Postup : 2021/2038(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A9-0250/2021

Předložené texty :

A9-0250/2021

Rozpravy :

PV 05/10/2021 - 2
CRE 05/10/2021 - 2

Hlasování :

PV 06/10/2021 - 2
PV 06/10/2021 - 12

Přijaté texty :

P9_TA(2021)0410

<Date>{26/07/2021}26.7.2021</Date>
<NoDocSe>A9-0250/2021</NoDocSe>
PDF 433kWORD 95k

<TitreType>ZPRÁVA</TitreType>

<Titre>o budoucnosti vztahů mezi EU a USA</Titre>

<DocRef>(2021/2038(INI))</DocRef>


<Commission>{AFET}Výbor pro zahraniční věci</Commission>

Zpravodaj: <Depute>Tonino Picula</Depute>

Zpravodaj (*):

Bernd Lange, Výbor pro mezinárodní obchod

(*) Přidružené výbory – článek 57 jednacího řádu

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 MENŠINOVÉ STANOVISKO,
 STANOVISKO VÝBORU PRO MEZINÁRODNÍ OBCHOD
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o budoucnosti vztahů mezi EU a USA

(2021/2038(INI))

Evropský parlament,

 s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 2. prosince 2020 o nové agendě EU a USA pro globální změnu (JOIN(2020)0022),

 s ohledem na společné prohlášení o vztazích mezi EU a USA, které bylo vydáno na základě transatlantického legislativního dialogu dne 24. srpna 2020,

 s ohledem na závěry Rady o vztazích mezi EU a USA ze dne 7. prosince 2020,

 s ohledem na prohlášení nového ministra zahraničí USA Antonyho Blinkena před Výborem Senátu USA pro zahraniční vztahy dne 19. ledna 2021,

 s ohledem na prohlášení členů Evropské rady ze dne 26. února 2021 o bezpečnosti a obraně,

 s ohledem na společné tiskové prohlášení předsedkyně von der Leyenové a ministra zahraničí USA Blinkena ze dne 24. března 2021,

 s ohledem na společné prohlášení ministra zahraničních věcí Spojených států amerických a vysokého představitele EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedy Evropské komise ze dne 24. března 2021,

 s ohledem na prohlášení ministerstva zahraničí USA ze dne 26. dubna 2021 nazvané „Závazek USA vůči západnímu Balkánu“,

 s ohledem na závěry Rady ze dne 14. listopadu 2016 o globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie s názvem „Sdílená vize, společný postup: silnější Evropa“,

 s ohledem na společné prohlášení o spolupráci mezi EU a NATO podepsané dne 8. července 2016 ve Varšavě předsedou Evropské rady, předsedou Evropské komise a generálním tajemníkem NATO,

 s ohledem na výměnu názorů s generálním tajemníkem NATO na společné schůzi Výboru pro zahraniční věci, podvýboru pro bezpečnost a obranu a delegace pro vztahy s Parlamentním shromážděním NATO, která se konala dne 15. března 2021,

 s ohledem na účast místopředsedy Komise, vysokého představitele na zasedání ministrů obrany zemí NATO ve dnech 17. a 18. února 2021 a na zasedání ministrů zahraničních věcí zemí NATO ve dnech 23. a 24. března 2021,

 s ohledem na komuniké, které vydaly hlavy států a vlád účastnící se zasedání Severoatlantické rady v Bruselu dne 14. června 2021,

 s ohledem na prohlášení z vrcholné schůzky EU a USA ze dne 15. června 2021 s názvem „Na cestě k obnovenému transatlantickému partnerství“,

 s ohledem na své usnesení ze dne 13. června 2018 o vzájemných vztazích EU-NATO[1],

 s ohledem na svá předchozí usnesení o transatlantických vztazích, zejména na usnesení ze dne 26. března 2009 o stavu transatlantických vztahů po volbách v USA[2], na usnesení ze dne 13. června 2013 o úloze EU při prosazování širšího transatlantického partnerství[3] a na usnesení ze dne 12. září 2018 o stavu vztahů mezi EU a USA[4],

 s ohledem na své usnesení ze dne 20. ledna 2021 o provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky – výroční zpráva za rok 2020[5],

 s ohledem na své usnesení ze dne 20. ledna 2021 o provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky – výroční zpráva za rok 2020[6],

 s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2021 o rozsudku SDEU ze dne 16. července 2020 – komisař pro ochranu údajů v. Facebook Ireland Limited a Maximillian Schrems („Schrems II“), věc C-311/18[7],

 s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

 s ohledem na stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod,

 s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0250/2021),

A. vzhledem k tomu, že transatlantické partnerství již 75 let prosazuje svobodu, demokracii, lidská práva a právní stát, obchodní a hospodářskou spolupráci a bezpečnost; vzhledem k tomu, že Spojené státy americké jsou i nadále nejbližším a nejdůležitějším strategickým partnerem EU; vzhledem k tomu, že toto partnerství je založeno na silných politických, kulturních, hospodářských a historických vazbách a sdílených hodnotách, jako je svoboda, demokracie, lidská práva a právní stát, má velký potenciál, pokud jde o dialog, spolupráci a dosažení výsledků v řešení otázek, plnění cílů a prosazování priorit společného zájmu nebo zájmů napříč politickým spektrem;

B. vzhledem k tomu, že EU a Spojené státy sdílí stejné hodnoty a mají společný zásadní zájem na utváření mezinárodního prostředí založeného na pravidlech, které posiluje multilateralismus a demokratické hodnoty, brání lidská práva, prosazuje mezinárodní právo a podporuje mezinárodní řád založený na pravidlech, mírové řešení konfliktů a udržitelný rozvoj na celém světě;

C. vzhledem k tomu, že zvolení Joea Bidena prezidentem Spojených států a Kamaly Harrisové viceprezidentkou této země přineslo novou příležitost pokračovat v tomto zásadním transatlantickým partnerství a posílit jej, opět zahájit činnost a inovace na všech úrovních této dlouholeté spolupráce a lépe spolupracovat na multilaterálních otázkách, jako je změna klimatu, digitální a ekologická transformace, demokracie a mezinárodní bezpečnost; vzhledem k tomu, že jak EU, tak i USA by měly využít této obnovené příležitosti k navázání úzkého dialogu a spolupráce s cílem plnit své stálé závazky vůči mezinárodním organizacím, k nimž obě strany patří, a zajistit větší koordinaci a sdílení zátěže napříč širokým spektrem geopolitických otázek; vzhledem k tomu, že spolupráce se Spojenými státy je trvalým cílem EU bez ohledu na úřadující vládu;

D. vzhledem k tomu, že Bidenova vláda oznámila, že má v úmyslu posílit vztahy s EU a dalšími demokratickými spojenci; vzhledem k tomu, že první zahraniční návštěva prezidenta Bidena směřovala do Evropy a že během této návštěvy se v Bruselu ve dnech 14.–15. června zúčastnil summitu NATO a summitu EU-USA; vzhledem k tomu, že to potvrzuje pevné odhodlání Spojených států posílit vztah k Evropské unii a jejím členským státům i jejich pevné odhodlání usilovat o budoucnost společné bezpečnosti a obrany v rámci Severoatlantické aliance a s Evropskou unií; vzhledem k tomu, že prezident Biden navrhl uspořádat summit pro demokracii, který bude usilovat o společné závazky s EU a dalšími demokraciemi, pokud jde o posilování našich demokracií a podporu posílené spolupráce mezi demokratickými státy v boji proti autoritářství a porušování lidských práv na celém světě;

E. vzhledem k tomu, že k vybudování silné a ambiciózní transatlantické agendy, k řešení všech oblastí transatlantických neshod prostřednictvím hlubší spolupráce, včetně takových oblastí, jako jsou vztahy s Čínou a Ruskem, závazky a kapacity v oblasti obrany, konflikty na Blízkém východě a jiné otázky bezpečnosti a stability, a k nalezení společných přístupů tam, kde je to možné, je nutný stálý a konstruktivní dialog založený na stejných cílech; vzhledem k tomu, že je jasné, že transatlantickou alianci nelze považovat za samozřejmost a že je třeba ji oživit a neustále posilovat;

F. vzhledem k tomu, že v rámci snah o transatlantickou spolupráci a její prohlubování by EU měla společně se Spojenými státy usilovat o partnerství ve vedení, které by se zaměřovalo na prosazování společných zájmů; vzhledem k tomu, že EU by měla rovněž podporovat svou strategickou autonomii v obraně a hospodářských vztazích jako prostředek k posílení transatlantické vazby a ke zvýšení společného vlivu EU a USA na světové scéně, ale také s cílem zvýšit svou schopnost převzít větší odpovědnost za řešení klíčových globálních a regionálních výzev a v případě potřeby samostatně rozhodovat a jednat v oblasti zahraničních věcí a bezpečnostních a obranných záležitostí;

G. vzhledem k tomu, že mezi EU a USA jsou nejužší dvoustranné obchodní a investiční vazby a nejpropojenější hospodářské vztahy na světě;

H. vzhledem k tomu, že EU a USA spojují společné výzvy, jako je nepříznivý vliv autoritářských režimů, které oslabují vícestranné instituce, socioekonomický dopad pandemie, podpora celosvětového zdraví, změna klimatu a nutnost pokročit v opatřeních zaměřených na zmírnění této změny, boj proti globální vlně autoritářství a proti globálním zločineckým sítím a terorismu, zavádění genderové rovnosti a potírání diskriminace do reálného života, řešení narůstajícího rozdělení mezi metropolitními a venkovskými oblastmi a úsilí o digitální a ekologickou transformaci jakožto o prostředek k zajištění udržitelné modernizace, pokrok technologií, jako je umělá inteligence a kybernetická bezpečnost, vyhýbání se daňovým povinnostem a obecnější výzvy vyplývající z digitalizace hospodářství;

I. vzhledem k tomu, že nový impuls v transatlantických vztazích by vytvořil příznivé politické prostředí pro konstruktivní řešení společných výzev a řešení otázek, v nichž se naše postoje liší;

J. vzhledem k tomu, že v prosinci 2020 Komise a Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) předložily novou strategii EU v oblasti kybernetické bezpečnosti, jejímž cílem je, aby „EU posílila vedoucí postavení v oblasti mezinárodních norem a standardů v kyberprostoru a rozšířila spolupráci s partnery na celém světě s cílem prosazovat globální, otevřený, stabilní a bezpečný kyberprostor založený na zásadách právního státu, lidských právech, základních svobodách a demokratických hodnotách“[8];

K. vzhledem k tomu, že ve Spojených státech existuje silná oboustranná podpora spolupráce s demokratickými spojenci s cílem zvýšit odolnost transatlantického společenství vůči hybridním hrozbám autoritářských režimů;

L. vzhledem k tomu, že mezinárodní řád založený na pravidlech a demokratické hodnoty jsou ohroženy vzestupem asertivního autoritářství a úpadkem demokracie ve třetích zemích, jakož i v EU a USA v důsledku vzestupu protidemokratických populistických a krajně pravicových hnutí;

M. vzhledem k tomu, že odchod Spojeného království z EU by mohl vést k další fragmentaci strategické situace nejen z hlediska vztahů mezi EU a USA, ale i v Radě bezpečnosti OSN, ve skupině G7 a G20 a v dalších mnohostranných formátech;

N. vzhledem k tomu, že Latinská Amerika je regionem, který sdílí mnoho klíčových hodnot, zájmů, historických, hospodářských a lidských vazeb s EU a USA;

1. vítá skutečnost, že v prosinci 2020 byl coby plán pro obnovené a posílené transatlantické partnerství přijat nový návrh Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku označovaný jako nová agenda EU a USA pro globální změnu;

2. znovu potvrzuje, že podporuje rozsáhlou transatlantickou spolupráci, partnerství a přátelství mezi EU a USA, které více než 70 let přispívaly k rozvoji, prosperitě a úspěšné integraci Evropy a od konce 2. světové války jsou základem její stability a bezpečnosti; zdůrazňuje, že vztahy mezi EU s USA jsou založeny na společných hodnotách; připomíná, že jak politické systémy USA, tak EU jsou založeny na demokratických zásadách, právním státu a dodržování základních svobod; je přesvědčen, že transatlantickou spoluprací můžeme nejlépe přispět k mírovému, udržitelnému a konstruktivnímu řešení stávajících globálních a regionálních výzev, a to i prostřednictvím důrazu na udržitelnou obnovu hospodářství šetrnou k životnímu prostředí, včetně uhlíkové neutrality do roku 2050, a k překonání regionální, sociální, rasové a genderové nespravedlnosti;  trvá na tom, že obnovené transatlantické partnerství by mělo být založeno na rovnosti partnerů; současně zdůrazňuje, že strategické autonomie EU nelze dosáhnout bez kvalitativně lepšího uplatňování priorit a zásad zahraniční a obranné politiky EU a ambiciózního partnerství a spolupráce s nejbližšími spojenci Unie, jako jsou Spojené státy;

3. vyzývá Radu, Komisi a místopředsedu Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby opět jasně ukázali, že  strategické transatlantické vztahy jsou i nadále důležité pro obnovu a oživení mnohostranného mezinárodního řádu založeného na pravidlech, jehož ústředním prvkem je systém OSN a mezinárodní právo, pro globální posilování demokracie a demokratických hodnot a prosazování lidských práv, pro potírání negativního vlivu autoritářských režimů a jejich dezinformací a pro utváření pravidel pro digitální a technologickou budoucnost na základě společných hodnot, pro celosvětový udržitelný ekonomický rozvoj, růst a pracovní místa podporující začlenění, koordinovaný postoj vůči Rusku a Číně a společnou nabídku investic do globálních iniciativ v oblasti infrastruktury v souladu se strategií EU v oblasti konektivity; podtrhuje význam strategie EU v oblasti konektivity a vyzývá k posílení spolupráce mezi EU a USA v klíčových prvcích konektivity; podporuje úsilí o zabránění závislosti na energii propagací energetické diverzifikace a obecněji konektivity prostřednictvím všech možných mechanismů, jak se rovněž odrazilo v komuniké skupiny G7 nazvaném „Naše společná agenda pro globální opatření v zájmu obnovy k lepšímu“;

