Zpráva - A9-0226/2021Zpráva
A9-0226/2021
Evropský parlament

ZPRÁVA o vytvoření pokynů pro uplatňování obecného režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu EU

1.7.2021 - (2021/2071(INI))

Rozpočtový výbor
Výbor pro rozpočtovou kontrolu
Zpravodajové: Eider Gardiazabal Rubial, Petri Sarvamaa
(Postup společných schůzí výborů – článek 58 jednacího řádu)
Zpravodajka (*):
Terry Reintke, Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
(*) Postup s přidruženým výborem – článek 57 jednacího řádu


Postup : 2021/2071(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A9-0226/2021
Předložené texty :
A9-0226/2021
Rozpravy :
Hlasování :
Přijaté texty :


PR_INI

OBSAH

Strana

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

STANOVISKO VÝBORU PRO OBČANSKÉ SVOBODY, SPRAVEDLNOST A VNITŘNÍ VĚCI

DOPIS VÝBORU PRO ÚSTAVNÍ ZÁLEŽITOSTI

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

 



NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o vytvoření pokynů pro uplatňování obecného režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu EU

(2021/2071(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie[1],

– s ohledem na články 2 a 7 Smlouvy o Evropské unii,

– s ohledem na své usnesení ze dne 10. června 2021 o stavu právního státu v Evropské unii a uplatňování nařízení (EU, Euratom) 2020/2092 o podmíněnosti[2],

– s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2020 o víceletém finančním rámci na období 2021–2027, interinstitucionální dohodě, nástroji Evropské unie na podporu oživení a nařízení o právním státě[3],

– s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2021 o uplatňování nařízení (EU, Euratom) 2020/2092, mechanismu podmíněnosti dodržováním zásad právního státu[4],

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. září 2020 o právním státu 2020 – stav právního státu v Evropské unii (COM(2020)0580),

– s ohledem na odůvodněný návrh rozhodnutí Rady ze dne 20. prosince 2017 o zjištění zřejmého nebezpečí závažného porušení zásady právního státu ze strany Polské republiky, předložený Komisí v souladu s čl. 7 odst.1 Smlouvy o Evropské unii (COM(2017)0835),

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012[5] (dále jen „finanční nařízení“),

– s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

– s ohledem na společné schůze Rozpočtového výboru a Výboru pro rozpočtovou kontrolu podle článku 58 jednacího řádu,

– s ohledem na stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,

– s ohledem na dopis Výboru pro ústavní záležitosti,

– s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0226/2021),

A. vzhledem k tomu, že mechanismus podmíněnosti stanovený v nařízení o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie (dále jen „nařízení“) byl součástí celkové politické dohody o víceletém finančním rámci (VFR) na období 2021–2027, plánu na podporu oživení Next Generation EU (NGEU) a rozhodnutí o vlastních zdrojích[6] a jeho uplatňování by se nemělo odkládat, zejména pokud jde o uplatňování uvedených nástrojů;

B. vzhledem k tomu, že objem prostředků VFR na období 2021–2027 a NGEU dává EU historicky bezprecedentní rozpočet, jehož cílem je podpořit hospodářské a sociální oživení EU v návaznosti na důsledky pandemie COVID-19, a proto vyžaduje více než kdy jindy včasné a řádné uplatňování zásad řádného finančního řízení a ochranu finančních zájmů EU;

C. vzhledem k tomu, že podle nařízení je nezbytnou podmínkou pro dodržování zásad řádného finančního řízení dodržování zásad právního státu;

D. vzhledem k tomu, že nařízení vstoupilo v platnost dne 1. ledna 2021 a od té doby je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné na veškeré platby uskutečněné od vstupu nařízení v platnost ve všech členských státech;

E. vzhledem k tomu, že se Komise rozhodla řídit nezávaznými závěry Evropské rady z 10. a 11. prosince 2020 a prohlásila, že pro uplatňování tohoto nařízení vypracuje pokyny;

F. vzhledem k tomu, že ve svém usnesení ze dne 25. března 2021 o uplatňování nařízení Parlament požádal Komisi, aby o těchto pokynech konzultovala s Parlamentem a přijala je nejpozději do 1. června 2021;

G. vzhledem k tomu, že se bude jednat o tématu „Hodnoty a práva, právní stát, bezpečnost“ na Konferenci o budoucnosti Evropy, což umožní důkladně se zamyslet nad nástroji Unie pro monitorování, prevenci a řešení porušování hodnot EU, včetně právního státu;

1. vyjadřuje politování nad rozhodnutím Komise vypracovat pro uplatňování nařízení pokyny; znovu opakuje svůj názor, že znění nařízení je jasné a nevyžaduje žádný dodatečný výklad k tomu, aby mohlo být uplatňováno, a že spolunormotvůrci nepřenesli pro tento účel na Komisi žádné pravomoci; bere na vědomí návrh znění pokynů, který Komise předložila Parlamentu a členským státům;

2. zdůrazňuje, že pokyny nejsou právně závazné; vyjadřuje zklamání nad tím, že se Komise odchyluje od své obvyklé praxe, podle níž pokyny pro uplatňování právního aktu vypracovává pouze v případech, kdy se jejich potřebnost ukáže na základě provádění daného aktu po určitou dobu v praxi; zdůrazňuje, že proces vypracovávání pokynů nesmí vést v žádném případě k dalšímu zpoždění při uplatňování nařízení;

