Zpráva - A9-0243/2021Zpráva
A9-0243/2021
Evropský parlament

ZPRÁVA o novém přístupu k námořní strategii pro oblast Atlantského oceánu

20.7.2021 - (2020/2276(INI))

Výbor pro regionální rozvoj
Zpravodaj: Younous Omarjee

Postup : 2020/2276(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A9-0243/2021
Předložené texty :
A9-0243/2021
Rozpravy :
Hlasování :
Přijaté texty :

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o novém přístupu k námořní strategii pro oblast Atlantského oceánu

(2020/2276(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na články 174, 225 a 349 Smlouvy o fungování Evropské unie,

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. července 2020 nazvané „Nový přístup k námořní strategii pro oblast Atlantského oceánu – 2. akční plán pro oblast Atlantiku: Aktualizovaný akční plán pro udržitelnou, odolnou a konkurenceschopnou modrou ekonomiku v oblasti Atlantského oceánu v Evropské unii“ (COM(2020)0329),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030: Navrácení přírody do našeho života“ (COM(2020)0380),

– s ohledem na dohodu přijatou na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (COP21) v Paříži dne 12. prosince 2015 (Pařížská dohoda)[1],

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),

– s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu[2],

– s ohledem na první akční plán pro oblast Atlantiku ze dne 13. května 2013 (COM(2013)0279) a na jeho přezkum v polovině období ze dne 23. února 2018 (SWD(2018)0049),

– s ohledem na strategie EU ze dne 10. června 2009 pro region Baltského moře (COM(2009)0248), ze dne 8. prosince 2010 pro Podunají (COM(2010)0715), ze dne 28. července 2015 pro alpský region (COM(2015)0366) a ze dne 17. června 2014 pro jadranský a jónský region (COM(2014)0357) a na svá usnesení o těchto strategiích[3],

– s ohledem na Úmluvu o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin[4],

– s ohledem na směrnici Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (směrnice o přírodních stanovištích)[5] a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně žijících ptáků (směrnice o ptácích)[6],

– s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2020 o 15. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti (COP15)[7],

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky[8],

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1059 ze dne 24. června 2021 o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) podporovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj a nástrojů financování vnější činnosti[9],

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES[10],

– s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 12. června 2018 o Evropském námořním a rybářském fondu a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 (COM(2018)0390),

– s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o stavu klimatické a environmentální nouze[11],

– s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 19. března 2021 o sdělení Komise nazvaném „Nový přístup k námořní strategii pro oblast Atlantského oceánu – 2. akční plán pro oblast Atlantiku: Aktualizovaný akční plán pro udržitelnou, odolnou a konkurenceschopnou modrou ekonomiku v oblasti Atlantského oceánu v Evropské unii“,

– s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2021 o strategii EU pro udržitelný cestovní ruch[12],

– s ohledem na zprávu rady Komise pro misi zaměřenou na zdraví oceánů, moří, pobřežních a vnitrozemských vod ze dne 21. září 2020 nazvanou „Mise Starfish 2030: obnovit naše oceány a vody“ do roku 2030“;

– s ohledem na závěry Rady ze dne 5. června 2019 o provádění makroregionálních strategií EU,

– s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2011 o evropské strategii pro oblast Atlantského oceánu[13],

– s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2012 o strategii politiky soudržnosti EU pro oblast Atlantského oceánu[14],

– s ohledem na zprávu Komise ze dne 20. května 2014 o správě a řízení makroregionálních strategií (COM(2014)0284),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. ledna 2011 o přínosu regionální politiky k udržitelnému růstu v rámci strategie Evropa 2020 (COM(2011)0017),

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU ze dne 16. dubna 2014, kterou se mění směrnice Rady 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí[15],

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. května 2021 nazvané „Nový přístup pro udržitelnou modrou ekonomiku v EU: Přeměna modré ekonomiky EU pro udržitelnou budoucnost“ (COM(2021)240),

– s ohledem na směrnici Evropského Parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (směrnice o mořském prostředí)[16],

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze dne 23. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik[17],

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí[18],

– s ohledem na studii, kterou vypracovalo generální ředitelství pro vnitřní politiky Unie (tematická sekce B: Strukturální politika a politika soudržnosti) ze dne 15. ledna 2015 nazvanou „Nová úloha makroregionů v oblasti Evropské územní spolupráce“,

– s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

– s ohledem na stanoviska Výboru pro dopravu a cestovní ruch a Výboru pro rybolov,

– s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj (A8-0243/2021),

A. vzhledem k tomu, že oblast Atlantského oceánu byla vážně zasažena socioekonomickým dopadem onemocnění COVID-19 a negativními dopady brexitu;

B. vzhledem k tomu, že oblast Atlantského oceánu je největší mořskou oblastí v Evropské unii;

C. vzhledem k tomu, že pobřežní a námořní cestovní ruch je zásadním zdrojem pracovních míst v atlantických regionech a že byl obzvláště zasažen socioekonomickou krizí způsobenou pandemií COVID-19;

D. vzhledem k tomu, že klimatická krize a zvyšování hladiny moří způsobují vážné škody pro všechny pobřežní oblasti a ostrovy v oblasti Atlantiku, které mají křehké a jedinečné suchozemské i mořské prostředí;

E. vzhledem k tomu, že oblast Atlantského oceánu EU zahrnuje Madeiru, Azory, Kanárské ostrovy, Francouzskou Guyanu, Martinik, Guadeloupe a Svatý Martin jakožto nejvzdálenější regiony, a vzhledem k tomu, že nový akční plán pro oblast Atlantiku by měl být zaměřen na všechny tyto regiony a zároveň podporovat úzkou spolupráci se zámořskými zeměmi a územími Atlantiku a jejich regiony;

F. vzhledem k tomu, že v roce 2015 činil celkový HDP oblasti Atlantského oceánu 2 175 miliard EUR, což představuje 15 % HDP Evropské unie[19];

G. vzhledem k tomu, že strategie pro oblast Atlantského oceánu by měla zahrnovat hmotné a nehmotné výměnné toky se zámořskými zeměmi a územími v Atlantiku a se zeměmi mimo EU, přičemž základem by měly být atlantické regiony EU, včetně nejvzdálenějších regionů;

H. vzhledem k tomu, že nová strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, přezkum směrnice o obnovitelných zdrojích energie[20] a modrá ekonomika jsou klíčovými prvky přechodu na vysoce energeticky účinné hospodářství plně založené na obnovitelných zdrojích energie, včetně posílených kritérií udržitelnosti;

I.  vzhledem k tomu, že oceány hrají zásadní úlohu při přizpůsobování se změně klimatu;

J. vzhledem k tomu, že zdravé oceány a ochrana a obnova jejich ekosystémů mají pro lidstvo zásadní význam, neboť oceány regulují klima, produkují zásoby kyslíku v atmosféře Země, jsou domovem pro biologickou rozmanitost a jsou zdrojem pro celosvětové zabezpečení potravin a lidské zdraví a také pro hospodářské činnosti, mezi které patří rybolov, doprava, stavba lodí, obchod, cestovní ruch, gastronomie, obnovitelná energie, výzkum a výroba zdravotnických produktů;

K. vzhledem k tomu, že strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ usiluje o zavedení spravedlivého, zdravého a ekologického potravinového systému;

L. vzhledem k tomu, že přístavy a doprava jako celek hrají významnou úlohu v prosazování udržitelného rozvoje a přechodu na bezuhlíkové hospodářství založené na obnovitelných zdrojích energie;

M. vzhledem k tomu, že námořní odvětví EU by rovněž mělo přispívat k boji proti úbytku biologické rozmanitosti a zhoršování životního prostředí a přispívat k cílům nové strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030;

N. vzhledem k tomu, že revidovaný druhý akční plán pro Atlantik musí uvolnit potenciál modré ekonomiky v oblasti Atlantiku a zároveň zachovat mořské ekosystémy a přispět k přizpůsobení se změně klimatu a k jejímu zmírňování;

O. vzhledem k tomu, že vzdělávání a odborná příprava v oblasti „modrých dovedností“, společné výzkumné projekty a zvyšování povědomí veřejnosti o potenciálu a zranitelnosti oceánu jako přírodního prostředí přispějí k úspěchu strategie;

P. vzhledem k tomu, že druhý akční plán pro Atlantik vůbec neodkazuje na nejvzdálenější regiony v Atlantiku posilující atlantický rozměr Evropské unie;

Výsledky strategie pro oblast Atlantského oceánu od roku 2013

1. poukazuje na práci všech místních, regionálních, celostátních a unijních zúčastněných stran, zejména skupiny pro strategii pro oblast Atlantského oceánu (Atlantic Strategy Group);

2. se znepokojením bere na vědomí dopady brexitu a pandemie COVID-19 na mořské a pobřežní oblasti Atlantiku; konstatuje, že v důsledku toho by mohla být ohrožena hospodářská, sociální a územní soudržnost na těchto územích, přičemž hrozí, že se zrychlí trend vylidňování;

3. domnívá se, že akční plán pro oblast Atlantiku z roku 2013 přispěl k vytvoření komplexnější představy o tom, co se děje v oblasti Atlantiku, ale vzhledem k jeho široké oblasti působnosti byl jeho přínos omezený, pokud jde o ovlivňování priorit a podporu rozvoje příslušných projektů;

