Postup : 2019/2192(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A9-0251/2020

Předložené texty :

A9-0251/2020

Rozpravy :

PV 19/01/2021 - 3
CRE 19/01/2021 - 3

Hlasování :

Přijaté texty :

P9_TA(2021)0010

<Date>{10/12/2020}10.12.2020</Date>
<NoDocSe>A9‑0251/2020</NoDocSe>
PDF 238kWORD 68k

<TitreType>ZPRÁVA</TitreType>

<Titre>o přezkumu hlavních směrů pro transevropské dopravní sítě (TEN-T)</Titre>

<DocRef>(2019/2192(INI))</DocRef>


<Commission>{TRAN}Výbor pro dopravu a cestovní ruch</Commission>

Zpravodaj: <Depute>Jens Gieseke</Depute>

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o přezkumu hlavních směrů pro transevropské dopravní sítě (TEN-T)

(2019/2192(INI))

Evropský parlament,

 s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě[1] (nařízení TEN-T),

 s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 17. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Nástroj pro propojení Evropy[2],

 s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2144 ze dne 27. listopadu 2019 o požadavcích pro schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel a systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla z hlediska obecné bezpečnosti a ochrany cestujících ve vozidle a nechráněných účastníků silničního provozu[3],

 s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1936 ze dne 23. října 2019, kterou se mění směrnice 2008/96/ES o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury[4],

 s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2020 o dopravě a cestovním ruchu v roce 2020 a v dalších letech[5],

 s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2016 o zlepšování propojení a přístupnosti dopravní infrastruktury ve střední a východní Evropě[6],

 s ohledem na své usnesení ze dne 11. prosince 2018 o vojenské mobilitě[7],

 s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu[8],

 s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 10/2020 ze dne 16. června 2020 s názvem „Dopravní infrastruktury EU: aby se účinky sítě projevily včas, je potřeba urychlit realizaci megaprojektů“[9],

 s ohledem na přezkum Evropského účetního dvora č. 09/2018 ze dne 6. prosince 2018 nazvaný „Na cestě k úspěšnému odvětví dopravy v EU: výzvy k řešení“[10],

 s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 13/2017 ze dne 3. října 2017 nazvanou „Jednotný evropský systém řízení železničního provozu: bude politické rozhodnutí někdy uskutečněno?“ [11],

 s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

 s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A9-0251/2020),

A. vzhledem k tomu, že moderní, udržitelná a přístupná multimodální dopravní infrastruktura a logistika zaměřená na budoucnost mají zásadní význam pro dobré fungování vnitřního trhu a propojení a konkurenceschopnost EU a tím, že umožňuje udržitelnou, dostupnou, inteligentní, účinnou, interoperabilní a bezpečnou mobilitu;

B. vzhledem k tomu, že transevropská dopravní síť (TEN-T) by měla zajistit hospodářskou, sociální a územní soudržnost a přístupnost v celé EU a jejích regionech, včetně venkovských, odlehlých, hornatých, řídce osídlených, okrajových, ostrovních a nejvzdálenějších regionů, čímž by podpořila hospodářský růst a vytváření pracovních míst, stejně jako digitalizaci a inovace, boj proti změně klimatu a zvyšování odolnosti;

C. vzhledem k tomu, že síť TEN-T zásadním způsobem přispívá k dosažení politických cílů EU v rámci politiky přistoupení a politiky sousedství, zejména prostřednictvím přeshraničních projektů, a vzhledem k tomu, že zachování a posílení úzkých dopravních spojení se třetími zeměmi v rámci sítě TEN-T a další integrace zemí západního Balkánu a Východního partnerství mají proto pro EU značný význam;

D. vzhledem k tomu, že dokončení transevropské dopravní sítě (TEN-T) má zásadní význam pro pokrok směrem k udržitelnějším druhům dopravy, jako jsou železnice a vnitrozemské vodní cesty, zavádění alternativních paliv v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu a snižováním emisí skleníkových plynů;

E. vzhledem k tomu, že pro další posílení hospodářské, územní a sociální soudržnosti je nezbytný vyvážený rozvoj dopravních koridorů v celé Evropě zajišťující propojení mezi severem a jihem a východem a západem;

F. vzhledem k tomu, že při probíhajících jednáních o financování Nástroje pro propojení Evropy v příštích letech by měl být náležitě zohledněn závazek členských států dokončit hlavní síť TEN-T do roku 2030 a globální síť do roku 2050;

G. vzhledem k tomu, že včasné dokončení sítě TEN-T se zdá být ohroženo stávajícím tempem, zejména kvůli značnému zpoždění u přeshraničních projektů a chybějícím spojením a chybějícím spojením tzv. poslední míle (posledního úseku) v důsledku finančních, provozních a administrativních obtíží, s nimiž se předkladatelé projektů setkávají; vzhledem k tomu, že zpráva Evropského účetního dvora (EÚD) uvádí, že klíčovými faktory zpoždění jsou nedostatky v rámci dohledu Komise a v politických rozhodovacích procesech na vnitrostátní úrovni a nedostatečné zapojení a slabý zájem o TEN-T ze strany některých členských států;

H. vzhledem k tomu, že zdroje přidělené na dokončení sítě TEN-T v rámci Nástroje pro propojení Evropy byly výrazně sníženy, zejména poté, co byly v červenci 2020 roku přijaty závěry Evropské Rady, přičemž částka určená na prostředky pro dopravu je zjevně nedostatečná;

I. vzhledem k tomu, že zavedení sítě TEN-T by se mělo řídit zásadou rovného zacházení s koridory hlavní sítě, aniž by některé byly zvýhodňovány na úkor jiných;

J. vzhledem k tomu, že politika TEN-T by měla podporovat zavádění inovativních a dostupných dopravních řešení v celé EU, přechod na jiný druh dopravy, nízkoemisní řešení a řešení s nulovými emisemi v oblasti mobility, inteligentní dopravní systémy (např. ITS, RIS), infrastrukturu pro dobíjení a tankování a alternativní paliva; vzhledem k tomu, že inovace a digitalizace sítě TEN-T vyžadují dodatečné investice;

K. vzhledem k tomu, že pokračující krize v souvislosti s onemocněním COVID-19 ukázala zásadní význam odvětví dopravy a logistiky a jejich pracovníků pro hospodářství, které se spoléhá na plynule fungující a bezproblémové sítě jako na dopravní tepny pro přepravu cestujících a zboží a které má zásadní význam fungování dodavatelských řetězců; vzhledem k tomu, že rozvoj účinné a odolné dopravní infrastruktury by měl být jádrem všech evropských a vnitrostátních plánů obnovy a úsilí se zvláštním zaměřením na multimodální dopravní spojení mezi přístavy, letišti, železnicí a silnicemi;

L. vzhledem k tomu, že Evropský rok železnice v roce 2021 je příležitostí k zahájení změny, díky níž se železnice stane páteří osobní a nákladní dopravy v celé Unii, a ke zdůraznění rozhodující úlohy sítí TEN-T při prosazování sociálně-ekonomické soudržnosti a rozvoje při současném posílení vnitřního trhu a podpoře konkurenceschopnějších a účinnějších udržitelných druhů dopravy s cílem zvýšit přechod na železniční dopravu a dokončit jednotný evropský železniční prostor do roku 2030;

