Zpráva - A9-0215/2021Zpráva
A9-0215/2021
Evropský parlament

ZPRÁVA o kontrole finanční činnosti Evropské investiční banky – výroční zpráva za rok 2019

24.6.2021 - (2020/2245(INI))

Výbor pro rozpočtovou kontrolu
Zpravodaj: Bas Eickhout


Postup : 2020/2245(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A9-0215/2021
Předložené texty :
A9-0215/2021
Rozpravy :
Hlasování :
Přijaté texty :

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o kontrole finanční činnosti Evropské investiční banky – výroční zpráva za rok 2019

(2020/2245(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na zprávu o činnosti Evropské investiční banky (EIB) za rok 2019,

– s ohledem na finanční zprávu skupiny EIB za rok 2019 a na statistickou zprávu skupiny EIB za rok 2019,

– s ohledem na zprávu skupiny EIB o udržitelnosti za rok 2019 a na doprovodnou zprávu skupiny EIB o uhlíkové stopě,

– s ohledem na zprávu o provádění politiky transparentnosti skupiny EIB v roce 2019,

– s ohledem na zprávu o mechanismu EIB pro vyřizování stížností za rok 2019,

– s ohledem na výroční zprávu o činnosti EIB v Africe, Karibiku, Tichomoří a v zámořských zemích a územích za rok 2019,

– s ohledem na výroční zprávu výboru pro audit za rok 2019,

– s ohledem na investiční zprávu EIB 2019/2020: Urychlení evropské transformace,

– s ohledem na zprávu skupiny EIB o správě a řízení za rok 2019,

– s ohledem na zprávu o činnosti v oblasti vyšetřování podvodů za rok 2019,

– s ohledem na operační plán skupiny EIB na rok 2019,

– s ohledem na zprávu EIB Evropskému parlamentu a Radě o Evropském fondu pro strategické investice (EFSI) za rok 2019,

– s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora (EÚD) č. 03/2019 ze dne 29. ledna 2019 „Evropský fond pro strategické investice: pro zajištění skutečného úspěchu jsou nutná další opatření“[1],

– s ohledem na zvláštní zprávu EÚD č. 12/2020 ze dne 12. května 2020 „Evropské centrum pro investiční poradenství – Centrum bylo ustaveno k posílení investic v EU, jeho dopad však zůstává omezený“,

– s ohledem na zprávu Evropského centra pro investiční poradenství za rok 2019,

– s ohledem na hodnocení rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU ze dne 16. dubna 2014, kterým se poskytuje záruka EU za případné ztráty Evropské investiční banky z finančních operací na podporu investičních projektů mimo Unii (SWD(2019)0333), vypracované Komisí a na jeho shrnutí zveřejněné dne 13. září 2019,

– s ohledem na články 3 a 9 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

– s ohledem na články 15, 126, 174, 175, 208, 209, 271, 308 a 309 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), na její protokol č. 5 o statutu EIB a na její protokol č. 28 o hospodářské, sociální a územní soudržnosti,

– s ohledem na jednací řád Evropské investiční banky,

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice[2],

– s ohledem na zprávu Komise ze dne 28. května 2019 o řízení záručního fondu Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) v roce 2018 (COM(2019)0244),

– s ohledem na trojstrannou dohodu mezi Evropskou komisí, Evropským účetním dvorem a Evropskou investiční bankou ze září 2016,

– s ohledem na své usnesení ze dne 10. července 2020 o kontrole finanční činnosti Evropské investiční banky – výroční zpráva za rok 2018[3],

– s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0215/2021),

A. vzhledem k tomu, že EIB je vázaná Smlouvou, aby svými konkrétními investičními nástroji, jako jsou úvěry, cenné papíry, záruky, opatření pro sdílení rizik a poradní služby, přispívala k integraci EU, k její hospodářské a sociální soudržnosti a k regionálnímu rozvoji;

B. vzhledem k tomu, že podle článku 309 SFEU je primárním cílem EIB přispívat k vyváženému a nerušenému rozvoji vnitřního trhu v zájmu Unie tím, že usnadňuje financování projektů na rozvoj méně rozvinutých oblastí a projektů společného zájmu více členských států, které pro svůj rozsah nebo povahu nemohou být plně kryty dostupnými finančními prostředky v jednotlivých členských státech;

C. vzhledem k tomu, že podle článku 309 SFEU a protokolu č. 28 je úkolem skupiny EIB přispívat k integraci EU a k regionálnímu rozvoji;

D. vzhledem k tomu, že EU se od finanční krize potýká s vážným nedostatkem investic a současně čelí naléhavé investiční poptávce v souvislosti s požadovanou zelenou a digitální transformací hospodářství a společnosti;

E. vzhledem k tomu, že EIB přijala v listopadu 2019 novou úvěrovou politiku v oblasti energetiky a v prosinci 2020 plán pro klimatickou banku;

F. vzhledem k tomu, že se očekává, že EIB bude hrát klíčovou úlohu při financování Zelené dohody pro Evropu prostřednictvím Investičního plánu pro udržitelnou Evropu;

G. vzhledem k tomu, že se od EIB očekává, že podpoří spravedlivou ekologickou transformaci prostřednictvím mechanismu pro spravedlivou transformaci;

H. vzhledem k tomu, že EIB by v rámci svého úkolu „přispívat k vyváženému a nerušenému rozvoji vnitřního trhu“ měla soustředit hlavní pozornost a úsilí na cíle veřejné politiky, jako je územní a sociální soudržnost, udržitelný rozvoj, boj proti nezaměstnanosti (mladých) lidí, chudobě a sociálnímu vyloučení;

I. vzhledem k tomu, že EIB v letech 2014 až 2019 poskytla více než 100 miliard EUR na financování v regionech podporovaných v rámci politiky soudržnosti;

J. vzhledem k tomu, že EIB zvažuje, že by se stala první mezinárodní rozvojovou bankou, která by byla v souladu s Pařížskou dohodou, a že Rada již požádala EIB a Evropskou banku pro obnovu a rozvoj (EBRD), aby tyto plány předložily k budoucí diskusi;

