Zpráva - A9-0207/2021Zpráva
A9-0207/2021
Evropský parlament

DOPORUČENÍ PRO DRUHÉ ČTENÍ k postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008, (ES) č. 810/2009, (EU) 2016/399, (EU) 2017/2226, (EU) 2018/1240, (EU) 2018/1860, (EU) 2018/1861, (EU) 2019/817 a (EU) 2019/1896 a kterým se zrušují rozhodnutí Rady 2004/512/ES a 2008/633/SVV za účelem reformy Vízového informačního systému

21.6.2021 - (05950/1/2021 – C9-0198/2021 – 2018/0152A(COD)) - ***II

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
Zpravodaj: Paulo Rangel


Postup : 2018/0152A(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A9-0207/2021
Předložené texty :
A9-0207/2021
Rozpravy :
Hlasování :
Přijaté texty :

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008, (ES) č. 810/2009, (EU) 2016/399, (EU) 2017/2226, (EU) 2018/1240, (EU) 2018/1860, (EU) 2018/1861, (EU) 2019/817 a (EU) 2019/1896 a kterým se zrušují rozhodnutí Rady 2004/512/ES a 2008/633/SVV za účelem reformy Vízového informačního systému

(05950/1/2021 – C9-0198/2021 – 2018/0152A(COD))

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

Evropský parlament,

– s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (05950/1/2021 – C9-0198/2021),

– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. září 2018[1],

– s ohledem na svůj postoj v prvním čtení[2] k návrhu Komise předloženému Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0302),

– s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,

– s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,

– s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu,

– s ohledem na rozhodnutí Konference předsedů ze dne 25. září 2020 povolit Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, aby legislativní postup rozdělil a jednal na tomto základě,

– s ohledem na článek 67 jednacího řádu,

– s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A9-0207/2021),

1. schvaluje postoj Rady v prvním čtení;

2. konstatuje, že akt je přijat v souladu s postojem Rady;

3. pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

4. pověřuje svého generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

5. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.


STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Dne 16. května 2018 předložila Komise návrh na modernizaci Vízového informačního systému (VIS). Výbor LIBE přijal návrh zprávy dne 4. února 2019 a Evropský parlament přijal svůj postoj v prvním čtení dne 13. března 2019.

 

V září 2019 byla zahájena interinstitucionální jednání s nově zvoleným Parlamentem s cílem dosáhnout dohody na začátku druhého čtení. V průběhu těchto jednání se oba spolunormotvůrci dohodli na tom, že se budou zabývat také změnami v jiných informačních systémech, které vyplývají z nového fungování VIS (tzv. „následné změny“), což vedlo k rozdělení legislativních aktů. Jednání byla úspěšně završena dne 8. prosince 2020. Znění dohodnuté během těchto jednání výbor LIBE schválil dne 27. ledna 2021.

 

Vzhledem k tomu, že postoj Rady v prvním čtení ze dne 27. května 2021 v plném rozsahu zohledňuje dohodu dosaženou během interinstitucionálních jednání na začátku druhého čtení, zpravodaj doporučuje, aby jej Evropský parlament schválil beze změn, aby toto nařízení mohlo být rychle přijato a co nejdříve mohlo vstoupit v platnost.

 


 

 

STANOVISKO VÝBORU PRO PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI K PRÁVNÍMU ZÁKLADU

Pan Juan Fernando López Aguilar

předseda

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

BRUSEL

Věc: Stanovisko k právnímu základu návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o změně Vízového informačního systému (COM(2018)0302 – C8-0185/2018 – 2018/0152A(COD))

Vážený pane předsedo,

Dopisem ze dne 1. února 2021[3] jste v souladu s článkem 40 jednacího řádu požádal o to, aby Výbor pro právní záležitosti posoudil vhodnost právního základu legislativního návrhu na změnu Vízového informačního systému (2018/0152A(COD)), který byl navržen během interinstitucionálních jednání.

Výbor se touto otázkou zabýval na své schůzi dne 18. března 2021.

