní prostředí a změna klimatu

108. vítá dokončení oddělení vlastnictví společnosti Naftogaz, k němuž došlo v roce 2019, a vytvoření právně nezávislého provozovatele plynárenské přepravní soustavy v souladu s třetím energetickým balíčkem EU; vyzývá však ukrajinské orgány, aby posílily technickou nezávislost tohoto provozovatele na Naftogazu; vítá liberalizaci a otevírání konkurenceschopného trhu s plynem pro domácnosti; vyjadřuje však politování nad nedávnými útoky na vedení společnosti Naftogaz, a to i na její dozorčí radu, které podkopávají její nezávislost a pokrok v reformách v této oblasti;

109. připomíná úlohu Ukrajiny jako strategické tranzitní země pro přepravu plynu a připomíná i potřebu modernizace její vnitrostátní plynárenské přepravní soustavy, jakož i význam jejího začlenění do energetického trhu EU na základě účinného provádění aktualizované přílohy XXVII dohody o přidružení; vítá podpis dlouhodobé smlouvy o přepravě plynu, k jejímuž uzavření EU napomohla; vyjadřuje znepokojení nad výstavbou plynovodu Nord Stream 2 a znovu připomíná jeho dlouhodobá zásadní politická, hospodářská a bezpečnostní rizika; poukazuje na to, že plynovod zvyšuje závislost EU na ruských dodávkách zemního plynu, ohrožuje vnitřní trh EU, není v souladu s energetickou politikou EU ani s jejími strategickými zájmy a může mít negativní dopady na válkou zmítanou Ukrajinu; v souladu se svým předchozím postojem proto vyzývá všechny zúčastněné strany, zejména ty ve členských státech a v Evropě, aby využily dostupných právních doložek a projekt zastavily;

110. žádá Komisi, aby sledovala soulad Ukrajiny s acquis Evropské unie v oblasti energetiky s cílem pokročit v integraci trhů s energií; plně podporuje začlenění Ukrajiny do evropské kontinentální rozvodné sítě (síť ENTSO pro elektřinu); naléhavě vyzývá Ukrajinu, aby zlepšila koordinaci politik a opatření mezinárodních institucí (např. Komise, Evropské banky pro obnovu a rozvoj, Evropské investiční banky, Světové banky, banky KfW, sítě ENTSO pro elektřinu a Energetického společenství) s politikami a opatřeními ukrajinských institucí na podporu ukrajinské energetiky;

111. odsuzuje skutečnost, že Rusko těží zemní plyn z ukrajinského pevninského šelfu v ukrajinské výlučné hospodářské zóně, a konstatuje, že EU neuznává zabavení nalezišť zemního plynu v Azovském a Černém moři Ruskou federací a měl by podpořit právní kroky ukrajinských orgánů, jejichž cílem je zastavit tuto nezákonnou těžbu;

112. lituje toho, že nový velkoobchodní trh s elektřinou, který začal na Ukrajině fungovat v červenci 2019, stále není konkurenceschopný podle standardů EU; naléhavě proto vyzývá Ukrajinu, aby dokončila reformu tohoto trhu a zlepšila soulad s právními předpisy EU, především tím, že posílí nezávislost UkrEnergo a zamezí křížovému subvencování; vyzývá Ukrajinu, aby zmodernizovala své stávající elektrárny tak, aby splňovaly přísné evropské normy v oblasti životního prostředí a bezpečnosti;

113. vítá postoj ukrajinské vlády, podle něhož chce respektovat závazek spočívající v dodržování platných právních předpisů EU, který uzavřela v rámci Energetického společenství, včetně politiky v oblasti životního prostředí a bezpečnosti, a tedy neumožnit dovoz elektřiny z elektráren v sousedních zemích, při jejichž výstavbě nejsou plněny požadavky mezinárodních úmluv a nejpřísnější mezinárodní normy v oblasti životního prostředí a bezpečnosti;

114. vyjadřuje politování nad tím, že v odvětví výroby energie z obnovitelných zdrojů neplní Ukrajina zatím své závazky vůči investorům a že zpoždění plateb výrobcům elektřiny z obnovitelných zdrojů energie ohrožují další rozvoj zdrojů čisté energie na Ukrajině;

115. naléhavě vyzývá Ukrajinu, aby urychleně dokončila modernizaci jaderných elektráren a prošetřila zpoždění těchto procesů, zejména v případě modernizace Záporožské jaderné elektrárny;

116. zdůrazňuje, že je důležité posílit v tomto regionu spolupráci na infrastruktuře, větší diverzifikaci dodávek energie na Ukrajině, energetickou účinnost, obnovitelné zdroje energie a propojení ukrajinského odvětví energetiky a zároveň zajistit environmentální udržitelnost; konstatuje, že nové hospodářské příležitosti, a to i pro MSP, nabídne také podpora a propagování meziregionálního obchodu v rámci Východního partnerství;

