Postup : 2020/2044(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A9-0230/2020

Předložené texty :

A9-0230/2020

Rozpravy :

PV 17/12/2020 - 7
CRE 17/12/2020 - 7

Hlasování :

PV 17/12/2020 - 9
PV 17/12/2020 - 15

Přijaté texty :

P9_TA(2020)0383

<Date>{23/11/2020}23.11.2020</Date>
<NoDocSe>A9-0230/2020</NoDocSe>
PDF 312kWORD 154k

<TitreType>ZPRÁVA</TitreType>

<Titre>o výsledcích jednání Petičního výboru v průběhu roku 2019</Titre>

<DocRef>(2020/2044(INI))</DocRef>


<Commission>{PETI}Petiční výbor</Commission>

Zpravodaj: <Depute>Kosma Złotowski</Depute>

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o výsledcích jednání Petičního výboru v průběhu roku 2019

(2020/2044(INI))

Evropský parlament,

 s ohledem na svá předchozí usnesení o výsledcích jednání Petičního výboru,

 s ohledem na články 10 a 11 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

 s ohledem na články 24 a 227 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), které odrážejí význam přisuzovaný Smlouvami právu občanů a obyvatel EU na předložení jejich obav Parlamentu,

 s ohledem na článek 228 SFEU o úloze a funkcích evropského veřejného ochránce práv,

 s ohledem na článek 44 Listiny základních práv Evropské unie o petičním právu k Evropskému parlamentu,

 s ohledem na ustanovení SFEU týkající se řízení o nesplnění povinnosti, zejména na články 258 a 260 této smlouvy,

 s ohledem na článek 54 a čl. 227 odst. 7 jednacího řádu,

 s ohledem na zprávu Petičního výboru (A9-0230/2020),

A. vzhledem k tomu, že po volbách do Evropského parlamentu, které se konaly ve dnech 23. až 26. května 2019, a po ustavení nového Parlamentu dne 2. července 2019 Petiční výbor dne 10. července 2019 uspořádal svou ustavující schůzi;

B. vzhledem k tomu, že v roce 2019 obdržel Parlament 1 357 petic, což představuje nárůst o 11,23 % oproti 1 220 peticím předloženým v roce 2018 a ukazuje, že i přes přestávku po dobu voleb do Evropského parlamentu občané a obyvatelé EU své petiční právo stále uplatňovali;

C. vzhledem k tomu, že v roce 2019 počet uživatelů, již podpořili jednu či více petic na internetovém portálu Parlamentu pro předkládání petic, ve srovnání s rokem 2018 vzrostl a dosáhl celkového počtu 28 075; vzhledem k tomu, že počet kliknutí na podporu petic byl 31 679;

D. vzhledem k tomu, že z petic předložených v roce 2019 jich 41 spolupodepsal jeden či více občanů, 8 z nich spolupodepsalo více než 100 občanů a 3 více než 10 000 občanů;

E. vzhledem k tomu, že v porovnání s celkovým počtem obyvatel EU zůstal počet obdržených petic skrovný; vzhledem k tomu, že celkový počet obdržených petic svědčí o tom, že je třeba vyvinout větší úsilí a přijmout vhodná opatření ke zvýšení informovanosti občanů o petičním právu; vzhledem k tomu, že občané využívající své petiční právo očekávají, že orgány EU přinesou při hledání řešení jejich problémů přidanou hodnotu;

F. vzhledem k tomu, že z 1 357 petic předložených v roce 2019 bylo 938 prohlášeno za přípustné, 406 bylo prohlášeno za nepřípustné a 13 bylo staženo; vzhledem k tomu, že relativně vysoký podíl (30 %) nepřípustných petic z roku 2019 ukazuje, že stále panuje nedostatečné pochopení ohledně oblastí činnosti EU; vzhledem k tomu, že v tomto smyslu je nezbytné řešit tento problém informačními kampaněmi zaměřenými na vyjasnění pravomocí Unie a postupu pro předkládání petic Evropskému parlamentu;

G. vzhledem k tomu, že kritéria přípustnosti petic jsou stanovena v článku 227 SFEU a v článku 226 jednacího řádu Parlamentu, které vyžadují, aby petice předkládali občané nebo obyvatelé EU, kteří jsou přímo dotčeni záležitostmi spadajícími do oblasti působnosti Evropské unie;

H. vzhledem k tomu, že jedním ze základních práv evropských občanů je právo předložit petici Evropskému parlamentu; vzhledem k tomu, že petiční právo nabízí občanům a obyvatelům EU otevřený, demokratický a transparentní mechanismus, kterým se mohou obracet přímo na své volené zástupce, a je proto důležitým prvkem aktivního zapojení občanů do oblastí činnosti EU;

I. vzhledem k tomu, že pro zvýšení přímé účasti občanů a zlepšení kvality rozhodovacího procesu EU je nezbytná demokratická správa založená na transparentnosti, účinné ochraně základních práv a začlenění požadavků občanů EU do politického programu EU; vzhledem k tomu, že demokratická a transparentní správa by měla být rovněž považována za základní prvek ke zvýšení účinnosti a zaměření práce Petičního výboru na občany;

J. vzhledem k tomu, že petiční právo by mělo posilovat schopnost Parlamentu reagovat na stížnosti a obavy týkající se dodržování základních práv EU a právních předpisů EU v členských státech; vzhledem k tomu, že petice jsou mimo jiné velmi užitečným zdrojem informací, pokud jde o případy nesprávného uplatňování nebo porušování práva EU; vzhledem k tomu, že petice umožňují Parlamentu a dalším orgánům EU posoudit provádění a uplatňování práva EU a jeho dopady na občany a obyvatele EU a odhalit nedostatky a nesrovnalosti v právních předpisech EU, které ohrožují dosažení cíle, jímž je plná ochrana základních práv občanů;

K. vzhledem k tomu, že občané se obvykle obracejí na Petiční výbor jako na poslední možnost v okamžiku, kdy shledali, že jiné orgány a instituce nejsou schopny jejich záležitost vyřešit;

L. vzhledem k tomu, že Parlament se v mezinárodním měřítku již dlouho nachází na předním místě rozvoje petičního postupu a má nejotevřenější a nejtransparentnější petiční postup v Evropě, který předkladatelům petic umožňuje zapojit se do jeho činnosti;

M. vzhledem k tomu, že Petiční výbor každou petici pečlivě posuzuje; vzhledem k tomu, že každý předkladatel má právo obdržet v přiměřené lhůtě odpověď a informace o rozhodnutí o přípustnosti a následných opatřeních, která výbor přijme, a to ve svém jazyce nebo v jazyce, který byl použit v petici;

N. vzhledem k tomu, že činnost Petičního výboru vychází ze vstupů a příspěvků, které obdrží od předkladatelů; vzhledem k tomu, že pro činnost výboru jsou nezbytné informace od předkladatelů, jakož i odborné znalosti poskytované Komisí, členskými státy a dalšími subjekty; vzhledem k tomu, že přípustné petice jsou často zdrojem cenných informací pro práci parlamentních výborů a meziskupin;

O. vzhledem k tomu, že velký počet petic se projednává veřejně na schůzích Petičního výboru; vzhledem k tomu, že předkladatelé jsou často vyzýváni, aby své petice představili a zapojili se plně do diskuse, čímž aktivně přispívají k činnosti výboru; vzhledem k tomu, že v roce 2019 uspořádal Petiční výbor 9 řádných schůzí, na nichž se projednalo 250 petic za přítomnosti 239 předkladatelů a 126 předkladatelů se na nich aktivně zapojilo a na schůzi vystoupilo; vzhledem k tomu, že úloha tohoto výboru, kterou je umožnit evropským občanům podílet se na moci, představuje důležitý příspěvek k posílení dobrého jména a autority Parlamentu;

P. vzhledem k tomu, že hlavní témata, jež byla předmětem petic předložených v roce 2019, se týkala záležitostí životního prostředí (zejména otázek znečištění, ochrany a zachování životního prostředí a nakládání s odpady), základních práv (zejména práv dítěte, hlasovacích práv a práv občanů EU, zejména v souvislosti s brexitem), ústavních záležitostí (zejména otázek souvisejících s volbami do Evropského parlamentu a vystoupení Spojeného království z EU), zdraví (zejména otázek zdravotní péče a dopadu nebezpečných a toxických látek), dopravy (zejména práv cestujících v letecké a železniční dopravě, mezinárodních spojení a sezónní změny času), vnitřního trhu (zejména otázek týkajících se práv spotřebitelů a volného pohybu osob), zaměstnanosti (zejména přístupu na trh práce a nejistých pracovních smluv) a kultury a vzdělávání (zejména přístupu ke vzdělání pro děti se zdravotním postižením a šikany ve školách), a to vedle řady dalších oblastí činnosti;

Q. vzhledem k tomu, že 73,9 % petic obdržených v roce 2019 (1 003 petic) bylo předloženo prostřednictvím internetového portálu Parlamentu pro předkládání petic, přičemž v roce 2018 to bylo 70,7 % (863 petic);

R. vzhledem k tomu, že v roce 2019 získal internetový portál pro předkládání petic responzivní podobu, která odpovídá novému vzhledu a celkovému vyznění internetových stránek Evropského parlamentu (Europarl); vzhledem k tomu, že se proto stal uživatelsky vstřícnějším a přístupnějším pro občany, kteří jej nyní mohou využívat v jakémkoli zařízení, a že byl optimalizován tak, aby splňoval evropskou normu EN 301 549; vzhledem k tomu, že je rovněž částečně v souladu s pokyny pro přístupnost internetového obsahu (WCAG) 2.1 na úrovni souladu AA; vzhledem k tomu, že nové prohlášení o ochraně osobních údajů bylo nahráno ve všech jazykových verzích do vzorů e-mailových zpráv a na registrační stránku, a vzhledem k tomu, že byl zaveden zvukový test Captcha pro registraci uživatelských účtů; vzhledem k tomu, že byly dále integrovány petiční internetový portál a aplikace elektronického podávání petic ePetition tím, že se zlepšil jejich synchronizační mechanismus; vzhledem k tomu, že byl úspěšně zpracován velký počet žádostí o individuální podporu;

