ZPRÁVA o stavu základních práv v Evropské unii – výroční zpráva za období 2018–2019

19.11.2020 - (2019/2199(INI))

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
Zpravodajka: Clare Daly

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o stavu základních práv v Evropské unii – výroční zpráva za období 2018–2019

(2019/2199(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU) a Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU),

– s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

– s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením (UNCRPD),

– s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte (UNCRC),

– s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (ICCPR),

– s ohledem na agendu OSN 2030 a na cíle udržitelného rozvoje,

– s ohledem na informace o stavu lidských práv v Evropské unii obsažené v předchozích zprávách,

– s ohledem na článek 20 Listiny základních práv Evropské unie, který stanoví, že před zákonem jsou si všichni rovni,

– s ohledem na článek 21 Listiny základních práv Evropské unie, který zakazuje jakoukoli diskriminaci,

– s ohledem na to, že podle čl. 6 odst. 2 SEU má EU povinnost přistoupit k Evropské úmluvě o lidských právech,

– s ohledem na směrnici Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ,

– s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání,

– s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2008/913/SVV ze dne 28. listopadu 2008 o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva,

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie,

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství,

– s ohledem na rozpravu na plenárním zasedání o naléhavých opatřeních s cílem řešit situaci bezdomovců v Evropě, která se konala dne 13. ledna 2020,

– s ohledem na zásadu 19 evropského pilíře sociálních práv, která stanoví, že „osobám v nouzi musí být poskytnut přístup k sociálnímu bydlení nebo k pomoci v oblasti bydlení dobré kvality“,

– s ohledem na článek 31 revidované Evropské sociální charty o právu na bydlení,

–  s ohledem na čl. 34 odst. 3 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), který potvrzuje právo na sociální pomoc a pomoc v oblasti bydlení v zájmu potírání sociálního vyloučení a chudoby,

– s ohledem na zprávu Komise z roku 2019 o chudobě pracujících[1],

– s ohledem na zprávu Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) nazvanou „Boj proti dětské chudobě: otázka základních práv“,

– s ohledem na rezoluci 2280 Parlamentního shromáždění Rady Evropy ze dne 11. dubna 2019 o situaci migrantů a uprchlíků na řeckých ostrovech[2],

– s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 4. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském sociálním fondu (ESF+)[3],

– s ohledem na článek 2 Evropské sociální charty v revidovaném znění o právu na spravedlivé pracovní podmínky,

– s ohledem na článek 31 Listiny o slušných a spravedlivých pracovních podmínkách,

– s ohledem na doporučení Rady ze dne 9. dubna 2019 týkající se hospodářské politiky eurozóny (2019/C 136/01),

– s ohledem na své usnesení ze dne 10. října 2019 o zaměstnanosti a sociální politice v eurozóně[4],

– s ohledem na strategii EU pro mládež na období 2019 až 2027, která vychází z usnesení Rady ze dne 26. listopadu 2018,

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20. června 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii,

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU,

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV,

– s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě „Druhá zpráva o pokroku dosaženém v oblasti boje proti obchodování s lidmi (2018) podle článku 20 směrnice 2011/36/EU o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí“ (COM(2018) 0777),

– s ohledem na 8. souhrnnou zprávu o činnostech Skupiny odborníků pro opatření proti obchodování s lidmi (GRETA)[5] a na zprávy této skupiny týkající se provádění Úmluvy Rady Evropy o opatřeních proti obchodování s lidmi všemi členskými státy[6],

– s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance ze dne 28. listopadu 2018 „Čistá planeta pro všechny – evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky“ (COM(2018)0773)[7],

– s ohledem na zásadu 16 evropského pilíře sociálních práv, která zdůrazňuje právo na včasný přístup k cenově dostupné, preventivní a léčebné zdravotní péči vysoké kvality,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. dubna 2016 o situaci ve Středomoří a nutnosti uceleného přístupu EU k migraci[8],

– s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2018 o pokynech pro členské státy, jak předcházet kriminalizaci humanitární pomoci[9],

– s ohledem na závěry Rady ze dne 3. května 2018 o ochraně migrujících dětí[10],

– s ohledem na rezoluci Parlamentního shromáždění Rady Evropy z října 2014 o alternativách zajišťování dětí v imigračním kontextu (RES 2020),

– s ohledem na doporučení komisařky pro lidská práva Rady Evropy z června 2019 nazvané „Zachráněné životy, ochráněná práva. Zlepšení ochrany uprchlíků a migrantů ve Středomoří“[11],

– s ohledem na zprávu o základních právech z roku 2019, kterou vydala agentura FRA, a na aktualizované sdělení této agentury z června 2019 s názvem „Plavidla nevládních organizací zapojená do pátracích a záchranných operací ve Středomoří a trestní vyšetřování“[12],

– s ohledem na své usnesení ze dne 5. října 2017 o vězeňských systémech a podmínkách ve věznicích[13],

– s ohledem na své usnesení ze dne 1. června 2017 o boji s antisemitismem[14],

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. dubna 2015 u příležitosti Mezinárodního dne Romů – anticiganismus v Evropě a vyhlášení dne památky obětí genocidy Romů za II. světové války v Evropské unii[15],

– s ohledem na své usnesení ze dne 11. října 2017 o aspektech základních práv v oblasti integrace Romů v EU: boj proti anticiganismu[16],

– s ohledem na své usnesení ze dne 12. února 2019 o nutnosti posílit strategický rámec EU pro národní strategie pro začleňování Romů na období po roce 2020 a o zintenzivnění boje proti anticiganismu[17],

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. září 2020 o provádění vnitrostátních strategií integrace Romů: boji proti negativním postojům vůči osobám romského původu v Evropě[18],

– s ohledem na zprávu agentury FRA s názvem „Romské ženy v devíti zemích EU“,

– s ohledem na své usnesení ze dne 3. května 2018 o pluralitě a svobodě sdělovacích prostředků v Evropské unii[19],

– s ohledem na své usnesení ze dne 7. února 2018 o ochraně a nepřípustnosti diskriminace menšin v členských státech EU[20],

– s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2016 o provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, a to se zvláštním ohledem na závěrečné připomínky Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením[21],

– s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2018 o využívání údajů uživatelů Facebooku společností Cambridge Analytica a jeho dopadu na ochranu údajů[22],

– s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2018 o nárůstu neofašistického násilí v Evropě[23],

– s ohledem na své usnesení ze dne 7. října 2020 o vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva[24];

– s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 17. ledna 2019 o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech[25];

– s ohledem na sdělení Komise Posilování právního státu v rámci Unie – akční plán (COM(2019)0343),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. září 2020 s názvem „Zpráva o právním státu 2020 – Stav právního státu v Evropské unii“ (COM(2020)0580) a na jeho 27 doprovodných kapitol o právním státě v jednotlivých členských státech (SWD(2020)0300-0326), které se zabývají dopadem opatření, jež členské státy přijaly v souvislosti s onemocněním COVID-19, na demokracii, právní stát a základní práva,

– s ohledem na své usnesení ze dne 8. února 2019 o právech intersexuálních osob[26],

– s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2019 o právu na pokojný protest a přiměřeném použití síly[27],

– s ohledem na své usnesení ze dne 26. března 2019 o základních právech lidí afrického původu v Evropě[28],

– s ohledem na své usnesení ze dne 14. listopadu 2019 o kriminalizaci sexuální výchovy v Polsku[29],

– s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2019 o právech dětí u příležitosti 30. výročí Úmluvy OSN o právech dítěte[30],

– s ohledem na své usnesení ze dne 13. února 2019 o odmítavých reakcích vůči ženským právům a rovnosti žen a mužů v EU[31],

– s ohledem na doporučení Komise (EU) 2018/951 o normách pro orgány pro rovné zacházení,

– s ohledem na výroční zprávu Komise za rok 2018 o seznamu opatření pro posílení rovnosti LGBTI osob,

– s ohledem na své usnesení ze dne 18. prosince 2019 o veřejné diskriminaci osob LGBTI a nenávistných projevech vůči nim, včetně zákazu vstupu osobám LGBTI do některých oblastí[32],

– s ohledem na své usnesení ze dne 30. května 2018 o provádění směrnice 2012/29/EU, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu[33],

– s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2020 o probíhajících slyšeních podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU týkajících se Polska a Maďarska[34],

– s ohledem na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) ze dne 19. prosince 2017 ve věci A. R. a L. R. v. Švýcarsko (22338/15), v němž se potvrzuje, že komplexní sexuální výchova sleduje oprávněné cíle ochrany veřejného zdraví, ochrany dětí před sexuálním násilím a jejich přípravy na reálné společenské jevy; neuznává proto, že členské státy mají povinnost umožnit rodičům, aby své děti z této výchovy odhlásili,

– s ohledem na řízení ESLP ve věci Sh.D. a další v. Řecko, Rakousko, Chorvatsko, Maďarsko, Severní Makedonie, Srbsko a Slovinsko[35], v němž se uvádí, že extrémní zranitelnost dítěte by měla mít přednost před statusem osoby s neoprávněným pobytem, přičemž by měla být přijata opatření nutná k ochraně dítěte, a že orgány porušily článek 5, když automaticky uplatnily režim ochranné vazby, aniž by zvážily alternativy k vazbě či požadavek unijního práva, podle něhož nesmí být zadržovány děti[36],

– s ohledem na rezoluci Parlamentního shromáždění Rady Evropy ze dne 3. října 2019 o porodnickém a gynekologickém násilí (RES 2306) a na související zprávu Výboru pro rovnost a zákaz diskriminace Rady Evropy ze dne 12. září 2019, v nichž shromáždění vyzývá členské státy Rady Evropy, aby proti těmto druhům násilí bojovaly, a uvádí doporučení, jak postupovat,

– s ohledem na tematickou zprávu komisařky Rady Evropy pro lidská práva s názvem „Sexuální a reprodukční zdraví žen a jejich práva v Evropě“ z roku 2017,

– s ohledem na zprávu komisařky Rady Evropy pro lidská práva v návaznosti na její návštěvu Maďarska ve dnech 4. až 8. února 2019[37],

–  s ohledem na rezoluci Parlamentního shromáždění Rady Evropy o politikách a postupech navracení uplatňovaných v členských státech Rady Evropy[38],

– s ohledem na zprávy vnitrostátních, evropských a mezinárodních nevládních organizací a na zprávy komisařky pro lidská práva Rady Evropy,

– s ohledem na činnost Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA), Rady Evropy a Benátské komise,

– s ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie a ESLP,

– s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, která byla připravena k podpisu dne 11. května 2011 v Istanbulu, (dále jen „Istanbulská úmluva“),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o přistoupení EU k Istanbulské úmluvě a o dalších opatřeních pro boj proti násilí na základě pohlaví[39],

– s ohledem na činnost Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, Výboru pro ústavní záležitosti, Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a Petičního výboru,

– s ohledem na výroční zprávu Komise o uplatňování Listiny základních práv EU za rok 2018[40],

– s ohledem na zprávy agentury FRA o základních právech z let 2018 a 2019[41],

– s ohledem na studii agentury FRA „Prostor pro občanskou společnost: názory organizací“ a na její zprávu nazvanou „Výzvy, jimž čelí organizace občanské společnosti působící v oblasti lidských práv v EU“,

– s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

– s ohledem na stanoviska Výboru pro ústavní záležitosti a Petičního výboru,

– s ohledem na postoj Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví ve formě pozměňovacích návrhů,

– s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A9-0226/2020),

A. vzhledem k tomu, že jak je stanoveno v Evropské úmluvě o lidských právech, Evropské sociální chartě a v evropském pilíři sociálních práv, není EU pouze měnovou, nýbrž také sociální unií; vzhledem k tomu, že článek 151 SFEU hovoří o základních sociálních právech a odkazuje přitom na Evropskou sociální chartu; vzhledem k tomu, že EU je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin; tyto hodnoty jsou stanoveny v článku 2 Smlouvy SEU, odrážejí se v Listině a jsou součástí mezinárodních dohod o lidských právech; vzhledem k tomu, že Listina je součástí primárního práva EU; vzhledem k tomu, že Unie stále nepřistoupila k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, přestože je to podle čl. 6 odst. 2 SEU její povinností;

B. vzhledem k tomu, že tyto hodnoty jsou společné všem členským státům a že EU i každý z jejích členských států je musí důsledně respektovat a aktivně podporovat ve veškeré vnitřní i vnější činnosti; vzhledem k tomu, že předpokladem ochrany základních práv je dodržování zásad právního státu a že konečnou odpovědnost za zabezpečení lidských práv pro všechny nesou členské státy;

C. vzhledem k tomu, že v souladu s článkem 17 Smlouvy o EU musí Komise zajišťovat uplatňování Smluv; vzhledem k tomu, že pokud členský stát odmítne v plné míře dodržovat právo EU a zásady dělby moci, nezávislosti justice a předvídatelnosti rozhodnutí státních orgánů, oslabuje tím důvěryhodnost EU; vzhledem k tomu, že nezávislost justice, svoboda projevu a informací a pluralita sdělovacích prostředků jsou klíčovými složkami právního státu;

D. vzhledem k tomu, že v letech 2018 a 2019 čelila EU závažným a mnohostranným výzvám v souvislosti s ochranou základních práv, právního státu a demokracie, které spolu všechny vnitřně souvisejí; vzhledem k tomu, že zvláštní průzkum Eurobarometru Evropské komise z března 2019 ukazuje, že povědomí občanů o Listině je i nadále nízké; vzhledem k tomu, že podle Agentury EU pro základní práva docházelo v různých částech EU nejen k porušování lidských práv, nýbrž i k odmítání systémů na ochranu lidských práv jako celku[42];

E. vzhledem k tomu, že je třeba Listinu více propagovat, například prostřednictvím osvětových kampaní, aby se zvýšila účinnost jejích ustanovení a aby Listina mohla být pozitivním zdrojem pro výklad; domnívá se, že je zapotřebí větší výměna informací o zkušenostech a přístupech k využívání Listiny mezi soudci, sdruženími právníků a veřejnými správami v členských státech, ale také v nadnárodním kontextu, včetně případného použití dostupných finančních nástrojů, jako jsou nástroje stanovené v programu Spravedlnost, a že prospěšné by byly také cílené programy odborné přípravy pro příslušníky právnických povolání;

F. vzhledem k tomu, že vážnou hrozbu pro demokracii, právní stát a základní práva představuje korupce, která poškozuje všechny členské státy i EU jako celek; vzhledem k tomu, že protikorupční právní rámec je v členských státech dosud uplatňován v nestejné míře;

G. vzhledem k tomu, že šíření nejistých zaměstnání a zvyšování nezaměstnanosti mládeže jsou velmi znepokojivými trendy a mohou dlouhodobě negativně ovlivnit práva zakotvená v článku 31 Listiny;

H. vzhledem k tomu, že práva dětí jsou zakotvena v Listině základních práv EU a měla by být základem politik EU; vzhledem k tomu, že nejlepší zájem dítěte by měl patřit k primárním kritériím všech opatření EU a zásada nejlepšího zájmu dítěte by měla být v plném rozsahu respektována ve všech právních předpisech a rozhodnutích soudů a vlád na všech úrovních; vyzývá členské státy, aby všem dětem v EU zajistily právo na vzdělání a chránily je před veškerou diskriminací;

I. vzhledem k tomu, že genderově motivované násilí ve všech jeho formách (včetně obtěžování a násilí na pracovišti, doma i na internetu) představuje porušování základních práv, které se dotýká všech úrovní společnosti bez ohledu na věk, vzdělání, příjem, sociální postavení a zemi původu nebo bydliště, a představuje významnou překážku pro rovnost žen a mužů; vzhledem k tomu, že jedenáct členských států neposkytuje údaje o ženách, které se staly obětí vraždy spáchané partnerem nebo rodinným příslušníkem[43];

J. vzhledem k tomu, že Evropský soud pro lidská práva konstatoval, že různé druhy poškozování životního prostředí mohou mít za následek porušování lidských práv, jako je právo na život, na soukromí, na rodinný život, zákaz nelidského a ponižujícího zacházení a pokojné užívání domova[44]; vzhledem k tomu, že porušování lidských práv v důsledku poškozování životního prostředí je zpravidla spojeno se zdravotními riziky a negativní důsledky pro kvalitu života a že poškozováním životního prostředí jsou disproporčně postiženy určité skupiny obyvatelstva, včetně sociálně a ekonomicky znevýhodněných skupin, a rovněž osoby černošského původu a vůbec osoby jiné barvy pleti a národnostní menšiny;

K. vzhledem k tomu, že přístup ke spravedlnosti je jedním ze základních práv a nepotrestání pachatelů představuje významnou překážku pro zotavení a ochranu obětí;

L. vzhledem k tomu, že v posledních letech dochází k organizovaným útokům na práva žen a dívek, kdy se některé členské státy snaží odbourávat existující opatření a práva v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, jako je právní ochrana přístupu žen k péči související s umělým přerušením těhotenství, a to včetně zavádění různých regresivních podmínek před provedením vlastní interrupce, jako je povinné poradenství, které ovšem není nestranné, nebo čekací lhůty, stejně jako záměrné neodstraňování překážek bránících přístupu k potratům v praxi a snahy o úplný zákaz potratů nebo o zrušení stávajících zákonných důvodů pro potrat; vzhledem k tomu, že v některých členských státech se objevují k pokusům o omezení nebo zákaz sexuální výchovy a genderových studií a o podporu kampaní proti Istanbulské úmluvě, které popírají existenci genderově motivovaného násilí; vzhledem k tomu, že útoky na práva žen a genderovou rovnost jsou často spojeny s širším zhoršováním situace v oblasti demokracie, právního státu a základních práv;

