Zpráva - A9-0264/2020Zpráva
A9-0264/2020
Evropský parlament

ZPRÁVA na téma „Více ryb v mořích? Opatření na podporu obnovy populací nad úroveň maximálního udržitelného výnosu, včetně oblastí na obnovu rybích populací a chráněných mořských oblastí“

15.12.2020 - (2019/2162(INI))

Výbor pro rybolov
Zpravodajka: Caroline Roose


Postup : 2019/2162(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A9-0264/2020
Předložené texty :
A9-0264/2020
Rozpravy :
Hlasování :
Přijaté texty :

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

na téma „Více ryb v mořích? Opatření na podporu obnovy populací nad úroveň maximálního udržitelného výnosu, včetně oblastí na obnovu rybích populací a chráněných mořských oblastí“

(2019/2162(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na články 11, 39 a 191 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice[1],

– s ohledem na směrnici Evropského Parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (směrnice o mořském prostředí)[2],

– s ohledem na článek 13 Lisabonské smlouvy, podle něhož musí Unie a členské státy při stanovování politik Unie v oblasti rybolovu (a dalších politik) zohledňovat skutečnost, že zvířata jsou vnímající bytosti, a věnovat proto maximální pozornost příslušným požadavkům na dobré životní podmínky zvířat,

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 ze dne 20. června 2019 o zachování rybolovných zdrojů a o ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření[3],

– s ohledem na směrnici Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin[4] a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků[5],

– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1099/2009 ze dne 24. září 2009 o ochraně zvířat při usmrcování[6], a zejména na článek 3 tohoto nařízení, jehož hlavní zásada, podle níž „během usmrcování a souvisejících úkonů musí být zvířata ušetřena veškeré zbytečné bolesti, úzkosti nebo utrpení“, platí i pro ryby,

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/89/EU ze dne 23. července 2014, kterou se stanoví rámec pro územní plánování námořních prostor (směrnice o územním plánování námořních prostor)[7],

– s ohledem na směrnici Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů[8], zejména pokud jde o povrchový odtok hnojiv,

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise[9] a na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství[10],

– s ohledem na strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, kterou představila Komise ve svém sdělení ze dne 20. května 2020 nazvaném „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života“ (COM(2020)0380),

– s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2018 o mezinárodní správě oceánů: agendě pro budoucnost našich oceánů v souvislosti s cíli udržitelného rozvoje pro rok 2030[11],

– s ohledem na zprávu Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) z roku 2020 o stavu rybolovu a akvakultury ve světě (SOFIA 2020),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie ‚od zemědělce ke spotřebiteli‘ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy“ (COM(2020)0381),

– s ohledem na sdělení Komise z 16. června 2020 nazvané „Směrem k udržitelnějšímu rybolovu v EU: aktuální stav a pokyny pro rok 2021“ (COM(2020)0248),

– s ohledem na Deklaraci z Johannesburgu o udržitelném rozvoji z roku 2002, Johannesburský prováděcí plán a výsledný dokument konference OSN o udržitelném rozvoji Rio+20 z června 2012 nazvaný „Budoucnost, jakou chceme“,

– s ohledem na zprávu Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství (VTHVR) působícího v rámci Komise z roku 2020 o monitorování provádění společné rybářské politiky (STECF-Adhoc-20-01),

– s ohledem na Úmluvu o biologické rozmanitosti, a zejména na cíl č. 11 v rámci cílů z Aiči v oblasti biologické rozmanitosti, které jsou součástí strategického plánu pro biologickou rozmanitost na období 2011–2020 v rámci této úmluvy,

– s ohledem na globální hodnotící zprávu o biologické rozmanitosti a ekosystémových službách z roku 2019 vypracovanou Mezivládní vědecko-politickou platformou pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES),

– s ohledem na zvláštní zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) z roku 2019 o oceánech a kryosféře v měnícím se klimatu,

– s ohledem na usnesení Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) z roku 2016 o zvýšení podílu chráněných mořských oblastí s cílem účinně chránit mořskou biologickou rozmanitost,

– s ohledem na cíl udržitelného rozvoje č. 14 Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 týkající se ochrany a využívání oceánů, moří a mořských zdrojů,

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. června 2020 o provádění rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí (COM(2020)0259),

– s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2020 o 15. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti (COP15)[12],

– s ohledem na zprávu Světové banky z roku 2017 nazvanou „Nový pohled na potopené miliardy: Pokrok a výzvy celosvětového mořského rybolovu“,

– s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 1/2017 ze dne 21. února 2017 s názvem „Provádění sítě Natura 2000 s plným využitím jejího potenciálu vyžaduje více úsilí“,

– s ohledem na zprávu Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) č. 17/2019 ze dne 25. června 2020 nazvanou „Marine messages II“,

– s ohledem na rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv ve věci 640/2019/FP o transparentnosti rozhodovacího procesu Rady EU, který vedl k přijetí každoročních nařízení, kterými se stanoví rybolovné kvóty (celkové přípustné odlovy),

– s ohledem na zprávu EEA č. 3/2015 ze dne 1. října 2015 nazvanou „Mořské chráněné oblasti v evropských mořích: přehled a vyhlídky do budoucna“,

