Zpráva - A9-0278/2021Zpráva
A9-0278/2021
Evropský parlament

ZPRÁVA o evropských médiích v digitální dekádě – akční plán na podporu oživení a transformace

6.10.2021 - (2021/2017(INI))

Výbor pro kulturu a vzdělávání
Zpravodajka: Dace Melbārde


Postup : 2021/2017(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A9-0278/2021
Předložené texty :
A9-0278/2021
Rozpravy :
Hlasování :
Přijaté texty :

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o evropských médiích v digitální dekádě – akční plán na podporu oživení a transformace

(2021/2017(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, zejména na její články 167 a 173,

– s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na její článek 11,

– s ohledem na protokol č. 29 o systému veřejnoprávního vysílání v členských státech připojený ke Smlouvě o založení Evropského společenství (Amsterodamský protokol),

– s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o jednotném trhu digitálních služeb (akt o digitálních službách) a o změně směrnice 2000/31/ES, který předložila Komise (COM(2020)0825),

– s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví (akt o digitálních trzích) (COM/2020/0842),

– s ohledem na závěry Rady  z 18. května 2021 k evropským sdělovacím prostředkům v digitálním desetiletí: akční plán na podporu oživení a transformace,

– s ohledem na závěry Rady z 15. prosince 2020 o posílení odolnosti a boji proti hybridním hrozbám, včetně dezinformací, v souvislosti s pandemií COVID-19,

– s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 7. června 2019 o zlepšení přeshraničního šíření evropských audiovizuálních děl s důrazem na koprodukci,

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. května 2021 nazvané „Pokyny Evropské komise k posílení kodexu zásad boje proti dezinformacím“ (COM(2021)262),

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb[1],

– s ohledem na závěry Rady ze dne 19. prosince 2018 o intenzivnějším poskytování evropského obsahu v rámci digitální ekonomiky,

– s ohledem na výsledky mezinárodního indexu svobody tisku zveřejněného Reportéry bez hranic a na výsledky Observatoře pro pluralitu sdělovacích prostředků, které v červenci 2020 vydalo Centrum pro pluralitu a svobodu sdělovacích prostředků Evropského univerzitního institutu,

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu[2],

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU[3],

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1808 ze dne 14. listopadu 2018, kterou se mění směrnice 2010/13/EU o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb („směrnice o audiovizuálních mediálních službách“) v souvislosti s měnící se situací na trhu,

– s ohledem na závěry Rady o ochraně svobodného a pluralitního mediálního systému ze dne 18. listopadu 2020,

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. prosince 2020 „Evropská média v digitální dekádě: Akční plán na podporu oživení a transformace (COM(2020)0784)

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. prosince 2020 o evropském akčním plánu pro demokracii (COM(2020)0790),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. listopadu 2020 nazvané „Maximální využití inovačního potenciálu EU: Akční plán pro duševní vlastnictví na podporu oživení a odolnosti EU“ (COM2020)0760).

 

– s ohledem na ustanovení Evropské charty regionálních či menšinových jazyků ze dne 1. března 1998,

– s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 5. prosince 2018 o akčním plánu proti dezinformacím (JOIN(2018)0036),

– s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 6. dubna 2016 s názvem „Společný rámec pro boj proti hybridním hrozbám: Reakce Evropské unie (JOIN(2016(0018),

– s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2020 o posílení svobody sdělovacích prostředků: ochrana novinářů v Evropě, nenávistné projevy, dezinformace a úloha platforem[4],

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. března 2021 nazvané „Digitální kompas 2030: Evropské pojetí digitální dekády“ (COM(2021)0118),

– s ohledem na závěry Rady o kulturní a audiovizuální oblasti ze dne 26. května 2020,

– s ohledem na závěry Rady ze dne 9. června 2020 o utváření digitální budoucnosti Evropy,

– s ohledem na závěry Rady ze dne 12. prosince 2018 o pracovním plánu pro kulturu 2019–2022,

– s ohledem na závěry Rady o svobodě a pluralitě sdělovacích prostředků v digitálním prostředí ze dne 26. listopadu 2013,

– s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům[5],

– s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 30. května 2018, kterým se zavádí program „Kreativní Evropa“ (2021–2027) (COM(2018)0366),

– s ohledem na studii o bezpečnosti novinářů a boji proti korupci v EU z července 2020, o jejíž vypracování požádal Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,

– s ohledem na zprávu „IRIS Plus 2020-2: Evropské audiovizuální odvětví v době pandemie covid-19“, kterou v červnu 2020 vypracovala Evropská audiovizuální observatoř,

– s ohledem na zprávu Parlamentního shromáždění Rady Evropy „Ohrožení svobody sdělovacích prostředků a novinářů v Evropě“, která byla vydána dne 3. ledna 2020,

– s ohledem na zprávu „Monitor plurality sdělovacích prostředků 2020 – výsledky “, kterou v červenci 2020 vydalo Centrum pro pluralitu a svobodu sdělovacích prostředků,

– s ohledem na své usnesení ze dne 17. září 2020 o demografické budoucnosti Evropy[6],

– s ohledem na své usnesení ze dne 15. září 2020 o účinných opatřeních pro ekologičtější programy Erasmus +, Kreativní Evropa a Evropský sbor solidarity[7],

– s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A9-0278/2021),

A. vzhledem k tomu, že pro účely této zprávy termín „zpravodajská média“ zahrnuje všechna redakční média, jako je televizní, rozhlasový a vydavatelský sektor, včetně novin a časopisů a digitálních médií;

B. vzhledem k tomu, že pro účely této zprávy termín „audiovizuální odvětví“ zahrnuje odvětví televizního a rozhlasového vysílání a odvětví audia, videa a multimédií v celé jejich rozmanitosti, včetně kin a jiných fyzických míst;

C. vzhledem k tomu, že pro účely této zprávy zahrnují pojmy „média“ a „mediální odvětví“ jak zpravodajské, tak audiovizuální odvětví;

D. vzhledem k tomu, že kulturní a tvůrčí odvětví, jejichž nedílnou součástí jsou i zpravodajská média a audiovizuální odvětví, patří k odvětvím nejvíce zasaženým krizí COVID-19, což se týká zejména mikropodniků a malých a středních podniků; vzhledem k tomu, že se očekává, že tato odvětví se budou zotavovat pomalejším tempem než celková ekonomika; vzhledem k tomu, že důsledky pandemie měly odlišný dopad na různé aktéry v oblasti sdělovacích prostředků a audiovizuálních odvětví, a proto čelí různým výzvám, které je třeba řešit pomocí cílených opatření k překonání krize;

E. vzhledem k tomu, že audiovizuální odvětví byla velmi silně postižena a utrpěla masivní ztrátu příjmů – příjmy kin a distributorů klesly v roce 2020 o téměř 70 %, což vedlo k celkovému snížení příjmů o 4 miliardy EUR[8], k poklesu aktivity u produkce o 30 % a k úplnému zastavení koprodukcí – což snižuje jejich schopnost zotavit se z krize a vytváří problémy při financování a distribuci evropských filmů a evropské kultury[9]; vzhledem k tomu, že tato odvětví čelí specifickým obtížím, včetně zvýšení provozních nákladů v důsledku přísnějších opatření v oblasti zdraví a bezpečnosti;

F. vzhledem k tomu, že v evropském audiovizuálním ekosystému hrají ústřední úlohu kina a filmové festivaly, zejména pokud jde o distribuci, ale také o filmové zážitky, které Evropanům nabízejí; vzhledem k tomu, že stávající hygienická opatření brání tomu, aby tato fyzická místa fungovala v plném rozsahu, pokud vůbec; vzhledem k tomu, že tam, kde se kina znovu otevřela, se počty diváků vrací na úroveň, jakou měly před pandemií;

G. vzhledem k tomu, že pandemie způsobila náhlé zastavení investic do reklamy, které jsou základním zdrojem příjmů zpravodajského odvětví; vzhledem k tomu, že podle prvotních odhadů poklesly reklamní příjmy zpravodajských médií o 20 až 80 procent[10]; vzhledem k tomu, že mediální organizace, zejména malé a střední podniky, často čelí problémům s likviditou;

H. vzhledem k tomu, že spektrum organizací a společností v odvětví zpravodajských médií se pohybuje od OSVČ, jako jsou novináři nebo techničtí pracovníci, po veřejnoprávní společnosti a velké mediální konglomeráty s vysokým stupněm vertikální integrace, malé místní a regionální zpravodajské sdělovací prostředky a rozmanitou škálu neziskových sdružení; vzhledem k tomu, že pro většinu členských států je typická vysoká míra koncentrace trhu s monopolem nebo oligopolem v oblasti rozhlasového a televizního vysílání, tiskovými oligopoly a značnou konkurencí v oblasti časopisů a knižní produkce[11];