4. zdůrazňuje úsilí o podporu mezinárodního rozměru strategie pro oblast Atlantského oceánu, zejména prostřednictvím úspěchu Galwayského prohlášení o spolupráci v Atlantském oceánu ze dne 24. května 2013 a Belémského prohlášení  o spolupráci v oblasti výzkumu a inovací v Atlantském oceánu ze dne 14. července 2017; připomíná, že mezinárodní rozměr akčního plánu pro oblast Atlantiku z roku 2013 a podpora jeho provádění pomáhají pochopit probíhající změny v Atlantském oceánu a jejich dopady na různá pobřežní společenství;

5. s politováním konstatuje, že obecné výsledky byly vzdáleny potenciálu akčního plánu, a vyjadřuje politování nad tím, že na akční plán nebyl vyčleněn rozpočet a že jeho systém řízení je příliš komplikovaný;

6. poukazuje na to, že 1 200 nových námořních projektů a investice ve výši téměř 6 miliard EUR, které oznámila Komise[21], nejsou plně výsledkem akčního plánu pro oblast Atlantiku z roku 2013, ale vítá skutečnost, že atlantická strategie některé z těchto investic a projektů přilákala nebo inspirovala; dále vyjadřuje politování nad tím, že pouze přibližně 30 % oznámených projektů bylo nadnárodních[22] a že přezkum v polovině období neposkytuje skutečný přehled o projektech realizovaných prostřednictvím této strategie; domnívá se, že atlantické regiony nebyly dostatečně zapojeny do řízení strategie;

7. vyjadřuje politování nad tím, že ačkoli byla odvětví udržitelného rybolovu a akvakultury zahrnuta do strategie pro oblast Atlantského oceánu z roku 2013, byla z posouzení Komise v polovině období provedeného v roce 2017 z velké části vyloučena;

NOVÝ DRUHÝ AKČNÍ PLÁN: DOPORUČENÍ PRO ZLEPŠENÍ

Obecné poznámky

8. vítá přezkum akčního plánu a uznává pokrok, jehož bylo dosaženo v oblasti jeho správy; vyjadřuje však politování nad tím, že přetrvávají různé nedostatky;

9. vítá přísněji definované priority nového akčního plánu ve srovnání s akčním plánem pro oblast Atlantiku v období 2013–2020 a žádá, aby byla přijata praktická opatření, která přímo vyplývají z této strategie; navrhuje, aby byly pro každý cíl uvedeny konkrétní plány nebo mezníky s cílem učinit vymezená opatření konkrétnějšími a snadněji vyhodnotitelnými;

10. vyjadřuje politování nad tím, že v rozpočtu Unie nebyly na akční plán pro oblast Atlantského oceánu vyčleněny žádné finanční prostředky; doporučuje, aby stávající programy a možnosti financování v rámci VFR na období 2021–2027, jako jsou Interreg, Evropský fond pro regionální rozvoj, Nástroj pro propojení Evropy a Horizont Evropa, podporovaly výzvy k předkládání projektů, které by řešily vícerozměrné výzvy a příležitosti v atlantických regionech;

11. zdůrazňuje, že je zapotřebí větší součinnosti mezi různými unijními fondy, strategiemi a programy, zejména s přímo řízenými programy, jakož i s celostátními a regionálními programy, s cílem podpořit udržitelnou, odolnou a konkurenceschopnou modrou ekonomiku v atlantických regionech; vyzývá Komisi, aby zvážila zavedení specifického označování projektů, které splňují různé priority a cíle nové strategie, s cílem usnadnit jejich financování z příslušných unijních programů a fondů; vyzývá zúčastněné členské státy a regiony, aby tuto strategii zmiňovaly v rámci programů a financování politiky soudržnosti, které jsou pro tyto regiony relevantní;

12. domnívá se, že tato strategie může podpořit společné plánování a rozvoj odvětví modré ekonomiky v oblasti Atlantiku, a to na základě osvědčených postupů kooperativního, inkluzivního a meziodvětvového územního plánování námořních prostor a také tím, že se obzvláště zaměří na otázky životního prostředí, biologické rozmanitosti a klimatu, čímž přispěje k dosažení cílů EU v oblasti klimatu a energetiky a podpoří technologie výroby energie z obnovitelných mořských zdrojů, jako je přílivová, vlnová, solární a větrná energie;

13. zdůrazňuje, že je důležité informovat potenciální příjemce o programech financování EU, a vyzývá Komisi, aby vydala jasnou a zjednodušenou příručku o všech těchto příležitostech; vybízí dále Komisi, aby zvážila specifické označování projektů s cílem učinit evropský rozměr viditelnějším pro veřejnost;

Nejvzdálenější regiony a ostrovy

14. vyjadřuje politování nad tím, že nová strategie pro oblast Atlantského oceánu obsahuje pouze stručnou zmínku o ostrovech členských států v Atlantiku, zejména nejvzdálenějších regionech, přestože tyto oblasti jsou z hlediska své socioekonomické udržitelnosti silně závislé na modré ekonomice a nalézá se v nich významná část biologické rozmanitosti v EU;

15. připomíná, že nejvzdálenější regiony poskytují EU skutečný atlantický rozměr a jejich plné začlenění do této strategie má zásadní význam pro její úspěch, a proto by mělo být posíleno; připomíná, že jejich izolovanost, odlehlost a malá rozloha by měly být v souladu s článkem 349 Smlouvy o fungování Evropské unie zohledňovány při podpoře skutečné sociální, hospodářské a územní integrace, ale také s cílem zdůraznit jejich jedinečný potenciál a jedinečné výhody, jako je jejich geostrategická pozice;

16. zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet strategie pro boj proti omezením v důsledku odlehlosti atlantických regionů či hustoty obyvatel, zejména na ostrovech členských států a v nejvzdálenějších regionech, a to podporou udržitelnějších dopravních spojení, zastavením energetické závislosti díky využívání obnovitelných zdrojů energie, jako je solární, přílivová a větrná energie, a rozvojem koordinovaných informačních sítí;

Průmysl a pracovní místa

17. doporučuje, aby byla na atlantické úrovni vypracována průmyslová strategie se silnou udržitelnou, environmentální a socioekonomickou složkou modré ekonomiky, a navrhuje, aby se akční plán zaměřil na rozvoj stěžejních průmyslových odvětví, jakož i na příslušné odvětvové politiky specifické pro oblast Atlantiku nebo na oblasti, v nichž má největší potenciál další úsilí o posílení spolupráce na úrovni jednotlivých oceánských pánví;

18. vyzývá k tomu, aby se strategie zaměřila přímo na vytváření kvalitních pracovních míst; domnívá se, že zásady evropského pilíře sociálních práv nejsou v novém akčním plánu pro oblast Atlantiku dostatečně zabezpečeny, a že je proto nezbytné do strategie zahrnout silnější sociální rozměr; vyzývá k začlenění ambiciózního sociálního rozměru s cílem bojovat proti chudobě a sociálnímu vyloučení a podporovat tvorbu kvalitních pracovních míst, a zejména pak odbornou přípravu na námořnická povolání a přístup k těmto povoláním pro mladé lidi v oblastech, jako jsou stavba a oprava lodí, akvakultura a rybolov;

Udržitelný rybolov

19.  vyjadřuje politování nad tím, že strategie nijak nezmiňuje udržitelný rybolov a akvakulturu, přestože tato odvětví hrají klíčovou socioekonomickou a environmentální úlohu na pobřeží Atlantského oceánu a v nejvzdálenějších regionech; vyzývá k začlenění tohoto klíčového odvětví modré ekonomiky do nové strategie v souladu se sdělením Komise ze dne 17. května 2021 o novém přístupu k udržitelné modré ekonomice v EU; domnívá se, že odkaz na tato odvětví by se měl vždy zmiňovat o zavedení ekosystémového přístupu k námořní správě;

20. varuje před škodlivými dopady nadměrného rybolovu a zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy a regiony v oblasti Atlantiku účinně spolupracovaly v boji proti nehlášenému nezákonnému rybolovu;

21.  zdůrazňuje význam spolupráce mezi Komisí, státy na pobřeží Atlantiku a příslušnými agenturami při ochraně rybích populací, dosažení maximálního udržitelného výnosu a ukončení nadměrného rybolovu;

22. zdůrazňuje, že nový druhý akční plán pro Atlantik by měl podporovat větší součinnost se strategií „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategií v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 s cílem podpořit ekologicky, sociálně a hospodářsky udržitelnou, odolnou a konkurenceschopnou modrou ekonomiku v oblasti Atlantiku;

23. konstatuje, že vystoupení Spojeného království z EU může změnit způsob, jakým plavidla EU provádějí svou činnost v Atlantském oceánu, a dlouhodobou dynamiku v tomto regionu;

Udržitelný cestovní ruch

24. zdůrazňuje, že je třeba rozvíjet vysoce kvalitní, inteligentní a udržitelný cestovní ruch, neboť se jedná o klíčové odvětví modré ekonomiky, a očekává, že Parlament a Komise zahájí v této oblasti pilotní projekty; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byl druhý akční plán pro Atlantik řádně koordinován se strategií pro pobřežní a námořní cestovní ruch, a vyzývá k neprodlenému přehodnocení této strategie; vyzývá dále Komisi a členské státy, aby rozvíjely nové formy udržitelného námořního a pobřežního cestovního ruchu, které zvýší hodnotu těchto oblastí díky diverzifikací nabízených činností a zároveň je budou chránit tím, že budou bojovat proti škodlivým účinkům masového cestovního ruchu na pobřeží, životní prostředí a kulturní dědictví; zdůrazňuje význam oběhového hospodářství v odvětví cestovního ruchu pro rozvoj udržitelnějších postupů, které jsou přínosem pro místní rozvoj a místní zaměstnanost v průběhu celého roku; poukazuje na značný potenciál gastronomického cestovního ruchu spojeného zejména s produkty rybolovu a akvakultury;