– s ohledem na zprávu Komise ze dne 1. října 2015 o pokroku při zřizování chráněných mořských oblastí podle článku 21 rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí 2008/56/ES (COM(2015)0481),

– s ohledem na zprávu Komise ze dne 31. července 2018 posuzující programy opatření členských států podle rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí (COM(2018)562),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. června 2020 nazvané „Směrem k udržitelnějšímu rybolovu v EU: aktuální stav a pokyny pro rok 2021“ (COM(2020)0248),

– s ohledem na článek 54 svého jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A9-0264/2020),

A. vzhledem k tomu, že společná rybářská politika má zajistit, aby rybolov a akvakultura byly z hlediska životního prostředí dlouhodobě udržitelné a byly řízeny způsobem, jenž je v souladu s cíli dosáhnout přínosů v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti a přispět k dostupnosti dodávek potravin; vzhledem k tomu, že aby bylo možné dosáhnout cíle postupné obnovy a zachování rybích populací na úrovních biomasy schopných poskytnout maximální udržitelný výnos, bylo nutné dosáhnout míry využití umožňující maximální udržitelný výnos do roku 2015 tam, kde to bylo možné, a pro všechny populace postupným, přírůstkovým způsobem nejpozději do roku 2020;

B. vzhledem k tomu, že cíl udržitelného rozvoje č. 14 požaduje, aby oceány, moře a mořské zdroje byly zachovány a využívány udržitelným způsobem;

C. vzhledem k tomu, že cílem rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí je chránit a zachovat mořské prostředí, předejít zhoršení jeho stavu, obnovit mořské ekosystémy a dosáhnout v mořských vodách EU dobrého stavu životního prostředí do roku 2020;

D. vzhledem k tomu, že podle rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí je dobrý stav životního prostředí založen na 11 deskriptorech; vzhledem k tomu, že deskriptor 3 se vztahuje na populace všech komerčně využívaných ryb a měkkýšů a korýšů, které jsou v rámci bezpečných biologických limitů, přičemž rozložení populace podle věku a velikosti svědčí o zdravé skupině;

E. vzhledem k tomu, že podle deskriptoru 3 určujícího dobrý stav životního prostředí existují tři primární kritéria hodnocení – (I.) udržitelné využívání, (II.) reprodukční kapacita a (III.) zachovávaní podílu starších a větších ryb, avšak na základě prvních dvou kritérií lze hodnotit pouze 10,5 % populací a pro kritérium III neexistuje na evropské úrovni uspokojivá společná metodika hodnocení;

F. vzhledem k tomu, že shromažďování údajů o některých rybích populacích vyžaduje okamžité zlepšení, zejména pokud jde o populace v Černém moři, Středomoří a Makaronésii, aby bylo možné provést vědecké posouzení, které je zásadní pro udržitelné řízení populací;

G. vzhledem k tomu, že opatření na řízení rybolovu přijatá v rámci společné rybářské politiky přinášejí ovoce, neboť počet populací ryb, které jsou využívány na udržitelné úrovni, roste, což u populací, které byly využívány nadmíru, umožňuje dosahovat vyšších výnosů;

H. vzhledem k tomu, že přibližně 38 % populací v severovýchodním Atlantiku a přibližně 92 % populací, které jsou vědecky posuzovány ve Středozemním a Černém moři, je stále nadměrně využíváno, což podle kritérií VTHVR znamená využíváno nad úrovní maximálního udržitelného výnosu, a to navzdory zákonnému požadavku ukončit nadměrný rybolov do roku 2020; konstatuje, že podle zprávy SOFIA organizace FAO z roku 2020 bylo ve Středozemním a Černém moři v roce 2017 nadměrně využíváno 62,5 % populací;

I. vzhledem k tomu, že Komisí navržené celkové přípustné odlovy v severovýchodním Atlantiku byly v souladu s maximálním udržitelným výnosem u všech 78 populací, u nichž bylo k dispozici vědecké stanovisko;

J. vzhledem k tomu, že Rada v roce 2019 stanovila celkový přípustný odlov pro 62 ze 78 populací v souladu s maximálním udržitelným výnosem; vzhledem k tomu, že se proto očekává, že v roce 2020 bude 99 % vykládky v Baltském a Severním moři a v Atlantském oceánu řízené výhradně Evropskou unií pocházet z udržitelně řízeného rybolovu;

K. vzhledem k tomu, že v severovýchodním Atlantiku se objem biomasy od roku 2007 zvyšuje a v roce 2018 byl u plně posuzovaných populací o 48 % vyšší než v roce 2003; vzhledem k tomu, že ve Středozemním a Černém moři se situace od začátku série údajů v roce 2003 v podstatě nezměnila, i když od roku 2012 může docházet k mírnému nárůstu biomasy;

L. vzhledem k tomu, že maximální hospodářský výnos odpovídá objemu odlovu, který maximalizuje hospodářské přínosy pro loďstva, a zvyšuje tak odolnost tohoto odvětví, a při němž jsou populace udržovány na úrovni ležící nad maximálním udržitelným výnosem;

M. vzhledem k tomu, že u vícedruhového rybolovu nelze použít řízení druhů vycházející z modelu maximálního udržitelného výnosu, a to ani tehdy, jedná-li se o vědecky známý a dokumentovaný rybolov;

