ZPRÁVA o dopadech pravidel EU o volném pohybu pracovníků a služeb: mobilita pracovních sil uvnitř EU jakožto nástroj k přizpůsobení dovedností potřebám trhu práce

29.3.2021 - (2020/2007(INI))

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci
Zpravodaj: Radan Kanev
Zpravodaj (*):
Morten Løkkegaard, Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
(*) Přidružený výbor – článek 57 jednacího řádu

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o dopadech pravidel EU o volném pohybu pracovníků a služeb: mobilita pracovních sil uvnitř EU jakožto nástroj k přizpůsobení dovedností potřebám trhu práce

(2020/2007(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU),

– s ohledem na článek 5 Smlouvy o Evropské unii,

– s ohledem na články 45, 56, 153, 154 a 174 SFEU,

– s ohledem na evropský pilíř sociálních práv vyhlášený Evropskou radou, Parlamentem a Komisí v listopadu 2017,

– s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením (CRPD),

– s ohledem na základní pracovní normy, které stanovila Mezinárodní organizace práce (MOP), a na její úmluvy a doporučení týkající se správy služeb zaměstnanosti a inspekce práce,

– s ohledem na rozsáhlé právní acquis Unie týkající se zdraví a bezpečnosti při práci, zejména na směrnici Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci[1] a na její samostatné a související směrnice,

– s ohledem na závěry Rady ze dne 8. června 2020 o změně kvalifikace a prohlubování dovedností jako základu pro zvýšení udržitelnosti a zaměstnatelnosti v kontextu podpory hospodářského oživení a sociální soudržnosti,

– s ohledem na dokument s názvem „Unie, která si klade vyšší cíle. Moje agenda pro Evropu. Politické směry pro příští Evropskou komisi, 2019–2024“ představený kandidátkou na funkci předsedkyně Evropské komise Ursulou von der Leyenovou,

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1149 ze dne 20. června 2019, kterým se zřizuje Evropský orgán pro pracovní záležitosti, mění nařízení (ES) č. 883/2004, (EU) č. 492/2011 a (EU) 2016/589 a zrušuje rozhodnutí (EU) 2016/344[2],

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie[3],

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/589 ze dne 13. dubna 2016 o Evropské síti služeb zaměstnanosti (EURES), přístupu pracovníků ke službám mobility a další integraci trhů práce a o změně nařízení (EU) č. 492/2011 a (EU) č. 1296/2013[4],

– s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/170 ze dne 2. února 2018 o jednotných podrobných specifikacích pro shromažďování a analýzu údajů ke sledování a hodnocení fungování sítě EURES,

– s ohledem na zprávu Komise ze dne 2. dubna 2019 o činnosti sítě EURES v období od ledna 2016 do června 2018,

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení[5],

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení[6],

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES[7],

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1072/2009 ze dne 21. října 2009 o společných pravidlech pro přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy[8],

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství[9],

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85[10],

– s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 3577/92 ze dne 7. prosince 1992 o uplatňování zásady volného pohybu služeb v námořní dopravě v členských státech (námořní kabotáž)[11],

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/54/EU ze dne 16. dubna 2014 o opatřeních usnadňujících výkon práv udělených pracovníkům v souvislosti s jejich volným pohybem[12],

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací[13],

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/15/ES ze dne 11. března 2002 o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě[14],

– s ohledem na směrnici Rady 1999/63/ES ze dne 21. června 1999 o dohodě o úpravě pracovní doby námořníků uzavřené mezi Svazem provozovatelů námořních plavidel Evropského společenství (ECSA) a Federací odborů pracovníků v dopravě v Evropské unii (FST)[15] ve znění směrnice Rady 2009/13/ES ze dne 16. února 2009, kterou se provádí dohoda k Úmluvě o práci na moři z roku 2006 uzavřená Svazem provozovatelů námořních plavidel Evropského společenství (ECSA) a Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF)[16],

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb[17],

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/957 ze dne 28. června 2018, kterou se mění směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb[18],

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/67/EU ze dne 15. května 2014 o prosazování směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („nařízení o systému IMI“)[19],

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1057 ze dne 15. července 2020, kterou se stanoví zvláštní pravidla o vysílání řidičů v odvětví silniční dopravy, pokud jde o směrnice 96/71/ES a 2014/67/EU, a kterou se mění směrnice 2006/22/ES, pokud jde o požadavky na prosazování, a nařízení (EU) č. 1024/2012[20],

– s ohledem na rozhodnutí Rady (EU) 2019/1181 ze dne 8. července 2019 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států[21],

– s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/344 ze dne 9. března 2016, kterým se zřizuje evropská platforma pro posílení spolupráce při řešení problematiky nehlášené práce[22],

– s ohledem na doporučení Rady ze dne 22. května 2017 o evropském rámci kvalifikací pro celoživotní učení, kterým se zrušuje doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2008 o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení[23],

– s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2020 o evropské ochraně přeshraničních a sezónních pracovníků v souvislosti s krizí způsobenou onemocněním COVID-19[24],

– s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2017 o nové agendě dovedností pro Evropu[25],

– s ohledem na své usnesení ze dne 14. ledna 2014 o účinných inspekcích práce jako strategii na zlepšení pracovních podmínek v Evropě[26],

– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 15. července 2020 nazvané „Plán na podporu oživení Evropy a víceletý finanční rámec na období 2021–2027“,

– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 5. května 2020 nazvané „Udržitelné financování celoživotního učení a rozvoje dovedností v souvislosti s nedostatkem kvalifikované pracovní síly“ (průzkumné stanovisko na žádost chorvatského předsednictví),

– s ohledem na stanovisko Evropského výboru regionů nazvané „Odliv mozků v EU: řešení problému na všech úrovních“ (C 141/34),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. července 2020 nazvané „Evropská agenda dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost“ (COM(2020)0274) a na připojené pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2020)0121) a (SWD(2020)0122),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. ledna 2020 nazvané „Silná sociální Evropa pro spravedlivou transformaci“ (COM(2020)0014),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. prosince 2019 nazvané „Strategie pro udržitelný růst na rok 2020“ (COM(2019)0650),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. června 2016 nazvané „Nová agenda dovedností pro Evropu“ (COM(2016)0381),

– s ohledem na návrh společné zprávy Komise a Rady o zaměstnanosti ze dne 17. prosince 2019, která doprovází sdělení Komise o roční strategii udržitelného růstu 2020,

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),

– s ohledem na zprávu Komise ze dne 25. září 2019 o uplatňování a provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/67/EU ze dne 15. května 2014 o prosazování směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („nařízení o systému IMI“) (COM (2019)0426),

– s ohledem na výroční zprávu Komise o mobilitě pracovníků uvnitř EU za rok 2019,

– s ohledem na zprávu střediska Cedefop nazvanou „Předpověď potřeb v oblasti dovedností, trendy a výzvy do roku 2030“,

– s ohledem na zprávu nadace Eurofound z roku 2010 nazvanou „Vyslaní pracovníci v Evropské unii“[27] a na vnitrostátní zprávy,

– s ohledem na ekonomickou prognózu Komise z jara roku 2020, která byla zveřejněna dne 6. května 2020,

– s ohledem na pokyny Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) ze dne 24. dubna 2020 s názvem „COVID-19: návrat na pracoviště – přizpůsobení pracovišť a ochrana pracovníků“,

– s ohledem na studii Evropského parlamentu z roku 2015 nazvanou „Sociální a pracovní práva v EU a právní předpisy vnitřního trhu EU“,

– s ohledem na pokyny Komise ze dne 17. července 2020 týkající se sezónních pracovníků v EU v souvislosti s šířením onemocnění COVID-19,

– s ohledem na závěry Rady ze dne 9. října 2020 o zlepšení životních a pracovních podmínek sezónních a jiných mobilních pracovníků,

– s ohledem na doporučení Rady ze dne 13. října 2020 o koordinovaném přístupu k omezení volného pohybu v reakci na pandemii COVID-19,

– s ohledem na studii Komise z roku 2015 nazvanou „Studie systémů stanovování mezd a minimálních mezd platných pro vyslané pracovníky v souladu se směrnicí 96/71/ES ve vybraném počtu členských států a odvětví“,

– s ohledem na pokyny Komise ze dne 30. března 2020 k výkonu volného pohybu pracovníků během šíření onemocnění COVID-19,

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. května 2020 nazvané „Směrem k rozfázovanému a koordinovanému přístupu pro obnovu volného pohybu a zrušení kontrol na vnitřních hranicích“ (C2020/C 169/03),

– s ohledem na studii nadace Eurofound z roku 2015 nazvanou „Sociální rozměr mobility v rámci EU: dopad na veřejné služby“,

– s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

– s ohledem na stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova,

– s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A9-0066/2021),

A. vzhledem k tomu, že nediskriminace je základní zásadou zakotvenou ve Smlouvách; vzhledem k tomu, že volný pohyb pracovníků je základní zásadou Unie; vzhledem k tomu, že zásada rovného zacházení zakotvená v čl. 45 odst. 2 SFEU stanoví, že volný pohyb pracovníků musí zahrnovat odstranění jakékoli diskriminace mezi pracovníky členských států na základě státní příslušnosti, pokud jde o zaměstnávání, odměnu za práci a jiné pracovní podmínky;

B. vzhledem k tomu, že čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU) stanoví, že Unie „podporuje sociální spravedlnost a ochranu“; vzhledem k tomu, že článek 9 SFEU uvádí, že „při vymezování a provádění svých politik a činností přihlíží Unie k požadavkům spojeným s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany, bojem proti sociálnímu vyloučení a vysokou úrovní všeobecného a odborného vzdělávání a ochrany lidského zdraví“;

C. vzhledem k tomu, že volný pohyb pracovníků, svoboda usazování a volný pohyb služeb patří mezi základní zásady vnitřního trhu;

D. vzhledem k tomu, že volný pohyb pracovníků a služeb by měl být v souladu se zásadami zakotvenými v evropském pilíři sociálních práv; vzhledem k tomu, že závazek Unie k plnění agendy OSN 2030 a cílů udržitelného rozvoje, Zelené dohody pro Evropu a strategie pro rovnost žen a mužů, včetně ochrany a prosazování spravedlivých mezd, rovnosti žen a mužů a důstojných pracovních podmínek a podmínek zaměstnávání, musí být začleňován do všech politik v oblasti vnitřního trhu, díky čemuž budou řádně zohledňovány sociální a environmentální faktory;

E. vzhledem k tomu, že volný pohyb pracovníků, včetně sezónních pracovníků, je nezbytný pro evropskou integraci; vzhledem k tomu, že může být prospěšný jak pro vysílající, tak i pro přijímající členské státy a podporovat cíle hospodářské, sociální a územní soudržnosti; vzhledem k tomu, že Unie a členské státy musí v plné míře těžit z potenciálu mobility v rámci EU a současně účinně vymáhat dodržování platných předpisů týkajících se mobility pracovních sil;

F. vzhledem k tomu, že volný pohyb pracovníků a služeb přispívá k hospodářskému růstu a soudržnosti v Unii a vytváří pracovní příležitosti; vzhledem k tomu, že jednotný trh může být udržitelný a zvýšit prosperitu pouze tehdy, pokud spočívá na spravedlivých a společných pravidlech a zásadě rovného zacházení, zejména pokud jde o volný pohyb pracovníků a služeb;

G. vzhledem k tomu, že Unie by měla i nadále hrát klíčovou úlohu při podpoře výměny osvědčených postupů na všech úrovních státní správy a při vypracovávání pokynů a doporučení týkajících se zajištění důstojných pracovních podmínek a podmínek zaměstnávání pro všechny, včetně zranitelných skupin pracovníků, na nichž bude spolupracovat se sociálními partnery;

H. vzhledem k tomu, že sociální dopady volného pohybu služeb na regiony původu i regiony, které mobilní pracovníky přijímají, mohou být pozitivní i negativní; vzhledem k tomu, že nedostatek pracovních sil a odliv mozků, k nimž dochází v důsledku současné hospodářské a sociální nerovnováhy mezi regiony Unie, zejména po finanční krizi, dosáhly v některých členských státech kritické úrovně, což vedlo k dalším problémům, jako je demografická nerovnováha, nedostatky v poskytování péče a chybějící zdravotní personál, a celkově prohloubily nerovnosti mezi regiony; vzhledem k tomu, že těmito jevy jsou obzvláště zasaženy venkovské a odlehlé oblasti; vzhledem k tomu, že je zapotřebí udržitelná průmyslová politika a silná politika soudržnosti s cílem zachovat a vytvářet kvalitní pracovní místa v odvětvích a regionech, které procházejí transformací, aby se zabránilo odlivu mozků a nedobrovolné mobilitě;

I. vzhledem k tomu, že soutěž ve snižování nákladů na práci škodí soudržnosti mezi členskými státy; vzhledem k tomu, že je nezbytný koordinovaný přístup na úrovni Unie, aby se zabránilo nekalé soutěži ve snižování nákladů na práci a posílila se vzestupná sociální konvergence pro všechny; vzhledem k tomu, že účinná regulace a kolektivní smlouvy mají zásadní význam pro zajištění důstojných pracovních podmínek a podmínek zaměstnávání, kvalitních služeb a spravedlivé hospodářské soutěže;

J. vzhledem k tomu, že přeshraniční pracovníci jsou pro některé regiony sociálním a ekonomický přínosem;

K. vzhledem k tomu, že v zájmu ochrany práv mobilních pracovníků, posílení dodržování platných předpisů a prosazování rovných podmínek a spravedlivé hospodářské soutěže mezi všemi společnostmi je klíčové zlepšit, sladit a koordinovat přeshraniční vymáhání předpisů Unie v oblasti mobility pracovních sil a potírat jejich porušování, včetně nehlášené práce;

L. vzhledem k tomu, že většinu pracovníků v Unii zaměstnávají mikropodniky a malé a střední podniky; vzhledem k tomu, že mikropodniky, malé a střední podniky a osoby samostatně výdělečně činné jsou nejvíce ohroženy porušováním právních předpisů Unie; vzhledem k tomu, že hlavním zdrojem obtíží pro mikropodniky, malé a střední podniky, osoby samostatně výdělečně činné a společnosti působící v dobré víře na vnitřním trhu jsou protichůdné vnitrostátní právní předpisy, zbytečná administrativní zátěž a nekalá hospodářská soutěž; vzhledem k tomu, že iniciativy zaměřené na mikropodniky, malé a střední podniky a začínající podniky by měly podnikům napomáhat dodržovat stávající předpisy a neměly by vést ke zbytečné administrativní zátěži, dvojím normám nebo nižším standardům ochrany pracovníků;

M. vzhledem k tomu, že digitalizace poskytuje nebývalé příležitosti k usnadnění mobility a současně pomáhá ověřovat striktní dodržování předpisů Unie v oblasti mobility pracovních sil;

