ZPRÁVA o zprávě Komise o stavu právního státu za rok 2020

9.6.2021 - (2021/2025(INI))

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
Zpravodaj: Domènec Ruiz Devesa
Zpravodajové (*):
Isabel García Muñoz, Výbor pro rozpočtovou kontrolu
Ilhan Kyuchyuk, Výbor pro právní záležitosti
(*) Přidružené výbory – článek 57 jednacího řádu

Pozměňovací návrhy

• 001-001 (PDF - 97 KB)
• 001-001 (DOC - 31 KB)

PR_INI

OBSAH

Strana

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

STANOVISKO VÝBORU PRO ROZPOČTOVOU KONTROLU

STANOVISKO VÝBORU PRO PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI

STANOVISKO VÝBORU PRO ÚSTAVNÍ ZÁLEŽITOSTI

STANOVISKO PETIČNÍHO VÝBORU

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

 

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o zprávě Komise o stavu právního státu za rok 2020

(2021/2025(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na článek 295 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

– s ohledem zejména na článek 2, čl. 3 odst. 1, čl. 3 odst. 3 druhý pododstavec, čl. 4 odst. 3 a články 5, 6, 7 a 11 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

– s ohledem na články SFEU, které se týkají dodržování, ochrany a prosazování demokracie, právního státu a základních práv v Unii, včetně článků 70, 258, 259, 260, 263 a 265 této smlouvy,

– s ohledem na Protokol č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii a Protokol č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality připojené ke Smlouvám,

– s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“),

– s ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie (SDEU),

– s ohledem na článek 49 SEU, kodaňská kritéria a na soubor pravidel Unie, jež musí každá kandidátská země splnit, chce-li přistoupit k EU (tzv. acquis),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. září 2020 o právním státu za rok 2020 – stav právního státu v Evropské unii (COM(2020)0580),

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie[1] (nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu),

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/692 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí program Občané, rovnost, práva a hodnoty a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1381/2013 a nařízení Rady (EU) č. 390/2014[2],

– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

– s ohledem na nástroje OSN pro ochranu lidských práv a základních svobod a doporučení a zprávy všeobecného pravidelného přezkumu ze strany OSN i na judikaturu orgánů zřízených smlouvami OSN a na zvláštní postupy Rady pro lidská práva,

– s ohledem na deklaraci OSN o obráncích lidských práv ze dne 8. března 1999,

– s ohledem na doporučení a zprávy Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva, vysokého komisaře pro národnostní menšiny, zástupce pro svobodu sdělovacích prostředků a dalších orgánů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE),

– s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, Evropskou sociální chartu, judikaturu Evropského soudu pro lidská práva a Evropského výboru pro sociální práva, úmluvy, doporučení, rezoluce, stanoviska a zprávy Parlamentního shromáždění, Výboru ministrů, komisaře pro lidská práva, Evropské komise proti rasismu a nesnášenlivosti, Řídícího výboru pro boj proti diskriminaci, pro rozmanitost a inkluzi, Benátské komise a dalších orgánů Rady Evropy,

– s ohledem na memorandum o porozumění mezi Radou Evropy a Evropskou unií ze dne 23. května 2007 a na závěry Rady ze dne 8. července 2020 o prioritách EU pro spolupráci s Radou Evropy v letech 2020–2022,

– s ohledem na Úmluvu OSN proti korupci,

– s ohledem na Mezinárodní úmluvu OSN o odstranění všech forem rasové diskriminace,

– s ohledem na soubor nástrojů Rady Evropy pro členské státy nazvaný „Dodržování demokracie, právního státu a lidských práv během zdravotní krize COVID-19“ ze dne 7. dubna 2020,

– s ohledem na průběžnou zprávu o opatřeních přijatých v členských státech EU v důsledku krize COVID-19 a jejich dopady na demokracii, právní stát a základní práva, kterou přijala Benátská komise na svém 124. plenárním zasedání dne 8. října 2020,

– s ohledem na výroční zprávu partnerských organizací Platformy Rady Evropy pro podporu ochrany žurnalistiky a bezpečnosti novinářů z roku 2020,

– s ohledem na odůvodněný návrh Komise na rozhodnutí Rady ze dne 20. prosince 2017 o zjištění zřejmého nebezpečí závažného porušení zásady právního státu ze strany Polské republiky, vydaný v souladu s čl. 7 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii (COM(2017)0835),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. července 2019 nazvané „Posilování právního státu v rámci Unie – akční plán“ (COM(2019)0343),

– s ohledem na srovnávací přehled EU o soudnictví za rok 2020,

– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. června 2019 nazvané „Další posílení právního státu v rámci Unie. Aktuální stav a možné další kroky“, v němž se navrhuje zřídit každoroční fórum o základních právech a právním státu,

– s ohledem na zprávu skupiny Evropského hospodářského a sociálního výboru pro základní práva a právní stát z června 2020 nazvanou „Vnitrostátní vývoj z hlediska občanské společnosti, 2018–2019“,

– s ohledem na zprávu Agentury EU pro základní práva ze dne 17. ledna 2018 nazvanou „Problémy, kterým čelí organizace občanské společnosti působící v oblasti lidských práv v EU“, její věstníky o dopadech pandemie onemocnění COVID-19 v EU na základní práva zveřejněné v roce 2020 a na její další zprávy, údaje a nástroje, zejména na informační systém Evropské unie pro základní práva,

– s ohledem na zprávu Agentury EU pro základní práva ze dne 10. září 2020 s názvem „Antisemitismus: přehled antisemitských incidentů zaznamenaných v Evropské unii“,

– s ohledem na zprávu Evropského institutu pro rovnost žen a mužů nazvanou „Peking +25: pátý přezkum provádění Pekingské akční platformy členskými státy EU“, která byla zveřejněna dne 5. března 2020,

– s ohledem na závěry ohledně zajištění dodržování zásad právního státu, které dne 16. prosince 2014 přijala Rada Evropské unie a členské státy zasedající v Radě,

– s ohledem na strategii EU pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025, strategii EU pro rovnost osob LGBTIQ na období 2020–2025, strategii EU pro práva dítěte na období 2021–2024 a strategii EU týkající se práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030,

– s ohledem na akční plán EU proti rasismu na období 2020–2025 a strategický rámec EU pro rovnost, začlenění a účast Romů,

– s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2016 obsahující doporučení Komisi o vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva[3],

– s ohledem na své usnesení ze dne 1. března 2018 o rozhodnutí Komise aktivovat čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU v souvislosti se situací v Polsku[4],

– s ohledem na své usnesení ze dne 19. dubna 2018 o nutnosti zřídit nástroj pro evropské hodnoty na podporu organizací občanské společnosti, které prosazují základní hodnoty v rámci Evropské unie na místní a vnitrostátní úrovni[5],

– s ohledem na své usnesení ze dne 19. dubna 2018 o ochraně investigativních novinářů v Evropě: případ slovenského novináře Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové[6],

– s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2018 o návrhu, který vybízí Radu, aby podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii rozhodla, že existuje zřejmé nebezpečí, že Maďarsko závažně poruší hodnoty, na nichž je Evropská unie založena[7],

– s ohledem na své usnesení ze dne 13. listopadu 2018 o právním státě v Rumunsku[8],

– s ohledem na své usnesení ze dne 14. listopadu 2018 o potřebě komplexního mechanismu EU na ochranu demokracie, právního státu a základních práv[9],

– s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019 o odmítavých reakcích vůči ženským právům a rovnosti žen a mužů v EU[10],

– s ohledem na své usnesení ze dne 28. března 2019 o situaci v oblasti právního státu a boje proti korupci v EU, konkrétně na Maltě a na Slovensku[11],

– s ohledem na své usnesení ze dne 18. prosince 2019 o právním státě na Maltě ve světle nejnovějších informací v souvislosti s vraždou Daphne Caruanové Galiziové[12],

– s ohledem na své usnesení ze dne 18. prosince 2019 o veřejné diskriminaci osob LGBTI a nenávistných projevech vůči nim, včetně zákazu vstupu osobám LGBTI do některých oblastí[13],

– s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o lidských právech a demokracii ve světě a o politice Evropské unie v této oblasti – výroční zpráva za rok 2018[14],

– s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2020 o probíhajících slyšeních podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU týkajících se Polska a Maďarska[15],

– s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům[16],

– s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2020 o protestech proti rasismu v návaznosti na smrt George Floyda[17],

– s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2020 o obnovení vyšetřování předsedy vlády České republiky v souvislosti se zneužitím finančních prostředků EU a potenciálními střety zájmů[18],

– s ohledem na své usnesení ze dne 17. září 2020 o návrhu rozhodnutí Rady o zjištění zřejmého nebezpečí závažného porušení zásady právního státu ze strany Polské republiky[19],

– s ohledem na své usnesení ze dne 7. října 2020 o vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva[20];

– s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2020 o právním státu a základních právech v Bulharsku[21],

– s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2020 o posílení svobody sdělovacích prostředků: ochrana novinářů v Evropě, nenávistné projevy, dezinformace a úloha platforem[22],

– s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2020 o stavu základních práv v Evropské unii – výroční zpráva za roky 2018 a 2019[23],

– s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2020 o víceletém finančním rámci na období 2021–2027, interinstitucionální dohodě, nástroji Evropské unie na podporu oživení a nařízení o právním státě[24],

– s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2021 o prohlášení EU za zónu svobody pro LGBTIQ osoby[25],

– s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2021 o uplatňování nařízení (EU, Euratom) 2020/2092: mechanismus podmíněnosti dodržováním zásad právního státu[26],

– s ohledem na své usnesení ze dne 29. dubna 2021 o vraždě Daphne Caruanové Galiziové a právním státě na Maltě[27],

– s ohledem na své posouzení evropské přidané hodnoty, které je součástí legislativní zprávy z vlastního podnětu o mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva z října roku 2016,

– s ohledem na své předběžné posouzení evropské přidané hodnoty mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva ze dne 23. dubna 2020,

– s ohledem na článek 54 svého jednacího řádu,

– s ohledem na stanoviska Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Výboru pro právní záležitosti, Výboru pro ústavní záležitosti a Petičního výboru,

– s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A9-0199/2021),

A. vzhledem k tomu, že Unie je založena na společných hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin, které jsou zakotveny v článku 2 SEU, tedy hodnotách, které jsou společné členským státům EU a které musí kandidátské země EU dodržovat, aby mohly vstoupit do Unie; vzhledem k tomu, že demokracie, právní stát a základní práva jsou hodnoty, jež se navzájem posilují, a jsou-li ohroženy, mohou představovat pro Unii systémovou hrozbu; vzhledem k tomu, že dodržování zásad právního státu je pro Unii jako celek i její členské státy na všech úrovních správy, včetně subjektů na nižší než celostátní úrovni, závazné;

B. vzhledem k tomu, že roční cyklus přezkumu právního státu je vítaným doplněním nástrojů, jež jsou k dispozici na ochranu hodnot zakotvených v článku 2 SEU, neboť se zabývá situací ve všech členských státech EU na základě čtyř pilířů s přímou souvislostí s dodržováním právního státu; vzhledem k tomu, že je zamýšlen jako roční cyklus pro zajištění právního státu a předcházení vzniku a prohlubování problémů;

C. vzhledem k tomu, že první zpráva Komise o právním státu (zpráva za rok 2020) je omezená, pokud jde o oblast působnosti, protože nezahrnuje všechny hodnoty EU stanovené v článku 2 SEU;

D. vzhledem k tomu, že po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost byla Listina plně začleněna do Smluv, a je tudíž od té doby pro orgány, instituce a agentury EU i pro členské státy při uplatňování právních předpisů EU právně závazná; vzhledem k tomu, že je třeba rozvíjet, podporovat a posilovat opravdovou kulturu základních práv, a to nejen v orgánech EU, ale i v členských státech, zvláště pak když uplatňují právní předpisy EU na svém území i ve vztazích s třetími zeměmi;

E. vzhledem k tomu, že i když zpráva za rok 2020 upozorňuje na problémy a uvádí obavy, dostatečně neposuzuje účinnost změn, jež každá země provedla, ani nepřináší žádná konkrétní doporučení pro jednotlivé země či přezkum toho, jak každá země v průběhu času dodržovala zásady právního státu, což by mohlo ohrozit její zamýšlené preventivní účinky;

F. vzhledem k tomu, že bez účinného sledování prostřednictvím ročního monitorování nemusí zpráva za rok 2020 umožnit prevenci, odhalení a řešení systémových výzev a nedostatků v oblasti právního státu, jak o tom v posledních letech svědčila situace v některých členských státech; vzhledem k tomu, že dodržování právního státu je základním předpokladem pro dodržování zásady řádného finančního řízení a pro ochranu finančních zájmů Unie;

G. vzhledem k tomu, že Parlament přijal v posledních několika letech nespočet usnesení, v nichž upozornil na závažné problémy v oblasti právního státu, které se vyskytují v řadě členských států[28];

H. vzhledem k tomu, že nedostatky v oblasti právního státu a základních práv v některých zemích závažným způsobem ohrožují vzájemnou důvěru ve fungování prostoru svobody, spravedlnosti a práva a ohrožují cíle Unie obsažené v článku 3 SEU, jak dokládá několik případů, kdy byl evropský zatýkací rozkaz vystaven tlaku v důsledku vážných pochybností o nezávislosti soudnictví;

I. vzhledem k tomu, že instituce veřejného ochránce práv a orgány pro rovné zacházení v členských státech hrají zásadní úlohu při ochraně klíčových zásad právního státu, jako je transparentnost, odpovědnost a řádný proces;

J. vzhledem k tomu, že mimořádná opatření přijatá v reakci na pandemii COVID-19 narušila výkon základních práv občanů, jako je právo na volný pohyb, přístup ke spravedlnosti, přístup k veřejným informacím, soukromí, svoboda shromažďování a sdružování, a měla dopad i na demokratický systém brzd a protivah; vzhledem k tomu, že je proto zásadní zajistit, aby existoval účinný systém brzd a protivah, který bude reagovat na opatření vlád a zajišťovat ochranu práv občanů EU; 

K. vzhledem k tomu, že některé členské státy poklesly v mezinárodním pořadí svobody tisku a že vzrostlo násilí vůči novinářům; vzhledem k tomu, že k hrozbám pro svobodu sdělovacích prostředků patří obtěžování a útoky zaměřené na novináře, ignorování jejich právní ochrany a také ovládnutí sdělovacích prostředků a zásahy v mediálním odvětví motivované ekonomickými nebo politickými cíli; vzhledem k tomu, že tento znepokojivý vývoj směřující k potlačování svobody projevu a svobody tisku dává špatný příklad zemím EU a zemím, které usilují o přistoupení k EU;

L. vzhledem k tomu, že je nezbytné zintenzivnit a zefektivnit stávající mechanismy a vytvořit účinný mechanismus EU pro demokracii, právní stát a základní práva, který zajistí dodržování zásad a hodnot zakotvených ve Smlouvách v celé Unii;

M. vzhledem k tomu, že dodržování práv menšin je jedním z politických kritérií, která musí kandidátská země v okamžiku přistoupení splňovat; vzhledem k tomu, že Unie hraje důležitou úlohu při zajišťování dodržování práv národnostních a jazykových menšin v kandidátských zemích; vzhledem k tomu, že Parlament již vyzval Komisi[29], aby přijala společný rámec minimálních norem EU pro ochranu práv příslušníků menšin, které budou pevně zakotveny v právním rámci zaručujícím demokracii, právní stát a základní práva v celé Unii;

I. Zpráva o právním státu 2020: poučení pro rok 2021

1. vítá první výroční zprávu Komise o právním státu; domnívá se, že je nezbytné vytvořit evropskou strukturu pro monitorování a prosazování právního státu v Unii; znovu opakuje, že je důležité předem odhalovat rizika porušování základních práv a právního státu a předcházet jim, a nikoli reagovat až ex post, když k takovému porušování dochází opakovaně; vybízí proto k dalšímu rozvoji tohoto nového nástroje;

2. vítá skutečnost, že součástí ročního přehledu Komise o stavu právního státu v členských státech je fungování systémů spravedlnosti, rámce boje proti korupci, plurality sdělovacích prostředků a některá další témata týkající se systému brzd a protivah, a to částečně i pokud jde o občanský prostor; dále vyzývá k tomu, aby do výročních zpráv byly zahrnuty některé důležité prvky seznamu kritérií právního státu Benátské komise z roku 2016, jako jsou právní záruky, které mají zabránit svévoli a zneužívání moci ze strany veřejných orgánů, nezávislost a nestrannost právnické profese a rovnost před zákonem a nediskriminace; vybízí Komisi, aby rovněž poukazovala na pozitivní trendy v členských státech, jež by mohly sloužit jako dobré příklady k následování pro ostatní;

3. s uspokojením konstatuje, že zpráva obsahuje kapitoly týkající se jednotlivých zemí; oceňuje úsilí Komise o spolupráci s vládami členských států a vnitrostátními parlamenty a také s občanskou společností a dalšími vnitrostátními aktéry; vybízí Komisi, aby více usilovala o prohloubení analýz jednotlivých zemí s cílem lépe posoudit závažnost problémů v oblasti právního státu; domnívá se, že je třeba věnovat více času návštěvám Komise v jednotlivých zemích, a to i přímo v terénu, s cílem dosáhnout širšího zapojení a dialogu s vnitrostátními orgány a občanskou společností; domnívá se, že Komise by měla zvýšit povědomí o těchto svých návštěvách zemí s cílem podpořit kulturu právního státu na vnitrostátní úrovni;