117. vyzdvihuje skutečnost, že vláda Ukrajiny přijala v únoru 2019 strategii pro státní politiku v oblasti životního prostředí do roku 2030 a vnitrostátní plán nakládání s odpady, zákony o posouzení dopadu na životní prostředí a strategickém posuzování dopadu na životní prostředí a zákony v oblasti politiky klimatu; naléhavě vyzývá Ukrajinu, aby dále posílila svou angažovanost v boji proti změně klimatu, provádění politik v oblasti změny klimatu a začleňování hlediska klimatu do všech oblastí tvorby politik a aby zvýšila své snahy o plnění závazků státu souvisejících s Pařížskou dohodou z roku 2015;

118. naléhavě vyzývá Ukrajinu, aby účinně potírala nezákonnou těžbu dřeva v souladu s udržitelným obhospodařováním lesů a normami na ochranu životního prostředí a přijala opatření s cílem zastavit poškozování životního prostředí nezákonným a neudržitelným využíváním přírodních zdrojů, jako je nezákonná těžba dřeva v Karpatských pralesích, která je také hlavní příčinou povodní v regionu; vyzývá EU, aby pomohla předcházet nezákonné těžbě dřeva v souvislosti s nezákonným projektem lyžařského střediska Svidovec, jakož i nelegálním metodám těžby jantaru, které poškozují životní prostředí; vybízí Ukrajinu, aby investovala do ekologicky a environmentálně bezpečné a udržitelné infrastruktury cestovního ruchu, a vyzývá ukrajinské orgány, aby zlepšením kontroly, transparentnosti, posuzováním dopadů na životní prostředí a plněním povinnosti náležité péče předcházely tomu, že by budoucí projekty poškozovaly životní prostředí; naléhavě vyzývá Ukrajinu, aby zajistila otevřený a pohodlný přístup k informacím o životním prostředí, aby rozšířila chráněné oblasti a urychlila provádění národního plánu snižování emisí hlavních znečišťujících látek z velkých spalovacích zařízení; vybízí Ukrajinu, aby přijala právní předpisy pro rozvoj udržitelné dopravy; naléhavě vyzývá Ukrajinu, aby bezpečně a ekologicky vyčistila a zlikvidovala vysoce nebezpečné chemické látky používané v zemědělství, zejména zastaralé pesticidy v Chersonské oblasti i v jiných ukrajinských regionech;

119. je hluboce znepokojen dopadem konfliktu na východní Ukrajině na životní prostředí, včetně nebezpečí, které představuje zaplavení vzájemně propojených dolů; vyzývá k důkladnému posouzení dopadu konfliktu na životní prostředí, na které by navázal plán reakce, jehož cílem by mělo být předejití ekologickému kolapsu; navrhuje program „odminování zaminovaných oblastí Donbasu“, jehož by se účastnily ukrajinské orgány a mezinárodní společenství;

120. je rovněž hluboce znepokojen tím, že v Doněcké oblasti a v jejím okolí se nachází přibližně 1 200 radioaktivních zdrojů (využívaných pro lékařské, průmyslové nebo vědecké účely), které představují závažná zdravotní, bezpečnostní a ekologická rizika; vyzývá OBSE, třístrannou kontaktní skupinu a země normandské čtyřky, aby v souladu s režimem nešíření jaderných zbraní bojovaly proti šíření aktivit spojených s radioaktivitou a pašování radioaktivních látek; naléhavě vyzývá všechny strany, aby spolupracovaly s příslušnými zúčastněnými stranami s cílem bezpečně převézt vysoce aktivní použité radioaktivní zdroje z Donbaské oblasti;

121. vítá snahu Ukrajiny přispět k dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu a vyzývá Komisi, aby odpovídajícím způsobem podporovala úsilí Ukrajiny, mimo jiné zavedením příslušného strukturovaného dialogu, vypracováním plánu postupu a výměnou informací; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby prohloubená a komplexní dohoda o volném obchodu nebyla v rozporu s environmentálními cíli a iniciativami stanovenými v této dohodě;

122. vítá program EU s rozpočtem ve výši 10 milionů EUR nazvaný „Klimatický balíček pro udržitelné hospodářství“, který nabízí Ukrajině podporu při rozvoji holistického přístupu k transformaci jejích klíčových hospodářských odvětví na nízkouhlíkové hospodářství;

