Zpráva - A9-0168/2021Zpráva
A9-0168/2021
Evropský parlament

ZPRÁVA o politice v oblasti hospodářské soutěže – výroční zpráva za rok 2020

18.5.2021 - (2020/2223(INI))

Hospodářský a měnový výbor
Zpravodaj: Johan Van Overtveldt


Postup : 2020/2223(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A9-0168/2021
Předložené texty :
A9-0168/2021
Rozpravy :
Hlasování :
Přijaté texty :

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o politice v oblasti hospodářské soutěže – výroční zpráva za rok 2020

(2020/2223(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), zejména na články 101 až 109 této smlouvy,

– s ohledem na příslušná pravidla, pokyny, usnesení, veřejné konzultace, sdělení a dokumenty Komise týkající se hospodářské soutěže,

– s ohledem na zprávu Komise ze dne 9. července 2020 o politice hospodářské soutěže v roce 2019 (COM(2020)0302) a na pracovní dokument útvarů Komise, který byl zveřejněn jako podpůrný materiál tentýž den,

– s ohledem na své usnesení ze dne 18. června 2020 o politice v oblasti hospodářské soutěže – výroční zpráva za rok 2019[1],

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. března 2020 nazvané „Nová průmyslová strategie pro Evropu“ (COM(2020)0102),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. března 2020, 4. dubna 2020, 13. května 2020 a 2. července 2020 o dočasném rámci pro opatření státní podpory na podporu hospodářství při stávajícím rozšíření onemocnění COVID-19 a na následné pozměňující návrhy[2],

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. září 2020 o pokynech k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s emisemi po roce 2021 (C(2020)6400),

– s ohledem na bílou knihu Komise ze dne 17. června 2020 o vytvoření rovných podmínek v souvislosti se zahraničními subvencemi[3];

– s ohledem na rozhodnutí Komise ze dne 17. prosince 2020 podmínečně schválit akvizici společnosti Fitbit společností Google,

– s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora (EÚD) č. 24/2020 nazvanou „Postupy Komise v oblasti kontroly fúzí v EU a antimonopolních řízení: potřeba zvýšení dohledu nad trhem“[4],

– s ohledem na projev o stavu Unie, který dne 16. září 2020 přednesla předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová,

– s ohledem na písemné a ústní odpovědi tehdejší kandidátky na komisařku Margrethe Vestagerové, které poskytla během slyšení v Evropském parlamentu dne 8. října 2019,

– s ohledem na společné prohlášení Evropské sítě pro hospodářskou soutěž ze dne 23. března 2020 o uplatňování právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže během koronavirové krize[5],

– s ohledem na zprávu odborníků Komise na vysoké úrovni ze dne 4. dubna 2019 nazvanou „Politika hospodářské soutěže v digitálním věku“[6],

– s ohledem na závěry Rady ze dne 22. března 2019 o zaměstnanosti, růstu a konkurenceschopnosti,

– s ohledem na závěry mimořádného zasedání Evropské rady ve dnech 1. a 2. října 2020,

– s ohledem na sdělení Komise zúčastněným stranám ze dne 2. prosince 2020 o vystoupení Spojeného království a pravidlech EU v oblasti hospodářské soutěže a na sdělení ze dne 18. ledna 2021 o vystoupení Spojeného království a pravidlech EU v oblasti státní podpory,

– s ohledem na studii tematické sekce Evropského parlamentu pro hospodářskou politiku a politiku v oblasti vědy a kvality života z prosince 2020 nazvanou „Dopad státní podpory na hospodářskou soutěž a konkurenceschopnost během pandemie COVID-19: včasné posouzení“,

– s ohledem na zprávu antimonopolního podvýboru justičního výboru Sněmovny reprezentantů USA ze dne 6. října 2020 nazvanou „Investigation of Competition in the Digital Marketplace: Majority Staff Report and Recommendations“ (Vyšetřování hospodářské soutěže na digitálním trhu: zpráva a doporučení většiny zastoupené ve výboru Kongresu USA)[7],

– s ohledem na studii úřadu Spojeného království pro dohled nad hospodářskou soutěží a trhem ze dne 19. ledna 2021 nazvanou „Algorithms: How they can reduce competition and harm consumers“ (Algoritmy: jak mohou omezit hospodářskou soutěž a poškodit spotřebitele),

– s ohledem na cíl EU snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů v podobě, v jaké byl schválen vedoucími představiteli EU v prosinci 2020;

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života“ (COM(2020)0380),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. března 2020 nazvané „Nový akční plán pro oběhové hospodářství – Čistší a konkurenceschopnější Evropa“ (COM(2020)0098),

– s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0168/2021),

A. vzhledem k tomu, že konkurenční trhy přinášejí spotřebitelům prospěch, zejména pokud jsou jejich výsledkem spravedlivé ceny a širší výběr produktů; vzhledem k tomu, že politika hospodářské soutěže EU je koncipována tak, aby zachovala otevřené tržní hospodářství s volnou, spravedlivou a účinnou hospodářskou soutěží upřednostňující efektivní přidělování zdrojů a podporující inovace, a tudíž věnující zvláštní pozornost potřebám malých a středních podniků a vytváření rovných podmínek ve prospěch všech občanů EU; vzhledem k tomu, že tento základní cíl zůstává významný i v podmínkách krize;

B. vzhledem k tomu, že Komise na propuknutí pandemie COVID-19 okamžitě reagovala přijetím zvláštních dočasných pravidel hospodářské soutěže k nápravě vážného narušení evropského hospodářství;

C. vzhledem k tomu, že výjimečná a dočasná opatření v reakci na pandemii by neměla být uplatňována v podobě protisoutěžně zaměřeného jednání ani využívána z finančního hlediska již neprosperujícími společnostmi s cílem obdržet dodatečnou podporu, aniž by dané subjekty předložily nezbytné a účinné plány restrukturalizace;

D. vzhledem k tomu, že veškerá státní podpora by měla být koncipována a poskytována ekonomicky, sociálně a environmentálně odpovědným způsobem; vzhledem k tomu, že z dlouhodobého hlediska by politika v oblasti hospodářské soutěže měla účinně řešit sociální, digitální a environmentální výzvy a být plně v souladu s prioritami vytyčenými v Zelené dohodě pro Evropu a s cíli Pařížské dohody;

E. vzhledem k tomu, že inteligentní sladění pravidel hospodářské soutěže Unie s jejími průmyslovými, digitálními, environmentálními, sociálními a mezinárodními obchodními politikami má zásadní význam pro zajištění rovných podmínek ve všech odvětvích, posílení odolných hodnotových řetězců a upevnění tvorby pracovních míst a globální konkurenceschopnosti, a tudíž přispívá k přívětivému obchodnímu prostředí pro malé a střední podniky;

F. vzhledem k tomu, že nekalá soutěž mezi členskými státy brání řádnému fungování vnitřního  trhu;

G. vzhledem k tomu, že Komise v současné době provádí obecnou revizi účinnosti prosazování politiky v oblasti hospodářské soutěže, včetně antimonopolních pravidel, řady pravidel a pokynů týkajících se státní podpory, a také hodnocení pravidel pro dohled nad fúzemi a revizi sdělení o definici fúzí;

H. vzhledem k tomu, že hospodářské bojkoty proti produktům z určitých zeměpisných oblastí v EU představují závažné porušení pravidel hospodářské soutěže a měly by být účinně řešeny;

I. vzhledem k tomu, že rostoucí výzvy, které představuje konkurence silně dotovaných silných ekonomik, jako je Čína, si žádají opatření k posílení postavení společností EU, které čelí konkurentům ze zemí mimo EU;

J. vzhledem k tomu, že struktura otevřeného trhu pro obchod a clearingové operace, která umožňuje skutečnou soutěž mezi tržními infrastrukturami, je klíčem k zachování a upevnění odolnosti kapitálových trhů EU a k podnícení tržně orientovaných inovací, což vede k lepším výsledkům pro příjemce starobního důchodu, podniky a investory;

K. vzhledem k tomu, že přístup spotřebitelů k internetu je omezen na překvapivě nízký počet digitálních ekosystémů a velkých platforem; vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 urychlila proces digitalizace a přinesla nové výzvy pro účinnost politiky v oblasti hospodářské soutěže, zejména v odvětví antimonopolních pravidel, kde dosud zásahy ex ante nejsou povoleny;

L. vzhledem ke skandálům, vyšetřováním a důkazům týkajícím se úniků dat, které ukazují, jakým způsobem platformy osobní údaje shromažďují a uchovávají, často v nadměrném objemu, jak je využívají a prodávají třetím stranám a jak dominantní technologické společnosti a platformy systematicky sledují spotřebitele na internetu;

M. vzhledem k tomu, že některé podniky, které těží z dvojího statusu platformy a dodavatele, zneužívají svého postavení k tomu, aby prosadily nerovné podmínky pro konkurenty;

N. vzhledem k předpokladům analytiků[8], podle kterých Amazon, Facebook a Alphabet Inc. (Google) společně v roce 2021 dosáhnou podílu 61 % na digitální reklamě, což je oproti jejich tržnímu podílu z roku 2015 dvojnásobek; vzhledem k tomu, že společnostem Facebook a Alphabet Inc. (Google) plynou příjmy z 98,53 %, resp. 83,3 %, z digitální reklamy[9];

O. vzhledem k tomu, že pokuty uložené orgány pro hospodářskou soutěž často neměly pro velké technologické společnosti odrazující účinek, neboť jsou považovány pouze za náklady na podnikání;

P. vzhledem k tomu, že by antimonopolní nástroje měly být vytvořeny tak, aby odpovídaly novým skutečnostem na rychle se měnících digitálních a technologických trzích;

Q. vzhledem k tomu, že pro zajištění spravedlivé hospodářské soutěže podle zásady „stejná rizika, stejná činnost, stejná právní úprava“ je nutné, aby firmy poskytující finanční služby i technologické firmy měly rovné podmínky;

