NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o výroční zprávě Evropské centrální banky za rok 2020

(2020/2123(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na výroční zprávu Evropské centrální banky (ECB) za rok 2019,

– s ohledem na reakci ECB na podněty, které Evropský parlament vyjádřil ve svém usnesení o výroční zprávě ECB za rok 2018,

– s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank (ESCB) a ECB, zejména na články 15 a 21 tohoto statutu,

– s ohledem na článek 123 a čl. 127 odst. 1, 2 a 5, na články 130, 132 a čl. 284 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

– s ohledem na článek 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

– s ohledem na makroekonomické prognózy pracovníků Eurosystému týkající se eurozóny a na opatření přijatá Radou guvernérů ECB dne 4. června 2020,

– s ohledem na průzkum ECB o přístupu podniků k financování v eurozóně za říjen 2019 až březen 2020, zveřejněný dne 8. května 2020,

– s ohledem na makroekonomické prognózy pracovníků ECB týkající se eurozóny zveřejněné dne 10. září 2020,

– s ohledem na měnové dialogy s prezidentkou Evropské centrální banky Christine Lagardeovou, které proběhly ve dnech 6. února a 8. června a 28. září 2020,

– s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 28. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování[1],

– s ohledem na dokument ECB č. 247 z řady Occasional Papers vypracovaný akčním výborem pro kryptoaktiva a zveřejněný v září 2020 pod názvem „Stabilní kryptoměny: Důsledky pro měnovou politiku, finanční stabilitu, tržní infrastrukturu a platby a bankovní dohled v eurozóně“,

– s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2019 o genderové vyváženosti při navrhování kandidátů v oblasti hospodářských a měnových záležitostí EU[2],

– s ohledem na zprávu ECB z října 2020 o digitálním euru,

– s ohledem na dokument ECB č. 201 z řady Occasional Papers z listopadu 2017 pod názvem „Use of cash by households in the euro area“ (Používání hotovosti domácnostmi v eurozóně),

– s ohledem na aktualizaci prohlášení ECB o životním prostředí za rok 2020,

– s ohledem na čl. 142 odst. 1 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0002/2021),

A. vzhledem k tomu, že hospodářská prognóza Komise z léta 2020, která již přihlíží k hospodářským otřesům způsobeným pandemií COVID-19, předpokládá pro rok 2020 pokles ekonomiky eurozóny o 8,7 % a pro rok 2021 růst o 6,1 %, přičemž ekonomika EU-27 má v roce 2020 klesnout o 8,3 % a v roce 2021 růst o 5,8 %;

B. vzhledem k tomu, že podle makroekonomické prognózy pracovníků ECB ze září 2020 bude roční míra inflace v eurozóně – měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen (HISC) – v průměru dosahovat v roce 2020 hodnoty 0,3 %, v roce 2021 1,0 % a v roce 2022 1,3 %, přičemž inflační výhledy ukazují v eurozóně značné rozdíly;

C. vzhledem k tomu, že podle Eurostatu činila míra nezaměstnanosti v srpnu 2020 v EU 7,4 % a v eurozóně 8,1 %; vzhledem k tomu, že se očekává nárůst míry nezaměstnanosti; vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti je v rámci celé Unie nerovnoměrná; vzhledem k tomu, že v rámci členských států i mezi nimi stále panují mimořádně velké regionální rozdíly, pokud jde o nezaměstnanost; vzhledem k tomu, že vysoká nezaměstnanost mladých lidí představuje stále závažný problém, který je v EU třeba řešit;

D. vzhledem k tomu, že údaje ECB o harmonizovaném indexu spotřebitelských cen za rok 2020 ukazují deflační dopad v důsledku krize COVID-19 v několika členských státech;

E. vzhledem k tomu, že zářijové prognózy ECB týkající se globálního reálného HDP (s výjimkou eurozóny) předpovídají v roce 2020 pokles o 3,7 %, následovaný v roce 2021 růstem o 6,2 % a v roce 2022 o 3,8 %;

F. vzhledem k tomu, že navzdory opakovaným výzvám Evropského parlamentu k přijetí genderově vyváženého užšího seznamu s alespoň dvěma jmény na pozice ve Výkonné radě ECB sestával užší seznam pro jmenování nového člena Výkonné rady, který nahradí Yvese Mersche, pouze z mužů; vzhledem k tomu, že ženy jsou v Radě guvernérů ECB nadále velmi nedostatečně zastoupeny;

