ZPRÁVA o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství

4.5.2021 - (COM(2020)0642 – C9-0321/2020 – 2020/0289(COD)) - ***I

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
Zpravodaj: Christian Doleschal

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství

(COM(2020)0642 – C9-0321/2020 – 2020/0289(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2020)0642),

– s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0321/2020),

– s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 27. ledna 2021[1],

– s ohledem na stanovisko Výboru regionů,

– s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

– s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti,

– s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A9-0152/2021),

1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Pozměňovací návrh  1

 

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/20064 bylo přijato s cílem přispět k plnění povinností vyplývajících z Aarhuské úmluvy stanovením pravidel jejího uplatňování pro orgány a subjekty Unie.	(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/20064 bylo přijato s cílem přispět k plnění povinností vyplývajících z Aarhuské úmluvy stanovením pravidel jejího uplatňování pro orgány a subjekty Unie. Toto nařízení proto mění nařízení (ES) č. 1367/2006 za účelem provedení čl. 9 odst. 3 a 4 této úmluvy.
__________________	__________________
4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 13).	4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 13).

Pozměňovací návrh  2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(3) Ve svém sdělení Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 11. prosince 2019 nazvaném „Zelená dohoda pro Evropu“ se Komise zavázala, že zváží revizi nařízení (ES) č. 1367/2006, aby se zlepšil přístup občanů a nevládních organizací působících v oblasti životního prostředí, kteří mají pochyby ohledně zákonnosti rozhodnutí s účinky na životní prostředí a jejich slučitelnosti s právem životního prostředí, ke správnímu a soudnímu přezkumu na úrovni EU. Komise se také zavázala, že přijme opatření ke zlepšení jejich přístupu ke spravedlnosti před vnitrostátními soudy ve všech členských státech; za tímto účelem vydala sdělení „Zlepšení přístupu ke spravedlnosti v otázkách životního prostředí v EU a jejích členských státech“.	(3) Ve svém sdělení ze dne 11. prosince 2019 o Zelené dohodě pro Evropu se Komise zavázala, že zváží revizi nařízení (ES) č. 1367/2006, aby se zlepšil přístup občanů a nevládních organizací působících v oblasti životního prostředí, kteří mají konkrétní pochyby ohledně zákonnosti správních aktů s účinky na životní prostředí a jejich slučitelnosti s právem životního prostředí, ke správnímu a soudnímu přezkumu na úrovni EU. Komise se také zavázala, že přijme opatření ke zlepšení jejich přístupu ke spravedlnosti před vnitrostátními soudy ve všech členských státech; za tímto účelem vydala sdělení ze dne 14. října 2020 o zlepšení přístupu ke spravedlnosti v otázkách životního prostředí v EU a jejích členských státech, ve kterém prohlašuje, že „přístup ke spravedlnosti v otázkách životního prostředí, a to jak prostřednictvím Soudního dvora Evropské unie, tak prostřednictvím vnitrostátních soudů jakožto soudů Unie, je důležitým podpůrným opatřením, které má pomoci zajistit uskutečnění transformace v rámci Zelené dohody pro Evropu a posílit úlohu, kterou může občanská společnost plnit jako strážce demokratického prostoru“.

Pozměňovací návrh  3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(3a) Ustanovení čl. 9 odst. 4 Aarhuské úmluvy stanoví, že soudní řízení v oblasti působnosti čl. 9 odst. 3 Aarhuské úmluvy by neměla být nepřiměřeně nákladná. S cílem zajistit, aby soudní řízení podle článku 12 nařízení (ES) č. 1367/2006 nebyla nepřiměřeně nákladná1a a aby náklady byly pro žadatele předvídatelné, měly by orgány nebo subjekty Unie, pokud jsou v soudních sporech úspěšné, podávat žádosti o proplacení přiměřených nákladů.
	__________________
	1a Sdělení Komise ze dne 4. dubna 2019 o přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí 2019: Evropa, která chrání své občany a zlepšuje kvalitu jejich života a sdělení Komise ze dne 14. října 2020 o zlepšení přístupu ke spravedlnosti v otázkách životního prostředí v EU a jejích členských státech.

Pozměňovací návrh  4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(4) S ohledem na ustanovení čl. 9 odst. 3 Aarhuské úmluvy, jakož i na obavy vyjádřené Výborem pro dohled nad dodržováním Aarhuské úmluvy5, by právo Unie mělo být uvedeno do souladu s ustanoveními Aarhuské úmluvy o přístupu ke spravedlnosti v otázkách životního prostředí způsobem, který je slučitelný se základními zásadami práva Unie a s jejím systémem soudního přezkumu.	(4) S ohledem na ustanovení čl. 9 odst. 3 a 4 Aarhuské úmluvy, jakož i na rady poskytnuté Výborem pro dohled nad dodržováním Aarhuské úmluvy5, by právo Unie mělo být uvedeno do souladu s ustanoveními Aarhuské úmluvy o přístupu ke spravedlnosti v otázkách životního prostředí způsobem, který je slučitelný se základními zásadami práva Unie, včetně jejích Smluv, a s jejím systémem soudního přezkumu. Nařízení (ES) č. 1367/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.
__________________	__________________
5 Viz nález Výboru pro dohled nad dodržováním Aarhuské úmluvy ve věci ACCC/C/2008/32 na adrese https://www.unece.org/env/pp/compliance/Compliancecommittee/32TableEC.html	5 Rady Výboru pro dohled nad dodržováním Aarhuské úmluvy ve věci ACCC/M/2017/3 a ACCC/C/2015/128 k dispozici na adrese https://unece.org/env/pp/cc/accc.m.2017.3_european-union a https://unece.org/env/pp/cc/accc.c.2015.128_european-union.

Pozměňovací návrh  5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(4a) Čl. 9 odst. 3 Aarhuské úmluvy stanoví, že v rámci svých vnitrostátních právních předpisů každá strana zajistí, aby dotčené osoby z řad veřejnosti, pokud splňují kritéria stanovená v jejím vnitrostátním právu, měly přístup k soudním nebo jiným přezkumným řízením za účelem napadení hmotněprávní a procesní zákonnosti jakéhokoliv rozhodnutí, jednání nebo nečinnosti, jež jsou v rozporu s ustanoveními jejího vnitrostátního práva týkajícího se životního prostředí. Postup správního přezkumu podle Aarhuského nařízení doplňuje všeobecný unijní systém správního a soudního přezkumu, který veřejnosti umožňuje žádat o přezkum správních aktů buď přímo prostřednictvím žaloby na úrovni Unie, konkrétně podle čl. 263 čtvrtého pododstavce SFEU, nebo v souladu s článkem 267 SFEU prostřednictvím vnitrostátních soudů, jež jsou podle Smluv nedílnou součástí unijního systému.

Pozměňovací návrh  6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(5) Omezení vnitřního přezkumu podle nařízení (ES) č. 1367/2006 na individuálně určené správní akty je hlavní překážkou pro nevládní organizace působící v oblasti životního prostředí, které usilují o využití vnitřního přezkumu podle článku 10 uvedeného nařízení, a to i pokud jde o správní akty, které mají širší oblast působnosti. Je proto nezbytné rozšířit oblast působnosti postupu vnitřního přezkumu stanoveného v uvedeném nařízení tak, aby zahrnoval i obecně určené nelegislativní akty.	(5) Omezení vnitřního přezkumu podle nařízení (ES) č. 1367/2006 na individuálně určené správní akty je hlavním důvodem nepřípustnosti pro nevládní organizace působící v oblasti životního prostředí, které usilují o využití vnitřního přezkumu podle článku 10 uvedeného nařízení, a to i pokud jde o správní akty, které mají širší oblast působnosti. Je proto vhodné rozšířit oblast působnosti postupu vnitřního přezkumu stanoveného v uvedeném nařízení tak, aby zahrnoval i obecně určené nelegislativní akty.

Pozměňovací návrh  7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(6) Definice správního aktu pro účely nařízení (ES) č. 1367/2006 by měla zahrnovat nelegislativní akty. Nelegislativní akt však může vyžadovat přijetí prováděcích opatření na vnitrostátní úrovni, vůči nimž mohou nevládní organizace působící v oblasti životního prostředí získat soudní ochranu, a to i u Soudního dvora Evropské unie prostřednictvím řízení o předběžné otázce podle článku 267 SFEU. Je proto vhodné z oblasti působnosti vnitřního přezkumu vyloučit ta ustanovení těchto nelegislativních aktů, pro něž unijní právo vyžaduje přijetí prováděcích opatření na vnitrostátní úrovni.	(6) Definice správního aktu pro účely nařízení (ES) č. 1367/2006 by měla zahrnovat nelegislativní akty. Nelegislativní akt však může vyžadovat přijetí prováděcích opatření na vnitrostátní úrovni, vůči nimž může být získána soudní ochrana, a to i u Soudního dvora Evropské unie prostřednictvím řízení o předběžné otázce podle článku 267 SFEU.

