ZPRÁVA o konektivitě a vztazích mezi EU a Asií

17.12.2020 - (2020/2115(INI))

Výbor pro zahraniční věci
Zpravodaj: Reinhard Bütikofer

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o konektivitě a vztazích mezi EU a Asií

(2020/2115(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie ze dne 28. června 2016,

– s ohledem na společné prohlášení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 19. září 2018 nazvané „Propojení Evropy a Asie – základní prvky strategie EU“ (JOIN(2018)0031),

– s ohledem na partnerství mezi EU a Japonskem v oblasti udržitelné konektivity a kvalitní infrastruktury uzavřené dne 27. září 2019,

– s ohledem na společné prohlášení EU a USA ze dne 12. července 2012 o asijsko-tichomořské oblasti,

– s ohledem na závěry Rady ze dne 28. května 2018 o posílené bezpečnostní spolupráci EU v Asii a s Asií,

– s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 15. května 2019 s nazvané „EU a Střední Asie: Nové příležitosti pro silnější partnerství“ (JOIN(2019)0009),

– s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 9. března 2020 nazvané „Směrem ke komplexní strategii s Afrikou“ (JOIN(2020)0004),

– s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 16. dubna 2019 nazvané „Evropská unie, Latinská Amerika a Karibik: spojenými silami ke společné budoucnosti (JOIN(2019)0006),

– s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 27. dubna 2016 nazvané: „Integrovaná politika Evropské unie pro Arktidu (JOIN(2016)0021),

– s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 18. března 2020 nazvané „Politika Východního partnerství po roce 2020: posílení odolnosti – východní partnerství, které je přínosné pro všechny“ (JOIN(2020)007),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. října 2020 nazvané „Hospodářský a investiční plán pro západní Balkán“ (COM(2020)0641),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. dubna 2020 nazvané „Podpora západního Balkánu v boji s pandemií COVID-19 a při obnově po ní. Příspěvek Komise před setkáním vedoucích představitelů EU a zemí západního Balkánu dne 6. května 2020“ (COM(2020)0315),

– s ohledem na agendu zemí západního Balkánu v oblasti propojení přijatou v roce 2015,

– s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 7. června 2017 nazvané „Strategický přístup k odolnosti“ (JOIN(2017)0021),

– s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 (2015) a akční program z Addis Abeby pro financování rozvoje (2015),

– s ohledem na zásady skupiny G20 pro investice do kvalitní infrastruktury (2019) a plán pro infrastrukturu jako kategorii aktiv (2018),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. ledna 2020 nazvané „Bezpečné zavádění sítí 5G v EU – Implementace souboru opatření EU“ (COM(2020)0050),

– s ohledem na prohlášení předsedy a závěry ze 13. zasedání ministrů zahraničních věcí Asie-Evropa (ASEM) konaného ve dnech 20.–21. listopadu 2017,

– s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

– s ohledem na stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro dopravu a cestovní ruch,

– s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0269/2020),

A. vzhledem k tomu, že rozšířená globální strategie EU v oblasti konektivity vyžaduje účinné řízení a široké zapojení členských států i hospodářských a společenských zúčastněných stran, aby mohla účinně zastupovat základní hodnoty EU a její společné zájmy;

B. vzhledem k tomu, že ve stále propojenějším a globalizovanějším světě musí EU provádět a představovat strategie v oblasti konektivity, aby podpořila své zájmy, hodnoty a postoje a posílila spolupráci se svými partnery v digitální oblasti i v oblasti zdraví, bezpečnosti, ekologické transformace, dopravy, energetiky a zejména propojení lidí; vzhledem k tomu, že významný hospodářský potenciál mezi Evropou, Asií a dalšími kontinenty zůstává nevyužit kvůli chybějící fyzické a digitální infrastruktuře;

C. vzhledem k tomu, že význam účinné strategie EU v oblasti konektivity byl dále zdůrazněn pandemií COVID-19, v jejímž průběhu se jasně projevily jak nedostatky, tak silné stránky evropských i globálních sítí pro konektivitu; vzhledem k tomu, že hospodářské pobídky po skončení pandemie COVID-19 představují novou příležitost a mohou být využity k tomu, aby se investice staly udržitelnějšími, digitalizovanějšími a ekologičtějšími, i k posílení našich programů konektivity s cílem dosáhnout větší odolnosti;

D. vzhledem k tomu, že se globální strategie v oblasti konektivity musí opírat o udržitelný přístup založený na pravidlech a měla by sloužit cílům hlavních politik EU, jako jsou hospodářské oživení, Zelená dohoda pro Evropu, digitální transformace a globální podpora lidských práv a účinný multilateralismus; vzhledem k tomu, že regionální a globální bezpečnostní rámce by měly přispívat k vytvoření bezpečného prostředí pro dobré fungování vztahů mezi státy; vzhledem k tomu, že by tyto rámce měly stavět na síle Evropy v oblasti obchodní politiky a diplomacie a řešit nové a naléhavé výzvy, jako je celosvětové zdraví a bezpečnost, hybridní hrozby, terorismus a chudoba;

E. vzhledem k tomu, že konektivita je už nyní nedílnou součástí velkého počtu strategií EU; vzhledem k tomu, že je třeba posílit soudržnost a viditelnost všech politik v oblasti konektivity; vzhledem k tomu, že globální konektivita má dopad na konkurenceschopnost Evropy a třetích zemí, jelikož evropským i ostatním podnikům, zejména těm malým a středním, poskytuje obchodní příležitosti k dosažení společné prosperity;

F. vzhledem k tomu, že strategie v oblasti udržitelné konektivity by měla sloužit k plnění cílů udržitelného rozvoje;

G. vzhledem k tomu, že provádění strategie EU v oblasti konektivity bude vyžadovat zvláštní veřejné finanční zdroje ve víceletém finančním rámci (VFR) na období 2021–2027, vyčlenění lidských zdrojů i opětovné úsilí o snazší zapojení soukromého sektoru, jak je výslovně uvedeno ve společném sdělení z roku 2018 o propojení Evropy a Asie; vzhledem k tomu, že mnoho rozvíjejících se regionů potřebuje významný objem investic založených na pravidlech, aby mohly dosáhnout nové hospodářské dynamiky, zejména po pandemii COVID-19;

H. vzhledem k tomu, že pro EU, která je jedním z největších hospodářství na světě a průkopníkem regionální spolupráce a propojování lidí, má globální strategie v oblasti konektivity potenciál poskytovat přidanou hodnotu při provádění a podpoře její globální agendy, včetně přístupu „tým Evropa“ a regionálních programů, jako je práce na přípravě evropské indicko-tichomořské strategie a spolupráce s ASEM prostřednictvím součinnosti mezi klíčovými politikami EU, a posílit tak i úlohu EU jakožto globálního aktéra;

I. vzhledem k tomu, že dohody EU o volném obchodu s Japonskem a Jižní Koreou povedou k posílení obchodu mezi Asií a Evropou a budou vyžadovat zlepšení dopravní infrastruktury;

J. vzhledem k tomu, že díky partnerství mezi EU a Japonskem v oblasti konektivity z roku 2019 se význam globální strategie ještě zvýšil; vzhledem k tomu, že by měla být navázána partnerství s dalšími asijskými partnery, včetně Indie, která je rodícím se globálním hráčem; vzhledem k tomu, že by Afrika a země evropského sousedství měly být v oblasti konektivity považovány za prioritní regiony;

K. vzhledem k tomu, že by do globální strategie mělo být začleněno také společné sdělení o vztazích mezi EU, Latinskou Amerikou a Karibikem;

L. vzhledem k tomu, že globální strategie v oblasti konektivity by měla být součástí pracovního programu Komise pro rok 2021;

M. vzhledem k tomu, že je v Evropě i mimo ni klíčové zachovat stávající infrastrukturu pro ekologické druhy dopravy; vzhledem k tomu, že Evropa musí více investovat do udržitelné infrastruktury, jako je moderní vysokorychlostní železniční síť, která by mohla nahradit některé letecké dopravní trasy v Evropě; vzhledem k tomu, že zkušenosti ukazují, že neudržitelné projekty vedou k vysoké míře zadlužení a plýtvání zdroji, podkopávají přínosy investic do infrastruktury pro místní komunity, zvyšují znečištění a poškozují životní prostředí;

N. vzhledem k tomu, že si globální hráči v posledních letech uvědomují potenciál dopravní konektivity a stanuli v čele strategického rozvoje globální infrastruktury; vzhledem k tomu, že vznikají nové příležitosti pro dopravní sítě mezi EU a Asií, zejména v odvětví železniční a námořní dopravy; vzhledem k tomu, že se během krize COVID-19 ukázalo, že kontinuita dopravy s Asií má zásadní význam pro zabezpečení dodavatelského řetězce pro všechny druhy zboží; vzhledem k tomu, že doprava mezi EU a Asií na mezinárodní scéně vyniká, pokud jde o objem obchodu a překonávané vzdálenosti; vzhledem k tomu, že je nezbytné zajistit bezpečnost, zabezpečení a ekologickou udržitelnost všech druhů dopravy používaných mezi EU a Asií, se zvláštním zaměřením na emise skleníkových plynů;

Zásady strategie v oblasti konektivity

1. upozorňuje na zásadní úlohu, kterou konektivita hraje v geopolitických vztazích EU a jejích členských států, a zdůrazňuje, že konektivita, jakožto základní směřování Evropské unie, je hluboce zakořeněna v přístupu EU k domácím i mezinárodním výzvám; poukazuje na to, že politiky v oblasti konektivity jsou v EU úspěšně prováděny a že opatření týkající se konektivity jsou stále častěji zahrnována do řady vnějších vztahů EU;

2. vybízí Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby vytvořily globální strategii EU v oblasti konektivity jakožto rozšíření stávající strategie EU pro propojení Evropy a Asie, aby tak sjednotily filozofii a politiky v oblasti konektivity s cílem posílit úlohu EU jakožto skutečného a nepostradatelného geopolitického a geoekonomického aktéra se společnou vizí, který je hybnou silou mezikulturní spolupráce, a posílily partnerství s demokraciemi po celém světě, které sdílejí naše základní hodnoty; vzhledem k tomu, že je třeba s globální strategií harmonizovat specifické regionální priority a politiky, jako je politika Východního partnerství, Evropská politika sousedství, společné sdělení o vztazích s Latinskou Amerikou a Karibikem a budoucí indicko-tichomořská strategie;

3. trvá na tom, že pokud se svět rozdělí na nepřátelské tábory nebo propadne do úplné roztříštěnosti, globální výzvy se ještě prohloubí; domnívá se proto, že by konektivita měla být podporována jako zásada, která usiluje o spolupráci, kdykoli je to potřebné a možné;

4. zdůrazňuje, že by konektivita měla představovat klíčovou prioritu činnosti EU s cílem potvrdit evropské ambice, dosáhnout proaktivnější evropské pozice v globální politice a stanovit podmínky pro spolupráci Evropy s ostatními zeměmi na bilaterální úrovni i v rámci mnohostranných fór při podpoře konektivity, která bude fiskálně, hospodářsky, sociálně a environmentálně udržitelná;

