Postup : 2020/0154(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A9-0227/2020

Předložené texty :

A9-0227/2020

Rozpravy :

Hlasování :

Přijaté texty :

P9_TA(2021)0002

<Date>{19/11/2020}19.11.2020</Date>
<NoDocSe>A9‑0227/2020</NoDocSe>
PDF 235kWORD 85k

<TitreType>ZPRÁVA</TitreType>     <RefProcLect>***I</RefProcLect>

<Titre>o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2016/1011, pokud jde o vynětí některých referenčních hodnot směnných kurzů třetích zemí a stanovení náhradních referenčních hodnot za některé ukončované referenční hodnoty</Titre>

<DocRef>(COM(2020)0337 – C9‑0209/2020 – 2020/0154(COD))</DocRef>


<Commission>{ECON}Hospodářský a měnový výbor</Commission>

Zpravodajka: <Depute>Caroline Nagtegaal </Depute>

POZM. NÁVRHY
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2016/1011, pokud jde o vynětí některých referenčních hodnot směnných kurzů třetích zemí a stanovení náhradních referenčních hodnot za některé ukončované referenční hodnoty

(COM(2020)0337 – C9‑0209/2020 – 2020/0154(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

 s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2020)0337),

 s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9‑0209/2020),

 s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

 s ohledem na stanovisko Evropské centrální ze dne ...[1],

 s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 29. října 2020,

 s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

 s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9‑0227/2020),

1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.


 

Pozměňovací návrh  1

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY EVROPSKÉHO PARLAMENTU[*]

k návrhu Komise

---------------------------------------------------------

2020/0154 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) 2016/1011, pokud jde o vynětí některých referenčních hodnot směnných kurzů třetích zemí a stanovení náhradních referenčních hodnot za některé ukončované referenční hodnoty a nařízení (EU) č. 648/2012

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[2],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) V zájmu zajištění proti expozici volatilitě směnných kurzů u měn, které nejsou snadno směnitelné nebo jež nepodléhají devizovým kontrolám, uzavírají podniky v Unii smlouvy o nedodatelných měnových forwardech a swapech. Tyto nástroje umožňují jejich uživatelům chránit se proti volatilitě cizích měn, které nejsou snadno směnitelné za základní měnu, jako je dolar nebo euro. Nedostupnost spotových směnných kurzů pro účely výpočtu částek vyplácených dle měnových forwardů a swapů by měla nepříznivé dopady na podniky v Unii, které vyvážejí na rozvíjející se trhy nebo drží na těchto trzích aktiva, což by vedlo k expozici fluktuacím měn rozvíjejících se trhů. Po skončení přechodného období stanoveného v čl. 51 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011[3] nebude již možné používat spotové směnné kurzy poskytované administrátorem ve třetí zemi, není-li jím centrální banka.

(2) Aby se umožnilo podnikům v Unii nadále podnikat při současném zmírňování měnového rizika, měly by být z působnosti nařízení (EU) 2016/1011 vyřazeny spotové směnné kurzy, na něž se odkazuje ve smlouvách o nedodatelných forwardech nebo swapech pro účely výpočtu smluvních vyplácených částek.