25. zdůrazňuje význam iniciativy REACT-EU, která by mohla přinést atlantickým regionům nový začátek díky udržitelnému cestovnímu ruchu, inovacím a přístavní infrastruktuře; připomíná, že je nezbytné vytvořit, přizpůsobit a modernizovat stávající infrastruktury specifické pro námořní dopravu, jako jsou zařízení na podporu plavby a rekreace;

Pilíř I: Přístavy jako brány a centrální uzly pro modrou ekonomiku

26. zdůrazňuje, že je důležité posílit úlohu atlantických přístavů, a také význam investic do inteligentních infrastruktur, jakož i rozvoje a udržitelného řízení přístavů, včetně ekologických přístavů; zdůrazňuje zásadní a strategickou úlohu přístavů jakožto bran do EU, logistických platforem, kritických bodů pro cestovní ruch, středisek pro výrobu energie, klíčových míst pro skladování a průmyslových uzlů; konstatuje, že je třeba co nejdříve přijmout opatření, která přístavům umožní chránit se před následky změny klimatu, zejména před zvýšením hladiny moří;

27. vyzývá Komisi, členské státy a jejich regiony, aby podporovaly inovativní environmentálně a socioekonomické udržitelné projekty v atlantských námořních odvětvích, v přístavech a v jejich okolí, podél atlantického pobřeží a na námořních územích, jako je vybudování „zelené“ nákladové námořní infrastruktury;

28. vyzývá Komisi, aby do nové strategie pro oblast Atlantského oceánu zahrnula více opatření na podporu konektivity mezi přístavy a letišti, např. prostřednictvím posilování jejich udržitelnosti, a aby rozvíjela vnitrozemské námořní oblasti díky multimodálním spojením; vyjadřuje politování nad přetrvávajícími problémy týkajícími se interoperability železniční dopravy v atlantickém koridoru;

29. vyzývá Komisi a členské státy, aby dokončily prioritní projekty, které jsou součástí transevropské dopravní sítě (TEN-T) pro atlantický koridor, zejména v přeshraničních oblastech a v souvislosti s budoucími hlavními směry TEN-T a Nástrojem pro propojení Evropy (2021–2027), a aby podporovaly plnohodnotný rozvoj „mořských dálnic“ sítě TEN-T spojujících ostrovy s pevninou a investovaly do něj;

30. vyzývá Komisi a atlantické regiony, aby vypracovaly strategie pro odstranění míst s nedostatečnou kapacitou v železniční dopravě, aby pokračovaly v rozvoji vysokorychlostních železničních spojení a souběžné modernizaci konvenčních tratí, zajistily přeshraniční kontinuitu, vypracovaly plány multimodálního přechodu na udržitelné druhy dopravy, podpořily rozvoj atlantické „železniční dálnice“, posílily spojení mezi železnicí a přístavy a propojily je s dalšími hlavními koridory sítě TEN-T, zejména s koridory v oblastech Středomoří, Severní moře-Středomoří a Rýn-Alpy a ostatními tratěmi atlantického koridoru, přičemž zohlední cíle Zelené dohody pro Evropu a strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti pro rok 2030; s uspokojením bere na vědomí plánované sladění námořních koridorů mezi kontinentální Evropou a Irskem po brexitu, a zejména integraci Irska do atlantického koridoru;

31. vítá práci celostátních a regionálních zúčastněných stran při udržování a zlepšování úrovně bezpečnosti infrastruktur prostřednictvím provádění příslušných právních předpisů, spolupráce a sdílení osvědčených postupů;

32. vyzývá Komisi, aby podpořila dekarbonizaci námořní dopravy jakožto způsob, jak podpořit investice směrující k posílení udržitelnosti; vyzývá Komisi a průmyslové odvětví námořní dopravy, aby vyhodnotily přínos, který by přineslo vytvoření unijního partnerství pro námořní dopravu s cílem podpořit inovace v tomto odvětví, přispět k dekarbonizaci, vytvořit infrastrukturu pro nakládku, uskladnění a dodávky alternativních paliv v přístavech a nákladních terminálech, a vypracovaly pro přístavy v Atlantiku plány pro nakládání s odpady;

Pilíř II: Modré dovednosti budoucnosti a oceánská gramotnost

33 zdůrazňuje, že je třeba vytvořit sítě mezi univerzitami a vzdělávacími středisky v oblasti výzkumu a odborné přípravy v oblasti modrých témat, a se zájmem bere na vědomí příležitosti, které nabízí program Erasmus +2021--2027 prostřednictvím nových iniciativ evropských univerzitních aliancí a středisek excelence v oblasti odborného vzdělávání; vybízí k dalšímu rozvoji evropských modrých škol; zdůrazňuje, že specifické vzdělávání a odborná příprava v oblasti modré ekonomiky, mimo jiné prostřednictvím Evropského sociálního fondu plus, by přispěly ke zvýšení povědomí o mořských ekosystémech a o potřebě chránit je prostřednictvím řešení problému odpadu v mořích;

34. zdůrazňuje význam boje proti předčasnému ukončování školní docházky a také formálního a neformálního vzdělávání pro zvyšování úrovně kvalifikace obyvatel přímořských oblastí a vybízí k posílení koordinace mezi různými relevantními odvětvími s cílem podpořit inkluzivní a konkurenceschopný modrý růst;

35.  zdůrazňuje význam zavedení pilotních projektů týkajících se správy a znalostí oceánů v oblasti Atlantského oceánu, a to i v nejvzdálenějších a jiných regionech, do nichž budou zapojeny vysoké školy, výzkumná střediska a námořnické školy;

36. vítá posílení rozvoje nového mořského biotechnologického výzkumu vzhledem k jeho možnému využití pro průmyslové a lékařské aplikace; připomíná, že inovační projekty a iniciativy mohou přispět k rozvoji výzkumných kapacit, vytváření sítí a sdílení osvědčených postupů;

Pilíř III: Obnovitelná energie z mořských zdrojů

37. vítá iniciativy, jejichž cílem je urychlit přizpůsobení se změně klimatu a dosáhnout cíle stát se uhlíkově neutrálním kontinentem do roku 2050, jako je Celoatlantická aliance dovedností (All Atlantic Skills Alliance) a vytvoření pobídek na podporu instalace zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů na moři a ve vnitrozemí; zdůrazňuje význam spolupráce mezi státy na pobřeží Atlantiku ve výzkumu a vývoji v nově vznikajících oblastech obnovitelných zdrojů energie, jako jsou solární, vlnová, přílivová a větrná energie; vyjadřuje politování nad tím, že energie z obnovitelných zdrojů na moři je v oblasti Atlantského oceánu stále nedostatečně rozvinutá;

38. poukazuje na to, že zmodernizovaná modrá ekonomika v oblasti Atlantiku může přispět k přechodu na čistou energii využitím rostoucího potenciálu obnovitelných zdrojů energie na moři a udržitelné správy námořního prostoru v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu, v níž je zdůrazněno, že výroba energie z obnovitelných zdrojů na moři má zásadní význam pro přechod na klimaticky neutrální hospodářství;

Pilíř IV: Zdravé oceány a odolná pobřeží

39. vyjadřuje politování nad tím, že druhý akční plán pro Atlantik a jeho pilíře nezmiňují zavádění ekosystémového přístupu ke správě moří, jak požaduje rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí[23], a zdůrazňuje, že by se měl vztahovat na všechny činnosti, které jsou součástí modré ekonomiky;

40. vyzývá Komisi a atlantické regiony, aby v rámci čtvrtého pilíře akčního plánu prosazovaly rozsáhlý společný projekt vyčištění Atlantského oceánu a jeho mořského dna, podporovaly oceánografický výzkum a pozorování mořského dna a prosazovaly udržitelná opatření pro prevenci znečištění; v této souvislosti vyzývá k vypracování opatření, která přispějí k ochraně a dekarbonizaci námořních zdrojů, jako jsou emise uhlíku způsobené plavidly;

41. domnívá se, že je třeba rozšířit oběhové hospodářství díky sběru odpadků z moří a jejich opětovného využití v ekonomice; naléhavě vyzývá Komisi, aby podpořila výstavbu středisek pro sběr a zpracování plastů a dalšího odpadu v mořích, zejména v nejvzdálenějších regionech Atlantiku, jež jsou silně zasaženy odpadem neseným mořskými proudy; navrhuje, aby bylo v jednom z nejvzdálenějších regionů Atlantického oceánu zřízeno středisko pro předcházení znečištění moří a boj proti němu;

42. vyzývá Komisi a členské státy a jejich regiony, aby vytvořily posílené kapacity v oblasti prevence a řízení rizik s cílem čelit nehodám na pevnině a na moři a přírodním katastrofám; vyzývá Komisi, aby úzce spolupracovala s Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost s cílem podpořit členské státy při zmírňování environmentálních rizik souvisejících s lodní dopravou a při zlepšování celkové udržitelnosti a bezpečnosti námořního odvětví;

43. vítá skutečnost, že se druhý akční plán pro Atlantik zmiňuje o mapování a ochraně nebo obnově pobřežních mokřadů, a to v rámci cíle 6, jímž je dosažení odolnějšího pobřeží; vyzývá Komisi, aby zajistila, že tyto oblasti budou mít účinné plány řízení;

44. zdůrazňuje význam specializovaných programů v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj / cíle Interreg zaměřených zejména na zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a na posuzování a prevenci hydrogeologických rizik v pobřežních oblastech a mokřadech;

45. vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s Mezinárodní námořní organizací navrhla ambiciózní iniciativy a plán dekarbonizace lodí založený na důkladném posouzení dopadů;