5. očekává, že globální strategie přispěje k provádění hlavních rámcových politik EU zaměřených na budování silné a spravedlivé Unie, investování do mírových mezinárodních vztahů založených na vzájemném respektu, dosažení udržitelného hospodářského a sociálního pokroku, a to i na základě ambiciózních obchodních dohod vedoucích ke splnění Zelené dohody pro Evropu a digitální transformace, a posílení celosvětové spravedlnosti;

6. domnívá se, že podpora udržitelné formy globalizace bude vyžadovat spolupráci se třetími zeměmi při provádění Pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje, které představují klíčové prvky globální strategie;

7. domnívá se, že globální strategie musí komplexně řešit široké spektrum otázek politického, hospodářského, kulturního a bezpečnostního rázu i otázek v oblasti udržitelnosti v souladu se základními hodnotami EU a jejími společnými zájmy, musí provádět stěžejní projekty, které jsou projevem našich hodnot v oblasti svobody, lidských práv, právního státu, demokracie, solidarity proti diskriminaci, udržitelnosti, inkluzivity, transparentní sociální spravedlnosti, rovných podmínek, reciprocity a příklonu k multilateralismu založenému na pravidlech, a musí posílit mezinárodní úlohu EU jakožto subjektu vytvářejícího normy; chápe, že na její provádění musí být vyčleněny dostatečné lidské a finanční zdroje;

8. vybízí hospodářské a společenské subjekty a příslušné odborníky v této oblasti na úrovni EU i v členských státech, aby se zapojili do vypracovávání a provádění globální strategie; vyzývá Komisi, aby pro takové zapojení vytvořila vhodná fóra; trvá na tom, že parlamenty musí hrát aktivní úlohu při utváření politiky v oblasti konektivity dohledu nad ní;

9. připomíná, že aby bylo možné generovat udržitelný růst a vytvářet pracovní místa, jsou nezbytné investice do konektivity; zdůrazňuje, že tyto investice by měly být v souladu s veřejným zájmem, transparentností, efektivním fungováním trhu, rovnými podmínkami, včetně spravedlivého přístupu na trhy veřejných zakázek, a s udržitelností veřejných financí a současně by měly předcházet dluhové pasti; poukazuje na to, že takové investice musí podporovat hospodářskou odolnost, dekarbonizaci ekonomiky v souladu s Pařížskou dohodou, rozvoj nových dovedností pracovníků a dodržovat vysoké normy v oblasti životního prostředí a biologické rozmanitosti; dále zdůrazňuje, že investice musí splňovat vysoké normy EU v oblasti sociálních a pracovních práv, transparentnosti, lidských práv, náležité péče, interoperability a řádné správy a měly by dát osobám, kterých se tyto projekty týkají, možnost vyjádřit jejich názor na základě vhodných, inkluzivních a veřejných konzultací se zúčastněnými stranami a otevřeného přístupu, a to i pro místní zúčastněné strany, jako jsou např. malé a střední podniky;

10. vyzývá všechny evropské země, aby se zapojily do strategie EU v oblasti konektivity, včetně zemí v Evropském sdružení volného obchodu (ESVO), zemí západního Balkánu a Evropského sousedství, a aby rovněž funkčně integrovaly různé rozvojové regiony; vybízí Spojené království, aby v rámci podpory strategické mezinárodní konektivity spojilo síly s EU, zejména s ohledem na nedávnou zprávu Dolní sněmovny o budoucnosti mezinárodní politiky Spojeného království; je toho názoru, že by měly být upřednostňovány projekty, na něž dohlíží několik evropských zemí;

11. klade maximální důraz na to, že je zapotřebí navázat spravedlivou spolupráci s našimi partnery a ostatními dotčenými zeměmi a regiony, a zároveň používat „měkkou sílu“ na podporu evropských hodnot a zabezpečení silných a dlouhodobých partnerství; domnívá se, že globální strategie musí vytvářet výhody pro obě strany, zajistit vzájemný přístup na trh a předcházet jednostranným závislostem či dluhovým pastem, které ohrožují autonomii zúčastněných zemí, a musí být založena na vzájemném respektu;

12. poukazuje na zásadní význam západního Balkánu, který je jednou z priorit globální strategie; je přesvědčen, že globální strategie může vytvářet pozitivní součinnost s dalšími politickými a hospodářskými procesy v regionu, zejména pokud jde o regionální integraci; domnívá se, že stávající plány v oblasti infrastruktury pro země západního Balkánu, jako je unijní agenda v oblasti konektivity týkající se zemí západního Balkánu, by měly být harmonizovány s globální strategií; vítá dynamiku investic do konektivity na západním Balkánu v rámci hospodářského a investičního plánu pro tento region; dále zdůrazňuje význam Východního partnerství a zaměření na konektivitu, jak je uvedeno ve společném sdělení ze dne 18. března 2020;

Řízení globální strategie

13. zdůrazňuje, že globální strategie musí být sledována a koordinována ve snaze o dosažení vnitřní konektivity v rámci EU i mezi EU a jejími budoucími členy, například prostřednictvím transevropské dopravní sítě (TEN-T) nebo iniciativy Trojmoří, musí vést k posilování společných hodnot, norem a zájmů a k zajištění sdílené odpovědnosti za tuto strategii ze strany orgánů EU a členských států; domnívá se, že bez aktivní vlastní odpovědnosti členských států bude globální strategie jako automobil bez kol;

14. zdůrazňuje mnohostranný charakter globální strategie, který bude vyžadovat účinnou koordinaci existujících strategií, politik a projektů v oblasti mezinárodní konektivity a interoperability; očekává, že v tomto ohledu dojde k posílení a zefektivnění koordinace mezi ESVČ a generálními ředitelstvími Komise;

15. zdůrazňuje, že globální strategie musí mít jasnější vedení a rozdělení pravomocí v rámci Komise na každé úrovni, včetně té nejvyšší; navrhuje proto, aby bylo provádění globální strategie pravidelně projednáváno skupinou komisařů pro silnější Evropu, která by měla sloužit jako orgán pro koordinaci konektivity, a aby této skupině spolupředsedali místopředseda Komise, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a koordinátor Komise pro konektivitu, v ideálním případě některý z výkonných místopředsedů;

16. doporučuje, aby sekretariát orgánu pro koordinaci konektivity zajišťovala ESVČ, přičemž příslušná pracovní úroveň by měla zahrnovat všechny příslušné generální ředitele a měli by jí spolupředsedat generální tajemníci Komise a ESVČ, s cílem maximalizovat součinnost a efektivitu;

17. zdůrazňuje, že je třeba do globální strategie zapojit Parlament, Radu, členské státy a vnitrostátní parlamenty; trvá na tom, že by Komise měla pravidelně podávat zprávy o výsledcích dosažených při provádění globální strategie, o nichž by Parlament a Rada podrobně jednaly; vyzývá ke jmenování vnitrostátních koordinátorů pro konektivitu ve vládách členských států; je toho názoru, že vytvoření zvláštní pracovní skupiny Rady by mohlo vést k tomu, že by členské státy v oblasti konektivity postupovaly jednotněji, efektivněji a více se s tímto úsilím ztotožňovaly; navrhuje, aby se na konektivitu uplatňovalo hlasování kvalifikovanou většinou, s výjimkou oblastí, které jsou relevantní pro národní bezpečnost nebo s ní souvisí;

18. domnívá se, že výměna informací s příslušnými zúčastněnými stranami, včetně finančních institucí EU, a jejich aktivní zapojení je s ohledem na stávající investiční mezery v této oblasti pro úspěch globální strategie zásadní; doporučuje, aby byla vytvořena odborná skupina na vysoké úrovni pro mezinárodní konektivitu jakožto poradní orgán Komise, jež by zahrnovala zástupce podnikatelské sféry, jak je plánováno v návrhu na poradní skupinu pro podnikání uvedeném ve společném sdělení ze dne 19. září 2018, jakož i zástupce občanské společnosti a další zúčastněné strany zaměřené na lidská práva, životní prostředí a pracovní práva, a zástupce mezinárodních finančních institucí se zvláštním zaměřením na Evropskou investiční banku (EIB), jakožto banku EU, a to v souladu s kritériem rovnosti žen a mužů;

19. je pevně přesvědčen, že by evropské i vnitrostátní rozvojové banky, investiční agentury a exportní úvěrové agentury měly hrát ústřední úlohu při řízení investic v mezinárodních projektech týkajících se konektivity, zejména pokud jde o zapojení soukromého sektoru do financování a provádění projektů a o poskytování poradenství ohledně investičních potřeb nebo stávajících investičních rámců, v závislosti na úrovni rozvoje dané země; podporuje zřízení jednotného kontaktního rozhraní pro soukromý sektor;

20. hodlá v této souvislosti přisoudit úlohu EIB a Evropské bance pro obnovu a rozvoj (EBRD); je pevně přesvědčen, že základem globální strategie musí být aktivní podpora zapojení soukromého sektoru do financovatelných mezinárodních projektů v oblasti konektivity; žádá, aby bylo urychleno probíhající úsilí směřující k posílení evropské struktury pro financování rozvoje, jež by mohlo případně vést k vytvoření plnohodnotné evropské rozvojové banky; podporuje spolupráci s ostatními mezinárodními finančními institucemi založenou na evropských hodnotách a strategických zájmech;

21. zdůrazňuje, že pokud má být globální strategie důvěryhodná, musí být vybavena nezbytnými nástroji a prostředky, aby mohla být prováděna v rozsahu, který odpovídá jejím ambicím; oceňuje významný objem financování EU vyčleněného na mezinárodní spolupráci, a zejména značný objem grantů ve srovnání s ostatními významnými světovými mocnostmi, který mezi lety 2014 a 2018 činil 345 miliard EUR;

22. kritizuje skutečnost, že povědomí veřejnosti a viditelnost mezinárodních příspěvků EU určených na podporu a financování politik v oblasti konektivity jsou nedostatečné, a vyzývá k tomu, aby byly bezodkladně provedeny přiměřené změny; dále zdůrazňuje, že je třeba pro globální strategii vytvořit zvláštní komunikační politiku, a požaduje jasnější a účinnější komunikaci o jejích přínosech, výsledcích a cílech, aby byla zajištěna nezbytná podpora pro její úspěch; zdůrazňuje v této souvislosti potenciál stěžejních projektů;

23. domnívá se, že v zájmu dosažení cílů globální strategie by na ní měly být v rámci VFR 2021–2027 přiděleny odpovídající veřejné zdroje; vyzývá k tomu, aby globální strategie byla zakotvena do budoucích nařízení o nástroji pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) a nástroji předvstupní pomoci (NPP) III, aby tak EU mohla účinně dosahovat cílů globální strategie s využitím finančních programů EU, jako je Invest EU, a zejména Evropský fond pro udržitelný fond plus (EFSD+), Záruka pro vnější činnost a nástroje pro zeměpisné investice, jako investiční nástroj sousedství (NIF), investiční nástroj pro Střední Asii (IFCA) a investiční nástroj pro Asii (AIF); poukazuje rovněž na možnost pomáhat partnerským zemím rozvíjet domácí mechanismy financování;

