ZPRÁVA o reformě politiky EU v oblasti škodlivých daňových praktik (včetně reformy Skupiny pro kodex chování)

    20.7.2021 - (2020/2258(INI))

    Hospodářský a měnový výbor
    Zpravodajka: Aurore Lalucq


    Postup : 2020/2258(INI)
    Průběh na zasedání
    Stadia projednávání dokumentu :  
    A9-0245/2021
    Předložené texty :
    A9-0245/2021
    Přijaté texty :

    NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

    o reformě politiky EU v oblasti škodlivých daňových praktik (včetně reformy Skupiny pro kodex chování)

    (2020/2258(INI))

    Evropský parlament,

     s ohledem na články 113, 115 a 116 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

     s ohledem na usnesení Rady a zástupců vlád členských států ze dne 1. prosince 1997 o kodexu chování pro zdaňování podniků[1] , jehož cílem je omezit škodlivou daňovou soutěž v Evropské unii,

     s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. dubna 2009 s názvem „Podpora řádné správy v daňové oblasti“ (COM(2009)0201),

     s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. června 2015 s názvem „Spravedlivý a efektivní systém daně z příjmů právnických osob v Evropské unii: pět klíčových oblastí, kde je třeba jednat“ (COM(2015)0302),

     s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. ledna 2016 o vnější strategii pro efektivní zdanění (COM(2016)0024),

     s ohledem na závěry Rady ze dne 8. března 2016 o kodexu chování pro zdanění podniků[2],

     s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. července 2016 o dalších opatřeních pro zvýšení transparentnosti a pro boj proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem (COM(2016)0451), jehož součástí je vysvětlení procesu, na základě kterého jsou jurisdikce nespolupracující v daňové oblasti zařazovány na seznam EU,

     s ohledem na závěry Rady ze dne 8. listopadu 2016 o kritériích a postupu pro sestavení unijního seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti,

     s ohledem na výsledek zasedání Rady pro hospodářské a finanční věci (Ecofin) konaného dne 5. prosince 2017,

     s ohledem na dokument Skupiny pro kodex chování (zdanění podniků): pracovní program během portugalského předsednictví[3] ze dne 9. února 2021,

     s ohledem na poslední aktualizaci unijního seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti provedenou Radou dne 26. února 2021[4],

     s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. července 2020 nazvané „Akční plán pro spravedlivé a jednoduché zdanění podporující strategii oživení“ (COM(2020)0312),

     s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. července 2020 o řádné daňové správě v EU i mimo ni (COM(2020)0313),

     s ohledem na svůj postoj k návrhu Komise na směrnici Rady o společném základu daně z příjmů právnických osob[5] a k návrhu Komise na směrnici Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob[6],

     s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. května 2021 s názvem „Zdanění podniků pro 21. století“ (COM(2021)0251),

     s ohledem na svá usnesení ze dne 25. listopadu 2015 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem[7], ze dne 6. července 2016 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem[8] a ze dne 26. března 2019 o finančních trestných činech, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových únicích[9],

     s ohledem na své usnesení ze dne 16. prosince 2015 obsahující doporučení Komisi o zavedení transparentnosti, koordinace a konvergence do politiky v oblasti daně z příjmu právnických osob v Unii[10],

     s ohledem na své doporučení Radě a Komisi ze dne 13. prosince 2017 v návaznosti na vyšetřování praní peněz, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových úniků[11],

     s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o reformě unijního seznamu daňových rájů[12] a na své otázky položené Komisi a Radě ohledně reformy unijního seznamu daňových rájů (O-000082/2020 – B9-0002/2021 a O-000081/2020 – B9-0001/2021),

     s ohledem na opatření, která Komise přijala v návaznosti na výše uvedená usnesení a doporučení Evropského parlamentu[13],

     s ohledem na zprávu nazvanou „Impact of Tax Planning on Forward-Looking Effective Tax Rates“ (Dopad daňového plánování na výhledové efektivní daňové sazby), kterou pro Komisi vypracovalo Centrum evropského hospodářského výzkumu – ZEW GmbH[14],

     s ohledem na zprávu vypracovanou pro Komisi a nazvanou „Aggressive tax planning indicators“ (Ukazatele agresivního daňového plánování)[15],

     s ohledem na studii nazvanou „An overview of shell companies in the European Union“ (Přehled krycích společností v Evropské unii), kterou vydalo generální ředitelství Evropského parlamentu pro parlamentní výzkumné služby dne 17.  října 2018[16],

     s ohledem na zprávu nazvanou „Financial Integrity for Sustainable Development“ (Finanční integrita pro udržitelný rozvoj) z února 2021, kterou vypracoval panel OSN na vysoké úrovni pro mezinárodní finanční odpovědnost, transparentnost a integritu pro dosažení cílů Agendy 2030 (panel FACTI)[17],

     s ohledem na probíhající činnost inkluzivního rámce OECD/G20 pro řešení problému eroze základu daně a přesouvání zisku (BEPS) týkající se daňových problémů plynoucích z digitalizace,

     s ohledem na počáteční posouzení dopadů týkající se boje proti využívání krycích subjektů a uspořádání pro daňové účely“[18],

     s ohledem na zprávu Mezinárodního měnového fondu s názvem „Zdanění nadnárodních společností v Evropě“[19],

     s ohledem na směrnici Rady (EU) 2016/1164 ze dne 12. července 2016, kterou se stanoví pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, které mají přímý vliv na fungování vnitřního trhu („směrnice proti vyhýbání se daňovým povinnostem I“ neboli „ATAD I“)[20] , a směrnici Rady (EU) 2017/952 ze dne 29. května 2017, kterou se mění směrnice (EU) 2016/1164, pokud jde o hybridní nesoulady s třetími zeměmi („ATAD II“)[21],

     s ohledem na směrnici Rady 2003/49/ES ze dne 3. června 2003 o společném systému zdanění úroků a licenčních poplatků mezi přidruženými společnostmi z různých členských států („směrnice o zdanění úroků a licenčních poplatků“)[22],

     s ohledem na směrnici Rady 2011/96/EU ze dne 30. listopadu 2011 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států („směrnice o mateřských a dceřiných společnostech“)[23],

     s ohledem na směrnici Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS(„směrnice o správní spolupráci v oblasti daní“ neboli „DAC 1“)[24], směrnici Rady (EU) 2015/2376 ze dne 8. prosince 2015, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní („DAC 3“)[25], směrnici Rady (EU) 2016/881 ze dne 25. května 2016, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní (DAC 4)[26] a směrnici Rady (EU) 2018/822 ze dne 25. května 2018, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní ve vztahu k přeshraničním uspořádáním, která se mají oznamovat („DAC 6“)[27],

     s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

     s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0245/2021),

    A. vzhledem k tomu, že od roku 1997 je kodex chování pro zdaňování podniků hlavním nástrojem Unie k předcházení škodlivým daňovým opatřením; vzhledem k tomu, že škodlivá daňová opatření jsou v kodexu definována jako opatření (včetně správních postupů), která významně ovlivňují nebo mohou ovlivnit umístění podnikatelské činnosti v Unii a zajišťují výrazně nižší úroveň zdanění, než jaké se obecně uplatňují v dotyčném členském státě;

