Zpráva - A9-0154/2021Zpráva
A9-0154/2021
Evropský parlament

ZPRÁVA o genderovém rozměru v politice soudržnosti

5.5.2021 - (2020/2040(INI))

Výbor pro regionální rozvoj
Zpravodajka: Monika Vana

Postup : 2020/2040(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A9-0154/2021
Předložené texty :
A9-0154/2021
Rozpravy :
Hlasování :
Přijaté texty :

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o genderovém rozměru v politice soudržnosti

(2020/2040(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na články 6 a 8 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

– s ohledem na článek 23 Listiny základních práv Evropské unie,

– s ohledem na evropský pilíř sociálních práv, a zejména na jeho články 2, 3 a 9,

– s ohledem na Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) ze dne 18. prosince 1979[1],

– s ohledem na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030, a zejména na její cíl č. 5, jímž je dosažení genderové rovnosti a zlepšení životních podmínek žen do roku 2030[2],

– s ohledem na Evropskou chartu pro rovné postavení žen a mužů v místním životě[3],

– s ohledem na směrnice EU přijaté od roku 1975, které se týkají různých aspektů rovného zacházení se ženami a muži (směrnice 79/7/EHS[4], směrnice 86/613/EHS[5], směrnice 92/85/EHS[6], směrnice 2004/113/ES[7], směrnice 2006/54/ES[8], směrnice 2010/18/EU[9] a směrnice 2010/41/EU)[10],

– s ohledem na své usnesení ze dne 24. května 2012 obsahující doporučení Komisi k uplatňování zásady stejného odměňování žen a mužů za stejnou či rovnocennou práci[11],

– s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2013 o odstranění genderových stereotypů v EU[12],

– s ohledem na své usnesení ze dne 9. září 2015 o profesní dráze žen ve vědě a na vysokých školách a skleněném stropu, na který narážejí[13],

– s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o vnějších faktorech, které jsou překážkou podnikání žen v Evropě[14],

– s ohledem na své usnesení ze dne 28. dubna 2016 o rovnosti žen a mužů a zlepšování postavení žen v digitálním věku[15],

– s ohledem na studii nazvanou „Gender in regional cohesion policy“ (Gender v regionální politice soudržnosti), vypracovanou Evropským institutem pro rovnost žen a mužů (EIGE) a zveřejněnou dne 25. ledna 2017[16],

– s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2017 o podpoře rovnosti žen a mužů v oblasti duševního zdraví a klinického výzkumu[17],

– s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2017 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii v letech 2014–2015[18],

– s ohledem na své usnesení ze dne 4. dubna 2017 o ženách a jejich úloze ve venkovských oblastech[19],

– s ohledem na své usnesení ze dne 14. června 2017 o potřebě vypracovat strategii EU pro odstranění rozdílu ve výši důchodů žen a mužů a předcházení tomuto rozdílu[20],

– s ohledem na své usnesení ze dne 3. října 2017 o posílení hospodářského postavení žen v soukromém a veřejném sektoru v EU[21],

– s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2018 o ženách, rovnosti žen a mužů a spravedlnosti v oblasti klimatu[22],

– s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2018 o rovnosti žen a mužů v obchodních dohodách EU[23],

– s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2018 o emancipaci žen a dívek prostřednictvím digitálního sektoru[24],

– s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2018 o pečovatelských službách v EU pro větší rovnost žen a mužů[25],

– s ohledem na studii nazvanou „Gender budgeting – Mainstreaming gender into the EU budget and macroeconomic policy framework“ (Genderové rozpočtování – Začlenění hlediska rovnosti žen a mužů do rozpočtu EU a do rámce makroekonomické politiky), vypracovanou institutem EIGE a zveřejněnou dne 10. dubna 2019[26],

– s ohledem na stanovisko Poradního výboru pro rovné příležitosti žen a mužů ze dne 19. prosince 2018 nazvané „The future of gender equality strategy after 2019: the battles that we win never stay won“ (Budoucnost strategie pro rovnost žen a mužů po roce 2019: vítězství ve vyhraných bitvách nikdy nejsou věčná)[27],

– s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2019 o rovnosti žen a mužů a daňových politikách v EU[28],

– s ohledem na své usnesení ze dne 13. února 2019 o odmítavých reakcích vůči ženským právům a rovnosti žen a mužů v EU[29],

– s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 6. března 2019 s názvem „2019 Report on equality between women and men in the EU“ (Zpráva o rovnosti žen a mužů v EU za rok 2019) (SWD(2019)0101)[30],

– s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o přistoupení EU k Istanbulské úmluvě a o opatřeních pro potírání genderově podmíněného násilí[31],

– s ohledem na závěry Rady ze dne 10. prosince 2019 o ekonomikách založených na genderové rovnosti v EU: další postup[32],

– s ohledem na zprávu nazvanou „The Missing Entrepreneurs 2019: Policies for Inclusive Entrepreneurship“ (Chybějící podnikatelé 2019: politiky pro inkluzivní podnikání), kterou OECD zveřejnila dne 10. prosince 2019[33],

– s ohledem na své usnesení ze dne 18. prosince 2019 o veřejné diskriminaci osob LGBTI a nenávistných projevech vůči nim, včetně zákazu vstupu osobám LGBTI do některých oblastí[34],

– s ohledem na studii nazvanou „Gender Dimension of the EU Cohesion Policy“ (Genderový rozměr politiky soudržnosti), kterou zveřejnilo generální ředitelství pro vnitřní politiky dne 19. února 2019[35],

– s ohledem na své usnesení ze dne 30. ledna 2020 o rozdílech v odměňování žen a mužů[36],

– s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2020 o prioritách EU pro 64. zasedání Komise OSN pro postavení žen[37],

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025“ (COM(2020)0152),

– s ohledem na informativní přehled Komise ze dne 17. června 2020 nazvaný „Coronavirus Pandemic – Impact on Gender Equality“ (Pandemie COVID-19 – dopad na rovnost žen a mužů)[38],

– s ohledem na sdělení Rady Evropy ze dne 29. května 2020 nazvané „National minorities and COVID-19: inequality deepened, vulnerability exacerbated“ (Národnostní menšiny a COVID-19: prohloubená nerovnost, vyšší zranitelnost);

– s ohledem na diskusní dokument Komise č. 129 ze dne 24. července 2020 nazvaný „Gender Smart Financing Investing In & With Women: Opportunities for Europe“ (Inteligentní financování rovnosti žen a mužů – investice do žen a se ženami: příležitosti pro Evropu)[39],

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. září 2020 s názvem „Unie rovnosti: Akční plán EU proti rasismu na období 2020–2025“ (COM(2020)0565),

– s ohledem na index rovnosti žen a mužů za rok 2020 vypracovaný institutem EIGE a zveřejněný dne 16. října 2020[40],

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. listopadu 2020 s názvem „Unie rovnosti: strategie pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020-2025“ (COM(2020)0698),

– s ohledem na článek 54 svého jednacího řádu,

– s ohledem na stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví,

– s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj (A9-0154/2021),

A. vzhledem k tomu, že zásada rovnosti žen a mužů je základní hodnotou EU zakotvenou ve Smlouvách a v Listině základních práv Evropské unie; vzhledem k tomu, že by genderové hledisko mělo být proto jako horizontální zásada uplatňováno a začleňováno do všech činností, opatření, akcí a programů EU a také projektů a politik financovaných EU, včetně politiky soudržnosti; vzhledem k tomu, že je třeba vyvinout větší úsilí k řešení různých forem diskriminace a nerovnosti, jimž ženy čelí; vzhledem k tomu, že článek 7 nařízení o společných ustanoveních[41] na období 2014–2020, stanoví, že je nutné zohledňovat a podporovat rovnost žen a mužů a začleňování genderového hlediska po celou dobu přípravy a provádění programů, a to i v souvislosti s monitorováním, podáváním zpráv a hodnocením; vzhledem k tomu, že ženy a muži, kteří jsou v čele boje za rovnost, prokázali odhodlání, odvahu a vůdčí schopnosti při prosazování rovných příležitostí po celém světě, zejména tam, kde tyto nerovnosti přetrvávají, kde jsou ženy pronásledovány a jejich práva jsou porušována jednoduše proto, že jsou ženami; vzhledem k tomu, že jako evropští občané bychom měli být hrdí na to, že jsme dosáhli rovnosti práv a povinností, svobod a příležitostí pro muže a ženy, a vzhledem k tomu, že ženy v současné době vedou některé z nejdůležitějších institucí a zastávají některé z nejvýznamnějších politických funkcí v Evropě; vzhledem k tomu, že tyto pozitivní příklady pomáhají bourat stávající stereotypy a podporují vzory;