4. vítá skutečnost, že všechny členské státy jsou kontrolovány podle stejných ukazatelů a podle stejné metodiky; zdůrazňuje však, že jsou-li stejným způsobem prezentovány případy porušení různé povahy,  nese to s sebou riziko zlehčování nejzávažnějších porušení zásad právního státu; naléhavě vyzývá Komisi, aby své zprávy diferenciovala tím, že bude rozlišovat mezi systematickým porušováním zásad právního státu a jednotlivými, izolovanými případy jejich porušení; zdůrazňuje, že výroční zpráva o právním státu by mohla být přínosná z hlediska prevence; domnívá se, že je třeba pečlivějšího posouzení pro stanovení toho, zda má zpráva dostatečně preventivní účinky; v každém případě se domnívá, že tomu tak určitě není, pokud jde o členské státy, jichž se týká postup podle čl. 7 odst. 1 SEU; vyjadřuje přesvědčení, že zpráva za rok 2020 mohla poskytnout hloubkovější a transparentnější posouzení, která by u každého pilíře analyzovaného v kapitolách věnovaných jednotlivým zemím uváděla, zda se vyskytly závažné nedostatky, zda hrozilo porušení hodnot Unie nebo zda k takovému porušení již došlo; považuje tato posouzení za nezbytná pro formulaci závěrů o stavu právního státu a pro stanovení dalších kroků a nápravných opatření a nástrojů; vyzývá k tomu, aby zprávy v budoucnu využívaly syntetický přístup s cílem jasně určit, v čem spočívají největší rizika a problémy v rámci členských států; vyzývá Komisi, aby svou metodiku odpovídajícím způsobem aktualizovala a bez zbytečného odkladu informovala Parlament;

5. domnívá se, že zpráva za rok 2020 je příliš popisná a neposkytuje dostatečnou analýzu; vyzývá Komisi, aby v budoucích zprávách používala analytičtější přístup; považuje za nezbytné, aby budoucí zprávy obsahovaly doporučení pro jednotlivé země ohledně toho, jak řešit zjištěné problémy nebo zjednat nápravu porušení, a to případně včetně lhůt pro provedení, a referenční hodnoty, které je třeba dále sledovat; vyzývá Komisi, aby do zpráv zahrnula informace o kontrole provádění svých doporučení následných a nápravných opatření;

6. je znepokojen tím, že narušení svobody sdělovacích prostředků se projevuje v ostatních oblastech analyzovaných ve zprávě; domnívá se, že očerňující kampaně proti akademickým pracovníkům, novinářům, soudcům, právníkům, organizacím občanské společnosti a aktivistům, a zejména strategické žaloby proti účasti veřejnosti (SLAPP), jsou vedeny s cílem omezit jejich nezávislost a schopnost jednat a mají odrazující účinek;

7. vyzývá proto k integrovanější analýze vzájemného propojení mezi čtyřmi pilíři zahrnutými do zprávy a toho, jak může kombinace nedostatků vést k systematickému porušování právního státu nebo riziku takového porušování, a indikování, zda tyto nedostatky mají dopad na finanční zájmy Unie nebo hrozí, že jej budou mít;

8. domnívá se, že výroční zprávy by měly určit průřezové trendy na úrovni EU; domnívá se, že zprávě za rok 2020 chybí celounijní perspektiva; žádá Komisi, aby stanovila případy, kde se některá opatření nebo praktiky ohrožující právní stát, svobodu sdělovacích prostředků, systém brzd a protivah nebo boj proti korupci v jednom členském státě stávají návodem pro jiné a kde závažnost a rozsah takových praktik může potenciálně poškozovat celou Unii; vyzývá Komisi, aby posoudila, jak tyto útoky ohrožují kvalitu demokracie v Unii; žádá, aby v rámci analýzy prováděné ve zprávě měly tyto trendy, včetně stále častějších výzev, které na právní strukturu EU kladou vnitrostátní ústavní soudy, prioritu, aby bylo možné správně zacílit nápravná opatření na úrovni EU; vyzývá Komisi, aby uváděla názorné příklady systematické dezinformační kampaně a zahraničního vměšování, které mají za cíl podkopat důvěru veřejnosti ve státní instituce a nezávislé sdělovací prostředky a současně tlačí členské státy směrem k autoritářským strukturám správy;

9. vyjadřuje politování nad tím, že výroční zpráva za rok 2020 nepojednávala o všech otázkách právního státu dostatečně podrobně; vyzývá Komisi, aby rozvíjela své odborné znalosti a kapacity týkající se jednotlivých zemí, aby mohla rychleji reagovat na negativní vývoj v členských státech; vyzývá Komisi, aby vyčlenila dostatečné zdroje na monitorování a prosazování právního státu v EU;

10. zdůrazňuje, že zákony, dodržování právního státu, systém brzd a protivah a demokratické instituce  v členském státě, včetně jejich nezávislosti, musí fungovat nejen de iure, ale také de facto;

Systémy soudnictví

11. vítá monitorování nezávislosti, kvality a účinnosti soudních systémů členských států, včetně státních zastupitelství a jejich schopnosti poskytovat účinnou soudní ochranu, aby zajistily soulad s právem EU; domnívá se, že je třeba rovněž monitorovat, zda je vytvořeno prostředí umožňující přístup ke spravedlnosti pro všechny, včetně přístupu ke spravedlnosti na úrovni EU a úsilí a zdrojů vynaložených s cílem zajistit přístup ke spravedlnosti; je znepokojen tím, že občané EU nemají k dispozici mechanismus přímé nápravy, který by jim umožňoval hájit svá práva v souladu s Listinou; domnívá se, že zprávy by měly jít dále, než je pouhý výroční statistický přehled, a měly by do kapitol o jednotlivých zemích zahrnovat veškeré relevantní informace o stavu právního státu, včetně důležitých informací o minulém vývoji a politickém kontextu, v němž se odehrávají nové události, aby se umožnilo přesné, dynamické a komplexní posuzování nominální i faktické nezávislosti soudních systémů, včetně nezávislosti právníků a právnické profese, a že by měly pokrývat delší dobu než jen předchozích dvanáct měsíců; zdůrazňuje, že občanům EU a osobám s bydlištěm v EU by měly být zaručeny odpovídající standardy právního státu při výkonu jejich práva na volný pohyb v rámci EU; zdůrazňuje, že základním kamenem právního státu je účinný přístup ke spravedlnosti pro všechny občany, který musí být s ohledem na jejich zranitelnost obzvláště zaručen pro sezónní a přeshraniční pracovníky vykonávající pracovní činnost v jiném členském státě;

12. zdůrazňuje, že efektivní, nezávislé a účinné systémy soudnictví mají pro dodržování zásad právního státu zásadní význam; připomíná, že struktura soudnictví Unie zahrnuje vnitrostátní soudní systémy; zdůrazňuje, že aby bylo možné chránit základní práva a svobody občanů EU, soudní systém a jeho soudci musí být nezávislí, a že je proto zapotřebí, aby byli chráněni před veškerým nátlakem, hrozbami či vměšováním, ať už přímým či nepřímým, z jakékoli strany, a to i ze strany politických orgánů; vítá skutečnost, že za ukazatele nezávislosti soudnictví byly rovněž označeny složení soudních orgánů a postupy jmenování společně s mechanismy, kterými se řídí délka služby a důvody pro zamítnutí a odvolání, kariérní postup, disciplinární řízení a sankce; zdůrazňuje, že tyto parametry je nutné sledovat nepřetržitě a zahrnovat je do komplexních hodnocení všech systémů brzd a protivah, přičemž je třeba zajistit, aby se pozornost nesoustředila pouze na některé z nich, neboť jedině tak bude možné ověřit, jaký je skutečný stav nezávislosti soudnictví v členských státech;

13. konstatuje, že zpráva za rok 2020 se oprávněně zabývá nezbytnou digitalizací soudních řízení a odbornou přípravou soudců; připomíná, že mezi členskými státy přetrvávají značné rozdíly, pokud jde o úroveň účasti na odborné přípravě zaměřené na právnické profese; vyjadřuje politování nad tím, že zpráva se nezmiňuje o odborné přípravě právních zástupců;

14. je znepokojen výrazným zhoršením situace, pokud jde o nezávislost soudních systémů některých členských států, a stále častějším neskrývaným nedodržováním práva EU, to i v případě rozsudků Soudního dvora; konstatuje, že nezávislost soudnictví je v některých členských státech i nadále předmětem vážných obav, jak se uvádí v některých kapitolách o jednotlivých zemích;  vyzývá Komisi, aby tyto nedostatky a zjištění posoudila a jasně označila jako jednoznačné riziko závažného porušení právního státu; je hluboce znepokojen tím, že Komise na vážná rizika v oblasti právního státu, na něž upozornily zprávy o jednotlivých zemích, rychle nezareagovala použitím právním prostředků, zvláště poté, co tato rizika vyústila ve skutečná porušení zásad právního státu; vyzývá Komisi, aby vypracovala smysluplné jednoduché a jasné srovnání různých vnitrostátních systémů soudnictví a zdůraznila, kde by mohly být pro srovnatelné systémy uplatněny osvědčené postupy a jak by bylo možné odstranit podobné nedostatky;

15. zdůrazňuje, že v souladu s čl. 17 odst. 1 SEU má Komise zajišťovat uplatňování Smluv a sekundárních právních předpisů, a to i v případech, kdy riziko vážného porušení hodnot stanovených v článku 2 SEU, na které upozornily kapitoly věnované jednotlivým zemím, vyústilo po zveřejnění zprávy za rok 2020 ve skutečné porušení;

16. odsuzuje politický tlak vyvíjený v Maďarsku a Polsku s cílem zabránit vnitrostátním soudům v zahájení řízení o předběžné otázce u Soudního dvora EU (SDEU) podle článku 267 SFEU, a zamezit tak vnitrostátním soudcům, aby se obraceli na Soudní dvůr v otázce požadavků EU na nezávislost soudnictví; domnívá se, že tento postup je v rozporu se Smlouvami a s ustáleným výkladem příslušných ustanovení ze strany SDEU; je znepokojen rostoucím a záměrným nerespektováním rozsudků SDEU; domnívá se, že tento protiprávní vývoj systematicky ohrožuje jednotu a soudržnost unijního práva a samotné fungování Unie; vyzývá Komisi, aby do svých budoucích zpráv zahrnula podrobné údaje o dodržování rozsudků ESD členskými státy; domnívá se proto, že příští výroční zprávy by měly v rámci hodnocení považovat nedodržení rozsudků SDEU za závažné porušení; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila okamžitou a přiměřenou právní reakci na odmítnutí provedení a respektování rozsudků SDEU, např. aby bylo zahájeno soudní řízení na základě článku 260 SFEU; vyzývá Komisi, aby pozorně sledovala rozhodnutí vnitrostátních soudů ve věci nadřazenosti práva EU nad vnitrostátními ústavními normami a aby zahájila řízení o nesplnění povinnosti s členskými státy, které tuto zásadu soustavně porušují; dále vyjadřuje politování nad žádostí polského předsedy vlády, který se obrátil na Ústavní soud, aby rozhodl o nadřazenosti vnitrostátních ústavních norem nad právem EU;

17. konstatuje, že pomalá občanská, trestní a správní řízení představují velké riziko zejména pro dodržování zásad právního státu; vyzývá Komisi, aby do svých příštích zpráv zařadila hodnocení podmínek ve věznicích, nevyřízené soudní případy a průměrnou délku soudních řízení v každém členském státě;

Protikorupční rámec

18. vítá skutečnost, že kapitoly o jednotlivých zemích věnují zvláštní část boji proti korupci, neboť systémová korupce podrývá fungování právního státu a důvěru občanů EU v rozhodnutí orgánů, státních úředníků a soudů; zdůrazňuje, že odváděním veřejných prostředků na jiné než na původně zamýšlené veřejné účely snižuje korupce úroveň a kvalitu veřejných služeb, a podkopává tak základní práva; poukazuje na to, že zatímco existenci vnitrostátních protikorupčních právních předpisů, politik a strategií  lze považovat za pokrok, jejich provádění a následná účinnost na místě je zásadní pro právní stát a je třeba je rovněž posoudit; zdůrazňuje, že protikorupční rámce by měly zahrnovat takové prvky, jako jsou etická pravidla, opatření na zvyšování povědomí, pravidla pro zveřejňování majetku, neslučitelnost a střet zájmů, zadávání veřejných zakázek, mechanismy vnitřní kontroly, pravidla týkající se lobbování a fenoménu „otáčivých dveří“; vyzývá členské státy a orgány, aby navrhly účinné nástroje pro prevenci, odhalování rizik, zastavení a postihování případů korupce a podvodů, jakož i mechanismy pro zpětné získání zisku z těchto případů, zejména na základě pravidelného sledování využívání veřejných unijních i vnitrostátních prostředků; konstatuje, že posouzení odolnosti antikorupčního rámce pro řešení rizik spojených s korupcí v oblasti veřejných zakázek ve zprávě za rok 2020 v mnoha případech i nadále chybí;

19. vyzývá Komisi, aby kladla větší důraz na zneužívání prostředků EU, zejména s ohledem na nové nařízení o podmíněnosti dodržování zásad právního státu, a aby v každém členském státě přezkoumala řádné fungování orgánů pověřených vyšetřováním a trestním stíháním v souvislosti s vyšetřováním a stíháním podvodů, včetně podvodů daňových, korupce nebo jiných případů porušení práva EU týkajícího se plnění rozpočtu EU nebo ochrany finančních zájmů Unie; vyjadřuje znepokojení nad potenciálně rostoucím rizikem zneužívání rozpočtu Unie jako prostředku k oslabení právního státu v některých členských státech;

20. je hluboce znepokojen rostoucí hrozbou, kterou představují trestné činy související s korupcí; vyzývá Komisi, aby aktualizovala a v případě potřeby posílila protikorupční právní předpisy Unie tím, že využije zjištění této zprávy ke zlepšení reakcí na odhalené nedostatky, a aby přijala vhodný soubor politik pro potírání korupce v soudnictví členských států;  zdůrazňuje, že nárůst korupce představuje nebezpečí pro soudržnost právního řádu Unie, účinnost jejích společných politik, ochranu základních práv, její mezinárodní kredibilitu a fungování jednotného trhu, na němž dodržování zásad právního státu hraje významnou roli; vyzývá Komisi, aby popsala osvědčené postupy, určila oblasti zvláště citlivé na korupci, předložila  pro jednotlivé země doporučení pro zlepšení a aby tyto znalosti využila k aktualizaci a posílení protikorupčního rámce Unie;

21. připomíná, že v boji proti organizované trestné činnosti, korupci a praní peněz hrají klíčovou roli oznamovatelé;

22. varuje před tím, že nedostatek jednotných, aktuálních a konsolidovaných statistik ve všech členských státech spolu s problémy se shromažďováním informací o příjemcích programů EU brání posuzování a porovnávání údajů o vyšetřování a stíhání trestných činů korupce; vyzývá proto Komisi, aby podporovala a prosazovala celounijní harmonizaci definic těchto trestných činů, a zajistila lepší využívání stávajících souborů údajů a metodiky pro vývoj nových souborů údajů s cílem získat v celé EU srovnávací údaje o řešení případů korupce; zdůrazňuje význam podpory a posílení spolupráce mezi orgány EU, členskými státy, Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO) v boji proti korupci; je toho názoru, že boj proti korupci vyžaduje nejen silný mandát, ale také mnohem větší rozpočet, zdroje a jakýkoli druh podpory, kterou by výše uvedené orgány a instituce mohly potřebovat;

Svoboda projevu: svoboda a pluralita sdělovacích prostředků, umělecká a akademická svoboda

23. vítá skutečnost, že do zprávy byla začleněna samostatná kapitola o monitorování svobody a plurality sdělovacích prostředků; obzvláště oceňuje fakt, že je věnována pozornost bezpečnosti novinářů; naléhavě vyzývá Komisi, aby posoudila účinnost a účelnost vnitrostátních rámců pro ochranu svobody a plurality sdělovacích prostředků; zdůrazňuje, že v zájmu předejití riziku další koncentrace informací v rukou několika osob, což by mohlo bránit šíření svobodných a nezávislých informací, je důležité hodnotit a monitorovat v členských státech situaci sdělovacích prostředků, zejména zkoumáním opatření, která přijme kterákoli vláda za účelem umlčení kritických sdělovacích prostředků anebo oslabení svobody a plurality;

24. vyjadřuje politování nad tím, že chybí posouzení odvětví veřejných a soukromých sdělovacích prostředků na vnitrostátní úrovni a míry jeho de jure a de facto nezávislosti na vnitrostátních orgánech, politických stranách nebo jakýchkoli jiných vlivech a chybí také posouzení případných střetů zájmů a koncentrace sdělovacích prostředků a transparentnosti jejich vlastnictví; zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit finanční nezávislost  provozovatelů soukromých sdělovacích prostředků a podmínky pro udržitelnost jejich činnosti, aby se zabránilo politickému ovládnutí médií; podtrhuje nezastupitelnou úlohu veřejnoprávních sdělovacích prostředků a zdůrazňuje, že je klíčové zajistit a zachovat jejich nezávislost a svobodu na politických vlivech; vyjadřuje politování nad tím, že nebylo posouzeno, do jaké míry jsou de jure a de facto nezávislé vnitrostátní regulační orgány v oblasti sdělovacích prostředků; je přesvědčen, že je třeba úzce monitorovat řádné provádění článku 30 směrnice o audiovizuálních mediálních službách z roku 2018[30] a že v odůvodněných případech by měla být urychleně zahájena řízení o nesplnění povinnosti; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby přezkoumala pokusy o zastrašování a očerňování novinářů, zejména ve veřejnoprávním vysílání, a také přímé útoky na zahraniční novináře, kteří jsou kvůli svým investigativním zprávám napadáni jako veřejní nepřátelé;

25. je zděšen tím, že se od zveřejnění zprávy za rok 2020 v některých členských státech stále více zhoršuje svoboda a pluralita sdělovacích prostředků;  je velmi znepokojen fyzickými, psychickými a ekonomickými výhrůžkami, zneužíváním a trestnými činy, jimž čelí novináři a pracovníci médií v Unii v důsledku své práce, jakož i vraždami novinářů a pracovníků médií kvůli jejich práci, a připomíná, že takové útoky často vedou k autocenzuře; vyzývá Komisi, aby do budoucích kapitol o jednotlivých zemích zahrnula přehled útoků na novináře v Unii se zvláštním důrazem na vraždy novinářů, včetně přehledu o skutečné nezávislosti následných trestních vyšetřování a řízení na politickém ovlivňování a o odpovědích, které členské státy v této věci poskytly;