Mezilidské kontakty

123. uznává význam přeshraniční mobility pro posilování mezilidských kontaktů a vítá pokračující úspěšné uplatňování bezvízového režimu pro občany Ukrajiny, díky němuž mohli ukrajinští občané uskutečnit od června 2017 více než 40 milionů cest do zemí EU; zdůrazňuje, že je třeba i nadále plnit kritéria pro uvolnění vízového režimu a urychlit související reformní úsilí; vyjadřuje názor, že bezvízový režim vedl k intenzivnějšímu cestování z Ukrajiny do EU, a tím i k lepšímu porozumění mezi jednotlivými společnostmi, což je nejlepší základ pro pokračující sbližování; zdůrazňuje, že tento přístup je třeba dále uplatňovat a postupně rozšiřovat;

124. připomíná význam začlenění Ukrajiny do rámcových programů EU, jako jsou Erasmus+, Horizont Evropa a Kreativní Evropa, a potřebu zintenzivnit příslušnou spolupráci v rámci současných i budoucích programů; zastává názor, že účast ukrajinských studentů, jakož i vysokoškolských i jiných učitelů v programech Erasmus+ by měla být viditelně rozšířena;

125. konstatuje, že zvýšený počet cest ukrajinských občanů do zemí schengenského prostoru byl problematický pro hraniční přechody mezi EU a Ukrajinou, které jsou přetížené a jejich infrastruktura, ani jejich kapacita nejsou dostatečné k tomu, aby lidem překračujícím hranice zajistily důstojné a lidské podmínky; konstatuje, že jedním z nejnaléhavějších problémů na hranicích mezi EU a Ukrajinou, zejména v maďarsko-ukrajinském a polsko-ukrajinském úseku, jsou dlouhé čekací doby na hranicích; vyzývá Komisi, aby zahájila dialog, jehož cílem by bylo překračování hranic, jež by bylo rychlé a probíhalo by bez korupce a bylo by zajištěno mimo jiné prostřednictvím investic, školení zaměstnanců a účinných mechanismů pro řešení stížností spojených s překračováním hranic; vybízí EU, aby přísným monitorováním financování zaměřeným na odstranění zneužívání, k němuž docházelo v minulosti, podporovala zřizování nových a rozšiřování stávajících hraničních přechodů na hranicích mezi EU a Ukrajinou;

126. podporuje posílenou spolupráci EU a Ukrajiny, zejména v oblasti správy hranic, vnitrostátních azylových systémů a systémů správy totožnosti založených na biometrických prvcích, boje proti praní peněz a financování terorismu, boje proti organizované trestné činnosti a závažné mezinárodní trestné činnosti a prohlubování spolupráce mezi Ukrajinou a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž (FRONTEX);

127. konstatuje, že bylo dosaženo dalšího pokroku, pokud jde o sladění ukrajinských celních řízení a řízení na hranicích s řízeními Unie a o probíhající institucionální reformy daňových a celních správ; vítá zákon o jednotném právním subjektu pro státní celní správu, zákon o oprávněných hospodářských subjektech a zákon o zavedení národního elektronického tranzitního systému, které byly přijaty na podzim 2019; rovněž vítá skutečnost, že v červenci 2019 byla přijata „Strategie integrované správy hranic do roku 2025“ a následný akční plán pro období 2020–2022; vyjadřuje však politování nad patovou situací, do níž se dostal projekt modernizace šesti hraničních přechodů na hranicích s Unií financovaný EU, a vyjadřuje politování nad velmi dlouhou čekací dobou, s níž se na těchto hranicích cestující stále potýkají; naléhavě vyzývá ukrajinské orgány, aby přijaly veškerá zbývající opatření a veškeré předpisy, které jsou nezbytné k zajištění plné funkčnosti systému oprávněných hospodářských subjektů a národního elektronického tranzitního systému, a aby zajistily urychlené jmenování způsobilých kandidátů do vedení státní celní správy vybraných v transparentním a nezaujatém veřejném výběrovém řízení; naléhavě vyzývá ukrajinské orgány, aby kriminalizovaly pašování veškerého zboží, což by se mělo stát jedním ze zásadních prvků integrované správy hranic;

128. vyzývá orgány EU, Ukrajiny a Moldavska, aby urychlily proces zablokování nezákonného obchodu a uzavření kanálů pro pašování zboží v Podněstří jakožto bezpečném útočišti pašeráků, které využívají pachatelé trestné činnosti a oligarchové, slouží k posílení ruského vlivu a je jedním z hlavních faktorů prodlužujících konflikt;

Institucionální ustanovení

129. vítá výsledek vrcholné schůzky mezi EU a Ukrajinou ze dne 6. října 2020, první dvoustranné vrcholné schůzky, která se fyzicky konala v Bruselu od vypuknutí pandemie COVID-19, a jasná prohlášení obou stran o pokračujícím odhodlání posílit politické přidružení a hospodářskou integraci Ukrajiny s Evropskou unií;