24. je přesvědčen, že by globální strategie sice měla uplatňovat vícerozměrný přístup, avšak zároveň se jednoznačně zaměřovat na vymezený soubor priorit; vítá proto skutečnost, že byla konektivita EU významným způsobem začleněna do osmnáctiměsíčního programu německého, portugalského a slovinského předsednictví Evropské rady; zdůrazňuje, že je důležité určovat stěžejní projekty pro příslušná odvětví, které by měly mít významnou evropskou přidanou hodnotu, představovat strategický veřejný zájem a demonstrovat jedinečný přístup EU založený na hodnotách; vyzývá Komisi a ESVČ, aby navrhly kritéria pro určování těchto projektů;

25. vítá iniciativy, jako jsou zásady skupiny G20 pro investice do kvalitní infrastruktury a rezoluce Environmentálního shromáždění OSN o udržitelné infrastruktuře; vybízí Komisi, ESVČ a členské státy, aby prosazovaly strategický přístup EU k mezinárodní konektivitě na všech mnohostranných a vícestranných fórech, jako je Valné shromáždění OSN, proces ASEM či skupina G7;

Priority globální strategie

Ekologická transformace

26. zdůrazňuje úlohu EU při provádění Pařížské dohody prostřednictvím podpory oběhového hospodářství a investic odolných vůči změně klimatu, a to vedle dalších iniciativ; domnívá se, že zastřešující prioritou globální strategie by měla být reakce na změnu klimatu zaměřená na dekarbonizaci ekonomik a zachování biologické rozmanitosti a ochranu životního prostředí, se zvláštním ohledem na rozvoj kvalitní infrastruktury; poukazuje na to, že je v Evropě i mimo ni klíčové zachovat stávající infrastrukturu pro způsoby dopravy šetrné k životnímu prostředí; vyzývá k systematické ekologizaci relevantních investic do konektivity; v této souvislosti doporučuje stanovení transparentních kritérií pro nabídková řízení založených na nákladech vyplývajících z životního cyklu výrobků nebo služeb a na dodržování norem a předpisů EU; domnívá se, že hlavní prioritu představuje sociálně spravedlivá a udržitelná ekologizace rozvojové spolupráce, široce zaměřené investice do infrastruktury a zejména energetický rozměr; považuje spolupráci v oblasti alternativních zdrojů energie a energetické účinnosti za klíčové majákové projekty; navrhuje, aby se spolupráce na rozvoji obnovitelných zdrojů energie stala jedním z pilířů konektivity mezi EU a Afrikou; považuje budování kapacit v oblasti udržitelnosti za jeden z hlavních rozměrů; vítá ambiciózní vědeckou spolupráci na zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, ochraně biologické rozmanitosti a podpoře oběhovosti hospodářství, udržitelného růstu a spravedlivé transformace;

Doprava

27. důrazně podporuje přijetí globálního koordinovaného přístupu v podobě úzké spolupráce se třetími zeměmi na obnově a zachování konektivity, odolné dopravní infrastruktuře a průmyslu podporujícího globální dodavatelské řetězce; vítá spolupráci mezi EU a Asií na iniciativách, jako je program dopravního koridoru Evropa – Kavkaz – Asie (TRACECA), i podporu nových iniciativ zaměřených na spolupráci s významnými asijskými partnery, jako je Indie a Střední Asie, v oblasti udržitelné dopravy;

28. zdůrazňuje, že by EU měla propojit dobře rozvinutý rámec TEN-T se sítěmi v Asii, a zároveň dokončit své vlastní projekty TEN-T v rámci EU, jako jsou Rail Baltica a další; vítá přijetí hospodářského a investičního plánu EU pro oblast západního Balkánu a probíhající rozšiřování transevropské sítě TEN-T do zemí západního Balkánu a zemí Východního partnerství, které je vzhledem k jejich zeměpisné poloze třeba pokládat za klíčovou součást strategie v oblasti konektivity; domnívá se, že by měl být jmenován zvláštní koordinátor TEN-T pro kandidátské země a země Východního partnerství;

29. zdůrazňuje význam železničních spojení; poukazuje na to, že je nezbytné zajistit jednotný právní režim pro železniční přepravu zboží na celém euroasijském kontinentu; požaduje rozšíření uplatňování technických specifikací EU, zejména bezpečnostních norem pro přepravu nebezpečného zboží po železnici a dodržování odpovídajících pokynů OTIF[1] podle přílohy 2 SMGS[2], a vytvoření nových hospodářských perspektiv otevřením trhů a podporou investičních příležitostí;

30. zdůrazňuje význam probíhajících jednání o komplexních dohodách o letecké dopravě s partnerskými zeměmi v Asii, zejména dohody mezi EU a Sdružením národů jihovýchodní Asie (ASEAN), která by vytvořila spravedlivé a transparentní tržní podmínky založené na jasném regulačním rámci, a zejména na dodržování přísných norem Evropské unie; zdůrazňuje význam podpory EU poskytované asijským zemím při zmírňování dopadu civilního letectví na změnu klimatu;

31. vyzývá Komisi, aby usilovala o další pokrok ve svých iniciativách v oblasti námořní dopravy s cílem digitalizovat a zjednodušit administrativní formality a posílit námořní bezpečnost v asijských přístavech, a to prostřednictvím Mezinárodní námořní organizace a dohod o námořní dopravě; zdůrazňuje, že je důležité dále spolupracovat se třetími zeměmi v Asii prostřednictvím příslušných dohod o námořní dopravě, neboť by to pomohlo regulovat a usnadňovat námořní dopravu a zajistit její větší udržitelnost;

32. zdůrazňuje, že globální strategie musí zajistit, aby nákladní dopravci z Asie dodržovali normy EU v odvětví silniční dopravy; vyzývá ke spolupráci Komise s členskými státy, pokud jde o prosazování unijních a vnitrostátních právních předpisů v tomto odvětví;

Digitální transformace

33. upozorňuje zejména na skutečnost, že digitalizace je klíčovou dimenzí 21. století, a zdůrazňuje její dopad na každodenní život každého jednotlivce na celém světě; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby si stanovily ambicióznější cíle v oblasti digitální transformace; očekává, že se EU stane konkurenceschopným globálním aktérem v oblasti digitalizace, který se bude moci srovnávat s USA i Čínou; v tomto kontextu se domnívá, že podpora digitální konektivity a digitálního přístupu prostřednictvím sítí s velmi vysokou kapacitou založených na optických vláknech a 5G je pro EU věcí velké priority; je přesvědčen, že rozvoj otevřené strategické autonomie v tomto odvětví musí zahrnovat diverzifikaci dodavatelského řetězce výrobců zařízení prostřednictvím podpory otevřené a interoperabilní síťové architektury a partnerství v oblasti digitalizace se třetími zeměmi a regiony, které sdílejí naše hodnoty a využívají technologii při plném respektování základních práv; naléhavě vyzývá Komisi, aby podmiňovala projekty v oblasti konektivity se třetími zeměmi etickým používáním technologií jak ve svých zemích, tak v zahraničí; zdůrazňuje v této souvislosti, že bezpečnostní hledisko je prvořadé;

34. podtrhuje skutečnost, že EU jako normativní orgán by měla usilovat o to, aby byla jedním z lídrů při vytváření mezinárodních standardů, norem a postupů a jejich ochraně a prosazování v rámci pokojného, bezpečného a otevřeného prostředí informačních a komunikačních technologií založeného na zásadách právního státu a udržitelné a odpovědné digitalizaci a také při řešení hrozeb v oblasti kybernetické bezpečnosti a ochraně lidských práv a svobod online, včetně ochrany osobních údajů;

35. doporučuje, aby byla výrazně posílena spolupráce v oblasti ochrany údajů se zeměmi ASEAN a s Indií, Japonskem, USA, Austrálií, Kanadou, Jižní Koreou, Novým Zélandem a dalšími zeměmi s cílem dosáhnout pokroku při rozhodování o odpovídající ochraně toků údajů; domnívá se, že ustanovení o internetovém obchodování a digitálním obchodu obsažená v obchodních smlouvách by měla sloužit ve prospěch cílů digitálního pilíře globální strategie; pokud jde o toky údajů, konstatuje, že EU již předložila návrhy při několika jednáních v souladu s ochranou údajů a obecným nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR)[3]; konstatuje, že rozhodnutí o přiměřenosti ve vztahu k Japonsku je příkladem pro posilování digitální integrace; podporuje propojení agendy digitální konektivity s připravovanou strategií EU pro globální spolupráci v digitální oblasti;

36. zdůrazňuje, že infrastruktura 5G je součástí strategické odolnosti Evropy; vyzývá Komisi, aby vypracovala plán rozvoje evropské technologie 5G a postupného vyřazování technologie 5G vytvořené třetími zeměmi, které nesdílejí evropské hodnoty a normy; naléhavě vyzývá Komisi, aby jednoznačně podmiňovala projekty v oblasti konektivity se třetími zeměmi etickým používáním technologií jak ve svých zemích, tak v zahraničí; vítá ustanovení týkající se kybernetické bezpečnosti v programu Digitální Evropa, pokud jde o nabídkové řízení; je zastáncem začlenění přístupu založeného na sadě nástrojů 5G do podpory digitální konektivity vzhledem k jeho možnostem exteritoriální aplikace; vybízí Komisi, aby s partnery v oblasti konektivity usilovala o uzavření mezinárodních dohod obdobných dohodě EU o mobilním roamingu; vítá iniciativu Internet nové generace a investice do projektů digitální infrastruktury, jako je například projekt budování propojení mezi Evropou a Latinskou Amerikou (BELLA) pomocí podmořského kabelu; doporučuje, aby Komise určila skutečné potřeby cílené digitální oficiální rozvojové pomoci; navrhuje, aby Komise podpořila spolupráci s podobně smýšlejícími zeměmi na vývoji sítě 6G jako stěžejního projektu;

Mezilidské kontakty

37. domnívá se, že mezilidský rozměr je základním pilířem globální strategie a měl by mít vyšší prioritu; požaduje v této souvislosti možnosti reciproční mobility mezi Evropou a Asií; zdůrazňuje, že je zapotřebí odpovídající financování veřejné diplomacie;

38. klade velký důraz na podporu mezilidských kontaktů mezi studenty, stážisty absolvujícími odbornou přípravu, mladými odborníky, akademiky, občanskou společností, výzkumnými pracovníky nevládních organizací a kulturními obory, což je zásadním předpokladem pro vzájemné porozumění a respekt; zasazuje se o takovou spolupráci založenou na inkluzivitě, reciprocitě a rovnosti žen a mužů; zejména požaduje posílení rozměru mládeže prostřednictvím fór mládeže s cílem vzájemně podporovat znalost cizích jazyků, výměny studentů a akademiků a vzájemné uznávání diplomů; zasazuje se v této souvislosti o otevření platformy eTwinning pro partnerské země v oblasti konektivity; připomíná možnosti regionálních výměn, například mezi inovátory a spolupráce mezi městy; zdůrazňuje, že konektivita skýtá Evropě příležitost hrát ústřední roli na průsečíku mezi výzkumem, inovacemi a investicemi; domnívá se, že v rámci tohoto pilíře by měla být věnována zvláštní pozornost otázkám menšin;