26. se znepokojením pozoruje, že tyto problémy se svobodou sdělovacích prostředků jsou úzce spojeny s ohrožením umělecké a akademické svobody; vyzývá proto k rozšíření tohoto pilíře na všechny aspekty svobody projevu, včetně potírání nenávistných slovních projevů, a k příslušnému přizpůsobení pilíře;

27. vyjadřuje znepokojení nad tím, že vlády a vlivné osoby využívají právní nástroje k umlčení kritiků, např. prostřednictvím strategických žalob proti účasti veřejnosti či zákonů omezujících právo na svobodu projevu způsobem, který je v rozporu se základními právy jednotlivců; vyzývá členské státy, aby přijaly právní předpisy, které by chránily novináře před takovými praktikami; vyzývá Komisi, aby navrhla právní předpis EU regulující strategické žaloby proti účasti veřejnosti s cílem chránit novináře před šikanózními soudními řízeními;

28. podotýká, že zhoršování svobody sdělovacích prostředků vede k tomu, že menšiny, například LGBTI osoby, migranti a uprchlíci, se čím dál více stávají terčem a obětními beránky, často z popudu vlády, což vede k nárůstu nenávistných projevů namířených proti těmto skupinám a k cenzuře sdělovacích prostředků; vyzývá Komisi, aby v budoucích zprávách posoudila, jak trestné činy z nenávisti a nenávistné projevy ovlivňují diskriminaci;

Další institucionální otázky spojené se systémem brzd a protivah, včetně ochrany příznivého občanského prostoru

29. vítá pilíř zprávy zaměřený na systém brzd a protivah a její přezkum výjimečných opatření přijatých v rámci boje proti pandemii COVID-19; připomíná, že v boji proti pandemii jsou nezbytná mimořádná vládní opatření, která respektují právní stát, základní práva a demokratickou odpovědnost a měla by být základním kamenem veškerého úsilí o kontrolu šíření COVID-19; domnívá se, že mimořádné pravomoci vyžadují další kontrolu, aby se zajistilo, že nebudou použity jako záminka pro trvalejší změnu rovnováhy sil; je znepokojen využíváním mimořádných opatření souvisejících s pandemií COVID-19 jako záminky ke zrychlenému přijímání diskriminačních právních předpisů; vyzývá Komisi, aby mimořádná opatření nadále monitorovala a zajistila, aby návrhy zákonů byly připraveny a uzákoněny ve vhodnou dobu a transparentně, aby byly nezbytné, přiměřené, sociálně spravedlivé a dočasné a aby uzavření soudů nepřiměřeně neovlivnilo přístup k soudní nápravě; v této souvislosti zdůrazňuje úlohu parlamentní kontroly a konzultací s občanskou společností; vyzývá Komisi, aby nadále monitorovala, zda k postupnému rušení opatření dochází ve správnou dobu; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby členské státy během pandemie COVID-19 i po jejím odeznění dodržovaly, chránily a prosazovaly práva občanů EU;

30. připomíná, že nezávislé vnitrostátní lidskoprávní instituce a úřady veřejných ochránců práv fungující v plném souladu s pařížskými zásadami, jakož i orgány pro rovné zacházení jsou důležité pro ochranu práv občanů EU a možnosti hájit právní stát na vnitrostátní, regionální a místní úrovni; je hluboce znepokojen nedávnými pokusy oslabit nezávislost vnitrostátního veřejného ochránce práv na výkonné moci, k nimž došlo v Polsku; vítá odkaz na úlohu úřadů veřejného ochránce práv ve zprávě za rok 2020; vyzývá Komisi, aby v příštím ročním cyklu věnovala větší pozornost činnostem vnitrostátních veřejných ochránců práv a orgánů pro rovné zacházení tak, že  podrobněji prozkoumá, jak fungují, jejich míru nezávislosti a jejich skutečný přínos k zajištění existence dostatečných záruk; poukazuje zejména na to, že v některých členských státech došlo od zveřejnění zprávy za rok 2020 ke snížení nezávislosti orgánů pro rovné zacházení, což představuje bezprostřední ohrožení základních práv občanů; opakuje své znepokojení nad stále se zmenšujícím prostorem pro nezávislou občanskou společnost v některých členských státech, zejména pro obránce práv žen, menšin a lidských práv, včetně kriminalizace jejich činnosti, nepřiměřené administrativní zátěže, omezení přístupu k financování, snižování finanční pomoci určené na advokátní činnost a omezení svobody shromažďování a spolčování;

31. zdůrazňuje význam zdravého občanského prostoru pro prosazování a monitorování hodnot EU a zajištění odpovědnosti vlád za jejich dodržování, ale také pro úsilí působit jako protiváha proti oslabování právního státu a upevňovat kulturu právního státu; vyzývá Komisi, aby ve zprávě za rok 2021 prohloubila posouzení občanského prostoru; považuje za přínosné zabývat se definicí jasných měřítek pro příznivý občanský prostor, a v dlouhodobém horizontu tak dále posílit tuto oblast analýzy, a to i pokud jde například o právní prostředí umožňující výkon občanských svobod, rámec finanční životaschopnosti a udržitelnosti občanských organizací, včetně otázky nevládních organizací zřízených a financovaných vládami (GONGO), přístup k rozhodovacímu procesu a účast na něm, právo na přístup k informacím, bezpečný prostor, a to i pokud jde o výskyt slovních a fyzických útoků a reakce na ně, očerňující kampaně a právní, správní a fiskální obtěžování, a to i prostřednictvím strategických žalob proti účasti veřejnosti (SLAPP), odrazujícího účinku, jež vyvolávají, a jejich dlouhodobých důsledků z hlediska aktivního občanství v jiné zemi; opakuje, že by orgány EU měly udržovat otevřený, transparentní a pravidelný dialog s reprezentativními sdruženími a s občanskou společností; vyzývá Komisi, aby ve svých budoucích zprávách posoudila, zda je výkon politických práv občanů EU zaručen ve všech členských státech;

32. vyjadřuje politování nad skutečností, že Maďarsko tím, že neprovedlo rozsudek Soudního dvora týkající se nezákonného omezení financování občanských organizací osobami sídlícími mimo Maďarsko, což samo o sobě představuje závažné porušení zásad právního státu, pokračuje v procesu zmenšování prostoru pro občanskou společnost v této zemi; naléhavě vyzývá Komisi, aby postoupilo případ Maďarska Soudnímu dvoru Evropské unie a aby v souladu s článkem 260 SFEU naléhavě požádala o odrazující finanční sankce; se znepokojením konstatuje, že stále větší počet členských států přijímá právní předpisy, jež vážně ohrožují svobodu sdružování a projevu organizací občanské společnosti, čímž přispívají ke zmenšování prostoru pro občanskou společnost;

33. vyjadřuje politování nad tím, že ve zprávě není jasně identifikován záměrný proces regrese demokracie a právního státu organizovaný vnitrostátními orgány v některých členských státech EU a následné postupné zavádění (polo)autokratických režimů prostřednictvím pozvolného odstraňování všech brzd a protivah; vyzývá Komisi, aby vzala na vědomí a zohlednila četné výroční zprávy a indexy uznávaných a zavedených organizací, které hodnotí, jak členské státy EU v průběhu času dodržují demokracii, právní stát a lidská práva;

Oblast působnosti zprávy - chybějící oblasti

34. vyjadřuje politování nad tím, že zpráva za rok 2020 plně nezahrnuje hodnoty demokracie a základních práv podle čl. 2 SEU, jež jsou v případě, že se země začnou odklánět od dodržování právního státu, bezprostředně ohroženy;

35. vyzývá Komisi, aby do kapitol týkajících se jednotlivých zemí zahrnula u všech kandidátských a potenciálních kandidátských zemí na členství v EU hloubkovou analýzu jejich soudních systémů, protikorupčních rámců, svobody a plurality sdělovacích prostředků a institucionálních brzd a protivah;

36. opakuje, že existuje vnitřní provázanost mezi právním státem, demokracií a základními právy a že je třeba zvýšit povědomí o hodnotách zakotvených v článku 2 SEU a v Listině; vybízí Komisi, aby zvážila zařazení uplatňování všech práv zaručených Listinou do oblasti působnosti příštích zpráv; zdůrazňuje, že pokud členský stát jedná v rámci oblasti působnosti práva EU, musí respektovat práva a zásady Listiny; trvá proto na zachovávání vztahu mezi dodržováním zásad právního státu a rovností před zákonem, právem na účinnou právní ochranu před nezávislým a nestranným soudem, právem na spravedlivý proces a právem na poradenství, obhajobu a zastoupení, poskytováním nezávislé právní pomoci osobám, které nemají dostatečné prostředky, a právem na řádnou správu, jak je stanoveno v článku 41 Listiny;

37. důrazně odsuzuje skutečnost, že v některých členských státech EU nejsou plně dodržovány unijní a mezinárodní právní předpisy, například v oblasti boje proti diskriminaci nebo v oblasti azylu, jak dokládá příklad Maďarska, které neprovedlo několik rozsudků Soudního dvora EU a Evropského soudu pro lidská práva týkajících se přístupu k azylovému řízení, včetně automatického a nezákonného zadržování a odepírání potravin, což je porušením práva migrantů a žadatelů o azyl požádat o mezinárodní ochranu;

38. zdůrazňuje své znepokojení nad tím, že v rámci Unie se stále v rozporu s článkem 2 SEU nedodržují v plné míře práva osob ve zranitelném postavení, včetně osob se zdravotním postižením, dětí, náboženských menšin, zejména v době rostoucího antisemitismu a islamofobie v Evropě, Romů a dalších příslušníků etnických a jazykových menšin, migrantů, žadatelů o azyl, uprchlíků, LGBTI+ osob a starších osob a také žen; upozorňuje na zřejmou souvislost mezi zhoršující se situací, pokud jde o normy právního státu, a porušováním základních práv a práv menšin v dotčených členských státech; vyzývá Komisi, aby posoudila neustálé porušování demokracie a základních práv v rámci Unie, včetně útoků vůči osobám ve zranitelném postavení;

39. vítá, že Komise oznámila svoji strategii na posílení uplatňování Listiny základních práv; domnívá se, že každoroční zaměření na jediné předem vymezené téma by neumožnilo upozornit na jiná závažná porušení Listiny, k nimž v daném roce dochází; je přesvědčen, že takový roční přezkum by měl poskytovat vstupy pro souhrnný monitorovací mechanismus a že jeho metodika, cyklus a působnost by měly být proto sladěny s ročními zprávami; vyjadřuje politování a znepokojení nad neochotou Komise zahájit řízení o nesplnění povinnosti, pokud jde o porušování Listiny;

40. vyzývá členské státy, aby vypracovávaly výroční zprávy o demokracii, právním státu a základních právech, včetně rovnosti a práv příslušníků menšin;

41. zdůrazňuje, že mechanismus Unie pro každoroční podávání zpráv by měl posílit a nahradit stávající nástroje, aby se zabránilo zdvojování činností, zejména výroční zprávu o právním státu, rámec Komise pro právní stát, výroční zprávu Komise o uplatňování Listiny, dialog Rady o právním státu a mechanismus pro spolupráci a ověřování, a zároveň by se měla zvýšit jeho doplňkovost a soudržnost s dalšími dostupnými nástroji včetně postupů podle článku 7 SEU, řízení o nesplnění povinnosti a rozpočtové podmíněnosti; domnívá se, že všechny tři orgány by měly při svém posuzování využít zjištění ročního monitorovacího cyklu pro účely uplatnění článku 7 SEU a rozpočtové podmíněnosti; zdůrazňuje, že je třeba respektovat úlohu a výsady všech tří orgánů; zavazuje se k tomu, že sloučí vypracovávání svých výročních zpráv o právním státu a základních právech v rámci širšího výročního monitorovacího cyklu týkajícího se článku 2 SEU a že na tom začne pracovat bezprostředně poté, co Komise zveřejní svou zprávu o právním státu;

42. požaduje, aby se provedlo hodnocení, na jehož základě by se zjistilo, zda je rozsah ustanovení o zákazu diskriminace v Listině základních práv dostatečně široký, aby zajistil soulad vymáhání právního státu v členských státech a Unii s článkem 14 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, a jaká další opatření mohou orgány EU přijmout, aby zajistily jeho náležité uplatňování; připomíná, že zatímco Listinu uplatňují soudní orgány pouze při provádění práva EU, pro podporu společné kultury právního státu je důležité, aby byla práva zakotvená v Listině zohledňována ve všech řízeních; vyzývá proto Komisi, aby zvážila také vzdělávací moduly zaměřené na Listinu pro soudce a právníky;

Zdroje a metodika zprávy

43. vyzývá Komisi, aby posílila pravidelný, inkluzivní a strukturovaný dialog s vládami a vnitrostátními parlamenty, nevládními organizacemi, vnitrostátními orgány příslušnými k ochraně lidských práv, veřejnými ochránci práv, orgány pro rovné zacházení, profesními sdruženími a dalšími zúčastněnými stranami; vyzývá Komisi, aby mimo to pokračovala v praxi, kdy je možné podávat veřejné i důvěrné zprávy, s cílem chránit a podporovat obhájce lidských práv a odborníky na právní stát, jimž hrozí žaloby SLAPP, stíhání nebo obtěžování ze strany vnitrostátních orgánů nebo jejich zástupců; vítá skutečnost, že údaje poskytované ke zprávě za rok 2020 zveřejnilo 24 členských států, avšak zároveň vyjadřuje politování nad tím, že tři členské státy odmítly takto učinit;  vyzývá k plné transparentnosti tohoto procesu a ke zveřejnění všech údajů poskytnutých členskými státy; domnívá se, že organizace občanské společnosti by měly být úzce zapojeny do všech fází cyklu přezkumu;

44. vyjadřuje politování nad tím, že Komise nevedla se zúčastněnými stranami, a to ani s Parlamentem, konzultace o vypracování metodiky a procesu přípravy zprávy za rok 2020 a že se nesnažila získat zpětnou vazbu ohledně proveditelnosti těchto kroků;

45. připomíná, že Komise musí vzít v úvahu relevantní informace z příslušných zdrojů a uznaných institucí; připomíná, že zjištění příslušných mezinárodních orgánů, jako jsou orgány pod záštitou OSN, OBSE a Rady Evropy, mají zásadní význam pro posouzení situace v členských státech; je přesvědčen, že zdrojem informací v tomto ohledu je informační systém EFRIS; vyzývá Komisi, aby vyzvala Agenturu EU pro základní práva, aby poskytovala metodické poradenství a prováděla cílený srovnávací výzkum s cílem zaplnit mezery a doplnit podrobnosti v klíčových oddílech zprávy o stavu právního státu; zdůrazňuje, že je nutné do vypracovávání zprávy o právním státu zapojit skupinu nezávislých odborníků, která bude spolupracovat s Agenturou Evropské unie pro základní práva a s Benátskou komisí a pomůže určit hlavní pozitivní a negativní aspekty vývoje v každém členském státě;

46. zdůrazňuje, že klíčovým partnerem při zjišťování porušení právního státu a na podporu demokracie a základních práv je občanská společnost; je pevně přesvědčen, že by Komise měla zahájit formální a nepřetržitý dialog o těchto otázkách se zástupci občanské společnosti a zajistit jejich smysluplné zapojení do vypracovávání výroční zprávy o právním státu; v této souvislosti zdůrazňuje, že na základě zkušeností nevládních organizací z cyklu 2020 by tematicky strukturované konzultace vedené v rámci diskusí o právním státě zvýšily účinnost tohoto procesu a množství hodnotné zpětné vazby poskytnuté občanskou společností; zdůrazňuje, že dotazník ke konzultaci by měl zúčastněným stranám umožnit nahlašovat aspekty, které Komise nezamýšlela sledovat, což by mohlo přispět k dalšímu posouzení toho, zda ústavní uspořádání poskytuje účinné mechanismy k omezení výkonu moci;

47. domnívá se, že časové rámce pro konzultace s občanskou společností by často mohly být považovány za příliš krátké a měly by být vhodně přizpůsobeny a flexibilní, aby umožňovaly získat úplné a komplexní informace; upozorňuje na to, že se tak zúčastněným stranám, zejména organizacím občanské společnosti, ztížila příprava a plánování jejich příspěvků i osvětová činnost v jejich zemi, kterou hodlají provádět při příležitosti vydání zprávy; konstatuje, že pořádání konzultací před každoroční publikací veřejných statistik vede ke snížené kvalitě příspěvků; vyzývá Komisi, aby umožnila vícejazyčná podání; navrhuje, aby byl rámec pro příspěvky zúčastněných stran předvídatelný a méně rigidní; poznamenává, že konzultace lze zlepšit tím, že se mimo jiné zajistí spolupráce se subjekty občanské společnosti při krocích navazujících na příspěvky, které poskytují;

48. domnívá se, že spolupráce v oblasti ročního monitorovacího cyklu s Radou Evropy a jejím parlamentním shromážděním, a to i prostřednictvím strukturovanějšího partnerství, má pro pokrok demokracie, právního státu a základních práv v EU velký význam; vyzývá Komisi, aby do kapitol o jednotlivých zemích zahrnula údaje o nedodržování rozsudků Evropského soudu pro lidská práva podle závěrů Výboru ministrů; připomíná, že přistoupení Unie k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod je právní povinností stanovenou v  čl. 6 odst. 2 SEU; opakuje, že je třeba tento přístupový proces urychleně dokončit s cílem zajistit soudržný rámec pro ochranu lidských práv v celé Evropě a dále posílit ochranu základních práv a svobod v celé Unii;