I – Souvislosti

Vízový informační systém (VIS) je technologické řešení pro výměnu údajů o vízech mezi členskými státy. Usnadňuje postup udělování krátkodobých víz a napomáhá vízovým, pohraničním, azylovým a migračním orgánům rychle a účinně kontrolovat nezbytné informace o státních příslušnících třetích zemí, kteří potřebují k cestě do EU vízum. Tento systém porovnává biometrické údaje, zejména otisky prstů, pro účely zjišťování totožnosti a ověřování. VIS byl zřízen rozhodnutím Rady 2004/512/ES[4]. Jeho účel, funkce a povinnosti jsou stanoveny v nařízení (ES) č. 767/2008[5].

Dne 16. května 2018 přijala Komise legislativní návrh na změnu nařízení o VIS a dalších právních předpisů EU[6]. Návrh Komise byl založen na čl. 16 odst. 2, čl. 77 odst. 2 písm. a), b), d) a e), čl. 78 odst. 2 písm. d), e) a g), čl. 79 odst. 2 písm. c) a d), čl. 87 odst. 2 písm. a) a čl. 88 odst. 2 písm. a) SFEU.

Během interinstitucionálních jednání navrhla Rada pozměnit právní základ původně navržený Komisí tak, aby lépe odrážel výsledek jednání, a tudíž jej zjednodušila na dva články – čl. 77 odst. 2 písm. a), b), d) a e) a čl. 87 odst. 2 písm. a) SFEU. Znění, na němž se spolunormotvůrci předběžně dohodli, vychází z těchto článků.

II – Příslušné články Smlouvy

Relevantní ustanovení Smlouvy o fungování Evropské unie znějí takto:

 

Článek 16

(bývalý článek 286 Smlouvy o ES)

 

[...]

 

2. Evropský parlament a Rada přijmou řádným legislativním postupem pravidla o ochraně fyzických osob při zpracovávání osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a členskými státy, pokud vykonávají činnosti spadající do oblasti působnosti práva Unie, a pravidla o volném pohybu těchto údajů. Dodržování těchto pravidel podléhá kontrole nezávislými orgány.

 

[...]

 

KAPITOLA 2

POLITIKY TÝKAJÍCÍ SE KONTROL NA HRANICÍCH, AZYLU A PŘISTĚHOVALECTVÍ

 

Článek 77

(bývalý článek 62 Smlouvy o ES)

 

1. Unie rozvíjí politiku s cílem:

 

a) zajistit, aby osoby bez ohledu na svou státní příslušnost nebyly kontrolovány při překračování

vnitřních hranic;

 

b) zajistit kontrolu osob a účinný dohled nad překračováním vnějších hranic;

 

c) postupně zavést integrovaný systém řízení vnějších hranic.

 

2. Pro účely odstavce 1 přijímají Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem opatření týkající se:

 

a) společné politiky v oblasti víz a jiných krátkodobých povolení k pobytu;

 

b) kontrol, jimž podléhají osoby překračující vnější hranice;

 

[...]

 

d) veškerých opatření nezbytných pro postupné zavedení integrovaného systému řízení vnějších hranic;

 

e) neprovádění kontrol osob bez ohledu na jejich státní příslušnost při překračování vnitřních

hranic.

 

[...]

 

Článek 78

(bývalý čl. 63 body 1 a 2 a bývalý čl. 64 odst. 2 Smlouvy o ES)

 

1. Unie vyvíjí společnou politiku týkající se azylu, doplňkové ochrany a dočasné ochrany s cílem poskytnout každému státnímu příslušníkovi třetí země, který potřebuje mezinárodní ochranu, přiměřený status a zajistit dodržování zásady nenavracení. Tato politika musí být v souladu s Ženevskou úmluvou o právním postavení uprchlíků ze dne 28. července 1951, Protokolem týkajícím se právního postavení uprchlíků ze dne 31. ledna 1967 a ostatními příslušnými smlouvami.

 

2. Pro účely odstavce 1 přijímají Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem opatření týkající se společného evropského azylového systému, který obsahuje:

 

[...]

 

d) společný postup pro udělování a odnímání jednotného azylového statusu nebo statusu doplňkové ochrany;

 

e) kritéria a mechanismy pro určení členského státu příslušného pro posouzení žádosti o azyl nebo doplňkovou ochranu;

 

[...]