N. vzhledem k tomu, že společná rybářská politika není dosud plně prováděna a některá z jejích opatření, jako je zřízení oblastí na obnovu rybích populací, nebyla dosud použita;

O. vzhledem k tomu, že podle údajů platformy IPBES bylo 66 % mořského prostředí na celém světě změněno v důsledku lidské činnosti a že 34,2 % populací ryb je loveno na biologicky neudržitelné úrovni, jak uvádí organizace FAO;

P. vzhledem k tomu, že IUCN vyzývá k tomu, aby bylo alespoň 30 % všech mořských stanovišť do roku 2020 přeměněno na síť vysoce chráněných mořských oblastí, a to vedle jiných účinných opatření na ochranu jednotlivých území, s cílem dosáhnout toho, aby alespoň na 30 % plochy oceánu neprobíhal žádný výlov ani těžební aktivita, aniž by byly zohledněny socioekonomické důsledky;

Q. vzhledem k tomu, že ve zprávě SOFIA za rok 2020, kterou vypracovává organizace FAO, se znovu uvádí, že řízení je nejlepším nástrojem ochrany a jedinou cestou k udržitelnosti a že udržitelnost populací se zvyšuje, jsou-li účinně řízeny, přičemž 78,7 % celosvětových vykládek mořských ryb pochází z biologicky udržitelných populací;

R. vzhledem k tomu, že strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 vyzývá ke stanovení právně závazného cíle chránit alespoň 30 % mořských oblastí EU a přísně chránit 10 % mořských oblastí EU;

S. vzhledem k tomu, že dálkové elektronické sledování, například pomocí přenosu údajů o poloze plavidla v téměř reálném čase, a posílení kontrol na místě hrají pozitivní úlohu při prosazování chráněných mořských oblastí;

T. vzhledem k tomu, že úbytek mořské biologické rozmanitosti má socioekonomický dopad na odvětví rybolovu, pobřežní a zámořské komunity a společnost jakožto celek, a mělo by se mu proto předcházet; vzhledem k tomu, že podle Světové banky by obnovení populací ryb mělo větší hospodářský přínos než jejich současný stav;

U. vzhledem k tomu, že zdravá stanoviště, včetně písečných břehů, mořských řas a korálových útesů, jsou nezbytná pro obnovu fungování mořského ekosystému, doplnění rybích populací a zajištění úložišť uhlíku za účelem zmírnění změny klimatu;

V. vzhledem k tomu, že dobře spravované chráněné mořské oblasti jsou zásadní pro podporu biologické rozmanitosti a zachování přírodních stanovišť jiných druhů, jako jsou ptáci;

W. vzhledem k tomu, že mezi vědci panuje široký konsenzus ohledně toho, že chráněné mořské oblasti mohou být pro rybolov přínosem, a to díky svému vedlejšímu účinku a pozitivnímu vlivu na zaměstnávání, např. díky ochraně míst, kde dochází k reprodukci, a ochraně nedospělých jedinců a dospělých matek s dobrými reprodukčními schopnostmi;

X. vzhledem k tomu, že na obnovu populací ryb má rovněž dopad znečištění z pevniny, zejména v částečně uzavřených mořských oblastech, a z jiných mořských činností;

Y. vzhledem k tomu, že celkové množství biomasy druhů, které podléhají kvótám, bylo v populacích řízených Evropskou unií v roce 2018 o 48 % vyšší než v roce 2003;

Z. vzhledem k tomu, že ulovené volně žijící ryby jsou zdaleka nejzdravějším a nejekologičtějším zdrojem bílkovin na Zemi díky nízké uhlíkové stopě odvětví rybolovu; vzhledem k tomu, že mořské plody jsou proto nejlepší volbou pro boj proti změně klimatu;

AA. vzhledem k tomu, že Rada EU se doposud neřídila doporučením veřejné ochránkyně práv aktivně zveřejňovat dokumenty související s přijímáním nařízení týkajících se celkového přípustného odlovu;

AB. vzhledem k tomu, že rybolov na úrovni maximálního udržitelného výnosu v severovýchodním Atlantiku i nadále přináší pozitivní výsledky;

Zlepšení řízení rybolovu za účelem ukončení nadměrného rybolovu

1. opětovně vyzývá k důslednému uplatňování společné rybářské politiky s cílem obnovovat a udržovat populace ryb nad úrovněmi biomasy schopnými zajistit maximální udržitelný výnos;

2. zdůrazňuje, že příroda, ryby a další živé organismy mají hodnotu samy o sobě, a to i v případě, že nejsou využívány v rámci lidské činnosti;

3. vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily účast vědců tak, aby bylo nejpozději do roku 2025 dosaženo 100% posouzení populací ryb využívaných k rybolovu v evropských vodách a aby mohl být pro tyto populace vypočítán maximální udržitelný výnos, bude-li to z vědeckého hlediska možné;

4. připomíná, že členské státy zodpovídají za shromažďování údajů a že tyto údaje jsou velmi důležité z hlediska posuzování zdravotního stavu rybích populací; poukazuje na to, že podle článku 23 nařízení (EU) 2017/1004 o vytvoření rámce Unie pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu[13] je Komise povinna předložit Parlamentu a Radě zprávu o provádění a fungování tohoto nařízení;