II. Institucionální aspekty mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva

49. znovu požaduje, aby Komise a Rada kladně reagovaly na výzvu Parlamentu, kterou vyjádřil ve svém usnesení ze dne 7. října 2020 ohledně vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva, který by se zabýval všemi hodnotami uvedenými v článku 2 SEU; opakuje, že tento mechanismus je nezbytný k posílení prosazování a dodržování hodnot EU; připomíná, že tento roční cyklus by měl být komplexní, objektivní a nestranný, měl by být založen na důkazech a měl by se rovnou měrou a spravedlivě vztahovat na všechny členské státy;

Doporučení pro jednotlivé země

50. opětovně vyzývá Komisi, aby zajistila skutečné posouzení situace ve vztahu ke každé z hodnot uvedených v článku 2 SEU v členských státech a aby přijala jasná doporučení pro jednotlivé země ohledně toho, jak řešit zjištěné problémy a napravit porušení předpisů, a to případně včetně lhůt pro provedení a referenčních hodnot, které je třeba dále sledovat, harmonogramů, cílů a konkrétních opatření, která mají být přijata s cílem pomoci členským státům při řešení nedostatků uvedených ve zprávě; vyzývá k tomu, aby na tyto iniciativy navazovaly následné výroční nebo naléhavé zprávy;

51. doporučuje, aby Komise svá doporučení harmonizovala s nástroji, které by mohly být použity k nápravě zjištěných nedostatků; vyzývá Komisi, aby posílila svá opatření navazující na provedení kapitol týkajících se jednotlivých zemí dotčenými členskými státy a aby v nezbytných případech aktivovala další nástroje na podporu dodržování právního státu s cílem dosáhnout výsledků i v případě, že doporučení nebudou provedena; domnívá se, že by Komise mohla více využívat žaloby pro nesplnění povinnosti podávané k Soudnímu dvoru EU; zdůrazňuje, že je důležité v každém členském státě jasně určovat pozitivní a negativní trendy a věnovat zvláštní pozornost srovnání se zprávou z předchozího roku;

Interinstitucionální dohoda

52. domnívá se, že stávající institucionální uspořádání týkající se výroční zprávy nesplňuje očekávání Parlamentu; očekává, že všechny tři orgány vytvoří stálou interinstitucionální pracovní skupinu, jak navrhuje Parlament ve svém usnesení ze dne 7. října 2020;

53. vyzývá Komisi a Radu, aby neprodleně zahájily jednání s Parlamentem o interinstitucionální dohodě v souladu s článkem 295 SFEU s cílem doplnit stávající nástroje zřízením mechanismu právního státu, a to prostřednictvím právního aktu, který bude všechny tři orgány zavazovat k transparentnějšímu a formalizovanějšímu procesu s lépe definovanými povinnostmi, do něhož bude zapojena skupina nezávislých odborníků, která bude pracovní skupině a těmto třem orgánům poskytovat poradenství, a to v úzké spolupráci s Agenturou Evropské unie pro základní práva, aby se tak ochrana a prosazování všech unijních hodnot staly trvalou a viditelnou součástí agendy Unie; považuje návrh uvedený v příloze usnesení Parlamentu ze dne 7. října 2020 o vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva za vhodný základ pro tato jednání; domnívá se, že v mezidobí by mohl při nabývání požadovaných zkušeností a odborných znalostí pomoci pilotní projekt, do něhož by byli zapojeni nezávislí odborníci, kteří by posuzovali dodržování unijních hodnot;

Doplňkovost s dalšími nástroji právního státu

54. znovu zdůrazňuje, že mechanismus pro demokracii, právní stát a základní práva musí doplňovat a posilovat probíhající a budoucí postupy podle článku 7 SEU, nikoli je však nahrazovat; vyjadřuje důrazně politování nad tím, že Rada není schopna učinit významný pokrok při prosazování hodnot EU v rámci probíhajících postupů podle článku 7 SEU; konstatuje, že váhání Rady účinně uplatňovat článek 7 SEU vede de facto k tomu, že mohou být i nadále ignorovány hodnoty stanovené v článku 2 SEU, včetně otevřeného pohrdání rozsudky Soudního dvora EU a zastrašování těch, kteří se v některých členských státech snaží zachovat právní stát; vyjadřuje politování nad tím, že Rada pod záminkou pandemie COVID-19 nepořádá slyšení, ačkoli neexistuje žádná zákonem stanovená povinnost konat slyšení s osobní účastí, a je tedy možné je pořádat formou videokonference; žádá, aby bylo zveřejněno případné právní stanovisko právní služby Rady, v němž se uvádí opak; naléhavě vyzývá Radu, aby pokročila s postupy podle čl. 7 odst. 1 SEU, a zajistila tak, že slyšení budou co nejdříve obnovena, a aby se také zabývala aktuálním vývojem; opět vyzývá Radu, aby v návaznosti na slyšení vydala pro dotčené členské státy konkrétní doporučení v souladu s čl. 7 odst. 1 SEU a stanovila lhůty pro jejich provedení; vyzývá k  tomu, aby byl na Konferenci o budoucnosti Evropy zvážen přezkum článku 7 SEU, včetně požadavků na hlasování, v zájmu zefektivnění tohoto postupu, a to zejména s cílem překonat jednomyslnost při ukládání sankcí; trvá na respektování úlohy a pravomocí Parlamentu, zejména pokud jde o jeho právo být řádně informován o postupech týkajících se nástrojů právního státu, včetně slyšení podle článku 7 SEU;

55. domnívá se však, že ačkoli je výroční zpráva zásadním monitorovacím nástrojem, je nezbytné předkládat jasná doporučení ohledně zjištěných problémů a nezbytných navazujících opatření; opakuje, že v případě, že k nápravě nedostatků a provedení doporučení nedojde, měla by výroční zpráva sloužit jako základ pro rozhodování o tom, zda aktivovat jeden nebo více příslušných nástrojů, jako je postup stanovený v článku 7 SEU nebo režim podmíněnosti, zda aktivovat rámec pro právní stát nebo zahájit řízení pro porušení povinnosti, včetně zrychlených řízení, uplatňování prozatímních opatření před Soudním dvorem EU a kroků týkajících se neprovedení rozsudků Soudního dvora EU ve věci ochrany hodnot Unie; zdůrazňuje, že zpráva by měla v každém případě obsahovat žalovatelná doporučení, včetně lhůt k jejich provedení; připomíná, že jak již stanovil Soudní dvůr EU, je souběžně možné na základě odůvodněných návrhů zahájit řízení pro porušení povinnosti v záležitostech stanovených v čl. 7 odst. 1 SEU; naléhavě vyzývá Komisi, aby ve vhodných případech důsledně využívala řízení o nesplnění povinnosti s cílem zabránit zhoršování situace v oblasti právního státu ve vnitrostátních soudních systémech; domnívá se, že Konference o budoucnosti Evropy by měla v ustanoveních Smlouvy dále posílit řádně etablovanou právní zásadu nadřazenosti práva EU; vyzývá Konferenci o budoucnosti Evropy, aby zvážila posílení úlohy Soudního dvora EU při ochraně základních hodnot Unie;

56. vítá skutečnost, že společné prohlášení o Konferenci o budoucnosti Evropy uvádí, že evropská práva a hodnoty, včetně právního státu, jsou jedním z témat jednání na této konferenci; vyzývá k tomu, aby se Konference o budoucnosti Evropy zabývala také účinností stávajících nástrojů Unie pro sledování, prevenci a řešení porušování zásad zakotvených v článku 2 SEU a aby předložila konkrétní návrhy na posílení souboru nástrojů Unie;

57. zdůrazňuje, že použitelnost, účel a oblast působnosti nařízení o mechanismu podmíněnosti dodržováním zásad právního státu jsou jasně vymezeny v právním textu nařízení (EU, Euratom) 2020/2092; zdůrazňuje, že nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu vstoupilo v platnost a je přímo uplatnitelné od 1. ledna 2021 a je závazné v celém svém rozsahu pro všechny prostředky na závazky a prostředky na platby ve všech členských státech, a zejména se vztahuje na vyplácení finančních prostředků z nástroje Next Generation EU, a jeho uplatňování orgány EU není podmíněno přijetím pokynů nebo soudním výkladem; domnívá se, že závěry Evropské rady z 10. a 11. prosince 2020 týkající se nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu jsou v rozporu s články 15 a 17 SEU a článkem 288 SFEU, jelikož vytvářejí zbytečnou právní nejistotu, pokud jde o dodatečné pokyny Komise a odložené přijetí nařízení, v případech podle článku 263 SFEU, jako je tomu v současnosti v souvislosti s nedávnými žalobami na neplatnost podanými Maďarskem a Polskem; opět vyzývá Komisi, aby přijala okamžité opatření na základě nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu, a začala tak neprodleně a naplno využívat své stávající vyšetřovací nástroje k řešení právních nedostatků v členských státech, které by mohly dostatečně přímo ovlivňovat nebo vážně ohrožovat řádné finanční řízení rozpočtu EU; vyzývá Komisi, aby přísněji uplatňovala nařízení o obecných ustanoveních[31] a finanční nařízení[32] s cílem zabránit diskriminačnímu vyžívání fondů EU, jak učinila v případě, kdy pozastavila vyplácení prostředků obecním a místním samosprávám, které se prohlásily za „zóny bez tzv. LGBTI ideologie”;

58. vyzývá Komisi, aby ve svém hodnocení, jež slouží jako základ pro mechanismus na ochranu rozpočtu před porušováním zásady právního státu, jakož i ve veškerých dalších hodnoceních vypracovaných pro účely stávajících a budoucích rozpočtových nástrojů využívala zjištění obsažená ve výroční zprávě; opět žádá Komisi, aby do svých výročních zpráv o právním státu zahrnovala zvláštní oddíl s analýzou případů, kdy by porušení zásad právního státu v jednom konkrétním členském státě mohlo dostatečně přímo ovlivnit nebo vážně ohrozit řádné finanční řízení rozpočtu Unie, který by pak mohl posloužit jako základ pro spuštění mechanismu podmíněnosti; naléhavě vyzývá Komisi, aby posílila vazbu mezi svými výročními zprávami o porušování právního státu a nařízením o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu a používala je jako dva různé, avšak vzájemně se doplňující nástroje;

59. je si vědom toho, že Komise musí svou výroční zprávu o porušování právního státu používat jako důležitý zdroj informací při přípravě případů, na něž se vztahuje nařízení o podmíněnosti dodržováním právního státu, a že by tato zpráva měla mimo jiné zahrnovat informace ze zpráv Evropského účetního dvora, úřadu OLAF a Úřadu Evropského veřejného žalobce, auditorských zpráv Komise a vnitrostátních kontrolních orgánů, rozsudků Soudního dvora EU a vnitrostátních soudů, analýz Agentury pro základní práva a informace z různých systémů, jako je systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů (EDES) a systém Arachne; vyzývá Komisi, aby v používané metodice vyjasnila vazbu mezi zprávou o právním státu a mechanismem podmíněnosti dodržováním zásad právního státu; upozorňuje, že při přijímání opatření v případě porušení zásad právního státu je nezbytné řádně chránit oprávněné zájmy konečných příjemců a příjemců;

60. vyzývá Komisi, aby prosazovala dodržování hodnot zakotvených v článku 2 SEU, a to i intenzivnější podporou výchovy k evropskému občanství, včetně vzdělávání o právním státě; vyzývá Komisi, aby zahájila zvláštní program na podporu novátorských iniciativ s cílem prosazovat výchovu k občanství EU; naléhavě vyzývá Radu a Komisi, aby poskytovaly přiměřené informace a finanční prostředky organizacím občanské společnosti s unijní, vnitrostátní, regionální a místní působností a nezávislým novinářům, zejména tím, že budou strategicky využívat příležitosti k financování v rámci nařízení, kterým se zavádí program Občané, rovnost, práva a hodnoty, s cílem pomáhat jim zvyšovat povědomí o hodnotách EU a použitelných nástrojích, včetně výroční zprávy, a podporovat je, a bojovat tak proti ohrožení právního státu uvedenému ve výroční zprávě, zejména pak v zemích, kde byla zjištěna porušení a nedostatky; vyzývá členské státy, aby se poučily z osvědčených postupů a řešily zjištěné nedostatky a přijaly opatření na zlepšení situace ve všech čtyřech hlavních pilířích uvedených ve zprávě o právním státu; zdůrazňuje, že je třeba zvyšovat povědomí občanů a obyvatel EU o prostředcích a postupech, které jim na vnitrostátní i unijní úrovni umožňují zajišťovat dodržování zásad právního státu a oznamovat jejich porušování;

III. Následné kroky a dopad zprávy

61. vyzývá Komisi, aby v po sobě následujících zprávách posuzovala, jak se vyvíjejí a jak jsou řešeny problémy, které byly zjištěny v oblastech analyzovaných v předchozích zprávách, a zda se rizika dále zhoršují, aby zjišťovala pozitivní a negativní trendy a průřezové problémy, zejména případné systémové nebo opakující se vzorce porušování zásad právního státu, a aby předkládala jasná doporučení k řešení případných rizik nebo nedostatků;

62. zdůrazňuje, že je důležité propagovat zjištění výroční zprávy na vnitrostátní úrovni; vybízí Komisi, aby podněcovala diskusi o této zprávě ve vnitrostátních parlamentech a aby spolupracovala s organizacemi občanské společnosti na krocích přijímaných v návaznosti na tuto zprávu;

63. vyzývá Komisi, aby ve svých výročních zprávách o právním státu objasnila, že ne všechny nedostatky a porušení týkající se právního státu jsou stejné povahy nebo intenzity a že v případech dlouhodobého svévolného, závažného, stálého a systematického porušování hodnot uvedených v článku 2 SEU by dotčené členské státy mohly přestat splňovat všechna kritéria definující demokracii a proměnit se v autoritářské režimy; zdůrazňuje, že v případě porušování hodnot uvedených v článku 2 SEU by hlavní prioritou Komise mělo být prosazování práva EU a její výroční zprávy o právním státu by měly sloužit především k tomuto účelu; vyzývá proto Komisi, aby v probíhajících postupech podle článku 7 SEU jednotlivé země důkladně posuzovala s cílem doložit, jakým způsobem je právní stát strukturálně oslabován za účelem upevnění vládních struktur podobných autoritářským režimům;

64. zdůrazňuje, že by tato zpráva měla sloužit jako základ pro prioritizaci následných opatření EU vůči těm členským státům, v nichž byly zjištěny pochybení a nedostatky, a že by informace v ní uvedené měly být klíčovou součástí nadřazeného mechanismu pro demokracii, právní stát a základní práva;

65. zavazuje se, že na zprávě za rok 2021 začne pracovat co nejdříve po jejím zveřejnění;

°

° °

66. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

 

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Evropská unie je založena na zásadách právního státu, základních právech a hodnotách Unie stanovených v článku 2 smlouvy o Evropské unii (SEU). Narušení těchto zásad znamená nejen nedodržování závazku, který členské státy přijaly, když vstupovaly do Unie, ale představuje rovněž výzvu z hlediska udržitelnosti evropského projektu jako celku.

 

Skutečnost, že Evropská komise se výrazněji zaměřuje na právní stát a že zveřejnila první výroční zprávu o právním státu v roce 2020, která obsahuje 27 kapitol o všech členských státech, lze proto považovat za vítaný vývoj.

 

Zpráva o právním státu za rok 2020 poskytuje cenné informace, jež umožňují porozumět tomu, v jakém stavu se nachází systém soudnictví, protikorupční rámec, pluralita a svoboda sdělovacích prostředků, i dalším institucionálním otázkám týkajícím se brzd a protivah. Jako každý precedens v určité oblasti se i tato zpráva musí dále vyvíjet a zdokonalovat. 

 

Stávající zpráva je rozčleněna do tří oddílů. Nejprve posuzuje hlavní zjištění vyplývající ze zprávy o stavu právního státu za rok 2020 a navrhuje řešení problémů zjištěných v souvislosti s její metodikou. Následně identifikuje problematické oblasti, jimiž se zpráva nezabývá, a předkládá návrhy na rozšíření jejího rozsahu. A konečně se zaměřuje na to, jak by výroční zpráva o stavu právního státu měla významně přispět k zastřešující architektuře právního státu. 

 

Zpráva o právním státu 2020: poučení pro rok 2021

 

Evropská komise zvolila metodický přístup, který zapojuje členské státy a občanskou společnost do zjišťovacích misí během přípravy zprávy a po jejím zveřejnění s cílem projednat zjištění. Tyto výměny názorů se kromě shromažďování informací snaží prostřednictvím dialogu podpořit vznik kultury právního státu. Tento přístup, který skrze dialog přibližuje „Evropu“ jednotlivým členským státům, si zaslouží plnou podporu.

 

Zpráva o právním státu za rok 2020 představuje cennou syntézu pozitivního i negativního vývoje ve čtyřech hlavních oblastech (spravedlnost, boj proti korupci, sdělovací prostředky, institucionální kontrola a rovnováha). Snaha shromáždit informace a vyváženě analyzovat všechny čtyři oblasti, jichž se zpráva týká, ve 27 členských státech je chvályhodná. Je zásadní, aby takováto analýza byla vyvážená, čehož bylo v zásadě dosaženo. Zpráva a její kapitoly týkající se jednotlivých zemí však dostatečně nezohledňují vzájemnou provázanost různých oblastí. Například očerňování soudnictví nebo občanské společnosti sdělovacími prostředky, které nejsou nezávislé, omezuje jejich schopnost jednat nezávisle. V příštích výročních zprávách by měla být provedena hlubší analýza propojení mezi těmito čtyřmi oblastmi, aby bylo možné plně posoudit situaci v oblasti právního státu v každé zemi.

 

Špatná situace v oblasti právního státu v některých členských zemích nastíněná ve zprávách vyžaduje, aby byly posíleny veškeré nástroje, které má Unie k dispozici. Evropský parlament očekává, že následné zprávy budou poskytovat jasná doporučení ohledně nápravy zjištěných nedostatků. Přínosem popisu pozitivního a negativního vývoje je, že poskytne informace, ale pokud jej nedoprovází doporučení, je velmi nepravděpodobné, že dojde k nápravě nedostatků či převzetí osvědčených postupů.