N. vzhledem k tomu, že Evropský orgán pro pracovní záležitosti (ELA) byl zřízen s cílem posílit spravedlnost a důvěru ve vnitřní trh, volný pohyb pracovníků, vysílání pracovníků a vysoce mobilní služby, monitorovat dodržování předpisů Unie v oblasti mobility pracovních sil a koordinaci systémů sociálního zabezpečení a posílit výměnu osvědčených postupů a spolupráci mezi členskými státy a sociálními partnery při zajišťování spravedlivé mobility pracovních sil a boji proti nehlášené práci; vzhledem k tomu, že podpora spravedlivých mezd, rovnosti žen a mužů a důstojných pracovních podmínek a podmínek zaměstnávání hrají klíčovou úlohu při vytváření dobře fungujícího, spravedlivého a udržitelného jednotného trhu;

O. vzhledem k tomu, že orgán ELA je nově zřízeným subjektem, který by měl své plné provozní kapacity dosáhnout do roku 2024;

P. vzhledem k tomu, že vysílání pracovníků, agenturní zaměstnávání a sezónní práce jsou ze své podstaty i podle právní definice dočasné;

Q. vzhledem k tomu, že pracovníci často nemají dostatečnou právní ochranu a přístup k systémům sociálního zabezpečení kvůli nekalým nestandardním formám zaměstnání, umělým úpravám pracovněprávních vztahů, jako je např. falešná samostatná výdělečná činnost, neplacené nebo pouze špatně placené práci na zavolanou, tzv. smlouvám na nulový počet hodin, zneužívání dočasných smluv a stáží jako náhrady za řádné pracovní smlouvy, a to i ve veřejném sektoru, a používání společností typu poštovní schránka; vzhledem k tomu, že je proto třeba tyto otázky řešit; vzhledem k tomu, že k nekalým praktikám může vést i stále častější využívání různých subdodavatelských ujednání, a proto jsou nutná protiopatření; vzhledem k tomu, že mobilita pracovních sil uvnitř EU, jež je přímo založena na článku 45 SFEU, může přirozeně přispět k naplnění dlouhodobých potřeb v oblasti pracovních sil prostřednictvím standardních forem zaměstnání přístupných občanům Unie, aniž by docházelo k diskriminaci na základě státní příslušnosti;

R. vzhledem k tomu, že sociální soudržnost je jednou z hlavních zásad Unie; vzhledem k tomu, že v Unii nicméně přetrvávají značné rozdíly v životních a pracovních podmínkách; vzhledem k tomu, že vyšší mzdy a HDP, spolehlivé sociální zabezpečení, snazší přístup na trh práce a vyšší míra zaměstnanosti patří k nejvýznamnějším faktorům podněcujícím mobilitu pracovních sil uvnitř Unie[28]; vzhledem k tomu, že na druhé straně chudoba, sociální vyloučení, špatné životní a pracovní podmínky a nedostatek sociální pomoci jsou odrazujícím faktorem, pokud jde o mobilitu uvnitř EU; vzhledem k tomu, že přetrvávající nedostatek pracovních sil v některých kritických odvětvích lze rovněž do velké míry vysvětlit špatnými pracovními podmínkami a nízkou úrovní mezd; vzhledem k tomu, že takovýto nedostatek by měl být řešen zlepšováním pracovních podmínek v daných odvětvích, zejména prostřednictvím sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání, spíše než přenecháním pracovních míst se špatnými pracovními podmínkami migrujícím a mobilním pracovníkům, včetně přeshraničních, příhraničních nebo nehlášených pracovníků;

S. vzhledem k tomu, že rozhodnutí uplatnit své právo volného pohybu by mělo být vždy dobrovolné a nemělo by být vynuceno nedostatkem příležitostí v členském státě bydliště; vzhledem k tomu, že spravedlivá mobilita založená na pevných sociálních a pracovních právech je základním předpokladem udržitelné evropské integrace, sociální soudržnosti a spravedlivé transformace;

T. vzhledem k tomu, že nekalé praktiky, jako je sociální a environmentální dumping, oslabují veřejnou podporu Unie a další evropské integrace, poškozují fungování vnitřního trhu a konkurenceschopnost podniků, zejména mikropodniků, malých a středních podniků a osob samostatně výdělečně činných, a ohrožují práva pracovníků; vzhledem k tomu, že z tohoto důvodu musí být posíleno monitorování dodržování platných právních předpisů; vzhledem k tomu, že při přípravě legislativních návrhů na úrovni Unie by měla být řádně zohledňována zásada „zelenou malým a středním podnikům“; vzhledem k tomu, že protichůdná ustanovení ve vnitrostátních právních předpisech vytváří překážky pro mikropodniky a malé a střední podniky a je třeba se jich vyvarovat;

U. vzhledem k tomu, že zásada rovného zacházení je jedním z předpokladů sociálně tržního hospodářství a vzestupné sociální konvergence a vyžaduje dodržování platných právních předpisů a kolektivních smluv země určení, čímž jsou zajištěny rovné podmínky pro místní a mobilní pracovníky, jakož i pro místní a zahraniční poskytovatele služeb;

V. vzhledem k tomu, že více než 8 % mobilních pracovníků je zaměstnáno v odvětví zdravotnictví a sociální práce, více než 7 % v odvětví dopravních služeb a více než 10 % v odvětví ubytování a stravování; vzhledem k tomu, že mobilní a sezónní pracovníci mají často zásadní význam pro členské státy, například v odvětvích, jako je zdravotnictví, péče o starší osoby nebo osoby se zdravotním postižením či stavebnictví;

W. vzhledem k tomu, že nejméně 80 milionů pracovníků v Evropě se potýká s nesouladem mezi nabízenou a požadovanou kvalifikací a více než 5 z 10 pracovních míst, která jsou obtížně obsaditelná, se nachází v oblasti vysoce kvalifikovaných povolání[29];

X. vzhledem k tomu, že během pandemie COVID-19 se opět ukázalo, že vysoce mobilní pracovníci, kteří se často pohybují v rámci Unie, mají zásadní význam; vzhledem k tomu, že pandemie rovněž ukázala, že sezónní, vyslaní, migrující a mobilní pracovníci, včetně přeshraničních a příhraničních pracovníků, během pandemie obrovským způsobem přispívají k přežití unijního hospodářství, jakož i k mezinárodnímu obchodu Unie; vzhledem k tomu, že jakožto pracovníci v první linii tak činí za cenu velkého rizika pro vlastní zdraví i zdraví svých rodin; vzhledem k tomu, že sezónní pracovníci se ukázali být nezbytnými pro udržení chodu mnoha evropských zemědělských podniků; vzhledem k tomu, že vysoce mobilní pracovníci současně zůstávají nejzranitelnějšími a nejméně chráněnými; vzhledem k tomu, že během první fáze pandemie COVID-19 patřili tito pracovníci k nejvíce postiženým nekoordinovanými opatřeními správy hranic;

Y. vzhledem k tomu, že během pandemie COVID-19 se sezónním a vyslaným pracovníkům často nedostávalo základní zdravotní péče, důstojného ubytování, osobních ochranných prostředků a odpovídajících informací; vzhledem k tomu, že často měli pouze nedostatečný – nebo neměli žádný – přístup k systémům sociálního zabezpečení v hostitelských členských státech, včetně nemocenských dávek a krátkodobé podpory v nezaměstnanosti; vzhledem k tomu, že v některých případech byli dokonce vyhoštěni; vzhledem k tomu, že mobilita pracovníků je vysoce závislá na dostupných dopravních prostředcích a že obzvláště postiženi jsou pracovníci žijící na ostrovech a v nejvzdálenějších regionech Unie; vzhledem k tomu, že přeshraniční a příhraniční pracovníky postihly rovněž uzávěry hranic, neboť zkomplikovaly jejich cestu na pracoviště a zpět k rodině a omezily jejich přístup k sociálním a zdravotním službám; vzhledem k tomu, že v některých případech byli mobilní pracovníci vystaveni diskriminaci a špatným pracovním a životním podmínkám, které vedly k rozšíření onemocnění COVID-19;

Z. vzhledem k tomu, že rozšíření onemocnění COVID-19 odhalilo a ještě zhoršilo obtížné a často ubohé pracovní a životní podmínky stovek tisíců sezónních pracovníků, z nichž převážná většina jsou mobilní pracovníci, a některých z více než jednoho milionu vyslaných pracovníků v EU; vzhledem k tomu, že jejich již tak nejisté podmínky jsou dále zhoršovány případy strukturální diskriminace na trhu práce a nedostatečným prosazováním stávajících právních předpisů;

AA. vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 odhalila řadu strukturálních nedostatků v evropských a vnitrostátních regulačních rámcích; vzhledem k tomu, že mnoho z těchto nedostatků nesouviselo pouze s pandemií; vzhledem k tomu, že tyto nedostatky je třeba naléhavě řešit na úrovni Unie a členských států v zájmu zajištění spravedlivé hospodářské soutěže a rovného zacházení na vnitřním trhu; vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 má zásadní a trvalý dopad na evropské trhy práce;

AB. vzhledem k tomu, že mobilita pracovníků, a zejména jejich vysílání nesmí v hostitelských členských státech vytvářet hospodářskou soutěž založenou na nejistých pracovních podmínkách a vyhýbání se povinnostem ze strany zaměstnavatelů, jakož i na obcházení platných vnitrostátních právních předpisů a kolektivních smluv, neboť takové nekalé praktiky vedou pouze k napětí mezi členskými státy, nekalé hospodářské soutěži mezi podniky a k nedůvěře mezi pracovníky; vzhledem k tomu, že tyto nežádoucí účinky, včetně odlivu mozků a nekalé hospodářské soutěže, mohou být rovněž způsobeny chybějící vzestupnou sociální konvergencí; vzhledem k tomu, že mobilita pracovních sil by měla být vnímána jako příležitost, usnadňovat sdílení dovedností a odborných zkušeností a podporovat vzestupnou sociální konvergenci; vzhledem k tomu, že pravidla týkající se mobility pracovních sil a vysílání pracovníků by neměla vést k nepřiměřené administrativní zátěži; vzhledem k tomu, že pravidla pro vysílání pracovníků se vztahují i na státní příslušníky vysílané z jednoho členského státu do druhého, kteří jsou obzvláště ohroženi vykořisťováním, a proto je třeba, aby jim vnitrostátní inspektoráty práce a orgán ELA věnovaly zvláštní pozornost;

AC. vzhledem k tomu, že nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a nedostatek dovedností jsou pro unijní trh práce a systémy vzdělávání a odborné přípravy velkou výzvou; vzhledem k tomu, že je tudíž výrazně zapotřebí zlepšit systémy vzdělávání a odborné přípravy, aby byly schopnější reagovat na budoucí vývoj a progresivnější, a zlepšit systém rekvalifikace a prohlubování dovedností pracovníků; vzhledem ale k tomu, že stále neexistují žádné oficiální statistiky ani ukazatele pro měření nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi na evropských trzích práce;

AD. vzhledem k tomu, že se očekává další nárůst polarizace pracovních míst a že bude větší počet pracovních míst na obou koncích spektra dovedností;

AE. vzhledem k tomu, že digitální propast mezi městem a venkovem a dopad sociálně-ekonomických faktorů na digitální propast patří i nadále k hlavním výzvám, které je třeba neprodleně řešit; vzhledem k tomu, že mezi pracovníky panuje obrovský nedostatek digitálních a zelených dovedností, který je třeba řešit mimo jiné prostřednictvím celoživotního učení;

AF. vzhledem k tomu, že investice podniků do odborné přípravy a vzdělávání, jakož i do pracovních podmínek a podmínek zaměstnávání jsou důležitým nástrojem pro přilákání kvalifikovaných pracovníků; vzhledem k tomu, že vzájemné uznávání a transparentnost kvalifikací hrají klíčovou úlohu při dosahování sblížení povolání, volného pohybu služeb a spravedlivé mobility pracovníků;

AG. vzhledem k tomu, že v této souvislosti by měl být zohledněn vývoj systému uznávání neformálně získaných znalostí a dovedností, např. v případě neformálních pečovatelů; vzhledem k tomu, že tento vývoj je mimořádně důležitý vzhledem k současným demografickým výzvám a trendům souvisejícím se stárnutím společností v členských státech;

AH. vzhledem k tomu, že účinný trojstranný a sociální dialog může úspěšně doplňovat vládní a institucionální úsilí o překonání stávajícího napětí a rozporů v EU; vzhledem k tomu, že zapojení sociálních partnerů má potenciál zlepšit tvorbu, provádění a vymáhání politik a je třeba jej dále posílit na všech politických úrovních;

AI. vzhledem k tomu, že neprobíhá žádný systematický celounijní sběr údajů, který by poskytoval dostatečné údaje o mobilních pracovnících nebo který by jim umožňoval zjistit stav svého sociálního zabezpečení a uplatnit různé nabyté nároky; vzhledem k tomu, že přístup k informacím o platných pravidlech, jakož i účinné dodržování, sledování a vymáhání jsou nezbytnými předpoklady spravedlivé mobility a boje proti zneužívání systému; vzhledem k tomu, že je proto třeba podporovat a využívat digitální technologie, které mohou usnadnit kontrolu a vymáhání právních předpisů a zaručit práva mobilních pracovníků, a to v souladu s pravidly pro ochranu údajů;

1. konstatuje, že základní zásadou směrnice o službách je ustanovení o cílové zemi, a domnívá se, že toto ustanovení by se nemělo měnit; zdůrazňuje, že volného pohybu služeb musí být dosaženo, aniž by došlo k oslabení práv pracovníků a sociálních práv; připomíná, že zásady rovného zacházení a volného pohybu se nevztahují pouze na poskytovatele služeb, ale také na pracovníky; domnívá se, že volný pohyb služeb je nerozlučně spjat s volným a spravedlivým pohybem pracovníků, kteří tyto služby poskytují, a že je ku prospěchu vnitřního trhu, jsou-li dodržována pravidla týkající se pracovních podmínek a chráněno zdraví a bezpečnost mobilních pracovníků; zdůrazňuje, že uplatňování zásad zakotvených v evropském pilíři sociálních práv jako minimálního standardu by mohlo přispět k posílení práv a ochrany evropských pracovníků;

2. zdůrazňuje, že právní předpisy Unie týkající se volného pohybu služeb nesmí nijak ovlivnit výkon základních práv uznávaných členskými státy a na úrovni Unie, včetně práva na stávku nebo na jiné kroky, na něž se vztahují zvláštní systémy pracovněprávních vztahů v členských státech, v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi, ani nesmí mít vliv na právo vyjednávat, uzavírat a vymáhat kolektivní smlouvy ani na právo na kolektivní akce v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi; zdůrazňuje, že kvalitní právní předpisy jsou dlouhodobou investicí, stejně jako jejich účinné provádění;