3. připomíná, že pokyny nemohou měnit, rozšiřovat ani zužovat znění nařízení; zdůrazňuje, že mají-li mít pokyny jakoukoli přidanou hodnotu, musí v nich být objasněno, jak budou legislativní ustanovení nařízení prakticky uplatňována, a proto v nich musí být včas nastíněn postup, definice a metodika, které bude Komise používat;

4. vyjadřuje hluboké politování nad tím, že Komise nedodržela lhůtu 1. června 2021, kterou jí stanovil ke splnění povinností vyplývajících z nařízení Parlament, mj. pokud jde o vypracování pokynů; vítá skutečnost, že dne 23. června 2021 vyzval Komisi předseda Parlamentu, aby přijala opatření na základě článku 265 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) s cílem splnit své povinnosti a zajistit plné a okamžité uplatňování nařízení;

5. domnívá se, že Komise dobu od vstupu tohoto nařízení v platnost účinně nevyužila; naléhavě vyzývá Komisi, aby se při uplatňování nařízení vyvarovala dalších prodlev a aby urychleně a důkladně prošetřila veškerá možná porušení zásad právního státu v členských státech, která dostatečně přímo ovlivňují nebo vážně ohrožují řádné finanční řízení rozpočtu EU nebo ochranu finančních zájmů EU; opakuje, že situace v některých členských státech si již žádá okamžité opatření podle čl. 6 odst. 1 nařízení, tj. zaslání písemného oznámení těmto členským státům a informování Parlamentu;

6. připomíná, že politické směry Komise na období 2019–2024 uvádějí, že „pokud jde o ochranu našich základních hodnot, nelze činit kompromisy“, a zaručují, že bude na úrovni EU využíván celý soubor nástrojů Unie; připomíná, že v souladu s čl. 17 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a článkem 245 SFEU Komise „vykonává své funkce zcela nezávisle“ a její členové „nevyžadují ani nepřijímají pokyny od žádné vlády“; připomíná, že podle čl. 17 odst. 8 SEU je Komise „odpovědná Evropskému parlamentu“;

7. požaduje, aby Komise pravidelně a proaktivně podávala Parlamentu alespoň dvakrát ročně zprávy o nových a probíhajících případech, které jsou předmětem vyšetřování, a to co nejdříve, počínaje prvními případy; vyzývá Komisi, aby podávání zpráv Parlamentu o prvních prošetřovaných případech zahájila nejpozději do října 2021;

8. zavazuje se k důkladné kontrole provádění nařízení, kdykoli vyvstanou obavy z možného porušení zásad právního státu v členských státech, které spadají do jeho oblasti působnosti; pokusí se pořádat za účelem monitorování provádění nařízení pravidelná zasedání v hlavních příslušných výborech pod vedením zpravodajů; vyzývá Komisi, aby reagovala na kontrolu ze strany hlavních příslušných výborů včas a poskytovala důkladné informace;

Porušování zásad právního státu

9. zdůrazňuje, že se nařízení vztahuje jak na jednotlivá porušení zásad právního státu, tak na případy jejich „systémového“ porušování, které jsou rozsáhlé nebo jsou důsledkem opakujících se praktik či opomenutí ze strany veřejných orgánů nebo obecných opatření přijatých těmito orgány;

10. vyzývá Komisi, aby v pokynech objasnila, že porušení zásad právního státu v členském státě, jež jsou důsledkem rozhodnutí nebo událostí, k nimž došlo před 1. lednem 2021, stále spadají do oblasti působnosti nařízení, dokud bude trvat jejich účinek;

11. upozorňuje zejména na orientační seznam porušení zásad právního státu uvedený v článku 3 nařízení; naléhavě vyzývá Komisi, aby prošetřila možné případy porušení zásad právního státu v členských státech uvedené na tomto seznamu, a přitom poukazuje na to, že i jiné praktiky nebo opomenutí ze strany veřejných orgánů mohou být relevantní; konstatuje, že zpráva Komise o stavu právního státu za rok 2020 již obsahuje náznaky případů porušování zásad právního státu v několika členských státech, jež mohou být relevantní pro spuštění postupu podle nařízení;

12. poukazuje na to, že typy jednání subjektů členských států, které mají význam pro uplatnění režimu podmíněnosti stanovené v článku 4 nařízení, nevylučují potenciální význam jiných situací nebo jednání orgánů, které jsou relevantní pro řádné finanční řízení rozpočtu Unie nebo ochranu finančních zájmů Unie;

13. zdůrazňuje význam spolupráce mezi orgány EU, členskými státy, Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO); připomíná, že neúčinná nebo nevčasná spolupráce s úřadem EPPO a úřadem OLAF může představovat důvod pro přijetí opatření podle tohoto nařízení; zdůrazňuje, že v případě Úřadu evropského veřejného žalobce zahrnuje účinná a včasná spolupráce nejen povinnost vnitrostátních orgánů aktivně napomáhat vyšetřování a stíhání trestných činů Úřadem evropského veřejného žalobce a podporovat je, ale také povinnost vlády členského státu zajistit, aby byli jeho evropští a pověření žalobci včas a nestranně jmenováni; je rovněž toho názoru, že systematické nepřijímání opatření v návaznosti na doporučení úřadu OLAF může představovat opomenutí ve smyslu nařízení;