G. vzhledem k tomu, že v roce 2019 činil čistý zisk ECB 2 366 miliard EUR v porovnání s 1 575 miliardami EUR v roce 2018; vzhledem k tomu, že toto navýšení lze přisoudit zejména nárůstu čistého úrokového výnosu z portfolia v USD a z portfolia programu nákupu aktiv;

H. vzhledem k tomu, že na konci roku 2019 dosáhla velikost rozvahy Eurosystému 4 671 425 milionů EUR, což je druhá historicky nejvyšší hodnota v porovnání s maximem z roku 2018;

I. vzhledem k tomu, že malé a střední podniky (MSP), které jsou i nadále páteří hospodářství a společnosti EU a posilují hospodářskou a sociální soudržnost, musí být i nadále podporovány;

J. vzhledem k tomu, že malé a střední podniky byly vážně zasaženy krizí COVID-19; vzhledem k tomu, že vývoj celkového hospodářského výhledu negativně ovlivnil jejich přístup k financování;

K. vzhledem k tomu, že SFEU definuje mandát ECB jako udržování cenové stability a podporování obecných hospodářských politik v Unii s cílem přispět k dosažení cílů Unie;

L. vzhledem k tomu, že podle průzkumu Eurobarometru z listopadu 2019 dosahovala veřejná podpora pro evropskou hospodářskou a měnovou unii s jedinou měnou, eurem, v roce 2019 62 %;

M. vzhledem k tomu, že dne 18. března 2020 ECB vyhlásila nouzový pandemický program nákupu aktiv jako nový dočasný program pro nákup aktiv ve veřejném a soukromém sektoru ve výši 750 miliard EUR, s cílem čelit rizikům pro transmisi měnové politiky v eurozóně způsobeným pandemií koronaviru;

N. vzhledem k tomu, že dne 4. června 2020 Rada guvernérů ECB rozhodla navýšit prostředky na nouzový pandemický program nákupu aktiv (PEPP) na 1,35 bilionu EUR, prodloužit horizont čistých nákupů v rámci PEPP alespoň na konec června 2021 a také, že splatné části jistiny v rámci PEPP budou reinvestovány alespoň do konce roku 2022; dále konstatuje, že čisté nákupy v rámci programu nákupu aktiv budou pokračovat v tempu 20 miliard EUR za měsíc, spolu s nákupy v rámci dodatečného dočasného krytí 120 miliard EUR až do konce roku 2020;

O. vzhledem k tomu, že k zajištění likvidity byla přijata další politická opatření, jako jsou cílené dlouhodobější refinanční operace (TLTRO III) a PELTRO, likviditní nástroj specifický pro pandemii;

Celkový přehled

1. vítá roli, kterou ECB sehrává při ochraně stability eura; zdůrazňuje, že statutární nezávislost ECB zakotvená ve Smlouvách je předpokladem pro plnění mandátu banky i pro zachování její demokratické legitimity; konstatuje, že nezávislost vyžaduje, aby ECB nevyžadovala ani nepřijímala pokyny od orgánů či institucí Unie, od žádné vlády členského státu ani od jakéhokoli jiného subjektu; zdůrazňuje, že tato nezávislost nesmí být porušována, a navíc upozorňuje, že nezávislost centrální banky by měla být vždy doplněna odpovídající úrovní odpovědnosti; zdůrazňuje, že SFEU uvádí, že kromě primárního mandátu udržování cenové stability musí ECB také podporovat obecné hospodářské politiky Unie s cílem přispět k dosažení cílů Unie, pokud nejsou v rozporu s jejím primárním mandátem; zdůrazňuje, že udržitelný rozvoj, konvergence, plná zaměstnanost a sociální pokrok jsou obecnými cíli Unie ve smyslu článku 3 SFEU;

2. zdůrazňuje nezvratitelnou povahu jednotné měny; zdůrazňuje, že euro není jen měnový projekt, ale také projekt politický;

3. je znepokojen bezprecedentní zdravotní, hospodářskou a sociální krizí způsobenou pandemií COVID-19, prudkým poklesem ekonomiky eurozóny a rychle se zhoršujícími podmínkami na trhu práce, včetně narůstající nezaměstnanosti; konstatuje, že se sice očekává oživení hospodářské činnosti eurozóny, avšak rychlost a rozsah tohoto oživení zůstávají velmi nejisté a liší se mezi členskými státy;