5.  vyzývá Komisi, aby předložila své návrhy na celkově přípustné odlovy, a Radu, aby celkové přípustné odlovy stanovila na úrovni maximálního udržitelného výnosu, jak stanovuje nařízení o společné rybářské politice;

6. vybízí Komisi, členské státy a vědeckou obec, aby vypracovaly model optimalizace řízení a využívání multispecifického rybolovu založený na vědeckých poznatcích; konstatuje, že tento model by měl umožnit uplatňování podobných cílů řízení, jako je používání maximálního udržitelného výnosu ve společné rybářské politice, čímž by bylo možné sledovat vývoj uplatňovaných pravidel řízení;

7. naléhavě vyzývá Komisi, aby s cílem minimalizovat nepříznivý dopad rybolovných činností a dalších faktorů, jako je změna klimatu, na mořské ekosystémy, populace ryb a společnost, rozšířila provádění ekosystémového přístupu k řízení rybolovu, mimo jiné tím, že by v rostoucí míře používala vícedruhové přístupy; opakuje, že z hlediska lepšího řízení rybolovu má zásadní význam zajištění úplné dokumentace rybích populací a kvalitních údajů; vyzývá Komisi a členské státy, aby vzhledem k dopadu rekreačního rybolovu na životní prostředí a jeho socioekonomické hodnotě přijaly nezbytné kroky k zajištění lepšího sběru příslušných údajů;

8. vyzývá Komisi, aby pokračovala v podpoře plánů na zlepšení selektivity a aby v rámci zavádění ekosystémového přístupu k řízení rybolovu stanovila, které postupy mají nepříznivý dopad na populace ryb, biologickou rozmanitost oceánů a mořské prostředí, a aby zavedla opatření za účelem jejich omezení a změny;

9. vyzývá Komisi, aby pokračovala v podpoře plánů na zlepšení selektivity a přežívání necílových druhů a zohlednila výsledky studií, které upozorňují na nepříznivý dopad takových metod rybolovu, jako je využívání kontaktních zařízení pro lov při dně či lovných zařízení s uzavíracím mechanismem, a výrazně omezila jejich používání;

10. domnívá se, že EU by měla na základě hodnocení společné rybářské politiky do roku 2022 v případě potřeby přizpůsobit současné postupy řízení rybolovu a urychlit přechod na rybolov s mírným dopadem nejen za účelem zachování populací ryb na stávající úrovni, ale také, a to je důležitější, za účelem obnovení populací ryb a mořských ekosystémů, a to na základě konzultací se zúčastněnými stranami, zejména z oblasti rybolovu, a podporovat tato opatření prostřednictvím Evropského námořního a rybářského fondu;

11. domnívá se, že zvláštní pozornost a podporu je nutné věnovat drobnému rybolovu, který je potenciálně méně dravý a udržitelnější, nejen pokud jde o hospodaření s biologickými zdroji, ale také ze sociálně-ekonomického hlediska;

12. žádá Komisi, aby s cílem stanovit jednotná kritéria a jednotnou metodiku hodnocení, které by byly pro všechny členské státy společné, podpořila v rámci rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí harmonizaci ukazatelů pro kritérium III pro dobrý stav prostředí mořských vod;

13. vyzývá Komisi, aby přezkoumala význam používání jiných ukazatelů při řízení rybolovu, než je maximální udržitelný výnos, které by zohledňovaly interakci mezi jednotlivými druhy, socioekonomické faktory a vliv změny klimatu a znečištění; konstatuje, že v některých zemích se zkoumají a zavádějí jiné ukazatele, jako například maximální hospodářský výnos;

14. poukazuje na to, že omezování tlaku spojeného s lidskou činností na rybolovné zdroje vyžaduje další výzkum a inovace v odvětví rybolovu, aby bylo možné vypracovat osvědčené postupy spojené s oběhovým hospodářstvím, udržitelností a selektivností rybolovných zařízení;

15. poukazuje na význam drobného pobřežního rybolovu a domnívá se, že toto odvětví by mohlo významným způsobem přispět k přechodu na udržitelné hospodaření s rybími populacemi; vyzývá proto členské státy, aby v rámci kvót stanovených pro každý členský stát navýšily procento stanovené pro toto odvětví;

16. vyzývá Komisi, aby zajistila, aby členské státy přijaly programy zaměřené na dopad rybolovné činnosti na širší prostředí, mj. na vedlejší úlovky citlivých druhů a na mořské dno;

17. požaduje, aby Rada v souladu s doporučením evropské veřejné ochránkyně práv, s nařízením (ES) č. 1049/2001 a nařízením (ES) č. 1367/2006 aktivně zveřejňovala veškeré dokumenty týkající se přijímání nařízení týkajících se celkového přípustného odlovu;

Rozšíření sítě chráněných oblastí a zlepšení jejich řízení

18. zdůrazňuje, že i přesto, že Evropská unie učinila pokrok a splnila cíl označit 10 % vodních ploch v Evropě za chráněné, síť chráněných mořských oblastí není ani zdaleka plně účinná a pouze malá část z již existujících chráněných mořských oblastí má k dispozici plány řízení a ochranná opatření;