14. připomíná, že zjišťování případů porušení zásad právního státu vyžaduje objektivní, nestranné, spravedlivé a důkladné kvalitativní posouzení ze strany Komise, které zohlední příslušné informace z dostupných zdrojů a od uznávaných institucí včetně rozsudků Soudního dvora Evropské unie i vnitrostátních a mezinárodních soudů, jako je Evropský soud pro lidská práva, zpráv Účetního dvora, výročních zpráv Komise o právním státu a srovnávacího přehledu EU o soudnictví, relevantních zpráv Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) a závěrů a doporučení příslušných mezinárodních organizací a sítí, včetně orgánů Rady Evropy, jako je Skupina států proti korupci (GRECO) a Benátská komise, zejména její seznam kritérií právního státu, a evropské sítě nejvyšších soudů a rad pro soudnictví;
vyzývá Komisi, aby poskytla informace o tom, jak bude při přípravě případů tyto informace shromažďovat, analyzovat a vyhodnocovat;

15. domnívá se zejména, že výroční zpráva Komise o právním státu je coby objektivní, nestranné, spravedlivé a kvalitativní posouzení porušování zásad právního státu zásadně důležitým zdrojem informací pro účely hodnocení, které Komise provádí podle nařízení; vyzývá Komisi, aby do své výroční zprávy o stavu právního státu zahrnula oddíl věnovaný případům, kdy by porušování zásad právního státu v členském státě mohlo dostatečně přímým způsobem ovlivnit řádné finanční řízení rozpočtu Unie nebo ochranu finančních zájmů Unie, nebo by mohlo vážně ohrozit řádné finanční řízení rozpočtu Unie nebo ochranu finančních zájmů Unie, a aby v pokynech objasnila, jak bude výroční zpráva systematicky využívána pro hodnocení Komise podle tohoto nařízení;

16. vyzývá Komisi, aby zavedla jasný, přesný a uživatelsky vstřícný systém pro podávání stížností a stanovila lhůty pro odpovědi Komise na stížnosti; zdůrazňuje, že při zjišťování možných porušení zásad právního státu na místní a vnitrostátní úrovni je v první linii občanská společnost včetně nezávislých nevládních organizací a občanů, jakož i investigativní žurnalistiky a sdělovacích prostředků založených na faktech, a měla by proto být zapojena do jejich oznamování; připomíná, že toto nařízení by mělo být uplatňováno způsobem, který zajistí ochranu osob oznamujících porušení práva Unie, a to v souladu se zásadami stanovenými ve směrnici (EU) 2019/1937[7];

17. připomíná, že opatření podle tohoto nařízení jsou přijímána v případech, kdy porušení zásad právního státu v členském státě dostatečně přímo ovlivňuje nebo vážně ohrožuje řádné finanční řízení rozpočtu EU nebo ochranu finančních zájmů Unie; zdůrazňuje, že to ze strany Komise vyžaduje komplexní a proaktivní přístup založený na posouzení rizik s cílem chránit výdaje Unie ještě před provedením skutečných plateb;

18. připomíná, že oblast působnosti nařízení zahrnuje činnosti všech vládních subjektů, včetně organizací členských států zřízených jako veřejnoprávní subjekt nebo soukromoprávní subjekt pověřený výkonem veřejné služby, jak je stanoveno ve finančním nařízení; poukazuje na to, že jakékoli změny v typu správy subjektu pověřeného výkonem veřejné služby v členském státě nemohou tento subjekt osvobodit od povinnosti dodržovat nařízení;

Ochrana rozpočtu Unie

19. zdůrazňuje jasný vztah mezi dodržováním zásad právního státu a efektivním plněním rozpočtu Unie v souladu se zásadami řádného finančního řízení: hospodárností, efektivností a účinností, jak jsou stanoveny ve finančním nařízení; připomíná, že podle článku 5 uvedeného nařízení „Komise ověří, zda byly dodrženy platné právní předpisy, a v případě potřeby přijme veškerá vhodná opatření na ochranu rozpočtu Unie“;

20. připomíná, že nařízení stanoví jasnou definici právního státu, která musí být chápána ve vztahu k ostatním hodnotám a zásadám Unie včetně základních práv a zákazu diskriminace; je toho názoru, že přetrvávající porušování demokracie a základních práv, včetně státem podporované diskriminace menšin a útoků na svobodu sdělovacích prostředků a svobodu sdružování a shromažďování, má dopad na projekty, které se členské státy rozhodnou financovat z prostředků Unie, a proto může mít dostatečně přímý dopad na ochranu finančních zájmů Unie; vyzývá Komisi, aby to ve svých pokynech zohlednila;

21. připomíná, že opatření podle tohoto nařízení jsou nezbytná zejména v případech, kdy by jiné postupy stanovené ve finančním nařízení, v nařízení o společných ustanoveních a v dalších odvětvových právních předpisech neumožňovaly účinnější ochranu rozpočtu Unie, avšak nejen v nich; zdůrazňuje, že to neznamená, že je třeba nařízení považovat za „poslední možnost“, ale spíše to, že Komise může k ochraně finančních zájmů Unie použít širokou škálu postupů, včetně tohoto nařízení, které budou vybírány případ od případu, a případně i souběžně, v závislosti na jejich účelnosti a účinnosti; vyzývá Komisi, aby stanovila postup a procesní a technické normy, které bude používat při výběru nástrojů, jež se mají používat;