B. vzhledem k tomu, že politika soudržnosti řeší rozdíly mezi různými regiony a zaostalost nejvíce znevýhodněných regionů, aby podpořila jejich celkový harmonický rozvoj s cílem dosáhnout hospodářské, sociální a územní soudržnosti, jejíž zásadní součástí je dosažení genderové rovnosti; vzhledem k tomu, že politika soudržnosti prokázala svůj význam tím, že dosáhla významného pokroku, pokud jde o rovnost občanů a územní rovnováhu;

C. vzhledem k tomu, že politika soudržnosti je důležitým nástrojem, který slouží nejen k aktivní a účinné podpoře dosahování rovnosti mezi občany, udržitelného rozvoje a hospodářské a sociální soudržnosti, ale také ke snižování rozdílů, s nimiž se potýkají skupiny, jež stále trpí diskriminací, včetně diskriminace na základě jejich sexuální orientace; vzhledem k tomu, že podpora genderové rovnosti je horizontálním cílem všech fondů politiky soudržnosti; vzhledem k tomu, že strukturální fondy jsou velmi důležitým zdrojem podpory členských států při dosahování pokroku v oblasti genderové rovnosti;

D. vzhledem k tomu, že dosažení genderové rovnosti, rovnosti žen a mužů, regionů nebo generací je mimo jiné naprosto nezbytné pro snižování místních a regionálních, hospodářských a sociálních rozdílů, jakož i pro zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti a spravedlivého, inkluzivního a udržitelného rozvoje EU, jejích členských států a regionů; vzhledem k tomu, že v posledních desetiletích bylo v oblasti rovnosti žen a mužů dosaženo pokroku a že se genderová rovnost v EU v mnoha ohledech horizontálně zlepšila; vzhledem k tomu, že nedostatečné zastoupení žen na trhu práce a dostupné ukazatele stále poukazují na vertikální a horizontální segmentaci na trhu práce a v sociálně-ekonomické a politické sféře; vzhledem k tomu, že zásadu stejné odměny za stejnou práci obsahovala již Římská smlouva, a vzhledem k tomu, že politika soudržnosti může pomoci vytvořit podmínky podporující hospodářský a sociální rozvoj a rovněž přispět k dalšímu snižování tohoto rozdílu a k začlenění žen do trhu práce; vzhledem k tomu, že podle institutu EIGE by účinné prosazování genderové rovnosti mělo silný, pozitivní sociální a hospodářský dopad, včetně zvýšení HDP EU na obyvatele, milionů dalších pracovních míst a zvýšení HDP členských států;

E. vzhledem k tomu, že Evropský účetní dvůr v současné době posuzuje začleňování genderového hlediska do evropského rozpočtu; vzhledem k tomu, že tato zpráva o auditu, která má být zveřejněna v prvním čtvrtletí roku 2021, poskytne užitečné poznatky o tom, jak uplatňovat genderový rozměr v opatřeních politiky soudržnosti v rámci víceletého finančního rámce (VFR) na období 2021–2027;

F. vzhledem k tomu, že v programovém období 2014–2020 patřil k hlavním kritickým prvkům prosazování genderové rovnosti prostřednictvím politiky soudržnosti mimo jiné rozdíl mezi formálními prohlášeními v dohodách o partnerství a operačních programech (deklarujícími prosazování zásad rovných příležitostí a nediskriminace) a jejich skutečným prováděním, jakož i poměrně slabé politické odhodlání v této oblasti; vzhledem k tomu, že v dohodách o partnerství a operačních programech je stanoveno, že budou dodržovány a podporovány zásady rovných příležitostí a nediskriminace; vzhledem k tomu, že je stále zapotřebí většího úsilí, pokud jde o účast žen ve všech fázích cyklu politiky soudržnosti, zejména při vypracovávání programů a v rozhodovacích procesech, jakož i při provádění vybraných projektů; vzhledem k tomu, že v programovém období 2014–2020 byly genderové otázky řešeny především prostřednictvím operačních programů Evropského sociálního fondu (ESF); vzhledem k tomu, že Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) ve stejném období přispěl k podpoře genderové rovnosti velmi omezeným způsobem;

G. vzhledem k tomu, že údaje rozčleněné podle pohlaví a založené na spolehlivých a ověřených zdrojích a genderových ukazatelích mají zásadní význam pro to, aby konkrétní odvětví nebo regiony mohly účinně využívat podporu EU podle místní reality nerovností s cílem zlepšit rozhodovací proces a posoudit výsledky přímých a nepřímých opatření politiky soudržnosti zaměřených na podporu identifikace možných nerovností nebo nespravedlností, na jejichž základě by bylo možné jednat a vypracovávat účinné politiky na podporu rovných práv a svobod mezi občany;

H. vzhledem k tomu, že politiky v oblasti genderové rovnosti postrádají soudržnost a že v rámci orgánů a institucí EU dosud neexistuje jednotný systém, který by umožňoval stejné pochopení a uplatňování genderového hlediska;

I. vzhledem k tomu, že plné důsledky pandemie z hospodářského a sociálního hlediska a z hlediska zaměstnanosti nejsou zatím známé; vzhledem k tomu, že z předběžných studií vyplývá, že pandemie COVID-19 prohloubila stávající nerovnosti mezi muži a ženami, zejména pokud jde o nárůst neplacené pečovatelské práce a nerovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a rovněž domácího násilí, a má nepřiměřený dopad na dívky a ženy zejména z marginalizovaných skupin; vzhledem k tomu, že je to způsobeno také tím, že ženy často tvoří většinu v odvětvích konfrontovaných s pandemií, jako je vzdělávání a zdravotnictví; vzhledem k tomu, že by to mělo být v politice soudržnosti, konkrétně v připravovaném ESF+, zohledněno;

J. vzhledem k tomu, že fond EU na podporu oživení podporuje odvětví, která jsou krizí silně zasažena; vzhledem k tomu, že dopad na evropskou společnost jako celek bude mít proto dlouhodobý vliv na vzdělávání, zaměstnatelnost a budoucnost všech občanů a je třeba ocenit rychlou reakci evropských orgánů a jejich ochotu podporovat evropskou společnost; vzhledem k tomu, že hlavní priority fondu EU na podporu oživení se zaměřují na odvětví s vysokým podílem zaměstnanosti mužů, a mohly by proto potenciálně vést k prohloubení nerovnosti mezi muži a ženami z hlediska zaměstnanosti;

K. vzhledem k tomu, že ženy a muži nemají stejné zdroje, potřeby a preference; vzhledem k tomu, že v mnoha politikách je často zohledněno především hledisko mužů; vzhledem k tomu, že ženy a muži proto vnímají služby a infrastrukturu různě a jejich priority, pokud jde o základní služby, se často liší;

L. vzhledem k tomu, že malé a střední podniky jsou páteří regionálních ekonomik; vzhledem k tomu, že podpora rovnosti, rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, inkluzivního zaměstnávání a stejné odměny umožní genderovou rovnost v malých a středních podnicích;

M. vzhledem k tomu, že mnoho investic ovlivňuje ženy a muže rozdílně, a proto je nutné při investicích uplatňovat hledisko genderové rovnosti;

Úloha politiky soudržnosti při prosazování genderové rovnosti ve prospěch sociálně-ekonomického růstu a udržitelného rozvoje

1. zdůrazňuje význam politiky soudržnosti při prosazování rovnosti mezi lidmi a mezi regiony, včetně genderové rovnosti, a při provádění strategie EU pro rovnost žen a mužů, včetně jejích priorit v oblasti zdraví souvisejících s rovností žen a mužů, jako je sexuální a reprodukční zdraví a práva; připomíná, že k provedení všech politických cílů jsou zapotřebí náležité, dostatečné a udržitelné zdroje; doporučuje, aby členské státy při vypracovávání a schvalování programů uvážily opatření týkající se rovnosti žen a mužů;

