Zpráva - A9-0212/2021Zpráva
A9-0212/2021
Evropský parlament

ZPRÁVA o revizi makroekonomického legislativního rámce v zájmu lepšího dopadu na evropskou reálnou ekonomiku, větší transparentnosti rozhodovacího procesu a zvýšení demokratické odpovědnosti

22.6.2021 - (2020/2075(INI))

Hospodářský a měnový výbor
Zpravodajka: Margarida Marques


Postup : 2020/2075(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A9-0212/2021
Předložené texty :
A9-0212/2021
Rozpravy :
Hlasování :
Přijaté texty :

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o revizi makroekonomického legislativního rámce v zájmu lepšího dopadu na evropskou reálnou ekonomiku, větší transparentnosti rozhodovacího procesu a zvýšení demokratické odpovědnosti

(2020/2075(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství podepsanou v Římě v roce 1957,

– s ohledem na článek 2 Smlouvy o Evropské unii,

– s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), a zejména na články 121, 122, 126 a 136 a protokol č. 12 této smlouvy,

– s ohledem na své usnesení ze dne 20. října 2010 o finanční, hospodářské a sociální krizi: doporučení ohledně vhodných opatření a iniciativ (přezkum v polovině období)[1] a na své usnesení ze dne 6. července 2011 o finanční, hospodářské a sociální krizi: doporučení k opatřením a vhodným iniciativám[2],

– s ohledem na směrnici Rady 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států[3],

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1173/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně[4],

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1174/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně[5],

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1175/2011 ze dne 16. listopadu 2011, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik[6],

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy[7],

– s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 1177/2011 ze dne 8. listopadu 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku[8],

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi[9],

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 ze dne 21. května 2013 o společných ustanoveních týkajících se sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajišťování nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně[10],

– s ohledem na své usnesení ze dne 24. června 2015 o přezkumu rámce pro správu ekonomických záležitostí: kontrolní hodnocení a výzvy[11],

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. února 2015 s názvem „Optimální využití flexibility v rámci současných pravidel Paktu o stabilitě a růstu“ (COM (2015)0012/2),

– s ohledem na zprávu čtyř předsedů ze dne 5. prosince 2012 nazvanou „Směrem ke skutečné hospodářské a měnové unii“, na zprávu pěti předsedů ze dne 22. června 2015 o dokončení evropské hospodářské a měnové unie, na bílou knihu Komise ze dne 1. března 2017 o budoucnosti Evropy a na diskusní dokument Komise ze dne 31. května 2017 o prohloubení hospodářské a měnové unie,

– s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 03/2018 nazvanou „Audit postupu při makroekonomické nerovnováze“,

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),

– s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu[12],

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. února 2020 nazvané „Přezkum správy ekonomických záležitostí“ (COM(2020)0055),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. března 2020 nazvané „Koordinovaná ekonomická reakce na koronavirovou nákazu COVID-19“ (COM(2020)0112),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. března 2020 o aktivaci obecné únikové doložky v rámci Paktu o stabilitě a růstu (COM(2020)0123),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. května 2020 nazvané „Chvíle pro Evropu: náprava škod a příprava na příští generaci“ (COM(2020)0456),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. května 2020 nazvané „Rozpočet EU, který je motorem evropského plánu na podporu oživení“ (COM(2020)0442),

– s ohledem na návrh nařízení Rady, kterým se zřizuje nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po pandemii COVID-19 (COM(2020)0441), který předložila Komise dne 28. května 2020,

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088[13],

– s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 16/2020 nazvanou „Evropský semestr – doporučení pro jednotlivé země řeší důležité problémy, je však nutno je lépe provádět“,

– s ohledem na posouzení fiskálních pravidel EU se zaměřením na balíčky šesti a dvou právních aktů ze dne 11. září 2019 provedené Evropskou fiskální radou, výroční zprávu Evropské fiskální rady ze dne 29. října 2019, prohlášení Evropské fiskální rady k pandemii COVID-19 ze dne 24. března 2020, na posouzení Evropské fiskální rady ze dne 1. července 2020 týkající se vhodné orientace fiskální politiky pro eurozónu v roce 2021 a na výroční zprávu Evropské fiskální rady za rok 2020 ze dne 20. října 2020,

– s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 11. prosince 2020 o VFR a nástroji Next Generation EU, pandemii COVID-19, změně klimatu, bezpečnosti a vnějších vztazích,

– s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2020 o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů[14],

– s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům[15],

– s ohledem na své usnesení ze dne 15. května 2020 o novém víceletém finančním rámci, vlastních zdrojích a plánu obnovy[16],

– s ohledem na nařízení Rady (EU) 2020/672 ze dne 19. května 2020 o zřízení evropského nástroje pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE) v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19[17],

– s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 21. července 2020,

– s ohledem na své usnesení ze dne 23. července 2020 o závěrech mimořádného zasedání Evropské rady konaného ve dnech 17.–21. července 2020[18],

– s ohledem na roční strategii Komise pro udržitelný růst na rok 2021 ze dne 17. září 2020 (COM(2020)0575),

– s ohledem na svůj postoj ze dne 16. září 2020 k návrhu rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Evropské unie[19],

– s ohledem na své usnesení ze dne 13. listopadu 2020 k investičnímu plánu pro udržitelnou Evropu – jak financovat Zelenou dohodu pro Evropu[20],

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost[21],

– s ohledem na evropskou hospodářskou prognózu Komise: zima 2021 (institucionální dokument č. 144) z února 2021,

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2021 nazvané „Rok od vypuknutí pandemie COVID-19: reakce v oblasti fiskální politiky“ (COM(2021)0105),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. února 2020 nazvané „Přezkum správy ekonomických záležitostí – Zpráva o používání nařízení (EU) č. 1173/2011, 1174/2011, 1175/2011, 1176/2011, 1177/2011, 472/2013 a 473/2013 a o vhodnosti směrnice Rady 2011/85/EU“ (COM(2020)0055),

– s ohledem na evropskou hospodářskou prognózu Komise: jaro 2021 (institucionální dokument č. 149) z května 2021,

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. června 2021 nazvané „Koordinace hospodářských politik v roce 2021: Překonání pandemie COVID-19, podpora oživení a modernizace naší ekonomiky“ (COM(2021)0500),

– s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro ústavní záležitosti (A9-0212/2021),

– s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že rámec pro správu ekonomických záležitostí prošel za posledních 30 let řadou změn, které měly řešit jeho koncepční a prováděcí nedostatky a přizpůsobit jej novým hospodářským výzvám;

B. vzhledem k tomu, že současný rámec správy vykazuje koncepční a praktické slabiny, které vedou k příliš složitým pravidlům, špatnému vymáhání a nedostatku odpovědnosti a pobídek k provádění symetrických proticyklických politik; vzhledem k tomu, že stávajícímu rámci se nepodařilo snížit rozdíly v rámci EU ani ochránit nebo stimulovat veřejné investice podporující růst;

C. vzhledem k tomu, že po skončení celosvětové finanční krize se následné reformy hospodářské a měnové unie zaměřovaly na zmírňování rizik, ale nezavedly prvky sdílení rizik;

D. vzhledem k tomu, že makroekonomické ozdravné programy vykazovaly nedostatek odpovědnosti na vnitrostátní úrovni a poškodily sociální strukturu zemí, které je prováděly;

E. vzhledem k tomu, že v roce 2015 přijala Komise pokyny týkající se co nejlepšího využití flexibility v pravidlech Paktu o stabilitě a růstu v zájmu posílení vazby mezi strukturálními reformami, investicemi a fiskální odpovědností;

F. vzhledem k tomu, že Evropská unie čelí mnoha dlouhodobým výzvám: krizi v oblasti veřejného zdraví, klimatické krizi a nedostatku investic do veřejné infrastruktury, které prohlubují socioekonomické rozdíly;

G. vzhledem k tomu, že výzva v podobě souběžné transformace vyžaduje další veřejné investice, čemuž brání stávající fiskální rámec; vzhledem k tomu, že investice ze strany veřejného i soukromého sektoru byly nedostatečné již před krizí, a to navzdory historicky nízkým úrokovým sazbám;

H. vzhledem k tomu, že hrubé veřejné investice byly v důsledku finanční krize a krize státního dluhu seškrtány a v mnoha členských státech jsou čisté veřejné investice dokonce negativní, což naznačuje, že stávající fiskální rámec vede k nadměrně recesivním konsolidačním opatřením a v obdobích fiskální konsolidace napomáhá poklesu veřejných investic;

I. vzhledem k tomu, že existují značné mezery ve financování investic, které je třeba řešit: 470 miliard EUR ročně do roku 2030 na splnění cílů EU v oblasti životního prostředí[22], 142 miliard EUR ročně na sociální infrastrukturu, jako jsou nemocnice nebo školy,[23] a 190 miliard EUR ročně na stabilizaci veřejného kapitálu[24];

J. vzhledem k tomu, že jelikož úroveň veřejného dluhu byla již na počátku pandemie vysoká, a vzhledem k tomu, že nebývalá hospodářská recese, bezprecedentní vnitrostátní fiskální opatření přijatá v reakci na pandemii a potřeba podpořit udržitelné a inkluzivní oživení budou mít dopad na veřejné finance, což povede k tomu, že poměr dluhu k HDP v EU dosáhne nového maxima nad 100 % HDP;

K. vzhledem k tomu, že environmentální[25] a sociální udržitelnost je propojena s riziky v oblasti dlouhodobé fiskální udržitelnosti;

L. vzhledem k tomu, že pandemie způsobuje bezprecedentní vnější otřes s rozsáhlými asymetrickými dopady, negativně zatěžuje hospodářský výhled EU a prohlubuje rozdíly mezi členskými státy;

M. vzhledem k tomu, že pandemie prohloubila již existující nerovnosti a chudobu a prokázala význam evropského sociálního modelu a jeho stávajících sociálních záchranných sítí;

N. vzhledem k tomu, že hospodářské prognózy v Evropě[26],[27] poukazují na vícerychlostní, neúplné a nerovnoměrné oživení; vzhledem k tomu, že zavádění očkovacích látek se zrychluje a že existují značná rizika, že dojde ke vzniku rozdílů a k prohloubení nerovností mezi zeměmi, odvětvími a segmenty společnosti, zejména mezi mladými pracovníky, ženami a pracovníky s nízkou kvalifikací;