I. vzhledem k tomu, že kromě dopadů pandemie čelí mediální odvětví také značným obtížím spojeným s digitální revolucí a jejím dopadem na celkový obchodní model tohoto odvětví; vzhledem k tomu, že je třeba vyvinout další úsilí o vytvoření bezpečného, spravedlivého a konkurenceschopného on-line prostředí, které rovněž zaručí základní práva občanů; vzhledem k tomu, že Komise musí podporovat transformaci nových obchodních modelů zvukových a audiovizuálních médií v digitální oblasti;

J. vzhledem k tomu, že kvalitní, řádně financovaná a nezávislá zpravodajská média a profesionální žurnalistika patří jsou nezbytná pro svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků, a jsou proto jedním z pilířů demokracie a právního státu; vzhledem k tomu, že svoboda sdělovacích prostředků se v posledním desetiletí výrazně zhoršila; vzhledem k tomu, že význam vysoce kvalitní žurnalistiky, která občany informuje a rozvíjí jejich kritické myšlení, se za pandemie koronaviru zvýšil;  vzhledem k tomu, že v informačním ekosystému, od gatekeeperů až po vlastní média, je nezbytné obnovit rovnováhu; vzhledem k tomu, že je třeba jednak všemožně usilovat o to, aby odvětví sdělovacích prostředků bylo dostatečně robustní a nepodléhalo hospodářskému a politickému vlivu, a jednak prosazovat svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků[12] a lepší normy v tomto odvětví, a to off-line i on-line, a zaručit bezpečnost novinářů a zdrojů informací; vzhledem k tomu, že zásadním prvkem při zvyšování důvěry evropských občanů v média je transparentnost jejich financování;

K. vzhledem k tomu, že zpravodajská média a audiovizuální sektor hrají důležitou úlohu při zvyšování odolnosti a inkluzivnosti našich demokratických společnost a při podpoře kulturní rozmanitosti a mediální plurality; vzhledem k tomu, že hodnotový řetězec zpravodajských médií a audiovizuálního odvětví  tvoří řada subjektů a podniků, které produkují, vysílají nebo zobrazují obsah, jenž je často založen na právech duševního vlastnictví, a že tato odvětví jsou většinou tvořena malými a středními podniky, které pomáhají podporovat, posilovat a rozvíjet kulturní, jazykovou, sociální a politickou rozmanitost Evropy; vzhledem k tomu, že přeměna evropského audiovizuálního a mediálního odvětví v konkurenceschopný sektor by proto měla jít ruku v ruce s podporou kulturní rozmanitosti a přístupu menších subjektů na trh;

L. vzhledem k tomu, že odvětvová strategie obsažená v akčním plánu pro sdělovací prostředky a audiovizuální oblast by měla být co nejkomplexnější a měla by plně využívat všech možných pákových efektů na podporu investic do zpravodajských a vydavatelských odvětví a do audiovizuálního odvětví; vzhledem k tomu, že cílem plánu by měla být podpora kulturní, umělecké a průmyslové rozmanitosti v rámci hodnotových řetězců; vzhledem k tomu, že opatření stanovená v tomto plánu by měla vycházet z revidované směrnice o audiovizuálních mediálních službách a ze složky MEDIA programu Kreativní Evropa s cílem podpořit legální přístup k filmovým a audiovizuálním dílům v celé Evropě a jejich dostupnost za účelem poskytování kulturně rozmanitého kvalitního obsahu divákům;

M. vzhledem k tomu, že EU a členské státy by měly zavést opatření, jejichž cílem je zajistit, aby sdělovací prostředky byly založeny na veřejných hodnotách a aby byly otevřené, demokratické, udržitelné a inkluzivní a aby byly prostředím, v němž pozice v tvůrčím a rozhodovacím procesu zaujme více žen, rasových a etnických menšin, migrantů a uprchlíků, členů komunit LGBTIQ+ a osob se zdravotním postižením;

N. vzhledem k tomu, že členské státy zaznamenaly  v důsledku krize COVID-19 zpoždění při provádění směrnice 2019/790 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu, směrnice 2019/789, kterou se stanoví pravidla pro výkon autorského práva a práv s ním souvisejících, jež se vztahují na některá online vysílání vysílacích organizací a přenosů vysílání televizních a rozhlasových pořadů, a směrnice 2018/1808 o audiovizuálních mediálních službách; vzhledem k tomu, že členské státy by měly těchto zpoždění využít k tomu, aby do svých prováděcích právních předpisů zahrnuly inovativní řešení problémů v evropském audiovizuálním odvětví, které krize buď vyvolala nebo prohloubila, jako je odměňování tvůrců za on-line využívání jejich děl a finanční investice globálních platforem do místní produkce;

O. vzhledem k tomu, že sdělovací prostředky a odvětví televizního a rozhlasového vysílání by měly prospěch ze soudržnějšího a ucelenějšího přístupu; vzhledem k tomu, že Komise oznámila svůj záměr předložit zákon o svobodě sdělovacích prostředků; vzhledem k tomu, že tento plán by měl vycházet z již probíhajících iniciativ, jako je akční plán pro demokracii, akční plán pro sdělovací prostředky a audiovizuální oblast, akt o digitálních službách a akt o digitálních trzích, a neměl by se soustředit na přijímání nových předpisů;

P. vzhledem k tomu, že pro filmové a audiovizuální odvětví mají velký význam územní a výlučná licenční práva, která jim pomáhají zachovat a zaručit kreativitu, financování, svobodu a dlouhodobou udržitelnost;

Q. vzhledem k tomu, že informační a komunikační politiky musí pamatovat na to, že obsah musí být  v souladu s různými evropskými směrnicemi přístupný také pro osoby se smyslovým postižením;

Oživení a podpora

1. poukazuje na negativní dopady hospodářského útlumu a důrazně opakuje svou výzvu Komisi a členským státům, aby zvýšily podporu zpravodajských médií a audiovizuálního sektoru a kulturního a tvůrčího odvětví vůbec, a to se zvláštním zaměřením na malé a střední podniky; domnívá se, že je třeba navýšit prostředky, které jsou pro odvětví zpravodajských médií a audiovizuální odvětví vyčleněny v různých programech víceletého finančního rámce (VFR); konstatuje, že EU a členské státy by měly tato odvětví podporovat, a vyzývá Komisi, aby důrazně vybídla členské státy ke zvýšení jejich podpory z finančních prostředků, které byly poskytnuty prostřednictvím jejich schválených vnitrostátních plánů obnovy, aby se mohly plně zotavit z pandemie, zvýšit svou udržitelnost a pokračovat ve své ekologické a digitální transformaci; domnívá se, že ve všech iniciativách by měla být věnována zvláštní pozornost místním a regionálním médiím a zpravodajským médiím působícím na malých trzích; zdůrazňuje, že v zájmu zachování nezávislosti sdělovacích prostředků je zapotřebí transparentního a otevřeného podpůrného mechanismu;

2. vítá zahájení iniciativy „NEWS“ pro zpravodajská média, včetně návrhu na zřízení Evropského fóra zpravodajských médií, které by mělo být co nejinkluzivnější a mělo by vést k důkladným diskusím s příslušnými odvětvími o jejich probíhající transformaci; vyzývá Komisi, aby tuto iniciativu dále rozvíjela a aby z ní učinila trvalou strukturu, pokud o to zúčastněné strany požádají; vítá skutečnost, že tato iniciativa bude podporována různými programy VFR; zdůrazňuje však, že je třeba rozvíjet plný dohled nad touto iniciativou s cílem zajistit řádné využívání finančních prostředků EU; důrazně opakuje svou výzvu, kterou již formuloval několikrát, aby byl vytvořen stálý fond pro evropská zpravodajská média, který by podporoval nezávislé zpravodajství, zabezpečil nezávislost evropských novinářů a žurnalistiky a zaručil svobodu tisku; zdůrazňuje, že služby v oblasti budování kapacit, které doplní iniciativu „NEWS“, by se měly rovněž zaměřit na místní sdělovací prostředky;

3. 3. vítá vytvoření přizpůsobeného interaktivního nástroje, který pomůže mediálním organizacím získat přístup k možnostem financování na vnitrostátní úrovni i úrovni EU; domnívá se, že by zejména menší mediální organizace mohly do značné míry těžit z přizpůsobené odborné přípravy a podpory; zdůrazňuje, že tento nástroj musí být uživatelsky vstřícný a také poskytovat náležitou technickou podporu během celého procesu podávání žádostí;