Pozměňovací návrh  8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(7) V zájmu právní jistoty, za účelem vyloučení jakýchkoli ustanovení z pojmu správního aktu, musí unijní právo pro tato ustanovení výslovně vyžadovat přijetí prováděcích aktů.	vypouští se

Pozměňovací návrh  9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(9) Oblast působnosti nařízení (ES) č. 1367/2006 zahrnuje akty přijaté podle práva v oblasti životního prostředí. Ustanovení čl. 9 odst. 3 Aarhuské úmluvy se naproti tomu týká napadání aktů, které „jsou v rozporu“ s právem životního prostředí. Je tedy třeba vyjasnit, že vnitřní přezkum by měl být proveden za účelem ověření, zda je správní akt v rozporu s právem životního prostředí.	(9) Oblast působnosti nařízení (ES) č. 1367/2006 zahrnuje akty přijaté podle práva v oblasti životního prostředí. Ustanovení čl. 9 odst. 3 Aarhuské úmluvy se týká napadání jednání, aktů nebo nečinnosti, které „jsou v rozporu“ s právem životního prostředí. Je tedy třeba v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie vyjasnit, že vnitřní přezkum by měl být proveden za účelem ověření, zda je správní akt v rozporu s právem životního prostředí ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. f).

Pozměňovací návrh  10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(10) Při posuzování toho, zda správní akt obsahuje ustanovení, která mohou být z důvodu jejich účinků v rozporu s právem životního prostředí, je třeba přezkoumat, zda mohou mít tato ustanovení nepříznivé účinky na dosažení cílů politiky Unie v oblasti životního prostředí stanovených v článku 191 SFEU. Mechanismus vnitřního přezkumu by proto měl zahrnovat i akty, které byly přijaty při provádění jiných politik než politiky Unie v oblasti životního prostředí.	(10) Při posuzování toho, zda správní akt obsahuje ustanovení, která mohou být v rozporu s právem týkajícím se životního prostředí ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. f), je třeba přezkoumat v souladu s judikaturou Soudního dvora EU, zda mohou mít tato ustanovení nepříznivé účinky na dosažení cílů politiky Unie v oblasti životního prostředí stanovených v článku 191 SFEU. Pokud tomu tak je, mechanismus vnitřního přezkumu by měl zahrnovat i akty, které byly přijaty při provádění jiných politik než politiky Unie v oblasti životního prostředí.

Pozměňovací návrh  11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(10a) Pokud jde o čl. 263 první pododstavec SFEU, jak jej vykládá Soudní dvůr EU1a, má se za to, že akt má vnější účinky, a může být tedy předmětem žádosti o přezkum, pokud má právní účinky vůči třetím stranám. Správní akty, jako jsou jmenování nebo přípravné akty, které nemají právní účinky vůči třetím stranám a u nichž se nelze domnívat, že mají vnější účinky, by tudíž v souladu s judikaturou Soudního dvora EU neměly představovat správní akty pro účely nařízení (ES) č. 1367/2006.
	__________________
	1a Rozsudek Soudního dvora ze dne 3. října 2013, Inuit Tapiriit Kanatami a další v. Parlament a Rada, C-583/11 P, ECLI:EU:C:2013:625, bod 56.

 

Pozměňovací návrh  12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(10b) V zájmu zajištění právní jednotnosti se má zato, že akt má právní účinky, a může být tudíž předmětem žádosti o přezkum v souladu s prvním pododstavcem článku 263 SFEU, jak jej vykládá Soudní dvůr EU1a. Pokud se má za to, že akt má právní účinky, znamená to, že tento akt může být předmětem žádosti o přezkum, bez ohledu na jeho formu, jelikož při posuzování jeho povahy se vychází z jeho účinků, cíle a obsahu1b.
	__________________
	1a Rozsudek Soudního dvora ze dne 29. ledna 2021, ClientEarth v. EIB, T-9/19, ECLI:EU:T:2021:42, body 149 a 153. Viz také rozsudek ve věci C-583/11 P, bod 56.
	1b Rozsudky Soudního dvora z 10. prosince 1957, Usines à tubes de la Sarre v. Vysoký úřad, 1/57 a 14/57, ECLI:EU:C:1957:13, s. 114; ze dne 31. března 1971, Komise v. Rada, 22/70, ECLI:EU:C:1971:32, bod 42; ze dne 16. června 1993, Francie v. Komise, C-325/91, ECLI:EU:C:1993:245, bod 9; ze dne 20. března 1997, Francie v. Komise, C-57/95, ECLI:EU:C:1997:164, bod 22; a ze dne 13. října 2011, Deutsche Post a Německo v. Komise, C-463/10 P a C-475/10 P, ECLI:EU:C:2011:656, bod 36.

Pozměňovací návrh  13

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10 c (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(10c) Veškeré procesní lhůty pro správní nebo soudní kontrolu by měly platit až poté, co se zúčastněné osoby skutečně seznámí s obsahem správního aktu týkajícího se hlavního veřejného zájmu chráněného právními předpisy v oblasti životního prostředí, který je následně napaden, zejména v případech, kdy je dotčený individuální správní akt zastaralý. To je nezbytné, aby se zabránilo praktikám, které by mohly být v rozporu s článkem 9 Aarhuské úmluvy a judikaturou Soudního dvora EU, zejména rozsudkem Soudního dvora ze dne 12. listopadu 2019 ve věci C-261/18, Komise v. Irsko1a.
	__________________
	1a Rozsudek Soudního dvora ze dne 12. listopadu 2019, C-261/18, Komise v. Irsko, ECLI:EU:C:2019:955.

Pozměňovací návrh  14

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10 d (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(10d) Včasné a účinné příležitosti pro účast veřejnosti na tvorbě a přijímání legislativních a nelegislativních aktů Unie jsou důležité pro to, aby byly již v počáteční fázi řešeny obavy a posouzeno, zda je třeba předložit další návrh k horizontálnímu zlepšení účasti veřejnosti.

Pozměňovací návrh  15

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(11a) Vzhledem ke klíčové úloze nevládních organizací působících v oblasti životního prostředí při zvyšování povědomí a přijímání právních opatření by orgány a subjekty Unie měly zajistit odpovídající přístup k informacím, účasti a spravedlnosti.

Pozměňovací návrh  16

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(12) Podle judikatury Soudního dvora Evropské unie6 jsou nevládní organizace působící v oblasti životního prostředí, které žádají o vnitřní přezkum správního aktu, povinny při uvádění důvodů žádosti o přezkum vymezit klíčové skutkové okolnosti nebo právní argumenty, které mohou vyvolat zásadní pochybnosti ohledně posouzení, které v dotčeném aktu provedl orgán nebo subjekt Unie.	(12) Podle judikatury Soudního dvora Evropské unie6 je strana, která žádá o vnitřní přezkum správního aktu, povinna při uvádění důvodů žádosti o přezkum vymezit klíčové skutkové okolnosti nebo právní argumenty, které mohou vyvolat zásadní pochybnosti ohledně posouzení, které v dotčeném aktu provedl orgán nebo subjekt Unie. Tento požadavek by měl platit i podle nařízení (ES) č. 1367/2006.
__________________	__________________
6 Rozsudek Soudního dvora ze dne 12. září 2019 ve věci C-82/17 P, TestBioTech v. Komise, ECLI:EU:C:2019:719, bod 69.	6 Rozsudek Soudního dvora ze dne 12. září 2019, TestBioTech v. Komise, C-82/17 P, ECLI:EU:C:2019:719, bod 69, a rozsudek ve věci T-9/19.

Pozměňovací návrh  17

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(12a) Během posuzování žádosti o vnitřní přezkum by další strany přímo dotčené danou žádostí, např. společnosti nebo veřejné orgány, měly mít možnost předložit připomínky dotčenému orgánu či subjektu Unie ve lhůtách stanovených v nařízení (ES) č. 1367/2006.

Pozměňovací návrh  18

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(12b) Podle judikatury Soudního dvora EU1a, pokud opatření státní podpory podle článku 107 SFEU zahrnuje porušení práva Unie v oblasti životního prostředí, nemůže být toto opatření státní podpory prohlášeno za slučitelné s vnitřním trhem. Komise by měla stanovit jasné pokyny, které usnadní posouzení slučitelnosti státní podpory s příslušnými ustanoveními práva Unie, včetně práva Unie týkajícího se životního prostředí.
	_____________
	1a Rozsudek Soudního dvora ze dne 22. září 2020, Rakousko v. Komise, C-594/18 P, ECLI:EU:C:2020:742.