O. vzhledem k tomu, že stále existují dlouhodobá rizika, že ekonomiky některých členských států budou trvale poznamenány, a proto by zrušení podpory mělo být doplněno opatřeními usilujícími o usnadnění tvorby a přerozdělení pracovních míst, zejména prostřednictvím rekvalifikačních programů, doplněných podle potřeby o podporu příjmu;

P. vzhledem k tomu, že geopolitická rizika mohou mít dopad na udržitelnost státního dluhu;

Q. vzhledem k tomu, že diskreční fiskální podpora se v jednotlivých členských státech lišila co do velikosti a složení, s jasnou pozitivní korelací mezi fiskálním prostorem a rozsahem politické reakce, což vedlo k asymetrické reakci, která může rovněž vytvořit rizika nerovných podmínek na vnitřním trhu a vést k dalším rozdílům v rychlosti oživení;

R. vzhledem k tomu, že reakce EU na krizi[28] posílila hospodářskou a měnovou unii a zatím se jí daří vyvolávat důvěru a sebevědomí, což zmírňuje volatilitu finančních trhů; v tomto ohledu zdůrazňuje význam vydávání dluhopisů EU;

S. vzhledem k tomu, že v roce 2020 zahájila Komise veřejnou konzultaci provádějící přezkum účinnosti rámce pro správu ekonomických záležitostí, kterou narušil nástup pandemie COVID-19;

1. vyzývá Komisi, aby obnovila veřejnou diskuzi o přezkumu evropského rámce pro správu ekonomických záležitostí a aby v návaznosti na tento přezkum předložila komplexní legislativní návrhy zaměřené na budoucnost; konstatuje, že přezkum rámce pro správu ekonomických záležitostí byl kvůli pandemii pozastaven;

Fiskální politika směřující k udržitelnému a inkluzivnímu oživení

2. vítá aktivaci obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu, která je plně odůvodněna hospodářským a sociálním dopadem pandemie; konstatuje, že obecná úniková doložka nepozastavuje postupy Paktu o stabilitě a růstu, a uznává, že tato doložka umožní Komisi a Radě přijmout nezbytná opatření pro koordinaci politik v rámci paktu a současně se odchýlit od rozpočtových požadavků, které by se uplatňovaly za normálních okolností; zdůrazňuje, že obecná úniková doložka umožnila členským státům přijmout velmi rozsáhlá opatření v oblasti výdajů a příjmů s cílem minimalizovat hospodářský a sociální dopad pandemie a že fiskální podpora by měla být rušena postupně, aby bylo možné podpořit úsilí členských států o udržení oživení a posílení hospodářské a sociální odolnosti; bere na vědomí míru flexibility stávajícího rámce pro správu ekonomických záležitostí při koordinované politické reakci na krizi COVID-19;

3. vítá sdělení Komise ze dne 3. března 2021, které předkládá návrhy úvah o deaktivaci nebo pokračující aktivaci obecné únikové doložky; konstatuje, že by mělo být zohledněno celkové posouzení stavu hospodářství založené především na kvantitativních kritériích; souhlasí s tím, že hlavním kritériem by v takovém případě měla být úroveň hospodářské činnosti v EU nebo eurozóně ve srovnání s úrovní před krizí; v tomto ohledu však zdůrazňuje význam vývoje zdravotní, sociální a hospodářské situace v celé EU a hospodářství eurozóny; vítá sdělení Komise ze dne 2. června 2021 o koordinaci hospodářských politik[29], v němž se uvádí, že obecná úniková doložka Paktu o stabilitě a růstu se bude uplatňovat i v roce 2022 a její deaktivace se očekává od roku 2023;

4. domnívá se, že přezkum rámce pro správu ekonomických záležitostí se uskuteční za náročných okolností, zejména v souvislosti s nízkými úrokovými sazbami, bezprecedentními dluhy a rozsáhlým balíčkem fiskální obnovy, který sestává z grantů a půjček financovaných z dluhu EU;

5. zastává názor, že přezkum rámce EU pro správu ekonomických záležitostí je nezbytný; souhlasí s názorem Evropské fiskální rady, že je důležité, aby byla jasně vytyčena cesta k revidovanému fiskálnímu rámci, nejlépe ještě před deaktivací obecné únikové doložky;

6. je si vědom toho, že zahájení přezkumu po deaktivaci obecné únikové doložky uvedený přezkum ještě ztíží, zvýší jeho kontroverznost a povede ke sporům; domnívá se proto, že o přezkumu rámce pro správu ekonomických záležitostí by se mělo uvažovat předtím, než dojde k případnému návratu k fiskálním pravidlům;

7. konstatuje, že v současné situaci by uplatňování stávajícího fiskálního rámce, zejména postupů korekce, vedlo k rychlému snižování dluhu, což by mohlo ohrozit oživení ekonomik a potenciálně oslabit závazek členských států k dodržování pravidel;

8. vyzývá Komisi, aby v době aktivace obecné únikové doložky členským státům poskytla jasné pokyny pro fiskální politiku s cílem dosáhnout obezřetných střednědobých fiskálních pozic a zajistit ve střednědobém horizontu fiskální udržitelnost; po deaktivaci obecné únikové doložky a v době, kdy ještě nebude zaveden revidovaný rámec, vyzývá k využití všech stávajících možností flexibility stanovených v současném rámci pro správu ekonomických záležitostí, jako je „doložka o neobvyklé události“ pro jednotlivé země, s cílem zabránit předčasné fiskální konsolidaci a omezit rizika dlouhodobého poškození;

9. domnívá se, že ekonomické ukazatele a postupy korekce je třeba uplatňovat opatrně, a proto požaduje revizi dokumentu Vademecum a kodexu chování Paktu o stabilitě a růstu; zdůrazňuje, že fiskální pokyny by se měly vyhýbat procyklickým tendencím, podporovat vzestupnou konvergenci, posilovat udržitelný, inkluzivní, zelený a digitální růst přispíváním k Zelené dohodě pro Evropu a k provádění evropského pilíře sociálních práv, přihlížet k odlišným situacím v členských státech a potlačovat makroekonomické nerovnováhy;

10. domnívá se, že úvěry z nástroje NextGenerationEU (NGEU) by měly být vykazovány jako veřejný dluh; vyzývá Komisi, aby v souvislosti se svým sdělením o flexibilitě přistupovala v aktualizacích prováděcích pokynů k Paktu o stabilitě a růstu k výdajům financovaným z úvěrů z nástroje NGEU stejným způsobem jako k financování z Evropského fondu pro strategické investice (EFSI);

11. vyzývá k tomu, aby expanzivní orientace fiskální politiky pokračovala tak dlouho, jak to bude nutné k podpoře oživení po pandemii COVID-19 a k podněcování transformačních změn, díky nimž jsou ekonomiky ekologičtější, digitálnější a inkluzivnější, přičemž je zapotřebí zajistit ve střednědobém horizontu fiskální udržitelnost; varuje před předčasným ukončením podpory a souhlasí s doporučením Komise, aby fiskální politika zůstala aktivní a podle potřeby se přizpůsobovala vyvíjející se situaci; domnívá se, že opatření fiskální podpory by se měla s postupným oživováním stávat cílenějšími; podporuje politiky, které jsou přizpůsobeny konkrétní fázi pandemie, cestě k hospodářskému oživení a individuální situaci v jednotlivých zemích;

12. vyzývá Komisi, aby zajistila, aby členské státy vypracovaly důvěryhodné strategie upouštění od opatření souvisejících s krizí, aniž by předjímaly budoucí fiskální trajektorie;

13. bere na vědomí riziko, že v důsledku pandemie dojde k dlouhodobému poškození v oblasti akumulace kapitálu a trhu práce, což by mohlo brzdit ekonomiku; upozorňuje na skutečnost, že oživení pravděpodobně zůstane nerovnoměrné a fiskální politika by měla omezit poškození a zmírnit nerovnosti podporou těch segmentů ekonomiky a společnosti, které jsou rozdíly více ohroženy;

14. vyzývá členské státy, aby začlenily vysoce kvalitní fiskální podporu do důvěryhodných střednědobých rámců a vypracovaly spolehlivé plány pro střednědobou fiskální politiku s cílem zajistit, aby v případech, kdy jsou nutná expanzivní fiskální opatření, byla podporována opatřeními růstovými a inkluzivními, a aby zajistily anticyklickou úlohu fiskální politiky, přičemž budou mít na paměti, že mimořádná opatření fiskální politiky jsou dočasná, omezená a cílená za účelem zajištění střednědobé fiskální udržitelnosti; vyzývá členské státy, aby podle potřeby monitorovaly fiskální rizika, zejména podmíněné závazky; připomíná rostoucí význam monitorování fiskálních rizik souvisejících s udržitelností; konstatuje, že takové osvědčené postupy řízení veřejných financí by zlepšily transparentnost a odpovědnost;

15. vítá okamžitou a koordinovanou reakci v oblasti hospodářské politiky ze strany orgánů Unie a členských států, jejímž cílem je zabránit dramatickému nárůstu případů platební neschopnosti podniků a nezaměstnanosti; doporučuje, aby byla obecnější podpora postupně nahrazována cílenějšími režimy s cílem dosáhnout zmírnění rizik potíží podniků a trvalého poškození; doporučuje zaměřit veřejnou podporu pouze na podniky, které jsou dlouhodobě životaschopné s ohledem na zelenou a digitální agendu EU;

16. všímá si, že orientace fiskální politiky na úrovni členských států a makroekonomický rámec často vedly k podpoře procyklických fiskálních politik, a to jak v příznivých, tak nepříznivých dobách, neboť v některých obdobích nebyly vybudovány dostatečné rezervy a v dalších nebyl dostatečně využíván fiskální prostor; dále konstatuje, že existovala pozitivní korelace mezi tím, že členské měly fiskální prostor, a jejich schopností uvolňovat balíčky fiskálních pobídek mnohem rychleji a bez souvisejících výpůjčních nákladů, což pomohlo zmírnit negativní socioekonomické dopady pandemie;