 

g) partnerství a spolupráci se třetími zeměmi pro zvládání přílivů osob žádajících o azyl nebo doplňkovou či dočasnou ochranu.

 

[...]

 

Článek 79

(bývalý čl. 63 body 3 a 4 Smlouvy o ES)

 

1. Unie vyvíjí společnou přistěhovaleckou politiku, jejímž cílem je ve všech etapách zajistit účinné řízení migračních toků, spravedlivé zacházení pro státní příslušníky třetích zemí oprávněně pobývající v členských státech, jakož i předcházení nedovolenému přistěhovalectví a obchodu s lidmi a posílení boje proti těmto činnostem.

 

2. Pro účely odstavce 1 přijímají Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem opatření v těchto oblastech:

 

[...]

 

c) nedovolené přistěhovalectví a nedovolený pobyt včetně vyhoštění a vracení osob s neoprávněným pobytem;

 

d) boj proti obchodu s lidmi, především se ženami a dětmi.

 

[...]

 

KAPITOLA 5

POLICEJNÍ SPOLUPRÁCE

 

Článek 87

(bývalý článek 30 Smlouvy o EU)

 

1. Unie vyvíjí policejní spolupráci, do níž jsou zapojeny všechny příslušné orgány členských států, včetně policie, celních orgánů a dalších donucovacích orgánů specializovaných na předcházení trestným činům, jejich odhalování a objasňování.

 

2. Pro účely odstavce 1 mohou Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem přijmout opatření týkající se:

 

a) shromažďování, uchovávání, zpracovávání, analýzy a výměny příslušných informací;

 

[...]

Článek 88

(bývalý článek 30 Smlouvy o EU)

 

1. Posláním Europolu je podporovat a posilovat činnost policejních orgánů a jiných donucovacích orgánů členských států, jakož i jejich vzájemnou spolupráci při předcházení závažné trestné činnosti dotýkající se dvou nebo více členských států, terorismu a těm formám trestné činnosti, které se dotýkají společného zájmu, jenž je předmětem některé politiky Unie, a při boji proti takové trestné činnosti.

 

2. Evropský parlament a Rada vymezí řádným legislativním postupem formou nařízení strukturu, fungování, oblast činnosti a úkoly Europolu. Tyto úkoly mohou zahrnovat:

 

a) shromažďování, uchovávání, zpracovávání, analýzu a výměnu informací předávaných zejména orgány členských států nebo třetích zemí či subjektů;

 

[...]

III – Judikatura Soudního dvora EU ve věci volby právního základu

Soudní dvůr otázku vhodného právního základu tradičně vnímá jako věc ústavního významu, která má zajistit dodržování zásady svěřených pravomocí (článek 5 SEU) a stanovit charakter a rozsah kompetence Unie[7]. Podle zavedené judikatury Soudního dvora „se musí volba právního základu aktu Společenství zakládat na objektivních faktorech, které podléhají soudnímu přezkumu a mezi něž patří zejména cíl a obsah aktu“.[8] Volba nesprávného právního základu může být proto důvodem pro prohlášení dotyčného aktu za neplatný. V této souvislosti jsou přání orgánu aktivněji se podílet na přijetí daného opatření, okolnosti, za kterých bylo opatření přijato, i práce vykonaná z jiných důvodů v dané oblasti z hlediska určení správného právního základu irelevantní.[9]

Pokud přezkum daného opatření ukáže, že toto opatření sleduje dvojí účel nebo má dvě složky, a pokud je možné jeden z těchto účelů nebo jednu z těchto složek identifikovat jako hlavní nebo převažující, zatímco druhý účel nebo druhá složka je pouze vedlejší, musí být opatření založeno na jediném právním základu, a sice na tom, který je vyžadován hlavním nebo převažujícím cílem nebo složkou.[10] Ve výjimečných případech, kdy má opatření několik souběžných cílů nebo složek, které jsou neoddělitelně spjaty, aniž by jeden z cílů nebo jedna ze složek byly ve vztahu k druhým druhořadými nebo nepřímými, musí být takové opatření založeno na různých odpovídajících právních základech[11]. To je však možné, pouze pokud postupy stanovené pro příslušné právní základy nejsou navzájem neslučitelné a neporušilo by se jimi právo Evropského parlamentu[12]. Vybrané opatření navíc musí být v souladu s předepsaným druhem legislativního aktu, pokud tak stanovuje Smlouva.