Síť TEN-T vhodná pro budoucnost

1. zdůrazňuje přidanou hodnotu koridorů hlavní multimodální sítě, které zahrnují hlavní toky cestujících a nákladu v členských státech i mezi nimi; domnívá se, že evropská přidaná hodnota těchto projektů je klíčovým faktorem, který vytváří veřejnou podporu; domnívá se, že jejich včasné dokončení do roku 2030 je naprosto nezbytné, přičemž prioritou je odstranění kritických míst a chybějících spojení, jakož i dokončení přeshraničních úseků, spolu s modernizací a aktualizací stávajících úseků sítě v těchto koridorech;

2. připomíná, že politika sítě TEN-T by měla podporovat interoperabilní sítě; konstatuje, že vnitrostátní a příhraniční regiony v celé EU tvoří 40 % území EU a jsou domovem třetině jejích obyvatel; opakuje, že při revizi nařízení o síti TEN-T při jeho provádění by měla být věnována zvláštní pozornost usnadnění přeshraničních propojení, zlepšování interoperability a přispívání k multimodální integraci dopravní infrastruktury v Unii;

3. vyzývá členské státy, které dosud dostatečně neuzpůsobily své vnitrostátní dopravní plány a programy s cíli sítí TEN-T, aby tento nedostatek bez zbytečného odkladu řešily s cílem uplatňovat a dodržovat lhůty, cíle a časové rámce stanovené v příslušných právních předpisech EU; připomíná dále, že vzhledem k síťovému charakteru TEN-T, může nesoulad nebo nefunkčnost jednoho jejího malého segmentu narušit účinnost akonkurenceschopnost systému jako celku;  vyzývá proto k naléhavé identifikaci těchto hotspotů a strategických úseků a k jejich urychlenému dokončení;

4. domnívá se, že revize nařízení o TEN-T je významnou příležitostí pro to, aby se síť stala nadčasovou, aby bylo zajištěno správné fungování vnitřního trhu EU a další provádění jednotného evropského dopravního prostoru, jakož i globální konkurenceschopnost EU v nadcházejících desetiletích a aby byl podpořen její přechod k inteligentní, udržitelné, účinné a bezpečné mobilitě;  v tomto ohledu zdůrazňuje, že je důležité aktualizovat síť tak, aby zohledňovala novou situaci na trhu, změny klimatu, změny životního prostředí a společenské potřeby a digitální potřeby, zvýšit účinnost stávající sítě a urychlit zavádění alternativních paliv pro dopravu;

5. domnívá se, že je důležité dále rozvíjet síť TEN-T tak, aby se zaměřovala na propojení hlavních a globálních sítí, a to včetně sítí ve venkovských, okrajových, řídce osídlených, ostrovních a nejvzdálenějších regionech a úsecích, které mají největší potenciál pro vytváření společensko-ekonomických přínosů; zdůrazňuje, že v mapách by neměly být prováděny žádné zásadní změny, dokud nebude hotova hlavní část sítě; zdůrazňuje však potřebu omezených úprav sítě TEN-T s cílem zohlednit rozvoj dopravních sítí a zlepšit propojení mezi různými koridory a okrajovými regiony, včetně posílení přeshraničních železničních spojení mimo hlavní osy, zejména chybějících spojení menšího rozsahu s vysokou evropskou přidanou hodnotou v přeshraničních regionech, a posílením doplňkovosti mezi TEN-T a regionálními politikami a uspokojit vyvíjející se environmentální, hospodářské a společenské potřeby; vyzývá Komisi, aby převzala veškeré úpravy uvedené v přezkumu Nástroje pro propojení Evropy[12], jakož i požadavky, které vyplývají z návrhu nařízení Komise o zjednodušení opatření na zlepšení realizace transevropské dopravní sítě TEN-T (COM(2018)0277);

6. naléhavě vyzývá Komisi, aby při respektování zásady technologické neutrality a zajištění technologické rozmanitosti v rámci sítě TEN-T upřednostňovala plné zavedení alternativních paliv pro všechny druhy dopravy, zejména znovuobnovitelná paliva, za účelem dekarbonizace, a to včetně rozvoje příslušných technologií, infrastruktury pro dobíjení a doplňování paliva (např. (zařízení pro nabíjení vozidel na elektropohon a zařízení pro tankování LNG a vodíku), norem v oblasti bezpečnosti, zabezpečení a interoperability a regulačního rámce pro alternativní paliva, s cílem dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050; vyzývá k vypracování plánu EU pro silniční infrastrukturu, který by byl v souladu s plánem automobilového průmyslu, aby se zajistilo, že investice do infrastruktury budou v krátkodobém a střednědobém horizontu v souladu s výrobou vozidel;

7. zdůrazňuje potřebu dále podporovat dopravní spojení v městských uzlech a s nimi, se železničními stanicemi a uzly, vnitrozemskými a námořními přístavy, letišti, logistickými uzly a multimodálními platformami, mimo jiné dokončením a modernizací jejich spojení, a to jak v rámci hlavních, tak i komplexních sítí, s cílem zajistit plynulé, účinné, přístupné, integrované, inteligentní, bezpečné, propojené, dobře vybavené a udržitelné systémy mobility pro osobní dopravu a logistiku nákladní dopravy, jakož i prostřednictvím rozvoje prodeje multimodálních jízdenek, čímž se podpoří účinné a udržitelné systémy mobility v oblasti osobní dopravy a nákladní logistiky, čímž se podpoří účinné systémy městské dopravy a dopravy;

8. zdůrazňuje, že nadcházející přezkum hlavních směrů transevropské dopravní sítě jde ruku v ruce s ohlášenými revizemi směrnice o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva[13], nařízení o TEN-E[14] a nařízení evropské železniční síti pro konkurenceschopnou nákladní dopravu[15];

9. zdůrazňuje, že výzkum, inovace a digitalizace hrají klíčovou úlohu při další dekarbonizaci dopravy a současně se zabývají rostoucími objemy dopravy, pokud jde oosobní i nákladní dopravu, posilováním multimodální interoperability a zvyšováním bezpečnosti, účinnosti a odolnosti dopravy v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu; zdůrazňuje, že je třeba, aby síť TEN-T podporovala inovativní digitální aplikace ve všech druzích dopravy, včetně inteligentních dopravních systémů, evropského systému řízení železničního provozu (ERTMS), kontrolních a informačních systémů pro provoz plavidel, říčních informačních služeb, systémů řízení letového provozu (výzkum uspořádání letového provozu jednotného evropského nebe, SESAR) a systémů pro monitorování strukturálního zdraví infrastruktur; v této souvislosti rovněž připomíná význam dokončení projektu Galileo; vybízí Komisi, aby mezi členskými státy podporovala financování těchto systémů v rámci nástroje na podporu oživení a odolnosti;