Pozměňovací návrh  19

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12 c (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(12c) Nařízení (ES) č. 1367/2006 stanoví společná ustanovení, oblast působnosti a definice, pokud jde o přístup k informacím, účast veřejnosti na rozhodování a přístup ke spravedlnosti v otázkách životního prostředí na úrovni Unie. To je přiměřené a přispívá to k poskytnutí právní jistoty a zvýšení transparentnosti prováděcích opatření přijímaných s ohledem na povinnosti vyplývající z Aarhuské úmluvy.

Pozměňovací návrh  20

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12 d (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(12d) Působnost přezkumného řízení podle nařízení (ES) č. 1367/2006 by měla zahrnovat hmotněprávní i procesní zákonnost napadaného aktu. V souladu s judikaturou Soudního dvora se žaloba podle čl. 263 čtvrtého pododstavce SFEU a článku 12 nařízení (ES) č. 1367/2006 nemůže opírat o nové důvody či důkazy, které nebyly uvedeny v žádosti o přezkum, neboť jinak by byl požadavek odůvodnění takové žádosti uvedený v čl. 10 odst. 1 nařízení (ES) č. 1367/2006 zbaven užitečného účinku a změnil by se předmět řízení zahájeného na základě této žádosti1a.
	__________________
	1a Rozsudek ve věci C-82/17 P, bod 39.

Pozměňovací návrh  21

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(13a) V souladu se Smlouvami a se zásadou autonomie vnitrostátních soudů nespadají akty přijaté orgány veřejné správy členských států, včetně vnitrostátních prováděcích opatření přijatých na úrovni členského státu, která vyžaduje nelegislativní akt podle práva Unie, do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1367/2006.

Pozměňovací návrh  22

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(14) Toto nařízení ctí základní práva a dodržuje zásady uznávané Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „listina“), zejména právo na řádnou správu (článek 41) a právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces (článek 47). Toto nařízení přispívá k účinnosti systému Unie pro správní a soudní přezkum, a v důsledku toho posiluje uplatňování článků 41 a 47 Listiny, a přispívá tak k právnímu státu, který je zakotven v článku 2 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“).	(14) Toto nařízení ctí základní práva a dodržuje zásady uznávané Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „listina“), zejména zásadu ochrany životního prostředí (článek 37), právo na řádnou správu (článek 41) a právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces (článek 47). Toto nařízení přispívá k účinnosti systému Unie pro správní a soudní přezkum v záležitostech životního prostředí, a v důsledku toho posiluje uplatňování článků 37, 41 a 47 Listiny, a přispívá tak k právnímu státu, který je zakotven v článku 2 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“).

Pozměňovací návrh  23

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1

Nařízení 1367/2006/ES

Čl. 2 – odst. 1 – písm. g

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
g) „správním aktem“ jakýkoli nelegislativní akt přijatý orgánem nebo subjektem Unie, který má právně závazné a vnější účinky a obsahuje ustanovení, která mohou být z důvodu jejich účinků v rozporu s právem životního prostředí ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. f), s výjimkou těch ustanovení tohoto aktu, pro něž právo Unie výslovně vyžaduje přijetí prováděcích opatření na úrovni Unie nebo na vnitrostátní úrovni;“;	g) „správním aktem“ jakýkoli nelegislativní akt přijatý orgánem nebo subjektem Unie, který má právní a vnější účinky a obsahuje ustanovení, která mohou být v rozporu s právem životního prostředí ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. f); správní akty nezahrnují akty přijaté orgány veřejné správy členských států;

Pozměňovací návrh  24

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 a (nový)

Nařízení (ES) č. 1367/2006

Čl. 2 – odst. 2

Platné znění	Pozměňovací návrh
	1a. V článku 2 se odstavec 2 mění takto:
2.  Správní akty a nečinnosti nezahrnují přijatá opatření nebo nečinnost orgánu nebo subjektu Společenství ve funkci orgánu správního přezkumu, například podle:	„2. Správní akty a nečinnosti nezahrnují přijatá opatření nebo nečinnost orgánu nebo subjektu Společenství ve funkci orgánu správního přezkumu podle:
a) článků 81, 82, 86 a 87 Smlouvy (pravidla hospodářské soutěže);	a) článků 81 a 82 Smlouvy [články 101 a 102 SFEU] (včetně pravidel pro spojování podniků);
b) článků 226 a 228 Smlouvy (řízení pro nesplnění povinnosti);	b) článků 226 a 228 Smlouvy [články 258 a 260 SFEU] (řízení pro nesplnění povinnosti);
c) článku 195 Smlouvy (šetření prováděná veřejným ochráncem práv);	c) článku 195 Smlouvy [článek 228 SFEU] (šetření prováděná veřejným ochráncem práv);
d) článku 280 Smlouvy (šetření prováděná OLAFem).	d) článku 280 Smlouvy [článek 325 SFEU] (šetření prováděná úřadem OLAF);
	da) článků 86 a 87 [články 106 a 107 SFEU] (pravidla hospodářské soutěže) do ... [18 měsíců ode dne přijetí tohoto nařízení].
	db) Nejpozději ... [18 měsíců ode dne přijetí tohoto nařízení] Komise přijme pokyny, které usnadní posouzení slučitelnosti státní podpory s příslušnými ustanoveními právních předpisů Unie týkajících se životního prostředí, včetně informací, které mají členské státy předložit při oznamování státní podpory Komisi.“

Pozměňovací návrh  25

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 b (nový)

Nařízení (ES) č. 1367/2006

Čl. 4 – odst. 2

Platné znění	Pozměňovací návrh
	1b. V článku 4 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
2. Informace o životním prostředí určené ke zpřístupnění a šíření se v případě potřeby aktualizují. Kromě dokumentů uvedených v čl. 12 odst. 2 a 3 a v čl. 13 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 1049/2001 zahrnují databáze nebo rejstříky tyto dokumenty:	„2. Informace o životním prostředí určené ke zpřístupnění a šíření se v případě potřeby aktualizují. Kromě dokumentů uvedených v čl. 12 odst. 2 a 3 a v čl. 13 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 1049/2001 budou do databází nebo rejstříků zařazeny, jakmile budou konsolidovány, tyto dokumenty:
a) texty mezinárodních smluv, úmluv a dohod, právních předpisů Společenství týkajících se životního prostředí nebo s ním souvisejících a politik, plánů a programů týkajících se životního prostředí;	a) texty mezinárodních smluv, úmluv a dohod, právních předpisů Unie týkajících se životního prostředí nebo s ním souvisejících a politik, plánů a programů týkajících se životního prostředí;
	aa)  postoje členských států vyjádřené v rozhodovacích postupech vedoucích k přijetí právních předpisů a správních aktů Unie v oblasti životního prostředí;
b) zprávy o pokroku při provádění bodů uvedených v písmeni a), pokud je orgány nebo subjekty Společenství vypracovaly nebo je mají v držení v elektronické podobě;	b) zprávy o pokroku při provádění bodů uvedených v písmeni a), pokud je orgány nebo subjekty Unie vypracovaly nebo je mají v držení v elektronické podobě;
c) kroky podniknuté v řízení pro porušení právních předpisů Společenství od vydání odůvodněného stanoviska podle čl. 226 odst. 1 Smlouvy;	c) kroky podniknuté v řízení pro porušení právních předpisů Společenství od vydání odůvodněného stanoviska podle čl. 258 odst. 1 Smlouvy;
d) zprávy o stavu životního prostředí podle odstavce 4;	d) zprávy o stavu životního prostředí podle odstavce 4;
e) údaje nebo souhrny údajů odvozené z monitorování činností, které ovlivňují nebo mohou ovlivnit životní prostředí;	e) údaje nebo souhrny údajů odvozené z monitorování činností, které ovlivňují nebo mohou ovlivnit životní prostředí;
f) povolení s významným dopadem na životní prostředí a dohody o životním prostředí nebo odkaz na místo, kde je možné takové informace vyžádat nebo kde k nim lze získat přístup;	f) povolení s významným dopadem na životní prostředí a dohody o životním prostředí nebo odkaz na místo, kde je možné takové informace vyžádat nebo kde k nim lze získat přístup;
g) studie o hodnocení vlivu na životní prostředí a posouzení rizik týkajících se složek životního prostředí nebo odkaz na místo, kde je možné takové informace vyžádat nebo kde k nim lze získat přístup.“	g) studie o hodnocení vlivu na životní prostředí a posouzení rizik týkajících se složek životního prostředí nebo odkaz na místo, kde je možné takové informace vyžádat nebo kde k nim lze získat přístup.“

Pozměňovací návrh  26

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. a

Nařízení 1367/2006/ES

Čl. 10 – odst. 1 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Každá nevládní organizace splňující kritéria podle článku 11 je oprávněna požádat o vnitřní přezkum orgán nebo subjekt Unie, který přijal správní akt nebo který, jedná-li se o případ údajné nečinnosti, takový akt přijmout měl, vzhledem k tomu, že tento akt nebo nečinnost je v rozporu s právem životního prostředí.	Každá nevládní organizace nebo osoby z řad veřejnosti splňující kritéria podle článku 11 jsou oprávněny požádat o vnitřní přezkum orgán nebo subjekt Unie, který přijal správní akt nebo který, jedná-li se o případ údajné nečinnosti, takový akt přijmout měl, vzhledem k tomu, že tento akt nebo nečinnost je v rozporu s právem životního prostředí.

