Zpráva - A9-0131/2021Zpráva
A9-0131/2021
Evropský parlament

ZPRÁVA o zprávách Komise o Černé Hoře za roky 2019–2020

20.4.2021 - (2019/2173(INI))

Výbor pro zahraniční věci
Zpravodaj: Tonino Picula


Postup : 2019/2173(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A9-0131/2021
Předložené texty :
A9-0131/2021
Rozpravy :
Hlasování :
Přijaté texty :

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o zprávách Komise o Černé Hoře za roky 2019–2020

(2019/2173(INI))

Evropský parlament,

 – s ohledem na Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Černá Hora na straně druhé[1], jež vstoupila v platnost dne 1. května 2010,

– s ohledem na žádost Černé Hory o členství v Evropské unii ze dne 15. prosince 2008,

– s ohledem na stanovisko Komise ze dne 9. listopadu 2010 k žádosti Černé Hory o členství v Evropské unii (COM(2010)0670), na rozhodnutí Evropské rady z jednání ve dnech 16.–17. prosince 2010 o udělení statusu kandidátské země Černé Hoře a na rozhodnutí Evropské rady ze dne 29. června 2012 o zahájení přístupových jednání s Černou Horou,

– s ohledem na přistoupení Černé Hory k NATO dne 5. června 2017,

– s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady v Soluni ve dnech 19.–20. června 2003,

– s ohledem na Sofijské prohlášení vydané na summitu EU a zemí západního Balkánu dne 17. května 2018 a na připojený „sofijský program priorit“,

– s ohledem na berlínský proces zahájený dne 28. srpna 2014,

– s ohledem na své usnesení ze dne 29. listopadu 2018 o zprávě Komise o Černé Hoře za rok 2018[2],

– s ohledem na prohlášení a doporučení, která přijal Parlamentní výbor pro stabilizaci a přidružení EU-Černá Hora na své 18. schůzi konané ve dnech 25. a 26. února 2020 v Podgorici,

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. února 2020 nazvané „Posílení procesu přistoupení – přesvědčivá perspektiva EU pro západní Balkán“ (COM(2020)0057),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. května 2019 nazvané „Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2019“ (COM(2019)0260), doprovázené pracovním dokumentem útvarů Komise nazvaným „Zpráva o Černé Hoře pro rok 2019“ (SWD(2019)0217),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. října 2020 nazvané „Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2020“ (COM(2020)0660), doprovázené pracovním dokumentem útvarů Komise nazvaným „Zpráva o Černé Hoře pro rok 2020“ (SWD(2020)0353),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. října 2020 nazvané „Hospodářský a investiční plán pro západní Balkán“ (COM(2020)0641),

– s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 8. dubna 2020 nazvané „Sdělení o globální reakci EU na COVID-19“ (JOIN(2020)0011),

– s ohledem na hodnocení Komise ze dne 21. dubna 2020 týkající se programu Černé Hory v oblasti hospodářských reforem na období 2020–2022 (SWD(2020)0066) a na společné závěry Rady ze zasedání v rámci hospodářského a finančního dialogu mezi EU, zeměmi západního Balkánu a Tureckem, které proběhlo dne 19. května 2020,

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. dubna 2020 s názvem „Podpora západního Balkánu v boji s pandemií COVID-19 a při obnově po ní“ (COM(2020)0315),

– s ohledem na páté zasedání přístupové konference s Černou Horou na úrovni zástupců, které se konalo v Bruselu dne 30. června 2020 a na němž byla zahájena jednání o poslední prověřované kapitole, kterou je kapitola 8 – Politika hospodářské soutěže,

– s ohledem na svá předchozí usnesení o této zemi,

– s ohledem na prohlášení ze dne 11. prosince 2020 o předběžných zjištěních a závěrech mezinárodní volební pozorovatelské mise Úřadu OBSE pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR), která monitorovala parlamentní volby pořádané v Černé Hoře dne 30. srpna 2020,

– s ohledem na své doporučení ze dne 19. června 2020 Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku k západnímu Balkánu v návaznosti na summit konaný v roce 2020[3],

– s ohledem na společné prohlášení ze summitu předsedů Evropského parlamentu a parlamentů zemí západního Balkánu ze dne 28. ledna 2020, který svolal předseda Evropského parlamentu s předsedy parlamentů zemí západního Balkánu,

– s ohledem na Záhřebské prohlášení sjednané na summitu EU a zemí západního Balkánu, který se konal prostřednictvím videokonference dne 6. května 2020,

– s ohledem na summity EU a zemí západního Balkánu, které se konaly v rámci berlínského procesu dne 5. července 2019 v Poznani a dne 10. listopadu 2020 v Sofii,

– s ohledem na druhou monitorovací zprávu o Černé Hoře (pátý monitorovací cyklus), kterou vydala Evropská komise proti rasismu a nesnášenlivosti v září 2017, a na závěry týkající se stavu provádění doporučení z roku 2017 v Černé hoře, které byly zveřejněny v červnu 2020,

– s ohledem na prohlášení partnerů ze západního Balkánu ze dne 5. července 2019 o integraci Romů v rámci procesu rozšíření EU a na strategii pro sociální začleňování Romů a Egypťanů v Černé Hoře na období 2016-2020,

– s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0131/2021),

A. vzhledem k tomu, že každá země usilující o přistoupení je posuzována individuálně na základě svých výsledků a že o harmonogramu přistoupení rozhoduje rychlost při zavádění reforem a jejich kvalita;

B. vzhledem k tomu, že podle článku 49 Smlouvy o Evropské unii může jakýkoli evropský stát požádat o členství v Unii, pokud splní všechna kodaňská kritéria, a to i pokud jde o respektování a ochranu menšin;

C. vzhledem k tomu, že demokracie a právní stát jsou základními hodnotami, na nichž je EU založena, a že jsou ústředním prvkem procesu rozšíření i procesu stabilizace a přidružení; vzhledem k tomu, že k řešení problémů, které v těchto oblastech přetrvávají, jsou zapotřebí reformy;

D. vzhledem k tomu, že Černá Hora pokročila v současné době v procesu vyjednávání nejdál, neboť otevřela všech 33 prověřovaných kapitol acquis EU a předběžně uzavřela jednání o třech kapitolách;

E. vzhledem k tomu, že Černá Hora má setrvale dobré výsledky při provádění závazků plynoucích z Dohody o stabilizaci a přidružení;