10. poukazuje na to, že inteligentní a autonomní řešení v oblasti mobility se stávají komerčně životaschopnými a že je třeba urychlit modernizaci příslušné dopravní a digitální infrastruktury v rámci sítě TEN-T a současně zajistit přeshraniční interoperabilitu, ochranu údajů a kybernetickou bezpečnost, s cílem usnadnit bezpečný provoz automatizovaných a propojených vozidel v souladu s nově přijatým nařízením o obecné bezpečnosti ((EU) 2019/2144);

11. zdůrazňuje, že je velmi potřebná evropská podpora výzkumu a vývoje inovativních způsobů dopravy, jako je například vývoj bezpilotních vzdušných prostředků atechnologie magnetického nadnášení; zdůrazňuje, že evropská partnerství v různých druzích dopravy mohou mít velmi pozitivní dopad na bezpečné, udržitelné a inteligentní zavádění sítě TEN-T;

12. je přesvědčen, že normy pro harmonizovanou infrastrukturu pro celou síť umožňují skutečný evropský jednotný dopravní prostor; považuje za zásadní udržovat amodernizovat stávající infrastrukturu zejména na přeshraničních úsecích, s ohledem na technologický pokrok, měnící se normy v oblasti bezpečnosti, zvyšování účinnosti, vysoce kvalitní výkonnost, zvýšení kapacity, nové funkce, zlepšení přeshraniční spolehlivosti a kontinuity a potřebu přijmout přístup založený na životním cyklu a posílit odolnost infrastruktury vůči dopadům krizí, jako jsou pandemie a změna klimatu; konstatuje však, že financování Nástroje pro propojení Evropy nestačí ke splnění všech těchto cílů; poukazuje na to, že koordinace mezi členskými státy má zásadní význam pro řešení systémových krizí a zajištění nepřetržitého toku zboží a dodávek základního zboží obyvatelům Unie; vyzývá Komisi, aby navrhla legislativní rámec pro zlepšení řízení rizik, odolnosti a přizpůsobení se změně klimatu, pokud jde o dopravní infrastrukturu v hlavní síti, a to se zahrnutím všech druhů dopravy.

13. domnívá se, že nedostatečná údržba dopravní infrastruktury může mít dopad na kontinuitu, udržitelnost, výkonnost, bezpečnost sítě TEN-T, a tím i na její odolnost; poukazuje na význam pravidelné a standardizované údržby infrastruktury TEN-T, zejména mostů a tunelů, pro zajištění trvale kvalitní infrastruktury; vyzývá Komisi, aby zavedla jasnou referenční hodnotu pro požadavky na kvalitu infrastruktury, zejména mostů a tunelů, a vypracovala společný evropský přístup k inspekcím a hodnocení kvality infrastruktury TEN-T; vyzývá Komisi, aby stanovila plán monitorování hlavní sítě z hlediska údržby na evropské úrovni; vyzývá Komisi a členské státy, aby spolu sEvropskou investiční bankou a národními podpůrnými bankami a institucemi posoudily nové režimy financování, jež by mohly usnadnit investice do údržby sítě; dále vyzývá členské státy, aby vypracovaly konkrétní vnitrostátní plány pro financování běžné amimořádné údržby;

Financování, správa a dohled

14. zdůrazňuje, že k zajištění dostatečných investic do sítě TEN-T je nezbytné, aby všechny příslušné fondy EU (Nástroj pro propojení Evropy, InvestEU, evropské strukturální ainvestiční fondy, nástroj na podporu oživení a odolnosti, Horizont Evropa atd.) a úvěry Evropské investiční banky byly přizpůsobeny specifickým potřebám odvětví dopravy aaby se samotné členské státy zavázaly k dostatečnému financování; vyjadřuje hluboké politování nad rozhodnutím Evropské rady navrhnout rozpočtové škrty pro programy orientované na budoucnost, jako je Nástroj pro propojení Evropy a InvestEU, zejména sohledem na klíčovou úlohu, kterou program CEF hraje při dokončování sítě TEN-T; konstatuje, že má-li být velmi ambiciózní program EU na snižování emisí uhlíku úspěšný, musí se opírat o odpovídající financování a finanční nástroje, aby mohl uspět při současném zachování konkurenceschopnosti příslušných odvětví;  vyzývá Komisi, aby posílila součinnost a soudržnost politik mezi příslušnými nástroji EU vedle Nástroje pro propojení Evropy (např. Evropského fondu pro regionální rozvoj) a aby dále optimalizovala využívání nástrojů kombinujících zdroje financování s cílem přilákat soukromé investory a poskytnout veřejnému financování pákový efekt; poukazuje na to, že příslušné finanční nástroje zaměřené na klima a životní prostředí v rámci Zelené dohody pro Evropu by měly být k dispozici pro investice do sítě TEN-T, které mohou účinně snížit emise z odvětví dopravy;

15. vyjadřuje politování nad tím, že v novém návrhu víceletého finančního rámce a plánu obnovy členské státy stále neposkytují silný signál o investicích do infrastruktury, ani neupřednostňují dokončení sítě TEN-T; zdůrazňuje, že finanční prostředky z nástroje Next Generation EU představují jedinečnou příležitost k zajištění rozšíření hlavních sítí TEN-T do roku 2030; vyzývá Komisi, aby každoročně informovala Parlament o postupu výstavby; vyzývá Komisi, aby v průběhu jednání s členskými státy vyhradila odpovídající částku pomoci na rozvoj dopravní politiky EU a předložila Parlamentu závěrečnou zprávu; vyzývá Komisi, aby zajistila, že vnitrostátní programy, kterými se provádí facilita na podporu oživení a odolnosti, připisují významnou úlohu investicím do moderní, digitální, udržitelné a bezpečné dopravní infrastruktury;

16. připomíná, že dokončení traťového a palubního systému ERTMS je základním předpokladem pro vytvoření evropského železničního prostoru a pro umožnění řádného fungování železničního trhu v koridorech TEN-T; v tomto ohledu zdůrazňuje, že pro dokončení systému ERTMS v hlavních sítích je zapotřebí nejméně 15 miliard EUR a že je nutná významná úloha Komise při koordinaci operací pro financování a zavádění;

17. zdůrazňuje, že při hodnocení projektů z hlediska kritérií vhodnosti vybíraných projektů, která jsou stanovena Nástrojem pro propojení Evropy, by mělo být zohledněno dodržování lhůty stanovené v navrhované směrnici o inteligentních sítích TEN-T[16]; dále se domnívá, že případná zpoždění, k nimž dojde, by měla být důvodem k přezkoumání pokroku projektu a k revizi finanční pomoci poskytnuté ze strany Unie v rámci Nástroje pro propojení Evropy, jak je stanoveno v čl. 17 odst. 1 nařízení (EU)1316/2013[17], což může vést ke snížení nebo odnětí grantu;

18. zdůrazňuje, že ačkoli je realizace sítě TEN-T prováděna postupně a že dokončení hlavní sítě je krátkodobou prioritou, protože představuje základ rozvoje udržitelné multimodální dopravní sítě a stimuluje rozvoj celé globální sítě, je důležité zajistit dostatečné financování globální sítě, která není pokryta hlavní sítí, aby se předešlo rostoucím rozdílům;  v tomto ohledu zdůrazňuje, že obě úrovně sítě TEN-T mají zásadní význam pro propojení a logistickou integraci EU;