3. připomíná, že ochrana pracovních a životních podmínek mobilních pracovníků na základě zásady rovného zacházení se musí vztahovat na volný pohyb pracovníků i na volný pohyb služeb; je znepokojen přetrvávajícími nedostatky v ochraně mobilních pracovníků, včetně přeshraničních a příhraničních pracovníků, na které upozornila pandemie COVID-19; zdůrazňuje, že pracovníci nesmí být nijak znevýhodněni v důsledku výkonu svého práva na volný pohyb nebo kvůli pravidlům Unie týkajícím se volného pohybu služeb; zdůrazňuje, že je třeba bez zbytečného odkladu řešit veškeré regulační nedostatky na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni; dále upozorňuje, že v souvislosti s volným pohybem pracovníků a služeb musí být dodržovány platné právní předpisy týkající se přístupu k sociálním právům a nárokům v oblasti sociálního zabezpečení, včetně jejich přenositelnosti, uznávání diplomů, kvalifikací a dovedností a přístupu k odborné přípravě; připomíná, že veškerá omezení na hranicích uvnitř EU, i když jsou přijímána v reakci na závažnou krizi v oblasti veřejného zdraví, by měla zohledňovat dopad na mobilní pracovníky a reagovat na jejich konkrétní situaci;

4. je znepokojen stávajícím nedostatkem harmonizovaného výkladu práva EU ze strany členských států, jako je například nedávno revidovaná směrnice o vysílání pracovníků[30], což vede k nedostatečné právní jasnosti a byrokratické zátěži pro společnosti poskytující služby ve více než jednom členském státě; vyzývá Komisi, aby členským státům přímo pomáhala během celého procesu provádění ve vnitrostátním právu, aby byl zajištěn jednotný výklad evropského práva;

5. zdůrazňuje v tomto ohledu, že je nezbytné věnovat zvláštní pozornost pracovníkům žijícím v nejvzdálenějších regionech Evropské unie a podporovat jejich mobilitu směrem ke kontinentu a naopak, jakož i mobilitu mezi jednotlivými nejvzdálenějšími regiony;

6. vyjadřuje politování nad tím, že v roce 2019 bydlelo v jiné zemi EU, než je země, jíž jsou státními příslušníky, pouze 4,2 % občanů EU v produktivním věku[31]; vyzývá Komisi a členské státy, aby vyvíjely větší úsilí s cílem odstraňovat překážky mobility pracovníků a podniků;

7. připomíná, že by měl být zajištěn volný pohyb pracovníků s cílem ochránit zaměstnanost a hospodářství určitých regionů a zajistit zachování určitých činností, jako je zemědělská činnost;

8. vyzývá členské státy, aby správně a včas provedly a monitorovaly revidovanou směrnici o vysílání pracovníků s cílem zajistit ochranu vyslaných pracovníků a volný pohyb služeb během jejich vyslání tím, že stanoví závazná pravidla týkající se pracovních podmínek a ochrany zdraví a bezpečnosti pracovníků;

9. vyzývá členské státy, aby plně využily možnosti uplatňovat ustanovení o mzdách a pracovních podmínkách obsažených ve všech kolektivních smlouvách na vyslané pracovníky v EU a v co největší míře zajistily stejnou odměnu za stejnou práci na stejném místě pro pracovníky a rovné podmínky pro společnosti při provádění revidované směrnice o vysílání pracovníků;

10. vyzývá Komisi, aby provedla hloubkovou analýzu trendů ovlivňujících pracovní podmínky vyslaných státních příslušníků třetích zemí; zdůrazňuje, že na základě výsledků této analýzy bude možná zapotřebí přijmout politická opatření na úrovni Unie nebo na vnitrostátní úrovni; je hluboce znepokojen současným nárůstem podílu státních příslušníků třetích zemí v odvětvích, která jsou známá nejistými pracovními podmínkami a případy zneužívání; zdůrazňuje, že státní příslušníci třetích zemí jsou často více ohroženi vykořisťováním, a proto potřebují ochranu; zdůrazňuje, že toto vykořisťování zahrnuje falešné vysílání, falešnou samostatnou výdělečnou činnost, podvodné využívání subdodávek a náborové agentury, společnosti s fiktivním sídlem typu „poštovní schránky“ a nehlášenou práci; zdůrazňuje, že pracovníci, kteří jsou státními příslušníky třetích zemí, mohou v EU pracovat s pracovním povolením pod podmínkou, že všechny záruky ve vnitrostátním a unijním pracovním právu účinně zajišťují ochranu a důstojné pracovní podmínky i pro státní příslušníky třetích zemí a že to nepovede k narušení trhu práce; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily dodržování platných právních předpisů a pravidel týkajících se podmínek zaměstnávání při jednání se státními příslušníky třetích zemí s cílem zamezit zneužívání; vyzývá členské státy, aby provedly ochranná ustanovení směrnice 2009/52/ES a zajistily dostupné a účinné mechanismy podávání stížností, které umožní účinně vymáhat dlužné mzdy a příspěvky na sociální zabezpečení;

11. připomíná povahu celoevropských dodavatelských řetězců ve strategických průmyslových odvětvích, která jsou hlavním zdrojem zaměstnanosti a činnosti pro mobilní pracovníky a společnosti poskytující služby a která byla výrazně zasažena nekoordinovanými opatřeními, např. různými pravidly testování na přítomnost COVID-19 a karanténami, jež zavedly členské státy v úsilí o řešení pandemie;  vyzývá Komisi, aby přikládala stejnou důležitost zajištění bezpečných podmínek pro pracovníky jako obnovení svobody pohybu a pohybu zboží;

12. připomíná, že neexistence harmonizovaných karanténních období, požadavků na testování a pravidel cestování v rámci EU představuje velkou zátěž pro řadu podniků i pro mnoho mobilních pracovníků a jejich rodiny, zejména v odvětvích s vysokou mobilitou; vybízí členské státy, aby koordinovaly úsilí o rozšíření sociálního zabezpečení, přístupu k systémům nemocenských dávek a dočasné podpory v nezaměstnanosti s cílem chránit rovněž příhraniční, přeshraniční a mobilní pracovníky, a to zejména ty, kteří jsou postiženi krizí a trpí chudobou, nezaměstnaností, sociálním vyloučením a špatnými životními podmínkami;

13. znovu opakuje, že pro každodenní život lidí je zásadní, aby byly v EU zajištěny nepřetržité dodávky základního zboží, jako jsou potraviny nebo zdravotnické a ochranné prostředky; vyzývá Komisi, aby zajistila nepřetržitý volný pohyb základního zboží a služeb na vnitřním trhu i v krizových situacích, jako je pandemie;

14. naléhavě vzývá Komisi a členské státy, aby uznaly mobilní pracovníky ve strategických výrobních dodavatelských řetězcích, které dodávají např. zdravotnické vybavení, za nezbytné nebo kriticky důležité pracovníky, a aby proto v jejich případě přezkoumaly povinnost podstoupit karanténu, pokud tím nevzniká riziko pro veřejné zdraví a bezpečnost, což lze prokázat příslušným testováním v souladu s doporučením Rady o koordinovaném přístupu k omezování volného pohybu v reakci na pandemii COVID-19;

15. vyzývá Komisi, aby prozkoumala nedostatky v ochraně s cílem zajistit důstojné pracovní a životní podmínky pro mobilní pracovníky a předcházet nekalým praktikám a aby řádně prosazovala právní předpisy Unie týkající se subdodávek; vyzývá Komisi, aby zajistila obecnou společnou a nerozdílnou odpovědnost v celém subdodavatelském řetězci za účelem ochrany práv pracovníků; zdůrazňuje, že taková iniciativa by měla zvýšit transparentnost a posílit odpovědnost hlavních dodavatelů v subdodavatelských řetězcích tím, že právně zaručí hrazení všech splatných příspěvků na sociální zabezpečení a nároků pracovníků a že bude naléhat na vnitrostátní orgány, aby v případě potřeby skutečně ukládaly odrazující sankce; vyzývá Komisi, aby prosazovala přístup odborů na všechna pracoviště, včetně pracovišť nacházejících se mimo zemi zaměstnání, a vyzývá členské státy, aby tento přístup zaručily; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření k posílení sociálního dialogu a nezávislosti sociálních partnerů a na jejich podporu a aby vybízely pracovníky, aby se organizovali, neboť je to zásadně důležité pro dosažení vysokých standardů zaměstnání;

16. žádá Komisi, aby analyzovala negativní vývoj v oblasti mobility pracovníků, především odliv mozků v určitých odvětvích a regionech; zdůrazňuje, že boj proti odlivu mozků musí jí ruku v ruce s prosazováním vzestupné sociální konvergence; trvá na tom, že navzdory pandemii COVID-19 je třeba, aby členské státy za účelem zajištění rovného zacházení s místními a přeshraničními pracovníky povolily a usnadňovaly překračování hranic z profesních důvodů, pokud je v hostitelském členském státě povolena pracovní činnost v dotčených odvětvích; žádá Komisi, aby stanovila jasné kvantitativní a kvalitativní ukazatele pro účely evropského semestru a zveřejňování doporučení pro jednotlivé země s cílem zajistit průběžné sledování provádění a vymáhání právních předpisů týkajících se volného pohybu pracovníků; vyzývá Komisi, aby předložila doporučení s cílem zajistit mobilním pracovníkům spravedlivé a důstojné životní a pracovní podmínky;

17. zdůrazňuje, že cíle evropského pilíře sociálních práv, cíle udržitelného rozvoje OSN, Zelená dohoda pro Evropu a strategie pro rovnost žen a mužů musí být rovněž zohledněny v přístupu k jednotnému trhu a podporovat přísné sociální a environmentální normy, které jsou předpokladem pro zvýšení produktivity; zdůrazňuje význam zadávání veřejných zakázek pro dosažení těchto cílů;

18. naléhavě vyzývá Komisi, aby přednostně zajistila plnou funkčnost orgánu ELA, aby mohl sledovat a prosazovat uplatňování a vymáhání práva Unie týkajícího se mobility pracovních sil a koordinace sociálního zabezpečení; naléhavě vyzývá Komisi, aby podporovala a posilovala kapacitu a vzájemnou spolupráci příslušných vnitrostátních orgánů a také spolupráci mezi nimi a sociálními partnery s cílem zajistit spravedlivou mobilitu založenou na právech, odpovídající informovanost pracovníků a zaměstnavatelů o jejich právech a povinnostech a účinné přeshraniční prosazování práv pracovníků, včetně přenositelnosti práv a nároků, a účinně bojovat proti podvodům v oblasti sociálního zabezpečení a praktikám zneužívání; je přesvědčen, že orgán ELA by se měl zaměřit na lepší prosazování a provádění stávajícího práva Unie tak, aby byla hospodářská soutěž na jednotném trhu poctivá a spravedlivá; zdůrazňuje, že má-li orgán ELA uspět v boji proti nezákonným praktikám, měl by přednostně vytvořit databázi, která bude v reálném čase ověřovat informace od zahraničních poskytovatelů služeb; zdůrazňuje, že orgán ELA musí mít k plnění svých úkolů dostatečné zdroje; zdůrazňuje, že částečné začlenění sítě EURES do orgánu ELA by mělo posílit vazbu mezi podporou volného pohybu a poskytováním informací a dodržováním příslušného právního rámce na ochranu mobilních pracovníků a občanů;

19. vyzývá Komisi, aby navrhla rámec EU pro boj proti nekalé soutěži v oblasti nákladů práce s cílem zajistit plné dodržování zásady rovného zacházení a stejné mzdy a stejných nákladů práce za stejnou práci na stejném místě;

20. připomíná, že Parlament opakovaně žádal Komisi, aby stáhla své návrhy týkající se evropského elektronického průkazu služeb a revize postupu oznamování služeb; vítá skutečnost, že k tomu nakonec došlo v pracovním programu Komise na rok 2021;

21. zdůrazňuje, že spravedlivý volný pohyb pracovníků a prosazování předpisů Unie v této oblasti by mohlo usnadnit vytvoření digitálního systému pro výměnu údajů mezi členskými státy; vyzývá Komisi, aby po provedení hodnocení dopadů neprodleně předložila návrh týkající se digitálního evropského čísla sociálního zabezpečení (ESSN), přičemž by zajistila, aby se na ESSN vztahovala přísná pravidla ochrany údajů, neboť ESSN je nezbytné pro zajištění právní jistoty pro pracovníky a podniky, spravedlivé mobility a účinné ochrany, přenositelnosti, sledovatelnosti a prosazování práv pracovníků, ale také pro podporu spravedlivé hospodářské soutěže a zajištění rovných podmínek pro podniky; domnívá se, že ESSN by mělo doplňovat vnitrostátní čísla sociálního zabezpečení a příslušné předpisy a usnadňovat elektronickou výměnu informací o sociálním zabezpečení (EESSI) s cílem zlepšit koordinaci a výměnu informací mezi příslušnými vnitrostátními orgány; poukazuje na to, že EESSI by měla umožňovat rychlé a přesné ověření stavu pojištění sociálního zabezpečení a poskytovat jednotlivcům i orgánům kontrolní mechanismus umožňující snadno ověřit příspěvky a pojistné krytí;

22. zdůrazňuje potřebu dalšího sbližování a koordinace předpisů o mobilitě pracovních sil a monitorovacích postupů, včetně společných standardů kontroly, společných inspekcí a výměny informací, a to pod vedením orgánu ELA a ve spolupráci s příslušnými vnitrostátními orgány; naléhavě vyzývá členské státy, aby posílily výměnu osvědčených postupů mezi příslušnými vnitrostátními orgány; vyzývá k tomu, aby orgán ELA měl skutečnou pravomoc provádět inspekce práce v přeshraničních případech ve spolupráci s příslušnými vnitrostátními orgány; vyzývá orgán ELA, aby zlepšil shromažďování údajů a zřídil databáze údajů zobrazujících mobilitu pracovních sil v reálném čase za účelem analýzy a posouzení rizik a aby připravil informační kampaně a cílené inspekce;

23. připomíná, že MOP doporučuje, aby bylo stanoveno kritérium jednoho inspektora práce na 10 000 pracovníků;

24. zdůrazňuje, že financování a granty Unie by měly přispívat k důstojné práci s cílem podpořit udržitelný rozvoj a sociální pokrok;

25. připomíná význam sociálního dialogu a v tomto ohledu vybízí k většímu zapojení sociálních partnerů do agentur Unie, veřejných orgánů, výborů a institucí s cílem zajistit iniciativy a právní předpisy zaměřené na praxi, které zohlední různé evropské modely trhu práce; zdůrazňuje, že při navrhování a provádění právních předpisů upravujících poskytování služeb a mobilitu pracovníků a při vzájemném uznávání profesí, diplomů, kvalifikací a dovedností je potřeba posílit třístranná jednání na úrovni EU v souladu se zásadami zakotvenými v evropském pilíři sociálních práv; žádá Komisi, členské státy a místní orgány, aby společně se sociálními partnery navrhly a zavedly nezbytné strategie na podporu zvyšování kvalifikace a rekvalifikace pracovníků, uplatňování odpovídající veřejné politiky a poskytování kvalitních pracovních míst;