46. vyzývá členské státy, aby vymezily rozsáhlé chráněné mořské oblasti, a zdůrazňuje význam ochrany všech mořských druhů; zdůrazňuje, že chráněné mořské oblasti nejen chrání mořské ekosystémy, ale hrají rovněž roli při zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a přispívají ke zdravým a odolným oceánům; znovu připomíná výzvu Komise, která ve své strategii v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 vyzvala k ochraně alespoň 30 % mořských oblastí v EU, a to i prostřednictvím oblastí obnovy rybích populací, jak je stanoveno v rámci společné rybářské politiky, a zařazení nejméně 10 % vod EU mezi přísně chráněné oblasti[24];

47. zdůrazňuje, že je důležité sladit úsilí Komise a členských států o zlepšení zdraví a správy oceánů a podporovat udržitelné řízení jeho zdrojů, jak je uvedeno v Galwayském a Belémském prohlášení;

48. zdůrazňuje význam programu „Mise Starfish 2030: obnovit naše oceány a vody“ pro akční plán pro Atlantik a vyzývá k podpůrným opatřením a koordinaci s členskými státy a jejich regiony při provádění politik k dosažení jejích pěti obecných cílů: znalosti, obnova, nulové znečištění, dekarbonizace a správa;

Správa

49. vítá skutečnost, že atlantické regiony jsou nyní lépe začleněny do řízení strategie pro oblast Atlantského oceánu, národní delegace mají možnost přizvat zástupce svých regionů k účasti na práci strategického výboru pro Atlantik a Konference okrajových přímořských regionů (CPMR) byla přizvána jakožto poradní orgán; v této souvislosti zdůrazňuje, že pobřežní regiony, města a obce by mohly významně přispět k provádění tohoto akčního plánu;

50. vyzývá k tomu, aby byli do národních delegací zapojeni zástupci všech dotčených regionů a aby byly k účasti na této strategii přizvány atlantické zámořské země a území a třetí země na pobřeží Atlantiku;

51. připomíná úspěšný model alpské strategie, pokud jde o její strukturu řízení;

52. navrhuje přinejmenším každoroční nebo ještě častější setkávání mezi členskými státy, regiony zapojenými do strategie, Komisí, Parlamentem a všemi zúčastněnými stranami s cílem podpořit lepší koordinaci a důkladné průběžné sledování opatření zavedených jednotlivými regiony; je přesvědčen, že je třeba více zviditelnit novou strukturu řízení a budoucí setkání;

53. doporučuje, aby členové strategie pro oblast Atlantského oceánu a členové monitorovacího výboru programu Interreg pro oblast Atlantského oceánu stanovili společné cíle a rozhodovací postupy s cílem lépe provádět rozhodnutí usilující o řešení problémů výzev v oblasti inovací, účinného využívání zdrojů, životního prostředí a kultury a podporovat regionální rozvoj a udržitelný růst; zdůrazňuje, že program Interreg pro oblast Atlantského oceánu nemá správní a finanční kapacitu být jediným zdrojem financování projektů spadajících pod strategii pro oblast Atlantského oceánu;

54. vyzývá Komisi, aby se v souvislosti se specifickými cíli strategie pro oblast Atlantského oceánu zaměřila na nejméně rozvinuté oblasti Atlantského oceánu; považuje za zásadní zvýšit počet konkrétních výzev k předkládání projektů v atlantických regionech, včetně malých, středních a rozsáhlých transatlantických projektů, týkajících se méně rozvinutých socioekonomických priorit strategie pro oblast Atlantského oceánu; v této souvislosti připomíná, že je důležité plně dodržovat zásadu partnerství, tj. zapojovat sociální a hospodářské partnery a další zúčastněné strany do přípravy programů politiky soudržnosti v regionech Atlantiku, mimo jiné s cílem zajistit lepší plánování a provádění projektů v praxi;

55. naléhavě vyzývá členské státy, aby ve spolupráci se svými regionálními a místními orgány a dalšími zúčastněnými stranami posílily své zapojení a prováděly společné strategické projekty; zdůrazňuje význam strategických odvětví zahrnutých do tohoto akčního plánu, jako je doprava, energetika, udržitelný cestovní ruch, ochrana životního prostředí a udržitelné využívání zdrojů, výzkum a vzdělávání;

56. zastává názor, že nevládní organizace zabývající se životním prostředím, jejichž činnost přímo souvisí s mořem, by měly být aktivněji zapojeny do vytváření, propagace a realizace nových projektů ve vzdělávání a dalších odvětvích, jako je ochrana atlantických ekosystémů a biologické rozmanitosti;

57. vyzývá strany strategie pro oblast Atlantského oceánu, aby za podpory Komise vytvořili zvláštní informační platformu pro výměnu zkušeností a osvědčených postupů relevantních pro druhý akční plán pro Atlantik;

58. naléhavě vyzývá Komisi, aby s ohledem na zjištěné závažné nedostatky přezkoumala stávající strategii;

Směrem k atlantickému makroregionu

59. připomíná, že Rada je podle svých závěrů ze dne 5. června 2019 o provádění makroregionálních strategií EU i nadále připravena podpořit vytváření nových makroregionů; vyzývá Evropskou radu, aby pověřila Komisi vytvořením modelu atlantického makroregionu, který by posílil zapojení regionálních orgánů a úlohu atlantických nejvzdálenějších regionů v rámci řízení strategie pro oblast Atlantského oceánu, podnítil ambiciózní projekty pro oblast Atlantiku, lépe koordinoval využívání finančních prostředků EU v regionech a fungoval integrovaným způsobem se zaměřením na součinnost mezi námořním rozměrem a hospodářskou, sociální a územní soudržností;

60. vyzývá Komisi, aby provedla hloubkovou analýzu přínosů zavedení atlantického makroregionu pro členské státy a jejich regiony, které by umožňovalo řešit společné výzvy, jimž tyto regiony čelí; vyzývá Komisi, aby v akčním plánu i ve své analýze zavedení atlantického makroregionu zohlednila specifické rysy nejvzdálenějších regionů, a zdůrazňuje, že je třeba náležitě zohlednit jejich specifika tím, že v každé oceánské pánvi – karibské oblasti, amazonské oblasti a makaronéské oblasti – budou vypracovány zvláštní strategie zaměřené na konkrétní výzvy nejvzdálenějších regionů, čímž se zajistí, aby nebyl opomenut žádný region;

°

° °

61. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, členským státům a regionálním parlamentům Francie, Irska, Portugalska a Španělska zapojeným do strategie, Výboru regionů a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru.

 


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Strategie pro Atlantik zavedla ambicióznější, otevřenější a účinnější spolupráci v oblasti Atlantského oceánu a vymezila výzvy a příležitosti, jimž tento region čelí. Zpravodaj vítá první strategii pro oblast Atlantského oceánu a práci všech institucionálních i neinstitucionálních aktérů na různých úrovních.

 

Poukazuje však také na nedostatečné výsledky předchozího akčního plánu a vyjadřuje politování nad tím, že nakonec bylo podpořeno jen málo projektů. Jednalo se sice nepochybně o důležitý první krok, poměrně brzy se však ukázalo, že je třeba zlepšit celkovou strukturu budoucího akčního plánu, posílit jeho správu a lépe do něj zapojit regiony.

 

Nový akční plán je významným krokem vpřed. Atlantické regiony jsou lépe zapojeny do správy, mechanismus pomoci je posílen a priority jsou selektivnější. Přetrvávajícím nedostatkem je opět neexistence zvláštního fondu pro strategii pro oblast Atlantiku.

 

Výzvy pro oblast Atlantského oceánu jsou dnes ještě větší. Je naléhavě nutné reagovat na socioekonomickou krizi, kterou dále zhoršily současná pandemie a brexit, a současně je také nezbytné řešit hrozby pro ekosystémy, podporovat klimatickou neutralitu a reagovat na nové naléhavé problémy v okrajových oblastech.

 

Ve své zprávě z vlastního podnětu zpravodaj vybízí k přechodu od strategie pro oblast Atlantského oceánu na vytvoření atlantického makroregionu s cílem zlepšit koordinaci mezi otázkami pevniny a moře, posílit politický význam strategie, zajistit víceúrovňovou správu a racionalizovat různé zdroje financování.