22. poukazuje na to, že se nařízení vztahuje na všechny fondy Unie a na „systémové“ porušování zásad právního státu a také na případy vážného rizika ohrožujícího řádné finanční řízení rozpočtu Unie nebo ochranu finančních zájmů Unie, jež může být obtížné řešit na základě jiných unijních postupů a které se vztahují pouze na konkrétní výdajové programy a týkají se dopadu na rozpočet, k němuž už došlo; zdůrazňuje, že nařízení je jediným právním předpisem EU, který propojuje dodržování zásad právního státu s rozpočtem EU; domnívá se proto, že jeho jedinečná ustanovení by měla být plně uplatňována, aby se vedle ochrany financí EU zajistila doplňková ochrana právního státu;

23. zdůrazňuje, že „systematické“ porušování zásad právního státu, například porušování, jež má vliv na fungování soudního systému, nezávislost soudců a soudnictví nebo neutralitu veřejných orgánů či na řádné fungování orgánů, které jsou pověřeny předcházením korupci, podvodům, daňovým únikům a střetu zájmů a bojem proti nim, nebo porušování zásady, že nedojde k omezení pracovní a sociální ochrany[8], má obecně jasný nepřímý dopad na řádné řízení finančních prostředků Unie, jejich vynakládání a kontrolu; vyzývá Komisi, aby objasnila kritéria k přijímání opatření v případě systematického porušování zásad právního státu;

Přijímání opatření

24. připomíná, že v článku 6 a 7 nařízení jsou stanoveny všechny kroky a přesný harmonogram pro přijímání opatření podle tohoto nařízení a jejich rušení; zdůrazňuje, že postup přijímání opatření a jejich rušení je v souladu se zásadami objektivity, nediskriminace a rovného zacházení s členskými státy a má být používán na základě nestranného přístupu založeného na faktech;

25. konstatuje, že v čl. 6 odst. 4 nařízení je stanoveno, že Komise může požádat o další informace, aby mohla posouzení provést, a to jak před odesláním písemného oznámení, tak i po něm; zdůrazňuje, že takové žádosti před písemným oznámením by měly zůstat výjimečné a naprosto ojedinělé, aby nebyl ohrožen přesný harmonogram přijímání opatření stanovených v nařízení;

26. připomíná, že Rada je podle nařízení povinna na základě jakéhokoli návrhu Komise na přijetí vhodných opatření jednat ve lhůtě jednoho měsíce, která může být za výjimečných okolností prodloužena nejvýše o další dva měsíce; domnívá se, že Komise by měla v zájmu včasného rozhodnutí zajistit plné dodržování těchto lhůt; vyzývá Komisi, aby poskytla informace o tom, jak zajistí harmonizovaný přístup a důsledné uplatňování rozpočtové podmíněnosti ve všech svých generálních ředitelstvích;

27. domnívá se, že transparentnost má zásadní význam pro posílení důvěry členských států a občanů v mechanismus podmíněnosti; zdůrazňuje, že posuzování individuálního nebo systémového porušování zásad právního státu vyžaduje nestranné, spravedlivé a objektivní zacházení s členskými státy, včetně nestranného a na faktech založeného vyšetřování; poukazuje na to, že každý krok v rámci postupu stanoveného v tomto nařízení by proto měl být učiněn zcela transparentním způsobem; vyzývá Komisi, aby vypracovala pravidla a zásady transparentnosti, které bude uplatňovat při spouštění mechanismu podmíněnosti;

28. připomíná, že opatření přijatá podle tohoto nařízení by měla být s ohledem na jejich skutečný nebo potenciální dopad na řádné finanční řízení rozpočtu Unie nebo na finanční zájmy Unie přiměřená a měla by zohledňovat povahu a dobu trvání porušování zásad právního státu a jejich závažnost a rozsah; domnívá se, že obecně bude závažnost tohoto dopadu odrážet závažnost příslušného porušení zásad právního státu;

Ochrana konečných a ostatních příjemců

29. připomíná, že podle nařízení je naprosto nezbytné zajistit řádnou ochranu oprávněných zájmů konečných a ostatních příjemců;

30. připomíná dále, že není-li v rozhodnutí o přijetí opatření uvedeno jinak, nemá uložení vhodných opatření podle tohoto nařízení vliv na povinnosti členských států vůči konečným nebo ostatních příjemcům, a to ani na jejich povinnost provádět platby;

31. zdůrazňuje, že v případech, jako je závažná korupce, nepotismus, systematické podvody, nezákonné vazby na politické strany a střet zájmů, a zejména v případech zjištěných v rámci systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů z financování, stanoveného ve finančním nařízení, nebo v rámci vyšetřování, které provádí agentura OLAF či Úřad evropského veřejného žalobce, by měla Komise pečlivě zvažovat, zda by se mělo v jednotlivých případech pokračovat v převodu plateb konečným a ostatním příjemcům;

32. vyzývá Komisi, aby provedla čl. 5 odst. 4 nařízení a urychleně zřídila internetovou stránku nebo internetový portál s informacemi a pokyny pro konečné a ostatní příjemce i s odpovídajícími nástroji, které jim umožní informovat Komisi o jakémkoli porušování zákonné povinnosti pokračovat po přijetí opatření podle tohoto nařízení v provádění plateb, jako je například jednoduchý, snadno použitelný a přehledný formulář pro podávání stížnosti; vyzývá Komisi, aby vysvětlila, jak zavede účelný a účinný mechanismus pro žadatele a příjemce, který by umožňoval dodržování právních předpisů;