M. vzhledem k tomu, že v několika členských státech se stále častěji objevují informace o případech gynekologického a porodnického násilí[45]; vzhledem k tomu, že práva žen v celé jejich rozmanitosti jsou chráněna Smlouvou, a to včetně práv romských žen, černošských žen a žen jiné barvy pleti, žen LGBT a žen se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že pokud jde o porušování práv žen, tento problém se obzvláště týká romských žen, které v zařízeních péče o reprodukční zdraví často čelí vyhroceným formám obtěžování verbálního, fyzického a psychického charakteru či rasově motivovanému obtěžování; vzhledem k tomu, že se Romové někdy potýkají také s etnickou segregací ve zdravotnických zařízeních pro péči o zdraví matek, kde jim jsou přidělovány oddělené pokoje, musí používat oddělené koupelny a oddělená stravovací zařízení; vzhledem k tomu, že v některých členských státech jsou Romky systematicky nuceny ke sterilizaci a nemají možnost zjednat náležitou nápravu tohoto porušování lidských práv ani získat odškodnění;

N. vzhledem k tomu, že v Unii jsme svědky šíření rasistických, extremistických, xenofobních, islamofobních, antisemitských a protiromských postojů, které již jsou v některých členských státech vnímány jako normální a k nimž se hlásí i osoby formující veřejné mínění a politikové v různých částech EU, což vytváří společenské klima poskytující živnou půdu pro rasismus, diskriminaci a trestné činy z nenávisti; vzhledem k tomu, že v mnoha zemích panují široce rozšířené nepřátelskými postoji a netolerance vůči muslimům, a to včetně žen[46]; vzhledem k tomu, že agentura FRA poukázala ve své zprávě za rok 2019 na to, že v mnoha zemích existují diskriminační institucionální praktiky, politiky a zákony; vzhledem k tomu, že boj proti terorismu a související politiky by neměly vést k všeobecné diskriminaci určitých skupin obyvatelstva; vzhledem k tomu, že agentura FRA vytvořila v prosinci 2018 první zvláštní databázi projevů protimuslimské nenávisti; vzhledem k tomu, že jak ukazuje zpráva Agentury EU pro základní práva ze dne 4. července 2019, dochází zjevně k šíření antisemitismu, přičemž několik členských států hlásí nárůst případů antisemitské trestné činnosti; vzhledem k tomu, že národnostní a náboženské menšiny jsou často konfrontovány s verbálními, fyzickými a psychologickými rasově motivovanými útoky; vzhledem k tomu, že je velmi důležité podporovat vzdělávání a odbornou přípravu za účelem rozvoje kritického myšlení a poskytování nástrojů k odhalování všech forem diskriminace a netolerance a podpoře digitální gramotnosti;

O. vzhledem k tomu, že se státy stále častěji uchylují k novým technologiím, jako jsou prediktivní policejní nástroje a rozpoznávání obličejů, což představuje značná rizika pro rasové menšiny v Evropě;

P. vzhledem k tomu, že dochází k závažným útokům na práva osob LGBTI, a to až do té míry, že se v jednom členském státě zavádějí tzv. zóny bez LGBTI[47];

Q. vzhledem k tomu, že EU a členské státy mají sdílené pravomoci v oblasti bydlení; vzhledem k tomu, že jsou zapotřebí strategie na vnitrostátní i unijní úrovni; vzhledem k tomu, že bezdomovectví je stav, který zbavuje člověka lidských práv a je sám o sobě porušením lidských práv; vzhledem k tomu, že v celé EU roste počet případů vystěhování z bytu a bezdomovectví[48];

R. vzhledem k tomu, že nehledě na rostoucí poptávku pozorujeme v současnosti v Evropě nedostatek finančně dostupného bydlení; vzhledem k tomu, že v rámci každoročních přehledů, které zveřejňuje Evropská federace národních organizací pracujících s bezdomovci (FEANTSA), bylo zjištěno, že téměř v celé Evropské unii, resp. v celém Evropském hospodářském prostoru dochází k nárůstu bezdomovectví; vzhledem k tomu, že se ve zprávě této federace uvádí, že v důsledku zhoršování životních podmínek velmi znevýhodněných rodin se největší skupinou osob v nouzových ubytovnách stávají děti[49];

S. vzhledem k tomu, že svoboda projevu a svoboda a pluralita sdělovacích prostředků jsou zakotveny v článku 11 Listiny základních práv Evropské unie a v článku 10 Evropské úmluvy o lidských právech (EÚLP); vzhledem k tomu, že nezávislé soudnictví, svoboda projevu a informací a pluralita sdělovacích prostředků jsou základní součástí právního státu a naprosto nezbytnou podmínkou demokratického fungování EU a jejích členských států;

T. vzhledem k tomu, že v celé EU došlo k dramatickému zvýšení počtu hrozeb a útoků na novináře[50]; vzhledem k tomu, že podle zprávy OBSE stále převládá beztrestnost, protože např. v regionu OBSE je vyřešeno jen 15 % vražd novinářů (zpráva o svobodě sdělovacích prostředků); vzhledem k tomu, že pokud jde o ochranu novinářů, dochází k jasnému zhoršování situace, což podrývá svobodu sdělovacích prostředků a svobodu projevu a ohrožuje to demokracii;

U. vzhledem k tomu, že se v usnesení Parlamentu o pluralitě a svobodě sdělovacích prostředků v Evropské unii zdůrazňuje, že by se členské státy a Komise měly zdržet přijímání zbytečných či nepřiměřených opatření zaměřených na omezování přístupu k internetu a výkonu základních lidských práv nebo na kontrolu veřejných sdělovacích prostředků prostřednictvím svévolného vyhlašování mimořádného stavu či z jiných důvodů; vzhledem k tomu, že se v těchto zákonech někdy používají vágní a nepřesné formulace, což ponechává donucovacím orgánům široký prostor pro vlastní uvážení, pokud jde o jejich uplatňování, a zvyšuje riziko svévolného omezování práva na svobodu pokojného shromažďování;

V. vzhledem k tomu, že se v letech 2018 a 2019 prokázalo, že některé společnosti v oblasti sociálních médií poskytly v rozporu se stávajícími právními předpisy v oblasti ochrany údajů aplikacím třetích stran přístup k osobním údajům uživatelů a že se osobní údaje stále častěji zneužívají pro účely predikce jednání a manipulace, mj. pro účely volebních kampaní; vzhledem k tomu, že s ohledem na soustavný technický vývoj může docházet k velmi rozšířeným zásahům do základních práv; vzhledem k tomu, že nejrůznější informační systémy mohou mít dopad na základní práva, např. na ochranu údajů a porušování ochrany soukromí;

W. vzhledem k tomu, že v každé otevřené a transparentní demokracii plní oznamovatelé velmi důležitou úlohu; vzhledem k tomu, že oznamovatelé pomáhají prosazovat transparentnost, demokracii a právní stát, protože oznamují nezákonné nebo nesprávné jednání, které ohrožuje veřejný zájem, jako je korupční jednání, trestné činy nebo střet zájmů, což je jednání, které ohrožuje práva a svobody občanů;

X. vzhledem k tomu, že v článku 11 EÚLP a v článku 12 Listiny je stanoveno, že každý má právo na svobodu pokojného shromažďování a na svobodu sdružovat se, včetně práva zakládat na ochranu svých zájmů odbory a vstupovat do nich; vzhledem k tomu, že v demokratických společnostech je jedním z nástrojů pro účast lidí ve veřejné diskuzi a k dosažení společenské změny svoboda shromažďování;

Y. vzhledem k tomu, že pokud má být možné vyšetřovat možné excesy při použití síly, je nutné, aby bylo možné zasahující policisty vždy ztotožnit, a že orgány členských států musejí stanovit s tím spojené povinnosti; vzhledem k tomu, že členské státy mají různě nastavené hranice pro použití síly a zbraní donucovacími orgány pro udržování veřejného pořádku; vzhledem k tomu, že několik členských států[51] přijalo zákony, které by mohly vést k nepřiměřenému omezování práva na pokojné shromažďování;

Z. vzhledem k tomu, že v některých členských státech dochází ke zmenšování prostoru pro občanskou společnost; vzhledem k tomu, že je odpovědností členských států zajistit, aby nedocházelo k omezování práv organizací občanské společnosti a zastánců lidských práv a aby bylo vytvořeno příznivé legislativní a regulační prostředí, jak se zdůrazňuje v nedávno přijatých závěrech Rady „Listina základních práv po 10 letech: aktuální stav a další činnost“; vzhledem k tomu, že by členské státy měly podporovat činnost organizací občanské společnosti také prostřednictvím dostatečného financování a zajistit, aby existovaly mechanismy pro plodnou spolupráci s těmito organizacemi;

AA. vzhledem k tomu, že kampaně sponzorované státem a nestátními subjekty s cílem diskreditovat zastánce lidských práv a organizace občanské společnosti mají za cíl zvrátit prostřednictvím své strategie stávající zákony týkající se základních práv; vzhledem k tomu, že tyto kampaně často nacházejí odezvu v tradičních médiích a na sociálních sítích, zatímco osoby, které brání migranty a žadatele o azyl, komunitu LGBTI+, osoby přeživší násilí na základě pohlaví, věřící osoby a jiné marginalizované skupiny jsou i nadále kriminalizovány a stigmatizovány;

AB. vzhledem k tomu, že z údajů Mezinárodní organizace pro migraci vyplývá, že v roce 2019 ve Středozemním moři zahynulo nebo je nezvěstných 1885 osob, které se pokoušely dostat do Evropy, a za rok 2018 se jedná o 2299 osob; vzhledem k tomu, že trasa vedoucí z Libye do Evropy je stále migrační trasou s nejvyšším počtem úmrtí na světě (v roce 2019 zde zatím zahynulo 646 osob), a že úmrtnost byla v roce 2018 pětkrát vyšší než v roce 2015, což bylo způsobeno zejména omezením pátracích a záchranných operací poblíž libyjských břehů[52]; vzhledem k tomu, že záchrana životů je nejen projevem solidarity s těmi, jimž hrozí nebezpečí, ale především právní povinností vyplývající jak z mezinárodního práva podle článku 98 Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS), kterou ratifikovaly všechny členské státy EU i Unie jako taková a podle níž mají státy povinnost poskytnout pomoc komukoli, kdo se na moři ocitne v tísni, tak i z práva Unie[53];

AC. vzhledem k tomu, že kriminalizace solidarity se i nadále používá jako nástroj k narušování činnosti nevládních organizací, které se snaží zachraňovat životy ve Středozemním moři; vzhledem k tomu, že v několika zemích EU čelili jednotlivci obviněním souvisejícím s pomocí, kterou poskytli migrantům a žadatelům o azyl, což svědčí o znepokojivém trendu kriminalizace humanitární pomoci poskytované migrantům a žadatelům o azyl;

AD. vzhledem k tomu, že EU má podle unijního i mezinárodního práva povinnost přijímat žádosti osob, které přicházejí do EU s cílem získat azyl, a zpracovávat je; vzhledem k tomu, že vytlačování lodí z evropských výsostných vod je porušením práva EU a mezinárodního práva a brání žadatelům o azyl, aby požívali zákonné ochrany, která je v tomto právu pevně zakotvena; vzhledem k tomu, že komisařka Rady Evropy pro lidská práva vyjádřila v souvislosti s opakovanými zprávami o tomto násilném vytlačování migrantů hluboké znepokojení;

AE. vzhledem k tomu, že migrace je součástí minulosti, současnosti i budoucnosti EU a jednou z největších výzev naší doby, která má jasné důsledky, pokud jde o základní práva; vzhledem k tomu, že žadatelé o azyl mají právo a možnost předložit svou žádost o azyl na oficiálních hraničních přechodech při vstupu do EU; vzhledem k tomu, že údajně dochází k porušování základních práv migrantů a žadatelů o azyl; vzhledem k tomu, že příslušníci ochrany hranic musejí poskytnout uprchlíkům dostatečné služby a zohlednit zvláštní situaci zranitelných osob, jako jsou děti, traumatizovaní lidé a těhotné ženy;

AF. vzhledem k tomu, že podle Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž činil počet žen z celkového počtu osob, které v roce 2018 nelegálně překročily vnější hranici EU, 18 % a téměř každý pátý zaregistrovaný migrant byl dítě, přičemž přibližně 3 750 jich přišlo bez doprovodu; vzhledem k tomu, že pokud jde o porušování jejich základních práv, například v souvislosti s obchodováním s lidmi, jsou tyto ženy a děti obzvláště zranitelné; vzhledem k tomu, že je zapotřebí, aby členské státy budovaly a upevňovaly systémy na ochranu dětí s cílem předcházet násilí, zneužívání, zanedbávání a vykořisťování dětí a reagovat na ně;

AG. vzhledem k tomu, že členské státy by měly zajistit, aby děti migrantů a uprchlíků měly krátce po příchodu na území Evropské unie přístup ke vzdělávání;

AH. vzhledem k tomu, že teroristické činy představují jeden z nejzávažnějších způsobů porušování základních práv a svobod; vzhledem k tomu, že během let 2018 a 2019 došlo v Evropské unii k oslavování terorismu a vzdávání pocty teroristům; vzhledem k tomu, že tento druh jednání legitimizuje terorismus, ohrožuje naši demokracii a ponižuje oběti;

Hospodářská a sociální práva

1. uznává, že EU hraje zásadní roli při předcházení tomu, aby se v členských státech šířila chudoba a docházelo v nich k sociálnímu vyloučení; poukazuje na to, že je důležité, aby EU a její členské státy vypracovaly konkrétní programy zaměřené na vymýcení dětské chudoby, jelikož je nutné se zabývat obzvlášť negativním vlivem chudoby na sociální, duševní a tělesný rozvoj dětí a tím, jaký má vliv na zdraví budoucích generací dospělých; zdůrazňuje, že děti jsou vystaveny nepoměrně většímu riziku sociálního a hospodářského vyloučení a že se v důsledku zneužívání, násilí, vykořisťování, chudoby a všech forem sociálního vyloučení setkávají s porušováním svých základních práv; poukazuje na to, že chudoba je sama o sobě jednou z forem sociální nespravedlnosti, která je založena na nerovnosti pohlaví, diskriminaci a nerovných příležitostech, pokud jde o přístup k výrobkům a službám; vyzývá Komisi a Radu, aby při předkládání návrhů v rámci hospodářské politiky přihlížely k základním právům a aby zajistily, aby se v souvislosti s přijímáním rozhodnutí o přijetí těchto návrhů provádělo hodnocení jejich dopadu na lidská práva, aby bylo možné posoudit jejich možný negativní vliv na tato práva; vyzývá členské státy, aby zaručily rovnocenný přístup ke zdravotní péči, kvalitnímu vzdělání a bydlení pro všechny;

2. zdůrazňuje, že závažné omezení vládních výdajů na veřejné služby má významný dopad na nerovnost, což se výrazně odráží na sociální struktuře mnoha členských států EU, že tato situace trvá dodnes, což jen zhoršuje již tak se prohlubující rozdíly a vede k dalšímu porušování základních práv, a že má zvlášť silný dopad na ženy, osoby se zdravotním postižením, starší osoby, děti, migranty, Romy, kočovníky, osoby LGBTI+ a na další znevýhodněné skupiny; znovu opakuje, že aby zajištěno, aby mohly nejvíce ohrožené osoby ve společnosti plně využívat svých sociálních, politických a hospodářských práv, musí se makroekonomická politika řídit nejen hospodářským růstem, ale také sociálními normami; zdůrazňuje, že máme-li pomoci odstranit nerovnosti a dostat lidi z chudoby, hraje zásadní roli zajištění rovného přístupu ke kvalitnímu vzdělání a zaměstnání a rovných příležitostí; je si vědom významu práv pracujících, jako je mateřská a otcovská dovolená, která umožňuje zajistit dětem zdravé a stabilní prostředí; vyzývá členské státy, aby přijaly předpisy, které by zachovaly a rozšířily tato práva a přispěly k sociální a hospodářské stabilitě rodin; vyzývá členské státy, aby zajistily vhodné pracovní podmínky a ochranu před ekonomickým vykořisťováním a diskriminací, zejména v případě skupin obyvatel, které se budou nejspíše potýkat s těmito nerovnostmi, jako jsou mladí lidé; vyzývá členské státy, aby zajistily rozsáhlejší uplatňování záruky pro mladé lidi; vyzývá je dále, aby zajistily, aby měli mladí lidé přístup ke kvalitnímu zaměstnání, vzdělání a možnostem odborné přípravy a aby byly tyto nabídky v rámci členských států a regionů rozloženy rovnoměrně; vyzývá členské státy, aby zajistily neomezené uplatňování směrnice o rovnosti v zaměstnání, aby byl zajištěn rovný přístup k možnostem zaměstnání, a to nehledě na náboženské vyznání, věk, zdravotní postižení a sexuální orientaci;

3. zdůrazňuje, že bydlení není pouhou komoditou, ale nezbytností, jelikož občané, kterým je odepřeno, se nemohou plně zapojit do společnosti a využívat svých základních práv; je znepokojen tím, že bydlení si nemohou z finančních důvodů dovolit zejména mladí lidé, a s politováním konstatuje, že existují případy diskriminace ze strany majitelů bytů a opatření, která omezují vyplácení příplatků na bydlení mladým lidem; je velmi znepokojen tím, že osoby ve věku 18–29 let tvoří ve většině členských států EU až jednu třetinu všech osob bez domova; vyzývá Komisi a členské státy, aby se řídily doporučeními komisařky Rady Evropy pro lidská práva uvedená v jejím vyjádření ze dne 23. ledna 2020 s názvem „Právo na dostupné bydlení: zanedbaná povinnost Evropy“, zejména pokud jde o doporučení, aby všechny členské státy urychleně uznaly závaznost článku 31 revidované Evropské sociální charty o právu na bydlení; vyzývá členské státy, aby mezi priority v oblasti sociální politiky zařadily právo občanů na přiměřené bydlení a aby s cílem bojovat proti nadměrnému zatížení v důsledku cen za bydlení, zejména chránit znevýhodněné a zranitelné skupiny osob, navýšily investice do sociálního a cenově dostupného bydlení; vyzývá Komisi, aby řádně prošetřila diskriminaci v přístupu k bydlení, kterou zakazuje směrnice o rasové rovnosti, a aby v případě jejího porušování zahájila řízení z důvodu nedodržování předpisů;

