ZPRÁVA o cestě k vnitrozemské vodní dopravě v Evropě, která obstojí v budoucnu

6.7.2021 - (2021/2015(INI))

Výbor pro dopravu a cestovní ruch
Zpravodajka: Caroline Nagtegaal

Postup : 2021/2015(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A9-0231/2021
Předložené texty :
A9-0231/2021
Přijaté texty :


PR_INI

OBSAH

Strana

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

 



 

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o cestě k vnitrozemské vodní dopravě v Evropě, která obstojí v budoucnu

(2021/2015(INI))

Evropský parlament,

 s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 25. února 2021 s názvem „Evaluation of Directive 2005/44/EC on Harmonised River Information Services (RIS)“ (Hodnocení směrnice 2005/44/ES o harmonizovaných říčních informačních službách (RIS), SWD(2021)0050),

 s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 24. února 2021 s názvem „Evaluation of the 2013 Urban Mobility Package“ (Hodnocení balíčku předpisů v oblasti městské mobility z roku 2013, SWD(2021)0047),

 s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. prosince 2020 s názvem „Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu – nasměrování evropské dopravy do budoucnosti“ (COM(2020)0789) a na doprovodný pracovní dokument útvarů Komise (SWD (2020)0331),

 s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 s názvem „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),

 s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 18. září 2018 s názvem „Mid-term progress report on the implementation of the NAIADES II action programme for the promotion of inland waterway transport (covering the period 2014-2017)“ (Zpráva o pokroku v polovině období, pokud jde o provádění akčního programu NAIADES II v oblasti podpory vnitrozemské vodní dopravy (za období 2014–2017))“ (SWD(2018)0428),

 s ohledem na bílou knihu Komise ze dne 28. března 2011 s názvem „Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje“ (COM(2011)0144),

 s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2397 ze dne 12. prosince 2017 o uznávání odborných kvalifikací ve vnitrozemské plavbě[1],

 s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1629 ze dne 14. září 2016, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby[2],

 s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva[3] a její budoucí revizi,

 s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě[4] (nařízení o TEN-T) a jeho budoucí revizi,

 s ohledem na směrnici Rady 92/106/EHS ze dne 7. prosince 1992 o zavedení společných pravidel pro určité druhy kombinované přepravy zboží mezi členskými státy[5] a její budoucí revizi,

 s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES ze dne 7. září 2005 o harmonizovaných říčních informačních službách (RIS) na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství[6],

 s ohledem na závěry Rady ze dne 21. října 2020 o politických úvahách o pohotovostním plánu pro evropské odvětví nákladní dopravy v případě pandemie a jiné závažné krize,

 s ohledem na závěry Rady ze dne 5. června 2020 o „unijním odvětví vodní dopravy – výhled do budoucnosti: směrem k uhlíkově neutrálnímu, beznehodovému, automatizovanému a konkurenceschopnému unijnímu odvětví vodní dopravy“;

 s ohledem na závěry Rady ze dne 15. listopadu 2018 o „vnitrozemské vodní dopravě – odhalit její potenciál a prosazovat ji“,

 s ohledem na své usnesení ze dne 27. dubna 2021 o technických a provozních opatřeních pro účinnější a čistší námořní dopravu[7],

 s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu[8],

 s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2019 o NAIADES II – akčním programu na podporu vnitrozemské vodní dopravy[9],

 s ohledem na své usnesení ze dne 22. listopadu 2016 o využití potenciálu osobní vodní dopravy[10],

 s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

 s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A9-0231/2021),

A. vzhledem k tomu, že unijní odvětví vodní dopravy, včetně vnitrozemské vodní dopravy, má strategický význam pro integritu dodávek a konkurenceschopnost přístavů EU; vzhledem k tomu, že 75 % vnitrozemské vodní plavby probíhá přes hranice a proto je pro jednotný evropský trh nezbytná koordinace;

B. vzhledem k tomu, že evropské země mají celou řadu velkých a menších splavných vodních cest a různé flotily vnitrozemských plavidel, díky čemuž je vnitrozemská vodní doprava velmi praktická a užitečná pro přepravu různých druhů a velkého množství do různých destinací po vodě;

C. vzhledem k tomu, že vnitrozemská vodní doprava je základním pilířem přechodu k multimodální udržitelné dopravě, ale rovněž čelí značným výzvám; vzhledem k tomu, že vnitrozemské vodní cesty představují v současnosti velmi malý podíl nákladní dopravy v EU (6,1 %), zatímco podíl silniční dopravy činí 76,3 % a železniční dopravy 17,6 %; vzhledem k tomu, že současný podíl vnitrozemské vodní dopravy je příliš malý a je zapotřebí výrazného zvýšení, aby se snížilo přetížení silnic, zvýšila bezpečnost, snížily emise a zajistil udržitelnější dopravní systém jako celek; vzhledem k tomu, že k dosažení cíle přesunutí podstatné části 76,3 % vnitrozemské nákladní dopravy, která je v současné době přepravována po silnici, na železnici a vnitrozemské vodní cesty, je naléhavě zapotřebí dalších opatření; vzhledem k tomu, že v tomto ohledu má zásadní význam propojení nových udržitelných oběhových trhů a trhů s energií s vnitrozemskou vodní dopravou;

D.  vzhledem k tomu, že další rozvoj odvětví vnitrozemské vodní dopravy je jednou z nezbytných podmínek pro vybudování inteligentní, udržitelné a konkurenceschopné evropské dopravní sítě; vzhledem k tomu, že současná splavnost evropských vodních cest je nerovnoměrná a přechodu na jiný druh dopravy brání úzká místa, chybějící spojení a nedostatečná spolehlivost volně tekoucích vnitrozemských vodních cest; vzhledem k tomu, že vnitrozemské vodní cesty jako jeden z nejekologičtějších druhů dopravy s do značné míry nevyužitým dalším potenciálem přepravy značného množství zboží v celé Evropské unii mohou hrát zásadní úlohu při plnění cílů EU v oblasti klimatu;

E. vzhledem k tomu, že celkový podíl přeshraniční nákladní dopravy na našich vnitrozemských vodních cestách činí 54 % na rýnsko-alpském koridoru, 35 % na severomořsko-středomořském koridoru a 38 % na severomořsko-baltském koridoru; vzhledem k tomu, že je důležité uspíšit dokončení hlavní sítě vnitrozemských vodních cest TEN-T a napojení na globální síť;

F. vzhledem k tomu, že evropská vodní doprava závisí na hladkém a bezproblémovém přeshraničním spojení, a proto je dokončení hlavních sítí TEN-T do roku 2030 nanejvýš důležité;

G. vzhledem k tomu, že bílá kniha Komise o dopravě zveřejněná již v roce 2011 zdůraznila skutečnost, že je třeba zvýšit modální podíl vnitrozemských vodních cest v Evropě a že od té doby nebylo dosaženo dostatečného pokroku;