130. je potěšen výsledkem setkání a činností, jež probíhají v rámci dialogů vedených Evropským parlamentem s Nejvyšší radou Ukrajiny (Verchovna Rada) pod označením Dialogy Jeana Monneta pro mír a demokracii a plně podporuje jejich pokračování; je přesvědčen, že prohloubení parlamentní kultury dialogu povede k tomu, že Nejvyšší rada Ukrajiny bude silným, nezávislým, transparentním a efektivním orgánem, což je nezbytné pro demokratickou a evropskou budoucnost země a je v souladu s ambicemi ukrajinských občanů;

131. v tomto kontextu vybízí Nejvyšší radu, aby aktivně pokračovala ve své institucionální reformě, jejímž cílem je mimo jiné zvýšit legislativní kapacitu a kvalitu, politický dohled nad výkonnou mocí, transparentnost a odpovědnost vůči občanům s cílem zefektivnit přijímání návrhů zákonů týkajících se provádění dohody o přidružení a nahlížet na ně jako na prioritu a zavést institucionální záruky za účelem blokování právních předpisů, které jsou v rozporu se závazky přijatými v rámci dohody o přidružení, například prostřednictvím silnější úlohy Výboru pro evropskou integraci, jehož stanoviska by měla být závazná; zdůrazňuje význam pokračující spolupráce Evropského parlamentu s Nejvyšší radou s cílem podpořit tyto reformní procesy; zdůrazňuje, že je třeba pokračovat v meziparlamentní spolupráci a mezilidských kontaktech tak nejlépe, jak je to s ohledem na pandemii COVID-19 možné;

132. podtrhuje, že je důležité pokračovat v podpoře poradní mise Evropské unie pro reformu sektoru civilní bezpečnosti na Ukrajině (EUAM) a její úlohy při reformě sektoru civilní bezpečnosti; vítá otevření místní kanceláře této mise v Mariupolu a doufá, že mise dosáhne hmatatelných výsledků v souladu se svým mandátem; žádá Komisi, aby zintenzivnila své úsilí o posílení kapacit ukrajinských orgánů zapojených do provádění dohody o přidružení anebo prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu; žádá Komisi, aby navrhla nástroje nezbytné pro podporu průběžného sbližování Ukrajiny s acquis EU v souladu s příslušnými rozhodnutími, která byla přijata na 22. vrcholné schůzce Ukrajiny a EU;

133. připomíná svou výzvu k vytvoření univerzity Východního partnerství na Ukrajině; vyzývá orgány Unie, aby kromě jiných způsobů, jak podpořit mezilidské kontakty a spolupráci v akademické a vzdělávací oblasti mezi EU a Ukrajinou, posílily a rozšířily školicí programy pro ukrajinské právníky, kteří se chtějí specializovat na právo EU, a zvýšily možnosti Ukrajiny, pokud jde o účast v programu Horizont Evropa;

134. vítá skutečnost, že EU podporuje budování institucionálních kapacit a vzdělávací kury pro ukrajinské státní zaměstnance, které pořádá Evropská akademie (College of Europe) v Natolinu;

135. vyzývá orgány EU, členské státy a ukrajinské orgány, aby vytvořily kampaně, které budou lépe informovat občany o možnostech vyplývajících z iniciativy Východního partnerství a z provádění dohody o přidružení a prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu, zvýší informovanost o přínosech užšího přidružení a poukážou na jejich souvislost s příznivým vývojem na trzích práce na Ukrajině a v dalších přidružených zemích; vyzývá ukrajinské orgány, aby lépe informovaly občany Ukrajiny o přínosech dohody o přidružení / prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu a o pomoci EU a vyvinuly větší úsilí s cílem zajistit, aby se příležitosti, které nabízí tyto dohody a pomoc a programy EU dostaly na místní úroveň, a to i ve vzdálených částech země, zejména ve venkovských oblastech, aby tak obyvatelé měli možnost prosazovat ve svých komunitách pozitivní změny;

136. chválí ukrajinskou občanskou společnost, ukrajinské mladé lidi a nevládní organizace za jejich činnost ve všech oblastech veřejného a politického života a především za jejich podporu při provádění dohody o přidružení / prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu, za řešení problémů spjatých s pandemií COVID-19, za boj proti dezinformačním kampaním, za poskytování pomoci a podpory vnitřně vysídleným osobám a dalším zranitelným skupinám a za zvyšování společenské odolnosti a mediální gramotnosti ukrajinských občanů; vybízí ukrajinské ústřední a místní správní orgány, aby nadále podporovaly úzkou spolupráci s občanskou společností, včetně větší finanční podpory pro její činnosti; vyzývá Komisi, aby považovala podporu těmto nevládním organizacím a organizacím občanské společnosti za prioritu; vítá v tomto ohledu program nazvaný „nástroj sousedství pro občanskou společnost“ disponující prostředky výši 20 milionů EUR, který bude podporovat posilování kapacit organizací občanské společnosti, pokud jde o účast na rozhodování a veřejném životě; naléhavě vyzývá ukrajinské orgány, aby s ohledem na několik návrhů zákonů o fungování a činnosti organizací občanské společnosti a dalších sdružení nepřijímaly žádné zákony, které nebudou v souladu s domácími a mezinárodními závazky Ukrajiny v oblasti lidských práv, a aby zaručily fungování občanské společnosti bez zbytečných zásahů;

 

°

° °

137. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, prezidentovi, vládě a parlamentu Ukrajiny a prezidentovi, vládě a parlamentu Ruské federace.