4. upozorňuje na článek 37 Listiny, v němž je stanoveno, že do politiky Unie je nutné začlenit opatření k dosažení vysoké míry ochrany životního prostředí a zvyšování jeho kvality; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné, aby se při rozhodování o všech oblastech politiky a všech iniciativách přihlíželo k příslušným obavám týkajícím se životního prostředí, a domnívá se, že aby byl zajištěn spravedlivý přechod na hospodářství, které by bylo udržitelné z hlediska životního prostředí, aby byla zároveň chráněna pracovní místa a vytvářena udržitelná pracovní místa a aby bylo možné se postavit jedné z nejvýznamnějších hrozeb, jimž lidstvo čelí, je nutné, aby se udržitelnost stala hlavní zásadou veškeré makroekonomické politiky; vyzývá k uplatňování Aarhuské úmluvy, která spojuje environmentální a lidská práva, v celé Unii; zdůrazňuje, že zhoršení kvality životního prostředí a neschopnost některých orgánů veřejné moci poskytovat informace o závažných environmentálních rizicích, jimž jsou jednotlivci vystaveni, na ně může mít závažný nepříznivý dopad;

Právo na rovné zacházení

5. opakuje, že ženy a dívky musejí mít kontrolu nad svým tělem i svou sexualitou; vyzývá všechny členské státy, aby zaručily komplexní sexuální vzdělávání, snadný přístup žen a dívek ke službám plánovaného rodičovství a plnou škálu služeb sexuálního a reprodukčního zdraví, včetně moderních antikoncepčních metod a možnosti bezpečného a legálního přerušení těhotenství;

6. odsuzuje očividné a organizované útoky na rovnost pohlaví a práva žen, včetně útoků na sexuální a reprodukční zdraví a práva, k nimž v současné době dochází na celém světě i v Evropě; důrazně prohlašuje, že odpírání služeb a práv sexuálního a reprodukčního zdraví je jednou z forem násilí na ženách a dívkách, a zdůrazňuje, že Evropský soud pro lidská práva v různých případech rozhodl, že restriktivní zákony o přerušení těhotenství a bránění v přístupu k jeho legálnímu provedení představují porušování lidských práv žen; opakuje, že odmítnutí zdravotnických pracovníků poskytovat v plné šíři služby sexuálního a reprodukčního zdraví, které je motivováno osobními důvody, nesmí porušovat právo žen a dívek na přístup k reprodukční zdravotní péči; vyzývá Komisi, aby do své strategie pro základní práva zahrnula nutnost podporovat sexuální a reprodukční zdraví a práva;

7. důrazně odsuzuje alarmující počet vražd žen v EU, které jsou nejextrémnější formou násilí na ženách; vyjadřuje politování nad tím, že v některých členských státech není k dispozici dostatek údajů, což svědčí o tom, že tento problém není brán vážně; vyzývá Radu, aby na úrovni EU bezodkladně ukončila ratifikaci Istanbulské úmluvy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí na základě širokého přistoupení, bez jakýchkoli omezení; naléhavě žádá Radu a členské státy, aby – pokud tak dosud neučinily – Istanbulskou úmluvu ratifikovaly;

8. důrazně odsuzuje všechny formy sexuálního, gynekologického a porodnického násilí na ženách, jako je nepřiměřené jednání či jednání bez souhlasu ženy, bolestivé zákroky bez anestezie, mrzačení ženských pohlavních orgánů či nucené přerušení těhotenství, nucená sterilizace a nucené náhradní mateřství;

9. důrazně odsuzuje etnickou segregaci romských žen v zařízeních zdravotní péče o matku; vyzývá členské státy k okamžitému zákazu všech forem etnické segregace ve zdravotnických zařízeních, včetně zařízení péče o zdraví matky; vyzývá členské státy k zajištění účinného a včasného odškodnění obětí nucené a pod nátlakem provedené sterilizace, a aby za tímto účelem vytvořily účinné režimy pro náhradu újmy;

10. odsuzuje trestné činy z nenávisti, nenávistné projevy a jakoukoli diskriminaci, například na základě rasy, barvy pleti, etnického nebo sociálního původu, jazyka, náboženského vyznání nebo přesvědčení, politických názorů, příslušnosti k menšině, zdravotního postižení, sexuální orientace, genderové identity, vyjádření pohlavní identity nebo na základě pohlavních znaků; znovu s obavou konstatuje, že nenávistné projevy na internetu jsou stále velmi rozšířeným a naléhavým problémem; varuje před tím, že v mnoha členských státech sílí a jsou normalizovány nenávistné projevy a různé formy rasismu, např. islamofobie, nesnášenlivost vůči Romům, antisemitismus a nenávist vůči černochům a osobám jiné barvy pleti, které jsou rozdmýchávány sílícími extremistickými hnutími a jejich rétorikou a v některých členských státech zástupci vlád nebo čelnými politiky, kteří vystupují s nenávistnými projevy, jejichž prostřednictvím šíří rasismus, xenofobii a nesnášenlivost vůči komunitě LGBTI; vyjadřuje znepokojení nad tím, že oběti často neoznamují trestné činy páchané z nenávisti kvůli nedostatečným zárukám a kvůli tomu, že orgány trestné činy z nenávisti v členských státech řádně nevyšetřují a neusvědčují pachatele; zdůrazňuje, že je nutné podporovat oběti v tom, aby hlásily případy trestných činů z nenávisti nebo diskriminace, a poskytnout jim plnou ochranu a podporu; připomíná, že členské státy by měly zajistit, aby trestné činy z nenávisti a nenávistné projevy byly účinně zaznamenávány, vyšetřovány, stíhány a souzeny; vyzývá Komisi a agenturu FRA, aby pokračovaly v monitorování trestných činů z nenávisti a nenávistných projevů v členských státech a aby o těchto případech a tendencích pravidelně podávaly zprávy;

11. připomíná povinnost orgánů, institucí a subjektů EU přiznávat všem občanům v plném rozsahu právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání a nediskriminovat z důvodu náboženského vyznání nebo přesvědčení, včetně filozofického přesvědčení, ve veřejném a soukromém životě; vyzývá členské státy, aby chránily svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání a aby účinně uplatňovaly obecné pokyny EU pro jejich prosazování a ochranu;

12. vyzývá členské státy, aby zajistily důsledné uplatňování směrnice o rasové rovnosti (2000/43/EC), aby byl potírán zakořeněný rasismus vůči černochům a osobám jiné barvy pleti, transfobie, nesnášenlivost vůči Romům, antisemitismus a islamofobie; odsuzuje skutečnost, že rasové, etnické, jazykové a náboženské menšiny čelí strukturálnímu rasismu, diskriminaci, trestným činům z nenávisti, nenávistným projevům a setrvalým socioekonomickým nerovnostem v oblastech, jako je bydlení, zdravotní péče, zaměstnanost a vzdělávání, a nemají dostatečný přístup ke spravedlnosti, což je třeba uznat jako významnou překážku k tomu, aby mohly požívat v plném rozsahu základních práv, a jako hlavní překážku pro začleňování do

13. vyzývá k rychlému přijetí směrnice o rovném zacházení, která byla navržena v roce 2008 a stále čeká na schválení v Radě, aby byla v právním rámci EU odstraněna stávající mezera v ochraně, pokud jde o zákaz diskriminace na základě věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání či přesvědčení nebo sexuální orientace v klíčových oblastech života, jako je sociální ochrana, vzdělávání a přístup ke zboží a službám; vyzývá Komisi, aby aktivně bojovala proti segregaci a diskriminaci, a to i zahájením řízení o nesplnění povinnosti, a aby podporovala účinné uplatňování rámcového rozhodnutí o boji proti některým formám rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva; připomíná, že tato opatření by měla být doplněna vhodnými vnitrostátními strategiemi pro integraci;

14. připomíná, že cílem Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením (UNCRPD) je zajistit rovné příležitosti, co se týče přístupnosti, účasti, rovnosti, zaměstnání, vzdělávání a odborné přípravy, sociální ochrany, zdraví a vnější činnosti EU; zdůrazňuje, že osoby se zdravotním postižením jsou i nadále znevýhodňovány a diskriminovány v zaměstnání, vzdělávání a sociálním začleňování; v tomto ohledu zdůrazňuje význam přístupnosti veřejných prostor, stanovení minimálního podílu zaměstnanců se zdravotním postižením, záruk pro inkluzivní vzdělávání, včetně přístupu k iniciativám, jako je Erasmus+, se zvláštním důrazem na děti se zdravotním postižením;

Svobody

15. vyzývá členské státy, aby chránily a rozvíjely dynamické, nezávislé, pluralitní a svobodné sdělovací prostředky; odsuzuje v tomto ohledu veškerá opatření, jež mají umlčet kriticky se vyjadřující sdělovací prostředky a podkopávají svobodu a pluralitu médií, mimo jiné i sofistikovanými způsoby, na něž zpravidla není upozorněna platforma Rady Evropy na ochranu žurnalistiky a bezpečnosti novinářů; je znepokojen vytvářením vládou kontrolovaných subjektů, které řídí velkou část mediálního prostředí země, a ovládnutí veřejných sdělovacích prostředků, aby sloužily partikulárním zájmům; připomíná, že vysoká koncentrace vlastnictví sdělovacích prostředků, ať již ve státním vlastnictví nebo v soukromých rukou, vážně ohrožuje rozmanitost informací a názorů zastoupených v mediálním obsahu; připomíná, že svoboda projevu a informací, včetně svobodného uměleckého vyjádření, a svoboda sdělovacích prostředků mají zásadní význam pro demokracii a právní stát, a naléhá na členské státy, aby zaručily nezávislost svých orgánů pro regulaci sdělovacích prostředků; připomíná, že právo vyhledávat, přijímat a předávat informace a myšlenky ústně, písemně nebo v tištěné podobě, prostřednictvím umění nebo jakýchkoli jiných médií je jedním ze stavebních kamenů svobody uměleckého projevu[54];

16. připomíná zásadní úlohu investigativní žurnalistiky, která v demokratické společnosti plní kontrolní funkci a posiluje veřejný dohled nad politickými činiteli, a to i v oblasti korupce; odsuzuje přetrvávající a rostoucí násilí, vyhrožování a zastrašování novinářů v mnoha členských státech, a to i za zveřejňování informací o porušování základních práv, což často vede k autocenzuře a oslabuje právo občanů na informace; žádá Komisi, aby předložila návrh silných a komplexních mechanismů na ochranu a upevnění svobody projevu, svobody sdělovacích prostředků a ochrany novinářů, které by mj. zaručily transparentní vlastnictví sdělovacích prostředků, aby přijala směrnici proti strategickým žalobám proti účasti veřejnosti v celé EU, vytvořila stálý fond EU pro nezávislé sdělovací prostředky a investigativní novináře a zřídila mechanismus rychlé reakce pro ohrožené novináře; vyzývá členské státy, aby zabránily útokům na investigativní novináře při výkonu jejich práce a aby tyto útoky postihovaly;

17. zdůrazňuje mimořádně důležitou úlohu oznamovatelů při ochraně veřejného zájmu a při podpoře kultury veřejné odpovědnosti a bezúhonnosti jak ve veřejných, tak v soukromých institucích; vyzývá členské státy, aby ve vnitrostátním právu neprodleně a v plném rozsahu provedly ustanovení směrnice (EU) 2019/1937 o ochraně osob, které ohlásí porušení práva Unie, aby se bezprostředně po jejím vstupu v platnost maximalizovaly její účinky; vyzývá členské státy, aby tato opatření doplnily tak, aby oznamovatele chránila také v případech, kdy ohlásí porušení práva mimo oblast působnosti právních předpisů EU;

18. vyjadřuje znepokojení nad hrozbou, kterou představují různé formy propagandy a falešné zprávy pro svobodu slova, svobodu projevu a nezávislost sdělovacích prostředků, a nad negativními dopady, které to může mít na kvalitu politické diskuse a na účast občanů na dění v demokratické společnosti; vyzývá Komisi, aby propagovala a investovala do posílení mediální gramotnosti, aktivně podporovala kvalitní žurnalistiku, posilovala ochranu údajů, vytvořila transparentnější internetové prostředí a zaručila svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků;

19. zdůrazňuje, že politické profilování, dezinformace a manipulace s informacemi ohrožují demokratické hodnoty EU; vyzývá Komisi a členské státy, aby přispěly k rozvoji vzdělávání a kultivaci kritického myšlení, aby si občané mohli utvářet vlastní názory a čelit tak těmto rizikům;

20. zdůrazňuje, že příslušníci donucovacích orgánů musí při výkonu svých povinností respektovat a chránit lidskou důstojnost a dodržovat a hájit lidská práva všech osob; zdůrazňuje, že prvořadým úkolem policejních sil je zajistit bezpečnost a ochranu občanů a pokojný průběh protestů; odsuzuje násilné a nepřiměřené zásahy donucovacích orgánů při pokojných demonstracích; vyzývá členské státy, aby zajistily, aby donucovací orgány používaly sílu vždy zákonně, přiměřeně a jen v nezbytných případech jako nejzazší řešení tak, aby přitom nedocházelo ke ztrátám na životech a aby byla zachována tělesná integrita osob; vyzývá příslušné vnitrostátní orgány, aby zajistily transparentní, nestranné, nezávislé a efektivní vyšetření případů podezření či obvinění z použití nepřiměřené síly a zabránily beztrestnosti; připomíná, že donucovací orgány jsou plně zodpovědné za plnění svých povinností a za dodržování příslušných právních a operačních rámců;

21. důrazně odsuzuje rostoucí omezování svobody shromažďování, a to i během voleb; vyzývá členské státy, aby se zdržely přijímání zákonů omezujících svobodu shromažďování, a vybízí EU a její členské státy, aby učinily další kroky k zajištění a ochraně svobody shromažďování, která je jedním ze základních práv a zásad demokratických procesů; vyzývá Komisi, aby se aktivně podílela na prosazování těchto práv v souladu s mezinárodními normami v oblasti lidských práv;

22. připomíná zásadní úlohu, kterou na místní, regionální, vnitrostátní, unijní a mezinárodní úrovni hraje občanská společnost při hájení zájmů občanů, posilování hlasů těch menšin, které nejsou řádně zastoupeny, a obhajování a prosazování zásad zakotvených v článku 2 SEU; zdůrazňuje, že pro organizace občanské společnosti je třeba zajistit vstřícné prostředí, v němž jim nebudou hrozit útoky a zbytečné nebo svévolné omezování činnosti;

23. je hluboce znepokojen stále se zmenšujícím prostorem pro nezávislou občanskou společnost v některých členských státech, zejména pro organizace hájící ženská práva, organizace LGBTI a obránce lidských práv, včetně nepřiměřené administrativní zátěže, snižování finanční pomoci na advokátní činnost a omezení svobody shromažďování a spolčování; odsuzuje omezování přístupu organizací občanské společnosti k financování, které má v některých členských státech systematičtější charakter v podobě změn zákonů a politik a vážně ovlivňuje jejich práci a právní postavení; vyzývá Evropskou komisi a Radu, aby zvýšily podporu organizací občanské společnosti hájící hodnoty podle článku 2 Smlouvy o Evropské unii z prostředků EU prostřednictvím programu Práva a hodnoty, kterému by měly být přiděleny značné finanční prostředky, jak požadoval Evropský parlament;

24. trvá na tom, že pravidelné a komplexní sledování a analýza jsou pro pochopení problémů, kterým čelí občanská společnost v celé Evropě, nadmíru důležité; vyzývá Evropskou komisi, aby do budoucích výročních zpráv o právním státu začlenila příslušné ukazatele týkající se občanského prostoru, svobody projevu a svobody sdružování, aby navrhla akční plán na ochranu a podporu občanské společnosti, jehož součástí by byly pokyny k ochraně svobody projevu, svobody sdružování a svobody pokojného shromažďování a k ochraně obránců lidských práv v ohrožení, a aby zřídila nouzový fond pro jejich ochranu; vítá návrh, aby byla provedena revize nařízení Rady (ES) č. 168/2007 ze dne 15. února 2007 o zřízení Agentury Evropské unie pro základní práva, a zdůrazňuje, že na základě důkladného posouzení dopadu je třeba posílit a rozšířit její mandát; vyzývá Komisi, Radu a Evropský parlament, aby při tvorbě politik systematicky využívaly údaje poskytované agenturou FRA;

25. uznává závažné problémy, které mohou vyvstat v převážně euroskeptických komunitách, zejména pokud se pojí s násilnými politickými postoji, a naléhavě vyzývá EU a členské státy, aby podpořily aktivní účast občanů EU, zejména mladých lidí, na unijních záležitostech, aby mohly jejich názory zaznít prostřednictvím demokratických kanálů;

26. zdůrazňuje významnou úlohu, kterou při zlepšování toho, jak občané EU rozumí své politické účasti, plní občanská výchova a mezikulturní dialog; vybízí ke vzdělávání občanů EU o jejich právech;

27. konstatuje, že nové techniky sběru a zpracování osobních údajů pro účely predikce a manipulace chování mají stále větší dopad na základní práva miliard lidí v EU i na celém světě, zejména na práva na soukromí, ochranu údajů, informace a svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků; v této souvislosti naléhavě vyzývá soukromé subjekty a příslušné orgány, aby zajistily úplné uplatňování právních předpisů EU v oblasti ochrany údajů a soukromí a aby zajistily, aby jednotlivci chápali, kdy a jak jsou jejich osobní údaje zpracovávány a pro jaké účely a jak mohou v zájmu ochrany svého práva na ochranu osobních údajů a soukromí vznést proti zpracování údajů námitku a podat stížnost;

