Zpráva - A9-0225/2021Zpráva
A9-0225/2021
Evropský parlament

ZPRÁVA o obnově rybích populací ve Středozemním moři: posouzení a další kroky

1.7.2021 - (2019/2178(INI))

Výbor pro rybolov
Zpravodaj: Raffaele Stancanelli


Postup : 2019/2178(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A9-0225/2021
Předložené texty :
A9-0225/2021
Rozpravy :
Hlasování :
Přijaté texty :

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o obnově rybích populací ve Středozemním moři: posouzení a další kroky

(2019/2178(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 o Zelené dohodě pro Evropu (COM(2019)0640) a na usnesení Evropského parlamentu o Zelené dohodě pro Evropu ze dne 15. ledna 2020[1],

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie ‚od zemědělce ke spotřebiteli‘ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy“ (COM(2020)0381),

– s ohledem na strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, která byla vytčena ve sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvaném „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života“ (COM(2020)0380), a zejména na její cíl č. 2.2.6,  tj. „Obnovení dobrého stavu prostředí mořských ekosystémů“, včetně poskytování finančních podnětů pro chráněné mořské oblasti (včetně oblastí sítě Natura 2000 a oblastí zřízených mezinárodními či regionálními dohodami) v rámci budoucích finančních nástrojů pro politiku v oblasti rybolovu a námořní politiku,

– s ohledem na sdělení Komise z 16. června 2020 nazvané „Směrem k udržitelnějšímu rybolovu v EU: aktuální stav a pokyny pro rok 2021“ (COM(2020)0248),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. září 2020 nazvané „Strategie pro udržitelný růst na rok 2021“ (COM(2020)0575),

– s  ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 ze dne 21. prosince 2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři[2],

–  s ohledem na směrnici Evropského Parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (směrnice o mořském prostředí)[3],

– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu[4],

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice[5],

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu[6] a s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 (COM(2018) 0390,

– s ohledem na směrnici Rady (EU) 2017/159 ze dne 19. prosince 2016, kterou se provádí dohoda týkající se provádění Úmluvy Mezinárodní organizace práce o práci v odvětví rybolovu z roku 2007 uzavřená Všeobecnou konfederací zemědělských družstev v Evropské unii (COGECA), Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF) a Sdružením vnitrostátních organizací rybářských podniků v Evropské unii (Europêche) dne 21. května 2012[7],

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1004 ze dne 17. května 2017 o vytvoření rámce Unie pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politiku[8],

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2107 ze dne 15. listopadu 2017, kterým se stanoví opatření pro řízení, zachování a kontrolu platná v oblasti úmluvy Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT)[9],

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1022 ze dne 20. června 2019, kterým se zavádí víceletý plán pro lov populací žijících při dně v západním Středozemním moři[10],

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/982 ze dne 5. června 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 1343/2011 o některých ustanoveních pro rybolov v oblasti dohody GFCM (Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři)[11],

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/560 ze dne 23. dubna 2020, kterým se mění nařízení (EU) č. 508/2014 a (EU) č. 1379/2013, pokud jde o zvláštní opatření ke zmírnění dopadu rozšíření onemocnění COVID-19 na odvětví rybolovu a akvakultury[12],

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 25. června 2020 o provádění rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí (směrnice 2008/56/ES) (COM/2020/0259),

– s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 26/2020 ze dne 26. listopadu 2020 nazvanou „Mořské prostředí: ochrana EU je široká, ale nesahá do hloubky“,

–  s ohledem na společné sdělení Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 9. února 2021 nazvané „Obnovené partnerství se zeměmi jižního sousedství – Nová agenda pro Středomoří“ (SWD(2021)0002l),

– s ohledem na články 38 a 39 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

– s ohledem na evropskou politiku sousedství (EPS),

– s ohledem na Úmluvu OSN o mořském právu (UNCLOS),

– s ohledem na střednědobou strategii na období 2017–2020 přijatou Generální komisí pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM) na podporu udržitelnosti rybolovu ve Středozemním a Černém moři,

– s ohledem na zprávu komise GFCM z roku 2018, která se týká stavu rybolovu ve Středozemním a Černém moři,

– s ohledem na cíl udržitelného rozvoje č. 14 „Zachovat a udržitelně využívat oceány, moře a mořské zdroje pro udržitelný rozvoj“ přijatý Valným shromážděním OSN dne 25. září 2015,

–  s ohledem na zprávu Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství (VTHVR) působícího v rámci Komise z roku 2020 o monitorování provádění společné rybářské politiky (STECF-Adhoc-20-01),

–  s ohledem na retrospektivní hodnotící studii Komise z května roku 2016, která se týká nařízení o Středozemním moři,

–  s ohledem na zprávu Evropské agentury pro životní prostředí č. 17/2019 nazvanou „Marine messages II: Navigating the course towards clean, healthy and productive seas through implementation of an ecosystem-based approach“ (Signály moře II: Nastavit kurz směrem k čistým, zdravým a produktivním mořím zavedením ekosystémového přístupu),

– s ohledem na Úmluvu o ochraně mořského prostředí a pobřežní oblasti Středomoří (Barcelonská úmluva) a související protokoly a rozhodnutí EU,

– s ohledem na ministerské prohlášení středomořských pobřežních států „MedFish4Ever“ přijaté ve Vallettě (Malta) dne 30. března 2017,

–  s ohledem na Sofijské prohlášení ministrů ze dne 7. června 2018,

– s ohledem na ministerské prohlášení ze dne 26. září 2018 o provádění regionálního akčního plánu pro drobný a udržitelný rybolov ve Středozemním a Černém moři,