33. zdůrazňuje, že v rámci sdíleného řízení nelze mít za to, že opatření podle tohoto nařízení mají vliv na dostupnost finančních prostředků, které jsou k dispozici pro úhradu oprávněných nároků příjemců; připomíná rovněž, že členské státy, jichž se opatření budou týkat, musejí Komisi pravidelně podávat zprávy o plnění svých povinností vůči konečným a ostatním příjemcům;

34. vyzývá Komisi, aby provedla analýzu všech informací, které má k dispozici, mj. prostřednictvím digitálních nástrojů pro sledování údajů, a učinila vše, co bude v jejích silách, aby zajistila, že veškeré částky, které jsou ze zákona splatné ze strany vládních subjektů nebo členských států, budou konečným nebo ostatním příjemcům skutečně vyplaceny, což může znamenat nutnost provedení finančních oprav snížením podpory Unie na programy v souladu s platnými odvětvovými a finančními pravidly;

35. žádá Komisi, aby návrhy Parlamentu zahrnula do konečné verze pokynů;

°

° °

36. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.


 

 

STANOVISKO VÝBORU PRO OBČANSKÉ SVOBODY, SPRAVEDLNOST A VNITŘNÍ VĚCI (29.6.2021)

pro Rozpočtový výbor a Výbor pro rozpočtovou kontrolu

o vytvoření pokynů pro uplatňování obecného režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu EU

(2021/2071(INI))

Zpravodaj (*): Terry Reintke

(*) Přidružený výbor – článek 57 jednacího řádu

 

 

NÁVRHY

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci vyzývá Rozpočtový výbor a Výbor pro rozpočtovou kontrolu jako příslušné výbory, aby do návrhu usnesení, který přijmou, začlenily tyto návrhy:

1. vyjadřuje politování nad závěry Evropské rady ze dne 10. a 11. prosince 2020 o nařízení o dodržování zásad právního státu a domnívá se, že jsou v rozporu s články 15 a 17 SEU a s článkem 288 SFEU, neboť vytvářejí zbytečnou právní nejistotu; vyjadřuje politování nad tím, že se Komise zavázala, že nenavrhne žádná opatření na základě nařízení, dokud nevypracuje pokyny, jejichž finalizace je podmíněna vynesením rozsudku Soudního dvora v rámci žaloby na neplatnost podané Maďarskem a Polskem; připomíná, že podle Smluv nemají žaloby podané u Soudního dvora odkladný účinek;

2. zdůrazňuje, že opatření podle tohoto nařízení jsou nezbytná zejména v případech, kdy by jiné postupy stanovené v právních předpisech Unie neumožňovaly účinnější ochranu rozpočtu Unie; připomíná, že v některých členských státech dochází k závažnému, trvajícímu a systematickému porušování hodnot uvedených v článku 2 SEU a že toto porušování zůstává bez odpovídající reakce a ohrožuje finanční zájmy EU; připomíná, že Komise by měla rovněž plně využívat všechny nástroje ze souboru nástrojů na podporu právního státu, včetně řízení o nesplnění povinnosti podle článku 258 SFEU a postupů podle článku 7 SEU;

3. znovu opakuje, že nařízení o dodržování zásad právního státu ve znění přijatém spolunormotvůrci nepředpokládá vypracování žádných pokynů, a proto ode dne 1. ledna 2021 nemůže být jeho právní účinek podmíněn přijetím takových pokynů; vyjadřuje politování nad zpožděním, k němuž došlo v návaznosti na vypracovávání pokynů pro uplatňování tohoto nařízení ze strany Komise;

4. konstatuje, že poté, co se Komise rozhodla vypracovat tyto pokyny, Parlament ve svém usnesení ze dne 25. března 2021 nazvaném „uplatňování nařízení (EU, Euratom) 2020/2092: mechanismus podmíněnosti dodržováním zásad právního státu“ požádal Komisi, aby předložila příslušné pokyny nejpozději do 1. června 2021; s politováním konstatuje, že Komise předložila návrh pokynů pro uplatňování nařízení s dvoutýdenním zpožděním; je toho názoru, že návrh pokynů ve své současné podobě pouze opakuje ustanovení nařízení, má malou nebo žádnou přidanou hodnotu a neobsahuje žádné další informace, které by mohly přispět k řádnému uplatňování nařízení; dochází proto k závěru, že pokyny Komise jsou součástí její taktiky odkládání uplatňování nařízení; domnívá se, že pod záminkou zabránění případnému zrušení opatření přijatých na základě tohoto nařízení Soudním dvorem se Komise nezabývá porušováním zásad v oblasti demokracie, základních práv a právního státu v členských státech a zhoršováním situace v této oblasti, ani neplní očekávání, pokud jde o praktické uplatňování tohoto nástroje; je přesvědčen, že Komise by měla všem příslušným parlamentním výborům činným v oblasti právního státu čtvrtletně podávat zprávy o nových a probíhajících případech, které jsou předmětem šetření;

5. lituje času, který Komise promarnila od vstupu tohoto nařízení v platnost; naléhavě vyzývá Komisi, aby při uplatňování nařízení jednala pohotově a bez dalších prodlev a aby urychleně a důkladně prošetřila veškeré potenciální individuální nebo systémové porušování zásad právního státu v členských státech, které dostatečně přímo ovlivňuje nebo vážně ohrožuje řádné finanční řízení rozpočtu Unie nebo ochranu finančních zájmů Unie; opakuje, že situace v některých členských státech si již žádá okamžité zahájení šetření podle nařízení a zahájení postupu podle čl. 6 odst. 1 nařízení;