26. zdůrazňuje, že je třeba, aby ochrana pracovníků a zapojení sociálních partnerů byly základní součástí práva Unie v této oblasti, tak aby se zajistilo demokratické fungování, hospodářský růst a vysoké sociální standardy a standardy v oblasti životního prostředí;

27. vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila nový strategický rámec pro zdraví a bezpečnost pro období po roce 2020 a aby se zavázala k tomu, že do roku 2030 odstraní úmrtí související s prací; naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila návrhy směrnice o stresu souvisejícím s prací a muskuloskeletálních poruchách, směrnice o duševním zdraví na pracovišti a strategii EU v oblasti duševního zdraví s cílem chránit všechny pracovníky na pracovišti; vyzývá dále Komisi, aby předložila ambicióznější revizi směrnice o karcinogenech a mutagenech a aby do směrnice o expozici karcinogenům a mutagenům při práci začlenila mezní hodnoty pro nejméně 50 látek; žádá, aby byly do směrnice začleněny látky, které mají škodlivé účinky na reprodukční systém;

28. vyzývá Komisi a členské státy, aby řešila potřebu bezpečných a zdravých pracovních podmínek pro pracovníky a samostatně výdělečné činné osoby, přičemž by měla věnovat zvláštní pozornost volnému pohybu pracovníků, a aby jim zajistila důstojné pracovní a životní podmínky, především v rámci připravované revize strategického rámce Unie v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; naléhavě vyzývá členské státy, aby řešily problematiku nehlášené práce, včetně nehlášené sezónní práce, prostřednictvím posílené spolupráce s evropskou platformou pro boj proti nehlášené práci, a to i pokud jde o lepší informovanost pracovníků a zaměstnavatelů o právech a povinnostech; vyzývá členské státy, aby zaváděly opatření jednotně a bez jakékoli diskriminace;

29. vybízí Komisi a orgán ELA, aby prošetřily četné případy odepření přístupu na trh práce, ale i zneužívání a diskriminace související s pracovními podmínkami, a to z důvodu státní příslušnosti, které se výrazně projevily době krize COVID-19; vyzývá orgán ELA, aby zajistil dostupné, transparentní a nediskriminační postupy, na jejichž základě budou vnitrostátní sociální partneři orgánu ELA předkládat jednotlivé případy, a záruky, že tyto případy budou účinně řešeny v souladu s nařízením (EU) 2019/1149;

30. vyzývá členské státy, aby uplatňovaly všechna doporučení Komise týkající se přijímání, koordinace a rušení opatření souvisejících s pandemií COVID-19; dále vyzývá členské státy, aby vytvořily společný protokol o zdravotní péči pro mobilní pracovníky, včetně přeshraničních a příhraničních pracovníků, s přihlédnutím k pokynům Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC); zdůrazňuje, že hlavními zásadami pro veškerá opatření přijatá s ohledem na krizi a cestu k obnově by měly být zdraví a bezpečnost všech pracovníků, dodržování základních práv, včetně rovného zacházení s místními a mobilními pracovníky, a že současně by mělo být uznáno zvláštní nejisté postavení příhraničních, vyslaných, sezónních, přeshraničních a dalších mobilních pracovníků v době pandemie COVID-19 a po jejím odeznění; připomíná ústavní právo členských států jít v rámci svých vnitrostátních demokratických legislativních procesů nad rámec minimálních úrovní stanovených ve směrnicích Evropské unie při dosahování politických cílů, jako je zajištění kvalitních veřejných služeb a vysoké úrovně ochrany pracovníků, spotřebitelů a životního prostředí;

31. zdůrazňuje, že úplné nebo částečné uzavření hranic členskými státy během pandemie onemocnění COVID-19 vážně narušilo svobodu pohybu; vyjadřuje politování nad tím, že ukvapené, nekoordinované a náhlé uzavření hranic a zavedení doprovodných opatření způsobily, že se lidé, kteří potřebovali v rámci tranzitu danou zemí projet, ocitli v těžko řešitelné situaci, a měly vážné důsledky pro osoby žijící v příhraničních regionech, neboť omezily možnost překračovat hranice za prací či službami nebo za účelem návštěvy přátel či rodinných příslušníků; poukazuje na nepříznivý dopad, který mělo uzavření vnitřních a vnějších hranic na odvětví mezinárodního obchodu, vědy a cestovního ruchu; zdůrazňuje, že namísto zavedení hraničních kontrol by členské státy měly usilovat o přijetí nezbytných opatření, která by lidem umožnila překračování hranic a současně zajistila maximální bezpečnost a ochranu zdraví;

32. uznává zásadní úlohu osob poskytujících pečovatelské služby, zejména během pandemie; vyzývá Komisi, aby zajistila jejich mobilitu s cílem uspokojit potřeby jednotlivých členských států a regionů s ohledem na demografické výzvy a veškeré budoucí pandemie či zdravotní výzvy; vyzývá Komisi, aby v úzké spolupráci s členskými státy a místními orgány zavedla řádným legislativním postupem společný vědecky podložený protokol o volném pohybu během zdravotních a jiných krizí platný pro celou Unii a důkladně zvážila úlohu orgánu ELA v tomto ohledu; vyzývá členské státy, které dosud neratifikovaly a neprovedly úmluvu MOP č. 189 o pracovnících v cizích domácnostech, aby tak neprodleně učinily; vyzývá členské státy, aby zavedly právní rámce, které usnadní zákonné zaměstnávání pracovníků v cizích domácnostech a pečujících osob;

33. zdůrazňuje, že v zájmu uznávání diplomů, dovedností a kvalifikací v celé Unii, předcházení byrokratické zátěži a usnadnění obchodu a dopravy – při dodržování základní zásady rovného zacházení a aniž by došlo ke snížení standardů v oblasti vzdělání a mechanismů validace členských států – je třeba dále využívat nástroje harmonizace a vzájemného uznávání; žádá proto Komisi a členské státy, aby podpořily a posílily stávající mechanismy uznávání a portály pracovní mobility usnadňující a podporující transparentní mobilitu, jako je Evropský portál pracovní mobility EURES, online platforma Europass a systém klasifikace evropských dovedností, kompetencí, kvalifikací a povolání (ESCO); vyzývá především členské státy, aby vytvořily přeshraniční partnerství s cílem pomoci mobilním pracovníkům v přeshraničních regionech; vyzývá členské státy, aby v rámci Unie usnadnily volný pohyb osob se zdravotním postižením, a naléhavě je vyzývá, aby zajistily přijetí společné evropské definice statusu zdravotního postižení v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením a vzájemné uznávání statusu zdravotního postižení mezi členskými státy;

34. domnívá se, že vnitrostátní právní a správní předpisy a postupy týkající se přístupu k určitým povoláním a jejich vykonávání a přístupu k službám a jejich poskytování za účelem ochrany veřejného zájmu a ochrany pracovníků nebo spotřebitelů nejsou překážkou prohlubování jednotného trhu;

35. žádá členské státy, aby mobilním pracovníkům zajistily přístup ke vzdělávání a rekvalifikaci s cílem reagovat na nedostatek pracovní síly v určitých odvětvích a podpořit digitální transformaci opatření vedoucí ke klimaticky neutrální ekonomice;

36. připomíná základní právo členských států jít nad rámec minimálních úrovní stanovených ve směrnicích Evropské unie bez vytváření nepřípustných a nepřiměřených překážek;

37. se znepokojením bere na vědomí obtíže a nedostatečný přístup k systémům sociální ochrany v případě mobilních a zejména pak přeshraničních a příhraničních pracovníků; zdůrazňuje význam koordinované činnosti na úrovni Unie, uznává však a vítá úspěšné dvoustranné dohody podepsané mezi členskými státy s cílem zaručit všem pracovníkům práva na sociální zabezpečení, jak je stanoveno v doporučení Rady o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily sociální práva mobilních pracovníků v případě zdravotní krize a jiných krizových situací;

38. připomíná, že dobré pracovní podmínky a podmínky zaměstnávání jsou konkurenční výhodou pro podniky v úsilí o přilákání kvalifikovaných pracovníků; zdůrazňuje význam podnikových investic do formální a neformální odborné přípravy a celoživotního učení s cílem podpořit spravedlivou transformaci směrem k digitální ekonomice a oběhovému hospodářství; zdůrazňuje, že společnosti využívající umělou inteligenci, robotiku a související technologie odpovídají za zajišťování přiměřené rekvalifikace a prohlubování dovedností pro všechny příslušné zaměstnance tak, aby se mohli naučit, jak používat digitální nástroje a pracovat s kolaborativními roboty a dalšími novými technologiemi, a tím se přizpůsobit měnícím se potřebám trhu práce a zůstat v zaměstnání; v této souvislosti zdůrazňuje význam rámcové dohody evropských sociálních partnerů o digitalizaci; připomíná, že výše uvedená dohoda nastiňuje odpovědnost zaměstnavatelů za rekvalifikaci a prohlubování dovedností pracovníků, zejména s ohledem na digitalizaci pracovních míst;

39. zdůrazňuje, že je třeba plně digitalizovat postupy týkající se mobility pracovní síly a vysílání pracovníků s cílem zlepšit poskytování a výměnu informací mezi vnitrostátními orgány a umožnit účinné vymáhání, mimo jiné prostřednictvím jednotné asistenční služby pro pracovníky a budoucí zaměstnavatele, která bude poskytovat informace o platných právních předpisech Unie a fungovat digitálně i fyzicky v rámci orgánu ELA; naléhavě vyzývá členské státy, aby se plně zapojily do digitalizace veřejných služeb, zejména institucí sociálního zabezpečení, s cílem usnadnit postupy mobility evropských pracovníků a zajistit při tom přenositelnost práv a dodržování povinností spojených s volným pohybem; zdůrazňuje, že je třeba vytvořit lepší statistické nástroje k měření nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi na evropských trzích práce a k posouzení potřeb trhů práce a rozdílů mezi nimi; zdůrazňuje význam sítě EURES a upozorňuje zejména na propojení činností sítě EURES s potřebami trhu práce s cílem uspokojit prioritní potřeby z hlediska odvětví a dovedností a poskytovat podporu uchazečům o zaměstnání při hledání nového pracovního místa;

40. vyzývá Komisi, aby v přiměřené lhůtě po nejméně dvouletém období od zahájení plného fungování orgánu ELA provedla hodnocení jeho mandátu; naléhavě vyzývá Komisi, aby do činnosti a hodnocení orgánu ELA zapojila zúčastněné strany s důkladnou znalostí jednotlivých modelů trhu práce;

41. vyzývá Komisi, aby předložila návrh legislativního rámce s cílem upravit podmínky pro práci na dálku v celé EU a zajistit důstojné pracovní podmínky a podmínky zaměstnávání;

42. vyzývá Komisi, členské státy a místní orgány, aby ve spolupráci se sociálními partnery a orgánem ELA vypracovaly konkrétní odvětvové strategie nejen na podporu a usnadnění dobrovolné mobility pracovních sil, ale také za účelem vytváření a provádění nezbytných podpůrných struktur pro prohlubování dovedností a rekvalifikaci pracovníků, provádění příslušných veřejných politik a zajištění vysoce kvalitních pracovních příležitostí, které odpovídají dovednostem pracovníků; poukazuje na přidanou hodnotu vzájemného uznávání slučitelnosti dovedností a kvalifikací za podpory stávajících mechanismů uznávání, jako jsou portál pracovní mobility EURES, on-line platforma Europass a systém klasifikace evropských dovedností, kompetencí, kvalifikací a povolání ESCO;

43. je znepokojen tím, že přístup zaměstnanců a zaměstnavatelů k informacím o mobilitě práce a služeb je stále ještě spojen s komplikacemi; konstatuje, že informace o pracovních podmínkách a kolektivních smlouvách, které jsou dostupné na jediné oficiální vnitrostátní internetové stránce, bývají velmi často jen omezené a přístupné pouze v několika jazycích; vyzývá proto Komisi, aby zlepšila přístup k informacím vytvořením jednotného vzoru pro oficiální vnitrostátní internetové stránky;

44. naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily odpovídající koordinaci sociálního zabezpečení, a to i prostřednictvím probíhající revize nařízení (ES) č. 883/2004 a posílením přenositelnosti práv, se zvláštním důrazem na přenositelnost dávek sociálního zabezpečení pro osoby se zdravotním postižením; zdůrazňuje, že digitalizace by mohla nebývale usnadnit přeshraniční fungování mikropodniků a malých a středních podniků a současně zajistit přísné dodržování pravidel spravedlivé mobility; zdůrazňuje, že je důležité, aby před zahájením přeshraničního vysílání pracovníka bylo zajištěno předběžné oznámení a uplatňování osvědčení A1;

45. zdůrazňuje, že prosazování právních předpisů Unie v oblasti mobility pracovních sil musí zajistit uplatňování zásady rovného zacházení, zásady nediskriminace a ochrany pracovníků a odstranit zbytečnou administrativní zátěž;

46. vyzývá Komisi, aby prověřila nedostatky v ochraně a posoudila nutnost provést revizi směrnice 2008/104/ES o agenturním zaměstnávání s cílem zajistit důstojné pracovní podmínky a podmínky zaměstnávání pro zaměstnance agentur práce;

47. zdůrazňuje, že pracovníci se zdravotním postižením se stále potýkají s četnými překážkami, v jejichž důsledku je pro ně obtížné nebo nemožné plně využívat volného pohybu služeb; vyzývá členské státy, aby bezodkladně provedly směrnici (EU) 2019/882 (Evropský akt přístupnosti) s cílem účinně odstranit překážky pro pracovníky se zdravotním postižením a zajistit dostupnost přístupných služeb a vhodnost podmínek, za nichž jsou služby poskytovány; zdůrazňuje, že je nanejvýš důležité dosáhnout plně přístupného jednotného trhu, který zajistí rovné zacházení a hospodářské a sociální začlenění pracovníků se zdravotním postižením;

48. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

 

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Práce na této zprávě z vlastního podnětu byla zahájena dlouho předtím, než v Evropě vypukla pandemie COVID-19. Zpráva se proto zabývala především přetrvávajícími a dlouhodobými problémy spojenými s trhem práce v EU, a zejména pracovními podmínkami mobilních pracovníků – migrantů, sezónních pracovníků, vyslaných pracovníků a přeshraničních pracovníků, jakož i stávajícími byrokratickými a právními překážkami pro poskytovatele služeb, osoby samostatně výdělečně činné a malé a střední podniky, jež působí ve více než jednom členském státě.

 

Ačkoli mobilní práce vykazovala, přinejmenším před vypuknutím pandemie COVID-19, stabilizující se tendenci a míra zaměstnanosti mobilních pracovníků je v EU-27 v průměru o 4 procentní body vyšší, než je celková míra zaměstnanosti v EU-27, přetrvávají obavy ohledně pracovních podmínek, výše odměn, sociálního dumpingu a diskriminace, jakož i nejrůznější právní překážky pro poskytování služeb v celé Unii. V této souvislosti kladou zúčastněné strany zvláštní důraz na uznávání kvalifikací.