K. vzhledem k tomu, že součástí náležité péče a smluvních podmínek EIB musí být záruky proti podvodům, včetně daňových podvodů a praní peněz, a proti rizikům financování terorismu a korupci;

L. vzhledem k tomu, že EIB, jako největší mezinárodní finanční instituce na světě, hraje důležitou úlohu mimo EU prostřednictvím svých vnějších úvěrových činností;

M. vzhledem k tomu, že EIB má ústřední roli v úsilí EU o zajištění provádění Agendy pro udržitelný rozvoj;

Hlavní výsledky finančních činností EIB v roce 2019

1. konstatuje, že v roce 2019 činily závazky EIB v oblasti úvěrů 63,3 miliardy EUR (z toho 61,9 miliardy EUR z vlastních zdrojů EIB), což je v souladu s cílem stanoveným v operačním plánu na rok 2019 (63 miliard EUR ±10 %) a výrazně přesahuje objem úvěrů v roce 2018 (55,6 miliardy EUR, z toho 54,3 miliardy EUR z vlastních zdrojů EIB); konstatuje, že vyplacené částky dosáhly v roce 2019 celkové výše 48,1 miliardy EUR (z toho 47,5 miliardy EUR z vlastních zdrojů EIB) oproti 52,6 miliardám EUR v roce 2018 (z toho 51,8 miliardy EUR z vlastních zdrojů EIB); konstatuje, že EIB dosáhla dobrých finančních výsledků, přičemž v roce 2019 vykázala čistý roční přebytek ve výši 2,4 miliardy EUR oproti 2,3 miliardám EUR v roce 2018;

2. bere na vědomí, že na konci roku 2019 tvořily úvěry se sníženou hodnotou 0,4 % celkového úvěrového portfolia (0,3 % na konci roku 2018) navzdory tomu, že EIB v poslední době provádí rizikovější úvěrové operace;

3. oceňuje, že EIB v roce 2019 splnila svůj roční cíl, aby nejméně 30 % všech nových operací v EU, v zemích usilujících o přistoupení a v zemích ESVO představovaly úvěry v rámci politiky soudržnosti; konstatuje, že v roce 2019 poskytla EU 16,13 miliardy EUR na projekty v regionech podporovaných v rámci politiky soudržnosti EU; zdůrazňuje zásadní význam trvalé podpory cílů regionálního rozvoje a cílů EU v oblasti sociální a ekonomické soudržnosti, jak je stanoveno v protokolu č. 28 ke Smlouvám;

4. bere na vědomí, že do operačního plánu EIB na rok 2019 byly začleněny odkazy na vystoupení Spojeného království z EU a výsledky diskusí o úloze EIB ve víceletém finančním rámci na období 2021–2027; podporuje zaměření na rizikovější linii podnikání „Zvláštní činnosti“, včetně projektů spojených s EFSI a poradenskými službami, přičemž v roce 2019 se očekávalo 530 nových přídělů na podporu investic ve výši 35 miliard EUR;

5. vítá novou kapitálovou strategii skupiny EIB, jež má lépe řešit investiční mezery na akciovém trhu; vyzývá EIB, aby provedla doporučení uvedená ve studii „EIB a nový rámec misí EU“ s cílem více podporovat přijímání vyšších rizik tím, že vytvoří vhodné odolné, dlouhodobé a rizikovější finanční nástroje založené na stávajících mechanismech sdílení rizik (např. EFSI, InnovFin);

6. vítá, že v roce 2019 byla přijata nová metoda posuzování klimatických rizik (CRA), která má při poskytování přímých úvěrů zajistit systematické posuzování reálného klimatického rizika, tak aby EIB a její klient chápali, jak může změna klimatu ovlivnit financovaný projekt, a mohli určit nápravná opatření;

7. vítá, že v březnu 2019 byla přijata nová daňová politika, která zahrnuje opatření, jež mají zabránit vyhýbání se daňovým povinnostem pomocí hloubkových kontrol daňové bezúhonnosti a souboru nástrojů pro boj proti vyhýbání se daňovým povinnostem; konstatuje, že EIB nebude moci investovat v zemích uvedených na černé listině EU zakázaných jurisdikcí a že vůči nespolupracujícím jurisdikcím bude uplatňována „zvýšená obezřetnost“; opakuje, že vždy, když v podnikové struktuře klientů, navrhovatelů nebo zprostředkovatelů figurují daňové ráje, měly by být uplatněny přísnější postupy náležité péče;

8. žádá EIB, aby v rámci postupů náležité péče plně využívala u rizikových projektů svůj soubor nástrojů pro boj proti vyhýbání se daňovým povinnostem a aby případně uplatňovala i požadavky na přemístění; bere na vědomí revidovaný rámec skupiny EIB pro boj proti praní peněz a financování terorismu a žádá EIB, aby aktualizovala svou politiku v souladu s pátou směrnicí o boji proti praní peněz, která vstoupila v platnost v lednu 2020, a aby spolupracovala s příslušnými orgány na zajištění přiměřených sankcí za porušení právních předpisů a uplatňování přísných norem na finanční zprostředkovatele;

9. konstatuje, že v roce 2019 mechanismus EIB pro vyřizování stížností zaregistroval 84 nových případů, projednával 173 případů a uzavřel 113 případů; vyzývá EIB, aby nadále usilovala o to, aby občanská společnost mohla ohlašovat případy vyvolávající znepokojení k účinnému a nezávislému prošetření; zdůrazňuje, že je důležité sledovat, jak je prováděno doporučení mechanismu pro vyřizování stížností; vyzývá EIB, aby v návaznosti na zjištění mechanismu pro vyřizování stížností přijala konkrétní opatření;

10. vítá skutečnost, že EIB řádně uplatňuje svá kritéria pro vyloučení projektů či subjektů z financování a že je odhodlána se jimi důsledně řídit a za tímto účelem požadovat navrácení neoprávněně vyplacených prostředků a uzavírat dohody o vyrovnání; žádá EIB, aby podala zprávu o počtu a rozsahu rozhodnutí o pozastavení/přerušení plateb a/nebo zpětného získání úvěrů nebo o počtu žádostí o předpokládaném splacení úvěrů v důsledku zakázaného jednání nebo jiných nekalých praktik ovlivňujících financované činnosti; vyzývá EIB, aby podala zprávu o povaze finanční podpory ovlivněné údajným nesprávným chováním a o zeměpisném rozložení těchto případů, pokud je to možné v rámci zákonných pravomocí;