17. zdůrazňuje význam úlohy fiskálních politik pro to, aby členské státy byly ve stejné míře schopny zajistit udržitelné, zelené, digitální a inkluzivní oživení na straně jedné a udržitelné fiskální politiky a dlouhodobou udržitelnost státního dluhu na straně druhé;

18. domnívá se, že společná evropská fiskální reakce (NextGenerationEU) je klíčová pro oživení; vyzývá k rychlému a účinnému využívání zdrojů z NGEU při plném dodržování dohodnutých kritérií, což bude hrát důležitou úlohu při podpoře udržitelného a inkluzivního hospodářského oživení a při posilování produktivity a investic v celé EU;

Přezkum makroekonomického legislativního rámce

19. zdůrazňuje inherentní interakci mezi měnovou a fiskální politikou, přičemž plně respektuje mandát ECB a její nezávislost a chrání její demokratickou legitimitu; bere na vědomí, že se díky řádnému a zodpovědnému zavedení obou politik podařilo přispět k poskytnutí potřebné podpory ekonomikám po pandemii COVID-19 – v případě první z nich prostřednictvím zachování příznivých podmínek financování a v případě druhé prostřednictvím podpory podniků, pracovníků a občanů, což prokazuje připravenost obou politik reagovat na tuto krizi; domnívá se, že je rovněž třeba zabránit předčasnému ukončení fiskální politiky, aby nedošlo k potlačení stimulačního potenciálu programu oživení;

20. zdůrazňuje, že měnová politika nesla v průběhu posledních několika let a krizí hlavní břemeno stabilizace; konstatuje, že krize způsobená pandemií ukázala, že za stabilizaci nemůže odpovídat pouze měnová politika a že by významnější úlohu měla hrát i fiskální politika; ačkoli jsou současné měnové podmínky akomodativní a podporují oživení ekonomiky v krizi, varuje před přílišným spoléháním se na akomodativní nastavení měnové politiky a extrémně nízké náklady na státní dluh;

21. zdůrazňuje, že vnitrostátní fiskální politiky budou spolu s politikami Unie hrát důležitou úlohu při plnění závazků a povinností Evropské unie v celosvětovém boji proti změně klimatu;

22. zdůrazňuje, že existují strukturální faktory, jako je stárnutí populace, rostoucí úspory, nízká inflace, investiční tendence a zpomalení produktivity, které by mohly ve střednědobém až dlouhodobém horizontu udržet reálné úrokové sazby na nízké úrovni; domnívá se, že makroekonomické politiky by měly řešit faktory, na nichž je založeno riziko dlouhodobé stagnace, a to prostřednictvím vyvážených a sociálně spravedlivých reforem posilujících udržitelný růst a produktivitu; připomíná, že dlouhodobá stagnace se typicky vyznačuje mimo jiné úbytkem pracovní síly, nízkou poptávkou, nadměrnými úsporami a nízkými investicemi;

23. zdůrazňuje, že je třeba, abychom byli připraveni na méně pozitivní scénáře; konstatuje, že dopad otřesu způsobeného pandemií COVID-19 vedl ke zvýšení úspor a odložení některých investičních rozhodnutí; poukazuje na skutečnost, že jakmile budou omezení zmírněna a dojde k oživení ekonomiky, mohly by vzrůst úrokové sazby v důsledku vyšších inflačních očekávání; zdůrazňuje význam podpory veřejných a soukromých investic v zájmu uvolnění dodatečného kapitálu, zejména v souvislosti oživením v EU; zdůrazňuje, že pro růst je důležitá nejen úroveň investic, ale také zřizování, kvalita a provádění investičních programů; konstatuje, že během poslední krize došlo ke značné ztrátě investic, a zdůrazňuje, že pro zvýšení ziskovosti investic je důležité hospodářské oživení;

24. domnívá se, že řádný a důvěryhodný rámec pro správu ekonomických záležitostí je nezbytným požadavkem pro udržitelné fiskální politiky a trajektorie dluhu a schodku zajišťující věrohodné způsoby snižování dluhu, neboť podporuje dlouhodobý udržitelný a inkluzivní růst a současně zajišťuje příznivé podmínky financování, zejména v dlouhodobém horizontu; dále se domnívá, že by tento rámec měl zahrnovat prvky bránící procyklickým politikám a vytvářet dostatečné rezervy v příznivých obdobích, aby mohl v případě potřeby plnit krátkodobou funkci makroekonomické stabilizace a zajišťovat lepší a transparentní správu, díky níž by ekonomika fungovala ve prospěch občanů;

Komplexní analýza udržitelnosti státního dluhu

25. zdůrazňuje, že míra státního dluhu se značně zvýšila a dosáhla téměř 102 % úhrnného poměru dluhu k HDP eurozóny, přičemž se v letech 2021 a 2022 předpokládá další nárůst, a že některé členské státy již mají značné dluhy z minulosti; konstatuje, že od doby, kdy byla definována maastrichtská kritéria, se okolnosti změnily; zdůrazňuje proto, že rámec pro správu ekonomických záležitostí by měl být přezkoumán v kontextu současného hospodářského prostředí, měl by vycházet ze zkušeností se stávajícím rámcem, plně respektovat Smlouvy a být založen na faktech a zaměřen na budoucnost;

26. domnívá se, že rámec správy ekonomických záležitostí Unie musí být revidován, aby se pravidla pro zadlužení zjednodušila a aby byla lépe vymahatelná a navržena tak, aby podporovala dlouhodobý hospodářský růst s odpovídajícími veřejnými a soukromými investicemi;

27. domnívá se, že revidovaný rámec pro správu ekonomických záležitostí by měl posoudit, jakým způsobem lze v jednotlivých zemích udržet tempo snižování státního dluhu, které zajistí dlouhodobou fiskální udržitelnost a udržitelný růst podporující začlenění; žádá, aby cíle v oblasti zadlužení náležitě odrážely novou hospodářskou realitu i specifické výzvy pro jednotlivé země;

28. domnívá se, že evropská bezpečná aktiva by posílila finanční stabilitu, zlepšila přenos měnové politiky a přispěla k posílení mezinárodní úlohy eura;

29. je si vědom toho, že vysoké rozpočtové deficity v letech 2020 a 2021 a nominální ztráta HDP se odrazí v poměrech dluhu k HDP;

30. bere na vědomí, že prostředí nízkých úrokových sazeb snižuje tlak na fiskální politiku omezováním nákladů na obsluhu státního dluhu; trvá na tom, že při analýze střednědobé udržitelnosti státního dluhu byly řádně zohledněny důsledky nízkých úrokových sazeb, případné změny v prostředí úrokových sazeb a možná budoucí opatření měnové politiky; konstatuje, že rizikové prémie členských států se mohou zvýšit, zejména v zemích s vysokým nebo rostoucím zadlužením, což by mohlo vést k dalšímu tlaku na fiskální politiku i na hospodářství;

31. zdůrazňuje, že náklady na obsluhu dluhu zůstanou podle očekávání v dohledné budoucnosti nízké, a to díky tomu, že velká část dluhového břemene má dlouhou splatnost a v některých případech je kryta dluhopisy s negativním výnosem, a že primární deficity budou pravděpodobně kompenzovány příznivými diferenciály tempa růstu a úrokových sazeb; konstatuje, že stávající pozitivní status úrokových nákladů dluhu se může poměrně rychle změnit, zatímco udržitelné snižování nahromaděného státního dluhu trvá výrazně déle; domnívá se, že přínos nízkých nákladů na dluhovou službu je příležitostí k udržení a postupnému snižování vysoké míry zadlužení směrem k udržitelné úrovni, k podpoře potenciálního růstu a ke zvýšení odolnosti hospodářství;

32. upozorňuje na to, že v členských státech existují strukturální problémy, které jsou příčinou asymetrické míry růstu; domnívá se, že růst sám o sobě není jediným cílem, neboť vytvoření ekonomiky působící ve prospěch lidí a plnění cílů Zelené dohody a Pařížské dohody vyžaduje cílenou politickou podporu, včetně fiskálního úsilí;

33. kromě reforem připomíná důležitost politik posilujících růst a udržitelných veřejných a soukromých investic zaměřených na zvyšování potenciálu růstu a dosažení cílů EU zaměřených na ekologickou a digitální transformaci, stejně jako na posílení růstového potenciálu, konkurenceschopnosti a produktivity a na rozšíření jednotného trhu; opakuje, že investice a výdaje orientované na budoucnost mají pozitivní vedlejší účinky na udržitelnost dluhů ve střednědobém až dlouhodobém horizontu; vyzývá členské státy, aby se řídily udržitelnou fiskální politikou a zároveň zachovávaly na státní úrovni financované veřejné investice podporující růst;

34. vyzývá Komisi, aby usilovala o komplexní široký a transparentní systém analýzy udržitelnosti státního dluhu s cílem podpořit rozhodnutí tvůrců politik, aby tak byl vytyčen jasný a transparentní postup korekce pro jednotlivé země; upozorňuje na využívání inovativních nástrojů a technik, jako jsou zátěžové testy a stochastické analýzy, aby bylo možné lépe zachytit dynamiku veřejného dluhu (jako jsou diferenciály tempa růstu a úrokových sazeb, struktura dluhu, demografický profil a udržitelnost) a kvalitu nakládání s veřejnými prostředky;

Rámec EU pro koordinaci fiskální politiky

35. vyzývá Komisi, aby v průběhu přezkumného procesu zvážila úlohu fiskální politiky v evropském hospodářství, která by řešila nedostatky, které již byly zjištěny ve fiskálním rámci EU před vypuknutím pandemie[30], a to rovněž s ohledem na důsledky pandemie;

36. vyzývá Komisi, aby posoudila, jak podpořit fiskální udržitelnost a proticyklická pravidla, a aby zvážila zjednodušení rámce a posílení samostatnosti Komise při prosazování pravidel na základě odpovědnějšího rámce se silnější úlohou; dále vyzývá k zavedení patřičně definovaných a transparentně aktivovaných mechanismů flexibility, kdykoli bude tato flexibilita řádně odůvodněna zajištěním větší účinnosti a důvěryhodnosti; zdůrazňuje význam rámce, který zajišťuje koordinaci fiskální politiky, zohledňuje změny v ekonomikách a podmínkách financování a rovněž bere ohled na specifika a politické cíle členských států; kromě toho se domnívá, že rámec EU pro koordinaci fiskální politiky by měl umožnit podporu dlouhodobého udržitelného růstu Unie podporujícího začlenění a zároveň zachovat záruky proti ohrožení udržitelnosti dluhu;

