Postup : 2021/0227(BUD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A9-0281/2021

Předložené texty :

A9-0281/2021

Rozpravy :

PV 19/10/2021 - 7
CRE 19/10/2021 - 7

Hlasování :

PV 20/10/2021 - 16
CRE 20/10/2021 - 16
PV 21/10/2021 - 2
CRE 21/10/2021 - 2

Přijaté texty :

P9_TA(2021)0432

<Date>{12/10/2021}12.10.2021</Date>
<NoDocSe>A9-0281/2021</NoDocSe> (<RefVer>Část 1</RefVer>)
PDF 562kWORD 232k

<TitreType>ZPRÁVA</TitreType>

<Titre>týkající se postoje Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2022</Titre>

<DocRef>(11352/2021 – C9-0353/2021 – 2021/0227(BUD))</DocRef>

Část 1: Návrh usnesení


<Commission>{BUDG}Rozpočtový výbor</Commission>

Zpravodajové:  <Depute>Karlo Ressler (oddíl III – Komise)</Depute>

 <Depute>Damian Boeselager (ostatní oddíly)</Depute>

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 STANOVISKO VÝBORU PRO ZAHRANIČNÍ VĚCI
 STANOVISKO VÝBORU PRO ROZVOJ
 STANOVISKO HOSPODÁŘSKÉHO A MĚNOVÉHO VÝBORU
 STANOVISKO VÝBORU PRO ZAMĚSTNANOST A SOCIÁLNÍ VĚCI
 STANOVISKO VÝBORU PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A BEZPEČNOST POTRAVIN
 STANOVISKO VÝBORU PRO PRŮMYSL, VÝZKUM A ENERGETIKU
 STANOVISKO VÝBORU PRO VNITŘNÍ TRH A OCHRANU SPOTŘEBITELŮ
 STANOVISKO VÝBORU PRO DOPRAVU A CESTOVNÍ RUCH
 STANOVISKO VÝBORU PRO ZEMĚDĚLSTVÍ A ROZVOJ VENKOVA
 STANOVISKO VÝBORU PRO RYBOLOV
 STANOVISKO VÝBORU PRO KULTURU A VZDĚLÁVÁNÍ
 STANOVISKO VÝBORU PRO OBČANSKÉ SVOBODY, SPRAVEDLNOST A VNITŘNÍ VĚCI
 STANOVISKO VÝBORU PRO ÚSTAVNÍ ZÁLEŽITOSTI
 STANOVISKO VÝBORU PRO PRÁVA ŽEN A ROVNOST POHLAVÍ
 DOPIS VÝBORU PRO ROZPOČTOVOU KONTROLU
 SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ PŘIJATÉ NA TŘÍSTRANNÝCH JEDNÁNÍCH  O ROZPOČTU DNE 13. dubna 2021
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

týkajícího se postoje Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2022, (11352/2021 – C9-0353/2021 – 2021/0227(BUD))

Evropský parlament,

 s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

 s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

 s ohledem na rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů Evropské unie a o zrušení rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom[1],

 s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/ EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012[2],

 s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (dále jen „nařízení o VFR“)[3], a na společná prohlášení, na nichž se v této souvislosti dohodly Parlament, Rada a Komise[4], jakož i na související jednostranná prohlášení[5],

 s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů[6],

 s ohledem na dohodu přijatou dne 12. prosince 2015 na 21. zasedání konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP21) v Paříži (Pařížská dohoda),

 s ohledem na nařízení (EU) č. 2021/1119, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (EU) 2018/1999 (evropský právní rámec pro klima),

 s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),

 s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2021 o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu na rok 2022 – oddíl III – Komise[7],

 s ohledem na své usnesení ze dne 29. dubna 2021 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2022[8],

 s ohledem na návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2022, který přijala Komise dne 9. července 2021 (COM(2021)0300) (dále jen „návrh rozpočtu“),

 s ohledem na postoj k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2022, který přijala Rada dne 6. září 2021 a postoupila Evropskému parlamentu dne 10. září 2021 (11352/2021 – C9-0353/2021),

 s ohledem na článek 94 jednacího řádu,

 s ohledem na stanoviska dotčených výborů,

 s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A9-0281/2021),

Oddíl III

Všeobecný přehled

1. připomíná, že Parlament ve svém výše uvedeném usnesení ze dne 25. března 2021 o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu na rok 2022 vymezil jasné politické priority pro rozpočet na rok 2022 s cílem podpořit oživení po krizi vyvolané pandemií COVID-19, posílit investice, snížit nezaměstnanost a položit základy pro odolnější a udržitelnější Unii; znovu potvrzuje, že mu na těchto prioritách velmi záleží, a vyjadřuje níže uvedený postoj s cílem zajistit patřičnou úroveň jejich financování, jež umožní jejich naplnění

 

2.  domnívá se, že rozpočet EU musí být vybaven takovými nástroji, které mu umožní reagovat na více krizí současně; opakuje názor Parlamentu, že rok 2022 by měl být rokem plného provádění a že rozpočet na rok 2022 by měl hrát klíčovou úlohu při zajišťování pozitivního a hmatatelného dopadu na životy občanů; proto podporuje navýšení prostředků za účelem posílení investic se zvláštním důrazem na MSP, které jsou základním kamenem hospodářství Unie a hrají zásadní úlohu při zajišťování kvalitních investic a vytváření pracovních míst ve všech členských státech, a za účelem zvýšení úsilí v oblasti ekologické a digitální transformace, poskytnutí nových příležitostí mladým lidem, zajištění ochrany dětí, vybudování silné Evropské unie v oblasti zdraví a podpory programu COVAX; dále posiluje priority v oblasti bezpečnosti, migrace, azylu a integrace, základních práv a hodnot Unie, přičemž uznává, že se v poslední době zhoršuje situace v oblasti vnější politiky a humanitární pomoci a že je třeba zajistit, abychom byli schopni rychle, ale také ve střednědobém a dlouhodobém horizontu reagovat na nadcházející výzvy;

 

3. bere na vědomí postoj Rady k návrhu rozpočtu, v němž jsou oproti návrhu Komise sníženy prostředky na závazky pro okruhy VFR o 1,43 miliardy EUR; domnívá se, že škrty navržené Radou se řídí obvyklým přístupem shora dolů s cílem svévolně snížit celkové rozpočtové prostředky, což není podloženo objektivním posouzením vývoje v provádění ani možnostmi čerpání a neodráží šíři výzev, jimž Unie čelí, ani závazků, které přijala; poukazuje na rozpor s hlavními společnými prioritami jednotlivých politik; dochází k závěru, že postoj Rady zdaleka neodpovídá očekávání Parlamentu, pokud jde o rozpočet na podporu oživení; rozhodl se proto v zásadě vrátit na úroveň návrhu rozpočtu prostředky ve všech položkách, v nichž Rada provedla škrty, a to jak u operačních, tak u správních výdajů, a vycházet ve svém postoji z návrhu rozpočtu; souhlasí však se zapsáním 1 299 milionů EUR v prostředcích na závazky i platby v roce 2022 do rezervy na vyrovnání se s důsledky brexitu (BAR), což odráží politickou dohodu týkající se nařízení o BAR;

 

4. trvá na tom, že na nové priority nebo úkoly jednotlivých politik musí být poskytnuty nové zdroje a že vytvoření nové agentury nebo rozšíření jejího mandátu by nemělo být na úkor stávajících programů nebo agentur; vyrovnává proto snížení prostředků na programy financování navržená Komisí s cílem posílit finanční krytí decentralizovaných agentur; zdůrazňuje, že je nutné zajistit řádnou koordinaci agentur a součinnost mezi nimi, aby se zvýšila efektivita jejich činnosti, zejména v případech, kdy dochází ke konvergenci směrem ke konkrétním cílům politiky, aby bylo umožněno spravedlivé a efektivní využívání veřejných prostředků;

5. v této souvislosti bere na vědomí nedávnou iniciativu týkající se úřadu EU pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA); vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že je Parlament vyloučen z rozhodování o zřízení takového orgánu; dále poukazuje na významné rozpočtové důsledky této iniciativy a na to, že je třeba, aby Parlament mohl rovněž plně vykonávat svou úlohu jedné ze složek rozpočtového orgánu; důrazně se staví proti jakékoli struktuře financování, která by přesunula finanční prostředky z klíčových cílů a opatření původně plánovaných a schválených spolunormotvůrci v rámci programů Horizont Evropa, EU4Health a RescEU; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba zajistit odpovídající financování evropského plánu boje proti rakovině jakožto jednoho z prioritních cílů rozpočtu Unie, což by nemělo být ohroženo přerozdělením prostředků ve prospěch jiných politických iniciativ; zdůrazňuje, že načasování této iniciativy neumožnilo, aby ji Parlament zohlednil při svém čtení rozpočtu na rok 2022; očekává, že tato otázka bude řešena během dohodovacího řízení o rozpočtu na rok 2022, a žádá, aby byly pro tyto účely zváženy další způsoby financování;

 

6. zdůrazňuje rovněž, že Komise po zveřejnění svého návrhu rozpočtu oznámila soubor opatření ve prospěch uprchlíků ze Sýrie a dalších zemí; v této souvislosti vyzývá k dosažení komplexní dohody o celkovém balíčku v rozpočtovém dohodovacím řízení o rozpočtu na rok 2022, který by zahrnoval i návrh opravného rozpočtu č. 5/2021; uznává, že budou zapotřebí další opatření s cílem odpovídajícím způsobem reagovat na nedávné události v Afghánistánu, včetně podpory občanů, mimo jiné žen a dívek, dětí, zranitelných skupin, jakož i skupin, jimž hrozí zvýšené riziko, jako jsou výzkumní pracovníci, učitelé, lékaři a akademičtí pracovníci, kteří nemají možnost pokračovat ve svém životě a ve své práci v Afghánistánu; zdůrazňuje, že vzhledem k měnící se situaci a neexistenci komplexního a dlouhodobého posouzení potřeb nebylo možné tyto otázky plně zohlednit při čtení v Parlamentu a budou znovu posouzeny s ohledem na návrh Komise na změnu č. 1/2022 a na následné informace předložené později;

 

7. rozhodl se posílit položky, které mají vynikající míru plnění a provozní kapacitu pro čerpání dodatečných prostředků v roce 2022; poukazuje na to, že za účelem odpovídajícího financování výše uvedených naléhavých priorit je třeba plně uvolnit prostředky z nástroje pružnosti a dále bude nutné částečně využít nástroje jednotného rozpětí (částka vyrovnávaná z rozpětí v běžném roce); dále požaduje, aby byla v roce 2022 dána k dispozici celá částka zrušených závazků za rok 2020 v souladu s čl. 15 odst. 3 finančního nařízení;

8. zdůrazňuje, že je třeba obnovit úroveň návrhu rozpočtu u nákladů na financování nástroje Evropské unie na podporu oživení (EURI), aby se zabránilo tomu, že by byl finančním trhům vyslán negativní signál, dokud Komise v dohodovacím řízení nepřehodnotí předpokládané potřeby; opakuje svůj jasný postoj, který obhajoval při jednáních o VFR na období 2021–2027, že úrokové náklady a splátky NGEU by měly být počítány nad rámec stropů VFR;

 

9. zdůrazňuje, že je důležité podporovat opatření v oblasti klimatu a ochrany životního prostředí poskytnutím dodatečných zdrojů pro příslušné programy a nástroje Unie v roce 2022; znovu zdůrazňuje, že v duchu „klimatického mainstreamingu“ je třeba ve všech oblastech činnosti zvýšit úsilí o naplnění celkového cíle vynaložit na klimatická opatření v průběhu VFR 2021–2027 nejméně 30 % celkového rozpočtu Unie a výdajů z Nástroje Evropské unie na podporu oživení; zdůrazňuje dále, že je třeba systematicky usilovat o to, aby bylo v roce 2024 z VFR vynaloženo 7,5 % ročních výdajů na cíle v oblasti biologické rozmanitosti a aby byl tento podíl od roku 2026 zvýšen na 10 %; trvá na tom, aby byl Parlament plně zapojen do vypracování spolehlivějších, transparentnějších a komplexnějších metod pro plnění a sledování těchto výdajů, a je připraven účastnit se každoročních konzultací s Komisí a Radou, které se mají konat podle interinstitucionální dohody; připomíná, že pro naplňování Zelené dohody pro Evropu je nezbytné, aby byly finanční prostředky poskytovány pouze na činnosti, které splňují zásadu „významně nepoškozovat“ a jsou v souladu s Pařížskou dohodou;