4. bere na vědomí a podporuje také nový transatlantický závazek podporovat demokracii na celém světě, a to zejména prostřednictvím ochrany svobody sdělovacích prostředků, podpory občanské společnosti a ochrany a obrany novinářů; vítá jasný závazek USA posílit a dále rozšiřovat záběr transatlantických vztahů na základě rozhodnutí prezidenta USA zamířit do Evropy během jeho první zahraniční cesty a účastnit se červnového summitu EU-USA; podporuje operativní závěry summitu, které jsou  podrobně uvedeny v prohlášení ze summitu EU-USA vydaném dne 15. června 2021 pod názvem „Na cestě k obnovenému transatlantickému partnerství“ a které potvrzují pevné odhodlání obou stran usilovat o součinnost a prohloubit transatlantický dialog a spolupráci;  zejména bere na vědomí transatlantické odhodlání řešit humanitární potřeby, hájit mezinárodní humanitární právo a rozšířit základnu zdrojů pro humanitární činnost; rovněž bere na vědomí a podporuje záměr posílit transatlantickou spolupráci při uplatňování sankcí v zájmu společných cílů v oblasti zahraniční politiky a bezpečnosti;

5. vyzývá k přijetí nové transatlantické agendy, která sleduje společné zájmy, zvyšuje kolektivní sílu a prosazuje mnohostrannou spolupráci v zájmu budování rovnoprávnějšího a zdravějšího světa, boje proti změně klimatu, mírových a udržitelných řešení sporů, včetně regionálních sporů, na základě zásad mezinárodního práva, v zájmu kontroly zbraní, nešíření jaderných zbraní a odzbrojení; zdůrazňuje, že ústředním prvkem této agendy by měly být naše společné strategické cíle, jako je posílení našeho dodavatelského řetězce pro léčivé přípravky a reforma Světové zdravotnické organizace, zajištění náležitého přístupu zranitelných zemí k očkovacím látkám, snížení naší závislosti na vnějších zásobách energie, zvýšení investic do vyspělých technologií, boj proti nerovnostem, prosazování ekologické transformace a vzájemná spolupráce, jakož i spolupráce s příslušnými třetími zeměmi se zvláštním důrazem na bezpečnost a stabilitu východního a jižního sousedství EU, západního Balkánu a afrického kontinentu;

6. zdůrazňuje, že je nutné prohloubit legislativní spolupráci a vytvořit pevnější struktury pro tuto spolupráci a pro inkluzivní transatlantický dialog na  základě legislativních složek EU i USA, například transatlantické legislativního shromáždění; konstatuje, že zvýšení povědomí o strukturách, jako je transatlantický legislativní dialog a pořádání pravidelnějších setkání a návštěv Výboru EP pro zahraniční věci a jeho amerických protějšků, například u příležitosti stálých každoročních návštěv příslušných výborů, by obnovilo důvěru a trvalost a účinnost transatlantické spolupráce; naléhavě vybízí Kongres USA, aby posílil roli transatlantického legislativního dialogu tím, že jej uzná jako formální subjekt se statusem stálého členství, který se věnuje rozšiřování vztahů mezi Spojenými státy a Evropskou unií, a jako přirozený protějšek meziparlamentní delegace Evropského parlamentu pro vztahy s Kongresem USA; vítá obnovu výboru Kongresu USA pro záležitosti Evropské unie a podtrhuje význam úzké spolupráce a spojení s činností transatlantického legislativního dialogu; znovu potvrzuje význam řídícího výboru pro transatlantický legislativní dialog při koordinaci všech činností týkajících se transatlantické spolupráce na poli legislativního úsilí v Evropském parlamentu s cílem posílit parlamentní dohled;

7. vítá bohatý transatlantický dialog na úrovni občanské společnosti a vyzývá EU a USA, aby z takového dialogu více těžily a aby zapojily všechny sociální a ekonomické zúčastněné strany do debat o budoucnosti transatlantických vztahů; domnívá se, že pro tento účel by mohl být navázán pravidelný transatlantický dialog občanské společnosti; zdůrazňuje, že kontakt mezi občany EU a USA přispívá k rozvoji společných hodnot, důvěry a vzájemného porozumění mezi transatlantickými partnery; vyzývá proto k větší podpoře a usnadnění programů mobility a výměnných programů, jako je Erasmus+, a výměnných stáží mezi Kongresem a Evropským parlamentem; podtrhuje, že je důležité posílit mezilidské kontakty ve vědě, výzkumu a vzdělávání;

8. vyzývá k posílení meziparlamentní spolupráce poslanců Evropského parlamentu, členů Kongresu, poslanců vnitrostátních parlamentů členských států EU a členů zákonodárných sborů padesáti federálních států USA v různých tematických oblastech, neboť tato spolupráce by mohla umožnit výměnu osvědčených postupů, včetně dialogu na nižší než národní úrovni, jako je koalice „Under2 Coalition“, a lepší koordinaci při řešení globálních, ale i společných domácích problémů, jako jsou ekonomické a sociální nerovnosti, ochrana lidských práv a demokratických norem ohroženým rostoucími vnitřními i vnějšími protidemokratickými hrozbami, obrana mezinárodního práva a dodržování právně závazných dohod, podpora společných strategických zájmů, všeobecná zdravotní péče, sbližování legislativy týkající se umělé inteligence ve všech jejích formách, podpora spolupráce mezi podniky z USA a EU, inovace a špičkové technologie, jako jsou 5G, 6G a biotechnologie, výzkum, rozvoj a inovace, zdanění technologických firem, odpovědnost internetových platforem včetně poskytnutí nezbytného dohledu k zajištění toho, aby politiky on-line platforem byly v souladu se základními demokratickými hodnotami, boj proti změně klimatu, a to i v podobě bezpečnostní hrozby, a cíl spočívající ve spravedlivém přechodu na klimatickou neutralitu, ochrana svobodných a nezávislých sdělovacích prostředků a ochrana našich demokratických voleb před zahraničními zásahy; opět připomíná význam spolupráce mezi EU a USA v oblasti vesmíru a dialogu mezi EU a USA v těchto otázkách; vítá oznámení závazku posílit transatlantickou spolupráci v oblasti vesmíru na základě dohody o systémech Galileo a GPS; vyjadřuje přesvědčení, že vesmírná spolupráce EU-USA by mohla podpořit bezpečnostní normy ve vesmíru a osvědčené postupy v mezinárodním společenství;

9. vyzývá EU a USA, aby spolupracovaly na globálních daňových výzvách a vycházely přitom z práce OECD, jako je reforma mezinárodního systému daně z příjmů právnických osob, s cílem odstranit možnost hospodářských subjektů využívat strategie oslabování daňové základny a přesouvání zisku (BEPS), aby se vyhnuly placení daní z příjmu právnických osob; v tomto ohledu podporuje práci inkluzivního rámce OECD/G20 v oblasti BEPS; zdůrazňuje, že součástí úsilí o reformy musí být odstranění daňových rájů; zdůrazňuje, že taková opatření mohou sloužit ke snížení hospodářských nerovností; potvrzuje závazek EU ke spravedlivému zdanění v digitální ekonomice, jak požaduje nová agenda EU-USA pro globální změny;

10. podtrhuje význam vízové vzájemnosti mezi EU a USA a vybízí obě strany ke hledání vzájemně přijatelného řešení prostřednictvím aktivního diplomatického zapojení, které by umožnilo zavedení bezvízového styku pro všechny členské státy EU; vítá začlenění Polska do programu USA pro osvobození od vízové povinnosti a potvrzení, že i Chorvatsko splňuje všechny požadavky na účast v programu; vyzývá USA, aby urychlily proces přistoupení Bulharska, Kypru a Rumunska k programu bezvízového styku;

Návrat k multilateralismu

11. vítá návrat USA k multilateralismu založenému na pravidlech a ke spojenectví s jeho partnery a zdůrazňuje, že se tak naskýtá významná příležitost k opětovnému navázání kontaktů s USA s cílem obnovit, posílit a dále rozšířit transatlantické vztahy, a to i v oblastech jako je multilateralismus a lidská práva, a v duchu našich společných demokratických hodnot společně posílit celosvětový řád založený na pravidlech; zdůrazňuje význam úzké spolupráce s USA a dalšími podobně smýšlejícími státy pro takovou modernizaci mnohostranných organizací, aby byly vhodné pro stanovený účel a zlepšily prosazování celosvětového míru a bezpečnosti, základních práv, univerzálních hodnot a mezinárodního práva; zdůrazňuje rovněž, že do tohoto úsilí je třeba zapojit země globálního Jihu; zdůrazňuje, že je třeba úzce spolupracovat a koordinovat činnost v rámci systému OSN, jejích agentur, organizací a misí, a to i pokud jde o personální obsazování vedoucích pozic;

12. připomíná svůj závazek k mezinárodní spolupráci v rámci OSN jakožto nezbytného fóra pro mnohostranná řešení globálních výzev a pro politickou komunikaci, politický dialog a budování konsensu v celém mezinárodním společenství;

13. vyzývá ke zvýšení objemu společného unijního a amerického financování špičkových projektů založených na mezních technologiích, k vyšším společným investicím do výzkumu a vývoje, intenzivnějším akademickým výměnám mezi lidmi v oblasti přírodních věd, technologie, inženýrství a matematiky (STEM) a větší společné podpoře začínajících technologických podniků a malých a středních podniků;

14. vítá rozhodnutí Bidenovy vlády znovu se připojit k Pařížské dohodě a jmenovat Johna Kerryho zvláštním prezidentským vyslancem pro otázky klimatu; vítá informaci o zřízení akční skupiny EU a USA na vysoké úrovni pro klima; naléhavě vybízí EU a USA, aby předložily konkrétní návrhy na řešení změny klimatu a ekologizace obchodu a podporovaly zprovoznění ekologických technologií, včetně vodíkových, udržitelné financování a biologickou rozmanitost;

15. zdůrazňuje význam celosvětové spolupráce při řešení nadnárodních výzev souvisejících s podporou vzdělávání, vědy, mládeže, kulturní rozmanitosti a dialogu; vyzývá USA, aby se vrátily k Organizaci OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO);

16. vítá skutečnost, že USA jsou opět členem Světové zdravotnické organizace; vyzývá transatlantické vedení v diplomacii týkající se zdraví, aby koordinovalo přístup k zastavení šíření onemocnění COVID-19 v globálním měřítku, i možné další zdravotní krize, a aby posílilo globální bezpečnost v oblasti zdraví, zejména pokud jde o reformu Světové zdravotnické organizace a společné transatlantické úsilí o spravedlivý celosvětový přístup k vakcínám, testům a lékům na onemocnění COVID-19 a o jejich distribuci, a to především v zemích s nízkými příjmy; trvá na posilování spolupráce na zavádění lepších postupů k přípravě na budoucí pandemie, a to i prostřednictvím koherentního a soudržného klinického a regulačního přístupu doplňujícího globální dodavatelské řetězce s cílem zajistit flexibilitu a odolnost; vyzývá k nestrannému nezávislému vyšetření zdroje pandemie COVID-19 a jejího šíření, jakož i řešení této pandemie ze strany WHO na počátku;

17. zdůrazňuje, že je třeba posílit veřejnou diplomacii v oblasti očkovacích látek, v níž by EU a USA mohly hrát vedoucí úlohu, neboť globální očkování je jediný způsob, jak tuto pandemii ukončit; vítá finanční příspěvky EU a USA do nástroje COVAX a podporu mezinárodní spolupráce s cílem zlepšit dostupnost očkovacích látek po celém světě, a to prostřednictvím koordinovaného přístupu při řešení návrhu na zjednodušení pravidel ochrany duševního vlastnictví pro očkovací látky; v tomto smyslu naléhavě transatlantické partnery vybízí, aby spolupracovali, a umožnili tak rychlou výrobu a dodání očkovacích látek, kdekoli jich bude zapotřebí; podporuje výměnu osvědčených postupů mezi USA a EU při vakcinačních kampaních s cílem zajistit do budoucna lepší připravenost a odolnost;

18. vyzývá k jednotnému postoji EU a USA v rámci OSN, včetně postoje k reformě OSN s cílem posílit účinnost OSN jakožto mnohostranné organizace, zvýšit transparentnost této instituce a posílit její důvěryhodnost; vyzývá ke koordinovaným snahám o přijetí ambiciózních závazků na summitech OSN věnovaných v roce 2021 změně klimatu a biologické rozmanitosti (COPS 26); vyzývá EU a USA, aby hrály vedoucí úlohu v rámci OSN pro změnu klimatu a na dalších fórech, jako je Mezinárodní organizace pro civilní letectví a Mezinárodní námořní organizace; v této souvislosti zdůrazňuje, že zásadní význam má spolupráce v oblasti čisté energie a výzkumu, vývoje a inovací a v nízkouhlíkových technologiích a produktech, jakož i spolupráce na dalších naléhavých otázkách, jako je nešíření zbraní, řešení konfliktů, boj proti radikalizaci a terorismu; vyjadřuje obavy ze skutečnosti, že v posledních třech desetiletích Čína ztrojnásobila své emise uhlíku a nyní produkuje 27 % světových skleníkových plynů, takže úsilí EU a USA o řešení emisí skleníkových plynů je z velké části nedostatečné bez jasného závazku a reálných kroků ze strany Číny;

19. vyzývá k obhajobě mezinárodního mořského práva a v této souvislosti opakuje svůj požadavek, aby USA ratifikovaly Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu; vybízí USA, aby se na příštím Environmentálním shromáždění OSN připojily k úsilí EU o podporu přijetí mezinárodní smlouvy o znečišťování moří odpadky a plasty; naléhavě vyzývá USA a EU, aby posílily spolupráci v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu po celém světě;

20. konstatuje, že prezident Biden oznámil nový cíl dekarbonizace ve výši 50 % až 52 % do roku 2030 ve srovnání s úrovněmi z roku 2005; bere rovněž na vědomí, že prezident Biden uspořádal virtuální vrcholnou schůzku vedoucích představitelů týkající se klimatu s cílem podpořit úsilí hlavních ekonomik o opatření v oblasti klimatu;

21. uznává významné zlepšení kvality ovzduší v USA v posledních desetiletích, které je do značné míry způsobeno technologickým zlepšením a inovacemi v odvětví energetiky;