    B. vzhledem k tomu, že podle výroční zprávy Komise o zdanění za rok 2021 se ročně z důvodu daňových úniků[28] odhadem přijde o 36 až 37 miliard EUR, pokud jde o výnosy z daně z příjmu právnických osob;

    C. vzhledem k tomu, že politiky zaměřené na vyhýbání se daňovým povinnostem vedly k oslabení preferenčních režimů po celém světě, zejména v Unii; vzhledem k tomu, že preferenční režim je podle opatření č. 5 OECD v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku (BEPS) režim, který ve srovnání s obecnými zásadami zdanění v dotčené zemi nabízí určitou formu daňové preference; vzhledem k tomu, že preference nabízená takovým režimem může mít celou řadu forem, včetně snížení daňové sazby nebo daňového základu nebo preferenčních podmínek pro placení nebo vrácení daní[29]; vzhledem k tomu, že vznikají nové formy škodlivých daňových praktik, a to především přeměnou preferenčních režimů na agresivní obecné režimy;

    D. vzhledem k tomu, že agresivní daňové plánování spočívá v tom, že využívá formálních detailů určitého daňového systému nebo rozdílů mezi dvěma či více daňovými systémy za účelem snížení daňové povinnosti; vzhledem k tomu, že  daňová opatření by neměla bránit soukromým iniciativám, které umožňují udržitelný růst; vzhledem k tomu, že podle empirických výzkumů je účinná úroveň zdanění nižší u velkých nadnárodních společností než domácích MSP[30];

    E. vzhledem k tomu, že kroky Unie učiněné v rámci potírání škodlivých daňových praktik zahrnují přijetí právních předpisů, právně nevynutitelných předpisů a mezivládní spolupráci; vzhledem k tomu, že problematika přímých daní je s Parlamentem konzultována a Parlament respektuje svrchovanost členských států v této oblasti;

    F. vzhledem k tomu, že obavy týkající se škodlivých daňových praktik se v Unii objevily začátkem 90. let 20. století, kdy byl zřízen výbor nezávislých odborníků, který předložil zprávu s doporučeními ke zdanění právnických osob v EU („Rudingova zpráva“)[31]; vzhledem k tomu, že v roce 1997 Rada Evropské unie zavedla kodex chování pro zdanění podniků (dále jen „kodex chování“); vzhledem k tomu, že v rámci Rady byla zřízena Skupina pro kodex chování, jejímž cílem je posuzovat daňová opatření, která by mohla spadat do oblasti působnosti kodexu chování; vzhledem k tomu, že z empirických výzkumů[32] vyplývá, že členské státy EU společně přijdou o většinu výnosů z daní z příjmu právnických osob spíše ku prospěchu jiných členských států EU než třetích zemí; zdůrazňuje, že hlavní příčinou této ztráty výnosu je nedostatek legislativních opatření proti agresivním daňovým praktikám uvnitř EU a škodlivé daňové soutěži;

    G. vzhledem k tomu, že Skupina pro kodex chování má posuzovat daňová opatření, která by mohla spadat do oblasti působnosti kodexu chování, a nabízí prostor pro spolupráci a vzájemné hodnocení případných škodlivých režimů v rámci EU; vzhledem k tomu, že kodex chování získal mezi členskými státy určitou autoritu a vyvíjí na ně vzájemný tlak, aby se reformovaly, a zrcadlově vyvíjí tlak i na třetí země v rámci procesu zařazování na seznam EU;

    H. vzhledem k tomu, že Skupina pro kodex chování účinně odrazovala od preferenčních daňových režimů; vzhledem k tomu, že daňová soutěž v Evropě zřejmě ovlivnila pokles sazeb daně z příjmu právnických osob, který snížil průměrnou evropskou sazbu daně z příjmu právnických osob pod průměrnou sazbu v zemích OECD[33]; vzhledem k tomu, že kodex chování přispěl k předcházení agresivní daňové soutěži mezi členskými státy tím, že stanovil zásady spravedlivé daňové soutěže; vzhledem k tomu, že Skupině pro kodex chování se nepodařilo vymýtit nespravedlivé daňové režimy, které některé členské státy nabízejí velkým společnostem, např. škodlivá předběžná posouzení převodních cen (dále jen „daňová rozhodnutí“), a z toho plynoucí nespravedlivé konkurenční výhody; vzhledem k tomu, že nejnovější vzájemná hodnocení Skupiny pro kodex chování se zaměřovala na režimy duševního vlastnictví; vzhledem k tomu, že povaha Skupiny pro kodex chování je i nadále ryze mezivládní;

    I. vzhledem k tomu, že oba pilíře budoucí globální dohody jsou v souladu s vizí Komise týkající se rámce pro zdanění, kterou nastínila ve svém nedávném sdělení s názvem „Zdanění podniků pro 21. století“; vzhledem k tomu, že Komise v tomto sdělení informovala o návrhu směrnice, která bude odrážet vzorová pravidla OECD s nezbytnými úpravami pro provádění pilíře II o minimálním účinném zdanění;

    J. vzhledem k tomu, že Skupina pro kodex chování úspěšně zahájila dialog s jurisdikcemi třetích zemí, které mají odstranit své škodlivé daňové praktiky, aby nebyly zařazeny na unijní seznam jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti (dále jen „unijní seznam“); vzhledem k tomu, že unijní seznam musí být nástrojem k odrazování jurisdikcí třetích zemí od škodlivých daňových praktik za účelem zachování celosvětové spravedlivé daňové soutěže; vzhledem k tomu, že aktuální unijní seznam zahrnuje pouze 12 jurisdikcí třetích zemí[34] a bohužel opomíjí obecně známé daňové ráje; vzhledem k tomu, že unijní seznam je založen na kritériích, která jsou stanovena v kodexu chování;

    K. vzhledem k tomu, že kritéria používaná pro unijní seznam se stále liší od kritérií používaných v rámci vzájemného hodnocení škodlivých daňových praktik v EU, ačkoliv obě hodnocení provádí Skupina pro kodex chování; vzhledem k tomu, že šesti členským státům bylo specificky doporučeno, aby posílily svůj daňový systém tak, aby odolával rizikům agresivního daňového plánování;

    L. vzhledem k tomu, že Komise přijala sdělení o řádné správě v oblasti daní v EU i mimo ni a plánuje reformu kodexu chování a zlepšení unijního seznamu;