F. vzhledem k tomu, že parlamentní volby, které se v této zemi konaly dne 30. srpna 2020, vedly k prvnímu předání moci v demokratických podmínkách od zavedení systému mnoha politických stran; vzhledem k tomu, že předání moci bylo provedeno řádným způsobem;

G. vzhledem k tomu, že předchozí vláda uznala výsledky voleb a akceptovala předání moci, čímž potvrdila úroveň demokratické vyspělosti a pokroku, jichž bylo v Černé Hoře dosaženo;

H vzhledem k tomu, že Evropská unie je největším obchodním partnerem Černé Hory – celkem 37 % vývozu a 47 % dovozu – s objemem obchodu ve výši 1,38 miliardy EUR v roce 2019;

I. vzhledem k tomu, že EU je největším poskytovatelem finanční pomoci Černé Hoře  a že Černá Hora využívá předvstupní pomoci v rámci nástroje předvstupní pomoci (NPP), přičemž prostředky poskytnuté v letech 2007-2020 dosáhly celkové výše 504,9 milionu EUR;

J. vzhledem k tomu, že EU vyčlenila 38 milionů EUR na okamžitou podporu západního Balkánu při řešení zdravotní krize způsobené pandemií  COVID-19;

K. vzhledem k tomu, že se EU dohodla na přerozdělení 374 milionů EUR z NPP s cílem pomoci zmírnit socioekonomický dopad onemocnění COVID-19 v oblasti západního Balkánu; vzhledem k tomu, že Komise a Černá Hora se dohodly částce 53 milionů EUR;

L. vzhledem k tomu, že Černé Hoře byla rovněž nabídnuta makrofinanční pomoc v hodnotě 60 milionů EUR  a že od roku 1999 bylo prostřednictvím půjček Evropské investiční banky poskytnuto 804 milionů EUR;

M. vzhledem k tomu, že Komise přijala balíček ve výši 70 milionů EUR v rámci NPP II, který má pomoci financovat přístup zemí západního Balkánu k očkovacím látkám proti COVID-19 pořízeným členskými státy EU; vzhledem k tomu, že Černá Hora podepsala v říjnu 2020 v rámci iniciativy COVAX dohodu o přijetí 248 800 dávek těchto očkovacích látek;

N. vzhledem k tomu, že během pandemie COVID-19 byli obzvláště postiženi Romové a Egypťané, neboť zůstávají oběťmi hluboce zakořeněných předsudků v sociálním i profesním kontextu;

Závazek vůči rozšíření

1. vítá setrvalou angažovanost Černé Hory v integračním procesu EU a celkový pokrok, jehož v tomto procesu dosahuje;

2. zdůrazňuje význam rychlého provedení revidované metodiky rozšíření na základě tematických klastrů pro jednání o kapitolách a postupného zavádění jednotlivých politik a programů EU s cílem urychlit celý proces vyjednávání a poskytnout jasné a hmatatelné pobídky, které budou v přímém zájmu občanů Černé Hory;

3. vítá otevření kapitoly 8 (politika hospodářské soutěže) a rozhodnutí Černé Hory přijmout zásady revidované metodiky rozšíření; vyzývá Černou Horu zejména k tomu, aby efektivně splnila prozatímní kritéria pro kapitoly 23 a 24, což bude dalším milníkem, a důrazně podporuje uzavření přístupových kapitol, neboť Černá Hora má výsledky a provádí reformy na základě požadovaných kritérií; připomíná, že od otevření první kapitoly v prosinci 2012 byly předběžně uzavřeny tři kapitoly, a vybízí k tomu, aby se Černá Hora jasně soustředila na plnění referenčních kritérií pro uzavření všech ostatních kapitol;

4. vítá skutečnost, že volby konané dne 30. srpna 2020 vedly k prvnímu předání moci od zavedení systému mnoha politických stran, při plném dodržování demokratických norem a ústavy Černé Hory, a oceňuje, že podle OBSE/ODIHR proběhly volby efektivním, soutěžním a  transparentním způsobem; s potěšením konstatuje, že výsledky voleb nebyly zpochybněny a že všichni zvolení poslanci se skutečně ujali svých mandátů; vyjadřuje znepokojení nad obviněními z vnějšího ovlivňování volebního procesu;

5. vítá skutečnost, že v první pracovní den uspořádala nově vytvořená černohorská vláda výměnu názorů s poslanci Evropského parlamentu a úředníky EU, a oceňuje také výslovný závazek nové vlády pokračovat v začleňování do EU, plnit normy nezbytné pro pokrok země na cestě do EU a posílit transatlantickou alianci;

6. zdůrazňuje, že je nezbytné z dosažených pozic v reformním procesu neustoupit, a vybízí novou vládu, aby využila svého mandátu k urychlení reforem souvisejících s EU a přístupových jednání; konstatuje, že je zapotřebí vést otevřený a konstruktivní dialog mezi všemi politickými a sociálními aktéry a uzavřít dohodu o klíčových otázkách týkajících se celkového pokroku země, aby Černá Hora dosáhla pokroku na cestě do EU;

7. zdůrazňuje, že je třeba nastolit spolupráci a konstruktivní koexistenci mezi prezidentem, novou vládou a novým parlamentem (Skupština), s cílem urychlit pokrok Černé Hory na její cestě do EU a ještě více posílit pokrok země v oblasti budování demokracie; vyzývá všechny politické strany, aby dodržovaly demokratické a ústavní zásady;

8. vítá, že podle nedávných průzkumů veřejného mínění roste počet občanů Černé Hory (76,6 %), kteří podporují budoucí členství země v EU, což je jasný signál nové vládě, že si lidé přejí reformy založené na evropských hodnotách; konstatuje, že se jedná o jednu z nejvyšších úrovní veřejné podpory členství v EU v tomto regionu; v této souvislosti vítá skutečnost, že Komise dala nový impuls k rozšíření v roce 2020 prostřednictvím nové strategie pro západní Balkán a hospodářského a investičního plánu;

9. oceňuje pokrok Černé Hory v několika oblastech přístupových jednání, včetně mezinárodní policejní spolupráce a boje proti organizovanému zločinu (včetně obchodování s lidmi a pašování drog); vyzývá orgány, aby urychlily politické a hospodářské reformy, zejména ve věci právního státu a základních práv, soudnictví, svobody sdělovacích prostředků a boje proti korupci, což jsou oblasti, v nichž je třeba dosáhnout dalšího výrazného pokroku;