4. dále je znepokojen tím, že v situaci mimořádné nejistoty – kdy rozsah poklesu a oživení bude záviset na době trvání a účinnosti opatření k omezení šíření nákazy, na úspěšnosti fiskálních a monetárních politik ke zmírnění nepříznivého dopadu na příjmy a zaměstnanost a na tom, do jaké míry budou trvale ovlivněny kapacity nabídky, domácí poptávka a mezinárodní dodavatelské řetězce – převládá riziko, že růst bude spíše nižší, než se očekává;

5. vyzývá, aby bylo urychleně přehodnoceno systémové riziko ve finančním sektoru po pandemii; vítá v tomto ohledu, že byla v Evropském výboru pro systémová rizika zřízena v souvislosti s pandemií pracovní rada; doporučuje, aby bylo do budoucích zátěžových testů zahrnuto kvalitativní posouzení idiosynkratického rizika;

6. vítá snahy ECB o udržení cenové stability; konstatuje, že inflační cíl nebyl systematicky dosahován a další obezřetnost je na místě; zdůrazňuje, že eurozóna zaznamenala v posledních měsících deflaci; zdůrazňuje, že deflace představuje pro ekonomiky eurozóny značná rizika, což by mohlo vyžadovat důraznou intervenci ECB; 

7.  vítá skutečnost, že ECB diskutuje o úpravě svých měření inflace; konstatuje, že HISC představuje velmi úzký koncept měření inflace, který podhodnocuje inflaci v eurozóně z důvodu nedostatečného podílu nákladů na bydlení v koši HISC[3]; vyzývá k přizpůsobení tohoto koše tak, aby odrážel skutečnost, že evropské domácnosti vynakládají 24 % svých příjmů na výdaje související s bydlením; vybízí ECB, aby rovněž zohledňovala inflaci cen aktiv způsobenou mimo jiné nízkými úrokovými sazbami; je si vědom výzev spojených s transmisí měnové politiky;

8. bere na vědomí důraznou výzvu prezidentky Lagardeové k úplnému sladění fiskální a měnové politiky a také její závazek, že na podporu hospodářského oživení eurozóny „využije všechny nástroje, které povedou k co nejefektivnějšímu, nejúčinnějšímu a nejpřiměřenějšímu výsledku“; zdůrazňuje, že fiskální a měnová politika se výrazně doplňují; vítá nouzový pandemický program nákupu aktiv ECB, jenž má podporovat hospodářské oživení eurozóny;

Měnová politika

9. vítá rychlou a masivní reakci v oblasti měnové politiky, kterou ECB přijala v kontextu nouzových opatření během krize COVID-19; uznává pozitivní dopad této reakce na ekonomickou situaci eurozóny; očekává, že ECB svou podporu zachová tak dlouho, jak bude zapotřebí, bere na vědomí prohlášení člena Rady dohledu ECB Yvese Mersche, že tato flexibilita nebude rozšířena na další operace;

10. zdůrazňuje, že měnová politika sama o sobě k dosažení udržitelného hospodářského oživení nestačí; zdůrazňuje, že k obnově a posílení hospodářského růstu v celé Unii jsou nezbytné reformy, které posílí konkurenceschopnost a sociální soudržnost; je přesvědčen o tom, že potenciál samotné měnové politiky pro oživení je omezený, a vyzývá ECB – při respektování její nezávislosti –, aby v rámci svého mandátu zvážila možnost využití jiných opatření politik, která mají potenciál stimulovat ekonomiku; upozorňuje na vedlejší účinky velmi expanzivní měnové politiky, jako je dopad na střadatele nebo riziko inflace cen aktiv; varuje členské státy před tím, aby považovaly prostředí nízkých úrokových sazeb za samozřejmost, neboť zvýšení úrokových sazeb by mohlo mít negativní dopad na splácení státního dluhu;

11. varuje však před rizikem příliš vysokých cen na trzích dluhopisů, které by byly těžko zvladatelné, pokud by úrokové sazby začaly znovu růst, zejména v případě zemí, v nichž probíhá postup při nadměrném schodku nebo které mají vysokou míru zadlužení;