39. oceňuje iniciativy přijaté pro západní Balkán, jejichž cílem je podpora spolupráce a výměn mládeže, a také odborné přípravy a vzdělávání, a vybízí k tomu, aby byly podobné programy nabízeny i dalším partnerům globální strategie, počínaje zeměmi Východního partnerství; konstatuje, že konektivita mezi EU a zeměmi západního Balkánu je nedílnou součástí globální strategie, neboť země tohoto regionu jsou potenciálními budoucími členy Unie;

40. oceňuje uspořádání fóra EU a ASEAN pro mladé lídry a fóra strategických myslitelů v únoru 2018 a pořádání summitů mladých vůdčích osobností nadací ASEF probíhajících souběžně se summity ASEM; navrhuje, aby se tato setkání konala pravidelně a aby byla podobná každoroční fóra rovněž ustavena v rámci vztahů mezi EU a Africkou unií;

41. vyzývá Komisi, aby globální strategii sladila s připravovanou strategií EU pro spolupráci v oblasti výzkumu a investic; vyzývá Komisi, aby pokračovala ve svém strategickém přístupu ke spolupráci v oblasti výzkumu a inovací zlepšováním vztahů s podobně smýšlejícími partnery, mimo jiné zvážením statusu přidruženého partnera, a založením spolupráce na takových univerzálních zásadách, jakými jsou akademická svoboda, otevřený přístup, ochrana duševního vlastnictví, rovné podmínky, integrita výzkumu a ochrana osobních údajů; vybízí k přijetí politik spolupráce v oblasti výzkumu zaměřeného na jednotlivé země; zdůrazňuje význam stanovení kritérií pro určení citlivých odvětví v oblasti výzkumu a inovací, včetně v oblasti technologií dvojího užití;

Obchod, investice, konkurenceschopnost a normy

42. konstatuje, že by EU měla posílit své vazby s hostitelskými zeměmi a předložit jim důvěryhodnou a udržitelnou alternativní nabídku pro financování konektivity;

43. je přesvědčen, že mezilidský rozměr je rovněž nezbytný pro to, aby byla konkurenceschopnost založena na hodnotách EU a pro efektivní evropskou ekonomickou diplomacii;

44. domnívá se, že by obchodní politika měla napomáhat dosažení cílů globální strategie podporou spravedlivého a udržitelného obchodu a investic; zdůrazňuje, že je důležité posílit jak ekonomickou odolnost prostřednictvím diverzifikace dodavatelských řetězců, tak rovněž regionální integraci; zdůrazňuje, že globální strategie by měla jít ruku v ruce s úsilím o zvýšení možností vzájemného přístupu na trhy, včetně přístupu k veřejným zakázkám, a se snahami o podporu otevřeného a transparentního investičního prostředí, které vytvoří nové příležitosti a přispěje ke globální konkurenceschopnosti; poukazuje na význam spolupráce v oblasti náležité péče, práv duševního vlastnictví a zeměpisných označení;

45. zdůrazňuje v této souvislosti ústřední úlohu mezinárodních norem týkajících se životního prostředí, udržitelnosti a sociální oblasti v obchodních a investičních dohodách; připomíná přezkum 15bodového akčního plánu Komise a diskuse v Radě o obchodu a udržitelném rozvoji; vyzývá Komisi, aby v plném rozsahu zavedla nástroje na ochranu obchodu s cílem zajistit, aby evropské podniky nebyly vystavovány nekalým obchodním praktikám, a aby účinně prováděla kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji v souladu s Pařížskou dohodou, cíli OSN v oblasti udržitelného rozvoje a úmluvami MOP za účelem vypracování globální strategie a usilování o udržitelnou integraci; domnívá se, že by Komise a ESVČ měly ke všeobecnému systému preferencí (systém GSP) zaujmout strategičtější přístup, a to i tím, že posílí svou činnost na nejvyšší politické úrovni s cílem zvýšit účinnost tohoto nástroje ve vztahu k dodržování lidských práv, mezinárodních pracovních norem a norem v oblasti životního prostředí a řádné správy;

46. zdůrazňuje význam strategického vztahu a systémového soupeření mezi EU a Čínou a vyzývá členské státy a orgány EU, aby vystupovaly vůči Číně jednotně a koordinovaně; znovu Čínu vyzývá, aby dále pokročila v ambiciózní reformě Světové obchodní organizace, včetně komplexních pravidel pro průmyslové dotace, a uznává znepokojení nad praktikami čínských státních podniků narušujícími trh, nucenými transfery technologií a lokalizací dat, nadměrnými kapacitami a s nimi spojeného dumpingového vývozu a dalšími nekalými obchodními praktikami; je přesvědčen o tom, že rozšíření rovných podmínek na třetí trhy je zásadní pro vytváření dlouhodobých příležitostí pro evropské podniky;

47. zdůrazňuje úlohu mezinárodních obchodních dohod vyjednaných EU a význam jejich řádného provádění; je toho názoru, že by konektivita měla být zahrnuta do sdělení Komise o přezkumu obchodní politiky; zdůrazňuje mezinárodní a transparentní normy při podpoře kvalitní infrastruktury a interoperability sítí; vyzývá Komisi, aby učinila stávající dohody ambicióznějšími a systematicky začleňovala politiku normalizace do dvoustranných partnerství a obchodních dohod s cílem podpořit mnohostranné stanovování norem a široké přebírání mezinárodně dohodnutých norem a transparentní spolupráci v oblasti regulace v plném souladu s právem na regulaci;

48. zastává názor, že unijní model normalizace má tu výhodu, že je inovativní, otevřený a inkluzivní, a musí být schopný nadále čelit celosvětové konkurenci různých modelů normalizace; očekává od Komise aktivní úlohu při prosazování politiky v oblasti normalizace; doporučuje proto, aby byla koordinační odpovědnost za politiku normalizace EU svěřena vysoce postavenému úředníkovi Komise, nejlépe komisaři pro vnitřní trh; vyzývá Komisi a ESVČ, aby v rámci mezinárodních fór pro stanovování norem úžeji koordinovaly svůj postup s podobně smýšlejícími demokratickými partnery, aby tak prosazovaly mezinárodní normy, které podporují demokracii, právní stát a základní práva;

Zdraví

49. je přesvědčen, že pandemie COVID-19 prokázala, že je nezbytně nutné učinit ze zdravotnictví novou prioritní oblast spolupráce, zejména pokud jde o odolnost systémů zdravotnictví a přístup k léčivým přípravkům, lékařskému vybavení a očkovacím látkám, posílit strategickou autonomii EU v oblasti zdraví, vyvarovat se jednostranným závislostem a zajistit bezpečné a rozmanité farmaceutické a se zdravím spojené průmyslové dodavatelské řetězce, výměnu osvědčených postupů v oblasti řešení krizí a opatření pro předcházení pandemiím a reciprocitu v řízení cestování a otevřených hranic; navrhuje vytvořit spojení mezi iniciativou EU v oblasti zdraví s globální strategií a navázat partnerství s dalšími regionálními mechanismy, jako je Centrum ASEAN pro kontrolu infekčních nemocí; zdůrazňuje, že by EU měla využívat konektivitu v oblasti zdraví k tomu, aby se poučila z úspěšných příkladů zvládání pandemie podobně smýšlejícími partnery, jako je Nový Zéland, Korejská republika a Tchaj-wan;

50. zdůrazňuje poučení z pandemie COVID-19, pokud jde o význam koordinovaných opatření k zajištění toho, aby světové dopravní trasy a dodavatelské řetězce zůstaly otevřené a bezpečné;

Bezpečnost

51. je přesvědčen, že je třeba naléhavě rozvíjet bezpečnostní rozměr globální strategie s ohledem na rizika, která by mohla být spojena s konektivitou; zdůrazňuje, že je zapotřebí geopolitický přístup ke globální spolupráci, aby mohla EU úspěšně čelit novým bezpečnostním výzvám, včetně kybernetické bezpečnosti, digitální konektivity, kritické infrastruktury a možného dvojího užití technologií; zdůrazňuje závažnost teroristických hrozeb; upozorňuje na rostoucí obavy o bezpečnost v evropském sousedství; naléhavě vyzývá ESVČ a členské státy, aby v těchto otázkách hrály aktivnější úlohu;

52. zdůrazňuje, že je třeba rozvíjet silnější bezpečnostní rozměr v našem partnerství s Afrikou; připomíná závěry Rady z roku 2018 o posílené bezpečnostní spolupráci EU v Asii a s Asií; bere na vědomí rostoucí závažnost bezpečnostních hrozeb v indicko-tichomořském regionu pro EU, jak se uvádí v indicko-tichomořských strategiích členských států; podporuje iniciativu na vypracování společné indicko-tichomořské strategie EU a spolupráci s partnery v indicko-tichomořském regionu, včetně výměn v rámci vojenských sil; je přesvědčen, že hlavními zásadami spolupráce s indicko-tichomořským regionem by měly být otevřenost, prosperita, inkluzivita, udržitelnost, transparentnost, reciprocita a životaschopnost;

Partnerství v oblasti konektivity

53. velmi vítá vznik partnerství mezi EU a Japonskem v oblasti udržitelné konektivity a kvalitní infrastruktury a jeho zaměření na udržitelnou konektivitu se západním Balkánem, východní Evropou, střední Asií, indicko-tichomořskou oblastí a Afrikou; doufá, že EU a Japonsko aktivně podpoří partnerství v oblasti konektivity mezi příslušnými cílovými skupinami a že se podaří zahájit praktické uplatňování partnerství v první polovině roku 2021;

54. vítá dohodu o hospodářském partnerství mezi EU a Japonskem, která vstoupila v platnost dne 1. února 2019, a posílenou koordinaci mezi EIB, Japonskou agenturou pro mezinárodní spolupráci (JICA a Japonskou bankou pro mezinárodní spolupráci (JBIC), zejména pokud jde o financování zelené konektivity; domnívá se, že západní Balkán a jihovýchodní Asie poskytují velmi dobré příležitosti pro spolupráci mezi Japonskem a EU v oblasti konektivity se třetími partnery; vidí velký potenciál pro zapojení soukromého sektoru včetně malých a středních podniků; dále podporuje posouzení bezpečnostních aspektů spolupráce v oblasti konektivity mezi Japonskem a EU, včetně námořní bezpečnosti;

