ZPRÁVA o uplatňování práva Evropské unie v letech 2017, 2018 a 2019

17.12.2020 - (2019/2132(INI))

Výbor pro právní záležitosti
Zpravodajka: Sabrina Pignedoli

Pozměňovací návrhy

• 001-010 (PDF - 140 KB)
• 001-010 (DOC - 86 KB)
• 011-018 (PDF - 131 KB)
• 011-018 (DOC - 85 KB)

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o uplatňování práva Evropské unie v letech 2017, 2018 a 2019

(2019/2132(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU), zejména na články 2 a 3 této smlouvy,

 

– s ohledem na výroční zprávy Komise o kontrole uplatňování práva Evropské unie za rok 2017 (COM(2018)0540), za rok 2018 (COM(2019)0319) a za rok 2019 (COM(2020)0350),

– s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Posilování právního státu v rámci Unie – Akční plán – (COM(2019)0343),

 

– s ohledem na své usnesení ze dne 14. června 2018 o kontrole uplatňování práva EU v roce 2016[1],

 

– s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2016 o otevřené, efektivní a nezávislé správě Evropské unie[2],

 

– s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2013 obsahující doporučení Komisi o správním právu procesním Evropské unie[3],

 

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. prosince 2016 nazvané „Právo EU: lepší výsledky díky lepšímu uplatňování“ (C(2016) 8600),

 

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. dubna 2012 nazvané „Aktualizace sdělení o vztazích se stěžovatelem v případech uplatňování práva Unie“ (COM(2012)0154),

 

– s ohledem na interinstitucionální dohodu mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016,

 

– s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů s názvem „Zpráva o právním státu 2020. Stav právního státu v Evropské unii“ (COM(2020)0580),

– s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě v souladu s článkem 10 rámcového rozhodnutí Rady 2008/841/SVV ze dne 24. října 2008 o boji proti organizované trestné činnosti (COM(2016)0448),

 

– s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě a Radě s názvem „Devátá zpráva o pokroku na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii“ (COM(2017)0407),

 

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (čtvrté směrnice o boji proti praní peněz) ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU (pátá směrnice o boji proti praní peněz),

 

– s ohledem na přezkum Evropského účetního dvora č. 07/2018 s názvem „Uplatňování právních předpisů EU: povinnosti Evropské komise v oblasti dohledu podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii (situační zpráva)“,

– s ohledem na přezkum Evropského účetního dvora č. 02/2020 s názvem „Tvorba právních předpisů v EU po téměř dvaceti letech zlepšování právní úpravy“,

– s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

– s ohledem na stanoviska Výboru pro ústavní záležitosti a Petičního výboru,

– s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A9-0270/2020),

A. vzhledem k tomu, že podle čl. 4 odst. 3 SEU a čl. 288 odst. 3 a čl. 291 odst. 1 SFEU nesou primární odpovědnost za správné provádění a uplatňování práva EU ve stanovených lhůtách a také za poskytnutí dostatečných prostředků k zajištění účinné právní ochrany v oblastech, které spadají do pravomocí EU, členské státy; vzhledem k tomu, že právní předpisy EU jsou účinné pouze tehdy, jsou-li na jedné straně provedeny včas, úplným a přesným způsobem a na straně druhé řádně uplatňovány ve vnitrostátním právu členskými státy, což je nezbytné k zajištění přínosů politiky EU pro všechny evropské občany a rovných podmínek pro podniky na celém vnitřním trhu; vzhledem k tomu, že právní předpisy EU by měly dodržovat zásady loajální spolupráce, svěření pravomocí, subsidiarity a proporcionality;

 

B. vzhledem k tomu, že je nezbytné uznat význam aktivního přispívání vnitrostátních parlamentů k řádnému fungování EU a k zajištění dodržování zásady subsidiarity v souladu s postupem zakotveným v Protokolu č. 2 SFEU o používání zásad subsidiarity a proporcionality; vzhledem k tomu, že bychom měli i nadále podporovat užší spolupráci s vnitrostátními parlamenty v procesu tvorby právních předpisů; připomíná, že v roce 2019 bylo předloženo 159 zpráv, avšak žádné odůvodněné stanovisko, přičemž za posledních devět let bylo předloženo celkem 4 918 zpráv a 439 odůvodněných stanovisek; vzhledem k tomu, že dosud byl postup „žluté karty“ aktivován pouze třikrát, zatímco „oranžová karta“ nebyla použita nikdy;

 

C. vzhledem k tomu, že dialog mezi orgány EU a vnitrostátními orgány měl od roku 2014 zásadní význam pro vyřešení 90 % řízení o nesplnění povinnosti bez zapojení Soudního dvora; vzhledem k tomu, že řízení o nesplnění povinnosti by se měla využívat pouze jako krajní opatření; vzhledem k tomu, že evropské právní předpisy by měly být formulovány tak, aby usnadnily provedení do vnitrostátního práva;

 

D. vzhledem k tomu, že byl zaveden postup využívající platformu „EU Pilot“, aby bylo možné prostřednictvím strukturovaného dialogu o řešení problémů mezi Komisí a členskými státy ve vhodných případech rychle řešit potenciální případy porušení práva EU již v rané fázi; vzhledem k tomu, že od roku 2017 je tento postup používán stále méně, neboť se zjistilo, že celý proces zatěžuje další byrokracií, aniž by byl skutečným přínosem; vzhledem k tomu, že Komise dosud nereagovala na opakované výzvy Parlamentu, aby byl průběžně informován o použití systému EU Pilot a zahájených řízeních o nesplnění povinnosti, zejména pokud jsou výsledkem petic;

 

E. vzhledem k tomu, že Komise se v roce 2016 rozhodla zaměřit se ve své práci týkající se případů nesplnění povinnosti a stížností přednostně na nejzávažnější případy porušení práva EU, které mají významný vliv na zájmy občanů a podniků, a vzhledem k tomu, že rok 2017 byl prvním rokem, kdy Komise uplatnila tento nový, cílenější přístup;

 

F. vzhledem k tomu, že řízení o nesplnění povinnosti a další mechanismy na podporu provádění a dodržování předpisů zaručují, aby občané a podniky EU nebyly negativně dotčeni pozdním nebo neúplným provedením právních předpisů EU v právu členských států nebo jejich nesprávným uplatňováním; vzhledem k tomu, že řízení o nesplnění povinnosti má negativní dopad v tom smyslu, že důsledky neúplného provedení nebo nesprávného uplatňování evropských právních předpisů ze strany členských států nesou občané; vzhledem k tomu, že je žádoucí zajistit účinnější interinstitucionální spolupráci, jak na úrovni členských států, tak i na úrovni EU, a také zavést nové nebo přepracovat stávající mechanismy, které by zaručily správné uplatňování právních předpisů EU;

 

G. vzhledem k tomu, že dodržování zásad právního státu je předpokladem k zajištění demokracie a základních práv; vzhledem k tomu, že respektování právního státu je základní podmínkou dodržování všech práv a povinností vyplývajících ze Smluv a sekundárních právních předpisů; vzhledem k tomu, že EU musí hrát určitou úlohu při řešení otázek právního státu bez ohledu na to, kde se objeví; vzhledem k tomu, že vnitrostátní soudy v členských státech zajišťují účinné prosazování práv a povinností stanovených právními předpisy EU; vzhledem k tomu, že nezávislé a účinné soudní systémy v členských státech jsou základem vzájemné důvěry, která je jádrem společného prostoru svobody, bezpečnosti a práva, prostředí příznivého pro investice, udržitelnosti dlouhodobého růstu a ochrany finančních zájmů EU;

 

H. vzhledem k tomu, že ochrana základních práv a občanských svobod, nezávislé a nestranné soudy, svoboda projevu, pluralita sdělovacích prostředků a jejich nezávislost na politickém vlivu nebo tlaku, dodržování zákonů ze strany nadnárodních subjektů a boj proti korupci a proti pronikání organizované trestné činnosti do legální ekonomiky jsou základní podmínkou zajištění rovného zacházení před zákonem, ochrany práv občanů, prevence zneužívání pravomocí a zajištění odpovědnosti osob zastávajících veřejnou funkci; vzhledem k tomu, že svoboda, pluralita a nezávislost sdělovacích prostředků jsou základními složkami práva na svobodu projevu, a vzhledem k tomu, že nezávislé a svobodné sdělovací prostředky hrají v demokratické společnosti klíčovou úlohu, jak je stanoveno v Listině základních práv Evropské unie a SEU; vzhledem k tomu, že dezinformační kampaně, jejichž cílem je uvádět veřejnost v omyl ohledně činnosti EU, se zaměřují také na opatření přijatá s cílem zajistit řádné uplatňování práva EU v členských státech;