S. vzhledem k tomu, že je třeba poznamenat, že v důsledku přestávky v období voleb do Evropského parlamentu nebyly provedeny žádné vyšetřovací mise v případě petic, u nichž probíhalo šetření během roku 2019; vzhledem k tomu, že výbor provedl následné posouzení řady předchozích vyšetřovací misí a přijal zprávy o dvou z nich, které se uskutečnily v roce 2018; vzhledem k tomu, že řada vyšetřovacích misí byla naplánována na rok 2020;

T. vzhledem k tomu, že Petiční výbor pokládá evropskou občanskou iniciativu za důležitý nástroj participativní demokracie, který občanům umožňuje aktivně se zapojit do vytváření evropských politik a právních předpisů; vzhledem k tomu, že chybí účinná komunikace o evropské občanské iniciativě;

U. vzhledem k tomu, že sdělovací prostředky hrají klíčovou úlohu v jakémkoli demokratickém systému a zajišťují větší transparentnost postupu Petičního výboru; vzhledem k tomu, že kvalitní tisk je základním prvkem celé Evropské unie; vzhledem k tomu, že v některých evropských sdělovacích prostředcích panují nejasnosti ohledně úlohy a pravomocí Petičního výboru;

V. vzhledem k tomu, že podle jednacího řádu je Petiční výbor odpovědný za vztahy s evropským veřejným ochráncem práv, který šetří stížnosti ohledně nesprávného úředního postupu v orgánech a institucích Evropské unie; vzhledem k tomu, že v roce 2019 sehrál Petiční výbor klíčovou úlohu při organizaci volby evropského veřejného ochránce práv, když uspořádal veřejné slyšení kandidátů podle článku 231 jednacího řádu; vzhledem k tomu, že dne 18. prosince 2019 byla Emily O’Reillyová opětovně zvolena evropskou veřejnou ochránkyní práv na volební období 2019–2024;

W. vzhledem k tomu, že  Parlament ve svém usnesení ze dne 17. ledna 2019 o strategickém šetření veřejné ochránkyně práv OI/2/2017 týkajícím se transparentnosti legislativních jednání v přípravných orgánech Rady EU[1] vyjádřil podporu veřejné ochránkyni práv v jejím šetření a vyzval Radu, aby přijala veškerá opatření nezbytná k co nejrychlejšímu provedení doporučení veřejné ochránkyně práv; vzhledem k tomu, že Rada nereagovala na doporučení veřejné ochránkyně práv ani na usnesení Parlamentu a nepřijala žádná opatření k provedení těchto doporučení;

X. vzhledem k tomu, že se vztahy mezi Petičním výborem a evropskou veřejnou ochránkyní práv v roce 2019 dále prohloubily, což dokládá aktivní účast ochránkyně práv na schůzích výboru; vzhledem k tomu, že v návaznosti na usnesení Parlamentu ze dne 12. února 2019 o revizi statutu evropského veřejného ochránce práv[2] se Emily O’Reillyová zúčastnila schůze výboru konané dne 2. dubna 2019 za účelem výměny názorů na navrhované nové pravomoci a předložila svou výroční zprávu za rok 2018 Petičnímu výboru na jeho schůzi dne 4. září 2019;

Y. vzhledem k tomu, že Petiční výbor je členem Evropské sítě veřejných ochránců práv, která zahrnuje rovněž evropského veřejného ochránce práv, ochránce práv na vnitrostátní a regionální úrovni a obdobné orgány členských států, kandidátských zemí a dalších zemí Evropského hospodářského prostoru a jejímž cílem je podporovat výměnu informací ohledně práva a politik EU a sdílet osvědčené postupy;

Z. vzhledem k tomu, že je třeba zlepšit činnost petiční sítě zajištěním účinnější spolupráce mezi výbory zabývajícími se peticemi; vzhledem k tomu, že petiční síť by měla posílit dialog a spolupráci s Komisí a dalšími orgány EU, aby tak zaručila, že problémy, na něž občané upozorňují v peticích, budou odpovídajícím způsobem projednány a vyřešeny;

AA. vzhledem k tomu, že předsedkyně von der Leyenová se ve svých politických směrech pro Evropskou komisi na období 2019–2024 zavázala, že na usnesení Parlamentu na základě článku 225 SFEU bude reagovat legislativním aktem s cílem posílit úlohu Parlamentu při iniciování právních předpisů EU; vzhledem k tomu, že Petiční výbor by měl hrát strategickou úlohu při vytváření přímého propojení mezi právem Parlamentu na legislativní iniciativu a problémy, na něž upozorňují občané v peticích;

1. připomíná, že Petiční výbor, jako jediný výbor, který je v přímém kontaktu s občany, musí v rámci svých pravomocí posílit svou klíčovou úlohu při obraně a prosazování práv občanů a obyvatel EU tím, že zajistí, aby byly obavy a stížnosti předkladatelů včas přezkoumány a vyřešeny prostřednictvím otevřeného, demokratického, pružného a transparentního petičního postupu a posílené spolupráce a dialogu s dalšími orgány EU a s vnitrostátními, regionálními a místními orgány a aby nedocházelo k zaujatým nebo politizovaným reakcím na překladatele petic;

2. lituje, že předkladatelé petic stále nejsou dostatečně informováni o důvodech, na jejichž základě se petice prohlašuje za nepřípustnou; zdůrazňuje, že je důležité vést nepřetržitou informační kampaň a veřejnou diskusi o oblastech činnosti Unie, jejichž cílem je zvýšit informovanost veřejnosti o právu předkládat petice Evropskému parlamentu a poskytovat jasnější a podrobnější informace o pravomocích EU; zdůrazňuje, že je nutné přijmout neprodleně veškerá opatření potřebná k zavedení demokratické správy EU založené na transparentnosti, zvýšené ochraně základních práv a přímém zapojení občanů do rozhodovacích procesů EU; považuje za zásadní, aby byl nalezen způsob, jak lépe prosazovat petiční právo a informovat o něm občany; navrhuje, aby bylo v Evropské unii vedeno více osvětových kampaní s cílem zajistit, aby občané EU znali lépe pravomoci EU, a vyjasnit vnímání úlohy Petičního výboru ve veřejném mínění;

3. vyzývá k aktivnější tiskové a komunikační službě i k aktivnější přítomnosti na sociálních sítích, čímž by se zlepšila viditelnost práce výboru a výbor by byl schopen lépe reagovat na obavy veřejnosti a diskuse EU, a to i zdůrazněním těch případů a úspěšných příběhů, kdy byl problém, na nějž předkladatel petice upozornil, vyřešen s podporou Petičního výboru;

4. navrhuje, aby byly vedeny kampaně a pořádány informační akce zaměřené na novináře a sdělovací prostředky s cílem zabránit nepřesným informacím, a zlepšit tak vztah mezi Petičním výborem a sdělovacími prostředky; zdůrazňuje, že sdělovací prostředky hrají klíčovou úlohu, pokud jde o informování evropských občanů o každodenní práci Petičního výboru, a mohou svými aktivitami přispět k prohloubení znalostí evropských občanů o práci Petičního výboru; zdůrazňuje, že je úkolem EU podporovat poskytování přesných informací evropským občanům;

5. poukazuje na to, že petice skýtají Evropskému parlamentu a dalším orgánům EU příležitost navázat přímý dialog s občany EU a s osobami legálně pobývajícími v EU, jichž se nesprávné uplatňování či porušování právních předpisů EU týká, a vyřešit zjištěné problémy; vítá proto skutečnost, že petice jsou pro občany vstupní branou do evropských orgánů; zdůrazňuje, že je třeba posílit spolupráci mezi Petičním výborem a hlavními příslušnými výbory, orgány EU a vnitrostátními, regionálními a místními orgány při šetřeních nebo návrzích týkajících se provádění a dodržování právních předpisů EU;

6. domnívá se, že je třeba zlepšit spolupráci s vnitrostátními parlamenty, vládami členských států, příslušnými vnitrostátními orgány a veřejnými ochránci práv, aby bylo možné zajistit předávání petic příslušným a kompetentním orgánům;

7. připomíná, že petice poskytují cenný přínos k úloze Komise jako strážkyně Smluv; opakuje, že dobrá spolupráce mezi Petičním výborem a Komisí má zásadní význam a že v procesu zpracovávání petic je nezbytné, aby Komise reagovala rychleji; vítá v této souvislosti závazek místopředsedy Komise pro interinstitucionální vztahy a strategický výhled pana Maroše Šefčoviče, jejž učinil během svého slyšení jako kandidát na komisaře, že dále zlepší vyřizování petic ze strany Komise a zajistí, aby přesné odpovědi byly podávány do tříměsíční lhůty; opakovaně žádá Komisi, aby zajistila transparentnost a přístup k dokumentům v rámci postupů „EU Pilot“ v souvislosti s obdrženými peticemi i v rámci již uzavřených postupů „EU Pilot“ a řízení o nesplnění povinnosti;

8. vyzývá Komisi, aby se zavázala k aktivnější spolupráci s Petičním výborem s cílem zajistit, aby předkladatelé petic obdrželi přesnou odpověď na své žádosti a stížnosti týkající se provádění právních předpisů EU;

9. domnívá se, že Komise by neměla přenášet odpovědnost za jednání na samotné předkladatele petic, je-li zjištěn problém s uplatňováním nebo porušováním právních předpisů EU; domnívá se, že Komise musí prověřit, zda vnitrostátní orgány přijímají kroky k vyřešení problému uvedeného v petici, a musí být připravena zasáhnout v případě, že opatření vnitrostátních orgánů jsou neúčinná;

10. zdůrazňuje, že transparentnost a přístup veřejnosti k dokumentům všech orgánů a institucí EU, včetně Rady, musí být pravidlem, aby se zajistila co nejvyšší úroveň ochrany demokratických práv občanů; poukazuje na to, že stávající nařízení 1049/2001[3] již neodpovídá současné situaci; vyzývá Komisi, aby předložila návrh na přepracování nařízení z roku 2001 s cílem zvýšit transparentnost a odpovědnost prosazováním osvědčených správních postupů;