37. bere na vědomí návrh Evropské fiskální rady, aby byl fiskální rámec EU přestavěn na třech zásadách: i) zakotvení dluhu - tj. cíl poměru dluhu k HDP a klesající postup korekce v jednotlivých zemích směrem k němu, ii) jediný ukazatel fiskální výkonnosti, což je výdajové pravidlo pro země, jejichž dluh přesahuje cíl míry zadlužení, a iii) obecná úniková doložka podpořená stanoviskem na základě nezávislé analýzy a poradenství;

38. upozorňuje na to, že je třeba realisticky a transparentně stanovit postup korekce dluhu pro jednotlivé země s cílem lépe se přizpůsobit realitě jednotlivých zemí a účinněji odrážet míru udržitelnosti dluhu členských států;

39. domnívá se, že pravidlo se stanovením stropu pro nominální veřejné výdaje[31], pokud veřejný dluh dané země přesáhne určitou prahovou hodnotu, může v souladu s návrhem Evropské fiskální rady (EFB) představovat transparentnější a stabilnější fiskální pravidlo v rámci EU; domnívá se, že míra růstu prahové hodnoty pro výdaje by měla záviset na očekávaném růstu potenciálního produktu, očekávané inflaci a vzdálenosti od dluhové kotvy; bere na vědomí, že náklady na dluhovou službu a dávky v nezaměstnanosti (v nezměněné výši) jsou vyloučeny a růst výdajů je upraven s ohledem na dopad diskrečních změn ve veřejných příjmech (tj. sazby přímých a nepřímých daní);

40. konstatuje, že členským státům přizpůsobený postup s jejich jasně určenou odpovědností posílí důvěryhodnost a fiskální udržitelnost členských států; dále konstatuje, že postup pro jednotlivé země by měl být výsledkem transparentní a komplexní ekonomické analýzy a diskuze mezi členskými státy a Evropskou komisí v rámci evropského semestru, na jejichž základě by bylo možné uvažovat o konzultaci s EFB a vnitrostátními nezávislými fiskálními institucemi, kdykoli to bude vhodné;

41. zdůrazňuje, že pravidla pro výdaje mají v sobě zabudované automatické stabilizační vlastnosti[32]; konstatuje, že pravidla pro výdaje prokázala, že jsou účinnější při omezování procyklického vychýlení fiskální politiky[33]; zdůrazňuje význam automatických stabilizátorů v situaci rostoucí nejistoty; dále bere na vědomí doporučení EFB zřídit vyrovnávací účet, na němž se budou akumulovat odchylky od plánovaného růstu čistých primárních výdajů;

42. zdůrazňuje, že parametry, které tvoří jádro rámce pro správu ekonomických záležitostí, musí být snadno sledovatelné a kontrolovatelné politickými činiteli, aby se zvýšila transparentnost a srozumitelnost jak pro tvůrce politik, tak pro veřejnost; konstatuje, že koncepce, jako je analýza mezery výstupu, tato kritéria nesplňuje; zdůrazňuje, že v období po krizi bude nejistota ohledně mezery výstupu ještě vyšší než v minulosti; je toho názoru, že růst potenciálního produktu sice nelze pozorovat a je nutno jej odhadnout, ale je méně pravděpodobné, že bude muset být revidován, než je tomu v případě mezery výstupu;

43. navrhuje, aby v souladu s EFB byla pro případ nepředpokládaného hospodářského vývoje Komisí doporučena a Radou odsouhlasena obecná úniková doložka a aby tento krok bylo možné podpořit stanoviskem založeným na nezávislé a řádně provedené ekonomické analýze s cílem omezit složitost a zachovat schopnost jednat za nepředvídaných okolností; nicméně zdůrazňuje, že je-li zapojen nezávislý subjekt, je třeba dále vyjasnit složení nezávislého orgánu, aby byla zajištěna objektivita při rozhodování o pravidlech, která by zajistila jeho nezávislost a zaručila, aby nedocházelo k prodlevám v tomto procesu;

44. zdůrazňuje, že když se veřejné finance dostanou pod tlak, objeví se tendence snižovat veřejné investice; konstatuje, že současné hospodářské, sociální a environmentální výzvy v EU vyžadují cílené úsilí, zejména pokud jde o sociální odolnost, změnu klimatu a digitalizaci; zdůrazňuje význam rámce EU pro správu ekonomických záležitostí pro to, aby vlády mohly chránit veřejné investice, aniž by byla ohrožena udržitelnost dluhu; zdůrazňuje, že je třeba vyvinout další úsilí ke zvýšení kvality veřejných financí; požaduje, aby byl revidovaný rámec více zaměřen na kvalitu veřejného dluhu; zdůrazňuje, že kvalita veřejných financí zlepšuje dlouhodobou udržitelnost dluhu země a zvyšuje dlouhodobý růstový potenciál;

45. upozorňuje na stanovisko EFB, podle něhož by některé konkrétně vytyčené udržitelné prorůstové výdaje měly být vyloučeny ze zastropování růstu čistých primárních výdajů;

46. zdůrazňuje, že veřejné příjmy jsou důležitou součástí udržitelnosti veřejných financí a jejich stabilita může přispět k důvěryhodné strategii snižování státního dluhu; vyzývá členské státy, aby přijaly opatření k dalšímu řešení daňových podvodů, vyhýbání se daňovým povinnostem, daňových úniků a praní peněz; opakuje, že účinná opatření členských států v této oblasti budí důvěru ve správu veřejných financí; konstatuje, že je třeba zajistit odpovědnou výdajovou politiku, aby se zabránilo tlaku na zvýšení daní;

47. konstatuje, že EFB je silným zastáncem zavedení společné fiskální kapacity na evropské úrovni, která by poskytla pobídky pro důslednější dodržování fiskálních pravidel EU; dále konstatuje, že toto stanovisko sdílejí i další instituce, jako je MMF a ECB;

48. vítá iniciativy NGEU a SURE; zdůrazňuje, že nástroj NGEU je financován vydáváním dluhopisů krytých zárukami z rozpočtu EU; zdůrazňuje, že dluhopisy vydávané EU[34] zajistí novou nabídku vysoce kvalitních evropských aktiv; vyzývá Komisi, aby plně využila potenciálu balíčku opatření na podporu oživení a nástroje SURE k posílení konvergence mezi členskými státy, podpoře politik EU a snížení zranitelnosti EU vůči hospodářským otřesům; konstatuje, že stávající nástroje NGEU a SURE byly navrženy jako dočasné, a zdůrazňuje význam transparentního splátkového kalendáře dluhu vyplývajícího z dluhopisů NGEU a SURE;

Dohled nad makroekonomickou nerovnováhou

49. zdůrazňuje význam postupu při makroekonomické nerovnováze (MIP) pro odhalování, prevenci a řešení makroekonomické nerovnováhy v EU; souhlasí se zjištěními Evropského účetního dvora[35], že přestože je postup MIP obecně dobře koncipován, neprovádí jej Komise tak, aby zajistila účinnou prevenci a nápravu nerovnováhy; dále konstatuje, že klasifikace členských států s nerovnováhou postrádá transparentnost, chybí povědomí veřejnosti o tomto postupu a jeho důsledcích a doporučení dostatečně nepodporují politická opatření k řešení této nerovnováhy, zejména v eurozóně;

50. vyzývá k účinnějšímu využívání zprávy mechanismu varování, přičemž bere na vědomí nejaktuálnější technickou revizi uvedeného mechanismu a vítá podrobnou a komplexní analýzu, z níž tato zpráva vychází; trvá na tom, že srovnávací přehled postupu MIP musí být zaměřen a racionalizován na smysluplné ukazatele a prahové hodnoty, které budou jasněji definovat nerovnováhu v eurozóně, opírat se o data a budou transparentní; připomíná, že doporučení pro jednotlivé země musí být do budoucna orientovanými pokyny pro členské státy; domnívá se, že je třeba dosáhnout většího dodržování redukovaných doporučení a že se doporučení pro jednotlivé země v rámci postupu MIP mají zaměřovat na politická opatření, která mohou mít na nerovnováhu a na ztrátu konkurenceschopnosti přímý dopad, a mají být případně soudržná s doporučeními pro eurozónu;

51. domnívá se, že jednoznačnost a konzistentnost, pokud jde o vzájemné působení postupu při makroekonomické nerovnováze a Paktu o stabilitě a růstu, je klíčová pro zajištění toho, aby byly splněny jejich cíle;

52. podporuje v tomto ohledu návrhy EFB na začlenění úvah z postupu MIP do výše uvedeného výdajového pravidla, podle něhož by země s vysokými schodky běžného účtu měly na základě vzájemné dohody nižší strop pro své výdajové cíle, zatímco země s nadměrným vnějším přebytkem by měly vyšší limit pro tempo růstu výdajů;

53. vyzývá k většímu zapojení makroobezřetnostních orgánů s cílem lépe identifikovat makroekonomickou nerovnováhu z makroobezřetnostního hlediska, jakož i vnitrostátních rad pro produktivitu za účelem obecně lepšího porozumění makroekonomickému vývoji v procesu postupu MIP;

Řízení

54. upozorňuje na význam institucionálního rámce EU a metody Společenství, pokud jde o stanovení a vymáhání pravidel a zaručení a zvyšování silné politické odpovědnosti a legitimity, a zdůrazňuje, že nízká politická odpovědnost na vnitrostátní úrovni vede ke zhoršení míry nedodržování pravidel;

55. trvá na posílení demokratické legitimity, odpovědnosti a kontroly rámce pro správu ekonomických záležitostí; je přesvědčen, že ve snaze posílit angažovanost je současně nutné zajistit kontrolu na úrovni, kde jsou přijímána nebo uplatňována rozhodnutí, přičemž vnitrostátní parlamenty musí dohlížet na své vlády a Evropský parlament dohlížet na evropskou exekutivu; zdůrazňuje proto význam institucí a zajištění náležité rovnováhy mezi povinnostmi jednotlivých orgánů při provádění rámce EU pro správu ekonomických záležitostí;