–  s ohledem na globální hodnotící zprávu o biologické rozmanitosti a ekosystémových službách z roku 2019 vypracovanou Mezivládní vědecko-politickou platformou pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES),

–  s ohledem na zvláštní zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) z roku 2019 o oceánech a kryosféře v měnícím se klimatu,

– s ohledem na část II oddíl 2 úmluvy UNCLOS, která se týká hranic pobřežních vod,

–  s ohledem na první hodnotící zprávu o Středomoří (MAR1) vypracovanou nezávislou sítí středomořských odborníků na změnu klimatu a životního prostředí (MedECC),

– s ohledem na zprávu Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) a GFCM nazvanou „Stav rybolovu ve Středozemním a Černém moři v roce  2020“,

– s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov o důsledcích zvýšení teploty mořských vod pro rybí populace a rybolov (2019/2163(INI)),

– s ohledem na stanovisko Výboru pro rybolov vypracované pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova ke strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy (2020/2260(INI)) PECH_AD(2021)662054,

– s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 17. dubna 2020 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1379/2013 a nařízení (EU) č. 508/2014, pokud jde o zvláštní opatření ke zmírnění dopadu rozšíření onemocnění COVID-19 na odvětví rybolovu a akvakultury (COM(2020)0142 – C9-0093/2020 – 2020/0059(COD))[13],

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 s názvem „Více ryb v mořích? Opatření na podporu obnovy populací nad úroveň maximálního udržitelného výnosu, včetně oblastí na obnovu rybích populací a chráněných mořských oblastí“[14],

– s ohledem na současné a dlouhodobé negativní sociálně-ekonomické dopady pandemie COVID-19 na toto odvětví, včetně maloobchodních podniků a drobného obchodu s čerstvými potravinami;

– s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A9-0225/2021),

A. vzhledem k tomu, že Středozemní moře je celosvětově jednou z nejvýznamnějších oblastí, pokud jde o biologickou rozmanitost, a zároveň domovem pobřežních komunit, které jsou do značné míry závislé na rybolovu, a zejména na drobném rybolovu; vzhledem k tomu, že současný environmentální stav Středozemního moře je znepokojivý, částečně v důsledku nadměrného rybolovu, což vážně ohrožuje nejen biologickou rozmanitost, ale také přežití odvětví, jehož ekonomické ztráty mohou mít extrémně negativní socioekonomické dopady na rybářské komunity, průmysl a přidružená odvětví;

B. vzhledem k tomu, že rybí populace nemají neomezenou reprodukční kapacitu a že poptávka po rybách a jejich spotřeba neustále roste;

C. vzhledem k tomu, že ve Středomoří – zejména v západním Středomoří, kde jsou zaváděna nová opatření, která je ovšem předčasné v plné míře hodnotit, jelikož je třeba dalších kroků, – a v Černém moři se situace od začátku sběru údajů v roce 2003 téměř nezměnila, ačkoli od roku 2012 pravděpodobně dochází k mírnému nárůstu biomasy;

D. vzhledem k tomu, že podle zprávy komise GFCM z roku 2020 o stavu rybolovu ve Středozemním a Černém moři se podíl nadměrně lovených rybích populací snížil z 88 % v roce 2014 na 75 % v roce 2018, což jasně poukazuje na to, že je třeba ještě vykonat mnoho práce, ale že díky angažovanosti rybářů v regionu se situace postupně zlepšuje; vzhledem k tomu, že situace mnoha populací zůstává kritická, neboť podle VTHVR je více než 80 % vědecky posouzených populací využíváno nad úroveň maximálního udržitelného výnosu;

E. vzhledem k tomu, že v roce 2019 bylo přijato nařízení o víceletém plánu řízení rybolovu druhů žijících při dně v západním Středozemním moři a že je třeba vyčkat, jaké účinky opatření přijatá v tomto plánu budou mít,

F. vzhledem k významnému sociálně-ekonomickému dopadu omezení rybolovných činností, která snižují rentabilitu tisíců podniků a ohrožují jejich přežití, což může mít ničivý dopad na zaměstnanost a sociální soudržnost v pobřežních oblastech;

G. vzhledem k tomu, že vyčerpávání populací a eroze mořské biologické rozmanitosti ohrožuje potravinové zabezpečení pobřežních komunit, pracovní místa a příjmy v celém hodnotovém řetězci drobného rybolovu;

H. vzhledem k tomu, že nejednotné dodržování restriktivních opatření v oblasti rybolovu neumožňuje dosáhnout stanovených cílů, což zřetelně znevýhodňuje ty, kdo je dodržují;

I. vzhledem k tomu, že Evropský rybářský a akvakulturní fond by měl být využíván ke zmírnění negativních socioekonomických dopadů a k diverzifikaci odvětví;

J. vzhledem k tomu, že většinu středomořských rybářských loďstev tvoří plavidla využívaná k drobnému rybolovu, která představují přibližně 84 % rybářského loďstva a zajišťují 60 % pracovních míst ve Středomoří a vzhledem k tomu, že ačkoli se velikost některých loďstev výrazně snížila, byť v různé míře v rámci EU a v mimoevropských zemích s výrazným dopadem na místní hospodářství, trend v počtu plavidel zůstává poměrně stabilní;

K. vzhledem k tomu, že pro většinu pobřežních a ostrovních oblastí je  drobný rybolov tradiční formou rybolovu, která je životním stylem a významným zdrojem obživy a vyžaduje pro svůj růst a rozvoj zvláštní opatření a podporu;