11. konstatuje, že Petiční výbor často dostává stížnosti týkající se porušování zásad právního státu některými orgány; připomíná, že zajištění účinného, rovného a jednotného uplatňování práva EU má zásadní význam pro prosazování právního státu, který je jednou ze základních hodnot Unie a jejích členských států, v souladu s článkem 2 SEU; za současného respektování zásady subsidiarity vyzývá Komisi, aby dodržovala závazky, které přijala ve svém sdělení ze dne 17. července 2019 nazvaném „Posilování právního státu v rámci Unie:  Akční plán“ (COM(2019)0343), s cílem podpořit kulturu dodržování zásad právního státu, posílit spolupráci s vnitrostátními orgány a zajistit účinnou společnou reakci na skutečné hrozby v Unii;

12. naléhavě vyzývá Komisi, aby přijala kroky k zajištění co nejsoudržnějšího a nejširšího výkladu oblasti působnosti článku 51; domnívá se, že očekávání většiny předkladatelů petic v souvislosti s právy, jež jim uděluje Listina, jsou vysoká a zdaleka přesahují jejich současné uplatňování;

13. připomíná, že pro komplexní zpracování petic je nezbytná spolupráce s dalšími parlamentními výbory; konstatuje, že v roce 2019 bylo ostatním výborů zasláno 65 petic k vyjádření stanoviska a 351 petic pro informaci a že od ostatních výborů došlo 38 stanovisek a 9 vyjádření, že byla petice zvážena v souvislosti s jejich prací; rovněž konstatuje, že v roce 2018 bylo ostatním výborů zasláno 47 petic k vyjádření stanoviska a 660 petic jim bylo zasláno pro informaci a že od ostatních výborů došlo 30 stanovisek a 38 vyjádření, že byla petice zvážena v souvislosti s jejich prací; připomíná, že předkladatelé petic jsou informováni o rozhodnutích, na jejichž základě jsou po ostatních výborech žádána stanoviska ke zpracování jejich petic; zdůrazňuje proto význam přispívání ostatních výborů k tomu, aby byl Parlament schopen reagovat na obavy občanů rychleji a účinněji;

14. má důvěru v to, že petiční síť je užitečným nástrojem pro zvyšování povědomí o otázkách, jež byly vzneseny v peticích, i pro usnadnění vyřizování petic v jiných výborech, kterým jsou zasílány pro získání jejich stanoviska nebo pro informaci; konstatuje, že je potřebné zajistit v rámci parlamentní a legislativní činnosti odpovídající opatření v návaznosti na petice; zdůrazňuje, že petiční síť by mohla být považována za strategický nástroj na podporu práva legislativního podnětu Evropského parlamentu, jež je zakotveno v článku 225 SFEU, čímž by se řešily nedostatky a nesrovnalosti v právu EU, které bývají zdůrazněny v peticích, s cílem zajistit plnou ochranu práv občanů; je přesvědčen, že schůze petiční sítě jsou klíčové pro zefektivnění spolupráce mezi parlamentními výbory prostřednictvím výměny informací a sdílení osvědčených postupů mezi členy sítě; zdůrazňuje, že užší kontakt mezi výbory může také zlepšit účinnost při plánování slyšení a parlamentních studií na táž témata; vyslovuje se pro navržení mechanismu, který by Petičnímu výboru umožnil přímo se zapojovat do legislativního procesu;

15. upozorňuje na klíčové výroční zprávy přijaté Petičním výborem v roce 2019, zejména na výroční zprávu o činnosti Petičního výboru za rok 2018[4] a výroční zprávu o činnosti evropského veřejného ochránce práv za rok 2018[5];

16. konstatuje, že Petiční výbor vyjadřuje své stanovisko k významným záležitostem, na které petice upozorňují, a podílí se tak na parlamentních a legislativních zprávách, zejména pokud jde o provádění Listiny základních práv Evropské unie v institucionálním rámci EU[6] a o návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se ukončují sezónní změny času a zrušuje směrnice 2000/84/ES[7];

17. zdůrazňuje, že řada petic vedla k legislativním nebo politickým opatřením, ať už v podobě zpráv či návrhů usnesení, nebo v rámci řízení o předběžné otázce či řízení o nesplnění povinnosti;

18. konstatuje, že hlavní oblastí vzbuzující obavy předkladatelů petic v roce 2019 byla oblast životního prostředí; upozorňuje v této souvislosti na návrh usnesení podle čl. 227 odst. 2 o nakládání s odpady, který byl Petičním výborem přijat dne 21. března 2019 a na plenárním zasedání byl schválen dne 4. dubna 2019[8]; zdůrazňuje, že nakládání s odpady je jednou z nejpřednějších světových socio-ekonomických výzev, a opakuje svou výzvu k co nejrozsáhlejší prevenci, opakovanému používání, tříděnému sběru a recyklování s cílem podporovat přechod na oběhové hospodářství; znovu vyzývá Komisi, aby plně využila potenciálu systému včasného varování stanoveného v revidovaných směrnicích o odpadech; upozorňuje na závěrečnou zprávu z vyšetřovací mise do Valledory (Itálie), jež byla přijata dne 11. dubna 2019, a vyzývá příslušné vnitrostátní, regionální a místní orgány, aby zajistily úplné a důsledné provádění všech doporučení obsažených v této zprávě;

19. upozorňuje na slyšení na téma „Popírání klimatické změny“, které Petiční výbor uspořádal dne 21. Března 2019 společně s Výborem pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin; domnívá se, že Petiční výbor musí i nadále bojovat proti popírání změny klimatu, a to i podporou přijetí účinných a odrazujících sankcí proti zájmovým skupinám, které lobbují v orgánech EU a jejichž činnost přímo či nepřímo souvisí s popíráním změny klimatu; zdůrazňuje, že je nanejvýš důležité zajistit, aby budoucí činnost Petičního výboru zaručovala zvláštní zaměření na změnu klimatu s cílem posílit celkovou činnost orgánů EU zaměřenou na důsledné provádění Zelené dohody pro Evropu a Pařížské dohody;

20. upozorňuje na studie na provedené na téma „Přeshraniční bezpečnost, odpovědnost a spolupráce v jaderné oblasti v Evropské unii“ a „Endokrinní disruptory: od vědeckých důkazů k ochraně lidského zdraví“, které výbor zadal v návaznosti na vysoký počet petic, v nichž byly vyjádřeny obavy ve vztahu k uvedeným záležitostem a které byly předneseny na schůzích výboru dne 20. února 2019 a dne 2. dubna 2019; vyjadřuje politování nad tím, že pravidla v oblasti životního prostředí nejsou v členských státech vždy řádně prováděna, jak popisují četné petice; zdůrazňuje, že je důležité naplnit očekávání občanů EU ve vztahu k ochraně životního prostředí, a naléhavě proto vyzývá Komisi, aby spolu s členskými státy zajistila řádné provádění unijních právních předpisů v této oblasti; je přesvědčen, že Komise musí zintenzivnit svou činnost, aby zajistila, že posouzení vlivů na životní prostředí prováděná členskými státy za účelem schválení infrastrukturních projektů, u nichž předkladatelé petic poukazují na vážná rizika pro lidské zdraví a životní prostředí, se budou zakládat na přesných a komplexních analýzách v plném souladu s právem EU;

21. je vážně znepokojen vážnými škodami na zdraví, kterými trpí občané – největší negativní dopad je zaznamenáván u dětí –, kteří žijí v oblastech, kde se vyrábí ohromné množství karcinogenních látek; je pevně přesvědčen, že Komise musí plně využívat a důsledně provádět ustanovení přílohy XIV nařízení č. 1907/2006 (REACH), která se týkají látek podléhajících povolení jako karcinogenní, perzistentní a bioakumulativní, a zajistit jejich nahrazení netoxickými alternativními látkami, a to i prostřednictvím podpory průmyslových procesů za tímto účelem;

22. upozorňuje na značně vysoký počet petic ve věci brexitu předložených v roce 2019, které převážně požadují ochranu práv unijních občanů před vystoupením Spojeného království z EU i v období po jeho uskutečnění; vítá znamenitou práci odvedenou Petičním výborem, který tím, že tlumočil znepokojení předkladatelů petic, přispěl k tomu, že práva občanů zůstala jednou z hlavních priorit Parlamentu při jednáních o brexitu; zdůrazňuje, že v EU i ve Spojeném království je mnoho občanů, kteří se vzhledem k nejistotě spojené s brexitem bez dohody obrátili na Petiční výbor kvůli obavám, že budou ohrožena jejich práva kvůli neuzavření dohody; poukazuje na to, že v zájmu zachování práv občanů EU, kteří pobývají v jiném než svém vlastním členském státě, mohou být užitečné vhodné právní předpisy pro případ, že členský stát svůj status vůči EU změní;

23. připomíná zvláštní ochrannou roli, kterou Petiční výbor v EU zastává v rámci Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením; upozorňuje na důležitou probíhající činnost výboru spojenou s peticemi, které se týkají otázek z oblasti zdravotního postižení; konstatuje, že počet petic týkajících se problematiky zdravotního postižení v roce 2019 oproti předchozímu roku poklesl; konstatuje nicméně, že přístupnost a diskriminace zůstávají mezi předními výzvami, kterým osoby se zdravotním postižením musí čelit; připomíná, že v roce 2019 věnoval Petiční výbor zvláštní pozornost diskuzi o peticích týkajících se inkluzivního vzdělávání dětí se zdravotním postižením; vyzývá k vytvoření nové agendy dovedností, která bude v samém středu Evropy, a k předložení konkrétních návrhů k tomu, jak podpořit inkluzivnost a usnadnit uznávání a přenositelnost dovedností v Evropě;