4. vítá přijetí nového programu Kreativní Evropa a zdůrazňuje jeho význam a vítá zavedení nových opatření v rámci přepracované meziodvětvové složky, která se zaměřují na posílení svobody sdělovacích prostředků, kvalitní žurnalistiky a mediální gramotnosti; je přesvědčen, že přístup k této podpoře a její rychlé poskytnutí jsou zásadní; domnívá se však, že dostupná podpora je vzhledem k finančním potřebám tohoto odvětví nedostatečná; vyzývá Komisi, aby plně využila finanční prostředky dostupné pro odvětví sdělovacích prostředků v rámci meziodvětvové složky současného programového období;

5. konstatuje, že audiovizuální odvětví naléhavě potřebuje silnou a udržitelnou podporu prostřednictvím různých programů financování EU, jako je Horizont Evropa, složka MEDIA programu Kreativní Evropa a Fond soudržnosti; připomíná, že pokud jde o přístup k finančním prostředkům, měly by být administrativní překážky sníženy a žadatelům by měla být poskytnuta větší flexibilita, zejména malým a středním podnikům, které představují naprostou většinu zúčastněných stran v tomto odvětví;

6. připomíná, že složka MEDIA programu Kreativní Evropa by se měla snažit zajistit vyvážené financování mezi členskými státy a mezi různými klastry a žánry, které podporuje; připomíná, že pro toto odvětví je zásadní, aby členské státy podporovaly ekosystém nezávislých subjektů jako klíčovou hybnou sílu rozmanitosti tvorby;

7. vítá založení pilotní kapitálové iniciativy prostřednictvím programu InvestEU, která bude schopna inovativním způsobem podpořit odvětví zpravodajských médií; vyzývá Komisi, aby na tuto pilotní iniciativu poskytla odpovídající finanční prostředky;

8. vyjadřuje politování nad tím, že stávající podpůrná opatření se na některé části mediálního ekosystému nevztahují; vybízí Komisi, aby pokračovala ve zkoumání přizpůsobených možností podpory pro zpravodajská média a aby zvážila zřízení pojistných záruk pro audiovizuální koprodukci; naléhavě žádá, aby byla ve všech podpůrných činnostech věnována zvláštní pozornost členským státům s nízkou kapacitou audiovizuální produkce; poukazuje na přínosy sdílení osvědčených postupů na podporu audiovizuálního ekosystému mezi členskými státy;

9. naléhavě vyzývá Komisi, aby uznala jedinečnou povahu sítě Euranet Plus jakožto nezávislé rozhlasové sítě, která úspěšně překlenuje informační propast mezi EU a jejími občany tím, že posiluje porozumění a podporuje diskusi o všech oblastech tvorby politik EU; požaduje obnovení stávajícího základního financování Euranet Plus formou přechodné grantové dohody na dobu nejméně dvou let, která jí umožní vypracovat dlouhodobý strategický plán zaměřený na další rozvoj sítě do konce roku 2027 s cílem rozšířit počet jejích členů i její zeměpisné a jazykové pokrytí, připravit se na přechod k digitalizaci a investovat do dalšího zlepšování svých produktů a služeb;

10. vybízí Komisi, aby provedla studii o finanční podpoře sdělovacích prostředků v EU, vypracovala pokyny a usnadnila sdílení informací a osvědčených postupů mezi členskými státy o mechanismech veřejného financování; opakuje, že by studii měly provést nezávislé subjekty; připomíná odpovědnost členských států za politiku v oblasti kultury, vzdělávání, mládeže a sdělovacích prostředků a konkrétněji za mechanismy financování v těchto oblastech, které musí být jasné a transparentní;

11. připomíná, že menšinová média nemohou soutěžit v rámci obecných systémů s většinovými sdělovacími prostředky, a žádá členské státy, aby podporovaly produkci obsahu v regionálních a menšinových jazycích a jeho rozsáhlé šíření na různých platformách;

12. konstatuje, že ačkoli databáze LUMIERE VOD a další databáze Evropské audiovizuální observatoře shromažďují rozsáhlé informace o původu obsahu platforem videí na vyžádání, neexistují žádné údaje o přítomnosti titulků, znakových jazyků nebo jiných jazyků používaných v různých médiích; domnívá se, že tyto údaje mají zásadní význam, protože slouží jako základ pro navrhování a monitorování audiovizuální politiky EU a také pro podporu přístupnosti videí na vyžádání pro osoby se smyslovým postižením;

13. je přesvědčen, že daňová politika je zásadním nástrojem, který by mohl usnadnit oživení a odolnost sdělovacích prostředků a kulturních a kreativních odvětví a pomoci stimulovat investice do těchto odvětví; vybízí členské státy s odpovídajícím fiskálním prostorem, aby pomohly podpořit produkci, distribuci a poptávku po nabídce zpravodajských médií a audiovizuálních děl, včetně návštěvnosti kin, prostřednictvím k tomuto účelu uzpůsobených daňových a finančních pobídek, a zároveň zohlednily rozdíly mezi fyzickými místy a online prostředím, zejména s ohledem na jejich příslušné náklady na údržbu; vítá oznámení Komise o dodatečné finanční podpoře evropské síti kin; vyzývá rovněž Komisi, aby usnadnila výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy s cílem podpořit konkurenceschopnost mediálního a audiovizuálního odvětví; zdůrazňuje však, že by zvláštní daňové politiky měly zajistit rovné podmínky pro všechny tvůrce médií a neměly by poškozovat malé a střední podniky a osoby pracující na volné noze;

14. je přesvědčen, že podpora pro posilování nezávislých sdělovacích prostředků a zvyšování mediální a informační gramotnosti by měla být rovněž nedílnou součástí zahraniční politiky EU;

Zajištění rovných podmínek

15. upozorňuje na skutečnost, že současná krize může urychlit konsolidaci zpravodajských médií, především v rámci členských států, což může ohrozit pluralitu sdělovacích prostředků a kvalitu a nestrannost informací, zejména na menších trzích, kde je výběr i tak již omezený; uznává však, že podmínky hospodářské soutěže se v mediálním a audiovizuálním odvětví rychle mění, a varuje, že ačkoli mohou být fúze krajním řešením, jak zabránit úpadku menších subjektů, nesmí být takové konsolidace přijímány jako norma; žádá proto orgány pro dohled nad hospodářskou soutěží, aby situaci pozorně sledovaly a zvažovaly dlouhodobý dopad fúzí a akvizic nejen z hlediska podílu na trhu, ale také z hlediska jazykové a kulturní rozmanitosti; vyzývá zároveň Komisi, aby lépe zohledňovala vývoj v digitálním konkurenčním prostředí, a umožnila tak mediálním subjektům EU i nadále soutěžit a hrát v dlouhodobém horizontu významnou úlohu; zdůrazňuje, že nová média mohou hrát konstruktivní a aktivní úlohu na menších trzích a v zemích a regionech s nízkou mírou svobody sdělovacích prostředků tím, že umožní přístup k nezávislému zpravodajství;

16. se znepokojením si všímá toho, že globální online platformy mají na mediální odvětví velmi rozvratný vliv, neboť zaujímají dominantní postavení na datových a reklamních trzích a radikálně mění spotřební návyky; zdůrazňuje potřebu rovných podmínek; v této souvislosti zdůrazňuje, že stávající právní předpisy neposkytují zcela spravedlivé prostředí pro klíčové otázky online ekosystému, jako je přístup k datům, platformám a algoritmické odpovědnosti a jejich transparentnost, jakož i pravidla upravující reklamu, zejména pokud jde o politickou reklamu na internetu, přestože jsou všechny tyto aspekty zásadní pro zajištění toho, aby evropské zúčastněné strany v mediálním a audiovizuálním odvětví mohly s těmito platformami spravedlivě soutěžit; je znepokojen obchodními praktikami používanými platformami k odstraňování nebo zasahování do zákonného obsahu, který je dostupný v rámci redakční odpovědnosti poskytovatele mediálních služeb a podléhá zvláštním pravidlům a dohledu; v zájmu řešení těchto nedostatků považuje za naléhavě nutné včas přijmout právní předpisy prostřednictvím příslušných ustanovení, zejména budoucí akt o digitálních službách a akt o digitálních trzích a výrazně posílený kodex zásad boje proti dezinformacím; konstatuje, že občané stále častěji přistupují ke zprávám a různému obsahu prostřednictvím platforem třetích stran, jako jsou sociální sítě a agregátory informací; současně zdůrazňuje, že informované využívání online platforem představuje také možnost přístupu k informacím pro lidi zejména v zemích a regionech s nízkou mírou svobody sdělovacích prostředků;