10. vyzývá k tomu, aby se země západního Balkánu, a to i občanská společnost a mladá generace, aktivně a náležitě účastnily konference o budoucnosti Evropy a aby byl jejich příspěvek vzhledem k tomu, že se chtějí stát v budoucnu součástí EU, zohledněn;

11. vyzývá k vytváření nových příležitostí pro politický a strategický dialog na vysoké úrovni s danými zeměmi prostřednictvím pravidelných summitů EU a zemí západního Balkánu a intenzivnějších kontaktů na ministerské a parlamentní úrovni s cílem posílit politickou věrohodnost procesu rozšíření a zajistit silnější vedení a větší angažovanost na vysoké úrovni, jak požaduje také revidovaná metodika rozšíření;

12. připomíná, že je v zájmu vlády zajistit odpovídající zastoupení v zahraničí; v tomto ohledu poukazuje na to, že vedoucí mise Černé Hory při EU dosud nebyl jmenován;

Demokracie a právní stát

13. bere na vědomí zjištění a závěry mezinárodních pozorovatelů mise OBSE ODIHR a vyzývá orgány, aby v plné míře a včas před příštími národními volbami uplatnily jejich doporučení; vítá, že vláda přijala rozhodnutí o zřízení Rady pro kontrolu seznamu voličů; bere na vědomí, že Skupština přijala v prosinci 2020 rozhodnutí o zřízení Výboru pro komplexní volební reformu, a očekává, že tento výbor zahájí bez dalšího odkladu svou činnost;

14. vybízí Černou Horu k souběžnému pořádání místních voleb v celé zemi s cílem stabilizovat demokracii, vyvarovat se neustálých kampaní a zmírnit politické napětí; vyjadřuje své zklamání nad tím, že i navzdory dohodě napříč politickými stranami o konání místních voleb ve stejný den se tato otázka právně stále dostatečným způsobem neřeší; připomíná, že ke změně zákona o volbě členů rad a poslanců je zapotřebí dvoutřetinové většiny, což vyžaduje široký konsenzus parlamentních stran;

15. vyzývá všechny politické síly v nově zvolené Skupštině, aby navázaly konstruktivní, smysluplný a inkluzivní parlamentní dialog, neboť ten je klíčovou podmínkou pro úspěšnou parlamentní demokracii; vítá rozhodnutí opozice nebojkotovat práci Skupštiny a opakuje, že fungující parlamentní demokracie je založena na účasti vlády i opozice na parlamentním rozhodovacím procesu; zdůrazňuje, že široká shoda vládnoucí většiny i opozice má zásadní význam pro posun směrem k přistoupení k EU a k reformám; vyzývá k přijetí opatření v zájmu zlepšení dialogu a důvěry napříč politickým spektrem;

16. vítá nedávné jmenování členů černohorské delegace v Parlamentním výboru pro stabilizaci a přidružení EU-Černá Hora, jejíž složení je nyní kompletní; vyzývá k tomu, aby Parlamentní výbor pro stabilizaci a přidružení co možná nejdříve obnovil svou činnost;

17. vítá kroky, jejichž cílem je zlepšit dozorčí úlohu Skupštiny a její transparentnost a otevřenost vůči občanům a občanské společnosti; vyzývá nově zvolenou Skupštinu, aby zajistila inkluzivní politický dialog v parlamentu a posílila úlohu občanské společnosti;

18. opětovně zdůrazňuje, nakolik je důležité urychlit práci na provádění akčních plánů pro kapitoly 23 a 24 a dalších strategických dokumentů týkajících se právního státu a základních práv, a to zejména prostřednictvím účinného dialogu vedeného napříč stranami, který se zaměří na dosažení požadované kvalifikované většiny pro obsazení klíčových postů soudců a státních zástupců, a na základě veřejných a odborných konzultací o změnách klíčových právních předpisů; vyjadřuje znepokojení nad tím, že v uplynulém roce pracovní skupina pro kapitolu 24 nezasedala;

19. je znepokojen nedávným vývojem, pokud jde o zvláštního státního zástupce pro oblast organizované trestné činnosti a korupce a také o změny ve složení Rady státních zástupců; vyzývá vládu Černé Hory, aby změnila klíčové právní předpisy, a to i pokud jde o navrhované změny zákona o státním zastupitelství a zákona o zvláštním státním zastupitelství, v souladu s demokratickými normami a zavedenou evropskou praxí, a aby se v tomto ohledu řídila stanoviskem Benátské komise; zdůrazňuje, že nezávislé fungování a integrita zvláštního státního zastupitelství má klíčový význam pro pokrok Černé Hory v oblasti právního státu;

20. s politováním konstatuje, že v soudnictví bylo dosaženo jen omezeného pokroku, a vyzývá orgány Černé Hory, aby uplatňovaly stávající právní předpisy a aby jimi v souladu s doporučeními Skupiny států proti korupci (GRECO) a Benátské komise urychleně řešily přetrvávající problémy, které se týkají nezávislosti, profesionality, výkonnosti a odpovědnosti soudců; zdůrazňuje, že Černá Hora musí dosáhnout dalšího pokroku v reformách v zájmu právního státu, tj. mimo jiné pokročit při provádění reformy soudnictví v souladu s řádnými demokratickými normami a postupy, a nikoli postupovat v opačném směru; opakuje, že v důsledku již provedených reforem má Černá Hora orgány a mechanismy k zajištění nezávislosti a odpovědnosti soudů a státních zastupitelství; vybízí orgány, aby tyto mechanismy důsledně využívaly a aby navázaly na vykonanou práci k dosažení dalších výsledků a větších úspěchů v boji proti korupci a organizované trestné činnosti;

21. vyjadřuje hluboké znepokojení nad výkladem ústavy ze strany Rady pro soudnictví, který toleruje nezákonné znovujmenování předsedů soudů i po skončení jejich druhého funkčního období; konstatuje, že předseda Nejvyššího soudu a předsedové soudů první instance ve městech Bar, Kotor a Plav odstoupili po výzvě k odstoupení soudců s vícerem mandátů, čímž dodrželi řádné evropské postupy a demokratické normy;