24. vítá skutečnost, že se v roce 2019 výbor zabýval výhradami občanů ohledně transparentnosti a odpovědnosti orgánů EU, které byly vyjádřeny v několika peticích; v této souvislosti připomíná, že na své schůzi dne 2. dubna 2019 uspořádal výbor seminář na téma „Střet zájmů – bezúhonnost, odpovědnost a transparentnost v orgánech a agenturách EU“, na němž se pojednávalo o úspěších dosažených v otázkách střetu zájmů, bezúhonnosti, odpovědnosti, transparentnosti, kodexů chování a efektu otáčivých dveří v orgánech a agenturách EU; upozorňuje na významný příspěvek k diskuzi ze strany evropské veřejné ochránkyně práv, která pronesla hlavní projev týkající se úspěchů unijních orgánů a výzev, kterým tyto orgány čelí;

25. vyzývá k urychlenému přijetí právních reforem zaměřených na řešení nedostatečné transparentnosti rozhodovacího procesu EU, střetů zájmů a všech etických otázek na úrovni EU, které mají vliv na legislativní proces v souvislosti se záležitostmi, na něž občané upozorňují prostřednictvím petic;

26. připomíná většinovou podporu, kterou plénum Parlamentu vyjádřilo usnesení ze dne 17. ledna 2019 o strategickém šetření OI/2/2017 evropské veřejné ochránkyně práv o transparentnosti legislativních jednání v přípravných orgánech Rady Evropské unie[9]; připomíná, že Rada je jakožto spolutvůrce právních předpisů pro občany Unie nepostradatelnou institucí; vyjadřuje politování nad tím, že řada diskusí a schůzí Rady stále probíhá za zavřenými dveřmi; vyzývá Radu, aby uplatňovala politiku větší transparentnosti s cílem zvýšit důvěru občanů ve veřejné instituce; vybízí Radu, aby ve větší míře zpřístupňovala veřejnosti některé schůze a dokumenty s cílem dosáhnout lepší komunikace s evropskými občany a s vnitrostátními parlamenty;

27. uznává výsledek veřejného slyšení o americkém zákoně o podávání informací o zahraničních účtech pro daňové účely (FATCA) a jeho extrateritoriálním dopadu na občany EU, které Petiční výbor uspořádal dne 12. listopadu 2019; odsuzuje skutečnost, že se zdá, že Komise a Rada si cení mezinárodních vztahů s USA více než práv a zájmů občanů EU, zejména v případě zákona FATCA, a vyzývá je, aby převzaly svou odpovědnost a přijaly okamžitá a smysluplná opatření na podporu dotčených občanů, jak požadoval Parlament ve svém usnesení ze dne 5. července 2018 o nepříznivých dopadech amerického zákona o podávání informací o zahraničních účtech pro daňové účely na občany EU[10];

28. upozorňuje na význam probíhající činnosti Petičního výboru zaměřené na zajištění ochrany dobrých životních podmínek zvířat v EU, což prokázal značný počet petic na toto téma, které byly projednány na schůzích výboru v roce 2019; domnívá se, že je nanejvýš důležité zahájit novou strategii EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, která by zaplnila stávající mezery a zajistila plnou a účinnou ochranu dobrých životních podmínek zvířat prostřednictvím jasného a soudržného legislativního rámce, který bude plně v souladu s požadavky článku 13 SFEU; upozorňuje na veřejné slyšení na téma „Obnovení vlčí populace v EU“, které Petiční výbor uspořádal dne 5. prosince 2019 společně s Výborem pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a ve spolupráci s Výborem pro zemědělství a rozvoj venkova, aby bylo dopřáno sluchu výhradám občanů k právnímu rámci pro ochranu vlků a ohledně vlivu populací vlků a dalších velkých šelem, jako je hnědý medvěd, na životní prostředí a venkovské komunity; zdůrazňuje, že v rámci směrnice o ochraně přírodních stanovišť jsou velké šelmy ve většině členských států chráněnými druhy; vyzývá členské státy, aby k řešení možných konfliktů týkajících se ochrany chráněných velkých šelem lépe využívaly nástroje ve stávajících právních předpisech EU; vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila aktualizované pokyny EU týkající se pravidel ochrany druhů s cílem dosáhnout v postižených oblastech uspokojivé koexistence lidí a velkých šelem;

29. považuje za zásadní, aby se občané mohli přímo zapojit do zahajování legislativních návrhů; zdůrazňuje, že evropská občanská iniciativa (EOI) je zásadně důležitým nástrojem pro aktivní občanství a zapojení veřejnosti; vítá skutečnost, že dne 17. dubna 2019 byla přijata nová pravidla pro EOI, která přinášejí několik strukturálních a technických vylepšení s cílem učinit tento nástroj uživatelsky přívětivějším a přístupnějším a také usnadnit vyšší účast občanů EU na unijním demokratickém procesu; bere na vědomí vysoký počet nově předložených EOI registrovaných Komisí v roce 2019, což ukazuje, že občané využívají příležitosti v podobě participativních nástrojů k tomu, aby se vyslovili k procesům vytváření politik a právních předpisů; vyzývá k pořádání více informačních kampaní o úloze evropské občanské iniciativy s cílem podpořit využívání tohoto zdroje evropskými občany; vyjadřuje politování nad tím, že většina úspěšných evropských občanských iniciativ doposud nevedla k legislativnímu návrhu Komise; vybízí Komisi, aby k evropským občanským iniciativám přistupovala co nejotevřeněji a aby na ně usilovně reagovala, a to s cílem učinit z tohoto nástroje v očích občanů skutečný úspěch evropské participativní demokracie; vyzývá proto Komisi, aby iniciovala legislativní návrh na základě každé úspěšné evropské občanské iniciativy, kterou podpoří Evropský parlament;

30. připomíná, že vztahy s evropským veřejným ochráncem práv jsou jednou z oblastí odpovědnosti, jež jednací řád Parlamentu svěřil Petičnímu výboru; vítá plodnou spolupráci Parlamentu s Úřadem evropské veřejné ochránkyně práv a také jeho zapojení do Evropské sítě veřejných ochránců práv; zdůrazňuje, že mezi veřejnou ochránkyní práv a Petičním výborem panují vynikající vztahy; vítá klíčovou úlohu, kterou Petiční výbor hrál při zajištění toho, aby veřejná slyšení kandidátů v rámci procesu volby evropského veřejného ochránce práv v roce 2019 proběhla transparentně a efektivně;

31. oceňuje pravidelné příspěvky veřejné ochránkyně práv k činnosti Petičního výboru během celého roku; je pevně přesvědčen, že orgány, instituce a jiné subjekty Unie musí zajistit, aby kroky v návaznosti na doporučení veřejné ochránkyně práv byly prováděny uceleně a účinně;

32. připomíná, že petiční webový portál je zásadní nástroj pro zajištění hladkého, účinného a transparentního předkládání petic; v této souvislosti vítá, že byl portál přizpůsoben vzhledu a celkovému vyznění internetových stránek Evropského parlamentu (Europarl); připomíná, že od konce roku 2017 byly na portál automaticky nahrávány dokumenty, jako jsou pořady jednání, zápisy a sdělení Petičního výboru, což občanům poskytuje  portál, jenž reaguje lépe a je transparentnější a přístupnější; zdůrazňuje, že je třeba i nadále usilovat o to, aby byl portál přístupnější osobám se zdravotním postižením, což má zahrnovat jeho vývoj, který má předkladatelům petic umožnit předkládat petice v národních znakových jazycích EU, aby se zajistilo, že všichni občané Unie budou moci uplatnit své právo předkládat Evropskému parlamentu petice, jež je uvedeno ve článcích 20 a 24 SFEU a ve článku 44 Listiny základních práv Evropské unie; navrhuje zajistit větší zviditelnění internetového portálu pro předkládání petic na internetových stránkách Evropského parlamentu; je toho názoru, že petiční právo přímo souvisí s činností Parlamentu a zaslouží si viditelné a snadno přístupné místo na jeho internetových stránkách; žádá, aby bylo prozkoumáno, jak lze bránit používání ukradených nebo falešných identit;

33. zdůrazňuje, že ačkoli se počet osob podporujících jednu nebo více petic na petičním portálu Parlamentu ve srovnání s rokem 2018 zvýšil, někteří předkladatelé petic stále hlásí technické problémy s podporou několika petic;

34. zdůrazňuje, že nástroj ePetitions je důležitou databází pro fungování Petičního výboru, vyzývá však ke zlepšení a modernizaci jeho rozhraní s cílem usnadnit jeho používání a zvýšit jeho přístupnost;

35. blahopřeje sekretariátu Petičního výboru k tomu, že zpracovává petice efektivně, s velkou pečlivostí a v souladu s pokyny výboru a s postupem pro zpracování petic v rámci správy EP;

36. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a zprávu Petičního výboru Radě, Komisi, evropské veřejné ochránkyni práv, vládám a parlamentům členských států, jejich petičním výborům a vnitrostátním veřejným ochráncům práv nebo obdobným příslušným orgánům.

 

 



VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Podle čl. 227 odst. 7 jednacího řádu Evropského parlamentu podává Petiční výbor každoročně zprávu o výsledcích svých jednání. Cílem zprávy je poskytnout komplexní přehled činnosti výboru v roce 2019 a uvést statistické analýzy obdržených a zpracovaných petic a zhodnocení dalších parlamentních činností, jako je přijímání zpráv a stanovisek, organizace slyšení a vztahy výboru s jinými orgány EU.  Stojí za to připomenout, že jádro práce Petičního výboru vychází z práva předložit petici k Evropskému parlamentu, které vykonávají občané a obyvatelé EU na základě článku 227 SFEU, a že tato práce není přímo navázána na pracovní harmonogram Komise.

 

Rok 2019 byl pro evropskou demokracii významným, neboť občané byli vyzváni, aby obnovili složení Evropského parlamentu. Ve dnech 23.–26. května 2019 se k volebním urnám ve 28 zemích EU dostavilo více než 200 000 000 lidí, aby zvolili poslance Evropského parlamentu. Po těchto volbách, v nichž odevzdalo svůj hlas 51 % voličů (s odstupem nejvyšší volební účast za dvacet let) s cílem zvolit své zástupce, se nový Parlament sešel na své ustavující schůzi dne 2. července 2019.