19. domnívá se, že finanční prostředky EU, zejména prostředky přidělené v rámci Nástroje pro propojení Evropy, by měly pružně a účinně přispívat k dokončování přeshraničních projektů a chybějících spojení nápravou situací, kdy vnímaný nesoulad nebo nerovnováha mezi zátěží, kterou představují náklady financované na vnitrostátní úrovni, a sociálně ekonomickými přínosy očekávanými na obou stranách hranice a z širší evropské perspektivy ohrožují pokrok směrem k včasnému dokončení projektu; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby zaujala cílenější přístup a uplatňovala vyšší míry spolufinancování u projektů s nejvyšším evropským přínosem s cílem uvolnit vnitrostátní investice;

20. je hluboce znepokojen zpožděným dokončováním projektů, zvláště přeshraničních, které brání včasnému vytvoření ucelených koridorů hlavní sítě TEN-T a zvyšuje náklady na projekty; vyzývá členské státy, aby plnily své povinnosti ohledně svých částí sítě a zajistily účinné a včasné správní a soudní postupy, které budou plně respektovat evropské a vnitrostátní právo, a naléhavě je vyzývá, aby správní a soudní postupy více digitalizovaly; připomíná členským státům, aby posílily spolupráci s orgány jiných členských států v přeshraničních projektech, např. zřízením společného orgánu na základě vzájemné dohody, zejména s cílem koordinovat harmonogramy a lhůty, a naléhavě vyzývá členské státy, aby bez dalšího prodlení provedly novou směrnici o zefektivnění TEN-T; vyzývá Komisi, aby pomáhala členským státům, které chtějí zavést hmotněprávní ustanovení o vyloučení – v souladu s právem Unie –, což by mohlo výrazně urychlit vnitrostátní soudní řízení;

21. zdůrazňuje, že provádění opatření EU ke zjednodušení postupů udělování povolení, přeshraničních zadávacích řízení a dalších administrativních postupů členskými státy má zásadní význam pro omezení technických překážek a administrativní zátěže, a tím i možných zpoždění a zvyšování nákladů na projekty dopravní infrastruktury TEN-T; konstatuje, že je to obzvláště důležité z hlediska větší jistoty předkladatelů projektů a potenciálních soukromých investorů[18]; vyzývá Komisi, aby do zprávy o pokroku v realizaci sítě TEN-T zařadila kapitolu o snižování neodůvodněné administrativní zátěže;

22. naléhavě vyzývá Komisi, aby zintenzivnila dohled nad prováděním TEN-T tím, že využije pravomocí, které jí nařízení již svěřilo, posílí příslušné nástroje s cílem požadovat od členských států, aby plnily své povinnosti, a podpoří úlohu evropských koordinátorů při správě koridorů, zejména pokud jde o přeshraniční spojení, jakož i úlohu určeného orgánu jakožto „jednotného kontaktního místa“ v postupu udělování povolení; vyzývá Komisi, aby posílila a využila ustanovení článku 56 nařízení (EU) č. 1315/2013 při revizi hlavních směrů TEN-T s cílem povzbudit členské státy, aby urychlily plánování a dokončování projektů; vyzývá Komisi, aby vyjasnila, jak mají být vykládány pravidla a požadavky pro účely hodnocení, podávání zpráv a posuzování způsobilosti; vyzývá Komisi, aby podporovala výměnu osvědčených postupů týkajících se zapojení občanské společnosti a zúčastněných stran a konzultace mezi členskými státy a prosazovala je na evropské, vnitrostátní, regionální a místní úrovni;

23. vyzývá členské státy, aby posílily soudržnost mezi vnitrostátními dopravními plány a sítěmi TEN-T s cílem zajistit řádné provádění nařízení o TEN-T;

24. je toho názoru, že Agentura Evropské unie pro železnice (ERA) by měla mít významnější úlohu při provádění TEN-T, zejména pokud jde o přeshraniční interoperabilitu, zvyšování bezpečnosti, konkurenceschopnosti a zavádění ERTMS; vyzývá k navýšení rozpočtu agentury na rok 2021, aby měla k dispozici odpovídající finanční prostředky k plnění svých úkolů, zejména vzhledem k tomu, že rok 2021 byl vyhlášen Evropským rokem železnice;

Druhy dopravy

25. poukazuje na význam posílení kvality silniční infrastruktury v rámci TEN-T v celé Unii;

26. vyzývá v této souvislosti Komisi, aby přijala další opatření s cílem posílit zavádění alternativních paliv, elektrických dobíjecích stanic a čerpacích stanic vodíku, a to s přihlédnutím k možným budoucím řešením v oblasti alternativních paliv a při plném dodržování zásady technologické neutrality;

27. vyzývá k přijetí opatření, která by umožnila dále zvýšit bezpečnost silničního provozu a provozní bezpečnost po celou dobu životnosti kritické infrastruktury s přihlédnutím k potřebám uživatelů nemotorizované dopravy a s cílem chránit zranitelné účastníky silničního provozu; připomíná, že je důležité podporovat inovativní a inteligentní řešení bezpečnosti silničního provozu s cílem splnit strategický cíl EU, kterým je „vize nula“ (nulový počet obětí na cestách); zdůrazňuje, že je třeba splnit nové bezpečnostní požadavky směrnice (EU) 2019/1936, a poukazuje na to, že za tímto účelem jsou další investice do přizpůsobení a údržby infrastruktury nezbytné a měly by být zajištěny; zdůrazňuje, že zjednodušení regulačních požadavků na projektové postupy v rámci revize hlavních směrů TEN-T by nemělo být prováděno na úkor nejpřísnějších bezpečnostních norem;

28. připomíná Komisi a členským státům, že je třeba zajistit dostatek bezpečných a chráněných parkovacích ploch pro nákladní vozidla podél TEN-T s cílem jak zvýšit bezpečnost silničního provozu, tak zlepšit podmínky pro uživatele sítě, zejména pracovníky v dopravě;

29. zdůrazňuje, že by měly být zavedeny zvláštní certifikované úseky sítě TEN-T a dálniční sítě a že tyto úseky by měly být uzpůsobeny tak, aby splňovaly minimální výkonnostní normy pro automatizovaná a poloautomatizovaná vozidla a normy pro výkonnost infrastruktury, pokud jde o viditelnost, stav světelné signalizace a svislého i vodorovného dopravního značení;

30. poukazuje na potenciál nových a aktivních druhů propojené mobility v městské a místní dopravě osob a zboží; vyzývá Komisi a členské státy, aby úzce spolupracovaly s regiony a městy, zejména přeshraničně, za účelem posílení a doplnění relevantní chybějící infrastruktury tzv. poslední míle (posledního úseku) a intermodálních a přeshraničních spojení v celé síti TEN-T, což umožní hladší a účinnější využívání infrastruktury a služeb, které bude dále bránit zácpám a snižovat emise;