(3) Aby bylo možno prohlásit určité spotové směnné kurzy třetích zemí za vyřazené z působnosti nařízení (EU) 2016/1011, měla by být Evropské Komisi svěřena pravomoc k přijímání aktů v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, která by umožňovala udělit výjimku spotovému směnnému kurzu pro nesměnitelné měny, užívá-li se tento spotový směnný kurz k výpočtu vyplácených částek vyplývajících ze smluv o nedodatelných forwardech či swapech. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(3a) V nařízení (EU) 2016/1011 je stanoveno, že účastníci unijního trhu mohou používat referenční hodnoty spravované v některé zemi mimo Unii až do 31. prosince 2021 bez ohledu na to, zda bylo přijato rozhodnutí o jejich rovnocennosti nebo zda byl příslušný index uznán či přejat k použití v Unii. Zákonodárci očekávali, že třetí země upraví své referenční systémy podle pravidel stanovených v tomto nařízení do konce roku 2021 a že používání referenčních hodnot spravovaných některou ze zemí mimo Unii účastníky unijního trhu bude zajištěno na základě rozhodnutí o jejich rovnocennosti nebo převzetí, které přijme Komise, čímž zajistí právní jistotu. V tomto směru však bylo dosaženo jen nepatrného pokroku. Vzhledem k rozdílům mezi úpravou finančních referenčních hodnot používaných v Unii a ve třetích zemích a k jejich intenzitě a za účelem zajištění bezproblémového fungování trhu a dostupnosti referenčních hodnot třetích zemí pro použití v Unii po konci prosince 2021 by měla Komise do 30. června 2021 přehodnotit prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci stávající ustanovení nařízení (EU) 2016/2011 týkající se systémů třetích zemí, aby bylo možné překonat stávající překážky a případně poskytnout další pravomoci k převzetí referenčních hodnot nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot třetích zemí.

(4) Po vystoupení Spojeného království z Evropské unie se přestane sazba LIBOR (London Interbank Offered Rate) považovat za referenční hodnotu s kritickým významem, a to s platností od konce přechodného období dne 31. prosince 2020. Orgán Spojeného království pro dohled nad chováním ve finančním odvětví (FCA) navíc oznámil, že do konce roku 2021 přestane vybízet banky nebo na ně naléhat, aby poskytovaly své vstupní údaje k sazbě LIBOR, čímž vznikne značné riziko, že tato sazba přestane být jednou z nejdůležitějších referenčních hodnot týkajících se úrokových sazeb. Ukončení poskytování sazby LIBOR nicméně může mít nepříznivé dopady, které způsobí značné narušení fungování finančních trhů v Unii. V Unii existuje množství smluv v oblasti dluhů, úvěrů, termínovaných vkladů a derivátů, které na sazbu LIBOR odkazují, nedosáhnou splatnosti do 31. prosince 2021 a postrádají robustní záložní smluvní ustanovení, jež by je zabezpečilo pro případ ukončení poskytování sazby LIBOR. Mnoho z těchto smluv nelze do 31. prosince 2021 znovu sjednat tak, aby zahrnovaly záložní smluvní ustanovení. Ukončení poskytování sazby LIBOR tak může vyústit v závažné narušení fungování finančních trhů v Unii.

(5) Podle čl. 28 odst. 2 nařízení 2016/1011 musejí mít dohlížené osoby, které nejsou administrátory referenčních hodnot, pohotovostní plán pro případ, že se referenční hodnota podstatně změní nebo již nebude poskytována. V těchto pohotovostních plánech by měla být pokud možno stanovena alespoň jedna potenciální náhradní referenční hodnota. V případě ukončení poskytování referenční hodnoty by tato decentralizovaná, nelegislativní metoda měla zůstat i nadále standardní metodou tvorby rezerv, avšak na příkladu sazby LIBOR se ukázalo, že v praxi nemusí být tato metoda vždy dostačující. Aby tedy byla zajištěna řádná postupná likvidace smluv, které odkazují na široce užívanou referenční hodnotu, jejíž ukončení může mít nepříznivé dopady vedoucí k závažnému narušení fungování finančních trhů v Unii, a které nelze do ukončení poskytování referenční sazby sjednat znovu, tak aby zahrnovaly záložní smluvní sazbu, měla by existovat záložní metoda pro povinné veřejné stanovení náhradní referenční hodnoty. Tato metoda by měla zahrnovat mechanismy zaměřené na přechod takových smluv na vhodné náhradní referenční hodnoty. Náhradní referenční hodnoty by měly zajistit, aby nedocházelo k maření účelu smlouvy, které by mohlo mít nepříznivé dopady vedoucí k závažnému narušení fungování finančních trhů v Unii.