R. vzhledem k tomu, že algoritmy mohou výrazně zvýšit výkonnost a umožnit podnikům nabízet kvalitnější produkty a služby spotřebitelům; avšak vzhledem k tomu, že úmyslné či neúmyslné zneužití algoritmů může způsobit újmu spotřebitelům a poškodit hospodářskou soutěž;

S. vzhledem k tomu, že pravidla EU v oblasti hospodářské soutěže a státní podpory by měla být v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu, digitální strategií EU, evropským pilířem sociálních práv a cíli udržitelného rozvoje OSN a mohla by k nim významně přispět; vzhledem k tomu, že případy státní podpory EU se na tyto obecné cíle politiky EU téměř nevztahují;

Obecné připomínky

1. zdůrazňuje, že politika hospodářské soutěže, jejímž cílem je zajistit rovné podmínky ve všech odvětvích, podněcovat inovace a poskytnout spotřebitelům širší a kvalitnější výběr, má zásadní význam pro zajištění řádného fungování jednotného trhu;

2. vyjadřuje své znepokojení nad růstem koncentrace průmyslu v Evropě; v této souvislosti konstatuje, že v letech 2001 až 2012 zaznamenal průmyslový odbyt 10 % největších společností v deseti evropských ekonomikách nárůst v průměru o 2–3 procentní body; upozorňuje na to, že tento nárůst lze pozorovat jak u výrobních, tak u nefinančních služeb, a není poháněn odvětvími s vysokou mírou digitalizace; konstatuje, že vyšší koncentrace průmyslu vede k vyšším maržím spojeným s vyššími zisky na úkor evropských spotřebitelů;

3. je přesvědčen, že přísné a nestranné prosazování pravidel hospodářské soutěže EU nezávislými antimonopolními orgány má zásadní význam pro evropské společnosti působící na vnitřním trhu a na mezinárodní úrovni, zejména pro malé a střední podniky, a může významně přispět k realizaci klíčových politických priorit, jako je prohloubenější a spravedlivější vnitřní trh, propojený jednotný digitální trh, globální konkurenceschopnost Unie, boj proti sociálním nerovnostem a klimatické krizi, jakož i k evropským hodnotám, pokud jde o normy v oblasti životního prostředí, sociální věci, politiku v oblasti klimatu a ochranu spotřebitele; zdůrazňuje však význam správní dávky flexibility v podmínkách krize;

4. vítá konzultace o právních předpisech v oblasti hospodářské soutěže a o Zelené dohodě pro Evropu jako krok k větší soudržnosti politik; vyzývá Komisi, aby předložila komplexní a na budoucnost zaměřený akční plán revize pravidel hospodářské soutěže a pravidel pro poskytování státní podpory;

5. domnívá se, že zajištění rovných podmínek pro podniky na jednotném trhu a na mezinárodní úrovni je zásadní zejména pro malé a střední podniky a pro vytváření důstojných a udržitelných pracovních míst v rámci EU i mimo ni a závisí také na rozhodném a účinném boji proti sociálnímu, environmentálnímu a daňovému dumpingu; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby zintenzivnila své úsilí o vytvoření právního rámce pro povinný nástroj náležité péče v oblasti lidských práv a životního prostředí;

6. zdůrazňuje, že agresivní daňové praktiky nadnárodních podniků, škodlivé daňové praktiky a daňové zvýhodňování velkých společností mohou bránit inovacím a ohrožovat otevřenost hospodářské soutěže na trzích, zejména v případě malých a středních podniků, které jsou páteří evropského hospodářství;

7. zdůrazňuje význam Evropské sítě pro hospodářskou soutěž při podpoře spolupráce mezi vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž a Komisí s cílem podporovat spravedlivou hospodářskou soutěž na jednotném trhu prostřednictvím posíleného prosazování a sdílení osvědčených postupů;

8. podporuje strukturované dialogy s výkonným místopředsedou Komise pro hospodářskou soutěž a vybízí Komisi, aby usilovala o zachování úzké spolupráce s členy příslušného výboru Parlamentu; domnívá se, že z hlediska demokratické kontroly je vypracovávání výročních zpráv Komise o politice hospodářské soutěže naprosto nezbytné; připomíná, že v posledních letech byl Parlament prostřednictvím řádného legislativního postupu zapojen do formování rámce pravidel hospodářské soutěže; trvá na tom, aby měl Parlament spolurozhodovací pravomoci k utváření rámce pro pravidla hospodářské soutěže;

9. žádá Komisi, aby využila svých přesvědčovacích pravomocí a poukázala na rizika spojená s opatřeními zaváděnými vládami na kontrolu cen, včetně opatření týkajících se zkreslování cenových signálů, která mohou nedostatek řešit povzbuzením výroby a oslabením pobídek pro vstup nových subjektů na trh;

10. se znepokojením konstatuje, že některé členské státy podle posouzení Komise neprovádějí účinně směrnici 93/13/EHS o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách[10], což má obrovské negativní důsledky pro spotřebitele a spravedlivou hospodářskou soutěž; vyzývá Komisi, aby prošetřila používání zneužívajících ujednání a praktik ve spotřebitelských smlouvách, zejména ze strany bankovního sektoru, a aby zajistila účinné a rychlé provedení této směrnice a využila k tomu všechny dostupné prostředky;

11. uznává, že zdroje pro Generální ředitelství Komise pro hospodářskou soutěž (GŘ COMP) by měly odpovídat jeho pracovní zátěži a rozsahu úkolů; domnívá se, že je třeba zajistit konkrétní odborné znalosti v oblasti digitálních problémů a postupů online platforem zapojením behaviorálních ekonomů, specialistů na algoritmy, inženýrů a vědců specializovaných na data; vyzývá Komisi, aby informovala Parlament o rozdělení zdrojů mezi kontrolu státní podpory, kontrolu  fúzí a antimonopolní opatření;

Politická reakce na pandemii COVID-19

12. vítá přijetí dočasného rámce pro opatření státní podpory a pozměňujících návrhů na jeho prodloužení a rozšíření, který byl vytvořen v reakci na nečekaný vývoj v souvislosti s koronavirovou krizí s cílem umožnit členským státům poskytovat během pandemie podnikům podporu; podporuje zachování mimořádných opatření po celou dobu trvání oživení, zdůrazňuje však, že rámec je dočasným nástrojem; zdůrazňuje, že obnova účinné hospodářské soutěže ve středně až dlouhodobém výhledu představuje klíč k zajištění rychlé a důsledné obnovy; bere na vědomí značné rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o fiskální prostor, který mají k dispozici pro poskytování státní podpory;

13. vítá sdělení Komise o dočasném rámci pro posuzování antimonopolních otázek souvisejících s obchodní spoluprací v reakci na naléhavé situace vyplývající ze současného rozšíření onemocnění COVID-19; domnívá se, že pokyny a podpora antimonopolních pravidel usnadňují spolupráci nezbytnou k překonání krize COVID-19, a jsou tak přínosem pro spotřebitele;

14. konstatuje, že dočasný rámec zahrnuje určité podmínky pro určité druhy opatření státní podpory, jako je rekapitalizace; v této souvislosti vítá, že mezi tyto podmínky patří např. zákaz vyplácení dividend a prémií a zákaz zpětného odkupu akcií; vyjadřuje však politování nad tím, že se tyto podmínky nevztahují na jiná opatření státní podpory; vyzývá Komisi, aby tyto podmínky stanovila pro všechna opatření státní podpory v dočasném rámci, zejména pro rekapitalizační opatření, která by členské státy měly považovat pouze za krajní řešení, protože mohou mít významný rušivý dopad na vnitřní trh;

15. vyzývá Komisi, aby přijala legislativní návrh na zákaz ochrany práv duševního vlastnictví pro vynálezy nebo objevy týkající se očkovacích látek proti endemickým nebo pandemickým infekčním onemocněním postihujícím celosvětovou populaci;

16. zdůrazňuje, že opatření Komise zaměřená na odstranění podmínek, které vedly k monopolnímu a dominantnímu postavení podniků, a na omezení veřejného financování podniků, které by k takovým podmínkám mohlo vést, nepřináší žádné řešení problému systémového a strukturálního znevýhodňování, které má dopad na konkurenceschopnost podniků sídlících a působících v evropských ostrovních oblastech a nejvzdálenějších regionech;

17. zdůrazňuje význam soudržnosti politik a přidělování podpory pouze podnikům, které se potýkají s přímými finančními důsledky pandemie; dále naléhavě vyzývá k tomu, aby byl společnostem, které využívají daňových rájů mimo EU, aby se vyhnuly daňovým povinnostem, zakázán přístup ke státní nebo finanční podpoře, pokud se nezaváží k tomu, že změní své chování;

18. vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly plán lépe cílené státní podpory pro období po pandemii COVID-19 s cílem podpořit konkurenceschopnost a zachovat pracovní místa; navrhuje, aby tento plán zahrnoval opatření k řešení roztříštěnosti a narušení trhu v důsledku nerovných podmínek, analýzu dopadu státní podpory na vnitřní trh a jasné pokyny, jak nejlépe využít nástroje politiky hospodářské soutěže na podporu oživení; dále naléhavě vyzývá Komisi, aby při stanovování budoucích podmínek pro státní podporu zohlednila průmyslové, digitální a zelené strategie;

19. opakuje, že prioritou je zajistit důsledné a nestranné prosazování pravidel státní podpory a evropské bankovní regulace, a to i při řešení budoucích bankovních krizí; vyzývá Komisi, aby urychleně přezkoumala rozpory mezi pravidly pro státní podporu v oblasti podpory na likvidaci a režimem řešení krizových situací podle směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank[11] a aby v souvislosti s přezkumem rámce pro řešení krizí přezkoumala své sdělení o bankovnictví ze dne 30. července 2013[12], rovněž s ohledem na nedávné případy, a zohlednila přitom potřebu chránit daňové poplatníky a střadatele před náklady na záchranu bank;