11. vítá, že skupina EIB poskytla ve finanční zprávě EIB za rok 2019 aktuální informace v souvislosti s pandemií COVID-19 a objasnila v ní balíček opatření pro reakci na mimořádné situace, který byl přijat v roce 2020 na podporu malých a středních podniků a odvětví se střední tržní kapitalizací v Unii, zahrnuje likviditní linky a systémy záruk pro banky a programy nákupu cenných papírů zajištěných aktivy, a zvažuje vytvoření Evropského záručního fondu (EFG) zaměřeného na finanční podporu malých a středních podniků; oceňuje, že skupina EIB rozšířila svůj příspěvek mimo EU a zaměřila se na investice do zdravotnictví a soukromého sektoru; naléhavě vyzývá EIB, aby od společností podporovaných z celoevropského záručního fondu nebo jiných programů financování zavedených k řešení krize COVID-19 vyžadovala, aby se podílely na plnění cílů pro rok 2030, které navrhla Evropská komise v akčním plánu evropského pilíře sociálních práv, a aby splňovaly sociální a environmentální podmínky, včetně přijetí plánů na dekarbonizaci s cílem zvýšit svou odolnost a aby se zdržely vyplácení dividend, vyplácení bonusů vrcholovým manažerům a zpětných odkupů akcií;

12. v této souvislosti vítá zvláštní okno pro malé a střední podniky v programu InvestEU; zdůrazňuje, že je třeba se zaměřit na dlouhodobé financování, zejména na podporu projektů, které by jinak financování nezískaly, zejména inovativních začínajících podniků a MSP; zdůrazňuje však, že finanční činnost EIB nemá nahrazovat udržitelné fiskální politiky členských států; vyzývá EIB, aby zvýšila investice do přelomových inovací, zejména do ekologické transformace, s cílem podpořit evropské společnosti;  vyzývá EIB, aby zvýšila financování technologické transformace, podpořila rozvoj dovedností přizpůsobených současným a budoucím potřebám trhu práce, více propagovala investice do digitálních dovedností pracovníků a podnikatelů, digitální infrastruktury a budování kapacit pro digitalizaci, poskytla finanční prostředky na dlouhodobý výzkum a inovace a pro malé a střední podniky, podpořila sociální ekonomiku a posílila sociální a územní soudržnost, zejména odstraněním současných mezer v investování do veřejného bydlení a infrastruktury;

14. všímá si rozdílů v hospodářské situaci a kapacitách členských států a zdůrazňuje, že je důležité zajistit spravedlivou transformaci, která pomůže nejvíce postiženým regionům a zemím přizpůsobit se nadcházejícím změnám, tak aby nikdo nezůstal opomenut; zdůrazňuje, že je nutné aktivně podporovat oblasti, v nichž pracovní místa v současné době závisí na průmyslových odvětvích s vysokými emisemi, a to značnými investicemi do školení a alternativních hospodářských příležitostí s cílem zajistit kvalitní pracovní místa, a tak i hladkou transformaci; domnívá se, že v tomto ohledu bude klíčová soudržnost a koordinace s ostatními nástroji financování EU;

15. připomíná akční plán pro rovnost žen a mužů, který byl schválen se záměrem poskytnout vodítko pro provádění strategie EIB pro rovnost žen a mužů a začlenit prosazování rovnosti pohlaví do obchodního modelu EIB; vyzývá EIB, aby podala zprávu o pokroku dosaženém v první fázi akčního plánu, pokud jde o cíle, jako je revize rámce náležité péče s cílem řešit dopady investic EIB na práva žen a související rizika, zajistit rovný přístup k výhodám plynoucím z investic EIB nebo investovat do zapojení žen do ekonomiky a trhu práce;

Fungování a účinnost Evropského fondu pro strategické investice (EFSI)

16. připomíná, že EFSI má odlišnou strukturu řízení než EIB a jeho investiční operace se uskutečňují ve dvou tematických oblastech, tedy v okně pro infrastrukturu a inovace spravovaném EIB a v okně pro malé a střední podniky spravovaném Evropským investičním fondem (EIF);

17. bere na vědomí výsledky uvedené ve zprávě Evropského centra pro investiční poradenství (EIAH) za rok 2019; oceňuje pozitivní dopad centra EIAH; vyzývá k dalšímu posílení interních finančních a poradních kapacit EIB s cílem zajistit dlouhodobý závazek k provádění stěžejních úkolů EU, jako je například boj s rakovinou, přizpůsobení se změně klimatu, zajištění spravedlivého přechodu v regionech nejvíce postižených transformací podle Zelené dohody, ochrana oceánů, život v zelenějších městech a zajištění zdraví půdy a potravin, a dlouhodobý horizont jejich financování; vítá skutečnost, že EIB v návaznosti na doporučení EÚD předložila v červenci 2019 „Studii v reakci na doporučení č. 5 Evropského účetního dvora: zlepšení zeměpisného rozložení investic podporovaných z EFSI“; bere na vědomí závěry této analýzy, která dokumentuje značné úsilí EIB a Komise o usnadnění vyváženějšího zeměpisného rozložení investic financovaných z EFSI, které mají přispět k udržitelnému dlouhodobému hospodářskému sbližování v celé Unii;

18. vyzývá EIB, aby v souladu se svou úlohou při zajišťování územní a sociální soudržnosti usilovala o zeměpisně vyváženější rozložení financování; vyzývá EIB, aby řešila nedostatky, které některým regionům nebo členským státům brání plně využívat její finanční nástroje;

19. požaduje, aby byla před schválením projektu posílena technická pomoc a finanční odbornost místních a regionálních orgánů, zejména v regionech s nízkou investiční kapacitou, aby se zlepšila dostupnost financování; vyzývá k větší spolupráci s podpůrnými bankami a institucemi členských států;