2. je pevně přesvědčen, že genderová rovnost se stále řeší především obecně, pouze v rámci působnosti ESF a během fáze kontextové analýzy a plánování, přičemž je třeba této problematice věnovat pravidelně větší pozornost během fáze provádění, monitorování a hodnocení; připomíná, že je nezbytné pro každou fázi plánování určit prioritní oblasti, které přispívají k genderové rovnosti a udržitelnému rozvoji;

3. je pevně přesvědčen, že by pravidla EU měla být formulována jasně a explicitně, aby se usnadnilo jejich uplatňování ve prospěch občanů, a to i pokud jde o genderovou rovnost a rovnost žen a mužů; zdůrazňuje, že hlavní příčinou diskriminace je nedostatek odpovídajících zdrojů;

4. zdůrazňuje potřebu pevného politického závazku bránit genderovou rovnost v právních předpisech pro celou populaci a spravedlivého, inkluzivního a udržitelného hospodářského růstu a územního rozvoje; poukazuje na to, že pro dosažení genderové rovnosti je nezbytné zajistit dobrou rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, a tím snížit tlak na ženy během pracovního volna z rodinných důvodů; zdůrazňuje proto, že v zájmu podpory genderové rovnosti je nezbytné, aby EU vypracovala silnější strategii rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem;

5. zdůrazňuje význam koordinovaného rámce správy a řízení v oblasti genderové rovnosti, vnitrostátních pokynů a technické podpory pro monitorování dopadu na rovnost žen a mužů v úředních jazycích EU a důraznější kontroly na úrovni EU po přijetí programů; požaduje také, aby byla při plnění cílů těchto programů v oblasti hospodářského a sociálního rozvoje zohledněna souvislost s vnitrostátními plány vyplývajícími z plánu obnovy;

6. zdůrazňuje potřebu strategie pro genderovou rovnost s jasnými cíli a záměry na vnitrostátní a regionální úrovni a programů pro zvyšování povědomí o přínosech prosazování genderové rovnosti a rovných příležitostí pro ženy a muže pro sociálně-ekonomický růst a udržitelný rozvoj na vnitrostátní a regionální úrovni;

7. považuje za nezbytné podporovat dovednosti a dále rozvíjet odbornou přípravu a budování kapacit řídících orgánů a prováděcích partnerů, pokud jde o genderový rozměr strukturálních fondů, jakož i uspokojit potřebu koordinovaných strategií monitorování, jednotné metodiky a hodnotících systémů týkajících se správy a členění užitečných údajů zaměřených na odhalování případných nerovností mezi občany; zdůrazňuje, že je důležité vyhodnotit výsledky odborné přípravy s cílem posoudit její účinnost při zlepšování začleňování genderového hlediska;

8. zdůrazňuje, že při tvorbě vnitrostátních programů v rámci politiky soudržnosti je důležité respektovat zásadu partnerství; vyzývá členské státy, aby při přípravě dohody o partnerství úzce a průřezově spolupracovaly s místními a regionálními orgány, sociálními a hospodářskými partnery, občanskou společností a akademickou obcí v rámci zásady partnerství s cílem zohlednit výzvy spojené s účinnými politikami rovnosti na místní a regionální úrovni, a vybízí členské státy, aby prováděly kampaně na podporu politik rovnosti, zejména v oblasti slaďování pracovního a soukromého života, odstraňování genderových stereotypů při volbě povolání a zlepšování ekonomické nezávislosti žen;

9. domnívá se, že by stranám účastnícím se programů a monitorovacím výborům měly být poskytnuty jasnější ukazatele účinnosti a účelnosti programů, pokud jde o uplatňování genderového hlediska v konkrétních projektech, zejména v rámci intervencí EFRR; domnívá se, že počet pokynů, vzdělávacích programů a konkrétních příkladů osvědčených postupů k řešení této otázky je stále omezený; v této souvislosti zdůrazňuje potenciál EFRR/Fondu soudržnosti, pokud jde o překlenutí rozdílů, kterému ženy stále čelí, se zvláštním zřetelem na podnikání žen a digitální odvětví, protože ženy představují pouze 34,4 % osob samostatně výdělečně činných a 30 % začínajících podnikatelů v Evropské unii; naléhavě vyzývá Radu, aby dosáhla dohody o návrhu směrnice o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady / nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách a o souvisejících opatřeních (směrnice o zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech), neboť se jedná o velmi důležitý nástroj k dosažení větší genderové vyváženosti při přijímání ekonomických rozhodnutí na nejvyšší úrovni; požaduje, aby byla část finančních prostředků z politiky soudržnosti věnována na podporu žen žijících v chudobě, žen ohrožených chudobou, matek samoživitelek, žen se zdravotním postižením a žen, které se staly obětí násilí; vyzývá členské státy a jejich příslušné orgány, aby zavedly odpovídající programy;

10. zdůrazňuje, že by všechny programy prováděné v rámci politiky soudržnosti měly při přípravě, provádění, monitorování a hodnocení zajišťovat genderovou rovnost a rovné příležitosti pro všechny, mimo jiné prostřednictvím pozitivních opatření tam, kde je to nutné a vhodné, bez diskriminace na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace; zdůrazňuje, že opatření zaměřená na překlenutí genderových rozdílů v rámci politiky soudržnosti by měla rovněž zaujmout průřezový přístup; zastává názor, že by složení skupin odborníků v různých fázích politického cyklu mělo být z genderového hlediska vyvážené;

11. vyzývá Komisi, členské státy a jejich příslušné orgány, aby při rozhodování o financování programů nebo regionů dodržovaly zásady právního státu, včetně zásady nediskriminace, a respektovaly základní práva a následně prováděly monitorování a vyšetřování případů porušení těchto zásad a přijímaly náležitá opatření, přičemž je vždy třeba zajistit ochranu konečných příjemců; je přesvědčen, že by příjemci politiky soudržnosti neměli přijímat žádnou diskriminační politiku, zejména vůči skupinám, které stále trpí diskriminací, jako je LGBTI komunita; podporuje zamítnutí žádostí potenciálních příjemců, včetně žádostí regionálních nebo místních orgánů, kteří uplatňují diskriminační politiku vůči členům LGBTI komunity, jako je vyhlášení „zón bez LGBTI osob“;

12. poukazuje na to, že je třeba zlepšit součinnost mezi fondy soudržnosti, fondy na podporu oživení a dalšími stávajícími programy, jako jsou programy zaměřené na zlepšování pracovních podmínek žen, mimo jiné bojem proti rozdílům v odměňování žen a mužů a nejistému zaměstnání, investicemi do pečovatelských zařízení, bojem proti genderově podmíněnému násilí a předcházením takovému násilí a zajištěním přístupu ke službám v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv;

13. je si vědom zátěže, kterou nesou ženy jakožto hlavní poskytovatelé péče ve formálním i neformálním prostředí, i její sociální hodnoty, zejména během krize COVID-19; uznává, že 80 % veškeré péče v celé EU zabezpečují často neplacení neformální pečovatelé, z nichž 75 % tvoří ženy; poukazuje proto na zásadní úlohu politiky soudržnosti při zajišťování odpovídajících investic do pečovatelských služeb; vyzývá členské státy, aby finanční prostředky, které jsou k dispozici v rámci politiky soudržnosti na poskytování péče, využily přednostně na uspokojení nejen rostoucí poptávky po pečovatelské infrastruktuře, ale také na účinné řešení genderových rozdílů v zaměstnání, z nich vyplývajících rozdílů ve mzdách a důchodech, segregace na trhu práce a následně na zlepšování pracovních podmínek a zajištění stejné odměny za stejnou práci, boj proti neformálnímu a nejistému zaměstnání a vytváření nových kvalitních pracovních míst v tomto odvětví, stejně jako na podporu přechodu na ekonomiku lepší péče dostupné pro všechny; žádá proto Komisi, aby navrhla evropskou dohodu v oblasti péče zaměřenou na podporu takového přechodu; dále zdůrazňuje, že je nutné investovat do sociálně-ekonomické ochrany žen, neboť většinu času přebírají odpovědnost za neplacenou pečovatelskou práci a často mají velmi malou sociální ochranu;