31. znovu poukazuje na klíčovou úlohu železniční dopravy při dekarbonizaci dopravy a připomíná, že je důležité v plném rozsahu provést čtvrtý železniční balíček, aby bylo možné využít veškerých možností železniční dopravy; žádá, aby rozvoj železniční infrastruktury doprovázela opatření ke snížení bezdůvodné administrativní zátěže; vyzývá Komisi, aby každoročně Parlament informovala o pokroku v této oblasti; je toho názoru, že podpora přechodu na jiný druh dopravy a účinné železniční a kombinované dopravy, zejména v přeshraničních situacích a tam, kde v intenzivně využívaných úsecích chybí spojení, musí být pro TEN-T prioritou a měla by se uskutečňovat prostřednictvím plného zavedení systému ERTMS, odstraněním regulačních, provozních a technických překážek v síti a zajištěním rovného přístupu pro železniční provozovatele, urychlením elektrifikace, zajištěním propojení a interoperability, mimo jiné optimalizací kapacity infrastruktury a modernizací zařízení kolejových vozidel, podporou výzkumu a inovací, včetně společného podniku Shift2Rail, a optimalizací koridorů nákladní dopravy na základě poptávky, zejména v logistických centrech, jakými jsou přístavy a letiště; zdůrazňuje navíc, že je třeba v rámci sítě definovat tranzitní a terminálové uzly a v zájmu plynulých toků cestujících a zboží vybavit hlavní uzly platformami pro tranzit; poukazuje na význam projektů zvyšujících přístupnost, zejména pro osoby se zdravotním postižením a starší osoby;

32. vyzývá Komisi, aby pravidelně přijímala závazné periodické cíle pro zavádění systému ERTMS s cílem dokončit jeho zavedení v rámci hlavní sítě TEN-T do roku 2030; domnívá se, že agentura ERA by měla jednat jako efektivní a účinný systémový orgán a plnit svou posílenou úlohu a povinnosti v souvislosti s ERTMS v rámci čtvrtého železničního balíčku; vyzývá k tomu, aby byl plán zavádění systému ERTMS pro koridory železniční nákladní dopravy financován prostřednictvím projektu společného evropského zájmu v rámci nástroje na podporu oživení a odolnosti; poukazuje na význam regulační stability, pokud jde o technické specifikace pro interoperabilitu, jakožto prostředku k uvolnění investic do ERTMS, a žádá Komisi, aby při aktualizaci TSI pro rok 2030 pečlivě analyzovala další změny a zajistila kompatibilitu;

33. zdůrazňuje, že evropská železniční infrastruktura musí zajistit dostatečnou kapacitu pro nákladní i osobní vlaky, umožnit intenzivnější využití infrastruktury a vést k vyšší návratnosti investic; naléhavě vyzývá Komisi, aby upřednostňovala přeshraniční železniční spojení s cílem posílit přechod k jiným druhům dopravy v mezinárodní osobní dopravě; zdůrazňuje v této souvislosti potenciál nočních vlaků pro konkurenceschopné cestování šetrné ke klimatu; domnívá se, že hladká přeshraniční železniční doprava v sít i TEN-T a evropských železničních koridorech pro nákladní dopravu vyžaduje povinnou přeshraniční spolupráci mezi provozovateli infrastruktury; vyzývá Komisi, aby v rámci přezkumu TEN-T předložila závazná opatření pro provozovatele infrastruktury;

34. zdůrazňuje, že rozvoj vysokorychlostních a vysoce kvalitních služeb osobní železniční dopravy v rámci hlavních sítí TEN-T musí v příštích letech představovat hlavní prioritu s cílem vytvořit rozsáhlou síť vysokorychlostních železničních spojení mezi největšími evropskými městy, která v současné době nemají přístup k takovým službám, a podstatně zvýšit konkurenceschopnost udržitelných druhů pozemní dopravy;

35. zdůrazňuje význam vnitrozemské vodní dopravy jakožto udržitelného způsobu dopravy a potřebu zajistit vysokokapacitní infrastrukturu, která obstojí v budoucnu, a spolehlivost, kvalitu a dobrou splavnost vodních cest, zejména s ohledem na změnu klimatu; uznává významnou úlohu přístavu jako strategických uzlů, jak v hlavní, tak v globální síti; vyzývá Komisi, aby pro usnadnění multimodality zajistila hladké propojení hlavních a globálních vnitrozemských a námořních přístavů a železničních a silničních sítí; vyzývá k přijetí opatření, která by zajistila harmonizované přeshraniční zavádění říčních informačních služeb (RIS) a usnadnila zavádění inovativních, účinných a udržitelných řešení v tomto odvětví;

36. vyzývá k vypracování plánu rozvoje vnitrozemských vodních cest financovaného prostřednictvím projektu společného zájmu v rámci nástroje na podporu oživení a odolnosti;

37. zdůrazňuje úlohu, kterou nejen v rámci mezinárodního, ale také v rámci vnitřního obchodu EU hrají vysoce kvalitní námořní spojení; poukazuje v této souvislosti na významnou úlohu pilíře mořských dálnic TEN-T a pobřežní plavby jakožto udržitelných druhů dopravy; domnívá se, že účelem pilíře mořských dálnic je usnadnit pobřežní námořní spojení a služby odvíjející se od skutečných potřeb, plynule propojené s pozemskou dopravou a doplňující tuto dopravu, usnadnit spolupráci námořních přístavů a zlepšit jejich propojení s vnitrozemím a podporovat vývoj a zavádění čistých a alternativních paliv (na základě posouzení dopadu), jakož i energeticky účinných řešení v oblasti námořní dopravy; vyzývá proto Komisi, aby zhodnotila, které koncové body klíčových koridorů by měly být dostupné jako námořní připojení k jiným klíčovým koridorům a kde by měly být mapy TEN-T aktualizovány v souladu se zjištěními tohoto hodnocení;

38. zdůrazňuje zásadní úlohu námořních a vnitrozemských přístavů jakožto strategických uzlů dopravní sítě, které propojují pobřežní a námořní plavbu se železnicí, silnicemi, vnitrozemskými vodními cestami a produktovody a nacházejí se na křižovatkách logistických dodavatelských řetězců; zdůrazňuje, že je důležité zajistit dostupnost přístavů TEN-T pro největší plavidla prostřednictvím opatření zaměřených na zaručení kapacity; vyzdvihuje přeshraniční rozměr námořních přístavů a zdůrazňuje, že přístavy jsou nejen součástí námořní dopravy, ale stále více i klastry všech druhů dopravy, a rovněž součástí energetiky, průmyslu a modré ekonomiky; bere na vědomí význam a rostoucí rozvoj spolupráce mezi přístavy a vytváření klastrů; domnívá se, že TEN-T by proto měly usnadňovat projekty zaměřené na zvýšení součinnosti v rámci přístavů mezi dopravní, energetickou a digitální infrastrukturou a v případě potřeby stanovovat opatření k modernizaci železničního a silničního spojení s námořními a vnitrozemskými přístavy s cílem podporovat přechod na jiný druh dopravy a posílit udržitelnou logistiku;