22. vítá skutečnost, že bylo dosaženo určitého pokroku v boji proti organizovanému zločinu, zejména pokud jde o posílení kapacit policie a její profesionality; vybízí Černou Horu, aby pokračovala ve svém úsilí v této oblasti, zejména prostřednictvím boje proti mezinárodním zločineckým sítím se zvláštním zaměřením na boj proti praní peněz, obchodování s lidmi, drogami a zbraněmi, nezákonnému hazardu a pašování cigaret a prostřednictvím  sledování napojení těchto sítí na místní politiky a policisty;

23. zdůrazňuje, že v trestním soudnictví přetrvávají systémové nedostatky, na něž je třeba se přednostně zaměřit; naléhavě vyzývá orgány, aby zavedly konkrétní opatření k omezení uplatňování polehčujících okolností na výjimečné případy s cílem zvýšit transparentnost a důvěryhodnost zásahů soudů proti organizované trestné činnosti;

24. je vážně znepokojen malým pokrokem v boji proti korupci a vyzývá odpovědné orgány, aby na základě podstatného zlepšení kvality a nezávislosti vyšetřování trestných činů a vymáhání práva výrazně zlepšily své výsledky, pokud jde o konfiskaci výnosů z trestné činnosti, trestní stíhání a pravomocné odsuzování, zejména u ostře sledovaných případů;

25. všímá si určitého pozitivního vývoje v činnosti Úřadu pro předcházení korupci; zdůrazňuje však, že stále přetrvávají problémy spojené s jeho nezávislostí a stanovováním priorit, a vyzývá jej, aby jednal nezávisle a důsledně prováděl zákon o předcházení korupci;

26. opakuje, že je třeba, aby trestní soudnictví důrazně bojovalo proti korupci na vysoké úrovni; připomíná, že je třeba účinně reagovat na údajné zneužívání státních zdrojů ve prospěch politických stran a na protiprávní financování těchto stran;

27. vítá úsilí o zavedení reformy veřejné správy a také výsledky, kterých již bylo v této věci dosaženo; velmi jej znepokojují zjištění, že stranická příslušnost stále ovlivňuje možnost zaměstnání v černohorském veřejném sektoru, a vyzývá novou vládu, aby zabránila politicky motivovanému propouštění a najímání pracovníků do státní služby; vyzývá černohorské orgány, aby pokračovaly ve svém úsilí o vytvoření výkonné veřejné správy a aby si udržovaly odbornou úroveň, zejména s ohledem na proces přistoupení k EU, a vítá v tomto ohledu transparentní postupy jmenování; vyjadřuje politování nad tím, že institucionální kapacity úřadů pro hospodářskou soutěž a boj proti korupci jsou stále slabé;

28. vyjadřuje znepokojení nad změnami zákona o státní službě a státních zaměstnancích, které přijala Skupština, neboť snižují kritéria pro práci ve veřejné správě a mohou narušit pokračování reformy veřejné správy, jejímž smyslem je zaměstnávat pracovníky na základě zásluh;

29. vítá slib nové vlády výrazně zvýšit transparentnost ve všech oblastech, včetně veřejných financí, a vybízí ji, aby urychleně vytvořila a přijala zdokonalený zákon o svobodném přístupu k informacím;

30. bere na vědomí nadcházející sčítání lidu a obydlí v Černé Hoře a vyzývá příslušné orgány, aby jej provedly v souladu s evropskými standardy a mezinárodními doporučeními; naléhavě vyzývá k tomu, aby se zabránilo jakékoli politizaci tohoto procesu, a vyzývá k vyšetření všech obvinění souvisejících se zahraničními zásahy do sčítání lidu;

31. vyzývá orgány Černé Hory, aby věnovaly zvláštní pozornost praní peněz, daňovým únikům a jakékoli další trestné činnosti v rámci systému poskytování občanství výměnou za investice a aby zvážily postupné rušení tohoto systému;

 

Dodržování základních svobod a lidských práv

32. s politováním poukazuje na situaci v oblasti svobody projevu a svobody sdělovacích prostředků, což je oblast, v níž pět po sobě jdoucích zpráv Komise konstatovalo „nulový pokrok“, zejména pokud jde o práci služby veřejnoprávního vysílání RTCG; důrazně odsuzuje všechny druhy útoků na sdělovací prostředky a zastrašování novinářů a vyzývá k naléhavému a účinnému vyšetření těchto útoků, včetně minulých případů, s cílem ukončit beztrestnost za páchání trestných činů proti novinářům; vyjadřuje politování nad tím, že některé případy násilí páchaného na novinářích stále nejsou vyřešeny; vyzývá k tomu, aby byly provedeny další kroky k zajištění nezávislosti médií a novinářů; naléhavě vybízí Černou Horu, aby zavedla podmínky, které umožní účinný výkon práva na svobodu projevu, které je jednou ze základních hodnot EU a klíčový prvek procesu přistoupení Černé Hory k EU;

33. je znepokojen vysokou mírou polarizace mediálního prostředí, zejména rostoucím množstvím dezinformací, jejichž cílem je rovněž zvýšit etnické napětí, narušit volební procesy a omezit podporu euroatlantické integrace ze strany obyvatelstva; zdůrazňuje, že mediální gramotnost a svoboda a nezávislost sdělovacích prostředků jsou klíčové pro boj proti dezinformacím; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit koordinaci s cílem bojovat proti regionálním dezinformačním kampaním;

34. vyzývá k posílení evropské spolupráce s Černou Horou v boji proti dezinformacím a kybernetickým a hybridním hrozbám, které se snaží narušit evropskou perspektivu tohoto regionu; je znepokojen rostoucí zranitelností Černé Hory v důsledku zvýšení jejího veřejného dluhu, zejména vůči Číně;

35. vyzývá Černou Horu, členské státy EU a delegaci Evropské unie v Černé Hoře, aby nadále uplatňovaly aktivnější a efektivnější komunikační politiku týkající se evropské perspektivy zaměřenou na občany Černé Hory i EU a aby pokračovaly v koordinovaném úsilí o zvýšení viditelnosti projektů financovaných EU; vyzývá Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost, aby podpořily vytvoření centra excelence v oblasti dezinformací zaměřeného na Balkán;