55. velmi vítá probíhající jednání s Indií o budování partnerství v oblasti konektivity; doufá, že Itálie a Indie v období, kdy budou předsedat Evropské radě, respektive skupině G20, využijí svého vlivu k dosažení pokroku; bere na vědomí iniciativu pro propojení regionální infrastruktury v jižní Asii; bere na vědomí účast Indie v iniciativě pro víceodvětvovou technickou a hospodářskou spolupráci v Bengálském zálivu (Bay of Bengal Initiative for Multi-Sectoral Technical and Economic Cooperation – BIMSTEC) a v mezinárodním severojižním dopravním koridoru (International North–South Transport Corridor – INSTC); domnívá se, že vzhledem k současným okolnostem by Indie měla hrát významnější úlohu a že je třeba usilovat o hlubší spolupráci mezi EU a jihoasijskými státy; je zastáncem pomoci při koordinaci různých strategií v oblasti propojení v Asii, kterých Světová banka napočítala celkem 16;

56. připomíná, že jak Ruská federace, tak Turecko mají rovněž zájem stát se zúčastněnými stranami v propojení EU a Asie; je připraven s nimi spolupracovat, kdekoli je to možné; je si vědom toho, že státy ve Střední Asii v posledních dvaceti letech významným způsobem těží z většího zapojení do globální ekonomiky; domnívá se, že by EU měla hrát mnohem významnější úlohu a měla by se stát v tomto regionu jedním z klíčových aktérů, a to prostřednictvím obchodu a investic jakožto hnací síly sdílené prosperity; vyjadřuje znepokojení nad tím, že projekty financované Čínou ve Střední Asii postrádají transparentnost; trvá na upřednostnění vysokých pracovních a environmentálních norem a zajištění udržitelnosti dluhu;

57. vítá průzkumné výměny informací mezi EU a Koreou o partnerství v oblasti konektivity a doufá, že v roce 2021 bude v tomto směru dosaženo značného pokroku; podporuje vytvoření partnerství mezi EU a sdružením ASEAN v oblasti konektivity, mimo jiné s cílem propojit jej se stávajícím hlavním plánem týkajícím se konektivity a odpovídajícím projektovým plánem sdružení ASEAN; je si vědom toho, že vzhledem k tomu, že region ASEAN je po USA a Číně třetím největším obchodním partnerem EU, bude zajištění lepšího přístupu na trh a posílení spolupráce prostřednictvím dohod o komplexním partnerství pro vývozce z EU velmi přínosné; podporuje regionální dohodu o volném obchodu mezi EU a ASEAN; vybízí k využívání investic ke snížení odlesňování a diverzifikaci udržitelného zemědělství;

58. bere na vědomí regionální iniciativy Austrálie v oblasti politiky konektivity a výměny mezi EU a Austrálií týkající se konektivity v zeměpisných oblastech zájmu; naléhavě vyzývá k užší spolupráci s Austrálií s cílem projevit solidaritu mezi demokraciemi; vidí potenciál pro spolupráci s partnery v povodí řeky Mekong;

59. zdůrazňuje potřebu spolupráce v oblasti konektivity s Tchaj-wanem s cílem poučit se z jeho osvědčených postupů při zvládání pandemie COVID-19, posílit mezilidské kontakty, zmenšit digitální propast v regionu jihovýchodní Asie a zkoumat možnosti investiční dohody mezi EU a Tchaj-wanem;

60. vyzývá Komisi, aby posoudila dohodu o Regionálním komplexním ekonomickém partnerství (RCEP) a úlohu Číny v tomto partnerství;

61. vyjadřuje své pevné přesvědčení, že by EU měla posílit spolupráci s USA; vítá koncept Blue Dot Network (BDN), který iniciovaly Spojené státy; vyzývá Komisi a ESVČ, aby spolupracovaly s USA v otázce BDN s cílem posílit transatlantickou spolupráci v oblasti udržitelné konektivity založené na pravidlech, zároveň však poukazuje na obavy týkající se tohoto konceptu; doufá v budoucí spolupráci, zejména pokud jde o dodržování vysoce kvalitních norem u projektů konektivity a podporu zapojení soukromého sektoru;

62. schvaluje závazky k posílení partnerství mezi EU, Latinskou Amerikou a Karibikem, jak bylo zdůrazněno ve společném sdělení z roku 2019, a to i pokud jde o digitální ekonomiku a konektivitu; zdůrazňuje, že je třeba posílit partnerství s Latinskou Amerikou a Karibikem, které plně sdílejí evropské základní hodnoty a zájmy;

63. poukazuje na to, že spolupráce EU s Čínou v rámci platformy pro propojení mezi EU a Čínou vykazuje omezené výsledky; považuje iniciativu „Jeden pás, jedna cesta“ za ústřední prvek čínské asertivní zahraniční politiky; je ochoten zvážit partnerství v rámci iniciativy „Jeden pás, jedna cesta“ v konkrétních případech, kdy to neohrožuje základní zásady EU, kde iniciativa splňuje mezinárodní standardy a kde jsou dotčené projekty kontrolovány Komisí,, aby se zajistil jejich soulad s normami a standardy EU, jako jsou sociální, environmentální a fiskální normy a udržitelnost, transparentnost, inkluzivita, právní stát, dodržování lidských práv a reciprocita, aby se nezvýšil mezinárodní vliv na silné vyzbrojování třetích zemí a aby byla zajištěna integrita společného trhu a politická soudržnost EU; v této souvislosti se domnívá, že je třeba zaměřit se na zlepšení euroasijské dopravní infrastruktury, zejména pro multimodální a udržitelnou dopravu;

64. zdůrazňuje význam pokračující práce platformy pro propojení mezi EU a Čínou, pokud jde o její úsilí o prozkoumání možností dopravní spolupráce mezi rozšířenou sítí EU TEN-T a iniciativou „Jeden pás, jedna cesta“; zdůrazňuje nutnost globálního a komplexního přístupu, který zajistí volnou a spravedlivou hospodářskou soutěž pro podniky působící v oblasti rozvoje dopravní infrastruktury s Čínou, včetně plné transparentnosti a rovných podmínek; v této souvislosti zdůrazňuje, že smluvní doložky v této oblasti by měly být co nejtransparentnější a měly by zajistit ochranu základních zájmů EU;

65. konstatuje, že politiky v oblasti konektivity by měly omezit negativní externality, jako jsou dopady na životní prostředí a znečištění; zdůrazňuje, že v rámci celé globální strategie má velký význam udržitelnost; vybízí proto EU, aby spolupracovala s asijskými partnerskými zeměmi na zajištění bezpečnějšího a lépe chráněného dopravního propojení s Asií, v neposlední řadě v oblasti toků dat, mobility a kybernetické bezpečnosti;

66. zdůrazňuje význam nejvzdálenějších regionů Evropy, zejména regionů blíže k Asii, a zdůrazňuje jejich ekonomický potenciál; vybízí Komisi, aby usnadnila investice v těchto regionech s cílem posílit jejich propojenost a podpořit jejich hospodářství;

67. vyzývá Komisi a ESVČ, aby vytvořily spolehlivé systémy monitorování strategií propojování dalších zemí a regionů, které se budou zaměřovat na skutečně vynaložené finanční zdroje, dopady na finanční stabilitu, udržitelný rozvoj, dodržování lidských práv, právní stát, řádnou správu věcí veřejných a zásady multilateralismu; poukazuje na potenciál „týmu Evropa“ při hledání součinnosti v úsilí EU a členských států v oblasti konektivity; zasazuje se o spolupráci s partnerskými zeměmi při sledování dlouhodobých dopadů na strukturální politiky, zlepšování průmyslové a hospodářské situace a zmírňování chudoby;

Globální konektivita

68. důrazně zdůrazňuje skutečnost, že globální strategie musí věnovat zvláštní pozornost propojení s evropským sousedstvím a se sousedním africkým kontinentem vzhledem k jeho stále více většímu geopolitickému významu pro několik globálních aktérů; očekává, že tyto snahy budou odrážet zkušenosti EU s politikami na podporu propojení prováděnými v Africe prostřednictvím rozvojové spolupráce; požaduje, aby byl tento cíl projednán s Africkou unií na vysoké úrovni a aby bylo do konce roku 2021 vytvořeno partnerství mezi EU a Afrikou v oblasti konektivity;

69. oceňuje Komisi a místopředsedu Komise, vysokého představitele za jejich ochotu předložit v roce 2021 strategii pro arktickou oblast a požaduje, aby se EU v Arktidě aktivně angažovala; vyjadřuje znepokojení nad dopadem změny klimatu na tento křehký region; bere zejména na vědomí potenciální otevření nové námořní trasy do Asie v důsledku tání mořského ledu, která by mohla být rovněž využita pro digitální spoje, jako jsou kabely z optických vláken, a bere na vědomí čínskou iniciativu Polární hedvábní stezky; očekává, že jádrem tohoto úsilí bude udržitelná konektivita;

70. bere na vědomí úspěch prvního Fóra pro evropskou konektivitu v roce 2019; vyjadřuje politování nad zrušením fóra v roce 2020 v důsledku pandemie COVID-19; očekává s potěšením příští fórum v roce 2021, pokud to pandemická situace umožní; je toho názoru, že nadcházející fóra by měla být využita k zapojení všech euroasijských partnerů v oblasti konektivity, včetně Ruska a Číny, do mnohostranných diskusí o jejich vizích budoucího hospodářského, politického a bezpečnostního řádu v Eurasii;

71. očekává, že Komise představí nový komunikační přístup s jasnou argumentací s cílem odpovídajícím způsobem zviditelnit politiky EU v oblasti konektivity a jejich výsledky a stanovit dostatečnou odpovědnost; důrazně požaduje přeformulování strategie EU v oblasti konektivity do jasného a přitažlivého jazyka a pojmů, které vyjadřují konkrétní evropský přístup ke konektivitě založený na hodnotách, a jasný plán pro provádění globální strategie a dosažení jejích cílů;

°

° °

72. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení předsedovi Evropské rady, Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, členským státům a partnerům EU v oblasti konektivity.