L. vzhledem k tomu, že je třeba dosáhnout zdravé úrovně rybích populací, aby se zabránilo ztrátě pracovních míst a aby se zachovala důležitá hospodářská odvětví, která jsou na rybolovu závislá;

M. vzhledem k tomu, že kromě rybolovu patří mezi faktory, které vyvíjejí tlak na populace ryb a biologickou rozmanitost moří ve Středomoří, také člověkem způsobené problémy, jako je znečištění plasty, rozptyl paliva, úbytek přírodních stanovišť, námořní doprava, změna klimatu a rozšiřování invazivních nepůvodních druhů;

N. vzhledem k tomu, že podle statistik spotřeba rybích produktů trvale roste, čemuž odpovídá i růst dovozu;

O. vzhledem k tomu, že existuje prostor pro zlepšení v označování evropských produktů, kterým by se podpořila hodnota rybolovu ve Středozemním moři, zlepšila sledovatelnost a zároveň by se bojovalo proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu;

P. vzhledem k tomu, že produkce neustále klesá a že je třeba přijmout opatření k obnovení udržitelnosti zdrojů;

Q. vzhledem k tomu, že rybolov a akvakultura patří k odvětvím nejvíce zasaženým pandemií COVID-19 a že poptávka v této oblasti zaznamenala náhlý pokles;

R. vzhledem k tomu, že Komise navrhla řadu dočasných a cílených opatření k řešení problémů, kterým v důsledku pandemie COVID-19 rybářská komunita čelí;

S. vzhledem k tomu, že politická nestabilita a nepokoje v Libyi představují pro rybáře EU působící v jižním Středomoří hmatatelnou hrozbu, neboť ohrožují jejich osobní svobodu a bezpečnost rybolovných operací;

T. vzhledem k tomu, že ačkoli rybáři EU jsou povinni dodržovat pravidla pro zachování rybích populací, rybáři z jiných zemí Středomoří tatáž pravidla dodržovat nemusí, čímž podkopávají úsilí o obnovu populací ryb a konkurují rybolovu EU nekalým způsobem;

U. vzhledem k tomu, že Středozemní moře se otepluje až o 20 % rychleji než zbytek světa; vzhledem k tomu, že podle odborníků z MedECC by změna klimatu mohla lokálně vést k vymření až 50 % komerčně lovených ryb a mořských bezobratlých do roku 2050;

Zlepšení legislativy

1. vyzývá Komisi, aby po konzultaci s poradním sborem pro Středozemní moře (MED-AC) určila překážky obnovy rybích populací, a to i na základě analýzy provádění strategie komise GFCM na období 2017-2020 s cílem zahrnout její závěry do strategie na období 2021-2030, a aby zajistila přijetí praktických opatření k obnově rybích populací, přičemž by měla být zvážena i legislativní a nelegislativní opatření, bude-li to zapotřebí a bude-li to považováno za vhodné;

2. domnívá se, že je nezbytné zajistit účinnou konsolidaci a rozvoj stávajících chráněných mořských oblastí a že rybáři by měli být zapojeni do přípravné a řídicí fáze;

3. zdůrazňuje, že je třeba zahrnout hodnocení způsobu, jakým byly tyto oblasti vymezeny, a úspěchu tohoto projektu do nadcházející zprávy o fungování společné rybářské politiky; vyzývá komisi GFCM, aby navázala na úspěšný model obnovy rybích populací v oblasti Jabuka / Pomo Pit;

4. vyzývá Komisi, aby zajistila rovné podmínky pro všechna hospodářská odvětví při zavádění účinně řízených a propojených chráněných mořských oblastí;

5. naléhavě vyzývá Komisi, aby řešila potřeby středomořských zemí a poskytovala jim za tímto účelem vědeckou a technickou podporu při využívání regionálních a mezinárodních mechanismů financování a při rozvoji projektů udržitelného rozvoje;

6. vyzývá Komisi, aby posoudila, zda by měly být vytvořeny nové plány řízení rybích populací s cílem dosáhnout dodržování zásad sociální, hospodářské a environmentální udržitelnosti stanovených ve společné rybářské politice;

7. připomíná, že cílem společné rybářské politiky je dosáhnout nejpozději do roku 2020 toho, aby míra rybolovu odpovídala u všech populací úrovni maximálního udržitelného výnosu;

8. se znepokojením konstatuje, že u velmi mnoha populací stále není známo, v jakém stavu se nacházejí; vyzývá k dalšímu úsilí o zlepšení sběru údajů s cílem lépe koncipovat nezbytná opatření v oblasti řízení;

9. připomíná cíl rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí, kterým je dosažení nebo zachování dobrého stavu mořského prostředí nejpozději do roku 2020;

10. vyzývá Komisi, aby navázala na úspěch, který byl zaznamenán u tuňáka obecného, a prozkoumala možnost dlouhodobého zavedení celkových přípustných odlovů pro některé druhy, včetně štikozubce obecného, a aby v rámci hodnocení víceletého plánu v roce 2024 předložila příslušný návrh;

11. připomíná, že úspěch chráněných mořských oblastí a dalších chráněných oblastí spočívá v tom, že jsou akceptovány rybáři, pobřežními komunitami a dalšími zúčastněnými stranami; vyzývá Komisi, aby zvážila, zda není třeba usnadnit aktivní účast odvětví rybolovu, včetně drobných rybářů, místních komunit a všech příslušných zúčastněných stran, při navrhování, řízení a monitorování chráněných mořských oblastí;