20. konstatuje, že pravidla EU v oblasti hospodářské soutěže a státní podpory by se neměla v rámci měnové, obchodní a fiskální politiky vnímat izolovaně; žádá, aby byla zvážena možná narušení hospodářské soutěže v důsledku programu nákupu korporátních dluhopisů ze strany Evropské centrální banky; zdůrazňuje v této souvislosti pojem selektivity v oblasti státní podpory a čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU), který obsahuje tzv. zásadu loajality;

21. vyzývá Komisi, aby zajistila a monitorovala řádné využívání a rozdělování různých finančních prostředků EU v reakci na krizi COVID-19, a to i prostřednictvím plánů členských států na podporu oživení a odolnosti v rámci Nástroje na podporu oživení a odolnosti, které by měly být v souladu s pravidly EU v oblasti hospodářské soutěže a státní podpory, nesmí vést k narušení hospodářské soutěže a musí být uplatňovány stejným způsobem na všechny společnosti, zejména v kritických odvětvích, jako jsou telekomunikace, energetika a doprava; naléhavě vyzývá Komisi, aby sledovala jakákoli taková případná narušení hospodářské soutěže; zdůrazňuje, že by státní podpora neměla být poskytována společnostem, které byly nevýkonné a strukturálně ztrátové před koronavirovou krizí, ani podporovat vytváření monopolních struktur;

Globální rozměr

22. zdůrazňuje význam stále intenzivnějšího strukturovaného globálního dialogu a spolupráce při prosazování politiky hospodářské soutěže a reformy společného přístupu ke spravedlivé hospodářské soutěži;

23. podporuje aktivní účast Komise a vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž v Mezinárodní síti pro hospodářskou soutěž (ICN) a naléhavě vyzývá k užšímu zapojení Parlamentu do činnosti příslušných pracovních a odborných skupin ICN a OECD;

24. podporuje strategii Komise na odstranění negativních dopadů způsobených nezákonným exteritoriálním uplatňováním jednostranných sankcí třetích zemí vůči hospodářským subjektům z EU; vítá v této souvislosti sdělení Komise ze dne 19. ledna 2021 nazvané „Evropský hospodářský a finanční systém: podpora otevřenosti, síly a odolnosti“ (COM(2021)0032);

25. zdůrazňuje, že specializované dohody o spolupráci s třetími zeměmi v oblasti politiky hospodářské soutěže mohou významně přispět k účinnosti politiky hospodářské soutěže, a vyzývá Komisi, aby usilovala o uzavření více takových specializovaných dohod o hospodářské soutěži s cílem umožnit účinnější výměnu informací mezi orgány pro hospodářskou soutěž; dále připomíná, že EU musí ve vztazích se svými mezinárodními partnery zajistit rovné podmínky a reciprocitu, pokud jde o státní podporu, zadávání veřejných zakázek a investiční politiku; vyzývá Komisi, aby v budoucích obchodních a investičních dohodách posílila kapitoly o státní podpoře;

26. vyzývá Komisi, aby věnovala pozornost úloze státem vlastněných podniků sídlících v zahraničí, jež jsou svými vládami podporovány a dotovány způsobem, který pro subjekty z EU zakazují pravidla jednotného trhu EU; vyjadřuje své znepokojení nad státem financovaným narušováním hospodářské soutěže zahraničními podniky, které přebírají evropské podniky, zejména ty, jež působí v inovativních nebo strategických odvětvích a v oblasti inovativních nebo strategických technologií, dále ty, které dodržují Zelenou dohodou pro Evropu, a ty, které jsou oslabeny pandemií COVID-19;

27. vítá jako předběžný krok, že v platnost vstoupilo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452 ze dne 19. března 2019, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic směřujících do Unie[13], a rovněž bílou knihu Komise o vytvoření rovných podmínek v souvislosti se zahraničními subvencemi; všímá si nepřetržitého zahraničního tlaku na převzetí evropských společností a upozorňuje, že jsou zapotřebí bezodkladná opatření; s nadějí proto očekává připravovaný legislativní návrh Komise zaměřený na řešení rušivých účinků zahraničních subvencí na vnitřní trh;

28. zastává názor, že by podniky EU měly mít možnost soutěžit na světových trzích za rovných podmínek; vyzývá proto Komisi, aby přizpůsobila svou politiku v oblasti hospodářské soutěže a státní podpory tak, aby podporovala výrazný rozvoj průmyslu; zdůrazňuje, že inteligentní průmyslová politika může pomoci při přerozdělování zdrojů do určitých klíčových odvětví, aniž by došlo k narušení hospodářské soutěže, a položit tak základy dlouhodobě odolné a udržitelné ekonomiky; zastává názor, že Unie a členské státy potřebují posílit součinnost mezi cílenými politikami EU, investicemi a politikou hospodářské soutěže s cílem podpořit pracovní příležitosti a odolné hodnotové řetězce, aby bylo možné dosáhnout autonomie EU v určitých strategických odvětvích a zároveň zachovat otevřenou ekonomiku;

29. požaduje, aby evropský průmysl výrazně investoval do výzkumu a vývoje s cílem zajistit rovné podmínky pro výrobce v EU i mimo ni, dosáhnout cílů Zelené dohody pro Evropu, včetně přechodu na nízkouhlíkové způsoby výroby, a podpořit konkurenceschopnost podniků EU vůči konkurentům ze zemí mimo EU, jejichž výrobní procesy nepodléhají stejným kritériím, jako jsou kritéria stanovená na úrovni EU; dále vyzývá Komisi, aby v této souvislosti zvážila zvýšení podpory na výzkum a inovace, jakož i na technologie vytvářející pozitivní vnější efekty pro životní prostředí nebo celkový energetický systém;

30. vyzývá Komisi, aby identifikovala oblasti strategické závislosti, zejména v citlivých průmyslových ekosystémech, a aby navrhla opatření na její snížení, mimo jiné za pomoci diverzifikace výrobních a dodavatelských řetězců, podpory výroby a investic v rámci Evropy a zajištění strategického vytváření zásob; zdůrazňuje v této souvislosti důležitost významných projektů společného evropského zájmu pro investice do přelomových technologií; vyzývá Komisi, aby s ohledem na nadcházející revizi sdělení o významných projektech společného evropského zájmu dále tyto projekty podporovala, vyjasnila pravidla jejich výběru, revidovala a zjednodušila některá prováděcí kritéria a požadavky a zvážila možnost snadnějšího spolufinancování ze strany EU s cílem usnadnit účast partnerů z menších členských států a zajistit snazší podporu menších projektů průmyslového výzkumu;

31. podporuje začlenění důkladné kontroly státní podpory podniků ze zemí mimo EU do pravidel hospodářské soutěže EU, přičemž zdůrazňuje, že by Unie měla zůstat otevřená přímým zahraničním investicím, které jsou v souladu s jejím právním rámcem, respektují evropské sociální a environmentální normy a nenarušují hospodářskou soutěž; v této souvislosti znovu vyzývá Komisi a členské státy, aby do doby, než bude posouzen návrh mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, přijaly posílené nástroje na ochranu obchodu s cílem bojovat proti nekalým obchodním praktikám a chránit zejména konkurenceschopnost průmyslových odvětví; zároveň zdůrazňuje, že rozhodnutí v oblasti politiky hospodářské soutěže by neměla být používána jako forma ochranářských opatření, a vyzývá v této souvislosti k analýze vedlejších účinků pravidel státní podpory EU na konkurenceschopnost zemí s nízkými a středními příjmy;

32. se znepokojením konstatuje, že ve srovnání s jinými obchodními dohodami, například se Švýcarskem, je dohoda o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím slabší; vyjadřuje politování zejména nad tím, že dohoda o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím nezajišťuje zcela rovné podmínky, pokud jde o státní podporu a hospodářskou soutěž; vyzývá EU a Spojené království, aby nalezly společný základ pro dlouhodobou spolupráci a usilovaly o spravedlivou hospodářskou soutěž a rovné podmínky;

Politika hospodářské soutěže v digitálním věku

33. vítá odhodlání Komise zabývat se nespravedlivými podmínkami a postupy platforem, které fungují jako „strážci“ (gatekeeper), jednat rozhodně a odstraňovat nelegitimní překážky hospodářské soutěže na internetu v rámci evropského jednotného digitálního trhu; vyjadřuje politování nad pomalým prováděním antimonopolních šetření ve srovnání s rychle se rozvíjejícími digitálními trhy; poukazuje v této souvislosti na to, že deset let po zahájení vyšetřování praktik společnosti Google ovlivňujících vyhledávání Komise vyšetřování stále nedokončila; domnívá se, že koncentrace dat v rukou malého počtu společností, k níž dochází v digitální ekonomice, vede k selháním trhu a získávání nadměrných příjmů a brání vstupu nových účastníků na trh;

34. ačkoli uznává vynaložené úsilí, domnívá se, že problémy spojené s nadměrně dominantním postavením velkých technologických podniků na trhu dosud nebyly dostatečně řešeny a že je třeba urychleně přistoupit k nápravě;

35. uznává budoucí výzvy pro tvorbu a prosazování politiky v oblasti hospodářské soutěže, jež se týkají mimo jiné síťových účinků, koncentrace, agregace a využívání údajů na trzích s nulovými cenami, algoritmů pro stanovování cen, strukturování velkých platforem a tržních intervencí;

36. vyzývá Komisi, aby věnovala náležitou pozornost a pečlivě zvážila strukturální problémy v oblasti hospodářské soutěže týkající se pozic kontroly přístupu do zavedených platebních sítí, které během pandemie COVID-19 jenom vzrostly;