 

Pandemie COVID-19 však poukázala na mnoho dalších významných problémů spojených s mobilitou pracovních sil. Některé z nich souvisejí striktně se zdravotní krizí, jiné s nouzovými situacemi, u některých se však jedná o strukturální nedostatky, které se v průběhu pandemie staly pouze naléhavějšími a viditelnějšími.

 

I. Zpráva z vlastního podnětu se původně měla zabývat těmito otázkami:

 

1. Nedostatečná legislativní harmonizace na úrovni EU. V mnoha případech vyžadují právní předpisy hostitelských členských států úpravy, které by měly zohledňovat způsob, jakým je služba poskytována. Velká rozmanitost příslušných právních předpisů způsobuje společnostem náklady spojené se získáváním informací, a tak se v praxi stává překážkou pro vnitřní mobilitu. Jelikož jsou tato ustanovení nediskriminační a vedou pouze k dodatečným nákladům, nejsou považována za omezení přístupu na trh, a nevztahují se na ně proto základní svobody. K vyřešení tohoto problému by mohla přispět kodifikace společných norem na vnitrostátní úrovni. Právní základ pro přijetí takovýchto nařízení a směrnic lze nalézt v čl. 53 odst. 1 a v článku 62 SFEU.

 

2. Skutečnost, že orgány EU jsou navzdory několika nedávným iniciativám považovány za pomalé a zdráhavé, pokud jde o uplatňování sdílených pravomocí v oblasti předpisů pracovního práva a práva sociálního zabezpečení.

 

3. Omezené pravomoci orgánu ELA a nevymezená oblast jeho budoucí působnosti. ELA je decentralizovanou agenturou EU, jejímž úkolem je napomáhat jednotlivcům a společnostem, aby maximálně využívali příležitostí skýtaných volným pohybem, a zajišťovat spravedlivou mobilitu pracovních sil. Jejím cílem je pomáhat vnitrostátním orgánům, aby bojovaly proti podvodům a porušování předpisů a současně mobilitu občanům zjednodušovaly. Oblast působnosti orgánu ELA je však v několika klíčových aspektech omezená. ELA nemá mandát k pořádání společných inspekcí. Poskytuje však vnitrostátním orgánům pověřeným dohledem nad dodržováním předpisů právo organizovat přeshraniční akce a účastnit se jich.

 

4. Časté a systematické porušování práv pracovníků, zejména mobilních pracovníků, se zvláštním ohledem na vyslané a sezónní pracovníky. Zúčastněné strany zejména upozorňovaly na porušování předpisů v subdodavatelských řetězcích, falešnou samostatnou výdělečnou činnost, falešné zaměstnání na částečný úvazek a nejisté pracovní podmínky, zvláště v případě sezónních pracovníků a pracovníků v zemědělsko-potravinářském odvětví a v odvětví cestovního ruchu. Je také nutné upozornit na diskriminaci mobilních pracovníků na základě jejich pohlaví a státní příslušnosti, jakož i na situaci státních příslušníků ze třetích zemí, kteří pracují jako mobilní pracovníci v EU.

 

Ačkoli má každý členský stát určité minimální normy pro pracovní podmínky a pro boj proti porušování práv pracovníků, neexistuje žádná jednotná norma pro kontroly v případě inspekcí práce. V různých členských státech navíc existuje mnoho obvinění z existence dvojích standardů, pokud jde o sezónní pracovníky, zejména o státní příslušníky třetích zemí. Orgán ELA v současnosti pracuje na společné šabloně pro inspekce, která by měla být hotová koncem roku 2020 nebo na začátku roku 2021 a která se musí výše uvedenými problémy zabývat.

 

Navíc je důležité upozornit na skutečnost, že členské státy, které mají podle zásady subsidiarity hlavní pravomoci, se obvykle zdráhají jednat v případě pracovněprávních sporů mezi zaměstnavateli a mobilními pracovníky.

 

Očekává se, že orgán ELA usnadní společné inspekce – praktické zkušenosti s pilotními systémy společných inspekcí poukázaly na nedostatky stávajícího přeshraničního prosazování a činností vzájemné pomoci. Nařízení o orgánu ELA zůstává v půli cesty. Umožňuje, aby byly v zúčastněných členských státech právně potvrzeny důkazy pocházející z výměny informací, vzájemné pomoci a společných šetření. Chybí však povolení a legitimizace na úrovni EU.

 

Orgán ELA poskytuje vnitrostátním orgánům pověřeným dohledem nad dodržováním předpisů právo organizovat přeshraniční akce a zřizovat týmy. Kromě toho však není mandát pro společné jednání posílen. Neexistuje žádný celounijní mandát srovnatelný s pravomocemi týkajícími se společných činností, které mají jiné orgány EU (např. inspekční pravomoci nebo možnost zapojit se do koordinovaných akcí v oblasti antimonopolního práva nebo ochrany spotřebitele).

 

5. Pokud jde o podnikatelské prostředí, a zejména o malé a střední podniky, vážné obavy vyvolává neexistence jednotných postupů pro mobilní práci a poskytování služeb, stejně jako přetrvávající problém uznávání odborných kvalifikací, kde je nutné dosáhnout pokroku – např. v případě pracovníků IT, po kterých je v celé Evropě velká poptávka. Evropští podnikatelé očekávají, že orgán ELA poskytne pokyny pro posílenou spolupráci v oblasti vnitrostátních administrativních postupů, digitálních platforem a usnadnění mobility pracovních sil. Evropští sociální partneři vyzvali zejména k vytvoření asistenční služby pro mobilní pracovníky, osoby samostatně výdělečně činné a zaměstnavatele.

 

 

II. Po vypuknutí pandemie COVID-19 se rozsah zprávy výrazně rozšířil a obsáhl řadu otázek, na které upozornily odborové svazy, organizace zaměstnavatelů a profesní organizace a které byly systematizovány ve sděleních Komise a v usneseních Parlamentu:

 

1. Pandemie COVID-19 upozornila na náročné pracovní podmínky stovek tisíc přeshraničních, příhraničních, vyslaných a sezónních pracovníků v EU. Ukázalo se, že tyto obzvlášť zranitelné skupiny pracovníků jsou zásadně důležité pro přežití systémů zdravotní péče, potravinových řetězců, dopravy a hospodářství Unie. Sezónní pracovníci zajišťují životně důležitou pracovní sílu v zemědělských podnicích v Německu, Francii a dalších členských státech. Zajišťují potravinové zabezpečení v celé Evropě, ale jejich práva jim jsou často odepírána. Pracovníci v dopravě zabezpečili nepřerušené fungování dodavatelských řetězců Unie, přestože tak sebe a své rodiny vystavili značnému zdravotnímu riziku, a migrující nebo vyslaní zdravotní pracovníci poskytovali v nejpostiženějších zemích a regionech cennou kapacitu v boji proti pandemii.

 

Pandemie COVID-19 odhalila špatné pracovní podmínky pracovníků na nizozemských a francouzských jatkách a špatné pracovní podmínky zdravotnických pracovníků z Rumunska a Bulharska, kteří pracovali na subdodavatelské smlouvy v Rakousku, a upozornila na ně veřejnost. Mnoha sezónním pracovníkům byl odepřen přístup na jejich pracoviště a jiní zůstali v izolaci v cizí zemi bez sociálního zabezpečení a prostředků na živobytí, zatímco mnoho dalších bylo deportováno, neboť měli pozitivní test na koronavirus a neměli ve svém domovském státě žádné zdravotní pojištění.

 

Ačkoli zranitelné postavení některých z 1,9 milionu vyslaných pracovníků a 1,5 milionu přeshraničních pracovníků v Evropě je již dlouho problematické, krize COVID-19 na tyto akutní problémy ještě více upozorňuje. Členové Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL) zdůraznili, že podle právních předpisů Unie musí být práva mobilních a vyslaných pracovníků zaručena a chráněna stejným způsobem jako práva domácích pracovníků. Vyzvali členské státy, aby prováděly větší počet inspekcí práce, případně společně s Evropským orgánem pro pracovní záležitosti, a aby plně provedly právní předpisy Unie upravující různé aspekty mobility, včetně volného pohybu, vysílání pracovníků a koordinace sociálního zabezpečení.

 

2. Koordinace systémů sociálního zabezpečení se stala naléhavou záležitostí

 

Členové výboru EMPL rovněž zdůraznili, že digitalizace postupů a žádostí by mohla pomoci koordinovat jednotlivé systémy sociálního zabezpečení vnitrostátních orgánů s cílem zajistit sociální ochranu pro všechny zaměstnance v EU.

 

Vyjednávací tým EP pro revizi právních předpisů Unie týkajících se koordinace systémů sociálního zabezpečení rovněž vyzval všechny aktéry, aby urychleně nalezli vyvážené řešení jako nejvyšší prioritu v sociální oblasti.

 

Někteří členové poukázali na odpovědnost agentur, které přijímají mobilní pracovníky, a vznesli dotaz, zda nejsou zapotřebí přísnější opatření k lepší ochraně mobilních pracovníků, aby se zabránilo situacím, kdy tito pracovníci kromě práce přijdou i o svůj domov. Další členové uvedli, že skutečně volný pohyb je možný pouze tehdy, je-li pracoviště bezpečné.

 

Přestože mnoho členských států podepsalo dvoustranné dohody regulující nové výzvy, jimž čelí systémy koordinace sociálního zabezpečení, stále neexistuje jednotný přístup ani vhodná řešení pro ty pracovníky, na které se uvedené dvoustranné dohody nevztahují.

 

3. Komise vydala pokyny, které mají zajistit, aby se mobilní pracovníci v rámci EU, kteří jsou považování za kritické pracovníky v boji proti pandemii COVID-19, mohli dostat na svá pracoviště. Zemědělsko-potravinářské odvětví je klíčovým odvětvím zahrnutým do těchto pokynů, zejména pokud jde o sezónní pracovníky.

 

Evropský orgán pro pracovní záležitosti zajišťuje, aby byla pravidla Unie týkající se mobility pracovních sil a koordinace sociálního zabezpečení uplatňována spravedlivě a účinně. Dne 5. května 2020 předsedkyně výboru EMPL Lucia Ďuriš Nicholsonová vyjádřila v dopise určeném Evropskému orgánu pro pracovní záležitosti hluboké znepokojení nad zranitelnou situací kritických pracovníků během krize COVID-19.

 

Zejména s ohledem na současnou pandemii bude důležitým nástrojem na podporu přizpůsobení se „asymetrickým otřesům“ v EU podpora mobility pracovních sil uvnitř EU jako vyrovnávacího/stabilizačního mechanismu, který je podporován volným pohybem pracovníků (článek 45 SFEU) i volným poskytováním služeb (článek 56 SFEU).

 

Stručně řečeno, vysílání pracovníků v rámci EU může na jedné straně snížit míru nezaměstnanosti v členských státech, které čelí hospodářskému otřesu, a na straně druhé může zvýšit příjmy domácností a dokonce i daňové příjmy z práce. To vše jsou důležité prvky, které jsou v případě pracovní migrace méně obvyklé.

 

 

STANOVISKO VÝBORU PRO VNITŘNÍ TRH A OCHRANU SPOTŘEBITELŮ (11.1.2021)

pro Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

k dopadům pravidel EU o volném pohybu pracovníků a služeb: mobilita pracovních sil uvnitř EU jakožto nástroj k přizpůsobení dovedností potřebám trhu práce

(2020/2007(INI))

Zpravodaj: Morten Løkkegaard

(*) Přidružený výbor – článek 57 jednacího řádu

 

 

NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Výbor pro zaměstnanost a sociální věci jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

A. vzhledem k tomu, že směrnice o službách, směrnice o uznávání odborných kvalifikací a směrnice o testu přiměřenosti obsahují ustanovení, která zajišťují řádné fungování vnitřního trhu a zároveň vysokou úroveň ochrany pracovníků a spotřebitelů;

B. vzhledem k tomu, že výslovným cílem směrnice o uznávání odborných kvalifikací je umožnit odborníkům pracovat nebo se usadit kdekoli v Unii a usnadnit pracovníkům určitých povolání nalezení zaměstnání v jiném členském státě, což podnítí mobilitu pracovních sil v EU, zatímco cílem směrnice o službách je dosáhnout volného pohybu služeb; vzhledem k tomu, že potenciál jednotného trhu lze dále rozvinout odstraněním neopodstatněných překážek pro volný pohyb služeb a pracovníků; vzhledem k tomu, že volný pohyb pracovníků je základní zásadou Evropské unie, která má klíčový význam pro řádné fungování vnitřního trhu, a je právem všech občanů; vzhledem k tomu, že mobilita pracovních sil musí být svobodná, spravedlivá a musí být založena na pevných právech;

C. vzhledem k tomu, že vzájemné uznávání dovedností a kvalifikací je klíčové pro podporu mobility, celoživotního učení a kariérních příležitostí v celé EU pro každého, včetně osob se zdravotním postižením, čímž přispívá k volnému pohybu pracovníků a služeb a k řádnému fungování jednotného trhu; vzhledem k tomu, že evropský profesní průkaz posiluje bezpečnou profesní mobilitu a vytváří rámec pro jednodušší, rychlejší a transparentnější uznávání kvalifikací;

D. vzhledem k tomu, že v reakci na pandemii COVID-19 vydala Komise pokyny týkající se výkonu volného pohybu pracovníků, v nichž stanoví zásady integrovaného přístupu k účinné správě vnitřních hranic s cílem chránit veřejné zdraví při současném zachování celistvosti vnitřního trhu, a vzhledem k tomu, že Rada přijala doporučení o koordinovaném přístupu k omezování volného pohybu, jehož cílem je zvýšit transparentnost a předvídatelnost volného pohybu v celé EU pro občany i podniky;

E. vzhledem k bezprecedentní hospodářské krizi způsobené pandemií COVID-19; vzhledem k tomu, že k hospodářskému oživení by mohlo přispět plné rozvinutí potenciálu jednotného trhu posílením volného pohybu pracovníků a služeb a plným uplatňováním vzájemného uznávání odborných kvalifikací a volného pohybu služeb podle směrnice o službách;

F. vzhledem k tomu, že různá regulační rozhodnutí jak na evropské, tak na vnitrostátní úrovni, nedokonalé a nedostatečné provedení platných právních předpisů ve vnitrostátním právu a neopodstatněné překážky brání plnému uplatňování a dopadu na volný pohyb pracovníků a služeb;

G. vzhledem k tomu, že jednotný trh s přísnými sociálními a environmentálními normami, kvalitní služby a spravedlivá hospodářská soutěž slouží zájmům všech zúčastněných stran;

H. vzhledem k tomu, že hospodářské zotavení z krize způsobené pandemií COVID-19 musí být v souladu s pokyny stanovenými v Zelené dohodě pro Evropu;