12. vyzývá EU a její členské státy, aby učinily kroky k tomu, aby chráněné oblasti ve Středozemním moři přestaly fungovat jen na papíře („paper parks“), a aby vytvořily chráněné mořské oblasti jako součást soudržné sítě účinně řízených a propojených oblastí, včetně pobřežních oblastí a oblastí hlubinného rybolovu; připomíná požadavek na ukončení rybolovu za pomoci kontaktního zařízení pro lov při dně v oblastech hlubších než 400 m s prokazatelným či pravděpodobným výskytem zranitelných mořských ekosystémů;

13. vyzývá EU a její členské státy, aby rozšířily síť oblastí obnovy rybích populací v rámci společné rybářské politiky a v rámci GFCM, zejména na ta místa, kde existují jasné důkazy o vysoké koncentraci ryb nedosahujících minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů nebo o tom, že zde dochází ke tření ryb; zdůrazňuje, že je třeba zahrnout hodnocení způsobu, jakým byly tyto oblasti vymezeny, a úspěchu tohoto projektu do nadcházející zprávy o fungování společné rybářské politiky; vyzývá komisi GFCM, aby navázala na úspěšný model obnovy rybích populací v oblasti Jabuka / Pomo Pit;

14. vyjadřuje politování nad nedostatkem vědeckých údajů o rekreačním rybolovu; vyzývá členské státy EU a komisi GFCM, aby plně posoudily dopady a přínos rekreačního rybolovu pro řízení rybolovných zdrojů a zahrnuly je do svých plánů řízení;

15. zdůrazňuje význam monitorování a kontroly a účinné regionální spolupráce v oblasti řízení biologických mořských zdrojů;

16. vyzývá Komisi, aby prosazovala cíle Zelené dohody pro Evropu na úrovni GFCM a aby podporovala udržitelnou správu oceánů a řízení rybích populací prostřednictvím odpovídajících finančních prostředků;

17. vyzývá Komisi, aby zajistila, aby každému legislativnímu návrhu zaměřenému na zvýšení populací ryb, který omezuje rybolovné činnosti, předcházelo rozsáhlé posouzení dopadu, které by kvantifikovalo jeho možný socioekonomický a environmentální dopad na pobřežní komunity a na produktivitu a konkurenceschopnost podniků EU činných v oblasti rybolovu a na výrobní řetězec tohoto odvětví, a aby každý takový návrh stavěl na nejlepších dostupných vědeckých údajích, které budou sdíleny se subjekty, jež jsou s odvětvím rybolovu spojeny;

18. kromě toho, s ohledem na Zelenou dohodu pro Evropu a strategii v oblasti biologické rozmanitosti a strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“, které tuto dohodu posilují, a na významný dopad, který tato dohoda bude mít na rybolovnou činnost obecně a ve Středomoří zejména, požaduje, aby bylo provedeno předběžné posouzení dopadu těchto opatření a jejich provádění v odvětví rybolovu a akvakultury, s přihlédnutím ke specifickému statusu Středozemního moře, který vyplývá z toho, že toto moře je sdíleno se zeměmi, jež nejsou členy EU a mají jiné právní předpisy;

19. upozorňuje, že není přesně vyčíslen dopad všech možných důsledků, které mají na rybí populace vedle rybolovu další faktory, jako je znečištění, globální oteplování, nepůvodní druhy, těžba ropy, bagrování za účelem těžby různých materiálů nebo námořní doprava; zdůrazňuje, že tento nedostatek informací neumožňuje přijmout přiměřená a dostatečně účinná rozhodnutí k zajištění zachování mořských populací a ekosystémů;

20. vyzývá Komisi a členské státy, aby sdílely všechny legislativní i nelegislativní iniciativy se sdruženími rybářů, včetně cechů („cofradías“), v rámci modelu společného řízení;

21. zdůrazňuje, že jakákoli budoucí legislativní opatření na podporu obnovy rybích populací ve Středozemním moři, která mají dopad na rybolovnou činnost v rámci evropského odvětví rybolovu, musí být prováděna postupně a úměrně jeho akceschopnosti; dále zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby žádný budoucí legislativní návrh nevedl k nadměrné byrokratické a finanční zátěži pro evropské odvětví rybolovu, a zejména pro odvětví drobného rybolovu;

22. podtrhuje, že jakákoli legislativní iniciativa zaměřená na ochranu a obnovu populací ve Středozemním moři by se neměla omezovat pouze na opatření omezující rybolovné činnosti, ale měla by k tomuto problému přistupovat komplexně a společně řešit všechny rizikové faktory z hlediska vyčerpání populací;

23. zdůrazňuje, že je třeba přijmout právní předpisy na základě ekosystémového přístupu, jímž lze identifikovat a analyzovat veškeré interakce, které ovlivňují rybí populace, s přihlédnutím nejen k rybolovu, ale také k dalším faktorům, které mají vliv na jejich rovnováhu a na přítomnost nových invazivních druhů;

24. podtrhuje pozitivní vliv, jaký by měla renovace obstarožních rybářských loďstev, která ve Středozemním moři působí, a to jak pokud jde o plavidla, tak o motory, neboť by se tak snížil jejich dopad na životní prostředí, zvýšila účinnost využívání paliva, podpořila dekarbonizace plavidel a zlepšila bezpečnost a pracovní podmínky posádek; připomíná, že dohoda o Evropském námořním, rybářském a akvakulturním fondu (ENRAF) usnadňuje v tomto ohledu získání podpory;

25. vyzývá Komisi, aby chránila konkurenceschopnost a udržitelný rozvoj celého odvětví rybolovu a souvisejícího výrobního řetězce tím, že zvýší hodnotu produktů rybolovu a zlepší označování a sledovatelnost, přičemž zvláštní pozornost bude věnována opatřením, která zajistí, aby dovážené produkty splňovaly evropské normy;