12. bere na vědomí význam, jaký má aktivní měnová politika při zmírňování tlaku finančních omezení na malé a střední podniky; uznává, že podíl malých a středních podniků, které čelí finančním omezením, klesl z 18 % v letech 2009–2012 na 8 % v letech 2016–2019; zdůrazňuje, že krize COVID-19 má na malé a střední podniky silný dopad; uznává význam mikropodniků a malých a středních podniků v EU; v této souvislosti upozorňuje na nutnost stimulovat soukromé a veřejné investice a reformy, a vyzývá proto k vyvinutí dalšího úsilí k zajištění financování reálné ekonomiky;

13. žádá ECB, aby sledovala úměrnost kvantitativního uvolňování vůči rizikům ve svých rozvahách, inflaci cen aktiv a možnému suboptimálnímu přidělování zdrojů;

14. bere na vědomí dopad dlouhodobě nízkých úrokových sazeb; zdůrazňuje, že nízké úrokové sazby na jedné straně nabízí příležitosti spotřebitelům, společnostem, včetně malých a středních podniků, pracovníkům i dlužníkům, kteří mohou využit silnější hospodářskou dynamiku, nižší nezaměstnanost a nižší výpůjční náklady; uznává, že politiky ECB mají z hlediska přerozdělování různé dopady; vyzývá ECB, aby prozkoumala dopad svých politik na majetkovou nerovnost; na druhou stranu vyjadřuje politování nad růstem počtu podniků, které nejsou životaschopné a jsou vysoce zadlužené, nad menší motivací vlád k podporování růstu a k provádění reforem zvyšujících udržitelnost a také nad škodlivými dopady na pojistitele a penzijní fondy a upozorňuje na finanční břemeno, které to přináší pro řadu občanů v Unii;

15. bere na vědomí souvislost mezi měnovou politikou a rostoucími cenami bydlení v eurozóně; zdůrazňuje, že se očekává, že v důsledku pandemie dále vzroste již tak dlouhodobě vysoká míra příliš vysokých nákladů na bydlení, která v roce 2018 činila 9,6 %, a žádá ECB, aby vyhodnotila regionální a odvětvový dopad i vliv na mezigenerační spravedlnost svého programu kvantitativního uvolňování na životní náklady v celé Unii;

16. chápe, že závažnost krize donutila ECB věnovat menší pozornost přezkumu své rámcové strategie v oblasti měnové politiky; bere na vědomí závazek prezidentky Lagardeové během měnového dialogu, který se konal dne 28. září 2020, úzce v této věci spolupracovat s Parlamentem a zajistit pravidelné dialogy;

17. zdůrazňuje, že jakýkoli přezkum rámcové strategie v oblasti měnové politiky by měl naléhavě zohlednit povahu evropského hospodářství, které se ve stále větší míře zaměřuje na služby a digitalizuje, a měl by posoudit, do jaké míry to brání transmisi měnových politik do reálné ekonomiky;

Opatření proti změně klimatu

18. bere na vědomí – při respektování nezávislosti ECB – dopad změny klimatu na dynamiku inflace a transmisní rizika v měnové politice; připomíná vliv ECB při zachovávání cenové stability; připomíná, že ECB je coby evropský orgán vázána Pařížskou dohodou;

19. bere na vědomí závazek prezidentky Lagardeové přezkoumat změny v operacích ECB, které jsou šetrné ke klimatu, a „prozkoumat všechny možnosti, jak bojovat proti změně klimatu“; vyzývá ECB, aby sladila svůj rámec pro zajištění s riziky souvisejícími se změnou klimatu a aby zveřejnila úroveň svého souladu s Pařížskou dohodou a také přezkoumala tento soulad v bankovním sektoru;

 

20. vítá skutečnost, že neustále rostou nákupy zelených dluhopisů a jejich podíl na portfoliu ECB;

21. podporuje úsilí o zvýšení výzkumných kapacit, pokud jde o dopad změny klimatu na finanční stabilitu a eurozónu;

Ostatní aspekty

22. vyzývá ECB, aby pokračovala ve svém úsilí o zajišťování stability finančních trhů pro případ veškerých nepředvídaných událostí souvisejících s odchodem Spojeného království z EU;

23. vyjadřuje znepokojení nad neustále se zvětšujícím rozdílem zůstatků systému TARGET2 v rámci ESCB; konstatuje, že výklad těchto rozdílů je předmětem debaty;