1. zdůrazňuje, že v současné zdravotní krizi je volný pohyb pracovníků v oblasti zdravotnických služeb potvrzením přínosů směrnice o uznávání odborných kvalifikací, zejména s ohledem na její digitální prvky a prokázanou účinnost při usnadňování mobility pracovních sil[32]; rovněž zdůrazňuje, že je třeba dodržovat stávající právní předpisy týkající se pracovních podmínek, přístupu k sociálním právům a ochrany zdraví a bezpečnosti, zejména v případě sezónních a přeshraničních pracovníků, aby bylo zajištěno rovné zacházení při výkonu jejich práva na volný pohyb; připomíná, že cílem směrnice o uznávání odborných kvalifikací je usnadnit odborníkům poskytování služeb v celé Evropě a zároveň zaručit ochranu spotřebitelů a veřejné zdraví a bezpečnost, což je během pandemie obzvláště důležité;

2. zdůrazňuje význam volného a bezpečného pohybu pracovníků a služeb pro překonání recese a snížení míry nezaměstnanosti způsobené pandemií COVID-19; opakuje, že je nezbytné odstranit další neopodstatněné překážky na jednotném trhu, aby bylo možné plně využít jeho potenciálu při současném zachování vysoké úrovně ochrany spotřebitele; vyjadřuje politování nad tím, že plán na podporu oživení navržený Komisí postrádá ambice, pokud jde o pohyb služeb a pracovníků, a neuznává plně význam volného pohybu jakožto nástroje hospodářského zotavení;

3. zdůrazňuje, že některá rozhodnutí členských států, pokud jde o cestovní omezení z důvodu pandemie COVID-19, vyvolala nejistotu jak pro spotřebitele, tak pro podniky, a zejména pro přeshraniční pracovníky; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby tato opatření dále koordinovaly s cílem prosazovat zásady jednotného trhu a být připraveny v případě budoucích vln s cílem chránit podniky a spotřebitele a bezpečnou mobilitu pracovníků; žádá Komisi, aby shromažďovala a souhrnně předkládala veškeré relevantní informace, včetně všech hygienických a bezpečnostních požadavků a omezení v členských státech;

4. zdůrazňuje, že pokud je to možné, musí být zajištěna mobilita odborníků; dále zdůrazňuje, že je třeba odstranit neopodstatněné překážky bránící poskytování přeshraničních zdravotnických služeb, přičemž je nutné mít na zřeteli zvláštní povahu zdravotnických služeb a zajistit vysokou úroveň zdravotní péče pro všechny občany EU; vyzdvihuje hodnotu lepšího provádění stávajících pravidel, koordinace a podpory osvědčených postupů mezi členskými státy a přeshraniční mobility zdravotnických pracovníků;

5. konstatuje, že pracovníci mají možnost volného pohybu v rámci Unie; vyzývá však členské státy, aby plně prováděly a lépe prosazovaly stávající právní předpisy, jako je nedávno revidovaná směrnice (EU) 2018/957 o vysílání pracovníků, s cílem podpořit právní srozumitelnost, omezit neopodstatněné překážky pro poskytovatele přeshraničních služeb a zaručit volnou mobilitu pracovníků a účinnou ochranu jejich práv v rámci EU ve prospěch pracovníků, občanů a hospodářství EU jako celku;

6. připomíná zavedení evropského profesního průkazu podle právních předpisů EU[33] s cílem snížit administrativní zátěž spojenou s uznáváním kvalifikací a u některých povolání systém uznávání kvalifikací dále zlepšit; bere na vědomí jeho účinnou úlohu při podpoře mobility odborníků mezi členskými státy[34] a vyzývá Komisi, aby vyhodnotila používání evropského profesního průkazu a rozšířila jej na další povolání s cílem nabídnout rychlý a snadný způsob uznávání kvalifikací pracovníků v EU a odstranit neopodstatněné překážky, které připravují občany o pracovní místa, spotřebitele o možnosti volby a podnikatele o příležitosti na jednotném trhu;

7. vyjadřuje politování nad nedostatečným přístupem k informacím, pokud jde o mobilitu služeb, a zdůrazňuje, že informace uveřejněné pouze na oficiálních vnitrostátních internetových stránkách jsou často dostupné pouze v několika jazycích a v omezeném rozsahu; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit přístup k informacím, například o vnitrostátních kolektivních smlouvách, je-li to relevantní; vyzývá příslušné unijní a vnitrostátní orgány, aby přijaly vhodná opatření s cílem vytvořit jednotný vzor pro oficiální vnitrostátní internetové stránky a zajistily jejich kompatibilitu s jednotnou digitální branou s cílem zlepšit přístup k příslušným informacím mezi členskými státy;

8. připomíná, že regulovaná povolání představují až 22 % pracovní síly v EU a pokrývají mnoho klíčových odvětví, jako jsou zdravotní a sociální služby, podnikatelské služby, stavebnictví, síťové služby, doprava, cestovní ruch, reality, veřejné služby a vzdělávání[35];

9. zdůrazňuje, že ačkoli členské státy mají při výkonu tohoto práva pravomoc regulovat určitá povolání za účelem ochrany veřejných zájmů, jako je veřejná bezpečnost, bezpečnost a ochrana zdraví nebo ochrana spotřebitelů, pracovníků a životního prostředí, musí při tom respektovat omezení vyplývající ze zásady nediskriminace a proporcionality, jak je výslovně stanoveno ve směrnici o testu přiměřenosti; vyzývá Komisi, aby poskytla strukturovanou pomoc a vydala pokyny členským státům ohledně toho, jak provádět předběžné posouzení přiměřenosti nové vnitrostátní regulace služeb podle směrnice o testu přiměřenosti;

10. vyzývá členské státy, aby zjednodušily správní postupy s cílem usnadnit a urychlit získávání elektronických dokumentů potřebných pro přeshraniční poskytování služeb;

11. připomíná harmonizaci, jíž bylo dosaženo u několika povolání prostřednictvím vzájemného uznávání inspirovaného směrnicí o uznávání odborných kvalifikací; zdůrazňuje, že členské státy by měly přehodnotit a koordinovat pravidla upravující vstup a požadavky na výkon konkrétních činností nebo povolání;

12. upozorňuje na to, že podle srovnávacího přehledu výsledků v oblasti jednotného trhu za rok 2020 jsou potřebná další zlepšení k zajištění volného pohybu odborných pracovníků, zejména pokud jde o uznávání odborných kvalifikací;

13. připomíná, že zásady směrnice o službách a směrnice o uznávání odborných kvalifikací usnadňují volný pohyb služeb; domnívá se, že pro odborné pracovníky v EU by mohlo být ještě více přínosné průběžné aktualizování přílohy V směrnice o uznávání odborných kvalifikací, v níž jsou uvedeny všechny kvalifikace splňující minimální požadavky; vyzývá členské státy, aby rozšířily vzájemné uznávání na více úrovní vzdělávání a odborné přípravy, aniž by snižovaly vnitrostátní požadavky v oblasti vzdělání, a aby co nejdříve zlepšily nebo zavedly potřebné postupy; vyzývá Komisi, aby rozšířila spolupráci s členskými státy a zvýšila úsilí v oblasti prosazování, a to jak pokud jde o volný pohyb pracovníků, tak pokud jde o zajištění ochrany jejich zdraví a bezpečnosti, v souladu s evropským pilířem sociálních práv;

14. vybízí Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy zajistila plné provádění a prosazování stávajících pravidel; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zkrátily postup vyřizování stížností s cílem zajistit, aby byly příslušné problémy z hlediska konečného uživatele promptně a účinně řešeny; žádá, aby v případě, že je zjištěno porušení příslušných právních předpisů nebo zavedení nepřiměřené a neopodstatněné zátěže, byly v souladu s článkem 258 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) bezodkladně posouzeny alternativní mechanismy řešení sporů a aby byla zahájena řízení o nesplnění povinnosti; vyzývá Komisi, aby pravidelně sledovala administrativní překážky na vnitřním trhu a vydávala případná doporučení členským státům k jejich odstranění; podporuje dlouhodobý akční plán pro lepší provádění a prosazování pravidel jednotného trhu předložený Komisí; žádá Komisi a členské státy, aby věnovaly další zdroje na zlepšení fungování systému SOLVIT jako nástroje pro rychlé řešení administrativních problémů na jednotném trhu; žádá Komisi, aby více podporovala členské státy při provádění právních předpisů EU ve vnitrostátním právu s cílem zajistit jejich správný a jednotný výklad, a bere na vědomí záměr Komise vytvořit nástroj pro podávání zpráv o překážkách jednotného trhu v rámci jednotné digitální brány, který občanům a podnikům umožní anonymně hlásit veškeré regulační překážky, s nimiž se setkají při uplatňování svých práv na vnitřním trhu[36];

15. vyzývá Komisi, aby, je-li to třeba, posílila jednotná kontaktní místa a jednotnou digitální bránu a aby poskytla členským státům pokyny, které jim pomohou zjednodušit postupy, zejména pro MSP, jak stanoví směrnice o službách; vyzývá členské státy, aby zajistily dodržování požadavků na zpřístupnění informací a online postupů pro efektivní využívání dostupných nástrojů k tomu, aby pracovníkům, spotřebitelům a podnikům poskytovaly přesné a snadno přístupné informace o jejich právech a povinnostech souvisejících s volným pohybem v rámci jednotného trhu, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost znevýhodněným skupinám, jako jsou osoby se zdravotním postižením; připomíná, že je třeba urychlit modernizaci veřejné správy, aby mohla zpracovávat komunikaci s občany a podniky digitálně; zdůrazňuje význam digitalizace v souvislosti s narůstající mobilitou pracovních sil a služeb; zastává názor, že digitální nástroje vytvořené pro usnadnění mobility pracovních sil a služeb a výměny informací mezi jednotlivými systémy sociálního zabezpečení, např. digitální formulář přenositelného dokumentu A1, zlepší ochranu pracovníků, sníží administrativní zátěž a zefektivní spolupráci členských států a prosazování právních předpisů;

16. vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby byly veškeré relevantní postupy pro přístup na trh služeb účinně koordinovány příslušnými úřady daného členského státu a aby byli poskytovatelé služeb řádně informováni s cílem zajistit dodržování platných vnitrostátních předpisů, včetně přiměřených podmínek zaměstnání, které členské státy uplatňují v souladu s právem Unie; požaduje proto širší podporu, používání a prosazování evropského rámce kvalifikací s cílem zaručit nástroj pro uznávání kvalifikací rozšířený v celé Evropské unii;

17. domnívá se, že je třeba dále rozvinout systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI) rozšířením dostupných funkcí, aby se usnadnila práce vnitrostátních orgánů; žádá proto Komisi, aby vytvořila příslušné podpůrné struktury v oblasti odborné přípravy a technické podpory, aby bylo možno využívat veškerých výhod systému z hlediska efektivity.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	11.1.2021
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	37 4 3
Členové přítomní při konečném hlasování	Alex Agius Saliba, Andrus Ansip, Pablo Arias Echeverría, Alessandra Basso, Brando Benifei, Adam Bielan, Hynek Blaško, Biljana Borzan, Vlad-Marius Botoş, Markus Buchheit, Anna Cavazzini, Dita Charanzová, Deirdre Clune, David Cormand, Carlo Fidanza, Alexandra Geese, Sandro Gozi, Maria Grapini, Svenja Hahn, Virginie Joron, Eugen Jurzyca, Arba Kokalari, Kateřina Konečná, Andrey Kovatchev, Jean-Lin Lacapelle, Morten Løkkegaard, Adriana Maldonado López, Antonius Manders, Beata Mazurek, Leszek Miller, Dan-Ştefan Motreanu, Anne-Sophie Pelletier, Miroslav Radačovský, Christel Schaldemose, Andreas Schwab, Tomislav Sokol, Ivan Štefanec, Róża Thun und Hohenstein, Kim Van Sparrentak, Marion Walsmann, Marco Zullo
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Marc Angel, Krzysztof Hetman, Sándor Rónai

 

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

 

 

37	+
EPP	Pablo Arias Echeverría, Deirdre Clune, Krzysztof Hetman, Arba Kokalari, Andrey Kovatchev, Antonius Manders, Dan-Ştefan Motreanu, Andreas Schwab, Tomislav Sokol, Ivan Štefanec, Róża Thun und Hohenstein, Marion Walsmann
S&D	Alex Agius Saliba, Marc Angel, Brando Benifei, Biljana Borzan, Maria Grapini, Adriana Maldonado López, Leszek Miller, Sándor Rónai, Christel Schaldemose
RENEW	Andrus Ansip, Vlad-Marius Botoş, Dita Charanzová, Sandro Gozi, Svenja Hahn, Morten Løkkegaard
GREENS/EFA	Anna Cavazzini, David Cormand, Alexandra Geese, Kim Van Sparrentak
ECR	Adam Bielan, Carlo Fidanza, Eugen Jurzyca, Beata Mazurek
NI	Miroslav Radačovský, Marco Zullo

 

4	-
ID	Virginie Joron, Jean-Lin Lacapelle
THE LEFT	Kateřina Konečná, Anne-Sophie Pelletier

 

3	0
ID	Alessandra Basso, Hynek Blaško, Markus Buchheit

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

STANOVISKO VÝBORU PRO ZEMĚDĚLSTVÍ A ROZVOJ VENKOVA (7.12.2020)

pro Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

k dopadům pravidel EU o volném pohybu pracovníků a služeb: mobilita pracovních sil uvnitř EU jakožto nástroj k přizpůsobení dovedností potřebám trhu práce

(2020/2007(INI))

Zpravodajka: Ruža Tomašić

 

 

NÁVRHY

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova vyzývá Výbor pro zaměstnanost a sociální věci jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

– s ohledem na článek 45 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

– s ohledem na výroční zprávu Komise o mobilitě pracovníků uvnitř EU za rok 2018,

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/54/EU ze dne 16. dubna 2014 o opatřeních usnadňujících výkon práv udělených pracovníkům v souvislosti s jejich volným pohybem[37],

– s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru ze dne 4. prosince 2018 o provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/54/EU o opatřeních usnadňujících výkon práv udělených pracovníkům v souvislosti s jejich volným pohybem (COM(2018)0789),

– s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 6/2018 „Volný pohyb pracovníků: základní svoboda je sice zajištěna, avšak lepší zaměření prostředků EU by napomohlo mobilitě pracovníků“,

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) 2019/114 ze dne 20. června 2019, kterým se zřizuje Evropský orgán pro pracovní záležitosti[38], které bylo zveřejněno v Úředním věstníku dne 11. července 2019 a vstoupilo v platnost dne 31. července 2019;

– s ohledem na studii nazvanou „Zaměstnanost v zemědělství v EU: současné výzvy a vyhlídky do budoucna“, kterou zveřejnilo generální ředitelství pro vnitřní politiky v říjnu 2019[39],