 

V tomto ohledu je začlenění doporučení spolu s jasně stanovenými lhůtami zásadní pro zajištění toho, aby zpráva měla silnější dopad. Takto by bylo možné posoudit pokrok nebo zhoršení situace v oblasti právního státu v konkrétní zemi, což musí být vodítkem pro evropské orgány při přijímání opatření pomocí vhodných nápravných nástrojů v případě, že nedostatky nejsou vyřešeny nebo se prohloubily. Proto by měla být ve zprávě jasně uvedena souvislost mezi mírou a závažností zjištěných nedostatků a vhodnými nástroji, které jsou k dispozici v rámci souboru nástrojů na podporu právního státu k jejich nápravě, aniž by došlo k automatismu. Výroční zpráva by tak tvořila pevný a jednotný základ evropské architektury právního státu, neboť by propojovala podávání zpráv a prosazování, a dodalo by jí to patřičnou váhu, jakou si její důležitá zjištění zaslouží.

 

Zpráva o právním státu za rok 2020 se stane měřítkem pro následující zprávy. Zpravodaj se domnívá, že zpráva za rok 2021 by měla být méně popisná a analytičtější. Toho je třeba dosáhnout častějšími návštěvami jednotlivých zemí, a zejména prohloubením konzultací a výměn s občanskou společností. Zpravodaj uznává, že občanská společnost hraje zásadní úlohu při poskytování základních informací pro každoroční přezkum právního státu. Její příspěvek by měl být usnadněn stanovením dostatečně dlouhých lhůt, pružných rámců a bezpečného prostoru pro předkládání informací. K posílení obsahu, viditelnosti a dopadu zpráv by rovněž přispěl transparentnější proces zapojení zúčastněných stran během návštěv jednotlivých zemí, před jejich konáním i po jejich skončení a také zveřejnění výročních zpráv o právním státu v plném rozsahu.

 

Je třeba zdůraznit, že rovnocenné zpracování analýzy by nemělo vést k mylnému závěru, že všechny členské státy jsou ohroženy úpadkem dodržování zásad právního státu do stejné míry.  Zpráva o právním státu musí jasně rozlišovat mezi zeměmi, v nichž lze stav právního státu v mnoha ohledech zlepšit, a zeměmi, ve kterých dochází k záměrnému, stálému a důslednému oslabování právního státu systematicky.  Zpravodaj je toho názoru, že v těchto případech se monitorováním a vůlí ke konstruktivnímu dialogu nedosáhlo a nedosáhne kýžené změny. Zpravodaj naléhavě vyzývá Komisi a Rady, aby razantně využily všechny nástroje na podporu právního státu, které mají k dispozici, k okamžitému řešení jakékoli hrozby vážného porušení nebo skutečného porušení hodnot Unie.

 

Na základě zprávy za rok 2020 je možné vytvořit si představu o situaci ve všech čtyřech oblastech popsaných v jednotlivých kapitolách věnovaných konkrétním zemím. Zpráva však ponechává příliš mnoho prostoru pro výklad závažnosti a hloubky zjištěných nedostatků z pohledu veřejnosti, vlád a zúčastněných stran. Zpravodaj se domnívá, že zprávy by měly jasně uvést, zda v jednotlivých pilířích, které kapitoly o jednotlivých zemích analyzují, hrozí porušení hodnot Unie nebo zda k takovému porušení dochází. Pokud lze dojít k závěru, že k takovému porušení došlo, měly by zprávy poskytnout podrobné posouzení.

 

Pokud jde o horizontální zprávu, podle zpravodaje je zde nutný integrovaný a evropský přístup. Je naléhavě zapotřebí připustit, že pokud jsou některé praktiky poškozující právní stát tolerovány v jednom členském státě, stanou se návodem pro další. Zachycení těchto celounijních trendů a jejich přednostní řešení má zásadní význam, mají-li být okamžitě přijata přímá nápravná opatření na úrovni EU.  Důležité je, aby zpráva věnovala zvláštní pozornost nerespektování rozhodnutí Evropského soudního dvora a dalším pochybením, která podkopávají právní strukturu Unie a která by měla být v jakémkoli posouzení evropského právního státu považována za závažná porušení, neboť systematicky ohrožují celý evropský projekt.

 

Oblast působnosti

 

Evropský přístup k právnímu státu se vyznačuje tím, že vyžaduje dodržování základních zásad a záruky toho, že vlády podléhají zákonům a vnitrostátní právní systémy umožňují plné uplatňování základních práv a demokratických zásad. Unie čelí nicméně stále větším problémům se zajištěním dodržování svých hodnot. Zpráva o právním státě by měla být vypracovávána způsobem, který by tyto problémy postihl v celé šíři, aby nedošlo k vnitřnímu rozkladu evropského projektu v důsledku nedodržování těch nejdůležitějších zásad, na nichž stojí.

 

Mezi právním státem a základními hodnotami existuje vnitřní spojitost. Vzájemná závislost mezi nimi je patrná při pohledu na diskriminaci a nedodržování práv mnoha příslušníků zranitelných a menšinových skupin v některých členských státech. Nedávný vývoj ukázal, že zhoršení situace v oblasti právního státu má na tyto skupiny přímý dopad. Například polský Ústavní soud, orgán, jehož nezávislost zpochybnila Evropská komise i jiné mezinárodní orgány, rozhodl dne 22. října 2020 o dalším omezení potratů v případech závažných a nezvratných poškození plodu, což má dopad na sexuální a reprodukční práva žen. V Evropě se navíc právní stát a základní práva vztahují na všechny. V posledních letech bylo právo žadatelů o azyl na podání žádosti o mezinárodní ochranu v některých členských státech omezeno, a někdy dokonce odepřeno. Například rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 17. prosince 2020 stanovil, že Maďarsko nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z práva EU v oblasti řízení o přiznání mezinárodní ochrany a navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí. Tyto znepokojivé závěry ještě zhoršuje skutečnost, že tato rozhodnutí nebyla ze strany Maďarska provedena. Rostoucí počet údajných systémových vytlačování osob za vnější hranice Unie navíc ukazuje, že je třeba jednoznačně posílit posuzování souladu s evropskými a mezinárodními právními předpisy a základními právy v oblasti azylu a migrace.

 

Zajištění dodržování zásad zakotvených v článku 2 by mělo být považováno za konečný cíl navrhovaného přezkumu. Počínaje rokem 2021 bude Komise předkládat novou výroční zprávu o uplatňování Listiny základních práv v EU, která se bude zabývat uplatňováním Listiny v členských státech, přičemž se zaměří na předem vybraná témata. Zpravodaj tento záměr vítá, ale je přesvědčen, že takový roční přezkum by měl poskytovat vstupy pro souhrnný monitorovací mechanismus a že jeho metodika, cyklus a působnost by měly být proto sladěny s ročními zprávami o právním státu.

 

Provázanost mezi demokracií, právním státem, základními právy a hodnotami Unie zakotvenými v článku 2 SEU musí být zřejmá.  Jsou-li útoky na právní stát trvalé a všudypřítomné, mohou zmizet znaky charakteristické pro demokracii. Zpravodaj by proto chtěl upozornit na to, že je nutné vytvořit společný a efektivnější rámec zahrnující demokracii, právní stát a základní práva, jak opakovaně zdůraznil Evropský parlament.

 

Institucionální aspekty mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva

 

Tato zpráva obnovuje snahu Evropského parlamentu o zřízení mechanismu pro demokracii, právní stát a základní práva, který bude zajišťovat účinnou ochranu ústavního základu Unie, jak to Evropský parlament uvedl ve svém usnesení ze dne 7. října 2020. Zpravodajka naléhavě vyzývá Radu a Komisi, aby neprodleně zahájily jednání s Parlamentem o interinstitucionální dohodě s cílem vytvořit objektivní a na faktech založený monitorovací mechanismus zakotvený v právním aktu, který bude všechny tři orgány zavazovat k transparentnímu a formalizovanému procesu za účelem ochrany a prosazování všech hodnot Unie.

 

Zpravodajka zdůrazňuje, že celková struktura mechanismu právního státu musí Unii umožňovat přijímat v případě závažného ohrožení základních hodnot účinná opatření. Zpráva by měla vytvořit podmínky pro rozšíření nebo zahájení postupů podle článku 7 SEU v případě, že budou zjištěna závažná porušení právního státu. Postup podle článku 7 SEU se však doposud jeví jako neúčinný kvůli požadavku na jednomyslnost, která je nezbytná k pozastavení některých práv. Konference o budoucnosti Evropy musí jednat o možnostech změny Smlouvy, která by zajistila, aby požadavky na hlasování nebránily v ochraně našich společných hodnot, posílila úlohu Soudního dvora Evropské unie při ochraně unijních hodnot a zvýšila účinnost nástrojů EU.

 

Pokud jde o nařízení o obecném režimu podmíněnosti, které je použitelné od 1. ledna 2021, měla by Komise vytvořit jasné vazby mezi výroční zprávou o právním státě a přijímáním budoucích opatření v této oblasti. Za tímto účelem zpravodajka zohledňuje usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2021 o uplatňování nařízení o mechanismu podmíněnosti dodržováním zásad právního státu, které vyzývá k tomu, aby součástí zprávy o právním státu byla oddělená analytická část zaměřená na porušování zásad právního státu v konkrétním členském státě, které by mohlo mít nepříznivý dopad na řádné finanční řízení rozpočtu Unie. Takovéto hloubkové hodnocení by mělo poskytovat podklady a impulsy pro mechanismus podmíněnosti, neboť přestože se jedná o samostatný nástroj, musí mít jasnou vazbu na zprávu o právním státu.

 

 

 

STANOVISKO VÝBORU PRO ROZPOČTOVOU KONTROLU (27.5.2021)

pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

ke zprávě Komise o právním státu za rok 2020

(2021/2025(INI))

Zpravodajka: Isabel García Muñoz

(*)  Přidružené výbory – článek 57 jednacího řádu

 

 

NÁVRHY

Výbor pro rozpočtovou kontrolu vyzývá Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1. zdůrazňuje, že finanční zájmy Unie je třeba chránit v souladu s obecnými zásadami zakotvenými ve Smlouvách Unie, zejména s hodnotami v článku 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU), a se zásadou řádného finančního řízení zakotvenou v článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (finanční nařízení);

2. zdůrazňuje, že právní stát je základním předpokladem pro dodržování zásady řádného finančního řízení a pro ochranu finančních zájmů Unie, což lze zajistit pouze tehdy, pokud orgány veřejné moci jednají v souladu se zákonem, pokud orgány činné v trestním řízení účinně řeší případy podvodu, daňových úniků, korupce, střetu zájmů a jiných porušení práva, jsou-li vnitrostátní soudy nezávislé a jsou-li respektována rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie a je-li veřejná kontrola prováděna svobodnými, nezávislými a pluralitními sdělovacími prostředky; zdůrazňuje však, že výše uvedené instituce musí fungovat nejen z právního hlediska, ale i v praxi;

3. znovu upozorňuje na to, že Unie čelí bezprecedentní a stále se stupňující krizi svých základních hodnot, která ohrožuje její dlouhodobé přežití jako demokratického mírového projektu; je vážně znepokojen vzestupem a upevňováním autokratických a neliberálních tendencí v několika členských státech; připomíná, že Unie byla dosud špatně strukturálně vybavená k tomu, aby mohla řešit porušování zásad právního státu; vyjadřuje své znepokojení nad potenciálně rostoucím rizikem zneužití rozpočtu Unie jako prostředku ke zhoršení stavu právního státu v některých členských státech; vyjadřuje politování nad tím, že Rada není schopna dosáhnout významného pokroku při prosazování hodnot Unie v rámci probíhajícího postupu podle článku 7 SEU; se znepokojením konstatuje, že nástroje Unie jsou v této oblasti roztříštěné, a žádá, aby byly zefektivněny a řádně vymáhány;

4. zdůrazňuje, že výroční zpráva o právním státu a nařízení (EU, Euratom) 2020/2092 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie jsou dva samostatné nástroje, které slouží různým účelům: zatímco výroční zpráva o právním státu má preventivní a informační charakter a jejím cílem je poskytovat širší přehled o situaci a potenciálních případech porušení zásad právního státu ve všech členských státech, nařízení je mechanismem podmíněnosti, jehož úkolem je ukládat sankce v případě porušení nebo hrozícího porušení zásad právního státu, které by dostatečně přímým způsobem ovlivnilo finanční zájmy Unie; zdůrazňuje, že je důležité rozlišovat mezi jejich příslušnými právními základy;

5. uznává, že by Komise měla při prosazování uplatňování tohoto nařízení, které vyžaduje hodnocení ad hoc, jak je zakotveno v jeho článku 6, využívat výroční zprávu o právním státu jako důležitý dodatečný zdroj informací; naléhavě žádá Komisi, aby posílila synergii mezi výročními zprávami a tímto nařízením; zdůrazňuje, že analýza a závěry výročních zpráv by měly přímo přispívat k režimu podmíněnosti, aby bylo možné identifikovat případy porušení nařízení a reagovat na ně;

6. zdůrazňuje význam zprávy Komise o právním státu jakožto odrazu evropského mechanismu právního státu, který je navržen jako roční cyklus dialogu a hodnocení s cílem prosazovat tuto zásadu a předcházet vzniku nebo prohlubování problémů v členských státech; vítá začlenění soudnictví, protikorupčního rámce a dalších institucionálních brzd a protivah mezi jeho pilíře, neboť jsou obzvláště důležité pro sledování ochrany rozpočtu EU; podotýká, že zpráva o právním státu slouží jako jeden z nejdůležitějších nástrojů k vyšetřování možných případů porušení zásad právního státu, není však jediným takovým nástrojem; vyzývá Komisi, aby zajistila efektivnější proces hodnocení v členských státech zapojených do podobných mechanismů, jako je mechanismus pro spolupráci a ověřování;

7. podotýká, že první zpráva o právním státu většinou popisuje situaci v členských státech; je toho názoru, že výroční zpráva neobsahuje žádné závěry o stavu právního státu v členských státech a v EU obecně, přičemž jde o základní předpoklady pro určení návazných opatření; zdůrazňuje, že by tyto zprávy měly mít preventivnější úlohu a jít nad rámec monitorování s cílem být v budoucnu analytičtější; vyzývá Komisi, aby poskytla posouzení a doporučení pro jednotlivé země, pokud jde o preventivní a nápravná opatření, a uvedla potenciálně použitelné nástroje, které by Komise mohla použít v případě nedodržování doporučení; zdůrazňuje, že tato doporučení by měla případně obsahovat lhůty pro provedení;

8. vítá skutečnost, že všechny členské státy jsou kontrolovány podle stejných ukazatelů a podle stejné metodiky; oceňuje, že Komise zahrnuje připomínky a zjištění týkající se všech členských států; vyjadřuje však politování nad tím, že stávající podoba zprávy nerozlišuje závažnost zjištěných problémů v oblasti právního státu ani neurčuje, zda se jedná o případy porušení systémového rázu nebo o izolované případy; vyzývá Komisi, aby toto rozlišení v budoucích zprávách činila s cílem zabránit tomu, aby byla zpráva zneužita jako nástroj k relativizaci a bagatelizaci procesů, které vážně narušují stav právního státu v některých členských státech; vyzývá Komisi, aby svou metodiku odpovídajícím způsobem aktualizovala a bez zbytečného odkladu informovala Parlament;

9. žádá Komisi, aby ve svých budoucích zprávách poskytovala informace o způsobu, jakým členské státy dodržují zásady právního státu a účinně chrání finanční zájmy Unie, a to jak u příjmů, tak u výdajů rozpočtu EU, s přihlédnutím k dalším rizikům pro rozpočet Unie v důsledku pandemie COVID-19 a k souvisejícím finančním prostředkům Unie, které jsou členským státům k dispozici v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, a aby kladla důraz na případy, kdy by porušení zásad právního státu v konkrétním členském státě mohlo dostatečně přímým způsobem ovlivnit nebo vážně ohrozit finanční zájmy Unie a mohlo by následně sloužit jako základ pro spuštění mechanismu podmíněnosti právního státu; žádá Komisi, aby navázala na své předchozí připomínky a zdůraznila zejména veškeré systémové nebo opakující se vzorce porušování zásad právního státu a aby sledovala provádění svých doporučení;

10. připomíná, že Komise má zohlednit relevantní informace z příslušných zdrojů a uznaných institucí uvedených v 16. bodě odůvodnění nařízení (EU, Euratom) 2020/2092 s důrazem na Evropský účetní dvůr, srovnávací přehled EU o soudnictví, Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) a Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO); vyzývá členské státy, aby se aktivně podílely na tomto procesu a zapojily se do smysluplného dialogu a spolupráce s Komisí s cílem zlepšit stav právního státu v každém členském státě i v celé EU;

11. vítá skutečnost, že během přípravy návrhů proběhly konzultace s občanskou společností; zdůrazňuje, že subjekty občanské společnosti mohou cenným způsobem přispět k posouzení situace v jednotlivých zemích a poskytnout kritičtější pohled než dotčená vláda; podotýká však, že proces konzultací by bylo možné zlepšit mimo jiné zajištěním návaznosti na příspěvky subjektů občanské společnosti ve spolupráci s těmito subjekty, zajištěním dostatečně dlouhých lhůt pro poskytnutí informací a přehodnocením formátu univerzálního dotazníku pro poskytování informací; vybízí Komisi, aby usilovala o další informace od občanské společnosti týkající se toho, jak optimalizovat proces konzultací pro budoucí zprávy;