 

Petiční výbor svou ustavující schůzi uspořádal dne 10. července 2019 a zvolil paní Dolors Montserratovou svou předsedkyní, paní Tatjanu Ždanoku první místopředsedkyní, paní Yanu Toomovou druhou místopředsedkyní, pana Ryszarda Czarneckého zvolil svým třetím místopředsedou a Cristinu Maestre Martínovou de Almagro čtvrtou místopředsedkyní.

 

Aby bylo možné volby do Evropského parlamentu zorganizovat, byla parlamentní činnost od 19. dubna do 1. července 2019 přerušena.  To vysvětluje nižší počet zpráv, stanovisek, usnesení a slyšení, které byly přijaty a uskutečnily se v roce 2019, Naproti tomu občané a obyvatelé EU nadále během tohoto období vykonávali své petiční právo, jak ukazuje trvalý přísun petic zaznamenaný v roce 2019. Jejich počet v porovnání s předešlými roky výrazně vzrostl.

 

Statistická analýza petic přijatých v roce 2019 ve srovnání s rokem 2018

 

Podle statistik v roce 2019 obdržel Evropský parlament 1 357 peticí, což je o 11,23 % více než v roce 2018, kdy bylo předloženo 1 220 petic.

 

Uživatelé internetového portálu pro předkládání petic mají možnost petice podpořit. V roce 2019 se ve prospěch určité petice vyslovilo 28 075 uživatelů. V roce 2018 podpořilo 4 893 uživatelů portálu jednu či více petic ve srovnání s 15 540 uživateli v roce 2017 a se 6 132 v roce 2016. S výjimkou roku 2018 je ze statistik zřejmý setrvalý nárůst v počtu uživatelů, kteří vyjádřili podporu některé z petic na uvedeném portálu.

 

V roce 2019 spolupodepsal 41 petic jeden či více občanů, 8 petic spolupodepsalo více než 100 občanů a ke třem peticím připojilo svůj podpis více než 10 000 občanů. V roce 2018 spolupodepsal 41 petic jeden či více občanů, 14 petic spolupodepsalo více než 100 občanů, k pěti peticím připojilo svůj podpis více než 10 000 občanů a dvě petice spolupodepsalo více než 10 000 občanů;

 

 

 

 

Způsob předložení petic

V roce 2019 byly téměř tři čtvrtiny petic předloženy prostřednictvím portálu pro předkládání petic, zatímco čtvrtina byla předložena poštou. Z údajů ve dvou tabulkách je zřejmé, že v roce 2019 počet petic předložených prostřednictvím tohoto portálu vzrostl o 3,2 % ve srovnání s rokem 2018.

 

2019

 

2018

Způsob předložení petice

Počet petic

%

Petiční portál

1003

73,9

Poštovní zásilka

354

26,1

Způsob předložení petice

Počet petic

%

Petiční portál

863

70,7

Poštovní zásilka

357

29,3

 

Zpracování petic za kalendářní rok[11]

Následující tabulka uvádí stav zpracování petic od roku 2003 do roku 2019. Lze si povšimnout, že v roce 2019 bylo projednávání většiny petic uzavřeno do jednoho roku od jejich předložení a projednání výborem. Z porovnání s údaji o stavu petic zahrnutých do výročních zpráv za období 2010–2018 lze učinit závěr, že projednávání většiny petic je uzavřeno do jednoho roku poté, co je výbor obdrží a posoudí. Velmi nízké procento (0,3–13,7 %) petic za období 2004–2015 zůstává otevřené. Většina těchto otevřených petic se týká oblasti životního prostředí a řízení o nesplnění povinnosti probíhajících před Soudním dvorem Evropské unie nebo otázek, které si přejí členové výboru prozkoumat podrobněji.

 

Vyřizování petic

Rok

Počet petic

Otevřené řízení

Uzavřené řízení

2019

1 357

508

37,4 %

849

62,6 %

2018

1 220

313

25,7 %

907

74,3 %

2017

1 271

260

20,5 %

1 011

79,5 %

2016

1 569

482

30,7 %

1 087

69,3 %

2015

1 431

196

13,7 %

1 235

86,3 %

2014

2 715

232

8,5 %

2 483

91,5 %

2013

2 891

309

10,7 %

2 582

89,3 %

2012

1 986

128

6,4 %

1 858

93,6 %

2011

1 414

73

5,2 %

1 341

94,8 %

2010

1 656

38

2,3 %

1 618

97,7 %

2009

1 924

14

0,7 %

1 910

99,3 %

2008

1 886

19

1,0 %

1 867

99,0 %

2007

1 506

25

1,7 %

1 481

98,3 %

2006

1 021

5

0,5 %

1 016

99,5 %

2005

1 016

3

0,3 %

1 013

99,7 %

2004

1 002

3

0,3 %

999

99,7 %

2003

1 315

0

0 %

1 315

100,0 %

 


 

Výsledky projednání petic[12]

 

2019  2018

 


Zpracování petic

Počet

%

Uzavřené přípustné petice

430

31,6 %

Otevřené přípustné petice

508

37,4 %

Nepřípustné petice

406

29,9 %

Stažené petice

13

0,9 %

Zasláno EK k vyjádření stanoviska

537

47,4 %

Zasláno jiným orgánům k vyjádření stanoviska

42

3,7 %

Zasláno jiným orgánům pro informaci

554

48,9 %

 

Zpracování petic

Počet

%

Uzavřené přípustné petice

475

38,9 %

Otevřené přípustné petice

313

25,6 %

Nepřípustné petice

409

33,5 %

Stažené petice

23

1,8 %

Zasláno EK k vyjádření stanoviska

555

34,9 %

Zasláno jiným orgánům k vyjádření stanoviska

29

1,8 %

Zasláno jiným orgánům pro informaci

1 002

63,1 %


 

Z tabulek je zřejmé, že procento petic prohlášených za nepřípustné v roce 2019 je nepatrně nižší než procento petic, které byly za nepřípustné prohlášené v roce 2018. Nižší je také procento přípustných petic (31,6 %), jejichž projednání bylo v roce 2019 ukončeno bezprostředně po zaslání informací předkladateli, ve srovnání s rokem 2018, kdy tento údaj činil 38,9 %.  Z údajů dále vyplývá, že u vyššího počtu petic (37,4 %) bylo v roce 2019 projednávání ponecháno otevřené ve srovnání s 25,6 % za rok 2018.

Za povšimnutí také stojí, že v roce 2019 byla téměř polovina přípustných petic zaslána Komisi k vyjádření stanoviska, což představuje ve srovnání s rokem 2018 nárůst o 12,5 %.

Konečně procento petic zaslaných jiným orgánům k vyjádření stanoviska bylo v roce 2019 mírně vyšší, zatímco procento petic zaslaných jiným orgánům pro informaci pokleslo o 14,2 %.

 

Počet petic podle zemí

Následující dvě tabulky ilustrují celkové početní a procentuální změny v počtu petic podle zemí v roce 2019 a v roce 2018. Vysoký počet petic předložených v uvedených letech se týkal EU. To znamená, že se v těchto peticích upozorňuje na celounijní problémy nebo volá po zavedení společných opatření v celé EU.  Petice týkající se EU mohou rovněž souviset s jedním nebo více členskými státy, a jsou proto registrovány s odkazem na EU a na konkrétní členský stát nebo členské státy. Tím se vysvětluje, proč souhrn petic týkajících se EU a petic souvisejících pouze s členskými státy překračuje celkový počet petic předložených v letech 2019 a 2018. 

K tomu je vhodné zdůraznit, že devět zemí, jichž se petice týkaly nejvíce, zůstalo týmiž jak v roce 2019, tak v roce 2018. Jejich pořadí se však podstatně změnilo. Zatímco většina petic předložených v roce 2019 se týkala Německa, počet petic, v nichž figurovaly Španělsko a Itálie se snížil u první země o 3,6 % a u druhé o 3,5 % v porovnání s rokem 2018.

Další významný rozdíl souvisí se Spojeným královstvím. Počet petic týkajících se této země v roce 2019 vzrostl oproti předchozímu roku o 3,2 %. K určitým změnám došlo také ve spodní části seznamu. Zatímco v roce 2019 se v peticích objevovaly Estonsko, Slovinsko a Lotyšsko nejméně, v roce 2018 to byly Malta, Estonsko a Finsko.

Procentuální poměr zemí mimo EU, kterých se petice týkaly, se v roce 2019 mírně zvýšil.

 


 


2019

Příslušná země

Petice

%

Evropská unie

599

34,6

Německo

203

11,7

Španělsko

164

9,5

Itálie

103

5,9

Spojené království

90

5,2

Rumunsko

80

4,6

Bulharsko

52

3,0

Polsko

51

2,9

Řecko

46

2,7

Francie

40

2,3

Ostatní země EU

218

12,6

Země mimo EU

86

5,0

 

 

 

 

 

2018

Příslušná země

Petice

%

Evropská unie

473

30,1

Španělsko

206

13,1

Německo

172

11,0

Itálie

147

9,4

Řecko

69

4,4

Polsko

63

4,0

Francie

51

3,2

Rumunsko

51

3,2

Bulharsko

42

2,7

Spojené království

32

2,0

Ostatní země EU

200

13,0

Země mimo EU

62

3,9

 

 

 

 

 


 

 

 

 

Jazyky petic

V roce 2019 byly petice stejně jako v předchozím roce předloženy ve 22 úředních jazycích Evropské unie. Zatímco v letech 2017 a 2016 byla většina petic podána v angličtině, nejvíce užívaným jazykem se v letech 2019 a 2018 stala němčina. Kromě toho uvedené tabulky ilustrují, že v němčině, angličtině, španělštině a italštině byly předloženy téměř tři čtvrtiny (71,8–71 %) petic obdržených v obou letech. Slovenština, lotyština a slovinština byly v roce 2019 nejméně použitými jazyky za tímto účelem, přičemž v roce 2018 to byla švédština, slovinština a maltština.