H. vzhledem k tomu, že v odvětví vnitrozemské vodní dopravy panuje silná shoda v tom, že pro zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti tohoto odvětví a pro to, aby mohlo hrát významnou, spolehlivou a důvěryhodnou úlohu v multimodálním přechodu je klíčová ekologizace; vzhledem k tomu, že v odvětví probíhají rozsáhlé úvahy o tom, jak tuto ekologickou transformaci financovat; vzhledem k tomu, že nastal čas přijmout konkrétnější opatření, nástroje a prostředky, které pomohou tuto ambici uvést do praxe;

I. vzhledem k tomu, že nedostatečné investice do infrastruktury vedly ke zpoždění; vzhledem k tomu, že kvalitativní infrastruktura je základem a páteří úspěšného odvětví vnitrozemské vodní dopravy; vzhledem k tomu, že zvyšování kapacity má své limity a stejně tak by se měl klást důraz na zvyšování výkonnosti a zajišťování spolehlivosti odvětví;

J. vzhledem k tomu, že podstatná část nákladní dopravy po vnitrozemských vodních cestách EU souvisí s námořními přístavy; vzhledem k tomu, že námořní i vnitrozemské přístavy hrají důležitou úlohu jako multimodální uzly a zajišťují spojení s jinými druhy dopravy, které mohou rovněž převzít náklad; vzhledem k tomu, že je proto důležité a podle hlavních směrů TEN-T, aby námořní a vnitrozemské přístavy byly navzájem dobře propojeny a měly dobré spojení s vnitrozemím; vzhledem k tomu, že by se vnitrozemské přístavy měly stát energetickými uzly pro udržitelná alternativní paliva;

K. vzhledem k tomu, že sucho a změna klimatu jsou dva z hlavních problémů evropské vnitrozemské vodní dopravy; vzhledem k tomu, že vnitrozemská vodní doprava byla v několika evropských regionech těžce zasažena dlouhým obdobím sucha v roce 2018 v důsledku extrémně nízké úrovně vody; vzhledem k tomu, že důsledky byly zničující pro Rýn a jeho přítoky, horní a střední tok Dunaje a horní a střední tok Labe; vzhledem k tomu, že v Německu tato situace vedla k poklesu průmyslové výroby o 5 miliard EUR; vzhledem k tomu, že vnitrozemské vodní oblasti v severní Evropě bývají navíc během nejtěžších zimních měsíců zamrzlé, což narušuje dopravu;

L. vzhledem k tomu, že přechod ze silnic na vnitrozemské vodní cesty se týká nejen nákladní, ale i osobní dopravy, zejména v městských oblastech; vzhledem k tomu, že 50 % obyvatel EU žije v blízkosti moře a podél řek, nabízí osobní doprava po vnitrozemských vodních cestách alternativu šetrnou k životnímu prostředí, pokud jde o spotřebu energie i emise hluku; vzhledem k tomu, že pomáhá rovněž odlehčit přetížené silniční sítě a poskytuje alternativu pro rozšíření silniční infrastruktury v hustě obydlených oblastech;

M. vzhledem k tomu, že říční výletní plavby, trajekty, denní výletní lodě, vodní taxi a vodní kyvadlová doprava hrají důležitou úlohu v evropském cestovním ruchu a měly by se stát čistší možností pro cestovní ruch a veřejnou dopravu v regionech a městech s přístupnými a splavnými řekami, kanály a jezery, což by rovněž zvýšilo udržitelnost a efektivnost městské mobility; vzhledem k tomu, že tato skutečnost by měla být zohledněna ve strategii pro udržitelnou a inteligentní mobilitu;

N. vzhledem k tomu, že vnitrozemská vodní nákladní doprava bude spolu s železniční dopravou hrát klíčovou úlohu při dosahování cílů Zelené dohody, pokud jde o přechod na jiný druh dopravy v nákladní dopravě; vzhledem k tomu, že by tyto dva druhy dopravy měly být integrovány do dodavatelského řetězce a měly by být dostupnější;

O. vzhledem k tomu, že by vnitrozemská vodní doprava mohla hrát důležitou úlohu pro námořní dopravu při podpoře digitalizace a rozšiřování řešení pohonu s nulovými emisemi, jako je elektrifikace a vodík;

P. vzhledem k tomu, že postupy pro získání osvědčení pro plavidla na vodíkový pohon jsou stále velmi zdlouhavé; vzhledem k tomu, že i v případě série plavidel na vodíkový pohon s naprosto stejnými technickými charakteristikami je nutné předložit samostatnou žádost pro každé jednotlivé plavidlo; vzhledem k tomu, že taková administrativní zátěž odrazuje soukromé investice, a tím maří technologický pokrok a zlepšování nákladové efektivnosti;

Q. vzhledem k tomu, že energetická transformace je výzvou i pro odvětví vnitrozemské plavby, přestože jsou vnitrozemské vodní cesty jedním z nejekologičtějších druhů dopravy; vzhledem k tomu, že je důležité vzít v úvahu úlohu dodavatelů v celém dodavatelském řetězci, aby se zlepšily ekonomické důvody pro udržitelné investice do odvětví vnitrozemské vodní dopravy;

R. vzhledem k tomu, že loďstvo vnitrozemské plavby musí být modernizováno a upraveno tak, aby odráželo technický pokrok s cílem dále zlepšit environmentální výkonnost plavidel; vzhledem k tomu, že bezemisní technologie nejsou zatím v odvětví vnitrozemské vodní dopravy schopné fungování v odpovídajícím rozsahu, a to kvůli nízké technické vyspělosti, nedostatečné infrastruktuře a nekonkurenčním cenám;

S. vzhledem k tomu, že během pandemie COVID-19 zajišťovalo odvětví vnitrozemské vodní dopravy nepřetržitou distribuci základního zboží, což v některých částech vedlo dokonce k dopravním špičkám a prokázalo jeho flexibilitu a odolnost;

Přechod na jiný druh dopravy v nákladní dopravě: ze silnic na vnitrozemské vodní cesty

1. vyzývá Komisi, aby převzala iniciativu v oblasti ekologického, efektivního a digitálního vedení a navázala na stávající programy, jako je NAIADES, které by měly podporovat a motivovat všechny zúčastněné strany v odvětví vodní dopravy, jakož i další druhy dopravy, zejména železniční, aby spolupracovaly na udržitelné a sociální budoucnosti a současně podporovaly podnikání, ochranu pracovníků a konkurenceschopnost odvětví jako celku; zdůrazňuje, že vnitrozemské vodní cesty představují vynikající způsob dopravy pro komodity pocházející z nových trhů oběhového hospodářství a že koordinace politik v oblasti dopravy, životního prostředí a průmyslu je klíčem k využití těchto příležitostí;

2. vyzývá Komisi a členské státy, aby lépe zohlednily skutečnost, že subjekty působící v odvětví vnitrozemské vodní dopravy jsou často rodiny s dětmi na palubě, a aby investovaly do odpovídající infrastruktury pravidelně rozmístěné podél vodních cest s cílem zajistit důstojné životní podmínky na trase;