Úloha EIB při financování Zelené dohody pro Evropu

20. připomíná, že v listopadu 2019 se správní rada EIB v souladu s politickými ambicemi Zelené dohody pro Evropu rozhodla zvýšit závazky skupiny EIB v oblasti klimatu a životního prostředí s cílem přeměnit EIB z „banky EU podporující klima“ na „klimatickou banku EU“ a zavázala se, že postupně zvýší podíl financování určeného na klimatická opatření a environmentální udržitelnost tak, aby v roce 2050 představovalo 50 % jejích operací, a že od konce roku 2020 sladí všechny finanční činnosti s cíli Pařížské dohody; vítá přijetí plánu v oblasti klimatu; vyzývá EIB, aby posoudila, zda jsou projekty, které se začaly připravovat před listopadem 2020, v souladu s cílem klimatické neutrality do roku 2050, a to s přihlédnutím k přechodnému období plánovanému do konce roku 2022;

21. vítá skutečnost, že EIB ve svém celkovém přístupu k zajištění souladu svých operací s cílem 1,5 °C používá postupně rostoucí stínové náklady na uhlík, přičemž je nutné současně zajistit, aby byl přechod na uhlíkově neutrální hospodářství spravedlivý a aby nikoho neopomenul;

22. konstatuje, že problém změny klimatu nelze vyřešit bez podpory průmyslu a že rozsáhlých změn lze dosáhnout pouze tehdy, pokud se zohlední i potřeby průmyslových odvětví a pokud budou poskytovány nezbytné pobídky pro inovační řešení změny klimatu;

23. konstatuje, že podle zprávy EIB o udržitelnosti se absolutní objem emisí portfolia EIB za rok 2019 odhaduje na 3,9 milionu tun CO2 ekv. ročně oproti 2,2 milionu tun CO2 ekv. ročně za rok 2018; konstatuje, že celkové emise ze stejného financování, které se podařilo snížit nebo eliminovat, se odhadují na 3,1 milionu tun CO2 ekv. ročně v roce 2019 ve srovnání s 3,5 miliony tun CO2 ekv. ročně v roce 2018; vyzývá EIB, aby intenzivněji usilovala o snížení absolutního objemu emisí; vyzývá EIB, aby v zájmu zvýšení transparentnosti systematicky zveřejňovala výpočty stopy skleníkových plynů u všech projektů, které podléhají uhlíkové stopě;

24. vítá úvěrovou politiku v oblasti energetiky, kterou schválila správní rada EIB v listopadu 2019, zejména rozhodnutí ukončit financování projektů na výrobu energie z fosilních paliv; konstatuje však, že projekty plynárenské infrastruktury zahrnuté do čtvrtého seznamu projektů společného zájmu a plynárenské projekty, které již byly posouzeny do 14. listopadu 2019, nejsou z financování EIB vyloučeny do konce roku 2021; zdůrazňuje, že tyto projekty by mohly být financovány, pokud přispívají k plnění úkolu EIB usnadnit spravedlivou transformaci a vyvážený rozvoj v EU; konstatuje, že EIB v roce 2019 poskytla financování ve výši 685 milionů EUR na přepravu a distribuci zemního plynu; vyzývá EIB, aby posoudila a řešila případná rizika spojená s technologickým ustrnutím uhlíkově náročných aktiv;

25. připomíná EIB výzvu Parlamentu, aby vysvětlila, jak bude u plynovodu Trans Anatolia a u transjadranského plynovodu do konce roku 2020 zajištěn soulad s cíli Pařížské dohody; konstatuje, že tento projekt je předmětem šetření evropské veřejné ochránkyně práv[4] vzhledem k tomu, že EIB ani u jednoho projektu nezajistila řádné posouzení dopadů na klima; naléhavě vyzývá EIB, aby se přednostně zabývala veškerými nedostatky v posuzování dopadu na životní prostředí a negativními environmentálními, klimatickými a sociálními dopady;

26. konstatuje, že v rámci stávající úvěrové politiky v oblasti energetiky jsou projekty plynových elektráren a plynárenské sítě, které jsou plánovány pro přepravu plynu s nízkými emisemi uhlíku, způsobilé pod podmínkou existence „důvěryhodného plánu“ a zahrnutí emisní trajektorie do smlouvy o financování Evropskou investiční bankou; vyzývá EIB, aby zajistila, aby kritéria, podle nichž by měla být posuzována důvěryhodnost těchto plánů, byla v souladu s jejím mandátem přispívat ke spravedlivému přechodu, má-li se zabránit riziku podpory plynárenských projektů, které nejsou v souladu s klimatickými cíli; bere na vědomí, že EIB na začátku roku 2022 provede přezkum úvěrové politiky v oblasti energetiky v polovině období;

27. konstatuje, že EIB v roce 2019 podpořila několik projektů zahrnujících hydroelektrickou energii; vítá Environmentální, klimatické a sociální hlavní směry při rozvoji hydroelektrické energie; vítá, že EIB v současné době aktualizuje své požadavky na podávání zpráv o zprostředkovaných úvěrech, aby sladila protistrany s Pařížskou dohodou a taxonomií EU o udržitelném financování, a že reviduje svůj rámec pro environmentální a sociální udržitelnost; zdůrazňuje, že nové požadavky by měly zvýšit transparentnost operací EIB, do nichž jsou zapojeni finanční zprostředkovatelé, s cílem určit potenciální negativní dopady vodních elektráren na životní prostředí a lidská práva v EU i mimo její území a zabránit jim, a současně by měly zajistit přístup MSP k financování;

28. připomíná, že skupina EIB zavedla environmentální a sociální rámec, a vítá, že EIB podává zprávy o environmentálních, sociálních a hospodářských dopadech a poskytuje předběžná i následná hodnocení prověřování environmentálních a sociálních dopadů; vyjadřuje znepokojení nad rizikem, že EIB a EIF mohou prostřednictvím finančních zprostředkovatelů financovat uhlíkově náročné činnosti; vyzývá skupinu EIB, aby v rámci připravovaných pokynů pro sladění protistran dále monitorovala dodržování závazných environmentálních, sociálních a správních kritérií a kritérií pro spravedlivé zdanění, včetně seznamů omezených činností a požadavku, aby klienti měli jasné a závazné plány dekarbonizace v souladu s Pařížskou dohodou, a aby zajistila přístup MSP k financování;