17. uznává, že k řešení porušování práv duševního vlastnictví, včetně internetového pirátství a všech forem obcházení, jsou zapotřebí ambiciózní, jasná a právně závazná opatření; domnívá se, že negativní dopad pirátství na evropské kulturní a mediální prostředí je třeba řešit praktickými nástroji, jako je například používání dynamických soudních příkazů, okamžité stažení po oznámení a vyjasnění právního režimu vztahujícího se na služby uvádějící hypertextové odkazy na internetové stránky, na nichž byla díla chráněná autorským právem zpřístupněna bez souhlasu nositelů práv; vyzývá členské státy, aby urychleně provedly článek 18 směrnice 2019/790 a zavedly mechanismy odměňování, které budou autorům a výkonným umělcům generovat vhodnou a přiměřenou odměnu za užití jejich děl a výkonů ve všech médiích, zejména na internetu;

18. konstatuje, že zajištění rovnějších podmínek, které respektují autorské právo a práva duševního vlastnictví, pomůže posílit hospodářskou složku mediálního odvětví, zachrání tisíce pracovních míst a zabezpečí a podpoří bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost Evropy; domnívá se, že rychlé provedení a účinné prosazování všech ustanovení směrnice o audiovizuálních mediálních službách[13] a směrnice o autorském právu[14] je důležité pro zajištění rovných podmínek a stejné úrovně ochrany pro tvůrce a právní jistoty pro spotřebitele a držitele práv; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité dále posilovat ochranu uživatelů platforem pro sdílení videonahrávek, zejména nezletilých osob, před škodlivým obsahem, a to podporou koordinovaných preventivních opatření a účinným prováděním stávajících právních předpisů, včetně směrnice o audiovizuálních mediálních službách; vyzývá Komisi, aby bedlivě sledovala vývoj v tomto ohledu, a vybízí ji, aby přezkoumala, jak lze podpořit mediální odvětví v souvislosti s novým právem souvisejícím s právem autorským, aby bylo možné zajistit spravedlivá jednání s platformami; konstatuje, že by měla být posílena úloha a kapacita skupiny evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby (ERGA);

19. uvědomuje si, že se zvláštními obtížemi se potýkají zpravodajská média na menších trzích, k nimž patří i lokální, regionální a úzce specializovaná média, která mají omezené příjmy, nemohou používat běžné komerční modely podnikání a na rozdíl od svých protějšků na větších trzích nemohou přijímat stejným způsobem modely nové; upozorňuje na vznik „nových pouští“, které mohou mít významný nepříznivý dopad na kulturní a jazykovou rozmanitost; domnívá se proto, že jsou zapotřebí mechanismy veřejného financování, které plně respektují redakční nezávislost a jsou založeny na zásadě obvyklých tržních podmínek spolu s neomezeným přístupem na trh s reklamou; zdůrazňuje, že by EU měla podporovat přeshraniční spolupráci a posilovat rozmanitost na trzích, a řešit tak problémy roztříštěnosti a zaměření na vlastní zemi; považuje za zásadní, aby veškeré finanční prostředky na obnovu určené sdělovacím prostředkům a poskytované členskými státy byly podmíněny procesem, který zaručí spravedlivé a objektivní rozdělení na podporu kvalitní nezávislé žurnalistiky, a aby Komise kladla zejména důraz na podporu mediálních organizací v členských státech, v nichž jsou nezávislé sdělovací prostředky vystaveny zvláštnímu finančnímu a politickému tlaku, včetně členských států, v nichž vzhledem k přetrvávajícím obavám o právní stát existují pochybnosti o schopnosti státu nestranně podporovat žurnalistiku;

20. zdůrazňuje význam duálního systému veřejných a komerčních sdělovacích prostředků v Evropě; vyzývá členské státy, aby zajistily stabilní, otevřené, transparentní, udržitelné a přiměřené financování veřejnoprávních sdělovacích prostředků na víceletém základě s cílem zaručit jejich nezávislost na vládních, politických a tržních tlacích, a zajistit tak různorodé evropské mediální prostředí;

21. zdůrazňuje význam dostupnosti informací a přístupu k zpravodajským médiím pro všechny občany EU v jejich jazyce; domnívá se, že by mělo být věnováno více prostoru zpravodajství o EU, aby byli občané informováni o aktivitách Unie; znovu připomíná svou podporu zpravodajským sdělovacím prostředkům, které přijaly redakční rozhodnutí věnovat se evropským záležitostem; vyzývá Komisi a členské státy, aby pokračovaly ve svém úsilí o podporu vzniku skutečného evropského mediálního ekosystému; dále zvažuje výhody alternativních mechanismů financování ze strany komunity, jako jsou mechanismy „od médií pro média“, přičemž nezávislé rady se řídí „kaskádovým“ systémem[15];

22. zdůrazňuje, že je nezbytné zaručit finanční udržitelnost veřejnoprávních sdělovacích prostředků a zajistit a zachovat nezávislost soukromých a veřejnoprávních sdělovacích prostředků na jakémkoli vnitřním a vnějším politickém a ekonomickém zasahování, ať už ze strany vlád, silných zájmových skupin, třetích zemí nebo jiných vnějších subjektů; uznává specifickou situaci, se kterou se potýkají členské státy, jež jsou vystaveny geopolitickým rizikům spojeným s vměšováním třetích zemí do jejich informačního prostoru, mimo jiné prostřednictvím financování médií; je přesvědčen, že nejlepším protiopatřením je odolnější mediální prostředí se stabilními a spolehlivými zdroji příjmů; domnívá se, že větší povinnost transparentnosti a ověřování faktů má zásadní význam, a vítá proto iniciativy týkající se sledování vlastnictví sdělovacích prostředků a sledování plurality sdělovacích prostředků; vyzývá Komisi, aby zajistila komplexnější sledování politické ekonomie odvětví zpravodajských médií v EU a v zemích evropského sousedství a regionu rozšíření;

23. varuje před nejistotou, včetně falešné samostatné výdělečné činnosti, v novinářské profesi a vybízí k přijetí odpovídajících opatření, která by novinářům pomohla zajistit spravedlivý příjem a silné sociální zabezpečení;

24. je hluboce znepokojen tím, že v některých členských státech došlo k převzetí sdělovacích prostředků státem, což je usnadněno narušováním mediálního trhu a koncentrací vlastnictví, jakož i zneužíváním regulačních nástrojů k budování mediálního odvětví závislého na vládě na úkor kritické žurnalistiky ve veřejném zájmu;

25. je přesvědčen, že EU může přispět k dalšímu posílení mezinárodních norem svobody sdělovacích prostředků v rámci EU i mimo ni; naléhavě vyzývá Komisi, aby vytvořila ambiciózní, spolehlivý a úplný mechanismus zahrnující všechna média založený na stávajících právních předpisech, zejména směrnici o audiovizuálních mediálních službách, s cílem posílit schopnost EU monitorovat a sankcionovat opatření, která by omezovala či poškozovala svobodu sdělovacích prostředků; zdůrazňuje, že rozvoje silného a nezávislého mediálního prostředí lze dosáhnout doplňkovostí s opatřeními stanovenými v Akčním plánu pro evropskou demokracii, a zastává názor, že připravovaný návrh Komise týkající se svobody sdělovacích prostředků (Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků) by mohl toto úsilí dále podpořit, přičemž by se se sdělovacími prostředky jednalo jako se základním kamenem evropské demokracie a hospodářským subjektem;

26. vítá doporučení Komise ze dne 16. září 2021[16] o zajištění ochrany, bezpečnosti a posílení postavení novinářů a dalších mediálních pracovníků v Evropské unii a vyzývá Komisi a členské státy, aby legislativními i nelegislativními nástroji účinně chránily novináře, nevládní organizace a občanskou společnost proti rostoucímu využívání šikanózních soudních řízení zaměřenými na jejich zastrašování a umlčování; zdůrazňuje význam investigativní žurnalistiky, která je ohrožena vysokými náklady s tím spojenými, a vítá fond investigativní žurnalistiky pro Evropu (IJ4EU) na podporu této žurnalistiky;