3. vyzývá Komisi, aby předložila návrhy správního a regulačního rámce v souladu s příštím akčním programem NAIADES, který zajistí harmonizaci a normalizaci na úrovni EU, pokud jde o kvalitní splavnost, plavidla a kvalifikaci posádek; poukazuje na to, že by tento rámec měl usnadnit koordinaci investic, akčních programů a různých subjektů zapojených do rozvoje vnitrozemské vodní dopravy, včetně správních orgánů členských států, agentur EU, koordinátorů TEN-T, říčních komisí a normalizačních výborů; zdůrazňuje příležitost zmapovat možný modální přechod dopravy zboží na vnitrozemské vodní cesty prostřednictvím akčního programu NAIADES III; zdůrazňuje, že tento přechod na jiný druh dopravy a lepší koordinace mezi průmyslovými a dopravními politikami by pomohly dosáhnout cílů Zelené dohody, což by vyžadovalo, aby téměř všechna průmyslová odvětví prošla udržitelnou a oběhovou transformací;

4. vítá záměr Komise vyjádřený ve strategii pro udržitelnou a inteligentní mobilitu přesunout více zboží ze silnic na vnitrozemské vodní cesty a pobřežní plavbu na krátké vzdálenosti, včetně regionální, městské a meziměstské nákladní dopravy; zdůrazňuje však značný nevyužitý potenciál a prostor pro rozšíření vnitrozemské vodní dopravy; vyzývá proto Komisi, aby pravidelně vyhodnocovala a zvyšovala své ambice, pokud jde o cíle týkající se modálního přechodu na vnitrozemskou vodní dopravu, a aby využívala výhod tohoto odvětví; vyzývá dále Komisi, aby podpořila využívání osvědčených postupů při integraci vnitrozemské vodní dopravy do logistického řetězce využívajícího různé druhy dopravy; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí investice do flexibilnějších a inovativnějších modelů lodí a do ekologizace stávajícího loďstva vnitrozemské vodní dopravy, mimo jiné do vývoje lodí přizpůsobených plavbě po řekách a do dalších vyspělých a udržitelných řešení s cílem poskytnout konkurenceschopnější a udržitelnější alternativu k silniční dopravě;

5. zdůrazňuje, že větší a pravidelné investice do rozšiřování, aktualizace a modernizace fyzické a digitální infrastruktury vnitrozemských vodních cest, jako jsou plavební komory, mosty a interoperabilní přeshraniční zavádění digitálních technologií, mají zásadní význam pro posílení konkurenceschopnosti odvětví, předcházení jeho úpadku, zlepšení jeho dlouhodobé přeshraniční výkonnosti, spolehlivosti a předvídatelnosti, umožnění kvalitní splavnosti a usnadnění přechodu na jiný druh dopravy při současném respektování otázek biologické rozmanitosti a platných právních předpisů v oblasti životního prostředí, jako jsou rámcová směrnice o vodě[11] a směrnice o ochraně přírody[12]; vyzývá Komisi, aby usnadnila výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy, se zvláštním důrazem na zohlednění potřeb fauny a flóry v projektech infrastruktury;

6. naléhavě vyzývá členské státy, aby plně dodržovaly svou povinnost dokončit hlavní síť vnitrozemských vodních cest TEN-T do roku 2030, a vyzývá Komisi a koordinátory TEN-T k posílení dohledu v této souvislosti; vyzývá členské státy, aby odstranily chybějící spojení, vyřešily úzká místa a podpořily kvalitní fyzickou a digitální infrastrukturu; zdůrazňuje zejména potřebu zvýšit investice do odpovídající multimodální infrastruktury v přístavech a do propojení vnitrozemských přístavů s vnitrozemím, jako jsou bezproblémová železniční spojení a terminály, a zvýšit jejich skladovací kapacitu s cílem usnadnit konkurenceschopnou multimodální dopravu v Evropě a zvýšit výkonnost jejich dodavatelského řetězce;

7. považuje za nezbytné zavést dvouúrovňový síťový přístup, a to integrací stávající hlavní sítě vnitrozemských vodních cest s globální sítí vnitrozemských vodních cest s cílem posílit vnitrozemskou vodní dopravu; poukazuje na to, že pro globální síť by měly být zváženy splavné vodní cesty, které jsou napojeny na námořní přístavy a nemají status třídy IV, ale mají potenciál snížit negativní environmentální externality, včetně přetížení silnic; zdůrazňuje proto, že je třeba rozšířit síť TEN-T tak, aby se do hlavní a globální sítě  začlenily nové úseky vnitrozemských vodních cest s cílem vytvořit nové multimodální dopravní uzly;

8. považuje za důležité uznat nevyužitý potenciál menších vodních cest pro posílení přímé hospodářské soutěže se silniční dopravou zajištěním podrobné, komplexní a rozsáhlé sítě, která se bude pravidelně aktualizovat a udržovat splavná; vyzývá Komisi, aby při digitální transformaci nezvažovala pouze velké vodní cesty, ale zahrnula do ní i menší vodní cesty;

9. podtrhuje značný potenciál spojený s rekonstrukcí propojujících vodních cest a kanálů, zejména v regionech, které trpí desítky let nedostatečnými investicemi do infrastruktury vnitrozemských vodních cest;

10. vyzývá členské státy, aby zajistily zapojení všech příslušných zúčastněných stran do multidisciplinárního procesu plánování nových navigačních projektů a opatření údržby s cílem navrhnout společně přijímaná řešení v souladu s právními předpisy EU;

11. konstatuje, že vodní doprava potřebuje účinnější, spolehlivější a bezpečnější síť infrastruktury odolnější vůči změně klimatu, aby bylo možné lépe řešit problémy záplav a nízké hladiny vody, které se budou v důsledku účinků změny klimatu pouze zhoršovat; vyjadřuje politování nad tím, že problémy ovlivňující odvětví vnitrozemské vodní dopravy způsobené záplavami a nízkou hladinou vody nejsou náležitě zohledňovány a že zajištění splavnosti má zásadní význam; zdůrazňuje proto, že je třeba přijmout soudržná opatření, jako je přizpůsobení loďstva, včetně typu lodí, velikosti flotily a volné kapacity, optimalizace konstrukce lodí s přihlédnutím k všestrannosti plavidel vnitrozemské plavby, zajištění lepší správy a rozvoje infrastruktury, poskytování přesnějších informací o hladině vody a předpovědí, spolupráce se železnicí v období, kdy je hladina vody nízká, vypracování smluv o časovém pronájmu plavidel, která jsou schopna provozu v období nízké hladiny vody, zavádění digitálních nástrojů a zvyšování skladovací kapacity v přístavech; vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly akční plány pro boj proti nízké hladině vod, a zdůrazňuje v této souvislosti nutnost koordinace;

12. zdůrazňuje význam využívání satelitních dat a služeb pro služby vnitrozemské vodní dopravy k zajištění bezpečnějšího, udržitelnějšího, efektivnějšího a konkurenceschopnějšího odvětví; domnívá se zejména, že do přezkumu směrnice o inteligentních dopravních systémech[13] a dalších legislativních iniciativ týkajících se inteligentní mobility by měly být zahrnuty nové služby programů Galileo a Copernicus a evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS);