36. vyzývá orgány Černé Hory, aby přijaly konkrétní opatření k budování odolnosti a kybernetické bezpečnosti v době, kdy země čelí rostoucímu tlaku v souvislosti se zásahy ze zahraničí, jejichž cílem je podkopat její státnost a prozápadní orientaci, a aby prosazovaly větší dohled nad mediálním prostředím s cílem bojovat proti falešným zprávám a dalším dezinformačním činnostem, zejména těm, za nimiž stojí škodlivé zahraniční vlivy, a zajistit funkční nezávislost černohorských regulačních orgánů pro sdělovací prostředky a veřejnoprávního provozovatele vysílání a současně dosáhnout rovnováhy mezi bojem proti dezinformacím a nepřiměřeným omezením svobody projevu na internetu;

37. důrazně odsuzuje slovní a fyzické útoky na příslušníky národních menšin a jejich zastrašování, a to obzvláště ve městě Pljevlja po parlamentních volbách konaných v srpnu 2020 a nedávno také ve městech Berane a Nikšić; naléhavě vyzývá orgány Černé Hory, aby všechny tyto případy důkladně vyšetřily a postavily pachatele před soud;

38. zdůrazňuje, že je třeba chránit práva všech národnostních menšin, zejména proto, že některé z nich již nemají zástupce v rámci menšinových politických stran ve Skupštině; naléhavě vyzývá orgány Černé Hory, aby věnovaly zvláštní pozornost otázkám týkajícím se národnostní a etnické příslušnosti černohorských občanů; vyzývá k respektování multietnické identity země, včetně používaných jazyků, kulturního dědictví a tradic místních komunit; zdůrazňuje, že je třeba dosáhnout dalšího pokroku v sociálním začleňování Romů a Egypťanů na pracovní trh, do vzdělávání a veřejného života v Černé Hoře, a vyzývá orgány, aby zajistily jejich přístup k osobním dokumentům, zaručily jejich právní status a přijaly účinná opatření proti nenávistným verbálním projevům;

39. bere na vědomí zákon o ochraně před domácím násilím a změny, které jsou v něm nyní prováděny, a naléhavě žádá orgány Černé Hory, aby jej plně provedly, k čemuž je zapotřebí mj. dostatečné množství přidělených finančních prostředků, neboť násilí založené na pohlaví, domácí násilí a násilí na dětech zůstávají i nadále vážným problémem; vyzývá k větší obezřetnosti a k zavedení systémů podpory pro oběti domácího zneužívání během pandemie COVID-19;

40. naléhavě vyzývá orgány Černé Hory, aby zajistily důsledné provádění norem stanovených v Úmluvě Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva), včetně toho, že zvýší počet dobře vyškolených pracovníků donucovacích orgánů a soudců zohledňujících otázku rovného postavení žen a mužů s cílem zajistit řádné vyšetřování případů domácího násilí a stíhání jeho pachatelů, a zavedou účinná opatření proti sexuálnímu obtěžování, a to i na pracovišti;

41. je znepokojen tím, že stávající politika a projekty zaměřené na podporu účasti žen na trhu práce, tvorbě politik a v politice a na řešení problémů v oblasti zaměstnanosti a sociální politiky přinesly jen omezené výsledky; vyjadřuje v tomto ohledu politování nad klesajícím počtem poslankyň a nedostatečně genderově vyváženým politickým zastoupením ve volbách a v nové Skupštině a vládě; vyzývá k přijetí nezbytných právních a politických opatření na podporu účasti žen v politice;

42. připomíná, že ačkoli vláda Černé Hory schválila roční akční plán pro strategii na ochranu osob se zdravotním postižením před diskriminací a na podporu rovnosti, hlavním cílem je i nadále jeho provádění; vyjadřuje politování nad tím, že osoby se zdravotním postižením se stále potýkají s diskriminací a obtížemi v přístupu ke spravedlnosti; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit přístup ke zdravotnickým službám pro osoby se zdravotním postižením, vnitřně vysídlené osoby a jiné zranitelné skupiny;

43. vítá pokrok ve věci ochrany práv osob LGBTI a skutečnost, že Černá Hora je první zemí v regionu, která přijala zákon o partnerství osob stejného pohlaví; vyzývá černohorské orgány, aby zajistily splnění všech nezbytných podmínek pro řádné provádění tohoto zákona; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit situaci transsexuálních a nebinárních osob; vítá pokojný průběh „pochodu hrdosti“ v roce 2019; vyzývá černohorské orgány, aby i nadále zlepšovaly atmosféru společenského začleňování a tolerance a aby shromažďovaly rozčleněné údaje týkající se nenávistných verbálních projevů a trestných činů založených na sexuální orientaci a genderové identitě;

44. vyzývá černohorské orgány, aby pokračovaly ve skutečném dialogu o svobodě náboženského vyznání se zástupci církví a dalšími relevantními zúčastněnými stranami v souladu se stanoviskem Benátské komise ze dne 24. června 2019; vyzývá sousední země, aby se zdržely zasahování do této otázky a dalších vnitřních záležitostí Černé Hory;

45. vyjadřuje znepokojení nad tím, že nová vláda přijala změny zákona o svobodě náboženského vyznání nebo přesvědčení a o právním postavení náboženských komunit ve zrychleném řízení bez veřejné diskuse a dialogu se všemi náboženskými komunitami a bez stanoviska Benátské komise; konstatuje, že prezident tento zákon již podepsal;

Usmíření, dobré sousedské vztahy a mezinárodní spolupráce

 

46. oceňuje závazek Černé Hory podílet se na inkluzivní regionální spolupráci a konstruktivní úlohu, již hraje v regionu západního Balkánu, a vítá její aktivní účast na četných iniciativách v regionu; zdůrazňuje, že regionální spolupráce a dobré sousedské vztahy jsou spojeny s perspektivou členství Černé Hory v EU;

47.  vítá skutečnost, že v květnu 2019 byl podepsán Protokol o určení hraničního bodu mezi Bosnou a Hercegovinou, Černou Horou a Republikou Srbsko, a vybízí Černou Horu, aby se v konstruktivním duchu a co nejdříve v procesu přistoupení nadále zabývala nevyřešenými dvoustrannými otázkami se svými sousedy, včetně nevyřešených otázek týkajících se vymezení hranic se Srbskem a Chorvatskem; konstatuje, že dvoustranné vztahy se Srbskem jsou poznamenány napětím, a trvá na tom, aby všechny dvoustranné spory byly vyřešeny na základě inkluzivního a nekonfrontačního dialogu, přičemž je třeba zabránit jakékoli formě zahraničního vměšování do domácích záležitostí;