27. 27. varuje, že činnost určitých sdělovacích prostředků je stále více narušována globálními platformami a rozhraními, z nichž některé jsou vertikálně integrovanými konkurenty; je znepokojen těmito škodlivými trendy ve zpravodajských médiích, které mohou v dlouhodobém výhledu narušit soutěž a omezit příležitosti pro jiné subjekty; zastává názor, že mnohé online platformy se samy nevěnují tvorbě tvůrčího obsahu ani žurnalistice, přesto však velkou část příjmů získávají z reklamy z obsahu, jemuž poskytují služby hostingu; vybízí ke spravedlivé diskusi mezi sdělovacími prostředky, které vytvářejí redakční obsah, a platformami, které tento obsah používají jako odkazy v rámci svých služeb vyhledávání, komunikace a cloudových služeb poskytovaných individuálním, institucionálním a obchodním uživatelům; žádá Komisi, aby situaci pečlivě sledovala a případně zasáhla a zajistila spravedlivější podmínky hospodářské soutěže, aby občané EU mohli využívat kvalitní služby bez ohledu na to, pro jaké prostředky distribuce se při přístupu k obsahu a informacím rozhodnou;

28. vyjadřuje znepokojení nad nepřiměřenou ekonomickou silou globálních internetových subjektů a jejich marketingovými možnostmi pro oslovení velkého publika, a nad případy dravého chování ukládáním nespravedlivých smluvních podmínek; konstatuje, že taková opatření mohou vytvořit podmínky nekalé hospodářské soutěže a oslabit evropské audovizuální odvětví a že mají často dopad na nezávislou produkci a distribuci audiovizuálních děl; v této souvislosti proto žádá Komisi, aby zůstala bdělá a vývoj situace pečlivě sledovala a aby případně přijala veškerá nezbytná opatření k zajištění spravedlivějších podmínek hospodářské soutěže;

29. domnívá se, že je zapotřebí transparentnost algoritmů a doporučovacích systémů, má-li se zajistit spravedlivější přítomnost evropských děl na online platformách a spotřebitelům umožnit skutečná volba;  vyzývá Komisi, aby posoudila úlohu streamovacích služeb, zejména s ohledem na sbližování internetového mediálního prostředí, a aby v nutném případě vytvořila pobídky pro kulturní rozmanitost a zvýšila šance na objevitelnost evropských děl v rámci těchto služeb, případně i pomocí algoritmů;

30. vítá významný pokrok, jehož bylo dosaženo v roce 2021 při hledání globálního řešení účinného zdanění digitální ekonomiky, zejména dohodu z července 2021 založenou na koncepci dvou pilířů podle inkluzivního rámce G20/OECD pro řešení problému eroze základu daně a přesouvání zisku (BEPS)[17]; zdůrazňuje, že dohodu je třeba začít rychle plnit a že by ji měly podpořit všechny dotčené země; zdůrazňuje, že taková dohoda musí vycházet z předpokladu, že interakce s uživateli a spotřebiteli významně přispívá k vytváření hodnoty v digitálních obchodních modelech, a že by proto měla být zohledněna při přidělování práv zdanění mezi jednotlivé země; dále se domnívá, že tyto nové zdroje příjmů by měly být řádně vymezeny, aby se zabránilo dvojímu zdanění, a měly by být přidělovány členskými státy na podporu jejich audiovizuálního odvětví a odvětví zpravodajských médií, včetně menších, lokálně působících subjektů;

31. konstatuje, že navzdory určitým podobnostem se odvětví zpravodajských médií a audiovizuální odvětví potýkají s různými problémy; vyzývá Komisi, aby vytvořila komplexní strategii pro evropská zpravodajská média a pro audiovizuální odvětví, které oběma odvětvím nabídnou individuální podpůrná opatření, a aby v případě činností s vysokou přidanou hodnotou, v nichž je EU konkurenceschopným hráčem nebo má k tomu předpoklady, jako jsou videohry nebo virtuální realita, zapojila zúčastněné strany; zdůrazňuje, že tyto strategie by měly být holistické a prozkoumat všechny dostupné možnosti, včetně daňových pobídek, obchodní politiky, posílené odpovědnosti a pravidel pro online platformy, aby se vytvořily rovné regulační podmínky, které sdělovacím prostředkům umožní nadále investovat do zpravodajství a kulturního obsahu a současně rovnocenně chránit evropské spotřebitele na internetu i mimo něj;

Transformace a podpora evropského mediálního a audiovizuálního odvětví

32. poukazuje na to, že odvětví zpravodajských médií se musí transformovat, a to i další podporou odborné přípravy v žurnalistice, získáváním individuálních a kolektivních dovedností povzbuzujících inovace a spolupráci, což rovněž podpoří větší rozmanitost ve vedoucích pozicích sdělovacích prostředků, dále digitalizací newsroomů, používáním umělé inteligence, včetně strojového překladu a adaptace lidí, změnami a zlepšením tvorby a prezentace obsahu, jakož i lepšími modely distribuce a předplatného, včetně mikroplateb; podotýká, že tato transformace bude vyžadovat další investice a nové dovednosti, kterých se však subjektům v odvětví mediálního zpravodajství často nedostává, včetně subjektů, které zaujímají jen malý podíl trhu; vyzývá Komisi a členské státy, aby na digitální transformaci těchto odvětví poskytovaly cílenou podporu, zejména aby na ni vyčlenily finanční prostředky z programu Horizont Evropa;

33. uvědomuje si význam nezávislé žurnalistiky a jejího potenciálu pro růst díky nižším vstupním nákladům, které přineslo využívání technologií, zejména vzestup inovativních vydavatelských a platebních metod, jež usnadňují oslovení publika na internetu, což by mělo pomoci zlepšit ekonomickou situaci a pracovní podmínky nezávislých novinářů;

34. vyzývá Komisi, aby vypracovala zastřešující strategii pro mediální a informační gramotnost; poukazuje na přidanou hodnotu, kterou by mělo zahrnutí zúčastněných stran z mediálního sektoru do iniciativ na zvyšování mediální a informační gramotnosti (včetně monitorování a akcí); domnívá se, že při podpoře mediální a informační gramotnosti hrají klíčovou úlohu organizace občanské společnosti, a žádá proto Komisi a členské státy, aby je jako zúčastněné strany zahrnuly do iniciativ zaměřených na podporu žurnalistiky a mediální a informační gramotnosti; zdůrazňuje, že mediální vzdělávání je nutné podporovat ve formálním, informálním a neformálním učení pomocí koncepce celoživotního vzdělávání, tak aby se digitální a mediální dovednosti podporovaly během celého života a již od raného věku; vyzývá Komisi, aby podporovala zejména programy a iniciativy mediálního vzdělávání na univerzitách; vítá, že Komise v úzké spolupráci se skupinou ERGA zavedla soubor nástrojů pro mediální gramotnost a že jsou v praxi uplatňovány nové povinnosti v oblasti mediální gramotnosti stanovené ve směrnici o audiovizuálních mediálních službách;

35. je přesvědčen, že podpora posilování nezávislých sdělovacích prostředků a zvyšování mediální a informační gramotnosti by měla být rovněž nedílnou součástí zahraniční politiky EU; zdůrazňuje, že k posílení veřejné diplomacie Unie, prosazování měkké síly a zvýšení geopolitické viditelnosti je nutná silnější politická, technická a finanční podpora, zejména v evropském sousedství a v zemích usilujících o přistoupení;

36. domnívá se, že v zájmu povzbuzení hospodářské soutěže by EU rovněž měla podporovat zakládání a růst startupů zabývajících se digitálními médii a za tímto účelem jim usnadnit přístup k financování a vytvořit podpůrný rámec pro inovace, který jim umožní rozšiřovat jejich činnost;

37. vítá oznámení zprávy o mediálním průmyslu, která vychází dvakrát ročně a zkoumá trendy ve sdělovacích prostředcích; zdůrazňuje, že jazyk je třeba považovat za jednotku analýzy nad rámec globálních trendů a národních území, a umožnit tak sledovat trendy, které různým způsobem ovlivňují různé jazykové oblasti, včetně úředních jazyků EU i regionálních a menšinových jazyků;

38. zdůrazňuje význam územní exkluzivity a licenčních práv pro přežití a účinné fungování audiovizuálního odvětví a v neposlední řadě zachování kulturní rozmanitosti; domnívá se, že je velmi důležité zachovat zásadu teritoriality, která je jedním ze základních kamenů evropského audiovizuálního průmyslu; zdůrazňuje proto, že je třeba vyřešit problém koncentrace dominantních subjektů na trhu na úkor alternativních nebo nezávislých nabídek; konstatuje, že držiteli práv duševního vlastnictví jsou v Evropě často autoři, výkonní umělci a nezávislí a integrovaní producenti; vybízí k přijetí opatření, jež by podpořila tvůrce digitálního obsahu a vytváření příležitostí a spravedlivého prostředí, aby tito tvůrci mohli mít podíl na příjmech plynoucích z jejich práce, zejména v digitálním prostředí;