22. je toho názoru, že EU by měla společně s USA potvrdit stěžejní význam cílů udržitelného rozvoje a Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 jakožto rámce pro účinnou mnohostrannou spolupráci, do níž se může kdykoli zapojit i Čína za předpokladu, že se skutečně zaváže k nekonfliktnímu dialogu a spolupráci, a to s programem, jenž posílí klíčové struktury a cíle Agendy 2030;

23. vyzývá k lepší koordinaci při používání mechanismů sankcí, včetně sankcí za porušování lidských práv, a naléhavě vyzývá Radu, aby jako součást celosvětového sankčního režimu EU v oblasti lidských práv přijala složku týkající se korupce; vyzývá EU a USA, aby své sankční politiky koordinovaly, kdykoli je to možné a užitečné;

24. vítá oznámení Bidenovy vlády, že se zavazuje k obnovení spolupráce s Radou OSN pro lidská práva, což značí, že Spojené státy mají opět v úmyslu prosazovat na celém světě lidská práva v naději, že posílí úsilí o dodržování lidských práv na celém světě a budou bránit autoritářskému přeformulovávání lidských práv jako konceptu zaměřeného na stát; vyzývá EU a USA, aby spolu s podobně smýšlejícími spojenci pracovaly na reformě Rady pro lidská práva a zejména stanovily jasná kritéria pro členství v tomto orgánu;

25. vyzývá k posílení závazku EU a USA v oblasti prosazování a ochrany lidských práv na celém světě, jakož i k boji proti vzestupu autoritářství a neliberálních režimů; vybízí k vytvoření komplexního společného souboru nástrojů EU a USA pro boj proti porušování lidských práv; vyzývá orgány EU, aby úzce spolupracovaly s dalšími demokratickými systémy na obraně a prosazování základních lidských práv a demokratických hodnot na mezinárodní úrovni prostřednictvím posílené a úzké spolupráce s mezinárodními organizacemi, jako je Rada Evropy a OBSE; zastává názor, že Parlament a Kongres by mohly spolupracovat na případech, kdy jsou obránci lidských práv a zástupci občanské společnosti bezdůvodně pronásledováni a vězněni nebo kdy je jejich činnost potlačována;

26. vítá skutečnost, že Bidenova vláda zrušila sankce USA vůči vysokým úředníkům Mezinárodního trestního soudu (ICC); vyzývá USA, aby se připojily k signatářům Římského statutu, kterým se zřizuje Mezinárodní trestní soud, a aby se konstruktivně zapojily do jeho probíhajících vyšetřování a soudních řízení;

27. opět USA vyzývá, aby zrušily trest smrti a reformovaly svůj systém trestního soudnictví;

28. naléhavě vyzývá k dialogu a výměně osvědčených postupů mezi EU a USA, pokud jde o prosazování rasové a genderové rovnosti; vyzývá EU a USA, aby podnikly rozhodné kroky k řešení systémového rasismu, který se odráží v policejním násilí neúměrně často namířeným proti etnickým a rasovým menšinám, a k řešení zakořeněných nerovností, které vyvolávají legitimní pokojné protesty;

29. zastává názor, že EU a USA mohou společně prosazovat rovnost a dodržování lidských práv a zajistit, aby tato práva byla řádně zohledněna a podporována při rozhodování na mnohostranných fórech; navrhuje proto prozkoumat stálou platformu pro dialog mezi EU a USA s cílem přijmout konkrétní opatření v boji proti rasismu, nenávistným projevům a diskriminaci, včetně diskriminace LGTBQI osob, a vyzývá v tomto ohledu k užší mnohostranné spolupráci s mezinárodními organizacemi, jako jsou OBSE, OSN, Africká unie, Organizace amerických států a Rada Evropy; vyzývá EU a USA, aby společně uspořádaly celosvětový summit o boji proti rasismu a diskriminaci na celém světě;

30. trvá na tom, že je třeba vyvinout větší úsilí o zlepšení v oblasti rovnosti žen a mužů a práv žen, mimo jiné pokud jde o násilí na základě pohlaví a sexuální a reprodukční zdraví a práva;

31. vyzývá EU a členské státy, aby posílily svou spolupráci s USA při prosazování svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení na celém světě; vyzývá EU a USA, aby vzájemně chránily a zachovávaly kulturní a historické dědictví Evropy a USA v USA a v EU;

32. vyzývá Bidenovu vládu, aby urychleně splnila své ohlášené plány na uzavření vazební věznice v Guantánamu; vyjadřuje politování nad tím, že téměř 20 let po zřízení této věznice je v ní i nadále zadržováno 40 vězňů, včetně pěti vězňů, kteří byli určeni k propuštění v době Obamovy vlády; vyzývá EU a její členské státy, aby nabídly svou pomoc k usnadnění tohoto procesu;

33. vybízí USA, aby zaručily spravedlivý a otevřený přístup k základním službám, jako je systém zdravotní péče a systémy sociální ochrany větší části obyvatelstva; vybízí nově jmenovanou Bidenovu vládu, aby přijala konkrétní opatření k regulaci držení zbraní mezi občany USA;

34. upozorňuje, že transatlantické společenství čelí široké škále bezprecedentních společných výzev, od boje proti terorismu přes hybridní hrozby, změnu klimatu, dezinformace, kybernetické útoky, vznikající a přelomové technologie, až po měnící se globální rovnováhu sil a z toho vyplývající výzvy pro mezinárodní řád založený na pravidlech;

Posílená spolupráce v oblasti mezinárodního obchodu a investic

35. zdůrazňuje, že je nezbytné pracovat společně s USA na posilování mnohostranného systému a reformě Světové obchodní organizace a využívat přitom pozitivní dynamiky; vítá výsledek summitu EU-USA konaného dne 15. června 2021 na téma „Na cestě k obnovenému transatlantickému partnerství“ jako projev obnovené a konstruktivní angažovanosti; vítá dohodu o rámci spolupráce pro velká civilní letadla; bere na vědomí, že prohlášení ze summitu EU-USA uznalo, že uplatňování cel na dovoz z EU ze strany USA podle článku 232 vedlo k napětí v transatlantických vztazích, a vítá výslovný závazek obsažený v témže prohlášení, že stávající rozdíly týkající se nadměrné kapacity v produkci oceli a hliníku budou vyřešeny do konce roku; domnívá se, že je nezbytné vytvořit několik platforem pro stálou diskusi, jako je například Rada pro obchod a technologie a společný dialog mezi EU a USA o politice hospodářské soutěže v oblasti technologií, neboť tyto platformy dále umožní transatlantický obchod, a naléhavě vyzývá Komisi, aby pro Radu pro obchod a technologie co nejdříve vytvořila účinnou a inkluzivní strukturu na straně EU; vítá zřízení společné pracovní skupiny EU a USA pro výrobní a dodavatelský řetězec v souvislosti s onemocněním COVID-19;

36. zdůrazňuje, že Evropská unie a Spojené státy mají nejintegrovanější hospodářské vztahy na světě, což představuje také nejrozsáhlejší a nejprohloubenější dvoustranný obchodní a investiční vztah, v jehož rámci dosahuje hodnota obchodu se zbožím a službami více než 1 bilion EUR ročně; připomíná, že hospodářství EU a USA společně představují více než 40 % světového HDP a téměř třetinu světových obchodních toků;

37. zdůrazňuje význam oživení našich transatlantických obchodních vztahů jakožto historických spojenců a obchodních partnerů, v neposlední řadě s ohledem na současnou krizi COVID-19, s cílem podpořit multilateralismus, posílit otevřený obchodní systém založený na pravidlech a nalézt společná řešení naléhavých globálních výzev, včetně celosvětového zdraví;

38. bere na vědomí informace, které již poskytly protistrany z USA a obchodní zástupkyně Spojených států Katherine Taiová při slyšení o obchodní agendě administrativy prezidenta Bidena na rok 2021;

39. v této souvislosti opět vyjadřuje svou podporu nové obchodní strategii EU, která se zaměřuje, mimo jiné prostřednictvím transatlantické agendy Unie, na součinnost mezi cíli domácí a zahraniční politiky v souladu s cíli udržitelného rozvoje OSN;

40. považuje obchodní politiku za strategický geopolitický nástroj transatlantické agendy; zdůrazňuje, že USA jsou klíčovým obchodním partnerem, a proto vítá pozitivní signály vlády prezidenta Bidena, pokud jde o její plány na posílení dvoustranných vztahů s EU, a vyzývá k obnovení spolupráce, která by měla v nadcházejících letech přinést trvalé a konkrétní výsledky s přihlédnutím k tomu, že naše hospodářské vztahy jsou rovněž ovlivněny bezpečnostními zájmy v kontextu otevřené strategické autonomie;

41. zdůrazňuje, že je třeba identifikovat společná opatření založená na sdílených zájmech a hodnotách a společných rizicích a hrozbách s cílem přispět k celosvětovému udržitelnému a inkluzivnímu hospodářskému oživení po pandemii COVID-19;

42. zdůrazňuje, že je třeba reformovat celosvětový obchodní systém tak, aby zajišťoval rovné podmínky na celosvětové úrovni, a spolupracovat na vytvoření nových pravidel, zejména pokud jde o nekalé obchodní praktiky, neboť nekalá hospodářská soutěž má závažný dopad na naše společnosti a pracovníky;

43. podporuje partnerský přístup ve vedoucím postavení spolu se Spojenými státy, včetně koordinovaného postoje vůči Rusku a Číně, zaměřený na prosazování společných zájmů v rámci ekologické a digitální transformace našich ekonomik, a také společné iniciativy, pokud jde o poskytování globálních veřejných statků; zdůrazňuje, že tato agenda zahrnuje „pracovníky a mzdy“, jakož i odolnější, udržitelnější a odpovědnější dodavatelské řetězce; v této souvislosti vybízí obě strany, aby koordinovaly svůj přístup k nucené práci a vykořisťujícím pracovním podmínkám a aby spolupracovaly na zlepšení dodržování práv pracovníků a environmentálních norem v obchodních dohodách, a to i na mnohostranné úrovni, mimo jiné s využitím zkušeností druhé strany s tím, jak účinněji prosazovat tato ustanovení;

44. zdůrazňuje, že je třeba ukázat, že lepší obchodní vztahy mezi EU a USA přinesou prospěch občanům, zejména občanům, které globalizace opomíjí, a podnikům na obou stranách Atlantiku; v této souvislosti vyzývá EU a USA, aby spolupracovaly a sladily své strategie s cílem vytvořit investiční součinnost, zejména s cílem dosáhnout udržitelné a inkluzivní digitální a ekologické transformace svých ekonomik;

45. konstatuje, že společné výzvy EU a USA jsou stále více nevojenské povahy a jsou věcí našeho hospodářského partnerství; vyzývá proto k trvalému a posílenému transatlantickému parlamentnímu dialogu o obchodu mezi Evropským parlamentem a Kongresem USA prostřednictvím interakce mezi výbory, a sice Výborem Evropského parlamentu pro mezinárodní obchod na straně EU a daňovým výborem (Ways & Means Committee), jeho podvýborem pro obchod a finančním výborem Senátu na straně USA, jakož i v rámci transatlantického dialogu zákonodárců; konkrétněji vyzývá ke zřízení podvýboru pro obchod a technologie v rámci transatlantického dialogu zákonodárců, který by doplnil výkonnou složku Rady pro obchod a technologie a vykonával by nad ní demokratickou kontrolu;

46. rozhodně vítá podporu nové generální ředitelky WTO Ngozi Okonjo-Iwealové ze strany USA a návrat USA k Pařížské dohodě; vítá čtyřměsíční dočasné pozastavení cel v souvislosti se sporem Airbus-Boeing, která měla nepřiměřeně negativní dopad na zemědělsko-potravinářské výrobky EU, jako pozitivní krok k nalezení trvalého řešení pro dotace na výrobu civilních letadel; konstatuje, že pozastavení těchto cel skončí v červenci 2021, a naléhavě vyzývá k nalezení řešení, které by tato cla trvale odstranilo;

47. vítá ochotu USA zahájit otevřená jednání o řešení celosvětového přebytku kapacit pro výrobu oceli a hliníku; bere na vědomí rozhodnutí Komise pozastavit zvýšení cel na dovoz z USA, které mělo vyvážit opatření Spojených států;

48. vítá rovněž rychlé uzavření dohody WTO o celních kvótách, která byla první dohodou s USA v rámci nové administrativy prezidenta Bidena a která prokazuje ochotu této nové vlády usilovat o uzavření dohod s EU v rámci WTO;

49. uznává zároveň, že přetrvávají některé odlišné zájmy; v této souvislosti naléhavě vyzývá obě strany, aby dvoustranné spory vyřešily; naléhavě vyzývá USA, aby odstranily jednostranná obchodní opatření a hrozby týkající se dodatečných opatření ohledně daní z digitálních služeb, aby se zdržely přijímání dalších opatření a zaměřily se spíše na to, co nás spojuje; považuje summit EU-USA v červnu 2021 za velmi důležitý jakožto odrazový můstek k dalšímu urovnání našich obchodních vztahů a jednání o dosud nevyužitých oblastech pro větší spolupráci;

50. naléhavě vyzývá USA, aby i přes probíhající jednání okamžitě zrušily cla podle článku 232 na ocel a hliník, neboť Spojené státy nemohou evropské společnosti považovat za hrozbu pro národní bezpečnost, a zdůrazňuje, že je třeba řešit obavy spojené s přebytečnou kapacitou pro výrobu oceli a hliníku ze třetích zemí; opakuje mimo jiné, že EU usiluje o odstranění cel na průmyslové zboží mezi EU a USA;

51. ačkoli vyjadřuje politování nad uzavřením šetření podle paragrafu 301 ve věci digitální daně, vítá šestiměsíční pozastavení odvetných opatření v oblasti obchodu v hospodářských odvětvích, jako je obuvnictví, v členských státech, které v době, kdy probíhají jednání v rámci OECD, zavedly daň z digitálních služeb; vyjadřuje znepokojení nad seznamem předběžných odvetných cel, které předložila obchodní zástupkyně USA, na základě šetření podle paragrafu 301 týkajících se různých daní EU z digitálních služeb, mezi něž patří obzvláště citlivá výrobní odvětví, jako je obuvnictví a kožedělný průmysl, která by mohla být případně vyloučena z trhu USA, pokud by byla přijata dodatečná cla; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby urychlily a co nejdříve uzavřely jednání v rámci návrhu OECD o zdanění digitální ekonomiky a aby použily veškeré možné cesty, aby zabránily dalším hospodářským škodám způsobeným společnostem v EU, zejména malým a středním podnikům, zejména v souvislosti se strategiemi oživení po pandemii COVID-19; domnívá se, že vzhledem k výlučné pravomoci EU v oblasti společné obchodní politiky a k hrozbě odvetných opatření Spojených států v souvislosti s právními předpisy v oblasti digitálního zdanění je vhodnější společný postup EU spíše než samostatný postup jednotlivých členských států, zejména s cílem zabránit dalšímu transatlantickému křížovému zvyšování cel;