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. března 2020 o zavádění zelených pruhů podle Pokynů týkajících se opatření správy hranic v zájmu ochrany zdraví a zajištění dostupnosti zboží a základních služeb  (C(2020)1897),

– s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2020 o evropské ochraně přeshraničních a sezónních pracovníků v souvislosti s krizí způsobenou onemocněním COVID-19[40],

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. března 2020 nazvané „Pokyny k výkonu volného pohybu pracovníků během šíření onemocnění COVID-19“ (C(2020)2051),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. července 2020 nazvané „Pokyny týkající se sezónních pracovníků v EU v souvislosti s šířením onemocnění COVID-19“ (C(2020)4813),

A. vzhledem k tomu, že zásada volného pohybu pracovníků je zakotvena v článku 45 SFEU;

B. vzhledem k tomu, že by pracovní mobilita neměla být jen volná, ale také spravedlivá; vzhledem k tomu, že zásada rovného zacházení je zakotvena v čl. 45 odst. 2 SFEU a zakazuje jakoukoli diskriminaci mezi pracovníky členských států na základě státní příslušnosti, pokud jde o zaměstnávání, odměnu za práci a jiné pracovní podmínky; vzhledem k tomu, že tato zásada se uplatňuje jak na přeshraniční, tak i na sezónní pracovníky, kterým musí být v souladu s právními předpisy EU zaručeno stejné zacházení jako s pracovníky, kteří jsou státními příslušníky hostitelského členského státu, ať už se jedná o stejná práva, stejné pracovní podmínky nebo stejnou ochranu;

C. vzhledem k tomu, že čl. 153 odst. 5 SFEU jasně uvádí, že stanovení minimálních mezd je v kompetenci členských států, a EU zakazuje přímo zasahovat do výše mezd;

D. vzhledem k tomu, že podle statistiky Eurostatu o počtu obyvatel v roce 2017 žilo v Unii 17 milionů mobilních pracovníků ze zemí EU-28, z nichž 12,4 milionu bylo v produktivním věku (zaměstnaných nebo ucházejících se o práci);

E. vzhledem k nedostatku pracovní síly v odvětví zemědělství; vzhledem k tomu, že zemědělská činnost je páteří hospodářské a sociální struktury venkovských oblastí;

F. vzhledem k tomu, že sezónní pracovníci, jejichž úloha je považována za klíčovou, jsou během pandemických opatření vystaveni zdravotním rizikům;

G. vzhledem k tomu, že podle odhadů je v EU každoročně najímáno 800 000 až 1 milion sezónních pracovníků, zejména v zemědělsko-potravinářském odvětví, přičemž je nutno kvůli potřebám a požadavkům tohoto odvětví v době vrcholící sezóny zaměstnávat vysoký počet migrujících pracovníků;

H. vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 upozornila na klíčovou úlohu sezónních pracovníků pro zabezpečení potravin, hladké fungování potravinového řetězce, i z hlediska vytváření kvalitních pracovních míst v potravinářském a zemědělském odvětví v okamžiku vrcholící zdravotní krize;

I. vzhledem k tomu, že vnitrostátní omezující opatření a omezení volného pohybu pracovníků spojené s pandemií COVID-19 způsobily sezónním pracovníkům potíže při překračování vnitřních hranic a vstupu na území cílových zemí, což část zemědělství paralyzovalo;

J. vzhledem k tomu, že problematikou mobility pracovníků se konkrétně zabývá Evropský sociální fond (ESF) a program Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI), a vzhledem k tomu, že Účetní dvůr konstatoval, že „jelikož mají [ESF a EASI] podobné cíle, je jejich vzájemná doplňkovost problematická“ a že „ Komise neví, jak všechny členské státy ESF k podpoře mobility pracovních sil využívají“;

K. vzhledem k tomu, že vývoz v odvětví zemědělství přispívá k cílům EU v oblasti růstu a zaměstnanosti;

1. vítá legislativní návrh Komise z března 2018 na zřízení Evropského orgánu pro pracovní záležitosti, jehož úkolem je zajistit, aby byla všechna pravidla EU týkající se mobility pracovních sil uplatňována spravedlivě, jednoduše a účinně, a zabránit omezením této mobility v rámci evropského vnitřního trhu, která některé členské státy stanovují prostřednictvím byrokratických překážek nebo dodatečných opatření, jimiž brání přístupu k práci; lituje, že se v současné době neočekává, že by byl Evropský orgán pro pracovní záležitosti do roku 2024 plně funkční;

2. zdůrazňuje, že volný pohyb pracovníků, zejména sezónních pracovníků, má zásadní význam pro schopnost evropského zemědělství reagovat na pravidelné a sezónní špičky poptávky po pracovní síle v zemědělství, které místní pracovní trh nemůže uspokojit;

3. naléhavě vyzývá Evropský orgán pro pracovní záležitosti, aby prosazoval opatření týkající se regulace, udělování licencí a monitorování agentur pro nábor zaměstnanců (včetně agentur se sídlem ve třetích zemích) a povzbuzoval zemědělská podnikatelská sdružení k tomu, aby zaváděla monitorovací mechanismy a stanovovala společné normy důstojné práce; konstatuje, že tyto společné normy důstojné práce by měly rovněž zahrnovat zásadu stejné odměny za stejnou práci vykonávanou na stejném pracovišti;

4. uznává, že některé pravomoci pro stanovení těchto norem zůstávají na vnitrostátní úrovni, a EU proto není schopna zasáhnout;

5. konstatuje, že v několika členských státech, jako je Dánsko, Itálie a Španělsko, se v posledních letech výrazně zvýšil podíl migrujících pracovníků v zemědělství;

6. zdůrazňuje, že opatření omezující pohyb zavedená v důsledku krize COVID-19 mají nepřiměřeně negativní dopad na možnost získat sezónní pracovníky pro klíčovou zemědělskou práci a v rámci potravinového řetězce obecně; v této souvislosti poukazuje na význam plně fungujícího vnitřního trhu s jasnými pokyny a jednotným výkladem ve všech členských státech;

7. konstatuje, že v zájmu dosažení minimálních norem by v členských státech mělo být zajištěno úplné a řádné provedení směrnice 2014/36/EU o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem zaměstnání jako sezónní pracovníci, a uplatňování příslušných předpisů by mělo být monitorováno;

8. domnívá se, že je naléhavě nutné zlepšit právní rámec a klást větší důraz na provádění a prosazování pracovního práva, a to i pokud jde o zaměstnanecká práva, sociální zabezpečení a zdravotní péči, zejména v případě atypické práce a vykořisťovaní, jež přeshraničním a sezónním pracovníkům hrozí obzvláště;

9. vyjadřuje znepokojení nad pracovními, zdravotními a sociálními podmínkami migrujících a sezónních pracovníků, a poukazuje na to, že je důležité sledovat dodržování právních předpisů v oblasti zaměstnanosti, bojovat proti nehlášené práci a monitorovat dodržování sociálních a bezpečnostních norem, které podporují sociální a hospodářskou integraci migrujících a sezónních pracovníků;

10. se znepokojením si všímá nestability pracovních a životních podmínek, s níž se sezónní a přeshraniční pracovníci často potýkají, a vyzývá členské státy, aby zajistily rovné zacházení, sociální ochranu a přístup ke zdravotní péči;

11. vyzývá k urychlenému provedení evropského pilíře sociálních práv a zejména směrnice (EU) 2019/1152 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách, s cílem zaručit mimo jiné právo na spravedlivé a rovné zacházení, pokud jde o pracovní podmínky, přístup k sociální ochraně a odborné přípravě pro pracovníky;

12. zdůrazňuje, že zranitelným pracovníkům, jako jsou ženy a migranti, obzvláště hrozí fyzické a psychické násilí; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby posílily opatření k předcházení, potírání a trestání vykořisťování a jakékoli jiné formy zneužívání;

13. konstatuje, že v evropském zemědělství je kromě vlastníků půdy a jejich rodin zaměstnáno 10 milionů osob, které tvoří významnou část venkovského obyvatelstva;

14. zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby venkovské oblasti byly vybaveny nezbytnými veřejnými službami základní potřeby, které umožní řádně a trvale začlenit ženy do všech pracovních aktivit na těchto územích; v této souvislosti zdůrazňuje, že je nezbytně nutné uznat hodnotu práce žen v zemědělství, a zejména zajistit, aby manželky zemědělců měly odpovídající profesní status, který jim umožní přístup k sociálnímu zabezpečení, odborné přípravě, mateřské dovolené a důchodovým právům;

15. poukazuje na to, že lepší zacílení finančních prostředků EU, např. v rámci Evropského sociálního fondu a nástroje v rámci programu EaSI, by podpořilo mobilitu a začlenění pracovníků a jejich osvětu ohledně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, umožnilo lepší využívání dostupných informací a zkvalitnilo sběr a využití údajů o tocích a nerovnováze pracovní síly na trhu práce; vyzývá k podpoře ochrany pracovníků vystavených rizikům v zemědělsko-potravinářském odvětví;

16. zdůrazňuje, že evropští sezónní pracovníci v zemědělství často nemohou  předvídat své přesuny a dny pobytu v jiném členském státě s velkým předstihem; zdůrazňuje, že pro jejich volný pohyb v rámci Unie jsou třeba ad hoc stanovená pravidla a rychlé postupy při kontrolách;

17. uznává pokrok, kterého dosáhly členské státy v oblasti ochrany dočasných zemědělských pracovníků; vyzývá k zahájení kampaně, která by poskytovala přesné informace o situaci pracovníků v zemědělství; zdůrazňuje, že členské státy musí dodržovat práva zemědělských pracovníků;

18. apeluje na Komisi, aby zajistila, že strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a stávající revize společné zemědělské politiky (SZP) budou pro zemědělské pracovníky v Evropě, včetně sezónních, migrujících a dalších mobilních pracovníků, přínosem v tom, že dojde k začlenění sociálního rozměru do nové SZP a k podmínění finanční podpory splněním sociálních a pracovních požadavků a norem, tak aby byla chráněna práva, mzdy, zdravotní a sociální zabezpečení všech pracovníků a ustanovení v oblasti životního prostředí a podpořilo se rovné zacházení a ochrana životního prostředí;

19. domnívá se, že největší část zemědělské pracovní síly v Evropě nadále tvoří rodinní příslušníci zemědělců a že nedostatečná generační obměna a demografické trendy představují hlavní výzvy, kterým zemědělství v celé EU čelí, což má za následek každoroční pokles pracovní síly v tomto odvětví; je tudíž toho názoru, že by se měla věnovat zvláštní pozornost podpoře těch, kteří nově vstupují na zemědělský trh, a mladým zemědělcům; konstatuje, že situaci zhoršuje nedostatečná ziskovost mnoha zemědělských podniků, čímž je tato činnost pro mladé lidi neatraktivní; považuje proto za nezbytné podporovat příští generaci rodinných zemědělců i nových mladých zemědělců, neboť tato podpora je součástí SZP;

20. konstatuje, že opatření SZP zaměřená na mladé zemědělce pomáhají udržet v zemědělství zaměstnanost, zejména tím, že podporují předávání řízení zemědělských podniků v rámci rodin a vytvářejí pracovní místa na místní úrovni v zemědělství i v navazujících odvětvích; zdůrazňuje, že je třeba zachovat perspektivnost zemědělství a atraktivitu, uznání a dobré finanční ohodnocení práce v tomto odvětví; vyzývá proto Komisi, aby zintenzivnila své úsilí o zajištění atraktivity pracovních míst v odvětví zemědělství pro mladší generace;

21. vyjadřuje však politování nad tím, že dopad tohoto pozitivního trendu zůstává velmi omezený, a to kvůli mnoha dalším hospodářským faktorům ovlivňujícím zaměstnanost v zemědělství, jako je přístup k úvěrům a půdě, i to, že se neplánuje, kdo řízení zemědělských podniků v rodině převezme, a chybí dostatek daňových pobídek;

22. poukazuje na výskyt ojedinělých případů vážného porušení pracovněprávních předpisů v některých zemědělských podnicích, a požaduje, aby se příkladným způsobem zasáhlo na obranu práv zemědělských pracovníků;

23. domnívá se, že nedostatek specializované pracovní síly je jedním z hlavních problémů zemědělských podniků na jihu Evropy; zdůrazňuje, že přizpůsobení dovedností a kvalifikací pracovním příležitostem v zemědělství je základním předpokladem pro vytvoření konkurenceschopného trhu práce v Evropské unii;

24. poukazuje na to, že zemědělství vyžaduje v důsledku diverzifikace úkolů stále více kvalifikovaných pracovníků;

25. připomíná zásadní úlohu odborného a vysokoškolského vzdělávání v zemědělských oborech pro budování prostoru vzdělávání a výzkumu v EU;

26. zdůrazňuje, že je důležité usnadnit přístup budoucích odborníků v odvětví zemědělství k programu mobility ERASMUS + s cílem umožnit jim získat nové know-how a posílit jejich dovednosti a současně zajistit uznávání kvalifikací na úrovni EU;

27. domnívá se, že cílená podpora trojité spolupráce mezi zemědělstvím, výzkumem a podnikatelskou sférou může přinést významné výsledky;

28. vyzývá členské státy, aby sladily odbornou přípravu v zemědělství s potřebami trhu práce v tomto odvětví a aby podporovaly celoživotní vzdělávání s cílem řešit nedostatek pracovníků;

29. zdůrazňuje, že je třeba zaručit zemědělsko-potravinářské dodavatelské řetězce a potravinové zabezpečení, zejména během současné krize COVID-19; konstatuje, že sezónní pracovníci mají zásadní význam pro hladké a řádné fungování zemědělských odvětví, zejména v odvětví ovoce, zeleniny a vína; poukazuje na to, že je zásadní ochránit a zaručit práva, zdraví a bezpečnost pracovníků v zemědělsko-potravinářském odvětví, zejména během současné krize COVID-19;

30. domnívá se, že sezónní pracovníci hrají v zemědělství důležitou úlohu, a proto je nanejvýš důležité zaručit jejich práva s ohledem na pracovní podmínky, zajistit stejnou úroveň ochrany, jaká platí pro domácí pracovníky, a zaručit, aby jim byla přiznána práva sociálního zabezpečení členským státem, v němž jsou zaměstnáni, v souladu se zásadou lex loci laboris;

31. domnívá se, že celková a dlouhodobá absence spravedlivého odměňování, která přímo souvisí s právními předpisy evropského a mezinárodního trhu, je jednou z hlavních příčin problémů generační obměny a obtíží při udržování atraktivity zemědělské činnosti;

32. poukazuje na to, že kvůli nedostatečné nabídce pracovních sil jsou zemědělci a výrobci potravin v EU stále více závislí na nájemné a sezónní práci, přičemž velká část sezónních pracovníků v zemědělství pochází převážně z ekonomicky zranitelných sociálních skupin ze střední a východní Evropy;