28. vyzývá Evropskou komisi, aby zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti členským státům, jejichž právní předpisy provádějící zneplatněnou směrnici o uchovávání údajů nebyly zrušeny, neboť je třeba zajistit, aby byly v souladu s judikaturou Soudního dvora EU[55];

29. upozorňuje na potenciální nebezpečí pro základní svobody a bezpečnost spojená s používáním nových technologií, zejména systémů umělé inteligence, k nimž patří rizika související s právem na ochranu osobních údajů a soukromí, bioetické obavy související s používáním umělé inteligence ve zdravotnictví, potenciální přímá i nepřímá diskriminace a předsudky, které mohou zhoršovat marginalizaci a šíření dezinformací; poukazuje na to, že zkreslení v datových souborech a při navrhování a provozování uvedených systémů mohou vést ke zkresleným výstupům, zejména pokud je používají donucovací orgány, což může vést k situaci, kdy tyto systémy reprodukují stávající společenské, osobní a jiné předsudky, a nakonec může vyústit v diskriminaci na základě sociálních, ekonomických, etnických či rasových faktorů nebo faktorů, jako je sexuální orientace, pohlaví či zdravotní postižení apod.; zdůrazňuje, že s ohledem na vývoj nových technologií je zapotřebí mít další záruky pro zajištění soukromí a ochrany údajů a že je třeba posuzovat veškeré důsledky pro základní práva; vyzývá orgány EU a členské státy, aby řešily vznikající „digitální propast“, zejména v oblasti veřejné správy a služeb; zdůrazňuje, že ke skupinám, které jsou „digitální propastí“ nejvíce postiženy, patří starší osoby a sociálně znevýhodnění lidé; zdůrazňuje, že k umělé inteligenci je třeba přistupovat se „zaměřením na člověka“ a že je nezbytné, aby měly při vývoji, zavádění, používání a sledování systémů umělé inteligence klíčový význam lidské hodnoty, což se zajistí dodržováním základních práv stanovených ve Smlouvách a Listině; vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrhy na koordinovaný evropský přístup k umělé inteligenci, jež budou čerpat z etických pokynů pro důvěryhodnou umělou inteligenci, které připravila odborná skupina Komise na vysoké úrovni pro umělou inteligenci;

30. vítá iniciativy a kroky zaměřené na posílení bezpečnostní spolupráce mezi členskými státy a na stanovení účinné reakce EU na terorismus a bezpečnostní hrozby v Evropské unii; naléhavě žádá členské státy, aby vzájemně plně spolupracovaly a zdokonalovaly výměnu informací mezi sebou i s agenturami EU v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí; zdůrazňuje význam dodržování základních práv v boji proti terorismu; upozorňuje, že je důležité, aby mechanismy dohledu v oblasti zpravodajských služeb byly v souladu s Listinou a Evropskou úmluvou o lidských právech; žádá dotčené instituce, aby poskytly záruky, které zabrání jakékoli následné viktimizaci plynoucí z ponižování obětí a útoků na jejich pověst, jež pocházejí ze sociálního okruhu útočníka;

Základní práva migrantů, žadatelů o azyl a uprchlíků

31. vyzývá Komisi a členské státy, aby provedly doporučení komisařky Rady Evropy pro lidská práva z června 2019 nazvané „Zachráněné životy. Chráněná práva. Náprava nedostatků v ochraně uprchlíků a migrantů v regionu Středozemního moře“; opakuje, že nejlepším způsobem, jak zabránit ztrátám na životech, jsou bezpečné a legální cesty; naléhavě vyzývá členské státy, aby zintenzívnily přesídlovací opatření, vytvořily humanitární koridory vedoucí do EU a zavedly pro žadatele o azyl možnost žádat o humanitární víza;

32. je vážně znepokojen soustavnými zprávami o násilných zákrocích donucovacích orgánů v některých členských státech; vyzývá Komisi a členské státy, aby tuto záležitost prošetřily a přijaly účinná opatření s cílem dosáhnout toho, aby byly tyto politiky a praktiky zrušeny, mj. zajištěním nezávislého monitorování činností ochrany hranic, které by prováděly stávající vnitrostátní lidskoprávní instituce (úřady veřejného ochránce práv, národní instituce pro lidská práva, národní preventivní mechanismy) za podpory EU a mezinárodních orgánů (komisaře Rady Evropy pro lidská práva, výboru Rady Evropy proti mučení, Evropské komise proti rasismu a nesnášenlivosti, Agentury Evropské unie pro základní práva), a aby zajistily, aby nebyly finanční prostředky EU využívány k porušování základních práv; vyzývá Komisi a členské státy, aby dodržovaly mezinárodní právo, právo EU a Listinu základních práv Evropské unie a aby poskytly široký rámec, jenž umožní legální migraci, a netlačily migranty k využívání nelegálních způsobů migrace;

33. odsuzuje skutečnost, že některé členské státy přijaly zákony, politiky a postupy, které narušují účinnou ochranu lidských práv uprchlíků, žadatelů o azyl a migrantů na souši i na moři; vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby do středu svých migračních a azylových politik umístily lidská práva migrantů, žadatelů o azyl a uprchlíků a zásadu sdílení odpovědnosti; vyjadřuje vážné znepokojení nad humanitární situací v hotspotech; vyzývá Komisi, aby urychleně navrhla řešení do očí bijícího porušování lidských práv v přijímacích střediscích pro uprchlíky a migranty na evropské půdě;

34. zdůrazňuje, že záchrana životů je podle mezinárodního práva a práva EU právní povinností; odsuzuje zastrašování, zatýkání a trestní řízení zahájená v některých členských státech proti organizacím občanské společnosti a jednotlivcům za poskytování humanitární pomoci migrantům v ohrožení života; vyzývá členské státy, aby v souladu s protokolem OSN proti pašování zajistily, aby humanitární pomoc nebyla považována za trestný čin;

35. zdůrazňuje, že je třeba plně dodržovat základní práva migrantů bez dokladů, bez ohledu na jejich právní či správní status; připomíná, že ženy a děti, když hledají ochranu nebo základní podporu, aby přežily, mohou být nuceny k sexuálním aktivitám a že se tak často děje kvůli nedostatkům v pomoci, selhání registračních systémů, nedodržení zásady nejlepších zájmů dítěte, rozdělování rodin nebo neexistenci bezpečných a legálních možností vstupu do EU;

36. připomíná, že téměř třetinu žadatelů o azyl představují děti a že děti jsou obzvláště zranitelné; vyzývá EU a její členské státy, aby zvýšily své úsilí ve snaze zabránit tomu, aby se nezletilé osoby bez doprovodu stávaly oběťmi obchodování s lidmi a sexuálního vykořisťování;

37. připomíná, že zadržování dětí z řad přistěhovalců není podle Newyorské deklarace pro uprchlíky a migranty nikdy v nejlepším zájmu dítěte; vyzývá EU a členské státy, aby zintenzívnily kroky k ukončení zadržování dětí, zejména v souvislosti s migrací po EU, a aby vypracovaly komunitní alternativy k zadržování a upřednostňovaly integraci, vzdělávání a psychologickou podporu; zdůrazňuje, že dítě bez doprovodu je především dítětem, které je potenciálně ohrožené, a že přední zásadou členských států a Evropské unie při zacházení s těmito dětmi musí být nikoli přistěhovalecká politika, ale ochrana, tedy respektování klíčové zásady nejlepšího zájmu dítěte;

Právní stát a boj proti korupci

38. opakuje, že korupce představuje pro demokracii, právní stát a spravedlivé zacházení se všemi občany vážnou hrozbu; upozorňuje na souvislost mezi korupcí a porušováním základních práv v řadě oblastí, k nimž patří nezávislost soudnictví, svoboda sdělovacích prostředků a svoboda projevu novinářů a oznamovatelů, vazební zařízení, přístup k sociálním právům nebo obchodování s lidmi[56];

39. vyzývá orgány EU a její členské státy, aby proti korupci rozhodně bojovaly a aby vytvořily účinné nástroje k její prevenci a jejímu potírání a stíhání, k boji proti podvodům a k pravidelnému monitorování využívání veřejných prostředků; vyzývá Komisi, aby neprodleně obnovila své každoroční monitorování korupce a podávání zpráv o tomto jevu, se zřetelem k orgánům EU a členským státům; vyzývá členské státy, aby se řídily doporučeními Skupiny států proti korupci (GRECO);

40. zdůrazňuje, že tím, co především umožňuje organizovanou trestnou činnost, je právě korupce; ostře odsuzuje nárůst obchodování s lidmi a naléhavě vyzývá členské státy a orgány EU, aby posílily spolupráci a zintenzivnily boj proti organizované trestné činnosti;

41. opět potvrzuje, že Parlament v zájmu posílení boje proti podvodům v Evropské unii podporuje urychlené zřízení účinného, nezávislého a plně funkčního Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO);

42. zdůrazňuje, že základním kamenem demokracie je právní stát, jenž zachovává dělbu moci, zajišťuje odpovědnost, přispívá k důvěře ve veřejné instituce a zaručuje zásady zákonnosti, právní jistoty, zákazu svévole výkonné moci, nezávislosti soudnictví, nestrannosti a rovnosti před zákonem; zdůrazňuje, že právní stát, a zvláště nezávislost soudnictví zásadně ovlivňují schopnost občanů vykonávat základní práva a svobody; zdůrazňuje, že podle článku 47 Listiny vyžaduje základní právo na účinné prostředky nápravy přístup k „nezávislému“ soudu; zdůrazňuje, že politický vliv nebo kontrola soudnictví a podobné překážky nezávislosti jednotlivých soudců vedly často k tomu, že soudnictví nebylo schopno plnit svou úlohu nezávislé kontroly svévolného využívání moci výkonnými a zákonodárnými složkami státu; odsuzuje využívání soudního systému pro politické účely s cílem poškodit, delegitimizovat a umlčet politický disent;

43. připomíná, že mezi právním státem a základními právy je velmi úzká vazba a že v zájmu zvýšení povědomí o hodnotách zakotvených v článku 2 SEU a v Listině je zapotřebí informovat o právech občanů;

44. důrazně odsuzuje snahy vlád některých členských států oslabit dělbu moci a nezávislost soudnictví; vyjadřuje hluboké znepokojení zejména ohledně rozhodnutí, která zpochybňují nadřazenost evropského práva, a vyzývá Komisi, aby použila veškeré dostupné prostředky a proti těmto útokům zasáhla;

45. vyzývá Komisi, aby se v rámci oznámeného cyklu přezkumu právního státu zabývala všemi porušeními článku 2 SEU, zejména těmi, jež mají dopad na základní práva; opakuje, že je nezbytně nutné přijmout mechanismus EU pro demokracii, právní stát a základní práva, jak navrhuje Parlament, který by zahrnoval každoroční nezávislý nediskriminační přezkum, jenž na základě faktů posoudí, zda všechny členské státy dodržují článek 2 SEU; zdůrazňuje, že porušování článku 2 SEU podkopává vzájemnou důvěru mezi členskými státy a znemožňuje přeshraniční justiční spolupráci;

46. lituje, že v řízení podle článku 7 nedošlo v Radě k pokroku, a to navzdory zprávám a prohlášením Komise, OSN, OBSE a Rady Evropy, podle nichž se situace v dotčených členských státech zhoršila; vyzývá Radu, aby při slyšeních týkajících se postupu podle čl. 7 odst. 1 zohlednila situaci v oblasti základních práv, demokracie a právního státu; připomíná, že není možné ponechat Evropský parlament při těchto probíhajících slyšeních stranou;

47. vyzývá Komisi a Radu, aby k řešení nebezpečí závažných porušení zásad právního státu plně využívaly všechny nástroje, které mají k dispozici, a aby dosáhly v probíhajících postupech podle článku 7 pokroku; upozorňuje, že neúčinnost kroků EU na ochranu základních práv ohrožuje unijní právo jako celek i práva občanů na nich založená a oslabuje důvěryhodnost EU;

Podmínky ve věznicích

48. je znepokojen nevyhovujícími podmínkami ve věznicích v některých členských státech; žádá členské státy, aby dodržovaly pravidla v oblasti zadržování, jež vyplývají z nástrojů mezinárodního práva a norem Rady Evropy; připomíná, že vyšetřovací vazba má být výjimečným opatřením a měla by být používána pouze v případech, kdy je to nezbytně nutné a přiměřené, a na co nejkratší možnou dobu; vyjadřuje politování nad tím, že vyšetřovací vazba nepřestává být nadměrně využívána namísto alternativních opatření, která nezbavují svobody; připomíná, že zranitelné skupiny vězňů, jako jsou ženy, mladiství, etnické menšiny, vězni LGBTI, vězni s duševními potřebami nebo vážně nemocní vězni, mají zvláštní potřeby, které se musí zohledňovat; vyzývá Komisi, aby přijala společné normy EU týkající se podmínek ve věznicích s cílem chránit práva vězňů a podporovat v EU normy zadržování;

Přistoupení EU k Evropské úmluvě o lidských právech

49. připomíná povinnost, stanovenou v článku 6 SEU, přistoupit k Evropské úmluvě o lidských právech (EÚLP); žádá Komisi, aby přijala nezbytná opatření k odstranění právních překážek, které brání uzavření procesu přistoupení, a aby předložila nový návrh dohody o přistoupení EU k EÚLP; domnívá se, že uzavřením procesu by se zavedly další ochranné záruky pro základní práva občanů a obyvatel EU a vznikl by další mechanismus pro prosazování lidských práv, především možnost podat stížnost u Evropského soudu pro lidská práva, v rámci oblasti působnosti EÚLP, na porušování lidských práv v důsledku jednání orgánu EU nebo členského státu provádějícího právo EU;

50. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

 

 

STANOVISKO VÝBORU PRO ÚSTAVNÍ ZÁLEŽITOSTI (3.6.2020)

pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

ke stavu základních práv v Evropské unii – výroční zpráva za období 2018–2019

(2019/2199(INI))

Zpravodaj: Antonio Tajani

 

 

NÁVRHY

Výbor pro ústavní záležitosti vyzývá Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1. připomíná, že podle článku 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU) je EU založena na hodnotách „úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv osob náležejících k menšinám“; zdůrazňuje, že v rámci hodnot Unie neexistuje hierarchie a že by EU měla zajistit ochranu všech hodnot, protože jedny nemohou existovat bez druhých;

2. domnívá se, že závěry a stanoviska Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) a judikatura Soudního dvora Evropské unie jsou dobrým základem pro výklad článku 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a rozsah práv zakotvených v Listině základních práv;

3. zdůrazňuje, že čl. 51 odst. 1 Listiny základních práv stanoví, že členské státy musí „tato práva a zásady dodržovat a podporovat jejich uplatňování“; vyjadřuje politování nad tím, že podle Agentury Evropské unie pro základní práva se zdá, že některé členské státy nevyvíjejí dostatečné úsilí o zvyšování povědomí o ustanoveních Listiny a o provádění těchto ustanovení; zdůrazňuje, že je třeba lépe prosazovat Listinu, aby byla její ustanovení účinnější a aby byli případně zákonodárci a soudci v členských státech motivováni k tomu, aby ji používali jako spolehlivý zdroj výkladu i v případech, které nutně nespadají do působnosti práva EU;

4. zdůrazňuje, že Evropská unie je založena na hodnotách, kterými je úcta k lidské důstojnosti, svoboda, demokracie, rovnost, právní stát a dodržování lidských práv; zdůrazňuje, že je důležité zajistit, upevnit a podporovat plné dodržování těchto hodnot na úrovni Unie a členských států; připomíná, že lidská práva jsou univerzální a nedělitelná;

5. zdůrazňuje, že je důležité zajistit plné dodržování Listiny základních práv během celého legislativního procesu; upozorňuje, že do posouzení dopadů je důležité začleňovat analýzu dopadu na základní práva; připomíná, že účinné a podrobné provádění právních předpisů EU je zásadní pro ochranu hodnot EU, na nichž závisí důvěryhodnost EU jako celku; poukazuje na to, že vlády členských států budou rovněž muset zvýšit informovanost veřejnosti, aby si byli občané EU plně vědomi svých práv a věděli, jak jednat v případě jejich porušení;

6. vyzývá členské státy, aby zahájily prokazatelné iniciativy a politiky zaměřené na zvyšování povědomí o Listině a na její provádění na vnitrostátní úrovni; vyzývá členské státy, aby uplatňovaly kontrolu ve vztahu k článku 51 s cílem posoudit již v počátečním stadiu, zda soudní případ nebo legislativní návrh vyvolává otázky v rámci Listiny; domnívá se, že jako inspirace by mohla v této souvislosti posloužit příručka Agentury pro základní práva ohledně použitelnosti Listiny;

7. domnívá se, že je zapotřebí větší výměna informací o zkušenostech a přístupech k využívání Listiny mezi soudci, sdruženími právníků a veřejnými správami v členských státech, ale také v nadnárodním kontextu, včetně případného použití stávajících finančních nástrojů, jako jsou nástroje stanovené v programu Spravedlnost, a že je zapotřebí zajistit cílené programy odborné přípravy pro příslušníky právnických povolání;

8. důrazně podporuje rychlé obnovení jednání o přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o lidských právech, v návaznosti na stanovisko 2/13 Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. prosince 2014[57]; znovu opakuje, že je třeba proces přistoupení urychlit, aby se posílila ochrana základních práv v Unii i její pozice v jednáních o právním státě, a že je rovněž důležité, aby byl Parlament stále informován v souladu s čl. 218 odst. 10 SFEU; vítá skutečnost, že v příštích několika měsících již byla naplánována dvě zasedání s Radou Evropy[58], a vyzývá Komisi, aby v klíčových politických momentech jednání předstoupila před příslušné výbory Evropského parlamentu;