19.  zdůrazňuje, že pokud jsou chráněné mořské oblasti úspěšné, poskytují značné socioekonomické přínosy, zejména pro pobřežní komunity a odvětví rybolovu a cestovního ruchu, a že chráněné mořské oblasti mohou plnit klíčovou ekologickou funkci, pokud jde o reprodukci rybích populací (zajišťují oblasti tření a dorůstání ryb), a zlepšit odolnost těchto populací;

20. vítá návrh Komise, který předložila ve své strategii v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, chránit alespoň 30 % mořských oblastí EU;

21. vybízí Komisi, aby provedla posouzení dopadu tohoto návrhu;

22. naléhavě vyzývá Komisi, aby přijala pokyny pro cíle týkající se chráněných mořských oblastí, které by byly uplatňovány na úrovni každého mořského regionu v EU, aby se zajistila vyvážená zeměpisná distribuce a ekologická reprezentativnost;

23. naléhavě vyzývá členské státy, aby v zájmu splnění těchto cílů nadále vyhlašovaly chráněné mořské oblasti podle směrnice o ptácích[14] a směrnice o přírodních stanovištích[15] a rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí;

24. vyzývá k tomu, aby byly chráněné mořské oblasti součástí soudržné sítě spojených oblastí zahrnujících i pobřežní a hlubokomořské oblasti; připomíná požadavek na ukončení rybolovu za pomoci kontaktního zařízení pro lov při dně v oblastech hlubších než 400 m s prokazatelným či pravděpodobným výskytem zranitelných mořských ekosystémů;

25. naléhavě vyzývá Komisi, aby pro členské státy zavedla přísné pokyny založené na vědeckých poznatcích pro řízení chráněných mořských oblastí a klasifikační systém chráněných mořských oblastí, který by zohlednil fázi jejich vzniku, plány řízení a příznivý vliv na ekosystémy, a vycházela při tom z již existujících pokynů, jako jsou společné standardy IUCN;

26. trvá na tom, že Komise musí dohody o rybolovu s třetími zeměmi doplnit řídícími a správními opatřeními, jako jsou chráněné mořské oblasti, což umožní zlepšit řízení rybích populací a řešit řadu kumulativních dopadů těchto dohod, jako je znečištění, nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov a rozvoj některých praktik, jako je průmyslový rybolov, který ohrožuje udržitelnost některých populací;

27. naléhavě vyzývá členské státy, aby pro stávající i budoucí chráněné mořské oblasti stanovily rozhodné a účinné plány řízení a také aby zavedly přísnější opatření v oblasti kontroly, monitorování a dohledu k zajištění respektování chráněných mořských oblastí;

28. žádá, aby se do kontroly, monitorování a dohledu nad chráněnými mořskými oblastmi zapojilo odvětví komerčního i rekreačního rybolovu, jakož i příslušné organizace s pravomocemi v oblasti řízení lidských a hospodářských činností na moři (např. regionální organizace pro řízení rybolovu nebo Mezinárodní námořní organizace);

29. zdůrazňuje, že je zapotřebí důkladnějšího dohledu nad opatřeními pro řízení rybolovu v lokalitách Natura 2000, která předložily členské státy EU, aby bylo zajištěno dosažení cílů ochrany v souladu s článkem 11 společné rybářské politiky;

30. zdůrazňuje, že vymezení oblastí a vypracování řídících opatření by mělo být založeno na nejlepších dostupných vědeckých doporučeních;

31. uznává, že úspěch chráněných mořských i jiných oblastí závisí na tom, aby byly důkladně vědecky podložené a aby je přijali komerční i rekreační rybáři, pobřežní komunity a další zúčastněné strany, a také na jasné komunikaci toho, co je chráněno, jakým způsobem a proč; vyzývá proto k tomu, aby bylo odvětví rybolovu, včetně drobných rybářů a vědeckých orgánů pro řízení rybolovu, a další zúčastněné strany zapojeny do koncipování podoby, správy a monitorování chráněných mořských oblastí; vyzývá k tomu, aby byla podporována účast občanské společnosti vytvářením námořních vzdělávacích oblastí;

32. zdůrazňuje význam komplexního konzistentního přístupu při vyhlašování chráněných mořských oblastí, v rámci kterého se nejen omezí komerční rybolov, ale budou regulovány i další činnosti, jako je průzkum a těžba fosilních paliv a jiné těžební činnosti, průmyslová akvakultura, bagrování pod vodou, mořské větrné parky, doprava, rekreační rybolov a jiné volnočasové aktivity;

33. vyzývá členské státy, aby v rámci společné rybářské politiky rozšířily síť oblastí na obnovu rybích populací, zejména pokud existují jasné důkazy o vysokých koncentracích ryb pod minimální referenční velikost pro zachování nebo o místech tření; zdůrazňuje, že je třeba zahrnout hodnocení vymezení a úspěšnosti těchto oblastí do nadcházející zprávy o fungování společné rybářské politiky;