 

 

 

STANOVISKO VÝBORU PRO MEZINÁRODNÍ OBCHOD (10.11.2020)

pro Výbor pro zahraniční věci

ke konektivitě a vztahům mezi EU a Asií

(2020/2115(INI))

Zpravodaj: Seán Kelly

(*) Přidružený výbor – článek 57 jednacího řádu

 

 

NÁVRHY

Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1. je si vědom toho, že Asie je domovem největší populace na světě a nejrychleji rostoucích ekonomik; domnívá se, že obchodní politika by měla přispívat k dosažení cílů strategie EU pro propojení Evropy a Asie a že EU by měla upřednostňovat zvýšení účinného a udržitelného propojení mezi EU a Asií společně s otevřeným mnohostranným obchodním systémem založeným na pravidlech, který zajistí rovné podmínky, udržitelný rozvoj, dodržování mezinárodních norem a reciprocitu, což jsou prvky, které by mohly hrát zásadní úlohu, pokud jde o celosvětovou stabilitu, regionální prosperitu a vzájemný udržitelný hospodářský růst; dále se domnívá, že výhodná integrace je důležitým faktorem pro oživení po nynější koronavirové pandemii;

2. vyjadřuje politování nad tím, že několik asijských států stále uplatňuje neodůvodněný hospodářský protekcionismus a vytváří nerovné podmínky pro evropské podniky; zdůrazňuje, že strategie pro propojení by měla jít ruku v ruce s úsilím o zvýšení možností vzájemného přístupu na trhy, včetně přístupu k veřejným zakázkám, a se snahami o podporu otevřeného a transparentního investičního prostředí, které vytvoří nové příležitosti a přispěje ke globální konkurenceschopnosti; konstatuje, že uvolněním toků volného obchodu se podpoří hospodářská odolnost a globální dostupnost výrobků prostřednictvím diverzifikace dodavatelských řetězců a také se podpoří regionální integrace; zdůrazňuje, že je zapotřebí posílit spolupráci ve vztahu k postupu náležité péče, ochraně duševního vlastnictví a zeměpisným označením; připomíná, že EU a Asie jsou důležitými partnery, pokud jde o udržitelný rozvoj, zejména při naplňování Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030, a že podpora účinného a udržitelného propojení je spolu s obchodem klíčovým prvkem širšího strategického partnerství s asijskými partnery; konstatuje, že evropské a asijské státy by měly nadále pokračovat v mnohostranném úsilí a pokud možno i dialogu mezi regiony, aby v Eurasii posílily udržitelné hospodářské sítě založené na pravidlech; domnívá se, že Komise a Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) by měly ke všeobecnému systému preferencí (systém GSP) zaujmout strategičtější přístup, a to i tím, že posílí svou činnost na nejvyšší politické úrovni s cílem zvýšit účinnost tohoto nástroje ve vztahu k dodržování lidských práv, mezinárodních pracovních norem a norem v oblasti životního prostředí a řádné správy;

3. domnívá se, že v rámci strategie Komise v oblasti otevřené strategické autonomie bude odolnost dodavatelského řetězce posílena prostřednictvím sítě důvěryhodných aktérů, kteří mohou být spolehlivými partnery, pokud jde o vypracovávání společných mechanismů pro koordinaci rizika, metod a norem pro posuzování a sdílení informací a očekávání, a kteří budou vést aktivní dialog s vládami, firmami a investory; je toho názoru, že účinné a udržitelné propojení a sítě mezi Evropou a Asií zajištěné prioritními dopravními koridory, včetně letecké, námořní i pozemní dopravy, a vysokokapacitní sítě digitálních, energetických a mezilidských nástrojů, jakož i účinnější a spolehlivější celní kontroly založené na digitalizaci a administrativním zjednodušení, zvýší obchodní a datové toky mezi EU a Asií udržitelným způsobem; domnívá se, že ustanovení o internetovém obchodování a digitálním obchodu obsažená v obchodních smlouvách by měla sloužit ve prospěch cílů digitálního pilíře strategie pro propojení; pokud jde o toky dat, konstatuje, že EU již předložila návrhy při jednáních s Indonésií, Austrálií, Novým Zélandem a Chile, která by také měla být stavebním kamenem pro další vícestranné a mnohostranné iniciativy v souladu s ochranou údajů a obecným nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR); konstatuje, že rozhodnutí o přiměřenosti ve vztahu k Japonsku je příkladem pro posilování digitální integrace; uznává, že v oblasti propojení chybí investice, a je si vědom toho, že je zapotřebí využívat a posilovat spolupráci se soukromými investory, vnitrostátními a mezinárodními institucemi a mezinárodními rozvojovými bankami a dalšími zúčastněnými stranami, a to i s cílem identifikovat konkrétní stěžejní iniciativy; zdůrazňuje, že zjednodušení obchodu mezi EU a asijskými partnery prostřednictvím dokonalejšího propojení by také mělo sloužit k posílení výkonnosti a řízení celních orgánů, zejména prostřednictvím vymáhání práv duševního vlastnictví, které jsou nástrojem boje proti podvodům a zamezují vstupu padělaného zboží na jednotný trh;

4. je ochotný v některých zvláštních případech, kdy nejsou narušeny zásady EU, zvážit spolupráci s čínskou iniciativou „Jeden pás, jedna cesta“ s cílem budovat propojení v hospodářských koridorech, mimo jiné tím, že bude spolupracovat s Čínou na zajištění toho, aby tato iniciativa splňovala mezinárodní normy; zdůrazňuje, že je zásadní dodržovat postupy multilaterální ekonomické správy, a tím zajistit spravedlivou soutěž na třetích trzích; je toho názoru, že Komise by měla důkladněji analyzovat potenciál součinnosti s Čínou a Japonskem při propojování jejich úsilí s prováděním studií koridorů transevropské dopravní sítě (TEN-T), aby se předešlo možným úzkým místům a dopravním překážkám; zdůrazňuje význam strategického vztahu mezi EU a Čínou a vyzývá členské státy a orgány EU, aby vůči Číně vystupovaly jednotně a aby zaujaly koordinovaný přístup; znovu Čínu vyzývá, aby dále pokročila v ambiciózní reformě Světové obchodní organizace (WTO), včetně komplexních pravidel pro průmyslové dotace, a uznává obavy týkající se praktik čínských státních podniků, které narušují trh, nuceného transferu technologií a lokalizace dat, nadměrných kapacit a s nimi spojeného dumpingového vývozu a dalších nekalých obchodních praktik; je přesvědčen o tom, že rozšíření rovných podmínek na třetí trhy je zásadní pro vytváření dlouhodobých příležitostí pro evropské podniky;

5. připomíná potenciál nových arktických námořních tras, jejichž otevřením by se snížila doba trvání cesty i vzdálenost mezi Evropou a Asií až o 40 % a vznikly by nové obchodní uzly, což by mohlo mít významný vliv na obchodní toky; zdůrazňuje, že prostřednictvím komplexní strategie pro Arktidu se musí EU aktivně věnovat arktické oblasti a současně podporovat udržitelný rozvoj a dosažení cílů v oblasti ochrany životního prostředí a zajistit, aby nové trasy byly v souladu s mezinárodními pravidly a normami tak, aby na arktický ekosystém nebyl vyvíjen další tlak;

6. zdůrazňuje význam již existujících sítí dvoustranných, regionálních a mnohostranných obchodních dohod a dvoustranné spolupráce mezi EU a asijskými partnery, přičemž úspěšnými příklady jsou strategická partnerství s Japonskem, Jižní Koreou, Vietnamem a Singapurem; je si vědom toho, že vzhledem k tomu, že region ASEAN je po USA a Číně třetím největším obchodním partnerem EU mimo Evropu, bude zajištění lepšího přístupu na trh a posílení spolupráce prostřednictvím dohod o komplexním partnerství pro vývozce z EU velmi přínosné; vítá novou dohodu o zeměpisném označení a možnost navázat silnější spolupráci s Čínou, například prostřednictvím komplexní dohody o investicích; vyzývá Komisi, aby provedla analýzu rozsahu působnosti této dohody a hodnocení jejího dopadu a zahájila jednání o dvoustranné dohodě o investicích s Tchaj-wanem; bere na vědomí rozhodnutí o pozastavení režimu „Vše kromě zbraní“ s Kambodžou a zdůrazňuje své znepokojení nad situací v oblasti lidských práv v této zemi; vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu představila jasnou strategii, a naléhavě vyzývá Kambodžu, aby s Komisí spolupracovala a řešila hlavní problematické oblasti, aby tak mohla být do režimu opět zapojena;

7. vyjadřuje politování nad tím, že strategie EU pro propojení Evropy a Asie ve Střední Asii nevyvolala takový zájem jako iniciativa „Jeden pás, jedna cesta“, pokud jde o propojení ve zmíněném regionu; podporuje Komisi v jejím úsilí o odstranění obchodních překážek, které vychází z udržitelného propojení založeného na pravidlech a zahrnuje řešení nefyzických regulačních překážek pohybu zboží a infrastruktury; je si vědom toho, že státy ve Střední Asii v posledních dvaceti letech významným způsobem těží z většího zapojení do globální ekonomiky; je toho názoru, že EU by měla hrát mnohem významnější úlohu a měla by se stát v tomto regionu jedním z klíčových aktérů, a to prostřednictvím obchodu a investic jakožto hnací síly růstu a tím, že přispěje ke sdílené prosperitě; vyjadřuje znepokojení nad tím, že u projektů financovaných Čínou ve Střední Asii neprobíhají transparentní nabídková řízení a že jsou tyto projekty ve velké většině případů realizovány čínskými společnostmi, které jsou výrazně méně otevřené místním i mezinárodním společnostem; vyzývá Čínu, aby zvýšila míru reciprocity, a to zejména v sektoru infrastruktury, a aby zvýšila transparentnost, upřednostňovala přísné normy, pokud jde o práci a životní prostředí, a zajistila udržitelnost dluhů;

8. vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byly obchodní dohody řádně prováděny a aby již existující dohody upravila tak, aby byly ambicióznější, a to tím, že ustanovení týkající se standardizace posílí o transparentní regulační spolupráci a bude podporovat udržitelné normy EU a mezinárodní normy v oblasti životního prostředí a udržitelnosti a sociální normy s ohledem na přezkum 15bodového akčního plánu Komise[4] a jednání v Radě týkající se obchodu a udržitelného rozvoje; vyzývá Komisi, aby v plném rozsahu zavedla nástroje na ochranu obchodu s cílem zajistit, aby evropské podniky nebyly vystavovány nekalým obchodním praktikám, a řešit případy zkreslování cen a nákladů, které nejsou výsledkem volného působení tržních sil, a aby účinně prováděla kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji v souladu s Pařížskou dohodou, cíli OSN v oblasti udržitelného rozvoje a úmluvami MOP za účelem vypracování strategie pro propojení a usilování o udržitelnou integraci.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	10.11.2020
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	39 1 2
Členové přítomní při konečném hlasování	Barry Andrews, Anna-Michelle Asimakopoulou, Tiziana Beghin, Geert Bourgeois, Saskia Bricmont, Udo Bullmann, Jordi Cañas, Daniel Caspary, Miroslav Číž, Arnaud Danjean, Paolo De Castro, Emmanouil Fragkos, Raphaël Glucksmann, Markéta Gregorová, Enikő Győri, Roman Haider, Christophe Hansen, Heidi Hautala, Danuta Maria Hübner, Herve Juvin, Karin Karlsbro, Maximilian Krah, Bernd Lange, Gabriel Mato, Sara Matthieu, Emmanuel Maurel, Carles Puigdemont i Casamajó, Samira Rafaela, Inma Rodríguez-Piñero, Massimiliano Salini, Helmut Scholz, Liesje Schreinemacher, Sven Simon, Dominik Tarczyński, Mihai Tudose, Kathleen Van Brempt, Marie-Pierre Vedrenne, Jörgen Warborn, Iuliu Winkler, Jan Zahradil
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Marek Belka, Jean-Lin Lacapelle