Ekologizace vnitrozemské vodní dopravy

13. zdůrazňuje, že transformaci energetiky je důležité řešit nákladově efektivním a přístupným způsobem a současně uznat různorodý typů plavidel, a to rychlým zvyšováním dostupnosti a zaváděním heterogenní kombinace čistých alternativních paliv, infrastruktury pro alternativní paliva a způsobů pohonu v lodní dopravě na základě síťového přístupu a v souladu se zásadou technologické neutrality; dále uznává využití všech možností, které lze snadno zavést, včetně překlenovacích paliv a přechodných systémů, ke snížení emisí z vnitrozemské plavby; znovu zdůrazňuje, že transformace energetiky ve vnitrozemské plavbě má zásadní význam pro dosažení cílů v oblasti klimatické neutrality do roku 2050;

14. poukazuje na to, že chybí klimaticky neutrální řešení připravená pro trh a že by proto orgány měly mít právo financovat budování kapacit s cílem pomoci odvětví získat přístup k finančním prostředkům a podpořit jej v jeho úsilí o dosažení klimatické neutrality; zdůrazňuje, že je důležité dále podněcovat výzkumné a vývojové projekty v oblasti paliv a technologií, které výrazně snižují dopad na klima a životní prostředí, s cílem rychle rozšířit flotily, vybudovat dodavatelské řetězce a dosáhnout úspory z rozsahu; uznává potenciál odvětví vnitrozemské vodní dopravy coby testovacího prostředí a katalyzátoru pozitivních vedlejších účinků v odvětví námořní dopravy; vyzývá proto Komisi, aby vypracovala realistický plán dalšího snižování znečišťujících látek a emisí skleníkových plynů s cílem dosáhnout dekarbonizovaného odvětví vnitrozemské vodní dopravy a zároveň zachovat konkurenceschopnost, spolehlivost a bezpečnost;

15. zdůrazňuje zvláštní úlohu, kterou by vnitrozemské vodní cesty měly hrát ve strategii EU pro vodík, a to z hlediska čistého paliva pro vnitrozemskou vodní dopravu, tak z hlediska klíčového významu vnitrozemských vodních cest a jejich přístavů pro čistou a účinnou distribuci vodíku v dopravních sítích a průmyslových klastrech EU;

16. zdůrazňuje, že alternativy, které výrazně snižují dopad na klima a životní prostředí, by se měly stát široce dostupnými, cenově dostupnějšími a finančně přitažlivějšími ve srovnání s konvenčními pohony; zdůrazňuje, že je třeba urychlit zavádění těchto alternativ například zajištěním realistického procenta mísení na základě posouzení dopadů, které zahrnuje analýzu životního cyklu paliv a je v souladu s kritérii udržitelnosti EU, jakož i prostřednictvím regulační stability a finanční podpory, včetně poskytování daňových pobídek členskými státy; dále se domnívá, že by členské státy měly mít možnost stanovit klesající nebo nulovou sazbu daně na využívání pobřežní elektřiny a jiných udržitelných řešení; dále vyzývá Komisi, aby podporovala a podstatně stimulovala využívání příslušných finančních nástrojů pro zavádění udržitelných alternativních paliv a technologií;

17. vyzývá Komisi, aby posoudila možnost vytvoření systému označování emisí na úrovni EU pro vnitrozemskou vodní dopravu, který by poskytoval snadno dostupné informace o energetické náročnosti lodí, podporoval energetickou účinnost a vytvářel stabilní prostředí pro investiční rozhodování, což by mělo vést k životaschopné podnikatelské příležitosti a návratnosti investic pro přepravce; zdůrazňuje, že cílem tohoto systému musí být účinně snižovat emise a pomáhat odvětví tím, že mu zajistí lepší přístup k financování, půjčkám a zárukám na základě jeho emisních výsledků, zlepšovat monitorování emisí, vytvářet přínosy tím, že bude přístavní orgány pobízet k diferenciaci poplatků za využívání přístavní infrastruktury, a v konečném důsledku zvýšit atraktivitu tohoto odvětví jako celku; vyzývá Komisi, aby poskytla praktickou příručku a soubor nástrojů ohledně udržitelných paliv a technologických možností pro vnitrozemskou vodní a pobřežní dopravu na krátké vzdálenosti s cílem podpořit vlastníky lodí při jejich rozhodování; zdůrazňuje, že by se vzhledem k jejich podobným technickým charakteristikám měla zaměřit na plavidla vnitrozemské plavby a pobřežní plavby na krátké vzdálenosti;

18. poukazuje na to, že modulární konstrukce lodí zajišťuje flexibilitu, předvídatelnost a úspory nákladů; v této souvislosti zdůrazňuje, že standardizované součásti lodí, jejich konstrukce a vývoj vytvářejí dobrý základ, který lze použít různými způsoby (průřezová modalita), a navíc usnadňují dovybavení udržitelnějšími pohonnými systémy hned po jejich uvedení na trh; zdůrazňuje, že kromě přínosů pro životní prostředí může modulární konstrukce vést k úsporám nákladů a pomoci snížit rizika díky předvídatelnému procesu výroby a konstrukce, a proto by měla být podporována pobídkami a propagována;

19. domnívá se, že s ohledem na naše cíle v oblasti klimatu je odvětví lodní dopravy schopno nabídnout udržitelnější dopravu, která obstojí i v budoucnu; zdůrazňuje, že by Komise a vnitrostátní orgány měly v této fázi vývoje hrát spojovací a koordinační úlohu a spolupracovat se všemi zúčastněnými stranami, včetně uživatelů vnitrozemských vodních cest a loďařského průmyslu; vybízí členské státy, aby zaváděly pilotní projekty s inovativními řešeními, jako jsou vyměnitelné bateriové kontejnery; v této souvislosti zdůrazňuje naléhavou potřebu podpory inovací, finančního plánu EU, usnadnění certifikace a povolení k využívání alternativních paliv;

20. v této souvislosti zdůrazňuje význam energetické transformace přístavů a jejich specializovaných loděnic, v nichž dochází k výstavbě, přestavbě a dovybavení lodí; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby vyčlenily přiměřené finanční prostředky a investice na zajištění dostatečné kapacity a odpovídající infrastruktury v přístavech s cílem usnadnit obnovu flotil a energetickou transformaci v odvětví lodní dopravy; dále zdůrazňuje, že rozvoj alternativních zdrojů energie pro plavidla vyžaduje vhodnou infrastrukturu pro dodávky pobřežní elektřiny a doplňování paliva;

21. zdůrazňuje, že ekologizace flotil by se neměla zaměřovat pouze na řešení emisí skleníkových plynů, ale měla by se také snažit snížit znečištění řek; zdůrazňuje proto, že je důležité zajistit v přístavech zařízení pro vypouštění odpadu a propagovat používání inovativních nátěrů proti znečištění a vyspělé technologie údržby trupu, jako jsou podvodní drony;  vyzývá Komisi, aby navrhla správní rámec pro monitorování znečištění povodí, jímž by se usnadnila koordinace opatření, investic a akčních programů na úrovni EU a jednotlivých členských států;