 

 


 

STANOVISKO VÝBORU PRO MEZINÁRODNÍ OBCHOD (27.10.2020)

pro Výbor pro zahraniční věci

k provádění dohody o přidružení mezi EU a Ukrajinou

(2019/2202(INI))

Zpravodajka: Enikő Győri

 

 

NÁVRHY

Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1. zdůrazňuje, že Ukrajina je důležitým geopolitickým, geostrategickým a obchodním partnerem Evropské unie; domnívá se, že prohloubená a komplexní zóna volného obchodu (DCFTA), která je uplatňována od roku 2016, přispěla k pozitivnímu vývoji obchodu a k modernizaci ekonomiky, podpořila přímé zahraniční investice a na obou stranách přinesla nová pracovní místa; vítá, že i v roce 2019 bylo v rámci dvoustranných obchodních a hospodářských vztahů dosaženo pozitivních výsledků – dovoz na Ukrajinu vzrostl o 12,3 % a vývoz o 9,7 %, což představovalo celkovou částku 43,3 miliardy EUR; zdůrazňuje, že obchod mezi EU a Ukrajinou vzrostl o 49 % a že EU zůstává hlavním obchodním partnerem Ukrajiny (v roce 2019 se jednalo o 40 % objemu jejího obchodu) a Ukrajina je 18. největším obchodním partnerem EU, na nějž připadá 1,1 % celkového obchodu EU; konstatuje, že obchodní schodek Ukrajiny s EU se zvýšil na 5,1 miliardy EUR;

2. vítá, že v rámci čtvrtého navazujícího programu makrofinanční pomoci byla na podporu Ukrajiny schválena a ve dvou částech vyplacena 1 miliarda EUR; konstatuje, že EU poskytla Ukrajině od roku 2014 formou makrofinančních půjček celkem 3,8 miliardy EUR, což je největší částka, jakou kdy EU touto formou vyplatila jakékoli jiné partnerské zemi; vyzdvihuje rychlou reakci EU, která poskytla 190 milionů EUR na řešení nejurgentnějších zdravotních potřeb, a poukazuje na význam a vhodné načasování dodatečné makrofinanční pomoci Ukrajině ve výši 1,2 miliardy EUR, která byla poskytnuta v souvislosti s koronavirovou pandemií; konstatuje, že se jedná o zásadní projev solidarity EU v době bezprecedentní krize; připomíná, že makrofinanční pomoc je důležitým nástrojem pro provádění ambiciózního reformního programu Ukrajiny a pro zrychlení hospodářského růstu, především pomocí pobídek založených na principu „více za více“; připomíná význam podmíněnosti pomoci skutečnými demokratickými reformami a řádnou správou věcí veřejných; vybízí Ukrajinu, aby nadále pokračovala ve sbližování právních předpisů s acquis EU;

3. vybízí obě strany, aby intenzivněji spolupracovaly na řešení výzev spojených s onemocněním COVID-19 jak na dvoustranné úrovni, tak i na mezinárodních fórech, zejména aby zvýšily odolnost a diverzifikaci dodavatelských řetězců a spolupracovaly na řešení narůstajících protekcionistických trendů; konstatuje, že cíl EU, jímž je dosáhnout otevřené strategické nezávislosti, by mohl vytvořit příležitosti pro ještě těsnější spolupráci s jejími sousedy;

4. vybízí Ukrajinu, aby pokračovala v zemědělských, environmentálních a sociálních reformách; zdůrazňuje, že sladění s pravidly DCFTA umožní oběma stranám posílit spolupráci a usnadnit obchod; naléhavě vyzývá Ukrajinu, aby plně dodržovala environmentální cíle stanovené v rámci DCFTA a své mezinárodní závazky v oblasti udržitelného obchodu a rozvoje, zejména Pařížskou dohodu; vyzývá Komisi, aby sledovala účinky DCFTA na pracovní práva a právo sdružování v souvislosti s obchodem s EU; vyzývá Ukrajinu, aby se zaměřila na sociální rozměr obchodu tím, že bude řešit nedostatky systému inspekce práce, diskriminaci na trhu práce a politiky zaměstnanosti;