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
POŽÁDANÉM O STANOVISKO

39	+
PPE	Anna-Michelle Asimakopoulou, Daniel Caspary, Arnaud Danjean, Enikő Győri, Christophe Hansen, Danuta Maria Hübner, Gabriel Mato, Massimiliano Salini, Sven Simon, Jörgen Warborn, Iuliu Winkler
S&D	Udo Bullmann, Miroslav Číž, Paolo De Castro, Raphaël Glucksmann, Bernd Lange, Marek Belka, Inma Rodríguez-Piñero, Mihai Tudose, Kathleen Van Brempt,
RENEW	Barry Andrews, Jordi Cañas, Karin Karlsbro, Samira Rafaela, Liesje Schreinemacher, Marie-Pierre Vedrenne
ID	Roman Haider , Herve Juvin, Jean-Lin Lacapelle
Verts/ALE	Saskia Bricmont, Markéta Gregorová, Heidi Hautala, Sara Matthieu
ECR	Geert Bourgeois, Emmanouil Fragkos, Dominik Tarczyński, Jan Zahradil
NI	Tiziana Beghin, Carles Puigdemont i Casamajó

 

1	-
ID	Maximilian Krah

 

2	0
GUE	Emmanuel Maurel, Helmut Scholz

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

STANOVISKO VÝBORU PRO DOPRAVU A CESTOVNÍ RUCH (2.12.2020)

pro Výbor pro zahraniční věci

k propojení a vztahům mezi EU a Asií

(2020/2115(INI))

Zpravodaj (*): Angel Dzhambazki

(*) Přidružený výbor – článek 57 jednacího řádu

 

NÁVRHY

Výbor pro dopravu a cestovní ruch vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

A. vzhledem k tomu, že globální aktéři si v posledních letech uvědomují potenciál dopravní propojenosti a stanuli v čele strategického rozvoje globální infrastruktury; vzhledem k tomu, že první krok v tomto směru byl na úrovni EU učiněn na podzim 2018, kdy byla přijata strategie EU pro propojení Evropy a Asie;

B. vzhledem k tomu, že současná doprava je stále více multimodální a vznikají nové příležitosti ke zlepšení a dalšímu rozvoji dopravních sítí mezi Evropou a Asií, zejména v odvětví železniční a námořní dopravy;

C. vzhledem k tomu, že během krize COVID-19 se ukázalo, že kontinuita dopravy s Asií má zásadní význam pro zabezpečení dodavatelského řetězce pro všechny druhy zboží během pandemie;

D. vzhledem k tomu, že dopravní spojení mezi EU a Asií nemají z hlediska objemu přepravovaného nákladu a překonávaných vzdáleností na světě obdoby a že je třeba zohlednit rozmanitost tranzitních území a jejich stabilitu, aby bylo možné zaručit jistotu a bezpečnost bez ohledu na použitý způsob dopravy;

E. vzhledem k tomu, že je třeba posílit podporu celounijních pravidel, jako jsou pravidla EU pro kontrolu státní podpory a zadávání veřejných zakázek; vzhledem k tomu, že je třeba zajistit vzájemný přístup všech partnerů k veřejným zakázkám; vzhledem k tomu, že EU by měla zajistit otevřenost a transparentnost postupů zadávání veřejných zakázek, aby společnosti měly rovné podmínky bez ohledu na to, ve které zemi sídlí;

F. vzhledem k tomu, že v souvislosti s cíli EU v oblasti ekologické transformace je vhodné zamyslet se nad emisemi skleníkových plynů, které vznikají na dopravních trasách mezi EU a Asií; vzhledem k tomu, že udržitelné způsoby dopravy by mohly mít díky velkému objemu přepravovaného zboží na tyto emise značný vliv; vzhledem k tomu, že v zájmu zachování efektivity silničních dopravních spojení je třeba věnovat pozornost zejména přechodu na jiné zdroje energie v dopravě (elektřina nebo vodík);

1. vyzývá Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby zajistily řádné provádění strategie propojení mezi EU a Asií na základě konkrétních politických návrhů a iniciativ zaměřených na zlepšení propojení mezi Evropou a Asií, a to tím, že zajistí účinný mechanismus politické správy, na základě kterého by mohla EU stanovovat pravidla v oblasti dopravní propojenosti a zároveň prosazovat zásady EU, jako je transparentnost, řádná správa věcí veřejných, udržitelnost, vzájemnost, spravedlivá hospodářská soutěž a rovné podmínky, demokracie a lidská práva; bere na vědomí, že Asie je největším obchodním partnerem EU, a že propojení mezi EU a Asií má tudíž hospodářský i geopolitický význam; bere na vědomí, že Čína je systémovým konkurentem Evropské unie a že projekty v oblasti infrastruktury hrají roli v dlouhodobé politické strategii Číny; konstatuje, že EU by měla i nadále podporovat otevřené a transparentní postupy zadávání veřejných zakázek, v jejichž rámci by měly všechny společnosti rovné podmínky bez ohledu na to, ze které země pocházejí;

2. zdůrazňuje, že je důležité vycházet ze zkušeností získaných během pandemie COVID-19, a uznává, že je třeba koordinovaně obnovit přeshraniční pohyb zboží, pracovníků v dopravě, služeb a kapitálu, aby se zajistilo, že světové přepravní trasy a dodavatelské řetězce zůstanou otevřené a bezpečné; vyzývá Komisi, aby podporovala digitalizaci a zjednodušování administrativních postupů s cílem umožnit interoperabilitu dopravních sítí a přeshraniční obchod;

3. důrazně podporuje koordinovaný globální přístup v podobě úzké spolupráce se třetími zeměmi v zájmu obnovy a zachování propojení, odolné dopravní infrastruktury a průmyslu na podporu globálního dodavatelského řetězce; zdůrazňuje proto, že víceletý finanční rámec na období 2021–2027 by měl nadále podporovat investice do propojenosti pomocí takových nástrojů, jako je investiční rámec pro vnější činnost nebo nástroje pro zeměpisné investice, jako je investiční nástroj sousedství (NIF), investiční nástroj pro Střední Asii (IFCA) a investiční nástroj pro Asii (AIF);

4. vyzývá Komisi a členské státy, aby jako nedílnou součást strategie EU pro propojení Evropy a Asie vymezily a uplatňovaly minimální soubor norem v oblasti životního prostředí, zdraví a práv cestujících, aby se zajistilo, že Unie bude vedoucím subjektem, který stanovuje normy; vybízí Komisi, aby přijala zvláštní pravidla s cílem zajistit, aby všichni partneři EU zohledňovali a dodržovali zásady udržitelnosti a komplexní propojenosti založené na pravidlech; zdůrazňuje, že EU a Asie by mohly lépe spolupracovat na zlepšení právního prostředí, řízení veřejných financí a mobilizaci domácích zdrojů; zdůrazňuje, že EU se zavázala provádět Pařížskou dohodu o klimatu, mimo jiné podporou oběhového hospodářství a investic odolných vůči změně klimatu; vítá spolupráci založenou na těchto zásadách mezi různými iniciativami EU a Asie, jako je dopravní koridor Evropa – Kavkaz – Asie (TRACECA), a vítá také podporu nových iniciativ spolupráce v oblasti udržitelné dopravy s významnými asijskými partnery, jako je Indie a Střední Asie;

5. vítá přijetí hospodářského a investičního plánu EU pro oblast západního Balkánu a probíhající rozšiřování transevropské dopravní sítě EU (TEN-T) do zemí západního Balkánu a zemí Východního partnerství, které je vzhledem k jejich zeměpisné poloze třeba pokládat za klíčovou součást strategie propojení mezi EU a Asií; žádá Komisi, aby urychlila proces přezkumu transevropské dopravní sítě a jejího vnějšího rozměru, zvážila jmenování zvláštního koordinátora TEN-T pro kandidátské země a země Východního partnerství a aby předložila komplexní dopravní iniciativu s cílem propojit síť TEN-T se strategickými sítěmi v Asii;

6. zdůrazňuje, že je důležité postupovat obezřetně, pokud jde o využívání evropských prostředků k financování projektů infrastruktury, které by mohly být zadány podnikům ve třetích zemích, zatímco trhy těchto zemí s veřejnými zakázkami nejsou jejich evropským protějškům přístupné, a že je třeba se také zaměřit na ekologickou, hospodářskou a sociální udržitelnost a vytváření skutečné přidané hodnoty; vyzývá Komisi, aby pečlivě sledovala a koordinovala úsilí jednotlivých zemí o provádění stávajících plánů rozšíření sítě TEN-T;

7. zdůrazňuje význam železničních spojení a jejich budoucí úlohu, pokud jde o investiční perspektivy; poukazuje na to, že je nezbytné zajistit jednotný právní režim pro železniční přepravu zboží na celém euroasijském kontinentu; vyzývá k rozšíření uplatňování technických specifikací EU a k vytvoření nových hospodářských vyhlídek, a to otevřením trhů a podporou investičních příležitostí;

8. vyzývá Komisi, aby navrhla možnosti spolufinancování instalace a modernizace překládkových terminálů z prostředků EU s cílem zvýšit kapacitu stávajících transeuroasijských železničních koridorů; vyzývá Komisi, aby využila špičkové úrovně dokumentované bezpečnosti při přepravě nebezpečného zboží po železnici a zajistila, aby zejména čínské orgány potvrdily zpřístupnění železničních služeb mezi Čínou a EU pro přepravu nebezpečného zboží v souladu s nezbytnými bezpečnostními opatřeními a příslušnými pokyny podle přílohy 2 Dohody o mezinárodní železniční přepravě zboží (SMGS)[5], které rozeslala Mezivládní organizace pro mezinárodní železniční přepravu (OTIF); vyzývá Komisi, aby s pomocí Agentury Evropské unie pro železnice (ERA) podporovala euroasijskou železniční dopravu harmonizací stávajících rozdílů v právních předpisech týkajících se této dopravy;

9. zdůrazňuje význam probíhajících jednání o komplexních dohodách o letecké dopravě s asijskými partnerskými zeměmi a význam zajištění toho, aby se tyto dohody zabývaly i problematikou životního prostředí; vyzývá zejména k rychlému uzavření dohody mezi EU a Sdružením národů jihovýchodní Asie (ASEAN), která má podle očekávání propojit více než miliardu občanů; připomíná, že plánovaná dohoda o letecké dopravě mezi EU a sdružením ASEAN nemá vést k nekalé hospodářské soutěži mezi společnostmi, ale má mít opačný účinek – vytvořit spravedlivé a transparentní tržní podmínky založené na jasném regulačním rámci a dodržovat zejména přísné normy EU, pokud jde o ochranu práv pracovníků v letecké dopravě, bezpečnost, řízení letového provozu a sociální ochranu, ochranu spotřebitele a ochranu životního prostředí; důrazně vybízí k dalšímu výzkumu a inovacím v oblasti udržitelných paliv pro odvětví letectví;

10. konstatuje, že vzájemné udělování povolení k přeletu přispívá k plynulosti mezinárodního obchodu; zdůrazňuje význam podpory EU poskytované asijským zemím na zmírňování dopadu civilního letectví na změnu klimatu;

11. vyzývá Komisi, aby usilovala o další pokrok ve svých iniciativách v oblasti námořní dopravy s cílem digitalizovat a zjednodušit administrativní formality a posílit námořní bezpečnost v asijských přístavech, a to prostřednictvím Mezinárodní námořní organizace a dohod o námořní dopravě; vyzývá Komisi, aby podporovala využívání alternativních paliv v evropských a asijských přístavech; zdůrazňuje, že je důležité posílit spolupráci s třetími zeměmi v Asii prostřednictvím příslušných dohod o námořní dopravě, které by pomohly regulovat a usnadňovat námořní dopravu a zajistit její větší udržitelnost;