 

10. připomíná, že pandemie COVID-19 má neúměrný dopad na ženy; zdůrazňuje význam začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do všech příslušných programů v rozpočtu na rok 2022 a genderově vyváženého sestavování rozpočtu s cílem zajistit, aby z veřejných výdajů měli rovný prospěch ženy i muži; vyzývá proto Komisi, aby v úzké spolupráci s Parlamentem urychlila zavádění účinné,  transparentní a komplexní metodiky měření příslušných genderových výdajů v souladu s interinstitucionální dohodou, s cílem prokázat hmatatelné výsledky u rozpočtu na rok 2022 a případně rozšířit tuto metodiku na všechny programy VFR; dále vyzývá k urychlenému provedení strategie EU pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025 a dalších opatření, zejména odborné přípravy a iniciativ na podporu rovnosti žen a mužů a boje proti genderovým předsudkům;

 

11. stanovuje proto celkovou výši prostředků na závazky v rozpočtu na rok 2022 (všechny oddíly) na 171 802 114 290 EUR, což v porovnání s návrhem rozpočtu představuje zvýšení o  4 008 766 380 EUR; mimoto se rozhodl uvolnit částku 486 000 000 EUR v prostředcích na závazky na základě zrušení závazků podle čl. 15 odst. 3 finančního nařízení; stanoví celkovou výši prostředků na platby v rozpočtu na rok 2022 (všechny oddíly) na 172 467 593 189 EUR;

Okruh 1 – Jednotný trh, inovace, digitální agenda

12. domnívá se, že pro budoucí prosperitu Unie má zásadní význam úspěšný výzkumný a inovační program; zdůrazňuje, že program Horizont Evropa, který má velmi vysokou evropskou přidanou hodnotu, klíčovým způsobem přispěje k Zelené dohodě a úsilí o klimaticky neutrální ekonomiku, k úspěšné digitální transformaci a k oživení hospodářství Unie po pandemii; zdůrazňuje zejména potřebu posílit investice Unie do výzkumu v oblasti zdraví, včetně financování výzkumu rakoviny; zdůrazňuje vynikající míru plnění tohoto programu, která odráží jeho schopnost čerpat dodatečné prostředky v rozpočtu na příští rok; proto u programu Horizont Evropa zvyšuje prostředky na závazky o 305 milionu EUR nad úroveň návrhu rozpočtu;

 

13. podporuje návrh uvedený v návrhu rozpočtu uvolnit prostředky ve výši 77,3 milionu EUR ve zrušených závazcích pro tři klastry uvedené v příslušném společném politickém prohlášení připojeném k nařízení o programu Horizont Evropa[9]; konstatuje však, že zbývající zrušené závazky v oblasti výzkumu v roce 2020 činí 408,7 milionu EUR; znovu opakuje své pevné přesvědčení, že tento nečekaně vysoký objem zrušených závazků v oblasti výzkumu, který Komise během jednání o VFR nepředpokládala, by měl být v plném rozsahu uvolněn v rámci programu Horizont Evropa v plném souladu s čl. 15 odst. 3 finančního nařízení; je pevně přesvědčen, že s ohledem na pokračující zdravotní krizi by polovina zbývající částky měla směřovat do klastru Zdraví;

 

14. zdůrazňuje, že Nástroj pro propojení Evropy (CEF) hraje zcela zásadní úlohu při budování vysoce kvalitních, udržitelných, cenově dostupných a vzájemně propojených transevropských dopravních, energetických a digitálních sítí, a je proto ústředním prvkem úsilí o posílení hospodářství Unie a úspěšnou ekologickou a digitální transformaci; připomíná, že Nástroj pro propojení Evropy velmi významně přispívá k celkovému cíli nejméně 30 % výdajů na oblast klimatu z VFR a nástroje Next Generation EU (NGEU); konstatuje, že Nástroj pro propojení Evropy hraje zásadní úlohu při posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti a vzájemného propojení na celém území Unie; proto navrhuje zvýšení financování všech tří složek tohoto nástroje celkem o 207,3 milionu EUR v prostředcích na závazky nad úroveň návrhu rozpočtu;

 

15. zdůrazňuje nutnost překlenutí digitální propasti a posílení odolnosti a digitální svrchovanosti Unie; je přesvědčen, že program Digitální Evropa je klíčovým nástrojem pro zvyšování míry digitalizace v Unii, která s sebou nese výrazné zvýšení produktivity, a pro podporu investic do kybernetické bezpečnosti a umělé inteligence; připomíná, že je třeba podporovat podniky, zejména inovativní digitální MSP a začínající podniky; dále se domnívá, že jsou zapotřebí dodatečné prostředky na podporu digitálního začleňování a digitální gramotnosti a dovedností v celé Evropě, se zvláštním důrazem na digitální gramotnost žen; navrhuje proto navýšit prostředky na tento program o částku mírně přesahující 71 milionů EUR;

 

16. podporuje zvýšení prostředků na závazky v různých oblastech klastru Jednotný trh o částku mírně přesahující 37 milionů EUR nad úroveň návrhu rozpočtu; zdůrazňuje význam přiměřeně financovaného Programu pro jednotný trh pro zvýšení konkurenceschopnosti, podporu podnikání a účinnou podporu malých podniků, včetně začínajících podniků, s významnou dvojí výzvou, kterou představuje ekologická a digitální transformace; upozorňuje zejména na to, že je proto třeba výrazně navýšit prostředky na zlepšení konkurenceschopnosti podniků a jejich přístupu na trhy, zejména s ohledem na závažné a dlouhodobé důsledky zdravotní krize pro MSP;

 

17. zdůrazňuje svůj dlouhodobý požadavek na vytvoření zvláštní rozpočtové položky a přídělu prostředků pro cestovní ruch, zejména s ohledem na závažný útlum v tomto odvětví, ve kterém působí velký počet MSP, k němuž došlo v důsledku pandemie COVID-19; uznává, že řada programů EU přispívá k dlouhodobé konkurenceschopnosti a udržitelnosti tohoto odvětví, je však pevně přesvědčen, že program EU v oblasti cestovního ruchu by zajistil koordinovanější, viditelnější a transparentnější opatření, jež by účinně podpořila oživení tohoto odvětví a vytvořila podmínky pro jeho udržitelnou budoucnost;

 

18. domnívá se, že Program InvestEU je základním kamenem strategie obnovy, a zdůrazňuje, že je třeba, aby byly v rozpočtu na rok 2022 uvolněny dostatečné finanční prostředky, aby tento program mohl neprodleně naplňovat své cíle a přispět k dlouhodobé konkurenceschopnosti Evropy; dále zdůrazňuje význam Poradenského centra InvestEU a Portálu InvestEU pro posílení investičního a podnikatelského prostředí v celé Unii; odmítá proto všechny škrty v tomto programu navržené Radou a rozhodl se obnovit, jako minimální požadavek, všechny příslušné rozpočtové položky na úroveň návrhu rozpočtu;

 

19. rozhodl se vytvořit rezervu podmíněnou dalším zlepšením řízení Rady pro mezinárodní účetní standardy působící v rámci Nadace pro mezinárodní standardy účetního výkaznictví v souladu s požadavky obsaženými v usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. června 2016 (2016/2006(INI)); rozhodl se vytvořit rezervu pro Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) vzhledem k závažným nedostatkům a problémům, které zjistil Evropský účetní dvůr (EÚD) ve své zvláštní zprávě č. 13/2021, pokud jde o nedostatečnost opatření v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, dokud nebudou splněna doporučení EÚD;

20. posiluje Agenturu Evropské unie pro železnice (ERA) v souladu se zjištěnými potřebami této agentury s cílem zajistit, aby mohla odpovídajícím způsobem plnit svou úlohu při podpoře přechodu na dekarbonizaci dopravy, a to i v segmentech, kde je přímá elektrifikace složitá, a zajistit rovné podmínky pro všechny ostatní druhy dopravy, mimo jiné dokončení chybějících železničních spojení, zejména přeshraničních; zdůrazňuje, že agentura potřebuje větší počet zaměstnanců, aby mohla reagovat na vysokou poptávku po vydávání povolení pro vozidla, jednotných osvědčení o bezpečnosti a schválení traťových systémů ERTMS a přispět k provádění čtvrtého železničního balíčku;

 

21. zvyšuje proto prostředky na závazky v okruhu 1 o 668 593 067 EUR nad úroveň návrhu rozpočtu (bez pilotních projektů a přípravných akcí), které budou financovány za využití dostupného rozpětí a zvláštních nástrojů; mimoto uvolňuje pro tento okruh částku 486 000 000 EUR v prostředcích na závazky, což odpovídá zrušeným závazkům podle čl. 15 odst. 3 finančního nařízení;

Podokruh 2a – Hospodářská, sociální a územní soudržnost

22. rozhodl se vytvořit samostatnou rozpočtovou položku v rámci Evropského sociálního fondu plus (ESF+) s cílem poskytnout zvláštní dodatečný příděl na podporu provádění evropské záruky pro děti, přispět tak k vymýcení dětské chudoby a splnit cíle akčního plánu evropského pilíře sociálních práv a zároveň zmírnit negativní dopady pandemie na děti; pro tento účel proto zvyšuje prostředky na závazky v  podokruhu 2a o 700 000 000 EUR nad úroveň návrhu rozpočtu (bez pilotních projektů a přípravných akcí), které budou financovány za využití dostupného rozpětí a zvláštních nástrojů;

23. připomíná, že podpora ESF+ a Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) z nástroje na pomoc při oživení pro soudržnost a území Evropy (REACT-EU) by měla přispět zejména k vytváření a zvyšování kvality pracovních míst, především pro osoby ve znevýhodněné situaci, a k opatřením pro sociální začleňování a vymýcení chudoby, zejména pokud jde o dětskou chudobu;

Podokruh 2b – Odolnost a hodnoty

24. zdůrazňuje, že v souvislosti s krizí vyvolanou pandemií COVID-19 je třeba vybudovat silnou evropskou zdravotní unii a posílit odolnost systémů zdravotní péče; rozhodl se proto navýšit prostředky na program EU4Health o 80 milionů EUR;

 

25. zdůrazňuje, že by měly být vyčleněny další zdroje především na služby v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv, zejména s cílem zajistit včasný a bezplatný přístup k těmto službám a jejich kvalitu;

26. zdůrazňuje, že zastřešující prioritou rozpočtu Unie jsou i nadále mladí lidé; zvyšuje proto finanční prostředky na krytí rostoucí poptávky po programu Erasmus+ o souhrnnou částku přesahující 137 milionů EUR, neboť 5% zvýšení představuje dalších 40 000 výměn v rámci mobility a je důležitým krokem k vynahrazení příležitostí, které nebyly využity v posledních letech; připomíná, že Erasmus+ je jedním ze stěžejních a zároveň nejúspěšnějších programů Unie a že je strategickou investicí do budoucnosti Unie a jejích občanů; připomíná, že nedostatečné financování programu Erasmus+ by ohrozilo další vytváření nových příležitostí pro mladé lidi a zlepšování jejich zaměstnatelnosti; dále zvyšuje o 5 milionů EUR prostředky určené pro Evropský sbor solidarity, neboť hospodářská krize vyvolaná pandemií COVID-19 by neměla mít nepříznivý dopad na podporu mladých lidí;

27. zdůrazňuje, že v rozpočtu Unie musí být uvolněny dostatečné zdroje pro mimořádné situace, včetně situací souvisejících se stále závažnějším dopadem změny klimatu; zdůrazňuje v této souvislosti, že je důležité zvýšit o 10 milionů EUR prostředky určené pro mechanismus civilní ochrany Unie (rescEU), zejména v souvislosti s přírodními katastrofami v Evropě, neboť je třeba zlepšit ochranu občanů EU a zvýšit připravenost v případě budoucích katastrof způsobených změnou klimatu; zdůrazňuje proto, že je třeba investovat do zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně ve zvláště zranitelných regionech a že je třeba tyto regiony obnovovat udržitelnějším způsobem;

28. dále navrhuje posílit o 10 milionů EUR složku Kultura programu Kreativní Evropa s cílem podpořit oživení evropských kulturních a tvůrčích odvětví, jež byla zvláště zasažena krizí vyvolanou pandemií COVID-19; zdůrazňuje, že na financování projektů v rámci iniciativy Nový evropský Bauhaus by neměly být použity žádné finanční prostředky z žádné ze tří složek programu Kreativní Evropa;

29. zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou hraje program Občané, rovnost, práva a hodnoty při posilování evropského občanství a demokracie, rovnosti a právního státu v Unii a při podpoře obětí násilí na základě pohlaví, a trvá na tom, že na podporu uvedených cílů jsou zapotřebí dodatečné finanční prostředky; zvyšuje prostředky určené pro program Spravedlnost a vyrovnává tak navrhované škrty s cílem financovat úkoly Agentury Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA), jež byly rozšířeny v rámci návrhu e-CODEX;

30. zvyšuje rozpočet na „opatření v multimediální oblasti“ s cílem vytvořit rezervu a povzbudit tak Komisi, aby zajistila větší stabilitu a předvídatelnost pro rozhlasové sítě, které se věnují záležitostem EU, prostřednictvím financování na období minimálně dvou let a aby vyjasnila jednotlivé cíle financované z této rozpočtové položky; zvyšuje rovněž prostředky určené na sociální dialog, což má zlepšit sociální dialog a podporovat především vnitrostátní sociální partnery při reakci na krizi COVID-19 a její dlouhodobé důsledky;

31. pokládá za nutné zvýšit prostředky v rozpočtové položce pro společenství kyperských Turků a rozhodným způsobem tak přispět k pokračování a dalšímu zintenzivnění činnosti Výboru pro pohřešované osoby na Kypru a podpořit Technický výbor pro kulturní dědictví, složený ze zástupců obou komunit, a napomáhat tím k budování důvěry a usmíření mezi oběma komunitami;

32. posiluje složku Zaměstnanost a sociální inovace ESF+, se zaměřením na podporu účasti žen na trhu práce;

33. připomíná významnou úlohu decentralizovaných agentur, které působí v rámci tohoto podokruhu; rozhodl se zvýšit financování Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA), Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) a Agentury Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) v souladu se zjištěnými potřebami těchto agentur; dále zvyšuje počty zaměstnanců Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), agentury FRA a Eurojustu; zdůrazňuje rovněž, že je důležité dále posoudit a případně ještě zvýšit financování v souladu s potřebami agentur Unie, které se budou v budoucnu zabývat dopady zdravotní krize způsobené onemocněním COVID-19, zejména Evropského střediska pro prevenci nemocí (ECDC), s ohledem na jeho pozměněné zakládající nařízení;

34. zdůrazňuje, že je důležité posílit ochranu rozpočtu Unie před podvody a nesrovnalostmi; v této souvislosti připomíná zásadní úlohu, kterou hraje při ochraně finančních zájmů Unie, včetně využívání finančních prostředků z nástroje Next Generation EU, a při zajišťování dodržování zásad právního státu Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO); rozhodl se proto cíleně poskytnout úřadu EPPO další prostředky a zvýšit jeho počet zaměstnanců, aby mohl své povinnosti plnit v souladu s požadavky týkajícími se jeho mandátu; vyzývá Komisi, aby vzhledem k obtížím, s nimiž se úřad EPPO potýká při náboru personálu potřebného k plnění jeho mandátu v roce 2021, prokázala nezbytnou flexibilitu a zajistila, aby prostředky schválené rozpočtovým orgánem mohly být plně využívány i v budoucnu; upozorňuje na značné množství nevyřízených případů a na skutečnost, že úřad EPPO zaregistroval hned po několika týdnech činnosti více než 1 000 oznámení o podvodech poškozujících finanční zájmy Unie, což podtrhuje naléhavost žádosti;

35. zvyšuje proto prostředky na závazky v podokruhu 2b o 296 065 210 EUR nad úroveň návrhu rozpočtu (bez pilotních projektů a přípravných akcí), což bude financováno využitím dostupného rozpětí a uvolněním prostředků ze zvláštních nástrojů;

Okruh 3 – Přírodní zdroje a životní prostředí

36. konstatuje, že pandemie COVID-19 upozornila na strategickou úlohu, kterou hraje při předcházení potravinové krizi zemědělství, když poskytuje v celé Evropě bezpečné a kvalitní potraviny za dostupné ceny; trvá na tom, aby v rámci některých rozpočtových položek pro vybraná zemědělská odvětví, konkrétně pro školní projekt, mladé zemědělce a včelařství, byla v zájmu zmírnění dopadu pandemie COVID-19 i v roce 2022 financována dodatečná podpůrná opatření;

 

37. zdůrazňuje, že je naléhavě zapotřebí, jak upozorňuje nejnovější zpráva IPPC zveřejněná dne 9. srpna 2021, jednat v oblasti změny klimatu; připomíná význam programu LIFE při podpoře a posilování opatření v oblasti klimatu a ochrany životního prostředí v Unii; s ohledem na pozoruhodnou absorpční kapacitu programu zvyšuje rozpočtovou podporu pro program LIFE o 171 milionů EUR (25 % nad návrh rozpočtu) napříč jednotlivými složkami programu;

38. zdůrazňuje, že je třeba výrazně zvýšit rozpočet Evropské agentury pro životní prostředí a zajistit tak dostatečné finanční a personální zdroje, které umožní plně provádět Zelenou dohodu pro Evropu a související politiky a nejpozději do roku 2050 dosáhnout cíle klimatické neutrality; zdůrazňuje, že posílení Evropské agentury pro životní prostředí by nemělo být financováno z programu LIFE, neboť ten spolunormotvůrci pro tyto účely nezamýšleli;

39. požaduje proto zvýšení prostředků na závazky v okruhu 3 o 212 750 473 EUR nad úroveň návrhu rozpočtu (bez pilotních projektů a přípravných akcí), což bude financováno využitím části dostupného rozpětí;

40. připomíná, že představu o dostupnosti prostředků pro EZZF tradičně ještě uzavře návrh na změnu a že přístup ke změnám v okruhu 3 lze odpovídajícím způsobem upravit v průběhu dohodovacího řízení;

Okruh 4 – Migrace a správa hranic

41. zdůrazňuje, že je důležité zvýšit prostředky pro Azylový, migrační a integrační fond, zejména s ohledem na nedávný vývoj v Afghánistánu; dále ruší snížení prostředků na Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (BMVI) plánované Komisí za účelem financování nových úkolů Europolu v rámci jeho posíleného mandátu, neboť nezbytné prostředky pro Europol by měly být poskytnuty výhradně z nepřidělených rozpětí v rámci stropů příslušného okruhu VFR nebo prostřednictvím mobilizace příslušných zvláštních nástrojů VFR; v této souvislosti kompenzuje i přesun prostředků z nástroje BMVI do agentury eu-LISA;

42. připomíná, že je důležité, aby rozpočet Unie obsahoval dostatečně podrobnou nomenklaturu, která umožní rozpočtovému orgánu, aby účinně plnil svou rozhodovací úlohu, a Parlamentu, aby ve všech okruzích vykonával svou úlohu demokratického dohledu a kontroly; vyjadřuje proto politování nad tím, že Azylový, migrační a integrační fond nemůže využívat podrobnější nomenklaturu, která by odrážela jeho specifické cíle;

43. zdůrazňuje, že v souladu s úkoly vyplývajícími z politické dohody o Agentuře EU pro azyl je třeba zvýšit financování a počet zaměstnanců Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO); zdůrazňuje, že v souladu se zjištěnými potřebami agentury eu-LISA je třeba dále zvýšit počet zaměstnanců této agentury, což jí v roce 2022 pomůže při provádění řady kritických projektů EU v oblasti vnitřní bezpečnosti a správy hranic, jako jsou EES, ETIAS, interoperabilita, revidované nařízení o VIS a přepracované znění nařízení o systému Eurodac;

44. ruší škrty Rady týkající se prostředků pro Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex), neboť tato agentura musí být dostatečně vybavena, aby mohla plnit své úkoly ve všech oblastech odpovědnosti, jež spadající do jejího nového mandátu; rozhodl se však zapsat do rezervy částku ve výši 90 000 000 EUR s výhradou přijetí zbývajících 20 osob ve funkční skupině AD pověřených sledováním základních práv, přijetí tří zástupců výkonného ředitele a přijetí postupu pro provádění článku 46 nařízení 2019/1896[10];

45. zvyšuje proto prostředky na závazky v okruhu 4 o 106 231 750 EUR nad úroveň návrhu rozpočtu (bez pilotních projektů a přípravných akcí), což bude financováno využitím dostupného rozpětí a uvolněním prostředků ze zvláštních nástrojů;

Okruh 5 – Bezpečnost a obrana

46. zdůrazňuje, že je důležité postupně vymezit společnou bezpečnostní a obrannou politiku EU a respektovat přitom neutrální status některých členských států; zdůrazňuje, že je důležité zlepšit evropskou spolupráci v obranných záležitostech, neboť se tak nejen zvýší bezpečnost Evropy a jejích občanů, ale i sníží náklady; konstatuje, že účelem evropské spolupráce v oblasti obrany je vytvářet synergie a bránit zdvojování výdajů v členských státech; vyzývá ke zvýšení finančních prostředků Evropského obranného fondu a prostředků určených na vojenskou mobilitu, s cílem plně podpořit inovativní a konkurenceschopnou základnu obranného průmyslu, jež přispěje k tolik potřebné strategické autonomii Unie;

47. připomíná důležitou úlohu decentralizovaných agentur působících v oblasti bezpečnosti a prosazování práva, zejména Agentury Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL), Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) a Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol), a navrhuje cílená zvýšení nebo personální změny, které jim umožní řádně plnit své úkoly; zdůrazňuje, že jelikož nebude do konce roku 2021 přijat revidovaný právní základ Europolu, může vést zadržování rezervy v rozpočtu agentury k opožděnému náboru zaměstnanců, kteří jsou nezbytně zapotřebí k zajištění přípravy účinného provádění revidovaného právního základu a mandátu Europolu a k posílení reakce Europolu v oblasti boje proti terorismu a kyberkriminalitě, k posílení inovací, podpory rozsáhlých vyšetřování, spolupráce s úřadem EPPO a činností v oblasti boje proti praní peněz;

48. zvyšuje celkové prostředky okruhu 5 o 82 621 461 EUR nad úroveň návrhu rozpočtu, což bude financováno využitím části dostupného rozpětí;

Okruh 6 – Sousedství a svět

49. zdůrazňuje, že v době, kdy v mezinárodní politice nabývají na významu vnější problémy a mezinárodní otázky, musí Unie zajistit, aby vnější rozměr jejího rozpočtu disponoval dostatečnými finančními prostředky a byl připraven neprodleně reagovat na stávající, nové i budoucí dlouhodobé výzvy; trvá na podpoře dohodnutých priorit v rámci Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI – Globální Evropa) a nástroje předvstupní pomoci (NPP III);

50. zdůrazňuje, že je třeba zvýšit finanční prostředky pro agenturu UNRWA, neboť uznává, že zásadně přispívá ke stabilitě v regionu a poskytuje jedinečné a životně důležité služby milionům palestinských uprchlíků; zdůrazňuje, že navrhované zvýšení je určeno k zajištění předvídatelného financování agentury UNRWA; zdůrazňuje význam vzdělávání dětí k toleranci, míru a vzájemné úctě; vyzývá Komisi, aby pokračovala ve spolupráci s Palestinskou správou a agenturou UNRWA a snažila se podporovat kvalitní vzdělávání palestinských dětí a nadále zajišťovat plné dodržování norem organizace UNESCO;

51. zdůrazňuje, že je třeba zvýšit finanční prostředky pro země západního Balkánu a země východního a jižního sousedství s cílem podpořit komplexní reformy a zotavení z krize COVID-19 a jejích dlouhodobých sociálních, environmentálních a hospodářských důsledků a v přistupujících zemích zvýšit financování občanské společnosti a nestátních subjektů; v této souvislosti poukazuje na to, že je třeba zajistit odpovídající financování klíčových oblastí, jako jsou podpora demokracie, občanská společnost a právní stát; vyzývá zejména k trvalé podpoře aktivistů v oblasti lidských práv a demokracie a organizací občanské společnosti v Bělorusku a sousedních zemích;

52. vyjadřuje hluboké znepokojení nad současnou situací v Afghánistánu; domnívá se, že v zájmu podpory a ochrany zranitelných Afghánců a jejich rodin by měl být výrazně zvýšen rozpočet na humanitární pomoc Afghánistánu a sousedním zemím; dále trvá na tom, aby byly veškeré finanční prostředky pro nezávislé organizace pro rozvoj a humanitární pomoc v Afghánistánu přidělovány těmto organizacím přímo, a nikoli prostřednictvím vlády Tálibánu; vzhledem k očekávaným potřebám vyplývajícím z pokračující situace v Afghánistánu a v jiných částech světa, jež mají být financovány – interně i externě – z rezervy na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech a jež by mohly vést k nedostatku finančních prostředků, se rozhodl zvýšit financování humanitární pomoci o 20 %;