 


STANOVISKO VÝBORU PRO DOPRAVU A CESTOVNÍ RUCH (26.5.2021)

pro Výbor pro regionální rozvoj

k novému přístupu k námořní strategii pro oblast Atlantského oceánu

(2020/2276(INI))

Zpravodajka (*): Izaskun Bilbao Barandica

(*) Přidružený výbor – článek 57 jednacího řádu

 

NÁVRHY

Výbor pro dopravu a cestovní ruch vyzývá Výbor pro regionální rozvoj jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

– s ohledem na dohodu přijatou dne 12. prosince 2015 v Paříži na 21. konferenci smluvních stran (COP21) Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (Pařížská dohoda),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030: Navrácení přírody do našeho života“ (COM(2020)0380),

– s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o stavu klimatické a environmentální nouze[25],

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze dne 23. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik[26],

A. vzhledem k tomu, že modrá ekonomika vytvořila v Atlantském oceánu 73,4 miliardy EUR hrubé přidané hodnoty, což představuje 36 % hrubé přidané hodnoty modré ekonomiky EU, a v roce 2017 zaměstnávala 1,29 milionu lidí;

B. vzhledem k tomu, že odvětví modré ekonomiky musí přispívat k přechodu na čistou energii, zejména zkoumáním obnovitelných zdrojů energie, rozšiřováním těchto zdrojů energie na moři a udržitelnějším řízením, které umožní zachování a ochranu mořských ekosystémů;

C. vzhledem k tomu, že zvláštní zpráva Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC) o oceánech a kryosféře v měnícím se klimatu poukázala na různé hrozby pro moře a pobřeží; vzhledem k tomu, že EU musí lépe reagovat na hrozby a mimořádné události, jako je znečištění moří, a to i v důsledku nehod, a stoupání hladiny moří;

D. vzhledem k tomu, že kromě obchodních partnerů EU, jako je Asie a Severní Amerika, je významným obchodním partnerem EU, a to pátým největším, také latinskoamerický a karibský region; vzhledem k tomu, že EU je největším investorem a druhým obchodním partnerem latinskoamerické a karibské oblasti, což vede k významným tokům námořní dopravy mezi oběma celky;

E. vzhledem k tomu, že větší koordinace a spolupráce mezi atlantickými regiony představuje jediný způsob, jak zmírnit dopady současné pandemie COVID-19, změny klimatu a úbytku biologické rozmanitosti, což jsou fenomény ovlivňující mořská stanoviště a pobřežní komunity, a jak zmírnit dopady brexitu;

F. vzhledem k tomu, že současná krize výrazně zasáhla několik odvětví modré ekonomiky, zejména pobřežní a námořní cestovní ruch; vzhledem k tomu, že modrá ekonomika musí být využívána strategicky k nápravě hospodářských a sociálních škod způsobených pandemií COVID-19;

G. vzhledem k tomu, že akční plán, který Komise přijala k aktualizaci své strategie pro oblast Atlantského oceánu, zahrnuje stejné zásady, jako jsou zásady stanovené v Zelené dohodě pro Evropu a v její digitální strategii, a bere v potaz cíle udržitelného rozvoje OSN;

H. vzhledem k tomu, že ochrana a obnova mořských ekosystémů má pro lidstvo zásadní význam z hlediska celosvětového zabezpečení potravin a lidského zdraví a také jako zdroj hospodářských činností, mezi které patří rybolov, doprava, obchod, cestovní ruch, energie z obnovitelných zdrojů a výroba zdravotnických produktů a jež by se měly řídit zásadou udržitelnosti;

I. vzhledem k tomu, že ke snížení uhlíkové a environmentální stopy EU přispěje ekologická lodní doprava a inovativní přístavní činnosti;

J. vzhledem k tomu, že Atlantský oceán měl pro Evropu tradičně velkou strategickou hodnotu, neboť představuje potenciál, který může být významně posílen vědeckým a technologickým rozvojem;

1. podporuje zásadu udržitelného rozvoje jako hlavní hnací sílu hospodářského růstu v EU a zejména v oblasti Atlantiku, a to prostřednictvím námořní dopravy, stavby lodí, biotechnologie, rybolovu a akvakultury, udržitelného cestovního ruchu, větrné energie na moři, energie mořských vln a přílivové energie; vyzývá Komisi, aby podporovala výzkum, vývoj a inovace založené na vědeckých poznatcích jako nástroje, které přispívají k přechodu na čistou energii využíváním obnovitelných zdrojů energie, alternativních paliv a diverzifikace energetických zdrojů EU, a které mohou rovněž propojit územní strategie pro inteligentní specializaci, které jsou klíčové pro nové průmyslové hodnotové řetězce;

2. poukazuje na to, že přepracovaná modrá ekonomika v oblasti Atlantiku může přispět k přechodu na čistou energii využitím rostoucího potenciálu obnovitelných zdrojů energie na moři a udržitelnějšího řízení námořního prostoru v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu, v níž je zdůrazněno, že výroba energie z obnovitelných zdrojů na moři má zásadní význam pro přechod na klimaticky neutrální hospodářství; zdůrazňuje v tomto ohledu význam strategie na moři pro dosažení klimatické neutrality; v této souvislosti podtrhuje směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, vyzývá Komisi, aby zajistila, že si EU zachová vedoucí postavení v oblasti technologií, udrží talenty a bude vyrábět čistou energii a současně zohlední potenciální dopady na mořské prostředí, včetně dopadů souvisejících se změnou klimatu;

3. vyzývá Komisi a průmyslová odvětví, aby zhodnotily přínos vytvoření evropského partnerství pro námořní dopravu s cílem podpořit inovace v tomto odvětví, přispět k dekarbonizaci, vytvořit infrastrukturu pro nakládku a dodávky alternativních paliv v přístavech a nákladních terminálech a vypracovat pro přístavy v Atlantiku plány pro nakládání s odpady; připomíná význam pobídek a investic do hodnotových řetězců pro ekonomicky životaschopné a udržitelné výrobky, procesy a podniky usilující o klimatickou neutralitu, účinné využívání zdrojů a recyklační zařízení, oběhovost a současně o zachování a rozvoj mezinárodní konkurenceschopnosti; vyzývá Komisi, aby prozkoumala další možnosti, jak řešit problémy spojené se znečištěním plasty, odpadem a hlukem;

4. zdůrazňuje, že úsilí EU o obnovu musí být zaměřeno na udržitelnost v souladu s cíli Zelené dohody, na konkurenceschopnost a růst; vyzývá Komisi, aby do své strategie zahrnula problematiku přizpůsobení se změně klimatu a její četné důsledky pro oblast Atlantského oceánu;

5. vyzývá Komisi a členské státy, aby dokončily prioritní projekty, které jsou součástí transevropské dopravní sítě (TEN-T) pro atlantický oblouk, zejména v přeshraničních oblastech a v souvislosti s budoucími hlavními směry TEN-T a Nástrojem pro propojení Evropy (2021–2027), aby podporovaly rozvoj mořských dálnic sítě TEN-T spojujících ostrovy s pevninou a komplexní multimodální dopravní systém v celé oblasti Atlantiku a investovaly do této sítě a systému; domnívá se, že tyto projekty by měly věnovat pozornost zejména zvláštním potřebám propojenosti a dostupnosti okrajových, ostrovních a nejvzdálenějších regionů Atlantiku; zdůrazňuje, že tam, kde je to z geografického hlediska možné, je třeba upřednostňovat udržitelné druhy dopravy, jako je železniční, námořní a vnitrozemská vodní doprava;

6. zdůrazňuje skutečnost, že různé makroregionální strategie účinně usnadňují spolupráci, obnovu i účinné využívání programů EU, jako je Evropský fond pro regionální rozvoj  (EFRR) a Interreg resp. strategie inteligentní specializace; vyzývá proto Komisi, aby ve spolupráci s celostátními, regionálními a místními orgány vypracovala atlantickou makroregionální strategii vycházející ze stávající strategie pro přímořskou oblast Atlantského oceánu a zapojila do této činnosti hlavní zainteresované strany, například  hospodářské a sociální subjekty, organizace občanské společnosti, akademickou obec a nevládní organizace; vyzývá Komisi, aby v této zeměpisné oblasti využila udržitelné hospodářské, sociální a územní soudržnosti podporující začlenění a zohlednila přitom Zelenou dohodu pro Evropu a strategii v oblasti biologické rozmanitosti; zdůrazňuje, že řízení této strategie musí být rovněž založeno na zásadě víceúrovňové správy, aby se zajistila účinná účast regionů; zdůrazňuje význam specializovaných programů zaměřených zejména na zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a na posuzování a prevenci hydrogeologických rizik v pobřežních oblastech a mokřadech;

7. zdůrazňuje, že atlantický koridor jako součást hlavní sítě TEN-T bude muset být dokončen do roku 2030, a připomíná, že atlantický koridor má vynikající námořní rozměr vzhledem ke svým důležitým největším námořním přístavům; vyjadřuje však politování nad tím, že v několika přístavech stále chybí multimodální spojení s vnitrozemím, zejména vysokorychlostní a konvenční tratě, které by zajistily přeshraniční železniční spojení mezi Pyrenejským poloostrovem a zbývající sítí EU; zdůrazňuje rovněž, že problémy s interoperabilitou mají dopad na železniční dopravu v tomto koridoru;

8. vyzývá ke zlepšení multimodálního propojení atlantického koridoru s dalšími koridory sítě TEN-T, zejména s koridorem středomořským, severomořsko-středomořským a rýnsko-alpským; připomíná vnější rozměr atlantického koridoru vzhledem k jeho zeměpisné poloze na světových námořních trasách a vyzývá k plnému využívání tohoto jeho vnějšího rozměru, který díky zmíněné zeměpisné poloze v globálním rámci zlepší logistický řetězec do/z EU;

9. vyzývá Komisi, aby se zaměřila na další možnosti, jak podpořit dekarbonizaci námořní dopravy, jakožto způsob, jak podpořit investice směrem k udržitelnosti; v tomto ohledu vyzývá k posunu směrem k udržitelnějšímu a multimodálnímu dopravnímu systému, zavádění alternativních paliv, například obnovitelných zdrojů, k zavádění zařízení a infrastruktur pro doplňování paliva, renovaci stávajících infrastruktur, dokončení infrastruktury, jež je součástí sítě TEN-T pro Atlantský oblouk, optimalizaci zastávek v přístavech, obnově vozového parku ve vodní dopravě, technickým a provozním opatřením ke zlepšení energetické účinnosti plavidel, modernizaci, digitalizaci a automatizaci námořní dopravy a k přechodu na obchodní model založený na oběhovém hospodářství, což se vše musí stát v této oblasti prioritou; vyzývá Komisi, aby zajistila investice odpovídající těmto ambicím;

10. vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s Mezinárodní námořní organizací (IMO) navrhla ambiciózní iniciativy a plán dekarbonizace lodí založený na důkladném posouzení dopadů;