 

I. vzhledem k tomu, že článek 21 Listiny základních práv Evropské unie zakazuje jakoukoli formu diskriminace, včetně diskriminace na základě zdravotního postižení; vzhledem k tomu, že v několika členských státech stále není správně uplatňována řada legislativních aktů zaměřených na konkrétní prosazování této základní zásady;

 

G. vzhledem ke zjištění Europolu, že 0,7 až 1,28 % ročního hrubého domácího produktu EU se využívá na podezřelou finanční činnost, jako je praní nezákonně nabytých finančních prostředků, a vzhledem k tomu, že Komise zahájila proti většině členských států řízení o nesplnění povinnosti kvůli nesprávnému provedení směrnic o boji proti praní peněz ve vnitrostátních právních předpisech, a to zejména 4. a 5. směrnice;

K. vzhledem k tomu, že několik členských států zavedlo programy, které přímo či nepřímo zahrnují prodej občanství EU, a vzhledem k tomu, že existují vážné obavy, že by tyto programy mohly být zneužívány a vést k problémům souvisejícím s bezpečnostními riziky a nedostatečnou transparentností, podkopávat důvěru občanů v hodnoty a zásady EU a usnadňovat terorismus, organizovanou trestnou činnost a praní peněz;

 

L. vzhledem k tomu, že podle zprávy Komise nezaručuje rámcové rozhodnutí Rady 2008/841/SVV o boji proti organizované trestné činnosti[4] nezbytnou minimální míru sblížení právních předpisů u trestných činů řízení zločinného spolčení nebo účasti v něm na základě jednotné definice zločinného spolčení; vzhledem k tomu, že rámcové rozhodnutí umožňuje členským státům nezavádět pojem zločinného spolčení do vnitrostátních právních předpisů, ale nadále uplatňovat stávající vnitrostátní trestní právo za použití obecných pravidel o spoluúčasti na určitých trestných činech a jejich přípravě, a vzhledem k tomu, že by v důsledku toho mohly vzniknout další rozdíly v praktickém provádění rámcového rozhodnutí;

 

M. vzhledem k tomu, že uprchlická krize ukázala, že je naléhavě nutné reformovat společný evropský azylový systém a zajistit účinnější rozdělení odpovědnosti mezi členskými státy; vzhledem k tomu, že mechanismy povinné nouzové relokace žadatelů o azyl z Itálie a Řecka se ukázaly jako neúčinné, zejména s ohledem na závažné následky na fyzickém a duševním zdraví nezletilých osob, především nezletilých osob bez doprovodu; vzhledem k tomu, že Komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti České republice, Polsku a Maďarsku za to, že odmítly rozhodnutí o relokaci splnit;

N. vzhledem k tomu, že podle Schengenského hraničního kodexu je dočasné znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích povoleno pouze za výjimečných okolností a jako krajní řešení; vzhledem k tomu, že mnohé členské státy porušily pravidla tím, že hraniční kontroly bezdůvodně prodloužily; vzhledem k tomu, že Komise nepovažovala za vhodné zahájit proti těmto členským státům řízení o nesplnění povinnosti;

 

O. vzhledem k tomu, že základní složkou práva na svobodu projevu je svoboda, pluralita a nezávislost sdělovacích prostředků, a vzhledem k tomu, že sdělovací prostředky hrají v demokratické společnosti klíčovou úlohu, jak je stanoveno v Listině základních práv Evropské unie a SEU;

 

P. vzhledem k tomu, že cílem směrnice 2014/59/EU, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení problémů úvěrových institucí a investičních podniků, je omezit škody způsobené dopadem hospodářských krizí na veřejné rozpočty a současně pomocí rekapitalizace bank omezit účinky jejich selhání na akcionáře, držitele dluhopisů a majitele běžných účtů s částkou přesahující 100 000 EUR; vzhledem k tomu, že majitelům běžných účtů, a tudíž střadatelům hrozí, že budou muset platit za špatné řízení vedoucí k selhání bank, jak stanovuje směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank, a zejména za jejich rekapitalizaci podle této směrnice;

Q. vzhledem k tomu, že Komise v roce 2019 pokračovala ve sledování provádění čtvrté směrnice o kapitálových požadavcích, směrnice o systémech pojištění vkladů, směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank a směrnice o hierarchii bankovních věřitelů; vzhledem k tomu, že v roce 2019 zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti 12 členským státům za to, že nepřijaly opatření nezbytná pro úplné provedení směrnice o hierarchii bankovních věřitelů ve vlastním právu;

1. vítá výroční zprávy Komise o uplatňování práva EU za roky 2017, 2018 a 2019, včetně zpráv týkajících se jednotlivých zemí; uznává, že tyto výroční zprávy, petiční právo a evropská občanská iniciativa jsou důležitými nástroji, které umožňují normotvůrcům EU zjistit případné problémy; vítá odhodlání Komise přikládat velký význam přínosu občanů, podniků a dalších zúčastněných stran při odhalování případů porušování práva EU; naléhavě vybízí Komisi, aby posílila veřejnou diskusi o svých výročních zprávách;

 

2. konstatuje, že značné množství petic vyjadřuje znepokojení občanů ohledně údajného porušování právního státu členskými státy, a vítá zapojení občanů při výkonu jejich práv; domnívá se, že toto monitorování má zásadní význam z hlediska odhalování a prevence rizik ohrožujících právní stát a práva a svobody občanů EU ve fázi, kdy ještě není nutná formální reakce; vítá v tomto ohledu první zprávu Komise o stavu právního státu, která bude zveřejňována každý rok, jakožto nový preventivní nástroj a součást nového výročního evropského mechanismu právního státu; znovu opakuje, že podporuje vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva, který by se řídil interinstitucionální dohodou;

 

3.  připomíná, že Parlament každoročně dostává značný počet petic od dotčených občanů, kteří vyjadřují nespokojenost se stavem uplatňování právních předpisů EU v členských státech; je obzvláště znepokojen tím, že řada předkladatelů petic je odkazována na jiné orgány; znovu vyjadřuje své znepokojení nad tím, že tento přístup může vést občany k přesvědčení, že jejich hlas zůstává orgány EU nevyslyšen; poukazuje na důležitou úlohu občanské společnosti a dalších zúčastněných stran, zejména oznamovatelů, při sledování toho, jak se uplatňuje právo EU, a poskytování příslušných informací;

 

4. vyjadřuje znepokojení nad tím, že v roce 2019 zahájila Komise 797 nových řízení o nesplnění povinnosti, což je více než v roce 2018 (644 řízení) a v roce 2017 (716 řízení); je znepokojen rovněž tím, že v roce 2019 vydala Komise 316 odůvodněných stanovisek, zatímco v roce 2018 to bylo 157 stanovisek a v roce 2017 275 stanovisek; konstatuje však, že v roce 2019 stále nebylo ukončeno 1 564 řízení o nesplnění povinnosti, což představuje mírný pokles ve srovnání s 1 571 řízeními, která nebyla uzavřena do konce roku 2018, a mírný nárůst oproti roku 2017, kdy stále probíhalo 1 559 řízení; vítá skutečnost, že počet řízení o nesplnění povinnosti včasného provedení, která nebyla v roce 2019 stále ještě uzavřena, klesl na 599, což je o 21 % méně než počet dosud neuzavřených řízení na konci roku 2018 (758);

 

5. zdůrazňuje klíčovou úlohu Soudního dvora Evropské unie (SDEU) jako jediného orgánu odpovědného za rozhodování o platnosti práva EU, který tak zajišťuje jeho správný výklad a uplatňování ze strany orgánů EU a členských států; připomíná, že řízení o předběžné otázce je základním mechanismem práva EU, který pomáhá objasnit, jak má být právo EU vykládáno a uplatňováno; vybízí soudy členských států, aby se v případě pochybností obracely na Soudní dvůr, a předcházely tak řízením o nesplnění povinnosti;

 

6. poukazuje na to, že v roce 2019 bylo zahájeno řízení o nesplnění povinností v těchto hlavních oblastech politiky (v pořadí od nejvyššího k nejnižšímu počtu případů): životní prostředí, vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky, mobilita a doprava; s politováním konstatuje, že právní předpisy v oblasti životního prostředí vedly v roce 2019 k největšímu počtu problémů týkajících se jejich provádění v právu členských států a prosazování, zatímco v roce 2018 byla oblast životního prostředí, pokud jde o počet nových řízení o neplnění povinností, na třetím místě;