56. připomíná, že evropský semestr je zavedeným rámcem pro koordinaci rozpočtových, hospodářských a sociálních politik a politik zaměstnanosti v celé Evropské unii, který podporuje dlouhodobé unijní cíle v oblasti udržitelného růstu, udržitelných veřejných financí a vzestupné konvergence; konstatuje, že evropský semestr byl od počátku rozšířen tak, aby zahrnoval mimo jiné otázky související s finančním sektorem a zdaněním, jakož i cíle udržitelného rozvoje vytyčené OSN; konstatuje, že v zájmu dalšího posílení hospodářské a sociální odolnosti musí EU plnit zásady evropského pilíře sociálních práv; připomíná, že podpora udržitelného růstu znamená podporu fiskálních politik zaměřených na dosažení obezřetné střednědobé fiskální pozice a zajištění fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu, podporu sociálně spravedlivých strukturálních reforem, posílení investic s cílem zvýšit růstový potenciál a podporu inkluzivního přechodu na udržitelnou a digitální ekonomiku; zdůrazňuje význam intenzivnější spolupráce při koordinaci politik mezi ministry práce a sociálních věcí a ministry financí, zejména v eurozóně; konstatuje, že koncept evropského semestru byl zaveden nařízením (EU) č. 1175/2011, které je součástí přezkumu správy ekonomických záležitostí EU, a vítá návrhy Komise na zlepšení procesu evropského semestru;

57. zdůrazňuje, že jedním z hlavních nedostatků evropského semestru je nedostatečná odpovědnost; konstatuje, že návrh tohoto rámce musí obsahovat soubor dlouhodobých cílů a pokynů na úrovni EU, které koordinují politická rozhodnutí řádně odrážející vnitrostátní potřeby a priority, a to na základě otevřeného a inkluzivního politického dialogu mezi EU a vnitrostátními orgány a zúčastněnými stranami; domnívá se, že zkušenosti z řídící struktury nástroje na podporu oživení a odolnosti nabízejí velkou příležitost k využití v oblasti vnitrostátní odpovědnosti, podpory strategických cílů EU, udržitelného růstu a doporučení pro jednotlivé země;

58. vyzývá k řádnému zapojení Evropského parlamentu do procesu evropského semestru; poukazuje na význam plnohodnotné diskuze při definování zastřešujících cílů a pokynů;

59. připomíná, že dohoda o zdokonalení tvorby právních předpisů opětovně uvádí, že Evropský parlament a Rada jakožto spolunormotvůrci vykonávají své pravomoci za rovných podmínek, a že Komise s nimi proto musí zacházet stejně, a zdůrazňuje úlohu a odpovědnost vnitrostátních parlamentů; upozorňuje na to, že podle článků 121 a 126 SFEU nemůže Evropský parlament kontrolovat ani měnit doporučení přijatá Radou v rámci evropského semestru;

60. požaduje přísnější demokratickou kontrolu na unijní a vnitrostátní úrovni s cílem vyvodit odpovědnost vnitrostátních vlád; zdůrazňuje, že vyšší vnitrostátní politická odpovědnost vede i k vyšší míře dodržování povinností; vyzývá k dalšímu rozvoji meziparlamentní spolupráce, včetně konference stanovené v článku 13 rozpočtového paktu, s cílem poskytnout v případě potřeby prostor pro zásadní a včasné diskuze;

61. uznává význam makroekonomického dialogu EU pro posílení odpovědnosti a zlepšení koordinace politik, a vyzývá proto k tomu, aby byl posílen prostřednictvím dialogu na úrovni eurozóny a na vnitrostátní úrovni se zástupci vlád, svazů zaměstnavatelů a odborů a aby na obou úrovních počítal s výměnou s centrálními bankami;

62. připomíná, že v souladu s právními předpisy může příslušný výbor Evropského parlamentu vyzvat předsedu Rady, Komisi a případně předsedu Evropské rady nebo předsedu Euroskupiny, aby vystoupili před dotyčným výborem, což platí i pro členský stát podléhající zvláštnímu postupu správy ekonomických záležitostí;

63. zdůrazňuje význam provádění evropského pilíře sociálních práv a cílů v oblasti životního prostředí v souladu se závazky EU v oblasti klimatu, životního prostředí a udržitelného rozvoje; naléhavě vyzývá Komisi a Evropskou radu, aby tyto závazky zohledňovaly v rámci správy ekonomických záležitostí Unie; vyzývá k tomu, aby byl při sledování výsledků členských států ve vztahu k zásadám evropského pilíře sociálních práv plně zohledněn srovnávací přehled sociálních ukazatelů tohoto pilíře; bere na vědomí iniciativu Komise, jejímž cílem je potvrdit, že revidovaný srovnávací přehled sociálních ukazatelů bude součástí rámce pro koordinaci politik v kontextu evropského semestru; bere na vědomí, že vedoucí představitelé EU uvítali společný návrh evropských sociálních partnerů na alternativní soubor ukazatelů pro měření hospodářského, sociálního a environmentálního pokroku, který doplňuje HDP jako opatření ve prospěch udržitelného růstu podporujícího začlenění; žádá, aby byly srovnávací přehledy v politických doporučeních lépe zohledňovány;

64. domnívá se, že prioritou by mělo být sladění vnitrostátních fiskálních politik se závazky EU v rámci Pařížské dohody a že koncepce konkurenceschopné udržitelnosti a její čtyři osy, stanovené v roční strategii pro udržitelný růst na rok 2020, by měly být i nadále zastřešujícími prioritami dlouhodobé strategie EU pro růst v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu; konstatuje, že klima reálně a závažně ohrožuje udržitelnost fiskálních politik členských států;

65. souhlasí s Účetním dvorem v tom, že doporučení pro jednotlivé země v rámci evropského semestru vyžadují lepší koncepci a provádění[36]; navrhuje lepší zacílení politických doporučení na krátkodobé a dlouhodobé cíle politiky pro jednotlivé země;

66. vítá výrazné zlepšení ve vztahu k úloze nezávislých fiskálních institucí ve vnitrostátním rozpočtovém procesu, které posiluje transparentnost a odpovědnost fiskální politiky prostřednictvím sledování i nezávislé analýzy; vyzývá členské státy k zajištění toho, aby nezávislé fiskální instituce plnily podmínky pro výkon svých mandátů a úkolů, a zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby tyto orgány byly případně odpovědné vůči Evropskému parlamentu a vnitrostátním parlamentům;

67. zdůrazňuje, že v zájmu účinnějšího prosazování by měl každý členský stát usilovat o vysokou odpovědnost za doporučení v oblasti hospodářské politiky a že by v této souvislosti měla být nalezena správná rovnováha mezi vzájemnou podporou, vzájemným tlakem, pobídkami a odrazujícími faktory;

68. vítá přijetí interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o nových vlastních zdrojích, včetně plánu na zavedení nových vlastních zdrojů;

69. vyzývá Komisi, aby se dále zamyslela nad koncipováním a prováděním makroekonomických ozdravných programů, zejména pokud jde o potřebu dále zvyšovat transparentnost, odpovědnost a demokratickou odpovědnost rozhodovacího procesu, a to s řádným zapojením zúčastněných stran a Evropského parlamentu; připomíná Komisi a Radě svůj postoj přijatý na plenárním zasedání ve vztahu k nařízení (EU) č. 472/2013;

70. konstatuje, že členské státy, které z makroekonomického ozdravného programu vystoupily, jsou rovněž pod zvýšeným dohledem v rámci evropského semestru, přičemž je možno provádět hloubkové kontroly;

71. připomíná, že Euroskupina a eurosummit jsou neformálními fóry Rady pro hospodářské a finanční věci (Ecofin); vyzývá členské státy, aby jednaly v rámci Společenství, což zaručuje úlohu Evropského parlamentu jakožto spolunormotvůrce a jeho právo na demokratickou kontrolu;

72. vyzývá k tomu, aby Euroskupina podléhala jednacímu řádu, který zvýší transparentnost rozhodování a demokratickou odpovědnost; vyzývá k dosažení vzájemného porozumění mezi Euroskupinou a Evropským parlamentem ohledně toho, jak lze těchto cílů nejlépe dosáhnout; zdůrazňuje význam mechanismů, které členským státům mimo eurozónu umožňují, aby se tam, kde je to vhodné, zapojily do diskuse;

73. zdůrazňuje, že je třeba, aby rozhodovací rámec pro správu ekonomických záležitostí EU podléhal metodě Společenství;

74. zdůrazňuje význam diskuze o správě ekonomických záležitostí s občany, organizacemi občanské společnosti, sociálními partnery a celou škálou zainteresovaných stran na evropské, celostátní, regionální a místní úrovni v rámci konference o budoucnosti Evropy; v tomto ohledu považuje konferenci o budoucnosti Evropy za potenciální fórum pro zvážení větší demokratické legitimity prostřednictvím většího zapojení Evropského parlamentu s cílem poskytnout prostor pro veřejné a demokratické fórum pro definování a prosazování společných pravidel EU pro koordinaci hospodářských politik;

°

° °

75. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Euroskupině, Výboru regionů, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a vládám a parlamentům členských států.

 


 

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Evropská komise (EK) předložila sdělení o přezkumu správy ekonomických záležitostí a zahájila proces širokých konzultací s veřejností. Cílem této zprávy z vlastního podnětu bylo pak do této diskuse přispět. Záhy však vypukla pandemie COVID-19, což okamžitě zastavilo jak proces přezkumu, tak i práci na této zprávě.

Tato pandemie vyvolala krizi v mnoha ohledech a způsobila bezprecedentní zdravotní, hospodářský a společenský šok, který vyžadoval mimořádná opatření. Již na samém počátku EK navrhovala aktivaci obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu a toto rozhodnutí se ukázalo jako efektivní, pokud jde zmírňování dopadu krize na evropské hospodářství a společnosti. Reakce EU na krizi posílila hospodářskou a měnovou unii a vyvolala důvěru, čímž se podařilo zmírnit volatilitu trhů. Emitace dluhopisů EU byla vítána jako jednoznačný symbol odhodlání společně dosáhnout úspěšného oživení.