48. vítá vytvoření společného regionálního trhu, který vytvoří podmínky pro úplné přistoupení země k jednotnému trhu EU; je pevně přesvědčen, že tyto iniciativy by mohly být důležitým nástrojem ke zvýšení potenciálu, atraktivitě a konkurenceschopnosti regionu, a zejména by mohly pomoci regionálním ekonomikám v procesu jejich oživení po pandemii;

49. vítá podepsání protokolu o spolupráci při hledání pohřešovaných osob mezi vládami Bosny a Hercegoviny a Černé Hory jako dobrý příklad spolupráce při vyšetřování případů pohřešovaných osob; je znepokojen nedostatečným pokrokem při řešení válečných zločinů spáchaných v Černé Hoře a vyzývá tamní orgány, aby vyvíjely větší úsilí s cílem potrestat válečné zločiny a vypátrat pohřešované osoby a aby podporovaly a rozvíjely zřízené dokumentační a informační středisko;

50. znovu vyjadřuje svou podporu iniciativě usilující o zřízení regionální komise pro zjišťování skutečností o válečných zločinech a dalším závažném porušování lidských práv na území bývalé Jugoslávie (RECOM); oceňuje vládu Černé Hory za její odhodlání a plnění povinností v rámci členství v Regionálním úřadu pro spolupráci mládeže (RYCO), přičemž zdůrazňuje význam současného rotujícího předsednictví Černé Hory v této organizaci;

51. vyzývá orgány Černé Hory, aby plně dodržovaly ustanovení o nástupnictví bývalé Socialistické federativní republiky Jugoslávie, zejména pokud jde o vojenský majetek;

52. oceňuje skutečnost, že Černá Hora jedná v plném souladu se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU a že se aktivně podílí na misích EU v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky, konkrétně na misi „Námořní síly EU Somálsko – operace ATALANTA“ a výcvikové misi EU v Mali, a na dalších mezinárodních misích, konkrétně na misi OSN pro referendum na Západní Sahaře, misi Mírové síly OSN na Kypru, misi Rozhodná podpora v Afghánistánu pod vedením NATO a misi NATO v Kosovu  (KFOR);

53. vyjadřuje znepokojení nad jmenováním příslušníků v odvětví bezpečnosti a vojenského zpravodajství ze strany vlády a nad nebezpečím, že by mohlo být zpochybněno strategické spojenectví Černé Hory s EU a NATO; zdůrazňuje strategický význam členství Černé Hory v NATO a vybízí černohorské orgány, aby spolupracovaly v oblasti odolnosti vůči zahraničnímu vměšování a kybernetické bezpečnosti s EU i NATO;

54. zdůrazňuje, že je třeba, aby EU a Spojené státy posílily své partnerství a koordinaci na západním Balkáně s cílem dosáhnout pokroku v klíčových reformách, zlepšení správy věcí veřejných a usmíření;

55. vítá pokrok Černé Hory v oblasti mezinárodní policejní spolupráce a její obnovený závazek v této oblasti a vybízí ji, aby pokračovala v úsilí o zvládnutí nelegální migrace a za tímto účelem nadále rozvíjela mezinárodní spolupráci ve věci ochrany hranic, zpětného přebírání osob a posilování kapacit umožňujících trestně stíhat členy sítí zaměřených na nezákonné převaděčství přistěhovalců;

56. bere na vědomí vstup v platnost dohody o spolupráci v oblasti správy hranic mezi Černou Horou a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex), která agentuře Frontex umožní pomáhat Černé Hoře při správě hranic, provádění společných operací a řešení přeshraniční trestné činnosti na námořních hranicích země, včetně pašování drog a zbraní, obchodování s lidmi a terorismu;

57. naléhavě vyzývá černohorské orgány, aby ve své politice v oblasti migrace a správy hranic i nadále dbaly na dodržování lidských práv, základních svobod a mezinárodního práva; vyzývá, aby stejné standardy byly dodržovány při operacích agentury Frontex na území Černé Hory;

Ekonomika a pandemie COVID-19

58. vítá pokrok Černé Hory při posilování stability jejího finančního sektoru a při zavádění konkrétních zlepšení situace na trhu práce; konstatuje však, že míra nezaměstnanosti zůstává vysoká, zejména u žen, mladých lidí, Romů a osob s nízkou kvalifikací; vybízí orgány, aby zlepšily účast žen na trhu práce a aby řešily otázky, jako jsou rozdíly v zaměstnanosti a odměňování žen a mužů a cenově dostupná péče o děti;

59. vyjadřuje znepokojení nad tím, že zákon o rozpočtu na rok 2021 nebyl navržen do konce roku 2020, a vyzývá k transparentnějšímu a včasnějšímu procesu sestavování rozpočtu na vnitrostátní úrovni;

60. vítá, že Černá Hora provedla reformy nezbytné k dodržování zásad řádné správy v oblasti daní v EU a že ji Rada dne 18. února 2020 odstranila ze seznamu nespolupracujících jurisdikcí pro daňové účely;

61. vybízí Černou Horu, aby zintenzivnila práci na lepším sladění vzdělávacího systému s trhem práce s cílem účinněji řešit problém nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a „odlivu mozků“ mezi mladými lidmi; vyzývá orgány Černé Hory, aby usilovaly o otevřenou a transparentní politiku v oblasti lidských zdrojů ve veřejné správě a o navýšení veřejných investic do udržitelného sociálního a hospodářského rozvoje;

62. se znepokojením bere na vědomí dopady pandemie COVID-19 na hospodářství Černé Hory, neboť její hrubý domácí produkt klesl v roce 2020 o 14,3 %; s ohledem na vysoký veřejný dluh země vyzývá vládu, aby uplatňovala zodpovědnou makroekonomickou a fiskální politiku; vybízí tamní orgány, aby podporu EU co nejlépe využily s cílem omezit dopady této krize, včetně vypracování a provádění cílených opatření ke zmírnění dopadu pandemie na marginalizované skupiny obyvatel a zranitelné osoby; poukazuje na význam rozvíjení podnikatelských dovedností mezi mládeží;

63. vyzývá Komisi, aby podpořila úsilí Černé Hory o snížení nezaměstnanosti, kterou výrazně zhoršila pandemie COVID-19, zejména v odvětví cestovního ruchu, které představuje více než 20 % hrubého domácího produktu Černé Hory, s ohledem na značný pokles počtu turistů;