29. zdůrazňuje, že finanční potřeby zemědělců, zejména mladých zemědělců a nových subjektů na trhu, jsou značné a že zemědělci a zemědělské podniky mají nižší míru úspěšnosti při podávání žádostí o financování; vyzývá EIB, aby vypracovala iniciativy, které pro zemědělský sektor zvýší dostupnost financování;

30. bere na vědomí rostoucí zapojení skupiny EIB do zemědělského sektoru; trvá na tom, že financování EIB musí v souladu s evropskými politickými cíli podporovat venkovské komunity a transformaci zemědělství a klást větší důraz na dobré životní podmínky zvířat a že by nemělo přispívat k intenzitě chovu nad nosnou kapacitu půdy;

31. konstatuje, že finanční prostředky poskytnuté v rámci Unie v roce 2019 na dopravu byly vyšší než v roce 2018 (9 325 milionů EUR oproti 8 237 milionům EUR v roce 2018) a že snížení financování silnic a dálnic bylo kompenzováno zvýšením financování železniční a letecké dopravy; zdůrazňuje, že je důležité sladit úvěrovou politiku v oblasti dopravy a dopravní portfolio EIB s plánem pro klimatickou banku, zejména s dekarbonizací odvětví dopravy do roku 2050, ale rovněž s nadcházející strategií Komise pro udržitelnou a inteligentní mobilitu v reakci na novou Zelenou dohodu pro Evropu a s dalšími oblastmi dopravní politiky EU, při zajišťování spravedlivé transformace a vyrovnaného sociálního a územního rozvoje; vítá závazek EIB nefinancovat rozšiřování stávající kapacity letišť a přístavní infrastrukturu, která slouží k přepravě a skladování fosilních paliv; vyzývá k tomu, aby politická opatření bránila uzamykání uhlíkově náročných aktiv a podporovala přechod k mobilitě s nulovými emisemi uhlíku, jako je železniční doprava, bezpečná jízda na kole a čistá veřejná doprava, a to u nákladní i osobní dopravy na městské a meziměstské úrovni, zejména pro nedostatečně obsluhované komunity a lokality, a podporovala rovněž elektrifikační infrastrukturu založenou na obnovitelných zdrojích energie;

32. vítá vedoucí úlohu EIB na trhu zelených dluhopisů v roce 2019, a to vydáním 4,1 miliardy EUR v dluhopisech na ochranu klimatu a v dluhopisech na podporu udržitelnosti; zdůrazňuje význam transparentní a důvěryhodné dokumentace a sledování výnosů, z nichž dluhopisy na ochranu klimatu a dluhopisy na podporu udržitelnosti vycházejí, a zajištění souladu s taxonomií EU v oblasti udržitelného financování a s nadcházejícím standardem EU pro zelené dluhopisy;

33. vítá nadcházející revizi environmentálního a sociálního rámce EIB a rozvoj nástrojů pro řízení klimatických, environmentálních a sociálních rizik s cílem posoudit fyzická a systémová rizika a rizika transformace; vyzývá EIB, aby zajistila jeho zavedení do konce roku 2021; vítá závazek EIB přijmout jako základ kritéria „významně nepoškozovat“ vyplývající z nařízení (EU) 2020/852[5] a stanovit v odůvodněných případech přísnější normy;

Operace EIB mimo EU

34. uznává, že nejdůležitějším mandátem, kterým se řídí operace EIB mimo Unii, je vnější úvěrový mandát (ELM), v jehož rámci byly operace EIB v období 2014–2020 podporovány zvláštním záručním fondem se stropem ve výši 32,3 miliardy EUR, který poskytuje právní základ a záruku EIB za ztráty z finančních operací v 68 způsobilých zemích mimo EU; bere na vědomí, že Komise navrhla, aby vnější úvěrový mandát (ELM) nepokračoval ve stávající podobě; bere na vědomí vytvoření záruky Evropského fondu pro udržitelný rozvoj plus (EFSD+) odpovídající novým mandátům EIB;

35. vítá podporu EIB poskytovanou v průběhu roku 2019 při vytváření mechanismu pro spravedlivou transformaci, který pomáhá územím a regionům nejvíce postiženým transformací na klimaticky neutrální ekonomiku, zejména těm, které nemají potřebné kapacity pro to, aby se s náklady na tuto transformaci vypořádaly samy; zdůrazňuje význam EIB při provádění mechanismu v nadcházejících letech, přičemž je třeba zajistit, aby žádný region nezůstal opomenut;

36. konstatuje, že rozvojová politika Unie bude prováděna prostřednictvím nového nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI), v němž je EIB jedním z hlavních provádějících subjektů; vyjadřuje své znepokojení nad využíváním rozvojových fondů EU ke snižování rizika soukromých investic vzhledem k nedostatku důkazů o jejich schopnosti přinášet adicionalitu a plnit rozvojové cíle, jak bylo nedávno uvedeno v závěrečném přezkumu EFSD a ve stanovisku Evropského účetního dvora č. 7/2020 ze dne 11. září 2020; zdůrazňuje, že je třeba, aby dárci upřednostňovali financování prostřednictvím grantů jako standardní možnost, zejména v případě nejméně rozvinutých zemí, a tím se vyvarovali zvyšování dluhové zátěže;

37. opakuje, že se očekává, že vnější operace EIB přispějí k cílům politiky EU tím, že podpoří udržitelný hospodářský, sociální a environmentální rozvoj rozvojových zemí, zejména v nejvíce znevýhodněných zemích, jakož i soulad s cíli schválenými Unií; uznává vymýcení chudoby, mobilizaci domácích zdrojů a lidská práva jako klíčová témata v rámci struktury financování rozvoje EU; připomíná, že zapojení zúčastněných stran je základním kamenem udržitelného rozvoje podporujícího začlenění;

38. konstatuje, že EIB se musí řídit Listinou základních práv EU; zdůrazňuje, že zásady lidských práv jsou začleněny do jejích postupů a norem týkajících se řádné správy, mimo jiné umožněním pozastavení vyplácení prostředků v případě závažného porušování lidských práv nebo environmentálních a sociálních norem; bere na vědomí, že mechanismy vyřizování stížností byly na konci roku 2018 posíleny; žádá EIB o zajištění toho, aby byl její mechanismus pro vyřizování stížností snadno přístupný, včasný a účinný a odhaloval a napravoval případná porušení lidských práv související s projekty EIB; žádá EIB o předložení zprávy v této věci Parlamentu a Radě guvernérů;