7. konstatuje, že podle těchto zpráv byl největší počet řízení o neplnění povinností kvůli nesprávnému provedení příslušných předpisů v právu členských států zahájen v těchto letech s členskými státy v oblasti životního prostředí, mobility, dopravy a vnitřního trhu;

8. zdůrazňuje, že nedostatečné prosazování předpisů nejenže podkopává účinnost vnitřního trhu, ale má také přímý dopad na práva jednotlivců, a poškozuje tak důvěryhodnost a obraz Unie; domnívá se, že vysoký počet řízení o neplnění povinností ukazuje, že zajištění včasného, správného a účinného uplatňování právních předpisů EU v členských státech představuje i nadále velkou výzvu a prioritu; vyzývá Komisi, aby poskytla více informací o kritériích používaných v rámci nového metodického přístupu uplatňovaného od roku 2017, jejichž cílem je zjistit nejzávažnější případy porušování předpisů a stížnosti týkající se právních předpisů EU; vyjadřuje politování nad tím, že rostoucí počet těchto řízení vede k tomu, že průměrná doba potřebná k vyšetření možného porušování práva EU se od roku 2017 neustále prodlužuje; vyzývá Komisi, aby snížila průměrnou dobu vyřizování stížností a řízení o neplnění povinností; vyzývá Komisi, aby případně výrazně zkrátila dobu potřebnou k tomu, aby členský stát stanul podle článků 258 a 260 SFEU před Soudním dvorem;

 

9. se znepokojením konstatuje, že mezi lety 2018 a 2019 došlo k prodloužení průměrného času potřebného k provedení směrnic ve vnitrostátním právu členských států EU, a to o tři měsíce; vyzývá k tomu, aby byly legislativní postupy vhodně načasovány tak, aby poskytovaly dost času k provedení příslušných předpisů ve vnitrostátním právu; zdůrazňuje, že právní předpisy Evropské unie musejí být formulovány jasně a srozumitelně a musejí respektovat zásadu právní jednoznačnosti, transparentnosti a právní jistoty; vyzývá k provádění předběžného a následného hodnocení dopadu právních předpisů EU; znovu opakuje, že právní předpisy, na základě nichž bylo zahájeno řízení o neplnění povinností v těch nejzávažnějších případech, vycházejí ze směrnic; připomíná, že nařízení se ve všech členských státech používají povinně a přímo; vyzývá proto Komisi, aby v případě, že hodlá vydávat návrhy právních předpisů, využívala v co největší míře nařízení;

 

10. poukazuje na kontrolní úlohu, již Parlament sehrává pomocí parlamentních otázek a petic při upozorňování Komise na nedostatky v uplatňování práva EU v členských státech; vybízí Komisi, aby v souladu se situační zprávou Evropského účetního dvora dále zpřísnila svůj dohled nad způsobem uplatňování práva EU v členských státech; zdůrazňuje, že z hlediska účinného a správného uplatňování práva EU a také z hlediska řešení problémů týkajících se zavádění přísnějších požadavků, než stanovují právní předpisy EU, při jejich provádění v právu členských států a při uplatňování předpisů EU má zásadní význam úzký strukturovaný dialog mezi Komisi a členskými státy již v rané fázi; připomíná, že aby byla v rámci legislativních debat zajištěna větší transparentnost, je nutné vytvořit společnou databázi a internetové stránky pro všechny části legislativního postupu; vyzývá Komisi, aby důsledněji prosazovala dodržování předpisů v nejrůznějších politických oblastech a aby podle možnosti případně rozšířila preventivní nástroje, jako je například vypracování prováděcích a jiných plánů či informativních dokumentů, tvorba specializovaných internetových stránek nebo výměna osvědčených postupů, které mají členským státům pomoci při vyhledávání problémů s prováděním právních předpisů EU ve vlastním právu, při jejich řešení v rané fázi řízení o neplnění povinností a při hledání společných řešení, a zvýšit tak účinnost právních předpisů EU;

 

11. oceňuje práci Evropské komise a to, že dodržuje zásadu subsidiarity; poukazuje na klíčovou úlohu parlamentů členských států, popřípadě regionálních parlamentů, při kontrole návrhů právních předpisů EU před zahájením legislativní fáze; konstatuje, že stávající formy spolupráce s parlamenty členských států lze zdokonalit; vyjadřuje politování nad stávající strukturou postupu v rámci kontroly subsidiarity, který vede výbory vnitrostátních parlamentů pro záležitosti EU k tomu, že věnují příliš dlouhou dobu technickému a právnímu posuzování, ačkoli musejí dodržet krátké lhůty; navrhuje, aby byly tyto mechanismy přepracovány, tak aby byla zajištěna jejich větší funkčnost a účinnost a aby bylo možné vypracovat političtější přístup ke kontrole subsidiarity v rámci EU; navrhuje, aby byl do kontroly subsidiarity zapojen také Evropský výbor regionů, který zastupuje regionální a místní orgány;

 

12. vyjadřuje vážné znepokojení nad tím, že řada členských států stále ještě neuplatňuje čtvrtou a pátou směrnici o boji proti praní peněz; naléhavě vyzývá členské státy, aby tyto směrnice ve svých právních předpisech co nejdříve řádně provedly; s potěšením konstatuje, že Komise přijala sdělení nazvané „Směrem k lepšímu provádění rámce EU pro boj proti praní peněz a financování terorismu“, které spolu s řadou zpráv může pomoci evropským a vnitrostátním orgánům účinněji řešit problém praní peněz, včetně rizik souvisejících s financováním terorismu;

 

13. vyjadřuje znepokojení nad důsledky některých programů týkajících se investic a občanství, které v nedávné době přijaly některé členské státy EU; vyzývá Komisi, aby zavedla právní předpisy, které takové praktiky zakážou;

14. odsuzuje nejednotnost a nepřiměřenost evropských právních předpisů pro boj proti přeshraniční organizované trestné činnosti, mj. proti obchodování s drogami nebo obchodování s lidmi; žádá Komisi, aby i nadále sledovala správné provedení rámcového rozhodnutí o boji proti organizované trestné činnosti v právu členských států a využívala přitom pravomocí, které jí byly k prosazování právních předpisů svěřeny Smlouvami; vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh směrnice vycházející z čl. 83 odst. 1 SFEU, kterým by se přepracovalo rámcové rozhodnutí Rady 2008/841/SVV o boji proti organizované trestné činnosti a v jehož rámci by došlo k aktualizaci definice trestných činů, aby byl kladen větší důraz na přeshraniční povahu zločineckých organizací, na kterou již několikrát upozorňovaly ve svých zprávách příslušné evropské agentury, zejména Europol a Eurojust, mj. aby byly zvýšeny sankce a přidán trestný čin zločinného spolčení, které se v případě mafie vyznačuje zastrašováním, spolčením za účelem úmyslného páchání trestné činnosti a schopností ovlivňovat veřejné orgány; domnívá se, že v této souvislosti by bylo rovněž vhodné přijmout obecné evropské právní předpisy na ochranu osob, které se rozhodnou spolupracovat s orgány činnými v trestním řízení;

 

15. poukazuje na význam právních předpisů, které orgánům činným v trestním řízení umožňují účinně zakročit proti nezákonně získanému majetku, čímž se pachatelům trestných činů znemožní profitovat z výnosů z trestné činnosti tím, že je začlení do legální ekonomiky nebo jimi budou financovat jinou trestnou činnost; konstatuje, že evropské právní předpisy jsou v tomto ohledu nedostatečné, a to navzdory tomu, že brzy vstoupí v platnost nařízení 2018/1805; vítá proto závazek Komise přezkoumat veškeré související právní předpisy týkající se zajišťování a konfiskace nástrojů trestné činnosti v EU a výnosů z této činnosti a zanalyzovat případnou potřebu dalších společných pravidel, zejména pokud jde o aspekty zajištění výnosů z trestné činnosti a jejich konfiskace i bez pravomocného rozsudku a o správu tohoto majetku;

16. vítá úsilí Komise i nadále sledovat, zda došlo k úplnému provedení směrnic o procesních právech v oblasti svobody, bezpečnosti a práva v rámci evropského prostoru v právu členských států; zdůrazňuje však, že je znepokojen přetrvávajícími obtížemi při provádění směrnice 2012/29/EU, kterou se zavádějí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu; poukazuje na to, že je znepokojen zahájením řízení o neplnění povinností proti různým členským státům za to, že ve svém právu neprovedly směrnici (EU) 2016/800 o procesních zárukách pro děti, které jsou podezřelými nebo obviněnými osobami v trestním řízení;