(6) V zájmu zajištění jednotných podmínek provádění tohoto nařízení by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci ke stanovení náhradní referenční hodnoty, jež by se použila při likvidaci smluv, které nebyly do data konce zveřejňování ukončované referenční sazby znovu sjednány. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011[4]. V zájmu právní jistoty se vyžaduje, aby Komise vykonávala tyto prováděcí pravomoci až poté, co nastanou přesně definované rozhodné události, z nichž jasně vyplývá, že dojde k trvalému ukončení administrace a zveřejňování nahrazované referenční hodnoty.

(7) Bude-li to nutné, měla by Komise, až k tomu bude vhodná doba, přijmout doporučení vybízející členské státy, aby prostřednictvím vnitrostátních předpisů stanovily náhradní sazby za ukončované referenční hodnoty pro smlouvy uzavírané subjekty, které nejsou dohlíženými osobami podléhajícími nařízení (EU) 2016/1011. Aby se zohlednilo vzájemné propojení smluv, měla by Komise mít možnost doporučit, aby vnitrostátní náhradní sazby byly stejné jako náhradní sazby, které stanoví pro smlouvy uzavřené dohlíženými osobami.

(8) Komise by měla vykonávat své prováděcí pravomoci jen v situacích, kdy dospěje k závěru, že ukončení poskytování referenční hodnoty může mít nepříznivé následky vedoucí ke značnému narušení fungování finančních trhů a reálné ekonomiky v Unii. Komise by rovněž měla vykonávat své prováděcí pravomoci jen v případech, kdy je zřejmé, že reprezentativnost dané referenční hodnoty nelze obnovit nebo že daná referenční hodnota již nebude pravidelně zveřejňována.

(9) Použití náhradní hodnoty by mělo být povoleno jen u smluv, které nebyly před datem ukončení poskytování příslušné referenční hodnoty znovu sjednány. Použití náhradní referenční hodnoty stanovené Komisí by se tedy mělo omezovat na smlouvy, které byly v době, kdy vstoupil v platnost prováděcí akt stanovující náhradní referenční hodnotu, dohlíženými osobami již uzavřeny. Navíc by vzhledem ke skutečnosti, že prováděcí akt je zaměřen na zajištění kontinuity smluv, nemělo mít stanovení náhradní referenční hodnoty dopad na smlouvy, které již vhodné záložní smluvní ustanovení obsahují.

(10) Komise by při výkonu svých prováděcích pravomocí ke stanovení náhradní referenční hodnoty měla přihlédnout k doporučením, která vydají pracovní skupiny soukromého sektoru působící pod záštitou veřejných orgánů odpovědných za měnu, v níž jsou úrokové sazby náhradní referenční hodnoty denominovány, pokud jde o náhradní sazby užívané ve stávajících finančních nástrojích a smlouvách odkazujících na ukončovanou referenční hodnotu. Komise by měla zohlednit rovněž doporučení příslušného orgánu, který dohlíží na administrátora referenční hodnoty, i Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA). Tato doporučení by měla vycházet z rozsáhlých veřejných konzultací a odborných znalostí a být výsledkem dohody uživatelů referenční hodnoty o nejvhodnější náhradní sazbě za ukončovanou referenční hodnotu týkající se úrokových sazeb. Kromě toho se v plném rozsahu jedná o doporučení těchto pracovních skupin soukromého sektoru, přičemž veřejné orgány, pod jejichž záštitou tyto pracovní skupiny působí, nepřijímají za jejich obsah žádnou odpovědnost, a to ani právní, ani nemusejí nutně zastávat jakékoli názory, které jsou v nich vyjádřeny.

(11) Jelikož hlavním cílem těchto prováděcích pravomocí je zajistit právní jistotu pro dohlížené subjekty se stávajícími smlouvami odkazujícími na ukončovanou referenční hodnotu, měly by příslušné orgány pro dohlíženou osobu užívající ukončovanou referenční hodnotu sledovat vývoj starších dokumentů uzavřených mezi stranami a oznamovat svá zjištění každoročně Komisi a Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA).