IV – Cíl a obsah navrhovaného opatření

Bod odůvodnění 2 v návrhu uvádí, že: „Celkové cíle VIS spočívají ve zlepšování provádění společné vízové politiky, konzulární spolupráce a konzultace mezi ústředními vízovými orgány usnadněním výměny údajů o žádostech a o souvisejících rozhodnutích mezi členskými státy s cílem: usnadnit řízení o žádostech o vízum; zamezit spekulativnímu podávání žádostí o víza („visa shopping“); usnadnit boj proti zneužití totožnosti; usnadnit kontroly na hraničních přechodech na vnějších hranicích a na území členských států; pomáhat při zjišťování totožnosti každé osoby, která nesplňuje nebo přestala splňovat podmínky pro vstup, přítomnost nebo pobyt na území členských států; usnadnit uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 a přispět k předcházení ohrožení vnitřní bezpečnosti členských států“.

V důvodové zprávě k návrhu předkládá Komise seznam cílů tohoto návrhu, počínaje specifickými cíli návrhu, tj.: „1) usnadnit řízení o žádostech o vízum; 2) usnadnit a posílit kontroly na hraničních přechodech na vnějších hranicích a na území členských států; 3) zvýšit vnitřní bezpečnost schengenského prostoru prostřednictvím usnadnění výměny informací o státních příslušnících třetích zemí, kteří jsou držiteli dlouhodobých víz a povolení k pobytu, mezi členskými státy.“

Komise rozlišuje tři výše uvedené cíle a další cíle, které považuje za „vedlejší cíle“: „4) usnadnit kontroly totožnosti státních příslušníků třetích zemí na území členského státu migračními a donucovacími orgány; 5) usnadnit identifikaci pohřešovaných osob; 6) napomáhat při procesu zjišťování totožnosti a navracení všech osob, které nesplňují nebo přestaly splňovat podmínky vstupu, pobytu nebo bydliště v členských státech; 7) usnadnit donucovacím orgánům přístup k údajům žadatelů o krátkodobá víza a jejich držitelů (což je již možné podle stávajících pravidel) a rozšířit tento přístup na držitele dlouhodobých víz a povolení k pobytu, pokud je to nezbytné pro účely prevence, vyšetřování, odhalování nebo stíhání závažného trestného činu a terorismu, při současném zajištění vysokých standardů ochrany údajů a soukromí; 8) shromažďovat statistiky na podporu vytváření migrační politiky Evropské unie založené na důkazech.“

Tento návrh pozměňuje a zrušuje řadu aktů, jejichž seznam se v průběhu interinstitucionálních jednání změnil. Návrh Komise má za cíl změnit nařízení (ES) č. 767/2008 (které stanoví účel, funkce a povinnosti VIS), nařízení (ES) č. 810/2009 („vízový kodex“, který stanoví pravidla pro vkládání biometrických identifikátorů do VIS[13]), nařízení (EU) 2017/2226 (které vytváří Systém vstupu/výstupu (EES)), nařízení (EU) 2016/399 („Schengenský hraniční kodex“), budoucí „nařízení o interoperabilitě“[14] a rozhodnutí 2004/512/ES (které zřizuje VIS). Jeho cílem je také zrušit rozhodnutí Rady 2008/633/SVV, které stanoví podmínky, za nichž mohou určené orgány členských států a Europol získat konzultační přístup do VIS za účelem prevence, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů a jiných závažných trestných činů. V návaznosti na interinstitucionální jednání také předběžně dohodnuté znění pozměňuje nařízení (EU) 2018/1240, nařízení (EU) 2018/1860, nařízení (EU) 2018/1861 a nařízení (EU) 2019/1896 a zrušuje rozhodnutí Rady 2004/512/ES.