52. uznává, že nadále přetrvávají nevyužité příležitosti k odstranění značné administrativní zátěže a posílení transatlantického hospodářského partnerství; v souvislosti s probíhající technologickou soutěží zdůrazňuje, že pro naše podniky je důležitý pevný transatlantický regulační prostor, zejména pokud jde o vznikající digitální a energetické technologie a technologie související s klimatem; očekává, že obě strany budou prostřednictvím dialogu řešit obavy EU týkající se amerických zákonů „Buy American Act“ a „Jones Act“, včetně veřejných zakázek a přístupu na trhy služeb;

53. podporuje společný přístup k řešení krize COVID-19 mimo jiné zvýšením dostupnosti a snížením cen očkovacích látek; vyzývá EU a USA, aby spolupracovaly a byly v čele úsilí o řešení problému nedostatku očkovacích látek s cílem zajistit, aby byly vakcíny dodávány na celém světě a co nejrychleji v co největším počtu; připomíná, že svět čelí globálnímu nedostatku očkovacích látek; vyzývá proto EU a USA, aby v zájmu dosažení rovnosti v přístupu k vakcínám spolupracovaly s výrobci na zvýšení celosvětové výrobní kapacity očkovacích látek a jejich součástí; vyzývá obě strany, aby se zdržely jakýchkoli opatření omezujících vývoz, zajistily řádné fungování dodavatelských řetězců, zajistily požadovaný přenos technologií a zlepšily připravenost na budoucí mimořádné situace v oblasti celosvětového zdraví; vybízí obě strany, aby posílily spolupráci v oblasti regulace s cílem usnadnit základní přístup k lékům;

54. vyzývá Komisi a administrativu prezidenta Bidena, aby aktivně podporovaly iniciativy nové generální ředitelky WTO týkající se zejména zdraví; v této souvislosti poukazuje na postoj Parlamentu k možné výjimce, pokud jde o dohodu o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS), který vyjádřil ve svém usnesení ze dne 10. června 2021[9];

55. uznává význam ochrany evropských práv duševního vlastnictví pro zachování inovační schopnosti podniků, domnívá se však, že je důležité přezkoumat všechny příslušné možnosti flexibility v rámci dohody TRIPS s cílem zvýšit celosvětovou kapacitu výroby očkovacích látek a složek očkovacích látek; zdůrazňuje, že nalezení řešení v oblasti práv duševního vlastnictví může být pouze jednou z částí společné globální reakce;

56. zdůrazňuje, že WTO je i nadále základním kamenem mnohostranného obchodního systému založeného na pravidlech; vyzývá k posílené spolupráci v oblasti reformy WTO, včetně reformy jejích tří základních funkcí, která zahrnuje naléhavou reformu a obnovu odvolacího orgánu a posílení monitorovací a poradní funkce WTO, mimo jiné podporou otevřených mnohostranných dohod;

57. naléhavě vyzývá obě strany, aby spolupracovaly na regulaci obchodu se zdravotnickými výrobky, vypracování pravidel pro digitální obchod a stanovení ambiciózního programu v oblasti klimatu a životního prostředí, mimo jiné prostřednictvím opětovného zahájení jednání o dohodě o environmentálních produktech, a aby pracovaly na společných návrzích, mimo jiné ohledně pravidel týkajících se dotací a postupného ukončování dotací na fosilní paliva;

58. očekává, že se obě strany dohodnou na konkrétních výsledcích pro 12. ministerskou konferenci WTO (MC12) s cílem připravit WTO na ekologickou a digitální transformaci, včetně dohody o rybolovu, prohlášení o obchodu a zdraví, pracovního programu pro reformu systému řešení sporů, pracovního programu pro průmyslové dotace a státem vlastněné podniky, jakož i významného pokroku v jednáních o elektronickém obchodu;

59. vybízí obě strany, aby společně usilovaly o aktualizaci pravidel WTO týkajících se státem vlastněných podniků, průmyslových dotací, nadměrné kapacity a přenosu technologií s cílem účinně přizpůsobit organizaci výzvám 21. století; v tomto ohledu rovněž podporuje rozšíření třístranné iniciativy s Japonskem a vyzývá EU a USA, aby vedly koalici podobně smýšlejících zemí v rámci WTO s cílem dohodnout se na nových pravidlech a zároveň vytvořit autonomní nástroj proti nespravedlivým zahraničním dotacím; očekává, že obě strany budou podporovat mnohostranné dohody a usilovat o ně; vyzývá USA, aby obnovily své závazky týkající se Dohody WTO o vládních zakázkách;

60. bere na vědomí výsledek prvního setkání na vysoké úrovni v rámci dialogu mezi EU a USA o Číně, na němž obě strany zopakovaly, že jejich obchodní vztahy s Čínou mají mnoho aspektů a zahrnují prvky spolupráce, hospodářské soutěže a systémové rivality; podporuje, pokud je to možné, společný strategický přístup k Číně a spolupráci v mnohostranných rámcích v oblasti společných výzev, jako jsou změna klimatu, nekalé obchodní praktiky, které vedou k narušení trhu, a neexistence rovných podmínek;

61. upozorňuje na důležitost koordinovaného postoje k řešení průmyslových dotací narušujících hospodářskou soutěž – zejména pokud jde o státem vlastněné podniky a nadměrnou kapacitu v kritických odvětvích – nucených transferů technologií, krádeží duševního vlastnictví, povinných společných podniků, tržních překážek a k zákazu nucené práce, a to začleněním diskuse o první fázi dohody mezi USA a Čínou a komplexní dohodou EU o investicích;

62. konstatuje, že tyto otázky nelze řešit jednostranně nebo na dvoustranné úrovni, a požaduje, aby byla v rámci WTO vytvořena koalice podobně smýšlejících partnerů na mezinárodní úrovni;

63. zdůrazňuje, že je důležité začlenit dodržování lidských práv do společné strategie EU a USA a do jednání v rámci WTO, a to i v rámci fungování mezinárodních podniků; poukazuje v této souvislosti na to, že jsou potřebné závazné právní předpisy týkající se náležité péče, a vyzývá USA, aby se k tomuto přístupu připojily a podporovaly jej v rámci dodavatelských řetězců;

64. domnívá se, že EU a USA by měly posílit transatlantickou spolupráci v oblasti udržitelné konektivity založené na pravidlech v reakci na čínskou iniciativu „Jeden pás, jedna cesta“, a doufá v budoucí spolupráci, zejména pokud jde o dodržování vysokých standardů kvality;

65. vyzývá Komisi, aby podporovala dialog a společná opatření a zároveň rozhodně prosazovala zájmy EU a její otevřenou strategickou autonomii a reagovala na neopodstatněná cla ze strany USA, exteritoriální uplatňování sankcí, které je v rozporu s mezinárodním právem, a překážky na trhu; zdůrazňuje, že je třeba posílit autonomní obchodní opatření EU;

66. žádá USA, aby zejména zajistily, aby jejich postupy zadávání veřejných zakázek byly transparentní, otevřené a předvídatelné na základě zásady rovného zacházení;

67. vyzývá Komisi, aby vypracovala návrh nástroje, který by třetí země odrazoval od donucovacích opatření a potlačoval jejich účinky, a právní předpisy podporující evropské společnosti, na něž se tyto sankce zaměřují a které fungují v souladu s mezinárodním právem;

68. vybízí obě strany, aby zahájily ambiciózní dialog a nalezly rámec pro společná opatření a usilovaly o selektivní obchodní a investiční dohody prostřednictvím obnovení strategického dialogu na vysoké úrovni;

69. vyzývá k silnějšímu regulačnímu, ekologickému, udržitelnému a digitálnímu partnerství prostřednictvím Rady pro obchod a technologie; vyzývá k vypracování dohody o posuzování shody, z níž budou mít prospěch zejména malé a střední podniky, ke koordinovanému postupu při stanovování mezinárodních norem pro kritické a nově vznikající technologie, jako je umělá inteligence, a k regulační spolupráci v oblasti velkých technologických společností a digitální a celosvětové daně; vyzývá EU a USA, aby si vyměňovaly informace a spolupracovaly ohledně prověřování zahraničních investic ve strategických odvětvích, včetně případných nepřátelských převzetí;

70. vybízí obě strany, aby si vyměňovaly osvědčené regulační postupy; naléhavě vyzývá EU a USA, aby pokračovaly v jednáních o posuzování shody s cílem odstranit finančně zatěžující necelní překážky; zdůrazňuje, že je důležité, aby obě strany sladily svůj postoj a vedly koalici podobně smýšlejících partnerů s cílem posílit používání transatlantických norem mezinárodními normalizačními organizacemi;

71. vyzývá obě strany, aby využívaly obchod jako prostředek boje proti změně klimatu a dosažení vzestupné konvergence; v této souvislosti obě strany naléhavě vyzývá, aby spolupracovaly na stanovování cen uhlíku, a zejména aby koordinovaly rozvoj mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, spolupracovaly na účinných opatřeních proti nezákonnému obchodu se zbraněmi a aby posilovaly transparentnost a odpovědnost v oblasti obchodu se zbraněmi, včetně vývozu zbraní z USA a členských států EU;

72. vyzývá USA a EU, aby spolupracovaly na celosvětové dani z příjmu právnických osob v rámci OECD, přičemž vítá zejména dohodu dosaženou zeměmi G7 ohledně celosvětové daňové reformy a poukazuje na dohodu o minimální celosvětové sazbě daně z příjmu právnických osob ve výši nejméně 15 %, a dále je vyzývá, aby spolupracovaly v boji proti podvodným a škodlivým obchodním praktikám;

73. zdůrazňuje, že silnější obchodní a ekonomičtí partneři vytvářejí silnější aliance; vítá úsilí obou stran o zvýšení odolnosti svých dodavatelských řetězců, zejména pokud jde o kritické suroviny;

74. vyzývá k posílení spolupráce mezi EU a USA v Arktidě s ohledem na otevření nových plavebních tras a možnou dostupnost přírodních zdrojů v důsledku změny klimatu a s přihlédnutím k rostoucímu hospodářskému zájmu o Arktidu ze strany dalších zemí, jako je Čína; vyzývá Komisi, aby se těmito možnostmi a výzvami zabývala i ve své nadcházející strategii pro arktickou oblast;

75. naléhavě vyzývá Komisi, aby za běžnou praxi považovala transparentnost, pokud jde o spolupráci se Spojenými státy, mimo jiné tím, že zveřejní všechny návrhy zaslané Spojeným státům a zaručí zapojení Parlamentu a občanské společnosti do vypracovávání těchto návrhů s cílem posílit důvěru spotřebitelů a občanů;

Společné řešení bezpečnostních a obranných problémů

76. zdůrazňuje, že transatlantická aliance má i nadále zásadní význam pro bezpečnost a stabilitu evropského kontinentu, neboť NATO je základem kolektivní obrany Evropy a klíčovým pilířem evropské bezpečnosti; znovu potvrzuje, že spojenci a partneři NATO i Evropská unie musí společně vyvíjet větší úsilí o splnění spravedlivých očekávání jakožto důvěryhodní a rovnocenní transatlantičtí partneři, kteří jsou schopni a ochotni se bránit a zvládat krize ve svém vlastním sousedství a zároveň se v případě potřeby ujmout vedení, avšak v úzké koordinaci se Spojenými státy; podporuje nové vyvážení odpovědnosti v transatlantických bezpečnostních vztazích, a to prosazováním větší soběstačnosti členských států EU v otázkách obrany jako způsobu, jak snížit zatížení Spojených států, a to tak, aby se vytvořila součinnost mezi členstvím v NATO a obrannou kapacitou EU; zdůrazňuje, že spolupráce mezi EU a NATO je založena na 74 společně dohodnutých opatřeních v konkrétních oblastech; připomíná, že obě organizace mají různé úkoly a priority, kdy NATO odpovídá za kolektivní územní obranu svých členů a EU usiluje o řešení vojenských krizí v zahraničí, přičemž existuje potenciál pro další dialog a spolupráci v oblasti bezpečnostních výzev a strategického partnerství založeného na společné podpoře základních hodnot demokracie, svobody a prosazování míru; zdůrazňuje, že hlubší spolupráce, sdružování a sdílení a účinné a transparentní evropské odvětví obrany posiluje rovněž schopnosti, jež jsou k pak k dispozici NATO; zdůrazňuje, že vytvoření silné průmyslové základny EU a silnější vojenské schopnosti na úrovni EU a investice do vojenské mobility a interoperability nejen posílí EU, ale zároveň posílí transatlantickou alianci a budou v souladu s úlohou a významem EU a jejích členských států v NATO; vyjadřuje proto svou plnou podporu evropským iniciativám v oblasti obrany, zejména EDF, PESCO a Evropskému mírovému nástroji apod.; zdůrazňuje, že transatlantické partnerství může být úspěšné pouze tehdy, pokud všechny členské státy plní své závazky, včetně slibovaných investic do obrany, a zapojují se do vzájemné podpory a rovnoměrněji sdílejí zátěž; zdůrazňuje, že je třeba, aby všichni spojenci NATO finančně investovali do rozvoje, získávání a zachování kapacit, které NATO potřebuje k obraně svých občanů; poukazuje rovněž na probíhající proces přípravy strategického kompasu EU, který bude milníkem pro silnější evropskou spolupráci v oblasti obrany a bezpečnosti, a zdůrazňuje, že strategický kompas by měl být úzce spojen s navrhováním strategické koncepce NATO, a vyjadřuje přesvědčení, že tyto paralelní procesy nabízejí jedinečnou příležitost k výraznému pokroku a aktualizaci transatlantického politického a bezpečnostního partnerství a k jeho přípravě na řešení současných globálních výzev, jimž EU i USA čelí; zdůrazňuje, že ambice evropské strategické autonomie v žádném případě neoslabují NATO, ale doplňují ji; vyzývá k uzavření správního ujednání mezi Evropskou obrannou agenturou a Spojenými státy a vítá závazek EU a USA zahájit co nejdříve jednání, jak je uvedeno v prohlášení vydaném na konci summitu EU-USA konaného dne 15. června 2021; podporuje zavedení procesů koordinace zahraniční politiky a bezpečnostní a obranné politiky mezi USA, EU a Spojeným královstvím;