39. zároveň vyzývá k výraznému rozšíření evropského publika legálním zpřístupněním obsahu přes hranice EU, přičemž by měla být zachována zásada smluvní svobody a využívány stávající možnosti, které jsou k dispozici v celé EU, jako je např. nařízení o přenositelnosti; zdůrazňuje, je nutné rozšířit nabídku alternativního legálního přístupu k obsahu, aby se v celé EU omezilo pirátství a aby byli odměněni tvůrci, a bere na vědomí, že postupující digitalizace stále více odstraňuje státní hranice; je znepokojen vysokými cenami některých vysílacích práv, kvůli nimž je pro menší subjekty velmi obtížné využívat audiovizuální díla, což má dopad na obsah, kulturní rozmanitost a hospodářskou soutěž; vítá, že Komise zahájila dialog se zúčastněnými stranami ve snaze zajistit širší dostupnost audiovizuálního obsahu v celé EU, a vyzývá ji, aby jeho výsledky náležité zohlednila a využila je k přezkoumání alternativních modelů financování, které by však plně dodržovaly autorské právo EU, územní exkluzivitu a spravedlivé odměňování držitelů práv;

40. domnívá se, že je třeba více zviditelnit programy a iniciativy EU zaměřené na podporu produkce a šíření kvalitních evropských děl s mezinárodním potenciálem nejen na území EU; v této souvislosti opakuje, že je zapotřebí podpora „na míru“; je toho názoru, že cílená opatření na podporu koprodukce, překladu, titulkování a dabování, předprodeje budoucích distribučních práv a společné distribuce by mohla přispět k větší dostupnosti rozmanitého evropského audiovizuálního obsahu; vítá investice, které byly provedeny na podporu evropské produkce, a se zájmem bere na vědomí několik inovativních projektů, které v tomto ohledu uskutečnily evropské organizace veřejnoprávních sdělovacích prostředků; vyjadřuje nepolevující podporu ceně Lux Audience Award a jejímu nedávnému rozšíření o hlasy občanů, které má zvýšit povědomí evropské veřejnosti o rozmanitosti evropské filmové tvorby, a opakuje, že nezávislá kina a nezávislé filmové festivaly mají klíčový význam pro odolnost tohoto odvětví;

41. naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily nástroje a podpůrné akce, které by věnovaly pozornost nízké audiovizuální produkční kapacitě některých členských států; připomíná přijetí revidovaného znění směrnice o audiovizuálních mediálních službách a vyzývá zejména členské státy, aby řádně uplatňovaly čl. 13 odst. 1 této směrnice tak, aby poskytovatelé mediálních služeb v případě audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání, které spadají do jejich pravomoci, zajistili ve svých katalozích alespoň 30% podíl evropských děl; žádá Komisi a skupinu ERGA, aby pečlivě sledovaly účinné uplatňování tohoto opatření a vyhodnotily úspěšnost jeho cíle;

42. zdůrazňuje, že služby nabízející video na požádání (služby VOD) a jiné inovace jsou nyní plně součástí prostředí audiovizuálních médií a že stávajícím subjektům na trhu přinášejí nové výzvy i příležitosti; konstatuje, že v mnoha ohledech probíhá nevratná transformace, v jejímž rámci mimo jiné vznikají nové trhy; vybízí zavedené subjekty v tomto odvětví, aby i nadále vstupovaly na nové trhy a přijímaly inovativní modely podnikání, aby svému publiku mohly nabízet co nejlepší služby; zastává názor, že zavádění služeb VOD pro více území by nemělo bránit kulturní a jazykové rozmanitosti Evropské unie;

43. zdůrazňuje příležitosti, které evropským tvůrcům a producentům audiovizuálních děl nabízejí velcí poskytovatelé služeb VOD; je však znepokojen častým využíváním smluv o díle na objednávku a o odkupu díla, kdy velcí poskytovatelé obvykle koupí práva duševního vlastnictví k nějakému dílu za jednorázovou platbu, a tak mají prospěch z příjmů plynoucích z využívání těchto děl; uznává, že spravedlivá tržní konkurence mezi vysílacími stanicemi a službami VDO má zásadní význam pro budoucí existenci obou odvětví, jak potvrzuje směrnice o audiovizuálních mediálních službách; naléhavě vyzývá Komisi, aby vypracovala studii o dopadu služeb VOD na evropský filmový a audiovizuální trh, zejména na vztahy mezi různými subjekty v hodnotovém řetězci, a aby podnikla konkrétní kroky s cílem zabránit potenciálně nátlakovým praktikám, které mohou tvůrce připravit o odpovídající a přiměřenou odměnu;

44. zdůrazňuje ústřední úlohu, kterou hrají sdělovací prostředky při formování vnímání, myšlenek, postojů a chování společnosti; poukazuje na nedostatečnou rozmanitost a na nedostatečný podíl žen v tvůrčích a vedoucích pozicích v tomto odvětví; zdůrazňuje, že je důležité podporovat evropské mediální talenty, a to i vypracováním nových mentorských programů a kampaní zaměřených na rozmanitost před i za kamerou, aby tak bylo zlepšeno zastoupení žen a společensky znevýhodněných skupin a aby byly povzbuzeny ke zvážení profesní dráhy v médiích;

45. zdůrazňuje, že je důležité snížit uhlíkovou stopu audiovizuálního odvětví, zejména ve fázi produkce, během níž vzniká nejvíce emisí CO2; konstatuje, že ke snižování emisí by mohla přispět digitální řešení, jako jsou například virtuální audiovizuální produkční techniky; je přesvědčen o tom, že současný VFR nabízí skvělou příležitost pro financování ekologických projektů a pro dosažení nulových čistých emisí tohoto odvětví v tomto desetiletí; vyzývá Komisi, aby vypracovala studii o emisích CO2 v celém hodnotovém řetězci a navrhla cílená opatření; vyzývá Komisi, aby tento vývoj urychlila a podporovala výměnu osvědčených postupů, společné nástroje a dobrovolné normy pro snížení uhlíkové stopy v celém hodnotovém řetězci audiovizuálního odvětví, aby EU mohla splnit svůj cíl a do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality; vítá proto záměr Komise vypracovat příručku osvědčených postupů pro ekologickou produkci a poskytování služeb; zdůrazňuje, že environmentální udržitelnost může být klíčovým faktorem a výhodou pro zvýšení konkurenceschopnosti tohoto odvětví a jeho atraktivity pro investice;

46. zdůrazňuje, že filmová gramotnost má mimořádný význam pro to, aby si mladší diváci uvědomili rozmanitost evropské kultury a získali povědomí o evropských dějinách, a že má obrovský potenciál k vytváření a posilování pocitu sounáležitosti a společné evropské identity; konstatuje, že evropští tvůrci, producenti, distributoři a kinematografie hrají klíčovou úlohu; považuje za nezbytné vytvořit soubor nástrojů pro rozvoj filmové gramotnosti; připomíná specifika evropské kinematografické produkce a kulturní výjimku v této oblasti, jež má za cíl zachovat kvalitní produkci evropského kontinentu; vyzývá proto členské státy, aby zvážily zařazení filmové gramotnosti do školních osnov a na všech stupních vzdělávání;

47. domnívá se, že větší finanční prostředky na digitalizaci a podporu dostupnosti evropského audiovizuálního a filmového dědictví jsou nezbytné k jeho uchování a zpřístupnění širšímu publiku; vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnosti podpory audiovizuálního a filmového dědictví v rámci programu Kreativní Evropa, včetně podpory snazší výměny a budování kapacit mezi odborníky na restaurování a uchovávání filmů, přičemž zvláštní pozornost by měla věnovat nezávislým MSP, které díky svému specifickému obchodnímu modelu hrají klíčovou úlohu při ochraně bohatého a rozmanitého evropského audiovizuálního dědictví;

48. vyzývá Komisi a členské státy, aby dále podporovaly obnovu a transformaci celého zpravodajského a audiovizuálního odvětví a posílily jejich odolnost a konkurenceschopnost na trhu s cílem co nejúčinněji řešit stávající výzvy a budoucí krize; zdůrazňuje, že je nezbytné podporovat součinnost mezi různými systémy financování EU, jako jsou Kreativní Evropa, Horizont Evropa, InvestEU a Digitální Evropa, se specifickými částkami vyhrazenými na celé zpravodajské a audiovizuální odvětví;

°

° °

49. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.