53. vyjadřuje politování nad nerovnou mírou proočkovanosti ve světě; zdůrazňuje proto, že je třeba umožnit přístup k očkovacím látkám proti onemocnění COVID-19 v rozvojových zemích, zejména prostřednictvím iniciativy COVAX, a podporovat zlepšování jejich systémů zdravotní péče; rozhodl se proto vyčlenit pro tento účel 1 miliardu EUR v rámci rezervy pro nově se objevující výzvy a priority nástroje NDICI – Globální Evropa v roce 2022, přičemž od této částky odečetl prostředky přenesené z nástroje NDICI z roku 2021, a dalších 100 milionů EUR vyčlenit v rámci položky „Lidé – Globální výzvy“, nad rámec všech závazků, které již Komise přijala; žádá členské státy, aby urychleně splnily závazky, které přijaly v rámci iniciativy COVAX, a vyzývá je, aby v prvním pololetí roku 2022 vyčlenily pro COVAX další 2 miliardy EUR, případně v podobě dávek očkovacích látek; připomíná, že cílem položky „Lidé – Globální výzvy“ je rovněž financovat bezprostřední, střednědobé a dlouhodobé výzvy;

54. zdůrazňuje globální úsilí Unie o podporu uprchlíků a připomíná významnou úlohu Turecka a dalších hostitelských zemí, včetně zemí jižního Středomoří, při přijímání uprchlíků, zvláště ze Sýrie; znovu potvrzuje, že Unie a její členské státy musí i nadále poskytovat účinnou a monitorovanou pomoc syrským uprchlíkům v hostitelských zemích; zdůrazňuje, že budoucí financování potřeb syrských uprchlíků nebylo zohledněno ve VFR ani v jednáních o NDICI – Globální Evropa, a proto by nemělo být hrazeno z již naplánovaných nástrojů, včetně rezervy nástroje NDICI – Globální Evropa, neboť balíček na podporu uprchlíků ze Sýrie, Iráku a dalších zemí nereaguje na novou krizi nebo nepředvídané potřeby; požaduje, aby byl jakýkoli nástupce nástroje EU pro uprchlíky v Turecku (FRT) financován z nových prostředků a dodatečných příspěvků členských států a aby jej doprovázela odpovídající revize nařízení o VFR s cílem zvýšit strop okruhu 6 tak, aby odrážel skutečné potřeby financování vnější činnosti EU;

55. zdůrazňuje klíčovou úlohu makrofinanční pomoci EU Moldavsku, Albánii, Bosně a Hercegovině, Gruzii, Jordánsku, Kosovu, Černé Hoře, Severní Makedonii, Tunisku a Ukrajině při podpoře investic a oživení po krizi COVID-19;

56. zdůrazňuje, že hlavním zájmem vnější činnosti Unie zůstává ochrana a prosazování lidských práv a demokracie na celém světě, posílení postavení žen a ochrana zranitelných skupin, jako jsou děti; rozhodl se proto zvýšit financování těchto položek;

57. rozhodl se zvýšit podporu strategické komunikace, zejména opatření zaměřených na boj proti globálním dezinformacím prostřednictvím systematického sledování a odhalování dezinformací šířených státními i jinými aktéry;

58. zvyšuje proto prostředky na závazky v okruhu 6 o 563 429 451 EUR nad úroveň návrhu rozpočtu (bez pilotních projektů a přípravných akcí), což bude financováno využitím dostupného rozpětí a uvolněním prostředků ze zvláštních nástrojů;

Okruh 7 – Evropská veřejná správa

59. domnívá se, že škrty provedené Radou jsou neodůvodněné a neumožnily by Komisi plnit své úkoly; obnovuje proto návrh rozpočtu správních výdajů Komise, včetně výdajů na kanceláře;

60. zdůrazňuje, že vzhledem k novým legislativním návrhům a strategickým iniciativám vyplývajícím z cílů Zelené dohody pro Evropu, jako je balíček „Fit for 55“, strategie v oblasti biologické rozmanitosti, strategie pro udržitelnost chemických látek a zvýšení výdajů Unie v důsledku NGEU a Nástroje pro oživení a odolnost, budou některé útvary, zejména Generální ředitelství Komise pro životní prostředí a Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), potřebovat více zaměstnanců; žádá Komisi jako nestranného prostředníka, aby tyto potřeby rychle znovu posoudila a pomocí návrhu na změnu nebo během dohodovacího řízení navrhla odpovídající zvýšení, aniž by přitom oslabila současnou úroveň lidských zdrojů ve svých ostatních útvarech; zdůrazňuje, že stávající úroveň rozpočtu a zaměstnanců omezuje schopnost úřadu OLAF vykonávat svou činnost ve všech členských státech; upozorňuje rovněž na zvýšenou pracovní zátěž úřadu OLAF, pokud jde o provádění unijního Nástroje na podporu oživení a odolnosti a součinnost s úřadem EPPO;

Pilotní projekty a přípravné akce (PP a PA)

61. připomíná význam pilotních projektů a přípravných akcí (PP a PA) jako nástrojů k formulování politických priorit a zahajování nových iniciativ, které se mohou vyvinout v trvalé činnosti a programy Unie; poté, co provedl důkladnou analýzu všech předložených návrhů, a s přihlédnutím k posouzení Komise, která se zabývala souladem návrhů s právními požadavky a jejich proveditelností, přijímá vyvážený soubor PP a PA, jenž reflektuje politické priority Parlamentu; vyzývá Komisi, aby PP a PA urychleně provedla a poskytla zpětnou vazbu o jejich praktických přínosech a výsledcích;

Platby

62. zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit v rozpočtu na rok 2022 dostatečnou výši prostředků na platby, a rozhodl se proto zvrátit škrty Rady a zvýšit prostředky na platby v těch položkách, které jsou v prostředcích na závazky pozměněny;

Ostatní oddíly

Oddíl I – Evropský parlament

63. v souladu se svým odhadem příjmů a výdajů přijatým na plenárním zasedání dne 29. dubna 2021 zachovává celkovou výši svého rozpočtu na rok 2022 beze změny, a to na 2 112 904 198 EUR; provádí určité rozpočtově neutrální technické úpravy, které zohledňují aktuální informace, jež nebyly na počátku tohoto roku k dispozici;

 

64. v souladu se svým výše uvedeným usnesením ze dne 29. dubna 2021 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2022:

 

a) bere na vědomí nadcházející přezkum střednědobé strategie systému environmentálního řízení Parlamentu (EMAS) v polovině období; opět žádá, aby změnil svůj stávající cíl v oblasti snižování CO2 tak, aby do roku 2030 dosáhl uhlíkové neutrality s uplatněním interní ceny uhlíku;

 

b) konstatuje, že jednou z hlavních oblastí, na něž se má EMAS ve střednědobém horizontu zaměřovat, bude snižování emisí z přepravy osob; znovu vyzývá k přiměřenému omezení cest na schůze, které lze účinně vést distančně nebo hybridně, a k upřednostňování nízkouhlíkových alternativ u všech zbývajících cest, pokud to nemá vliv na kvalitu legislativní a politické činnosti;

 

c) vítá rozšíření dobrovolné práce na dálku pro zaměstnance Parlamentu; opakuje, že pokud nedochází k přijímání politických rozhodnutí, dává přednost hybridním nebo plně distančním schůzím, jako jsou slyšení a výměny názorů nebo interní či přípravné schůze; znovu žádá, aby bylo povolování všech oficiálních návštěv delegací podmíněno tím, že přípravné schůze před cestou i hodnotící schůze po návratu budou plně distanční, a aby byly od roku 2022 povolovány pouze delegace, které na to mají nárok; znovu vyzývá předsednictvo, aby zajistilo, aby se mimořádné schůze výborů konaly ve Štrasburku výhradně za výjimečných okolností a aby každá taková schůze, než ji bude možné jednotlivě schválit, byla řádně odůvodněna;

 

d) vítá probíhající proces revize pravidel pro služební cesty; znovu vyzývá k náležitému schvalování na základě potřeb a k využívání, kdykoli je to možné, nízkouhlíkových druhů dopravy; opět vyzývá, aby byla podle stejných zásad revidována i pravidla pro služební cesty akreditovaných parlamentních asistentů;

 

e) vyzývá poslance, aby využívali alternativní nízkouhlíkové způsoby dopravy; opakuje svou výzvu, aby byla revidována prováděcí opatření ke statutu poslanců, pokud jde o proplácení letenek ve třídě „flexible economy“ při cestách v rámci Unie, kromě řádně odůvodněných výjimek;

 

f) opakuje svou výzvu Parlamentu, aby ve svém úsilí stát se průkopníkem v oblasti udržitelné městské mobility a aktivně se zapojit do provádění plánu GoodMove, zejména pokud jde o parkovací místa, úzce spolupracoval s příslušnými místními orgány, zejména s regionem Brusel; znovu vyzývá k rozšíření systému služebních jízdních kol v rámci Parlamentu a k používání služebních vozidel pro přepravu poslanců, zaměstnanců a akreditovaných parlamentních asistentů s cestovními příkazy mezi Bruselem a Štrasburkem; znovu vyzývá k přiměřenému zvýšení počtu parkovacích míst vyhrazených pouze pro elektrická vozidla;

 

g) vítá budoucí návrh na revizi pravidel pro skupinové návštěvy; bere na vědomí opatření přijatá příslušnými útvary, pokud jde o informování skupinových návštěv o dopadu jejich dopravy na životní prostředí; opakuje svou výzvu, aby byl v roce 2022 zaveden systém sestupně proporcionálního proplácení cestovních výdajů na základě dopadu na životní prostředí; žádá, aby byla revidovaná pravidla v souladu se sdělením Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvaným „Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu – nasměrování evropské dopravy do budoucnosti“ (COM(2020)0789), zejména s odstavcem 9 tohoto sdělení;

 

h) konstatuje, že probíhají studie proveditelnosti s cílem posoudit nákladovou efektivnost instalace nových fotovoltaických panelů v několika budovách v Bruselu, a zároveň opakuje svou výzvu, aby bylo v Bruselu do roku 2023 nainstalováno nejmodernější střešní fotovoltaické zařízení s maximálním potenciálem; vyzývá k tomu, aby byla pozastavena modernizace zařízení na vytápění využívajících fosilní paliva a aby byl v roce 2022 přijat plán na postupné ukončení používání fosilních paliv, jenž bude obsahovat konkrétní milníky a zabrání tzv. uvíznutí aktiv, a aby byla vypracována analýza účinnosti a účelnosti používání systémů tepelných čerpadel a dalších příslušných technologií v souladu s cíli EMAS; souběžně vyzývá k tomu, aby bylo zadávání veřejných zakázek na základě záruky původu postupně nahrazováno místními zdroji obnovitelné energie;

 

i) připomíná, že obrovská většina poslanců Parlamentu vyjádřila podporu existenci jediného sídla, což by zajistilo efektivní vynakládání prostředků daňových poplatníků Unie a umožnilo Parlamentu převzít institucionální odpovědnost za snížení své uhlíkové stopy; připomíná, že podle Smlouvy o Evropské unii má mít Evropský parlament sídlo ve Štrasburku; konstatuje, že trvalé změny by vyžadovaly změnu Smlouvy, k níž je zapotřebí jednomyslné schválení;

 

j) vítá skutečnost, že akční plán EMAS na rok 2021 stanoví u všech zadávacích řízení v prioritních kategoriích výrobků, je-li to považováno za vhodné, povinnou konzultaci s kontaktním místem pro zelené veřejné zakázky; opakuje však svou výzvu, aby byla zavedena povinnost konzultovat s kontaktním místem pro zelené veřejné zakázky při zadávání veřejných zakázek v hodnotě vyšší než 15 000 EUR;

 

k) připomíná, že v návaznosti na rozhodnutí předsednictva z roku 2018 o příspěvku na všeobecné výdaje byla na plenárním zasedání přijata následná rozhodnutí, a opakuje proto své požadavky, aby předsednictvo provedlo změny pravidel pro příspěvek na všeobecné výdaje do konce roku 2021;

 

l) vyzývá předsednictvo, aby stanovilo jasné a právně jednoznačné normy, které určí případy, v nichž lze oznamovatelům, včetně akreditovaných parlamentních asistentů, poskytnout ochranu, a aby tyto normy zveřejnilo;