14. zdůrazňuje, že je stále třeba řešit závažnou digitální propast a že je zapotřebí více investic do digitalizace, digitálních inovací a digitálního propojení; zdůrazňuje, že politika soudržnosti musí podporovat rovný přístup žen a mužů k odborné přípravě a zaměstnání, provádět pozitivní opatření s cílem překlenout genderové rozdíly v digitálních dovednostech a podporovat spravedlivou, ekologickou a digitální transformaci a současně chránit pracovníky, kteří budou postiženi takovou transformací, například zvýšením podílu absolventek v oborech STEM a jejich zapojením do odvětví, která mají zásadní význam pro ekologickou transformaci, jako je energetika; uznává, že klíčovým prvkem udržitelného růstu a zelených pracovních míst v EU jsou inovace a že strategie uzpůsobené na míru poskytnou každému regionu možnost určit a rozvíjet vlastní konkurenční výhody;

15. zdůrazňuje rozhodující úlohu politiky soudržnosti při investování do vysoce kvalitních veřejných služeb, včetně zdravotní péče, a sociální infrastruktury, a to jak při řešení různých genderových nerovností, tak při budování sociální odolnosti a zvládání hospodářských, sociálních a zdravotnických krizí; připomíná, že se politika soudržnosti zaměřuje na harmonický rozvoj regionů v rámci cíle sociální a hospodářské konvergence, čímž přispívá k blahobytu občanů; je proto přesvědčen, že by politika soudržnosti měla věnovat zvláštní pozornost ženám žijícím v oblastech zasažených transformací průmyslu a regionům, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, jako jsou nejvzdálenější regiony, velmi málo či řídce osídlené oblasti a ostrovní, příhraniční a horské regiony; zdůrazňuje, že účinné provádění politik v oblasti genderové rovnosti pomáhá zvrátit vylidňování v konvergenčních regionech, které jsou vůči tomuto jevu náchylné;

16. poukazuje na příležitost, kterou představují integrované strategie udržitelného městského a územního rozvoje, jež v souladu s Agendou 2030 uskutečňují orgány místní a regionální veřejné správy a jež zajišťují, aby byly při navrhování politik na místní a regionální úrovni zohledněny všechny rozměry udržitelného rozvoje, včetně cíle udržitelného rozvoje č. 5; zdůrazňuje úlohu měst a regionů, které jsou již dlouho v čele úsilí o genderovou rovnost, a rovněž evropské iniciativy rozvoje měst, jako je Lipská charta; je přesvědčen, že by politika soudržnosti měla přispívat ke snižování rozsáhlých nerovností ve městech lepším zapojováním žen do plánování politik regionálního a městského rozvoje s cílem vytvořit genderově inkluzivní města a komunity fungující pro všechny obyvatele; zdůrazňuje, že územní plánování zohledňující genderové aspekty může zajistit spravedlivější a rovnější přístup k městským statkům; zdůrazňuje dále, že regiony a místní samosprávy hrají klíčovou úlohu při podpoře sociálního začleňování a že územní plánování zohledňující genderové aspekty může posunout tento proces vpřed;

Genderová rovnost v politice soudržnosti po roce 2020

17. požaduje, aby byl na úrovni EU i na vnitrostátní a regionální úrovni přijat pevný politický závazek prosazovat genderovou rovnost s cílem zvýšit pozornost, kterou vnitrostátní, regionální a místní aktéři věnují genderové rovnosti a aspektům rovnosti jak z hlediska lidských práv, tak z hlediska rozhodujícího faktoru sociálně-ekonomického rozvoje, a podpořit další angažovanost v této oblasti;

18. požaduje, aby byly ve všech programech na období po roce 2020 stanoveny jasné a konkrétní úkoly a požadavky týkající se plnění cílů v oblasti genderové rovnosti a zajištěny větší příležitosti a rovnost mezi muži a ženami, a to zavedením konkrétních a interdisciplinárních opatření do všech činností;

19. důrazně podporuje požadavek ex ante na vypracování vnitrostátní strategie pro genderovou rovnost s jasnými cíli a úkoly na podporu intervencí v rámci politiky soudržnosti s cílem zlepšit její účinnost a přidanou hodnotu ve vztahu k genderové rovnosti; vyzývá členské státy, aby tuto strategii prosazovaly, případně i prostřednictvím cílených opatření, povinností a závazných pokynů;

20. vyzývá členské státy, aby využívaly finanční prostředky politiky soudržnosti k dalšímu snižování regionálních hospodářských a sociálních rozdílů se zvláštním zaměřením na boj proti feminizaci chudoby, nezaměstnanosti žen a jejich vyloučení z mnoha ekonomických příležitostí, na předcházení všem formám genderově podmíněného násilí a diskriminace a na boj proti nim, na podporu a prosazování ženské emancipace lepším přístupem na trh práce a opětovným začleněním do něj a na řešení priorit týkajících se zdraví, jak jsou definovány ve strategii pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025, zejména na podporu sexuálního a reprodukčního zdraví a práv v této oblasti, jakožto základního lidského práva a elementárního aspektu lidského zdraví, a na pokrok v oblasti dosahování genderové rovnosti; poukazuje na to, že je třeba zlepšit součinnost mezi Fondem soudržnosti, fondem na podporu oživení a dalšími stávajícími programy s cílem zlepšit pracovní podmínky žen ‒ mimo jiné prostřednictvím boje proti rozdílům v odměňování žen a mužů a nestabilnímu zaměstnání –, investovat do pečovatelských zařízení, bojovat proti genderově podmíněnému násilí a předcházet mu a zajistit přístup ke službám sexuálního a reprodukčního zdraví a práv;

21. zdůrazňuje význam partnerství s orgány pro genderovou rovnost a důrazně podporuje zapojení těchto organizací do všech fází programu, aby bylo zaručeno lepší sladění prováděných opatření a potřeb žen a mužů upevněním institucionálního rámce a posílením koordinačních a podpůrných orgánů pro genderovou rovnost ve všech oblastech politiky;

22. požaduje, aby se posouzení dopadu na rovnost žen a mužů ex ante a ex post stalo součástí hodnocení členských států v souvislosti s podporou genderové rovnosti, pokud jde o způsob vynakládání finančních prostředků a o to, zda jsou účinně dodržovány cíle v oblasti genderové rovnosti; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby během přezkumu politiky soudržnosti po roce 2020 v polovině období bylo provedeno hodnocení využívání zdrojů s cílem posoudit jejich účinnost, účelnost, dopad a případně inkluzivnost a nediskriminaci, a to i z genderového hlediska;

23. připomíná, že je třeba hodnotit fondy na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních požadavků na monitorování; zdůrazňuje, že by měřitelné ukazatele měly případně rovněž umožnit monitorování podpory genderové rovnosti;

24. vítá skutečnost, že genderová rovnost a začleňování genderového hlediska byly zahrnuty jako jedna z horizontálních priorit nového VFR a jako horizontální zásada do nového nařízení o společných ustanoveních; připomíná, že genderové rozpočtování znamená uplatňování genderového hlediska na všech úrovních rozpočtového procesu; zdůrazňuje, že by monitorování programů nemělo být zaměřeno pouze na posuzování příslušných výdajů ve všech rozpočtových položkách, ale ještě důležitější je zaměřit se na hodnocení výsledků rozpočtu EU z hlediska zlepšování genderové rovnosti; zdůrazňuje, že jakékoli posouzení dopadu na rovnost žen a mužů by mělo být k dispozici v úředních jazycích EU; doporučuje používat kritéria, která hodnotí nejen národní medián mzdy a medián ročního hrubého příjmu v paritě kupní síly, ale také neekonomické ukazatele, jako jsou ukazatele měřící subjektivní blahobyt, odstranění genderově podmíněného násilí, zapojení občanů, rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem či sociální vazby; zdůrazňuje, že posouzení výsledku je možné pouze tehdy, jsou-li k dispozici údaje rozlišené podle pohlaví;