9. požaduje, aby byl na základě jeho předchozích usnesení[59] přijat mechanismus EU pro demokracii, právní stát a základní práva, kterým se nebude vytvářet hierarchie hodnot a jímž se zajistí nejen právní stát, ale také jiné hodnoty Unie, včetně širšího spektra základních práv;

10. zdůrazňuje, že základem právního státu a práva na účinnou právní ochranu je nezávislá soudní moc[60]; doporučuje opustit stávající přístup, kdy se k otázkám právního státu v jednotlivých zemích přistupuje ad hoc, a vyzývá, aby byla vypracována kritéria a posuzování kontextu, jež by členským státům sloužila při rozpoznávání a řešení jakýchkoli možných problémů v oblasti právního státu řádným a srovnatelným způsobem; vyzývá členské státy, aby byly vždy připraveny hájit právní stát; vybízí k dosažení společné kultury právního státu ve 27 členských státech a orgánech Unie na základě používání společných definic, norem a referenčních hodnot, aby tak byl definován pojem právního státu a mohl být stanoven způsob, jak ověřit jeho řádné fungování; zdůrazňuje, že zásada právního státu se nevztahuje pouze na kvalitu legislativních procesů, ale také na faktické a nediskriminační uplatňování již existujících právních předpisů; domnívá se dále, že by byla velmi užitečná pravidelná hodnocení nezávislými odborníky, neboť by to umožnilo Komisi jednotněji rozhodnout, zda je nutné zahájit řízení pro porušení povinností;

11. zdůrazňuje, že existují další mezinárodní nástroje, jimiž by se zavedlo ještě více záruk na ochranu základních práv občanů a obyvatel Unie, jako je Istanbulská úmluva a Evropská sociální charta; naléhavě žádá Radu, aby dokončila ratifikaci Istanbulské úmluvy ze strany EU, a vyzývá Komisi, aby přijala opatření nezbytná pro přistoupení EU k Evropské sociální chartě;

12. znovu zdůrazňuje význam posílení lidských práv a práv dítěte ve všech členských státech, které musí nést odpovědnost za každé porušení těchto práv zjištěné na jejich území;

13. znovu opakuje, že v rámci nadcházející konference o budoucnosti Evropy by mohly být stanoveny předdefinované, avšak nikoli vyčerpávajícím způsobem vyjmenované, politické priority, jako jsou evropské hodnoty, základní práva a svobody[61]; vítá skutečnost, že ochrana evropských hodnot, a zejména základních práv a svobod občanů EU, patří mezi šest politických priorit Evropské komise a je součástí Strategické agendy Evropské rady na období 2019–2024, neboť jistě patří k námětům pro diskusi, na nichž občanům záleží; považuje za důležité, že se na konferenci o budoucnosti Evropy projednává přijetí nových mechanismů na ochranu Evropských hodnot včetně základních práv a svobod, jakož i sankčních mechanismů podle čl. 7 odst. 3 SEU;

14. opakuje, že je třeba přijmout opatření, která zajistí, aby byl při rozhodování o budoucnosti Evropy zohledněn hlas občanů EU a aby do skutečně otevřených, inkluzivních a demokratických konzultací byli zapojeni všichni občané ve všech regionech a městech Unie; poukazuje na to, že EU musí po konferenci nadále pokračovat v přímých kontaktech se svými občany s cílem vytvořit mechanismus stálého dialogu;

15. navrhuje, aby se v rámci Konference o budoucnosti Evropy zvážila možnost poskytnout Soudnímu dvoru Evropské unie pravomoc ve všech aspektech práva EU v souladu se zásadou dělby moci;

16. připomíná, že návrh nařízení o ochraně rozpočtu Unie v případě obecných nedostatků, pokud jde o právní stát v členských státech, by umožnil zavedení sankcí vůči členským státům, jež nedodržují zásady právního státu a ohrožují tak řádné plnění rozpočtu EU a její finanční zájmy; zdůrazňuje však potřebu změn Smlouvy o EU s cílem posílit celkové sankční mechanismy stanovené v čl. 7 odst. 3;

17. zdůrazňuje, že je důležité zajistit ve všech členských státech účinnou a jednotnou ochranu právního státu a předcházet porušování základních práv; uznává, že právní stát hraje klíčovou úlohu při prevenci porušování základních práv; připomíná, že základní práva jsou součástí balíčku hodnot EU a že článek 7 SEU obsahuje mechanismus, jehož prostřednictvím je možné reagovat na všechny případy závažného a trvajícího porušení nebo na zjevné riziko závažného porušení hodnot uvedených v článku 2 SEU členským státem; zdůrazňuje, že článek 7 by se měl u všech členských států uplatňovat jednotně, aby se zajistilo rovné zacházení;

18. připomíná, že hlavní překážkou uplatňování čl. 7 odst. 2 SEU jako posledního záchranného mechanismu na ochranu hodnot Unie je požadavek jednomyslnosti v Radě; konstatuje, že tak vysokého prahu je zvlášť obtížné dosáhnout v orgánu, v němž hrají politická hlediska důležitou úlohu, a že proto tento mechanismus nebyl dosud efektivně využit;

19. navrhuje, že by dodržování právního státu jako jednoho z kritérií pro přistoupení nových členských států nemělo být pouhou podmínkou pro přistoupení, ale závažným a vymáhatelným kritériem s cílem monitorovat dodržování právního státu členskými státy během celého jejich členství v EU[62].

20. zdůrazňuje, že EU musí systematičtěji využívat zvláštní ustanovení obsažená ve Smlouvách, což by posílilo ochranu základních práv; v tomto ohledu vyzývá k co nejrychlejší aktivaci ustanovení uvedených v čl. 83 odst. 1 SFEU, aby bylo možné zahrnout násilí na základě pohlaví do seznamu trestných činů uznaných EU;

21. vítá skutečnost, že Komise ve svém pracovním programu pro rok 2020 ohlásila novou strategii provádění Listiny základních práv; očekává, že se strategie zaměří na zvyšování povědomí na vnitrostátní úrovni;

22. uznává, že vystoupení Spojeného království z Evropské unie poškodí práva občanů, jak je stanoví část II SFEU a hlava V Listiny základních práv; je přesvědčen, že by bylo prospěšné, kdyby provádění a uplatňování dohody o vystoupení kontroloval Evropský parlament společně s britským parlamentem, a uvítal by, kdyby k tomuto účelu mohly vzniknout společné struktury[63]; vítá skutečnost, že během prvních pěti let po vstupu dohody o vystoupení v platnost bude Komise povinna každoročně podávat Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění a uplatňování dohody, zejména pokud jde o její druhou část (práva občanů); očekává, že Komise bude podávat zprávy o druhé části dohody i po skončení tohoto období;

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	26.5.2020
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	22 3 2
Členové přítomní při konečném hlasování	Gerolf Annemans, Gabriele Bischoff, Geert Bourgeois, Fabio Massimo Castaldo, Leila Chaibi, Włodzimierz Cimoszewicz, Pascal Durand, Daniel Freund, Charles Goerens, Esteban González Pons, Sandro Gozi, Maria Grapini, Brice Hortefeux, Paulo Rangel, Antonio Maria Rinaldi, Domènec Ruiz Devesa, Helmut Scholz, Pedro Silva Pereira, Antonio Tajani, László Trócsányi, Guy Verhofstadt, Loránt Vincze, Rainer Wieland
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	François Alfonsi, Brando Benifei, Jorge Buxadé Villalba, Markéta Gregorová

 

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

22	+
GUE/NGL	Leila Chaibi, Helmut Scholz
NI	Fabio Massimo Castaldo
PPE	Esteban González Pons, Paulo Rangel, Antonio Tajani, László Trócsányi, Loránt Vincze, Rainer Wieland
RENEW	Pascal Durand, Charles Goerens, Sandro Gozi, Guy Verhofstadt
S&D	Brando Benifei, Gabriele Bischoff, Włodzimierz Cimoszewicz, Maria Grapini, Domènec Ruiz Devesa, Pedro Silva Pereira
VERTS/ALE	François Alfonsi, Daniel Freund, Markéta Gregorová

 

 

 

3	-
ECR	Jorge Buxadé Villalba
ID	Gerolf Annemans, Antonio Maria Rinaldi

 

 

 

2	0
ECR	Geert Bourgeois
PPE	Brice Hortefeux

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

STANOVISKO PETIČNÍHO VÝBORU (7.9.2020)

pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

Stav základních práv v Evropské unii – výroční zpráva za období 2018–2019

(2019/2199(INI))

Zpravodajka: Yana Toom

 

 

NÁVRHY

Petiční výbor vyzývá Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1. zdůrazňuje, že je důležité, aby členské státy uplatňovaly na vnitrostátní úrovni Listinu základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), akt primárního práva EU[64], a to prostřednictvím soudů a jejího zohlednění v legislativních postupech při provádění práva EU, a vyjadřuje politování nad tím, že členské státy neuplatňují ustanovení Listiny stejným způsobem, což se týká zejména článku 51, protože tím by mohlo dojít k oslabení evropského projektu a snížení kvality demokracie v Evropské unii; naléhavě vyzývá Komisi, aby využila všechny dostupné právní nástroje k tomu, aby byla Listina dodržována; připomíná, že jak ukazují petice, očekávání občanů EU ohledně jejich základních práv se neomezují na oblast působnosti Listiny; domnívá se, že Listinu je třeba více propagovat, například prostřednictvím cílených kampaní jak v členských státech, tak na mezinárodní scéně, s cílem zvýšit účinnost jejích ustanovení a podpořit ji jako pozitivní zdroj výkladu i v případech, které nespadají do oblasti působnosti práva EU; ve stejném duchu vybízí vnitrostátní parlamenty, aby při vypracovávání svých legislativních návrhů dbaly na nejvyšší standardy ochrany základních práv; domnívá se, že cennou podporu zde může členským státům poskytnout Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA), pokud se na ni obrátí s žádostí o konzultaci;

2. zdůrazňuje, že pokud se má dále zvýšit ochrana základních práv, které Smlouvy přiznávají občanům EU, bude možná zapotřebí Smlouvy změnit;

3. připomíná Komisi její institucionální povinnost analyzovat stížnosti občanů na možné porušování základních práv v členských státech;

4. vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že občané a obyvatelé EU budou informováni o svém právu předkládat Evropskému parlamentu petice a o svém právu obracet se na veřejného ochránce práv jako prostředku k prosazování svých práv a oznamování porušování, jak je stanoveno v článku 44 Listiny a článku 227 SFEU;

5. zdůrazňuje, že je třeba zlepšit úlohu petic prostřednictvím dialogu a interakce s občany EU ohledně nesprávných úředních postupů orgánů, institucí a jiných subjektů Evropské unie; připomíná, že petice jsou obvykle prvními ukazateli porušování základních práv v členských státech;

6. je přesvědčen, že zákroky EU proti rasismu, xenofobii a jiným formám nesnášenlivosti by měly začít jasnou komunikací a oficiální výměnou správných informací; domnívá se, že nenávistné verbální projevy a xenofobie by neměly mít místo ve společenském životě, a to ani při sportovních akcích, a je znepokojen zejména tím, že tyto projevy bývají často namířeny proto osobám, které patří ke zranitelným skupinám; vyzývá Komisi, aby systematicky shromažďovala údaje v této oblasti s cílem umožnit účinné právní a politické reakce založené na faktických poznatcích; se znepokojením konstatuje, že řada členských států neprovedla plně ani správně rámcové rozhodnutí Rady ze dne 28. listopadu 2008 o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva[65] a jeho minimální normy, pokud jde o trestné činy popírání, schvalování a hrubého zlehčování některých trestných činů; vyzývá členské státy, aby zajistily, že údajné nenávistné projevy a trestné činy z nenávisti budou vždy odhaleny a řešeny v souladu s vnitrostátním a unijním právem;

7. vyzývá Komisi, aby urychleně navrhla řešení do očí bijícího porušování lidských práv v přijímacích střediscích pro uprchlíky a migranty na evropské půdě;

8. zdůrazňuje, že klíčovými složkami právního státu jsou nezávislá justice, přístup ke spravedlnosti, svoboda projevu a informací a pluralita sdělovacích prostředků; vyzývá Komisi, aby tyto klíčové hodnoty EU prosazovala, pokud je členské státy nedodržují; poukazuje na zásadní úlohu vzdělávání při rozvíjení schopnosti lidí analyzovat informace, které poskytují sdělovací prostředky, a obecně zdůrazňuje, že je naléhavě nutné přijmout účinná opatření proti dezinformacím a falešným zprávám, aby bylo zajištěno řádné fungování sdělovacích prostředků v demokratické společnosti; vyjadřuje vážné znepokojení nad tím, že v některých členských státech panují nedostatky v přístupu ke spravedlnosti, právu na právního zástupce a nezávislosti soudnictví, které vedou k oslabení právního státu a k beztrestnosti a nespravedlnosti; vyzývá Komisi, aby dále rozvinula mechanismus pro pravidelné a nestranné hodnocení situaci ve věci právního státu, demokracie a základních práv ve všech členských státech; navrhuje, aby Komise zřídila orgán EU, který by monitoroval dodržování zásad právního státu v členských státech;

9. vyzývá orgány EU a členské státy, aby zlepšily účinnost nástrojů EU v oblasti justiční spolupráce, zejména evropského zatýkacího rozkazu, a zajistily, aby všechny oběti trestného činu znaly svá práva a měly přístup k příslušným podpůrným službám v souladu se směrnicí o právech obětí[66];

10. vyzývá orgány EU a členské státy, aby zavedly právní mechanismy, které kriminalizují oslavování konkrétního teroristického činu a zločinů proti lidskosti v případech, kdy dochází k ponižování jejich obětí a způsobuje to sekundární viktimizaci obětí tím, že se poškozuje lidská důstojnost a oběti se nemohou zotavit z následků trestných činů;

11. vyzývá Komisi a členské státy, aby dále prováděly zásady evropského pilíře sociálních práv, který je považován za základní kámen úsilí o zlepšení Unie pro její občany a obyvatele, a to i prostřednictvím případných legislativních opatření k zajištění sociálních práv na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni, jako je všeobecný přístup k vysoce kvalitnímu a inkluzivnímu vzdělávání, celoživotní učení, sociální a profesní začlenění včetně osob se zdravotním postižením, lepší pracovní podmínky a sociální služby, jak jsou definovány v zásadách evropského pilíře sociálních práv; žádá Komisi a členské státy, aby se v souladu s článkem 26 Listiny více podílely na úsilí v oblasti začleňování osob se zdravotním postižením a aby zvýšily transparentnost příslušných monitorovacích mechanismů; připomíná, že je důležité pokračovat v rozvoji všech nezbytných rozměrů rámce EU pro Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením; zdůrazňuje význam odpovídající komunitní podpory pro osoby se zdravotním postižením, a trvá proto na tom, že se odpovídající fondy EU musí zaměřovat výhradně na tyto iniciativy a vyhýbat se institucionalizovanému přístupu;

12. vyzývá všechny členské státy EU, které dosud nepřistoupily k Opčnímu protokolu k Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením, aby tento protokol plně ratifikovaly s cílem umožnit komunikaci jednotlivců nebo jejich jménem; vyzývá Radu, aby přijala nezbytná opatření k tomu, aby Unie k opčnímu protokolu mohla přistoupit;

13. vyzývá členské státy, aby zajistily právo na vzdělání všem dětem v EU a respektování nejlepších zájmů dítěte a aby je chránily před jakoukoliv diskriminací; poukazuje na to, že systémy vzdělávání s režimy jazykové integrace mohou ohrozit učení, zejména v případě dětí s jakýmkoliv postižením, které zahrnuje problémy s vývojem řeči, jako je porucha autistického spektra (ASD);

14. poukazuje na četné petice, které vypovídají o zneužívání smluv na dobu určitou, a to i ve veřejném sektoru; vyjadřuje politování nad těmito postupy a domnívá se, že jsou v rozporu s články 30 a 31 Listiny, které se týkají ochrany před propuštěním a spravedlivých pracovních podmínek;

15. domnívá se, že je třeba věnovat zvláštní pozornost základnímu právu na zdravotní péči, které je zakotveno v článku 35 Listiny, a zvláštním důsledkům pro osoby postižené myalgickou encefalopatií/chronickým únavovým syndromem; zdůrazňuje, že pro lepší pochopení příčin a příčin myalgické encefalopatie/chronického únavového syndromu a vzácných onemocnění je nutné zajistit dostatečné financování výzkumu na úrovni EU;

16. připomíná, že je třeba zajistit přístup k pilíři environmentální spravedlnosti Aarhuské úmluvy na úrovni EU s cílem poskytnout odpovídající rámec a účinné mechanismy, které občanské společnosti umožní dále se zapojit do své povinnosti chránit životní prostředí v souladu s duchem článku 37 Listiny;

17. zdůrazňuje, že s ohledem na rozvoj nových technologií jsou potřebné moderní záruky zajištění soukromí a ochrany údajů; konstatuje, že kromě etických dopadů nových technologií, jako jsou umělá inteligence (AI) a data velkého objemu, je třeba zohlednit základní práva uživatelů; vítá úsilí Komise o vytvoření odpovídajícího právní rámce pro technologie založené na umělé inteligenci; žádá Komisi, aby v souvislosti se zřizováním sítí 5G a příslušné infrastruktury zajistila co nejvyšší ochranu práv občanů v souladu s právními předpisy EU o ochraně údajů; vyzývá Komisi, aby poskytla pokyny, včetně etických norem a společných pravidel transparentnosti, a aby stanovila společné požadavky na posouzení dopadu na základní práva;