12. vítá skutečnost, že jedním ze čtyř vybraných pilířů zprávy jsou protikorupční rámce zavedené v členských státech; podotýká však, že jejich hodnocení zůstává hlavně popisné; vyzývá Komisi, aby hodnotila nejen existenci vnitrostátních protikorupčních právních předpisů, politik a strategií, ale také jejich účinnost, aby nastínila osvědčené postupy, určila oblasti, které jsou na korupci obzvláště citlivé, navrhla doporučení ke zlepšení pro jednotlivé země a využila tyto znalosti k aktualizaci a posílení protikorupčního rámce Unie; vyzývá Komisi, aby v tomto procesu využívala informace a hodnocení Skupiny států proti korupci (GRECO);

13. zdůrazňuje, že protikorupční rámce by měly zahrnovat oblasti, jako jsou etická pravidla, opatření na zvyšování povědomí, pravidla pro majetková přiznání, neslučitelnost a střet zájmů, zadávání veřejných zakázek, mechanismy vnitřní kontroly, pravidla týkající se lobbování a tzv. „otáčivých dveří“; rovněž zdůrazňuje, že vnitrostátní strategie by měly zahrnovat nástroje, jejichž úkolem by bylo předcházet rizikům podvodů a korupce a odhalovat je a skoncovat s těmito praktikami prostřednictvím sankcí, jakož i mechanismy pro zpětné získání prostředků z těchto praktik;

14. vyzývá Komisi, aby v duchu dobrého příkladu zahrnula do budoucích zpráv hodnocení výkonnosti orgánů EU v oblastech, jimiž se zpráva případně zabývá, a zejména pokud jde o protikorupční rámec;

15. zdůrazňuje, že transparentnost, přístup k veřejným informacím, svoboda a pluralita sdělovacích prostředků, investigativní žurnalistika, ochrana novinářů před strategickými žalobami proti účasti veřejnosti, ochrana oznamovatelů a celková kultura integrity ve veřejném životě jsou nezbytné k odhalování korupce a k jejímu předcházení;

16. upozorňuje, že nedostatek jednotných, aktuálních a konsolidovaných statistik ve všech členských státech spolu s problémy v oblasti shromažďování informací o příjemcích programů EU brání posuzování a porovnávání údajů o vyšetřování a stíhání trestných činů korupce; vyzývá proto Komisi, aby podporovala a prosazovala celounijní harmonizaci definic těchto trestných činů, jakož i lepší využívání stávajících souborů údajů a metodiky za účelem vytvoření nových souborů s cílem získat v celé EU srovnávací údaje o řešení případů korupce;

17. zdůrazňuje, že je důležité podporovat a posilovat spolupráci mezi orgány EU, členskými státy, Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO) v boji proti korupci; je toho názoru, že boj proti korupci vyžaduje nejen silný mandát, ale také větší rozpočet, více zdrojů a veškerou další podporu nezbytnou pro výše uvedené orgány a instituce; připomíná, že členské státy, které dostávají granty z rozpočtu EU, by měly být povzbuzovány, aby se připojily k úřadu EPPO;

18. vítá skutečnost, že revidované nařízení o úřadu OLAF podporuje lepší sledování doporučení úřadu OLAF ze strany členských států a větší přípustnost zpráv úřadu OLAF ve vnitrostátních soudních a správních řízeních; připomíná, že revidované nařízení o úřadu OLAF rovněž posiluje způsob, jakým může úřad OLAF provádět svá vlastní vyšetřování, zejména posílením pravidel týkajících se koordinačních služeb pro boj proti podvodům v členských státech a spolupráce mezi úřadem OLAF a příslušnými vnitrostátními orgány před vyšetřováním, v jeho průběhu a po jeho skončení;

19. domnívá se, že situace, pokud jde o dodržování zásad právního státu v některých členských státech, je mimořádně znepokojivá a vážně hrozí, že ovlivní řádné finanční řízení rozpočtu Unie, a vyžaduje proto okamžitou pozornost; opakuje, že obecný režim podmíněnosti, jak jej definuje nařízení (EU, Euratom) 2020/2092, je v platnosti od 1. ledna 2021 a nepodléhá přijetí žádných pokynů ani soudnímu výkladu; opakuje svou výzvu Komisi, aby do 1. června 2021 splnila své povinnosti vyplývající z tohoto nařízení a řádně informovala Parlament, jinak bude Parlament muset usoudit, že Komise nejednala, a následně přijme opatření podle článku 265 SFEU;

20. vyjadřuje politování nad tím, že Komise tento nástroj dosud nevyužila navzdory mnoha případům porušení zásad právního státu, které byly ve zprávě označeny a které mají dopad na řádné finanční řízení rozpočtu; znovu vyzývá Komisi, aby podle výše uvedeného nařízení přijala okamžitá opatření, díky nimž by bez dalšího prodlení plně využila svých stávajících vyšetřovacích nástrojů k řešení nedostatků v oblasti právního státu v členských státech, které by mohly dostatečně přímým způsobem ovlivnit nebo vážně ohrozit řádné finanční řízení rozpočtu Unie; trvá na úloze a pravomocech Parlamentu, zejména na právu být řádně informován Komisí v rámci postupů týkajících se nástrojů na podporu právního státu; připomíná, že je nezbytné řádně chránit oprávněné zájmy konečných příjemců a příjemců při přijímání opatření v případě porušení zásad právního státu;

21. vyzývá ke zřízení pracovní skupiny Evropského parlamentu, která bude pečlivě sledovat vývoj v souvislosti s nařízením (EU, Euratom) 2020/2092, složené z členů příslušných hlavních výborů;

22. vyzývá k zavedení systémového a strukturálního mechanismu, který Parlamentu umožní sdělovat Komisi svá zjištění týkající se porušování zásad právního státu a nedostatků v této oblasti v členských státech; navrhuje, aby Parlament takový mechanismus navrhl Komisi co nejdříve.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	26.5.2021
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	24 5 1
Členové přítomní při konečném hlasování	Matteo Adinolfi, Olivier Chastel, Caterina Chinnici, Lefteris Christoforou, Corina Crețu, Ryszard Czarnecki, José Manuel Fernandes, Luke Ming Flanagan, Daniel Freund, Isabel García Muñoz, Monika Hohlmeier, Pierre Karleskind, Joachim Kuhs, Claudiu Manda, Younous Omarjee, Tsvetelina Penkova, Markus Pieper, Sabrina Pignedoli, Michèle Rivasi, Petri Sarvamaa, Vincenzo Sofo, Michal Wiezik, Angelika Winzig, Lara Wolters, Tomáš Zdechovský
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Joachim Stanisław Brudziński, Katalin Cseh, Mikuláš Peksa, Ramona Strugariu, Lucia Vuolo

 

KONEČNÉ JMENOVITÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

24	+
NI	Sabrina Pignedoli
PPE	Lefteris Christoforou, José Manuel Fernandes, Monika Hohlmeier, Markus Pieper, Petri Sarvamaa, Michal Wiezik, Angelika Winzig, Tomáš Zdechovský
Renew	Olivier Chastel, Katalin Cseh, Pierre Karleskind, Ramona Strugariu
S&D	Caterina Chinnici, Corina Crețu, Isabel García Muñoz, Claudiu Manda, Tsvetelina Penkova, Lara Wolters
The Left	Luke Ming Flanagan, Younous Omarjee
Verts/ALE	Daniel Freund, Mikuláš Peksa, Michèle Rivasi

 

5	-
ECR	Joachim Stanisław Brudziński, Ryszard Czarnecki, Vincenzo Sofo
ID	Matteo Adinolfi, Lucia Vuolo

 

1	0
ID	Joachim Kuhs

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

 

STANOVISKO VÝBORU PRO PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI (28.5.2021)

pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

ke zprávě Komise o právním státu za rok 2020

(2021/2025(INI))

Zpravodaj (*): Ilhan Kyuchyuk

(*) Přidružený výbor – článek 57 jednacího řádu

 

 

 

NÁVRHY

Výbor pro právní záležitosti vyzývá Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1. připomíná, že Evropská unie je založena na společných základních hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin, zakotvených v článku 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a že tyto hodnoty představují odpovědnost sdílenou mezi Unií a členskými státy, aniž jsou dotčeny články 4 a 5 SEU; připomíná, že základními zásadami právního státu jsou zákonnost, dělba moci, rovnost před zákonem, právní jistota, zákaz svévolného výkonu výkonné moci, existence nezávislých a nestranných soudů zaručujících účinnou soudní ochranu a existence soudní kontroly; zdůrazňuje, že je zásadní dodržovat a provádět tyto zásady v každém členském státě, protože to vede k posílení důvěry občanů ve veřejné instituce;

2. zdůrazňuje navíc, že dodržování zásad právního státu je důležité pro fungování vnitřního trhu, jelikož to posiluje důvěru v soudní systém a souvisí to s ochranou finančních zájmů Unie;

3. vítá zprávu Komise o právním státu za rok 2020 (dále jen „zpráva“) a význam, který přikládá systému soudnictví, jakož i kapitoly týkající se jednotlivých zemí;

4. v souladu se zprávou zdůrazňuje, že efektivní systémy soudnictví, které jsou nezávislé a účinné, jak formálně, tak reálně, jsou pro podporu právního státu zásadní, zejména za účelem zaručení účinné soudní ochrany a spravedlivého procesu občanům a podnikům ve všech oblastech práva; zdůrazňuje zejména, že je třeba, aby soudnictví v souladu se zásadou dělby moci mohlo vykonávat své funkce zcela nezávisle, bez jakéhokoli zásahu jiných orgánů nebo institucí, včetně politických zásahů; dále zdůrazňuje, že zajištění nezávislosti a nestrannosti soudců vyžaduje stanovení jednoznačných pravidel týkajících se složení soudních orgánů, postupu jmenování, délky služby a důvodů pro zamítnutí a odvolání před přijetím jakéhokoli rozhodnutí v této věci;

5. konstatuje, že nezávislost soudnictví je v některých členských státech i nadále předmětem vážných obav; bere na vědomí skutečnost, že Maďarsko a Polsko podaly v březnu 2021 žalobu na neplatnost nařízení (EU, Euratom) 2020/2092 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie[33], jehož cílem je řešit případy porušování zásad právního státu, které mají dopad na finanční zájmy Unie; v této souvislosti zdůrazňuje, že nařízení (EU, Euratom) 2020/2092 vstoupilo v platnost, je od 1. ledna 2021 přímo použitelné a je závazné v celém rozsahu pro všechny prostředky na závazky a platby ve všech členských státech, zejména pokud jde o vyplácení prostředků z nástroje Next Generation EU, a že jeho uplatňování orgány EU nepodléhá přijetí pokynů ani soudnímu výkladu;

6. má za to, že pravidelný přezkum fungování právního státu je velmi důležitý, a oceňuje úsilí Komise o podporu strukturálních reforem, včetně podpory a pokynů pro členské státy při přístupu k strukturálním fondům v oblastech, jichž se zpráva týká; je však přesvědčen, že ačkoli je zpráva zásadním monitorovacím nástrojem, je nezbytné předložit jasná doporučení týkající se zjištěných problémů a nezbytných následných opatření; naléhavě vyzývá Komisi, aby v příslušných případech důsledně využívala řízení o nesplnění povinnosti s cílem zabránit zhoršení situace v oblasti právního státu ve vnitrostátních systémech soudnictví, a naléhavě vyzývá Radu, aby pokračovala ve všech probíhajících řízeních podle čl. 7 odst. 1 SEU, včetně slyšení zaměřených na nový vývoj, a informovala o tom Parlament;

7. vyzývá Komisi, aby rovněž podpořila a posílila spolupráci mezi členskými státy v oblasti právního státu a aby se inspirovala doporučeními Benátské komise Rady Evropy ohledně zlepšení stavu právního státu v Unii;

8. s uspokojením konstatuje, že zpráva obsahuje samostatné vnitrostátní kapitoly, jejichž cílem je zlepšit společnou metodiku pro všechny členské státy; vyzývá však Komisi, aby poskytla smysluplné, jednoduché a jasné srovnání různých vnitrostátních systémů soudnictví s cílem zdůraznit, kde by mohly být pro srovnatelné systémy uplatněny osvědčené postupy a jak by bylo možné nezaujatým způsobem odstranit podobné nedostatky, což by mohlo členským státům pomoci při dalším zvyšování účinnosti jejich soudních systémů; doporučuje, aby Komise vedle každého doporučení pro jednotlivé země navrhla potenciálně použitelné nástroje, a zdůrazňuje, že slyšení musí být objektivní, transparentní a založená na faktech, přičemž členské státy musí spolupracovat v dobré víře a v souladu se zásadou loajální spolupráce zakotvenou v článku 4 SEU;

9. konstatuje, že zpráva se oprávněně zabývá nezbytnou digitalizací soudních řízení a odbornou přípravou soudců; připomíná, že mezi členskými státy přetrvávají značné rozdíly, pokud jde o míru účasti na odborné přípravě zaměřené na právnické profese, a vzhledem k významu této odborné přípravy pro správné provádění a uplatňování práva Unie vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu analyzovala a posoudila různé vnitrostátní strategie; připomíná, že rozhodnutí informovaná umělou inteligencí, robotikou a souvisejícími technologiemi musí i nadále podléhat smysluplnému přezkumu, úsudku, intervenci a kontrole ze strany člověka, neboť v opačném případě by tato rozhodnutí mohla mimo jiné narušit rovné zacházení s občany nebo právo na přístup ke spravedlnosti; připomíná, že Listinu základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) uplatňují soudní orgány pouze při provádění evropského práva, avšak pro podporu společné kultury právního státu je důležité, aby byla práva zakotvená v Listině vždy zohledňována v občanskoprávních a správních řízeních; vyzývá proto Komisi, aby zvážila také vzdělávací moduly zaměřené na Listinu pro soudce a právníky; vyjadřuje politování nad tím, že se ve zprávě nemluví o odborné přípravě advokátů; vyjadřuje politování nad tím, že se zpráva nezabývá právy stanovenými v článku 47 Listiny, jako je právo na obhajobu a zastoupení a právo na bezplatnou právní pomoc; vyzývá Komisi, aby svou příští zprávu rozšířila o tyto oblasti;

10. vyzývá Komisi, aby posoudila rozšíření zprávy na všechny pilíře právního státu, včetně rovnosti před zákonem, prostřednictvím sledování ochrany základních práv a konkrétně práv menšin, genderových a kulturních rozdílů, přístupu ke spravedlnosti a nástrojů používaných v boji proti diskriminaci a nenávistným verbálním projevům; dále vyzývá Komisi, aby posoudila rozšíření zprávy tak, aby zahrnovala digitalizaci soudnictví a závažná porušení zásad právního státu, která dostatečně přímo ovlivňují nebo vážně ohrožují řádné finanční řízení rozpočtu Unie;

11. připomíná, že zásady právního státu platí vždy, i v době krize, a že opatření přijatá v rámci boje proti pandemii COVID-19 musí zajistit dodržování zásad právního státu; zdůrazňuje, že opatření přijatá v návaznosti na pandemii COVID-19 v několika členských státech dala další impuls k využívání nástrojů IKT, jejichž cílem je usnadnit komunikaci soudů s právníky a dalšími stranami, a tím zvýšit transparentnost a umožnit on-line přístup k soudním rozhodnutím; konstatuje, že demokracie, přístup ke spravedlnosti a fungující instituce jsou základními kameny prosperující společnosti, zejména také za výjimečných okolností, a že soudní systémy a soudnictví musí být schopny odolat jednání a opatřením, jejichž cílem je oslabit a podkopat právní stát; vyzývá Komisi, aby posoudila dopad digitalizace soudnictví na nejzranitelnější občany, tj. na ty, kteří nemají prostředky nebo potřebné dovednosti pro přístup k digitálnímu systému soudnictví; dále naléhavě vyzývá Komisi, aby pokračovala v přezkumu toho, zda mimořádná opatření související s pandemií COVID-19 podléhají soudnímu dohledu, aby se zajistilo, že jsou odůvodněná, časově omezená, nezbytná a přiměřená, že jsou mimo to také sociálně spravedlivá a že uzavření soudů nepřiměřeně neovlivní přístup k soudní nápravě.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	27.5.2021
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	19 3 3
Členové přítomní při konečném hlasování	Pascal Arimont, Manon Aubry, Gunnar Beck, Geoffroy Didier, Pascal Durand, Angel Dzhambazki, Ibán García Del Blanco, Jean-Paul Garraud, Esteban González Pons, Mislav Kolakušić, Gilles Lebreton, Karen Melchior, Jiří Pospíšil, Franco Roberti, Marcos Ros Sempere, Stéphane Séjourné, Raffaele Stancanelli, Adrián Vázquez Lázara, Marion Walsmann, Tiemo Wölken, Lara Wolters, Javier Zarzalejos
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Patrick Breyer, Evelyne Gebhardt, Andrzej Halicki, Heidi Hautala, Ilhan Kyuchyuk, Angelika Niebler, Emil Radev, Luisa Regimenti, Yana Toom, Kosma Złotowski

 

 

KONEČNÉ JMENOVITÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

19	+
PPE	Pascal Arimont, Geoffroy Didier, Esteban González Pons, Jiří Pospíšil, Emil Radev, Marion Walsmann, Javier Zarzalejos
Renew	Pascal Durand, Ilhan Kyuchyuk, Stéphane Séjourné, Adrián Vázquez Lázara
S&D	Ibán García Del Blanco, Franco Roberti, Marcos Ros Sempere, Tiemo Wölken, Lara Wolters
The Left	Manon Aubry
Verts/ALE	Patrick Breyer, Heidi Hautala

 

3	-
ID	Gunnar Beck, Jean-Paul Garraud, Gilles Lebreton

 

3	0
ECR	Angel Dzhambazki, Raffaele Stancanelli
NI	Mislav Kolakušić

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

 

 

STANOVISKO VÝBORU PRO ÚSTAVNÍ ZÁLEŽITOSTI (28.5.2021)

pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

ke zprávě Komise o právním státu za rok 2020

(2021/2025(INI))

Zpravodaj (*): Ilhan Kyuchyuk

(*) Přidružený výbor – článek 57 jednacího řádu

 

 