    M. vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 zavedla hospodářství EU do nejhlubší recese moderní doby, přičemž jen nedávno se objevily náznaky oživení; vzhledem k tomu, že v rámci reakce na pandemii COVID-19 vlády v celé Unii rychle zavedly daňová opatření s cílem poskytnout likviditu podnikům i domácnostem[35], což vedlo k nižším daňovým příjmům pro členské státy; vzhledem k tomu, že zdanění podniků by mělo být nástrojem na podporu oživení prostřednictvím jednoduchých, stabilních a vstřícných daňových pravidel pro MSP, která nebudou bránit hospodářskému oživení zavedením nadměrné daňové zátěže;

    Stávající politiky EU zabývající se škodlivými daňovými praktikami v Unii

    1. konstatuje, že několik daňových skandálů podnítilo politický program EU v oblasti škodlivých daňových praktik, zejména skandály Luxleaks, Panama Papers, Paradise Papers a v nedávné době zjištění v aféře OpenLux; zdůrazňuje, že daňové úniky a vyhýbání se daňovým povinnostem vedou k nepřijatelným ztrátám značných příjmů pro členské státy, které jsou v současné době zapotřebí k řešení ničivých důsledků pandemie; připomíná, že podle konzervativních odhadů OECD je BEPS příčinou přibližně 4–10% ztráty globálních výnosů z daně z příjmu právnických osob, což činí 100–240 miliard USD (84–202 miliardy EUR) ročně[36]; připomíná, že odhady Parlamentu ohledně vyhýbání se daňovým povinnostem ze strany právnických osob se pohybují mezi 160 a 190 miliardami EUR, pokud se vezmou v úvahu jak případy BEPS, tak i další daňové režimy[37]; vyzývá Komisi, aby pravidelně posuzovala rozsah daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem;

    2. vítá významná opatření přijatá na úrovni EU a na mezinárodní úrovni za účelem posílení zásad daňové transparentnosti, boje proti škodlivé daňové soutěži a zajištění dodržování opatření potírajících škodlivé daňové praktiky; vítá interinstitucionální dohodu, které bylo dosaženo ohledně směrnice, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o zveřejňování informací o dani z příjmu ze strany některých podniků a poboček (veřejné zprávy předkládané podle jednotlivých zemí); očekává, že Rada rychle přijme postoj v prvním čtení, aby směrnice mohla být co nejdříve přijata a mohla vstoupit v platnost; poukazuje na řadu nástrojů EU, které byly přijaty s cílem řešit škodlivé daňové praktiky v rámci Unie a zahrnují směrnice ATAD I a II, směrnici o zdanění úroků a licenčních poplatků, směrnici o mateřských a dceřiných společnostech, směrnici o správní spolupráci v oblasti daní, zejména směrnici DAC 3, 4 a 6 (o daňových rozhodnutích, podávání zpráv podle jednotlivých zemí a pravidlech povinného poskytování informací v případě zprostředkovatelů), a různá doporučení Komise Radě, kodex chování a doporučení Rady v rámci evropského semestru zabývajícího se agresivním daňovým plánováním;

    3. připomíná, že právní předpisy Unie stanoví minimální normy pro spolupráci a výměnu informací v daňové oblasti; podporuje rozšíření diskusí mezi členskými státy v zájmu posílení správní spolupráce v daňové oblasti; poukazuje na to, že důraz by měl být kladen na řádné provádění a monitorování stávajících pravidel; zdůrazňuje, že v rámci sociálně tržního hospodářství EU napomáhají odpovídající úrovně daní a jednoduché a jasné daňové právní předpisy k vytváření pracovních míst, zlepšují konkurenceschopnost EU a přispívají k boji proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem; uznává, že členské státy mají možnost rozhodovat o své daňové politice dle svého uvážení a s ohledem na svou situaci; v této souvislosti připomíná, že členské státy by měly uplatňovat své pravomoci v souladu s právem Unie;

    4. konstatuje, že kodex chování vychází z toho, že ačkoliv daňová soutěž mezi zeměmi není sama o sobě problematická, musejí existovat společné zásady ohledně míry, do jaké mohou země používat své daňové režimy a politiky k lákání podniků a zisků; zdůrazňuje, že Komise uznává, že jak povaha, tak forma daňové soutěže se v posledních dvou desetiletích podstatně změnily a že kodex chování se nevyvíjel tak, aby reagoval na nové problémy, které prověřují samotné parametry spravedlnosti[38];

    5. vítá vnitřní a vnější rozměr práce, kterou odvádí Skupina pro kodex chování v otázce škodlivých daňových praktik; poznamenává, že Skupina pro kodex chování uplatňuje při posuzování vnějšího rozměru škodlivých daňových praktik především kritérium spravedlivého zdanění; domnívá se, že unijní seznam je třeba reformovat; doporučuje, aby byl tento proces formálně zakotven v právu EU, především prostřednictvím závazného nástroje; vyzývá Komisi, aby poskytla další informace k hodnocení soudržnosti mezi chabými kritérii týkajícími se škodlivých daňových praktik uplatňovanými na členské státy a přísnějšími kritérii, zejména ohledně ekonomické podstaty, uplatňovanými na jurisdikce třetích zemí při sestavování unijního seznamu; zdůrazňuje, že členské státy by měly rovněž dodržovat kritérium „transparentnosti“ jako při provádění směrnice o správní spolupráci v oblasti daní; upozorňuje, že vliv Unie v boji proti daňovým únikům a škodlivým daňovým praktikám na celém světě závisí na tom, jak příkladně se k této věci Unie staví na svém území; vítá v tomto ohledu oznámení o zintenzivnění boje proti zneužívání krycích společností a se zájmem očekává návrh týkající se pravidel o věcném obsahu, pokud jde o krycí společnosti, který je zmíněn ve sdělení Komise o zdanění podniků pro 21. století a má řešit možnosti agresivního daňového plánování související s využíváním společností, které nejsou vůbec nebo jsou minimálně přítomny na daném území a nevyvíjí tam žádnou nebo vyvíjí minimální ekonomickou aktivitu;

    6. konstatuje, že od roku 1997 je kodex chování pro zdaňování podniků hlavním nástrojem Unie k předcházení škodlivé daňové soutěži; připomíná, že v roce 1998 bylo v rámci OECD zřízeno Fórum o škodlivých daňových praktikách (FHTP), jehož úkolem je monitorovat a přezkoumávat daňové praktiky a které se zaměřuje na charakteristiky preferenčních daňových režimů; zdůrazňuje, že hodnocení provedená tímto fórem mají rozhodující dopad na kvalifikaci škodlivých režimů v procesu sestavování unijního seznamu; vyzývá k tomu, aby kodex chování byl při posuzování škodlivých daňových praktik i nadále nezávislý na FHTP;