Krize vyvolaná pandemií odstartovala značné asymetrické dopady. V době vzniku této zprávy panuje i navzdory zahájení očkovacích kampaní mimořádně vysoká nejistota ohledně dalšího trvání pandemie a rozsahu jejích negativních dopadů. S ohledem na tyto skutečnosti jsem došla k závěru, že je naší povinností věnovat čas tomu, abychom začali pracovat na společné vizi budoucí podoby našeho unijního rámce pro správu hospodářských záležitostí. S mými kolegy, kteří jsou stínovými zpravodaji, jsme vyslechli názory předních odborníků z akademického prostředí, analytických středisek, soukromého sektoru, mezinárodních organizací nebo z vládních orgánů. Domnívám se, že nám tyto diskuse umožnily, abychom společně lépe pochopili výzvy, které před námi stojí, a rovněž zvážili různé návrhy, které jsou jak proveditelné, tak účinné.

Tento návrh zprávy by měl sloužit jako užitečný základ pro diskuse a úvahy a měl by umožnit dosáhnout v rámci EP konsensus a předložit opatření, která by naši občané vnímali jako skutečné a věrohodné úsilí o to, vyřešit problémy, kterým budeme v nadcházejících letech čelit.

Cesta k udržitelnému a inkluzivnímu oživení

Sdílím názor Evropské fiskální rady (EFB), že je důležité, aby byla cesta k reformám fiskálního rámce jasně vytýčena ještě před deaktivací obecné únikové doložky.

Při zohlednění podmínek pro deaktivaci této doložky se tato deaktivace musí zakládat na širokém posouzení a musí se odvíjet od zdravotní, sociální a hospodářské situace v členských státech, aby se zajistilo, že fiskální podpora bude poskytována tak dlouho, jak bude zapotřebí.

Je třeba, aby EK předložila pokyny pro přechodné období, a to až do doby, než bude zaveden přepracovaný fiskální rámec. Během tohoto přechodného období by se měla využívat „doložka o neobvyklé události“[37] zohledňující situaci jednotlivých zemí, aby se zabránilo předčasné fiskální konsolidaci. Kromě toho by měl být zahájen postup při nadměrném schodku, aby se předešlo procyklickým politikám a podpořila se vzestupná konvergence a současně se zajistila opatření proti makroekonomickým nerovnováhám.

Ze zkušeností již víme, že předčasné zrušení podpůrných politik je z hospodářského, sociálního a politického hlediska velmi nákladné, a to v dlouhodobém horizontu. Je důležité, aby nastavení fiskální politiky doplňovalo oživení tak dlouho, jak to bude třeba, a aby pomáhalo směřovat přechod na zelené, digitální a inkluzivní hospodářství, a to při současném zajištění fiskální udržitelnosti. V tomto ohledu má zásadní význam rychlé, inteligentní a účinné provádění Nástroje pro oživení a odolnost. Náhlé a nekoordinované ukončení podpůrných opatření by mohlo vést k finančním problémům a obecnější podpora by měla být nahrazována postupně cílenějšími mechanismy, a to i v případě opatření týkajících se solventnosti. Členské státy by měly kvalitní expanzivní fiskální podporu pevně zasadit do spolehlivých střednědobých fiskálních rámců, zejména za účelem řízení rizik.

Evropa potřebuje nový fiskální rámec odpovídající daným potřebám

Provázanost fiskálních a měnových politik

V současnosti již nejsou zdravé fiskální politiky vnímány jako ekvivalent snižování deficitu. Mimoto žijeme ve světě, kde je měnová politika velmi omezena, a to na nulovou spodní hranici. Přetrvávající komplementarita těchto dvou politických rovin je výjimečná. Stávající situace nízkých úrokových měr, nízkého růstu a nízké inflace vytváří jedinečnou příležitost pro to, aby se fiskální a měnové politiky vzájemně posilovaly při plnění cílů EU a současně si vzájemně ponechávaly prostor pro své působení.

Myslím si, že strukturální faktory, jako je demografické složení, globální úspory a nízký růst produktivity pravděpodobně udrží míry na nízké úrovni po dlouhou dobu. I když je třeba získat další informace o důvodech snížení úrokových měr, v dlouhodobém horizontu by faktory, jež způsobují dlouhodobou stagnaci, měly řešit makroekonomické politiky.

Širší analýza udržitelnosti dluhu

Fiskální situace se v nadcházejících letech zhorší. Přesto, a to i když hrubé potřeby financování rostou ve všech členských státech, zůstávají podmínky veřejného financování i nadále příznivé. Úrokové náklady dluhu jsou v současnosti z hlediska historických standardů nízké.

Základní koncepcí pro udržitelnost dluhů jsou diferenciály tempa růstu a úrokových sazeb. S tím, jak naše ekonomiky rostou, budou primární deficity pravděpodobně kompenzovány příznivými diferenciály tempa růstu a úrokových sazeb a v případě, že tyto diferenciály zůstanou negativní, bude zaručena schopnost zachovat udržitelnost vysoké míry zadlužení a dosáhnout jejího postupného snižování.

Ráda bych poukázala na význam, který má široká a transparentní analýza udržitelnosti dluhu. Plán snižování dluhu by měl být diferencovaný, neboť stávající „univerzální“ rámec má svá omezení. Měli bychom také více využívat inovativní nástroje a techniky, jako jsou zátěžové testy a stochastické analýzy, abychom zohlednili rizika, která by mohla mít dopad na dynamiku veřejných dluhů, jako jsou diferenciály tempa růstu a úrokových sazeb, struktura dluhu, demografický profil a změna klimatu.

Přepracovaný fiskální rámec EU

Stávající rámec správy zlepšil koordinaci mezi členskými státy, přispěl ke snížení makroekonomických nerovností a podpořil konvergenci fiskálních sald směrem k udržitelnější úrovni. Nicméně také odhalil významné slabiny, jako je jeho velká složitost, slabé vymáhání, nedostatek odpovědnosti a pobídek k provádění proticyklických politik a to, že neexistuje ústřední stabilizační nástroj, který by řešil idiosynkratické šoky. Mimoto tento rámec nedokázal snížit rozdíly v úrovni zadlužení v EU ani ochránit či stimulovat investice posilující růst.

Dluhová a deficitní pravidla se stala cílem, nikoliv nástrojem. Spíše než o perfektní fiskální rámec bychom měli usilovat o správné provádění fiskální politiky. Potřebujeme rámec, který umožňuje růst a vytváří ty správné pobídky pro provádění politik posilujících růst. Potřebujeme dobře definovaná, transparentní, jednoduchá a vymahatelná pravidla zakotvená v důvěryhodném a demokratickém rámci, který bude v souladu s politickými prioritami EU, zohlední specifika členských států a podpoří vzestupnou hospodářskou a sociální konvergenci.

V rámci působnosti Smlouvy navrhuji:

1. jednotnou dluhovou kotvu zaměřenou na snížení vysoké míry zadlužení v realistické a rozumné lhůtě a v závislosti na stávající míře zadlužení členských států;

2. jednotný ukazatel fiskální výkonnosti - výdajové pravidlo - pro země překračující určitou prahovou hodnotu míry zadlužení[38];

3. jednotnou únikovou doložku nahrazující některé prvky flexibility, které již byly zavedeny.

Obdobně jako EFB by fiskální rámec měl zajišťovat zvláštní přístup k investicím posilujícím růst a uplatňovat v jejich případě výjimku z výdajového pravidla, zejména pokud jde o investice v rámci nástroje NGEU, které podporují dlouhodobé cíle EU.

Jsem také přesvědčena, že základním prvkem zaručujícím stabilitu veřejných financí jsou příjmy vlád, a domnívám se, že je zásadní, aby EU přijala rozhodná opatření k boji proti daňovým podvodům, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům a praní peněz s cílem předcházet daňovému dumpingu a erozi základu daně.

I když nástroj NGEU a nástroj SURE představují v rámci řešení stávající krize inovativní prvky, byly koncipovány jako dočasné nástroje. Historické opatření, kterým je emitace velkého objemu dluhopisů EU, nabízí slibnou cestu k vytvoření stálých evropských bezpečných aktiv a otevírá větší příležitosti pro vytvoření trvalých nástrojů v rámci souboru nástrojů Unie pro makroekonomické řízení. V tomto ohledu souhlasím s postojem EFB, že je třeba vytvořit stálou centrální fiskální kapacitu. O zřízení rozpočtové kapacity na úrovni eurozóny se již v minulosti hovořilo a připomínám postoj EP týkající se „rozpočtové kapacity pro členské státy, jejichž měnou je euro“.

Reforma postupu při makroekonomické nerovnováze

Potenciál postupu při makroekonomické nerovnováze nebyl bohužel v důsledku jeho strukturálních nedostatků nikdy plně využit; zejména se jednalo o asymetrický charakter ukazatelů a rostoucí počet zahrnutých ukazatelů, které postrádaly jednoznačné stanovení priorit a odpovědnosti.

Navrhuju proto, aby stávající přepracování rámce zahrnovalo reformu postupu při makroekonomické nerovnováze, aby tak jeho ukazatele a doporučení byly více orientovány na budoucnost a byly symetričtější, pokud jde o nastavení horní a dolní hranice cílových hodnot, a aby se pozornost zaměřila na ukazatele, nad nimiž mají kontrolu tvůrci politik a které směřují ke snižování nerovnováhy uvnitř eurozóny.

Doporučuji, abychom pracovali na větším dodržování redukovaných doporučení a aby se doporučení pro jednotlivé země v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze zaměřovala na politická opatření, která mohou mít na nerovnováhu přímý dopad.

Podle mého názoru není vztah mezi postupem při makroekonomické nerovnováze a Paktem o stabilitě a růstu jednoznačný a soudržný. Reformovaný a na budoucnost zaměřený postup při makroekonomické nerovnováze by měl zajistit orientaci na státní fiskální politiku a jsem zastáncem toho, aby do procesu byly ve větší míře zapojeny vnitrostátní orgány makroobezřetnostního dohledu a vnitrostátní rady pro produktivitu.

Správa ekonomických záležitostí

Semestr je hlavním nástrojem rámce pro koordinaci hospodářských a sociálních politik, který podporuje Zelenou dohodu pro Evropu jakožto novou strategii EU pro udržitelný růst, s cílem dosáhnout vzrůstající konvergenci prostřednictvím plného začlenění sociálního pilíře.