17. zdůrazňuje, že je potřeba zlepšit právní předpisy EU v oblasti daní, aby byly daňové systémy transparentnější, odpovědnější a účinnější a aby se omezila nekalá soutěž mezi členskými státy a rozšiřování daňových rájů; domnívá se, že v politice EU musí hrát ústřední úlohu spravedlivé zdanění a rozhodný boj proti daňovým podvodům, daňovým únikům, agresivnímu daňovému plánování a praní peněz; vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily konkurenceschopný, spravedlivý a spolehlivý systém zdanění, který by byl vhodný pro digitální éru a nové obchodní modely;

18. vyjadřuje politování nad tím, že se Komise nerozhodla zahájit řízení o neplnění povinností proti těm členským státům, které porušily schengenská pravidla;

19. vyjadřuje se kriticky ohledně toho, že členské státy neplní své závazky týkající se solidarity a rozdělení odpovědnosti při relokaci žadatelů o azyl;

 

20. naléhavě vyzývá členské státy, aby ve svém vnitrostátním právu provedly evropské právní předpisy v oblasti boje proti závažné trestné činnosti a terorismu; poukazuje zejména na nedostatky v provádění předpisů v právu několika členských států, které Komise zjistila v souvislosti se směrnicí o boji proti terorismu (2017/541/EU); konstatuje, že většina členských států, proti nimž Komise v roce 2019 vedla řízení o neplnění povinností v souvislosti se směrnicí o jmenné evidenci cestujících (2016/681/EU), mezitím informovala Komisi o tom, že přijaly opatření nutná k úspěšnému provedení této směrnice;

21. vyzývá orgány EU, aby zaručily důsledné uplatňování Listiny základních práv ve všech svých rozhodnutích, akcích a politických opatřeních jakožto prostředek k prosazování plurality a svobody sdělovacích prostředků; je znepokojen stavem sdělovacích prostředků v EU; důrazně odsuzuje všechny praktiky, jejichž cílem je zastrašit novináře nebo jim vyhrožovat; v této souvislosti znovu vyzývá Komisi, aby předložila komplexní návrh legislativního aktu, jehož cílem je stanovit minimální normy proti strategickým soudním žalobám proti účasti veřejnosti v celé EU; vyzývá Komisi, aby přijala opatření, která by zabránila zneužívání soudů k zastrašování nebo poškozování novinářů;

22. odsuzuje rostoucí počet dezinformačních kampaní, jež jsou vedeny s úmyslem uvádět veřejnost v omyl, pokud jde o činnost EU, a jež se zaměřují také na opatření přijatá s cílem zajistit řádné uplatňování práva EU v členských státech; vyzývá Komisi, aby tomuto jevu zabránila, neboť se snaží podkopat demokratický proces a důvěru občanů v demokratické instituce EU; vyzývá Komisi, aby přijala jasný komplexní a široký soubor opatření k řešení šíření a dopadu dezinformací na internetu v Evropě a k zajištění ochrany evropských hodnot a demokratických systémů;

23. je znepokojen závažnými nedostatky, pokud jde o uplatňování právních předpisů EU v oblasti životního prostředí a energetiky, zejména pokud jde o nakládání s odpady a jejich likvidaci, energetickou účinnost, ztrátu biologické rozmanitosti, nadměrné využívání přírodních zdrojů a chráněných oblastí, nedostatečné čištění městských odpadních vod a znečišťování ovzduší, které mají závažný dopad na lidské zdraví; se znepokojením konstatuje, že v souvislosti s nesprávným provedením ustanovení směrnice o odpovědnosti za životní prostředí, která má zásadní význam z hlediska správného uplatňování zásady „znečišťovatel platí“ a odpovědnosti za škody na životním prostředí obecně, probíhá 19 řízení o neplnění povinností;

24. konstatuje zejména, že většina členských států stále systematicky porušuje evropské normy týkající se limitních hodnot látek znečišťujících ovzduší; zdůrazňuje, že degradace ekosystémů a ztráta biologické rozmanitosti jsou závažným problémem v celé EU; vyzývá Komisi, aby předložila návrh nového právního předpisu na obnovu ekosystémů, který by vycházel ze stávajících povinností stanovených už ve směrnici o ochraně přírodních stanovišť a v dalších právních předpisech EU a šel i nad rámec těchto povinností; vyzývá Komisi, aby v souladu s prioritami stanovenými ve sdělení „Právo EU: lepší výsledky díky lepšímu uplatňování“ přijala opatření k bezpodmínečnému zajištění rychlého, úplného a správného provedení všech směrnic EU týkajících se životního prostředí v právních předpisech všech členských států;

 

25. zdůrazňuje, že absence provázaného komplexního souboru kodifikovaných pravidel týkajících se řádné správy, která by platila v celé Unii, brání občanům a podnikům v tom, aby snadno a plně porozuměli svým právům podle práva Unie; zdůrazňuje proto, že kodifikace pravidel řádné správy v podobě nařízení stanovujícího různé aspekty správních postupů – včetně oznámení, závazných časových lhůt, práva být vyslechnut a práva každého člověka na přístup ke svému spisu – by měla z hlediska posílení práv občanů a zvýšení transparentnosti zásadní význam; domnívá se, že toto nařízení by zvýšilo účinnost, účelnost a kapacitu veřejné správy a veřejných služeb, a v tomto ohledu by reagovalo na potřeby investic a reforem v celé Evropské unii;

26. znovu vyzývá k přijetí nařízení o otevřené účinné a nezávislé správě EU podle článku 298 SFEU, a konstatuje, že v návaznosti na tento požadavek nepředložila Komise žádné návrhy; znovu proto vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh týkající se evropského správního práva procesního a zohlednila přitom kroky, které Parlament v této oblasti dosud učinil;

27. poukazuje zejména na nedostatečné provádění právních předpisů EU v oblasti svobody, bezpečnosti a práva v právu členských států a na jejich nedostatečné uplatňování a monitorování navzdory tomu, že pokud jde o tyto návrhy, poukazuje během legislativního procesu Komise a Rada na jejich značnou naléhavost; vyzývá Komisi a orgány členských států, aby uplatňování práva EU v této oblasti aktivně a komplexně sledovaly a prosazovaly;

 

28. uznává, že aby bylo zajištěno správné uplatňování práva EU a řádné fungování vnitřního trhu, musejí být občané a podnikatelé informováni o otázkách vyplývajících z každodenního uplatňování práva EU; vyzývá k prohloubení spolupráce v této oblasti, mimo jiné i prostřednictvím systému SOLVIT;

 

29. vyjadřuje politování nad přetrvávající nejednotností mezi členskými státy, pokud jde o účinné uplatňování právních předpisů zaměřených na budování sociální a inkluzivní Unie a o boj proti všem formám diskriminace ohrožených skupin obyvatel; je znepokojen závažnými nedostatky a prodlevou při uplatňování práva EU, které spadá do oblasti evropského pilíře sociálních práv, zejména pokud jde o uplatňování právní úpravy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a to počínaje směrnicí o pracovní době až po právní předpisy o rovném zacházení a mzdách pro ženy a muže; poukazuje na široký výklad v rozsudcích Soudního dvora EU, pokud jde o pojem stejná odměna za stejnou práci, a vyzývá Komisi, aby se více zasadila o boj proti diskriminaci a rozdílům v odměňování žen a mužů na evropské úrovni;

 

30. vyzývá Komisi, aby zajistila, že pandemie onemocnění COVID-19 nebude členskými státy využívána jako záminka k nesprávnému uplatňování právních předpisů EU a že jakékoli zpoždění při provádění směrnic v právním řádu členských států bude řádně odůvodněno;

 

31. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Výboru regionů, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a parlamentům členských států.