    Doporučení pro budoucí činnost EU v oblasti škodlivých daňových praktik

    7. podtrhuje navrhovanou reformu druhého pilíře inkluzivního rámce OECD/G20 pro řešení problému BEPS (dále jen „inkluzivní rámec“), jejímž účelem je řešit zbývající otázky týkající se BEPS a stanovit pravidla zajišťující jurisdikcím právo na dodatečné zdanění, pokud ostatní jurisdikce neuplatnily svá primární práva zdanění nebo platba podléhá nízkým úrovním efektivního zdanění, a to v zájmu boje proti škodlivým daňovým praktikám a stanovení efektivní daňové sazby[39]; v tomto ohledu očekává celosvětově dohodnutý konsensus, který bude v souladu se zájmem Unie o jednoduché a spravedlivé daňové zásady a normy;

    8. bere na vědomí novou dynamiku v jednáních inkluzivního rámce skupin OECD/G20, které jim dodaly nedávné návrhy vlády USA a nedávná dohoda skupiny G7, což by mohlo umožnit dosažení dohody o druhém pilíři do poloviny roku 2021, která by spojovala více než 130 zemí; souhlasí se závazkem, který dne 13. června 2021 přijala skupina G7, tj. s „minimálně 15% celosvětovou daní stanovovanou podle jednotlivých zemí“ jakožto východiskem pro další jednání;

    9. vyzývá proto Komisi, aby předložila posouzení dopadu výsledků mezinárodních jednání o dani; připomíná závazek Komise navrhnout řešení, jež by bylo obdobou řešení druhého pilíře a týkalo by se minimálního efektivního zdanění, ať už dohody na úrovni inkluzivního rámce OECD bude dosaženo či nikoliv;

    10. vyzývá k přijetí definice „minimální úrovně ekonomické podstaty“ v souladu s celosvětovým standardem OECD a k následné práci související s opatřením č. 5 v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku (BEPS), které by mělo pokud možno vycházet z určeného vzorce, a tato úroveň by se měla postupně přizpůsobovat v závislosti na nárůstu nahlášeného příjmu; navrhuje, že takové kritérium by mohlo být využito k posouzení toho,  zda daňový režim není potenciálně škodlivý; připomíná, že Komise ve svém sdělení o zdaňování podniků pro 21. století zvažuje zavedení případných nových požadavků na věcný obsah a ukazatelů skutečné ekonomické aktivity pro účely daňových předpisů; zdůrazňuje, že požadavek týkající se ekonomické podstaty je již začleněn do kritéria „spravedlivého zdanění“ na unijním seznamu; domnívá se však, že toto kritérium ponechává prostor pro různé interpretace a je i nadále příliš vágní, neboť nechvalně známým daňovým rájům umožňuje zařazení na seznam po provedení minimálních reforem;

    11. vyzývá Komisi, aby vypracovala pokyny, jak koncipovat spravedlivé a transparentní daňové pobídky, u nichž bude menší riziko narušení jednotného trhu a které zajistí spravedlivou hospodářskou soutěž a podpoří tvorbu pracovních míst, zejména tím, že se zaměří na typ (založený na zisku nebo na základě nákladů), časovou povahu (dočasnou nebo trvalou), zeměpisné omezení (ekonomické zóny) a intenzitu (úplné nebo částečné výjimky) těchto pobídek; bere na vědomí studii, jejíž vypracování zadal Evropský hospodářský a sociální výbor ohledně snížení sazeb daně z příjmu právnických osob a jeho dopadu na příjmy a růst[40];

    12. vítá skutečnost, že Komise připouští, že v kodexu chování by měl být zohledněn budoucí minimální globální daňový standard, i když se nepodaří dohodnout se na takovém standardu na globální úrovni, a to s cílem zajistit, aby všechny podniky platily svou spravedlivou část daně, když vytvářejí zisky na jednotném trhu[41]; konstatuje, že Komise ve svém sdělení o „zdanění podniků pro 21. století“ nedávno informovala o legislativních návrzích, které budou nezbytné pro provádění pilíře II na unijní úrovni, včetně revize směrnice proti vyhýbání se daňovým povinnostem s cílem přizpůsobit pravidla pro ovládané zahraniční společnosti pravidlům pilíře II, budoucího přepracování směrnice o úrocích a licenčních poplatcích, reformy kodexu chování a zavedení pilíře II do kritérií, která se používají pro posuzování třetích zemí při začleňování na unijní seznam nespolupracujících jurisdikcí; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby zaručila, že prováděcí pravidla týkající se minimální efektivní sazby budou navržena bez nadměrných nákladů na dodržování předpisů; chápe, že vnitrostátní efektivní sazba pro jakýkoli velký podnik by celkově neměla klesnout pod minimální daňovou sazbu v souladu s logikou stávajícího návrhu pilíře II;

    13. připomíná, že návrh na změnu směrnice o úrocích a licenčních poplatcích je v Radě již od roku 2012 zablokován zejména kvůli neshodám ohledně minimální sazby srážkové daně;  vyzývá Radu a předsednictví, aby v této věci obnovily jednání;

    14. zdůrazňuje, že je třeba zdaňovat nadnárodní společnosti na základě spravedlivého a účinného vzorce pro rozdělení práv zdanění mezi jednotlivými zeměmi; vyjadřuje v této souvislosti politování nad tím, že se Rada nedohodla na návrzích CCTB a CCCTB; naléhavě vyzývá Komisi, aby harmonogram pro budoucí legislativní návrh rámce pro zdanění příjmů (BEFIT) přizpůsobila mezinárodní daňové agendě; je znepokojen tím, že chybí jasná strategie, která by zajistila, aby nový rámec pro zdanění podniků v Unii získal podporu členských států;

    15. zdůrazňuje, že podle Mezinárodního měnového fondu[42] jsou výnosy z daně z příjmu právnických osob v procentech HDP v průběhu času pozoruhodně konstantní s ohledem na hospodářský cyklus, ačkoliv sazby daně z příjmu právnických osob mají klesající tendenci,

    16. trvá na tom, aby se při budoucím zavádění nových nástrojů EU pro boj proti škodlivým daňovým praktikám upřednostňovaly závazné nástroje a aby byly prozkoumány všechny možnosti vyplývající ze SFEU, které umožňují vyšší efektivitu rozhodovacího procesu; připomíná, že postup stanovený v článku 116 SFEU lze použít v případě, kdy škodlivé daňové praktiky narušují hospodářskou soutěž na vnitřním trhu, a že toto ustanovení Smlouvy nemění rozdělení pravomocí mezi Unií a členskými státy;