22. zdůrazňuje, že je důležité zajistit řádné a průřezové hospodaření s vodními zdroji, které zahrnuje správu hydraulických systémů, podporu rozvoje energie z vodních zdrojů, zaručení různých způsobů využívání vody a zachování biologické rozmanitosti;  zdůrazňuje proto, že by do vodohospodářství měly být zapojeny zúčastněné strany z oblasti dopravy, energetiky, zemědělství, průmyslu a životního prostředí;

Digitalizace a autonomní lodní doprava

23. konstatuje, že rozsáhlá digitalizace a shromažďování údajů může přispět k čistšímu životnímu prostředí a lepší bezpečnosti na palubě a vést k účinnějšímu směrování, k menšímu přetížení přístavů a lepší komunikaci a výměně informací mezi loděmi, přístavy a infrastrukturou; poukazuje na to, že by digitalizace mohla přinést značné výhody, pokud jde o bezpečnost a energetickou účinnost při shromažďování a analýze údajů o odvětví vnitrozemské vodní dopravy, a přispět tak k dalšímu snižování emisí; vyzývá k vypracování strategie pro rozvoj a zavádění digitálních a automatizovaných technologií v odvětví vnitrozemské vodní dopravy, která by měla nastínit interoperabilní normy napříč různými druhy dopravy a hranicemi i požadovaná výzkumná opatření a financování, mimo jiné prostřednictvím specializovaných výzev v rámci programu Horizont Evropa; zdůrazňuje, že je v tomto ohledu nezbytné aktualizovat technické normy v Evropském výboru pro vypracování norem pro vnitrozemskou plavbu (CESNI) a dále harmonizovat říční informační služby (RIS), což by zjednodušilo postupy při regulaci vnitrozemské plavby, zmenšilo problémy vyplývající z rozdílných výkladů technických norem a nedostatku srovnatelných údajů a umožnilo rychlý vývoj a zavádění inovativních řešení; zdůrazňuje, že je nezbytné připravit společný rámec pro interoperabilní výměnu údajů mezi jednotlivými druhy dopravy;

24. vyzývá Komisi, aby co nejdříve zajistila harmonizované digitální používání a přijímání elektronických dokladů posádky a plavidel v celé EU, což posílí monitorování sociálních podmínek a podmínek zaměstnávání, zvýší účinnost a přitažlivost vnitrozemské vodní dopravy a její hladké vzájemné působení a integraci s jinými druhy dopravy a posílí interoperabilitu systémů výměny údajů v rámci celého logistického řetězce; zdůrazňuje, že nedostatek řádného odpočinku pracovníků na palubě může představovat významná bezpečnostní rizika; zdůrazňuje proto, že zásadní význam má spolehlivá digitální kontrolní kapacita v reálném čase pro čtení, uchovávání a generování údajů o pracovní době a době odpočinku pracovníků na palubě;

25. zdůrazňuje, že je třeba urychleně provést nařízení o elektronických informacích o nákladní dopravě (eFTI)[14] a umožnit tak provozovatelům dopravy rychle a snadno sdílet informace v digitálním formátu s donucovacími orgány;

26. konstatuje, že integrace a harmonizace údajů jsou klíčovým nástrojem správy aktiv za účelem posílení spolehlivosti vnitrozemské vodní dopravy a zvýšení jejího využívání v logistických řetězcích; konstatuje, že údaje musí být propojeny s inteligentní infrastrukturou, aby bylo možné účinné plánování a komunikace s jinými druhy dopravy s cílem usnadnit multimodalitu a synchromodální systémy; bere na vědomí potenciál integrovaných datových platforem pro zvýšení transparentnosti, například při sledování a kontrole, i zvýšení efektivity, například při plánování tras a správě aktiv;

27. zdůrazňuje význam shromažďování údajů o evropském logistickém systému v koordinaci s příslušnými zúčastněnými stranami při přípravě návrhu revidované směrnice o kombinované dopravě[15] a dalších opatření, která zajistí účinnější plánování logistiky a využívání fyzické infrastruktury; vyzývá dále Komisi, aby předložila intermodální přehled toku zboží a kontejnerů vstupujících do Evropy a o trasách, po nichž se zboží dopravuje do konečného místa určení, což by mohlo být přínosné pro vypracování účinné politiky přechodu na jiný druh dopravy; domnívá se, že podpora přechodu na jiný druh dopravy by měla být považována za prioritu, neboť námořní kontejnery nejsou v současné době vždy účinně přepravovány z námořních přístavů do vnitrozemí, což vede k vyšším nákladům a delší době cestování; vyzývá Komisi, aby u vnitrozemské přepravy kontejnerů posoudila přidanou hodnotu algoritmů a umělé inteligence s cílem optimalizovat za tímto účelem plánování a zpracování;

28. zdůrazňuje, že je důležité propojit stávající rámce politiky pro digitální dopravu a zajistit, aby údaje o multimodální dopravě byly k dispozici prostřednictvím jediného přístupového místa s cílem dosáhnout úspor z důvodu vyšší efektivity ve vodní nákladní dopravě a zajistit interoperabilitu údajů s jinými druhy dopravy; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby předložila akční plán EU pro digitální infrastrukturu multimodální dopravy, který umožní sdílení údajů a interoperabilitu s cílem dosáhnout nejpozději do roku 2035 synchronního, propojeného a automatizovaného dopravního systému; domnívá se, že je zapotřebí specializovaná řídicí struktura za účelem průběžného a pravidelného monitorování, vyhodnocování a zlepšování s cílem využívat nejmodernější technologie a inovace;

29. poukazuje na nezbytnost pobídek pro rozvoj multimodálních digitálních přístavních platforem; vyzývá v této souvislosti k vytvoření projektu evropské přidané hodnoty pro splavnost a multimodální propojení vnitrozemských vodních cest v rámci TEN-T;

30. zdůrazňuje významný potenciál vnitrozemské vodní dopravy pro autonomní vodní dopravu kolem pobřeží a zdůrazňuje, že zvýšení automatizace přibližuje realitu synchronní multimodální dopravy v Evropě; vyzývá Komisi, aby na základě posouzení dopadů a rozsáhlých konzultací se všemi příslušnými zúčastněnými stranami zvážila v případě potřeby přezkum všech příslušných právních předpisů za účelem snadnějšího využívání autonomní lodní dopravy, zejména pokud jde o povinnosti posádky v případě mimořádných událostí nebo selhání systému, vyjasnění otázek odpovědnosti v případě škod a obecněji o bezpečnostní aspekty autonomních plavidel, s cílem dosáhnout určité úrovně harmonizace a zvýšit využívání technologií na úrovni EU; trvá proto na vypracování evropského plánu pro inteligentní a autonomní vnitrozemské vodní dopravní systémy, který by měl podpořit právní předpisy zaměřené na budoucnost, výzkum, pilotní projekty, terénní laboratoře a rozvoj a úspěšné zavádění autonomních lodí, inteligentních přístavů a digitální interoperability na základě inteligentních dopravních systémů a zajistit také zavedení dálkové kontroly plavidel a distanční řízení plavebních komor; zdůrazňuje v tomto ohledu nutnost inteligentní infrastruktury a nezbytné odborné přípravy, zvyšování kvalifikace a rekvalifikace posádky, které by mohly být podporovány v rámci složky Programu InvestEU zaměřené na sociální investice a dovednosti; upozorňuje v této souvislosti na cenný přínos norem výboru CESNI pro posádku, plavidla a informační technologie; vyzývá Komisi, aby u vnitrozemské vodní dopravy upřednostňovala digitalizaci, harmonizaci a rychlá řešení (bezpapírovou výměnu informací) a položila tak základy pro autonomní odvětví;