 

m) poukazuje na to, že je nutné přehodnotit personální politiku Parlamentu, aby mohl Parlament využívat odborné zkušenosti všech svých zaměstnanců; domnívá se, že je proto nezbytné změnit pravidla tak, aby se všechny kategorie zaměstnanců, včetně akreditovaných parlamentních asistentů, mohly účastnit interních konkurzů a aby byly vytvořeny systémy rozvoje lidských zdrojů, které by Parlamentu umožnily udržet si odborné zkušenosti těchto kategorií a využívat je ve svých službách;

n) vyjadřuje politování nad tím, že předsednictvo odmítá provést vůli plenárního zasedání vyjádřenou při několika příležitostech a přijmout opatření k zajištění plné harmonizace výše příspěvků na služební cesty mezi třemi pracovními místy Parlamentu u úředníků, jiných zaměstnanců a akreditovaných parlamentních asistentů; vyzývá předsednictvo, aby se touto otázkou zabývalo a neprodleně napravilo tuto nerovnost a přijalo okamžitá opatření s ohledem na revizi platných předpisů, která je nezbytná pro změnu právního rámce;

 

o)  opětovně vyzývá Konferenci předsedů k revizi prováděcích předpisů upravujících činnost delegací a poslanců na pracovních cestách mimo Evropskou unii; zdůrazňuje, že by v rámci této revize měla být zvážena možnost, aby akreditovaní parlamentní asistenti mohli za určitých podmínek doprovázet poslance při oficiálních parlamentních delegacích a pracovních cestách;

 

p) bere na vědomí rozhodnutí předsednictva ze dne 8. února 2021 o hlasování v režimu distanční účasti; konstatuje, že v současné době není distanční hlasování možné, pokud předseda nevydá rozhodnutí o mimořádných okolnostech; znovu vyzývá předsednictvo, aby poslancům umožnilo vykonávat své hlasovací právo při čerpání mateřské nebo otcovské dovolené, během dlouhodobé nemoci nebo v případě vyšší moci;

 

q) bere na vědomí probíhající práce na výměně infrastruktury Wi-fi ve třech pracovních místech; vyzývá k urychlené instalaci nové infrastruktury;

 

r) připomíná inherentní rizika pro bezpečnost informací a soukromí, jež vyplývají z používání řešení závislých na třetích stranách, a pozitivní dopad používání softwaru s otevřeným zdrojovým kódem; trvá na tom, že by uživatelé měli mít možnost používat na parlamentních zařízeních software s otevřeným zdrojovým kódem a že je třeba mít k dispozici decentralizovaná řešení s otevřeným zdrojovým kódem pro virtuální schůze a výměnu rychlých zpráv; zdůrazňuje, že je třeba poskytovat uživatelům řádná školení se zvláštním zaměřením na kybernetickou bezpečnost; zdůrazňuje, že je třeba, aby software pro automatický přepis a překlad jazyků podporoval rovné šíření informací ve všech úředních jazycích;

 

s) bere na vědomí strategické směry pro cloud, které přijalo předsednictvo v červnu 2020; znovu vyzývá k přijetí opatření, která zajistí, aby veřejné zakázky Parlamentu na software a digitální infrastrukturu, včetně cloudových řešení, bránily prostřednictvím požadavků na přenositelnost a plnou interoperabilitu tzv. efektu uzamčení (závislosti na poskytovatelích) a aby bylo možné využívat software s otevřeným zdrojovým kódem a vyhrazovat veřejné zakázky pro malé a střední podniky a začínající podniky;

 

t) bere na vědomí služby poskytované některými kontaktními kancelářemi EP v neúředních jazycích Unie; požaduje, aby předsednictvo posoudilo, zda by bylo možné zpracovat informační materiály, např. materiály týkající se center Europa Experience, v jazycích jazykových menšin, regionů a společenství v rámci různých členských států, a aby provedlo odhad příslušných finančních nákladů;

 

u) bere na vědomí přibližné náklady na externí překlad klíčových usnesení o zahraniční politice do úředního jazyka dotčené země; opakuje svou výzvu, aby byly překlady těchto dokumentů vypracovávány, neboť je třeba posílit dopad a dosah činností Parlamentu v oblasti zahraničních věcí, a aby byly na tento účel uvolněny dostatečné prostředky;

 

v) bere na vědomí projekt „Immersive Online Experience“ a další online aktivity, které jsou návštěvníkům k dispozici; požaduje, aby byly pro občany a obyvatele členských států a partnerských zemí vytvořeny a podporovány příležitosti  k absolvování virtuální prohlídky Parlamentu s průvodcem, aby se s činností tohoto orgánu a jeho hodnotami měla možnost seznámit širší veřejnost;

 

w) znovu žádá předsednictvo, aby zveřejnilo své rozhodnutí o budově PHS, včetně podrobného rozpisu nákladů a podpůrných dokumentů;

 

x) připomíná čl. 27 odst. 1 a 2 statutu poslanců Evropského parlamentu týkající se dobrovolného důchodového fondu zřízeného Parlamentem;

 

y) bere na vědomí opatření Parlamentu přijatá ke zmírnění dopadů pandemie COVID-19 na poskytovatele úklidových a stravovacích služeb; znovu vyzývá předsednictvo, aby přehodnotilo parlamentní politiku externalizace, pokud jde o úklidové a stravovací služby;

Ostatní oddíly (oddíly IV–X)

65. konstatuje, že návrh rozpočtu celkově odráží odhady příjmů a výdajů jednotlivých orgánů a institucí spadajících do ostatních oddílů rozpočtu, a proto odpovídá – s určitými výjimkami – jejich finančním požadavkům; domnívá se, že systematické škrty navrhované Radou by proto měly negativní dopad na fungování dotčených orgánů a institucí, a tudíž i na jejich zásadní přínos pro fungování Unie; z tohoto důvodu navrhuje obnovit úrovně návrhu rozpočtu téměř ve všech případech, a to i pokud jde o evropského inspektora ochrany údajů a Výbor regionů, včetně plánu pracovních míst, a umožnit jim tak plnit všechny úkoly, které jim byly svěřeny, včetně nových funkcí; v souladu s gentlemanskou dohodou nemění znění Rady, pokud jde o Radu a Evropskou radu;

 

66. domnívá se, že v některých případech je s ohledem na odhady orgánů a institucí nezbytné zvýšit prostředky nebo počet pracovníků nad úroveň návrhu rozpočtu, aby mohly být uspokojeny nové potřeby a splněny politické cíle; proto navrhuje:

 

a) ve vztahu k Soudnímu dvoru Evropské unie a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zvýšit prostředky nad úroveň návrhu rozpočtu v položkách týkajících se odměn a nároků zaměstnanců, a to i s ohledem na plány pracovních míst, aby úroveň prostředků zůstala v souladu s jejich odhady;

 

b) ve vztahu k Evropskému účetnímu dvoru zvýšit prostředky nad úroveň návrhu rozpočtu v položce 1200 „Platy a příspěvky“, a to i pokud jde o plán pracovních míst, aby byla zachována úroveň prostředků, kterou Evropský účetní dvůr považuje za nezbytnou, zejména na pokrytí dodatečných auditních úkolů spojených se zvýšením finančních prostředků Unie (Nástroj pro oživení a odolnost a NGEU);

 

c) ve vztahu k Evropské službě pro vnější činnost zvýšit prostředky nad návrh rozpočtu v položce 2214 „Strategická komunikační kapacita“ a v položce 1200 „Smluvní zaměstnanci“ s cílem dále posílit boj proti dezinformacím, zejména v oblasti Dálného východu; kromě toho posílit položku 1100 „Základní odměna“, několik dalších souvisejících položek a plán pracovních míst, aby mohla Evropská služba pro vnější činnost nahradit vyslané národní odborníky statutárními zaměstnanci a plnit úkoly v rámci globálního režimu sankcí v oblasti lidských práv;

o

o o

67. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení, k němuž jsou připojeny návrhy změn k návrhu souhrnného rozpočtu, Radě, Komisi, ostatním dotčeným orgánům a institucím, jakož i vnitrostátním parlamentům.

 

 

STANOVISKO VÝBORU PRO ZAHRANIČNÍ VĚCI (28.9.2021)

<CommissionInt>pro Rozpočtový výbor</CommissionInt>


<Titre>k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2022</Titre>

<DocRef>(2021/0227(BUD))</DocRef>

Zpravodaj: <Depute>Urmas Paet</Depute>

 

 

NÁVRHY

Výbor pro zahraniční věci vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1. konstatuje, že v důsledku zpoždění při přijímání většiny základních aktů v rámci okruhu 6 bude rok 2022 prvním úplným rokem fungování většiny nástrojů Unie pro financování vnější činnosti;

2. bere na vědomí zvýšení prostředků na platby v okruhu 6 z důvodu zahájení období provádění finančních nástrojů a zavedení nových programů v rámci tohoto okruhu;

3. zdůrazňuje, že v době, kdy vnější výzvy a různé aspekty mezinárodních vztahů nabývají na významu, je třeba zajistit, aby byl náležitě financován vnější rozměr rozpočtu Unie, aby byla Unie připravena neprodleně reagovat na současné, vznikající i budoucí výzvy; trvá na tom, že rozpočet na vnější činnost by se měl zaměřovat na prioritní oblasti, a to jak z hlediska zeměpisného, tak tematického, a na oblasti, kde činnost Unie může mít největší přínos;

4. konstatuje, že většina výdajů na vnější činnost je soustředěna v rámci nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI – Globální Evropa) a nástroje předvstupní pomoci (NPP III), a trvá na podpoře priorit dohodnutých v rámci těchto nástrojů financování vnější činnosti, včetně priorit, o nichž bylo rozhodnuto v rámci geopolitického dialogu na vysoké úrovni NDICI – Globální Evropa; opět žádá o diferencovanou rozpočtovou nomenklaturu pro nové nástroje financování vnější činnosti; zdůrazňuje, že v souvislosti s efektivnějším souborem nástrojů musí být rozpočtová struktura dostatečně podrobná, aby Parlamentu umožnila účinně plnit jeho rozpočtové funkce a jeho úlohu v oblasti dohledu;

5. zdůrazňuje, že je naléhavě nutné výrazně navýšit finanční prostředky z nástroje NDICI-Globální Evropa, které jsou k dispozici pro tematický program pro mír, stabilitu a předcházení konfliktům a rychlou reakci, jakož i lidská práva a demokracii, a vítá zvýšený příspěvek nástroje NDICI-Globální Evropa a NPP III k programu Erasmus+, který umožní větší mobilitu studentů ze zemí usilujících o přistoupení;

6. zdůrazňuje, že je třeba navýšit finanční prostředky pro země západního Balkánu a země východního a jižního sousedství s cílem podpořit komplexní politické a socioekonomické reformy a zotavení z krize COVID-19 a jejích dlouhodobých hospodářských dopadů, ale také podporovat oblasti, jako je svoboda sdělovacích prostředků, boj proti korupci a organizované trestné činnosti, lidská práva a základní svobody, včetně práv osob patřících k menšinám a zranitelným skupinám, i emancipace a ochrana žen, dívek a osob LGBTQI;

7. zdůrazňuje řadu problémů v hraničních regionech na východě a jihu Unie a zdůrazňuje, že je třeba zajistit dostatečné financování pro klíčové oblasti, jako je podpora demokracie, občanské společnosti a právního státu; vyzývá zejména k dlouhodobé podpoře běloruských aktivistů v oblasti lidských práv a demokracie;

8. opakuje své pevné přesvědčení, že je třeba zavést užší vztahy mezi Evropským parlamentem a vnitrostátními parlamenty zemí, které mají pro Unii zvláštní strategický význam, zejména kandidátských zemí a přidružených zemí východního partnerství i zemí jižního partnerství, a vyzývá proto k poskytnutí odpovídajícího financování, aby se zajistila požadovaná úroveň parlamentní spolupráce;

9. domnívá se, že Unie a její orgány by měly začleňovat agendu v oblasti mládeže, míru a bezpečnosti do přípravy politik, programování, financování a monitorování s cílem zajistit její uplatňování ve všech oblastech; vyzývá k vytvoření nových a rozšíření stávajících finančních nástrojů pro iniciativy v oblasti mládeže, míru a bezpečnosti tak, aby tyto nástroje byly flexibilní a dostupné všem mladým lidem, včetně těch, kteří čelí vícečetným formám marginalizace;