26. vyzývá Radu a Komisi, aby příznivě přijaly postoj Parlamentu při probíhající revizi nařízení (ES) č. 1005/2008 (nařízení o nezákonném, nehlášeném a neregulovaném rybolovu), a zejména pokud jde o návrh Parlamentu, aby byla za určitých podmínek zavedena ochranná opatření, na jejichž základě budou pro produkty rybolovu a akvakultury dočasně pozastaveny preferenční celní sazby pro dovoz ze zemí mimo EU, které v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu řádně nespolupracují;

27. žádá Komisi a členské státy, aby zlepšily označování a sledovatelnost všech mořských produktů s cílem poskytnout spotřebitelům jasnější informace o původu produktu, živočišném druhu a dalších aspektech, jako jsou výrobní metody a normy uplatňované při lovu a zpracování, a to i při dovozu ze zemí mimo EU;

28. vyzývá komisaře odpovědného za rybolov a námořní záležitosti, aby zřídil konzultační orgán se zapojením zemí Středomoří, které nejsou členy EU, s cílem omezit nekalou hospodářskou soutěž a zajistit rovné podmínky pro evropské rybáře a ženy pracující v tomto odvětví;

29. vyzývá členské státy, aby bojovaly proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu zvýšením transparentnosti rybolovných činností a jejich lepším monitorováním a kontrolou;

30. vyzývá členské státy, aby posílily kapacitu pro kontrolu rybolovu a usnadnily výměnu osvědčených postupů a cílů mezi členskými státy na krátkodobé taktické úrovni za pomoci Evropské agentury pro kontrolu rybolovu (EFCA);

31. naléhavě vyzývá středomořské členské státy, aby v zájmu ochrany nadměrně využívaných mořských ekosystémů s okamžitým účinkem vytvořily další oblasti s omezením rybolovu zřízené GFCM a aby přitom zohlednily model osvědčeného postupu z oblasti s omezením rybolovu Jabuka / Pomo Pit;

32. vyzývá Komisi, aby zvážila začlenění rybolovu do politiky sousedství EU jako nástroje pro posílení regionální spolupráce;

33. trvá na tom, že řádné a povinné provádění SRP by mělo mít za cíl nalézt  správnou rovnováhu mezi environmentální, hospodářskou a sociální udržitelností;

34. vyzývá Komisi, aby provedla analýzu environmentálních a sociálně-ekonomických údajů ohledně místních komunit a odvětví rybolovu ve Středomoří s cílem posoudit dopad krize COVID-19 na toto odvětví a stav rybích populací a aby bylo toto posouzení zohledněno při přijímání rozhodnutí v budoucnosti;

35. vyzývá Komisi, aby tuto analýzu využila při vypracovávání politik, pro zprostředkování spolupráce v oblasti výzkumu a při spolupráci se všemi aktéry v celé oblasti Středomoří, včetně pobřežních zemí EU i třetích zemí, s cílem posoudit případné spory mezi loďstvy zaměřenými na stejné biologické mořské zdroje, které se nacházejí v citlivých oblastech mezinárodních vod, a s cílem těmto sporům předcházet;

36. vyzývá Komisi, aby provedla analýzu sociálních, hospodářských a environmentálních dopadů odvětví rekreačního rybolovu a jeho dopadu na životní prostředí s cílem zahrnout toto odvětví do veškerých opatření, která mohou být přijata;

37. naléhavě vyzývá členské státy, aby řádně využívaly zdroje z fondu ENRAF k odškodnění subjektů drobného rybolovu, které musí dočasně pozastavit svou činnost v důsledku opatření pro zachování zdrojů, a to v souladu s pravidly a ustanoveními ENRAF;

38. vyzývá Komisi a členské státy, aby využívaly potenciál, který nabízí společné řízení, řízení založené na ekosystémech a adaptivní a preventivní řízení, s hlavním cílem dosáhnout udržitelného řízení rybolovných zdrojů na základě kontroly intenzity rybolovu a zajištění selektivního rybolovu ve Středozemním moři;

Řešení dopadů dalších hospodářských činností a tlaků na obnovu rybích populací

39. vítá práci vykonanou na úrovni komise GFCM od roku 2017 s cílem vypracovat a přijmout strategie pro řešení možných dopadů změny klimatu na rybolov;

40. vyzývá členské státy, aby přijaly pravidla pro zákaz kotvení a uvazování velkých soukromých plavidel ve vzdálenosti do 300 m od pobřeží a v chráněných oblastech, na této 300metrové hranici a v kotvištích, jelikož mají velký dopad na křehké ekosystémy, např. na porosty Posidonie mořské;

41. vyzývá Komisi, aby zveřejnila studii o dopadu různých lidských činností a zdrojů znečištění, ať už na zemi nebo na moři, na rybí populace a mořské ekosystémy;

42. zdůrazňuje, že chybí zdroje, zejména lidské zdroje, na provádění vědeckého výzkumu a hodnocení populací ve Středozemním moři;

43. vyzývá členské státy EU, aby financovaly odbornou přípravu nových vědeckých odborníků;

Posílení sběru údajů a výzkumu

44. zdůrazňuje, že je třeba ve Středozemním moři podporovat drobný pobřežní rybolov a rybolovné techniky s malým dopadem, a že tato podpora by měla obnášet mimo jiné stanovení povinnosti členským státům přidělit pro oba tyto druhy rybolovu, pro něž byl zaveden celkový přípustný odlov v souladu s článkem 17 nařízení (EU) 1380/2013, větší podíl rybolovných práv;