 

 

 

 

 

STANOVISKO VÝBORU PRO ÚSTAVNÍ ZÁLEŽITOSTI (28.10.2020)

pro Výbor pro právní záležitosti

o kontrole uplatňování práva Evropské unie v letech 2017, 2018 a 2019

(2019/2132(INI))

Zpravodaj: Pedro Silva Pereira

 

 

NÁVRHY

Výbor pro ústavní záležitosti vyzývá Výbor pro právní záležitosti jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1. vítá zprávy Komise o kontrole uplatňování práva EU; je přesvědčen, že tyto zprávy jsou klíčovým nástrojem pro zajištění demokratické kontroly správného provedení práva EU ve vnitrostátních právních předpisech a jeho uplatňování; domnívá se, že tato kontrola má zásadní význam z hlediska odhalování rizik pro právní stát ve fázi, kdy ještě není nutná formální reakce;

2. naléhavě vybízí Komisi, aby posílila veřejnou debatu o své výroční zprávě o kontrole uplatňování práva EU; zdůrazňuje, že je třeba otevřít tuto debatu co nejširšímu okruhu občanů, a konstatuje, že občanská společnost by mohla být také zapojena v rámci konference o budoucnosti Evropy;

3. žádá Komisi, aby dále podporovala členské státy při provádění a uplatňování právních předpisů EU prostřednictvím iniciativ na budování institucionálních a správních kapacit;

4. zdůrazňuje význam právního státu jako předpokladu řádného monitorování a uplatňování práva EU; vyjadřuje vážné znepokojení nad všeobecnými nedostatky při uplatňování pravidel právního státu v řadě členských států, jež jsou podrobně uvedeny ve zprávě Komise o právním státu za rok 2020; vyzývá Radu, aby spolupracovala s Parlamentem na urychleném dosažení dohody ohledně návrhu nařízení o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech předloženého Komisí (COM(2018)0324);

5. zdůrazňuje, že zajištění souladu s právními předpisy EU má zásadní význam pro vytváření rovných podmínek; zdůrazňuje, že je třeba setrvale zdokonalovat mechanismy zaměřené na zajišťování toho, aby bylo přijímání předpisů plně v souladu se Smlouvami, obzvláště se zásadami svěření pravomocí, subsidiarity a proporcionality, jak je stanoví článek 5 Smlouvy o Evropské unii, se zásadou loajální spolupráce podle článku 13 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a se zásadou rovnosti před zákonem, kterou stanoví článek 20 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“); připomíná dále, že účinnost právních aktů EU (která závisí i na správnosti a včasnosti jejich provedení ve vnitrostátním právu) tvoří klíčový prvek právní jistoty a řádného uplatňování práva;

6. zdůrazňuje, že normy Evropské unie musí být formulovány jasně a srozumitelně a musí respektovat zásadu právní jednoznačnosti, transparentnosti a právní jistoty; zdůrazňuje, že právní předpisy Evropské unie musí jasně definovat práva a povinnosti, jež musí dodržovat subjekty, kterým jsou normy určeny, obzvláště orgány EU a členské státy; navrhuje zvážit úlohu právně nezávazných pokynů, které by mohly členským státům pomáhat při procesu provádění; vyjadřuje politování nad nejednotností při uplatňování a výkladu právních předpisů EU, kterou lze přičítat nesprávným překladům právních textů; vyzývá proto Komisi, aby zvýšila úsilí o zajištění správného překladu přijatých právních předpisů EU; vyzývá Komisi a členské státy, aby vedly a zintenzívnily dialog a výměnu osvědčených postupů s cílem řešit nedostatečnou jednoznačnost a transparentnost při tvorbě pravidel v rámci provádění práva EU;

7. připomíná, že uplatňování práva EU zahrnuje plné dodržování sdílených hodnot, včetně základních práv, demokracie a právního státu, jak je stanoví článek 2 Smlouvy o EU (dále jen „SEU“); vyjadřuje znepokojení nad zhoršující se situací v oblasti právního státu v některých členských státech, na niž poukazuje zpráva Komise o právním státu z roku 2020; opakuje, že podporuje vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva, který by se řídil interinstitucionální dohodou mezi třemi orgány a spočíval by v ročním cyklu monitorování unijních hodnot pokrývajícím všechny aspekty článku 2 SEU; má za to, že dostupné nástroje, které nám poskytují Smlouvy, by měly být zdokonaleny, a navrhuje, aby se touto otázkou zabývala konference o budoucnosti Evropy;

8. zdůrazňuje klíčovou úlohu vnitrostátních parlamentů, popřípadě regionálních parlamentů, při kontrole návrhů právních předpisů EU před legislativní fází, přičemž připomíná, že tato úloha také členským státům umožňuje zdokonalit kvalitu a včasnost provádění předpisů EU ve vnitrostátním právu; konstatuje, že stávající formy spolupráce s vnitrostátními parlamenty, jako jsou meziparlamentní delegace nebo postupy zapojující vnitrostátní parlamenty do výměny informací o tvorbě a uplatňování právních předpisů, by mohly být zlepšeny; navrhuje, aby byly v rámci konference o budoucnosti Evropy přezkoumány také možnosti, jak posílit spolupráci v oblasti uplatňování práva Unie, a otázky tvorby pravidel a provádění zásad proporcionality a subsidiarity; domnívá se, že pokusy o oslabení ústavní integrity členských států představují porušení práva EU;

9. vyzývá ke zdokonalení legislativního procesu EU, který závisí na transparentnosti a odpovědnosti při vypracovávání právních předpisů, ale také na účasti občanské společnosti tam, kde je to vhodné;

10. připomíná zásadu transparentnosti zakotvenou ve Smlouvách EU, jakož i právo občanů EU na spravedlnost a řádnou správu, jak je stanoveno v článcích 41 a 47 Listiny základních práv Evropské unie; upozorňuje, že tato práva a zásady požadují, aby byl občanům poskytnut odpovídající přístup k návrhům právních předpisům, které se jich týkají; trvá na tom, že tato práva a zásady by měly mít rovněž prvořadý význam pro členské státy při předkládání návrhů právních předpisů, jejichž účelem je provedení práva EU;

11. připomíná úsilí orgánů EU o vytvoření společné databáze a internetových stránek pro všechny části legislativního postupu, s politováním však konstatuje, že toto úsilí dosud neumožnilo dosáhnout tohoto cíle; má za to, že stávající a budoucí databáze a internetové stránky by měly všem dotčeným parlamentům umožňovat vkládání odpovídajících příspěvků;

12. opakuje názor, který již vyjádřil ve svém usnesení ze dne 17. ledna 2019 o strategickém šetření veřejné ochránkyně práv OI/2/2017 týkajícím se transparentnosti legislativních jednání v přípravných orgánech Rady EU; naléhavě vybízí Radu, aby vypracovala jednoznačná a veřejně dostupná kritéria pro označování dokumentů jako „LIMITE“, v souladu s právem EU, a aby systematicky přezkoumávala status dokumentů s označením „LIMITE“ v počáteční fázi, před konečným přijetím legislativního aktu, včetně fáze před zahájením neformálních vyjednávání v rámci třístranných jednání;

13. zdůrazňuje, že řádné provádění a uplatňování právních předpisů Unie v souladu s článkem 197 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) má zásadní význam a jedná se o sdílenou odpovědnost členských států a orgánů a institucí Unie; vyzývá k vypracovávání vhodných hodnocení dopadů právních předpisů EU ex ante a ex post, a to včetně hodnocení dopadů na udržitelnost a na sociální, environmentální a genderové otázky, v souladu se závazkem Evropského parlamentu a Rady v rámci interinstitucionální dohody (IID) o zdokonalení tvorby právních předpisů;

14. zdůrazňuje, že členské státy musí být schopny řádně provádět právo Unie ve svém vlastním právním systému; v této souvislosti vyzývá k tomu, aby byly legislativní postupy vhodně načasovány tak, aby poskytovaly dost času k provedení ve vnitrostátním právu;

15. vyzývá Komisi a členské státy, aby společně a důsledně řešily problémy spojené s praxí tzv. gold-platingu (tj. regulace nad rámec unijních požadavků) při provádění a následném uplatňování práva EU, neboť tato praxe přináší nadbytečnou zátěž pro občany, podniky a správní orgány, vede k mylným představám o legislativní činnosti EU a posiluje neodůvodněnou skepsi vůči EU ze strany občanů; v tomto ohledu připomíná ustanovení IID o zdokonalení tvorby právních předpisů, které stanoví, že vnitrostátní opatření, která nejsou přímo spjata s dotčenými právními předpisy Unie, musí být jasně označena a zdokumentována členskými státy, přičemž prvky, které nejsou nijak spojeny s unijními právními předpisy, by mělo být možné rozpoznat buď prostřednictvím prováděcího aktu nebo aktů, nebo prostřednictvím souvisejících dokumentů; vyzývá Komisi, aby poskytovala pravidelné informace o dokumentování opatření v oblasti tzv. gold-platingu a opatření na boj proti tomuto jevu;

16. poukazuje zejména na nedostatečné provádění ve vnitrostátních právních předpisech, uplatňování a monitorování práva EU v oblasti svobody, bezpečnosti a práva, navzdory tomu, že Komise a Rada během legislativního procesu EU návrhy právních předpisů v této oblasti často prosazují s velkou naléhavostí; vyzývá Komisi a vnitrostátní orgány, aby uplatňování práva EU v této oblasti proaktivně a komplexně monitorovaly a prosazovaly;