10. domnívá se, že situace v oblasti lidských práv v Egyptě vyžaduje, aby byly přezkoumány operace Komise v oblasti rozpočtové podpory, a požaduje, aby pomoc Unie byla přednostně přidělována na podporu demokratických aktérů a občanské společnosti; požaduje, aby všechny formy finanční podpory nebo vzdělávání, které Egyptu poskytují Unie, Evropská banka pro obnovu a rozvoj a Evropská investiční banka, byly transparentnější;

11. vítá přísnější podmíněnost týkající se demokracie, lidských práv a právního státu v rámci modernizovaného NPP III; žádá, aby byly v rámci NPP III vyčleněny zvláštní rozpočtové položky pro země západního Balkánu a Turecko, které by měly poskytovat dostatečné financování pro tureckou občanskou společnost, jakož i osobní kontakty; zdůrazňuje, že je třeba zabránit zneužívání finančních prostředků Unie jakoukoli vládou; v případě Turecka vyzývá, aby finanční prostředky z NPP III i nadále spravovala Komise nebo mezinárodní organizace a aby bylo nepřímé řízení s přijímající zemí povoleno pouze v případech, kdy je to nezbytně nutné; připomíná, že veškeré finanční prostředky přidělené v rámci NPP III, a to i financování hospodářského a investičního plánu pro západní Balkán, musí být v souladu s cíli Pařížské dohody a cíli Unie v oblasti dekarbonizace;

12. zdůrazňuje globální úsilí Unie o podporu uprchlíků a připomíná významnou úlohu Turecka při přijímání uprchlíků ze Sýrie; potvrzuje, že Unie a její členské státy musí i nadále poskytovat účinnou a kontrolovanou pomoc syrským uprchlíkům v Turecku a zajistit, aby tyto prostředky byly přímo a zcela transparentně směrovány k nevládním organizacím; opakuje, že případný nástupnický program nástroje pro uprchlíky v Turecku (FRT) by neměl být financován na úkor nově přijatých finančních nástrojů jako je NPP III a NDICI – Globální Evropa (včetně rezervy); požaduje, aby případný nástupnický program nástroje pro uprchlíky v Turecku byl financován z nových prostředků a z příspěvků členských států, a trvá na tom, aby byl Parlament plně zapojen do rozhodování, včetně rozhodování o příspěvcích do svěřenských fondů Unie z rozpočtu Unie a o zřízení případného nástupnického programu nástroje pro uprchlíky v Turecku, a byla přitom plně respektována jeho úloha rozpočtového orgánu; dále žádá, aby byly v plném rozsahu posouzeny dopady prohlášení EU a Turecka na lidská práva, a zdůrazňuje, že je důležité, aby obě strany při jeho provádění dodržovaly základní práva;

13. trvá na tom, že je třeba plně využívat prostor pro výdaje na vnější činnost, který poskytuje strop víceletého finančního rámce (VFR) v okruhu 6 „Sousedství a svět“ a pravidla pro uvolnění rezervy na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech; opakuje, že je třeba zachovat rovnováhu mezi zdroji vyčleněnými na různé nástroje pro vnější činnost prostřednictvím příslušných nařízení; zdůrazňuje, že budoucí financování potřeb syrských uprchlíků nebylo v diskusi o VRF a NDICI – Globální Evropa zohledněno a že by tedy nemělo být z plánovaných nástrojů hrazeno; zdůrazňuje mimo jiné, že očekávaný balíček opatření pro syrské uprchlíky nereaguje na novou krizi nebo nepředvídané potřeby, a proto je potřeba omezit jakékoli financování z rezervy NDICI – Globální Evropa pro naléhavé případy; vyzývá místo toho členské státy, aby pro tato opatření vytvořily dodatečné nové fondy; připomíná, že jakýkoli flexibilní mechanismus financování zavedený v rámci NDICI – Globální Evropa musí být v souladu s tematickými výdajovými cíli stanovenými v nařízení;

14. uznává zásadní roli Agentury Organizace spojených národů pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků na Blízkém východě (UNRWA), jediného poskytovatele základních služeb pro miliony palestinských uprchlíků na Blízkém východě, a žádá, aby byl navýšen finanční příspěvek Unie určený agentuře, jakožto investice do bezpečnosti, stability a rozvoje regionu a sousedních oblastí; bere na vědomí nedávná zjištění externí studie financované Unii zaměřené na palestinské učebnice, která ukazují na to, že existuje určitý počet oblastí, jež vyžadují zlepšení, avšak do značné míry vyvrací obvinění z rozsáhlého podněcování k nenávisti a násilí, a potvrzuje tedy, že tyto učebnice splňují standardy UNESCO; bere na vědomí bdělost Komise v této věci a vítá pevné odhodlání Komise bojovat proti antisemitismu; vyzývá Komisi, aby pokračovala ve spolupráci s palestinskou samosprávou a UNRWA s cílem podporovat kvalitní vzdělávání palestinských dětí a nadále zajišťovat plné dodržování standardů UNESCO; dále vyzývá Komisi, aby zajistila, aby finanční prostředky určené Palestinské správě byly využívány v boji proti negativním trendům a dalšímu rozdělování palestinské společnosti, přispívaly k podpoře pluralismu a odpovědnosti a podporovaly palestinskou občanskou společnost;

15. zdůrazňuje, že rozpočet na humanitární pomoc pro Afghánistán a sousední země by měl být výrazně zvýšen s cílem podporovat a chránit zranitelné afghánské obyvatele a jejich rodiny, včetně vnitřně vysídlených osob a uprchlíků, a posílit znovuusídlování; v této souvislosti opakuje, že je třeba zajišťovat humánní a odpovídající podporu jak lidem hledajícím útočiště, tak hostitelským zemím; žádá, aby, pokud nelze zaručit dodržování lidských práv, a zejména práv žen a dívek, byla rozvojová pomoc poskytovaná afghánskému režimu i nadále pozastavena a aby byla v souladu s cíli vnější činnosti Unie přesměrována k nezávislým rozvojovým a humanitárním organizacím; dále žádá, aby bylo veškeré financování organizací občanské společnosti v Afghánistánu přidělováno přímo těmto organizacím, aniž by vláda Tálibánu sloužila jako prostředník; zdůrazňuje, že je třeba poučit se z mezinárodního úsilí v oblasti boje proti terorismu a podporovat v Afghánistánu svobodu, lidská práva a občanské svobody;

16. vyzývá k ambicióznějšímu rozpočtu v oblasti lidských práv a k podpoře organizací občanské společnosti, včetně organizací, které usilují o emancipaci žen a dívek; připomíná, že, pokud jde o finanční podporu partnerských a sousedních zemí Unie, je třeba v případě porušování lidských práv důsledně uplatňovat podmíněnost; vyzývá v této souvislosti k větší transparentnosti, pokud jde o ustanovení týkající se lidských práv v dohodách o financování, a k vyjasnění mechanismu a kritérií pro pozastavení těchto dohod v případě porušování lidských práv, demokratických zásad nebo právního státu a v případě závažné korupce; dále zdůrazňuje, že by se Unie měla naprosto zdržet rozpočtové podpory jakožto nástroje poskytování pomoci v zemích, které hrubě porušují mezinárodní standardy v oblasti lidských práv a demokracie, nebo nevykazují úsilí v boji proti korupci; vybízí v této souvislosti k důslednému uplatňování globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv (Magnitského zákon EU) a k jeho rozšíření na korupci;

17. zdůrazňuje, že ochrana a prosazování lidských práv a demokracie na celém světě i nadále představuje klíčovou součást vnější činnosti Unie; vyzývá k navýšení finančních prostředků na volební pozorovatelské mise i na místní pozorovatele, vzhledem k jejich úloze při upevňování demokratických institucí a zajišťování stability v křehkých zemích, zejména prostřednictvím místních skupin občanské společnosti;

18. zdůrazňuje, že je třeba zlepšit viditelnost a komunikaci ohledně pomoci a finančních prostředků Unie poskytovaných třetím zemím, a zejména kandidátským a partnerským zemím; vyzývá Komisi, aby se více zaměřovala na zveřejňování úspěšně realizovaných projektů a jejich pozitivní dopad a přínosy s cílem posílit dopad financování a podpořit veřejnou diplomacii Unie a aby pečlivě posuzovala případná porušení předpisů spojená s vlastními projekty Unie a financováním ve třetích zemích a předcházela jim;

19. odsuzuje veškeré útoky proti náboženským menšinám, zejména křesťanům, na celém světě a zdůrazňuje, že musí být k dispozici odpovídající financování pro opatření na ochranu pronásledovaných menšin, a v tomto ohledu dále zdůrazňuje svou podporu úřadu zvláštního vyslance Unie pro prosazování svobody vyznání nebo přesvědčení mimo Evropskou unii;

20. zdůrazňuje, že je důležité budovat silnou unijní společnou bezpečnostní a obrannou politiku (SBOP) a posílit spolupráci v oblasti obrany a bezpečnosti prostřednictvím různých nástrojů, jako jsou stálá strukturovaná spolupráce, koordinovaný každoroční přezkum v oblasti obrany a Evropský obranný fond, který klíčovým způsobem přispívá ke strategické autonomii Unie a k její schopnosti v případě potřeby samostatně rozhodovat a konat; očekává, že budoucí Strategický kompas Unie a závěry, které z něj vyplynou, rovněž povedou k dalšímu navýšení výdajů na iniciativy v oblasti obrany s cílem reagovat na řadu existujících výzev a dosáhnout v partnerství se Spojenými státy a NATO geostrategičtější povahy EU, která bude schopna bránit své zájmy a plnit více úkolů, a to zejména v rámci evropského sousedství; zdůrazňuje význam civilních misí SBOP a vyzývá členské státy, aby co nejdříve vyčlenily dostatečný personál;

21. zdůrazňuje, že je důležité pravidelně hodnotit všechna opatření EU v oblasti bezpečnostní podpory (civilní SBOP a nástroj přispívající ke stabilitě a míru / NDICI-Globální Evropa) a upravovat některé mise, operace a opatření tak, aby zahrnovaly přístup výrazně zaměřený na bezpečnost osob, který bude zohledňovat skutečné potřeby, pokud jde o bezpečnost místního obyvatelstva;

22.  zdůrazňuje význam ochrany EU proti zahraničnímu vměšování a vlivu, zejména prostřednictvím hybridních útoků a dezinformací; vyzývá k zajištění odpovídajícího financování a mandátů pro oddělení a projekty Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ), které se těmito otázkami zabývají, a zdůrazňuje význam koordinace mezi orgány Unie; vyzývá k vytvoření specializovaných týmů, které by se zabývaly hrozbami pocházejícími z konkrétních regionů; připomíná, že Evropský účetní dvůr konstatoval, že ESVČ potřebuje širší mandát doplněný dostatečnými finančními prostředky, aby mohla čelit exponenciálnímu nárůstu hybridních útoků po pandemii COVID-19 a novým hrozbám;

23. opakuje svá předchozí prohlášení o hrozbách spojených s kybernetickou bezpečností, jakož i šířením falešných informací – v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba, aby unijní rozpočet umožňoval lépe průřezově řešit tyto klíčové problémy a reagovat na ně, zejména v sídlech Unie, stejně jako v sídlech jejích delegací po celém světě;

24. zdůrazňuje, že optické kabely jsou ústředním systémem globálního internetu a že tyto kabely využívá 97 % internetového provozu; zdůrazňuje, že ačkoli jsou tyto kabely ústřední a nezbytnou součástí kritické infrastruktury Unie, a mají tudíž velký geopolitický význam, staly se v nedávné době terčem zahraničních špionážních operací; domnívá se, že by Unie měla považovat bezpečnost a ochranu těchto kabelů za prioritu; vyzývá Unii, aby zavedla unijní program pro bezpečnost optických kabelů, který bude zahrnovat výzkum, koordinaci, politické rozhodování, sledování incidentů a vzdělávání pobřežní stráže;

25. zdůrazňuje, že pandemie COVID-19 má trvalý globální dopad; vyzývá ke koordinované a soudržné reakci v rámci Unie a jejích partnerských zemí při poskytování lékařské pomoci a lepšího budování kapacit, pokud jde o distribuci a sdílení očkovacích látek, mimo jiné prostřednictvím programu COVAX, jakož i o podporu sociální a hospodářské obnovy jednotlivých zemí;

26. zdůrazňuje, že je nezbytné dostatečné financování, které usnadní plánování a provádění globální agendy EU v oblasti konektivity; zdůrazňuje, že je důležité začlenit do procesu plánování VFR na období 2021–2027 konkrétní projekty a investice v oblasti konektivity;