77. vítá kladné rozhodnutí Rady ze dne 6. května 2021, kterým bylo koordinátorovi projektu vojenské mobility Nizozemsku povoleno pozvat Spojené státy, Kanadu a Norsko, aby se zúčastnily projektu stálé strukturované spolupráce v oblasti vojenské mobility, a to na základě jejich příslušných žádostí; zdůrazňuje, že tato účast posílí soudržnost kapacit EU a NATO a interoperabilitu, připravenost a odolnost transatlantických sil;

78. vyzývá k užší spolupráci mezi EU, USA a NATO a našimi východními sousedy, zejména s Gruzií, Ukrajinou a Moldavskem, v bezpečnostních a obranných záležitostech, a to i prostřednictvím podpory územní celistvosti těchto zemí a posílení jejich odolnosti vůči kybernetickým, informačním, špionážním a jiným hrozbám, kterým čelí;

79. vítá rozhodnutí USA zvrátit stahování amerických ozbrojených sil z EU a posílit svou vojenskou přítomnost v členských státech EU jako známku závazku k transatlantické bezpečnostní spolupráci; vyjadřuje vděčnost mnoha příslušníkům armády USA, kteří v posledních desetiletích pomáhali chránit bezpečnost Evropy a jejích občanů;

80. naléhavě vyzývá EU a USA, aby rozvíjely úzkou spolupráci nejen na řešení tradičních bezpečnostních hrozeb, ale i nově se objevujících hrozeb, jako je technologická převaha nepřátelské země, hybridní hrozby, dezinformační kampaně a vměšování do volebních procesů s cílem uškodit; naléhavě vyzývá EU a USA, aby rozvíjely úzkou spolupráci v oblasti kybernetické bezpečnosti; naléhavě vyzývá EU, aby rozvíjela účinnější kybernetické kapacity s cílem posílit svou schopnost bránit se proti kybernetickým hrozbám; vítá novou strategii kybernetické bezpečnosti Komise jako základ pro stanovení mezinárodních norem a standardů v kyberprostoru; žádá, aby byly rozvíjeny, získávány a udržovány nezbytné kapacity, a to i v rámci NATO, a to i pokud jde o sdílení zpravodajských informací, a vyzývá k větší koordinaci mezi agenturami EU, jako je Agentura Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA), a jejich americkými protějšky; uznává, že kybernetická obrana je do určité míry účinnější, pokud zahrnuje i některé ofenzivní prostředky a opatření, a to za předpokladu, že jejich využívání je v souladu s mezinárodním právem; zdůrazňuje potřebu společného přístupu, pokud jde o zákaz smrtících autonomních zbraní bez smysluplné lidské kontroly, regulaci autonomie zbraňových systémů na celosvětové úrovni a omezení vývozu a šíření kybernetických nástrojů a technologií hromadného sledování; zdůrazňuje, že globální kontrola zbraní musí být modernizována, aby byla schopna čelit výzvám v oblasti kybernetické bezpečnosti a umělé inteligence; vyzývá transatlantické partnery, aby podpořili výzvu generálního tajemníka OSN k celosvětovému příměří a aktivně se na ní podíleli;

81. domnívá se, že ochrana demokratických a volebních procesů je otázkou celosvětové bezpečnosti; navrhuje v této souvislosti společný rozvoj strukturovaného rámce pro reakce na vměšování do volebních procesů, který by byl založen na transatlantickém kodexu postupů pro svobodné a odolné demokratické procesy a usiloval o strukturální a komplexní opatření reagující na hybridní povahu vměšování a úzce spolupracoval s mezinárodními organizacemi, jako je OBSE; vyzývá EU a USA, aby podpořily užší a ambicióznější mezinárodní spolupráci při pozorování voleb spolu se všemi relevantními partnery, zejména s organizacemi podporujícími „ Deklaraci zásad pro mezinárodní volební pozorovatelské mise“, s cílem bojovat proti rostoucím hrozbám pro veřejnou bezpečnost v souvislosti s volebními procesy; zdůrazňuje, že je třeba společně bojovat proti šířícímu se jevu falešného pozorování voleb na vnitrostátní úrovni, který oslabuje důvěru veřejnosti v pozorování voleb obecně, a důkladně posoudit příležitosti, výzvy a rizika související s častějším využíváním nových volebních informačních a komunikačních technologií; trvá na tom, že je třeba na všech úrovních posílit nezbytnou spolupráci s příslušnými vnitrostátními organizacemi pro pozorování voleb, jakož i jejich ochranu v rámci jejich činnosti;

82. zdůrazňuje, že je důležité dokončit kapacity v oblasti kvantové výpočetní techniky, a připomíná, že je třeba posílit spolupráci mezi EU a USA v této oblasti s cílem zajistit, aby byla kvantová výpočetní technika nejprve používána mezi partnery, kteří mají blízké vztahy a vzájemně slučitelné cíle;

83. zdůrazňuje strategický význam telekomunikačních podmořských kabelů v severním Atlantiku, které zajišťují více než 95 % mezinárodních telekomunikací; znovu zdůrazňuje význam posílené transatlantické spolupráce při ochraně a zajišťování dodržování mezinárodních nástrojů, kterými se řídí používání podmořských kabelů, včetně úmluvy UNCLOS;

84. podporuje navázání dialogu mezi EU a USA o bezpečnosti a obraně a vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele, aby tento dialog co nejdříve zahájil; poukazuje na to, že je důležité zapojit do tohoto dialogu také zástupce NATO, aby se podpořila součinnost s probíhající spoluprací v rámci EU-NATO a zabránilo se zdvojování politických reakcí; zdůrazňuje, že dialog mezi EU a USA o bezpečnosti a obraně by měl zahrnovat spolupráci na iniciativách v oblasti bezpečnosti a obrany, řešení krizí, vojenských operací a bilaterálních bezpečnostních otázek, jak je uvedeno v agendě EU-USA pro globální změny; zdůrazňuje, že důležitou součástí tohoto dialogu by mělo být sdílení informací;

85. zdůrazňuje společnou potřebu, aby se naše společenství zapojila do introspektivního procesu zaměřeného na naše společné demokratické hodnoty a na respekt k ostatním a k odlišným názorům, s cílem oživit a ochránit globální demokracii proti rostoucímu autoritářství, jak jej podporuje Rusko i Čína, ale také v rámci transatlantického společenství, mimo jiné posilováním odpovědnosti a odolnosti našich demokratických systémů, bojem proti extremistickým názorům a rasismu, které poskytují živnou půdu pro růst protidemokratických hnutí, a tím, že se jednomyslně postavíme proti geopoliticky škodlivému vlivu autoritářských aktérů, navážeme transatlantický dialog a posílíme inkluzivní sociální a hospodářské politiky, které řeší základní příčiny nerovnosti; zdůrazňuje význam transatlantického dialogu a spolupráce v oblasti politik na podporu demokracie, lidských práv a právního státu a na boj proti dezinformacím a zahraničnímu vměšování; zdůrazňuje, že na obou stranách je třeba se zabývat příčinami slábnoucí důvěry veřejnosti v politiku a instituce; zdůrazňuje, že úsilí v tomto směru by mělo zahrnovat budování důvěry ve vědu a fakta, rozšiřování bezpečnostní sítě antidiskriminačních politik a odmítání a řešení rasové a náboženské diskriminace;

86. dále vyzývá EU a USA, aby společně poskytovaly hospodářskou, politickou a operační podporu stávajícím regionálním organizacím v Africe, jako je Africká unie, ozbrojené síly skupiny G5 Sahel a Hospodářské společenství států západní Afriky (ECOWAS);

87. zdůrazňuje, že EU a USA musí spojit své síly v boji proti terorismu a radikalizaci a zajistit, aby bylo vyvinuté úsilí podpořeno nezbytnými zdroji a odpovídalo příslušným hrozbám; domnívá se, že oba partneři by se měli snažit zlepšit stávající postupy v oblasti sdílení zpravodajských informací mezi členskými státy se zvláštním důrazem na zajištění lepší společné znalosti situace v klíčových oblastech, jako jsou např. nově vznikající bezpečné zóny, využívání nově vznikajících a přelomových technologií teroristy a hybridní taktiky;

88. nabádá EU a USA k silnější spolupráci při deradikalizaci a boji proti terorismu, včetně zavedení společných činností odborné přípravy, společných protiteroristických kurzů, výměnných programů pro důstojníky, taktických drilů a vzdělávacích iniciativ;

89. zdůrazňuje zásadní význam demokratických zásad, které jsou základem našeho sociálního a hospodářského pokroku a našich svobodných společenství; podporuje návrh prezidenta Bidena uspořádat summit pro demokracii na podporu univerzálních hodnot; vyzývá USA, aby využily zkušeností z Konference EU o budoucnosti Evropy, a vyzývá Komisi a Radu, aby iniciativu summitu podpořily jak politicky, tak prakticky; zastává názor, že cílem navrhovaného summitu pro demokracii by měla být podpora multilateralismu založeného na hodnotách a solidarity mezi demokraciemi, jsou-li vystaveny tlaku, posilování demokracie jak uvnitř, tak po celém světě, a zejména zvyšování účasti občanů na demokratické správě věcí veřejných, vyjadřování obav a hledání mírových řešení probíhajících zásahů proti demokratickým hnutím a ochrana obránců lidských práv, včetně obránců životního prostředí, po celém světě i řešení rostoucího vlivu autoritářských režimů; v tomto ohledu zdůrazňuje, že toto úsilí by mohlo pomoci vytvořit jasný postup pro boj proti populismu a autoritářství, jakož i ochránit základní demokratické hodnoty a lidská práva; navrhuje, aby EU spolu s USA vytvořily transatlantickou alianci na ochranu demokracie na celém světě a připravily soubor nástrojů na obranu demokracie, který by měl zahrnovat společná opatření v oblasti sankcí, politiky boje proti praní peněz, pravidla podmíněnosti hospodářské a finanční pomoci, mezinárodní vyšetřování a podporu aktivistů v oblasti lidských práv a obránců demokracie; vyzývá k lepší komunikaci s občany i mezi nimi na obou stranách o trvalém významu transatlantických vazeb a jejich významu v dnešní době; v tomto ohledu připomíná význam komunikace mezi zákonodárci, podniky a občanskou společností;

Užší koordinace zahraniční politiky

90. domnívá se, že EU by měla více spolupracovat s USA a obnovit strategické partnerství se zeměmi Východního partnerství a západním Balkánem s cílem budovat v těchto regionech odolnou, prosperující, demokratickou a multietnickou společnost, která bude schopna čelit škodlivým vlivům jak místních, tak i vnějších autoritářských sil; připomíná, že stabilita západního Balkánu a zemí Východního partnerství je předpokladem míru a bezpečnosti tohoto regionu i EU; vítá výrazně posílenou koordinaci mezi USA a EU při podpoře zemí západního Balkánu na jejich cestě k evropské integraci a členství v EU; zastává názor, že pravidelná, institucionalizovaná koordinace mezi Radou pro zahraniční věci a ministrem zahraničí USA v této oblasti i v dalších záležitostech zahraniční politiky by posílila transatlantický dialog a spolupráci v zahraničněpolitických otázkách společného zájmu a podpořila by další sbližování politických postojů na transatlantické úrovni; vyzývá k silnému vedení EU a účinné koordinaci s USA s cílem zakročit proti iniciativám zaměřeným na překreslování hranic a podobným iniciativám na nižší než celostátní úrovni usilujícím o prohloubení etnické propasti a segregace, jakož i proti otázce čínských investic a financování v celém regionu a jejich dopadu na demokratickou správu věcí veřejných a životní prostředí; zdůrazňuje potřebu úzké spolupráce a koordinace mezi EU a USA, pokud jde o boj proti zmocňování se státu, korupci, organizované trestné činnosti, zahraničnímu vměšování a útokům na svobodu sdělovacích prostředků a propagaci právního státu, hloubkové reformy, dobré sousedské vztahy a usmíření a cíle evropsko-atlantické integrace; zdůrazňuje vůdčí úlohu EU v procesu normalizace vztahů mezi Srbskem a Kosovem;

91. zdůrazňuje společný zájem na podpoře dlouhodobě udržitelného míru, stability, bezpečnosti, odolnosti, demokracie a dodržování lidských práv na jižním Kavkaze; vítá angažovanost USA v tomto regionu ve spolupráci s EU, mimo jiné prostřednictvím mechanismů, jako je Minská skupina OBSE;

92. vyzývá EU a USA, aby se společně zabývaly dlouhodobými a rostoucími hrozbami pro ochranu a zachování kulturního dědictví a pašováním kulturních artefaktů, zejména v oblastech konfliktu; naléhavě vyzývá k přijetí strategie, která bude obsahovat rozsáhlé kampaně na zvyšování povědomí veřejnosti, všeobecné odsouzení obchodování se starožitnostmi s neověřeným původem, vytvoření jednotného kodexu chování na ochranu kulturních památek, podporu větší spolupráce mezi různými donucovacími orgány včetně okamžitého sdílení informací mezi vnitrostátními zpravodajskými službami, a intenzivnější spolupráci mezi donucovacími orgány a uměleckými a archeologickými komunitami;