39. zdůrazňuje význam pobřežních spojení pro regionální konektivitu, zejména pro okrajové regiony a ostrovy; domnívá se, že požadavky na mořské dálnice vylučují vnitrostátní pobřežní spojení; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby tyto požadavky v nařízení o TEN-T zjednodušila s cílem zajistit rovné postavení námořních spojení s pozemními spojeními, zejména s přihlédnutím k propojení s přístavy v globální síti;

40. zdůrazňuje potenciál, který existuje, pokud jde o výrazné snížení emisí z lodní dopravy prostřednictvím investic do přístavní infrastruktury podporujících používání alternativních paliv a přechod na dobíjení baterií a dodávky energie během kotvení plavidel; poukazuje na to, že tyto investice by měly mít zvláštní prioritu jako způsob podpory multimodální dopravy v přístavech; žádá Komisi, aby dále rozvíjela dostupné finanční nástroje na posílení investic za tímto účelem a aby dále podporovala probíhající rozvoj různých čistých technologií podněcováním výzkumu;

41. naléhavě vyzývá Komisi, aby uznala širší úlohu přístavů nad rámec čistě dopravních funkcí, pokud jde o úsilí o dekarbonizaci, zejména jejich potenciál přispět k využívání možností větrné energie na pevnině a na moři;

42. zdůrazňuje, že letecká doprava a její související infrastruktura, jako jsou letiště, mají zásadní význam pro globální i vnitřní propojení EU, a to včetně jejích venkovských, řídce osídlených, okrajových, ostrovních a nejvzdálenějších regionů, a pro zajištění multimodality, například prostřednictvím interoperability, zejména se železniční dopravou, jakož i pro vytváření součinnosti mezi příslušnými agenturami EU; domnívá se, že síť TEN-T je důležitým nástrojem pro rychlejší zavádění alternativních paliv v tomto odvětví a infrastruktury pro dobíjení a doplňování paliva, a to poskytováním nezbytné kapacity na letištích v hlavní a globální síti; považuje další rozvoj iniciativy Jednotné evropské nebe II+ za naléhavý a zásadní pro dosažení účinnější a udržitelnější konektivity infrastruktury; připomíná, že krize COVID-19 ukázala hodnotu letecké dopravy pro hospodářství, stejně jako pro konektivitu cestujících a zboží, a proto je třeba zajistit její odolnost vůči novým rizikům a krizím;

43. domnívá se, že by měly být podporovány součinnost a doplňkovost sítí TEN-T a TEN-E, přičemž je třeba plně zajistit stávající a budoucí možnosti financování a úrovně financování pro rozvoj TEN-T; zdůrazňuje, že produktovody jsou považovány nejen za součást energetické infrastruktury, ale také za faktor umožňující přechod k udržitelnější dopravě; uznává úlohu produktovodů jako spojení mezi průmyslovými klastry a dopravními centry a jako dopravního prostředku pro komodity a podtrhuje jejich význam pro zavádění určitých dekarbonizačních technologií;

44. zdůrazňuje, že je třeba, aby všechny členské státy měly rozvinutou, inteligentní, bezpečnou a udržitelnou síť TEN-T, která usnadňuje mobilitu, konektivitu a územní přístupnost v celé EU, zejména v okrajových, ostrovních a nejvzdálenějších regionech, s cílem podpořit a posílit evropský a mezinárodní cestovní ruch; vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnou součinnost s cyklistickými sítěmi EuroVelo a jejich 16 koridory, zejména navýšením finanční podpory s cílem podpořit v Evropě místní cykloturistiku šetrnou k životnímu prostředí;

Strategická orientace

45. zdůrazňuje, že pro EU je strategicky důležité udržovat v rámci TEN-T úzké dopravní spojení se třetími zeměmi a dále integrovat partnerské země EU v rámci Evropské zóny volného obchodu (ESVO), západní Balkán a Dopravní společenství jihovýchodní Evropy a země Východního partnerství a podporovat lepší propojení s okrajovými regiony EU; domnívá se rovněž, že je vhodné s ohledem na strategické investice a narůstající vlivu třetích zemí v tomto regionu rozšířit dopravní spojení sítě TEN-T do kandidátských zemí, zemí jižního Středomoří a Východního partnerství a do Asie, a to na základě standardů EU a zajištění vzájemnosti; zdůrazňuje dále strategický význam Středozemního moře pro Unii a potřebu posílit infrastrukturu v zemích jižního Středomoří a ostrovních regionech EU;

46. poukazuje na význam zachování propojení TEN-T se Spojeným královstvím, počínaje jeho uznáním za „sousední zemí“, jak je definována v čl. 3 písm. b) nařízení o TEN-T, a dále uskutečňováním a dokončením společně dohodnutých projektů infrastruktury TEN-T a zajištěním toho, aby se Spojené království podílelo na financování tohoto spojení; vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost vnějším hranicím EU a monitorovala dopad vystoupení Spojeného království na příhraniční regiony; připomíná významnou úlohu Spojeného království a tzv. pozemního mostu jako součásti sítě TEN-T a uznává negativní dopad brexitu na konektivitu, přístupnost a hospodářskou soudržnost mezi Irskem a kontinentální Evropou, jakož i na celém irském ostrově; vyzývá Komisi, aby zajistila účinné spojení Irska s pevninskou Evropou se zvláštním ohledem na námořní trasy prostřednictvím hlavní a globální sítě, a to bez ohledu na formu budoucích vztahů mezi EU a Spojeným královstvím;

47. zdůrazňuje, že TEN-T a její hlavní centra mají pro Unii strategickou úlohu; naléhavě vyzývá Komisi, aby vypracovala plány na ochranu strategické infrastruktury a sítě TEN-T jako celku; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby při zadávacích řízeních na projekty TEN-T se v plném rozsahu uplatňovaly strategický zájem EU, zákaz cenového dumpingu, plné dodržování vysokých evropských pracovních norem a zásada vzájemnosti, pokud jde o přístup k veřejným zakázkám;

48. zdůrazňuje význam zvyšování součinnosti mezi transevropskými sítěmi v oblasti dopravy, energetiky a telekomunikací a mezi jejich příslušnými koridory s cílem zajistit bezproblémový přístup na trh a distribuci alternativních paliv pro dopravu a zohlednit vyvíjející se digitální potřeby odvětví dopravy a jeho uživatelů;

49. zdůrazňuje, že politika v oblasti dopravní infrastruktury nabízí jasnou příležitost ke zvýšení součinnosti mezi potřebami v oblasti obrany a sítěmi TEN-T s celkovým cílem zlepšit vojenskou mobilitu v celé Unii s přihlédnutím k zeměpisné vyváženosti a s ohledem na možné přínosy pro civilní ochranu; trvá na tom, že úseky transevropské sítě, které byly označeny za vhodné pro dvojí využití, by měly být důsledně přizpůsobeny v souladu se zásadou dvojího využití pro řešení civilních i obranných potřeb; vyzývá Komisi, aby zachovala svůj původní návrh na financování vojenské mobility v rámci VFR na období 2021–2027;

°

° °

50. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.