Pozměňovací návrh  27

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. a

Nařízení 1367/2006/ES

Čl. 10 – odst. 1 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Pokud je správní akt prováděcím opatřením na úrovni Unie, které vyžaduje jiný nelegislativní akt, může nevládní organizace rovněž požádat o přezkum ustanovení nelegislativního aktu, pro nějž je uvedené prováděcí opatření vyžadováno, žádá-li o přezkum uvedeného prováděcího opatření.	Pokud je správní akt prováděcím opatřením na úrovni Unie, které vyžaduje jiný nelegislativní akt, mohou nevládní organizace nebo osoby z řad veřejnosti splňující kritéria stanovená v článku 11 rovněž požádat o přezkum ustanovení nelegislativního aktu, pro nějž je uvedené prováděcí opatření vyžadováno, žádají-li o přezkum uvedeného prováděcího opatření.

Pozměňovací návrh  28

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. a

Nařízení/1367/2006/ES

Čl. 10 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Orgán nebo subjekt Unie uvedený v odstavci 1 každou takovou žádost posoudí, ledaže je daná žádost zjevně neopodstatněná. V písemné odpovědi, kterou odešle co nejdříve, avšak nejpozději do šestnácti týdnů od obdržení žádosti, uvede orgán nebo subjekt Unie své odůvodnění.	2. Orgán nebo subjekt Unie uvedený v odstavci 1 každou takovou žádost posoudí, ledaže je daná žádost zjevně neopodstatněná. V případě, že orgán nebo subjekt Unie obdrží více žádostí o přezkum téhož aktu, jednání nebo nečinnosti uvádějících stejné důvody, může tento orgán nebo subjekt rozhodnout, že žádosti spojí a bude je projednávat jako jednu žádost. V takovém případě orgán nebo subjekt Unie co nejdříve oznámí toto rozhodnutí všem, kdo požádali o vnitřní přezkum téhož aktu, jednání nebo nečinnosti. Do čtyř týdnů od podání takové žádosti mohou třetí strany, jichž se žádost přímo týká, předložit uvedenému orgánu nebo subjektu Unie připomínky. V písemné odpovědi, kterou odešle co nejdříve, avšak nejpozději do šestnácti týdnů od obdržení žádosti, uvede orgán nebo subjekt Unie své odůvodnění.

Pozměňovací návrh  29

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 a (nový)

Nařízení/1367/2006/ES

Čl. 11 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2a.  V článku 11 se vkládá nový odstavec, který zní:
	„1a. Žádost o vnitřní přezkum podle článku 10 mohou podat rovněž osoby z řad veřejnosti, které prokáží dostatečný zájem nebo porušení jejich práva podle odstavce 2 níže.“

 

Pozměňovací návrh  30

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 b (nový)

Nařízení/1367/2006/ES

Čl. 11 – odst. 2

Platné znění	Pozměňovací návrh
	2b. V článku 11 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
2.  Komise přijme opatření nezbytná pro zajištění průhledného a důsledného uplatňování kritérií uvedených v odstavci 1.	„2.  Komise přijme opatření nezbytná pro zajištění transparentního a důsledného uplatňování kritérií uvedených v odstavcích 1 a 1a. Nejpozději ... [18 měsíců ode dne přijetí tohoto nařízení] přijme Komise akt v přenesené pravomoci podle článku 12a, v němž upřesní kritéria, která musí splňovat osoby z řad veřejnosti uvedené v odstavci 1a tohoto článku. Komise přezkoumá uplatňování těchto kritérií alespoň jednou za tři roky a případně akt v přenesené pravomoci změní, aby zaručila účinný výkon práva přiznaného osobám z řad veřejnosti podle odstavce 1a.
	Kritéria stanovená aktem v přenesené pravomoci přijatým podle tohoto odstavce:
	a) zajistí účinný přístup ke spravedlnosti v souladu s celkovými cíli Aarhuské úmluvy;
	b) pokud jde o akt, jednání nebo nečinnost Unie týkající se veřejnosti ve více než jednom členském státě, stanoví, že žádost musí podat osoby z řad veřejnosti z různých členských států;
	c) umožní zabránit actio popularis, a to i tím, že zajistí, aby osoby z řad veřejnosti při prokazování dostatečného zájmu nebo porušení práva musely prokázat, že ve srovnání s širokou veřejností jsou přímo dotčeny;
	d) sníží administrativní zátěž orgánů a subjektů Unie na minimum.

Pozměňovací návrh  31

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 c (nový)

Nařízení (ES) č. 1367/2006/ES

Článek 11 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2c.  Doplňuje se nový článek, který zní:
	„Článek 11a
	Veřejný rejstřík žádostí o vnitřní přezkum
	Orgány a subjekty Unie zřídí nejpozději do 31. prosince 2021 rejstřík všech žádostí, které splňují požadavky na způsobilost stanovené v článku 11, a rejstřík žadatelů, kteří splňují tyto požadavky a předložili žádosti. Rejstřík se pravidelně aktualizuje.“

Pozměňovací návrh  32

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 d (nový)

Nařízení (ES) č. 1367/2006

Čl. 12 – odst. 1

Platné znění	Pozměňovací návrh
	2d. v článku 12 se odstavec 1 mění takto:
1. Nevládní organizace, která podala žádost o vnitřní přezkum podle článku 10, může podat žalobu k Soudnímu dvoru v souladu s příslušnými ustanoveními Smlouvy.	‘1. Pokud se nevládní organizace nebo osoby z řad veřejnosti, které podaly žádost o vnitřní přezkum podle článku 10, domnívají, že rozhodnutí orgánu nebo subjektu Unie v reakci na tuto žádost nestačí k zajištění souladu s právem životního prostředí, mohou podat žalobu k Soudnímu dvoru v souladu s článkem 263 Smlouvy za účelem přezkoumání hmotněprávní a procesní zákonnosti tohoto rozhodnutí.“

Pozměňovací návrh  33

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 e (nový)

Nařízení (ES) č. 1367/2006

Čl. 12 – odst. 2

Platné znění	Pozměňovací návrh
	2e. V článku 12 se odstavec 2 mění takto:
2. Nesplní-li orgán nebo subjekt Společenství svou povinnost jednat podle čl. 10 odst. 2 nebo 3, může nevládní organizace podat žalobu k Soudnímu dvoru v souladu s příslušnými ustanoveními Smlouvy.	„2. Nesplní-li orgán nebo subjekt Unie svou povinnost jednat podle čl. 10 odst. 2 nebo 3, mohou nevládní organizace nebo osoby z řad veřejnosti, které podaly žádost o vnitřní přezkum podle článku 10, podat žalobu k Soudnímu dvoru v souladu s příslušnými ustanoveními Smlouvy.“

Pozměňovací návrh  34

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 f (nový)

Nařízení (ES) č. 1367/2006

Čl. 12 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2f.  Vkládá se nový odstavec, který zní:
	„2a. Aniž je dotčena výsada Soudního dvora ohledně rozdělení nákladů, je třeba zajistit, aby soudní řízení zahájená na základě tohoto článku nebyla nepřiměřeně nákladná. Orgány a subjekty Unie uvedené v čl. 10 odst. 1 předloží pouze žádosti o úhradu přiměřených nákladů.“

Pozměňovací návrh  35

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 g (nový)

Nařízení (ES) č. 1367/2006

Článek 12 a (nový)

 

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2g. Vkládá se nový článek, který zní:
	„Článek 12a
	Výkon přenesené pravomoci
	1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 11 odst. 2 je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
	2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 11 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje dnem ... [datum vstupu tohoto nařízení v platnost].
	3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 11 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
	4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy a s veřejností v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.
	5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
	6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 11 odst. 2 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

 

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Revize Aarhuského nařízení

 

I. Úvod

 

Evropská unie a jejích 27 členských států jsou smluvními stranami Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí. Nařízením (ES) č. 1367/2006 (Aarhuské nařízení) byla úmluva provedena v unijním právu.