24. bere na vědomí závěry analýzy pracovní skupiny ECB pro kryptoaktiva; vyzývá ECB, aby řešila rizika praní peněz, financování terorismu a jiné trestné činnosti díky anonymitě kryptoaktiv; vyzývá ECB, aby posílila monitorování rozvoje kryptoaktiv, včetně stablecoinů, a zvýšených rizik v oblasti kybernetické bezpečnosti;

25. vítá analýzy a přípravné práce ECB směřující k zavedení digitálního eura; bere na vědomí, že digitální euro nepředstavuje kryptoaktivum; zdůrazňuje, že digitální euro by muselo splňovat řadu minimálních požadavků včetně robustnosti, bezpečnosti, účinnosti a ochrany soukromí; zdůrazňuje, že digitální euro nesmí ohrozit hotovost jako platební prostředek; podporuje doporučení ECB, aby bylo vydávání digitálního eura dostupné mimo eurozónu v souladu s cíli eurosystému, s cílem povzbudit poptávku po euru mezi zahraničními investory, a tím zajistit silnější pozici eura v mezinárodním měřítku; vyzývá ECB, aby zajistila náležitou rovnováhu mezi umožňováním regulační finanční inovace v oblasti finančních technologií a zajišťováním finanční stability;

26. sdílí obavy ECB z rychlého růstu nebankovního finančního sektoru, rovněž označovaného jako stínové bankovnictví; zdůrazňuje, že v této oblasti je zapotřebí odpovídající regulace; zdůrazňuje, že je nutné, aby ECB zmírňovala systémové riziko, které vyplývá ze stále většího počtu regulovaných nebankovních subjektů soustředěných okolo bank za účelem přístupu do platebního systému;

27. vítá skutečnost, že ECB nadále usiluje o posílení svých schopností reakce a obnovy v případě kybernetického útoku na vlastní organizaci; se znepokojením bere na vědomí nedávné technické problémy systému zúčtování plateb TARGET2, ke kterým došlo v říjnu a listopadu 2020; vítá následné vyšetřování těchto problémů, které ECB uskutečnila, a žádá o sdělení jeho výsledků Parlamentu;

28. uznává úspěch ECB v boji proti padělání, o němž svědčí soustavně nízký podíl padělaných bankovek v celkovém oběhu; vítá, že byly v roce 2019 zavedeny modernizované bankovky o hodnotě 100 a 200 EUR s posílenými bezpečnostními prvky; poukazuje na význam hotovosti jakožto platebního prostředku pro občany EU; vyzývá ECB, aby dále nesnižovala množství různých bankovek v oběhu;

29. vyzývá ECB, aby prozkoumala možnosti, jak dosáhnout posílení mezinárodní úlohy eura, neboť ta by zvýšila schopnost EU určovat své politiky nezávisle na jiných světových mocnostech a současně hraje klíčovou úlohu při ochraně evropské hospodářské suverenity; konstatuje, že zatraktivnění eura jako rezervní měny dále zvýší jeho mezinárodní užívání; zdůrazňuje, že posílení úlohy eura vyžaduje prohloubení evropské hospodářské a měnové unie; vítá opakované výzvy ECB k dokončení bankovní unie; zdůrazňuje, že vytvoření kvalitně koncipovaného evropského bezpečného aktiva by mohlo usnadnit finanční integraci a pomoci zmírnit negativní vazby mezi státy a domácími bankovními sektory;

30. vítá vstup Bulharska a Chorvatska do ERM II v červenci 2020; podporuje rychlé stanovení cílového data přijetí eura v obou zemích; vítá komplexní prověření chorvatských a bulharských bank, které ECB provedla v červenci a srpnu 2019; upozorňuje na to, že podle Smluv jsou všechny členské státy s výjimkou Dánska povinny přijmout jednotnou měnu, jakmile splní maastrichtská konvergenční kritéria;

31. vyzývá ECB, aby i nadále pokračovala v plodné spolupráci také se státy, které nejsou členy eurozóny;