 


2019

Jazyk petice

Počet petic

%

Němčina

337

24,8

Angličtina

331

24,4

Španělština

183

13,5

Italština

123

9,1

Rumunština

60

4,4

Polština

56

4,1

Francouzština

53

3,9

Ostatní jazyky

214

15,8

Celkem

1 357

100

 

2018

Jazyk petice

Počet petic

%

Němčina

275

22,5

Angličtina

217

17,8

Španělština

204

16,7

Italština

171

14,0

Řečtina

63

5,2

Francouzština

61

5,0

Polština

61

5,0

Ostatní

168

13,8

Celkem

1 220

100


 


Státní příslušnost předkladatelů petic

Pokud jde o státní příslušnost, němečtí státní příslušníci předložili za oba roky nejvyšší počet petic, přičemž v roce 2019 byl zaznamenán jejich nárůst o 3 %. Naproti tomu počet předkladatelů petic z řad španělských a italských občanů poklesl u první skupiny o 2,5 % a u druhé o 4,3 % v roce 2019 ve srovnání s předchozím rokem. Kromě toho tabulky uvedené níže ukazují na 3,7 % nárůst počtu petic předložených britskými občany v roce 2019. V tomtéž roce se 54 z 88 petic předložených britskými občany týkalo otázek ohledně brexitu.

 

 


2019

Státní příslušnost hlavního předkladatele

Počet petic

%

Německo

345

25,4

Španělsko

201

14,8

Itálie

139

10,2

Rumunsko

97

7,1

Spojené království

88

6,5

Polsko

72

5,3

Řecko

55

4,0

Bulharsko

52

3,8

Francie

51

3,8

Další státní příslušníci členských zemí

231

17,1

Státní příslušníci nečlenských zemí

28

2,0

2018

Státní příslušnost hlavního předkladatele

Počet petic

%

Německo

274

22,4

Španělsko

212

17,3

Itálie

177

14,5

Polsko

73

6,0

Řecko

71

5,8

Rumunsko

61

5,0

Francie

57

4,7

Bulharsko

44

3,6

Spojené království

34

2,8

Další státní příslušníci členských zemí

193

15,9

Státní příslušníci nečlenských zemí

26

2,0



 

 

Hlavní témata petic

Tabulky níže zahrnují deset témat, která se v peticích opakovala nejčastěji.  Lze z nich učinit závěr, že hlavní oblastí výhrad předkladatelů petic byly v roce 2019 a v roce 2018 oblasti životní prostředí, základních práv a spravedlnosti. Zatímco počet petic týkajících se základních práv dosahuje stejného procentního údaje, počet petic dotýkajících se životního prostředí a spravedlnosti se zvýšil v tomto pořadí o 1,9 % a o 2,3 %. Naproti tomu počet petic týkajících se vnitřního trhu se v roce 2019 mírně snížil o 1,9 % a v oblasti zdraví za týž rok nepatrně poklesl o 0,7 %.

Pokud jde o ostatní petice, obdržel výbor v roce 2019 vysoký počet (98) petic zabývajících se ústavními záležitostmi v porovnání s 62 peticemi, které k témuž tématu obdržel v roce 2018. V této kategorii předkladatelé vyjádřili své znepokojení ohledně několika otázek týkajících se ústavního práva EU a vystoupení Spojeného království z Unie, občanství EU a několika dalších otázek ohledně fungování orgánů EU. Pokud jde konkrétně o otázku vystoupení Spojeného království z Unie, dosáhlo v roce 2019 množství petic předložených v souvislosti s brexitem a jeho důsledky čísla 73.

Závěrem je vhodné připomenout, že se v roce 2019 konaly volby do Evropského parlamentu, což vysvětluje, proč byl počet petic ve věci hlasovacích práv a voleb vyšší (49) než v roce 2018, kdy bylo pod tímto tématem registrováno 13 petic.


 

 

 


 

2019

 

2018

Deset nejčastějších témat petic

Počet petic

%

Životní prostředí

252

12,2

Základní práva

189

9,2

Spravedlnost

184

8,9

Zdraví

97

4,7

Doprava

90

4,4

Vnitřní trh

89

4,3

Zaměstnanost

79

3,8

Vzdělávání a kultura

62

3,0

Sociální záležitosti

45

2,2

Majetkové záležitosti a restituce

33

1,6

Deset nejčastějších témat petic

Počet petic

%

Životní prostředí

199

10,3

Základní práva

186

9,6

Spravedlnost

129

6,6

Vnitřní trh

120

6.2

Zdraví

104

5,4

Zaměstnanost

89

4,6

Doprava

88

4,5

Sociální záležitosti

61

3,1

Vzdělávání a kultura

49

2,5

Majetkové záležitosti a restituce

39

2,0

 

 


   


 

Internetový portál pro předkládání petic

Internetový portál pro předkládání petic vytvořený v roce 2014 byl dále vylepšen tak, aby se pro občany stal uživatelsky přívětivějším a přístupnějším. V roce 2019 byla provedena důležitá technická vylepšení. Zaprvé byl portál uveden do přívětivé podoby internetových stránek, která odpovídá novému vzhledu a celkovému vyznění internetových stránek Evropského parlamentu (Europarl). Portál se tak stal uživatelsky přívětivějším a lze jej využívat na jakémkoli zařízení. Zadruhé bylo prohlášení o ochraně osobních údajů nahráno ve všech jazykových verzích do e-mailových vzorů a na registrační stránku a pro účely registrace uživatelských účtů byla také zavedena kontrolní nahrávka. Závěrem byly vylepšením mechanismu vzájemné synchronizace dále integrovány portál pro předkládání petic a aplikace elektronického podávání petic ePetition. V přístupu předkladatelů petic se zdravotním postižením k tomuto portálu však musí ještě dojít ke zlepšení.

 

Vztahy s Komisí

Komise zůstává nadále přirozeným partnerem Petičního výboru při zpracovávání petic, jelikož se jedná o orgán EU odpovědný za zajištění uplatňování a dodržování právních předpisů EU. Výbor a Komise mají dobře zavedenou a stálou úroveň spolupráce. Hlavní kontaktní místo v Komisi představuje generální sekretariát, který koordinuje předávání petic příslušným útvarům Komise a zasílá odpovědi Komise sekretariátu výboru. I když Komise vystupňovala své úsilí o předkládání včasných odpovědí, výbor se domnívá, že proces zpracovávání petic Komisí by bylo možné dále zefektivnit. Výbor také opakuje svou žádost o pravidelné aktuální informace o průběhu řízení o nesplnění povinnosti a o zpřístupnění příslušných dokumentů Komise týkajících se neplnění povinností a postupů v systému EU Pilot, které se týkají otevřených petic.

Po volbách do Evropského parlamentu a poté, co byl tento orgán ustaven v novém složení, vystoupili před parlamentními výbory kandidáti na funkce komisařů ve vztahu k oblasti své budoucí působnosti a zúčastnili se slyšení, aby mohli nedávno zvolení poslanci zhodnotit jejich kvalifikaci a vhodnost pro výkon příslušné funkce. V této souvislosti se Petiční výbor dne 30. září 2019 zúčastnil jako přidružený výbor slyšení Maroše Šefčoviče, kandidáta na funkci místopředsedy Komise pro interinstitucionální vztahy a strategický výhled. Při tomto slyšení pan Šefčovič přislíbil, že ve způsobu nakládání s peticemi ze strany Komise dojde ke zlepšení. Konkrétně se zavázal, že bude s Petičním výborem úzce spolupracovat a že se bude účastnit jeho prezentací výročních zpráv. Kromě toho přislíbil, že vybídne k účasti komisaře příslušné k projednání témat vznesených ve značném počtu petic. Závěrem se zaručil, že vyvine své veškeré úsilí o to, aby byly precizní odpovědi na petice předloženy v rámci tříměsíční lhůty.

Ve své písemné otázce zaslané před slyšením výbor zopakoval své výhrady vůči praxi Komise, která spočívá v odkazování vysokého počtu předkladatelů petic na ostatní orgány na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, a také vznesl otázku ohledně souladu tohoto postupu s kompetencí Komise v oblasti prosazování právních předpisů. I když místopředseda Komise uznal, že petice jsou hodnotným příspěvkem k úloze Komise coby strážkyně Smluv, odkázal na nový strategický přístup Komise k její nové politice prosazování právních předpisů, kterou ohlásila ve svém sdělení z roku 2016 s názvem „Právo EU: lepší výsledky díky lepšímu uplatňování“, které se zaměřuje na nejzávažnější případy porušení práva EU s dopadem na zájmy občanů a podniků.

 

Vztahy s Radou

Členové sekretariátu Rady se účastnili schůzí Petičního výboru jen příležitostně a účast Rady na rozpravách je velmi nízká. V této souvislosti se výbor domnívá, že je zapotřebí aktivnější spolupráce s členskými státy, aby se odblokovalo projednávání petic, které si žádají rychlou odpověď a reakci od vnitrostátních orgánů. Výbor nicméně s uznáním bere na vědomí úsilí několika členských států aktivně přispívat k diskuzi o příslušných peticích na schůzích výborů. V tomto ohledu je vhodné připomenout účast zástupců stálého zastoupení Bulharska na diskuzi o petici č. 0527/2018 o dopadu dálnice Struma na soutěsku Kresna a okolní oblast v Bulharsku, která proběhla na schůzi výboru dne 2. prosince 2019,

Vztahy s Evropskou službou pro vnější činnost

 

Petiční výbor a Evropská služba pro vnější činnost navázaly konstruktivní spolupráci. Výbor službu požádal, aby poskytla své odborné poznatky pro účely zpracování několika petic týkajících se vnějšího rozměru, včetně návazných kroků na doporučení obsažené ve zprávě z vyšetřovací mise do Famagusty (Kypr), která se uskutečnila ve dnech 7.–8. 5. 2018.

 

Vztahy s evropskou veřejnou ochránkyní práv

Petiční výbor má velmi dobré pracovní vztahy s úřadem evropské veřejné ochránkyně práv. V roce 2019 evropská veřejná ochránkyně práv Emily O’Reillyová několikrát předstoupila před Petiční výbor.