6. vítá výzvu Komisi, aby jednala, kterou jí dne 23. června 2021 zaslal jeho předseda; je pevně přesvědčen, že Parlament musí pokračovat v nezbytných přípravách na kroky proti Komisi podle článku 265 SFEU; je toho názoru, že nečinnost nebo pomalá opatření ze strany Komise vysílají silný politický signál nejen unijním orgánům a členským státům, ale také evropským občanům;

7. připomíná, že pokyny nesmějí měnit, rozšiřovat ani zužovat nařízení a že musí respektovat záměr spolunormotvůrců; zdůrazňuje, že normotvůrci nepředpokládali, že by Komise přijímala pokyny, prováděcí akty nebo exekutivní akty, které by vyjasňovaly podmínky uplatňování nařízení; zdůrazňuje, že účelem těchto pokynů je nastínit postup, definice a metodiku konkrétního uplatňování ze strany Komise; žádá Komisi, aby nepoužívala přísné nebo vyčerpávající definice daných pojmů, neboť by to bylo v rozporu s nařízením; domnívá se, že výklad abstraktních pojmů je dynamický proces, který nelze předem definovat v jednom dokumentu; domnívá se, že dotčené pokyny by měly plně respektovat výklad příslušných pojmů Soudním dvorem Evropské unie a Benátskou komisí; poukazuje na povinnost zajistit v souladu s nařízením dostupnost finančních prostředků EU pro konečné příjemce; vyzývá Komisi, aby potvrdila, že porušování zásad právního státu v členském státě, které vyplynulo z rozhodnutí nebo událostí, k nimž došlo před 1. lednem 2021, spadá do oblasti působnosti nařízení, dokud jeho účinek stále trvá;

8. připomíná, že v souladu s nařízením Komise zohlední relevantní informace při posuzování možných případů porušování zásad právního státu ze strany členského státu z dostupných zdrojů a od uznaných institucí, včetně rozsudků Soudního dvora Evropské unie, zpráv Účetního dvora, výroční zprávy Komise o právním státu a srovnávacího přehledu EU o soudnictví, relevantních zpráv Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) a závěrů a doporučení příslušných mezinárodních organizací a sítí, včetně orgánů Rady Evropy, jako je Skupina států proti korupci (GRECO) a Benátská komise, zejména jejího seznamu kritérií právního státu, a Sítě předsedů nejvyšších soudů Evropské unie a Evropské sítě rad pro justici;

9. domnívá se, že cílem výroční zprávy Komise o právním státu je zajistit objektivní, nestranné, spravedlivé a kvalitativní posouzení porušování zásad právního státu a že je důležitým doplňkovým zdrojem pro účely nařízení; domnívá se, že pokud závěry výročních zpráv poukazují na individuální nebo systémové porušování zásad právního státu, které dostatečně přímo ovlivňuje nebo vážně ohrožuje řádné finanční řízení rozpočtu Unie nebo ochranu finančních zájmů Unie, měly by být tyto závěry přímo spojeny se spuštěním mechanismu podmíněnosti; žádá Komisi, aby do své výroční zprávy o právním státu zahrnula zvláštní oddíl s analýzou těchto případů; vyzývá Komisi, aby vyjasnila metodiku, která ve vhodných případech vytvoří jasnou a přímou vazbu mezi výročními zprávami a mechanismem podmíněnosti;

10. zdůrazňuje, že nezávislá občanská společnost, včetně nevládních organizací, a občané jsou při zjišťování možných porušení zásad právního státu na místní a celostátní úrovni v první linii, a měli by proto být zapojeni do jejich oznamování; vyzývá Komisi, aby v pokynech vytvořila účinné, uživatelsky vstřícné a snadno dostupné on-line jednotné kontaktní místo pro občany a občanskou společnost, které by jim umožňovalo oznámit případy podvodů a korupce související s fondy EU, jakož i individuální nebo systémové porušování v jejich členském státě, přičemž bude zaručena důvěrnost a zajištěno, aby v případě, že to její útvary považují za relevantní, tato oznámení vedla k dalšímu vyšetřování prováděnému úřadem OLAF, Úřadem evropského veřejného žalobce nebo Komisí a postup probíhal v souladu se směrnicí o oznamovatelích;

11. připomíná, že nařízení obsahuje definici právního státu, která jasně stanoví, že musí být chápán ve vztahu k ostatním hodnotám a zásadám zakotveným v článku 2 SEU, včetně základních práv, jako je zákaz diskriminace; je toho názoru, že státem podporovaná diskriminace menšin má přímý dopad na projekty, na něž se členské státy rozhodnou vynakládat či nevynakládat finanční prostředky EU, a tudíž přímo ovlivňuje finanční zájmy Unie;

12. je přesvědčen, že transparentnost má zásadní význam pro posílení důvěry členských států a občanů v mechanismus podmíněnosti: zdůrazňuje, že posouzení individuálních nebo systémových porušení zásad právního státu vyžaduje nestranné, spravedlivé a objektivní zacházení s členskými státy, včetně nestranného a fakticky podloženého vyšetřování; poukazuje na to, že každý krok v rámci postupu podle nařízení by proto měl být učiněn zcela transparentním způsobem; vyzývá tudíž Komisi, aby v pokynech stanovila pravidla a zásady transparentnosti, které bude uplatňovat při spouštění mechanismu podmíněnosti;

13. žádá Komisi, aby návrhy Parlamentu zahrnula do konečné verze pokynů.


INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

29.6.2021

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

52

12

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Magdalena Adamowicz, Konstantinos Arvanitis, Malik Azmani, Katarina Barley, Pernando Barrena Arza, Pietro Bartolo, Nicolas Bay, Vladimír Bilčík, Vasile Blaga, Ioan-Rareş Bogdan, Patrick Breyer, Saskia Bricmont, Joachim Stanisław Brudziński, Jorge Buxadé Villalba, Damien Carême, Caterina Chinnici, Marcel de Graaff, Anna Júlia Donáth, Lena Düpont, Cornelia Ernst, Laura Ferrara, Nicolaus Fest, Jean-Paul Garraud, Maria Grapini, Sylvie Guillaume, Andrzej Halicki, Evin Incir, Sophia in ‘t Veld, Patryk Jaki, Marina Kaljurand, Fabienne Keller, Peter Kofod, Łukasz Kohut, Moritz Körner, Alice Kuhnke, Jeroen Lenaers, Juan Fernando López Aguilar, Lukas Mandl, Roberta Metsola, Nadine Morano, Maite Pagazaurtundúa, Nicola Procaccini, Emil Radev, Terry Reintke, Diana Riba i Giner, Ralf Seekatz, Michal Šimečka, Birgit Sippel, Sara Skyttedal, Martin Sonneborn, Tineke Strik, Ramona Strugariu, Annalisa Tardino, Tomas Tobé, Dragoş Tudorache, Milan Uhrík, Tom Vandendriessche, Bettina Vollath, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Jadwiga Wiśniewska, Elena Yoncheva, Javier Zarzalejos

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Tanja Fajon, Miguel Urbán Crespo

 


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

52

+

NI

Laura Ferrara, Martin Sonneborn

PPE

Magdalena Adamowicz, Vladimír Bilčík, Vasile Blaga, Ioan-Rareş Bogdan, Lena Düpont, Andrzej Halicki, Jeroen Lenaers, Lukas Mandl, Roberta Metsola, Emil Radev, Paulo Rangel, Ralf Seekatz, Sara Skyttedal, Tomas Tobé, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Javier Zarzalejos

Renew

Malik Azmani, Anna Júlia Donáth, Sophia in ‘t Veld, Fabienne Keller, Moritz Körner, Maite Pagazaurtundúa, Michal Šimečka, Ramona Strugariu, Dragoş Tudorache

S&D

Katarina Barley, Pietro Bartolo, Caterina Chinnici, Tanja Fajon, Maria Grapini, Sylvie Guillaume, Evin Incir, Marina Kaljurand, Łukasz Kohut, Juan Fernando López Aguilar, Javier Moreno Sánchez, Birgit Sippel, Bettina Vollath, Elena Yoncheva

The Left

Konstantinos Arvanitis, Pernando Barrena Arza, Cornelia Ernst, Miguel Urbán Crespo

Verts/ALE

Patrick Breyer, Saskia Bricmont, Damien Carême, Alice Kuhnke, Terry Reintke, Diana Riba i Giner, Tineke Strik

 

12

-

ECR

Joachim Stanisław Brudziński, Jorge Buxadé Villalba, Patryk Jaki, Nicola Procaccini, Jadwiga Wiśniewska

ID

Nicolas Bay, Nicolaus Fest, Jean-Paul Garraud, Marcel de Graaff, Annalisa Tardino, Tom Vandendriessche

NI

Milan Uhrík

 

2

0

ID

Peter Kofod

PPE

Nadine Morano

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

 

 

 


DOPIS VÝBORU PRO ÚSTAVNÍ ZÁLEŽITOSTI

Pan Johan Van Overtveldt

předseda

Rozpočtový výbor

BRUSEL

Paní Monika Hohlmeier

předsedkyně

Výbor pro rozpočtovou kontrolu BRUSEL

Věc: Stanovisko k vytvoření pokynů pro uplatňování obecného režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie (2021/2071(INI))

Vážený pane předsedo, Vážená paní předsedkyně,

v rámci výše uvedeného postupu překládá Výbor pro ústavní záležitosti Vašim výborům své stanovisko. Výbor se na své schůzi dne 15. června 2021 rozhodl předat toto stanovisko ve formě dopisu.

Výbor pro ústavní záležitosti projednal tuto záležitost na své schůzi dne 22. června 2021. Výbor se na této schůzi[9] rozhodl vyzvat Rozpočtový výbor a Výbor pro rozpočtovou kontrolu, jako příslušné výbory, aby do návrhu usnesení, který přijmou, začlenily níže uvedené návrhy.