11. zdůrazňuje, že případné zahrnutí námořní dopravy do systému EU pro obchodování s emisemi (ETS) by mělo být řádně odůvodněno a založeno na důkladném posouzení dopadů;

12. poukazuje na to, že je třeba stanovit konkrétní cíle pro zavádění obnovitelných mořských zdrojů energie v atlantických regionech, a to s přihlédnutím k jejich dopadům na životní prostředí v odvětví dopravy a cestovního ruchu;

13. zdůrazňuje geostrategickou pozici nejvzdálenějších regionů a jejich význam při provádění této strategie; domnívá se proto, že financování a přístup těchto regionů k finančním prostředkům musí vycházet z jejich specifických charakteristik, jak stanoví článek 349 Smlouvy o fungování Evropské unie;

14. vyzývá Komisi, aby úzce spolupracovala s Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost (EMSA) s cílem podpořit členské státy při zmírňování environmentálních rizik souvisejících s lodní dopravou a při zlepšování celkové udržitelnosti a bezpečnosti námořního odvětví; mimoto vyzývá Komisi, aby vytvořila systém varování a pozorování pro nejčastější a velké bouře a záplavy způsobované změnou klimatu; v této souvislosti zdůrazňuje, že agentuře EMSA by měly být na zřízení a správu takového systému poskytnuty odpovídající zdroje; vyzývá Komisi, aby přijala opatření, která zabrání znečištění moří, a aby využívala systém  „SafeSea Net“ agentury EMSA;

15. zdůrazňuje skutečnost, že investice do koordinace a spolupráce mezi námořními přístavy, které slouží jako vstupní brány a uzly pro osobní i nákladní dopravu, jsou pro modrou ekonomiku prioritou; zdůrazňuje, že přístavy musí hrát klíčovou úlohu při přechodu k multimodalitě a udržitelnosti pobřežního cestovního ruchu, akvakultury, stavby lodí, logistiky a infrastruktury pro rozvoj výroby energie z obnovitelných mořských zdrojů a průmyslových odvětví využívajících moře, aby bylo zajištěno, že růst inteligentní a udržitelné námořní dopravy bude přínosem pro všechny části regionu a že bude dosaženo vyváženého rozložení růstu na celém území;

16. zdůrazňuje, že přístavy byly ve sdělení Komise nazvaném „Strategie udržitelné a inteligentní mobility“ uznány za klíčové pro mezinárodní konektivitu, pro evropské hospodářství a pro jejich regiony; dále zdůrazňuje, že přístavy a námořní doprava jsou klíčové pro přechod k udržitelné a inteligentní mobilitě v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu; připomíná Komisi a členským státům, že jsou zapotřebí další investice k tomu, aby se přístavy mohly stát multimodálními uzly mobility a dopravními uzly a testovacím prostředím pro opětovné využívání odpadu a oběhové hospodářství; zdůrazňuje, že přístavy mají možnost stát se v krátké době zelenými oblastmi; vyzývá Komisi, aby vypracovala rámec pro opatření, která mají přístavy přijmout, aby se staly uzly čisté energie pro integrované elektrické soustavy, jakož i uzly využívajícími vodík a jiná alternativní paliva a subjekty s nízkou úrovní emisí; dále vyzývá k tomu, aby se veřejné a soukromé investice do přístavů na pobřeží Atlantského oceánu zaměřily na chybějící spojení s vnitrozemím, s celkovým cílem přeměnit přístavy na logistické platformy a strategické klastry pro multimodální dopravu, výrobu energie, skladování a distribuci, jakož i cestovní ruch;

17. zdůrazňuje, že je důležité posílit úlohu atlantických přístavů a potřebu investic do inteligentních infrastruktur, jakož i rozvoj a udržitelné řízení ekologických přístavů, což by mělo poskytnout další kapacity pro přizpůsobení růstu obchodu; dále poukazuje na význam posílení úlohy provozovatelů přístavů jakožto katalyzátorů hospodářských činností modré ekonomiky s cílem mobilizovat financování inteligentních infrastruktur a umožnit doplnění a sledování růstu obchodu; v tomto ohledu podtrhuje potřebu instalovat infrastrukturu pro dobíjení a pro doplňování alternativních paliv v přístavech a nákladních terminálech, což by výrazně zlepšilo kvalitu ovzduší a vody v pobřežních oblastech; mimoto zdůrazňuje, že je třeba posílit udržitelnou námořní dopravu a inovační přístavní činnosti s cílem snížit uhlíkovou a environmentální stopu; v této souvislosti připomíná, že je důležité zaujmout integrovaný přístup k řízení námořních a pobřežních zón a vnitrozemí, zejména podporou plánů modré mobility, které prosazují intermodální dopravní služby, inteligentní laboratoře mobility a udržitelné atlantické cestovní trasy;

18. naléhavě vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s celostátními, regionálními a místními správními orgány předložila plán na evropské úrovni, který by zahrnoval vhodná opatření a řešil by dopady změny klimatu na vzestup hladiny moří a úst řek, a aby navrhla řešení, jak přizpůsobit přístavy, infrastrukturu a pobřežní oblasti tak, aby nedocházelo ke katastrofám; vítá pozitivní environmentální prvky strategie pro oblast Atlantského oceánu, včetně vytvoření sítě „zelených přístavů“, důraz na rozvoj obnovitelných zdrojů energie a opatření na ochranu pobřeží; poukazuje na to, že zdravé pobřežní ekosystémy hrají důležitou úlohu při přizpůsobování se změně klimatu, zejména pokud jde o vzestup hladiny moří a rostoucí výskyt extrémních povětrnostních jevů; zdůrazňuje v této souvislosti význam opatření pro řízení klimatických rizik a adaptačních opatření, která jsou nezbytná pro ochranu pobřežních komunit, přírodních stanovišť a biologické rozmanitosti; dále vyzývá Komisi, aby vypracovala různé scénáře pro námořní obchodní trasy a naplánovala odpovídající opatření s cílem připravit se na vzestup hladiny moří a intenzifikaci extrémních povětrnostních jevů;  podporuje udržitelné postupy v pobřežním a námořním cestovním ruchu, neboť mají zásadní význam pro konkurenceschopnost a odolnost regionu Atlantského oceánu a vytváření hodnotných pracovních míst, když se zaměřují na vzájemně uznávané modré vzdělávání a odbornou přípravu se speciálním programem „Blue Erasmus“ s cílem přilákat mladé talenty do všech odvětví modré ekonomiky v této oblasti, jako je stavba lodí, energetika, oběhové hospodářství, námořní odvětví a udržitelný cestovní ruch, a s cílem zřídit atlantický kampus pro pokročilé vzdělávání a odbornou přípravu v oblastech STEM (věda, technologie, inženýrství a matematika) spojených s modrou ekonomikou a Zelenou dohodou pro Evropu;

20. zdůrazňuje, že nová strategie by měla přispět k vytváření pracovních míst v pobřežních komunitách v oblasti Atlantiku, zejména v dopravě a cestovním ruchu; žádá Komisi, aby přijala opatření za účelem zlepšení pracovních podmínek a podmínek zaměstnávání pracovníků na moři, a zvýšila tak atraktivitu tohoto odvětví; zdůrazňuje, že přísné normy v oblasti životního prostředí by měly jít ruku v ruce s přísnými sociálními normami, a to jak pro pracovníky v přístavech, tak pro ty, kdo pracují na lodích;  připomíná, že námořníci potřebují pravidelné kurzy odborné přípravy, školení pro prohlubování dovedností a rekvalifikační kurzy;

21. zdůrazňuje, že je zapotřebí vypracovat opatření kombinujících námořní strategii s odvětvím cestovního ruchu a podporovat udržitelné postupy v oblasti pobřežního a námořního cestovního ruchu; vyzývá Komisi, aby více rozpracovala námořní a pobřežní cestovní ruch, a to tak, že budou současně zachována mořská a pobřežní stanoviště; zdůrazňuje význam oběhového hospodářství v odvětví cestovního ruchu, které by spolu s nulovým znečištěním, energetickou účinností a zachováním biologické rozmanitosti mělo být hlavní zásadou a tvořit součást rozvíjení udržitelnějších postupů, které budou přínosné pro místní rozvoj a místní zaměstnanost po celý rok;

22. vyzývá Komisi, aby vytvořila pilotní oblasti, v nichž by bylo možné testovat metody ochrany pobřeží a prosazovat řešení inspirovaná přírodou; vyzývá členské státy, aby navrhly začlenit do svých dohod o partnerství zvláštní programy a opatření na podporu pobřežních oblastí a komunit bez odpadků;

23. zdůrazňuje, že je třeba chránit a podporovat atraktivitu pobřežních oblastí a nejvzdálenějších regionů Atlantiku a jejich krajiny a kulturního dědictví prostřednictvím holistického přístupu, který může zahrnovat rozvoj alternativních a tematických produktů cestovního ruchu s cílem posílit profil regionu jako turistické destinace a zajistit udržitelné hospodářství; zdůrazňuje, že je důležité zavést označení původu a značek kvality pro zemědělské produkty, produkty rybolovu a akvakultury produkované v atlantických regionech, a podpořit tak gastronomický a kulturní cestovní ruch;

24. zdůrazňuje význam spolehlivých řídících struktur pro účinné provádění atlantického akčního plánu 2.0, do nichž budou zapojeny všechny příslušné zúčastněné strany na unijní, státní, regionální a místní úrovni, kterým se dostane podpory ze všech dostupných finančních nástrojů v reakci na krizi COVID-19 a které budou vycházet ze Zelené dohody pro Evropu, v níž je jasně připomenuta klíčová úloha modré ekonomiky jakožto jednoho z klíčových odvětví pro dosažení jejích cílů; v tomto ohledu připomíná význam účinného územního plánování námořních prostor a inkluzivního zapojení EU do rozvoje modré ekonomiky a ochrany mořského prostředí;