Dne 2. dubna 2019 uspořádal Petiční výbor výměnu názorů s evropskou veřejnou ochránkyní práv na téma jejích navrhovaných nových pravomocí. Veřejná ochránkyně práv byla vyzvána, aby reagovala na usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. února 2019 o revizi statutu evropského veřejného ochránce práv. Paní O’Reillyová podpořila potřebu sladit statut evropského veřejného ochránce práv s Lisabonskou smlouvou a zdůraznila následující základní prvky týkající se úřadu veřejného ochránce práv: - nezávislost; - silné vyšetřovací pravomoci, - potřebu navýšení zdrojů; a - podporu ze strany Evropského parlamentu napříč politickými stranami.

Evropská veřejná ochránkyně práv rovněž přednesla hlavní projev s názvem „Dosažené úspěchy a výzvy pro evropské orgány“ na semináři na téma „Střety zájmů – čestnost, odpovědnost a transparentnost institucí a agentur EU“, který se konal na schůzi výboru dne 2. dubna 2019.

Kromě toho na schůzi výboru dne 4. září 2019 předložila svou výroční zprávu za rok 2018.

Nakonec byla Emily O’Reillyová dne 18. prosince 2019 znovu zvolena evropskou veřejnou ochránkyní práv na období 2019–2024. V tajném hlasování na plenárním zasedání ji podpořilo 320 poslanců EP. Volba nového evropského veřejného ochránce práv se konala po veřejném slyšení kandidátů v Petičním výboru. Dne 3. prosince 2019 vyslechl výbor následující pět kandidátů, kteří splňovali podmínky: Giuseppe Fortunata, Juliu Laffranqueovou, Nilse Muižniekse, Emily O’Reillyovou a Ceciliu Wikströmovou. V návaznosti na slyšení zaslal výbor předsedovi Evropského parlamentu dopis, v němž potvrdil, že proběhla slyšení a že Parlament může v souladu s ustanoveními článku 231 jednacího řádu Parlamentu přikročit k volbám Evropského veřejného ochránce práv během prosincového plenárního zasedání ve Štrasburku. Během veřejného slyšení Petičního výboru dne 3. prosince se Emily O’Reillyová zavázala, že bude i nadále usilovat o to, aby se administrativa EU stala vzorem pro celou EU tím, že se občané a jejich práva stanou ústředním bodem jejích činností.

Výbor na své schůzi dne 12. listopadu 2019 velkou většinou přijal zprávu o výroční zprávě o činnosti evropského veřejného ochránce práv za rok 2018. Tato zpráva vyzdvihuje činnost veřejné ochránkyně práv a oceňuje její zásadní a plodný dialog s Petičním výborem, který představuje účinný systém řešení potřeb občanů, pokud jde o vedení a pomoc.

Vyšetřovací mise

V roce 2019 nebyly uskutečněny žádné vyšetřovací mise z důvodu přestávky v období voleb do Evropského parlamentu. Výbor však provedl následné posouzení řady předchozích vyšetřovací misí a přijal zprávy o dvou vyšetřovacích misích, které se uskutečnily v roce 2018:

 21. ledna 2019 výbor za přítomnosti předkladatelů projednal opatření navazující na doporučení vyšetřovací mise do Galície v roce 2013.

 Dne 21. února 2019 projednal výbor opatření navazující na vyšetřovací misi do Londýna (5–6.11.2015) a vyšetřovací cestu na Slovensko (22–23.09.2016). Za přítomnosti předkladatelů rovněž projednal opatření navazující na vyšetřovací misi do do oblastí řek Ebro a Tajo (8–10.02.2016) a do Švédska (20–21.02.2017).

 Dne 21. března 2019 přijal výbor zprávu o vyšetřovací misi v národním parku Doñana  (Andalusie, Španělsko) (19–21.09.2018) a na základě zásady předběžné opatrnosti doporučil uzavření projektů skladování,  vyhledávání a těžby plynu v tomto národním parku.

 Dne 11. dubna 2019 přijal výbor zprávu o vyšetřovací misi do Valledory (Piemont, Itálie) (17–18.12.2018).

 2. prosince 2019 výbor za přítomnosti předkladatele projednal opatření navazující na vyšetřovací misi do Famagusty (Kypr) (7-8.05.2018).

 

Veřejná slyšení

V roce 2019 uspořádal Petiční výbor tři veřejná slyšení, částečně společně s dalšími parlamentními výbory. Veřejná slyšení se týkala široké škály témat nadnesených v peticích.

 Dne 21. března 2019 uspořádal Petiční výbor s Výborem pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin společné veřejné slyšení o  popírání změny klimatu. Toto slyšení vycházelo z  petice č. 0900/2016, která byla předložena jménem organizace Food & Water Europe a nesla 732 podpisů předkladatelů z celé EU. Petice vyzvala k přijetí opatření proti nadnárodní ropné společnosti kvůli údajnému popírání změny klimatu z její strany. V této souvislosti bylo cílem slyšení prozkoumat téma popírání změny klimatu z různých úhlů pohledu a posoudit způsoby komunikace používané v politice nebo soukromými společnostmi a dalšími subjekty ve společnosti, jejichž cílem je uvést veřejnost v omyl ohledně negativního dopadu určitých průmyslových činností nebo politik na klima. Členové zdůraznili vedoucí úlohu, kterou EU přijala v souvislosti s diskusí o změně klimatu na celosvětové úrovni, a zdůraznili, že je třeba v této věci urychleně jednat.

 Dne 12. listopadu 2019 uspořádal Petiční výbor slyšení na téma „FATCA a její extrateritoriální dopad na občany EU“. V roce 2016 obdržel Petiční výbor petici č. 1088/2016 ve věci amerického zákona o podávání informací o zahraničních účtech pro daňové účely (FATCA), která se týkala udávaného porušování práv EU a extrateritoriálních účinků amerických zákonů v EU. Cílem tohoto slyšení bylo usnadnit výměnu názorů mezi různými zúčastněnými stranami a projednat řešení problémů, s nimiž se potýkají občané EU, na něž se zákon FATCA vztahuje. Slyšení bylo rozděleno na dvě panelové diskuse, z nichž jedna se zaměřila na finanční služby a druhá na nepřímé účinky zákona FATCA na občany EU se zvláštním důrazem na možné konflikty mezi právními předpisy USA a evropskými pravidly pro ochranu údajů. V návaznosti na toto slyšení se členové výboru rozhodli napsat dopis finskému předsednictví Rady a Evropské komisi a vyzvat je, aby na podporu dotčených občanů přijaly opatření.

  Dne 5. prosince 2019 uspořádal Petiční výbor a Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin ve spolupráci s Výborem pro zemědělství a rozvoj venkova společné veřejné slyšení o přehodnocení stavu populace vlků v EU. Cílem slyšení bylo dosáhnout lepšího porozumění ohledně stavu populace vlků v EU a případně zvážit možné změny současného řízení populace vlků v Evropě na základě obav, které vznášela řada petic. Zvláštní pozornost byla věnována analýze populace vlků v EU, právnímu rámci ochrany vlků a dopadu populace vlků na životní prostředí a venkovské komunity, a to s cílem předložit závěry a doporučení pro tvůrce politik a zúčastněné strany.

 

Hlavní otázky

 Oblast životního prostředí

V roce 2019 věnoval výbor mimořádnou pozornost obavám občanů ohledně ochrany životního prostředí a změny klimatu, o nichž se diskutovalo na každé schůzi, a velmi často za přítomnosti předkladatelů petic. Výbor se zabýval těmito hlavními tématy: nakládáním s odpady, ochranou životního prostředí, znečištěním plasty a znečištěním vody a ovzduší, jadernou energií a dopadem těžební činnosti na životní prostředí. Dne 20. února 2019 posoudil výbor velký počet petic týkajících se jaderné energie, které vyvolávají vážné obavy ohledně bezpečnosti jaderných elektráren, jejich přeshraničních dopadů a rozdílů mezi systémy odpovědnosti v členských státech. S cílem provést posouzení založené na důkazech výbor zadal studii na téma „Přeshraniční jaderná bezpečnost, odpovědnost a spolupráce v Evropské unii“ a vyslechl informace o její aktualizaci. Následně dne 21. března 2019 uspořádal výbor slyšení o popírání změny klimatu. Navíc v návaznosti na petice týkající se expozice nebezpečným látkám zadal studii na téma „Endokrinní disruptory: od vědeckých důkazů k ochraně lidského zdraví“, jež byla představena na jeho schůzi dne 2. dubna 2019; A konečně zůstalo v roce 2019 opakovaně probíraným tématem  nakládání s odpady, což vedlo k přijetí stručného návrhu usnesení o nakládání s odpady dne 21. března 2019. Toto usnesení zdůrazňuje, že nakládání s odpady je jednou z hlavních světových socioekonomických a environmentálních výzev, a usiluje o omezení vzniku odpadů a o podporu opětovného použití a recyklace. Zaměřuje se na řádné nakládání s odpady a předcházení vzniku odpadů jako na hlavní prioritu EU, jakož i na lepší provádění právních předpisů o odpadech členskými státy.

 Základní práva a ústavní záležitosti

 

V roce 2019 projednal výbor řadu petic týkajících se základních práv včetně petic týkajících se ochrany oznamovatelů, práv dětí a bezdomovectví. Dne 21. ledna 2019 dále výbor přijal stanovisko pro Výbor pro ústavní záležitosti k provádění Listiny základních práv Evropské unie v institucionálním rámci EU.

 

Pokud jde konkrétně o ústavní záležitosti, několik petic poukázalo na obavy občanů ohledně transparentnosti a odpovědnosti orgánů EU. S cílem zabývat se těmito otázkami hostil Petiční výbor dne 2. dubna 2019 seminář na téma „Střety zájmů – čestnost, odpovědnost a transparentnost institucí a agentur EU“, jejž na jeho žádost zorganizovala tematická sekce Občanská práva a ústavní záležitosti. V rámci semináře byly zkoumány dosažené úspěchy, pokud jde o střety zájmů v orgánech a agenturách EU, jakož i o čestnost, odpovědnost a transparentnost, kodexy chování a tzv. „otočné dveře“, a zároveň byly projednány výzvy do budoucna.