V posledních letech byl jednou z hlavních slabin semestru nedostatek odpovědnosti. Nástroj pro oživení a odolnost a národní plány na podporu oživení by uměly umožnit zlepšení evropského semestru, a to prostřednictvím zvýšení odpovědnosti na národní úrovni. Semestr by měl zahrnovat soubor dlouhodobých cílů a pokynů na úrovni EU, které by měly být zohledněny v národních plánech, a politických doporučení týkající se různých politických cílů, které by však měly umožnit, aby si členské státy volily národní politická řešení odrážející jejich priority, a to na základě otevřeného a inkluzivního politického dialogu mezi EU a národními orgány a zúčastněnými stranami. Evropský parlament plní úlohu při definování zastřešujících cílů a vykonává spolu s národními parlamenty demokratickou kontrolu.

Dalším prvkem horizontální demokracie je sociální dialog, který je důležitý pro budování odpovědnosti, důvěry a demokratické legitimity. Ráda bych, aby na evropské úrovni došlo k oživení makroekonomického dialogu a aby v členských státech navázali zástupci vlád, zaměstnavatelských federací a odborů makroekonomický dialog. Kromě toho by měly na obou úrovních probíhat také pravidelné výměny názorů s ECB/národními centrálními bankami.

Ráda bych zdůraznila, že je naléhavě třeba zvýšit a diverzifikovat zdroje příjmů rozpočtu EU a zajistit účinnější provázanost vlastních zdrojů a cílů politik.

EP již ve svých předchozích usneseních požadoval, aby byly znovu posouzeny subjekty a instituce, které byly vytvořeny mezivládní cestou a v minulé krizi obcházely demokratickou odpovědnost. Týká se to rozhodovacího procesu Euroskupiny, pokud jde o zavedení řádné demokratické odpovědnosti na národní i evropské úrovni, a požadavku EP, aby předsedou Euroskupiny byl jeden z místopředsedů EK, čímž by se zaručila právní odpovědnost vůči EP. Mimoto by mělo také dojít k začlenění ESM, který byl vytvořen mimo metodu Společenství, v ideálním případě pak do rozpočtu EU.

Způsob, kterým se Evropská unie postavila výzvám vyvolaným pandemií, je výrazně jiný než v minulé krizi. Potvrzuje význam institucionálního rámce EU a metody Společenství, pokud jde o vyjednání, stanovení a vymáhání pravidel a záruky a zvyšování silné politické odpovědnosti a legitimity.


 

 

STANOVISKO VÝBORU PRO ÚSTAVNÍ ZÁLEŽITOSTI (19.4.2021)

pro Hospodářský a měnový výbor

o revizi makroekonomického legislativního rámce v zájmu lepšího dopadu na evropskou reálnou ekonomiku, větší transparentnosti rozhodovacího procesu a zvýšení demokratické odpovědnosti

(2020/2075(INI))

Zpravodajka: Leila Chaibi 

 


 

NÁVRHY

Výbor pro ústavní záležitosti vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

 

1. zdůrazňuje, že jakýkoli institucionální návrh musí být vhodný a účelný; poukazuje na to, že cílem makroekonomických politik je zajistit ekonomiku, která funguje ve prospěch všech, vytvářet politiky založené na solidaritě a s feministickou perspektivou, nikoho neopomíjet a zajistit odolné společnosti, jež se primárně zaměřují na blaho svých občanů; bere na vědomí význam demokratických, transparentních a odpovědných institucí pro zajištění toho, aby hospodářské politiky odpovídaly tomuto účelu, a tudíž zajišťovaly společné blaho;

2. trvá na posílení demokratické legitimity, odpovědnosti a kontroly rámce pro správu ekonomických záležitostí; je přesvědčen, že ve snaze posílit angažovanost je současně nutné zajistit kontrolu na úrovni, kde jsou přijímána nebo uplatňována rozhodnutí, přičemž vnitrostátní parlamenty dohlížejí na své vlády a Evropský parlament dohlíží na evropskou exekutivu; zdůrazňuje důležitost správného a soudržného provedení rámce ve všech členských státech;

3. zdůrazňuje, že krize spojená s pandemií COVID-19 opět ukazuje důležitost rámce pro správu ekonomických záležitostí Unie, který byl posílen, ale je třeba jej dále rozvinout, a to i posílením jeho transparentnosti; domnívá se, že je třeba přezkoumat provádění hospodářského dialogu, aby se zajistila řádná parlamentní kontrola; vyzývá Komisi a Radu, aby na tuto potřebu reagovaly, zejména prostřednictvím užšího zapojení Evropského parlamentu, jakož i podporou zapojení vnitrostátních parlamentů s cílem zlepšit odpovědnost a demokratickou kontrolu vnitrostátních vlád a vhodnými konzultacemi a zapojením sociálních partnerů, občanské společnosti a relevantních zúčastněných stran;

4. vyzývá k dalšímu rozvoji meziparlamentní konference podle článku 13 rozpočtového paktu s cílem umožnit v případě potřeby důkladnou a včasnou diskusi;

5. podporuje účinné zapojení vnitrostátních parlamentů na vnitrostátní úrovni tím, že se zajistí, aby měly právo získávat informace od svých vlád o tom, jak jednaly v Radě;

6. vyzývá k využití pružnosti ve Smlouvách k rozšíření používání metody Společenství, k posunu od jednomyslnosti k hlasování kvalifikovanou většinou v Radě a k zapojení Parlamentu prostřednictvím spolurozhodování tam, kde je to možné; vyzývá zejména k přijetí souhrnného balíčku upravujícího využití překlenovacích ustanovení k přechodu na postupy hlasování kvalifikovanou většinou v Radě o daňových otázkách a vlastních zdrojích pro rozpočet EU;

7. znovu zdůrazňuje význam parlamentní kontroly ve správě ekonomických záležitostí Unie; vyzývá Komisi, aby ve svém přezkumu rámce pro správu ekonomických záležitostí Unie zajistila odpovídající parlamentní kontrolu; připomíná své stanovisko ve věci uzavření interinstitucionální dohody s cílem formalizovat parlamentní kontrolu nad evropským semestrem;

8. vyzývá k posílení demokratické úlohy Parlamentu v rámci správy ekonomických záležitostí, včetně udržitelné evropské správy, s cílem umožnit řádnou kontrolu rozhodnutí přijatých v rámci hospodářské a měnové unie (HMU) a eura;

9. připomíná, že podle článků 121 a 126 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) nemůže Evropský parlament přezkoumávat ani měnit doporučení přijatá Radou v rámci evropského semestru; má za to, že je naléhavě třeba revidovat Smlouvy s cílem posílit demokratickou legitimitu tím, že bude Parlament tato doporučení schvalovat;

10. zdůrazňuje, že je důležité koordinovat hospodářskou, sociální a environmentální politiku v Unii s cílem vytvářet více pracovních míst a posilovat růst; vyzývá k tomu, aby byl zohledňován sociální rozměr HMU, a v této souvislosti připomíná článek 9 SFEU, který uvádí že „při vymezování a provádění svých politik a činností přihlíží Unie k požadavkům spojeným s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany, bojem proti sociálnímu vyloučení“; zdůrazňuje význam provádění evropského pilíře sociálních práv a cílů v oblasti ochrany životního prostředí v souladu se závazky EU týkajícími se klimatu, životního prostředí a udržitelného rozvoje; naléhavě vyzývá Komisi a Evropskou radu, aby tyto závazky zohledňovaly v rámci správy ekonomických záležitostí Unie; vyzývá k tomu, aby byl srovnávací přehled sociálních ukazatelů zohledňován při monitorování výkonu členských států v souvislosti se zásadami evropského pilíře sociálních práv; připomíná, že podle evropského pilíře sociálních práv by sociální partneři měli být konzultováni ohledně hospodářských a sociálních politik a politik zaměstnanosti podle vnitrostátních postupů;

11. vyzývá Evropskou centrální banku (ECB), aby se řídila doporučeními veřejné ochránkyně práv[39] a pečlivě přezkoumala své interní politiky s cílem omezit střety zájmů, které by mohly nastat kvůli efektu „otáčivých dveří“ nebo účasti členů Výkonné rady a Rady guvernérů ECB v neformálních fórech, na nichž se vedou neprůhledné diskuse s vrcholnými představiteli soukromého sektoru;

12. zdůrazňuje potřebu vhodných mechanismů pro řešení hospodářských šoků; vítá vytvoření evropského nástroje na podporu oživení NextGenerationEU (NGEU) jako dalšího důležitého kroku, poukazuje však na to, že je třeba zavést trvalé programy finanční pomoci; opakuje, že je třeba vytvořit účinný institucionální rámec pro další rozvoj těchto mechanismů a programů;

13. poukazuje na to, že s ohledem na stávající krizi je důležité věnovat pozornost nárůstu nezaměstnanosti a míry nerovnosti v Evropě v souvislosti s ekonomickým rámcem Unie; má za to, že jedním z nejlepších způsobů, jak bojovat s těmito negativními trendy, je posílit snahu o vytvoření většího počtu a kvalitnějších pracovních míst v Evropě;

14. zdůrazňuje důležitou úlohu systémů zajištění v nezaměstnanosti v době hospodářského útlumu; v této souvislosti vítá pomoc evropského nástroje pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE) v průběhu pandemie COVID-19; zdůrazňuje, že je třeba účinně zmírňovat symetrické i asymetrické hospodářské otřesy v Unii;

15. vítá přijetí interinstitucionálních dohod mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, o spolupráci v rozpočtových záležitostech a o řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu na zavedení nových vlastních zdrojů;

16. připomíná, že dohoda o zdokonalení tvorby právních předpisů znovu opakuje, že Evropský parlament a Rada jakožto spolunormotvůrci vykonávají své pravomoci za rovných podmínek, a že Komise s nimi proto musí zacházet stejně, a zdůrazňuje úlohu a odpovědnost vnitrostátních parlamentů;

17. vítá vydání společného dluhu prostřednictvím nástroje NGEU a rozhodnutí o vytvoření nových vlastních zdrojů; s politováním však bere na vědomí stávající tempo ratifikace tohoto rozhodnutí a vyzývá členské státy, aby zvýšily své úsilí v tomto ohledu;