5. vyzývá Komisi, aby v dohodách o přidružení / dohodách o DCFTA aktualizovala zanedbávané, avšak důležité oblasti politik, jako je zohledňování genderové problematiky a řešení zdravotních krizí, a současně aby zajistila, aby nebyly v rozporu s naprosto zásadními environmentálními a klimatickými opatřeními nebo s iniciativami Zelené dohody pro Evropu;

6. vyzývá EU, aby nadále podporovala přístup zemí, které jsou stranami dohod o přidružení / DCFTA, k jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA), což bude mít přínos především pro občany a poskytne nové příležitosti pro rozvoj malých a středních podniků;

7. vítá, že prostřednictvím nástroje DCFTA byl zlepšen přístup malých a středních podniků k financování a že se jim otevřely nové obchodní možnosti; zdůrazňuje, že vhodná informační kampaň by mohla malým a středním podnikům pomoci více využívat příležitosti, které DCFTA přináší; žádá Komisi, aby sledovala dopad DCFTA na malé a střední podniky; konstatuje, že nové hospodářské příležitosti, a to i pro malé a střední podniky, nabídne také podpora a propagování meziregionálního obchodu v rámci Východního partnerství;

8. vyzývá Komisi, aby podporovala investice do odvětví, která mají potenciál pro rozvoj, růst a konkurenceschopnost EU a mohou dále posílit hospodářskou diverzifikaci, např. do udržitelné energetiky a klimatu, jednotného digitálního trhu, kybernetické bezpečnosti a dopravy; vítá pozitivní kroky Ukrajiny v rámci digitalizace a vyzývá Komisi a členské státy, aby dále prozkoumaly možnosti větší odvětvové spolupráce a investic do digitálního hospodářství, vzdělávání a výzkumu, digitálních dovedností, inovací a boje proti dezinformacím, aby se posílilo odvětví IKT a zelené technologie a aby bylo možné sdílet know-how a osvědčené postupy; v této souvislosti bere na vědomí nový program EU v hodnotě 25 milionů EUR na podporu elektronické správy a digitálního hospodářství na Ukrajině;

9. vítá skutečnost, že se Ukrajina připojila k prozatímní dohodě o rozhodčím řízení s více stranami (MPIA), čímž pomohla vyřešit patovou situaci způsobenou ochromením Odvolacího orgánu a zajistit, aby členové WTO mohli ve WTO využívat dvoufázového systému urovnávání sporů do doby, než Odvolací orgán obnoví svou činnost;

10. vyzývá Komisi, aby poskytla technickou pomoc regionálním úřadům práce v zájmu povzbuzení zaměstnanosti, aby podporovala a investovala do mladých lidí a programů udržitelného hospodářského rozvoje, které přejí sociálnímu podnikání, aby se soustředila na mládež z venkovských oblastí s cílem posílit vzdělávací systém skrze poptávku trhu práce, aby bylo možné ochránit nejzranitelnější osoby a předcházet nedostatku socioekonomických příležitostí;

11. připomíná, že drůbeží maso patří v EU k citlivým produktům; bere na vědomí řešení, které bylo nalezeno pro vývoz „ostatního“ děleného drůbežího masa, a sice změnu obchodních preferencí pro drůbeží maso a přípravky z drůbežího masa, která odstranila mezeru v dohodě; žádá Ukrajinu, aby se podobných postupů zdržela a aby v dobré víře a v plném rozsahu dodržovala a prováděla veškerá ustanovení DCFTA; vyzývá Komisi, aby pečlivě monitorovala uplatňování DCFTA a aby použila všechna dostupná opatření, která zabrání postupům narušujícím trh a předejdou případnému využívání mezer v právních předpisech;

12. vítá četné reformy a právní předpisy, které Ukrajina přijala v souladu s DCFTA, např. sanitární a fytosanitární strategii EU a Ukrajiny, a sladění technických předpisů a postupů s předpisy a postupy EU; se znepokojením konstatuje, že Ukrajina nedostatečně pokročila se sbližováním norem pro dobré životní podmínky zvířat s normami EU; vyzývá Ukrajinu, aby bezodkladně sladila své právní předpisy pro dobré životní podmínky zvířat a sanitární a fytosanitární normy s acquis Unie a aby je prosazovala v souladu s uvedenou sanitární a fytosanitární strategií; zdůrazňuje, že by mělo být přezkoumáno prodloužení přechodného období pro brojlery, nosnice a prasata do roku 2026;

13. připomíná, že úlohu DCFTA v rámci reformního procesu založeného na řádné správě věcí veřejných a boji proti korupci a organizovanému zločinu; zdůrazňuje, že další posílení právního státu, strukturálních reforem a potíraní korupce má klíčový význam pro vytvoření atraktivnějšího prostředí pro podnikání a investice na Ukrajině; zdůrazňuje význam loajální spolupráce s organizacemi občanské společnosti a zohledňování jejich názorů v rozhodovacích procesech a při provádění reforem;