Odpovědnost

32. oceňuje, že je prezidentka Lagardeová otevřena k intenzivnějšímu dialogu, a zdůrazňuje, že je třeba dále zlepšit mechanismy ECB týkající se odpovědnosti a transparentnosti; zdůrazňuje, že je nutné se zamyslet nad tím, jak by bylo možné zlepšit kontrolu ECB ze strany Evropského parlamentu i prostřednictvím dialogu s vnitrostátními parlamenty; vyzývá k zahájení jednání o formální interinstitucionální dohodě, která formalizuje stávající postupy odpovědnosti v oblasti měnových funkcí a půjde nad jejich rámec;

33. vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že pouze 2 z 25 členů Rady guvernérů ECB jsou ženy, navzdory opakovaným výzvám Parlamentu a členů vedení ECB, včetně její prezidentky Christine Lagardeové, k vyváženějšímu zastoupení žen a mužů v nominacích v oblasti hospodářských a měnových záležitostí EU; zdůrazňuje, že nominace členů Výkonné rady by měly být připravovány pečlivě a zcela transparentně a – v souladu se Smlouvami – ve spolupráci s Parlamentem; vyzývá Radu, aby pro každé nadcházející uvolněné místo vypracovala genderově vyvážený užší seznam kandidátů a poskytla jej Parlamentu, a umožnila mu tak hrát v procesu jmenování smysluplnější poradenskou úlohu; vyjadřuje politování nad tím, že dosud nebylo dosaženo uspokojivého pokroku; připomíná, že rovné zacházení s muži a ženami je ústavní zásadou, která musí být důsledně dodržována;

34. vítá podrobnou, přehledně rozčleněnou a věcnou reakci ECB na podněty, které Parlament vyjádřil ve svém usnesení o výroční zprávě ECB za rok 2018; žádá ECB, aby ve svém odpovědném přístupu pokračovala a aby své reakce na usnesení o výroční zprávě ECB, jež Parlament každoročně přijímá, v písemné podobě zveřejňovala i nadále;

35. bere na vědomí rozhodnutí německého Spolkového ústavního soudu ze dne 5. května 2020 o ECB a prohlášení Rady guvernérů ECB z téhož dne; sleduje průběžné posuzování proporcionality všech programů ze strany ECB; bere na vědomí následné rozhodnutí ECB zpřístupnit Evropskému parlamentu, německé spolkové vládě, Bundestagu a Bundesbank neveřejné dokumenty týkající se programu nákupu aktiv veřejného sektoru (PSPP);

36. oceňuje, že probíhá úsilí o zlepšení transparentnosti a komunikace s Parlamentem, a ECB a prezidentce Lagardeové k němu blahopřeje; souhlasí s prezidentkou Lagardeovou dále v tom, že ECB musí lépe informovat evropské občany o dopadu svých politik; na druhou stranu doporučuje pravidelný neveřejný dialog mezi členy Hospodářského a měnového výboru Parlamentu a příslušnými zástupci ECB v návaznosti na zveřejnění nejnovějšího zápisu z jednání Rady guvernérů s cílem posoudit rozhodnutí ECB před zahájením dialogů o měnových otázkách a souběžně s těmito dialogy;

37. vítá zveřejnění stanovisek etické komise ECB k případům střetu zájmů a výdělečné činnosti členů Výkonné rady, Rady guvernérů a Rady dohledu ECB po skončení jejich mandátu; vyzývá ECB, aby podobnou transparentnost uplatňovala v oblasti možného střetu zájmů a výdělečné činnosti po skončení mandátu;

38. ještě důrazněji vyzývá, aby byla přijata kvalitnější politika pro whistleblowing a revidována pravidla pro zaměstnance ECB tak, aby byly v souladu minimálně se standardy a cíli uvedenými ve směrnici (EU) 2019/1937 o ochraně whistleblowerů[4], aby byla zajištěna jejich ochrana a aby mohli oznamovat svá podezření beze strachu z odvety a v případě potřeby anonymně;

39. žádá podrobnější zveřejňování sociálních a zaměstnaneckých záležitostí a záležitostí správy v souladu se směrnicí 2014/95/EU o podávání nefinančních zpráv[5];

°

° °

40. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Evropské centrální bance.