12. zdůrazňuje, že EU usiluje o svobodu plavby a udržitelnou správu oceánů a moří; zdůrazňuje význam bezpečných, čistých a udržitelně řízených oceánů na celém světě; vyzývá EU k zajištění toho, aby její asijští partneři přešli k udržitelným modrým ekonomikám, které respektují biologickou rozmanitost a životní prostředí;

13. poukazuje na dramatickou situaci námořníků uvízlých během pandemie COVID-19; vyjadřuje politování nad tím, že politické napětí nebo pirátství v některých mezinárodních námořních oblastech ohrožuje svobodnou plavbu po mezinárodních trasách;

14. zdůrazňuje, že strategie pro propojení musí zajistit, aby nákladní dopravci z Asie dodržovali právní předpisy Unie v odvětví silniční dopravy; vyzývá ke spolupráci Komise s členskými státy, pokud jde o prosazování unijních a vnitrostátních právních předpisů v tomto odvětví;

15. zdůrazňuje význam pokračující práce platformy pro propojení mezi EU a Čínou, pokud jde o její úsilí o prozkoumání možností dopravní spolupráce mezi rozšířenou sítí EU TEN-T a čínskou iniciativou „Jeden pás, jedna cesta“; uznává, že je důležité usilovat o plnou transparentnost, dodržování pravidel, reciprocitu v přístupu na trh a rovné podmínky; zdůrazňuje nutnost globálního a komplexního přístupu, který zajistí volný a spravedlivý obchod pro podniky působící v oblasti rozvoje dopravní infrastruktury s Čínou; vítá spolupráci mezi různými unijními a asijskými iniciativami, která je na těchto zásadách založena; se zájmem očekává uskutečnění společné studie, kterou má zahájit platforma pro propojení, o udržitelných železničních dopravních koridorech mezi Evropou a Čínou;

16. uznává novou asertivní povahu čínské zahraniční politiky a úlohu iniciativy „Jeden pás, jedna cesta“ a její propojení směřující na západ; s ohledem na tyto skutečnosti zdůrazňuje, že je třeba usilovat o koordinovanou politiku EU vůči iniciativě „Jeden pás, jedna cesta“; konstatuje, že nezbytné, aby Evropa chránila svou strategickou infrastrukturu před převzetím zahraničními subjekty, a že se jedná o otázku její svrchovanosti; v této souvislosti zdůrazňuje, že smluvní doložky v této oblasti by měly být co nejtransparentnější a měly by zajistit ochranu základních zájmů Unie;

17. vybízí Komisi, aby přijala konkrétní opatření k zajištění spravedlivé a transparentní hospodářské soutěže mezi podniky; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby Evropané měli vždy možnost výběru z mnoha dopravců a zařízení; konstatuje, že politiky v oblasti propojenosti by měly omezit negativní externality, jako jsou dopady na životní prostředí a znečištění; zdůrazňuje, že v rámci celé této strategie má velký význam udržitelnost;

18. zdůrazňuje význam digitální infrastruktury a vysokokapacitních síťových linek pro propojení a podtrhuje význam bezpečnosti údajů, neboť mobilita osob a zboží do značné míry závisí na přenosu dat; vyzývá k tomu, aby při řízení těchto toků byla zajištěna odpovídající bezpečnost a kybernetická bezpečnost; připomíná, že tyto výzvy nelze řešit pouze prostřednictvím vnitrostátních politik; vybízí proto EU, aby spolupracovala s asijskými partnerskými zeměmi a zajistila, aby dopravní propojenost s Asií byla bezpečnější a lépe chráněná;

19. zdůrazňuje význam nejvzdálenějších regionů EU, zejména těch, které jsou blíže k Asii, a poukazuje na jejich hospodářský potenciál; vybízí Komisi, aby usnadnila investice v těchto regionech s cílem posílit jejich propojenost a podpořit jejich hospodářství;

20. požaduje naprostou transparentnost smlouvy o výstavbě vysokorychlostní železniční tratě Budapešť–Bělehrad; žádá, aby byly odtajněny a zveřejněny podrobné informace o této smlouvě a její zadávací podmínky.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	1.12.2020
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	42 1 6
Členové přítomní při konečném hlasování	Magdalena Adamowicz, Andris Ameriks, José Ramón Bauzá Díaz, Izaskun Bilbao Barandica, Marco Campomenosi, Massimo Casanova, Ciarán Cuffe, Jakop G. Dalunde, Johan Danielsson, Andor Deli, Karima Delli, Anna Deparnay-Grunenberg, Ismail Ertug, Gheorghe Falcă, Giuseppe Ferrandino, Mario Furore, Søren Gade, Isabel García Muñoz, Jens Gieseke, Elsi Katainen, Elena Kountoura, Julie Lechanteux, Bogusław Liberadzki, Peter Lundgren, Benoît Lutgen, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, Marian-Jean Marinescu, Tilly Metz, Giuseppe Milazzo, Cláudia Monteiro de Aguiar, Caroline Nagtegaal, Jan-Christoph Oetjen, Philippe Olivier, Rovana Plumb, Tomasz Piotr Poręba, Dominique Riquet, Dorien Rookmaker, Massimiliano Salini, Vera Tax, Barbara Thaler, István Ujhelyi, Petar Vitanov, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Lucia Vuolo, Roberts Zīle, Kosma Złotowski
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Leila Chaibi, Anne-Sophie Pelletier, Markus Pieper

 

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

42	+
ECR	Peter Lundgren, Tomasz Piotr Poręba, Roberts Zīle, Kosma Złotowski
GUE/NGL	Leila Chaibi, Anne-Sophie Pelletier
NI	Mario Furore
PPE	Magdalena Adamowicz, Andor Deli, Gheorghe Falcă, Jens Gieseke, Benoît Lutgen, Marian-Jean Marinescu, Giuseppe Milazzo, Cláudia Monteiro de Aguiar, Markus Pieper, Massimiliano Salini, Barbara Thaler, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska
Renew	José Ramón Bauzá Díaz, Izaskun Bilbao Barandica, Søren Gade, Elsi Katainen, Caroline Nagtegaal, Jan-Christoph Oetjen, Dominique Riquet
S&D	Andris Ameriks, Johan Danielsson, Ismail Ertug, Giuseppe Ferrandino, Isabel García Muñoz, Bogusław Liberadzki, Rovana Plumb, Vera Tax, István Ujhelyi, Petar Vitanov
Verts/ALE	Ciarán Cuffe, Jakop G. Dalunde, Karima Delli, Anna Deparnay-Grunenberg, Tilly Metz

 

1	-
NI	Dorien Rookmaker

 

6	0
GUE/NGL	Elena Kountoura
ID	Marco Campomenosi, Massimo Casanova, Julie Lechanteux, Philippe Olivier, Lucia Vuolo

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

 

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí	10.12.2020
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	54 2 12
Členové přítomní při konečném hlasování	Alviina Alametsä, Alexander Alexandrov Yordanov, Maria Arena, Petras Auštrevičius, Traian Băsescu, Lars Patrick Berg, Anna Bonfrisco, Reinhard Bütikofer, Fabio Massimo Castaldo, Susanna Ceccardi, Włodzimierz Cimoszewicz, Katalin Cseh, Tanja Fajon, Anna Fotyga, Michael Gahler, Kinga Gál, Sunčana Glavak, Raphaël Glucksmann, Klemen Grošelj, Bernard Guetta, Márton Gyöngyösi, Karol Karski, Dietmar Köster, Andrius Kubilius, Ilhan Kyuchyuk, David Lega, Miriam Lexmann, Nathalie Loiseau, Antonio López-Istúriz White, Jaak Madison, Claudiu Manda, Lukas Mandl, Thierry Mariani, David McAllister, Vangelis Meimarakis, Sven Mikser, Francisco José Millán Mon, Gheorghe-Vlad Nistor, Urmas Paet, Demetris Papadakis, Kostas Papadakis, Tonino Picula, Manu Pineda, Kati Piri, Giuliano Pisapia, Jérôme Rivière, María Soraya Rodríguez Ramos, Nacho Sánchez Amor, Isabel Santos, Jacek Saryusz-Wolski, Andreas Schieder, Radosław Sikorski, Jordi Solé, Sergei Stanishev, Tineke Strik, Hermann Tertsch, Hilde Vautmans, Harald Vilimsky, Idoia Villanueva Ruiz, Thomas Waitz, Witold Jan Waszczykowski, Charlie Weimers, Isabel Wiseler-Lima, Salima Yenbou, Željana Zovko
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Andor Deli, Markéta Gregorová, Bart Groothuis

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

54	+
PPE	Alexander Alexandrov Yordanov, Traian Băsescu, Andor Deli, Michael Gahler, Sunčana Glavak, Kinga Gál, Andrius Kubilius, David Lega, Miriam Lexmann, Antonio López-Istúriz White, Lukas Mandl, David McAllister, Vangelis Meimarakis, Francisco José Millán Mon, Gheorghe-Vlad Nistor, Radosław Sikorski, Isabel Wiseler-Lima, Željana Zovko
S&D	Maria Arena, Włodzimierz Cimoszewicz, Tanja Fajon, Raphaël Glucksmann, Dietmar Köster, Claudiu Manda, Sven Mikser, Demetris Papadakis, Tonino Picula, Kati Piri, Giuliano Pisapia, Isabel Santos, Andreas Schieder, Sergei Stanishev, Nacho Sánchez Amor
Renew	Petras Auštrevičius, Katalin Cseh, Bart Groothuis, Klemen Grošelj, Bernard Guetta, Ilhan Kyuchyuk, Nathalie Loiseau, Urmas Paet, María Soraya Rodríguez Ramos, Hilde Vautmans
Verts/ALE	Alviina Alametsä, Reinhard Bütikofer, Markéta Gregorová, Jordi Solé, Tineke Strik, Thomas Waitz, Salima Yenbou
GUE	Manu Pineda, Idoia Villanueva Ruiz
NI	Fabio Massimo Castaldo, Márton Gyöngyösi

 

2	-
ID	Lars Patrick Berg
NI	Kostas Papadakis

 

12	0
ID	Anna Bonfrisco, Susanna Ceccardi, Jaak Madison, Thierry Mariani, Jérôme Rivière, Harald Vilimsky
ECR	Anna Fotyga, Karol Karski, Jacek Saryusz-Wolski, Hermann Tertsch, Witold Jan Waszczykowski, Charlie Weimers

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

• [1] Mezivládní organizace pro mezinárodní železniční přepravu.
• [2] Dohoda Organizace pro spolupráci železnic (OSJD) o mezinárodní železniční přepravě zboží.
• [3] Úř. věst.  L 119, 4.5.2016, s. 1.
• [4] http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2018/february/tradoc_156618.pdf
• [5] Dohoda Organizace pro spolupráci železnic (OSJD) o mezinárodní železniční přepravě zboží.