34. vyzývá Komisi a členské státy, aby v mezinárodních jednáních o smlouvě o ochraně a udržitelném využívání biologické rozmanitosti moří v oblastech nacházejících se mimo jurisdikci jednotlivých států a v rámci regionálních organizací pro řízení rybolovu prosazovaly ambiciózní celosvětový mechanismus pro zřizování chráněných mořských oblastí na volném moři nebo v oblastech nacházejících se mimo jurisdikci jednotlivých států a aby po dosažení dohody o biologické rozmanitosti moří v oblastech nacházejících se mimo jurisdikci jednotlivých států hrály aktivní úlohu při vytváření nových účinně řízených nástrojů správy založených na jednotlivých oblastech, včetně chráněných mořských oblastí na volném moři; připomíná, že vytváření chráněných mořských oblastí v oblastech nacházejících se mimo jurisdikci jednotlivých států se musí opírat o posouzení socioekonomického a ekologického dopadu založená na nejlepším dostupném vědeckém poradenství;

35. vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily myšlenku, že oceán jako celek poskytuje lidstvu ekosystémové služby, a musí být proto v rámci mezinárodních jednání pod záštitou OSN považován za globální veřejný statek;

Řešení dalších ekologických faktorů, které ohrožují obnovu populací ryb

36. zdůrazňuje, že rychlá a důrazná opatření zaměřená na boj proti změně klimatu mají zásadní význam pro zachování zdravých populací a stanovišť mořských organismů, a tedy i pro pokračování udržitelných rybolovných aktivit a z dlouhodobého hlediska také pro potravinové zabezpečení; připomíná, že podle článku 2 Pařížské dohody o změně klimatu mají strany za cíl „zvyšování schopnosti přizpůsobit se nepříznivým dopadům změny klimatu a posilování odolnosti vůči změně klimatu a nízkoemisního rozvoje způsobem, který neohrozí produkci potravin“;

37. zdůrazňuje pozitivní příspěvek chráněných mořských oblastí k přizpůsobení se změně klimatu posílením odolnosti ekosystémů; naléhavě vyzývá členské státy, aby posílily úlohu sítí chráněných mořských oblastí ve svých vnitrostátních strategiích pro přizpůsobení se změně klimatu;

38. zdůrazňuje, že obnova populací ryb a jejich zachování na udržitelné úrovni také vyžaduje řešení některých antropogenních vlivů souvisejících se změnou klimatu, jako je úbytek kyslíku a acidifikace, a také různých zdrojů znečištění pocházejících zejména z pevniny, ale v některých případech i z mořského prostředí, které mají nepříznivý dopad na obnovu populací ryb nebo je oslabují, jako jsou dusičnany, odpadní vody, hnojiva, pesticidy, toxické chemikálie, znečištění z průmyslové činnosti a z masové turistiky, odpad z akvakultury, znečistění plasty a mikroplasty, opalovací krémy, hormony, „hlukový smog“, úniky ropy a ztracená či zahozená rybolovná zařízení;

39. vyzývá Komisi, aby zveřejnila studii o dopadu těchto různých zdrojů znečištění na obnovu populací ryb a na mořské ekosystémy;

40. zdůrazňuje potřebu zapojit rybáře do boje proti znečištění moří a oceánů; vyzývá proto Komisi, aby naléhala na členské státy, aby přijaly právní předpisy opravňující rybáře k vykládce veškerého odpadu uloveného v moři; domnívá se, že by tato pravidla měla stanovit mechanismy pobídek pro rybáře a odpovídající systémy sběru;

41. zdůrazňuje, že je důležité zvýšit míru přežití necílových druhů snížením poranění a stresu během odlovu a vypuštění;

42. vyzývá Komisi, aby tyto požadavky zohlednila a reagovala na ně ve svém novém akčním plánu na zachování zdrojů ryb a ochranu mořských ekosystémů, který plánuje předložit do roku 2021, a v rámci revize SRP a také ve všech připravovaných legislativních návrzích;

°

° °

43. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Rok 2020 měl být rokem, kdy bude dosaženo dobrého stavu mořského prostředí a kdy všechny populace ryb budou využívány na udržitelné úrovni. Opatření přijatá v rámci společné rybářské politiky začínají přinášet ovoce, počet populací ryb využívaných na udržitelné úrovni roste, což umožňuje zvýšit výnosy některých donedávna ohrožených druhů. Přesto však cíle stanovené rámcovou směrnicí o strategii pro mořské prostředí a v rámci společné rybářské politiky zatím nebyly naplněny. Vzhledem k množství problémů a novým nebezpečím, které s sebou nese změna klimatu, nestačí pouze chránit zdroje a životní prostředí, je zapotřebí také obnovovat a napravovat.

 

Již od roku 2013 je jedním z hlavních cílů společné rybářské politiky ukončit nadměrný rybolov všech populací ryb v Evropě a pro míru využívání populací do roku 2020 uplatňovat cíle maximálního udržitelného výnosu. Podle Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství (VTHVR) je 38 % populací ryb v severovýchodním Atlantiku a 92 % populací ve Středozemním moři nadále nadměrně vylovováno. Je zapotřebí, aby byla řádně prováděna společná rybářská politika a aby byla přijata dodatečná opatření.