(12) Nařízení (EU) 2016/1011 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(12a) V současné době probíhá změna nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012[5] za účelem poskytnutí jasných informací účastníkům trhu o tom, že transakce uzavřené nebo obnovené před nabytím účinnosti požadavků na clearing nebo maržových požadavků pro transakce s OTC deriváty, jež odkazují na referenční úrokové sazby (dále jen „dříve uzavřené obchody“), nebudou podléhat těmto požadavkům, pokud jsou obnoveny pouze pro účely provedení reformy referenčních hodnot týkajících se úrokových sazeb nebo pro účely přípravy na provedení této reformy. V nařízení (EU) 2016/1011 je stanovena povinnost, aby dohlížené osoby vypracovaly a uchovávaly podložené písemné plány, v nichž stanoví, jaká opatření učiní v případě, že se tato referenční hodnota podstatně změní nebo že její poskytování bude ukončeno, a aby tyto plány promítly do smluvního vztahu s klienty. S cílem usnadnit účastníkům trhu dodržování těchto povinností a zjednodušit provádění opatření ze strany účastníků trhu s cílem zvýšit spolehlivost OTC derivátových smluv, které odkazují na referenční hodnoty jakéhokoli druhu, by nařízení (EU) č. 648/2012 mělo být změněno tak, aby v něm bylo jasně stanoveno, že dříve uzavřené obchody nebudou podléhat těmto požadavkům na clearing a maržovým požadavkům v případě, že jsou tyto obchody nahrazeny, změněny nebo obnoveny, ať už samostatně, nebo jako součást změn týkajících se portfolia transakcí, a to výhradně za účelem nahrazení referenční hodnoty týkající se úrokových sazeb, na kterou odkazují, s cílem provést nebo připravit reformu referenční hodnoty týkající se úrokových sazeb nebo zavést záložní ustanovení v souvislosti se kteroukoli referenční hodnotou, na kterou odkazují, za účelem provedení nebo přípravy této reformy či za účelem zvýšení spolehlivosti jejich smluv. Tyto změny jsou nezbytné pro zajištění jasnosti pro účastníky trhu a neměly by mít vliv na oblast působnosti požadavků na clearing a maržových požadavků v souvislosti s nahrazením, změnou nebo obnovením OTC derivátové smlouvy pro jiné účely.

(13) Vzhledem ke skutečnosti, že sazba LIBOR nebude od 1. ledna 2021 již referenční hodnotou s kritickým významem ve smyslu nařízení (EU) 2016/1011, je vhodné, aby toto nařízení vstoupilo v platnost neprodleně,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

 

Článek 1

Změny nařízení (EU) 2016/1011

1) Článek 2 se mění takto:

-a) vkládá se nový odstavec, který zní:

 „1a. Článek 28a se použije na:

a) každou smlouvu nebo finanční nástroj ve smyslu směrnice 2014/65/EU, jež se řídí zákony jednoho z členských států a odkazuje na referenční hodnotu; a

b) každou smlouvu, na niž se vztahují právní předpisy třetí země, ale jejíž smluvní strany jsou všechny usazeny v Unii, a v případě, že právní předpisy dotčené třetí země neobsahují ustanovení o řádné postupné likvidaci referenční hodnoty.“

a) v odstavci 2 se doplňuje nové písmeno i), které zní:

„i) referenční hodnotu směnného kurzu, která byla stanovena Komisí v souladu s odstavcem 3.“

b) doplňují se nové odstavce 3 a 4, které znějí:

„3. Komise může stanovit referenční hodnoty směnných kurzů, které jsou spravovány administrátory se sídlem mimo Unii, jsou-li splněna všechna následující kritéria:

a) referenční hodnota směnného kurzu odkazuje na spotový směnný kurz měny třetí země, která není volně směnitelná,

b) dohlížené osoby referenční hodnotu směnného kurzu často, systematicky a pravidelně užívají v derivátových smlouvách pro zajištění proti volatilitě měny třetí země,

c) referenční hodnota směnného kurzu je užívána jako zúčtovací sazba pro vyplacení derivátové smlouvy uvedené v písmenu b) v jiné měně, než je měna s omezenou směnitelností uvedená v písmenu a).