37. vítá kasační opravný prostředek podaný Komisí proti rozsudku ve věci společnosti Apple[14]; zastává názor, že případ Apple opět ukazuje, že jsou zapotřebí přísná pravidla státní podpory s přihlédnutím k příznivým daňovým režimům;

38. konstatuje, že tradiční nástroje používané orgány pro hospodářskou soutěž, jako je vyšetřování možného zneužití dominantního postavení na trhu, trvají velmi dlouho, což se v případě rychle se rozvíjejících digitálních trhů ukazuje být problémem; vítá proto hodnocení Komise týkající se potřeby nových nástrojů hospodářské soutěže, které by mohly být zapotřebí k řešení strukturálních problémů hospodářské soutěže na různých trzích, jež stávající pravidla nejsou s to vyřešit nejúčinnějším způsobem, a požaduje pečlivý dohled Komise nad těmito trhy, aby bylo možné rychle a účinně odhalovat hlavní problémy a právní mezery a v jejich případě zasáhnout; konstatuje, že pokuty uložené orgány pro hospodářskou soutěž často nemají pro velké technologické společnosti odrazující účinek, neboť jsou považovány pouze za náklady na podnikání;

39. vítá návrh aktu o digitálních trzích, který předložila Komise, na jehož základě by bylo platformám zakázáno účastnit se obchodních praktik upřednostňování sebe sama (včetně povinného sdružování / předinstalace) nebo působit v rámci podnikatelských vazeb, které jsou závislé na platformě nebo s ní jsou interoperabilní, a platformy by byly povinné uvést své služby do souladu s konkurenčními sítěmi, a umožnily tak interoperabilitu, včetně základních služeb, přenositelnost údajů a integraci s více dodavateli; vyzývá Komisi, aby se zabývala případy, kdy se nabízené prostředky nápravy ukázaly jako zjevně neúčinné při obnovování konkurence na trhu srovnávání cen;

40. připomíná, že výhody založené na datech spojené se sdílením a prodejem dat, ale také služby definované jako výchozí nastavení s sebou nesou riziko, že některé společnosti mohou získat postavení takzvaného „strážce“ na digitálních trzích, a že tuto problematiku je třeba účinně řešit v aktu o digitálních trzích; zastává názor, že Komise by měla mít možnost přimět platformu, která funguje jako strážce, aby nahradila určitá výchozí nastavení účinnou a objektivní architekturou umožňující spotřebitelům výběr;

41. domnívá se, že strukturální rozdělení monopolů velkých technologických společností („Big Tech“) může být žádoucí pro obnovení hospodářské soutěže na digitálních trzích vzhledem k omezení pokut a neúspěchu přijatých prostředků nápravy chování v určitých antimonopolních případech; zdůrazňuje, že cílené a účinné prostředky nápravy chování představují řešení šetřící čas; navrhuje zavedení participativního antimonopolního rámce s cílem podpořit trvalý dialog se všemi společnostmi, zvýšit právní jistotu, transparentnost a ochranu spotřebitelů a zajistit účinné prostředky nápravy;

42. naléhavě žádá Komisi, aby urychlila postupy, zejména pokud jde o antimonopolní pravidla a rychle rostoucí digitální trhy; a vyzývá ke spolupráci v tomto ohledu i vyšetřované společnosti; odsuzuje praktiky některých společností, proti nimž je vedeno šetření, za to, že řízení uměle protahují systematickým podáváním žádostí o prodloužení lhůt, poskytováním požadovaných informací se značným zpožděním nebo předkládáním neúčinných návrhů závazků, které hodlají přijmout;

43. dále konstatuje, že i když je důležité zajistit řádný proces a právo na obhajobu společností, které jsou předmětem vyšetřování, je třeba zrychlit a zefektivnit správní postupy; zdůrazňuje, že je třeba prošetřit možnost systematičtějšího využívání zvláštních opatření, např. předběžných opatření a jiných nápravných opatření strukturální povahy či opatření zaměřených na chování, aby se zabránilo nevratnému narušení soutěže; v tomto ohledu připomíná, že v příloze ke směrnici ECN+[15] Komise označila „předběžná opatření“ za „důležitý nástroj zajišťující, aby nebyla poškozena hospodářská soutěž, zatímco probíhá vyšetřování“; vyjadřuje politování a znepokojení nad tím, že předběžná opatření byla za 20 let použita pouze jednou; vyzývá Komisi, aby provedla revizi oznámení o nápravných prostředcích[16] s přihlédnutím k rozvoji a vývoji digitálního odvětví v posledních letech;

44. vítá skutečnost, že návrhy Komise týkající se aktu o digitálních službách a aktu o digitálních trzích zaujímají odlišný přístup ke všem digitálním službám, velmi velkým digitálním službám a strážcům; konstatuje zejména, že cílem návrhu aktu o digitálních trzích je zajistit řádné fungování vnitřního trhu podporou účinné hospodářské soutěže, rovných podmínek na digitálních trzích a spravedlivého a konkurenčního prostředí on-line platforem; vyjadřuje politování nad tím, že návrhy neobsahují odpovídající opatření proti zprostředkovatelům reklamy; konstatuje, že první vymáhací opatření podle nového nařízení o aktu o digitálních trzích bude možné provést až za pět let; naléhavě proto žádá Komisi, aby pokračovala v prosazování antimonopolních pravidel v nových a dosud nevyřešených případech týkajících se strážců v digitálním prostředí;

45. zdůrazňuje význam odpovídajícího rámce pro prosazování v budoucím aktu o digitálních trzích; domnívá se, že je třeba Komisi poskytnout dostatečné zdroje, aby mohla plnit svou  funkci dohledu, a že proces dohledu by měl umožnit účast všech aktérů, včetně vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž, vnitrostátních odvětvových regulačních orgánů, Evropského sboru pro ochranu osobních údajů, evropského inspektora ochrany údajů a spotřebitelských organizací; zdůrazňuje, že návrh prostředků nápravy by neměl být ponechán pouze na zvážení inkriminované společnosti, ale měl by podléhat přísnému mechanismu dodržování předpisů;

46. domnívá se, že návrh aktu o digitálních trzích je doplňkovým nástrojem k pravidlům hospodářské soutěže, jehož cílem je zajistit spravedlivé a konkurenční digitální trhy; zdůrazňuje, že by neměl ohrozit řádné prosazování již platného práva hospodářské soutěže, včetně stávajících vnitrostátních právních předpisů, ani bránit Komisi v plném využití jejích stávajících nástrojů při prosazování hospodářské soutěže; v tomto ohledu upozorňuje na přetrvávající obavy v souvislosti s rozhodnutím ve věci Android[17] a nedostatečnou konkurenci v internetových vyhledávacích službách;

47. konstatuje, že nápravná opatření navržená společností Google byla účastníky trhu a spotřebitelskými organizacemi v celé Evropě odmítnuta jako nedostatečná; vyzývá Komisi, aby vznesla obvinění proti společnosti Google kvůli zneužívání dominantního postavení na trhu v dalších specializovaných vyhledávacích službách, včetně místního vyhledávání;

48. vyzývá Komisi, aby plně využila svých nástrojů politiky hospodářské soutěže k zajištění spravedlivých a rovných podmínek a řešila potenciální účinky strážce, pokud jde o přístup ke klíčovým základním technologiím pro umělou inteligenci a data;

49. domnívá se, že Parlament by měl hrát aktivní úlohu v politické diskuzi o politice hospodářské soutěže, mimo jiné tím, že uspořádá veřejné slyšení s výkonnými řediteli společností GAFA (Google, Amazon, Facebook, Apple) o jejich podnikových strategiích v oblasti hospodářské soutěže a daňových postupů;

50. vyzdvihuje význam rejstříku transparentnosti pro zajištění veřejné kontroly nad činností lobbistů, aby se zabránilo narušení hospodářské soutěže; žádá, aby byly v rozšířeném rejstříku transparentnosti EU uváděny i informace týkající se financování společností nebo sdružení, aby zúčastněné strany nemohly jednat jménem jiných společností, aniž by to uvedly;

51. zdůrazňuje, že je důležité dopomoci spotřebitelům a uživatelům k tomu, aby získali větší kontrolu nad svými údaji a totožností a převzali za ně odpovědnost, a požaduje vysokou úroveň ochrany osobních údajů a současně vyšší úroveň transparentnosti a odpovědnosti při poskytování digitálních služeb; připomíná, že spotřebitelé nemají jinou možnost než dát svůj souhlas, pokud nechtějí ztratit přístup k některým službám nabízeným on-line platformami; v této souvislosti požaduje povinný rámec pro sdílení údajů, který spotřebitelům poskytne nástroje pro zákonnou kontrolu a správu vlastních údajů jednodušším a účinnějším způsobem;

52. vyzývá Komisi, aby přezkoumala svá pravidla pro fúze a akvizice, pokud jde o posuzování osobních údajů; vyzývá Komisi, aby při rozhodování o digitálních fúzích a akvizicích plně zvažovala a hodnotila aktiva osobních údajů stejným způsobem jako všechna ostatní tradiční fyzická aktiva; naléhavě žádá Komisi, aby při hodnocení digitálních fúzí zaujala širší pohled a posoudila rovněž dopad konsolidace dat, včetně reklamní technologie, která je jádrem obchodního modelu velkých technologických společností;