17. uznává, že abychom zajistili správné uplatňování práva EU a řádné fungování vnitřního trhu, občané a podnikatelé musí být informováni o otázkách vyplývajících z každodenního uplatňování práva EU; vyzývá k posílení spolupráce v této oblasti, mimo jiné i prostřednictvím systému SOLVIT;

18. zdůrazňuje význam řádného dialogu mezi Komisí a členskými státy ve fázi před zahájením soudního řízení;

19. zdůrazňuje důležitou úlohu, již při monitorování a prosazování účinných nápravných opatření na základě práva EU hrají také sociální partneři, subjekty zaměřené na prosazování rovnosti žen a mužů a organizace občanské společnosti; vybízí Komisi, aby posilovala povědomí o právech občanů a podniků vyplývajících z práva EU a dále podporovala stěžovatele tím, že bude zlepšovat jejich porozumění postupu před zahájením soudního řízení; naléhavě vyzývá Komisi jakožto strážkyni Smluv, aby zahajovala vhodné šetření v případech, kdy občané či organizace občanské společnosti řádně upozornili na podezření na možné porušení práva EU;

20. zdůrazňuje důležitou úlohu oznamovatelů při monitorování řádného uplatňování práva Unie; naléhavě vyzývá členské státy, aby ve svém právním řádu provedly pravidla minimální ochrany, která byla dohodnuta v březnu 2019 a formálně přijata v říjnu 2019, a učinily tak ve výrazném předstihu před uplynutím dvouleté lhůty; naléhavě vyzývá členské státy, aby využily prostor, který směrnice ponechává, pro to, aby svěřily prováděcímu předpisu co nejširší oblast působnosti a zavedly finanční odškodnění osob, které utrpěly újmu v důsledku oznámení porušení práva Unie;

21. bere na vědomí 10% snížení počtu nových řízení o nesplnění povinnosti zahájených v roce 2018 ve srovnání s rokem 2017 a zvýšení počtu nových řízení o nesplnění povinnosti v roce 2019; konstatuje, že podle přehledu nových řízení o nesplnění povinnosti probíhajících na konci let 2017, 2018 a 2019 byla s členskými státy vedena řízení o nesplnění povinnosti provést unijní legislativu nejčastěji v oblasti životního prostředí, mobility a dopravy, vnitřního trhu, finanční stability, finančních služeb a kapitálových trhů;

22. vyjadřuje politování nad tím, že od prosince 2017 byl zaznamenán 20% nárůst počtu řízení o nesplnění povinnosti týkajících se právních předpisů EU v oblasti jednotného trhu, a vyzývá členské státy, aby prováděly právní předpisy EU ve svých právních řádech rychleji a svědomitěji; vítá postupné snižování počtu nových případů opožděného provedení právních předpisů EU ve vnitrostátním právu v letech 2017, 2018 a 2019; se znepokojením však konstatuje, že se prodloužila průměrná doba potřebná k provedení unijních předpisů, přičemž v roce 2019 trvalo provedení směrnic ve vnitrostátním právu členských států o tři měsíce déle než v roce 2018; vyjadřuje politování nad tím, že navzdory pokroku dosaženému v poslední době zůstává otázka včasného a správného uplatňování práva EU v řadě členských států důvodem ke znepokojení;

23. vyzývá Komisi, aby považovala svou úlohu strážkyně Smluv za ústřední a aby reagovala prostřednictvím řízení o nesplnění povinnosti, kdykoli je to nutné pro zajištění řádného uplatňování práva Unie, s cílem zaručit občanům a podnikům EU právní jistotu;

24. bere na vědomí, že Komise přestala využívat systém „EU Pilot“ jakožto výchozí platformu, jejímž prostřednictvím vedla dialog s členskými státy ohledně údajných případů porušení práva EU, neboť se ukázalo, že k postupu přidávala dodatečnou vrstvu byrokracie, aniž by přinášela skutečnou hodnotu; připomíná, že míra vyřešených případů v rámci mechanismu „EU Pilot“ činila v letech 2017 a 2019 77 % a v roce 2018 73 %;

25. opět potvrzuje úlohu Evropského soudního dvora jako jediného orgánu, který rozhoduje o platnosti aktů orgánů EU; dále připomíná úlohu Evropského soudního dvora při zajišťování správného výkladu a provádění práva EU v souvislosti s prováděním dohody o vystoupení a v rámci budoucích vztahů se Spojeným královstvím.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	28.10.2020
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	22 5 1
Členové přítomní při konečném hlasování	Gerolf Annemans, Gabriele Bischoff, Damian Boeselager, Fabio Massimo Castaldo, Leila Chaibi, Włodzimierz Cimoszewicz, Pascal Durand, Daniel Freund, Charles Goerens, Esteban González Pons, Sandro Gozi, Brice Hortefeux, Laura Huhtasaari, Giuliano Pisapia, Paulo Rangel, Antonio Maria Rinaldi, Domènec Ruiz Devesa, Jacek Saryusz-Wolski, Helmut Scholz, Pedro Silva Pereira, Antonio Tajani, László Trócsányi, Mihai Tudose, Guy Verhofstadt, Loránt Vincze, Rainer Wieland
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Angel Dzhambazki, Niklas Nienaß

 

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

22	+
GUE/NGL	Leila Chaibi, Helmut Scholz
NI	Fabio Massimo Castaldo
PPE	Esteban González Pons, Brice Hortefeux, Paulo Rangel, Antonio Tajani, Loránt Vincze, Rainer Wieland
RENEW	Pascal Durand, Charles Goerens, Sandro Gozi, Guy Verhofstadt
S&D	Gabriele Bischoff, Włodzimierz Cimoszewicz, Giuliano Pisapia, Domènec Ruiz Devesa, Pedro Silva Pereira, Mihai Tudose
VERTS/ALE	Damian Boeselager, Daniel Freund, Niklas Nienaß

 

5	-
ECR	Angel Dzhambazki, Jacek Saryusz Wolski
ID	Gerolf Annemans, Laura Huhtasaari, Antonio Maria Rinaldi

 

1	0
PPE	László Trócsányi

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

 

STANOVISKO PETIČNÍHO VÝBORU (19.2.2020)

pro Výbor pro právní záležitosti

ke kontrole uplatňování práva Evropské unie v letech 2017 a 2018

(2019/2132(INI))

Zpravodaj: Domènec Ruiz Devesa

 

 

NÁVRHY

Petiční výbor vyzývá Výbor pro právní záležitosti jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1. zdůrazňuje, že právo předkládat petice Evropskému parlamentu je jedním ze základních práv občanů EU, které je stanoveno v článku 44 Listiny základních práv Evropské unie a v článku 227 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU); zdůrazňuje význam petic jako prostředku umožňujícího občanům a rezidentům cítit se zapojeni do činností Unie a jednoho z nejdostupnějších způsobů, jak se občané mohou obrátit na orgány EU s cílem vyjádřit své obavy ohledně možného porušování jejich práv, ohledně případů nesprávného použití či porušení práva EU a případných mezer v acquis; připomíná, že právo na petice je základem participativní demokracie a že jako takové a s řádným zohledněním ducha článku 11 Smlouvy o Evropské unii (SEU) přispívá k překlenutí vzdálenosti mezi občany a politickými institucemi tím, že podporuje aktivní účast občanů a jejich zapojení do politické diskuse v EU, a domnívá se, že konference o budoucnosti Evropy by měla vést k většímu zapojení veřejnosti; vyzývá k tomu, aby byla Komise odhodlána hrát aktivní úlohu v krocích, o něž předkladatelé petic žádají, s cílem dosáhnout skutečných změn v životě občanů;

2. připomíná, že zajištění účinného, rovného a jednotného uplatňování práva EU má zásadní význam pro prosazování právního státu, který je jednou ze základních hodnot Unie a jejích členských států, v souladu s článkem 2 SEU; konstatuje, že značné množství petic vyjadřuje znepokojení občanů ohledně předpokládaného porušování právního státu členskými státy, a vítá zapojení občanů při výkonu jejich práv; zdůrazňuje, že nedodržování zásad právního státu, a to i ze strany subjektů na nižší než celostátní úrovni, má přímý dopad na životy občanů, jak bylo prokázáno v přijatých peticích a na základě výsledků zvláštního průzkumu Eurobarometru č. 489; za současného respektování zásady subsidiarity vyzývá Komisi, aby dodržovala závazky přijaté ve sdělení z roku 2019 s názvem „Posilování právního státu v rámci Unie: Akční plán“ (COM(2019)0343), s cílem podpořit kulturu dodržování zásad právního státu, posílit spolupráci s vnitrostátními orgány a zajistit účinnou společnou reakci na skutečné hrozby v Unii; připomíná Komisi, že činnost zaměřená na zajištění účinného prosazování stávajících právních předpisů EU je stejně důležitá jako činnost zaměřená na vytváření předpisů nových; poukazuje na to, že článek 4 SEU požaduje, aby Unie respektovala rovnost členských států před Smlouvami i jejich základní struktury, politické i ústavní. Tentýž článek rovněž požaduje, aby Unie respektovala základní státní funkce členských států, zejména funkce usilující o zajištění jejich územní celistvosti, zachování veřejného pořádku a vnitrostátní bezpečnosti;