27. zdůrazňuje, že je důležité propojit společnou zahraniční a bezpečnostní politiku s politikou EU pro Arktidu, a poukazuje na odpovědnost Unie za podporu ochrany Arktidy a jejích místních komunit;

28. konstatuje, že nástroj NDICI – Globální Evropa předpokládá hodnocení v polovině období a závěrečné hodnocení a podrobné výroční zprávy Komise Parlamentu a Radě o probíhajících činnostech, dosažených výsledcích, účinnosti a pokroku při plnění tematických cílů a cílů nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947[11]; vyzývá Komisi, aby vypracovala a zavedla podrobnou metodiku pro sledování tematických cílů, zejména v oblasti klimatu, biologické rozmanitosti, rovnosti žen a mužů, stejně jako migrace a nuceného přesídlování, s cílem zajistit transparentnost, přiměřenou odpovědnost a umožnit Parlamentu jako jednomu z rozpočtových orgánů účinně plnit jeho úlohu v oblasti dohledu;

29. vítá ambiciózní vnější akční plán pro rovnost žen a mužů III; žádá o přiměřené finanční zdroje na jeho provádění a zdůrazňuje, že jsou nezbytné konkrétní a měřitelné ukazatele a odpovídající metodika i pravidelný dohled, aby bylo možné analyzovat dopad rozpočtu Unie na rovnost žen a mužů a účinně zohledňovat rovnost žen a mužů v rozpočtu na vnější činnost Unie;

30. vyzývá předsednictvo, aby zajišťovalo překlad klíčových usnesení v oblasti zahraniční politiky přijatých podle článku 54 jednacího řádu Evropského parlamentu (zprávy z vlastního podnětu) do jazyků OSN, které nejsou úředními jazyky Unie (tedy arabštiny, čínštiny a ruštiny), jakož i usnesení týkajících se jednotlivých zemí přijatých podle článku 132 jednacího řádu  (usnesení doprovázející prohlášení Komise nebo místopředsedy Komise, vysokého představitele) a článku 144 jednacího řádu („naléhavá usnesení“) do úředního jazyka dotčené země, s cílem posílit dopad a ohlas činnosti Parlamentu v oblasti vnějších záležitostí, a vyzývá rozpočtový orgán, aby zajistil, aby byly pro tento účel k dispozici dostatečné prostředky;

31. uznává, že je třeba posílit ESVČ, aby mohla plnit své funkce v rámci globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv; žádá o přiměřené prostředky na dodatečné zaměstnance s cílem zajistit provádění úkolů v rámci tohoto nového nástroje zahraniční politiky Unie a důrazně vyzývá ESVČ, aby přijala a bezodkladně uplatňovala své samostatné prováděcí předpisy v oblasti vnější činnosti a mandátů, které vytvářejí právní základ sui generis pro vedoucí delegací, aby mohli lépe chránit obraz a pověst celé EU, jak je uvedeno v písemných odpovědích adresovaných Výboru pro rozpočtovou kontrolu v souvislosti s postupem udělování absolutoria za rok 2019;

32. odmítá škrty, které Rada provedla ve správním rozpočtu ESVČ; vyzývá zpravodaje Rozpočtového výboru pro oddíl X k obnovení návrhu rozpočtu ve všech položkách v oddíle X, v nichž Rada provedla škrty.


INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

27.9.2021

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

50

8

8

Členové přítomní při konečném hlasování

Alviina Alametsä, Alexander Alexandrov Yordanov, Maria Arena, Petras Auštrevičius, Traian Băsescu, Anna Bonfrisco, Fabio Massimo Castaldo, Susanna Ceccardi, Włodzimierz Cimoszewicz, Katalin Cseh, Tanja Fajon, Anna Fotyga, Michael Gahler, Kinga Gál, Sunčana Glavak, Raphaël Glucksmann, Klemen Grošelj, Bernard Guetta, Sandra Kalniete, Maximilian Krah, Andrius Kubilius, David Lega, Miriam Lexmann, Nathalie Loiseau, Antonio López-Istúriz White, Claudiu Manda, Lukas Mandl, Thierry Mariani, David McAllister, Vangelis Meimarakis, Sven Mikser, Francisco José Millán Mon, Javier Nart, Urmas Paet, Demetris Papadakis, Kostas Papadakis, Tonino Picula, Manu Pineda, Thijs Reuten, Jérôme Rivière, María Soraya Rodríguez Ramos, Nacho Sánchez Amor, Isabel Santos, Jacek Saryusz-Wolski, Andreas Schieder, Radosław Sikorski, Jordi Solé, Sergei Stanishev, Tineke Strik, Hermann Tertsch, Hilde Vautmans, Idoia Villanueva Ruiz, Viola Von Cramon-Taubadel, Thomas Waitz, Isabel Wiseler-Lima, Salima Yenbou, Željana Zovko

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Vladimír Bilčík, Ioan-Rareş Bogdan, Özlem Demirel, Angel Dzhambazki, Markéta Gregorová, Evin Incir, Assita Kanko, Pierfrancesco Majorino, Mick Wallace

 


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

50

+

NI

Fabio Massimo Castaldo

PPE

Alexander Alexandrov Yordanov, Traian Băsescu, Vladimír Bilčík, Ioan-Rareş Bogdan, Michael Gahler, Sunčana Glavak, Sandra Kalniete, Andrius Kubilius, David Lega, Miriam Lexmann, Antonio López-Istúriz White, David McAllister, Lukas Mandl, Vangelis Meimarakis, Francisco José Millán Mon, Radosław Sikorski, Isabel Wiseler-Lima, Željana Zovko

Renew

Petras Auštrevičius, Katalin Cseh, Klemen Grošelj, Bernard Guetta, Nathalie Loiseau, Javier Nart, Urmas Paet, María Soraya Rodríguez Ramos, Hilde Vautmans

S&D

Maria Arena, Włodzimierz Cimoszewicz, Tanja Fajon, Raphaël Glucksmann, Evin Incir, Pierfrancesco Majorino, Claudiu Manda, Sven Mikser, Demetris Papadakis, Tonino Picula, Thijs Reuten, Nacho Sánchez Amor, Isabel Santos, Andreas Schieder, Sergei Stanishev

Verts/ALE

Alviina Alametsä, Markéta Gregorová, Jordi Solé, Tineke Strik, Viola Von Cramon-Taubadel, Thomas Waitz, Salima Yenbou

 

8

-

ID

Maximilian Krah, Thierry Mariani, Jérôme Rivière

NI

Kostas Papadakis

The Left

Özlem Demirel, Manu Pineda, Idoia Villanueva Ruiz, Mick Wallace

 

8

0

ECR

Angel Dzhambazki, Anna Fotyga, Assita Kanko, Jacek Saryusz-Wolski, Hermann Tertsch

ID

Anna Bonfrisco, Susanna Ceccardi

NI

Kinga Gál

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 


 

STANOVISKO VÝBORU PRO ROZVOJ (28.9.2021)

<CommissionInt>pro Rozpočtový výbor</CommissionInt>


<Titre>k souhrnnému rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2022 – všechny oddíly</Titre>

<DocRef>(2021/0227(BUD))</DocRef>

Zpravodaj: <Depute>Charles Goerens</Depute>

 

 

NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1. upozorňuje na skutečnost, že kombinované důsledky pandemie v oblasti zdraví a celosvětové recese vážně oslabí schopnost rozvojových zemí, zejména nejméně rozvinutých zemí, dosáhnout cílů udržitelného rozvoje, přičemž chudé a zranitelné osoby čelí nejzávažnějším důsledkům již dnes; zdůrazňuje, že je třeba podporovat rozvojové země v přístupu k očkovacím látkám proti onemocnění COVID-19; domnívá se, že současná krize prohlubuje nerovnosti na celém světě a že bez přístupu k očkovacím látkám se propast ještě více rozšíří;

2. zdůrazňuje, že má-li dojít ke zlepšení daňových základen rozvojových zemí a k podpoře jejich veřejných financí a má-li se zabránit škodlivým úsporným opatřením, je třeba poskytovat rozvojovou pomoc a přijmout robustní opatření k odpuštění dluhů, do nichž budou zapojeni všichni soukromí a veřejní věřitelé, a dále rozvíjet mezinárodní spolupráci v oblasti daní a boje proti nezákonným finančním tokům z přeshraničních operací nadnárodních společností, daňovým únikům a daňovým podvodům; opakuje, že výdaje na očkování proti onemocnění COVID-19 nesmějí vytěsnit další zásadní výdaje; vyzývá Evropskou komisi, aby vypracovala komplexní evropskou strategii pro odpuštění dluhu rozvojovým zemím; vyzývá k podpoře vytvoření mnohostranného mechanismu restrukturalizace dluhu pod záštitou OSN a k přijetí opatření směřujících k dohodě o závazných pravidlech pro odpovědné poskytování a přijímání úvěrů s cílem podpořit lepší předcházení dluhové krizi; zdůrazňuje však, že vedle odpuštění dluhu je nutné podporovat rozvojové země v tom, aby mohly provádět systémové reformy i na vnitrostátní úrovni;

3. vyzývá k vytvoření Evropské banky pro udržitelný rozvoj a mezinárodní ochranu klimatu, která by sdružovala zdroje, zapojila všechny členské státy a jejich vnitrostátní rozvojové finanční instituce a mobilizovala soukromé investice v rozvojových zemích;

4. poukazuje na to, že je naléhavě nutné navýšit finanční prostředky na zdravotní péči, zajišťování potravin a výživu, vzdělávání, přístup k základním vodohospodářským a hygienickým službám, sociální ochranu a rovnost žen a mužů a posílit položky „Lidé a planeta – Globální výzvy“; zdůrazňuje, že v zeměpisných položkách by měl být upřednostněn lidský rozvoj; upozorňuje na to, že nebudou-li na celosvětové úrovni přijata přiměřená opatření proti klimatické krizi a ztrátě biologické rozmanitosti, bude to mít katastrofální důsledky, a že je třeba posílit položku Planeta – Globální výzvy;

5. vyzývá Komisi, aby dokázala přesvědčivě doložit, že dodržuje ustanovení nařízení o NDICI – Globální Evropa, a splnila vytyčené cíle týkající výdajů na sociální začlenění a lidský rozvoj, vzdělávání, genderovou problematiku, klima, biologickou rozmanitost a migraci, a že plní požadavek, že 93 % výdajů v rámci NDICI bude kvalifikováno jako oficiální rozvojová pomoc; trvá na tom, že oficiální rozvojovou pomoc je třeba zvýšit, zvláště pomoc určenou nejméně rozvinutým zemím, aby se podpořilo splnění kolektivních závazků EU a jejích členských států;

6. vyzývá Komisi a finanční instituce, včetně EIB, aby zajistily, že se všechny operace prováděné prostřednictvím EFSD+ - EAG řídí zásadou rozvojové doplňkovosti a jsou v souladu s cíli vnější činnosti EU vymezenými v článku 21 SEU, včetně dodržování a prosazování lidských práv, vymýcení chudoby a řízení environmentálních rizik; vyzývá Komisi, aby posoudila rozvojovou doplňkovost poskytování finančních prostředků EU prostřednictvím EFSD+ k posílení nástroje COVAX;

7. připomíná, že podle nařízení o NDICI – Globální Evropa budou prostředky ERF získané z dřívějších operací účelově vázány na země AKT a poskytovány výlučně prostřednictví EIB skrze rozpočtové záruky a operace kombinování zdrojů v rámci ESFD+ - AEG; vyzývá k využití prostředků ERF získaných z dřívějších operací s cílem pomoci napravit stávající nedostatečnou přítomnost EIB na místě v zemích AKT za účelem analýzy skutečné situace projektu, který financuje; zdůrazňuje, že pozitivní úlohu by za tímto účelem rovněž mohlo rovněž sehrát silnější zapojení delegací EU; 

8. domnívá se, že program pro státy AKT s vlastní rozpočtovou položkou má zásadní význam pro pokrytí společných a prolínajících se cílů a strategických priorit v rámci nové dohody mezi EU a organizací OACPS; domnívá se, že tento program by doplňoval plánování EU na regionální a vnitrostátní úrovni v těchto částech světa a měl by být zaměřen především na zranitelné skupiny obyvatelstva, které čelí změně klimatu a úbytku biologické rozmanitosti, a podporovat financování zdravotní péče související s onemocněním COVID-19 s cílem usnadnit přístup ke kvalitní lékařské péči a očkovacím látkám pro všechny;