53. konstatuje, že akvizice určitých společností, které mají konkrétní zdroje údajů, může vést ke koncentraci kontroly nad hodnotnými a nereplikovatelnými zdroji údajů a k lepšímu přístupu k datům pro fúzující strany než pro jejich konkurenty; zdůrazňuje, že konsolidace údajů prostřednictvím fúzí může posílit dominantní postavení nebo umožnit nabyvatelskému subjektu využít tržní sílu a někdy vzbudit obavy z uzavření trhu; vyjadřuje proto politování nad rozhodnutím Komise schválit převzetí společnosti Fitbit, specializující se na nositelná zařízení pro fitness, společností Google; vyjadřuje obavy ohledně budoucího zpracování osobních údajů uživatelů přístrojů Fitbit, včetně údajů týkajících se zdraví, které mohou být použity pro účely digitální reklamy; stanoví, že údaje týkající se zdraví by měly být považovány za zvláštní kategorii osobních údajů, jak je stanoveno v článku 9 obecného nařízení o ochraně osobních údajů[18] (GDPR); konstatuje, že prostředky nápravy navržené společností Google a schválené Komisí jsou nedostatečné k zajištění účinné hospodářské soutěže v oblasti nositelných digitálních zařízení pro sledování zdraví, která jsou v životě spotřebitelů stále důležitější;

54. konstatuje, že na několika konkrétních trzích s finančními údaji existuje více prodejců, a ačkoli žádný z nich nemá dominantní podíl na trhu, zůstává konkurence velmi nízká; konstatuje také, že někteří prodejci dat na finančním trhu, kteří mají postavení agregátorů dat, by mohli působit jako strážci a jako takoví kontrolovat přístup k datům a omezovat jejich použití pro zákazníky; vyzývá Komisi, aby posoudila takové situace, kdy společnosti získají pozici strážců přístupu či oligopolů, a přijala opatření k obnovení hospodářské soutěže, podpoře cenové transparentnosti a zabránění nekalým a nepřiměřeným obchodním praktikám;

55. vyjadřuje politování a znepokojení nad tím, že společnost Facebook v roce 2014 koupila společnost WhatsApp; připomíná, že při posuzování tohoto převzetí Facebook Komisi lhal o svých technických schopnostech využívat údaje z aplikace WhatsApp pro účely digitální reklamy; uvádí, že Facebook začal používat metadata z hovorů WhatsApp pro účely reklamy v roce 2016; připomíná, že Komise v roce 2017 uložila Facebooku pokutu za to, že během postupu posuzování lhal; připomíná, že článek 105 SFEU Komisi ukládá povinnost navrhnout vhodná opatření k ukončení porušování článků 101 a 102 SFEU; vyzývá Komisi, aby navrhla vhodná opatření, jimiž se ukončí používání údajů uživatelů aplikace WhatsApp pro reklamní účely Facebooku;

56. požaduje navýšení kapacity unijní infrastruktury a operační odolnosti v kriticky důležitých digitálních odvětvích, mimo jiné podporou spravedlivé hospodářské soutěže a prosazováním zásad spravedlivého poskytování licencí na software na evropských cloudových trzích; považuje udržitelnou hospodářskou soutěž a vyhýbání se monopolním strukturám na trzích za zásadní pro digitální transformaci Evropy, hospodářské oživení a konkurenceschopnost;

57. vyzývá Komisi, aby přezkoumala a přizpůsobila metodiku používanou k posouzení zneužívání dominantního postavení a aby zajistila použitelnost doktríny „základních infrastruktur“ i v digitálním věku; vyzývá Komisi, aby zvážila doplnění pojmu „dominance“ o pojmy, jako je „závislost“ a „relativní tržní síla“;

58. konstatuje, že v oblasti finančních služeb vznikly určité oligopolní struktury a také že některé velké technologické společnosti se staly významnými hráči na trhu s finančními službami; vyzývá Komisi, aby sledovala a prošetřila, jakým způsobem mohou konkurenční výhody, které mají tito operátoři k dispozici, narušit hospodářskou soutěž na trhu a poškodit zájmy spotřebitelů a inovace;

59. domnívá se, že ochrana soukromí a osobních údajů, zásada nediskriminace a svoboda projevu a informací musí tvořit jádro úspěšné a trvalé politiky EU v oblasti digitálních služeb;

Kontrola státní podpory

60. upozorňuje, že politika v oblasti státní podpory je nedílnou součástí politiky hospodářské soutěže a že kontrola poskytování této podpory odráží potřebu zachovat rovné podmínky pro všechny podniky působící na jednotném trhu;

61. opakuje, že služby obecného hospodářského zájmu mají stále zásadní význam pro zachování řady komunit v celé Evropě, zejména v izolovaných, vzdálených nebo okrajových regionech Unie; vítá otevřené konzultace Komise týkající se státních dotací poskytovaných na základní služby; vítá nedávno přijaté nové pokyny k regionální státní podpoře; připomíná, že je zapotřebí plán pro lépe cílenou státní podporu, zejména poskytování služeb obecného hospodářského zájmu;

62. vyzývá Komisi a členské státy, aby zahájily územní posouzení socioekonomických důsledků koronavirové krize pro uplatňování pravidel státní podpory a příslušný probíhající proces revize; v této souvislosti konstatuje, že by měla být v souladu s ustanoveními článků 174 a 349 SFEU věnována zvláštní pozornost analýze dopadů na podniky působící v ostrovních a v nejvzdálenějších regionech EU;

63. vyzývá Komisi, aby pečlivě zohlednila odvětví, která jsou základem mnoha dalších sektorů, stejně jako udržitelný sociální a hospodářský hodnotový řetězec Unie; znovu opakuje, že je třeba podporovat technologie a výrobní postupy, které vedou k výraznému snížení dopadů na životní prostředí;

64. vyzývá ke sladění všech unijních pravidel hospodářské soutěže a pravidel pro státní podporu s dlouhodobými společenskými cíli, zejména se Zelenou dohodou pro Evropu, a to s ohledem na závazky EU v oblasti klimatu; vyjadřuje politování nad tím, že ačkoli stanovení energetického mixu zůstává ve vnitrostátní pravomoci, většina členských států nepodmiňuje vyplácení státní podpory těmito cíli;

65. vítá zahájení konzultací o tom, jak může politika v oblasti hospodářské soutěže přispívat k Zelené dohodě pro Evropu a v rámci pravidel pro státní podporu, kontrolu fúzí a antimonopolních pravidel lépe zohledňovat účinnost z hlediska ekologie a udržitelnosti; vyzývá Komisi, aby v rámci nadcházející revize pokynů pro státní podporu v oblasti  životního prostředí a energetiky a k dohodám o horizontální spolupráci zavedla konkrétní pobídky a vytvořila podmínky pro to, aby mohla pokračovat dekarbonizace; žádá zejména pokyny ohledně modernizace, hybridních projektů a skladování elektrické energie a ohledně investic do energetické účinnosti a renovace budov; navíc znovu opakuje, že přechod na klimaticky neutrální hospodářství vyžaduje přijetí opatření ke zvládnutí strukturální změny, mj. označení uhelných regionů jako podporovaných oblastí v souladu s čl. 107 odst. 3 SFEU;

66. se znepokojením konstatuje, že zpětné získávání protiprávně vyplacené státní podpory i nadále zůstává zdlouhavým a obtížným procesem; dále zdůrazňuje, že je třeba zvýšit transparentnost a sledovatelnost procesu hodnocení případů poskytnutí státní podpory, přičemž je třeba brát v úvahu nezanedbatelné riziko vzájemné propojenosti jednotlivých případů;

Kontrola spojování podniků, antimonopolní opatření a kartely

67. naléhavě Komisi žádá, aby zůstala bdělá a důsledně prosazovala článek 102 SFEU zakazující zneužívání dominantního postavení, jakož i své postupy pro kontrolu fúzí zakotvené v nařízení Rady (ES) č. 139/2004 o kontrole spojování podniků[19] (nařízení o spojování podniků);

68. vítá závazek Komise přezkoumat své sdělení z roku 1997[20] o definici relevantního trhu v rámci prosazování pravidel Komise v oblasti spojování podniků a antimonopolních opatření; vybízí Komisi, aby v každém jednotlivém případě ve svých posouzeních hospodářské soutěže zohlednila dlouhodobou vizi zahrnující globální rozměr a možnou budoucí soutěž; upozorňuje na to, že definice relevantního trhu vypracovaná Komisí mohla být v minulosti příliš úzká na to, aby dostatečně zohlednila dynamickou konkurenci na světových trzích; vyzývá Komisi, aby zaujala dynamičtější přístup k definici trhu a aby inovační kritéria učinila klíčovým prvkem příslušné analýzy trhu, pokud jde o kontrolu fúzí v Evropě;

69. vyzývá Komisi, aby zrevidovala pokyny k fúzím tak, aby zohledňovaly z nich vyplývající úspory z důvodu vyšší efektivity, včetně výzev, které to přináší pro konkurenceschopnost průmyslu EU; vítá v této souvislosti skutečnost, že útvar pro priority a strategickou koordinaci na GŘ COMP může v souvislosti s vyšetřováním GŘ COMP využívat odborné poznatky všech generálních ředitelství Komise; domnívá se, že odborné poznatky, o něž se opírá průmyslová a odvětvová strategie Komise, by mohly být posíleny, aby se podpořily vyšetřovací týmy GŘ COMP při určování proveditelnosti a důsledků nápravných opatření ve vztahu k prioritám Komise;

70. připomíná svou výzvu Komisi, aby vypracovala hodnocení směrnice o žalobách o náhradu škody[21], jakmile budou mít všechny členské státy dostatek zkušeností s uplatňováním nových pravidel, a posoudila, zda bude případně nutné provést změny v zájmu účinnějšího a harmonizovanějšího vymáhání práva v celé EU, pokud jde o nápravu škod;

71. vítá nástroj „eLeniency“, který Komise zavedla; připomíná, že s rychlým rozvojem digitálních trhů vznikají nové výzvy pro provádění politik hospodářské soutěže; v této souvislosti doporučuje, aby Komise prozkoumala, jaké jsou možnosti předběžné intervence, zejména na digitálních trzích, a zda je možné poskytnout unijním a vnitrostátním orgánům pro hospodářskou soutěž a regulačním orgánům nezbytné nástroje k anonymnímu shromažďování údajů, aby bylo možné zavčas lépe odhalovat selhání trhu;