31. upozorňuje na to, že bezpečná a zabezpečená autonomní plavba vyžaduje standardizované sdílení informací nejen o poloze antény plavidel, ale také o poloze plavidel, obrysu lodního trupu a úpravách vodních cest, aby bylo možné řídit autonomní provoz, předcházet možným střetům plavidel, která sdílejí stejnou plavební dráhu, a poskytovat velitelům plavidel nejnovější informace o plavební dráze; poukazuje na potenciál vesmírných řešení jako faktorů umožňujících vnitrozemskou vodní dopravu a na užitečný přínos kosmických kapacit EU Galileo, EGNOS a Copernicus v tomto ohledu;

Přístavy, jež obstojí v budoucnosti: energetické a oběhové uzly

32. zdůrazňuje úlohu vnitrozemských přístavů jako strategických multimodálních uzlů v logistickém systému; zdůrazňuje proto, že vnitrozemské přístavy i námořní přístavy by měly být účinně propojeny s vnitrozemím, zejména s železniční infrastrukturou, a měly by zahrnovat zařízení pro překládku a zaměřit se, pokud je to možné, na napojení na hlavní a globální sítě TEN-T; podporuje intenzivnější spolupráci a vytváření klastrů mezi námořními a vnitrozemskými přístavy;

33. zdůrazňuje význam námořních přístavů pro umožnění přechodu na vnitrozemskou vodní dopravu; konstatuje, že lepší propojení vnitrozemské vodní nákladní dopravy usnadní efektivnější vnitrozemskou vodní dopravu do námořních přístavů a z nich; zdůrazňuje, že úzká spolupráce mezi různými námořními a vnitrozemskými přístavy a všemi zúčastněnými stranami v logistickém řetězci, například v oblasti udržitelnosti, vytváří další možnosti zlepšení, pokud jde o nákladovou a provozní účinnost, a je přínosem pro regionální rozvoj a zaměstnanost;

34. vyzývá Komisi, aby zajistila, že vnitrozemské přístavy budou udržovat stávající železniční spojení a že členské státy upřednostní modernizaci své sítě železniční nákladní přepravy s cílem zajistit intermodální dopravní toky mezi vnitrozemskými vodními cestami a železnicí;

35. zdůrazňuje, že zavádění infrastruktury pro alternativní paliva by mělo zohlednit potenciální poptávku a tržní charakteristiky přístavů a zároveň vytvářet možné cesty směřující ke klimaticky neutrálnímu odvětví vnitrozemské vodní dopravy; zdůrazňuje proto, že evropská strategie zavádění alternativních paliv pro multimodální a průmyslové využití prostřednictvím revize transevropské dopravní sítě (TEN-T) a směrnice 2014/94/EU o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva by měla být založena na síťovém přístupu, který povede k účinně plánované infrastruktuře, a to na základě vlastností potenciální tržní poptávky přístavu a jeho vnitrozemí a, v případě potřeby, podél vodních cest, v souladu se zásadou technologické neutrality; zdůrazňuje mimoto potenciál flexibilního systému infrastruktury, například využívání mobilních generátorů elektřiny, a vyzývá Komisi, aby posoudila flexibilní řešení distribuce a dodávek paliva, jako například systémy pronájmu plavidel;

36. vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily součinnost mezi infrastrukturou vnitrozemských vodních cest a transevropskými energetickými sítěmi, což usnadní energetickou transformaci vnitrozemské lodní dopravy a podpoří rozvoj přístavů jako energetických uzlů; zdůrazňuje v této souvislosti, že je třeba lépe integrovat infrastrukturu vnitrozemských vodních cest do evropské energetické sítě a tak usnadnit využívání dodávek energie na pevnině; zdůrazňuje rovněž potenciál vnitrozemských vodních cest pro přepravu alternativních paliv; zdůrazňuje, že je nezbytné vybudovat v evropských vnitrozemských přístavech elektrickou infrastrukturu s cílem poskytnout v budoucnu plavidlům zdroje elektrické energie, rozšířit a modernizovat zařízení a vybavení poskytované v kotvištích a snížit emise skleníkových plynů a znečištění ovzduší v přístavech a jejich okolí v souladu s cílem nulového znečištění v kotvištích;

37. zdůrazňuje, že je důležité řešit plynulost v přístavech zajištěním dostatečné kapacity kotvišť a čekáren pro vnitrozemská plavidla;

38. zdůrazňuje potenciál vnitrozemských vodních cest pro přepravu nebezpečného zboží a odpadu, což vyžaduje investice do odpovídající a bezpečné infrastruktury a plavidel a do kvalifikované pracovní síly; zdůrazňuje slibnou úlohu přístavů v oběhovém hospodářství a zvláštní potenciál vnitrozemských vodních cest pro dopravu komodit pocházejících z nových oběhových trhů; vyzývá proto Komisi, aby vytvořila pevnější vazbu mezi svou politikou oběhového hospodářství a politikou vnitrozemské vodní dopravy; vyzývá dále Komisi, aby vypracovala opatření na podporu činností v oblasti oběhového hospodářství v přístavech a aby prosazovala koncepci posuzování životního cyklu s cílem zahájit dialog a vybídnout vnitrozemské přístavy k tomu, aby navrhly integrované systémy řízení mimo jiné pro vodu, energii, odpad, staveniště, územní plánování a městské zelené oblasti, s cílem uvolnit jejich potenciál stát se oběhovými a čistými energetickými uzly;

Vzdělávání a odborná příprava, pracovní podmínky, výzkum a inovace

39. zdůrazňuje potřebu modernizovat vzdělání a odbornou přípravu v oblasti vnitrozemské plavby se zaměřením na rozvoj zelených a digitálních dovedností i na překonání jazykových bariér, a vytvořit tak atraktivní pracovní místa pro mladé lidi a ženy a zároveň dostatečně zohlednit vysoké a harmonizované sociální a bezpečnostní standardy a úrovně kvalifikace; podporuje v tomto ohledu další rozvoj norem CESNI s cílem zajistit nezbytné dovednosti členů posádky na plavidlech vnitrozemské plavby; zdůrazňuje, že je třeba zavést povinné, průběžné a pravidelné systémy odborné přípravy pro všechny členy posádky, včetně mezinárodních výměnných stáží, a tak podpořit zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci, optimální pracovní mobilitu a bezpečnost v celém odvětví; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí zdravotní a bezpečnostní normy v souladu se zásadou nulové havárie; vyzývá dále členské státy, aby do 17. ledna 2022 řádně provedly směrnici (EU) 2017/2397 o uznávání odborných kvalifikací ve vnitrozemské plavbě;