4. Komise do 31. prosince 2022 uspořádá veřejné konzultace, aby určila referenční hodnoty směnných kurzů, které splňují kritéria stanovená v odstavci 3 tohoto článku. Komise do 31. prosince 2023 přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 49, aby vytvořila a podle potřeby aktualizovala seznam referenčních hodnot spotových směnných kurzů pro zajištění proti volatilitě měny třetí země, a tento seznam bude pravidelně aktualizovat. Příslušné orgány pro dohlížené osoby užívající referenční hodnoty směnných kurzů třetích zemí, které jsou stanoveny Komisí v souladu s odstavcem 3, budou Komisi ▌podávat zprávy o počtu derivátových smluv, které referenční hodnotu směnného kurzu užívají pro zajištění proti volatilitě měny třetí země, a to nejméně jednou za dva roky.“;

1a) Článek 3 se mění takto:

a)  v odstavci 1 se vkládá nový bod, který zní:

„22a) „referenčním směnným kurzem“ referenční hodnota, jejíž hodnota je určena ve vztahu k ceně, vyjádřené v jedné měně, jiné měně nebo koši jiných měn;“

b) v bodu 24a) se podbod i) mění takto:

„i) z obchodního systému ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 24 směrnice 2014/65/EU nebo obchodního systému třetí země, pro který přijala Komise prováděcí rozhodnutí, že u právního a dohledového rámce uvedené země se rozumí, že má rovnocenný účinek ve smyslu čl. 28 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 (22) nebo čl. 25 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, nebo z regulovaného trhu považovaného za rovnocenný podle článku 2a nařízení (EU) č. 648/2012, avšak v každém případě pouze v souvislosti s údaji o obchodech týkajících se finančních nástrojů;“

1b) v článku 28 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Dohlížené osoby, které nejsou administrátory uvedenými v odstavci 1 a které používají určitou referenční hodnotu, vypracují a uchovávají podložené písemné plány, v nichž stanoví, jaká opatření učiní v případě, že se tato referenční hodnota podstatně změní nebo že její poskytování bude ukončeno. Je-li to možné a vhodné, tyto plány určí jednu nebo více alternativních referenčních hodnot, na něž by mohlo být odkazováno náhradou za referenční hodnoty, které již nejsou poskytovány, a uvedou, proč by tyto referenční hodnoty byly vhodnou alternativou. Dohlížené osoby zašlou bez zbytečného prodlení tyto plány a jejich veškeré aktualizace relevantnímu příslušnému orgánu a odpovídajícím způsobem je promítnou do smluvního vztahu s klienty. Příslušné orgány posoudí podloženost těchto plánů.“

2) vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 28a
Povinná náhrada referenční hodnoty

1) Komise může stanovit jednu nebo několik náhradních referenčních hodnot za referenční hodnotu, jestliže ukončení ▌zveřejňování této referenční hodnoty může vyústit v závažné a nepříznivé dopady na integritu trhu, finanční stabilitu a reálnou ekonomiku v jednom či více členských státech a za předpokladu, že došlo ke kterékoli z následujících událostí:

a) příslušný orgán administrátora této referenční hodnoty veřejně prohlásil nebo vydal veřejné prohlášení nebo zveřejnil informaci o tom, že schopnost referenční hodnoty měřit podkladový trh nebo ekonomickou realitu nelze obnovit ▌; před vydáním tohoto prohlášení musí vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž uplatnit nápravné pravomoci podle článku 23 a stanovit, že pravomoci podle článku 23 k obnově referenční hodnoty nepostačují;