 

 

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Pro řádné fungování demokracie a společnosti vůbec je nezbytné, aby existovala pluralitní, nezávislá a dobře financovaná zpravodajská média[18], a stejně důležité je i konkurenceschopné a odolné audiovizuální odvětví[19], které přispívá k rozvoji evropské kulturní a jazykové rozmanitosti. Bez těchto dvou odvětví není možné chránit a upevňovat naše evropské hodnoty.  Mediální sektor[20] přitom má velký hospodářský význam – představuje přibližně 3 % hrubého domácího produktu EU a významně přispívá k vytváření pracovních příležitostí a k růstu[21].

Zpráva poukazuje na to, že nezbytnou podmínkou svobody projevu a kulturní rozmanitosti je ekonomická udržitelnost zpravodajských médií a audiovizuálního odvětví, a zaměřuje se proto na otázku jejich finančního zajištění. Ačkoli obtíže, s nimiž se oba druhy médií potýkají, jsou mnohdy podobného rázu, existují mezi nimi stále podstatné rozdíly,.

Mediální prostředí bylo v nelehké situaci již před vypuknutím koronavirové pandemie a pluralita médií byla na ústupu.[22][23] Pandemie a s ní související hospodářský propad tyto obtíže nejen prohloubily, ale přinesly i problémy nové.

Podle názoru zpravodajky je zapotřebí ucelený přístup, který bude zahrnovat legislativní a politická opatření v kombinaci s mechanismy finanční podpory. Cílem by mělo být zmírnění dopadů pandemie,  náprava soustavného selhávání tržních mechanismů a zvýšení odolnosti mediálního sektoru a obnova jeho hospodářské životaschopnosti. Zpráva proto vyzývá Komisi, aby pro zpravodajská média a audiovizuální odvětví vypracovala komplexní odvětvové strategie.

Nejpalčivější problémy: oživení a podpora

Když pandemie zasáhla audiovizuální odvětví, její důsledky se projevily okamžitě. Zastavila se filmová produkce, kina přestala hrát a premiéry byly zrušeny nebo odloženy. Oživení přichází jen pomalu, protože zdravotní a hygienická opatření znamenají pro tento sektor stále velkou ekonomickou a logistickou zátěž. Zároveň dochází k změnám na trzích, jejichž podobu diktuje rostoucí konkurence videa na požádání a jiných inovací. Roztříštěnost audiovizuálního odvětví v Unii na jednu stranu pomáhá zvyšovat kulturní a jazykovou rozmanitost, současně však vytváří mnoho překážek, které evropské produkci brání uspět v konkurenci na mezinárodních trzích.

V případě zpravodajských médií je situace ještě složitější. Novináři v době pandemie pracovali velmi tvrdě, aby přinášeli občanům spolehlivé informace, a spotřeba zpravodajských informací vzrostla. Finanční situace médií se však nepřestala zhoršovat, a to hlavně kvůli prudkému poklesu příjmů z reklamy. V posledních letech došlo současně k tomu, že datové a reklamní trhy v podstatě ovládly globální internetové platformy. Tím se radikálně změnil způsob, jakým lidé konzumují mediální obsah, avšak vytvořený zisk není adekvátní formou zpětně investován do evropského mediálního ekosystému.[24] K tomu přistupuje i to, že zatímco tradiční média stále podléhají přísné regulaci, na online platformy se stejně přísné zákonné normy nevztahují.

Pokud mají zpravodajská média tuto krizi přečkat, potřebují přímou a nepřímou veřejnou podporu. Problémy však nejsou ve všech částech Unie stejné. Zpravodajská média působící na menších trzích, jako jsou kupříkladu místní, regionální, kulturní a jiná specializovaná média, čelí dalšímu souboru problémů – trhy jsou příliš malé, aby na nich bylo možné realizovat ekonomicky životaschopné obchodní modely. V tomto prostředí jsou jednotlivé prvky úzce propojeny a vznikající „mediální pouště“ mohou mít nepříznivý vliv na kulturní a jazykovou rozmanitost.  Některé členské státy navíc čelí velkým geopolitickým hrozbám spojeným s tím, že do jejich informačního prostoru zasahují třetí země, mimo jiné prostřednictvím přímých zahraničních investic.

Pokud jde o audiovizuální sektor, měli bychom věnovat zvláštní pozornost těm členským státům, které mají v této oblasti nízkou produkční kapacitu, a podporovat mezinárodní distribuci a export obsahu z malých zemí.

Tato odvětví se potýkají s řadou různých problémů, a proto se zpravodajka snaží řešit otázku financování jako strukturní problém na unijní a vnitrostátní úrovni. Klíčem je zde právě posílení úrovně EU. Zpráva vyzývá k navýšení finančních prostředků v různých programech VFR, z nichž může mediální sektor čerpat. K navýšení by mělo dojít již v tomto programovém období, v příštím období by pak mělo být financování zvýšeno podstatným způsobem.

Zpráva pozitivně hodnotí to, že meziodvětvová složka programu Kreativní Evropa poprvé obsahuje činnosti zaměřené na zpravodajská média a na mediální a informační gramotnost. Zpravodajka se vyjadřuje k mnoha návrhům, s nimiž přišla Komise, včetně iniciativy „NEWS“. Je také třeba posílit cílené financování zpravodajských médií, mimo jiné vytvořením stálého evropského mediálního fondu NEWS a zajištěním jeho dostatečného financování.  Zpravodajka ovšem upozorňuje na to, že mechanismus podpory sdělovacích prostředků bude muset být transparentní, bude muset plně respektovat redakční nezávislost a vyhýbat se veškerému ovlivňování činnosti médií.

Zpráva také vybízí Komisi, aby v audiovizuálním odvětví nadále usilovala o vznik cílených podpůrných systémů, protože na některé aspekty, například záruky v případě koprodukcí, se stávající podpůrná opatření zatím nevztahují.

Stále platí, že hlavní díl odpovědnosti za vytváření příznivého prostředí pro mediální sektor nesou členské státy. Mechanismy přímého financování na úrovni členských států je proto třeba zdokonalit a podstatně rozšířit. Jako jeden z nástrojů, které mohou přispět k úsilí o oživení, vyzdvihuje zpráva mimo jiné daňovou politiku, která může díky vhodným sazbám DPH pomoci zvýšit spotřebu.  Zpravodajka vybízí Komisi, aby členským státům pomohla tím, že provede průzkum osvědčených mechanismů a programů veřejného financování a bude koordinovat jejich sdílení a vydávat praktické pokyny.

V této souvislosti zpráva poukazuje na pokrok, kterého bylo dosaženo při hledání globálních metod zdanění digitální ekonomiky, a vyjadřuje názor, že takto získané prostředky by měly členské státy používat na podporu audiovizuálního odvětví a zpravodajských médií.

Zpravodajka zastává názor, že silná politická a finanční podpora na rozvoj nezávislých médií a zvyšování mediální a informační gramotnosti by rovněž měla být nedílnou součástí zahraniční politiky EU, se zvláštním důrazem na země evropské politiky sousedství a země usilující o vstup do Unie.

Zajištění rovných podmínek

Mediální sektor byl od počátku v popředí procesu digitalizace, rozvoje umělé inteligence a datové revoluce. Nedostatečné právní, regulační a politické prostředí však způsobuje, že digitální ekosystém v mediálním sektoru selhává. Je proto naléhavě třeba vytvořit dokonalejší právní rámec, který by zajišťoval rovné podmínky a prospíval demokracii a kulturní rozmanitosti.

Současná legislativa nevytváří regulační prostředí, které by upravovalo ústřední aspekty informačního ekosystému, jako je přístup k datům, digitální reklama, transparentnost algoritmů, odpovědnost platforem, ochrana redakční integrity a povinnost zobrazovat určité výsledky („must-show“). Jako příklad uveďme, že globální online platformy neposkytují mediálnímu sektoru relevantní údaje o využívání obsahu. Data jsou naopak používána k získání konkurenční výhody díky cílené reklamě a obsahu. Zpráva požaduje odstranění současných nedostatků s využitím možností, které nabízí akt o digitálních službách a akt o digitálních trzích.