93. konstatuje, že hospodářský vliv Číny, její geopolitická síla a různé formy upevňování její moci, jakož i vojenská síla, způsobily, že se její autoritářský systém řízení dostal do střetu se západními systémy správy věcí veřejných založenými na liberálních demokratických hodnotách; připomíná zvýšenou přítomnost Číny na mezinárodní scéně a v Evropě prostřednictvím iniciativy „Jeden pás, jedna cesta“, jejích aktivit v kybernetickém prostoru, v Arktidě a Africe; v této souvislosti zdůrazňuje, že se Čína stala systémovým rivalem a konkurentem, ale měla by být také považována za významného partnera při řešení mnoha globálních problémů; je přesvědčen, že společný transatlantický přístup ke spolupráci s Čínou je nejlepším způsobem, jak zajistit mírový, udržitelný a vzájemně prospěšný dlouhodobý vztah s touto zemí; vítá v této souvislosti nedávné obnovení komplexního strategického dialogu na vysoké úrovni mezi EU a USA o Číně a zastává názor, že tento dialog by měl poskytnout klíčový mechanismus pro prosazování našich zájmů a řešení našich rozdílů a prozkoumat možnosti spolupráce mezi EU a USA s Čínskou lidovou republikou v mnohostranných rámcích týkajících se společných a globálních výzev, jako je změna klimatu, zdravotní rizika, dodržování lidských práv, kybernetický prostor, kontrola zbraní, nešíření jaderných zbraní a vznikající přelomové technologie; zdůrazňuje, že tento dialog musí mít silný parlamentní rozměr; vyzývá k vytvoření široké škály politických nástrojů a tam, kde je to možné, k hledání transatlantických synergií pro jednání s Čínou; v tomto ohledu zdůrazňuje, že EU a USA sdílí velmi vážná znepokojení ohledně systematického porušování lidských práv v Číně, zejména pokud jde o komunitu Ujgurů; je pevně přesvědčen, že součástí vztahů s Čínskou lidovou republikou, ať už dvoustranných nebo jiných, musí být vždy ochrana a propagace sdílených demokratických hodnot a že ústředním prvkem každého mnohostranného programu musí být plný soulad s mezinárodním právem a ochrana základních práv;

94. zdůrazňuje, že je nutné zkoumat oblasti, v nichž jsou si postoje obou stran k Číně blízké, a možnosti případné spolupráce se Spojenými státy, zejména pokud jde o ochranu lidských práv a práv menšin a zmírňování napětí v Jihočínském a Východočínském moři, v Hongkongu a Tchajwanské úžině; zdůrazňuje význam Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu jakožto právního základu pro řešení konfliktů; připomíná svou podporu pro sdílené iniciativy v oblasti konektivity; vyzývá ke koordinaci kroků v indicko-tichomořském regionu; vyslovuje se pro užší koordinaci opatření v těchto i dalších otázkách společného zájmu;

95. poukazuje na probíhající práci na indicko-tichomořské strategii EU, přičemž zdůrazňuje tuto geostrategickou oblast, která je domovem společných transatlantických demokratických přátel a partnerů, jako jsou Japonsko, Jižní Korea, Austrálie a Nový Zéland i Tchaj-wan, a vyzývá k posílenému partnerství a koordinaci mezi EU a USA v indicko-tichomořském regionu; připomíná, že je důležité posílit vazby s členy sdružení ASEAN a s Fórem tichomořských ostrovů;

96. zdůrazňuje, že nedemokratické režimy, jako je Čína, stále více využívají technologie ke kontrole a represi svých občanů a omezují výkon základních, sociálních a politických práv; vyzývá k intenzivnější spolupráci mezi EU a USA při vývoji technologie zaměřené na člověka, která respektuje soukromí a omezuje předsudky a diskriminaci;

97. je si vědom toho, že nabývání duševního vlastnictví a technologický pokrok předních výzkumných středisek v Číně jsou často využívány k prosazování čínských vojenských cílů, a proto zdůrazňuje, že by EU měla pracovat na dlouhodobé strategii, jež by umožňovala čelit čínské strategii vojenské a civilní fúze v Evropě;

98. uznává, že EU a USA by se měly koordinovat v záležitostech, kde je činnost Číny v rozporu se zájmy euroatlantické bezpečnosti; zdůrazňuje, že prioritou by měly být výzvy v oblasti kybernetiky, hybridních hrozeb, nastupujících a rušivých technologií, vesmíru, kontroly zbraní a jejich nešíření;

99. je znepokojen čínským hospodářským nátlakem na členské státy a třetí země; podporuje myšlenku kolektivní hospodářské obrany proti čínskému hospodářskému nátlaku prostřednictvím spolupráce s podobně smýšlejícími demokraciemi;

100. je znepokojen úzkými vztahy mezi čínskou komunistickou stranou a čínským průmyslem, zejména s podniky v oblasti bezpečnosti; doporučuje, aby členské státy provedly interní audit postupů zadávání zakázek s cílem zajistit, aby výrobky, které jsou začleňovány do jejich vnitrostátních sítí a obranných institucí nepoužívaly technologie od čínských společností;

101. vyzývá k úzké součinnosti s cílem vypracovat společný plán pro spolupráci s Ruskou federací a zároveň společně řešit celou škálu hrozeb přicházejících z Ruské federace, jako je pokračující destabilizace Ukrajiny, Gruzie a Moldavské republiky, podpora nelegitimní Lukašenkovy vlády v Bělorusku, úloha a vliv Ruska na západním Balkáně a v oblasti Černého moře, trestuhodné vměšování do demokratických procesů v EU a USA, včetně voleb, financování extremistických politických stran a revizionistických politik, hybridní hrozby a dezinformační kampaně, a zároveň pokračovat v selektivní spolupráci v oblastech společného transatlantického zájmu, zejména v oblasti vytváření struktur na kontrolu zbraní včetně Smlouvy o likvidaci raket středního a kratšího doletu, klimatické diplomacie, obnovení společného komplexního akčního plánu a stabilizace Afghánistánu; vítá rozhodnutí stávající vlády USA týkající se prodloužení platnosti nové smlouvy START o kontrole zbraní; zdůrazňuje, že je třeba oživit rozhovory o kontrole zbraní mezi klíčovými globálními aktéry, jako jsou USA a Rusko, které mají přímý dopad na evropskou bezpečnost, a zapojit Čínu do budoucích jednání o kontrole zbraní; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné obnovit strukturu kontroly konvenčních zbraní s cílem omezit závody ve zbrojení a prostor pro nepředvídané incidenty; vítá připravenost Bidenovy vlády obnovit dialog a jednání s Ruskem a podporuje plán EU a USA zahájit dialog o Rusku na vysoké úrovni; domnívá se, že EU a její členské státy by měly aktivně podporovat hledání způsobů, jak pokračovat v dialogu, a přispívat k obnově vzájemné důvěry; současně zdůrazňuje význam dialogu s občanskou společností a podpory organizací občanské společnosti v Rusku, které usilují o pokrok v dialogu o politickém pluralismu, vládních úřadech a legitimních demokratických ambicích ruského lidu;

102. domnívá se, že EU a USA musí koordinovat svůj dvojúrovňový přístup založený na zastrašování Ruska a dialogu s ním, a to v rámci parametrů dojednaných na summitech ve Walesu a ve Varšavě;

103. vyzývá EU a USA, aby včas a rozhodně jednaly proti rozvratné činnosti ruských zpravodajských služeb na území EU; doporučuje, aby členské státy posílily spolupráci v oblasti kontrarozvědky a sdílení informací;

104. vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele a Radu, aby vypracovali nový strategický přístup ke vztahům EU s Ruskem, který musí lépe podporovat občanskou společnost, posilovat mezilidské kontakty s ruskými občany, jasně vymezit hranice pro spolupráci s ruskými státními subjekty, využívat technologické normy a otevřený internet k podpoře volného prostoru a omezování represivních technologií a prokazovat solidaritu s východními partnery EU, mimo jiné pokud jde o bezpečnostní otázky a mírové řešení konfliktů; zdůrazňuje, že každý dialog mezi EU a USA s Ruskem musí být založen na dodržování mezinárodního práva a lidských práv;

105. zdůrazňuje význam spolupráce a koordinace mezi USA a EU ve vztahu k africkému kontinentu, jeho různým regionům a zemím s cílem zajistit udržitelný rozvoj a podpořit bezpečnost, stabilitu a prosperitu; zdůrazňuje naléhavou potřebu silného a spravedlivého partnerství mezi USA, EU a Afrikou, které zohlední výzvy spojené se změnou klimatu a jejími demografickými důsledky, zhroucením biologické rozmanitosti, čínským využíváním afrických přírodních zdrojů, vzděláváním v oblasti udržitelného socioekonomického rozvoje, digitalizací, právním státem, podporou demokracie a posilováním lidských práv, občanskou společností a rovností žen a mužů; domnívá se, že veškerá bezpečnostní podpora by měla být založena na přístupu k bezpečnosti osob a na potřebách místního obyvatelstva, měla by být plně v souladu s mezinárodním právem a zahrnovat silnou odpovědnost a mechanismy demokratického a parlamentního dohledu; vítá závazek Bidenovy vlády posilovat spolupráci s mezinárodní koalicí pro oblast Sahelu; naléhavě vyzývá USA a EU, aby spolupracovaly při řešení nárůstu násilného extremismu, terorismu ze strany Islámského státu a odnoží al-Káidy a humanitárních, ekonomických a správních problémů v oblasti Sahelu a v regionu Blízkého východu a severní Afriky obecně; vyzývá k intenzivnějšímu dialogu a koordinaci, pokud jde o postavení transatlantických partnerů ve vztahu k výzvám, jimž čelí země, jako jsou Irák, Libanon, Sýrie, Írán a Libye;

106. vyzývá k lepší spolupráci v Arktidě s přihlédnutím k rostoucímu zájmu o tuto oblast ze strany dalších zemí, jako je Čína, i k činnostem a vojenskému rozvoji Ruska v Arktidě; vítá rozhodnutí EU a USA, které bylo potvrzeno prohlášením ze dne 15. června 2021vydaným po summitu EU-USA, že budou spolupracovat na zachování Arktidy jako oblasti míru a stability a spolupracovat prostřednictvím Arktické rady;

107. zdůrazňuje, že je třeba udržovat a případně prohlubovat strukturální strategické vztahy mezi EU, USA a Spojeným královstvím, přičemž je třeba využívat našich společných hodnot, zájmů a výzev, a to i v otázkách bezpečnosti, a zároveň zajistit autonomii rozhodování EU;

108. je si vědom toho, že po stažení amerických a evropských ozbrojených sil bude situace v Afghánistánu i nadále velmi problematická; opakuje svůj postoj, že transatlantické společenství musí pokračovat ve svém úsilí o dosažení míru, stability a pokroku v Afghánistánu; naléhavě vyzývá k přijímání odpovědných kroků zaměřených na obyvatele Afghánistánu, zejména pokud jde o podporu mírových rozhovorů v rámci Afghánistánu a o ochranu základních svobod a lidských práv se zvláštním důrazem na práva etnických menšin, dívek a žen, včetně jejich práva na vzdělání a účast na veřejném životě, a dalších zranitelných skupin;

109. vítá obnovenou angažovanost USA ve východním Středomoří, zejména díky Aktu pro východní Středomoří z roku 2019, který povoluje novou bezpečnostní asistenci pro Kypr a Řecko a posiluje spolupráci mezi regionálními aktéry v oblasti energetiky; vítá rozhodnutí EU a USA potvrzené prohlášením vydaným po jejich summitu dne 15. června 2021, že budou společně usilovat o udržitelné zmírňování napětí ve východním Středomoří, kde by se rozepře měly řešit prostřednictvím dialogu, jenž bude probíhat v dobré víře a v souladu s mezinárodním právem; podporuje prohlášení EU a USA, že hodlají usilovat o spolupráci a vzájemně prospěšné vztahy s demokratickým Tureckem;

110. podporuje užší spolupráci se Spojenými státy a zeměmi Latinské Ameriky v zájmu prosazování multilateralismu, demokratických hodnot, lidských práv, norem mezinárodního práva, ekonomického růstu, boje proti nerovnostem, boje proti obchodu s drogami a organizované trestné činnosti, biologické rozmanitosti a boje proti změně klimatu; zdůrazňuje, že je třeba, aby EU a USA aktivněji spolupracovaly s Latinskou Amerikou a karibskou oblastí jako se zásadními spojenci na mezinárodních fórech a strategickými partnery na obranu multilateralismu; vyzývá k vytvoření „Aliance atlantického trojúhelníku“ EU–USA–Latinská Amerika, která oběma regionům umožní společně dosahovat dalšího pokroku v oblastech, jako je demokracie, bezpečnost a potírání obchodu s drogami, boj proti nerovnostem a rozvojová spolupráce; zdůrazňuje v tomto ohledu, že je důležité zajistit, aby se tato spolupráce s USA a zeměmi Latinské Ameriky odrážela ve společném úsilí o podporu oponentů a disidentů, kteří v různých zemích čelí odplatě za obranu demokratických hodnot a ochranu lidských práv; vyzývá v tomto ohledu USA a EU, aby spolupracovaly mezi sebou i s dalšími zeměmi s cílem obnovit lidská práva a demokracii ve Venezuele prostřednictvím skutečně svobodných, důvěryhodných, inkluzivních, transparentních a zcela demokratických voleb i prostřednictvím podpory legitimních politických sil uznaných Evropským parlamentem; dále opakuje svůj závazek prosazovat demokracii a lidská práva ve všech zemích Latinské Ameriky; vyzývá k větší koordinaci sankcí mezi EU a USA; opakuje svůj návrh, aby si USA a EU mezi sebou pravidelně vyměňovaly názory na své summity s latinskoamerickými zeměmi, tedy na summity EU-CELAC a na summit obou Amerik pořádaný Organizací amerických států;

111. poukazuje na význam Blízkého východu a severní Afriky pro evropskou, a tudíž i transatlantickou bezpečnost a stabilitu; vyzývá proto k intenzivnějšímu dialogu a koordinaci, pokud jde o pozici transatlantických partnerů vůči regionu Blízkého východu a severní Afriky, a to i přijímáním opatření proti závažnému porušování lidských práv a mezinárodního práva, k němuž v tomto regionu dochází; naléhavě vyzývá USA, aby se opět připojily ke společnému komplexnímu akčnímu plánu coby úhelnému kameni celosvětového režimu nešíření jaderných zbraní a základu pro zmírnění napětí na Blízkém východě a v Perském zálivu; podporuje výzvu USA k „dlouhodobější a silnější“ jaderné dohodě s Íránem a jako další krok naléhavě vyzývá k transatlantické spolupráci v této oblasti; vítá rozhodnutí USA obnovit financování agentury UNRWA; vyzývá k obnově transatlantických snah o smysluplné oživení a úspěšné dokončení mírového procesu na Blízkém východě, který by vedl k přijatelnému řešení založenému na existenci dvou států; vítá podepsání a provádění Abrahamských dohod a vybízí k transatlantické spolupráci při prohlubování těchto vazeb;

°

° °

112. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a pro informaci ministerstvu zahraničí a Kongresu Spojených států amerických.