b) administrátor referenční hodnoty nebo subjekt jednající jménem tohoto administrátora veřejně prohlásil prostřednictvím veřejného prohlášení či zveřejněním informace, že tento administrátor přestal nebo přestane trvale nebo na dobu neurčitou referenční hodnotu poskytovat, za předpokladu, že v době vydání tohoto prohlášení nebo zveřejnění této informace neexistuje nástupce administrátora, který bude v poskytování referenční hodnoty pokračovat;

c) příslušný orgán pro administrátora referenční hodnoty nebo jakýkoli subjekt s pravomocí k řešení úpadku nebo krize administrátora této referenční hodnoty veřejně prohlásil, a to prostřednictvím veřejného prohlášení nebo zveřejněním informace, že tento administrátor přestal nebo přestane trvale nebo na dobu neurčitou referenční hodnotu poskytovat, za předpokladu, že v době vydání tohoto prohlášení nebo zveřejnění této informace neexistuje nástupce administrátora, který bude v poskytování referenční hodnoty pokračovat.

ca) příslušný orgán odebere nebo pozastaví povolení vydané administrátorovi referenční hodnoty nebo zruší či pozastaví registraci tohoto administrátora, a to za předpokladu, že v době takového odebrání, zrušení nebo pozastavení neexistuje nástupce administrátora, který bude v poskytování referenční hodnoty pokračovat.

2) Náhradní referenční hodnota nahradí ze zákona všechny odkazy na referenční hodnotu ve ▌smlouvách, na něž se vztahuje čl. 2 odst. 1, jsou-li splněny všechny následující podmínky:

a) tyto ▌smlouvy ▌odkazují na referenční hodnotu, která přestane být zveřejňována k datu, kdy vstoupí v platnost prováděcí akt stanovující náhradní referenční hodnotu;

b) tyto finanční nástroje, smlouvy či měřítka výkonnosti neobsahují vhodná záložní ustanovení;

ba) záložní ustanovení se nepovažuje za vhodné, pokud je naplněna jedna z následujících podmínek:

a) nevztahuje se na trvalé ukončení referenční hodnoty,

b) je splněna některá z těchto podmínek:

i) neexistuje záložní sazba,

ii) použití záložní sazby vyžaduje další souhlas třetích stran,

iii) záložní sazba se vypočítává prostřednictvím kotací poskytnutých třetími stranami nebo fixuje poslední zveřejnění dané referenční hodnoty;

c) příslušný orgán stanovil, že uplatňování smluvně dohodnutého záložního ustanovení již obecně a zásadně neodráží podkladový trh nebo ekonomickou realitu, které má ukončovaná referenční hodnota měřit, a mohlo by mít nepříznivý dopad na finanční stabilitu;

Pro účely ustanovení písmene ba) bodu c) informuje příslušný orgán o svém posouzení bez zbytečného odkladu Komisi a orgán ESMA. Pokud by posouzení mohlo mít dopad na subjekty ve více členských státech, příslušné orgány všech těchto členských států provedou posouzení společně.

Členské státy určí jeden nebo více příslušných orgánů, které budou schopny provést posouzení podle ustanovení bodu c). Členské státy informují Komisi a orgán ESMA o určení příslušných orgánů podle tohoto odstavce do [6 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost].

3) V případech, kdy je splněna jedna z podmínek uvedených v odstavci 1, přijme Komise prováděcí akty ke stanovení jedné nebo více náhradních referenčních hodnot v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 50 odst. 2. Při přijímání prováděcího aktu uvedeného v odstavci 1 přihlédne Komise k doporučení, je-li k dispozici, vydanému pracovní skupinou pro alternativní referenční sazby působící pod záštitou veřejných orgánů pro danou měnu, v níž jsou denominovány úrokové sazby náhradní referenční hodnoty. Před stanovením nové náhradní referenční hodnoty vede Komise veřejné konzultace a rovněž konzultuje s orgánem ESMA a s příslušným vnitrostátním orgánem administrátora referenční hodnoty.