 

Ne všechny populace však jsou i přes velké úsilí Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) podrobovány vědeckému hodnocení, které je nutné pro výpočet maximálního udržitelného výnosu. Nedostatek vědeckých údajů a prostředků k analýze těchto údajů je často používán jako argument pro neexistenci celkového přípustného odlovu a kvót pro některé druhy, zejména ve Středozemním moři. Je důležité, aby Evropská komise a členské státy posílily vědecké pokrytí s cílem nejpozději do roku 2025 posoudit 100 % populací ryb v evropských vodách a vypočítat maximální udržitelný výnos pro všechny populace. Je nepřípustné, abychom pokračovali v rybolovu druhů, o kterých nemáme dostatečné množství údajů, a tyto druhy tak ohrožovali.

 

I přesto, že maximální udržitelný výnos umožňuje stabilizaci populací ryb, sám o sobě tento přístup nestačí k tomu, aby došlo k jejich udržitelné obnově. Vědci vyvinuli další ukazatel: maximální hospodářský výnos. Zatímco maximální udržitelný výnos má zajistit co nejvyšší udržitelný výlov, maximální hospodářský výnos má za cíl zajistit rybolov pod touto úrovní, což také umožní zlepšit odolnost populací ryb. Zvláštní zpráva Mezinárodního panelu pro změnu klimatu o oceánech a kryosféře upozornila na dopad změny klimatu na moře a ryby. V tomto ohledu a za účelem dlouhodobého zajištění potravinového zabezpečení je důležité udržet určitou úroveň výlovu, která umožní populacím odolávat dopadům změny klimatu a současně omezí spotřebu paliv. Rybolov do maximálního hospodářského výnosu, což je úroveň, ze které má rybář největší hospodářský prospěch, také zlepšuje hospodářskou odolnost odvětví. Maximální hospodářský výnos, který se již uplatňuje pro populace lovené pouze na Islandu, umožňuje zajistit rybářům lepší příjem a mohl by přispět k obnově nejvíce ohrožených populací. Komise si ve věci úrovně maximálního hospodářského výnosu musí vyžádat vědecké stanovisko a v této úrovni následně stanovit celkový přípustný odlov.

 

Důležitým pokrokem by také mohlo být zlepšení selektivity. Je nezbytné pokračovat ve výzkumu za účelem vývoje metod rybolovu, které mají menší dopad na mořské prostředí, a Evropská unie musí tento výzkum podpořit. Řada studií upozornila na zničující dopad některých metod rybolovu, jako je např. používání kontaktních zařízení pro lov při dně či zařízení s uzavíracím mechanismem. Jejich používání musí být přísně omezeno. I když by řešením otázky znečištění způsobovaného těmito zařízeními mohl být vznik jejich ekologické či rozložitelné varianty, vzhledem k neselektivní povaze této metody by nešlo o řešení dlouhodobé.

 

Drobný rybolov již dlouhou dobu využívá méně škodlivých metod. Tento druh rybolovu, který zaměstnává řadu lidí, nabízí produkty vysoké kvality a ve větší míře respektuje životní prostředí, představuje budoucnost evropského rybolovu. Měl by být chráněn našimi právními předpisy a měla by mu být poskytnuta spravedlivá část z celkového přípustného odlovu a kvót přidělovaných každému státu.

 

Opatření na řízení rybolovu však nemohou sama o sobě vyřešit otázku ochrany oceánů. Pomoci obnovit populace ryb a současně chránit biologickou rozmanitost v mořích mohou územní opatření, jako jsou chráněné mořské oblasti či oblasti obnovy populací, jak stanoví i společná rybářská politika.

 

Nástroje společné rybářské politiky, rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí, směrnice o přírodních stanovištích a směrnice o ptácích či vnitrostátních právních předpisů jsou nedostatečně a někdy i špatně prováděny a nejsou vzájemně koordinovány. Některé z nich, jako např. oblasti na obnovu rybích populací zavedené článkem 8 společné rybářské politiky, se používají jen málo. Orgány řídící tyto nástroje jsou často rozdílné. Mezi těmito různými nástroji je třeba posílit vazby.

 

Úmluva o biologické rozmanitosti a cíle OSN pro udržitelný rozvoj předpokládaly, že 10 % světových vodních ploch bude do roku 2020 chráněno. Evropská unie tohoto cíle dosáhla v roce 2017, alespoň teoreticky. Vědci a Mezinárodní svaz ochrany přírody doporučují, aby bylo do roku 2030 chráněno 30 % vodních ploch. Tento cíl v řadě svých usnesení stanovil i Evropský parlament, ale také Evropská komise ve strategii EU na podporu biologické rozmanitosti do roku 2030. Nyní je třeba, aby byl tento cíl zakotven v evropských právních předpisech, a stal se tak právně závazným, a tedy účinným.

 

Je ale zapotřebí se podívat, co se za těmi 10 či 30 % chráněných mořských oblastí skrývá. Studie ukazují, že řada chráněných mořských oblastí nemá ani plán řízení, ani účinná opatření. To se však musí změnit. Komise a členské státy musí urychleně přijít s účinnými plány řízení pro všechny stávající chráněné mořské oblasti.