72. poukazuje na to, že ke zneužívání tržní síly a k nespravedlivému jednání, které je s ním spojené, jako je zhoršování kvality nebo vyděračské postupy, může docházet, dokonce i když jsou výrobky nebo služby poskytovány zdarma; zdůrazňuje, že zájmy spotřebitelů EU nezahrnují pouze nízké ceny, ale v souladu se zásadami SFEU i  kvalitu, inovace, produktivitu, udržitelnost, ochranu životního prostředí a rozšiřování spravedlivých obchodních vztahů; domnívá se, že do politiky hospodářské soutěže by měla být lépe začleněna hodnota veřejných statků a vnější efekty spojené s určitými druhy výroby;

 

73. připomíná, že Evropský soudní dvůr při výkladu článku 101 SFEU bere v úvahu různé cíle Smluv; poukazuje zejména na rozsudek ve věci Wouters[22], v němž převládal obecný zájem, a proto byla omezení hospodářské soutěže považována za oprávněná; vyzývá Komisi, aby formulovala „teorii nulové újmy“, jež by měla přesáhnout přístupy zaměřené na cenu a zahrnovat širší ohledy, a při tom zdůraznila význam zásady proporcionality, což znamená, že omezení hospodářské soutěže nemůže jít nad rámec toho, co je nezbytné k dosažení obecného zájmu; vyzývá dále Komisi, aby v tomto ohledu vydala pokyny k tomu, jak vykládat pojem „zásadní narušení účinné hospodářské soutěže“ v nařízení o spojování podniků;

 

74. souhlasí s Evropským účetním dvorem (EÚD), že Komise celkově dobře využívá svých pravomocí v oblasti vymáhání pravidel při kontrole spojování podniků a antimonopolních řízení, ačkoli v řadě oblastí je zapotřebí zlepšení; konstatuje zejména, že prahové hodnoty obratu nemusí být vhodné k odhalení všech případů, které by měly prověřit orgány pro ochranu hospodářské soutěže; vyzývá proto Komisi, aby v rámci probíhajícího vyhodnocování nařízení o spojování podniků zvážila revizi prahových hodnot, tak aby zahrnovaly takové faktory, jako jsou počty ovlivněných spotřebitelů a hodnota souvisejících transakcí; dále Komisi vyzývá, aby při tomto probíhajícím vyhodnocování rovněž posoudila vyšší úrovně koncentrace vzhledem k horizontálnímu vlastnictví velkými společnostmi vlastnícími aktiva a zvážila v tomto ohledu poskytnutí pokynů k použití článků 101 a 102 SFEU;

75. bere na vědomí, že EÚD správně poukazuje na to, že z výše pokut nelze vyvodit závěry o tom, zda jsou účinným odrazujícím nástrojem, a rovněž zdůrazňuje, že maximální výše případných pokut může sama o sobě ve „vážných případech” oslabit odrazující účinek; v tomto ohledu upozorňuje na to, že zatímco pokuty stanovené Komisí patří k nejvyšším ve světě, téměř dvě třetiny pokut, které Komise od roku 2006 uložila kartelům, zůstaly pod 0,99 % celkového ročního obratu, tedy výrazně pod povolenou horní hranicí 10 % celosvětového ročního obratu společnosti[23]; vyzývá Komisi, aby posoudila odrazující účinek svých pokut a ve vážných případech kartelových dohod zvážila uložení pokut až do výše 40 % celkového ročního obratu;

 

76. připomíná, že kartely patří mezi nejzávažnější případy porušení právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže a že monopoly představují nejvíce znepokojivou formu koncentrace trhu; zdůrazňuje, že je důležité vysledovat nezákonné kartelové jednání, neboť taková porušení právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže jsou v rozporu se zájmy občanů EU a vedou k výrazně vyšším nákladům pro spotřebitele a riziku potlačování inovací a kvality;

 

77. upozorňuje na to, že některé firmy se mohou během krize pokoušet o reorganizaci struktury odvětví vytvářením tzv. „krizových kartelů“, tzn. uzavíráním dohod s většinou nebo se všemi konkurenty o snižování výroby nebo kapacit s cílem zvýšit zisk a zabránit odchodu z trhu během krize;

 

78. navrhuje prozkoumat praxi likvidačních akvizic („killer acquisition“), která by mohla ohrozit inovace a rozvoj evropských začínajících a malých podniků; vítá v této souvislosti iniciativu Komise, která podporuje větší využívání ustanovení článku 22 (tzv. nizozemské doložky) nařízení o spojování podniků a která usiluje o zahájení přijímání případů spojování podniků postoupených vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž, které by bylo vhodné přezkoumat na úrovni EU; vyzývá Komisi, aby přezkoumala a vydala pokyny ke svému postupu postoupení případu založenému na výše uvedeném článku souběžně s povinností informovat o spojování podniků podle aktu o digitálních trzích;

 

Vývoj odvětví

79. připomíná, že je hluboce znepokojen dalekosáhlou koncentrací evropského zemědělského a potravinového řetězce, která je na úkor spotřebitelů, drobných zemědělců, životního prostředí a biologické rozmanitosti; zdůrazňuje, že příliš silné postavení zpracovatelů a nákupčích v návazných segmentech dodavatelských řetězců způsobuje neudržitelný tlak na snižování cen zemědělských produktů;

80. vítá v tomto ohledu směrnici (EU) 2019/633 ze dne 17. dubna 2019 o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci[24] jako důležitý první krok k zajištění vyváženého vztahu mezi hospodářskými subjekty, ke zrušení dvojích norem v zemědělsko-potravinářském odvětví a k nápravě nerovnováhy vyjednávacích sil; vyzývá Komisi, aby pozorně sledovala pokrok při jejím provádění a podporovala výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy;

81. vyzývá dále Komisi, aby pokračovala ve své hloubkové analýze rozsahu a dopadu nákupních společenství a zároveň věnovala zvláštní pozornost zajištění spravedlivé hospodářské soutěže a větší transparentnosti obchodních praktik supermarketů a hypermarketů, zejména pokud tyto praktiky ovlivňují hodnotu značky a výběr výrobků nebo omezují inovace a vedou k nižší srovnatelnosti cen, s cílem zajistit zemědělcům spravedlivé podmínky a ceny za jejich produkty;  vyjadřuje politování nad tím, že prodej se ztrátou není na úrovni EU zakázán;

82. upozorňuje na rostoucí počet protestních akcí zemědělců a konstatuje, že jednou z otázek, které u účastníků vyvolávají obavy, je kumulativní dopad dohod o volném obchodu na zemědělsko-potravinářské odvětví EU; vyjadřuje politování nad tím, že Komise i nadále vyjednává dohody o volném obchodu za každou cenu; vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost jakémukoli protisoutěžnímu jednání ze strany zemí, které nejsou členy EU, jež by mohlo ohrozit zemědělské odvětví a zemědělce EU, protože mimo EU platí rozdílné normy v sociální, zdravotní a pracovněprávní oblasti a v oblasti životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat; vyzývá k uplatňování zásad reciprocity a souladu v oblasti zemědělských produktů v současných i budoucích obchodních jednáních;

83. konstatuje, že daňový systém je převážně v pravomoci členských států, závisí na politických názorech a opatřeních vlád a parlamentů a je založen na fiskálních politikách a politických ambicích na poli veřejných financí; vítá obezřetnost Komise při prosazování pravidel státní podpory v oblasti daní; opakuje, že selektivní státní daňová podpora může vytvářet nerovné podmínky na vnitřním trhu a že agresivní daňové plánování nejenže oslabuje spravedlivou hospodářskou soutěž, ale obecně i náležité fungování sociálních systémů; zdůrazňuje, že je důležité reformovat stávající daňový systém, aby se zajistilo, že daně budou placeny tam, kde se vytváří hodnota; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby přezkoumala své pokyny pro státní podporu s cílem posoudit, která opatření státní daňové podpory narušují hospodářskou soutěž;

84. se znepokojením konstatuje, že mezi městskými a venkovskými oblastmi v celé Evropě převládá roztříštěnost a rozdíly, pokud jde o telekomunikace a vysokorychlostní internetové připojení; připomíná, že k odstranění těchto rozdílů je zapotřebí poctivá hospodářská soutěž;

85. zdůrazňuje, že odvětví pohostinství Unie zažívá kritické období, neboť jej současná krize zasáhla z hospodářského a finančního hlediska nejvíce; vítá v této souvislosti státní podporu určenou tomuto odvětví;

86. vyzývá Komisi, aby při přezkumu směrnice o spotřebitelském úvěru[25] zajistila vhodnou ochranu spotřebitelů v oblasti spotřebitelských úvěrů, mimo jiné podporou účinných podmínek hospodářské soutěže mezi subjekty, a snadný přístup; v této souvislosti požaduje, aby spotřebitelé měli možnost lépe porovnávat nabídky na základě větší transparentnosti, mimo jiné odlišením přímých nákladů spojených se splácením úvěru od nepřímých nákladů, jako jsou poplatky za služby třetích stran a daně, které jsou nevratné;

87. je znepokojen tím, že přední mediální skupina vlastnící 20 předních regionálních deníků, 120 týdeníků a 500 internetových portálů v dotčeném členském státě byla prodána státem řízené ropné společnosti[26]; opětovně vyzývá Komisi, aby vypracovala studii o koncentraci vlastnictví médií v Evropě, zejména v souvislosti s tím, že nadnárodní korporace skupují evropské mediální společnosti;

°

° °

88. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vnitrostátním parlamentům členských států a vnitrostátním, a případně regionálním, orgánům členských států pro hospodářskou soutěž.