MENŠINOVÉ STANOVISKO,

které předložila Marisa Matiasová za skupinu Levice

 

Zvolení vlády Bidena-Harrisové představuje příležitost ke zlepšení vztahů mezi EU a USA. Hybnou silou transatlantických vztahů by se měly stát demokratické struktury a dialogy občanské společnosti, jež by měly aktivně usilovat o řešení nejnaléhavějších problémů v našich společenstvích, jako jsou sociální, genderové a vzdělávací nerovnosti, rasismus, lidská práva a změna klimatu.

Budoucí vztahy mezi EU a USA by se měly rozvíjet na základě rovnosti. EU by měla rozvíjet kapacity k zabezpečení své schopnosti jednat samostatně, spoléhat se v klíčových strategických oblastech na své vlastní zdroje a spolupracovat s partnery. Obchodní politiky by měly kombinovat prvky inkluzivní, ekologické a digitální transformace prostřednictvím přístupu zaměřeného na pracovníky ve společném úsilí o vytvoření mezinárodního spravedlivého obchodu.

Namísto boje proti konkurentům, mimo jiné prostřednictvím vojenské spolupráce, by EU a USA měly přispívat ke snižování napětí a rozporů v rámci mezinárodního společenství. Transatlantické partnerství by mělo měřit svůj úspěch dosažením cílů udržitelného rozvoje OSN do roku 2030. Společně by mělo řešit základní příčiny konfliktů ve světě a ukončit obchod se zbraněmi. Společně s dalšími partnery ve světě je možné překonat nedostatek očkovacích látek a přispět k celosvětovému udržitelnému a inkluzivnímu hospodářskému oživení po pandemii COVID-19.


 

 

STANOVISKO VÝBORU PRO MEZINÁRODNÍ OBCHOD (17.6.2021)

<CommissionInt>pro Výbor pro zahraniční věci</CommissionInt>


<Titre>o budoucnosti vztahů mezi EU a USA</Titre>

<DocRef>(2021/2038(INI))</DocRef>

Zpravodaj(*): <Depute>Bernd Lange</Depute>

 

 

 

 

(*) Přidružený výbor – článek 57 jednacího řádu

NÁVRHY

Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1. zdůrazňuje, že Evropská unie a Spojené státy mají nejintegrovanější hospodářské vztahy na světě, což představuje také největší a nejhlubší dvoustranný obchodní a investiční vztah, v jehož rámci obchod se zbožím a službami dosahuje více než 1 bilionu EUR ročně; připomíná, že hospodářství EU a USA společně představují více než 40 % světového HDP a téměř třetinu světových obchodních toků;

2. zdůrazňuje význam oživení našich transatlantických obchodních vztahů jakožto historických spojenců a obchodních partnerů, v neposlední řadě s ohledem na současnou krizi COVID-19, s cílem podpořit multilateralismus, posílit otevřený obchodní systém založený na pravidlech a nalézt společná řešení naléhavých globálních výzev, včetně celosvětového zdraví;

3. bere na vědomí informace, které již poskytly protistrany z USA a obchodní zástupkyně Spojených států Katherine Taiová při slyšení o obchodní agendě administrativy prezidenta Bidena na rok 2021;

4. v této souvislosti opět vyjadřuje svou podporu nové obchodní strategii EU, která se zaměřuje, mimo jiné prostřednictvím transatlantické agendy Unie, na součinnost mezi cíli domácí a zahraniční politiky v souladu s cíli udržitelného rozvoje OSN;

5. považuje obchodní politiku za strategický geopolitický nástroj transatlantické agendy; zdůrazňuje, že USA jsou klíčovým obchodním partnerem, a proto vítá pozitivní signály administrativy prezidenta Bidena, pokud jde o její plány na posílení dvoustranných vztahů s EU, a vyzývá k obnovení spolupráce, která by měla v nadcházejících letech přinést trvalé a konkrétní výsledky s přihlédnutím k tomu, že naše hospodářské vztahy jsou rovněž ovlivněny bezpečnostními zájmy v kontextu otevřené strategické autonomie;

6. zdůrazňuje, že je třeba identifikovat společná opatření založená na sdílených zájmech a hodnotách a společných rizicích a hrozbách s cílem přispět k celosvětovému udržitelnému a inkluzivnímu hospodářskému oživení z pandemie COVID-19;

7. zdůrazňuje, že je třeba reformovat celosvětový obchodní systém tak, aby zajišťoval rovné podmínky na celosvětové úrovni, a spolupracovat na vytvoření nových pravidel, zejména pokud jde o nekalé obchodní praktiky, neboť nekalá hospodářská soutěž má závažný dopad na naše společnosti a pracovníky;

8. podporuje partnerský přístup ve vedoucím postavení spolu se Spojenými státy, včetně koordinovaného postoje vůči Rusku a Číně, zaměřený na prosazování společných zájmů v rámci ekologické a digitální transformace našich ekonomik, jakož i společné iniciativy, pokud jde o poskytování globálních veřejných statků; zdůrazňuje, že tato agenda zahrnuje „pracovníky a mzdy“, jakož i odolnější, udržitelnější a odpovědnější dodavatelské řetězce; v této souvislosti vybízí obě strany, aby koordinovaly svůj přístup k nucené práci a vykořisťujícím pracovním podmínkám a aby spolupracovaly na zlepšení dodržování práv pracovníků a environmentálních norem v obchodních dohodách, a to i na mnohostranné úrovni, mimo jiné s využitím zkušeností druhé strany s tím, jak účinněji prosazovat tato ustanovení;

9. zdůrazňuje, že je třeba ukázat, že lepší obchodní vztahy mezi EU a USA přinesou prospěch občanům, zejména občanům, které globalizace opomíjí, a podnikům na obou stranách Atlantiku; v této souvislosti vyzývá EU a USA, aby spolupracovaly a sladily své strategie s cílem vytvořit investiční součinnost, zejména s cílem dosáhnout udržitelné a inkluzivní digitální a ekologické transformace svých ekonomik;

10. konstatuje, že společné výzvy EU a USA jsou proto stále více nevojenské povahy a spadají do našeho hospodářského partnerství; vyzývá k trvalému a posílenému transatlantickému parlamentnímu dialogu o obchodu mezi Evropským parlamentem a Kongresem USA prostřednictvím interakce mezi Výborem Evropského parlamentu pro mezinárodní obchod a daňovým výborem (Ways & Means Committee), jeho podvýborem pro obchod a finančním výborem Senátu na straně USA, jakož i v rámci transatlantického dialogu zákonodárců; konkrétněji vyzývá ke zřízení podvýboru pro obchod a technologie v rámci transatlantického dialogu zákonodárců, který by doplnil výkonnou složku Rady pro obchod a technologie a vykonával by nad ní demokratickou kontrolu;

11. rozhodně vítá podporu nové generální ředitelky WTO Ngozi Okonjo-Iwealové ze strany USA a návrat USA k Pařížské dohodě; vítá čtyřměsíční dočasné pozastavení cel v souvislosti se sporem Airbus-Boeing, která měla nepřiměřeně negativní dopad na zemědělsko-potravinářské výrobky EU, jako pozitivní krok k nalezení trvalého řešení pro dotace na výrobu civilních letadel; konstatuje, že pozastavení těchto cel skončí v červenci 2021, a naléhavě vyzývá k nalezení řešení, které by tato cla trvale odstranilo;

12. vítá ochotu USA zahájit otevřená jednání o řešení celosvětového přebytku kapacit pro výrobu oceli a hliníku; bere na vědomí rozhodnutí Komise pozastavit zvýšení cel na dovoz z USA, které mělo vyvážit opatření Spojených států;

13. vítá rovněž rychlé uzavření dohody WTO o celních kvótách, která byla první dohodou s USA v rámci nové administrativy prezidenta Bidena a která prokazuje ochotu této nové vlády usilovat o uzavření dohod s EU v rámci WTO;

14.  uznává zároveň, že přetrvávají některé odlišné zájmy; v této souvislosti naléhavě vyzývá obě strany, aby dvoustranné spory vyřešily; naléhavě vyzývá USA, aby odstranily jednostranná obchodní opatření a hrozby týkající se dodatečných opatření ohledně daní z digitálních služeb, aby se zdržely přijímání dalších opatření a zaměřily se spíše na to, co nás spojuje; považuje summit EU-USA v červnu 2021 za velmi důležitý jakožto odrazový můstek k dalšímu urovnání našich obchodních vztahů a jednání o dosud nevyužitých oblastech pro větší spolupráci;

15. naléhavě vyzývá USA, aby i přes probíhající jednání okamžitě zrušily cla podle článku 232 na ocel a hliník, neboť Spojené státy nemohou evropská společnosti považovat za hrozbu pro národní bezpečnost, a zdůrazňuje, že je třeba řešit obavy spojené s přebytečnou kapacitou pro výrobu oceli a hliníku ze třetích zemí; opakuje mimo jiné, že EU usiluje o odstranění cel na průmyslové zboží mezi EU a USA;

16. ačkoli vyjadřuje politování nad uzavřením vyšetřování podle paragrafu 301 ve věci digitální daně, vítá šestiměsíčnímu pozastavení odvetných opatření v oblasti obchodu v hospodářských odvětvích, jako je obuv, v členských státech, které v době, kdy probíhají jednání v rámci OECD, zavedly daň z digitálních služeb; vyjadřuje znepokojení nad seznamem předběžných odvetných cel, které předložila obchodní zástupkyně USA, na základě šetření podle paragrafu 301 týkajících se různých daní EU z digitálních služeb, mezi něž patří obzvláště citlivá výrobní odvětví, jako je obuvnictví a kožedělný průmysl, který by mohl být případně vyloučen z trhu USA, pokud by byla přijata dodatečná cla; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby urychlily a co nejdříve uzavřely jednání v rámci návrhu OECD o zdanění digitální ekonomiky a aby použily veškeré možné cesty, aby zabránily dalším hospodářským škodám způsobeným společnostem v EU, zejména malým a středním podnikům, zejména v souvislosti se strategiemi oživení po pandemii COVID-19; domnívá se, že vzhledem k výlučné pravomoci EU v oblasti společné obchodní politiky a k hrozbě odvetných opatření Spojených států, pokud jde o právní předpisy v oblasti digitálního zdanění, je vhodnější společný postup EU spíše než přístup jednotlivých členských států, zejména s cílem zabránit dalšímu transatlantickému křížovému zvyšování cel;

17. uznává, že nadále přetrvávají nevyužité příležitosti k odstranění značné administrativní zátěže a posílení transatlantického hospodářského partnerství; v souvislosti s probíhající technologickou soutěží zdůrazňuje, že pro naše podniky je důležitý pevný transatlantický regulační prostor, zejména pokud jde o vznikající digitální a energetické technologie a technologie související s klimatem; očekává, že obě strany budou prostřednictvím dialogu řešit obavy EU týkající se amerických zákonů „Buy American Act“ a „Jones Act“, včetně veřejných zakázek a přístupu na trhy služeb;

18. podporuje společný přístup k řešení krize COVID-19 mimo jiné zvýšením dostupnosti a snížením cen očkovacích látek; vyzývá EU a USA, aby spolupracovaly a byly v čele úsilí o řešení problému nedostatku očkovacích látek s cílem zajistit, aby byly vakcíny dodávány na celém světě a co nejrychleji v co největším počtu; připomíná, že svět čelí globálnímu nedostatku očkovacích látek; vyzývá proto EU a USA, aby v zájmu dosažení rovnosti v přístupu k vakcínám spolupracovaly s výrobci na zvýšení celosvětové výrobní kapacity očkovacích látek a jejich součástí; vyzývá obě strany, aby se zdržely jakýchkoli opatření omezujících vývoz, zajistily řádné fungování dodavatelských řetězců, zajistily požadovaný přenos technologií a zlepšily připravenost na budoucí mimořádné situace v oblasti celosvětového zdraví; vybízí obě strany, aby posílily spolupráci v oblasti regulace s cílem usnadnit základní přístup k lékům;

19. vyzývá Komisi a administrativu prezidenta Bidena, aby aktivně podporovaly iniciativy nové generální ředitelky WTO týkající se zejména zdraví; v této souvislosti poukazuje na postoj Parlamentu k možné výjimce, pokud jde o dohodu o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS), který vyjádřil ve svém usnesení ze dne 10. června 2021[10];

20. uznává význam ochrany evropských práv duševního vlastnictví pro zachování inovační schopnosti podniků, domnívá se však, že je důležité přezkoumat všechny příslušné možnosti flexibility v rámci dohody TRIPS s cílem zvýšit celosvětovou kapacitu výroby očkovacích látek a složek očkovacích látek; zdůrazňuje, že nalezení řešení v oblasti práv duševního vlastnictví může být pouze jednou částí společné globální reakce;

21. zdůrazňuje, že WTO je i nadále základním kamenem mnohostranného obchodního systému založeného na pravidlech; vyzývá k posílené spolupráci v oblasti reformy WTO, včetně reformy jejích tří základních funkcí, která zahrnuje naléhavou reformu a obnovu odvolacího orgánu a posílení monitorovací a poradní funkce WTO, mimo jiné podporou otevřených mnohostranných dohod;

22. naléhavě vyzývá obě strany, aby spolupracovaly na regulaci obchodu se zdravotnickými výrobky, vypracování pravidel pro digitální obchod a stanovení ambiciózního programu v oblasti klimatu a životního prostředí, mimo jiné prostřednictvím opětovného zahájení jednání o dohodě o environmentálních produktech, a aby pracovaly na společných návrzích, mimo jiné ohledně pravidel týkajících se dotací a postupného ukončování dotací na fosilní paliva;

23. očekává, že se obě strany dohodnou na konkrétních výsledcích pro 12. ministerskou konferenci WTO (MC12) s cílem připravit WTO na ekologickou a digitální transformaci, včetně dohody o rybolovu, prohlášení o obchodu a zdraví, pracovního programu pro reformu systému řešení sporů, pracovního programu pro průmyslové dotace a státem vlastněné podniky, jakož i významného pokroku v jednáních o elektronickém obchodu;