33. vyjadřuje politování nad tím, že onemocnění COVID-19 zvýšilo riziko z hlediska bezpečnosti a zdraví sezónních pracovníků, které je spojeno s dalším šířením nákazy a vznikem dalších ohnisek nemoci; vybízí v tomto ohledu členské státy, aby plně využívaly nedávno přijatých pokynů pro sezónní pracovníky v EU v souvislosti s pandemií COVID-19 s cílem lépe zaručit jejich práva, zdraví a bezpečnost;

34. poukazuje na to, že technologické inovace, umělá inteligence a digitální technologie jsou hnacími silami strukturálních změn v zemědělských podnicích a na trzích zemědělské práce a že mnoha podnikům v Evropě musí být poskytnuta podpora, aby začaly ve větší míře využívat technologických inovací, prostřednictvím školení zemědělských odborníků, zejména v digitální oblasti; konstatuje, že odborní pracovníci v zemědělství nejsou dostatečně připraveni na zavádění technologických inovací, což souvisí s nízkou úrovní zemědělského vzdělání manažerů jejich zemědělských podniků, přičemž tato úroveň se v jednotlivých členských státech výrazně liší, a také kvůli tomu, že v jednotlivých členských státech chybí komplexní politika digitalizace a zavádění nových technologií v zemědělství; trvá na tom, že poradenské služby pro zemědělství musí hrát důležitou úlohu při poskytování technologických a vědeckých informací zemědělcům a při zlepšování přístupu k inovacím;

35. konstatuje, že současný trend směrem k zemědělství orientovanému na technologie má potenciál zvýšit náklady práce, neboť zemědělství bude vyžadovat kvalifikovanější pracovní sílu;

36. zdůrazňuje, že se všem pracovníkům v tomto odvětví bude muset dostat rozsáhlejšího vzdělávání ke zvýšení kvalifikace, aby bylo možnost reagovat na výzvy spojené s rostoucí mírou technologických inovací a modernizace, a konstatuje, že toto rozšíření odborného vzdělávání by mělo být plánováno v úzké spolupráci se sociálními partnery na trhu práce;

37. podtrhuje potřebu poskytovat podporu a poradenství ohledně udržitelnosti a digitalizace; domnívá se, že je třeba prioritně řešit zajišťování základních digitálních dovedností všem osobám zapojeným do zemědělských činností, a to i pokud jde o informace o jejich právech a povinnostech v rámci digitalizace;

38. vyzývá proto k podpoře digitálního vzdělávání a zvyšování kvalifikace v tomto směru, jakož i k tomu, aby pracovníkům i zaměstnavatelům v zemědělském odvětví byla poskytována podpora a poradenství;

39. konstatuje, že dynamická digitální transformace urychlená výzvami roku 2020, by mohla významně přispět k zastavení odlivu venkovského obyvatelstva, pokud by byla podpořena koordinovanými investicemi soukromého a veřejného sektoru;

40. domnívá se, že pro vytvoření kvalitních pracovních míst je nezbytné, aby byly zemědělské podniky a chovy hospodářských zvířat ziskové a aby neprodávaly své produkty pod úrovní výrobních nákladů;

41. domnívá se, že některé regionální systémy na podporu pracovníků na částečný úvazek podněcují šedou ekonomiku a neformální práci;

42. připomíná, že udržení pracovních míst v zemědělství a odpovídající ziskovost zemědělských podniků je klíčová pro zachování hospodářství ve venkovských oblastech a pro územní plánování, a má proto zásadní význam, i s ohledem na skutečnost, že mnoho dalších pracovních míst v jiných odvětvích se zemědělstvím souvisí, což ukazuje na naléhavou potřebu opatření nad rámec reformy SZP;

43. podtrhuje potenciál pro tvorbu pracovních míst v odvětví agroturistiky, které je v této souvislosti zapotřebí podporovat;

44. připomíná, že udržení pracovních míst v zemědělství hraje klíčovou roli pro zachování života a hospodářství ve venkovských, horských a nejvzdálenějších regionech, a že má proto zásadní význam;

45. zdůrazňuje potřebu usnadnit mobilitu sezónních pracovníků, zejména v příhraničních regionech, neboť, jak ukázala krize COVID-19, na těchto pracovnících závisí přežití evropských zemědělských podniků;

46. vyzdvihuje zásadní význam boje proti jakékoli nekalé soutěži v Evropské unii, která narušuje řádné fungování jednotného trhu; v tomto ohledu podtrhuje důležitou úlohu Evropského orgánu pro pracovní záležitosti v boji proti podvodům a dalším formám nedodržování zákona;

47. domnívá se, že EU by neměla vytvářet právní předpisy týkající se minimálních mezd v EU, jelikož se jedná o otázku, která spadá do pravomoci členských států;

48. zdůrazňuje, že EU musí ve své obchodní politice zajistit, aby nedocházelo k nekalé soutěži ze strany třetích zemí, a to na základě záruky, že výrobci produktů, které vstupují na unijní trh, budou dodržovat pracovní podmínky a normy EU;

49. je toho názoru, že unijní pomoc by měla být poskytována pouze tomu, kdo dodržuje sociální normy a nepoužívá praktiky nezákonné, neregulované nebo nehlášené práce, ať už s ohledem na dočasné nebo stálé pracovníky;

50. s politováním konstatuje, že onemocnění COVID-19 se objevilo v podnicích, které ve velké míře využívají vyslané pracovníky.

 

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	1.12.2020
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	42 1 2
Členové přítomní při konečném hlasování	Mazaly Aguilar, Clara Aguilera, Atidzhe Alieva-Veli, Álvaro Amaro, Attila Ara-Kovács, Carmen Avram, Adrian-Dragoş Benea, Benoît Biteau, Mara Bizzotto, Daniel Buda, Isabel Carvalhais, Asger Christensen, Angelo Ciocca, Ivan David, Paolo De Castro, Jérémy Decerle, Salvatore De Meo, Herbert Dorfmann, Luke Ming Flanagan, Cristian Ghinea, Dino Giarrusso, Francisco Guerreiro, Martin Häusling, Martin Hlaváček, Krzysztof Jurgiel, Jarosław Kalinowski, Elsi Katainen, Gilles Lebreton, Norbert Lins, Chris MacManus, Marlene Mortler, Ulrike Müller, Juozas Olekas, Pina Picierno, Maxette Pirbakas, Bronis Ropė, Anne Sander, Petri Sarvamaa, Simone Schmiedtbauer, Annie Schreijer-Pierik, Veronika Vrecionová, Sarah Wiener, Juan Ignacio Zoido Álvarez
Náhradníci (čl. 209 odst. 7) přítomní při konečném hlasování	Petros Kokkalis, Ruža Tomašić

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

42	+
ECR	Mazaly AGUILAR, Krzysztof JURGIEL, Ruža TOMAŠIĆ, Veronika VRECIONOVÁ
GUE/NGL	Luke Ming FLANAGAN, Petros KOKKALIS, Chris MACMANUS
ID	Ivan DAVID, Gilles LEBRETON, Maxette PIRBAKAS
PPE	Álvaro AMARO, Daniel BUDA, Salvatore DE MEO, Herbert DORFMANN, Jarosław KALINOWSKI, Norbert LINS, Marlene MORTLER, Anne SANDER, Petri SARVAMAA, Simone SCHMIEDTBAUER, Annie SCHREIJER-PIERIK, Juan Ignacio ZOIDO ÁLVAREZ
Renew	Atidzhe ALIEVA-VELI, Asger CHRISTENSEN, Jérémy DECERLE, Cristian GHINEA, Martin HLAVÁČEK, Elsi KATAINEN, Ulrike MÜLLER
S&D	Clara AGUILERA, Attila ARA-KOVÁCS, Carmen AVRAM, Adrian-Dragoş BENEA, Isabel CARVALHAIS, Paolo DE CASTRO, Juozas OLEKAS, Pina PICIERNO
Verts/ALE	Benoît BITEAU, Francisco GUERREIRO, Martin HÄUSLING, Bronis ROPĖ, Sarah WIENER

 

1	-
NI	Dino GIARRUSSO

 

2	0
ID	Mara BIZZOTTO, Angelo CIOCCA

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

 

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí	25.3.2021
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	40 4 8
Členové přítomní při konečném hlasování	Atidzhe Alieva-Veli, Abir Al-Sahlani, Marc Angel, Dominique Bilde, Gabriele Bischoff, Vilija Blinkevičiūtė, Milan Brglez, Sylvie Brunet, Jordi Cañas, David Casa, Margarita de la Pisa Carrión, Özlem Demirel, Klára Dobrev, Jarosław Duda, Estrella Durá Ferrandis, Lucia Ďuriš Nicholsonová, Rosa Estaràs Ferragut, Nicolaus Fest, Loucas Fourlas, Cindy Franssen, Elisabetta Gualmini, Alicia Homs Ginel, France Jamet, Agnes Jongerius, Radan Kanev, Stelios Kympouropoulos, Katrin Langensiepen, Miriam Lexmann, Elena Lizzi, Kira Marie Peter-Hansen, Dragoș Pîslaru, Manuel Pizarro, Dennis Radtke, Elżbieta Rafalska, Guido Reil, Mounir Satouri, Monica Semedo, Beata Szydło, Eugen Tomac, Romana Tomc, Marie-Pierre Vedrenne, Nikolaj Villumsen, Marianne Vind, Maria Walsh, Stefania Zambelli, Tomáš Zdechovský
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Konstantinos Arvanitis, Marc Botenga, Johan Danielsson, Gheorghe Falcă, Sara Matthieu, Véronique Trillet-Lenoir

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

40	+
PPE	David Casa, Jarosław Duda, Rosa Estaràs Ferragut, Gheorghe Falcă, Loucas Fourlas, Cindy Franssen, Radan Kanev, Stelios Kympouropoulos, Miriam Lexmann, Dennis Radtke, Eugen Tomac, Romana Tomc, Maria Walsh, Tomáš Zdechovský
Renew	Sylvie Brunet, Jordi Cañas, Dragoș Pîslaru, Monica Semedo, Véronique Trillet-Lenoir, Marie-Pierre Vedrenne
S&D	Marc Angel, Gabriele Bischoff, Vilija Blinkevičiūtė, Milan Brglez, Johan Danielsson, Klára Dobrev, Estrella Durá Ferrandis, Elisabetta Gualmini, Alicia Homs Ginel, Agnes Jongerius, Manuel Pizarro, Marianne Vind
The Left	Konstantinos Arvanitis, Marc Botenga, Özlem Demirel, Nikolaj Villumsen
Verts/ALE	Katrin Langensiepen, Sara Matthieu, Kira Marie Peter-Hansen, Mounir Satouri

 

4	-
ID	Dominique Bilde, Nicolaus Fest, France Jamet, Guido Reil

 

8	0
ECR	Lucia Ďuriš Nicholsonová, Margarita de la Pisa Carrión, Elżbieta Rafalska, Beata Szydło
ID	Elena Lizzi, Stefania Zambelli
Renew	Atidzhe Alieva-Veli, Abir Al-Sahlani

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

• [1] Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1.
• [2] Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 21.
• [3] Úř. věst. L 141, 27.5.2011, s. 1.
• [4] Úř. věst. L 107, 22.4.2016, s. 1.
• [5] Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1.
• [6] Úř. věst. L 284, 30.10.2009, s. 1.
• [7] Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 51.
• [8] Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 72.
• [9] Úř. věst. L 293, 31.10.2008, s. 3.
• [10] Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 1.
• [11] Úř. věst. L 364, 12.12.1992, s. 7.
• [12] Úř. věst. L 128, 30.4.2014, s. 8.
• [13] Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22.
• [14] Úř. věst. L 80, 23.3.2002, s. 35.
• [15] Úř. věst. L 167, 2.7.1999, s. 33.
• [16] Úř. věst. L 124, 20.5.2009, s. 30.
• [17] Úř. věst. L 18, 21.1.1997, s. 1.
• [18] Úř. věst. L 173, 9.7.2018, s. 16.
• [19] Úř. věst. L 159, 28.5.2014, s. 11.
• [20] Úř. věst. L 249, 31.7.2020, s. 49.
• [21] Úř. věst. L 185, 11.7.2019, s. 44.
• [22] Úř. věst. L 65, 11.3.2016, s. 12.
• [23] Úř. věst. C 189, 15.6.2017, s. 15.
• [24] Přijaté texty, P9_TA(2020)0176.
• [25] Úř. věst. C 337, 20.9.2018, s. 135.
• [26] Úř. věst. C 482, 23.12.2016, s. 31.
• [27] http://www.eurofound.europa.eu/publications/report/2010/working-conditions-industrial-relations/posted-workers-in-the-european-union
• [28] Evropská komise, Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování, Výroční zpráva za rok 2017 o mobilitě pracovních sil uvnitř EU, závěrečná zpráva z ledna 2018, 2018. Evropská komise, Studie o pohybu kvalifikované pracovní síly, závěrečná zpráva (vypracovaná ICF), 2018; Malmström, Cecilia, úvod k Přehodnocení přitažlivosti přistěhovaleckých politik týkajících se pracovní síly v EU: Komparativní náhledy na EU, USA, Kanadu a širší region („Rethinking the attractiveness of EU Labour Immigration Policies: Comparative perspectives on the EU, the US, Canada and beyond“), ed. S. Carrera, E. Guild a K. Eisele, CEPS, 2018.
• [29] Databáze OECD o dovednostech pro pracovní místa, https://www.oecdskillsforjobsdatabase.org/#FR/_.
• [30] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/957 ze dne 28. června 2018, kterou se mění směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (Úř. věst. L 173, 9.7.2018, s. 16).
• [31]  Evropská komise, výroční zpráva za rok 2019 o mobilitě pracovních sil uvnitř EU, leden 2020.
• [32] Koumenta, M. a Pagliero, M., Measuring Prevalence and Labour Market Impacts of Occupational Regulation in the EU (Měření výskytu regulace povolání v EU a jejích dopadů na trh práce), 2016, s. 88.
• [33] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/55/EU ze dne 20. listopadu 2013.
• [34] Zpráva Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o provádění některých nových prvků zavedených směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/55/EU ze dne 20. listopadu 2013, kterou se mění směrnice 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací a nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („nařízení o systému IMI“ ), (COM(2020)0191).
• [35] Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. ledna 2018 o provádění směrnice 2005/36/ES, pokud jde o regulaci a nutnost reformy odborných služeb, Úř. věst. C 458, 19.12.2018, p. 70.
• [36] Sdělení Komise ze dne 10. března 2020 „Dlouhodobý akční plán pro lepší provádění a prosazování pravidel jednotného trhu“ (COM(2020)0094).
• [37] Úř. věst. L 128, 30.4.2014, s. 8.
• [38] Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 21.
• [39] Studie – „Zaměstnanost v zemědělství v EU: současné výzvy a vyhlídky do budoucna“, generální ředitelství Evropského parlamentu pro vnitřní politiky, tematická sekce Strukturální politika a politika soudržnosti, říjen 2019.
• [40] Přijaté texty, P9_TA(2020)0176.