39. vyzývá EIB, aby plně podporovala plnění cílů Organizace spojených národů v oblasti udržitelného rozvoje, a to prostřednictvím své činnosti v rámci specifických mandátů, o nichž rozhoduje Rada ministrů EU a Evropský parlament;

Řádná správa, transparentnost a odpovědnost EIB

40. znovu opakuje, že etika, integrita, transparentnost, komunikace a odpovědnost skupiny EIB je důležitá ve všech jejích operacích a oblastech politiky;

41. vyjadřuje znepokojení nad nedostatečnou transparentností operací EIB prováděných prostřednictvím finančních zprostředkovatelů, jako jsou komerční banky a investiční fondy; zdůrazňuje, že je třeba posoudit hospodářský a sociální dopad zprostředkovaných půjček pomocí zpřístupnění informací o konečných příjemcích; vyzývá EIB, aby stanovila standardní oznamovací povinnosti pro finanční zprostředkovatele a konečné příjemce s tím, že bude v případě potřeby respektovat dohody o důvěrnosti mezi finančním zprostředkovatelem a konečným příjemcem, ale poskytne solidní strukturu pro shromažďování údajů a informací;

42. vyjadřuje vážné znepokojení nad obviněními EIB z obtěžování a sexuálního obtěžování na pracovišti, beztrestností pachatelů obtěžování, nespokojeností zaměstnanců, nedostatky v postupech náboru vedoucích pracovníků a nedostatečnou funkční účastí zaměstnanců na řízení banky; vyzývá EIB k zajištění toho, aby byly všechny případy obvinění z obtěžování nezávisle vyšetřeny, a aby zajistila transparentnost výsledků dokončených i probíhajících vyšetřování a uplatněných sankcí s cílem obnovit důvěru a vytvořit kulturu odpovědnosti; vyzývá EIB, aby zveřejnila výsledky průzkumů spokojenosti zaměstnanců za období 2010–2021; vyzývá k provedení nezávislého posouzení transparentnosti a kvality postupů náboru zaměstnanců do vyšších, vedoucích, odborných a administrativních pozic v EIB; vyzývá EIB, aby představila akční plán pro obnovení důvěry mezi vedením a zaměstnanci a posílení zapojení zaměstnanců do rozhodování;

43. vyjadřuje znepokojení nad zprávami o tom, že několik bývalých místopředsedů přijalo zaměstnání v subjektech spojených s EIB, aniž by dodrželo přechodné období po skončení funkce; vyjadřuje politování nad tím, že tyto praktiky nejsou přísně regulovány a zakázány kodexem chování EIB; vyjadřuje politování nad tím, že dosud nebyl dokončen probíhající přezkum politiky po skončení pracovního poměru, a zdůrazňuje, že by měla být zavedena přísnější pravidla; vyzývá EIB, aby sladila svou politiku po skončení pracovního poměru s politikou Komise a partnerských orgánů a institucí;

44. vyjadřuje znepokojení nad tím, že místopředsedové jsou kromě jiných zemí stále odpovědní za svou zemi původu, což může vést ke střetu zájmů; vyzývá EIB, aby reagovala na žádost Parlamentu zahrnout do kodexu chování řídícího výboru ustanovení, které vylučuje možnost, aby jeho členové dohlíželi na poskytování úvěrů nebo provádění projektů ve svých domovských zemích;

45. vítá rozhodnutí EIB ze dne 6. února 2019, kterým se stanoví vnitřní pravidla pro zpracování osobních údajů divizí pro vyšetřování podvodů při generálním inspektorátu a orgánem EIB odpovědným za dodržování souladu s předpisy; zdůrazňuje, že pokud jde o dodržování předpisů, musí být vyčleněny odpovídající zdroje na kontrolu a monitorování vnější činnosti, střetu zájmů, zadávání zakázek a darů;

46. vyjadřuje politování nad přetrvávajícím nedostatkem rozmanitosti a genderové vyváženosti na úrovni vrcholného vedení a v řídících orgánech skupiny EIB a nad velmi vysokým podílem žen v podpůrných funkcích; konstatuje, že banka si stanovila za cíl zvýšit do roku 2021 podíl žen ve vedoucích pozicích na 33 %, podíl žen ve vyšších výkonných pozicích na 40 % a podíl žen ve výkonných pozicích na 50 %; naléhavě vyzývá EIB, aby zvýšila své úsilí o prosazování vyváženého zastoupení žen a mužů na všech personálních úrovních; naléhavě vyzývá EIB, aby vybídla členské státy, které navrhují kandidáty na viceprezidenty, aby také vzaly v úvahu rozmanitost a cíle v oblasti vyváženého zastoupení mužů a žen; vyzývá EIB, aby v rámci svého sekretariátu zajistila náležité zastoupení státních příslušníků všech členských států a zároveň zohlednila kompetence a zásluhy kandidátů; vyzývá EIB, aby zveřejnila přehled zastoupení jednotlivých členských států a pohlaví ve středních a vyšších vedoucích pozicích;

47. vyjadřuje politování nad tím, že EIB stále plně nezveřejňuje údaje o skutečném vlastnictví svých klientů; zdůrazňuje, že v některých případech předkladatelé nebo finanční zprostředkovatelé nesdělují údaje o zúčastněných hospodářských subjektech; zdůrazňuje, že zveřejňování informací o příjemcích a jejich skutečném vlastnictví je v souladu se stávajícím právním rámcem; připomíná však, že členské státy mohou ve výjimečných případech stanovit výjimky vztahující se na zveřejňování prostřednictvím registrů informací o skutečném vlastnictví a na přístup k těmto informacím; žádá EIB, aby za účelem zpřístupnění těchto údajů využívala dostupné nástroje a uplatňovala standardy podporované v 5. směrnici o boji proti praní peněz; vyzývá banku k tomu, aby prozkoumala, jaká opatření by mohla být přijata, pokud některá jurisdikce bezdůvodně odmítne takové informace poskytnout; znovu opakuje, že je třeba, aby oddělení EIF pro otázky kompliance a orgán EIB odpovědný za dodržování souladu s předpisy spolupracovaly s cílem zajistit soudržnost při navrhování a provádění politiky skupiny EIB v oblastech boje proti praní peněz a proti financování terorismu;