25. upozorňuje na  rozdíl v genderových údajích v oblasti politiky soudržnosti a územního plánování, který existuje v řadě členských států, a vyzývá členské státy, aby zavedly metody shromažďování údajů odpovídající údajům rozčleněným podle pohlaví, aby bylo možné náležitě analyzovat genderové rozdíly; zdůrazňuje, že v zájmu zajištění začleňování genderového hlediska by měla Komise u každého politického a legislativního návrhu v oblasti politiky soudržnosti provést posouzení dopadu na rovnost žen a mužů, vymezit ukazatele zohledňující genderovou rovnost, shromáždit údaje rozčleněné podle pohlaví a provést hodnocení zohledňující genderovou rovnost;

26. vyzývá všechny orgány, aby poskytly pokyny a zajistily pravidelné praktické školení na všech úrovních správy s cílem šířit a dostat do povědomí konkrétní příklady osvědčených postupů v oblasti začleňování genderového hlediska, integrace a řádného řízení; dále zdůrazňuje, že by ve fázi výběru projektů měla být posílena kritéria pro začleňování genderového hlediska prostřednictvím vyššího bodového hodnocení a požadavků na praktičtější opatření; vítá úlohu institutu EIGE při prosazování genderové rovnosti a v boji proti diskriminaci na základě pohlaví; zdůrazňuje jeho pozitivní přínos k začleňování genderového hlediska, a to i v oblasti politiky soudržnosti; požaduje odpovídající financování institutu EIGE a doporučuje, aby ve všech fázích hodnocení, provádění a monitorování evropských strukturálních a investičních fondů byly využívány stávající nástroje vytvořené tímto institutem, jako je soubor nástrojů pro genderové rozpočtování;

27. zdůrazňuje skutečnost, že bezpočet žen čelí výzvám pandemie COVID-19, která vedla k prudkému nárůstu zpráv o domácím násilí; vyzývá Radu, aby EU urychleně dokončila ratifikaci Istanbulské úmluvy o předcházení a boji proti násilí páchanému na ženách a domácímu násilí; vyzývá Komisi a členské státy, aby vyčlenily finanční prostředky na politiku soudržnosti a prováděly programy zaměřené na prevenci násilí vůči ženám, na boj proti němu a na pomoc obětem násilí; zdůrazňuje rozdíly v množství a kvalitě služeb poskytovaných ženám a dětem trpícím v důsledku genderově podmíněného násilí a úlohu politiky soudržnosti při odstraňování těchto nerovností; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby místní orgány zapojily do své činnosti regionální zaměstnavatele a nevládní organizace;

28. vyzývá Komisi, aby do svého sdělení o zahájení nové politiky soudržnosti na období 2021–2027 začlenila nezbytná doporučení týkající se prosazování genderového rozměru a genderových otázek;

°

° °

29. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.



 

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Zásada rovnosti žen a mužů je základní hodnotou EU, která se promítá do všech činností a politik EU.

Mezi nástroji politiky EU je politika soudržnosti obzvláště účinným nástrojem, a to jak z hlediska objemu, tak z hlediska povahy jejího financování. Oblast působnosti genderového rozměru sahá od opatření přímo zaměřených na rovnost žen a mužů v oblasti zaměstnanosti, sociálního začleňování a vzdělávání v rámci Evropského sociálního fondu (ESF) až po investice a služby v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), jako je podpora podnikání žen, řešení genderových rozdílů ve výzkumu a inovacích a zlepšení přístupu k fyzické, informační a komunikační infrastruktuře a k sociální infrastruktuře.

Přijetí genderového hlediska v rámci politiky soudržnosti přispívá nejen k rovnosti žen a mužů, ale je přínosné i pro úspěch a účinnost politik regionálního rozvoje. Přispívá k inkluzivnější tvorbě politik pro všechny občany, hraje důležitou úlohu při snižování regionálních hospodářských a sociálních rozdílů a podporuje dlouhodobý udržitelný rozvoj regionů.

V programovém období 2014–2020 byl k genderovému rozměru politiky soudržnosti zaujat dvojí přístup, a to jako k horizontální zásadě ve všech fondech a jako k přímé investiční prioritě ESF. Tato zpráva poukazuje na to, že ačkoli vedl tento přístup v některých aspektech politiky soudržnosti ke značnému úspěchu a v jiných oblastech bylo vynaloženo značné úsilí na lepší zohledňování genderového rozměru, stále ještě zdaleka nevyužívá svého plného potenciálu. Kromě toho hrozí, že nedávný vývoj povede v nejbližší budoucnosti spíše k nezdarům než ke zlepšení situace.

Jednou z největších výzev pro další zlepšování aspektů rovnosti žen a mužů uvedených v této zprávě je absence silného politického závazku k rovnosti žen a mužů a nedostatečné povědomí o jejím významu pro celé obyvatelstvo a jejím přínosu k hospodářskému růstu a územnímu rozvoji. V této zprávě je proto jasně zdůrazněna potřeba politického závazku k rovnosti žen a mužů na úrovni EU i na vnitrostátní a místní úrovni a potřeba většího uznání u vnitrostátních a místních zúčastněných stran, pokud jde o různorodé přínosy rovnosti žen a mužů, což činí z genderové rovnosti hospodářskou a sociální otázku.

Další výzvou při současném uplatňování začleňování hlediska rovnosti žen a mužů je nerovné zaměření na různé rozměry politiky soudržnosti. Toto zaměření je většinou omezeno na ESF, kde je snazší určit přímé spojení, zatímco nepřímému uplatňování genderového rozměru v rámci EFRR nebyla dosud věnována dostatečná pozornost. Dalším rozdílem je poměrně silný důraz kladený na aspekty rovnosti žen a mužů ve fázi programování ve srovnání s relativním nedostatkem pozornosti věnované genderové rovnosti ve fázi provádění, monitorování a hodnocení.

Politika soudržnosti po roce 2020 by proto měla tuto otázku řešit rozšířením informovanosti, a to jak pokud jde o různé fondy, tak o jednotlivé kroky politického cyklu.

Širším problémem, který brání úspěšnému uplatňování rovnosti žen a mužů při tvorbě politik EU, je nedostatečná soudržnost politik v oblasti genderové rovnosti v rámci EU. V orgánech EU dosud neexistuje společné chápání a provádění začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a na vnitrostátní úrovni existují pro tento účel jen omezené pokyny a technická podpora a chybí metodika pro sledování výdajů na rovnost žen a mužů. Tato zpráva proto kromě práce na konkrétnějších pokynech a školeních důrazně podporuje práci na zastřešujícím rámci a metodice a také sdílení konkrétních příkladů osvědčených postupů při začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v oblasti politiky soudržnosti.

To má zásadní význam, neboť nedostatek znalostí o tom, jak konkrétně podporovat začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, zejména v oblastech intervence EFRR, je jedním z hlavních faktorů vedoucích ke snížení účinnosti politiky soudržnosti, pokud jde o rovnost žen a mužů. Vzhledem k tomu, že chybí odpovídající podpora, jsou cíle v oblasti genderové rovnosti často vnímány jako dodatečná administrativní zátěž nebo jako konkurence jiných cílů projektů politiky soudržnosti a ne jako jejich doplněk.

S ohledem na budoucí vývoj je třeba řešit řadu dalších úkolů. Jednou z hlavních výzev je nebezpečí dalšího opomíjení rovnosti žen a mužů ve veřejné diskusi a v politických agendách na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni v oblasti politiky soudržnosti po roce 2020.

Problém nerovnosti se dále prohloubil v důsledku krize způsobené pandemií onemocněním COVID-19, která ohrožuje vývoj v oblasti rovnosti žen a mužů, a to jak s ohledem na přímý dopad krize, tak ve fázi oživení.

Z předběžných studií vyplývá, že pandemie COVID-19 má nepřiměřený dopad na ženy a dívky, a zejména na ženy a dívky z marginalizovaných skupin. Tato otázka se však v rámci současného úsilí na úrovni EU o sociální a hospodářské oživení odpovídajícím způsobem neřeší. Rámec Fondu EU na podporu oživení se zaměřuje především na hospodářské pobídky pro odvětví s vysokým podílem zaměstnanosti mužů, zatímco v mnoha odvětvích hluboce zasažených krizí COVID-19 je vysoký podíl zaměstnanosti žen. To by mohlo vést ke zvýšení nerovností mezi ženami a muži v oblasti zaměstnanosti v rámci EU.