    17. vyzývá Komisi, aby posoudila účinnost daňových režimů pro příjmy z patentů a jiného duševního vlastnictví podle nového přístupu, který je vymezen v opatření č. 5 akčního plánu OECD v oblasti BEPS týkajícím se škodlivých daňových praktik, včetně ztrát příjmů; vyzývá Komisi, aby předložila návrhy v případě, že z hodnocení vyplyne, že režimy duševního vlastnictví nemají dopad na skutečné hospodářské činnosti; konstatuje, že vláda USA navrhuje zrušit svůj příjem z nehmotného majetku pocházejícího ze zahraničí (FDII);

    18. podtrhuje, že daňové politiky členských států jsou v průběhu evropského semestru sledovány; domnívá se, že evropský semestr by mohl být více rozpracován jako nástroj k omezení agresivního daňového plánování v EU prostřednictvím doporučení pro jednotlivé země;

    Reforma kodexu chování pro zdanění podniků

    19. vítá skutečnost, že Skupina pro kodex chování posoudila od svého vzniku 480 režimů, z čehož přibližně 130[43] vyhodnotila jako škodlivé[44]; uznává, že vzájemné hodnocení vnitrostátních daňových režimů provedené v rámci kodexu chování mělo dopad na omezení škodlivé daňové soutěže a následně vedlo ke snížení preferenčních daňových režimů v Unii; očekává možný podobný dopad v celosvětovém měřítku prostřednictvím procesu zařazování na unijní seznam; varuje však před rozvojem škodlivých nepreferenčních režimů; považuje proto stávající kritéria definující škodlivé daňové praktiky v kodexu chování za částečně zastaralá, a to vzhledem k jejich zaměření na preferenční režimy; zdůrazňuje však, že je třeba zlepšit účinnost kodexu s ohledem na nedávné daňové skandály a současné výzvy, jako je globalizace, digitalizace a rostoucí význam nehmotných aktiv;

    20. žádá, aby kodex chování plně využíval stávající rozsah svého mandátu; vyzývá však Radu, aby promptně a ve vhodných případech i nadále reformovala rozsah mandátu a aby se zejména zaměřila na všechny ukazatele agresivního daňového plánování jednotlivých členských států, včetně obecných charakteristik daňového systému, a mohla tak určit, zda legislativa daného státu zahrnuje škodlivá daňová opatření;  vyzývá Radu, aby navázala na sdělení Komise z července 2020 o řádné daňové správě v EU i mimo ni, v němž se vyslovuje pro reformu kodexu chování s cílem zajistit spravedlivé zdanění v rámci Unie; konstatuje, že toho již částečně dosáhla Skupina pro kodex chování a v rámci procesu zařazování na seznam EU, zejména pokud jde o režimy odpočtu pomyslných úroků a režimy osvobození od daně ze zahraničních zdrojů;

    21. zdůrazňuje, že kodex chování je nástroj „měkkého“ práva, jehož účelem je zachovat daňový rámec EU  umožňující rovné podmínky v oblasti zdanění, a to na základě vzájemného hodnocení a vzájemného tlaku; vyjadřuje nicméně politování nad tím, že kodex chování je nezávazný; konstatuje, že členské státy stále mohou odkládat zrušení škodlivého režimu a dokonce jej udržovat, aniž by čelily jakýmkoli důsledkům; trvá na tom, že dokumentace týkající se rozhodování ohledně kodexu chování by měla být veřejně přístupná;

    22. vyzývá, aby byla provedena revize kritérií, řízení a oblasti působnosti kodexu chování prostřednictvím závazného nástroje, který by vycházel ze stávajících mezivládních ujednání a byl by doplněn účinnějším rozhodovacím postupem; domnívá se, že revize kodexu chování by měla být provedena v rámci demokratického, transparentního a odpovědného procesu a měla by se na ní podílet skupina odborníků z oblasti občanské společnosti, Komise a Parlamentu; vyzývá k tomu, aby byl revidovaný nástroj uplatňován transparentněji a účinněji a aby zajistil odpovídající zapojení Parlamentu do procesu navrhování a přijímání nových politik a kritérií pro boj proti škodlivým daňovým praktikám;

    23. domnívá se, že reforma kritérií kodexu chování je naléhavě nutná a že za prvé by měla zahrnovat kritérium efektivní daňové sazby harmonizované s budoucí mezinárodně dohodnutou minimální efektivní daňovou sazbou v rámci pilíře II inkluzivního rámce a spolehlivé a progresivní požadavky týkající se ekonomické podstaty, a současně by měla umožňovat spravedlivou hospodářskou soutěž, což je ideální možný výsledek ambiciózního úsilí, jehož hnací silou je především Unie a USA jako její nejdůležitější partner;

    24. domnívá se, že přesouvání zisku by mohlo být případně usnadněno širokou škálou případných rizikových faktorů, jako je počet zvláštních účelových jednotek, přemisťování nehmotných aktiv a velký objem pasivních příjmů (licenční poplatky, úroky, dividendy atd.);

    25. podporuje záměr Komise, který je uveden v jejím Akčním plánu pro spravedlivé a jednoduché zdanění podporující strategii oživení a jímž je rozšíření působnosti kodexu chování tak, aby zahrnoval další typy režimů a obecné aspekty vnitrostátních systémů daně z příjmů právnických osob; doporučuje, aby byly zahrnuty preferenční režimy daně z příjmu fyzických osob tak, aby se kodex vztahoval i na zvláštní režimy občanství nebo opatření k přilákání mimořádně mobilních bohatých jednotlivců a tzv. „digitálních nomádů“, která by mohla vést k výrazným narušením jednotného trhu;

    26. vyzývá Komisi a členské státy, aby v dále popsaném smyslu zvážily „Rámec pro agresivní daňové režimy a nízké sazby“, který by nahradil stávající kodex chování:

    A. Aniž jsou dotčeny příslušné oblasti pravomocí členských států a Unie, týká se tento rámec opatření, která významně ovlivňují nebo mohou ovlivnit umístění podnikatelské činnosti v Unii a přesun osobního příjmu a kapitálu (individuální daňové režimy).

    Podnikatelská činnost v tomto smyslu zahrnuje rovněž veškeré činnosti prováděné v rámci skupiny podniků.

    Daňová opatření, na něž se tento rámec vztahuje, zahrnují jak právní nebo správní předpisy, tak správní postupy.

    B. V oblasti působnosti uvedené v odstavci A se považují  daňová opatření, která stanoví výrazně nižší efektivní úroveň zdanění, včetně nulového zdanění, než jsou úrovně, které se v daném členském státě obecně uplatňují, nebo nižší než minimální efektivní úroveň daně dohodnutá v inkluzivním rámci pro řešení problému BEPS nebo na mezinárodním fóru, kde je EU zastoupena, za potenciálně škodlivá, a proto se na ně tento kodex vztahuje (vstupní kritérium).

    Tato úroveň zdanění může fungovat na základě nominální sazby daně a/nebo základu daně nebo jakéhokoli jiného relevantního faktoru určujícího skutečnou daňovou sazbu.