Dalším aspektem, kterému je třeba věnovat pozornost, je provádění a dodržování platných předpisů, zejména směrnice o audiovizuálních mediálních službách, směrnice o autorském právu a pravidla hospodářské soutěže. Komise by měla dbát na to, aby velké internetové platformy stanovená pravidla neobcházely. Podle názoru zpravodajky by Komise měla mediálnímu sektoru pomoci tím, že zajistí vyvážená a transparentní pravidla, kterými se budou řídit jednání s těmito platformami. Zlepšit se musí také spolupráce v rámci skupiny evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby (ERGA).

Zpravodajka považuje za velmi důležité, aby byla zajištěna a zachována nezávislost soukromých a veřejnoprávních médií na politickém vměšování, a to včetně zahraničních tlaků. Zpráva proto vítá iniciativu Media Ownership Monitor, jejímž účelem je sledovat vlastnictví sdělovacích prostředků. Politickou ekonomii odvětví zpravodajských médií v Evropské unii a v zemích evropského sousedství je však třeba sledovat komplexnějším způsobem. Je nutné chránit strategická kulturní a demokratická aktiva, která má Evropa k dispozici. Hrozí totiž, že hospodářský vývoj v mediálním sektoru povede k další koncentraci vlastnictví sdělovacích prostředků. Může například dojít k tomu, že média budou levně skupována jinými firmami, které mohou pocházet i ze znepřátelených států.

Současně je nutné si v mediálním sektoru klást vyšší cíle. Jen tak bude možné udržet menší tituly a úspěšně konkurovat globálním internetovým firmám, zvláštně pokud fungují v roli tzv. gatekeeperů. Velkým problémem je zde roztříštěnost mediálního sektoru. Zpráva proto poukazuje na nutnost nalézt vhodnou rovnováhu. Jednou z možností by bylo poskytovat evropským mediálním firmám podporu při rozšiřování jejich činnosti. To je podstatou návrhu Komise, když hovoří o tom, že jednotný evropský digitální trh by měl sloužit jako domácí trh. Zároveň je třeba si uvědomit, že neexistuje jeden evropský mediální trh, nýbrž mnoho různých trhů, a to i v rámci jednoho členského státu. Rozmanitost evropských médií a místních nabídek je neodmyslitelnou součástí evropských demokracií, druhou stranou mince je však jejich extrémní roztříštěnost, která nepříznivě ovlivňuje konkurenceschopnost.

Zpráva konstatuje, že stávající modely tvorby a distribuce v evropském audiovizuálním odvětví jsou většinou založeny na teritoriální exkluzivitě a na tom, že autorská práva mají nezávislí výrobci a tvůrci.

Audiovizuální média procházejí proměnou, za níž stojí platformy poskytující video na požádání a jiné inovativní modely podnikání. Vznikají tím nové problémy, ale také příležitosti. Zpravodajka se domnívá, že probíhají transformace je v mnoha ohledech nevratná. Tradiční podniky v tomto odvětví mají proto motivaci vstupovat na nové trhy a přijímat inovativní modely podnikání.

Transformace a podpora evropského mediálního a audiovizuálního odvětví

Evropský audiovizuální sektor a zpravodajská média by měla být v centru obou úzce provázaných programů, které EU v současné době provádí – digitální a zelené agendy.

Zpravodajským médiím je třeba pomáhat, aby se transformovala a používala inovativní modely podnikání. Stejně tak je třeba podporovat vznik a růst nových podniků v oblasti digitálních médií a poskytovat jim snazší přístup k financování a rozvíjet prostředí, které jim umožní rozšiřovat jejich činnost. Zpráva konstatuje, že financování na inovace a investice do digitální a zelené transformace chybí zvláště menším evropským médiím. Potřebují více podpory, aby mohla plně využít příležitostí, které digitální prostředí nabízí, a byla schopna soutěžit  o pozornost uživatelů s globálními internetovými platformami.

Zpravodajka považuje za nezbytné, aby se v celé Unii zvýšila dostupnost rozmanitého evropského audiovizuálního obsahu, zejména z menších členských států. Svou roli zde mohou sehrát i cílená opatření týkající se koprodukcí, překladu, titulkování, společné distribuce a propagace.

Zpravodajka věnuje zvláštní pozornost financování digitalizace a dostupnosti evropského audiovizuálního a filmového dědictví, díky němuž by k němu získalo přístup více diváků a uživatelů. To by mělo jít ruku v ruce s iniciativami na zvyšování filmové gramotnosti. Zde zpráva vyzývá k vytvoření zvláštního souboru nástrojů („film literacy toolkit“), který by využíval stávající osvědčené postupy a rozvíjel nové přístupy. Svou úlohu při podpoře mediální, informační a filmové gramotnosti by měly hrát také velké internetové platformy.

Zpráva také poukazuje na význam snižování uhlíkové stopy audiovizuálního odvětví, zejména ve fázi produkce, a vyjadřuje názor, že budou-li efektivně využity možnosti, které nabízí současný VFR, bude možné nulových čistých emisí dosáhnout už v tomto desetiletí. Komise by měla posuzovat dopad v celém hodnotovém řetězci a vypracovávat cílená opatření.

Závěr

Ucelený přístup k rozvoji komplexních unijních politik pro mediální sektor bude vyžadovat, abychom kombinovali různá opatření, programy a politické iniciativy v různých oblastech. V této zprávě však není prostor na to, abychom se věnovali dalším důležitým otázkám, jako je ochrana novinářů (zejména nutnost přijmout směrnici týkající se strategických žalob proti účasti veřejnosti), postavení umělců a dalších pracovníků v kulturním odvětví a dále např. pirátství či vliv umělé inteligence na audiovizuální sektor.

Je také třeba pečlivě sledovat provádění relevantních iniciativ v rámci evropského akčního plánu pro demokracii. Na četné problémy, s nimiž se mediální sektor potýká, je třeba pamatovat při legislativní práci na aktu o digitálních službách, aktu o digitálních trzích a dalších připravovaných předpisech týkajících se digitálního prostředí. Pokud však nebudou tyto horizontální nástroje postačovat k tomu, aby se odstranily současné nedostatky, bude nutné zbývající problémy řešit pomocí odvětvových předpisů.

Dnešní doba rozhodne o tom, jakým směrem se bude politika týkající se zpravodajských médií a audiovizuálního odvětví dále ubírat. Je třeba zachovávat a chránit naše evropské hodnoty, rozvíjet pluralitu a rozmanitost a usilovat o to, aby byl evropský mediální sektor silnější, odolnější a konkurenceschopnější. Proto je třeba zaujmout vyvážený přístup a věnovat pozornost všem, kteří jsou zapojeni do hodnotového řetězce tohoto odvětví. I když v mediálním sektoru působí převážně soukromé podniky, jsou média do značné míry „veřejným statkem“ nezbytným pro zdravé fungování našich demokracií.


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

27.9.2021

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

28

0

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Asim Ademov, Ilana Cicurel, Gilbert Collard, Gianantonio Da Re, Laurence Farreng, Tomasz Frankowski, Romeo Franz, Chiara Gemma, Alexis Georgoulis, Irena Joveva, Petra Kammerevert, Predrag Fred Matić, Dace Melbārde, Victor Negrescu, Niklas Nienaß, Peter Pollák, Marcos Ros Sempere, Domènec Ruiz Devesa, Monica Semedo, Andrey Slabakov, Massimiliano Smeriglio, Michaela Šojdrová, Sabine Verheyen, Maria Walsh, Theodoros Zagorakis, Milan Zver

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Marcel Kolaja, Elżbieta Kruk

Náhradníci (čl. 209 odst. 7) přítomní při konečném hlasování

Evelyne Gebhardt

 


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

 

28

+

ECR

Elżbieta Kruk, Dace Melbārde, Andrey Slabakov

ID

Gilbert Collard

NI

Chiara Gemma

PPE

Asim Ademov, Tomasz Frankowski, Peter Pollák, Michaela Šojdrová, Sabine Verheyen, Maria Walsh, Theodoros Zagorakis, Milan Zver

Renew

Ilana Cicurel, Laurence Farreng, Irena Joveva, Monica Semedo

S&D

Evelyne Gebhardt, Petra Kammerevert, Predrag Fred Matić, Victor Negrescu, Marcos Ros Sempere, Domènec Ruiz Devesa, Massimiliano Smeriglio

The Left

Alexis Georgoulis

Verts/ALE

Romeo Franz, Marcel Kolaja, Niklas Nienaß

 

0

-

 

 

 

1

0

ID

Gianantonio Da Re

 

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

Poslední aktualizace: 15. října 2021
Právní upozornění - Ochrana soukromí