18. připomíná, že podle protokolu č. 14 připojeného ke SFEU mají všechny členské státy přijmout euro;

19. konstatuje, že Euroskupina a eurosummit jsou neformální diskusní fóra v rámci Rady ve složení pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN) a Evropské rady, a vyzývá tudíž k jejich začlenění do rámce Smlouvy; vyzývá členské státy, aby jednaly v rámci Společenství, což zaručuje úlohu Evropského parlamentu jakožto spolunormotvůrce a jeho právo na demokratickou kontrolu;

20. vyzývá k tomu, aby Euroskupina podléhala jednacímu řádu, který zvýší transparentnost rozhodování a odpovědnost, včetně hlasovacích postupů a zveřejňování výsledků;

21. připomíná svůj postoj, podle nějž by se posty předsedy Euroskupiny a komisaře pro hospodářské a finanční záležitosti mohly sloučit, přičemž v takovém případě by předsedkyně (či předseda) Komise měla jmenovat tohoto komisaře místopředsedou Komise;

22. konstatuje, že má-li být HMU hlubší a odolnější, je třeba posílit její správu a účinnost, snížit její komplikovanost a zvýšit její transparentnost a že pravidla by v zásadě neměla překračovat to, co je nezbytné pro dosažení příslušných cílů;

23. zdůrazňuje, že socioekonomické důsledky pandemie COVID-19 jsou strukturální povahy a budou mít dlouhodobé negativní účinky, což znamená, že je třeba provést celkový přezkum systému makroekonomické správy Unie, zejména Paktu o stabilitě a růstu;

24. považuje dále za nezbytné zajistit produktivní investice zaměřené mimo jiné na posílení evropského pilíře sociálních práv, souběžné zelené a digitální transformace a sektoru výzkumu a inovací; v této souvislosti připomíná, že Evropská fiskální rada navrhla vyjmout některé konkrétní prorůstové výdaje z působnosti zastropování růstu čistých primárních výdajů;

25. vítá, že obecná úniková doložka umožňuje Komisi a Radě přijmout v reakci na zdravotní, sociální a hospodářskou krizi nezbytná opatření v oblasti politické koordinace a zásadních veřejných investic v rámci Paktu o stabilitě a růstu založeného na pravidlech; zdůrazňuje, že aktivace obecné únikové doložky, která členským státům umožňuje dočasně se odchýlit od cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle, by měla zůstat aktivní, dokud epidemiologické podmínky neumožní normalizaci hospodářské činnosti; konstatuje, že současné předběžné údaje naznačují, že obecná úniková doložka bude uplatňována i v roce 2022;

26. připomíná význam rovnosti žen a mužů, která byla zakotvena v článku 23 Listiny základních práv Evropské unie; připomíná, že při nominacích v oblasti hospodářských a měnových záležitostí Unie musí být dodržovány zásady kvalifikace, zkušeností a vyváženého zastoupení žen a mužů; vyzývá vnitrostátní orgány a orgány EU, aby zajistily dodržování těchto zásad, a připomíná postoj Parlamentu uvedený v bodě 4 jeho usnesení ze dne 14. března 2019 o genderové vyváženosti při navrhování kandidátů v oblasti hospodářských a měnových záležitostí EU[40], v němž se Parlament zavazuje, že při procesu výběru nebude akceptovat seznamy kandidátů, u nichž nebyla dodržena zásada vyváženého zastoupení žen a mužů spolu s požadavky na kvalifikaci a zkušenosti;

27. připomíná svou žádost, konkrétně ze své nedávné výroční zprávy o ECB za rok 2020, aby Rada pro každé nadcházející uvolněné místo v ECB vypracovala genderově vyvážený užší seznam kandidátů a poskytla jej Parlamentu, čímž mu umožní hrát v procesu jmenování členů Výkonné rady smysluplnější poradenskou úlohu;

28. domnívá se, že vytvoření hospodářské a měnové unie (HMU) je neoddělitelně spjato s dodržováním právního státu a dokončením bankovní unie; vítá přijetí nařízení (EU, Euratom) 2020/2092 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu EU[41];

29. zdůrazňuje významnou úlohu, kterou v jednáních vedoucích k jeho přijetí hrál Evropský parlament; v této souvislosti připomíná, že nařízení je použitelné v plném rozsahu;

30. zdůrazňuje význam diskuse o správě ekonomických záležitostí s občany, organizacemi občanské společnosti, sociálními partnery a celou škálou zainteresovaných stran na evropské, celostátní, regionální a místní úrovni v rámci konference o budoucnosti Evropy;

31. vyzývá k řádnému zohlednění závěrů této konference; zavazuje se, že v návaznosti na tuto konferenci neprodleně podnikne patřičné kroky, jako jsou legislativní návrhy, podněty ke změně Smluv apod.; vyzývá zbývající dva orgány, aby přijaly stejný závazek;

32. vyzývá k provedení revize Paktu o stabilitě a růstu a k začlenění Evropského mechanismu stability a Jednotného fondu pro řešení krizí do práva EU s cílem zlepšit demokratickou odpovědnost správy ekonomických záležitostí a dokončit HMU;

33. žádá, aby omezení stanovující jednomyslnost v Radě, která tím omezují spolurozhodovací pravomoci Parlamentu, byla při příští revizi Smluv odstraněna ve všech oblastech hospodářské a finanční politiky;

34. žádá, aby se Euroskupina přeměnila na jedno ze složení Rady.

 


INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

13.4.2021

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

23

4

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Gerolf Annemans, Gabriele Bischoff, Damian Boeselager, Geert Bourgeois, Fabio Massimo Castaldo, Leila Chaibi, Włodzimierz Cimoszewicz, Gwendoline Delbos-Corfield, Pascal Durand, Charles Goerens, Esteban González Pons, Sandro Gozi, Brice Hortefeux, Laura Huhtasaari, Giuliano Pisapia, Paulo Rangel, Antonio Maria Rinaldi, Domènec Ruiz Devesa, Jacek Saryusz-Wolski, Helmut Scholz, Pedro Silva Pereira, Sven Simon, Antonio Tajani, Mihai Tudose, Guy Verhofstadt, Rainer Wieland

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Othmar Karas, Niklas Nienaß

 

 


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
POŽÁDANÉM O STANOVISKO

23

+

NI

Fabio Massimo Castaldo

PPE

Esteban González Pons, Brice Hortefeux, Othmar Karas, Paulo Rangel, Sven Simon, Antonio Tajani, Rainer Wieland

Renew

Pascal Durand, Charles Goerens, Sandro Gozi, Guy Verhofstadt

S&D

Gabriele Bischoff, Włodzimierz Cimoszewicz, Giuliano Pisapia, Domènec Ruiz Devesa, Pedro Silva Pereira, Mihai Tudose

The Left

Leila Chaibi, Helmut Scholz

Verts/ALE

Damian Boeselager, Gwendoline Delbos Corfield, Niklas Nienaß

 

 

4

-

ECR

Geert Bourgeois, Jacek Saryusz-Wolski

ID

Gerolf Annemans, Laura Huhtasaari

 

 

1

0

ID

Antonio Maria Rinaldi

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0  : zdrželi se

 


 

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

21.6.2021

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

38

6

12

Členové přítomní při konečném hlasování

Gunnar Beck, Marek Belka, Isabel Benjumea Benjumea, Stefan Berger, Gilles Boyer, Francesca Donato, Engin Eroglu, Markus Ferber, Jonás Fernández, Raffaele Fitto, Frances Fitzgerald, Luis Garicano, Sven Giegold, Valentino Grant, Claude Gruffat, Eero Heinäluoma, Stasys Jakeliūnas, France Jamet, Othmar Karas, Billy Kelleher, Ondřej Kovařík, Georgios Kyrtsos, Aurore Lalucq, Philippe Lamberts, Aušra Maldeikienė, Pedro Marques, Fulvio Martusciello, Costas Mavrides, Jörg Meuthen, Csaba Molnár, Siegfried Mureşan, Caroline Nagtegaal, Luděk Niedermayer, Lefteris Nikolaou-Alavanos, Piernicola Pedicini, Kira Marie Peter-Hansen, Sirpa Pietikäinen, Dragoş Pîslaru, Evelyn Regner, Antonio Maria Rinaldi, Alfred Sant, Martin Schirdewan, Joachim Schuster, Ralf Seekatz, Pedro Silva Pereira, Paul Tang, Irene Tinagli, Ernest Urtasun, Inese Vaidere, Johan Van Overtveldt, Stéphanie Yon-Courtin, Marco Zanni, Roberts Zīle

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Manon Aubry, Chris MacManus, Eva Maydell

 


 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

38

+

PPE

Isabel Benjumea Benjumea, Stefan Berger, Markus Ferber, Frances Fitzgerald, Othmar Karas, Georgios Kyrtsos, Aušra Maldeikienė, Fulvio Martusciello, Eva Maydell, Siegfried Mureşan, Luděk Niedermayer, Sirpa Pietikäinen, Ralf Seekatz, Inese Vaidere

Renew

Gilles Boyer, Engin Eroglu, Luis Garicano, Billy Kelleher, Ondřej Kovařík, Caroline Nagtegaal, Dragoş Pîslaru, Stéphanie Yon-Courtin

S&D

Marek Belka, Jonás Fernández, Eero Heinäluoma, Pedro Marques, Costas Mavrides, Csaba Molnár, Evelyn Regner, Alfred Sant, Joachim Schuster, Pedro Silva Pereira, Paul Tang, Irene Tinagli

Verts/ALE

Sven Giegold, Philippe Lamberts, Kira Marie Peter-Hansen, Ernest Urtasun

 

6

-

ID

Gunnar Beck, Jörg Meuthen

NI

Lefteris Nikolaou-Alavanos

The Left

Manon Aubry, Chris MacManus, Martin Schirdewan

 

12

0

ECR

Raffaele Fitto, Johan Van Overtveldt, Roberts Zīle

ID

Francesca Donato, Valentino Grant, France Jamet, Antonio Maria Rinaldi, Marco Zanni

S&D

Aurore Lalucq

Verts/ALE

Claude Gruffat, Stasys Jakeliūnas, Piernicola Pedicini

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

Poslední aktualizace: 7. července 2021
Právní upozornění - Ochrana soukromí