NÁVRHY

Výbor pro právní záležitosti vyzývá Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1. vítá vůbec první zprávu Komise o stavu právního státu jako pozitivní doplněk souboru nástrojů EU pro monitorování, prevenci a řešení otázek právního státu v členských státech; domnívá se, že i když je zapotřebí provést další zlepšení, tento systém ročních zpráv posiluje práci Komise a umožňuje výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy; zdůrazňuje, že je nezbytné posílit a zefektivnit stávající nástroje a vytvořit účinný obecný mechanismus, který zajistí dodržování zásad a hodnot zakotvených ve Smlouvách, jež posilují vzájemnou důvěru a důvěru v EU, v celé Unii;

Postupy podle článku 7 Smlouvy o Evropské unii

2. připomíná, že zpráva Komise o právním státu byla závazkem, který přijala předsedkyně von der Leyenová ve svých politických směrech pro Komisi na období 2019–2024, a bylo rovněž navrženo, aby řešila selhání postupu podle článku 7 Smlouvy o Evropské unii (SEU) v boji proti závažnému porušování právního státu a základních práv v členských státech; lituje, že je to způsobeno tím, že Rada nezahájila takový postup, jak požadovala Komise v roce 2017 a Parlament v roce 2018;

3. se znepokojením konstatuje, že neuplatňování článku 7 SEU, a to i z důvodu požadavku jednomyslnosti v případě mechanismu sankcí, umožňuje trvalé odchýlení se od hodnot zakotvených v článku 2 SEU a oslabuje jeden z nejdůležitějších nástrojů souboru nástrojů Unie v oblasti právního státu; lituje, že od prosince 2019 nebyla naplánována žádná slyšení podle článku 7 Smlouvy o EU; naléhavě proto vyzývá Radu, aby co nejdříve obnovila tato slyšení a rozhodla, zda existuje zřejmé nebezpečí, že dotčené členské státy závažně poruší hodnoty EU zakotvené v článku 2 SEU; zdůrazňuje, že k určení, zda existuje zřejmé nebezpečí závažného porušení těchto hodnot ze strany členského státu, je zapotřebí pouze kvalifikovaná většina, a naléhavě žádá předsednictví Rady, aby přijalo vhodná opatření k dalšímu pokroku v otázce postupů podle čl. 7 odst. 1 nařízení TEU;

4. znovu potvrzuje úlohu Parlamentu v souladu s článkem 7 SEU při kontrole dodržování hodnot Unie; opakuje svou výzvu, aby Parlament mohl předložit svůj odůvodněný návrh Radě, účastnit se slyšení, zejména pokud Parlament zahájil postup, a aby byl ve všech fázích postupu neprodleně a plně informován;

5. domnívá se, že je naléhavě nutné provést hodnocení účinnosti článku 7 SEU, a vyzývá Komisi, a vyzývá Komisi, aby do budoucích zpráv o stavu právního státu zahrnula hodnocení jeho provádění;

Mechanismus EU pro demokracii, právní stát a základní práva

6. zdůrazňuje, že zpráva je prvním krokem v reakci na usnesení Parlamentu ze dne 25. října 2016 o vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva[34]; domnívá se však, že zpráva se nezabývá všemi hodnotami Unie, jako je demokracie, a všemi základními právy, a měla by být rozšířena a doladěna; opakuje, že je třeba zavést jednotný monitorovací systém pro demokracii, právní stát a základní práva, jak jej navrhoval Parlament[35], a znovu vyzývá Radu a Komisi, aby se zapojily do diskusí o vytvoření takového mechanismu prostřednictvím interinstitucionální dohody;

Metodika, rozsah působnosti a cíle zprávy

Rozsah působnosti zprávy

7. vítá metodiku zprávy, která se zaměřuje na několik pilířů: nezávislost soudnictví, protikorupční rámec, pluralita sdělovacích prostředků a systém brzd a protivah; zdůrazňuje, že nezávislost soudnictví je základem, na kterém je postavena vzájemná důvěra a soudní spolupráce, a hraje zásadní úlohu při ochraně hodnot a právního řádu EU, zejména proto, že soudy jednotlivých států jsou soudy opírající se o právo EU a mají povinnosti týkající se jeho výkladu a použití, se znepokojením bere na vědomí a důrazně odsuzuje rostoucí počet hrozeb vůči novinářům v EU a skutečnost, že pozice některých členských států v mezinárodních žebříčcích svobody tisku klesly, což jen zdůrazňuje ohrožení plurality sdělovacích prostředků;

8. vyzývá Komisi, aby rozšířila oblast působnosti zprávy a do příštích ročníků zahrnula posouzení toho, jak je v členských státech zaručeno právo na spravedlivý proces, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována právu na obhajobu, ochraně obětí trestných činů, boji proti beztrestnosti, rovnosti stran trestního stíhání a obhajoby a délce soudních řízení; vyzývá Komisi, aby do svých příštích výročních zpráv zahrnula také hodnocení podmínek ve věznicích, nevyřízené soudní případy a průměrnou délku soudních řízení v členských státech; zdůrazňuje, jak již dříve uvedl Výbor ministrů Rady Evropy, že pomalost občanských, trestních a správních soudních řízení představuje velké nebezpečí, zejména pokud jde o dodržování zásad právního státu;

9. vítá skutečnost, že zpráva hodnotí stav právního státu v každém členském státě; vyzývá Komisi, aby v budoucích vydáních zprávy jasně rozlišovala mezi ojedinělými nedostatky a systémovými případy porušování hodnot zakotvených v článku 2 SEU, aby se také zabránilo riziku možného zneužití zprávy jako nástroje k relativizaci autokratických procesů v některých členských státech;

Cíle zprávy

10. zdůrazňuje však, že zpráva by měla být považována za přípravný nástroj pro konkrétní opatření k řešení nedostatků v oblasti právního státu v členských státech; je proto přesvědčen, že zpráva by měla jít nad rámec monitorování a měla by obsahovat doporučení pro jednotlivé země týkající se preventivních a nápravných opatření, která musí být přijata dotyčnými členskými státy, s jasným nástinem donucovacích opatření a s konkrétními návrhy na řešení případů nedodržování předpisů; žádá Komisi, aby ve zprávě jasně vymezila rovněž nedostatky v oblasti právního státu, které mají dopad na řádné finanční řízení rozpočtu Unie a které mají sloužit jako základ pro spuštění mechanismu podmíněnosti právního státu;

Metodika zprávy

11. konstatuje, že cílem výročních zpráv o stavu právního státu je zajistit vysoké standardy právního státu založené na objektivním přístupu, nestrannosti a vzájemném respektu; vyzývá Komisi, aby proto investovala do nástrojů pro shromažďování a analýzu údajů, zajistila rozmanitost příslušných informačních zdrojů a zaručila transparentnost metodiky s cílem dále zdůvodnit zjištění v budoucích zprávách; vyzývá Komisi, aby zahrnula například údaje o dodržování rozhodnutí Soudního dvora ze strany členských států, které signalizují případy závažného nesouladu;

12. vyjadřuje politování nad tím, že návrhy kapitol o jednotlivých zemích byly pouze sdíleny s vládami příslušných členských států, což poslancům vnitrostátních parlamentů umožnilo poskytnout informace až po zveřejnění závěrečné zprávy; zdůrazňuje, že při posuzování konkrétní situace v jednotlivých zemích je důležité konzultovat komplexní spektrum všech demokratických stran, neboť vlády přirozeně mají zájem na méně kritickém posouzení situace; vyzývá Komisi, aby vnitrostátním parlamentům poskytla návrh kapitoly o jednotlivých zemích současně s tím, jak jsou předkládány vládám;

13. vítá skutečnost, že během přípravného procesu byla konzultována občanská společnost, která může poskytnout cenný vstup a kritičtější pohled než dotčená vláda; konstatuje však, že konzultace lze zlepšit mimo jiné zajištěním dostatečně dlouhých lhůt pro poskytnutí informací a přehodnocením formátu univerzálního dotazníku pro poskytování informací; vybízí Komisi, aby s ohledem na další ročníky zprávy požádala občanskou společnost o další rady, jak optimalizovat proces konzultací a opatření navazující na jejich informace;

Vylepšení souboru nástrojů EU v oblasti právního státu

14. vyzývá Komisi, aby v boji proti porušování hodnot EU využívala všechny nástroje, jimiž disponuje, jako jsou např. řízení o nesplnění povinnosti (včetně zrychlených řízení), opatření na zajištění dodržování rozsudků Soudního dvora a žádosti o předběžné opatření u Soudního dvora; vítá vstup v platnost nového mechanismu podmíněnosti právního státu od 1. ledna 2021 a připomíná, že je závazný v celém rozsahu pro všechny prostředky na závazky a prostředky na platby ve všech členských státech a pro orgány EU, včetně nástroje Next Generation EU; vyjadřuje politování nad tím, že Komise tento nástroj dosud nevyužila navzdory mnoha případům porušení zásad právního státu, které byly ve zprávě označeny a které mají dopad na řádné finanční řízení rozpočtu; žádá Komisi, aby jej neprodleně plně a proaktivně prosazovala, pokud jde o všechny fondy a programy EU;

15. vyzývá Komisi, aby vyhodnotila účinnost kritérií právního státu ve všech politikách EU a aby dále posílila soubor nástrojů v oblasti právního státu; zdůrazňuje, že jak Akční plán pro evropskou demokracii, tak strategie pro posílení uplatňování Listiny základních práv doplňují zprávu Komise o stavu právního státu a přispívají k ochraně a podpoře hodnot EU; v této souvislosti požaduje hodnocení, aby se zjistilo, zda je rozsah ustanovení o zákazu diskriminace v Listině základních práv dostatečně široký, aby zajistil soulad vymáhání právního státu v členských státech a Unii jako celku s článkem 14 Evropské úmluvy o lidských právech a to, a jaká další opatření mohou orgány EU přijmout, aby zajistily její náležité uplatňování;

16. připomíná, že podle čl. 6 odst. 2 SEU je Unie povinna přistoupit k Evropské úmluvě o lidských právech; opakuje, že je třeba tento přístupový proces urychleně dokončit s cílem zajistit soudržný rámec pro ochranu lidských práv v celé Evropě a dále posílit ochranu základních práv a svobod v celé Unii; vyzývá Komisi a Radu, aby zajistily, že tato povinnost bude co nejdříve plně transparentní, aby se zvýšila ochrana jednotlivců a odpovědnost orgánů EU za jejich činy nebo opomenutí, pokud jde o základní práva;

Dopad pandemie COVID-19

17. zdůrazňuje, že pandemie COVID-19, která přiměla vnitrostátní orgány k přijetí nepředvídaných opatření, měla negativní dopady na základní práva a na ústavní systém brzd a protivah; trvá na tom, že veškerá opatření omezující práva a svobody občanů EU by měla být omezena na to, co je nezbytně nutné, transparentní, přiměřené a dočasné; vyzývá Komisi, aby dále analyzovala opatření přijatá v reakci na pandemii COVID-19 ve své zprávě za rok 2021;

18. vítá úvahy o odolnosti soudního systému a zdůrazňuje, že účinný soudní systém má zásadní význam pro prosazování právního státu; připomíná, že jak přístup ke spravedlnosti, tak účinnost vnitrostátních soudů byly v souvislosti s pandemií negativně ovlivněny částečným uzavřením vnitrostátních soudů; vyzývá Komisi, aby do zprávy zahrnula doporučení, aby členské státy snížily negativní dopad pandemie na činnost vnitrostátních soudů a zajistily soulad s jedním ze základních prvků právního státu, jímž je účinnost soudního systému;

Konference o budoucnosti Evropy

19. připomíná, že Unie dosud nemá struktury k tomu, aby dokázala řešit situaci, kdy se v členských státech zhoršuje stav demokracie, základních práv a právního státu a dochází v nich k jejich porušování; je přesvědčen, že v konečném důsledku by měla být Komisi poskytnuta silná a úplná sada nástrojů, která zabrání porušování hodnot EU, a že konference o budoucnosti Evropy představuje dobrou příležitost k řešení těchto problémů a nalezení alternativních řešení;

20. vítá proto skutečnost, že společné prohlášení o konferenci o budoucnosti Evropy jasně uvádí, že „evropská práva a hodnoty včetně právního státu“ budou jedním z témat jednání na nadcházející konferenci[36]; vyzývá konferenci, aby se zapojila do důkladné diskuse a úvah o účinnosti stávajících nástrojů EU pro sledování, prevenci a řešení porušování zásad zakotvených v článku 2 SEU a aby předložila konkrétní návrhy na posílení souboru nástrojů EU; doporučuje, aby konference v této souvislosti projednala také potřebu usnadnit postupy pro uplatňování článku 7 SEU, a řešila zejména požadavky na hlasování pro uplatňování sankcí.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	25.5.2021
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	21 5 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Gerolf Annemans, Gabriele Bischoff, Damian Boeselager, Fabio Massimo Castaldo, Włodzimierz Cimoszewicz, Gwendoline Delbos-Corfield, Pascal Durand, Daniel Freund, Charles Goerens, Sandro Gozi, Laura Huhtasaari, Giuliano Pisapia, Paulo Rangel, Antonio Maria Rinaldi, Domènec Ruiz Devesa, Jacek Saryusz-Wolski, Helmut Scholz, Pedro Silva Pereira, Sven Simon, Antonio Tajani, Mihai Tudose, Loránt Vincze, Rainer Wieland
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Jorge Buxadé Villalba, Othmar Karas, Maite Pagazaurtundúa

 

 

KONEČNÉ JMENOVITÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

21	+
NI	Fabio Massimo Castaldo
ELS	Othmar Karas, Paulo Rangel, Sven Simon, Antonio Tajani, Loránt Vincze, Rainer Wieland
Renew	Pascal Durand, Charles Goerens, Sandro Gozi, Maite Pagazaurtundúa
S&D	Gabriele Bischoff, Włodzimierz Cimoszewicz, Giuliano Pisapia, Domènec Ruiz Devesa, Pedro Silva Pereira, Mihai Tudose
GUE/NGL	Helmut Scholz
Verts/ALE	Damian Boeselager, Gwendoline Delbos Corfield, Daniel Freund

 

 

5	-
EKR	Jorge Buxadé Villalba, Jacek Saryusz-Wolski, Maite Pagazaurtundúa
ID	Gerolf Annemans, Laura Huhtasaari, Antonio Maria Rinaldi

 

 

0	0

 

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

 

 

STANOVISKO PETIČNÍHO VÝBORU (27.5.2021)

pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

ke zprávě Komise o stavu právního státu za rok 2020 – COM(2020)0580

(2021/2025(INI))

Zpravodajka: Margrete Auken

 

 

NÁVRHY

Petiční výbor vyzývá Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1. zdůrazňuje odpovědnost Petičního výboru (PETI) za odhalování možných porušení zásad právního státu a upozorňování na ně, a to v souvislosti s vysokým počtem petic obdržených od občanů, kteří se obávají porušování zásad právního státu ve své zemi, a s ohledem na důsledky, které by takovéto porušování mohlo mít pro jejich životy; zdůrazňuje, že nedostatečné uplatňování zásad právního státu ohrožuje správné a včasné dosažení cílů EU v různých oblastech politiky; je pevně přesvědčen o tom, že základní práva mohou být účinně zaručena pouze v případě skutečného právního státu, a že plná ochrana práv občanů Unie může být zajištěna v celé Unii pouze tehdy, pokud zásady právního státu dodržují v celé šíři všechny členské státy; je toho názoru, že nedostatky v jednom členském státě mají dopad na další členské státy a Unii jako celek, a zdůrazňuje v tomto ohledu odpovědnost orgánů EU za uplatňování právního státu členskými státy;

2. vyzývá Komisi, aby ve svých dalších zprávách předložila posouzení dopadu zjištěných nedostatků a porušení, které se týkají následného přidělování finančních prostředků EU v rámci mechanismu podmíněnosti; zdůrazňuje klíčovou úlohu nástrojů pro prosazování právního státu při dosahování účinného uplatňování hodnot zakotvených v článku 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU); vyzývá proto Komisi, aby zaručila, že zjištění obsažená ve zprávě budou účinně uplatněna v konkrétních politických opatřeních; vyzývá Komisi, aby při vypracovávání svých budoucích zpráv zajistila větší zviditelnění příspěvků nevládních organizací a výsledků veřejných konzultací;

3. zdůrazňuje, že mezi zásady právního státu patří mimo jiné legalita, která předpokládá transparentní, odpovědný, demokratický a pluralistický proces přijímání právních předpisů; právní jistota; zákaz svévolného výkonu výkonné moci; účinná soudní ochrana nezávislými a nestrannými soudy, účinný soudní přezkum včetně dodržování základních práv; oddělení moci a rovnost před zákonem;

4. konstatuje, že navzdory opakovaným žádostem Parlamentu nezahrnuje zpráva Komise o právním státě za rok 2020 významné oblasti demokracie a základních práv, jejichž kontrole by měla být věnována tatáž pozornost, včetně práv příslušníků menšin, a to i pokud jde o národnostní a jazykové menšiny; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit uplatňování Listiny základních práv EU, neboť očekávání občanů EU přesahují skutečný rozsah působnosti Listiny; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby v její příští zprávě byla věnována stejná pozornost všem základním hodnotám Unie zakotveným v článku 2 SEU; domnívá se, že je nezbytné, aby Komise do tohoto každoročního hodnocení transparentně zapojila co nejvíce zúčastněných stran a konzultovala s nimi, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována právníkům a odborníkům na základní práva z externích organizací, aby byla zaručena větší pluralita a plná důvěryhodnost, a aby rovněž poskytla jasné informace o následných opatřeních v případě zjištěných nedostatků;