Pokud jde o jeho hlavní obsah, návrh zavádí ustanovení, která zlepšují informační systémy, architekturu údajů a výměnu informací a také interoperabilitu VIS s dalšími systémy EU. Modernizuje další technické složky VIS, např. odebírání biometrických identifikátorů. Návrh stanoví postupy pro výměnu informací mezi členskými státy o dlouhodobých vízech a povoleních k pobytu. Do navrhovaného nařízení je začleněn obsah rozhodnutí Rady 2008/633/SVV, které stanoví podmínky pro přístup donucovacích orgánů členských států a Europolu k VIS.

V – Rozbor a určení vhodného právního základu

Výbor LIBE požádal o posouzení vhodnosti právního základu, z nějž vychází znění předběžně dohodnuté spolunormotvůrci, tj. čl. 77 odst. 2 písm. a), b), d) a e) a čl. 87 odst. 2 písm. a).

Podle čl. 77 odst. 2 písm. a), b), d) a e) SFEU mohou Parlament a Rada přijmout opatření týkající se: a) společné politiky v oblasti víz a jiných krátkodobých povolení k pobytu; b) kontrol, jimž podléhají osoby překračující vnější hranice; d) veškerých opatření nezbytných pro postupné zavedení integrovaného systému řízení vnějších hranic; a e) neprovádění kontrol osob bez ohledu na jejich státní příslušnost při překračování vnitřních hranic.

S ohledem na tři specifické cíle a hlavní obsah návrhu se zdá, že vhodným právním základem pro tento návrh je čl. 77 odst. 2 písm. a), b), d) a e) SFEU, který Unii poskytuje pravomoc přijímat právní předpisy týkající se víz, kontrol na hranicích, řízení vnějších hranic a neprovádění kontrol na vnitřních hranicích.

Je třeba také upozornit, že Komise považuje čl. 77 odst. 2 písm. a), b), d) a e) SFEU za hlavní právní základ návrhu.[15]

Podle judikatury Soudního dvora, pokud určité opatření sleduje dvojí účel nebo má dvě složky, přičemž jedna z těchto složek je převažující a druhá je vedlejší, musí být daný akt založen na jediném právním základu. Vzhledem k hlavnímu cíli a obsahu návrhu byla ostatní ustanovení správně označena za vedlejší.

Nicméně vzhledem k tomu, že se zrušuje rozhodnutí Rady 2008/633/SVV upravující přístup vnitrostátních donucovacích orgánů a Europolu do VIS a jeho obsah se začleňuje do nařízení o VIS jakožto nová kapitola IIIb „Postup a podmínky přístupu do systému VIS pro účely prosazování práva“, se zahrnutí čl. 87 odst. 2 písm. a) SFEU o policejní spolupráci, do níž jsou zapojeny všechny příslušné orgány členských států, jakožto dodatečného právního základu jeví jako odůvodněné.

VI – Závěr a doporučení

Výbor pro právní záležitosti proto na své schůzi dne 18. března 2021 rozhodl (20 hlasů pro, nikdo nebyl proti a 3 členové se zdrželi hlasování)[16], že Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci doporučí, že čl. 77 odst. 2 písm. a), b), d) a e) SFEU a čl. 87 odst. 2 písm. a) SFEU jsou vhodným právním základem pro navrhované nařízení.

S pozdravem

 

Adrián VÁZQUEZ LÁZARA

 


 

POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Název

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 767/2008, nařízení (ES) č. 810/2009, nařízení (EU) 2017/2226, nařízení (EU) 2016/399, nařízení XX/2018 (nařízení o interoperabilitě) a rozhodnutí 2004/512/ES a kterým se ruší rozhodnutí Rady 2008/633/SVV

Referenční údaje

05950/1/2021 – C9-0198/2021 – 2018/0152A(COD)

Datum prvního čtení v Parlamentu – číslo P

13.3.2019 T8-0174/2019

Návrh Komise

COM(2018)0302 - C8-0185/2018

Datum, kdy bylo na zasedání oznámeno obdržení postoje Rady v prvním čtení

7.6.2021

Příslušný výbor

 Datum oznámení na zasedání

LIBE

7.6.2021

 