25. zdůrazňuje, že je nutné, aby tato strategie byla provedena co nejdříve, a napomohla tak hospodářskému a sociálnímu oživení, zejména oživení dopravy a cestovního ruchu; v této souvislosti zdůrazňuje, že hlavními zásadami této strategie musí být oběhové hospodářství, úsilí o nulové znečištění, energetická účinnost a zachování biologické rozmanitosti a je nutné vytvářet udržitelnější postupy, které budou přínosné pro rozvoj a zaměstnanost a současně udržet mezinárodní konkurenceschopnost průmyslových odvětví v atlantickém regionu;

26. zdůrazňuje význam nejvzdálenějších regionů a ostrovů, neboť ty mají díky své strategické poloze zásadní význam pro evropský a mezinárodní námořní obchod; vyzývá, aby nejvzdálenější regiony byly považovány za zvláštní oblasti, v nichž by měla být upřednostněna kvalitní zaměstnanost a v nichž by měla být zlepšena dostupnost a propojenost po moři a vzdušnou cestou, s cílem umožnit jejich rozvoj a soudržnost za stejných podmínek jako na pevnině; vyjadřuje názor, že nejvzdálenější regiony nabízejí další příležitosti k rozvoji obnovitelných zdrojů energie, udržitelný cestovní ruch a oběhové hospodářství, neboť jsou prostředím, které oplývá velkou rozmanitostí mořského života;

27. zdůrazňuje, že brexit změnil obecnou geopolitickou situaci a vytvořil nové vnější hranice EU pro regiony Atlantského oceánu a Lamanšského průlivu, což zhoršuje jejich okrajovou situaci ve vztahu ke zbytku EU; vyzývá Komisi a zúčastněné země, aby neprodleně zahájily jednání se Spojeným královstvím o ad hoc dohodě o určení statusu, rozsahu a podmínek jeho zapojení do akčního plánu pro Atlantik 2.0 jakožto třetí země; vyzývá Komisi, aby vyvinula veškeré úsilí o zapojení Spojeného království a jeho příslušných agentur do provádění námořní strategie pro oblast Atlantského oceánu a přijala nezbytná opatření k usnadnění obchodu a propojení prostřednictvím přístavů na pobřeží Atlantiku mezi EU a Spojeným královstvím, a řešila tak důsledky brexitu; vyzývá Komisi, aby tuto skutečnost zohlednila v nadcházejícím akčním plánu námořní strategie pro oblast Atlantského oceánu i v dalších příslušných návrzích s přidanou hodnotou EU, jako je revize hlavních směrů TEN-T, s cílem usnadnit a posílit sociálně-ekonomickou a územní soudržnost těchto regionů, například zlepšením propojení mezi hlavními a globálními sítěmi a multimodalitou, s cílem zajistit bezproblémové spojení mezi přístavy, logistickými platformami, letišti, železničními a silničními sítěmi;

28. domnívá se, že Komise by měla i nadále pravidelně sledovat a přezkoumávat, jak jsou prováděny tematické pilíře a příslušné cíle akčního plánu pro Atlantik 2.0, a spolu se zúčastněnými členskými státy poskytnout nezbytné finanční prostředky pro řádné provádění projektů; zdůrazňuje, že je třeba zajistit kontinuitu programů územní spolupráce, jako je program Interreg pro oblast Atlantského oceánu a platforma BlueInvest; podporuje partnerství veřejného a soukromého sektoru a další možnosti kombinování veřejných investic z vnitrostátních rozpočtů a rozpočtu EU se soukromým financováním, které bude možné čerpat ze zdrojů všech evropských programů. 

 


INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

25.5.2021

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

48

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Magdalena Adamowicz, Andris Ameriks, José Ramón Bauzá Díaz, Izaskun Bilbao Barandica, Marco Campomenosi, Ciarán Cuffe, Jakop G. Dalunde, Johan Danielsson, Karima Delli, Gheorghe Falcă, Giuseppe Ferrandino, Mario Furore, Søren Gade, Isabel García Muñoz, Jens Gieseke, Elsi Katainen, Kateřina Konečná, Elena Kountoura, Julie Lechanteux, Bogusław Liberadzki, Peter Lundgren, Benoît Lutgen, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, Marian-Jean Marinescu, Giuseppe Milazzo, Cláudia Monteiro de Aguiar, Caroline Nagtegaal, Jan-Christoph Oetjen, Philippe Olivier, Rovana Plumb, Tomasz Piotr Poręba, Dominique Riquet, Dorien Rookmaker, Massimiliano Salini, Sven Schulze, Vera Tax, Barbara Thaler, István Ujhelyi, Henna Virkkunen, Petar Vitanov, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Lucia Vuolo, Roberts Zīle, Kosma Złotowski

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Clare Daly, Roman Haider, Jutta Paulus, Marianne Vind

 


 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

48

+

ECR

Peter Lundgren, Tomasz Piotr Poręba, Roberts Zīle, Kosma Złotowski

ID

Marco Campomenosi, Roman Haider, Julie Lechanteux, Philippe Olivier, Lucia Vuolo

NI

Mario Furore, Dorien Rookmaker

PPE

Magdalena Adamowicz, Gheorghe Falcă, Jens Gieseke, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, Benoît Lutgen, Marian-Jean Marinescu, Giuseppe Milazzo, Cláudia Monteiro de Aguiar, Massimiliano Salini, Sven Schulze, Barbara Thaler, Henna Virkkunen, Elissavet Vozemberg-Vrionidi

Renew

José Ramón Bauzá Díaz, Izaskun Bilbao Barandica, Søren Gade, Elsi Katainen, Caroline Nagtegaal, Jan-Christoph Oetjen, Dominique Riquet

S&D

Andris Ameriks, Johan Danielsson, Giuseppe Ferrandino, Isabel García Muñoz, Bogusław Liberadzki, Rovana Plumb, Vera Tax, István Ujhelyi, Marianne Vind, Petar Vitanov

The Left

Clare Daly, Kateřina Konečná, Elena Kountoura

Verts/ALE

Ciarán Cuffe, Jakop G. Dalunde, Karima Delli, Jutta Paulus

 

0

-

 

 

 

0

0

 

 

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 


STANOVISKO VÝBORU PRO RYBOLOV (21.4.2021)

pro Výbor pro regionální rozvoj

k novému přístupu k námořní strategii pro oblast Atlantského oceánu

(2020/2276(INI))

Zpravodaj: Pierre Karleskind

 

 

NÁVRHY

Výbor pro rybolov vyzývá Výbor pro regionální rozvoj jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1. vyjadřuje hluboké politování nad takřka kompletní absencí rybolovu a akvakultury v této strategii, přestože tato odvětví hrají klíčovou úlohu podél celého atlantského pobřeží, vytvářejí hospodářskou aktivitu a pracovní místa, napomáhají utvářet naše pobřežní regiony a brání demografickému poklesu; vyzývá Komisi, aby přezkoumala stávající znění a upravila navrhovanou strategii tak, aby vzhledem k závažným zjištěným nedostatkům obě odvětví zahrnovala, a aby do ní zařadila opatření, jež budou řešit dopady pandemie, pokud jde o měnící se poptávku spotřebitelů, přístup na trh, bezpečnostní otázky a přepravu v souvislosti s hraničními omezeními; v tomto ohledu zdůrazňuje, že je důležité sladit úsilí Komise a členských států o zlepšení zdraví a správy oceánů a udržitelné řízení jejich zdrojů;

2. zdůrazňuje, že jediná zmínka rybolovu se týká „výlovu odpadů“, a že ačkoli je důležité, aby se rybáři podíleli na čištění oceánů, je naprosto nezbytné přihlížet k socioekonomickým a environmentálním dopadům tohoto odvětví; zdůrazňuje, že rybolov coby nejstarší činnost modré ekonomiky hraje důležitou úlohu v rozvoji oběhového hospodářství, a pokud chceme prosazovat strategii, jež by zajistila trvalou udržitelnost tohoto odvětví a vycházela z jeho silných stránek, musíme rybolov zohledňovat;

3. zdůrazňuje, že rybáři hrají důležitou úlohu při čištění oceánů, neboť sbírají mořský odpad; konstatuje však, že tento problém je třeba řešit především na pevnině a omezením odpadu u zdroje;

4. vyjadřuje hluboké politování nad tím, že hodnocení první strategie pro oblast Atlantského oceánu ignorovalo rybolov a akvakulturu, ačkoli obě odvětví byla do této strategie zahrnuta;

5. zdůrazňuje význam spolupráce mezi Komisí, státy na pobřeží Atlantiku a příslušnými agenturami při ochraně rybích populací, dosažení maximálního udržitelného výnosu a ukončení nadměrného rybolovu;

6. konstatuje, že vystoupení Spojeného království z Unie zásadně změní způsob, jakým plavidla EU provádějí svou činnost v Atlantském oceánu, a dlouhodobou dynamiku v tomto regionu; zdůrazňuje, že důležitým nástrojem při této transformaci by mohla být rezerva na vyrovnání se s důsledky brexitu; s hlubokým politováním konstatuje, že rozpočet přidělený této rezervě za účelem pokrytí ztrát, jež vystoupení Spojeného království z EU způsobilo v odvětví rybolovu, je naprosto nedostatečný a že kritéria pro jeho rozdělování, jak je navrhla Komise, nepřistupují ke všem částem dotčeného odvětví stejně;