48. vyzývá EIB, aby na svých internetových stránkách zveřejnila informace o skutečných vlastnících týkající se jejích klientů, a více tak zviditelnila svou činnost a přispěla k předcházení případům korupce a střetu zájmů;

49. žádá EIB, aby vyplácení přímých a nepřímých úvěrů podmínila zveřejněním daňových a účetních údajů jednotlivých zemí a zveřejněním informací o skutečném vlastnictví ze strany příjemců a finančních zprostředkovatelů zapojených do finančních operací;

50. vyzývá EIB, aby dokončila revizi politiky skupiny EIB pro boj proti podvodům, kterou zahájila v roce 2019, v souladu s požadavky Parlamentu; vítá intenzivní dialog mezi EIB a Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) o její aktualizaci; vyzývá EIB, aby využila podpůrné úlohy úřadu OLAF, která byla posílena novou strategií Komise proti podvodům přijatou v dubnu 2019; trvá na tom, že mandát Úřadu evropského veřejného žalobce by měl zahrnovat stíhání trestné činnosti, která má dopad na financování ze strany EIB;

51. připomíná význam zapojení relevantních vnitrostátních, regionálních a místních zúčastněných stran, včetně odborníků na změnu klimatu, odborových svazů, aktérů občanské společnosti, obchodních zástupců, malých a středních podniků a akademické obce, do posuzování dopadu investic; mimo jiné prostřednictvím transparentní komunikace, jakož i význam posuzování potřeb a očekávání osob, kterých se projekt dotýká; zdůrazňuje, že konzultace musí zahrnovat všechny zainteresované komunity, být přístupné zranitelným skupinám, musí být přizpůsobeny konkrétním potřebám zúčastněných stran a musí probíhat nepřetržitě po celou dobu trvání projektu; vyzývá k dodržování zásady svobodného, předchozího a informovaného souhlasu všech dotčených komunit (nejen původního obyvatelstva) v případě investic týkajících se půdy a přírodních zdrojů; žádá EIB, aby podávala zprávy o uplatňování výše uvedených zásad; vítá konzultace banky se zúčastněnými stranami o vybraných politikách, jak stanoví čl. 7 odst. 10 a čl. 7 odst. 11 politiky transparentnosti skupiny EIB;

52. vyzývá EIB, aby v případě rozsáhlých projektů infrastruktury zohledňovala všechna související rizika dopadu na životní prostředí a aby financovala pouze ty projekty, které prokázaly, že budou pro místní obyvatelstvo z hlediska životního prostředí a ze sociálního a hospodářského hlediska skutečně přínosem; poukazuje na význam důsledného sledování možného rizika korupce a podvodů v této souvislosti a provádění zevrubného předběžného i následného hodnocení projektů, které mají být financovány;

53. připomíná, že čl. 287 odst. 3 SFEU vymezuje kontrolní pravomoci Účetního dvora ve vztahu k EIB; připomíná, že Účetní dvůr je oprávněn provádět audit činností EIB souvisejících se spravováním výdajů a příjmů Unie; připomíná, že výbor pro audit je příslušný ke kontrole základního kapitálu EIB podle článku 12 protokolu č. 5 (statut EIB); poukazuje na to, že vzhledem k těmto výsledkům nemůže Účetní dvůr poskytnout úplný přehled o vztazích mezi operacemi skupiny EIB a rozpočtem Unie; připomíná, že čl. 308 odst. 3 SFEU umožňuje Radě změnit protokol o statutu EIB pouhým rozhodnutím bez úplného přezkumu Smlouvy; zdůrazňuje, že v novém víceletém finančním rámci mají větší význam záruky a další finanční nástroje EU spravované EIB; vyzývá proto Radu, aby změnila článek 12 protokolu č. 5 tak, aby Účetní dvůr mohl kontrolovat základní kapitál EIB; konstatuje, že platnost současné třístranné dohody mezi Komisí, EIB a Účetním dvorem, která se týká auditů operací financovaných nebo krytých z rozpočtu Unie, vypršela v roce 2020; vyzývá Komisi, Účetní dvůr a EIB, aby upevnily úlohu Účetního dvora a dále posílily jeho kontrolní pravomoci nad činnostmi EIB obnovením třístranné dohody, která upravuje pravidla účasti;

54. vyzývá skupinu EIB a Komisi, aby zahájily revizi ustanovení finanční a správní rámcové dohody (FAFA) z května 2014, která stanoví pravidla pro centrálně řízené nástroje EU svěřené skupině EIB;

55. žádá EIB, aby spolu s Komisí prozkoumala způsoby koordinace systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů s politikou EIB pro vyloučení s cílem dosáhnout součinnosti a zaručit plné pokrytí kritických situací, které ovlivňují operace EIB a finanční zájmy Unie;

56. bere na vědomí, že skupina EIB přijala v březnu 2019 politiku pro whistleblowing, a bere na vědomí její soulad s obecnými zásadami a normami začleněnými do směrnice (EU) 2019/1937[6], která vstoupila v platnost později; vyjadřuje politování nad tím, že se tato politika vztahuje pouze na případy interního whistleblowingu; očekává, že politika EIB na ochranu oznamovatelů bude ambiciózní a bude vycházet z přísných standardů; naléhavě vyzývá EIB, aby do této politiky zahrnula jak interní, tak i externí oznamovatele a aby stanovila jasné a jasně definované postupy, časové harmonogramy a pokyny, tak aby měli oznamovatelé k dispozici co nejlepší informace a aby byli chráněni před případnou odvetou;

57. vybízí EIB, aby posílila svou komunikační strategii; domnívá se, že vzhledem k tomu, že je EIB největším dárcem na světě a mnohostranným dlužníkem, je nezbytné, aby komunikovala jasné a relevantní informace o svém poslání a statusu a aby oslovila širokou škálu publika;