    Při posuzování toho, zda jsou taková opatření škodlivá, je třeba vzít v úvahu mimo jiné:

    1. zda jsou výhody přiznány pouze nerezidentům nebo ve vztahu k transakcím s nerezidenty, nebo

    2. zda se výhody nevztahují na vnitrostátní trh, takže nemají dopad na vnitrostátní daňovou základnu, nebo

    3. zda jsou výhody poskytovány i bez jakékoli skutečné hospodářské činnosti a podstatné ekonomické přítomnosti v členském státě nabízejícím takové daňové výhody, které definuje Evropská komise a jež vychází z přiměřeného požadavku na podstatu, který se postupně vyvíjí v závislosti na tom, jak nahlášený příjem v dotčeném členském státě narůstá; zvláštní pozornost bude v tomto ohledu věnována režimům duševního vlastnictví;

    4. zda se pravidla pro stanovení zisku, pokud jde o činnosti v rámci nadnárodní skupiny společností, odchylují od mezinárodně uznávaných zásad, zejména pravidel dohodnutých v rámci OECD, nebo

    5. zda daňová opatření postrádají transparentnost, včetně situace, kdy jsou ustanovení právních předpisů netransparentním způsobem změkčována na úrovni správních orgánů.

    C. V rámci rozsahu působnosti definovaném v odstavci A, mají být preferenční režimy daní z příjmu fyzických osob a z kapitálu, které znamenají významně nižší efektivní úroveň zdanění včetně nulového zdanění, než je obecně uplatňována v daném členském státě, považovány za potenciálně škodlivé, a proto se na ně vztahuje tento kodex. Podobně mohou být obecné režimy daně z příjmu fyzických osob a daně z majetku, které by vedly k narušení jednotného trhu, zahrnuty do oblasti působnosti a posuzovány.

    Nezavádění a odstraňování

    Nezavádění

    D. Členské státy se zavazují nezavádět nová daňová opatření, která jsou podle tohoto rámce škodlivá. Členské státy budou proto při určování budoucí politiky dodržovat zásady, na nichž je tento rámec založen, a při posuzování toho, zda jsou nová daňová opatření škodlivá, řádně zohlední přezkum uvedený v odstavcích E až I.

    Odstraňování

    E. Členské státy se zavazují, že přezkoumají své stávající právní předpisy a zavedené postupy s ohledem na zásady, z nichž rámec vychází, a na proces přezkumu popsaný v odstavcích E až I. Členské státy tyto právní předpisy a postupy podle potřeby pozmění, aby co nejdříve odstranily veškerá škodlivá opatření s přihlédnutím k diskusím Rady a Komise po procesu přezkumu.

    Proces přezkumu

    Zpřístupnění konkrétních informací

    F. V souladu se zásadami transparentnosti a otevřenosti budou členské státy informovat sebe navzájem a Komisi o stávajících a navrhovaných daňových opatřeních, která mohou spadat do oblasti působnosti tohoto rámce. Členské státy jsou zejména vyzývány, aby na žádost jiného členského státu poskytly informace o každém daňovém opatření, které podle všeho spadá do oblasti působnosti tohoto rámce. Pokud zamýšlená daňová opatření vyžadují parlamentní schválení, musí být tyto informace poskytnuty až po jejich oznámení tomuto orgánu. Režimy, které budou hodnoceny v oblasti působnosti rámce, by měly být pro informaci oznámeny Evropskému parlamentu.

    Posouzení škodlivých opatření

    G. Každý členský stát může požádat o možnost projednat a vyjádřit se k daňovému opatření jiného členského státu, které může spadat do oblasti působnosti tohoto rámce. To umožní posoudit, zda jsou dotčená daňová opatření škodlivá s ohledem na účinky, které mohou mít v Unii. Toto posouzení zohlední všechny faktory uvedené v odstavcích B a C.

    H. Rada rovněž zdůrazňuje, že při tomto posouzení je třeba pečlivě posoudit dopady daňových opatření na jiné členské státy, mimo jiné s ohledem na účinné zdanění dotčených činností v celé Unii.

    Pokud jsou daňová opatření použita na podporu hospodářského rozvoje určitých regionů, bude posouzeno, zda jsou opatření přiměřená a zaměřená na sledované cíle. Při posuzování této situace bude obzvláště velká pozornost věnována zvláštním rysům a omezením v případě nejvzdálenějších regionů a malých ostrovů, aniž by byla narušena integrita a soudržnost právního řádu Unie, včetně vnitřního trhu a společných politik. Toto posouzení zohlední postupné minimální požadavky na podstatnou ekonomickou přítomnost, jak jsou definovány v odstavci B.

    Postup

    I. Rada a Komise společně zřídí skupinu, která bude posuzovat daňová opatření, jež mohou spadat do působnosti tohoto rámce, a dohlížet na poskytování informací o těchto opatřeních. Rada vyzývá každý členský stát a Komisi, aby do této skupiny jmenovaly jednoho představitele na vysoké úrovni a jednoho jeho zástupce; skupině bude předsedat zástupce členského státu. Skupina, která se bude pravidelně scházet, vybere a přezkoumá daňová opatření pro posouzení v souladu s ustanoveními uvedenými v odstavcích E až G. Skupina bude pravidelně podávat zprávy o posuzovaných opatřeních. Tyto zprávy budou předloženy Radě k projednání a, pokud tak Rada rozhodne, budou zveřejněny. Dokumenty by měly být na požádání předány Parlamentu a zpřístupněny po skončení procesu hodnocení.

    Prosazování

    J. Členské státy jsou oprávněny provádět protiopatření, která by snížila pobídky k vyhýbání se daňovým povinnostem, pokud by členský stát nezrušil režim, který byl v souvislosti s tímto rámcem ve dvou letech vyhodnocen jako škodlivý, a to zejména:

    a) nemožnost odpočtu nákladů;

    b) opatření týkajících se srážkové daně;

    c) omezení režimu osvobození příjmů z podílů od daní;

    d) zvláštní požadavky na dokumentaci, zejména pokud jde o převodní ceny.

    Zeměpisná rozloha

    K. Rada považuje za vhodné, aby zásady zaměřené na zrušení škodlivých daňových opatření byly přijaty na co nejširším zeměpisném základě. Za tímto účelem se členské státy zavazují podporovat jejich přijetí ve třetích zemích; zavazují se rovněž k podpoře jejich přijetí na územích, na něž se nevztahuje Smlouva. V této souvislosti by se Rada a Komise měly při sestavování unijního seznamu nespolupracujících jurisdikcí opírat o kritéria daňové transparentnosti, spravedlivého zdanění a provádění opatření proti erozi základu daně a přesouvání zisku. Kritéria spravedlivého zdanění by měla vycházet z faktorů uvedených v odstavcích B a C tohoto rámce.