 

 

Zpravodajové

 Datum jmenování

Paulo Rangel

4.9.2019

 

 

 

Předchozí zpravodajové

Carlos Coelho

Zpochybnění právního základu

 Datum, kdy výbor JURI zaujal stanovisko

JURI

18.3.2021

 

 

 

Projednání ve výboru

24.9.2019

13.1.2020

16.6.2021

 

Datum přijetí

16.6.2021

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

54

13

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Magdalena Adamowicz, Malik Azmani, Katarina Barley, Pernando Barrena Arza, Pietro Bartolo, Nicolas Bay, Vladimír Bilčík, Vasile Blaga, Ioan-Rareş Bogdan, Patrick Breyer, Saskia Bricmont, Joachim Stanisław Brudziński, Jorge Buxadé Villalba, Damien Carême, Clare Daly, Marcel de Graaff, Anna Júlia Donáth, Lena Düpont, Cornelia Ernst, Laura Ferrara, Nicolaus Fest, Jean-Paul Garraud, Maria Grapini, Sylvie Guillaume, Andrzej Halicki, Evin Incir, Sophia in ‘t Veld, Patryk Jaki, Marina Kaljurand, Assita Kanko, Peter Kofod, Łukasz Kohut, Moritz Körner, Alice Kuhnke, Jeroen Lenaers, Juan Fernando López Aguilar, Lukas Mandl, Nuno Melo, Roberta Metsola, Nadine Morano, Javier Moreno Sánchez, Maite Pagazaurtundúa, Nicola Procaccini, Emil Radev, Paulo Rangel, Terry Reintke, Diana Riba i Giner, Ralf Seekatz, Michal Šimečka, Birgit Sippel, Sara Skyttedal, Martin Sonneborn, Tineke Strik, Ramona Strugariu, Annalisa Tardino, Tomas Tobé, Dragoş Tudorache, Milan Uhrík, Tom Vandendriessche, Bettina Vollath, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Jadwiga Wiśniewska, Elena Yoncheva, Javier Zarzalejos

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Anne-Sophie Pelletier, Franco Roberti, Domènec Ruiz Devesa, Yana Toom

Datum předložení

21.6.2021


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

54

+

ECR

Joachim Stanisław Brudziński, Jorge Buxadé Villalba, Patryk Jaki, Assita Kanko, Nicola Procaccini, Jadwiga Wiśniewska

ID

Nicolas Bay, Nicolaus Fest, Jean-Paul Garraud, Peter Kofod, Annalisa Tardino, Tom Vandendriessche

NI

Laura Ferrara, Milan Uhrík

PPE

Magdalena Adamowicz, Vladimír Bilčík, Vasile Blaga, Ioan-Rareş Bogdan, Lena Düpont, Andrzej Halicki, Jeroen Lenaers, Lukas Mandl, Nuno Melo, Roberta Metsola, Nadine Morano, Emil Radev, Paulo Rangel, Ralf Seekatz, Sara Skyttedal, Tomas Tobé, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Javier Zarzalejos

Renew

Malik Azmani, Anna Júlia Donáth, Sophia in 't Veld, Moritz Körner, Maite Pagazaurtundúa, Michal Šimečka, Ramona Strugariu, Yana Toom, Dragoş Tudorache

S&D

Pietro Bartolo, Maria Grapini, Sylvie Guillaume, Evin Incir, Marina Kaljurand, Łukasz Kohut, Juan Fernando López Aguilar, Javier Moreno Sánchez, Franco Roberti, Domènec Ruiz Devesa, Birgit Sippel, Bettina Vollath, Elena Yoncheva

13

-

ID

Marcel de Graaff

NI

Martin Sonneborn

The Left

Pernando Barrena Arza, Clare Daly, Cornelia Ernst, Anne-Sophie Pelletier

Verts/ALE

Patrick Breyer, Saskia Bricmont, Damien Carême, Alice Kuhnke, Terry Reintke, Diana Riba i Giner, Tineke Strik

1

0

S&D

Katarina Barley

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

Poslední aktualizace: 6. července 2021
Právní upozornění - Ochrana soukromí