3. zdůrazňuje, že nedostatečné vymáhání nejen podkopává účinnosti vnitřního trhu, ale rovněž má přímý dopad na práva jednotlivce, a v důsledku toho poškozuje důvěryhodnost a obraz Unie; se znepokojením zaznamenává nárůst populismu a euroskepticismu, a vyzývá proto Komisi, aby znásobila úsilí o zachování integrity právního pořádku EU; v této souvislosti zdůrazňuje, že provádění a prosazování právních předpisů se zakládá na rozdělení pravomocí přiznaných na základě Smluv, a že členské státy a Komise proto nesou za provádění a prosazování unijního práva sdílenou odpovědnost, přičemž Komise zastává úlohu hlavní strážkyně smluv; zároveň upozorňuje na skutečnost, že všechny orgány EU sdílejí odpovědnost za zajištění provádění a prosazování práva EU, jak je stanoveno v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů z roku 2016;

 

4.  zdůrazňuje klíčový význam účinnosti, transparentnosti a odpovědnosti při vypracovávání a provádění právních předpisů EU ze strany orgánů EU; poukazuje na to, že Evropský parlament je orgánem, který přímo volí občané, a vzhledem k jeho klíčové kontrolní úloze připomíná Komisi její povinnost odpovídat se Parlamentu, a to specificky v rámci Petičního výboru; zdůrazňuje důležitou kontrolní úlohu, již Parlament sehrává pomocí parlamentních otázek a petic při upozorňování Komise na nedostatky v uplatňování práva EU v členských státech; znovu opakuje svoji výzvu Komisi, aby jednala více transparentně, aby účinně využívala a dále zlepšovala stávající mechanismy monitorování a nástroje periodického hodnocení;  vyzývá Komisi jako strážkyni Smluv, aby používala výše uvedené nástroje a mechanismy k řádnému monitorování a posuzování správného a včasného provádění práva EU, za plného dodržování práv občanů EU na spravedlnost a na řádnou a účinnou správu v souladu s článkem 298 SFEU a články 41 a 47 Listiny základních práv Evropské unie; poukazuje na to, že v souladu s těmito právy a zásadami by měl být
umožněn přístup k předkládání právních aktů osobám se zdravotním postižením;

5. uznává dopad účinného provádění právních předpisů EU na posílení důvěryhodnosti evropských orgánů; domnívá se proto, že výroční zpráva zveřejněná Komisí, petiční právo a evropská občanská iniciativa jsou důležitými nástroji, které umožní normotvůrcům EU určit možné mezery v právních předpisech;

6. připomíná, že Petiční výbor každoročně obdrží značný počet petic od znepokojených občanů, kteří vyjadřují nespokojenost se stavem provádění práva EU v členských státech, a že velká většina těchto petic je předána Komisi k důkladnému prošetření; vítá zapojení Komise do tohoto postupu a považuje za důležité, že poslanci Evropského parlamentu mohou mít připomínky k výstupům a dávat doporučení, a zdůrazňuje, že by se měly respektovat oblasti pravomoci EU;

7. vítá, že se Komise ve své výroční zprávě za rok 2017 o kontrole uplatňování práva EU (COM (2018) 0540) zavázala k tomu, že při odhalování případů porušování práva EU hodlá klást velký důraz na příspěvky občanů, podniků a dalších zúčastněných stran; v této souvislosti bere na vědomí úsilí Komise prokázat vliv petic na její donucovací opatření v řadě oblastí politiky, jako je životní prostředí, migrace, zdanění a vnitřní trh; zdůrazňuje však značný počet obdržených petic odkazujících na porušení a špatné uplatňování právních předpisů EU v těchto oblastech, kromě mnohých dalších oblastí činnosti; vyjadřuje politování nad nedostatkem údajů o počtu petic, které Komise vyřizovala, a o počtu petic, které vedly k zahájení postupu EU Pilot a postupu řízení o nesplnění povinnosti;

8. vítá v tomto ohledu zvýšení transparentnosti a zveřejnění více informací ve zprávě za rok 2018 o počtu petic, jimiž se Komise zabývala, a o následných opatřeních; vyjadřuje však politování nad tím, že ve velké většině případů Komise nezahájila vyšetřování a nepřijala žádné další opatření; v tomto ohledu je obzvláště znepokojen tím, že řada předkladatelů petic je odkazována na jiné orgány na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni; konstatuje, že tato praxe odráží novou politiku Komise v oblasti prosazování, která byla oznámena ve sdělení z roku 2016 nazvaném „Právo EU: Lepší výsledky díky lepšímu uplatňování“ (C (2016)8600), jehož cílem je nasměrovat občany na vnitrostátní úroveň, v případě že jejich stížnosti nebo petice nevedou k problémům obecnější povahy nebo se netýkají systematického nedodržování práva EU a mohou je uspokojivě řešit pomocí jiných mechanismů; znovu opakuje, že se trvale staví proti takovému přístupu a žádá Komisi, aby zahájila šetření v případech, kdy bylo zjištěno možné porušení právních předpisů EU; vyzývá Komisi, aby účinněji vyřizovala petice a odpovídala rychle a úplně a aby spolupracovala s členskými státy na účinném řešení petic v souladu se zásadou subsidiarity; vybízí Komisi k práci na novém mechanismu na snížení reakční doby při vyřizování petic; považuje za nedostatečné odpovědi Komise, v nichž se uvádí pouze, že nemá pravomoci podnikat další kroky na úrovni EU;

9. znovu opakuje své znepokojení nad tím, že občané se mohou kvůli tomuto přístupu domnívat, že jejich hlas není orgány EU slyšen a že by je mohl nakonec zbavit právní ochrany, pokud by se ukázalo, že náprava na úrovni EU je z důvodu vnitrostátních okolností nebo povahy dotčených zájmů účinnější; zdůrazňuje zklamání, jež praktiky Komise vyvolávají u občanů, kteří hledají u EU ochranu svých práv, a zejména u Komise jakožto strážkyně smluv podle článku 17 SEU; vyzývá k přehodnocení výše uvedené politiky prosazování právních předpisů tak, aby bylo zajištěno, že nebude v žádném případě ohroženo řešení některých případů, jejichž účinného vyřízení lze lépe dosáhnout na úrovni EU; považuje to za nepřijatelné a naléhavě vyzývá Komisi, aby vyjasnila, jak hodlá řešit rozdíl mezi očekáváními občanů a skutečností, pokud jde o možnost získat nápravu na úrovni EU, a aby vysvětlila, jak její přístup odpovídá její úloze strážkyně Smluv a jejím povinnostem v oblasti dohledu podle čl. 17 odst. 1 SEU;

 

10. připomíná, že Petiční výbor přijímá značný počet petic od občanů znevýhodněných v důsledku rozhodnutí vnitrostátních soudů; zdůrazňuje, že právo na spravedlivý proces je základním právem a musí být dodržováno všemi soudními orgány ve všech členských státech;

11. vyzývá Komisi, aby podrobně přezkoumala petice související s právy osob se zdravotním postižením; naléhavě vyzývá Komisi, aby účinně prováděla a vymáhala právní předpisy EU v oblasti životního prostředí a zohledňovala množství petic obdržených v roce 2018, jež se vztahovaly ke skládkám v rozporu s předpisy, nesprávnému nakládání s komunálním odpadem nebo špatné kvalitě ovzduší v některých oblastech;

12. konstatuje, že od roku 2011 počet nových stížností, které Komise zaevidovala v roce 2018 a 2017, dosáhl nejvyšší úrovně, přičemž v roce 2018 jich bylo 3 850; vítá posílení postavení občanů, pokud jde o proces sledování a prosazování práva EU, o čemž svědčí značný počet stížností a petic; poukazuje však na to, že v poměru k celkovému počtu obdržených stížností zůstal počet stížností vedoucích k vyšetřování v roce 2018 a 2017 velmi nízký, stejně jako v případě petic; požaduje, aby politika prosazování předpisů byla prováděna transparentněji; vybízí Komisi, aby aktivněji přistupovala ke shromažďování informací a odpovídání na obavy občanů a aby zejména čelila kultuře, že „vše je vina Bruselu“;