 

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Hlavním cílem společné dopravní politiky EU je vytvořit společný dopravní prostor v celé Evropě. Hlavním politickým nástrojem k dosažení tohoto cíle je politika transevropské dopravní sítě (TEN-T). Zaměřuje se na zavádění a rozvoj celoevropské sítě železničních tratí, silnic, vnitrozemských vodních cest, námořních plavebních cest, přístavů, letišť a železničních terminálů. Snaží se odhalovat nedostatky, odstraňovat je a překonávat překážky a technické bariéry, aby se posílila celková sociální, hospodářská a územní soudržnost v EU.

 

V průběhu posledních let bylo sice dosaženo pokroku, je však nutné provést přezkum této politiky vzhledem k tomu, že od jejího posledního přezkumu došlo k nepředvídaným změnám, které mají dopad na odvětví dopravy, a ukázalo se, že některé koridory hlavní sítě budou zpožděny, a hrozí, že nebudou dodrženy lhůty pro jejich dokončení.

 

Pro zajištění fungování vnitřního trhu EU, konkurenceschopnosti EU a podpory přechodu k inteligentní, udržitelné, účinné a bezpečné mobilitě je nanejvýš důležité, aby evropská infrastruktura pro multimodální dopravu odpovídala aktuálním podmínkám a aby byla zajištěna pro budoucnost.

 

Je důležité připomenout, že stávající právní předpisy není třeba revolučně měnit. Zejména návrh hlavní sítě by měl projít jen drobnými změnami, aby nebylo ohroženo její včasné dokončení do roku 2030. V zájmu posílení soudržnosti Nástroje pro propojení Evropy a sítě TEN-T by úpravy uvedené v části III přílohy přezkumu nástroje pro propojení Evropy[19] měly být převzaty do nových map sítě TEN-T. Tyto úpravy jsou nezbytné pro lepší pochopení stávajících tras koridoru, k tomu, aby byly transparentnější a k zajištění toho, že v nové síti TEN-T budou zohledněna a řešena chybějící (přeshraniční) spojení a úzká místa. Včasné dokončení a odstranění úzkých míst a chybějících spojení je pro úspěch evropské dopravní politiky nezbytné. Zároveň je také důležité, aby byla již vybudovaná infrastruktura sledována a vyhodnocována tak, aby byla zajištěna její účinnost a kapacita. Je třeba zajistit připravenost hlavní sítě do roku 2030.

 

Aby byla zajištěna efektivnost sítí TEN-T, je důležité, aby systémy mobility pro přepravu cestujících a pro logistiku nákladní dopravy mohly být používány bezpečně, spolehlivě, efektivně a nepřerušovaně. Je proto třeba prosazovat multimodální dopravní spojení v městských uzlech, přístavech, na letištích a platformách. Pro celkovou efektivnost sítě TEN-T má značnou důležitost infrastruktura tzv. poslední míle (dopravy na posledním úseku cesty). Z toho důvodu musí Komise i členské státy úzce spolupracovat s regiony a městy za účelem posílení infrastruktury poslední míle (posledního úseku), čímž se znásobí škála uživatelů sítě.

 

Klíčovou změnou v nové síti TEN-T musí být začlenění infrastruktury pro alternativní paliva. Začleněním infrastruktury pro alternativní paliva pro všechny druhy dopravy je možné podpořit plné zavedení alternativních paliv, které může pomoci vyřešit stávající dilema poptávky a nabídky. Práce na síti TEN-T a oznámená revize směrnice o alternativních palivech musí jít ruku v ruce.

 

Podpora digitalizace a inovací všech druhů dopravy musí být ústředním bodem nadcházející sítě TEN-T. Digitální transformace jí umožňuje zajistit bezpečnější, udržitelnější a účinnější dopravu. V posledních letech již bylo dosaženo pokroku v případě inteligentních dopravních systémů (ITS), evropského systému řízení železničního provozu (ERTMS), kontrolního a informačního systému pro provoz plavidel (VTMIS), říčních informačních služeb (RIS) a systémů uspořádání letového provozu (SESAR). Aby bylo používání a zavádění digitálních řešení účinné, musí být soudržné a řádně koordinované v celé EU. Přezkum TEN-T by měl rovněž zohlednit inteligentní a autonomní mobilitu. Síť TEN-T musí zajistit vybudování nezbytné infrastruktury nebo její rozšíření a zajištění přeshraniční interoperability.

 

Krize Covid-19 ukázala, jak kritické je fungování dobře propojené infrastruktury pro přepravu zboží a cestujících. Rovněž prokázala hodnotu dopravy pro hospodářství jako celek. Je proto důležité vybavit tuto síť takovým způsobem, aby byla odolnější vůči novým rizikům a krizím. Toto nezbytné zvýšení odolnosti je třeba vnímat v kontextu celkové strategické autonomie EU a evropských bezpečnostních politik.

 

Novým rozměrem politiky TEN-T je pohyb vojenských sil v rámci EU i mimo ni, který byl uveden v akčním plánu o vojenské mobilitě. Tomuto pohybu brání fyzické, právní a regulační překážky, jako je neslučitelná infrastruktura nebo těžkopádné celní postupy. Za účelem překonání překážek musí být vhodné sítě vybaveny v souladu se zásadou dvojího užití infrastruktury příslušných částí sítě TEN-T, pokud jde o civilní a vojenské účely.

 

Všechny druhy dopravy je třeba v rámci nové transevropské dopravní sítě zohlednit rovným způsobem.  Technologická neutralita je důležitá pro snížení celkových emisí v odvětví dopravy při současném zajištění mobility občanů za dostupné ceny. Je třeba se vyhnout univerzálnímu přístupu, pokud jde o druhy dopravy a zdroje energie.

 

Je třeba zachovat kvalitu silniční infrastruktury a podpořit přechod na silniční mobilitu s nízkými emisemi. Hlavní zásadou musí být „vize nula“.

 

Železniční doprava hraje klíčovou úlohu při dekarbonizaci dopravy. Vnitrostátní priority často vedou k přesunu toku zboží ze železnic na silnice. Je třeba posílit železniční spojení, zejména přeshraniční spojení a spojení mezi hospodářskými centry. Zvláštní pozornost by měla být věnována také vlakovým spojením, která mohou ulevit velmi frekventovaným trasám pro přepravu zboží a cestujících. Je třeba optimalizovat železniční koridory, zajistit vzájemné propojení, interoperabilitu a dostatečné plánování kapacit.

 

Je třeba zajistit zvýšení kapacity, kvality a dobrou splavnost vnitrozemských vodních cest. Vnitrozemská vodní doprava je vysoce závislá na hloubce řek. Proto je důležité, aby se infrastruktura vnitrozemských vodních cest přizpůsobila výzvám souvisejícím se změnou klimatu. Je třeba podporovat přeshraniční řešení, digitalizaci a inovace. Je třeba uznat přeshraniční úlohu vnitrozemských přístavů a zajistit, aby se v hlavních vnitrozemských přístavech zvýšila multimodalita.

 

Letecká doprava má pro propojenost v rámci Unie důležitou úlohu, zejména v okrajových a ostrovních regionech. Přezkum TEN-T se může stát důležitým nástrojem k rychlejšímu zavádění alternativních paliv v tomto odvětví (na základě posouzení dopadu).