64. znovu opakuje, že Evropská unie urychleně uvolnila okamžitou finanční a materiální pomoc pro země západního Balkánu k řešení zdravotní krize způsobené pandemií COVID-19 a k rychlejšímu sociálně-ekonomickému oživení regionu; připomíná, že Černé Hoře bylo poskytnuto 53 milionů EUR na nákup naléhavého zdravotnického vybavení a na pomoc odvětvím nejvíce postiženým krizí COVID-19; připomíná rovněž rozhodnutí poskytnout makrofinanční pomoc ve výši až 60 milionů EUR s cílem pomoci Černé Hoře omezit negativní socioekonomické důsledky pandemie;

65. zdůrazňuje skutečnost, že pandemie COVID-19 má nepříznivý dopad na celou společnost, zejména ženy, rodiny samoživitelů a zranitelné skupiny, jako jsou Romové, Egypťané, osoby LGBTI, osoby se zdravotním postižením a další menšiny, neboť prohlubuje nerovnosti a zhoršuje stávající problémy; vyzývá černohorské orgány, aby při vytváření a provádění opatření sociálně-ekonomické podpory poskytované v souvislosti s pandemií COVID-19 braly v úvahu potřeby těchto skupin;

66. oceňuje úlohu mechanismu civilní ochrany EU, který zajistil tolik potřebnou podporu v podobě zdravotnického materiálu a osobního ochranného vybavení v boji proti onemocnění COVID-19 v Černé Hoře;

67. vyjadřuje znepokojení nad probíhajícím procesem propouštění vedoucích představitelů veřejných zdravotnických institucí v době, kdy je Černá Hora vážně zasažena pandemií COVID-19, a nad novým úvěrem ve výši 750 milionů EUR, který vláda sjednala bez konzultace se Skupštinou;

68. vyzývá Komisi a Radu, aby projevily solidaritu se zeměmi západního Balkánu tím, že jim pomohou získat očkovací látky proti onemocnění COVID-19, a aby zapojily Černou Horu do společného zadávání veřejných zakázek EU na očkování; vítá opatření přijatá Komisí a Radou s cílem pomoci Černé Hoře pořizovat vakcíny proti COVID-19 prostřednictvím nástroje COVAX a jinými prostředky, jako je koordinace darů členských států EU; vyzývá k další pomoci, aby bylo zajištěno, že lidem ve všech zemích západního Balkánu bude co nejdříve k dispozici dostatečné množství očkovacích látek proti onemocnění COVID-19, a to s přihlédnutím k pandemické situaci každé země; je pevně přesvědčen, že politika v oblasti očkovacích látek by se obecně měla řídit humanitárními hledisky a neměla by sloužit žádným geopolitickým zájmům;

69. vybízí Černou Horu aby, co nejlépe využila hospodářský a investiční plán pro západní Balkán Evropské komise; uznává význam tohoto plánu pro podporu udržitelné konektivity v oblasti dopravy a infrastruktury, lidského kapitálu, konkurenceschopnosti a inkluzivního růstu v regionu a zároveň zdůrazňuje, že veškeré investice musí být v souladu s cíli Pařížské dohody a s cíli EU v oblasti dekarbonizace;

70. poukazuje na stejnou důležitost všech investičních cílů NPP III; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby odpovídající část finančních prostředků NPP III soustředila na probíhající demokratickou transformaci Černé Hory, a to zejména s ohledem na přetrvávající problémy v oblasti investičního prostředí, absorpční kapacity a environmentálních norem v Černé Hoře;

Životní prostředí, energetika a doprava

71. vítá pokrok, jehož dosáhla Černá Hora při diverzifikaci výroby elektřiny směrem k obnovitelným zdrojům a překročení svého celkového cíle v oblasti obnovitelných zdrojů energie do roku 2020 a odvětvových cílů v oblasti elektřiny, vytápění a chlazení, a její aktivní účast na agendě západního Balkánu v oblasti propojení; vyzývá Černou Horu, aby zavedla zjednodušená pravidla pro usnadnění dalšího zavádění projektů v oblasti obnovitelných zdrojů; zdůrazňuje význam podpory EU pro přechod na čistší a obnovitelnou energii;

72. oceňuje rozhodnutí Černé Hory ukončit finanční podporu pro malé vodní elektrárny, které nesplňují náležité environmentální normy; konstatuje, že proces odstavování tepelné elektrárny Pljevlja probíhá pomalu a dochází při něm k prodlevám, a vyzývá Černou Horu, aby neprodleně zajistila dodržování pravidel směrnice o velkých spalovacích zařízeních[4];

73. uznává kroky, které Černá Hora podnikla k vytvoření elektronického systému záruk původu s cílem zajistit slučitelnost se standardizovaným evropským systémem energetických osvědčení; bere na vědomí, že provádění reforem v odvětví elektřiny se dostalo do pokročilé fáze, a vyzývá Černou Horu, aby neprodleně provedla nařízení REMIT[5] a aby kodexy sítě provedla do vnitrostátních kodexů sítě; vyzývá Černou Horu, aby zvýšila stávající nízkou úroveň kapacit mezi zónami, které mají účastníci trhu s elektřinou k dispozici v souladu s osvědčenými postupy EU; chválí Černou Horu za to, že je v rámci regionu průkopníkem při vytváření mechanismu stanovování cen uhlíku a obchodování s emisemi; vítá plné dodržování směrnice o jakosti paliv[6] a vyzývá k dalšímu pokroku v otázce udržování nouzových zásob ropy;

74. vítá pozitivní vývoj v dalším sbližování vnitrostátních právních předpisů Černé Hory v oblasti životního prostředí a změny klimatu, vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, s acquis EU a vyzývá k dalšímu úsilí o co nejrychlejší dokončení tohoto dokumentu v souladu s doporučeními Rady ministrů Energetického společenství; vyjadřuje Černé Hoře uznání za ochranu řeky Zeta vyhlášením přírodního parku; vyzývá tamní orgány, aby přijaly naléhavá opatření na lepší ochranu chráněných oblastí a potenciálních lokalit sítě Natura 2000, včetně lokality Ulcinj Salina, Skadarského jezera, řeky Tara a dalších; vyzývá Černou Horu, aby zlepšila nakládání s odpady a zabývala se otázkou nezákonné likvidace odpadu; vyzývá orgány, aby do provádění politik v oblasti životního prostředí, klimatu a energetiky v této zemi zapojily místní komunity a občanskou společnost;