13. zdůrazňuje důležitou úlohu sociálních partnerů, nevládních organizací, evropských občanů a dalších zúčastněných stran při monitorování a oznamování nedostatků při provádění a uplatňování právních předpisů EU ze strany členských států; vítá proto větší povědomí veřejnosti ve věci přezkumu právních předpisů EU, včetně klíčové úlohy oznamovatelů v soukromém i veřejném sektoru; zdůrazňuje, že občané EU mají právo na rychlé, jasné, skutečně přístupné a transparentní informace o právních předpisech přijímaných členskými státy při provádění právních předpisů EU ve vnitrostátním právu a o vnitrostátních orgánech odpovídajících za zajištění řádného provedení těchto předpisů;

14. uznává v této souvislosti, že je zásadně důležité nadále posilovat úzkou spolupráci a upevňovat vztahy s vnitrostátními parlamenty v procesu tvorby právních předpisů; zdůrazňuje, že odklady v provádění poškozují právní jistotu; vyzývá Komisi a členské státy, aby podnikly důraznější kroky proti pozdnímu nebo nesprávnému provádění směrnic, za účelem zajištění plného provádění a prosazování práva EU, a tak zajištění právního státu a demokracie; zdůrazňuje důležitost zjišťovacích misí do členských států založených na peticích, aby se zlepšilo vyšetřování stížností předkladatelů, jako jedinečného prostředku, jak se přiblížit občanům a prokázat, že jsou jejich obavy brány vážně; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby patřičně zohlednila zprávy zjišťovacích misí Parlamentu a usnesení přijatá na základě petic;

15. vyjadřuje politování nad skutečností, že navzdory svému úsilí o zvýšení transparentnosti svých činností v oblasti sledování a prosazování (např. prostřednictvím centralizované platformy poskytující informace související s porušením právních předpisů) Komise dosud nereagovala na opakované výzvy Parlamentu, aby jej pravidelně informovala o každém zahájeném řízení v rámci projektu „EU Pilot“ a o zahájeném řízení o nesplnění povinnosti, zejména pokud vyplývají z petic; zdůrazňuje, že je důležité pravidelně dostávat aktuální informace o vývoji řízení o nesplnění povinnosti v souvislosti s otevřenými peticemi, přičemž je třeba dodržovat požadavky na důvěrnost stanovené v judikatuře Soudního dvora Evropské unie; vyjadřuje politování nad tím, že Komise důsledně nereagovala na obavy vznesené poslanci EP v souvislosti s postupy v rámci mechanismu EU Pilot; připomíná Komisi, že občané mají v souvislosti s její činností v oblasti dohledu vysoká očekávání, zejména pokud jde o transparentnost; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby včas sdílela tyto informace s Parlamentem v duchu upřímné spolupráce s cílem umožnit Parlamentu vykonávat jeho dohled nad výkonnou mocí podle článku 14 SEU a v konečném důsledku zvýšit legitimitu a odpovědnost Komise při prosazování právních předpisů, budovat důvěru v projekt EU a konečně posílit legitimitu pilotního postupu EU;

16. zdůrazňuje, že pro účinné a správné uplatňování práva EU je klíčový úzký a strukturovaný dialog mezi Komisi a členskými státy již v rané fázi; vyzývá Komisi v tomto ohledu, aby zdokonalila pilotní systém EU na řešení problémů a aby znovu zavedla jeho široké využívání s cílem rychle a neformálně vyřešit možná porušení právních předpisů EU v raném stadiu, aniž by se musela uchylovat k formálnímu řízení pro nesplnění povinnosti v řadě případů; konstatuje, že v rámci nových politik přijatých Komisí s cílem zajistit soulad s právem EU není cílem projektu EU Pilot prodlužovat řízení o nesplnění povinnosti, ale naopak napomoci účinnému řešení problému;

17. připomíná, že jak situační zpráva Evropského účetního dvora z roku 2018 s názvem „Uplatňování právních předpisů EU: Povinnosti Evropské komise v oblasti dohledu podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii“, tak rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv z roku 2017, které obsahuje návrhy v návaznosti na její strategické šetření OI/5/2016/AB ohledně včasnosti a transparentnosti jednání Evropské komise při zpracování stížností na nesplnění povinnosti, vyzývají Komisi, aby zajistila, že případy předcházející řízení o nesplnění povinnosti budou řešeny včasnějším a transparentnějším a spravedlivějším způsobem a bude přitom zohledňována zásada subsidiarity a rovné zacházení;

18. vyzývá Komisi, aby přezkoumala diskriminaci praktikovanou na základě úředního jazyka či jazyků členského státu ve školách a ve veřejné správě na územích, jež mají více než jeden úřední jazyk, jež tak brání volnému pohybu a porušuje ustanovení o vnitřním trhu (čl. 26 odst. 2 SFEU).

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	19.2.2020
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	27 0 2
Členové přítomní při konečném hlasování	Alex Agius Saliba, Andris Ameriks, Anna-Michelle Asimakopoulou, Alexander Bernhuber, Ryszard Czarnecki, Eleonora Evi, Agnès Evren, Mario Furore, Gianna Gancia, Radan Kanev, Frédérique Ries, Alfred Sant, Massimiliano Smeriglio, Yana Toom, Loránt Vincze, Thomas Waitz, Tatjana Ždanoka
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Isabel Benjumea Benjumea, Jarosław Duda, Angel Dzhambazki, Ádám Kósa, Maite Pagazaurtundúa, Anne-Sophie Pelletier, Andrey Slabakov, Ramona Strugariu, Rainer Wieland
Náhradníci (čl. 209 odst. 7) přítomní při konečném hlasování	Clara Aguilera, Estrella Durá Ferrandis, Mounir Satouri

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

27	+
ECR	Ryszard Czarnecki, Angel Dzhambazki, Andrey Slabakov
NI	Eleonora Evi, Mario Furore
PPE	Anna-Michelle Asimakopoulou, Isabel Benjumea Benjumea, Alexander Bernhuber, Jarosław Duda, Agnès Evren, Radan Kanev, Ádám Kósa, Loránt Vincze, Rainer Wieland
RENEW	Maite Pagazaurtundúa, Frédérique Ries, Ramona Strugariu, Yana Toom
S&D	Alex Agius Saliba, Clara Aguilera, Andris Ameriks, Estrella Durá Ferrandis, Alfred Sant, Massimiliano Smeriglio
VERTS/ALE	Mounir Satouri, Thomas Waitz, Tatjana Ždanoka

 

0	-

 

2	0
GUE/NGL	Anne-Sophie Pelletier
ID	Gianna Gancia

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

 

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí	10.12.2020
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	20 5 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Gunnar Beck, Geoffroy Didier, Angel Dzhambazki, Ibán García Del Blanco, Jean-Paul Garraud, Esteban González Pons, Sergey Lagodinsky, Gilles Lebreton, Karen Melchior, Jiří Pospíšil, Franco Roberti, Marcos Ros Sempere, Stéphane Séjourné, Raffaele Stancanelli, Adrián Vázquez Lázara, Axel Voss, Marion Walsmann, Tiemo Wölken
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Daniel Buda, Pascal Durand, Heidi Hautala, Emmanuel Maurel, Sabrina Pignedoli, Bettina Vollath
Náhradníci (čl. 209 odst. 7) přítomní při konečném hlasování	Juan Ignacio Zoido Álvarez

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

20	+
PPE	Daniel Buda, Geoffroy Didier, Esteban González Pons, Jiří Pospíšil, Axel Voss, Marion Walsmann, Juan Ignacio Zoido Álvarez
S&D	Ibán García Del Blanco, Franco Roberti, Marcos Ros Sempere, Tiemo Wölken, Bettina Vollath
RENEW	Pascal Durand, Karen Melchior, Stéphane Séjourné, Adrián Vázquez Lázara
VERTS/ALE	Heidi Hautala, Sergey Lagodinsky
GUE/NGL	Emmanuel Maurel
NI	Sabrina Pignedoli

 

5	-
ID	Gunnar Beck, Jean-Paul Garraud, Gilles Lebreton
ECR	Angel Dzhambazki, Raffaele Stancanelli

 

0	0

 

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

• [1] Úř. věst. C 28, 27.1.2020, s. 108.
• [2] Úř. věst. C 86, 6.3.2018, s. 126.
• [3] Úř. věst. C 440, 30.12.2015, s. 17.
• [4] Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě v souladu s článkem 10 rámcového rozhodnutí Rady 2008/841/SVV ze dne 24. října 2008 o boji proti organizované trestné činnosti (COM(2016)0448).