18. zdůrazňuje potřebu posílit právní předpisy na úrovni EU s cílem chránit veřejnost před trestnými činy spojenými s novými technologiemi, které by mohly porušovat jejich základní práva;
vyzývá k účinnému zapojení kvalifikovaných subjektů občanské společnosti do monitorování pravidel pro ochranu údajů tím, že jim bude umožněno podávat stížnosti týkající se porušování ochrany údajů vnitrostátním orgánům pro ochranu údajů; konstatuje, že spolu s příslušným právním rámcem je nezbytné informovat veřejnost o vývoji v oblasti digitálních technologií, aby byla zajištěna účinná ochrana jejich práv na soukromí; zdůrazňuje zejména potřebu cílených a inovativních iniciativ a zvláštních pokynů pro odborníky, včetně zdravotnických pracovníků;

19. připomíná, že stávající právní rámec EU poskytuje ochranu proti diskriminaci na základě pohlaví a rasového nebo etnického původu, zatímco jiné formy diskriminace jsou zahrnuty pouze tehdy, souvisejí-li s oblastí zaměstnání a povolání; poukazuje na to, že existují přesvědčivé důkazy o diskriminaci z různých důvodů v oblastech, jako je vzdělávání, sociální ochrana a přístup ke zboží a službám a bydlení, a vyjadřuje politování nad patovou situací při přijímání směrnice o rovném zacházení;

20. vyzývá agenturu FRA, aby se zavázala k zajištění rovných příležitostí a aby z etického kodexu EU učinila prohlášení o dodržování zásad, které se týkají měnících se technologií a jejich vývoje;

21. poukazuje na skutečnost, že násilí na základě pohlaví je i nadále závažným a nepřijatelným porušením lidských práv; vyzývá Radu, aby na úrovni EU bezodkladně ukončila ratifikaci Istanbulské úmluvy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí na základě širokého přistoupení, bez jakýchkoli omezení; vyzývá rovněž zbývající členské státy, aby Istanbulskou úmluvu ratifikovaly a provedly; naléhavě vyzývá všechny členské státy, které Istanbulskou úmluvu dosud neprovedly, aby tak učinily; vítá zejména práci, kterou při sledování provádění Istanbulské úmluvy odvedla skupina odborníků pro boj proti násilí páchanému na ženách a domácímu násilí (GREVIO); vyzývá Komisi, aby přezkoumala prováděcí právní předpisy s přihlédnutím k vedlejším účinkům genderově podmíněného násilí a aby zajistila, že budou k dispozici statistické údaje o násilí páchaném na ženách za celou EU, na jejichž základě budou moci tvůrci politik na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni přijímat svá rozhodnutí;

22. znepokojen velkým počtem petic upozorňujících na diskriminaci osob, které uplatňují svá základní práva, zejména v oblasti nediskriminace, jazykových práv, práv menšin a vlastnických práv; připomíná, že respektování rozmanitosti je jednou ze základních zásad EU, a připomíná rovněž povinnost respektovat kulturní, náboženskou a jazykovou rozmanitost, jak stanoví článek 22 Listiny; zdůrazňuje, že v zájmu zachování této rozmanitosti by měla být podporována podpůrná opatření jak na úrovni členských států, tak na úrovni EU; je přesvědčen, že jedním ze způsobů, jak bojovat proti jazykové diskriminaci, je větší podpora používání regionálních a menšinových jazyků; poukazuje zejména na význam práva na vzdělání v menšinových jazycích; se znepokojením konstatuje, že někteří dlouhodobě pobývající rezidenti mají navzdory své pevné vazbě na EU jen omezený přístup k volnému pohybu a nejsou chráněni právy souvisejícími s diskriminací; vítá v tomto ohledu evropskou občanskou iniciativu týkající se balíčku „Minority SafePack“; vyzývá Komisi, aby navrhla právní nástroje k provedení návrhů obsažených v balíčku „Minority SafePack“;

23. zdůrazňuje, že je nutné dodržovat ustanovení článku 24 Listiny základních práv dítěte, zejména pokud jde o myšlenku, že nejlepší zájem dítěte musí být prvořadým hlediskem při veškeré činnosti orgánů veřejné moci, a to i včetně rozhodnutí týkajících se přeshraničních sporů týkajících se péče o dítě; v této souvislosti rovněž připomíná základní právo dítěte být vyslyšeno a rovněž právo v zásadě udržovat kontakt s oběma rodiči, pokud to není zjevně v rozporu s nejlepším zájmem dítěte, a to ve svém vlastním jazyce, aby bylo zachováno rozmanité kulturní dědictví dítěte;

24. vyzývá ke koordinované činnosti EU v oblasti evropské a mezinárodní ochrany dětí; zdůrazňuje, že je třeba zintenzivnit přeshraniční spolupráci mezi členskými státy a orgány EU s cílem nalézt vhodná a rychlá řešení v případech únosů dětí; je přesvědčen, že EU musí hrát určitou úlohu při prosazování práv dítěte, a to i na mezinárodní úrovni;

25. trvá na tom, že je nutné aktualizovat pravomoci evropského veřejného ochránce práv, jak bylo navrženo v nedávném legislativním návrhu Evropského parlamentu na revizi statutu evropského veřejného ochránce práv[67], s cílem posílit základní práva zakotvená v článcích 42 a 43 Listiny o přístupu k dokumentům a o postoupení případů veřejnému ochránci práv; připomíná, že toto nové nařízení o obecných podmínkách pro výkon funkce veřejného ochránce práv ve znění přijatém Parlamentem stále čeká na souhlas Rady.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	7.9.2020
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	26 4 4
Členové přítomní při konečném hlasování	Alex Agius Saliba, Andris Ameriks, Marc Angel, Andrus Ansip, Jordan Bardella, Alexander Bernhuber, Markus Buchheit, Ryszard Czarnecki, Eleonora Evi, Agnès Evren, Gheorghe Falcă, Emmanouil Fragkos, Mario Furore, Gianna Gancia, Ibán García Del Blanco, Alexis Georgoulis, Peter Jahr, Radan Kanev, Stelios Kympouropoulos, Cristina Maestre Martín De Almagro, Dolors Montserrat, Frédérique Ries, Alfred Sant, Monica Semedo, Massimiliano Smeriglio, Yana Toom, Loránt Vincze, Thomas Waitz, Stefania Zambelli, Tatjana Ždanoka, Kosma Złotowski
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Pernando Barrena Arza, Ádám Kósa, Marie-Pierre Vedrenne

 

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

26	+
EPP	Alexander Bernhuber, Agnès Evren, Gheorghe Falcă, Peter Jahr, Radan Kanev, Stelios Kympouropoulos, Ádám Kósa, Dolors Montserrat, Loránt Vincze
S&D	Alex Agius Saliba, Andris Ameriks, Marc Angel, Ibán García Del Blanco, Cristina Maestre Martín De Almagro, Alfred Sant, Massimiliano Smeriglio
RE	Frédérique Ries, Monica Semedo, Yana Toom, Marie-Pierre Vedrenne
Greens/EFA	Thomas Waitz, Tatjana Ždanoka
GUE	Pernando Barrena Arza, Alexis Georgoulis
NI	Eleonora Evi, Mario Furore

 

4	-
RE	Andrus Ansip
ECR	Ryszard Czarnecki, Emmanouil Fragkos, Kosma Złotowski

 

4	0
ID	Jordan Bardella, Markus Buchheit, Gianna Gancia, Stefania Zambelli

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

 

 

POSTOJ VE FORMĚ POZMĚŇOVACÍCH NÁVRHŮ VÝBORU PRO PRÁVA ŽEN A ROVNOST POHLAVÍ (4.3.2020)

pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

ke stavu základních práv v Evropské unii – výroční zpráva za období 2018–2019

(2019/2199(INI))

Za Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví: Samira Rafaela (zpravodajka)

 

 

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví předkládá Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci jako příslušnému výboru tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh  1

Návrh usnesení

Právní východisko 5 a (nové)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	– s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením (CRPD),

Pozměňovací návrh  2

Návrh usnesení

Právní východisko 5 b (nové)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	– s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (ICCPR),

Pozměňovací návrh  3

Návrh usnesení

Právní východisko 5 c (nové)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	– s ohledem na Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech (ICESCR),

Pozměňovací návrh  4

Návrh usnesení

Právní východisko 5 d (nové)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	– s ohledem na Mezinárodní úmluvu o odstranění všech forem rasové diskriminace (ICERD),

Pozměňovací návrh  5

Návrh usnesení

Právní východisko 5 e (nové)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	– s ohledem na Úmluvu o právech dítěte,

Pozměňovací návrh  6

Návrh usnesení

Právní východisko 6 a (nové)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	– s ohledem na agendu OSN 2030 a na cíle udržitelného rozvoje,

Pozměňovací návrh  7

Návrh usnesení

Právní východisko 6 b (nové)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	– s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

Pozměňovací návrh  8

Návrh usnesení

Právní východisko 8 a (nové)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	– s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech,

Pozměňovací návrh  9

Návrh usnesení

Právní východisko 21 a (nové)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	– s ohledem na index rovnosti žen a mužů za rok 2018 a 2019 Evropského institutu pro rovnost žen a mužů a na jeho zprávu nazvanou „Peking + 25 – 5. přezkum provádění Pekingské akční platformy v členských státech EU“,

Pozměňovací návrh  10

Návrh usnesení

Právní východisko 27 a (nové)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	– s ohledem na své usnesení ze dne 13. února 2019 o odmítavých reakcích vůči ženským právům a rovnosti žen a mužů v EU1, ______________ 1 Přijaté texty, P8_TA(2019)0111.

Pozměňovací návrh  11

Návrh usnesení

Právní východisko 34 a (nové)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	– s ohledem na doporučení Komise (EU) 2018/951 o normách pro orgány pro rovné zacházení,

Pozměňovací návrh  12

Návrh usnesení

Právní východisko 34 b (nové)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	– s ohledem na výroční zprávu Komise za rok 2018 o seznamu opatření pro posílení rovnosti LGBTI osob,

Pozměňovací návrh  13

Návrh usnesení

Právní východisko 38 a (nové)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	– s ohledem na tematickou zprávu komisaře Rady Evropy pro lidská práva o sexuálním a reprodukčním zdraví žen a jejich právech v Evropě (2017),

Pozměňovací návrh  14

Návrh usnesení

Bod odůvodnění A a (nový)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	Aa. vzhledem k tomu, že práva žen jsou lidská práva a jako taková jsou všeobecná a musí být dodržována a prosazována ve všech členských státech;

Pozměňovací návrh  15

Návrh usnesení

Bod odůvodnění A b (nový)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	Ab. vzhledem k tomu, že odmítavé reakce vůči právům žen a rovnosti žen a mužů jsou často spojeny s širším zhoršením situace v oblasti demokracie, právního státu a základních práv; vzhledem k tomu, že v příštím víceletém finančním rámci by proto do mechanismu v oblasti právního státu měla být začleněna práva žen; vzhledem k tomu, že muži a ženy by měli být spojenci v boji proti těmto reakcím a při podpoře pokroku v oblasti rovnosti žen a mužů a prosazování práv žen;

Pozměňovací návrh  16

Návrh usnesení

Bod odůvodnění A c (nový)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	Ac. vzhledem k tomu, že nebylo dosaženo dostatečného pokroku v oblasti základních práv, včetně práv žen, a zejména v klíčových oblastech institucionálního a politického rámce pro rovnost žen a mužů; vzhledem k tomu, že v některých členských státech došlo v posledních letech k organizovaným a znepokojivým reakcím vůči právům žen a LGBTI+ osob a k hnutím proti rovnosti žen a mužů, která se snaží omezit sexuální a reprodukční zdraví a práva, a to i prostřednictvím odpírání přístupu k moderním formám antikoncepce a zavedením regresivních podmínek v souvislosti s potraty, pokusy o úplný zákaz potratů, omezováním rovnosti LGBTI+ osob, zakázáním sexuální výchovy a genderových studií a prostřednictvím podpory kampaní proti Istanbulské úmluvě, které popírají existenci násilí na základě pohlaví;

Pozměňovací návrh  17

Návrh usnesení

Bod odůvodnění A d (nový)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	Ad. vzhledem k tomu, že násilí na základě pohlaví ve všech jeho formách (včetně obtěžování a násilí na pracovišti, doma i na internetu) je porušením základních práv, která se dotýkají všech úrovní společnosti bez ohledu na věk, vzdělání, příjem, sociální postavení a zemi původu nebo bydliště, a představuje významnou překážku pro rovnost žen a mužů;

Pozměňovací návrh  18

Návrh usnesení

Bod odůvodnění A e (nový)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	Ae. vzhledem k tomu, že ženy, zejména ženy se zdravotním postižením, ženy z řad migrantů a etnických menšin, ženy s jinou barvou pleti, romské ženy, starší ženy, ženy s nižší úrovní vzdělání, ženy se zdravotními problémy, stejně jako ženy LGBTI +, jsou častěji vystaveny vícenásobné diskriminaci a diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám;

Pozměňovací návrh  19

Návrh usnesení

Bod odůvodnění A f (nový)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	Af. vzhledem k tomu, že až 11 členských států neposkytuje údaje o ženách, které se staly obětí úmyslného zabití ze strany partnera nebo člena rodiny; vzhledem k tomu, že podle údajů ze zbývajících 17 členských států EU bylo v roce 20162 zabito 788 žen jejich partnerem nebo rodinným příslušníkem; ______________ 2 https://eige.europa.eu/sites/default/files/documents/20190390_mh0419039enn_pdf.pdf

Pozměňovací návrh  20

Návrh usnesení

Bod odůvodnění A g (nový)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	Ag. vzhledem k tomu, že zásadu rovnosti žen a mužů stanoví zejména článek 8 Smlouvy o fungování Evropské unie tím, že uvádí, že Unie musí při všech svých činnostech usilovat o odstranění nerovností a podporovat rovné zacházení pro muže a ženy;

Pozměňovací návrh  21

Návrh usnesení

Bod odůvodnění A h (nový)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	Ah. vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je základní hodnotou EU; vzhledem k tomu, že právo na rovné zacházení a nediskriminaci je základním právem, které je zakotveno ve Smlouvách a mělo by být uplatňováno v právních předpisech, v praxi, v judikatuře i v každodenním životě;

Pozměňovací návrh  22

Návrh usnesení

Bod odůvodnění A i (nový)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	Ai. vzhledem k tomu, že článek 13 Amsterodamské smlouvy poskytuje EU právní základ pro boj proti diskriminaci na základě pohlaví nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace;

Pozměňovací návrh  23

Návrh usnesení

Bod odůvodnění A j (nový)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	Aj. vzhledem k tomu, že EU již zavedla obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, který jí dává mandát k boji proti diskriminaci na základě náboženského vyznání nebo přesvědčení, věku, zdravotního postižení a sexuální orientace na trhu práce; vzhledem k tomu, že podobná antidiskriminační opatření by rovněž měla být bezodkladně provedena mimo trh práce;

Pozměňovací návrh  24

Návrh usnesení

Bod odůvodnění A k (nový)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	Ak. vzhledem k tomu, že ženy jsou i nadále na trhu práce nedostatečně zastoupeny a diskriminovány, zejména ve vedoucích pozicích, zatímco jsou nadměrně zastoupeny ve špatně placených odvětvích, jako je sociální práce, pečovatelská práce a vzdělávání, a že věnují více času než muži neplacené domácí práci a péči, neboť 80 % veškeré péče poskytované v celé EU zajišťují neplacení neformální pečovatelé a 75 % těchto pečovatelů jsou ženy; vzhledem k tomu, že v naší společnosti stále přetrvává vysoká profesní segregace mezi postavením žen a mužů a pracovními místy, což má negativní dopad na příjmovou rovnost žen a mužů a na společenský rozvoj; vzhledem k tomu, že je třeba přijmout zvláštní opatření na podporu žen, zejména žen, které se po dlouhém přerušení kariéry vracejí na trh práce, aby se zvýšil jejich potenciál na trhu práce;

Pozměňovací návrh  25

Návrh usnesení

Bod odůvodnění A l (nový)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	Al. vzhledem k tomu, že průměrný hodinový výdělek ženy činí 84 centů, zatímco muž si vydělá jedno euro, což představuje rozdíl v odměňování žen a mužů ve výši 16 %; vzhledem k tomu, že rozdíl mezi důchody žen a mužů v EU dosahuje 35 %3; _______________ 3 https://eige.europa.eu/sites/default/files/documents/20190390_mh0419039enn_pdf.pdf

Pozměňovací návrh  26

Návrh usnesení

Bod odůvodnění A m (nový)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	Am. vzhledem k tomu, že digitalizace je příkladem oblasti, která je lépe odměňována a má velký společenský dopad; vzhledem k tomu, že pouhých 17 % odborníků v oblasti informačních a komunikačních technologií jsou ženy; vzhledem k tomu, že ženy jsou v Evropě nedostatečně zastoupeny na mnoha úrovních, jako například v začínajících podnicích, v inovačních odvětvích a jako příjemkyně rizikového kapitálu;

Pozměňovací návrh  27

Návrh usnesení

Bod odůvodnění A n (nový)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	An. vzhledem k tomu, že podle zjištění Agentury pro základní práva (FRA) uvedená v její zprávě o základních právech za rok 2019 zůstávají její průzkumy a různé vnitrostátní studie, diskriminace a nerovnosti na základě různých důvodů i nadále realitou každodenního života celé EU; vzhledem k tomu, že z těchto zjištění rovněž soustavně vyplývá, že osoby, které se s diskriminací potýkají, ji zřídkakdy hlásí; vzhledem k tomu, že vnitrostátní orgány pro rovné zacházení hrají klíčovou úlohu při prosazování rovného zacházení a poskytování pomoci obětem diskriminace;

Pozměňovací návrh  28

Návrh usnesení

Bod odůvodnění C a (nový)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	Ca. vzhledem k tomu, že podle indexu rovnosti žen a mužů za rok 2019 politické zastoupení žen na ministerské úrovni v EU, které činí přibližně jednu třetinu, stále zaostává za počtem mužů;