7. v souvislosti s narušením, k němuž došlo v důsledku vystoupení Spojeného království z EU, vítá cíl posílit spojení pobřežní námořní dopravy na krátké vzdálenosti v Atlantiku za účelem lepší integrace Irska;

8. vyzývá Komisi, aby vyvinula veškeré úsilí o zapojení Spojeného království a jeho příslušných agentur do procesu provádění námořní strategie pro oblast Atlantského oceánu s cílem rozvíjet dosavadní plodnou spolupráci v této oblasti;

9. konstatuje, že má-li být strategie skutečně účinná, je nezbytné posílit úlohu regionů a místních orgánů, zejména nejvzdálenějších regionů, neboť jsou domovem významné části evropské biologické rozmanitosti a jejich sociální a ekonomická udržitelnost je silně závislá na modré ekonomice;

10. domnívá se, že strategie pro oblast Atlantského oceánu by měla být propojena se strategií „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategií v oblasti biologické rozmanitosti s cílem zaručit jejich součinnost; konstatuje, že odvětví rybolovu a akvakultury hrají klíčovou úlohu při zajišťování zdravých potravin se sníženou uhlíkovou stopou a že propojení strategie pro oblast Atlantského oceánu s oběma strategiemi je nezbytné; v tomto ohledu se domnívá, že celkový dopad těchto strategií na oblast Atlantského oceánu musí být analyzován jak z environmentálního, tak i ze sociálního a ekonomického hlediska, aby bylo zajištěno, že tyto strategie budou napomáhat rozvoji silného, prosperujícího a udržitelného odvětví, které bude odolné vůči hrozbám, jako je změna klimatu;

11. zdůrazňuje, že změna klimatu stále více mění rozložení, produktivitu a druhové složení celého řetězce mořského života, jakož i generační strukturu; zdůrazňuje, že změna klimatu má vzájemně související dopady na oceány, ústí řek a vegetaci na mořském dně, jež rybám poskytují přírodní stanoviště a oblasti líhní; konstatuje, že podle názoru vědců bude nejvýraznějším důsledkem změny klimatu rozšíření mořských druhů směrem k pólům; zdůrazňuje, že v souladu s Pařížskou klimatickou dohodou z roku 2015 by se strategie č. 2 měla zaměřit na potřebu účinných a progresivních transatlantických reakcí na změnu klimatu prostřednictvím zmírňujících a adaptačních opatření, zejména s cílem řešit nové výzvy v oblasti řízení rybolovu a dodavatelských řetězců;

12. připomíná, že odvětví rybolovu hraje stěžejní úlohu v ekonomikách na obou stranách Atlantiku, a proto je zásadní dosáhnout společného pokroku v oblasti udržitelného rybolovu a obchodních politik, které pomáhají bojovat proti nezákonnému, neregulovanému a nehlášenému rybolovu, zajišťují rovné podmínky pro hospodářské subjekty a brání přístupu na trh u produktů z mořských plodů, které nejsou udržitelné;

13. vítá skutečnost, že se akční plán zmiňuje o mapování a ochraně pobřežních mokřadů, a to v rámci cíle 6, jímž je dosažení odolnějšího pobřeží; vyzývá Komisi, aby zajistila, že tyto oblasti budou mít účinné plány řízení;

14. v této souvislosti připomíná, že chráněné mořské oblasti nejen chrání mořské ekosystémy, ale hrají také úlohu při zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a přispívají ke zdravým a odolným oceánům; opakuje výzvu Komise obsaženou v její strategii v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, aby bylo alespoň 30 % mořských oblastí v EU chráněno, mj. vymezením oblastí na obnovu rybích populací, jak je stanoveno v rámci společné rybářské politiky, a oblastí, v nichž jsou omezeny nejdestruktivnější techniky rybolovu a hospodářské činnosti, a aby mělo alespoň 10 % vod EU vysokou úroveň ochrany;

15. vyjadřuje politování nad skutečností, že akční plán č. 2 a jeho pilíře nezmiňují uplatňování ekosystémového přístupu ke správě moří, jak požaduje rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí, a že by se měl vztahovat na všechny činnosti, které jsou součástí modré ekonomiky;

16. zdůrazňuje, že atlantické pobřeží nabízí příležitosti pro další odvětví s vysokým potenciálem, jako je obnovitelná energie z moří, výzkum, stavba lodí, rybářská turistika a gastronomické trasy v pobřežních oblastech s vysoce kvalitními produkty a krátkými hodnotovými řetězci; zdůrazňuje význam spolupráce mezi státy na pobřeží Atlantiku, pokud jde o výzkum a udržitelný rozvoj v oblasti energie z obnovitelných zdrojů; v tomto ohledu vítá environmentální aspekty strategie, včetně vytvoření sítě zelených přístavů a udržitelného rozvoje energie z obnovitelných zdrojů;

17. vyjadřuje hluboké politování nad tím, že na provádění strategie nebyly vyčleněny žádné finanční prostředky; domnívá se, že strategie by po provedení přezkumu měla mít k dispozici odpovídající rozpočet;

18. poukazuje na význam účinného územního plánování námořních prostor a inkluzivního zapojení komunit do rozvoje modré ekonomiky, ochrany mořského prostředí a do průmyslového rozvoje nových námořních odvětví; zdůrazňuje, že rozšiřování činností musí být v souladu se zásadou předběžné opatrnosti a že je nutné provádět posouzení socioekonomických dopadů, zejména v souvislosti s tradičními činnostmi, jako je rybolov.


INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

19.4.2021

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

25

0

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Clara Aguilera, Pietro Bartolo, François-Xavier Bellamy, Izaskun Bilbao Barandica, Rosanna Conte, Rosa D’Amato, Giuseppe Ferrandino, Søren Gade, Niclas Herbst, France Jamet, Pierre Karleskind, Predrag Fred Matić, Francisco José Millán Mon, Grace O’Sullivan, Manuel Pizarro, Caroline Roose, Bert-Jan Ruissen, Annie Schreijer-Pierik, Ruža Tomašić, Peter van Dalen, Emma Wiesner

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Benoît Biteau, Manuel Bompard, Nicolás González Casares, Valentino Grant, Petros Kokkalis, Gabriel Mato, Nuno Melo

 


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

25

+

ECR

Bert-Jan Ruissen, Ruža Tomašić

PPE

François-Xavier Bellamy, Peter van Dalen, Niclas Herbst, Gabriel Mato, Nuno Melo, Francisco José Millán Mon, Annie Schreijer-Pierik

Renew

Izaskun Bilbao Barandica, Søren Gade, Pierre Karleskind, Emma Wiesner

S&D

Clara Aguilera, Pietro Bartolo, Giuseppe Ferrandino, Nicolás González Casares, Predrag Fred Matić, Manuel Pizarro

The Left

Manuel Bompard, Petros Kokkalis

Verts/ALE

Benoît Biteau, Rosa D'Amato, Grace O'Sullivan, Caroline Roose

 

0

-

 

 

 

3

0

ID

Rosanna Conte, Valentino Grant, France Jamet

 

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 


 

 

 

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

13.7.2021

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

42

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

François Alfonsi, Mathilde Androuët, Pascal Arimont, Adrian-Dragoş Benea, Isabel Benjumea Benjumea, Tom Berendsen, Erik Bergkvist, Stéphane Bijoux, Franc Bogovič, Vlad-Marius Botoş, Rosanna Conte, Corina Crețu, Rosa D’Amato, Christian Doleschal, Francesca Donato, Raffaele Fitto, Chiara Gemma, Mircea-Gheorghe Hava, Krzysztof Hetman, Peter Jahr, Constanze Krehl, Elżbieta Kruk, Cristina Maestre Martín De Almagro, Nora Mebarek, Martina Michels, Dan-Ştefan Motreanu, Andżelika Anna Możdżanowska, Niklas Nienaß, Andrey Novakov, Younous Omarjee, Alessandro Panza, Tsvetelina Penkova, Caroline Roose, André Rougé, Susana Solís Pérez, Irène Tolleret, Valdemar Tomaševski, Yana Toom

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Isabel Carvalhais, Laurence Farreng, Stelios Kympouropoulos, Bronis Ropė

 


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

42

+

ECR

Raffaele Fitto, Elżbieta Kruk, Andżelika Anna Możdżanowska, Valdemar Tomaševski

ID

Mathilde Androuët, Rosanna Conte, Francesca Donato, Alessandro Panza, André Rougé

NI

Chiara Gemma

PPE

Pascal Arimont, Isabel Benjumea Benjumea, Tom Berendsen, Franc Bogovič, Christian Doleschal, Mircea-Gheorghe Hava, Krzysztof Hetman, Peter Jahr, Stelios Kympouropoulos, Dan-Ştefan Motreanu, Andrey Novakov

Renew

Stéphane Bijoux, Vlad-Marius Botoş, Laurence Farreng, Susana Solís Pérez, Irène Tolleret, Yana Toom

S&D

Adrian-Dragoş Benea, Erik Bergkvist, Isabel Carvalhais, Corina Crețu, Constanze Krehl, Cristina Maestre Martín De Almagro, Nora Mebarek, Tsvetelina Penkova

The Left

Martina Michels, Younous Omarjee

Verts/ ALE

François Alfonsi, Rosa D'Amato, Niklas Nienaß, Caroline Roose, Bronis Ropė

 

0

-

 

 

 

0

0

 

 

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

Poslední aktualizace: 3. září 2021
Právní upozornění - Ochrana soukromí