Krize způsobená pandemií COVID-19 ukázala zásadní úlohu veřejných služeb a sociální infrastruktury i odvětví péče při zajišťování sociální a hospodářské odolnosti. Dále zdůraznila úlohu žen jako hlavních poskytovatelek péče ve formálním i neformálním prostředí a také hodnotu, kterou to pro společnost vytváří.

Politika soudržnosti bude proto hrát důležitou úlohu v boji proti nepříznivým dopadům této mnohoúrovňové krize na rovnost žen a mužů a zároveň bude hrát klíčovou úlohu při podpoře úspěchu hospodářského a společenského oživení.

A konečně, vzhledem k tomu, že se Evropská unie zavázala urychlit ekologickou a digitální transformaci prostřednictvím svých opatření pro oživení, musí být tato opatření doprovázena zaměřením na rovnost žen a mužů, například zajištěním přístupu žen k odborné přípravě s cílem překlenout rozdíly v digitálních dovednostech žen a mužů a podporou zaměstnanosti žen, a zároveň se musí zaměřit na uznání hodnoty tradičnějších odvětví zaměstnanosti žen, aby se zajistilo, že přínosy oživení budou různá pohlaví pociťovat stejně.

 

 


 

 

 

STANOVISKO VÝBORU PRO PRÁVA ŽEN A ROVNOST POHLAVÍ (11.11.2020)

pro Výbor pro regionální rozvoj

ke genderovému rozměru politiky soudržnosti

(2020/2040(INI))

Zpravodajka: Lena Düpont

 

 

NÁVRHY

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vyzývá Výbor pro regionální rozvoj jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

A. vzhledem k tomu, že rovnost mužů a žen je základní hodnotou EU zakotvenou v článku 2 Smlouvy o Evropské unii a v článcích 8 a 19 Smlouvy o fungování Evropské unie; vzhledem k tomu, že genderový mainstreaming (začleňování hlediska rovnosti žen a mužů) je proto důležitým nástrojem pro horizontální uplatnění této zásady v politikách, opatřeních a činnosti EU, včetně politiky soudržnosti; vzhledem k tomu, že je třeba vyvinout větší úsilí k řešení různých forem diskriminace a nerovnosti, jimž ženy čelí; vzhledem k tomu, že článek 7 nařízení o společných ustanoveních[42] na období 2014–2020 stanoví, že je nutné zohlednit a podpořit rovnost žen a mužů a začleňovat hledisko rovnosti pohlaví po celou dobu přípravy a provádění programů;

B. vzhledem k tomu, že politika soudržnosti řeší nerovnosti mezi různými regiony a usiluje o snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů s cílem dosáhnout hospodářské, sociální a územní soudržnosti – jejíž nezbytnou součástí je dosažení rovnosti žen a mužů – prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu (ESF), Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF) a Fondu pro spravedlivou transformaci (JTF), na něž se vztahují zásady nediskriminace a genderové rovnosti; vzhledem k tomu, že tyto fondy by měly věnovat zvláštní pozornost ženám žijícím ve venkovských oblastech, oblastem postiženým průmyslovou transformací a regionům, které jsou vážně a trvale znevýhodněny přírodními podmínkami nebo po demografické stránce, jako například regiony s velmi nízkou hustotou obyvatelstva a ostrovní, příhraniční a horské regiony;

C. vzhledem k tomu, že plný dopad pandemie COVID-19 zatím není z hospodářského a sociálního hlediska a z hlediska zaměstnanosti znám; vzhledem k tomu, že z předběžných studií vyplývá, že pandemie COVID-19 prohloubila stávající nerovnosti, například v souvislosti s nárůstem pečovatelské práce a s častějším výskytem genderově podmíněného násilí s nepřiměřeným dopadem na ženy a dívky, což by politika soudržnosti měla zohlednit; vzhledem k tomu, že ačkoli je cílem politiky soudržnosti snížit rozdíly mezi regiony v rámci EU, měla by rovněž usilovat o rovnost žen a mužů a řešit genderové rozdíly s cílem prosazovat zásadu stejné odměny za stejnou nebo rovnocennou práci a rovné příležitosti na trhu práce; vzhledem k tomu, že důležitým nástrojem pro nápravu a překonání nerovností mezi muži a ženami je kolektivní vyjednávání; vzhledem k tomu, že negativní dopad krize COVID-19 je třeba zmírnit a zajistit dostatečné finanční prostředky na provádění politik v oblasti genderové rovnosti, včetně projektů proti diskriminaci a domácímu a genderově podmíněnému násilí;

D. vzhledem k tomu, že zlepšení přístupnosti a cenové dostupnosti kvalitních pečovatelských zařízení má zásadní význam pro to, aby ženy mohly zůstat aktivní na trhu práce, neboť se tím podpoří rovnováha mezi pracovním a soukromým životem a přispěje k vyrovnání rozdílů ve výši důchodů žen a mužů, které jsou dány tím, že se ženy v porovnání s muži neúměrně více věnují neplacené pečovatelské práci kvůli přetrvávajícím genderovým stereotypům a strukturám rozdílů v odměňování, což má dalekosáhlé důsledky pro zastoupení žen na trhu práce a jejich výkonnost; vzhledem k tomu, že s ohledem na nové demografické trendy, jako je stárnutí společnosti, nižší porodnost, a v důsledku toho pokles počtu obyvatel v produktivním věku, je více než kdy předtím zapotřebí pečovatelských služeb; vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 odhalila dlouhodobý problém v poskytování péče v EU; vzhledem k tomu, že péči je třeba vnímat komplexně a jako kontinuální proces, od péče o děti přes mimoškolní péči a péči o osoby se zdravotním postižením, až po péči o starší osoby; vzhledem k tomu, že investice do odvětví péče povedou rovněž k vytvoření pracovních příležitostí pro neformální pečovatele ve formální ekonomice;

E. vzhledem k tomu, že podpora rovnosti žen a mužů má zásadní význam pro dosažení hlavních cílů politiky soudržnosti, konkrétně dlouhodobého a udržitelného regionálního hospodářského a sociálního rozvoje v EU, a vzhledem k tomu, že politika soudržnosti je vhodným nástrojem k řešení genderových nerovností ve venkovských oblastech, neboť ženy zde mají omezenější přístup k zaměstnanosti a sociálním službám, zejména ve vylidněných nebo demograficky znevýhodněných venkovských oblastech; vzhledem k tomu, že politika soudržnosti může přispět k provádění konkrétních opatření zaměřených na předcházení genderově podmíněnému násilí, na boj proti němu a na podporu a posilování genderové rovnosti na základě řešení horizontální a vertikální segregace na trhu práce a přetrvávajících genderových rozdílů v zaměstnanosti, na základě sociálního začleňování a vzdělávání, podporou žen při zakládání startupů a podnikání, usnadněním přístupu žen k výzkumu a inovacím a zohledněním potřeb žen, pokud jde o dopravní a sociální infrastrukturu;

F. vzhledem k tomu, že účast žen zůstává ve všech fázích cyklu politiky soudržnosti stále omezená, zejména pokud jde o rozvoj operačních programů, rozhodovací procesy a genderový mainstreaming při provádění vybraných projektů;