Pozměňovací návrh  29

Návrh usnesení

Bod odůvodnění F a (nový)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	Fa. vzhledem k tomu, že podle Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž činil počet žen z celkového počtu osob, které v roce 2018 nelegálně překročily vnější hranice EU 18 % a téměř každý pátý registrovaný migrant byl dítě, přičemž přibližně 3 750 jich přišlo bez doprovodu; vzhledem k tomu, že pokud jde o porušování jejich základních práv, jsou tyto ženy a děti obzvláště zranitelné, například v souvislosti s obchodováním s lidmi;

Pozměňovací návrh  30

Návrh usnesení

Bod 1 a (nový)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	1a. naléhavě vyzývá Radu, aby urychleně odblokovala jednání o směrnici o ženách v řídících a dozorčích orgánech s cílem řešit značnou nerovnováhu mezi ženami a muži v oblasti přijímání ekonomických rozhodnutí na nejvyšší úrovni, a vytvořit tak podmínky pro to, aby ženy mohly požívat svých plných sociálních a ekonomických práv; vítá závazek, který ve svých politických směrech přijala předsedkyně Komise, a sice vytvořit většinu, která se bude přiklánět k odblokování této směrnice;

Pozměňovací návrh  31

Návrh usnesení

Bod 2 a (nový)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	2a. konstatuje, že Komise při dohledu nad prováděním směrnice 2006/54/ES o dodržování zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání, která se zabývá otázkou odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů, nebyla účinná, a vyzývá k úplnému provedení této směrnice, jakož i k její revizi a k začlenění povinného požadavku na společnosti, aby vypracovaly plány pro dosažení rovnosti žen a mužů;

Pozměňovací návrh  32

Návrh usnesení

Bod 2 b (nový)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	2b. zdůrazňuje, že nerovnost v odměňování žen a mužů v členských státech má dopad na základní práva žen; znovu připomíná význam zásady „stejné odměny za stejnou práci“ pro všechny politiky týkající se trhu práce zakotvené v článku 157 SFEU;

Pozměňovací návrh  33

Návrh usnesení

Bod 2 c (nový)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	2c. naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila Radě ke schválení program pro evropské pečovatele s cílem určit a uznat různé typy neformálního poskytování péče v Evropě a zaručit pečovatelům finanční podporu, a posílit tak práva žen na zaměstnanost;

Pozměňovací návrh  34

Návrh usnesení

Bod 2 d (nový)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	2d. vyzývá členské státy, aby podporovaly uplatňování směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem, neboť v mnoha oblastech, jako je zaměstnanost a práce, posiluje zásadu rovnosti;

Pozměňovací návrh  35

Návrh usnesení

Bod 4 d (nový)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	4d. poukazuje na to, že podle indexu rovnosti žen a mužů z roku 2019 jsou nejznepokojivější nerovnosti mezi muži a ženami v oblasti moci; konstatuje, že v členských státech, které přijaly právně předepsané kvóty pro kandidátské země, se zastoupení žen obecně zlepšilo; zavazuje se, že bude podporovat účast žen v evropském volebním procesu tím, že do příští revize aktu o volbě poslanců Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách zařadí vyvážené seznamy;

Pozměňovací návrh  36

Návrh usnesení

Bod 4 e (nový)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	4e. konstatuje, že v celé EU existují významné rozdíly v pověřeních, pravomocech a zdrojích orgánů pro rovné zacházení zřízených členskými státy v souladu se směrnicemi o rovnosti; vyzývá členské státy, aby zajistily, že budou schopny účinně a nezávisle plnit úkoly, které jim byly svěřeny způsobem, který řádně zohlední doporučení Komise;

Pozměňovací návrh  37

Návrh usnesení

Bod 4 f (nový)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	4f. vyzývá Radu, aby urychleně odblokovala navrhovanou směrnici o rovném zacházení po 10 letech bezvýchodné situace s cílem odstranit stávající mezeru v ochraně v právním rámci EU, pokud jde o zákaz diskriminace na základě věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání nebo přesvědčení nebo sexuální orientace; vyzývá Radu, aby s ohledem na rovnost žen a mužů uplatňovala zásadu rovného zacházení s osobami v klíčových oblastech, jako je sociální ochrana, vzdělávání a přístup ke zboží a službám, a aby zajistila, aby EU neprováděla umělou hierarchii důvodů;

Pozměňovací návrh  38

Návrh usnesení

Bod 4 g (nový)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	4g. zdůrazňuje, že dopady změny klimatu mají dopad na celou společnost, ale zejména na ženy a skupiny ve zranitelné nebo nejisté situaci, což zvyšuje nerovnosti a snižuje jejich schopnost uplatňovat jejich základní práva;

Pozměňovací návrh  39

Návrh usnesení

Bod 4 h (nový)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	4h. vyjadřuje politování nad pokračující existencí přetrvávajících rozdílů v platech a důchodech mezi muži a ženami, které podle nejnovějších dostupných údajů stále činí 16 % u platů a 35 % v případě důchodů; zdůrazňuje, že tyto údaje odrážejí přetrvávající nerovnost v oblasti práce;

Pozměňovací návrh  40

Návrh usnesení

Bod 4 i (nový)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	4i. vítá závazek předsedkyně Komise a komisařky pro rovnost, které uvedly, že v prvních stech dnech mandátu Komise předloží návrhy na zavedení závazných opatření v oblasti transparentnosti odměňování; domnívá se, že nadcházející směrnice by měla zahrnovat přísné donucovací politiky a sankce pro ty, kteří ji nedodržují, a měla by se vztahovat jak na soukromý, tak veřejný sektor, jakož i na balíčky odměn v celém jejich rozsahu; vyzývá Komisi, aby zavedla konkrétní opatření na základě doporučení z roku 2014, jako např. a) jasnou definici kritérií pro posuzování hodnoty práce, b) systémy genderově neutrálního hodnocení a klasifikace pracovních míst, c) povinné audity a zprávy týkající se odměňování žen a mužů s cílem zaručit stejnou odměnu, d) právo pracovníků požadovat úplné informace o odměně a právo na nápravu a e) jasné cíle výkonnosti společností, pokud jde o zajišťování rovnosti;

Pozměňovací návrh  41

Návrh usnesení

Bod 4 j (nový)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	4j. vyjadřuje politování nad tím, že podle institutu EIGE je pokrok při zajišťování rovnosti žen a mužů uskutečňován „šnečím tempem“ a unijní index rovnosti žen a mužů se od roku 2017 zvýšil o pouhý jeden bod; konstatuje, že v mnoha oblastech není dosahováno pokroku žádného a k porušování základních práv žen dochází i nadále;

Pozměňovací návrh  42

Návrh usnesení

Bod 4 k (nový)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	4k. vyzývá členské státy a všechny subjekty EU, aby spolupracovaly s institutem EIGE a agenturou FRA v souladu se společným odhodláním společně bojovat proti genderově motivovanému násilí a diskriminaci; vyzývá k prohloubení spolupráce s příslušnými mezinárodními subjekty, jako je OSN, a zejména pak její orgán UN Women; vyzývá Komisi a členské státy, aby shromažďovaly spolehlivé, rozčleněné a srovnatelné údaje, z nichž budou vycházet na důkazech založené nediskriminační politiky, monitorovaly trendy a posuzovaly provádění směrnic EU v oblasti rovného postavení a mezinárodních norem v oblasti lidských práv; v tomto ohledu vítá zřízení podskupiny pro shromažďování údajů o rovnosti žen a mužů, která je součástí skupiny EU na vysoké úrovni v otázkách nediskriminace, rozmanitosti a rovnosti, a její pokyny pro zlepšení sběru a využívání údajů;

Pozměňovací návrh  43

Návrh usnesení

Bod 4 l

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	4l. vítá skutečnost, že si komisařka Helena Dalliová předsevzala předložit do 8. března 2020 ambiciózní strategii pro rovnost žen a mužů, která bude obsahovat nové legislativní návrhy, jakož i podnětná politická opatření zahrnující mimo jiné opatření v oblasti genderové účasti, genderových stereotypů, zdravotního postižení, odmítavých reakcí vůči ženským právům a boje proti násilí na ženách;

Pozměňovací návrh  44

Návrh usnesení

Bod 5 a (nový)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	5a. odsuzuje odmítavé reakce vůči ženským právům a rovnosti žen a mužů v některých členských státech; je znepokojen omezením sexuálního a reprodukčního zdraví a práv a vyzývá členské státy, aby nepřijímaly žádná opatření, která oslabují lidská práva, rovnost žen a mužů a sexuální a reprodukční zdraví a práva; opětovně zdůrazňuje, že sexuální a reprodukční zdraví a práva patří mezi základní práva všech žen a dívek a musí být dodržována, což se týká i práva rozhodovat o svém těle a sexualitě bez nátlaku, diskriminace a násilí; je pevně přesvědčen, že každá žena v EU by měla mít přístup k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům, a zejména pak možnost výběru antikoncepce a plánovaného rodičovství a přístup k základní, gynekologické a porodnické péči, včetně bezpečného a legálního umělého přerušení těhotenství; vyzývá všechny členské státy k dekriminalizaci umělého přerušení těhotenství a s ním související péče; vyzývá Komisi, aby podporu a zlepšení sexuálního a reprodukčního zdraví a práv zahrnula do příští strategie v oblasti zdraví;

Pozměňovací návrh  45

Návrh usnesení

Bod 6 a (nový)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	6a. zdůrazňuje, že genderově podmíněné násilí je jednak důsledkem, tak i jednou z příčin přetrvávajících nerovností žen a mužů;

Pozměňovací návrh  46

Návrh usnesení

Bod 6 b (nový)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	6b. důrazně připomíná hodnotu Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva) coby prvního uceleného mezinárodního nástroje pro boj proti genderově podmíněnému násilí; vítá skutečnost, že si předsedkyně Komise ve své Agendě pro Evropu předsevzala odblokovat přistoupení EU k Istanbulské úmluvě; zdůrazňuje, že je třeba bezodkladně dokončit přistoupení EU k této úmluvě, které bude široké a bez jakýchkoli omezení, zasadit se o její ratifikaci všemi členskými státy a zajistit její řádné uplatňování; připomíná členským státům, že navrhované přistoupení EU k této úmluvě je neosvobozuje od toho, aby ji ratifikovaly na vnitrostátní úrovni; vítá nedávné stanovisko Benátské komise Rady Evropy k Arménii, které představuje vynikající nástroj pro vyjasnění všech mylných představ o Istanbulské úmluvě a boj proti nim;

Pozměňovací návrh  47

Návrh usnesení

Bod 6 c (nový)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	6c.  vítá závazky týkající se rovnosti, které předsedkyně Komise formulovala ve svých Politických směrech pro příští Evropskou komisi (2019–2024), opatření oznámená v pracovním programu Komise pro rok 2020, a zejména pak návrhy na zavedení minimálních standardů pro definici některých druhů násilí a posílení směrnice o právech obětí, zejména závazek předložit návrh na začlenění násilí na ženách na seznam trestných činů vymezených na úrovni EU a definovaných ve Smlouvách; domnívá se, že nejlepším způsobem, jak dosáhnout pokroku, je regulovat prevenci a potírání všech forem a hledisek genderově podmíněného násilí v jediném legislativním aktu, kterým bude směrnice o boji proti násilí na ženách a dívkách a dalším formám genderově podmíněného násilí;

Pozměňovací návrh  48

Návrh usnesení

Bod 6 d (nový)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	6d. je mimořádně znepokojen alarmujícím počtem vražd žen v Evropě, které jsou nejextrémnější formou násilí na ženách; vyjadřuje politování nad tím, že v některých členských státech není k dispozici dostatečné množství údajů, což svědčí o tom, že tento problém není uznáván;

Pozměňovací návrh  49

Návrh usnesení

Bod 6 e (nový)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	6e. připomíná, že genderově podmíněné a domácí násilí je v EU rozšířeným jevem a že jeho oběti mají často omezený přístup ke spravedlnosti a k ochraně; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby tento rozšířený jev ohrožující základní práva a bezpečnost odpovídajícím způsobem řešily tím, že jej budou považovat za prioritní a budou spolupracovat s orgány pro vymáhání práva na podpoře lepšího přístupu ke spravedlnosti;

Pozměňovací návrh  50

Návrh usnesení

Bod 6 f (nový)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	6f. vyzývá Komisi a Radu, aby co nejdříve aktivovaly „překlenovací ustanovení“ zakotvené v čl. 83 odst. 1 SFEU s cílem zařadit násilí na ženách a dívkách a další formy genderově podmíněného násilí do katalogu trestných činů vymezených na úrovni EU a umožnit Komisi a předložit návrh směrnice za použití článku 83 SFEU coby právního základu;

Pozměňovací návrh  51

Návrh usnesení

Bod 6 g (nový)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	6g. vyjadřuje politování nad tím, že se v posledních letech projevuje tendence provádět škrty v prostředcích EU určených k boji proti všem formám násilí na ženách a dívkách; znovu opakuje svou žádost, aby na specifický cíl Daphne v rámci programu Práva, rovnost a občanství, jakož i na jeho specifický cíl týkající se podpory a ochrany rovnosti pohlaví a začleňování genderového hlediska, bylo vyčleněno dostatečné množství zdrojů;

Pozměňovací návrh  52

Návrh usnesení

Bod 6 h (nový)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	6h. poukazuje na to, že příliš mnoho žen je nadále vystavováno sexuálnímu obtěžování ve veřejných prostorech a na pracovišti; vyzývá členské státy a orgány, instituce a jiné subjekty EU, aby tento jev řešily s větším nasazením; vyzývá Komisi a členské státy, aby bojovaly proti obtěžování na internetu, které je neúměrně zaměřeno na dívky a ženy, zejména na ty, které jsou aktivní ve veřejné a politickém životě; vítá nedávné přijetí Úmluvy MOP o násilí a obtěžování v pracovním prostředí (C190) a vyzývá všechny členské státy, aby ji co nejdříve ratifikovaly; vyzývá členské státy, aby v tomto směru uskutečnily informační kampaně zaměřené na veřejný i soukromý sektor;

Pozměňovací návrh  53

Návrh usnesení

Bod 6 i (nový)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	6i. vyzývá Komisi a členské státy, aby ve spolupráci s Eurostatem, institutem EIGE a agenturou FRA zlepšily dostupnost a srovnatelnost kvalitních a rozčleněných údajů o genderově podmíněném násilí, jak požaduje Istanbulská úmluva v ustanovení o shromažďování údajů a výzkumu; znovu vyzývá Komisi, aby zřídila evropskou observatoř pro sledování genderově podmíněného násilí s cílem shromažďovat přesné a srovnatelné údaje po vzoru Státní observatoře pro sledování násilí na ženách v rámci EIGE;

Pozměňovací návrh  54

Návrh usnesení

Bod 6 j (nový)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	6j. zdůrazňuje, že iniciativy na zmírňování nerovnosti žen a mužů v EU mají zásadní význam pro podporu a ochranu základních práv žen; v této souvislosti vyzývá k pevnému a na důkazech založeném přístupu, který umožní vypracovat odpovídající a užitečná posouzení dopadu týkající se rovnosti žen a mužů;

Pozměňovací návrh  55

Návrh usnesení

Bod 6 k (nový)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	6k. připomíná, že genderový mainstreaming je nepostradatelným nástrojem pro odstranění nerovností, podporu rovnosti žen a mužů a boj proti diskriminaci; znovu vyzývá Komisi, aby genderové hledisko začlenila do všech vnitřních a vnějších politik a činností; vítá skutečnost, že si nová komisařka pro rovnost předsevzala vytvořit pracovní skupinu pro rovnost s cílem vytvořit meziodvětvový přístup k začlenění hlediska rovnosti žen a mužů do všech politik EU; domnívá se, že silnější interinstitucionální vztahy v oblasti začleňování genderového hlediska mohou přispět k rozvoji politik EU zaměřených na genderové otázky; vyzývá proto ke strukturované spolupráci v oblasti začleňování genderového hlediska mezi všemi institucionálními partnery, jako je Komise, Rada a institut EIGE;

Pozměňovací návrh  56

Návrh usnesení

Bod 7 a (nový)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	7a. vyzývá k tomu, aby nová strategie pro zdraví Romů a strategie týkající se Romů pro rok 2020 řešily diskriminaci vůči romským ženám, včetně závažného porušování práv týkajících se reprodukčního zdraví a zdraví matek, kterému jsou vystaveny ve zdravotnických zařízeních;

Pozměňovací návrh  57

Návrh usnesení

Bod 7 b (nový)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	7b. konstatuje, že v souvislosti s cílem udržitelného rozvoje č. 5 agentura FRA v roce 2014 zveřejnila první – a zatím poslední – celounijní průzkum týkající se násilí na ženách a že celý soubor údajů pro příští průzkum bude shromážděn mezi lety 2020 a 2022; nabádá agenturu, aby tento průzkum zveřejňovala častěji a pravidelněji a aby uskutečnila další průzkumy týkající se diskriminace na základě pohlaví;

Pozměňovací návrh  58

Návrh usnesení

Bod 8 a (nový)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	8a. vyzývá Komisi, aby perspektivu genderového mainstreamingu umístila do čela evropského semestru tím, že genderové hledisko začlení do roční analýzy růstu a do procesu vypracovávání doporučení pro jednotlivé země;

Pozměňovací návrh  59

Návrh usnesení

Bod 8 b (nový)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	8b. zdůrazňuje, že je třeba řešit genderové překážky v získávání přístupu ke spravedlnosti, které existují v členských státech v souvislosti se sociálně-ekonomickými, právními nebo procesními hledisky, a naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby pracovaly na jejich odstranění; vyzývá členské státy, aby v plné míře prováděly směrnici o právech obětí s cílem zajistit povědomí o právech a přístup všech obětí trestných činů k odpovídajícím podpůrným službám a účinným nápravným prostředkům; zdůrazňuje, že přístup ke spravedlnosti je pro ženy, které se staly obětí genderově podmíněného násilí, klíčovou otázkou, a že migrantky bez dokladů jsou dvojnásobně zranitelné, neboť se mohou zdráhat nahlásit násilí na policii;