24. vybízí obě strany, aby společně usilovaly o aktualizaci pravidel WTO týkajících se státem vlastněných podniků, průmyslových dotací, nadměrné kapacity a přenosu technologií s cílem účinně přizpůsobit organizaci výzvám 21. století; v tomto ohledu rovněž podporuje rozšíření třístranné iniciativy s Japonskem a vyzývá EU a USA, aby vedly koalici podobně smýšlejících zemí v rámci WTO s cílem dohodnout se na nových pravidlech a zároveň vytvořit autonomní nástroj proti nespravedlivým zahraničním dotacím; očekává, že obě strany budou podporovat mnohostranné dohody a usilovat o ně; vyzývá USA, aby obnovily své závazky týkající se Dohody WTO o vládních zakázkách;

25.  bere na vědomí výsledek prvního setkání na vysoké úrovni v rámci dialogu mezi EU a USA o Číně, na němž obě strany zopakovaly, že jejich obchodní vztahy s Čínou mají mnoho aspektů a zahrnují prvky spolupráce, hospodářské soutěže a systémové rivality; podporuje, pokud je to možné, společný strategický přístup k Číně a spolupráci v mnohostranných rámcích v oblasti společných výzev, jako jsou změna klimatu, nekalé obchodní praktiky, které vedou k narušení trhu, a neexistence rovných podmínek;

26. upozorňuje na důležitost koordinovaného postoje k řešení průmyslových dotací narušujících hospodářskou soutěž – zejména pokud jde o státem vlastněné podniky a nadměrnou kapacitu v kritických odvětvích – nucených transferů technologií, krádeží duševního vlastnictví, povinných společných podniků, tržních překážek a k zákazu nucené práce, a to začleněním diskuse o první fázi dohody mezi USA a Čínou a komplexní dohodou EU o investicích;

27. konstatuje, že tyto otázky nelze řešit jednostranně nebo na dvoustranné úrovni, a požaduje, aby byla v rámci WTO vytvořena koalice podobně smýšlejících partnerů na mezinárodní úrovni;

28. zdůrazňuje, že je důležité začlenit dodržování lidských práv do společné strategie EU a USA a do WTO, včetně fungování mezinárodních podniků; poukazuje v této souvislosti to, že jsou potřené závazné právní předpisy týkající se náležité péče, a vyzývá USA, aby se k tomuto přístupu připojily a podporovaly jej v rámci dodavatelských řetězců;

29. domnívá se, že EU a USA by měly posílit transatlantickou spolupráci v oblasti udržitelné konektivity založené na pravidlech v reakci na čínskou iniciativu „Jeden pás, jedna cesta“, a doufá v budoucí spolupráci, zejména pokud jde o dodržování vysokých standardů kvality;

30. vyzývá Komisi, aby podporovala dialog a společná opatření a zároveň rozhodně prosazovala zájmy EU a její otevřenou strategickou autonomii a reagovala na neopodstatněná cla ze strany USA, exteritoriální uplatňování sankcí, které je v rozporu s mezinárodním právem, a překážky na trhu; zdůrazňuje, že je třeba posílit autonomní obchodní opatření EU;

31. žádá USA, aby zejména zajistily, aby jejich postupy zadávání veřejných zakázek byly transparentní, otevřené a předvídatelné na základě zásady rovného zacházení;

32. vyzývá Komisi, aby vypracovala návrh nástroje, který by třetí země odrazoval od donucovacích opatření a potlačoval jejich účinky, a právní předpisy podporující evropské společností, na něž se tyto sankce zaměřují a které fungují v souladu s mezinárodním právem;

33. vybízí obě strany, aby zahájily ambiciózní dialog a  nalezly rámec pro společná opatření a usilovaly o selektivní obchodní a investiční dohody prostřednictvím obnovení strategického dialogu na vysoké úrovni;

34. vyzývá k silnějšímu regulačnímu, ekologickému, udržitelnému a digitálnímu partnerství prostřednictvím Rady pro obchod a technologie; vyzývá k vypracování dohody o posuzování shody, z níž budou mít prospěch zejména malé a střední podniky, ke koordinovanému postupu při stanovování mezinárodních norem pro kritické a nově vznikající technologie, jako je umělá inteligence, a k regulační spolupráci v oblasti velkých technologických společností a digitální a celosvětové daně; vyzývá EU a USA, aby si vyměňovaly informace a spolupracovaly ohledně prověřování zahraničních investic ve strategických odvětvích, včetně případných nepřátelských převzetí;

35. vybízí obě strany, aby si vyměňovaly osvědčené regulační postupy; naléhavě vyzývá EU a USA, aby pokračovaly v jednáních o posuzování shody s cílem odstranit finančně zatěžující necelní překážky; zdůrazňuje, že je důležité, aby obě strany sladily svůj postoj a vedly koalici podobně smýšlejících partnerů s cílem posílit používání transatlantických norem mezinárodními normalizačními organizacemi;

36. vyzývá obě strany, aby využívaly obchod jako prostředek boje proti změně klimatu a dosažení vzestupné konvergence; v této souvislosti obě strany naléhavě vyzývá, aby spolupracovaly na stanovování cen uhlíku, a zejména aby koordinovaly rozvoj mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, a spolupracovaly na účinných opatřeních proti nezákonnému obchodu se zbraněmi a aby posilovaly transparentnost a odpovědnost v oblasti obchodu se zbraněmi, včetně vývozu zbraní z USA a členských států EU;

37. vyzývá USA a EU, aby spolupracovaly na celosvětové dani z příjmu právnických osob v rámci OECD, přičemž a vítá zejména dohodu dosaženou zeměmi G7 ohledně celosvětové daňové reformy a zdůrazňuje dohodu o minimální celosvětové sazbě daně z příjmu právnických osob ve výši nejméně 15 %, a dále je vyzývá, aby spolupracovaly v boji proti podvodným a škodlivým obchodním praktikám;

 

38. zdůrazňuje, že silnější obchodní a ekonomičtí partneři vytvářejí silnější aliance; vítá úsilí obou stran o zvýšení odolnosti svých dodavatelských řetězců, zejména pokud jde o kritické suroviny;

39. vyzývá k posílení spolupráce mezi EU a USA v Arktidě s ohledem na otevření nových plavebních tras a možnou dostupnost přírodních zdrojů v důsledku změny klimatu a s přihlédnutím k rostoucímu hospodářskému zájmu o Arktidu ze strany dalších zemí, jako je Čína; vyzývá Komisi, aby se těmito možnostmi a výzvami zabývala i ve své nadcházející strategii pro arktickou oblast;

40. naléhavě vyzývá Komisi, aby za běžnou praxi považovala transparentnost, pokud jde o spolupráci se Spojenými státy, mimo jiné tím, že zveřejní všechny návrhy zaslané Spojeným státům a zaručí zapojení Parlamentu a občanské společnosti do vypracovávání těchto návrhů s cílem posílit důvěru spotřebitelů a občanů.


INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

17.6.2021

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

39

2

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Anna-Michelle Asimakopoulou, Tiziana Beghin, Geert Bourgeois, Saskia Bricmont, Jordi Cañas, Daniel Caspary, Miroslav Číž, Arnaud Danjean, Paolo De Castro, Emmanouil Fragkos, Raphaël Glucksmann, Markéta Gregorová, Roman Haider, Christophe Hansen, Heidi Hautala, Danuta Maria Hübner, Herve Juvin, Karin Karlsbro, Maximilian Krah, Danilo Oscar Lancini, Bernd Lange, Margarida Marques, Gabriel Mato, Sara Matthieu, Emmanuel Maurel, Carles Puigdemont i Casamajó, Samira Rafaela, Inma Rodríguez-Piñero, Massimiliano Salini, Helmut Scholz, Liesje Schreinemacher, Sven Simon, Dominik Tarczyński, Mihai Tudose, Kathleen Van Brempt, Marie-Pierre Vedrenne, Jörgen Warborn, Iuliu Winkler, Juan Ignacio Zoido Álvarez

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Svenja Hahn, Michiel Hoogeveen, Joachim Schuster

 


 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

39

+

ECR

Geert Bourgeois, Emmanouil Fragkos, Michiel Hoogeveen, Dominik Tarczyński

ID

Roman Haider, Danilo Oscar Lancini

NI

Tiziana Beghin, Carles Puigdemont i Casamajó

PPE

Anna-Michelle Asimakopoulou, Daniel Caspary, Arnaud Danjean, Christophe Hansen, Danuta Maria Hübner, Gabriel Mato, Massimiliano Salini, Sven Simon, Jörgen Warborn, Iuliu Winkler, Juan Ignacio Zoido Álvarez

Renew

Jordi Cañas, Svenja Hahn, Karin Karlsbro, Samira Rafaela, Liesje Schreinemacher, Marie-Pierre Vedrenne

S&D

Miroslav Číž, Paolo De Castro, Raphaël Glucksmann, Bernd Lange, Margarida Marques, Inma Rodríguez-Piñero, Joachim Schuster, Mihai Tudose, Kathleen Van Brempt

The Left

Helmut Scholz

Verts/ALE

Saskia Bricmont, Markéta Gregorová, Heidi Hautala, Sara Matthieu

 

2

-

ID

Maximilian Krah

The Left

Emmanuel Maurel

 

1

0

ID

Herve Juvin

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 


 

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

15.7.2021

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

58

9

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Alviina Alametsä, Alexander Alexandrov Yordanov, Maria Arena, Petras Auštrevičius, Traian Băsescu, Anna Bonfrisco, Reinhard Bütikofer, Fabio Massimo Castaldo, Susanna Ceccardi, Włodzimierz Cimoszewicz, Katalin Cseh, Tanja Fajon, Anna Fotyga, Michael Gahler, Giorgos Georgiou, Sunčana Glavak, Raphaël Glucksmann, Klemen Grošelj, Bernard Guetta, Márton Gyöngyösi, Andrzej Halicki, Sandra Kalniete, Dietmar Köster, Maximilian Krah, Andrius Kubilius, Ilhan Kyuchyuk, David Lega, Miriam Lexmann, Nathalie Loiseau, Antonio López-Istúriz White, Jaak Madison, Claudiu Manda, Thierry Mariani, Vangelis Meimarakis, Sven Mikser, Francisco José Millán Mon, Javier Nart, Urmas Paet, Demetris Papadakis, Kostas Papadakis, Tonino Picula, Manu Pineda, Giuliano Pisapia, Thijs Reuten, Jérôme Rivière, María Soraya Rodríguez Ramos, Nacho Sánchez Amor, Isabel Santos, Jacek Saryusz-Wolski, Andreas Schieder, Radosław Sikorski, Jordi Solé, Sergei Stanishev, Tineke Strik, Hermann Tertsch, Hilde Vautmans, Harald Vilimsky, Idoia Villanueva Ruiz, Viola Von Cramon-Taubadel, Thomas Waitz, Witold Jan Waszczykowski, Charlie Weimers, Isabel Wiseler-Lima, Salima Yenbou, Željana Zovko

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Ioan-Rareş Bogdan, Andrey Kovatchev, Marisa Matias, Gabriel Mato, Milan Zver

 


 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

58

+

ECR

Anna Fotyga, Jacek Saryusz-Wolski, Witold Jan Waszczykowski

ID

Anna Bonfrisco, Susanna Ceccardi

NI

Fabio Massimo Castaldo, Márton Gyöngyösi

PPE

Alexander Alexandrov Yordanov, Traian Băsescu, Ioan-Rareş Bogdan, Michael Gahler, Sunčana Glavak, Andrzej Halicki, Sandra Kalniete, Andrey Kovatchev, Andrius Kubilius, David Lega, Miriam Lexmann, Antonio López-Istúriz White, Gabriel Mato, Vangelis Meimarakis, Francisco José Millán Mon, Radosław Sikorski, Isabel Wiseler-Lima, Željana Zovko, Milan Zver

Renew

Petras Auštrevičius, Katalin Cseh, Klemen Grošelj, Bernard Guetta, Ilhan Kyuchyuk, Nathalie Loiseau, Javier Nart, Urmas Paet, María Soraya Rodríguez Ramos, Hilde Vautmans

S&D

Maria Arena, Włodzimierz Cimoszewicz, Tanja Fajon, Raphaël Glucksmann, Dietmar Köster, Claudiu Manda, Sven Mikser, Demetris Papadakis, Tonino Picula, Giuliano Pisapia, Thijs Reuten, Nacho Sánchez Amor, Isabel Santos, Andreas Schieder, Sergei Stanishev

Verts/ALE

Alviina Alametsä, Reinhard Bütikofer, Jordi Solé, Tineke Strik, Viola Von Cramon-Taubadel, Thomas Waitz, Salima Yenbou

 

9

-

ID

Maximilian Krah, Jaak Madison, Thierry Mariani, Jérôme Rivière

NI

Kostas Papadakis

The Left

Giorgos Georgiou, Marisa Matias, Manu Pineda, Idoia Villanueva Ruiz

 

3

0

ECR

Hermann Tertsch, Charlie Weimers

ID

Harald Vilimsky

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

[1] Úř. věst. C 28, 27.1.2020, s. 49.

[2] Úř. věst. C 117 E, 6.5.2010, s. 198.

[3] Úř. věst. C 65, 19.2.2016, s. 120.

[4] Úř. věst. C 433, 23.12.2019, s. 89.

[5] Přijaté texty, P9_TA(2021)0012.

[6] Přijaté texty, P9_TA(2021)0013.

[7] Přijaté texty, P9_TA(2021)0256.

[8]https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/IP_20_2391

[9] Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. června 2021 o řešení globální výzvy související s onemocněním COVID-19: dopady výjimky z Dohody WTO o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) na očkovací látky, léčbu, zařízení a zvyšování výroby a výrobní kapacity v souvislosti s onemocněním COVID-19 v rozvojových zemích, Přijaté texty, P9_TA(2021)0283.

[10] Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. června 2021 o řešení globální výzvy související s onemocněním COVID-19: dopady výjimky z Dohody WTO o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) na očkovací látky, léčbu, zařízení a zvyšování výroby a výrobní kapacity v souvislosti s onemocněním COVID-19 v rozvojových zemích, Přijaté texty, P9_TA(2021)0283.

Poslední aktualizace: 3. září 2021Právní upozornění - Ochrana soukromí