1. zdůrazňuje důležitou úlohu, kterou by měly hrát fondy soudržnosti při prosazování genderové rovnosti a provádění strategie EU pro rovnost žen a mužů; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby zvýšily své úsilí o prosazování genderové rovnosti a nediskriminace v rámci politiky soudržnosti prostřednictvím účinného genderového mainstreamingu ve všech fázích politického cyklu, a to i pokud jde o stanovení cílů v oblasti genderové rovnosti, cílených opatření a konkrétních dílčích témat, s cílem prokázat na unijní, vnitrostátní a regionální úrovni silné politické odhodlání genderovou rovnost posílit; vybízí v tomto ohledu k úzké spolupráci s Evropským institutem pro rovnost žen a mužů (EIGE) a s vnitrostátními orgány činnými v této oblasti, jež provádějí vysoce kvalitní výzkum a poskytují údaje k tomu, aby tvůrci politik a další klíčoví aktéři mohli přijímat svá rozhodnutí v zájmu posílení rovnosti žen a mužů informovaněji a na základě důkazů; zdůrazňuje, že má-li se zamezit vysokým administrativním nákladům a zbytečnému nárůstu byrokracie, je nezbytně nutné, aby orgány a agentury EU sdílely znalosti a aby se podporovalo budování kapacit; zdůrazňuje význam úzké spolupráce s organizacemi občanské společnosti v cyklu politiky soudržnosti a vyzývá k provádění posouzení dopadu na rovnost žen a mužů v této oblasti a ke shromažďování údajů rozčleněných podle pohlaví a genderově citlivých ukazatelů s cílem měřit sociální a hospodářské nerovnosti a zajistit začlenění genderového hlediska do hodnotících kritérií a do systémů provádění a monitorování fondů;

2. vyjadřuje politování nad tím, že v novém programovém období Komise nenavrhla nová opatření k podpoře genderové rovnosti a namísto toho odstranila z nařízení o společných ustanoveních podmínky týkající se genderové rovnosti a také dílčí program „Ženy ve venkovských oblastech“;

3. zdůrazňuje, že jedním z hlavních aspektů politiky soudržnosti je zajistit sociální, územní a hospodářskou soudržnost, mimo jiné prostřednictvím boje proti genderové nerovnosti; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby uplatňovaly zásady genderového mainstreamingu a genderového rozpočtování s cílenými opatřeními pro boj proti vícenásobným formám diskriminace, chudoby a sociálního vyloučení a aby používaly průřezový přístup, který je nezbytný pro ochranu zranitelných osob a žen z marginalizovaných skupin; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby poskytla pokyny, které usnadní uplatňování tohoto přístupu v cyklu politiky soudržnosti; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby investice do vytváření pracovních míst zohledňovaly rovnost žen a mužů, a zlepšily tak zaměstnatelnost žen; zdůrazňuje klíčovou úlohu politiky soudržnosti při investování do vysoce kvalitních služeb, které má pro boj proti genderové nerovnosti pozitivní přínos; vyzývá proto k začlenění genderové perspektivy do politických cílů stanovených v nařízení o společných ustanoveních s cílem zlepšit přístup žen k infrastruktuře a službám, jejich příležitosti na trhu práce a v hospodářství a posílit příspěvek politiky soudržnosti k socioekonomickému růstu;

4. poukazuje na významnou úlohu fondů soudržnosti při zajišťování investic do pečovatelských služeb; vyzývá členské státy, aby dostupné finanční prostředky v rámci politiky soudržnosti prioritně směřovaly na uspokojení rostoucí poptávky po pečovatelské infrastruktuře, ale také na účinné řešení genderových rozdílů ohledně zaměstnanosti, segregace na trhu práce a souvisejících rozdílů ve mzdách a důchodech mužů a žen; vybízí členské státy, aby na evropské úrovni sdílely osvědčené postupy týkající se účinného využívání finančních prostředků EU s cílem přispět k rozvoji kvalitních pečovatelských služeb;

5. vyzývá Komisi, členské státy a regionální a místní orgány, aby zvyšovaly povědomí o nutnosti genderové rovnosti a aby při zohlednění konkrétních pravomocí členských států a EU rozvíjely a poskytovaly konkrétní nástroje a pokyny, které členským státům pomohou zohlednit problematiku genderové rovnosti ve fázích návrhu, provádění i monitorování, a to za využití stávajících nástrojů vypracovaných institutem EIGE, jako je jeho soubor nástrojů pro genderové rozpočtování ve fondech EU; zdůrazňuje, že je důležité propojit vnitrostátní strategie pro rovnost žen a mužů s politikou soudržnosti, neboť evropské strukturální a investiční fondy jsou klíčovým nástrojem na podporu strukturálních změn ve společnosti; zdůrazňuje, že je důležité, aby úředníci spravující fondy politiky soudržnosti na evropské, vnitrostátní, regionální a místní úrovni byli proškoleni ve věci genderového mainstreamingu;

6. vyzdvihuje úlohu měst a regionů, které jsou již dlouho v čele úsilí o rovnost žen a mužů; vítá skutečnost, že Komise ve své strategii pro rovnost žen a mužů na období 2020-2025 uznává, že genderové stereotypy jsou hlavní příčinou genderové nerovnosti a mají dopad na všechny oblasti společnosti; zdůrazňuje, že je nutné, aby se tyto genderové stereotypy a strukturální diskriminace žen řešily ve všech oblastech politiky soudržnosti a aby do boje proti nim byly zapojeny místní a regionální orgány; vyzývá Komisi, členské státy a jejich příslušné orgány, aby dodržovaly zásady právního státu, včetně zásady nediskriminace a dodržování základních práv, pokud jde o rozhodnutí o financování programů či regionů, a aby prováděly v této oblasti monitorovací opatření a aby případy porušení těchto zásad vyšetřovaly a náležitým způsobem řešily, přičemž vždy je třeba zajistit ochranu konečných příjemců; domnívá se, že v případě podezření na porušení práva Unie by mohla být případně zahájena řízení o nesplnění povinnosti a že v tomto ohledu by mohl být zásadní mechanismus podmíněnosti pro vyplácení finančních prostředků EU vycházející z výroční monitorovací zprávy Komise o hodnotách Unie; zdůrazňuje, že tzv. „zóny bez LGBTI“ tyto zásady podrývají, a vítá proto rozhodnutí Komise zamítnout šest žádostí o partnerství měst, do nichž jsou zapojeny polské úřady, které rozhodnutí o „zónách bez LGBTI“ přijaly; vyzývá Komisi, aby důkladně prošetřila stížnosti týkající se zneužití finančních prostředků EU těmito orgány a aby orgánům, které taková rozhodnutí přijaly, zamítla i všechny další žádosti o finanční prostředky;

7. vyzývá členské státy a jejich příslušné orgány, aby prováděly programy zaměřené na prevenci násilí páchaného na ženách, na boj proti němu a na pomoc obětem násilí, vzhledem k tomu, že se míra domácího a genderově podmíněného násilí ve většině členských států během krize COVID-19 zvýšila; zdůrazňuje, že má-li se prosazovat genderová rovnost, zvyšovat povědomí veřejnosti o genderových nerovnostech a o domácím násilí, mají-li se chránit oběti a současně poskytovat cílená podpora, je nezbytné, aby místní orgány zapojily do své činnosti regionální zaměstnavatele a nevládní organizace; zdůrazňuje významnou úlohu Istanbulské úmluvy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí; apeluje na všechny členské státy, které tak dosud neučinily, aby Istanbulskou úmluvu ratifikovaly; naléhavě vyzývá Radu, aby dokončila ratifikaci Istanbulské úmluvy ze strany EU;

8. vybízí členské státy a Komisi, aby zajistily podporu rovnosti žen a mužů a začlenění genderového hlediska do všech fázích hodnocení, provádění a monitorování evropských strukturálních a investičních fondů; vyzývá Komisi, členské státy a jejich řídící orgány, aby sdílely osvědčené postupy při uplatňování genderového mainstreamingu prostřednictvím sdílení znalostí, technické pomoci, odborné přípravy a osvětových kampaní; vyzývá k zapojení odborníků na genderovou oblast, orgánů pro rovné zacházení, sociálních partnerů a zástupců občanské společnosti do procesu přípravy, provádění a monitorování operačních programů evropských strukturálních a investičních fondů v souladu se zásadou partnerství a vybízí k využívání komunitních projektů prostřednictvím stávajících nástrojů, jako je přístup komunitně vedeného místního rozvoje a integrovaných územních investic, s cílem zajistit přístup zdola nahoru při rozvoji projektů; vyzývá k vyváženému zastoupení žen a mužů v orgánech politiky soudržnosti s cílem posílit diverzitu při rozhodování a vybízí členské státy a jejich příslušné orgány, aby podporovaly tato genderově vyvážená jmenování zástupců v rozhodovacích výborech;