 

Aarhuské nařízení významným způsobem přispělo k tomu, aby veřejnost měla přístup k právní ochraně v záležitostech životního prostředí. Podle vyjádření Výboru pro dohled nad dodržováním Aarhuské úmluvy (ACCC) však existují určité pochybnosti o tom, zda Evropská unie dodržuje požadavky úmluvy v plné míře. EU proto na posledním zasedání smluvních stran Aarhuské úmluvy prohlásila, že bude „nadále hledat způsoby a prostředky, jak plnit Aarhuskou úmluvu způsobem, který bude slučitelný se základními zásadami právního řádu Unie a s jejím systémem soudního přezkumu, a to s přihlédnutím k připomínkám vyjádřeným v rámci úmluvy“ (tzv. prohlášení z Budvy). Rada a Parlament poté požádaly Komisi, aby předložila návrh na změnu Aarhuského nařízení. Výsledkem je tento návrh Komise na revizi Aarhuského nařízení s cílem zlepšit provádění Aarhuské úmluvy.

 

II. Doporučení zpravodaje

 

Podle názoru zpravodaje je důležité, aby Unie dodržovala jak své mezinárodní závazky, tak i všechna ustanovení Smluv a respektovala rozdělení pravomocí a obecný systém Unie pro přezkum, který Smlouvy stanovují. Současně je nutné zaručit právní jistotu pro všechny zúčastněné, včetně třetích stran, soukromých podniků a veřejných orgánů.

 

Je třeba rovněž Parlamentu připomenout, že pro dokončení revize tohoto nařízení byl stanoven velmi náročný časový rámec. Definitivní platnost však bude mít až rozhodnutí smluvních stran, které budou o závěrech revize jednat na zasedání v říjnu 2021.

 

a. Soulad s mezinárodními závazky

 

1. Správní akty s obecnou působností

 

Dne 17. března zveřejnil ACCC své posouzení, jak Unie dodržuje závazky vyplývající z Úmluvy. ACCC vyjádřil názor, že potenciální žadatelé by měli mít možnost žádat o vnitřní přezkum nejen v případě individuálně určených správních aktů, nýbrž také v případě aktů s obecnou působností.

 

Zpravodaj považuje tento návrh za klíčový prvek k zajištění souladu Unie s jejími mezinárodními závazky. Smyslem rozhodnutí o záležitostech týkajících se životního prostředí je chránit veřejný zájem a tato rozhodnutí mají zpravidla obecnou působnost. Zpravodaj proto zdůrazňuje, že tato revize Aarhuského nařízení povede k tomu, že přístup k právní ochraně budou mít v mnohem větší míře také nevládní organizace. Potvrzuje to i analýza současných žádostí o vnitřní přezkum – ze 43 žádostí podaných Komisi bylo 25 posouzeno jako nepřípustné, protože se netýkaly individuálně určených aktů.

 

2. Náklady

 

Jak se uvádí ve sdělení připojeném k návrhu na revizi nařízení, účinný přístup k právní ochraně vyžaduje odstranění praktických překážek. Zejména je nutné zajistit, aby přístupu nebránily vysoké náklady v celém systému, mimo jiné v národních právních systémech, protože postup správního přezkumu stanovený Aarhuským nařízením je jen jednou z mnoha součástí všeobecného systému správního a soudního přezkumu v EU.

 

b. Právní jistota

 

1. Vyjasnění vztahu k „právu životního prostředí“

 

ACCC doporučuje, aby byla do Aarhuského nařízení vložena možnost napadnout jakýkoli správní akt, který s životním prostředím byť jen „souvisí“, tedy nikoli jen akty „spadající do práva životního prostředí“.

 

V prvé řadě je nutné vyjasnit, co se rozumí „právem životního prostředí“, v jehož rámci lze podat žádost o přezkum. Zpravodaj se v souladu s judikaturou Soudního dvora domnívá, že postup přezkumu by se měl soustředit právě na ty aspekty právní aktů, jejichž bezprostředním účelem je výrazným způsobem přispět k dosažení cílů evropské politiky v oblasti životního prostředí.

 

2. Vyjasnění pojmu „právně závazné účinky“

 

ACCC uvádí, že „se nedomnívá, že by všeobecné vyloučení všech aktů, které nemají právně závazné a vnější účinky, bylo v souladu s [Aarhuskou úmluvou]“. Zpravodaj soudí, že je zde zapotřebí určité vyjasnění.

U správních aktů, které by mohly být předmětem žádosti o přezkum, je nutné zajistit právní jistotu. Zpravodaj proto považuje za důležité objasnit, že akty mohou mít „právně závazné účinky“ bez ohledu na konkrétní formu – např. určité pokyny přijaté formou sdělení mohou být považovány za právně závazné co do účinků, cílů a obsahu.

 

3. Třetí strany a právo na vyjádření

 

Právní jistota také vyžaduje, aby třetí strany dotčené žádostí o přezkum, například soukromé podniky nebo veřejné orgány, na něž se takový akt vztahuje, měly v průběhu postupu možnost vyjádřit se a hájit své zájmy. Smyslem je zajistit rovné podmínky a spravedlivé zacházení.

 

c. Dodržování Smluv

 

1. Možnosti přezkumu pro veřejnost mimo nevládních organizací

 

ACCC doporučuje, aby Aarhuské nařízení bylo změněno tak, aby možnost podat žádost o vnitřní přezkum měly i jiné subjekty než jen nevládní organizace.

 

Zpravodaj má však jiný názor. Rozšiřování okruhu potenciálních žadatelů není nezbytné k zajištění souladu Unie s Aarhuskou úmluvou a ani by nevedlo k vyšší právní jistotě a účinnosti správního přezkumu.

 

Aarhuská úmluva vytváří obecný rámec pro přístup k právní ochraně, avšak ponechává některé aspekty jeho provádění na individuálním rozhodnutí smluvních stran. V řadě ustanovení Aarhuské úmluvy se uvádí, že tento rámec nutně nevyžaduje, aby možnost podat žádost o přezkum měl úplně každý. Zvláště v článku 9 se okruh potenciálních žadatelů omezuje na osoby „mající dostatečný zájem“ a uvádí se, že široký přístup k právní ochraně je třeba poskytnout „dotčené veřejnosti“. Pokud bychom tvrdili, že Aarhuská úmluva ukládá všem stranám, aby přístup k přezkumnému postupu poskytli komukoli bez jakýchkoli podmínek, vkládali bychom do úmluvy smysl, který neodpovídá záměru jejích autorů.

 

Rozšiřovat okruh potenciálních žadatelů i na jednotlivce ostatně není nutné, má-li být zajištěn účinný přístup k postupu správního přezkumu. Jednotlivci mají možnost pořádat o přezkum aktů a pochybení orgánů a institucí Unie u vnitrostátních soudů, mají k dispozici postup předběžných otázek podle článku 267 SFEU a mohou přímo využít i ustanovení čl. 263 čtvrtého pododstavce, který umožňuje všem právnickým i fyzickým osobám podat žalobu přímo Soudnímu dvoru Evropské unie. Aarhuské nařízení doplňuje celkový rámec, který již nyní poskytuje jednotlivcům rozsáhlé možnosti soudního přezkumu prostřednictvím vnitrostátního soudu a SDEU.

 

Současně je třeba zamezit tomu, aby byl Tribunál jako soud nejvyšší instance zahlcen nepřiměřeným počtem žalob podávaných k témuž správnímu aktu. To by se pravděpodobně stávalo, pokud by možnost podávat žádost o přezkum měli i jednotlivci. Znamenalo by to neefektivní a nákladově velmi neúčinné využívání zdrojů Tribunálu bez jakéhokoli pozitivního účinku.

 

2. Rozhodnutí o státních podporách a vnitrostátní prováděcí akty

 

V lednu 2021 vypracoval ACCC návrh doporučení, podle něhož Unie porušuje Aarhuskou úmluvu, pokud neumožňuje přezkoumávat rozhodnutí o opatření v oblasti státních podpor přijímaná Komisí. Tento postoj nebyl součástí závěru ACCC z roku 2017.