40. zdůrazňuje, že je důležité zaručit ve vnitrozemské vodní dopravě dobré pracovní podmínky a důstojné mzdy; vyzývá členské státy k zajištění odpovídajícího sociálního zabezpečení pro všechny pracovníky na palubě v souladu s právními předpisy EU v sociální oblasti; zdůrazňuje, že v odvětví vnitrozemské vodní dopravy jsou nezbytné jednoznačné pracovněprávní předpisy a předpisy v oblasti sociálního zabezpečení; zdůrazňuje, že je třeba zabezpečit sociální ochranu a práva pro evropské členy posádky a členy posádky ze třetích zemí;

41. zdůrazňuje význam další spolupráce a součinnosti mezi různými iniciativami a instituty v oblasti výzkumu a inovací, a to pomocí sdílení znalostí, údajů, know-how a osvědčených postupů a pomoví zpřístupnění přehledu probíhajících projektů na veřejné platformě;

42. zdůrazňuje, že je třeba podporovat rozvoj projektů inovativních plavidel vnitrozemské plavby a odpovídající přístavní infrastruktury v rámci partnerství Horizont Evropa pro vodní dopravu s nulovými emisemi;

Plán financování v rámci EU

I. Možnosti financování prostřednictvím stávajících finančních nástrojů EU

43. zdůrazňuje možnost stávajících nástrojů financování EU, jako jsou Nástroj pro propojení Evropy, Horizont Evropa, evropské strukturální a investiční fondy včetně Fondu soudržnosti a Nástroj pro oživení a odolnost, pro ekologizaci a digitalizaci evropského odvětví vnitrozemské vodní dopravy; zdůrazňuje, že je nezbytné mobilizovat tyto nástroje s cílem dokončit hlavní a globální sítě TEN-T, financovat investice do rozvoje a zavádění udržitelných alternativních paliv a alternativních pohonných systémů pro plavidla i nezbytné infrastruktury, umožnit inteligentní součinnost mezi dopravou, energetikou, zmírňováním změny klimatu a přizpůsobením se této změně a digitalizací a zajistit modernizaci a odolnost vnitrozemských vodních cest; zdůrazňuje však, že tyto nástroje financování nejsou vždy vhodné pro malé a střední podniky, rodinné podniky a další mikropodniky vzhledem k tomu, že u menších projektů existuje riziko, že nebudou pro financování způsobilé; zdůrazňuje, že je mimoto nezbytné zajistit jasné udržitelné financování a soukromé investice do vnitrozemské vodní dopravy;

44. připomíná, že transformace energetiky na klimatickou neutralitu představuje pro odvětví vnitrozemské plavby technologickou a finanční výzvu, která vyžaduje odpovídající podporu; domnívá se v této souvislosti, že členské státy musí zejména využít Nástroj pro oživení a odolnost jako jedinečnou příležitost k financování vnitrozemských vodních cest, která kombinuje krátkodobé účinky hospodářského oživení s dlouhodobými přínosy cílených investic do infrastruktury a lodní dopravy;

45.  vyzývá Komisi, aby posílila své vnitřní zdroje určené na vnitrozemskou vodní dopravu a provádění akčního programu NAIADES, včetně lidských zdrojů, a aby je sladila s ambicemi pro toto odvětví v rámci Zelené dohody, s přechodem na jiný druh dopravy a se strategií udržitelné a inteligentní mobility;

46. zdůrazňuje dále, že rozhodující význam mají investice do infrastruktury vnitrozemské vodní dopravy v námořních přístavech a jejich okolí; zdůrazňuje, že je nezbytná úzká spolupráce mezi všemi zúčastněnými stranami v logistickém hodnotovém řetězci;

II. Potřeba fondu EU pro vnitrozemskou vodní dopravu

47. upozorňuje na to, že cesta ke klimaticky neutrálnímu odvětví vnitrozemské vodní dopravy a žádoucí transformace energetiky vytvoří mezeru ve financování blížící se 10 miliardám EUR[16], kterou nemůže financovat samotné odvětví; zdůrazňuje mimoto, že chybí ekonomická opodstatněnost pro soukromé majitele plavidel, aby investovali do pohonných technologií, které výrazně snižují dopad na klima a životní prostředí; zdůrazňuje, že je za tímto účelem nezbytné mobilizovat veřejnou podporu i soukromé investice;

48. zdůrazňuje, že v odvětví vnitrozemské vodní dopravy působí převážně malé a střední podniky, rodinné podniky a menší přístavy, které obtížně provádějí rozsáhlé investice za účelem plnění cílů Zelené dohody; domnívá se proto, že je třeba zlepšit rozšiřitelnost požadovaných investic, výrazně snížit administrativní zátěž a posílit přístup k financování;

49. vyzývá proto Komisi, aby zřídila specializovaný fond EU pro vnitrozemskou vodní dopravu zaměřený na udržitelnou transformaci, jenž bude zahrnovat systém jednotného kontaktního místa snadno dostupného pro pomoc a asistenci, které bude mít možnost kombinovat projekty do jediné žádosti, čímž se zvýší šance na získání financování; zdůrazňuje, že fond by měl stávající rezervní fondy, vytvořené podle nařízení (EU) č. 546/2014[17], doplnit o významné dodatečné finanční příspěvky z unijních a vnitrostátních finančních nástrojů a také o další soukromé a veřejné investice s cílem mobilizovat další investice z průmyslu a řešit stávající investiční mezeru ve financování udržitelné transformace; zdůrazňuje, že tento fond by měl rovněž umožnit kombinování s Nástrojem pro propojení Evropy, s evropskými strukturálními a investičními fondy včetně Fondu soudržnosti a s finančními nástroji Evropské investiční banky;

50. zdůrazňuje, že by se tento zvláštní fond měl zaměřit na zdokonalení a obnovu lodí s cílem zlepšit energetickou účinnost lodí a podpořit investice do inovativních a energeticky úsporných technologií i do přístavní infrastruktury, zejména zavádění alternativních paliv, což přispěje k dosažení cílů Zelené dohody, udržitelné obnově a udržitelnějšímu dopravnímu systému jako celku;

51. vyzývá Komisi, aby posoudila životaschopnost začlenění nového evropského systému vrakování a obnovy loďstva jako součásti fondu a aby při tom řádně zohlednila emise z životního cyklu dotčených plavidel s cílem usnadnit rychlý přechod ke klimatické neutralitě; zdůrazňuje, že je třeba řešit podmínky, za nichž k vrakování dochází, a zdůrazňuje, že klíčem je oběhovost;

III. Financování z Evropské investiční banky

52. připomíná, že Evropská investiční banka (EIB) poskytuje finanční prostředky na atraktivní kapitálové úvěry, a to i pro odvětví stavby lodí; domnívá se však, že realizace a účinnost financování EIB závisí na jeho dostupnosti, a z toho důvodu zdůrazňuje, že je nezbytné:

i) zajistit, aby se program záruk EIB pro ekologickou lodní dopravu vztahoval i na menší transakce, včetně pružnějších úvěrových podmínek, například s ohledem na průměrnou provozní životnost lodi během doby návratnosti;

ii) zajistit, aby EIB poskytovala výrobcům lodí jak předběžné financování, tak financování po dodání, aby bylo zaručeno provádění a životaschopnost inovativních projektů v oblasti stavby lodí;

iii) zajistit, aby prioritou bylo financování výzkumných a inovačních programů pro ekologickou stavbu lodí;