75. s uspokojením připomíná, že podle článku 1 ústavy této země je Černá Hora ekologickým státem; připomíná, že vytvoření oblasti vojenského výcviku a testování zbraní v chráněných oblastech UNESCO (Sinjajevina) se musí řídit zásadami UNESCO týkajícími se sociokulturní a ekologické udržitelnosti; konstatuje, že rozvoj dodatečných kapacit v oblasti vodní energie a cestovního ruchu, zejména v chráněných oblastech, by měl zohledňovat normy EU v oblasti ochrany životního prostředí; vyzývá černohorské orgány, aby posoudily dopady výstavby dálnice podél řeky Tara na životní prostředí a aby lépe chránily nejcennější oblasti; opakuje svou výzvu k provedení důkladného a komplexního předběžného posouzení environmentálních, hospodářských a sociálních dopadů projektů v oblasti infrastruktury v souladu s evropskými normami;

76. vítá zahájení zelené agendy na západním Balkáně, která má potenciál podnítit přechod k udržitelnému, uhlíkově neutrálnímu hospodářství; vyzývá Černou Horu, aby pokračovala v zavádění a provádění nezbytných právních předpisů k dosažení dohodnutých společných cílů v oblasti digitální a ekologické transformace;

77. vyzývá Černou Horu, která je evropskou zemí se čtvrtým největším pokrytím lesy, aby zlepšila hospodaření se svými lesy, zejména tím, že na ně vyčlení více zdrojů a bude aktivně bojovat proti nezákonné těžbě dřeva; bere na vědomí nedávnou studii, z níž vyplývá, že v Černé Hoře každý rok vzniká přibližně sto tisíc krychlových metrů dřevěného odpadu, který lze snadno opětovně použít; vyzývá orgány, aby zvážily způsoby podpory modelů oběhového hospodářství v těchto a dalších odvětvích hospodářství;

78. vyzývá orgány Černé Hory, aby zajistily právo na přístup k informacím o životním prostředí, pokud jde o projekty v oblasti infrastruktury, v souladu se svou ústavou a Aarhuskou úmluvou, kterou Černá Hora ratifikovala v roce 2009;

°

° °

79. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení předsedovi Evropské rady, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států a prezidentovi, vládě a parlamentu Černé Hory.


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

13.4.2021

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

58

4

9

Členové přítomní při konečném hlasování

Alviina Alametsä, Alexander Alexandrov Yordanov, Maria Arena, Petras Auštrevičius, Traian Băsescu, Lars Patrick Berg, Anna Bonfrisco, Reinhard Bütikofer, Fabio Massimo Castaldo, Susanna Ceccardi, Włodzimierz Cimoszewicz, Katalin Cseh, Tanja Fajon, Anna Fotyga, Michael Gahler, Giorgos Georgiou, Sunčana Glavak, Raphaël Glucksmann, Klemen Grošelj, Bernard Guetta, Márton Gyöngyösi, Andrzej Halicki, Sandra Kalniete, Karol Karski, Dietmar Köster, Stelios Kouloglou, Andrius Kubilius, Ilhan Kyuchyuk, David Lega, Miriam Lexmann, Nathalie Loiseau, Antonio López-Istúriz White, Jaak Madison, Claudiu Manda, Thierry Mariani, David McAllister, Vangelis Meimarakis, Sven Mikser, Francisco José Millán Mon, Gheorghe-Vlad Nistor, Urmas Paet, Demetris Papadakis, Kostas Papadakis, Tonino Picula, Manu Pineda, Giuliano Pisapia, Jérôme Rivière, María Soraya Rodríguez Ramos, Nacho Sánchez Amor, Isabel Santos, Jacek Saryusz-Wolski, Andreas Schieder, Radosław Sikorski, Jordi Solé, Sergei Stanishev, Tineke Strik, Hermann Tertsch, Hilde Vautmans, Harald Vilimsky, Viola Von Cramon-Taubadel, Thomas Waitz, Witold Jan Waszczykowski, Isabel Wiseler-Lima, Salima Yenbou

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Malik Azmani, Katarina Barley, Vladimír Bilčík, Andrey Kovatchev, Bert-Jan Ruissen, Christian Sagartz, Mick Wallace

 


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

58

+

ECR

Anna Fotyga, Karol Karski, Jacek Saryusz-Wolski, Hermann Tertsch, Witold Jan Waszczykowski

PPE

Alexander Alexandrov Yordanov, Vladimír Bilčík, Traian Băsescu, Michael Gahler, Sunčana Glavak, Andrzej Halicki, Sandra Kalniete, Andrey Kovatchev, Andrius Kubilius, David Lega, Miriam Lexmann, Antonio López-Istúriz White, David McAllister, Vangelis Meimarakis, Francisco José Millán Mon, Gheorghe-Vlad Nistor, Christian Sagartz, Radosław Sikorski, Isabel Wiseler-Lima

Renew

Petras Auštrevičius, Malik Azmani, Katalin Cseh, Klemen Grošelj, Bernard Guetta, Ilhan Kyuchyuk, Nathalie Loiseau, Urmas Paet, María Soraya Rodríguez Ramos, Hilde Vautmans

S&D

Maria Arena, Barley Katarina, Włodzimierz Cimoszewicz, Tanja Fajon, Raphaël Glucksmann, Dietmar Köster, Claudiu Manda, Sven Mikser, Demetris Papadakis, Tonino Picula, Giuliano Pisapia, Isabel Santos, Andreas Schieder, Sergei Stanishev, Nacho Sánchez Amor

VERTS/ALE

Alviina Alametsä, Reinhard Bütikofer, Jordi Solé, Tineke Strik, Viola Von Cramon-Taubadel, Thomas Waitz Salima Yenbou

NI

Fabio Massimo Castaldo, Márton Gyöngyösi

 

4

-

ID

Lars Patrick Berg, Thierry Mariani, Jérôme Rivière

NI

Kostas Papadakis

 

9

0

ECR

Bert-Jan Ruissen

ID

Anna Bonfrisco, Susanna Ceccardi, Jaak Madison, Harald Vilimsky

The Left

Giorgos Georgiou, Stelios Kouloglou, Manu Pineda, Mick Wallace

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

Poslední aktualizace: 7. května 2021
Právní upozornění - Ochrana soukromí