MENŠINOVÉ STANOVISKO (čl. 55 odst. 4 jednacího řádu)

Menšinové stanovisko (čl. 55 odst. 4 jednacího řádu) k výroční zprávě Evropské centrální banky za rok 2020, které předložil poslanec EP Gunnar BECK, ID

 

Odsuzuji skutečnost, že ECB masivně navýšila nabídku peněz a navýšila svou rozvahu na téměř 70 % HDP eurozóny. Banky v severní části eurozóny drží u ECB nepřiměřeně vysoký objem vkladů, a proto ECB platí nepřiměřeně vysoké sankční úroky. Naopak banky v jižní části eurozóny mají nepřiměřený prospěch ze záporných úrokových sazeb u úvěrů souvisejících s TLTRO. To znamená, že slabé banky v jižní části eurozóny se mohou stát zátěží pro banky na severu. Některé členské státy navíc nepřiměřeně profitovaly z programu nákupu aktiv veřejného sektoru, jelikož národní centrální banky a ECB již nedodržují kapitálový klíč pro nákupy dluhopisů a nakoupily nepoměrně větší množství dluhopisů více zadlužených členských států než států, které mají dosud relativně zdravé veřejné finance. Odklon ECB od kapitálového klíče posiluje podezření, že hlavním účelem tohoto programu je fiskální stabilizace nadměrně zadlužených členských států, která není v souladu s mandátem ECB. Vyjadřuji politování nad tím, že ECB stále méně naznačuje, že by měla v úmyslu normalizovat úrokové sazby, a dokonce to odmítá, a vyzývám ECB, aby úrokové sazby co nejdříve normalizovala.

 

 

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí	10.12.2020
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	40 6 8
Členové přítomní při konečném hlasování	Gunnar Beck, Marek Belka, Isabel Benjumea Benjumea, Stefan Berger, Gilles Boyer, Francesca Donato, Derk Jan Eppink, Engin Eroglu, Jonás Fernández, Raffaele Fitto, Frances Fitzgerald, José Manuel García-Margallo y Marfil, Sven Giegold, Valentino Grant, Claude Gruffat, José Gusmão, Enikő Győri, Danuta Maria Hübner, Othmar Karas, Billy Kelleher, Aurore Lalucq, Philippe Lamberts, Aušra Maldeikienė, Pedro Marques, Jörg Meuthen, Csaba Molnár, Siegfried Mureşan, Caroline Nagtegaal, Luděk Niedermayer, Lefteris Nikolaou-Alavanos, Lídia Pereira, Kira Marie Peter-Hansen, Sirpa Pietikäinen, Dragoș Pîslaru, Antonio Maria Rinaldi, Joachim Schuster, Ralf Seekatz, Pedro Silva Pereira, Paul Tang, Irene Tinagli, Ernest Urtasun, Inese Vaidere, Johan Van Overtveldt, Stéphanie Yon-Courtin, Marco Zanni, Roberts Zīle
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Marc Angel, Manon Aubry, Gabriele Bischoff, Damien Carême, Chris MacManus, Margarida Marques, Andreas Schwab

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

40	+
EPP	Isabel Benjumea Benjumea, Stefan Berger, Frances Fitzgerald, José Manuel García-Margallo Y Marfil, Enikő Győri, Danuta Maria Hübner, Othmar Karas, Aušra Maldeikienė, Siegfried Mureşan, Luděk Niedermayer, Lídia Pereira, Sirpa Pietikäinen, Andreas Schwab, Ralf Seekatz, Inese Vaidere
S&D	Marc Angel, Marek Belka, Gabriele Bischoff, Jonás Fernández, Margarida Marques, Pedro Marques, Csaba Molnár, Joachim Schuster, Pedro Silva Pereira, Paul Tang, Irene Tinagli
RENEW	Gilles Boyer, Engin Eroglu, Billy Kelleher, Caroline Nagtegaal, Dragoș Pîslaru, Stéphanie Yon-Courtin
GREENS/EFA	Damien Carême, Sven Giegold, Claude Gruffat, Philippe Lamberts, Kira Marie Peter-Hansen, Ernest Urtasun
ECR	Johan Van Overtveldt, Roberts Zīle
6	-
ID	Gunnar Beck, Jörg Meuthen
EUL/NGL	Manon Aubry, José Gusmão, Chris Macmanus
NI	Lefteris Nikolaou-Alavanos
8	0
S&D	Aurore Lalucq
ID	Francesca Donato, Valentino Grant, Antonio Maria Rinaldi, Marco Zanni
ECR	Derk Jan Eppink, Raffaele Fitto, Eugen Jurzyca

 

Význam zkretk:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se