 

Zde je třeba zdůraznit, že dodržování ustanovení úmluvy nesmí být na škodu základním principům právního řádu Unie a jejího systému soudního přezkumu. Jak rovněž připomněl Soudní dvůr Evropské unie, za současného stavu unijního práva spadají správní a soudní řízení týkající se přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí „primárně“ do práva členských států (Rada a Komise v. Vereniging Milieudefensie aos). Opatření přijímaná na vnitrostátní úrovni, včetně rozhodnutí členských států o státních podporách a vnitrostátní akty provádějící akty Unie, jsou napadnutelná u vnitrostátních soudů v členských státech, které jsou rovněž signatáři Aarhuské úmluvy. Rozšiřování okruhu potenciálních žadatelů na úrovni Unie by představovalo zásah Unie do působnosti jiných institucí a narušovalo by interinstitucionální rovnováhu. Pokud jde o opatření na vnitrostátní úrovni, je celkový unijní rámec správních a soudních opravných prostředků vyvážený a dobře slouží svému účelu.

 

III. Závěr

 

Cílem této zprávy je dosáhnout toho, aby Unie jednoznačným způsobem dodržovala mezinárodní závazky plynoucí z Aarhuské úmluvy. ACCC poskytuje v procesu revize užitečná vodítka, nicméně je důležité, aby Aarhuské nařízení bylo pozměněno v souladu se Smlouvami a s přihlédnutím k nadnárodnímu charakteru Unie a k platným předpisům a opravným prostředkům, které jsou k dispozici již nyní. Zpráva také bere v potaz připomínky týkající se dodržování Aarhuské úmluvy ze strany Unie a snaží se o to, aby unijní orgány postupovaly v této věci jednotně. Jejím cílem je zajistit, aby při formálním přezkumu Aarhuského nařízení, které budou smluvní strany provádět na zasedání v říjnu 2021, nebyla Unie kritizována za porušování svých závazků plynoucích z mezinárodního práva.

 

 

STANOVISKO VÝBORU PRO PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI (23.3.2021)

pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství

(COM(2020)0642 – C9-0321/2020 – 2020/0289(COD))

Zpravodaj: Jiří Pospíšil

 

 

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Cílem návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství, doloženého zprávou[2] a doprovodnou studií[3], je revidovat mechanismus správního přezkumu vytvořený v roce 2006, pokud jde o správní akty a případy nečinnosti orgánů a institucí EU. Komplexní studie a zpráva Komise analyzující fungování ustanovení o přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na úrovni EU představují kvalitní faktický podklad pro tuto iniciativu. Ačkoli navrhované změny jsou poměrně rozsáhlé, Komise považovala posouzení dopadů za zbytečné. To je obzvláště zneklidňující, neboť jedním z hlavních cílů je změnit odkazy na právní předpisy v oblasti životního prostředí tak, aby jakýkoli správní akt, který je v rozporu s právními předpisy EU v oblasti životního prostředí, mohl podléhat přezkumu bez ohledu na jeho politické cíle, které budou mít značný dopad na správu; dalším hlavním cílem je prodloužit lhůty pro žádosti a odpovědi v rámci procesu správního přezkumu, což bude velmi protahovat řízení a bude mít negativní dopad na komunitní a soukromé řízení a zvýší náklady. Bez takového posouzení dopadů je tudíž rovnováha zájmů a důsledků dosti nejasná.

Navrhovatel uznává, že pokud jde o prosazování právních předpisů v oblasti životního prostředí, hrají v celé Evropě důležitou úlohu nevládní organizace působící v oblasti životního prostředí. To znamená, že za určitých jasných podmínek by měly mít právo usilovat o přezkum rozhodnutí přijatých orgány veřejné moci z toho důvodu, že jsou v rozporu s právními předpisy v oblasti životního prostředí.

EU přijala nařízení s cílem přispět k plnění závazků vyplývajících z úmluvy. EU se formálně stala stranou úmluvy v roce 2005[4]. Ustanovení čl. 9 odst. 3 úmluvy stanoví, že každá strana úmluvy zajistí, aby osoby z řad veřejnosti „splňující kritéria, pokud jsou nějaká stanovena ve vnitrostátním právu, měly přístup ke správním nebo soudním řízením, aby mohly vznášet námitky proti jednání, aktům nebo případům nečinnosti ze strany soukromých osob nebo orgánů veřejné správy, jež jsou v rozporu s ustanoveními jejího vnitrostátního práva týkajícího se životního prostředí“.

Navrhovatel návrh Komise v obecné rovině podporuje, ačkoli s řadou pozměňovacích návrhů, jejichž cílem je přizpůsobit definici (správního) aktu definici vymezené v článku 263 SEU, neboť souhlasí se záměrem Komise rozšířit možnost požádat o správní přezkum nejen u individuálně určených aktů, ale také u obecně určených aktů. Pokud jde o ochranu životního prostředí, jedná se o veřejný zájem, nikoli o individuální zájmy. Navrhovatel kromě toho souhlasí s argumentací Komise, podle níž by měly být pro účely žádosti o správní přezkum zohledněny účinky správního aktu, který je v rozporu s právními předpisy v oblasti životního prostředí, a nikoli politické cíle právních předpisů EU v oblasti životního prostředí.

Dále navrhuje hovořit o správních aktech, které mají „vyvolávat právně závazné a vnější účinky“, neboť by mělo být možné přezkoumat nejen akty, které mají svou povahou právně závazné a vnější účinky, ale také akty, jež by v souladu se záměrem svého autora takové účinky měly mít.

Pokud jde o lhůty, které navrhuje Komise, navrhovatel doporučuje je trochu zkrátit, aby se zabránilo příliš zdlouhavému a zatěžujícímu správnímu řízení. Příliš dlouhá lhůta pro účely žádosti o správní přezkum by pro orgán mohla představovat zátěž. Naopak kratší lhůta pro podání žádosti o správní přezkum může zabránit záplavám správních a oportunistických žádostí. Rozdílné lhůty v případě správního aktu a nečinnosti k přijetí takových aktů souvisejí s povahou samotné nečinnosti. Kratší lhůta, v níž mají orgány odpovědět na žádost, současně zajišťuje rychlejší a účinnější ochranu občanů, ale také omezuje dobu řízení, která je pro vykonavatele daných projektů důležitá. Existuje silná potřeba zkrátit dobu právní nejistoty pro dotčenou veřejnost. Zohledňuje také skutečnost, že pokud by správní akt mohl mít negativní dopad na životní prostředí, může být škoda nevratná, což odůvodňuje potřebu jednat rychle. Krátká lhůta je rovněž pobídkou k rychlé reakci orgánu a umožňuje zajistit dodržování zásady řádné správy. Vzhledem k tomu, že postupy správního přezkumu lze považovat za jednodušší než soudní řízení (např. není nutné mít právní poradenství), není třeba tuto lhůtu vůbec příliš prodlužovat, pokud vůbec.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro právní záležitosti vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako věcně příslušný výbor, aby zohlednil následující pozměňovací návrhy:

 

Pozměňovací návrh  1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(4a) Ustanovení čl. 9 odst. 3 a 4 stanoví přístup osob z řad veřejnosti splňujících kritéria, pokud jsou nějaká stanovena ve vnitrostátním nebo unijním právu, ke správním nebo soudním řízením, aby mohly vznášet námitky proti jednání nebo nečinnosti, jež jsou v rozporu s ustanoveními vnitrostátního nebo unijního práva týkajícího se životního prostředí. Zajištění přístupu ke správnímu a soudnímu řízení je nezbytné k tomu, aby Unie splnila požadavky těchto ustanovení.

 

Pozměňovací návrh  2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(5)  Omezení vnitřního přezkumu podle nařízení (ES) č. 1367/2006 na individuálně určené správní akty je hlavní překážkou pro nevládní organizace působící v oblasti životního prostředí, které usilují o využití vnitřního přezkumu podle článku 10 uvedeného nařízení, a to i pokud jde o správní akty, které mají širší oblast působnosti. Je proto nezbytné rozšířit oblast působnosti postupu vnitřního přezkumu stanoveného v uvedeném nařízení tak, aby zahrnoval i obecně určené nelegislativní akty.	(5)  Omezení vnitřního přezkumu podle nařízení (ES) č. 1367/2006 na individuálně určené správní akty je překážkou pro nevládní organizace působící v oblasti životního prostředí, které usilují o odůvodněné využití vnitřního přezkumu podle článku 10 uvedeného nařízení, a to i pokud jde o správní akty, které mají širší oblast působnosti. Je proto vhodné rozšířit oblast působnosti postupu vnitřního přezkumu stanoveného v uvedeném nařízení tak, aby zahrnoval i obecně určené nelegislativní akty, jež jsou v rozporu s právem týkajícím se životního prostředí.