    L. Členské státy se závislými nebo přidruženými územími nebo státy, které mají zvláštní odpovědnost nebo daňové výsady ve vztahu k jiným územím, se v rámci svého ústavního uspořádání zavazují, že zajistí uplatňování těchto zásad na těchto územích. V této souvislosti tyto členské státy zhodnotí situaci ve formě zpráv pro skupinu uvedenou v odstavci H, která je posoudí v rámci výše popsaného přezkumného postupu.

    Monitorování a revize

    M. Za účelem zajištění rovnoměrného a účinného provádění rámce vyzývá Rada Komisi, aby jí každoročně podávala zprávu o jeho provádění a o uplatňování daňové státní podpory. Tato zpráva se zpřístupní veřejnosti. Rada a členské státy přezkoumají ustanovení rámce dva roky po jeho přijetí;

    27. vítá výměnu názorů s Ljudmilou Petkovou, předsedkyní Skupiny pro kodex chování, která proběhla dne 19. dubna 2021; vyzývá předsedkyni Skupiny pro kodex chování, aby alespoň jednou ročně vystoupila před Parlamentem na veřejném slyšení a aby prezentovala Radě zprávu o pokroku;

    28. vítá skutečnost, že jsou zveřejňovány pololetní zprávy, které Skupina pro kodex chování předkládá Radě; domnívá se, že by měl být vytvořen specializovaný on-line nástroj, aby nebylo při získávání zásadních informací o daňové politice na úrovni EU třeba spoléhat pouze na závěry Rady; oceňuje úsilí spojené se zveřejňováním dokumentů a práce Skupiny pro kodex chování; vyzývá k tomu, aby byly veřejné informace k dispozici na uživatelsky vstřícné platformě;

    29. vyzývá Skupinu pro kodex chování, aby poslance Evropského parlamentu přizvala na jednání skupiny coby pozorovatele; vybízí Skupinu pro kodex chování, aby některé své schůze, na kterých nemají probíhat důvěrná jednání, veřejně přenášela přes internet;

    °

    ° °

    30. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi a vládám a parlamentům členských států.


     

    VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

    Fenomén agresivní daňové soutěže vzbuzoval v Unii obavy již počátkem 90. let 20. století, neboť potenciálně ohrožoval integritu jednotného trhu. S cílem bojovat proti škodlivým daňovým praktikám přijala Unie v roce 1997 kodex chování pro zdanění podniků a následně zřídila Skupinu pro kodex chování, která má posuzovat daňová opatření, jež by mohla spadat do oblasti působnosti kodexu chování.

    V době, kdy se objevují nové výzvy, jako je globalizace a digitalizace hospodářství a významnější úloha nadnárodních podniků v rámci celosvětového hospodářství, Unie i nadále hraje zásadní roli v omezování nekalé daňové soutěže. Je zásadní, aby členské státy nejen vzájemně spolupracovaly a zvyšovaly transparentnost v daňových záležitostech, ale také usilovaly o konsenzus, pokud jde o společné cíle v této oblasti, zejména regulaci finančních trhů a boj proti daňové optimalizaci, vyhýbání se daňovým povinnostem, daňové podvody a daňové úniky, a to v rámci Unie i mimo ni.

    Intenzivní daňová soutěž mezi členskými státy umožňuje nadnárodním podnikům využívat tzv. daňové inženýrství k tomu, aby nemusely danit podstatnou část svých zisků. Zisky, které by měly být zdaněny v členském státě, kde byly vytvořeny, jsou nakonec velmi často zdaněny shovívavějším způsobem (nebo nejsou zdaněny vůbec) v jiném členském státě, v němž jsou daňové politiky koncipovány a navrženy tak, aby zvýhodňovaly velké korporace a nadnárodní podniky. Povaha škodlivých daňových praktik se v posledních desetiletích mění a objevují se nové formy těchto praktik, zejména se jedná o přeměnu preferenčních režimů na agresivní obecné režimy, a kodex chování by proto měl být doplněn o nezbytné nástroje, které umožní posuzování škodlivé povahy daňových systémů z obecného hlediska. Cílem by nebylo zabránit členským státům v přijímání účinných a přiměřených daňových opatření, která jsou vázána na reálnou ekonomiku a mohla by jejich ekonomice zajistit růst ve prospěch jejich občanů a společností, ale zabránit, aby jimi přijímaná daňová opatření poškozovala a nespravedlivě narušovala základ daně jiných členských států.

    Ročně vlády přijdou o 1 000 miliard EUR v důsledku daňových podvodů a daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem. Každé euro, které v příslušném státě mělo být, ale nebylo zaplaceno, je eurem, o které jsou okradeni pracovníci, nezaměstnaní a nemocní. Je to rána pro solidaritu.

    Množící se daňové skandály (Lux Leaks, Panama Papers, Paradise Papers atd.), k nimž došlo v minulém desetiletí a podílely se na nich nadnárodní korporace a jednotlivci s čistým jměním, odhalují rozsah a závažnost těchto jevů a ukazují, že je naléhavě nutné najít definitivní řešení, jak je potlačit. Neomezená daňová soutěž mezi členskými státy je vyjádřením politováníhodného selhání solidarity v rámci Unie a musí být ukončena.

    Agresivní daňová soutěž mezi členskými státy má rovněž nežádoucí účinek v podobě diskriminace malých a středních podniků, které nejsou schopné využívat mezery ve vnitrostátních daňových systémech nebo jsou přímo či nepřímo vyloučeny z daňových politik koncipovaných a zaváděných výhradně ve prospěch nadnárodních podniků. Pokud navíc daňoví poplatníci vidí, že se nadnárodní podniky legálně vyhýbají placení daně z příjmů, je oslabena ochota všech daňových poplatníků dodržovat příslušné předpisy.

    Je nutné zavést společná evropská pravidla. Daňová soutěž mezi členskými státy má škodlivý vliv na evropské hospodářství. Je zásadní, aby se všechny členské státy společně snažily nalézt taková řešení daňových a hospodářských otázek, která budou schůdná jak pro veřejné služby, tak pro podniky, a to s cílem vytvořit společný daňový systém, který je spravedlivý, efektivní a podporuje udržitelný hospodářský rozvoj. Nedostatečná harmonizace daňových předpisů nahrává nadnárodním společnostem a malé a střední podniky naopak znevýhodňuje. Je nepřijatelné, aby mezi sebou členské státy agresivně soutěžily v rámci Unie založené na zásadě solidarity a aby nadnárodní podniky mohly v rámci Unie provádět tzv. tax shopping (přiznávání k dani v zemi s nejnižší sazbou). Tato soutěž zvýhodňuje přesuny v rámci Evropy a zásadním způsobem povzbuzuje nadnárodní podniky, aby hledaly místa s nižšími daňovými náklady na úkor členských států, kde jsou zisky skutečně vytvořeny.