5. bere na vědomí vysoký počet petic obdržených od občanů v souvislosti s diskriminací, jíž čelí menšiny, zejména osoby LGBTIQ; co nejdůrazněji odsuzuje skutečnost, že mnohé z těchto petic rovněž poukazují na systémovou diskriminaci a podněcování nenávistných projevů vůči osobám LGBTIQ ze strany veřejných orgánů a volených úředních osob v některých členských státech; vítá v tomto smyslu závazek Komise předložit do konce roku 2021 iniciativu, jejímž cílem je rozšířit seznam „trestných činů EU“ podle čl. 83 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) o trestné činy z nenávisti a nenávistné projevy, včetně těch, které jsou namířeny proti osobám LGBTIQ;

6. zdůrazňuje skutečnost, že Unie je jedním z míst na světě s nejvyššími standardy právního státu, ale stále ji chybí struktura, která by ji umožňovala proti porušování zásad právního státu bojovat; kritizuje skutečnost, že Rada neučinila žádný pokrok tím, že by uplatnila sankce v rámci stávajících postupů podle článku 7 SEU; vyzývá Komisi, aby zlepšila svou komplexní metodiku právního státu tím, že stanoví účinnější, transparentnější a jasnější pravidla, která zajistí dodržování zásad právního státu objektivním způsobem ve všech členských státech, s přihlédnutím k obavám všech občanů EU; zdůrazňuje, že k řešení případů porušování zásad právního státu je třeba v každém případě plně a účinně využít všech nástrojů, které jsou na unijní úrovni k dispozici, jako jsou řízení o nesplnění povinnosti, postupy zakotvené v nařízení o podmíněnosti, postup pro posílení právního státu a článek 7 SEU; poukazuje na vysoká očekávání občanů vyjádřená v peticích, které Unii vyzývají k tomu, aby rychle a účinně zasáhla s cílem ukončit tato porušování; zdůrazňuje, že k lepšímu porozumění těmto případům porušení, jejich řešení a přijetí následných opatření by přispěly častější pracovní cesty ke zjištění potřebných údajů;

7. vyzývá Komisi, aby účinněji a včas využívala své pravomoci postoupit případ členského státu Soudnímu dvoru Evropské unie a požádat Soudní dvůr, aby nařídil předběžná opatření s cílem zabránit tomu, aby se závažné a nenapravitelné zásahy poškozující právní stát ještě více neprohlubovaly;

8. vyzývá k tomu, aby se s ohledem na provádění zprávy o právním státu a v souladu s vyjádřením Komise k této otázce ukončil mechanismus spolupráce a ověřování pro Rumunsko a Bulharsko;

9. lituje, že reformy přijaté v některých členských státech vážně ohrozily nezávislost soudního systému tím, že zvýšily vliv výkonné a legislativní moci na jeho fungování, což vedlo Komisi k tomu, aby zahájila řízení o nesplnění povinnosti a upozornila na obavy v rámci postupů podle článku 7 SEU;

10. poukazuje na to, že Petiční výbor Parlamentu je již více než 10 let adresátem petic, v nichž velmi vysoký počet neněmeckých rodičů upozorňuje na systematickou diskriminaci a svévolná opatření ze strany německého Úřadu péče o mládež (Jugendamt) v přeshraničních rodinných sporech týkajících se dětí, mimo jiné v otázkách rodičovské zodpovědnosti a péče o dítě; domnívá se, že diskriminační praktiky by měly být považovány za porušení zásad právního státu; vyzývá Komisi, aby hrála aktivní úlohu při zajišťování spravedlivých a soudržných nediskriminačních postupů vůči rodičům při řešení přeshraničních případů týkajících se péče o dítě v celé Unii;

11. odsuzuje politické útoky a mediální kampaně vedené v některých členských státech proti soudcům a státním zástupcům, kteří zaujali veřejný postoj odmítající reformy, které ohrožují nezávislost soudnictví; zdůrazňuje, že Evropský soud pro lidská práva ve svém nedávném rozhodnutí[37] znovu potvrdil svobodu projevu státních zástupců a soudců, která jim umožňuje účastnit se veřejných diskusí o legislativních reformách majících dopad na boj proti korupci a soudnictví a obecněji o otázkách týkajících se nezávislosti soudnictví;

12. zdůrazňuje zásadní význam zajištění nezávislých a nestranných systémů soudnictví jakožto klíčových pilířů pro odpovídající boj proti korupci, ochranu finančních zájmů Unie s ohledem na řádné využívání finančních prostředků EU a pro zvýšení důvěry občanů v soudnictví;

13. vyzývá Komisi, aby nadále důsledně a objektivně posuzovala, zda je ve všech členských státech dodržována svoboda tisku; zdůrazňuje, že pandemie COVID-19 potvrdila, že je třeba posílit nezávislou žurnalistiku, ochranu oznamovatelů a přístup k pluralitním informacím, které jsou zásadními prvky právního státu a demokratické odpovědnosti schopnými poskytovat občanům ověřené informace, a přispívat tak k boji proti dezinformacím; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že v řadě členských států čelí novináři, zejména ženy, stále častěji fyzickým hrozbám a obtěžování na internetu, což často vede k autocenzuře, která oslabuje právo občanů na informace; kritizuje zahajování tzv. SLAPP (strategické žaloby proti účasti veřejnosti) proti novinářům, jejichž cílem je cenzurovat, zastrašovat a umlčet kritiky náklady na právní ochranu, jež musí tyto soby nést, dokud neupustí od své kritiky; vyzývá Komisi, aby zintenzivnila své úsilí o zajištění toho, aby členské státy plnily své povinnosti, pokud jde o zajištění příznivého prostředí pro novináře a ochranu jejich bezpečnosti, a aktivně prosazovaly svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků;

14. vyjadřuje politování nad tím, že vlády v několika členských státech utajovaly během pandemie COVID-19 informace o zadávání veřejných zakázek, čímž vzrostlo riziko korupce v rámci úřadů a zvýšila se nedůvěra občanů; vyzývá tyto členské státy, aby tato nekorektní opatření zrušily a zajistily naprostou transparentnost vůči novinářům i občanům;

15. se znepokojením konstatuje, že smlouvy, které Komise podepsala se společnostmi vyrábějícími očkovací látky proti COVID-19, obsahují doložky, které dosud nebyly zveřejněny;

16. zdůrazňuje, že Soudní dvůr Evropské unie nedávno potvrdil, že organizacím občanské společnosti musí být umožněno vykonávat svou činnost bez neodůvodněného vměšování státu, a uznal, že právo na svobodu sdružování je jedním ze základních pilířů demokratické a pluralitní společnosti; je vážně znepokojen tím, že některé nevládní organizace činné v oblasti migrace, práv žen a práv osob LGBTI+ jsou obětí očerňovacích kampaní a žalob SLAPP a čelí závažným omezením občanského prostoru, v němž mohou působit; vyzývá Komisi, aby urychlila činnost, která v současné době probíhá v rámci expertní skupiny pro strategické žaloby proti účasti veřejnosti, jak je stanoveno v Akčním plánu pro evropskou demokracii, a aby zajistila, že se tyto otázky budou řešit i v rámci připravovaných legislativních návrhů; opakuje, že občanská společnost má zásadní význam pro rozvoj demokracie a že zmenšující se prostor pro občanskou společnost přispívá k porušování demokracie, právního státu a základních práv; opakuje, že by orgány Unie měly udržovat otevřený, transparentní a pravidelný dialog s reprezentativními sdruženími a s občanskou společností; zdůrazňuje, že je třeba přijmout důraznější ochranná opatření k zajištění řádné správy při zadávání veřejných zakázek a že činnost nevládních organizací a organizací občanské společnosti má rovněž zásadní význam pro boj proti nekalým praktikám v tomto odvětví;

17. zdůrazňuje, že je třeba zvýšit povědomí občanů a obyvatel EU o prostředcích a postupech, které mají na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU k dispozici a které jim umožňují kontrolovat kroky činitelů s rozhodovací pravomocí a pohnat je k odpovědnosti, zajistit dodržování zásad právního státu a oznamovat jejich porušování; připomíná, že jedním z takových prostředků jsou petice předložené Evropskému parlamentu; zdůrazňuje, že spravedlnost a náprava pro ty, kdo se stali obětí porušování zásad právního státu, jsou základním prvkem budování důvěry v instituce a musí být zaručeny členskými státy; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby příslušným orgánům poskytla konkrétní doporučení týkající se odškodnění jednotlivců, jejichž základní práva byla porušena;

18. vyzývá k přijetí komplexního přístupu k boji proti korupci, který bude založen na preventivních a represivních opatřeních, jež budou zahrnovat mimo jiné účinné protikorupční právní rámce, nejvyšší standardy transparentnosti a integrity ve všech oblastech společnosti a nezávislé a nestranné soudní systémy, které účinně prosazují protikorupční právní předpisy, a dále účinné, přiměřené a odrazující sankce, včetně účinného zabavování výnosů z korupce;

19. zdůrazňuje, že aby se zabránilo zahraničnímu vměšování do svrchovanosti a demokracie členských států a zasahování do demokratických institucí EU, měly by mít nevládní organizace povinnost zveřejňovat své zdroje financování; zdůrazňuje, že v zájmu dodržování zásady transparentnosti a práva evropských občanů na informace měly by mít všechny evropské orgány povinnost zpřístupnit a zveřejnit seznam všech nevládních organizací, které financují, včetně příslušných částek;

20. vyjadřuje politování nad tím, že uplatňování mechanismu spolupráce a ověřování stále brání některým občanům EU v tom, aby mohli plně využívat prostoru svobody, bezpečnosti a práva;

21. zdůrazňuje, že občanům EU a osobám s bydlištěm v EU by měly být zaručeny odpovídající standardy právního státu při výkonu jejich práv na volný pohyb v rámci EU; zdůrazňuje, že sezónním a přeshraničním pracovníkům, kteří vykonávají svou profesní činnost v jiném členském státě, musí být plně zaručena sociální a lékařská ochrana a účinný přístup ke spravedlnosti;

22. upozorňuje, že schopnost EU a jejích členských států prosazovat právní stát určuje, jaký bude její image na mezinárodní scéně a jak důvěryhodná bude její činnost na podporu právního státu, demokracie a lidských práv mimo Unii; varuje před rizikem vměšování zemí, které nejsou členy EU, do všech demokratických procesů na úrovni EU, mimo jiné prostřednictvím mezinárodních korupčních systémů, které ohrožují právní stát v EU; zdůrazňuje, že s občany EU žijícími mimo Unii je nutné zacházet v souladu se zásadami právního státu, ať už komunikují s orgány svého členského státu původu, nebo s orgány EU.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	27.5.2021
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	24 7 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Andris Ameriks, Marc Angel, Margrete Auken, Jordan Bardella, Markus Buchheit, Ryszard Czarnecki, Eleonora Evi, Agnès Evren, Gheorghe Falcă, Emmanouil Fragkos, Mario Furore, Gianna Gancia, Ibán García Del Blanco, Alexis Georgoulis, Radan Kanev, Stelios Kympouropoulos, Cristina Maestre Martín De Almagro, Dolors Montserrat, Ulrike Müller, Emil Radev, Sira Rego, Frédérique Ries, Monica Semedo, Yana Toom, Loránt Vincze, Stefania Zambelli, Tatjana Ždanoka, Kosma Złotowski
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Pina Picierno, Domènec Ruiz Devesa, Rainer Wieland

 

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

24	+
EPP	Agnès Evren, Gheorghe Falcă, Radan Kanev, Stelios Kympouropoulos, Dolors Montserrat, Emil Radev, Loránt Vincze, Rainer Wieland
S&D	Andris Ameriks, Marc Angel, Ibán García Del Blanco, Cristina Maestre Martín De Almagro, Pina Picierno, Domènec Ruiz Devesa
Renew	Ulrike Müller, Frédérique Ries, Monica Semedo, Yana Toom
NI	Mario Furore
The Left	Alexis Georgoulis, Sira Rego
Verts/ALE	Margrete Auken, Eleonora Evi, Tatjana Ždanoka

 

7	-
ECR	Ryszard Czarnecki, Emmanouil Fragkos, Kosma Złotowski
ID	Jordan Bardella, Markus Buchheit, Gianna Gancia, Stefania Zambelli

 

0	0
-	-

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí	3.6.2021
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	49 10 4
Členové přítomní při konečném hlasování	Magdalena Adamowicz, Konstantinos Arvanitis, Malik Azmani, Katarina Barley, Pernando Barrena Arza, Pietro Bartolo, Vladimír Bilčík, Vasile Blaga, Ioan-Rareş Bogdan, Patrick Breyer, Saskia Bricmont, Joachim Stanisław Brudziński, Jorge Buxadé Villalba, Damien Carême, Caterina Chinnici, Clare Daly, Anna Júlia Donáth, Lena Düpont, Cornelia Ernst, Laura Ferrara, Nicolaus Fest, Jean-Paul Garraud, Maria Grapini, Sylvie Guillaume, Andrzej Halicki, Evin Incir, Sophia in ‘t Veld, Patryk Jaki, Marina Kaljurand, Assita Kanko, Fabienne Keller, Peter Kofod, Łukasz Kohut, Moritz Körner, Alice Kuhnke, Jeroen Lenaers, Juan Fernando López Aguilar, Lukas Mandl, Nadine Morano, Javier Moreno Sánchez, Paulo Rangel, Diana Riba i Giner, Ralf Seekatz, Michal Šimečka, Birgit Sippel, Sara Skyttedal, Martin Sonneborn, Tineke Strik, Ramona Strugariu, Annalisa Tardino, Tomas Tobé, Dragoş Tudorache, Milan Uhrík, Tom Vandendriessche, Bettina Vollath, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Jadwiga Wiśniewska, Javier Zarzalejos
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Damian Boeselager, Nathalie Loiseau, Karlo Ressler, Rob Rooken, Domènec Ruiz Devesa

 

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

49	+
NI	Laura Ferrara, Martin Sonneborn
PPE	Magdalena Adamowicz, Vladimír Bilčík, Vasile Blaga, Ioan-Rareş Bogdan, Lena Düpont, Andrzej Halicki, Jeroen Lenaers, Lukas Mandl, Paulo Rangel, Karlo Ressler, Ralf Seekatz, Sara Skyttedal, Tomas Tobé, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Javier Zarzalejos
Renew	Malik Azmani, Anna Júlia Donáth, Sophia in 't Veld, Fabienne Keller, Moritz Körner, Nathalie Loiseau, Michal Šimečka, Ramona Strugariu, Dragoş Tudorache
S&D	Katarina Barley, Pietro Bartolo, Caterina Chinnici, Sylvie Guillaume, Evin Incir, Marina Kaljurand, Łukasz Kohut, Juan Fernando López Aguilar, Javier Moreno Sánchez, Domènec Ruiz Devesa, Birgit Sippel, Bettina Vollath
The Left	Konstantinos Arvanitis, Pernando Barrena Arza, Clare Daly, Cornelia Ernst
Verts/ALE	Damian Boeselager, Patrick Breyer, Saskia Bricmont, Damien Carême, Alice Kuhnke, Diana Riba i Giner, Tineke Strik

 

10	-
ECR	Joachim Stanisław Brudziński, Jorge Buxadé Villalba, Patryk Jaki, Rob Rooken, Jadwiga Wiśniewska
ID	Nicolaus Fest, Jean-Paul Garraud, Annalisa Tardino, Tom Vandendriessche
NI	Milan Uhrík

 

4	0
ECR	Assita Kanko
ID	Peter Kofod
PPE	Nadine Morano
S&D	Maria Grapini

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

• [1] Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 1.
• [2] Úř. věst. L 156, 5.5.2021, s. 1.
• [3] Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 162.
• [4] Úř. věst. C 129, 5.4.2019, s. 13.
• [5] Úř. věst. C 390, 18.11.2019, s. 117.
• [6] Úř. věst. C 390, 18.11.2019, s. 111.
• [7] Úř. věst. C 433, 23.12.2019, s. 66.
• [8] Úř. věst. C 363, 28.10.2020, s. 8.
• [9] Úř. věst. C 363, 28.10.2020, s. 45.
• [10] Úř. věst. C 449, 23.12.2020, s. 102.
• [11] Úř. věst. C 108, 26.3.2021, s. 107.
• [12] Přijaté texty, P9_TA(2019)0103.
• [13] Přijaté texty, P9_TA(2019)0101.
• [14] Přijaté texty, P9_TA(2020)0007.
• [15] Přijaté texty, P9_TA(2020)0014.
• [16] Přijaté texty, P9_TA(2020)0054.
• [17] Přijaté texty, P9_TA(2020)0173.
• [18] Přijaté texty, P9_TA(2020)0164.
• [19] Přijaté texty, P9_TA(2020)0225.
• [20] Přijaté texty, P9_TA(2020)0251.
• [21] Přijaté texty, P9_TA(2020)0264.
• [22] Přijaté texty, P9_TA(2020)0320.
• [23] Přijaté texty, P9_TA(2020)0328.
• [24] Přijaté texty, P9_TA(2020)0360.
• [25] Přijaté texty, P9_TA(2021)0089.
• [26] Přijaté texty, P9_TA(2021)0103.
• [27] Přijaté texty, P9_TA(2021)0148.
• [28] Viz například zde citovaná usnesení Parlamentu ze dne 1. března 2018, 19. dubna 2018, 13. listopadu 2018, 28. března 2019, 18. prosince 2019, 19. června 2020, 8. října 2020 a 29. dubna 2021.
• [29] Usnesení ze dne 13. listopadu 2018 o minimálních standardech pro menšiny v EU (Úř. věst. C 363, 28.10.2020, s. 13).
• [30] Úř. věst. L 303, 28.11.2018, s. 69.
• [31] Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.
• [32] Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.
• [33] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 1).
• [34] Přijaté texty, P8_TA(2016)0409.
• [35] Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. října 2020 o vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva (přijaté texty, P9_TA(2020)0251).
• [36] Společné prohlášení o konferenci o budoucnosti Evropy ze dne 10. března 2021 nazvané „Demokratický dialog s občany – Budování odolnější Evropy“.
• [37] Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 5. května 2020, Kövesi v. Rumunsko, stížnost č. 3594/19, ECLI:CE:ECHR:2020:0505JUD000359419.