 

 Brexit

V roce 2019 byl zaregistrován značný počet (73) nových petic týkajících se brexitu. V roce 2019 Petiční výbor dále při několika příležitostech zkoumal a projednával dopad brexitu na občanská práva. Konkrétně na své schůzi dne 2. října 2019 výbor uspořádal výměnu názorů s řídící skupinou Evropského parlamentu pro brexit. Členové skupiny poskytli aktuální informace o stavu jednání se Spojeným královstvím na téma práv občanů v rámci dohody o vystoupení a upozornili na nedostatky a výzvy v případě scénáře brexitu bez dohody. V návaznosti na tuto výměnu názorů členové výboru PETI jednali rovněž o několika peticích týkajících se brexitu se zaměřením na občanská práva po vystoupení Spojeného království z EU. Výbor se rozhodl sledovat vývoj v období před uplynutím lhůty pro brexit, jakož i provádění systému registrace k pobytu pro občany EU ze strany Spojeného království.

 Dobré životní podmínky zvířat

V roce 2019 zůstávaly na předním místě programu výboru obavy občanů ohledně dobrých životních podmínek zvířat. Výbor projednal značný počet petic týkajících se různých problémů včetně ochrany toulavých zvířat a včel v EU. Zejména dne 2. října 2019 projednal řadu petic týkajících se ochrany zvířat během přepravy a zákazu pokusů na zvířatech. Výbor se v návaznosti na toto projednání rozhodl ponechat uvedené petice otevřené a požádat Komisi o aktualizované posouzení. Dne 11. listopadu 2019 projednal výbor petici, která byla předložena jménem nadace pro dobré životní podmínky zvířat (Animal Welfare Foundation) a žádala, aby byl zakázán dovoz sérového gonadotropinu březích klisen z Jižní Ameriky, a to v důsledku vyšetřování, které odhalilo nelidské zacházení s klisnami na krevních farmách v Uruguayi a v Argentině. Výbor se rozhodl požádat Komisi o informace k tomuto tématu v rámci nové obchodní dohody EU-Mercosur a  požádat Světovou organizaci pro zdraví zvířat a Světovou obchodní organizaci o stanovisko. Nakonec dne 5. prosince 2019 uspořádal Petiční výbor a Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin ve spolupráci s Výborem pro zemědělství a rozvoj venkova společné veřejné slyšení o přehodnocení stavu populace vlků v EU .

 Problematika zdravotního postižení

Petiční výbor hraje specifickou ochrannou úlohu, pokud jde o dodržování souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením při tvorbě politik a legislativních opatřeních na úrovni EU. V rámci této odpovědnosti se Petiční výbor zabývá peticemi, jež se týkají problematiky zdravotního postižení. Ačkoli se počet petic týkajících se zdravotního postižení v roce 2019 ve srovnání s předchozím rokem snížil na polovinu (12 v roce 2019 a 23 v roce 2018), výbor v posuzování těchto petic pokračoval, což ukázalo, že hlavními výzvami v této oblasti zůstává mobilita, diskriminace a přístup ke vzdělání. Výbor například projednal řadu petic týkajících se inkluzivního vzdělávání dětí se zdravotním postižením. Kromě toho výbor obdržel několik petic občanů, které upozorňují na obtíže, s nimiž se osoby se zdravotním postižením potýkají v každodenním životě, a to i ve veřejné dopravě. V návaznosti na rozpravu o petici č. 0535/2017, která se týkala mobility osob se zdravotním postižením v Evropské unii, se Petiční výbor rozhodl obrátit se na všechny členské státy Unie s cílem sestavit přehled konkrétních kroků, které jednotlivé členské státy přijaly (nebo hodlají přijmout) k účinnému provádění Úmluva o právech osob se zdravotním postižením  (UNCRPD). Výbor vítá odpovědi, které v průběhu roku 2019 zaslala většina členských států. Závěrem je třeba připomenout, že výbor na své schůzi dne 12. listopadu 2019 potvrdil rozhodnutí koordinátorů zaslat předsedovi Evropského parlamentu dopis, jenž měl zvýšit jeho informovanost o petici č. 1056/2016, která se týkala předkládání petic v národních znakových jazycích, jež jsou v EU používány.

 Přijaté zprávy a stanoviska

Dne 21. ledna 2019 výbor přijal stanovisko pro Výbor pro ústavní záležitosti k provádění Listiny základních práv Evropské unie v institucionálním rámci EU (2017/2089(INI)).

 

Dne 22. ledna 2019 výbor přijal  svou zprávu o jednáních Petičního výboru v průběhu roku 2018 (2018/2280(INI))

 

Dne 20. února 2019 výbor přijal stanovisko pro Výbor pro dopravu a cestovní ruch k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o zrušení sezónní změny času a o zrušení směrnice 2000/84/ES  (COM(2018)0639 – C8 0408/2018 – 2018/0332(COD)).

 

Dne 21. března 2019 výbor přijal návrh usnesení o nakládání s odpady (2019/2557(RSP)).

 

Dne 20. února 2019 výbor přijal zprávu o výroční zprávě o činnosti evropského veřejného ochránce práv za rok 2018 (2019/2134(INI)). Tato zpráva vyzdvihuje činnost veřejné ochránkyně práv a oceňuje její zásadní a plodný dialog s Petičním výborem, který představuje účinný systém řešení potřeb občanů, pokud jde o vedení a pomoc. Zpráva rovněž poukazuje na to, že šetření týkající se transparentnosti a odpovědnosti nadále představují největší podíl případů, jež veřejná ochránkyně práv řešila v roce 2018.

 

 Studie

 

V roce 2019 si výbor vyslechl prezentace následujících studií, zadaných tematickou sekcí pro občanská práva a ústavní záležitosti na jeho žádost:

 

- Rozdíly v kvalitě spotřebitelských produktů v právních předpisech EU (představena dne 22. ledna 2019);

 

- Přeshraniční bezpečnost, odpovědnost a spolupráce v jaderné oblasti v Evropské unii;

 

- Endokrinní disruptory: od vědeckých důkazů k ochraně lidského zdraví“, (představena dne 2. dubna 2019);

 

- Food Labelling for Consumers – EU Law, Regulation and Policy Options (Označování potravin pro spotřebitele – právní předpisy EU, nařízení a politické možnosti) (předloženo dne 11. dubna 2019);

 

V červenci 2019 zveřejnila tematická sekce Občanská práva a ústavní záležitosti na žádost Petičního výboru podrobnou analýzu Úspěchy Petičního výboru v průběhu volebního období 2014–2019 a výzvy do budoucna, která byla členům výboru předána na konci jeho ustavující schůze.

 

 Semináře

 

Dne 2. dubna 2019 uspořádal Petiční výbor seminář na téma „Střety zájmů – čestnost, odpovědnost a transparentnost institucí a agentur EU“, jejž na jeho žádost zorganizovala tematická sekce Občanská práva a ústavní záležitosti. V rámci semináře byly zkoumány úspěchy dosažené v tomto volebním období, pokud jde o střety zájmů v orgánech a agenturách EU, jakož i o čestnost, odpovědnost a transparentnost, kodexy chování a tzv. „otočné dveře“, a zároveň byly projednány výzvy do budoucna. V souvislosti se seminářem o střetu zájmů byla projednána petice č. 0224/2018 o jmenování generálního tajemníka Evropské komise.


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

10.11.2020

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

33

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Alex Agius Saliba, Andris Ameriks, Marc Angel, Andrus Ansip, Margrete Auken, Jordan Bardella, Alexander Bernhuber, Markus Buchheit, Eleonora Evi, Agnès Evren, Gheorghe Falcă, Emmanouil Fragkos, Mario Furore, Gianna Gancia, Ibán García Del Blanco, Radan Kanev, Stelios Kympouropoulos, Cristina Maestre Martín De Almagro, Dolors Montserrat, Ulrike Müller, Sira Rego, Frédérique Ries, Alfred Sant, Monica Semedo, Yana Toom, Loránt Vincze, Stefania Zambelli, Tatjana Ždanoka, Kosma Złotowski

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Pernando Barrena Arza, Ioan-Rareş Bogdan, Diana Riba i Giner, Rainer Wieland

 


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

33

+

EPP

Alexander Bernhuber, Ioan‑Rareş Bogdan, Agnès Evren, Gheorghe Falcă, Radan Kanev, Stelios Kympouropoulos, Dolors Montserrat, Loránt Vincze, Rainer Wieland,

 

S&D

Alex Agius Saliba, Andris Ameriks, Marc Angel, Ibán García Del Blanco, Cristina Maestre Martín De Almagro, Alfred Sant,

RENEW

Andrus Ansip, Ulrike Müller, Frédérique Ries, Monica Semedo, Yana Toom,

ID

Jordan Bardella, Markus Buchheit, Gianna Gancia, Stefania Zambelli,

GREENS/EFA

Margrete Auken, Diana Riba i Giner, Tatjana Ždanoka,

ECR

Emmanouil Fragkos, Kosma Złotowski,

EUL/NGL

Pernando Barrena Arza, Sira Rego,

NI

Eleonora Evi, Mario Furore,

 

0

-

-

-

 

0

0

-

-

 

 

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

[1] Přijaté texty, P8_TA(2019)0045.

[2] Přijaté texty, P8_TA(2019)0080.

[3] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31. 5. 2001, s. 43).

[4] Zpráva přijatá dne 22. ledna 2019.

[5] Zpráva přijatá dne 12. listopadu 2019.

[6] Stanovisko přijaté dne 21. ledna 2019.

[7] Stanovisko přijaté dne 20. února 2019.

[8] Přijaté texty, P8_TA(2019)0338.

[9] Přijaté texty, P8_TA(2019)0045.

[10] Úř. věst. C 118, 8.4.2020, s. 141.

[11] Statistiky zachycující stav zpravování petic byly staženy dne 18. května 2020.

[12] Statistiky zachycující výsledky projednání petic byly staženy dne 18. května 2020.

Poslední aktualizace: 4. prosince 2020Právní upozornění - Ochrana soukromí