 

 

STANOVISKO VÝBORU PRO VNITŘNÍ TRH A OCHRANU SPOTŘEBITELŮ (24.2.2021)

pro Hospodářský a měnový výbor

k politice v oblasti hospodářské soutěže – výroční zpráva za rok 2020

(2020/2223(INI))

Zpravodaj: Andrus Ansip

 

 

NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

Jednotný trh

1. připomíná, že politika hospodářské soutěže je zásadně důležitá pro posílení jednotného trhu tím, že podporuje hospodářskou soutěž a zajišťuje spravedlivé a rovné podmínky pro všechny účastníky trhu, včetně mikropodniků a malých a středních podniků, umožňuje růst inovativních podniků, zajišťuje konkurenceschopnost společností z EU na globální úrovni a zaručuje vysokou míru ochrany spotřebitelů, nižší ceny, lepší kvalitu a větší výběr;

2. připomíná, že 73 % HDP Evropské unie je vytvářeno službami a že jednotný trh služeb je méně rozvinutý než jednotný trh se zbožím; domnívá se, že mechanismy práva hospodářské soutěže a regulace ex ante mohou pomoci posílit jednotný trh digitálních služeb;

Ochrana spotřebitele

3. zdůrazňuje zejména, že politika v oblasti hospodářské soutěže a politika v oblasti ochrany spotřebitelů se vzájemně doplňují, neboť obě mají za cíl ochranu spotřebitelů, zajištění integrity jednotného trhu a pomoc s vytvořením rovných podmínek pro podniky;

4. připomíná, že dobré podmínky pro spotřebitele a prevence poškozování spotřebitelů – online i offline – musí být i nadále zásadními aspekty politiky hospodářské soutěže, postupů vymáhání předpisů a veškerých budoucích právních předpisů v tomto odvětví, aby bylo dosaženo stále se zvyšující úrovně ochrany spotřebitelů a dobrých podmínek pro spotřebitele;

5. zdůrazňuje, že nový program pro spotřebitele, který představila Komise jako jeden ze svých cílů, předpokládá pokračování boje proti spotřebitelským podvodům, nekalým tržním postupům a podvodům;

6. připomíná, že Listina základních práv Evropské unie stanoví, že politiky Unie musí zajišťovat vysokou úroveň ochrany spotřebitelů;

7. zdůrazňuje, že pravidla hospodářské soutěže, dobré podmínky spotřebitelů a otázky udržitelnosti jsou vzájemně úzce propojené a že nelze ignorovat negativní externality spojené s určitými druhy výroby; žádá tudíž Komisi, aby posoudila, jak může politika hospodářské soutěže dále přispět k cílům udržitelného rozvoje, k Pařížské klimatické dohodě a Zelené dohodě pro Evropu;

Digitální transformace

8. bere na vědomí změny, kterým čelí podniky i spotřebitelé v důsledku digitální transformace, a vítá, že se Komise zaměřuje na modernizaci své politiky hospodářské soutěže, aby odpovídajícím způsobem vyřešila závažné problémy a selhání trhu v digitálním odvětví;

9. bere na vědomí, že Komise se rozhodla nepředložit návrh nového nástroje týkajícího se hospodářské soutěže, a zdůrazňuje v této souvislosti, že stávající pravidla pro kontrolu spojování podniků nejsou schopna řešit tzv. likvidační převzetí podniků dominantními subjekty na digitálních trzích;

10. zdůrazňuje, že politika v oblasti hospodářské soutěže hraje významnou úlohu také v moderní průmyslové politice Unie s cílem zvýšit inovativnost evropských podniků, a tím i jejich konkurenceschopnost na jednotném trhu i na mezinárodní úrovni;

Regulace „strážců“ (gatekeepers) ex ante

11. připomíná, že zajištění účinné regulace digitálních trhů je jedním z hlavních úkolů Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů; v této souvislosti upozorňuje na přijetí nařízení o vztazích mezi platformami a podniky (nařízení (EU) 2019/1150[27]) a konstatuje, že regulační zásah ex ante má za cíl vyřešit mezery ve vymáhání právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže ex post;

12. podtrhuje závažnost toho, že hlavní on-line provozovatelé se chovají jako strážci přístupu k digitální ekonomice, včetně přístupu k trhům elektronického obchodování, a rizika a příležitosti, které to přináší z hlediska svobody volby pro spotřebitele a přístupu společností na trhy;

13. konstatuje, že z 10 000 internetových platforem, které se účastní digitálního trhu EU, vytváří sedm největších až 69 % celkových příjmů tohoto odvětví;

14. zdůrazňuje, že stávající pravidla hospodářské soutěže nesplňují adekvátně potřeby fungujícího jednotného trhu, a vítá proto záměr Komise napravit nesrovnalosti na digitálním trhu, mimo jiné prostřednictvím přijetí jejího návrhu aktu o digitálních trzích; zdůrazňuje důležitou roli regulace ex ante, která doplňuje a posiluje ex post vymáhání práva hospodářské soutěže;

15. konstatuje, že regulační povinnosti musí být přiměřené a nesmí v žádném případě usilovat o vytvoření neodůvodněných administrativních překážek, které brání dalšímu posílení jednotného trhu a spravedlivé hospodářské soutěži;

16. konstatuje, že navrhovaná pravidla a lepší dohled by měly zajistit, aby trhy, které se vyznačují velkými platformami působícími jako digitální strážci (tzv. gatekeepers), zůstaly spravedlivé a konkurenční pro inovátory, podniky a nové účastníky trhu;

17. konstatuje, že úspěšné strategie růstu nemusí automaticky vést k nápravným opatřením, neboť mohou přinášet ekonomický růst a přínosy pro spotřebitele;

18. domnívá se, že spravedlivě se chovající tržní subjekty, včetně malých a středních podniků, by měly prospěch z přísného uplatňování pravidel hospodářské soutěže; v této souvislosti žádá Komisi, aby dále prozkoumala zneužívání dominantního postavení některých on-line platforem s cílem zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž a podpořit pracovní místa, inovace a udržitelný růst;

Přístup k údajům

19. žádá Komisi, aby zajistila a podpořila spravedlivý a bezpečný přístup k údajům pro všechny účastníky trhu, a to v aktu o digitálních trzích i v rámci svých postupů vymáhání práva hospodářské soutěže, a přitom zohlednila otázky důvěrnosti a ochrany obchodních tajemství i příslušné právní předpisy EU na ochranu údajů; konstatuje, že by se mělo spotřebitelům umožnit, aby si zachovali kontrolu nad svými údaji, a poskytnout jim další práva, pokud jde o interoperabilitu a přenositelnost údajů, a to v souladu s unijním právem, a tak zajistit, aby byl jednotný trh s údaji založen na základních hodnotách Evropské unie a na spravedlivé hospodářské soutěži; žádá dále Komisi, aby při posuzování tržní síly vzala v úvahu dopady přístupu k osobním a finančním údajům, neboť údaje jsou zdrojem značné ekonomické síly a vlivu;

Nařízení o blokových výjimkách pro vertikální dohody

20. konstatuje, že nařízení o blokových výjimkách pro vertikální dohody neodpovídá poslednímu vývoji na trzích, zejména nárůstu objemu on-line prodeje a on-line platforem; vítá posouzení dopadu nedávno zahájené Komisí a vyzývá k přijetí dalších kroků k řešení této otázky; zdůrazňuje, že dohody o selektivní distribuci a smluvní doložky by neměly vést k roztříštěnosti jednotného trhu tím, že vytvoří překážky pro přeshraniční obchod a distribuci; domnívá se, že segmentace vnitrostátních trhů brání plné a spravedlivé hospodářské soutěži v Unii;

21. v tomto ohledu upozorňuje na protisoutěžní účinek přetrvávajícího teritoriálního omezování nabídky, které se může projevit různými způsoby, jako je odmítání dodávek nebo vyhrožování přerušením dodávek určitému distributorovi, omezování množství k prodeji, nevysvětlitelné rozdíly v nabídce produktů a cenách mezi členskými státy nebo omezení jazykových možností na obalu výrobku; zdůrazňuje, že teritoriální omezení nabídky brzdí rozvoj jednotného trhu a jeho potenciální přínosy pro spotřebitele; vyzývá Komisi, aby se zabývala protisoutěžním účinkem teritoriálního omezování nabídky s cílem dosáhnout plně funkčního jednotného trhu;

Nařízení o zeměpisném blokování

22. vítá první krátkodobý přezkum nařízení o zeměpisném blokování, který provedla Komise, a vyzývá Komisi, aby i nadále aktivně sledovala a odstraňovala neodůvodněné zeměpisné blokování a další přetrvávající omezení přeshraničního internetového prodeje, která byla zjištěna v daném přezkumu, a to v rámci přístupu zaměřeného na to, aby mohli spotřebitelé bezproblémově nakupovat v celé EU; vybízí Komisi, aby zvážila navržení vhodných navazujících opatření;

Vymáhání předpisů a dohled nad nimi

23. zdůrazňuje, že je důležité přijmout jasný, předvídatelný a komplexní rámec EU, který obstojí v budoucnosti a zajistí účinné vymáhání právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže a dohled nad nimi na úrovni EU, zejména v kontextu rychle se měnících trhů; zdůrazňuje, že dodržování ustanovení musí být posíleno účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi a že právní předpisy EU by měly být vymáhány rovným způsobem ve všech členských státech; naléhavě tudíž vyzývá Komisi, aby dále posílila úlohu sítě evropských spotřebitelských center (síť ESC) a aby vypracovala studii toho, zda je třeba zřídit orgán EU pro spotřebitele;

24. žádá Komisi, aby stanovila jasné pokyny a osvědčené postupy v oblasti vymáhání předpisů s cílem předejít právní nejistotě, svévolným rozhodnutím a rozdílům mezi členskými státy, pokud jde o dohled nad příslušnými stávajícími i budoucími právními předpisy;

25. konstatuje, že některé digitální platformy opakovaně porušují pravidla hospodářské soutěže, ačkoliv již čelily sankcím; vyzývá tudíž Komisi, aby přezkoumala, zda sankce, které jsou v současné době ukládány, plní svůj účel;