9. vyzývá členské státy, aby využívaly finanční prostředky politiky soudržnosti k dalšímu snižování regionálních hospodářských a sociálních rozdílů se zvláštním zaměřením na boj proti feminizaci chudoby, nezaměstnanosti žen a jejich vyloučení z mnoha ekonomických příležitostí, na předcházení všem formám genderově podmíněného násilí a diskriminace a na boj proti nim, na podporu a prosazování ženské emancipace lepším přístupem na trh práce a opětovným začleněním na něj a na řešení priorit týkajících se zdraví, jak jsou definovány ve strategii pro rovnost žen a mužů na období 2020-2025, zejména na podporu sexuálního a reprodukčního zdraví a práv v této oblasti, jakožto základního lidského práva a elementárního aspektu lidského zdraví a pokroku v oblasti dosahování genderové rovnosti; poukazuje na to, že je třeba zlepšit součinnost mezi Fondem soudržnosti, fondem na podporu oživení a dalšími stávajícími programy s cílem zlepšit pracovní podmínky žen ‒ mimo jiné prostřednictvím boje proti rozdílům v odměňování žen a mužů a nestabilnímu zaměstnání –, investovat do pečovatelských zařízení, bojovat proti genderově podmíněnému násilí a předcházet mu a zajistit přístup ke službám v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv s ním spojených;

10. s ohledem na nebývalý dopad krize COVID-19 zdůrazňuje význam finančních prostředků, které v rámci politiky soudržnosti směřují na podporu, realizaci a propagaci programů, jež prostřednictvím zohlednění zvláštních potřeb žen, včetně žen ve venkovských oblastech a žen žijících v chudších, horských a nejvzdálenějších regionech, odlehlých a příhraničních oblastech aktivními opatřeními prostřednictvím EZFRV podporují zaměstnanost a podnikání žen ve venkovských oblastech, usnadňují plnění jejich povinností v oblasti péče o děti, posilují rovnováhu jejich profesního a soukromého života, zlepšují jejich životní podmínky a obecně posilují jejich úlohu, zlepšují jejich přístup k půdě, úvěrovým a finančním nástrojům, prohlubují jejich dovednosti a výkonnost na základě vzdělávání, odborné přípravy a poradenských služeb, rozšiřují jejich účast na rozhodování na celostátní i regionální úrovni a v místních akčních skupinách a při rozvíjejí místní partnerství a řeší nedostatky v infrastruktuře, a to i v souvislosti s poskytováním různých druhů pečovatelských služeb; zdůrazňuje, že spolupráce na evropské úrovni spolu s účinným využíváním fondů EU může přispět k rozvoji vysoce kvalitních, dostupných a cenově přijatelných pečovatelských služeb, které jsou pro udržení aktivní účasti žen na trhu práce naprosto nezbytné;

11. vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly aktivitu žen na trhu práce a jejich podnikání, zejména v oblasti vědy, technologií, inženýrství a matematiky (STEM) a umělé inteligence; připomíná, že politika soudržnosti by se v rámci podpory digitální a ekologické transformace měla zvláště zaměřit na zajištění přístupu žen k odborné přípravě s cílem překlenout rozdíly mezi ženami a muži, pokud jde o digitální gramotnost; vyzdvihuje nutnost posílit regionální, vnitrostátní a evropské sítě žen, které se pohybují v oblasti podnikání, vědy a technologií, vzdělávání, sdělovacích prostředků a v čelných občanských a politických funkcích, zejména v odlehlých, venkovských a příhraničních oblastech; zdůrazňuje, že je třeba bojovat proti vertikální a horizontální segregaci žen a mužů na trhu práce, neboť nejméně stabilní a nejméně placená pracovní místa jsou nejčastěji obsazována ženami, což způsobuje rozdíly ve mzdách a zejména v důchodech.


INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

9.11.2020

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

29

4

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Simona Baldassarre, Robert Biedroń, Vilija Blinkevičiūtė, Annika Bruna, Margarita de la Pisa Carrión, Rosa Estaràs Ferragut, Frances Fitzgerald, Cindy Franssen, Heléne Fritzon, Lina Gálvez Muñoz, Lívia Járóka, Arba Kokalari, Alice Kuhnke, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, Karen Melchior, Maria Noichl, Sandra Pereira, Pina Picierno, Sirpa Pietikäinen, Samira Rafaela, Evelyn Regner, Diana Riba i Giner, Eugenia Rodríguez Palop, María Soraya Rodríguez Ramos, Sylwia Spurek, Jessica Stegrud, Isabella Tovaglieri, Ernest Urtasun, Hilde Vautmans, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Chrysoula Zacharopoulou

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Maria da Graça Carvalho, Jadwiga Wiśniewska

 


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

29

+

PPE

Maria da Graça Carvalho, Rosa Estaràs Ferragut, Frances Fitzgerald, Cindy Franssen, Lívia Járóka, Arba Kokalari, Sirpa Pietikäinen, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska

S&D

Robert Biedroń, Vilija Blinkevičiūtė, Heléne Fritzon, Lina Gálvez Muñoz, Maria Noichl, Pina Picierno, Evelyn Regner

Renew

Karen Melchior, Samira Rafaela, María Soraya Rodríguez Ramos, Hilde Vautmans, Chrysoula Zacharopoulou

GUE/NGL

Sandra Pereira, Eugenia Rodríguez Palop

Verts/ALE

Alice Kuhnke, Diana Riba i Giner, Sylwia Spurek, Ernest Urtasun

ID

Simona Baldassarre, Isabella Tovaglieri

 

4

-

ECR

Jessica Stegrud, Jadwiga Wiśniewska, Margarita de la Pisa Carrión

ID

Annika Bruna

 

0

0

 

 

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 


 

 

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

22.4.2021

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

23

4

14

Členové přítomní při konečném hlasování

François Alfonsi, Mathilde Androuët, Adrian-Dragoş Benea, Isabel Benjumea Benjumea, Tom Berendsen, Erik Bergkvist, Stéphane Bijoux, Franc Bogovič, Vlad-Marius Botoş, Rosanna Conte, Corina Crețu, Rosa D’Amato, Christian Doleschal, Francesca Donato, Raffaele Fitto, Chiara Gemma, Mircea-Gheorghe Hava, Krzysztof Hetman, Constanze Krehl, Elżbieta Kruk, Pedro Marques, Nora Mebarek, Martina Michels, Dan-Ştefan Motreanu, Andżelika Anna Możdżanowska, Niklas Nienaß, Andrey Novakov, Tsvetelina Penkova, Caroline Roose, André Rougé, Susana Solís Pérez, Irène Tolleret, Yana Toom, Monika Vana

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Daniel Buda, Katalin Cseh, Josianne Cutajar, Lena Düpont, Isabel García Muñoz, Krzysztof Jurgiel, Dimitrios Papadimoulis

 


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

23

+

NI

Chiara Gemma

Renew

Stéphane Bijoux, Vlad-Marius Botoş, Katalin Cseh, Susana Solís Pérez, Irène Tolleret, Yana Toom

S&D

Adrian-Dragoş Benea, Erik Bergkvist, Corina Crețu, Josianne Cutajar, Isabel García Muñoz, Constanze Krehl, Pedro Marques, Nora Mebarek, Tsvetelina Penkova

The Left

Martina Michels, Dimitrios Papadimoulis

Verts/ALE

François Alfonsi, Rosa D'Amato, Niklas Nienaß, Caroline Roose, Monika Vana

 

4

-

ECR

Raffaele Fitto, Krzysztof Jurgiel, Elżbieta Kruk, Andżelika Anna Możdżanowska

 

14

0

ID

Mathilde Androuët, Rosanna Conte, Francesca Donato, André Rougé

PPE

Isabel Benjumea Benjumea, Tom Berendsen, Franc Bogovič, Daniel Buda, Christian Doleschal, Lena Düpont, Mircea-Gheorghe Hava, Krzysztof Hetman, Dan‑Ştefan Motreanu, Andrey Novakov

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

Poslední aktualizace: 26. května 2021
Právní upozornění - Ochrana soukromí