14. považuje sbližování právních předpisů s acquis EU za nejdůležitější rozměr DCFTA, protože skutečný přístup na trh EU a reformy velmi závisí na náležitém uplatňování a prosazování příslušných právních předpisů; je si vědom toho, jak velkou výzvu to představuje pro správu věcí veřejných, instituce a veřejné správní orgány na Ukrajině, a vyzývá Komisi, aby poskytla adekvátní technickou a finanční podporu; oceňuje činnost Skupiny na podporu Ukrajiny a vyzývá ji, aby Evropskému parlamentu poskytovala více zpráv o druhu poskytované pomoci, zejména o provádění a uplatňování acquis;

15. vyjadřuje znepokojení nad tím, že Komise zařadila Ukrajinu na seznam zemí „kategorie 2“, což znamená, že zde nejsou dostatečně chráněna a prosazována práva duševního vlastnictví; zdůrazňuje, že je třeba posílit celní kontroly a infrastrukturu k lepší prevenci dovozu padělaných výrobků na Ukrajinu, jejich oběhu na Ukrajině a tranzitu přes ukrajinské území; vyzývá Komisi, aby nadále Ukrajině pomáhala s vypracovávání návrhů nových zákonů o právech duševního vlastnictví;

16. se znepokojením konstatuje, že Ukrajina nedávno zahájila dvě ochranná šetření dovozu dusíkatých a komplexních hnojiv z EU; bere na vědomí, že se Ukrajina na poslední chvíli rozhodla obě ochranná šetření ukončit, avšak konstatuje, že stále plánuje zahájit další; varuje, že podobné kroky by mohly podkopat vzájemnou důvěru obou stran;

17. bere na vědomí, že EU podle dohody o přidružení EU a Ukrajiny zahájila formální postup pro urovnávání sporů v případě zákazu, který Ukrajina zavedla na vývoz nezpracované vlny, a je znepokojen jeho pomalým pokrokem; vyzývá Ukrajinu, aby zrušila obchodní omezení pro vlnu, protože odporují požadavkům uvedené dohody;

18. připomíná význam míru pro hospodářský a společenský rozvoj Ukrajiny; konstatuje, že hospodářské sankce, které EU uvalila na Rusko v reakci na nezákonnou anexi Krymu a úmyslnou destabilizaci Ukrajiny, byly prodlouženy do 31. ledna 2021 kvůli nedůslednému dodržování minských dohod; vyzývá Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost, aby intenzivněji usilovaly o zprostředkování v tomto konfliktu, což by Ukrajině pomohlo plně využít hospodářského potenciálu, který nabízí spolupráce v tomto regionu;

19. vyzývá Komisi, aby pečlivě monitorovala a hodnotila uplatňování DCFTA a aby se soustředila především na provádění a uplatňování acquis a na případy porušení dohody; vybízí Komisi, aby podporovala Ukrajinu při určování oblastí, které by mohly dále posílit hospodářskou diverzifikaci, a při jejich upřednostňování v rámci plného provádění DCFTA; vyzývá Komisi, aby Parlamentu o těchto otázkách podala zprávu, včetně o technické a finanční podpoře poskytované EU, a aby plně využila dosavadních zkušeností a poznatků při revizi DCFTA, která je naplánována na rok 2021.


INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

27.10.2020

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

34

6

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Barry Andrews, Anna-Michelle Asimakopoulou, Tiziana Beghin, Geert Bourgeois, Saskia Bricmont, Udo Bullmann, Jordi Cañas, Daniel Caspary, Miroslav Číž, Arnaud Danjean, Paolo De Castro, Emmanouil Fragkos, Raphaël Glucksmann, Markéta Gregorová, Enikő Győri, Roman Haider, Christophe Hansen, Heidi Hautala, Danuta Maria Hübner, Herve Juvin, Maximilian Krah, Danilo Oscar Lancini, Bernd Lange, Margarida Marques, Gabriel Mato, Sara Matthieu, Emmanuel Maurel, Carles Puigdemont i Casamajó, Samira Rafaela, Inma Rodríguez-Piñero, Massimiliano Salini, Helmut Scholz, Liesje Schreinemacher, Sven Simon, Dominik Tarczyński, Mihai Tudose, Kathleen Van Brempt, Marie-Pierre Vedrenne, Jörgen Warborn, Iuliu Winkler, Jan Zahradil

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Svenja Hahn, Jean-Lin Lacapelle


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

34

+

EPP

Anna-Michelle Asimakopoulou, Daniel Caspary, Arnaud Danjean, Enikő Győri, Christophe Hansen, Danuta Maria Hübner, Gabriel Mato, Massimiliano Salini, Sven Simon, Jörgen Warborn, Iuliu Winkler