    Agresivní daňová soutěž není jevem, který se vyskytuje pouze v Evropské unii. Je považována za hlavní problém i na mezinárodní úrovni, přičemž OECD již v roce 1998 založila Fórum o škodlivých daňových praktikách (FHTP), jehož cílem je bojovat proti preferenčním daňovým režimům, které vedou k erozi základu daně a přesouvání zisku. Opatření č. 5 akčního plánu OECD v oblasti BEPS v nedávné době tomuto fóru stanovilo závazek aktualizovat jeho činnost v oblasti škodlivých daňových praktik s důrazem na zlepšení transparentnosti a na požadavek týkající se podstatné aktivity pro jakýkoli preferenční režim, aby nemohl být považován za škodlivý.

    OECD mimoto nedávno obnovila jednání ohledně pravidel BEPS 2.0, která jsou postavena na dvou pilířích.

    Pilíř 1 usiluje o přizpůsobení mezinárodního systému daně z příjmů novým obchodním modelům, které vznikají v digitální ekonomice, a to změnou pravidla přidělování zisku a pravidla zdanitelného vztahu, která se uplatňují na obchodní zisky. Očekává se, že pilíř 1 uspokojivě vyřeší mimo jiné situace, kdy je významná a zisková hospodářská činnost imunní vůči zdanění z důvodu neexistence „stálé provozovny“.

    Pilíř 2 se soustředí na globální minimální daň, která má řešit zbývající otázky týkající se BEPS. Zaměřuje se na právo zdanění v případech, kdy jiné jurisdikce neuplatňují svá práva na zdanění nebo uplatňují „příliš nízké“ zdanění, a očekává se, že tímto způsobem se významně přispěje k vymýcení agresivní daňové soutěže. Pilíř 2 je navržen tak, aby zajistil, že nadnárodní podniky budou platit minimální úroveň daně bez ohledu na to, kde mají sídlo nebo v jakých jurisdikcích provozují svoji činnost.

    Vyjednávání týkající se těchto dvou mezinárodních nástrojů byla odložena kvůli zdrženlivému přístupu administrativy USA pod vedením prezidenta Trumpa, ale nedávno byla obnovena po zvolení prezidenta Bidena, jehož administrativa se opět aktivně angažuje v inkluzivním rámci OECD. Zatímco v rámci pilíře 1 probíhají snahy o nalezení takových řešení, která by mohla uspokojit všechny strany, prezident Biden již odhodlaně podpořil pilíř 2 ve svém dokumentu k daňové politice „The Made in America Tax Plan“ (https://home.treasury.gov/system/files/136/MadeInAmericaTaxPlan_Report.pdf).

    OECD usiluje o to, aby se dohody na návrzích pilíře 1 a 2 dosáhlo do poloviny roku 2021. Zpravodajka se domnívá, že stejný cíl by si měla vytyčit i Evropská unie, a naléhavě vyzývá Komisi, aby vypracovala plán pro rychlé a řádné uplatňování obou pilířů, přičemž by měla využít výsledek ohledně pilíře 2 k tomu, aby nově definovala škodlivé praktiky a monitorovala je za pomoci reformovaného kodexu chování.


    INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

    Datum přijetí

    13.7.2021

     

     

     

    Výsledek konečného hlasování

    +:

    –:

    0:

    44

    6

    8

    Členové přítomní při konečném hlasování

    Gunnar Beck, Marek Belka, Isabel Benjumea Benjumea, Lars Patrick Berg, Stefan Berger, Francesca Donato, Engin Eroglu, Markus Ferber, Jonás Fernández, Frances Fitzgerald, José Manuel García-Margallo y Marfil, Luis Garicano, Sven Giegold, Valentino Grant, Claude Gruffat, José Gusmão, Eero Heinäluoma, Michiel Hoogeveen, Danuta Maria Hübner, Stasys Jakeliūnas, France Jamet, Othmar Karas, Billy Kelleher, Ondřej Kovařík, Georgios Kyrtsos, Aurore Lalucq, Philippe Lamberts, Aušra Maldeikienė, Pedro Marques, Jörg Meuthen, Csaba Molnár, Siegfried Mureşan, Caroline Nagtegaal, Luděk Niedermayer, Lefteris Nikolaou-Alavanos, Piernicola Pedicini, Kira Marie Peter-Hansen, Sirpa Pietikäinen, Dragoş Pîslaru, Evelyn Regner, Antonio Maria Rinaldi, Joachim Schuster, Ralf Seekatz, Paul Tang, Irene Tinagli, Ernest Urtasun, Inese Vaidere, Johan Van Overtveldt, Stéphanie Yon-Courtin, Marco Zanni, Roberts Zīle

    Náhradníci přítomní při konečném hlasování

    Manon Aubry, Herbert Dorfmann, Eugen Jurzyca, Eva Kaili, Margarida Marques, Jessica Polfjärd, Stéphane Séjourné

     


     

     

    JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

    44

    +

    ID

    Francesca Donato, Valentino Grant, Antonio Maria Rinaldi, Marco Zanni

    PPE

    Stefan Berger, Herbert Dorfmann, Markus Ferber, José Manuel García-Margallo y Marfil, Danuta Maria Hübner, Othmar Karas, Georgios Kyrtsos, Aušra Maldeikienė, Siegfried Mureşan, Luděk Niedermayer, Sirpa Pietikäinen, Jessica Polfjärd, Ralf Seekatz, Inese Vaidere

    Renew

    Engin Eroglu, Luis Garicano, Dragoş Pîslaru, Stéphane Séjourné, Stéphanie Yon-Courtin

    S&D

    Marek Belka, Jonás Fernández, Eero Heinäluoma, Eva Kaili, Aurore Lalucq, Margarida Marques, Pedro Marques, Csaba Molnár, Evelyn Regner, Joachim Schuster, Paul Tang, Irene Tinagli

    The Left

    Manon Aubry, José Gusmão

    Verts/ALE

    Sven Giegold, Claude Gruffat, Stasys Jakeliūnas, Philippe Lamberts, Piernicola Pedicini, Kira Marie Peter-Hansen, Ernest Urtasun

     

    6

    -

    ECR

    Lars Patrick Berg, Michiel Hoogeveen, Eugen Jurzyca, Johan Van Overtveldt, Roberts Zīle

    NI

    Lefteris Nikolaou-Alavanos

     

    8

    0

    ID

    Gunnar Beck, France Jamet, Jörg Meuthen

    PPE

    Isabel Benjumea Benjumea, Frances Fitzgerald

    Renew

    Billy Kelleher, Ondřej Kovařík, Caroline Nagtegaal

     

    Význam zkratek:

    + : pro

    - : proti

    0 : zdrželi se

     

     

    Poslední aktualizace: 3. září 2021
    Právní upozornění - Ochrana soukromí