3a) Prováděcí akt uvedený v odstavci 3 obsahuje:

i) náhradu referenční hodnoty nebo referenčních hodnot;

ii) úpravu rozpětí, včetně metody stanovení takové úpravy, na jejímž základě bude ukončovaná referenční hodnota k datu svého nahrazení upravena na každé období, aby byl zohledněn vliv přechodu nebo změny z ukončované referenční hodnoty na náhradu referenční hodnoty;

iii) odpovídající změny nezbytné pro zajištění souladu, které jsou spojeny s použitím nebo uplatňováním náhrady referenční hodnoty nebo jsou pro její použití či uplatňování přiměřeně nutné;

iv) příslušné datum začátku platnosti náhrady referenční hodnoty nebo referenčních hodnot.

4) Příslušné orgány pro dohlížené osoby užívající referenční hodnotu stanovenou Komisí budou sledovat, zda prováděcí akty přijaté v souladu s odstavcem 1 minimalizují maření účelu smlouvy nebo jiné nepříznivé dopady na ekonomický růst a investice v Unii. V tomto směru budou orgány každoročně podávat zprávu Komisi a orgánu ESMA.

4a) Tento článek se použije na referenční hodnoty s kritickým významem. Použije se rovněž na referenční hodnoty, které nemají kritický význam, a na referenční hodnoty třetích zemí, pokud by jejich ukončení mělo za následek významné a nepříznivé dopady na integritu trhu, finanční stabilitu a reálnou ekonomiku v Unii.

2a) v článku 29 se vkládá nový odstavec, který zní:

„1a. Dohlížená osoba může rovněž použít náhradu za referenční hodnotu v Unii, pokud tuto náhradu určí Komise postupem uvedeným v článku 23a.“

Článek 1a

Změny nařízení (EU) č. 648/2012

Článek 13a nařízení (ES) č. 648/2012 se nahrazuje tímto:

„Článek 13a

Nahrazení úrokových referenčních hodnot a zahrnutí smluvních záložních ustanovení do dříve uzavřených obchodů

1. Smluvní strany uvedené v čl. 11 odst. 3 mohou nadále používat postupy řízení rizik, které mají zavedeny ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost, ve vztahu k OTC derivátovým smlouvám, u nichž se neprovádí centrální clearing a které byly uzavřeny nebo obnoveny před datem, kdy nabyla účinnosti povinnost mít postupy řízení rizik podle čl. 11 odst. 3, pokud dojde po vstupu tohoto nařízení v platnost k nahrazení těchto smluv, k jejich změně nebo k obnovení pouze za účelem nahrazení referenční hodnoty týkající se úroků, na kterou odkazují, nebo zavedení záložních ustanovení ve vztahu k jakékoliv referenční hodnotě, na niž se v transakci odkazuje.

2. Na transakce, které byly uzavřeny nebo obnoveny před datem, kdy nabývá účinnosti povinnost clearingu podle článku 4, a které jsou po vstupu tohoto nařízení v platnost nahrazeny, změněny nebo obnoveny pouze za účelem nahrazení referenční hodnoty týkající se úroků, na kterou odkazují, nebo zavedení záložních ustanovení ve vztahu k jakékoliv referenční hodnotě, na niž se v této transakci odkazuje, se z tohoto důvodu povinnost clearingu uvedená v článku 4 nevztahuje.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda

 

 


POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Název

Změna nařízení (EU) 2016/1011, pokud jde o vyjmutí některých referenčních hodnot týkajících se měnových kurzů třetích zemí a stanovení náhradních referenčních hodnot za některé ukončované referenční hodnoty

Referenční údaje

COM(2020)0337 – C9-0209/2020 – 2020/0154(COD)

Datum předložení Parlamentu

27.7.2020

 

 

 

Příslušný výbor

 Datum oznámení na zasedání

ECON

14.9.2020

 

 

 