Státní podpora

26. bere na vědomí, že v reakci na krizi onemocnění COVID-19 Komise přijala dočasný rámec státní podpory s opatřeními na podporu ekonomiky, a zdůrazňuje, že tato opatření by měla být pouze dočasná;

27. vyzývá Komisi, aby včas provedla podrobné hodnocení dopadu tohoto rámce na jednotný trh a aby předložila střednědobá a dlouhodobá opatření s cílem překlenout rozdíly a podpořit evropské společnosti, a to se zvláštním zaměřením na malé a střední podniky;

28. v této souvislosti připomíná, že státní podpora zaručená za mimořádných okolností pandemie leteckým dopravcům pomáhá chránit zaměstnance, ale upozorňuje na to, že se to musí dít, aniž by byla poškozena práva spotřebitelů na jednotném trhu;

29. připomíná, že pokud dojde k selhání trhu, podporují pravidla EU v oblasti státní podpory cíl politiky v oblasti hospodářské soutěže, kterým je zvýšení inovativnosti a konkurenceschopnosti evropských společností na mezinárodní úrovni;

30. konstatuje, že státní podpora v podobě finančních injekcí do vybraných podniků může narušit rovné podmínky na vnitřním trhu a poškodit spotřebitele, pokud nebudou přísně dodržena pravidla EU pro státní podpory; připomíná, že těchto cílů lze dosáhnout i jinými prostředky;

Globální rozměr

31. upozorňuje, že v rámci globální ekonomiky vycházejí případná narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu od společností usazených mimo EU, zejména společností, které získávají státní podporu nebo jiné dotace; žádá Komisi, aby přijala příslušná opatření a zlepšila globální spolupráci v oblasti hospodářské soutěže, a tím zajistila rovné podmínky se třetími zeměmi, zejména pokud jde o státní podporu, a aby zajistila spravedlivý přístup na trh v každém dotčeném odvětví, např. v leteckém odvětví;

32. se znepokojením bere na vědomí rostoucí zájem vnějších subjektů o posilování a upevňování jejich vlivu v evropských společnostech v souvislosti s krizí způsobenou pandemií; vyzývá Komisi, aby tyto trendy, zejména přímé zahraniční investice, pečlivě sledovala s cílem zajistit a zachovat integritu jednotného trhu;

33. bere na vědomí bílou knihu Komise o vytvoření rovných podmínek v souvislosti se zahraničními subvencemi; je znepokojen tím, že otevřenost obchodu EU založená na rovných podmínkách se na celosvětové úrovni potýká se stále více problémy; podporuje záměr Komise vyhnout se odvetným opatřením na celosvětové úrovni;

Transparentnost

34. zdůrazňuje, že je třeba zaručit spravedlivou hospodářskou soutěž v odvětvích, která mají zásadní význam pro každodenní život občanů, jako je potravinářství a zdravotnictví, a to ve prospěch spotřebitelů; vyzývá Komisi, aby pečlivě posoudila rozsah a účinek svých plánů na vyjasnění pravidel hospodářské soutěže v rámci strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ na hospodářské fungování zemědělského a potravinového řetězce se zvláštním ohledem na dopady na drobné dodavatele a zemědělce s cílem, aby byly všechny subjekty udržitelnější a konkurenceschopnější, a mohly tak plně využívat výhod jednotného trhu;

35. vyzývá Komisi, aby předložila Evropskému parlamentu zprávu o účinnosti uplatňování strukturálních nápravných opatření v antimonopolních případech v rámci práva hospodářské soutěže EU a o souvisejících problémech;

36. vyzývá Komisi, aby plně zohlednila doporučení Evropského účetního dvora, včetně zlepšení vykazování výsledků svých rozhodnutí o prosazování práva, s cílem zvýšit transparentnost a odpovědnost vůči Evropskému parlamentu a občanům;

37. žádá Komisi, aby do výroční zprávy Komise o politice v oblasti hospodářské soutěže začlenila shrnutí a statistické údaje o antimonopolních případech, jež byly otevřeny a uzavřeny v členských státech, případně včetně zjištěných osvědčených postupů a celkové částky uložených a zaplacených pokut za kartely.


INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

22.2.2021

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

41

0

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Andrus Ansip, Alessandra Basso, Brando Benifei, Adam Bielan, Biljana Borzan, Vlad-Marius Botoş, Markus Buchheit, Anna Cavazzini, Dita Charanzová, Deirdre Clune, David Cormand, Carlo Fidanza, Evelyne Gebhardt, Alexandra Geese, Sandro Gozi, Maria Grapini, Svenja Hahn, Virginie Joron, Eugen Jurzyca, Arba Kokalari, Marcel Kolaja, Kateřina Konečná, Andrey Kovatchev, Jean-Lin Lacapelle, Morten Løkkegaard, Adriana Maldonado López, Antonius Manders, Beata Mazurek, Leszek Miller, Dan-Ştefan Motreanu, Anne-Sophie Pelletier, Miroslav Radačovský, Christel Schaldemose, Andreas Schwab, Tomislav Sokol, Tom Vandenkendelaere, Kim Van Sparrentak, Marco Zullo

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Marco Campomenosi, Maria da Graça Carvalho, Krzysztof Hetman, Sven Mikser, Tsvetelina Penkova, Barbara Thaler, Edina Tóth

 


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

41

+

ECR

Adam Bielan, Carlo Fidanza, Eugen Jurzyca, Beata Mazurek

ID

Alessandra Basso, Markus Buchheit, Marco Campomenosi

NI

Miroslav Radačovský, Marco Zullo

PPE

Maria da Graça Carvalho, Deirdre Clune, Krzysztof Hetman, Arba Kokalari, Andrey Kovatchev, Antonius Manders, Dan-Ştefan Motreanu, Andreas Schwab, Tomislav Sokol, Barbara Thaler, Edina Tóth, Tom Vandenkendelaere

RENEW

Andrus Ansip, Vlad-Marius Botoş, Dita Charanzová, Sandro Gozi, Svenja Hahn, Morten Løkkegaard

S&D

Brando Benifei, Biljana Borzan, Evelyne Gebhardt, Maria Grapini, Adriana Maldonado López, Sven Mikser, Leszek Miller, Tsvetelina Penkova, Christel Schaldemose

Verts/ALE

Anna Cavazzini, David Cormand, Alexandra Geese, Marcel Kolaja, Kim Van Sparrentak

 

0

-

 

 

 

4

0

ID

Virginie Joron, Jean-Lin Lacapelle

LA GAUCHE

Kateřina Konečná, Anne-Sophie Pelletier

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 


 

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

10.5.2021

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

46

6

6

Členové přítomní při konečném hlasování

Gunnar Beck, Marek Belka, Isabel Benjumea Benjumea, Stefan Berger, Francesca Donato, Engin Eroglu, Markus Ferber, Jonás Fernández, Raffaele Fitto, Frances Fitzgerald, Luis Garicano, Sven Giegold, Valentino Grant, Claude Gruffat, José Gusmão, Eero Heinäluoma, Michiel Hoogeveen, Danuta Maria Hübner, Stasys Jakeliūnas, France Jamet, Othmar Karas, Billy Kelleher, Ondřej Kovařík, Georgios Kyrtsos, Aurore Lalucq, Aušra Maldeikienė, Pedro Marques, Fulvio Martusciello, Costas Mavrides, Jörg Meuthen, Csaba Molnár, Siegfried Mureşan, Caroline Nagtegaal, Luděk Niedermayer, Lefteris Nikolaou-Alavanos, Piernicola Pedicini, Kira Marie Peter-Hansen, Sirpa Pietikäinen, Dragoș Pîslaru, Evelyn Regner, Antonio Maria Rinaldi, Alfred Sant, Joachim Schuster, Ralf Seekatz, Pedro Silva Pereira, Paul Tang, Irene Tinagli, Ernest Urtasun, Inese Vaidere, Johan Van Overtveldt, Stéphanie Yon-Courtin, Marco Zanni, Roberts Zīle

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Herbert Dorfmann, Christophe Hansen, Eugen Jurzyca, Stéphane Séjourné, Mick Wallace

 


 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

46

+

ECR

Raffaele Fitto, Michiel Hoogeveen, Eugen Jurzyca, Johan Van Overtveldt, Roberts Zīle

PPE

Isabel Benjumea Benjumea, Stefan Berger, Herbert Dorfmann, Markus Ferber, Frances Fitzgerald, Christophe Hansen, Danuta Maria Hübner, Othmar Karas, Georgios Kyrtsos, Aušra Maldeikienė, Fulvio Martusciello, Siegfried Mureşan, Luděk Niedermayer, Sirpa Pietikäinen, Ralf Seekatz, Inese Vaidere

Renew

Luis Garicano, Ondřej Kovařík, Caroline Nagtegaal, Dragoș Pîslaru, Stéphane Séjourné, Stéphanie Yon-Courtin

S&D

Marek Belka, Jonás Fernández, Eero Heinäluoma, Aurore Lalucq, Pedro Marques, Costas Mavrides, Csaba Molnár, Evelyn Regner, Alfred Sant, Joachim Schuster, Pedro Silva Pereira, Paul Tang, Irene Tinagli

Verts/ALE

Sven Giegold, Claude Gruffat, Stasys Jakeliūnas, Piernicola Pedicini, Kira Marie Peter-Hansen, Ernest Urtasun

 

6

-

ID

Gunnar Beck, France Jamet, Jörg Meuthen

NI

Lefteris Nikolaou-Alavanos

The Left

José Gusmão, Mick Wallace

 

6

0

ID

Francesca Donato, Valentino Grant, Antonio Maria Rinaldi, Marco Zanni

Renew

Engin Eroglu, Billy Kelleher

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

Poslední aktualizace: 4. června 2021
Právní upozornění - Ochrana soukromí