 

Nařízení by rovněž mělo podpořit úsilí o propojení EU s místy za jejími vnějšími hranicemi. Jeho cílem by mělo být zajištění maximální kontinuity sítě mezi EU a sousedními zeměmi. Zejména je třeba podpořit integraci západního Balkánu. Rozvoj dopravní sítě v souladu se zásadami sítě TEN-T může západní Balkán dále začleňovat do jednotného trhu Unie. Do procesu přezkumu by měly být zapojeny zúčastněné strany kandidátských zemí, např. prostřednictvím dopravního společenství WB6. Zvláštní pozornost je rovněž třeba věnovat novým hranicím vytvořeným v Unii z důvodu vystoupení Spojeného království. Zejména je třeba zohlednit dopady vystoupení na oblast Severního moře a Atlantského oceánu.

 

Několik studií ukázalo, že dokončení hlavních sítí TEN-T je brzděno zpožděním v procesu plánování na vnitrostátní úrovni. Komise proto musí posílit svůj dohled nad prováděním TEN-T. Je třeba posílit nástroje, které jsou již dostupné v rámci stávajícího právního rámce, a zvýšit úlohu a pravomoci evropských koordinátorů. Povinnosti vyplývající z nařízení o TEN-T musí členské státy brát vážně a musí je v souladu s požadavky nařízení plnit. Je třeba, aby členské státy učinily důležitý krok k zefektivnění správních a soudních postupů a ke zvýšení digitalizace s cílem urychlit proces dokončení dopravní infrastruktury.

 

Pro dosažení cílů sítě TEN-T jsou zásadní dostatečné investice. Všechny příslušné fondy EU (Nástroj pro propojení Evropy, fond InvestEU, ESI fondy, program Horizont Evropa atd.) i poskytování úvěrů ze strany Evropské investiční banky musí zohledňovat specifické potřeby odvětví dopravy. Je třeba zabránit rozpočtovým škrtům. Finanční podpora dopravních projektů může být ohrožena nedostatečnou koordinací mezi institucemi, neschopností prokázat přidanou hodnotu financovaných projektů, obtížemi méně rozvinutých regionů při využívání komplexních finančních mechanismů a nedostatečnou ochotou členských států podporovat přeshraniční úseky. Je proto důležité zjednodušit postupy podávání žádostí a poskytovat méně rozvinutým regionům a zemím pokyny k modernizaci jejich institucí. Dále je třeba posílit součinnost mezi sítí TEN-T a dalšími příslušnými nástroji EU vedle nástroje pro propojení Evropy (např. EFRR). Členské státy se musí plně zavázat k řádnému financování, zejména ve vztahu k přeshraničním projektům.

 

Nadcházející přezkum nařízení o TEN-T může přispět k tomu, aby se evropská dopravní síť vrátila na správnou cestu. Avšak pouze v případě, že přezkum bude proveden správně. Musí být ambiciózní, modernizovat síť TEN-T a přizpůsobit ji do budoucnosti. Dokončení transevropské dopravní sítě musí být pro Unii vysokou prioritou.


 

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

1.12.2020

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

47

1

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Magdalena Adamowicz, Andris Ameriks, José Ramón Bauzá Díaz, Izaskun Bilbao Barandica, Marco Campomenosi, Massimo Casanova, Ciarán Cuffe, Jakop G. Dalunde, Johan Danielsson, Andor Deli, Karima Delli, Anna Deparnay-Grunenberg, Ismail Ertug, Gheorghe Falcă, Giuseppe Ferrandino, Mario Furore, Søren Gade, Isabel García Muñoz, Jens Gieseke, Elsi Katainen, Elena Kountoura, Julie Lechanteux, Bogusław Liberadzki, Peter Lundgren, Benoît Lutgen, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, Marian-Jean Marinescu, Tilly Metz, Giuseppe Milazzo, Cláudia Monteiro de Aguiar, Caroline Nagtegaal, Jan-Christoph Oetjen, Philippe Olivier, Rovana Plumb, Tomasz Piotr Poręba, Dominique Riquet, Dorien Rookmaker, Massimiliano Salini, Vera Tax, Barbara Thaler, István Ujhelyi, Petar Vitanov, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Lucia Vuolo, Roberts Zīle, Kosma Złotowski

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Leila Chaibi, Anne-Sophie Pelletier, Markus Pieper

 


 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

47

+

ECR

Tomasz Piotr Poręba, Roberts Zīle, Kosma Złotowski

GUE/NGL

Leila Chaibi, Elena Kountoura, Anne‑Sophie Pelletier

ID

Marco Campomenosi, Massimo Casanova, Julie Lechanteux, Philippe Olivier, Lucia Vuolo

NI

Dorien Rookmaker

PPE

Magdalena Adamowicz, Andor Deli, Gheorghe Falcă, Jens Gieseke, Benoît Lutgen, Marian‑Jean Marinescu, Giuseppe Milazzo, Cláudia Monteiro de Aguiar, Markus Pieper, Massimiliano Salini, Barbara Thaler, Elissavet Vozemberg‑Vrionidi, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska

Renew

José Ramón Bauzá Díaz, Izaskun Bilbao Barandica, Søren Gade, Elsi Katainen, Caroline Nagtegaal, Jan‑Christoph Oetjen, Dominique Riquet

S&D

Andris Ameriks, Johan Danielsson, Ismail Ertug, Giuseppe Ferrandino, Isabel García Muñoz, Bogusław Liberadzki, Rovana Plumb, Vera Tax, István Ujhelyi, Petar Vitanov

Verts/ALE

Ciarán Cuffe, Jakop G. Dalunde, Karima Delli, Anna Deparnay‑Grunenberg, Tilly Metz

 

1

-

ECR

Peter Lundgren

 

1

0

NI

Mario Furore

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

[1] Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1.

[2] Přijaté texty, P8_TA(2019)0420.

[3] Úř. věst. L 325, 16.12.2019, s. 1.

[4] Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 1.

[5] Přijaté texty, P9_TA(2020)0169.

[6] Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 152.

[7] Úř. věst. C 388, 13.11.2020, s. 22.

[8] Přijaté texty, P9_TA(2020)0005.

[12] zejména úpravy uvedené v části III přílohy (legislativního usnesení Evropského parlamentu k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Nástroj pro propojení Evropy).

[13] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva. Úř. věst. L 307, 28.10.2014, s. 1.

[14]Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009. Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 39.

[15] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 913/2010 ze dne 22. září 2010 o evropské železniční síti pro konkurenceschopnou nákladní dopravu. Úř. věst. L 276, 20.12.2010, s. 22.

[16] Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zjednodušení opatření na zlepšení realizace transevropské dopravní sítě (COM(2018)0277) byl změněn na návrh směrnice uvedený v poznámce Rady 8726/20 ze dne 12.června 2020 (2018/0138 (COD)).

[17] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění nařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010. Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129.

[18] Jak je uvedeno v prozatímní dohodě ze dne 17. června 2020 vyplývající z interinstitucionálních jednání o nařízení o zefektivnění opatření pro realizaci transevropské dopravní sítě.

Poslední aktualizace: 6. ledna 2021Právní upozornění - Ochrana soukromí