58. bere na vědomí další nárůst počtu obvinění oznámených v roce 2019 oddělení EIB pro vyšetřování, přičemž konkrétně jde o 228 nových obvinění (184 v roce 2018), z nichž 69 % pocházelo od zaměstnanců a 30 % od externích zdrojů, včetně stran souvisejících s projekty, občanské společnosti a sdělovacích prostředků; konstatuje, že 59 % vyšetřovacích úkonů se týká případů podvodů a dále korupce (15 %) a koluze (6 %) a že více než třetina zkoumaných obvinění souvisí s odvětvím dopravy;

59. konstatuje, že v roce 2019 bylo odůvodněno 40 z 220 dokončených případů, tj. 18 % dokončených případů, což vedlo buď k postoupení příslušným orgánům, nebo k doporučením útvarům skupiny EIB; konstatuje dále, že 62 % těchto oznámení (25 ze 40) bylo postoupeno úřadu OLAF; žádá EIB, aby podala zprávu o výsledcích přijatých opatření, včetně případné výše finančních prostředků, které byly vráceny;

60. vyzývá EIB, aby zvýšila proaktivní transparentnost tím, že dokumenty, které nejsou důvěrné, včas zpřístupní veřejnosti v uživatelsky vstřícné databázi; opětovně tuto banku vyzývá, aby své činnosti opírala o „předpoklad zpřístupňování informací“ spíše než o „předpoklad zachování důvěrnosti“;

61. žádá skupinu EIB, aby zlepšila svou odpovědnost; žádá, aby skupina EIB a Parlament uzavřely memorandum o porozumění s cílem zlepšit přístup Parlamentu k dokumentům a údajům EIB souvisejícím se strategickou orientací a finanční politikou, aby tak došlo k posílení odpovědnosti banky; navrhuje, aby se každého čtvrt roku konal dialog s příslušnými výbory Parlamentu, aby se Parlament mohl podílet na investiční strategii EIB a mohl zajistit náležitý dohled; zdůrazňuje, že je důležité, aby Parlament více kontroloval rozhodnutí správní rady EIB; vyzývá k lepšímu sdílení informací ze strany Komise s cílem zvýšit její transparentnost vůči Parlamentu, pokud jde o její postoje ve správní radě EIB; opakuje svou výzvu ke zveřejnění stanovisek vydaných Komisí v rámci postupu na základě článku 19 statutu EIB k finančním operacím EIB, aby bylo možné posoudit jejich soulad s příslušnými právními předpisy EU a politikou EU; vyzývá Komisi a EIB, aby v zákonných mezích dosáhly dohody s cílem zajistit plnou transparentnost těchto stanovisek a jejich odůvodnění;

62. vyzývá ke včasnému zveřejnění úplných pořadů jednání a zápisů ze schůzí řídícího výboru a správní rady; zdůrazňuje, že budoucí politika transparentnosti by měla posílit požadavky na transparentnost všech operací a vyžadovat, aby předkladatelé projektů zpřístupnili veřejnosti posouzení vlivů na životní prostředí a související dokumenty tím, že do konkrétních smluvních doložek podepsaných se všemi klienty EIB zahrnou přísné povinnosti týkající se transparentnosti; žádá EIB, aby zveřejňovala pravidelnější, podrobnější a komplexnější informace o finančních zprostředkovatelích odpovědných za využívání prostředků EIB a aby zavedla smluvní doložky týkající se povinného zveřejňování informací o úvěrové činnosti ze strany těchto institucí;

Kroky v návaznosti na doporučení Parlamentu

63. vyzývá EIB, aby nadále podávala zprávy o aktuálním vývoji a stavu plnění předchozích doporučení, která Parlament uvedl ve svých každoročních usneseních, zejména pokud jde o:

a) dopady (hospodářské, environmentální a sociální) její investiční strategie a výsledky, jichž bylo dosaženo s cílem přispět k vyváženému a stabilnímu rozvoji vnitřního trhu v zájmu Unie;

b) opatření přijatá s cílem posílit předcházení střetům zájmů,

c) opatření pro posílení transparentnosti na základě náležité péče o integritu klientů s cílem předcházet vyhýbání se daňovým povinnostem, podvodům a korupci,

d) opatření přijatá v návaznosti na výzvy a požadavky přijaté prostřednictvím tohoto usnesení;

°

° °

64. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, a žádá Radu a správní radu EIB, aby s Parlamentem projednaly zde uvedené postoje.

 


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

14.6.2021

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

24

3

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Matteo Adinolfi, Olivier Chastel, Caterina Chinnici, Lefteris Christoforou, Corina Crețu, Ryszard Czarnecki, José Manuel Fernandes, Luke Ming Flanagan, Daniel Freund, Isabel García Muñoz, Monika Hohlmeier, Jean-François Jalkh, Pierre Karleskind, Joachim Kuhs, Claudiu Manda, Alin Mituța, Younous Omarjee, Tsvetelina Penkova, Markus Pieper, Sabrina Pignedoli, Petri Sarvamaa, Vincenzo Sofo, Michal Wiezik, Angelika Winzig, Lara Wolters, Tomáš Zdechovský

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Katalin Cseh, Bas Eickhout, Mikuláš Peksa

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

24

+

NI

Sabrina Pignedoli

PPE

Lefteris Christoforou, José Manuel Fernandes, Monika Hohlmeier, Markus Pieper, Petri Sarvamaa, Michal Wiezik, Angelika Winzig, Tomáš Zdechovský

Renew

Olivier Chastel, Katalin Cseh, Pierre Karleskind, Alin Mituța

S&D

Caterina Chinnici, Corina Crețu, Isabel García Muñoz, Claudiu Manda, Tsvetelina Penkova, Lara Wolters

The Left

Luke Ming Flanagan, Younous Omarjee

Verts/ALE

Bas Eickhout, Daniel Freund, Mikuláš Peksa

 

3

-

ID Group

Matteo Adinolfi, Jean-François Jalkh, Joachim Kuhs

 

2

0

ECR Group

Ryszard Czarnecki, Vincenzo Sofo

 

 

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

Poslední aktualizace: 5. července 2021
Právní upozornění - Ochrana soukromí