Posílení úlohy aktérů rybolovu při rozhodování a shromažďování údajů

45. vyzývá Komisi, aby provedla ekonomickou analýzu sociálních dopadů poklesu rybolovných zdrojů ve Středozemním moři a na zaměstnanost s cílem stanovit vhodná podpůrná opatření, která zaručí spravedlivý a spravedlivý přechod k rybolovu s malým dopadem;

46. vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že prostředků fondu ENRF bude možno využívat jak pro analýzu údajů, tak pro jakákoli vyplývající opatření, s cílem přispět k udržitelnosti, inovacím a diverzifikaci odvětví;

47. vyzývá k většímu zapojení místních, regionálních a vědeckých institucí a místních aktérů do shromažďování údajů o selektivním rybolovu, a to v úzké spolupráci s Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství (VTHVR);

48. vyzývá k výměně osvědčených postupů a inovacím, pokud jde o selektivnější lovná zařízení a o metody sběru odpadu v mořích, s vědomím úlohy rybářů jakožto „strážců moře“ a s cílem přispět ke zdravějšímu a čistšímu mořskému prostředí;

49. zdůrazňuje, že plošné dosažení všech cílů týkajících se obnovy populací ve Středozemním moři a řádné provádění pravidel přijatých evropskými zákonodárci závisí na faktické účasti aktérů odvětví rybolovu;

50. vyzývá Komisi, aby zlepšila a posílila spolupráci a dialog s poradními sbory, rybáři a odborníky z pobřežních komunit a aby náležitě brala zřetel na jejich názory a uznala významnou roli rybářů, žen pracujících v tomto odvětví a příslušných profesních organizací a organizací občanské společnosti při formulování plánovaných pravidel a rozhodovacích procesech;

51. apeluje na členské státy, aby umožnily vytvoření místních modelů společného řízení rybolovu založených na účasti, konzultacích a společném rozhodování mezi příslušnými zúčastněnými stranami; konstatuje, že tyto plány řízení vyžadují důkladné monitorování úlovků, které by mělo zajistit udržitelné využívání zdrojů, a vytvoření spravedlivých sociálně-ekonomických podmínek v odvětví rybolovu s cílem kompenzovat rozdíly mezi jednotlivými segmenty loďstva;

52. zdůrazňuje, že modely společného řízení jsou založeny na udržování ekosystémových služeb a na ochraně využívaných ekosystémů, což předpokládá ekosystémový přístup k rybolovu a adaptivní řízení a zavedení stálého informačního, analytického a akceschopného systému, který je schopen průběžně integrovat nové poznatky, zpracovávat zpětnou vazbu a pohotově přijímat rozhodnutí;

53. vítá přijetí akčního plánu z roku 2018 s cílem zajistit udržitelnou budoucnost pro drobný rybolov a mořské prostředí v tomto regionu, jakož i spuštění platformy „Přátel drobného rybolovu“;

54. zdůrazňuje, že každý cíl ochrany by měl být založen na nejlepších vědeckých poznatcích, které jsou k dispozici;

Záruka dodržování právních norem

55. odsuzuje pokračující porušování mořského práva ve Středozemním moři, a to i pokud jde o únosy, zabavování plavidel, nezákonné zadržování, zastrašování, kontroly, obtěžování, útoky a nespravedlivá soudní řízení proti rybářům EU za výkon jejich práce, k němž dochází v jasném rozporu s mezinárodními závazky v oblasti lidských práv;

56. vyzývá Komisi, aby analyzovala situaci ve Středomoří a posoudila, zda je možné nějak operativně zasáhnout na ochranu evropských námořníků a plavidel;

57. vyzývá Komisi, aby zahájila dialog s těmi zeměmi severní Afriky, které nedodržují politiky a rozhodnutí v rámci úmluvy UNCLOS a komise GFCM, a zajistila tak bezpečnost a rovné podmínky pro všechny rybáře EU;

58. vyzývá Komisi, aby podporovala společné iniciativy se sousedními zeměmi s cílem usnadnit dodržování dohod uzavřených v rámci regionálních organizací pro řízení rybolovu a podílet se na řádném řízení a obnově rybích populací;

59. vyzývá Komisi, aby prostřednictvím svých agentur intenzivněji monitorovala teritoriální vody EU s cílem identifikovat rybářská plavidla z nečlenských zemí EU, která v teritoriálních vodách EU a chráněných mořských oblastech provozují nezákonný rybolov, a zlepšit bezpečnostní podmínky rybářů EU; zdůrazňuje, že za tímto účelem je nezbytné těmto agenturám poskytnout odpovídající finanční a lidské zdroje;

60. vyzývá vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby zintenzivnil úsilí Unie o dodržování mezinárodního práva, bezpečnosti a právních norem v jižním Středomoří;

°

° °

61. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

I. Úvod

Spotřeba ryb dosáhla nového rekordu v počtu kilogramů na spotřebitele za rok. Konzumace ryb má uspokojit potřeby populace, jejíž počet neustále roste, což potvrzuje, že rybolov představuje strategické hospodářské a obchodní odvětví, jehož přežití je třeba jakýmkoli způsobem zaručit a chránit.

 

Středozemní moře poskytuje již tisíciletí obživu obyvatelům pobřežních oblastí a zdroje ekonomikám pobřežních zemí. Patří proto také k mořím nejvyužívanějším, přičemž některé druhy ryb žijící při dně se zužitkovávají až z 80 %.