 

Aby bylo dosaženo cíle dobrého stavu životního prostředí v mořích, je důležité, aby z 30 % chráněných oblastí bylo 15 % evropských vod přísně chráněno. Přísně chráněné mořské oblasti zahrnují oblasti, ve kterých je zcela zakázán rybolov i jakákoliv hospodářská činnost, ale i oblasti na obnovu rybích populací stanovené společnou rybářskou politikou a oblasti, ve kterých jsou v závislosti na místních podmínkách a roční době zakázány nejproblematičtější metody rybolovu. Oblasti, v nichž bylo v minulosti znehodnoceno životní prostředí, musí být obnoveny. S cílem zajistit správné provádění navrhovaných opatření bude v předem stanovených intervalech probíhat hodnocení pokroku.

 

V přísně chráněných oblastech je důležité rozšířit působnost i nad rámec rybolovu a přijmout opatření k omezení ostatních škodlivých dopadů hospodářských činností, jako je doprava, výroba elektrické energie, těžba nerostných surovin a fosilních paliv, masová turistika, bagrování pod vodou či intenzivní akvakultura, ale také opatření, která omezí vnější zdroje znečištění.

 

Od zavedení oblastí na obnovu rybích populací v roce 2014 bylo těchto oblastí vytvořeno jen velmi málo. Tyto oblasti, jako je např. „Jabuka/Pomo Pit“, která byla vyhlášena v roce 2017 Generální komisí pro rybolov ve Středozemním moři, však již úspěšně fungují. Díky tomu, že se nachází na strategickém místě, kde dochází k reprodukci několika druhů ryb, zejména štikozubce, umožnila tato oblast obnovit populaci tohoto druhu, což se projevilo i za hranicemi chráněného území a podpořilo činnost místních rybářů.

 

Pozitivní dopad na populace ryb mají i další chráněné mořské oblasti, které byly vytvořeny zejména s cílem chránit určité druhy. Ve Švédsku je v jedné části rezervace Åsvikelandet-Kvädö (oblast Natura 2000 SE0230138) rybolov zakázán od roku 1979 s cílem chránit orla mořského. Díky tomu se u pobřeží Baltského moře zvýšil počet i velikost dravých ryb (štiky, okouni apod.).

 

Zásadní podmínkou úspěchu chráněných mořských oblastí je, aby je respektovali rybáři. Klíčem je přizvat rybáře do přípravy a řízení chráněných oblastí. Rybáři mohou hrát úlohu také při monitorování a kontrole respektování chráněných mořských oblastí, a to souběžně s rozšířením satelitního sledování plavidel a posílením kontrol přímo na místě.

 

Je důležité, aby současné i budoucí zdroje Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu směřovaly na vytvoření vysoce chráněných mořských oblastí, zaškolení zúčastněných stran a na řízení kontroly těchto oblastí.

 

Je důležité zlepšit povědomí o dopadu různých zdrojů znečištění na mořskou faunu a flóru a přijmout odpovídající opatření k jejich minimalizaci či prevenci. Zpráva vyzývá zejména Komisi, aby se zaměřila na otázku znečištění dusičnany, a to zejména v částečně uzavřených mořích, čištění odpadních vod, přípravků na ochranu rostlin používaných v zemědělství, průmyslového znečištění, znečištění plasty a mikroplasty, nedopalky, opalovacími krémy a hormony.

 

Všechna tato opatření pro řízení, technická a územní opatření a opatření týkající se životního prostředí umožní nejen dosáhnout cílů Unie v oblasti životního prostředí v rámci ekosystémového přístupu (ochrana a obnova mořské flóry, druhů ptáků apod.), ale také zlepšit zdraví populací ryb a mít dlouhodobý pozitivní dopad na odvětví rybolovu.


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

3.12.2020

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

16

8

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Clara Aguilera, François-Xavier Bellamy, Izaskun Bilbao Barandica, Isabel Carvalhais, Massimo Casanova, Rosanna Conte, Rosa D’Amato, Giuseppe Ferrandino, João Ferreira, Søren Gade, Francisco Guerreiro, Anja Hazekamp, Niclas Herbst, France Jamet, Pierre Karleskind, Predrag Fred Matić, Francisco José Millán Mon, Cláudia Monteiro de Aguiar, Grace O’Sullivan, Manuel Pizarro, Caroline Roose, Bert-Jan Ruissen, Annie Schreijer-Pierik, Ruža Tomašić, Peter van Dalen, Theodoros Zagorakis

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Carmen Avram, Catherine Chabaud

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

16

+

GUE/NGL

Anja Hazekamp

NI

Rosa D'Amato

PPE

François-Xavier Bellamy

RENEW

Izaskun Bilbao Barandica, Catherine Chabaud, Søren Gade, Pierre Karleskind

S&D

Clara Aguilera, Carmen Avram, Isabel Carvalhais, Giuseppe Ferrandino, Predrag Fred Matić, Manuel Pizarro

VERTS/ALE

Francisco Guerreiro, Grace O'Sullivan, Caroline Roose

 

8

-

ECR

Bert-Jan Ruissen, Ruža Tomašić

PPE

Niclas Herbst, Francisco José Millán Mon, Cláudia Monteiro de Aguiar, Annie Schreijer-Pierik, Theodoros Zagorakis, Peter van Dalen

 

4

0

GUE/NGL

João Ferreira

ID

Massimo Casanova, Rosanna Conte, France Jamet

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

Poslední aktualizace: 11. ledna 2021
Právní upozornění - Ochrana soukromí