Pozměňovací návrh  3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(11a) Ustanovení čl. 9 odst. 4 Aarhuské úmluvy stanoví, aby soudní řízení v oblasti působnosti čl. 9 odst. 3 Aarhuské úmluvy nebyla nepřiměřeně nákladná. S cílem zajistit, aby soudní řízení podle článku 12 nařízení (ES) č. 1367/2006 nebyla nepřiměřeně nákladná a aby byly pro žadatele předvídatelné náklady, pokud jsou orgány a subjekty Unie úspěšné v soudních sporech, měly by usilovat o to, aby jejich žádosti o úhradu nákladů byly přiměřené.

 

Pozměňovací návrh  4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(12)  Podle judikatury Soudního dvora Evropské unie6 jsou nevládní organizace působící v oblasti životního prostředí, které žádají o vnitřní přezkum správního aktu, povinny při uvádění důvodů žádosti o přezkum vymezit klíčové skutkové okolnosti nebo právní argumenty, které mohou vyvolat zásadní pochybnosti ohledně posouzení, které v dotčeném aktu provedl orgán nebo subjekt Unie.	(12)  Podle judikatury Soudního dvora Evropské unie6 jsou nevládní organizace působící v oblasti životního prostředí, které žádají o vnitřní přezkum správního aktu, povinny při uvádění důvodů žádosti o přezkum vymezit klíčové skutkové okolnosti nebo právní argumenty, které mohou vyvolat zásadní pochybnosti ohledně posouzení, které v dotčeném aktu provedl orgán nebo subjekt Unie. Tento požadavek by měl platit i podle nařízení (ES) č. 1367/2006.
______________	_________________
6 Rozsudek Soudního dvora ze dne 12. září 2019 ve věci C-82/17 P, TestBioTech v. Komise, ECLI:EU:C:2019:719, bod 69.	6 Rozsudek Soudního dvora ze dne 12. září 2019 ve věci C-82/17 P, TestBioTech v. Komise, ECLI:EU:C:2019:719, bod 69.

Pozměňovací návrh  5

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1

Nařízení (ES) č. 1367/2006

Čl. 2 – odst. 1 – písm. g

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
g)  „správním aktem“ jakýkoli nelegislativní akt přijatý orgánem nebo subjektem Unie, který má právně závazné a vnější účinky a obsahuje ustanovení, která mohou být z důvodu jejich účinků v rozporu s právem životního prostředí ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. f), s výjimkou těch ustanovení tohoto aktu, pro něž právo Unie výslovně vyžaduje přijetí prováděcích opatření na úrovni Unie nebo na vnitrostátní úrovni;“	g)  „správním aktem“ jakýkoli nelegislativní akt přijatý orgánem nebo subjektem Unie, který má nebo má vyvolávat právně závazné a vnější účinky a obsahuje ustanovení, která mohou být v rozporu s právem životního prostředí ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. f), s výjimkou těch ustanovení tohoto aktu, pro něž právo Unie výslovně vyžaduje přijetí prováděcích opatření na úrovni Unie nebo na vnitrostátní úrovni;“

Odůvodnění

Navrhovatel souhlasí se záměrem Komise rozšířit možnost požádat o správní přezkum nejen u individuálně určených aktů, ale i u obecně určených aktů. Dále navrhuje hovořit o správních aktech, které mají „vyvolávat právně závazné a vnější účinky“, neboť by mělo být možné přezkoumat nejen akty, které mají svou povahou právně závazné a vnější účinky, ale také akty, jež by v souladu se záměrem svého autora takové účinky měly mít.

Pozměňovací návrh  6

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 a (nový)

Nařízení (ES) č. 1367/2006

Čl. 4 – odst. 2

Platné znění	Pozměňovací návrh
	1a. V článku 4 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
2. Informace o životním prostředí určené ke zpřístupnění a šíření se v případě potřeby aktualizují. Kromě dokumentů uvedených v čl. 12 odst. 2 a 3 a v čl. 13 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 1049/2001 zahrnují databáze nebo rejstříky tyto dokumenty:	„2. Informace o životním prostředí určené ke zpřístupnění a šíření se v případě potřeby aktualizují. Kromě dokumentů uvedených v čl. 12 odst. 2 a 3 a v čl. 13 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 1049/2001 budou do databází nebo rejstříků zahrnuty tyto dokumenty, jakmile budou konsolidovány:
a) texty mezinárodních smluv, úmluv a dohod, právních předpisů Společenství týkajících se životního prostředí nebo s ním souvisejících a politik, plánů a programů týkajících se životního prostředí;	a) texty mezinárodních smluv, úmluv a dohod, právních předpisů Unie týkajících se životního prostředí nebo s ním souvisejících a politik, plánů a programů týkajících se životního prostředí;
	aa)  postoje členských států vyjádřené v rozhodovacích řízeních vedoucích k přijetí právních předpisů a správních aktů Unie v oblasti životního prostředí;
b) zprávy o pokroku při provádění bodů uvedených v písmeni a), pokud je orgány nebo subjekty Společenství vypracovaly nebo je mají v držení v elektronické podobě;	b) zprávy o pokroku při provádění bodů uvedených v písmeni a), pokud je orgány nebo subjekty Unie vypracovaly nebo je mají v držení v elektronické podobě;
c) kroky podniknuté v řízení pro porušení právních předpisů Společenství od vydání odůvodněného stanoviska podle čl. 226 odst. 1 Smlouvy;	c) kroky podniknuté v řízení pro porušení právních předpisů Společenství od vydání odůvodněného stanoviska podle čl. 258 odst. 1 Smlouvy;
d) zprávy o stavu životního prostředí podle odstavce 4;	d) zprávy o stavu životního prostředí podle odstavce 4;
e) údaje nebo souhrny údajů odvozené z monitorování činností, které ovlivňují nebo mohou ovlivnit životní prostředí;	e) údaje nebo souhrny údajů odvozené z monitorování činností, které ovlivňují nebo mohou ovlivnit životní prostředí;
f) povolení s významným dopadem na životní prostředí a dohody o životním prostředí nebo odkaz na místo, kde je možné takové informace vyžádat nebo kde k nim lze získat přístup;	f) povolení s významným dopadem na životní prostředí a dohody o životním prostředí nebo odkaz na místo, kde je možné takové informace vyžádat nebo kde k nim lze získat přístup;
g) studie o hodnocení vlivu na životní prostředí a posouzení rizik týkajících se složek životního prostředí nebo odkaz na místo, kde je možné takové informace vyžádat nebo kde k nim lze získat přístup.	g) studie o hodnocení vlivu na životní prostředí a posouzení rizik týkajících se složek životního prostředí nebo odkaz na místo, kde je možné takové informace vyžádat nebo kde k nim lze získat přístup.

 

Pozměňovací návrh  7

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. a

Nařízení (ES) č. 1367/2006

Čl. 10 – odst. 1 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Pokud je správní akt prováděcím opatřením na úrovni Unie, které vyžaduje jiný nelegislativní akt, může nevládní organizace rovněž požádat o přezkum ustanovení nelegislativního aktu, pro nějž je uvedené prováděcí opatření vyžadováno, žádá-li o přezkum uvedeného prováděcího opatření.	Pokud je správní akt prováděcím opatřením na úrovni Unie, které vyžaduje jiný nelegislativní akt, může nevládní organizace rovněž požádat o přezkum ustanovení nelegislativního aktu, pro nějž je uvedené prováděcí opatření vyžadováno, žádá-li o přezkum uvedeného prováděcího opatření, a to za předpokladu, že se daný nelegislativní akt týká životního prostředí.

Pozměňovací návrh  8

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. a

Nařízení (ES) č. 1367/2006

Čl. 10 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2.  Orgán nebo subjekt Unie uvedený v odstavci 1 každou takovou žádost posoudí, ledaže je daná žádost zjevně neopodstatněná. V písemné odpovědi, kterou odešle co nejdříve, avšak nejpozději do šestnácti týdnů od obdržení žádosti, uvede orgán nebo subjekt Unie své odůvodnění.“	2.  Orgán nebo subjekt Unie uvedený v odstavci 1 každou takovou žádost posoudí, ledaže je daná žádost zjevně neopodstatněná. V písemné odpovědi, kterou odešle co nejdříve, avšak nejpozději do čtrnácti týdnů od obdržení žádosti, uvede orgán nebo subjekt Unie své odůvodnění.“

Odůvodnění

Kratší lhůta, v níž mají orgány odpovědět na žádost, zajišťuje rychlejší a účinnější ochranu občanů, ale také omezuje dobu řízení, která je pro vykonavatele daných projektů důležitá. Existuje silná potřeba zkrátit dobu právní nejistoty pro dotčenou veřejnost. Zohledňuje také skutečnost, že pokud by správní akt mohl mít negativní dopad na životní prostředí, může být škoda nevratná, což odůvodňuje potřebu jednat rychle.