53. vyzývá Komisi a členské státy, aby pečlivě sledovaly investice ze zemí mimo EU do evropských přístavů vzhledem k úloze, již přístavy plní v evropské strategické infrastruktuře jako multimodální uzly, klíčové energetické uzly a klastry průmyslu;

Osobní doprava, městská mobilita, vodní městská logistika a cestovní ruch

54. vítá nedávné hodnocení balíčku opatření pro městskou mobilitu z roku 2013, jež provedla Komise[18]; zdůrazňuje v této souvislosti, že očekávané výsledky balíčku opatření pro městskou mobilitu, konkrétně snížení emisí CO2 a látek znečišťujících ovzduší, menší dopravní zácpy a menší počet smrtelných nehod v městských oblastech, se nedostavily stejným způsobem v celé EU; vyzývá proto Komisi, aby vybízela členské státy a města k tomu, aby do svého plánu udržitelné městské mobility, pokud je to možné, zahrnuly veřejnou vodní dopravu, městskou logistiku a místní distribuci zboží jako bezpečný, udržitelný a účinný způsob dopravy a aby posílily shromažďování údajů o městské mobilitě; zdůrazňuje dále, že je třeba zahrnout prostředky veřejné vodní dopravy do platforem digitální mobility, jako je mobilita jako služba, a také do aplikací pro doručování zboží;

55. zdůrazňuje nevyužitý potenciál vnitrozemských vodních cest v městských oblastech, jak ukázala Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu; zdůrazňuje, že městské oblasti jsou stále více přetížené a že budování nové silniční infrastruktury není vždy nákladově efektivní; vyzývá Komisi, aby vodní dopravu zahrnula do cíle lepšího využívání vnitrozemských vodních cest ve městech v rámci Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu a aby předložila konkrétní návrhy s cílem posílit logistiku na našich vnitrozemských vodních cestách a zohlednit doručování prostřednictvím jízdních kol pro přepravu nákladu, což podpoří přechod na jiný druh dopravy; vyzývá v tomto ohledu Komisi, aby zlepšila shromažďování údajů o městské mobilitě, pokud jde o osobní a nákladní vodní dopravu, a zdůrazňuje potenciál vnitrozemské vodní dopravy pro poslední úsek udržitelné městské logistiky;

56. zdůrazňuje skutečnost, že údaje o poptávce po osobní dopravě z roku 2019 ukázaly, že evropské odvětví říčních okružních plaveb, včetně výletních osobních lodí a trajektových služeb, bylo před pandemií COVID-19 ve zdravém stavu; konstatuje však, že toto odvětví se v první polovině roku 2020 kvůli současné hygienické situaci téměř zastavilo, což mělo negativní hospodářský dopad a způsobilo jednotlivým společnostem finanční obtíže, a že je nadále nejisté, zda se osobní doprava v roce 2021 vrátí do normálního stavu[19]; vyzývá proto Komisi, aby cestování po vnitrozemských vodních cestách zahrnula do svého nadcházejícího Evropského programu pro cestovní ruch 2050 s cílem prosazovat ekonomickou opodstatněnost pro udržitelné, inovativní a odolné oživení říčního cestovního ruchu a aby zároveň zohlednila hospodářské přínosy říčního cestovního ruchu v přístavních regionech, pokud jde o přidanou hodnotu, vytváření pracovních míst a příjmy přístavů;

57. zdůrazňuje, že je třeba dále prozkoumat potenciál vnitrozemských vodních cest pro rekreační plavbu a další činnosti na pobřeží, což by podpořilo růst, vytvořilo nové pracovní příležitosti a posílilo cestovní ruch v dotčených regionech;

58. vyzývá členské státy, aby přijetím usnesení č. 40 Výboru pro vnitrozemskou dopravu v rámci Evropské hospodářské komise OSN schválily mezinárodní osvědčení pro provozovatele rekreačních plavidel s cílem umožnit přeshraniční uznávání licencí a usnadnit rekreační plavbu v Evropě;

°

° °

59. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

 

 

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

28.6.2021

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

44

0

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Magdalena Adamowicz, Andris Ameriks, José Ramón Bauzá Díaz, Izaskun Bilbao Barandica, Paolo Borchia, Marco Campomenosi, Ciarán Cuffe, Johan Danielsson, Karima Delli, Gheorghe Falcă, Giuseppe Ferrandino, Mario Furore, Søren Gade, Isabel García Muñoz, Jens Gieseke, Elsi Katainen, Kateřina Konečná, Elena Kountoura, Julie Lechanteux, Benoît Lutgen, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, Marian-Jean Marinescu, Tilly Metz, Cláudia Monteiro de Aguiar, Caroline Nagtegaal, Jan-Christoph Oetjen, Philippe Olivier, Rovana Plumb, Tomasz Piotr Poręba, Dominique Riquet, Dorien Rookmaker, Massimiliano Salini, Sven Schulze, Barbara Thaler, István Ujhelyi, Henna Virkkunen, Petar Vitanov, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Roberts Zīle, Kosma Złotowski

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Pablo Arias Echeverría, Angel Dzhambazki, Maria Grapini, Roman Haider, Jutta Paulus, Kathleen Van Brempt, Marianne Vind

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

44

+

ECR

Angel Dzhambazki, Tomasz Piotr Poręba, Roberts Zīle, Kosma Złotowski

ID

Paolo Borchia, Marco Campomenosi

NI

Mario Furore, Dorien Rookmaker

PPE

Magdalena Adamowicz, Pablo Arias Echeverría, Gheorghe Falcă, Jens Gieseke, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, Benoît Lutgen, Marian-Jean Marinescu, Cláudia Monteiro de Aguiar, Massimiliano Salini, Sven Schulze, Barbara Thaler, Henna Virkkunen, Elissavet Vozemberg-Vrionidi

Renew

José Ramón Bauzá Díaz, Izaskun Bilbao Barandica, Søren Gade, Elsi Katainen, Caroline Nagtegaal, Jan-Christoph Oetjen, Dominique Riquet

S&D

Andris Ameriks, Johan Danielsson, Giuseppe Ferrandino, Isabel García Muñoz, Maria Grapini, Rovana Plumb, István Ujhelyi, Kathleen Van Brempt, Marianne Vind, Petar Vitanov

The Left

Kateřina Konečná, Elena Kountoura

Verts/ALE

Ciarán Cuffe, Karima Delli, Tilly Metz, Jutta Paulus

 

0

-

 

 

 

3

0

ID

Roman Haider, Julie Lechanteux, Philippe Olivier

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0  :  zdrželi se

 

Poslední aktualizace: 1. září 2021
Právní upozornění - Ochrana soukromí