S pozdravem

Antonio Tajani


NÁVRHY

1. vítá skutečnost, že od 1. ledna 2021 vstoupilo v platnost nařízení o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech (dále jen „nařízení“), a připomíná, že je závazné v celém rozsahu pro všechny prostředky na závazky a prostředky na platby ve všech členských státech a pro orgány EU, včetně nástroje Next Generation EU; domnívá se proto, že pokyny pro uplatňování obecného režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie jsou nadbytečné a navíc u nich hrozí, že omezí oblast působnosti nařízení;

 

2. vyjadřuje politování nad tím, že Komise tento nástroj doposud nevyužila navzdory mnoha případům porušení zásad právního státu, které byly uvedeny ve zprávě Komise o právním státu za rok 2020 a které mají dopad na řádné finanční řízení rozpočtu; připomíná, že Smlouvy Komisi ukládají povinnost zajistit řádné uplatňování práva EU; žádá proto Komisi, aby nařízení bezodkladně, v plném rozsahu a proaktivně prosazovala ve vztahu ke všem finančním prostředkům a programům EU;

 

3. připomíná, že v souladu s čl. 15 odst. 1 Smlouvy o EU nevykonává Evropská rada legislativní funkci; domnívá se proto, že žádné politické prohlášení Evropské rady nemůže být považováno za výklad právních předpisů, neboť výkladem je pověřen Evropský soudní dvůr;

 

4. připomíná, že výroční zpráva o právním státě je samostatným nástrojem doplňujícím nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu, a vyzývá Komisi, aby závěry výroční zprávy použila ve svém hodnocení pro účely tohoto nařízení;

 

5. vítá skutečnost, že „evropská práva a hodnoty včetně právního státu“ jsou jedním z témat projednávaných na Konferenci o budoucnosti Evropy; vyzývá k tomu, aby konference uspořádala důkladnou rozpravu o otázce účinnosti stávajících nástrojů EU pro monitorování, prevenci a řešení případů porušování hodnot EU, aby tuto otázku důkladně přezkoumala a aby předložila konkrétní návrhy na posílení souboru nástrojů Unie.

 


 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

 

53

+

NI

Sabrina Pignedoli

PPE

Lefteris Christoforou, Herbert Dorfmann, José Manuel Fernandes, Niclas Herbst, Monika Hohlmeier, Adam Jarubas, Georgios Kyrtsos, Janusz Lewandowski, Marian-Jean Marinescu, Siegfried Mureşan, Andrey Novakov, Karlo Ressler, Petri Sarvamaa, Rainer Wieland, Michal Wiezik, Angelika Winzig, Tomáš Zdechovský

Renew

Olivier Chastel, Katalin Cseh, Pascal Durand, Vlad Gheorghe, Valérie Hayer, Pierre Karleskind, Moritz Körner, Alin Mituța, Nicolae Ştefănuță, Nils Torvalds

S&D

Caterina Chinnici, Corina Crețu, Paolo De Castro, Isabel García Muñoz, Eider Gardiazabal Rubial, Elisabetta Gualmini, Eero Heinäluoma, Pierre Larrouturou, Claudiu Manda, Margarida Marques, Victor Negrescu, Tsvetelina Penkova, Nils Ušakovs, Lara Wolters

The Left

Luke Ming Flanagan, Silvia Modig, Younous Omarjee, Dimitrios Papadimoulis

Verts/ALE

Rasmus Andresen, David Cormand, Daniel Freund, Alexandra Geese, Francisco Guerreiro, Mikuláš Peksa, Viola Von Cramon-Taubadel

 

11

-

ECR

Ryszard Czarnecki, Zbigniew Kuźmiuk, Elżbieta Rafalska, Bogdan Rzońca, Vincenzo Sofo

ID

Matteo Adinolfi, Valentino Grant, Jean-François Jalkh, Joachim Kuhs, Hélène Laporte, Jörg Meuthen

 

2

0

ID

Anna Bonfrisco

NI

Mislav Kolakušić

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

1.7.2021

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

53

11

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Matteo Adinolfi, Rasmus Andresen, Anna Bonfrisco, Olivier Chastel, Caterina Chinnici, Lefteris Christoforou, David Cormand, Corina Crețu, Ryszard Czarnecki, Paolo De Castro, José Manuel Fernandes, Luke Ming Flanagan, Daniel Freund, Isabel García Muñoz, Eider Gardiazabal Rubial, Alexandra Geese, Vlad Gheorghe, Valentino Grant, Elisabetta Gualmini, Francisco Guerreiro, Valérie Hayer, Eero Heinäluoma, Niclas Herbst, Monika Hohlmeier, Jean-François Jalkh, Pierre Karleskind, Mislav Kolakušić, Moritz Körner, Joachim Kuhs, Zbigniew Kuźmiuk, Hélène Laporte, Pierre Larrouturou, Janusz Lewandowski, Claudiu Manda, Margarida Marques, Alin Mituța, Silvia Modig, Siegfried Mureşan, Victor Negrescu, Andrey Novakov, Younous Omarjee, Dimitrios Papadimoulis, Tsvetelina Penkova, Sabrina Pignedoli, Karlo Ressler, Bogdan Rzońca, Petri Sarvamaa, Vincenzo Sofo, Nicolae Ştefănuță, Nils Torvalds, Nils Ušakovs, Rainer Wieland, Michal Wiezik, Angelika Winzig, Lara Wolters, Tomáš Zdechovský

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Katalin Cseh, Herbert Dorfmann, Pascal Durand, Adam Jarubas, Georgios Kyrtsos, Marian-Jean Marinescu, Jörg Meuthen, Mikuláš Peksa, Elżbieta Rafalska, Viola Von Cramon-Taubadel

 

Poslední aktualizace: 5. července 2021
Právní upozornění - Ochrana soukromí