Pozměňovací návrh  9

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. b

Nařízení (ES) č. 1367/2006

Čl. 10 – odst. 3 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
V každém případě jedná orgán nebo subjekt Unie do 22 týdnů od obdržení žádosti.	V každém případě jedná orgán nebo subjekt Unie do 20 týdnů od obdržení žádosti.

Pozměňovací návrh  10

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 a (nový)

Nařízení (ES) č. 1367/2006

Čl. 12 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2a. V článku 12 se doplňuje nový odstavec, který zní:
	2a. Aniž je dotčena výsada Soudního dvora ohledně rozdělení nákladů, nesmí být soudní řízení zahájená na základě tohoto ustanovení nepřiměřeně nákladná. Pokud jsou orgány a subjekty Unie uvedené v čl. 10 odst. 1 úspěšné v soudních sporech, usilují o to, aby jejich žádosti o úhradu nákladů byly přiměřené.

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název	Změna nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství
Referenční údaje	COM(2020)0642 – C9-0321/2020 – 2020/0289(COD)
Příslušný výbor  Datum oznámení na zasedání	ENVI 19.10.2020
Výbor, který vypracoval stanovisko  Datum oznámení na zasedání	JURI 19.10.2020
Zpravodaj(ka)  Datum jmenování	Jiří Pospíšil 16.11.2020
Projednání ve výboru	7.12.2020	22.2.2021
Datum přijetí	18.3.2021
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	11 8 6
Členové přítomní při konečném hlasování	Manon Aubry, Gunnar Beck, Geoffroy Didier, Pascal Durand, Angel Dzhambazki, Ibán García Del Blanco, Esteban González Pons, Mislav Kolakušić, Gilles Lebreton, Karen Melchior, Jiří Pospíšil, Franco Roberti, Marcos Ros Sempere, Stéphane Séjourné, Raffaele Stancanelli, Marie Toussaint, Adrián Vázquez Lázara, Axel Voss, Marion Walsmann, Tiemo Wölken, Lara Wolters, Javier Zarzalejos
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Patrick Breyer, Andrzej Halicki, Heidi Hautala, Ilhan Kyuchyuk, Antonius Manders, Sabrina Pignedoli, Jérôme Rivière, Nacho Sánchez Amor

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

11	+
PPE	Geoffroy Didier, Esteban González Pons, Antonius Manders, Jiří Pospíšil, Axel Voss, Marion Walsmann, Javier Zarzalejos
ID	Gilles Lebreton, Jérôme Rivière
ECR	Angel Dzhambazki, Raffaele Stancanelli

 

8	-
S&D	Ibán García Del Blanco, Franco Roberti, Marcos Ros Sempere, Tiemo Wölken, Lara Wolters
Verts/ALE	Patrick Breyer, Marie Toussaint
The Left	Manon Aubry

 

6	0
Renew	Pascal Durand, Karen Melchior, Stéphane Séjourné, Adrián Vázquez Lázara
ID	Gunnar Beck
NI	Mislav Kolakušić

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Název	Změna nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství
Referenční údaje	COM(2020)0642 – C9-0321/2020 – 2020/0289(COD)
Datum předložení Parlamentu	14.10.2020
Příslušný výbor  Datum oznámení na zasedání	ENVI 19.10.2020
Výbory požádané o stanovisko  Datum oznámení na zasedání	JURI 19.10.2020	LIBE 19.10.2020
Nezaujetí stanoviska  Datum rozhodnutí	LIBE 26.10.2020
Zpravodajové  Datum jmenování	Christian Doleschal 1.12.2020
Projednání ve výboru	24.2.2021	22.4.2021
Datum přijetí	23.4.2021
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	61 7 10
Členové přítomní při konečném hlasování	Nikos Androulakis, Bartosz Arłukowicz, Margrete Auken, Simona Baldassarre, Marek Paweł Balt, Traian Băsescu, Aurélia Beigneux, Monika Beňová, Sergio Berlato, Alexander Bernhuber, Malin Björk, Simona Bonafè, Delara Burkhardt, Pascal Canfin, Sara Cerdas, Mohammed Chahim, Tudor Ciuhodaru, Nathalie Colin-Oesterlé, Esther de Lange, Christian Doleschal, Marco Dreosto, Bas Eickhout, Cyrus Engerer, Eleonora Evi, Agnès Evren, Pietro Fiocchi, Catherine Griset, Jytte Guteland, Teuvo Hakkarainen, Anja Hazekamp, Martin Hojsík, Pär Holmgren, Jan Huitema, Yannick Jadot, Petros Kokkalis, Athanasios Konstantinou, Ewa Kopacz, Joanna Kopcińska, Ryszard Antoni Legutko, Peter Liese, Sylvia Limmer, Javi López, César Luena, Fulvio Martusciello, Liudas Mažylis, Joëlle Mélin, Tilly Metz, Silvia Modig, Dolors Montserrat, Alessandra Moretti, Dan-Ştefan Motreanu, Ville Niinistö, Ljudmila Novak, Grace O’Sullivan, Jutta Paulus, Stanislav Polčák, Jessica Polfjärd, Frédérique Ries, Sándor Rónai, Rob Rooken, Silvia Sardone, Christine Schneider, Günther Sidl, Linea Søgaard-Lidell, Maria Spyraki, Nicolae Ştefănuță, Nils Torvalds, Véronique Trillet-Lenoir, Petar Vitanov, Alexandr Vondra, Mick Wallace, Pernille Weiss, Emma Wiesner, Tiemo Wölken, Anna Zalewska
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Asger Christensen, Danilo Oscar Lancini, Sirpa Pietikäinen
Datum předložení	4.5.2021

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

61	+
PPE	Bartosz Arłukowicz, Traian Băsescu, Alexander Bernhuber, Nathalie Colin-Oesterlé, Christian Doleschal, Agnès Evren, Ewa Kopacz, Esther de Lange, Peter Liese, Fulvio Martusciello, Liudas Mažylis, Dolors Montserrat, Dan-Ştefan Motreanu, Ljudmila Novak, Sirpa Pietikäinen, Stanislav Polčák, Jessica Polfjärd, Christine Schneider, Maria Spyraki, Pernille Weiss
Renew	Pascal Canfin, Asger Christensen, Martin Hojsík, Jan Huitema, Frédérique Ries, Nicolae Ştefănuță, Linea Søgaard-Lidell, Nils Torvalds, Véronique Trillet-Lenoir, Emma Wiesner
S&D	Nikos Androulakis, Marek Paweł Balt, Monika Beňová, Simona Bonafè, Delara Burkhardt, Sara Cerdas, Mohammed Chahim, Tudor Ciuhodaru, Cyrus Engerer, Jytte Guteland, Javi López, César Luena, Alessandra Moretti, Sándor Rónai, Günther Sidl, Petar Vitanov, Tiemo Wölken
The Left	Malin Björk, Anja Hazekamp, Petros Kokkalis, Silvia Modig, Mick Wallace
Verts/ALE	Margrete Auken, Bas Eickhout, Eleonora Evi, Pär Holmgren, Yannick Jadot, Tilly Metz, Ville Niinistö, Grace O'Sullivan, Jutta Paulus

 

7	-
ECR	Rob Rooken
ID	Simona Baldassarre, Marco Dreosto, Teuvo Hakkarainen, Danilo Oscar Lancini, Sylvia Limmer, Silvia Sardone

 

10	0
ECR	Sergio Berlato, Pietro Fiocchi, Joanna Kopcińska, Ryszard Antoni Legutko, Alexandr Vondra, Anna Zalewska
ID	Aurélia Beigneux, Catherine Griset, Joëlle Mélin
NI	Athanasios Konstantinou

 

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

• [1]Úř. věst. C .../ Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.
• [2]  Pracovní dokument útvarů Komise, Zpráva o provádění Aarhuské úmluvy v oblasti přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí ze strany Evropské unie, SWD(2019) 378 final.
• [3]  Studie o provádění Aarhuské úmluvy v oblasti přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí ze strany EU, závěrečná zpráva, září 2019, 07.0203/2018/786407/SER/ENV.E.4.
• [4]  2005/370/ES: Rozhodnutí Rady ze dne 17. února 2005 o uzavření Úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí jménem Evropského společenství, Úř. věst. L 124, 17.5.2005, s. 1–3.