 

K úbytku některých rybí populací vedou však ještě jiné environmentální faktory. Na rybolov a jeho ekosystémy působí takové vlivy způsobující degradaci, jako je znečištění, změna klimatu, využívání uhlovodíků, bagrování pod vodou a námořní doprava.

 

Z těchto důvodů je nezbytné řídit rybolov obezřetně pomocí zvláštních prostředků, které mohou zaručit určitou úroveň rybích populací, a zabránit tak jejich postupnému oslabování a stálému snižování zdrojů, což by se nepříznivě odrazilo na hospodářství, zaměstnanosti a životním prostředí.

 

Zatímco spotřeba ryb je pozitivním aspektem, pokles rybích populací a potíže s obnovou těchto populací ve Středozemním moři jsou aspekty negativní, které si žádají přesné analýzy, aby bylo možné najít řešení, jež by lidem závislým na rybolovu zajistila odpovídající životní úroveň, a to s přihlédnutím k pobřežnímu rybolovu a k socioekonomickým aspektům.

 

O významu rybolovu svědčí i skutečnost, že toto odvětví bylo zařazeno téměř do všech operačních programů Komise, například do nedávné iniciativy „od zemědělce ke spotřebiteli“, v níž jsou stanoveny budoucí strategické směry pro udržitelný rozvoj za účelem zvýšení udržitelnosti a konkurenceschopnosti tohoto odvětví.

 

Záměr Komise stanovit přísné environmentální normy je zcela vítaný a pozitivní, ovšem nemělo by se tak dít za cenu zvyšování dovozu a snižování produkce potravin v EU.

 

II. Současná situace a nepřímé dopady na odvětví rybolovu

Vědci se domnívají, že převážná většina rybích populací Středozemního moře je využívána výrazně nad rámec své biologické kapacity (VTHVR, 2020[15]). Výzkum se však netýká všech rybích populací. Tuto mezeru ve vědě je naléhavě nutné zaplnit, aby bylo možné přijmout ve věci udržitelného řízení rybolovu vhodná rozhodnutí.

Soulad SRP s právními předpisy Unie v oblasti životního prostředí, zejména s cílem dosáhnout dobrého stavu životního prostředí, musí být slučitelný se ziskovostí rybářských loďstev, aby celá situace byla přínosná z hlediska hospodářského a sociálního i z hlediska zaměstnanosti.

V některých zemích klesl počet rybářských loďstev a jejich posádek za posledních dvacet let na polovinu a produkce se v těchto zemích snížila o více než 50 % ve prospěch dovozu, který v současnosti v případě malých pelagických druhů a druhů žijících při dně činí přibližně 85 %.

Je třeba vytvořit takové podmínky, aby současně bylo možné zajistit ochranu zdrojů i ziskovost podniků, a dosavadní snahy tak nepřišly nazmar.

Zaručení dokonalé rovnováhy mezi environmentální, hospodářskou a sociální udržitelností může znít jako utopie, ale musí to být hlavní cíl každé politiky, která se týká moří a podnikatelské sféry.

 

III. Stávající legislativní systém

SRP zaručuje rybolovnou činnost a akvakulturu a současně zavádí podmínky ekologické udržitelnosti s cílem dosáhnout přínosu z hlediska ekonomického a sociálního i z hlediska zaměstnanosti a přispívat k dostupnosti dodávek potravin.

 

Tyto snahy, jež jsou zakotveny ve SFEU (článek 39) předpokládají rovnováhu mezi řízením rybolovných zdrojů a zachováním mořských zdrojů na základě nejlepšího dostupného vědeckého poradenství. Mezinárodní spolupráce v oblasti rybolovu ve Středozemním moři probíhá zejména pod záštitou Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM), tedy regionální organizace pro řízení rybolovu založené na dohodě, mezi jejíž smluvní strany EU patří.  Doporučení přijatá touto organizací jsou závazná.

 

SRP uplatňuje v oblasti řízení rybolovu přístup předběžné opatrnosti a jejím účelem je zajistit, aby využívání živých biologických mořských zdrojů obnovilo a zachovalo stavy lovených druhů nad úrovněmi, které mohou poskytnout maximální udržitelný výnos.

 

Na úrovni EU využívá rybolov kombinaci různých přístupů. Některá pravidla, například ta, která se týkají systému kontroly rybolovu a stropů kapacity vnitrostátních loďstev, se uplatňují komplexně;  jiná jsou koncipována tak, že se uplatňují regionálně nebo mají v oblasti rybolovu zvláštní použití. Jedním z hlavních legislativních rámců EU pro řízení rybolovu v této oblasti je nařízení (ES) č. 1967/2006 („nařízení o Středozemním moři“), které stanoví některá technická opatření, jako jsou specifikace vybavení, minimální hranice pro velikost ryb (zejména 9 cm u sardelí a 11 cm u sardinek). Toto nařízení bylo změněno tak, aby bylo v souladu se základním nařízením SRP z roku 2013.

 

IV. Řešení a návrhy

Rybolov není jedinou příčinou potíží, s nimiž se  moře potýkají. Proto je třeba uplatňovat v této oblasti skutečně ekosystémový přístup, jenž by uměl zohledňovat všechny interakce, které mají vliv na rybí populace.

 

Za účelem ochrany zdrojů a zachování ziskovosti podniků je v obecném zájmu nutné harmonizovat všechna nařízení vydaná s cílem zjednodušit rybolov a nevytvářet pro tuto činnost další zatížení.

Více než rok po vstupu jakéhokoli nařízení v platnost je třeba vědecky přezkoumat zdravotní stav dotčených populací ryb, aby bylo možné získat vědecké údaje o účinnosti aplikovaných omezení a ověřit jejich pozastavení.