Výbory požádané o stanovisko

 Datum oznámení na zasedání

ITRE

14.9.2020

 

 

 

Nezaujetí stanoviska

 Datum rozhodnutí

ITRE

10.9.2020

 

 

 

Zpravodajové

 Datum jmenování

Caroline Nagtegaal

7.9.2020

 

 

 

Datum přijetí

19.11.2020

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

49

0

10

Členové přítomní při konečném hlasování

Gunnar Beck, Marek Belka, Isabel Benjumea Benjumea, Stefan Berger, Gilles Boyer, Francesca Donato, Derk Jan Eppink, Engin Eroglu, Markus Ferber, Jonás Fernández, Frances Fitzgerald, José Manuel García-Margallo y Marfil, Luis Garicano, Sven Giegold, Valentino Grant, Claude Gruffat, José Gusmão, Enikő Győri, Eero Heinäluoma, Danuta Maria Hübner, Stasys Jakeliūnas, Othmar Karas, Billy Kelleher, Ondřej Kovařík, Georgios Kyrtsos, Aurore Lalucq, Philippe Lamberts, Aušra Maldeikienė, Pedro Marques, Costas Mavrides, Jörg Meuthen, Csaba Molnár, Siegfried Mureşan, Caroline Nagtegaal, Luděk Niedermayer, Piernicola Pedicini, Lídia Pereira, Sirpa Pietikäinen, Dragoș Pîslaru, Evelyn Regner, Antonio Maria Rinaldi, Alfred Sant, Joachim Schuster, Ralf Seekatz, Pedro Silva Pereira, Paul Tang, Irene Tinagli, Ernest Urtasun, Inese Vaidere, Johan Van Overtveldt, Stéphanie Yon-Courtin, Marco Zanni, Roberts Zīle

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Manon Aubry, Patryk Jaki, Eugen Jurzyca, Maximilian Krah, Ville Niinistö, Mick Wallace

Datum předložení

19.11.2020

 


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

49

+

ECR

Derk Jan Eppink, Patryk Jaki, Eugen Jurzyca, Johan Van Overtveldt, Roberts Zīle

NI

Piernicola Pedicini

PPE

Isabel Benjumea Benjumea, Stefan Berger, Markus Ferber, Frances Fitzgerald, José Manuel García‑Margallo y Marfil, Enikő Győri, Danuta Maria Hübner, Othmar Karas, Georgios Kyrtsos, Aušra Maldeikienė, Siegfried Mureşan, Luděk Niedermayer, Lídia Pereira, Sirpa Pietikäinen, Ralf Seekatz, Inese Vaidere

Renew

Gilles Boyer, Engin Eroglu, Luis Garicano, Billy Kelleher, Ondřej Kovařík, Caroline Nagtegaal, Dragoș Pîslaru, Stéphanie Yon Courtin

S&D

Marek Belka, Jonás Fernández, Eero Heinäluoma, Dietmar Köster, Aurore Lalucq, Pedro Marques, Costas Mavrides, Csaba Molnár, Evelyn Regner, Alfred Sant, Pedro Silva Pereira, Paul Tang, Irene Tinagli

Verts/ALE

Sven Giegold, Claude Gruffat, Stasys Jakeliūnas, Philippe Lamberts, Ville Niinistö, Ernest Urtasun

 

0

-

 

10

0

GUE/NGL

Manon Aubry, José Gusmão, Mick Wallace

ID

Gunnar Beck, Francesca Donato, Valentino Grant, Maximilian Krah, Jörg Meuthen, Antonio Maria Rinaldi, Marco Zanni

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

[1] Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku

[*] Pozměňovací návrhy: nový text či text nahrazující původní znění je označen tučnou kurzívou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌.

[2] Úř. věst. C, , s. .

[3] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014 (Úř. věst L 171, 29.6.2016, s. 1).

[4] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

[5] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1).

Poslední aktualizace: 4. prosince 2020Právní upozornění - Ochrana soukromí