Pozměňovací návrh  60

Návrh usnesení

Bod 8 c (nový)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	8c. konstatuje, že genderové rozpočtování je jedním z klíčových rozměrů strategie začleňování genderového hlediska; zdůrazňuje, že genderové rozpočtování se musí stát nedílnou součástí rozpočtového procesu, včetně příštího VFR; zdůrazňuje, že do nařízení o příštím VFR je třeba zařadit ustanovení o genderovém rozpočtování a ustanovení k zajištění toho, aby přezkum v polovině období zohledňoval otázku rovnosti žen a mužů;

Pozměňovací návrh  61

Návrh usnesení

Bod 8 d (nový)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	8d. vyzývá členské státy, aby dodržovaly všechny své povinnosti vyplývající z Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen a Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace;

Pozměňovací návrh  62

Návrh usnesení

Bod 8 e (nový)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	8e. vyzývá Komisi a Radu, aby sestavily realistický rozpočet, který umožní účinně bojovat proti diskriminaci a nerovnostem z různých důvodů, podporovat rovné zacházení a poskytovat podporu obětem diskriminace; opakuje, že dostatečné finanční prostředky by měly být vymezeny i na budoucí činnosti agentury FRA;

Pozměňovací návrh  63

Návrh usnesení

Bod 8 f (nový)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	8f. vyzývá EU a členské státy, aby plně prováděly Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením a její opční protokol; připomíná, že ženy a dívky se zdravotním postižením jsou diskriminaci různého druhu vystaveny nejvíce, a nemohou tak požívat svých základních práv na stejné úrovni jako ostatní osoby;

Pozměňovací návrh  64

Návrh usnesení

Bod 8 g (nový)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	8g. vyzývá členské státy, aby zajistily ochranu práv žen a osob LGBTI+ a uznaly je jako zásady rovnosti, které jsou pro demokracii a právní stát nepostradatelné;

Pozměňovací návrh  65

Návrh usnesení

Bod 8 h (nový)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	8h. konstatuje, že agentura uskutečnila v květnu 2019 po sedmi letech druhý celounujní průzkum týkají se osob LGBTI, jehož cílem je shromáždit zkušenosti lesbických, homosexuálních, bisexuálních, transsexuálních a intersexuálních osob z EU, Severní Makedonie a Srbska s diskriminací a zločiny z nenávisti a poznat jejich názory a výzvy, kterým čelí; naléhavě žádá agenturu, aby výsledky průzkumu zveřejnila v roce 2020 a aby zajistila, že v budoucnu budou průzkumy prováděny častěji a pravidelněji;

Pozměňovací návrh  66

Návrh usnesení

Bod 8 i (nový)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	8i. zdůrazňuje, že je třeba uplatňovat cílené politiky a meziodvětvový přístup s cílem zaručit základní práva zranitelných žen, které se potýkají s vícenásobnými formami diskriminace, jako jsou uprchlice, žadatelky o azyl a migrantky, příslušnice náboženských a etnických menšin, ženy z řad osob LGBTI+ starší ženy a ženy se zdravotním postižením;

Pozměňovací návrh  67

Návrh usnesení

Bod 8 j (nový)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	8j. je mimořádně znepokojen tím, že v posledních letech v řadě členských států posílila hnutí proti rovnosti žen a mužů a osobám LGBTI+ ; zdůrazňuje, že cílem těchto hnutí je napadat zavedená základní práva související s rovností žen a mužů a blokovat či potlačit právní předpisy a politiky na ochranu práv žen a obranu osob LGBTI+ před trestnými činy z nenávisti a diskriminací;

Pozměňovací návrh  68

Návrh usnesení

Bod 8 k (nový)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	8k. připomíná svou výzvu Komisi, aby přijala strategii EU pro osoby LGBTI, která zohlední předchozí požadavky Parlamentu, zaručí kontinuitu a důsledně naváže na seznam opatření na podporu rovnosti osob LGBTI, který vypracovala předchozí Komise;

Pozměňovací návrh  69

Návrh usnesení

Bod 8 l (nový)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	8l. podotýká, že nejzranitelnějšími jsou především ženy z menšinových skupin, včetně genderových a sexuálních, etnických a náboženských menšin; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby přijaly účinná opatření k boji proti nenávistným projevům vůči těmto zranitelným skupinám;

Pozměňovací návrh  70

Návrh usnesení

Paragraph 8 m (nový)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	8m. vyzývá Komisi a členské státy, aby informovaly o významu a přínosech ochrany práv žen a rovnosti žen a mužů a odstranění genderových stereotypů pro společnost a zdůrazňovaly je a aby dále podporovaly rozvoj a šíření na důkazech založeného výzkumu a informací o právech žen;

Pozměňovací návrh  71

Návrh usnesení

Bod 8 n (nový)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	8n. zavazuje se k tomu, že v rámci nadcházející konference o budoucnosti Evropy navrhne opatření k dosažení genderové vyváženosti v orgánech a institucích EU;

Pozměňovací návrh  72

Návrh usnesení

Bod 11 a (nový)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	11a. se znepokojením konstatuje, že se v některých členských státech zmenšuje prostor pro nezávislou občanskou společnost, zejména pro organizace pro práva žen a obhájce lidských práv; vyzývá Komisi, aby posílila podporu a ochranu organizací občanské společnosti a ochránkyní lidských práv činných na celostátní a místní úrovni, které usilují o propagaci rovnosti žen a mužů, zejména sexuálního a reprodukčního zdraví a práv, mimo jiné prostřednictvím programu Práva a hodnoty; zdůrazňuje význam účasti organizací občanské společnosti na konferenci o budoucnosti Evropy;

Pozměňovací návrh  73

Návrh usnesení

Bod 12 a (nový)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	12a. vyzývá členské státy, aby plnily své povinnosti v oblasti lidských práv a plně prováděly rozsudky Evropského soudu pro lidská práva;

Pozměňovací návrh  74

Návrh usnesení

Bod 13 a (nový)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	13a. zdůrazňuje, že musí být plně dodržována základní práva migrantek a dětí bez dokladů, bez ohledu na jejich právní a správní status; je mimořádně znepokojen situací migrantů a žadatelů o azyl, kteří byli nezákonně převedeni do EU; žádá o otevření legálních a bezpečných migračních a azylových cest s cílem zabránit sexuálnímu a genderově podmíněnému násilí; v tomto ohledu dále zdůrazňuje, že by veškeré právní a správní postupy měly být uskutečňovány rychle; připomíná, že dochází k situacím, kdy ženy a děti jsou nuceny k sexu výměnou za ochranu nebo základní podporu, které jim umožní přežít; v tomto ohledu zdůrazňuje, že je velmi důležité zlepšit systémy pomoci a registrace a že je třeba zabývat se rozdělením rodin a nedostatkem bezpečných a zákonných způsobů vstupu do EU; zdůrazňuje, že je nutné, aby postupy sjednocování rodin poskytovaly ženám a dívkám, které se připojují ke svým rodinám v EU, individuální práva, aby nemusely být závislé na členu rodiny, pokud jde o jejich přístup ke zdraví, vzdělávání nebo práci;

Pozměňovací návrh  75

Návrh usnesení

Bod 13 b (nový)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	13b. naléhavě žádá EU, aby uvolnila nezbytné prostředky k boji proti obchodování s lidmi a pohlavnímu vykořisťování; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření k prevenci a řešení využívání nových technologií coby nástroje pro nábor žen a dívek za účelem obchodování s lidmi, zejména za účelem sexuálního a pracovního vykořisťování;

Pozměňovací návrh  76

Návrh usnesení

Bod 4 m (nový)

Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	4m. vyzývá proto k tomu, aby zvláštní pozornost byla věnována propasti v digitálních dovednostech žen a mužů, která výrazně ovlivňuje přístup žen k pracovním místům a službám, a tedy i jejich právo na zaměstnání;

 

 

 

 

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí	17.11.2020
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	34 23 3
Členové přítomní při konečném hlasování	Malik Azmani, Pietro Bartolo, Nicolas Bay, Vladimír Bilčík, Vasile Blaga, Ioan-Rareş Bogdan, Patrick Breyer, Saskia Bricmont, Jorge Buxadé Villalba, Damien Carême, Caterina Chinnici, Clare Daly, Anna Júlia Donáth, Lena Düpont, Cornelia Ernst, Laura Ferrara, Nicolaus Fest, Jean-Paul Garraud, Maria Grapini, Sylvie Guillaume, Andrzej Halicki, Evin Incir, Sophia in ‘t Veld, Patryk Jaki, Marina Kaljurand, Assita Kanko, Fabienne Keller, Peter Kofod, Łukasz Kohut, Moritz Körner, Alice Kuhnke, Jeroen Lenaers, Juan Fernando López Aguilar, Nuno Melo, Nadine Morano, Javier Moreno Sánchez, Maite Pagazaurtundúa, Nicola Procaccini, Emil Radev, Terry Reintke, Diana Riba i Giner, Ralf Seekatz, Michal Šimečka, Birgit Sippel, Tineke Strik, Ramona Strugariu, Annalisa Tardino, Tomas Tobé, Dragoş Tudorache, Tom Vandendriessche, Bettina Vollath, Jadwiga Wiśniewska, Elena Yoncheva, Javier Zarzalejos
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Malin Björk, Delara Burkhardt, Klára Dobrev, Rasa Juknevičienė, Kris Peeters, Karlo Ressler

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

34	+
S&D	Pietro Bartolo, Delara Burkhardt, Caterina Chinnici, Klára Dobrev, Maria Grapini, Sylvie Guillaume, Evin Incir, Marina Kaljurand, Łukasz Kohut, Juan Fernando López Aguilar, Javier Moreno Sánchez, Birgit Sippel, Bettina Vollath, Elena Yoncheva
RENEW	Malik Azmani, Anna Júlia Donáth, Sophia In 'T Veld, Fabienne Keller, Moritz Körner, Maite Pagazaurtundúa, Michal Šimečka, Ramona Strugariu, Dragoş Tudorache
GREENS/EFA	Patrick Breyer, Saskia Bricmont, Damien Carême, Alice Kuhnke, Terry Reintke, Diana Riba I Giner, Tineke Strik
EUL/NGL	Malin Björk, Clare Daly, Cornelia Ernst
NI	Laura Ferrara

 

23	-
EPP	Vladimír Bilčík, Vasile Blaga, Ioan-Rareş Bogdan, Lena Düpont, Andrzej Halicki, Rasa Juknevičienė, Jeroen Lenaers, Nuno Melo, Nadine Morano, Kris Peeters, Emil Radev, Karlo Ressler, Ralf Seekatz, Tomas Tobé
ID	Nicolas Bay, Nicolaus Fest, Jean-Paul Garraud, Annalisa Tardino, Tom Vandendriessche
ECR	Jorge Buxadé Villalba, Patryk Jaki, Nicola Procaccini, Jadwiga Wiśniewska

 

3	0
EPP	Javier Zarzalejos
ID	Peter Kofod
ECR	Assita Kanko

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

• [1] https://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=89&furtherNews=yes&langId=en&newsId=9378
• [2] http://assembly.coe.int/nw/xml/XRef/Xref-XML2HTML-en.asp?fileid=27678&lang=en
• [3] Přijaté texty, P8_TA(2019)0350.
• [4] Přijaté texty, P9_TA(2019)0033.
• [5] https://rm.coe.int/8th-/168094b073
• [6] https://www.coe.int/en/web/anti-human-trafficking/country-monitoring-work
• [7] https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=CELEX:52018DC0773&from=EN
• [8] Úř. věst. C 58, 15.2.2018, s. 9.
• [9] Přijaté texty, P8_TA(2018)0314.
• [10] Přijaté texty, P8_TA(2018)0201
• [11] https://rm.coe.int/lives-saved-rights-protected-bridging-the-protection-gap-for-refugees-/168094eb87
• [12] https://fra.europa.eu/en/publication/2019/2019-update-ngo-ships-involved-search-and-rescue-mediterranean-and-criminal
• [13] Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 94.
• [14] Přijaté texty, P8_TA(2017)0243
• [15] Přijaté texty, P8_TA(2018)0447.
• [16] Přijaté texty, P8_TA(2017)0413.
• [17] Přijaté texty, P8_TA(2019)0075.
• [18] Přijaté texty, P9_TA(2020)0229.
• [19] Přijaté texty, P8_TA(2018)0204.
• [20] Přijaté texty, P8_TA(2018)0032.
• [21] Přijaté texty, P8_TA(2016)0318.
• [22] Přijaté texty, P8_TA(2018)0433.
• [23] Přijaté texty, P8_TA(2018)0428.
• [24] Přijaté texty, P9_TA(2020)0251.
• [25] Přijaté texty, P8_TA(2019)0349.
• [26] Přijaté texty, P8_TA(2019)0128.
• [27] Přijaté texty, P8_TA(2019)0127.
• [28] Přijaté texty, P8_TA(2019)0239.
• [29] Přijaté texty, P9_TA(2019)0058.
• [30] Přijaté texty, P9_TA(2019)0066.
• [31] Přijaté texty, P8_TA(2019)0111.
• [32] Přijaté texty, P9_TA(2019)0101.
• [33] Přijaté texty, P8_TA(2018)0229.
• [34] Přijaté texty, P9_TA(2020)0014.
• [35] Žaloba č. 141165/16, rozsudek ze dne 13. června 2019
• [36]https://www.asylumlawdatabase.eu/en/content/ecthr-shd-and-others-v-greece-austria-croatia-hungary-northern-macedonia-serbia-and-sloven-0#content
• [37] https://rm.coe.int/report-on-the-visit-to-hungary-from-4-to-8-february-2019-by-dunja-mija/1680942f0d
• [38] http://assembly.coe.int/nw/xml/XRef/Xref-XML2HTML-EN.asp?fileid=28074&lang=en
• [39] Přijaté texty, P9_TA(2019)0080.
• [40]Evropská komise, Zpráva o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie za rok 2018: https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/784b02a4-a1f2-11e9-9d01-01aa75ed71a1/language-en
• [41]Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA), Zpráva o základních právech za rok 2018/Zpráva o základních právech za rok 2019,
• [42] https://fra.europa.eu/sites/default/files/fra_uploads/fra-2018-frf-2018-chair-statement_en.pdf
• [43] https://eige.europa.eu/sites/default/files/documents/20190390_mh0419039enn_pdf.pdf
• [44]https://www.coe.int/en/web/commissioner/-/living-in-a-clean-environment-a-neglected-human-rights-concern-for-all-of-us
• [45]http://www.assembly.coe.int/LifeRay/EGA/Pdf/TextesProvisoires/2019/20190912-ObstetricalViolence-EN.pdf
• [46]https://fra.europa.eu/sites/default/files/fra_uploads/fra-2017-eu-minorities-survey-muslims-selected-findings_en.pdf
• [47] Zóny bez LGBT se zavádějí v Polsku, viz https://atlasnienawisci.pl/.
• [48] https://www.coe.int/en/web/commissioner/-/the-right-to-affordable-housing-europe-s-neglected-duty
• [49] https://www.feantsa.org/download/full-report-en1029873431323901915.pdf.
• [50] https://rm.coe.int/annual-report-2018-democracy-in-danger-threats-and-attacks-media-freed/1680926453.
• [51] Komisařka Rady Evropy pro lidská práva, Shrinking space for freedom of peaceful assembly (Omezování prostoru pro právo na svobodu pokojného shromažďování), Rada Evropy, Štrasburk, 2019.
• [52] https://www.iom.int/news/iom-mediterranean-arrivals-reach-110699-2019-deaths-reach-1283-world-deaths-fall.
• [53] Viz rovněž povinnosti stanovené v Mezinárodní úmluvě o bezpečnosti lidského života na moři z roku 1974 (SOLAS), Mezinárodní úmluvě o pátrání a záchraně na moři z roku 1979 (SAR) a Mezinárodní úmluvě o záchraně lodí z roku 1989.
• [54] Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 24. května 1988, věc Müller a jiní v. Švýcarsko, odstavce 27 a 33; rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 8. července 1999, věc Karatas v. Turecko; rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 22. října 2007, věc Lindon, Otchakovsky-Laurens a July v. Francie.
• [55] Spojené věci C-203/15 a C-698/15, Tele2 Sverige, a spojené věci C-293/12 a C-594/12, Digital Rights Ireland.
• [56] https://rm.coe.int/factsheet-human-rights-and-corruption/16808d9c83.
• [57]ECLI:EU:C:2014:2454
• [58] Dopis komisařky Jourové ze dne 11. února 2020.
• [59]Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. října 2016 obsahující doporučení Komisi o vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva – Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 162. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2018 o potřebě komplexního mechanismu EU na ochranu demokracie, právního státu a základních práv, P8_TA(2018)0456.
• [60]Článek 19 SEU, čl. 67 odst. 4 SFEU a článek 47 Listiny.
• [61] Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2020 o postoji Evropského parlamentu ke konferenci o budoucnosti Evropy. Přijaté texty, P9_TA(2020)0010, bod 7.
• [62] Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. února 2019 o provádění Listiny základních práv Evropské unie v institucionálním rámci EU Přijaté texty, P8_TA(2019)0079, bod 10.
• [63]Usnesení Evropského parlamentu o provádění a monitorování ustanovení týkajících se občanských práv v dohodě o vystoupení. Přijaté texty, P9_TA(2020)0006, bod 22.
• [64] Viz článek 6 SFEU.
• [65] Úř. věst. L 328, 6.12.2008. s. 55.
• [66] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU ze dne 25. října 2012 , kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu a kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/SVV (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 57). 
   
• [67] Přijaté texty, P8_TA(2019)0080.