 

Zásadní význam má větší zapojení hospodářských subjektů do rozhodování a klíčové by měly být tyto body:

– větší zapojení zúčastněných stran a spolurozhodování s těmito stranami;

– spojení vědeckých údajů se znalostmi zúčastněných stran;

– zvyšování znalostí o rekreačním rybolovu a řízení tohoto druhu rybolovu.

 

Jestliže budou vždy brány v potaz pouze environmentální údaje, hrozí, že nebudou zohledněny některé velmi důležité aspekty, např. socioekonomické důsledky omezení rybolovu.

Z tohoto důvodu by měly být provedeny srovnávací analýzy environmentálních a ekonomických údajů celého odvětví rybolovu a hospodářských subjektů. Mohla by se tak získat ucelenější představa o situaci a současně by tak bylo snazší odhalit včas kritické problémy, které je třeba řešit.

 

V. Zaručit zásadu vzájemnosti a právní stát

Většina rybářských plavidel, která loví ve Středozemním moři, nepatří EU, ale pochází ze třetích zemí.

 

Se zeměmi ležícími u Středozemního moře byla uzavřena celá řada úmluv a smluv, a to nejen v oblasti řízení a ochrany rybolovu, ale jejich skutečné provádění v praxi je mimořádně různorodé a vyznačuje se konkrétními rozpory.

 

Regionální organizací pro řízení rybolovu ve Středozemním moři je Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM), jejímž hlavním cílem je podporovat rozvoj, zachování, racionální řízení a co nejlepší využití živých mořských zdrojů a současně i udržitelný rozvoj akvakultury ve Středozemním moři, v Černém moři a v souvisejících vodách.

Obdobně usiluje o zvýšení rybolovných zdrojů ve Středozemním moři i projekt MedFish4Ever, a to prostřednictvím řady ambiciózních aktivit a cílů, jichž má být dosaženo posílením řízení a správy odvětví rybolovu.

Podmínky pro reálnou a efektivní spolupráci v řízení rybolovu ve Středozemním moři tedy existují a byly jasně stanoveny.

Nemá-li přijít nazmar úsilí, jež se vyžaduje po loďstvech EU, a nemá-li tak být omezována jejich rybolovná činnost a následně i ekonomická udržitelnost, je nutné, aby všechny země, které podepsaly příslušné dohody, dodržovaly jejich ustanovení a neustále monitorovaly činnost svých loďstev.

 

Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu uzavřená v Montego Bay stanoví, že každý stát si může svobodně určit šíři svého pobřežního moře až po hranici 12 námořních mil (článek 4). Některé státy si tyto hranice svévolně více než dvakrát posunují a vytvářejí tak jasně nebezpečné situace.

Do pobřežních vod zemí EU ležících u Středozemního moře neustále pronikají rybářská plavidla ze třetích zemí, která se přibližují až na 3 míle od pobřeží, čímž nejen nezákonně čerpají z rybolovných zdrojů zemí, k jejichž pobřeží pronikají, ale také brání zákonné rybolovné činnosti rybářům, kteří na ni mají plný nárok.

 

VI. Závěry

Je nezbytné neustále shromažďovat a aktualizovat vědecké údaje o stavu rybích populací a přímo do této činnosti zapojovat místní subjekty. Takové subjekty mohou totiž kontinuálně sledovat vývoj určitých situací, čímž by se zabránilo tomu, že by předpisy „padaly shora“, a zajistilo by se, aby byly výsledkem strukturované spolupráce.

Stejně tak důležité je postupovat komplexně a zohledňovat všechny druhy údajů, aby se přihlíželo ke všem aspektům, které mají vliv na zdraví moře.

 

Provozovat udržitelný rybolov znamená zaručit udržitelnost celého odvětví rybolovu a celého výrobního řetězce a zajistit pozitivní socioekonomické důsledky pro dotčená území tím, že bude sledován společný cíl.

 


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

16.6.2021

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

27

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Clara Aguilera, Pietro Bartolo, François-Xavier Bellamy, Izaskun Bilbao Barandica, Isabel Carvalhais, Maria da Graça Carvalho, Rosanna Conte, Rosa D’Amato, Giuseppe Ferrandino, João Ferreira, Søren Gade, Francisco Guerreiro, Niclas Herbst, France Jamet, Predrag Fred Matić, Francisco José Millán Mon, Grace O’Sullivan, Manuel Pizarro, Caroline Roose, Bert-Jan Ruissen, Annie Schreijer-Pierik, Peter van Dalen, Emma Wiesner, Theodoros Zagorakis

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Manuel Bompard, Raffaele Stancanelli, Annalisa Tardino

 


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

27

+

ECR

Bert-Jan Ruissen, Raffaele Stancanelli

ID

Rosanna Conte, France Jamet, Annalisa Tardino

PPE

François-Xavier Bellamy, Maria da Graça Carvalho, Peter van Dalen, Niclas Herbst, Francisco José Millán Mon, Annie Schreijer-Pierik, Theodoros Zagorakis

Renew

Izaskun Bilbao Barandica, Søren Gade, Emma Wiesner

S&D

Clara Aguilera, Pietro Bartolo, Isabel Carvalhais, Giuseppe Ferrandino, Predrag Fred Matić, Manuel Pizarro

The Left

Manuel Bompard, João Ferreira

Verts/ALE

Rosa D'Amato, Francisco Guerreiro, Grace O'Sullivan, Caroline Roose

 

0

-

 

 

 

0

0

 

 

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

Poslední aktualizace: 1. září 2021
Právní upozornění - Ochrana soukromí