S&D

Udo Bullmann, Paolo De Castro, Raphaël Glucksmann, Bernd Lange, Margarida Marques, Inma Rodríguez-Piñero, Mihai Tudose, Kathleen Van Brempt, Miroslav Číž

RENEW

Barry Andrews, Jordi Cañas, Svenja Hahn, Samira Rafaela, Liesje Schreinemacher, Marie-Pierre Vedrenne

GREENS

Saskia Bricmont, Markéta Gregorová, Heidi Hautala, Sara Matthieu

ECR

Geert Bourgeois, Dominik Tarczyński, Jan Zahradil

NI

Carles Puigdemont i Casamajó

 

6

-

ID

Herve Juvin, Maximilian Krah, Jean-Lin Lacapelle

GUE

Emmanuel Maurel, Helmut Scholz

NI

Tiziana Beghin

 

3

0

ID

Roman Haider, Danilo Oscar Lancini

ECR

Emmanouil Fragkos

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 


 

 

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

9.11.2020

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

53

7

8

Členové přítomní při konečném hlasování

Alviina Alametsä, Maria Arena, Petras Auštrevičius, Traian Băsescu, Lars Patrick Berg, Anna Bonfrisco, Reinhard Bütikofer, Fabio Massimo Castaldo, Susanna Ceccardi, Włodzimierz Cimoszewicz, Katalin Cseh, Tanja Fajon, Anna Fotyga, Michael Gahler, Sunčana Glavak, Raphaël Glucksmann, Klemen Grošelj, Bernard Guetta, Márton Gyöngyösi, Sandra Kalniete, Dietmar Köster, Andrius Kubilius, Ilhan Kyuchyuk, David Lega, Miriam Lexmann, Nathalie Loiseau, Antonio López-Istúriz White, Claudiu Manda, Thierry Mariani, David McAllister, Vangelis Meimarakis, Sven Mikser, Francisco José Millán Mon, Gheorghe-Vlad Nistor, Urmas Paet, Demetris Papadakis, Kostas Papadakis, Tonino Picula, Manu Pineda, Kati Piri, Giuliano Pisapia, Jérôme Rivière, María Soraya Rodríguez Ramos, Nacho Sánchez Amor, Isabel Santos, Jacek Saryusz-Wolski, Andreas Schieder, Radosław Sikorski, Jordi Solé, Sergei Stanishev, Tineke Strik, Hermann Tertsch, Hilde Vautmans, Harald Vilimsky, Idoia Villanueva Ruiz, Viola Von Cramon-Taubadel, Witold Jan Waszczykowski, Charlie Weimers, Isabel Wiseler-Lima, Salima Yenbou, Željana Zovko

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Vladimír Bilčík, Andrea Bocskor, Andrzej Halicki, Katrin Langensiepen, Michal Šimečka, Mick Wallace

 


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

53

+

PPE

Traian Băsescu, Michael Gahler, Sunčana Glavak, Sandra Kalniete, Andrius Kubilius, David Lega, Miriam Lexmann, Antonio López‑Istúriz White, David McAllister, Lukas Mandl, Vangelis Meimarakis, Francisco José Millán Mon, Gheorghe‑Vlad Nistor, Radosław Sikorski, Isabel Wiseler‑Lima, Željana Zovko, Vladimír Bilčík, Andrzej Halicki

S&D

Maria Arena, Włodzimierz Cimoszewicz, Tanja Fajon, Raphaël Glucksmann, Claudiu Manda, Sven Mikser, Demetris Papadakis, Tonino Picula, Kati Piri, Giuliano Pisapia, Nacho Sánchez Amor, Isabel Santos, Andreas Schieder

RENEW

Petras Auštrevičius, Katalin Cseh, Klemen Grošelj, Bernard Guetta, Ilhan Kyuchyuk, Nathalie Loiseau, Urmas Paet, María Soraya Rodríguez Ramos, Hilde Vautmans, Michal Šimečka

VERTS

Alviina Alametsä, Reinhard Bütikofer, Jordi Solé, Tineke Strik, Viola Von Cramon‑Taubadel, Salima Yenbou, Katrin Langensiepen

ECR

Anna Fotyga, Jacek Saryusz‑Wolski, Hermann Tertsch, Witold Jan Waszczykowski,

NI

Márton Gyöngyösi

 

7

-

S&D

Dietmar Köster

ID

Thierry Mariani, Jérôme Rivière, Harald Vilimsky

GUE

Manu Pineda, Mick Wallace

NI

Kostas Papadakis

 

8

0

PPE

Andrea Bocskor

S&D

Sergei Stanishev

ID

Lars Patrick Berg, Anna Bonfrisco, Susanna Ceccardi

ECR

Charlie Weimers

GUE

Idoia Villanueva Ruiz

NI

Fabio Massimo Castaldo

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

Poslední aktualizace: 2. prosince 2020
Právní upozornění - Ochrana soukromí