9. domnívá se, že systémy sociální ochrany přístupné všem a všeobecná zdravotní péče by měly být podporovány z panafrického programu, pro nějž by měla být vytvořena samostatná rozpočtová položka; vítá finanční prostředky na další budování kapacity organizace OACP v rámci Smíšeného parlamentního shromáždění EU-AKT, jakož i pokračující podporu budování kapacit Africké unie a africké kontinentální zóny volného obchodu;

10. vyzývá Komisi, aby se rychle a soudržně zabývala cílenou podporou rozšíření a partnerství v oblasti obnovitelné energie a rovněž podpořila schopnost rozvojových zemí vyvážet energii z obnovitelných zdrojů, a to i ve formě vodíku z obnovitelných zdrojů;

11. vyzývá Komisi, aby co nejdříve jmenovala vysoce postaveného zmocněnce EU pro klima, který by propagoval boj proti změně klimatu na mezinárodní úrovni;

12. trvá na tom, že je třeba plně využívat prostor pro výdaje na vnější činnost, který poskytuje strop VFR v okruhu 6 (Sousedství a svět) a pravidla pro uvolnění rezervy na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech; opakuje, že je třeba zachovat rovnováhu mezi zdroji vyčleněnými na různé nástroje pro vnější činnost prostřednictvím příslušných nařízení; zdůrazňuje, že budoucí financování potřeb syrských uprchlíků nebylo v diskusi o VRF a NDICI – Globální Evropa zohledněno a že by tedy nemělo být hrazeno z naplánovaných nástrojů; zdůrazňuje mimo jiné, že očekávaný balíček opatření pro syrské uprchlíky nereaguje na novou krizi nebo nepředvídané potřeby, a proto je potřeba omezit jakékoli financování z rezervy NDICI – Globální Evropa pro naléhavé případy; vyzývá místo toho členské státy, aby pro tato opatření vytvořily dodatečné nové fondy;

13. vyzývá k tomu, aby roční rozpočtové období náležitě odráželo ustanovení nástroje NDICI – Globální Evropa týkající se mobilizace rezervy pro nově se objevující výzvy a priority, zejména s cílem zajistit navýšení částky o celkem 1 miliardu EUR na tři programy (200 000 000 EUR na tematický program pro lidská práva a demokracii, 200 000 000 EUR na tematický program pro organizace občanské společnosti a 600 000 000 EUR na tematický program pro globální výzvy) v období platnosti VFR na období 2021–2027;

14. vyjadřuje hluboké znepokojení nad situací v Afghánistánu; vyzývá Komisi, aby připravila humanitární pomoc a podle posouzených možností v souladu se zásadou řádného finančního řízení zvýšila rozpočet na humanitární pomoc pro Afghánistán a sousední země s cílem řešit kritický nedostatek potravin a podpořit uprchlíky v sousedních zemích i vnitřně vysídlené osoby, jakož i ženy, dívky a děti a obránce lidských práv ve spolupráci s agenturami OSN (UNHCR, UNICEF), dalšími mezinárodními organizacemi a mezinárodními nevládními organizacemi; vyzývá k přípravě nového finančního plánování a strategie s cílem zachovat těžce získané výdobytky v oblasti rozvoje a pokračovat v podpoře obyvatel Afghánistánu a sousedních zemí, aniž by byla vláda Tálibánu využita jako prostředník a pod podmínkou, že pracovníkům poskytujícím rozvojovou pomoc budou poskytnuty bezpečnostní záruky.

 


INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

27.9.2021

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

19

2

5

Členové přítomní při konečném hlasování

Anna-Michelle Asimakopoulou, Hildegard Bentele, Dominique Bilde, Catherine Chabaud, Antoni Comín i Oliveres, Ryszard Czarnecki, Gianna Gancia, Charles Goerens, Pierrette Herzberger-Fofana, György Hölvényi, Rasa Juknevičienė, Beata Kempa, Pierfrancesco Majorino, Erik Marquardt, Norbert Neuser, Janina Ochojska, Jan-Christoph Oetjen, Michèle Rivasi, Christian Sagartz, Tomas Tobé, Miguel Urbán Crespo, Chrysoula Zacharopoulou, Bernhard Zimniok

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Evin Incir, Patrizia Toia

Náhradníci (čl. 209 odst. 7) přítomní při konečném hlasování

Elisabetta Gualmini

 


 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

19

+

ID

Gianna Gancia

NI

Antoni Comín i Oliveres

PPE

Anna-Michelle Asimakopoulou, Hildegard Bentele, György Hölvényi, Rasa Juknevičienė, Janina Ochojska, Christian Sagartz, Tomas Tobé

Renew

Catherine Chabaud, Charles Goerens, Jan-Christoph Oetjen, Chrysoula Zacharopoulou

S&D

Elisabetta Gualmini, Evin Incir, Pierfrancesco Majorino, Norbert Neuser, Patrizia Toia

The Left

Miguel Urbán Crespo

 

2

-

ID

Dominique Bilde, Bernhard Zimniok

 

5

0

ECR

Ryszard Czarnecki, Beata Kempa

Verts/ALE

Pierrette Herzberger-Fofana, Erik Marquardt, Michèle Rivasi

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 


 

 

STANOVISKO HOSPODÁŘSKÉHO A MĚNOVÉHO VÝBORU (8.9.2021)

<CommissionInt>pro Rozpočtový výbor</CommissionInt>


<Titre>k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2022</Titre>

<DocRef>(2021/0227(BUD))</DocRef>

Zpravodaj: <Depute>Luděk Niedermayer</Depute>

 

 

NÁVRHY

Hospodářský a měnový výbor vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1. vyzývá k tomu, aby rozpočet Unie na rok 2022 plnil cíle Zelené dohody pro Evropu; vyzývá ke sladění rozpočtu Unie na rok 2022 se závazky Unie v oblasti klimatu podle Pařížské dohody;

2. vyzývá k tomu, aby rozpočet na rok 2022 přispíval k plnění priorit stanovených v evropském semestru a zároveň umožnil naplňovat Zelenou dohodu pro Evropu, evropský pilíř sociálních práv a cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje, a žádá, aby výdaje rozpočtu spojené s nástrojem na podporu oživení a odolnosti (RRF) byly využívány v rámci jeho politických cílů strukturovaných do šesti pilířů a aby přispívaly k účinnému řešení všech či alespoň významných dílčích výzev uvedených v příslušných doporučeních pro jednotlivé země;

3.  lituje škrtů, které Rada navrhla v unijním rozpočtu na rok 2022, a připomíná, že je třeba zachovat závazky sjednané na interinstitucionální úrovni pro VFR;

4. domnívá se, že rozpočet Unie by měl i nadále podporovat udržitelné a inkluzivní společenské a hospodářské oživení Unie v období po koronavirové pandemii, jakož i naplňování unijních priorit; zdůrazňuje, že symetrický šok způsobený pandemií COVID-19 měl na členské státy asymetrické dopady, a varuje před rizikem nerovnoměrného a nespravedlivého oživení jak na unijní, tak vnitrostátní úrovni;

5.  vyzývá k vytvoření inkluzivního rozpočtu Unie, který by Evropanům pomohl vypořádat se s digitální transformací; vyzývá k provádění politiky EU v oblasti digitálního vzdělávání a Evropského prostoru vzdělávání s cílem naplnit cíle na poli digitálních dovedností;

6. podporuje přístup orgánů Unie k podpoře zdraví a k řešení hospodářských a sociálních otřesů způsobených pandemií COVID-19; zdůrazňuje, že podniky a domácnosti dostávají od vypuknutí pandemie COVID-19 nezbytnou finanční podporu;

7. zdůrazňuje, že nástroj Next Generation EU (NGEU) představuje pro rozpočet Unie významné rozhodnutí a že k úspěchu tohoto nástroje může vést pouze účinné využívání finančních prostředků; připomíná, že schválení vnitrostátních plánů je pouze začátkem celého procesu, a žádá Komisi o zaručení toho, aby byly financovány pouze projekty, které budou v souladu s nástrojem NGEU;

8. požaduje aktivnější přístup Komise v boji proti zneužívání finančních prostředků Unie, protiprávnímu jednání a střetům zájmů; zdůrazňuje, že je třeba výrazně zlepšit důvěryhodnost klíčových zásad rozpočtové politiky Unie; vyjadřuje znepokojení nad nedostatečným pokrokem – zejména pokud jde o výdaje – v oblasti společné zemědělské politiky, kde je transparentnost menší a úloha Komise při kontrole řádného využívání finančních prostředků Unie nižší v porovnání s jinými částmi rozpočtu Unie;

9. zdůrazňuje, že je třeba posílit cílená opatření na rychlou a účinnou podporu jednotlivců, pracovníků, samostatně výdělečně činných osob, odvětví a regionů vážně zasažených pandemií; požaduje navýšení prostředků na boj proti sociální a genderové nerovnosti, chudobě a nezaměstnanosti, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat ženám, mládeži a zranitelným skupinám;

10. zdůrazňuje význam dostatečných zdrojů pro koordinaci makroekonomických, sociálních a environmentálních politik, opatření proti praní peněz, boje proti finanční kriminalitě a vymáhání rámce pro správu ekonomických záležitostí, stejně jako pro dohled nad těmito opatřeními; vyjadřuje politování nad tím, že Unie, členské státy a rozpočet Unie každoročně přichází o stovky miliard eur v důsledku daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem, přičemž tyto prostředky by mohly být využity k úsilí o obnovu;

11.  zdůrazňuje zejména, že s ohledem na zjištění zvláštní zprávy Evropského účetního dvora (dále jen „Účetní dvůr“) č. 13/2021 je třeba okamžitě přidělit odpovídající zdroje na posílení kapacity Komise, má-li být zajištěno účinné provádění a prosazování stávajících právních předpisů v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu v celé Unii;

12. trvá na tom, aby Účetní dvůr, Evropský úřad pro boj proti podvodům a Úřad evropského veřejného žalobce měly dostatečné finanční a lidské zdroje pro kontrolu využívání finančních prostředků Unie; je znepokojen tím, že Komise a Rada navrhly pouze minimální navýšení rozpočtů těchto orgánů a institucí;

13. připomíná, že zavedení souboru nových vlastních zdrojů je nejlepším způsobem, jak zajistit dlouhodobou udržitelnost rozpočtu Unie;

14. upozorňuje na nutnost posílit udržitelné, spravedlivé a inkluzivní hospodářské oživení a zároveň usilovat o sociálně vyvážené reformy za účelem modernizace unijních ekonomik a zvýšení jejich odolnosti, soudržnosti a konkurenceschopnosti, stejně jako usnadnit malým, středním a začínajícím podnikům přístup k financování; zdůrazňuje, že malé a střední podniky byly krizí COVID-19 vážně zasaženy; zdůrazňuje význam odpovídajícího financování pro účinnou podporu malých a středních podniků a začínajících podniků; žádá, aby rozpočet Unie na rok 2022 usnadnil přístup k finančním prostředkům, které podpoří podniky při plnění cíle Unie, kterým je dosažení klimaticky neutrální ekonomiky;

15. vítá přijetí Programu InvestEU; trvá na tom, že Program InvestEU by měl v roce 2022 upřednostňovat snazší přístup malých a středních podniků k financování, jakož i financování sociálních investic a dovedností;

16. vítá prodloužení dočasného rámce státní podpory do 31. prosince 2021 v souvislosti s krizí COVID-19; požaduje posílené zdroje, aby bylo zajištěno úplné a rychlé provádění politiky Unie v oblasti hospodářské soutěže; vybízí členské státy a Unii, aby prostřednictvím svého nového nástroje na podporu oživení, jímž je nástroj RRF, plně využívaly dočasného rámce pro státní podporu, pokud jde o finanční potřeby přímo související s pandemií COVID-19; očekává, že Komise bude sledovat všechny režimy schválené na základě dočasného rámce a jejich dopad na fungování vnitřního trhu;

17. upozorňuje, že mezi hlavní odvětví, která jsou a budou postižena v důsledku krize COVID-19, jíž EU právě čelí, patří kreativní odvětví a rovněž cestovní ruch, včetně kulturního cestovního ruchu a vzdělání;

18. žádá, aby rozpočet přispíval k naplňování priorit hospodářské politiky, jako je dokončení unie kapitálových trhů, za účelem poskytnutí účinnější podpory dlouhodobě udržitelného investičního prostředí a přístupu všech tržních subjektů – zejména malých, středních a začínajících podniků – k financování, přičemž je zapotřebí vytvořit další investiční příležitosti pro retailové investory;

19. zdůrazňuje význam pilotních projektů a přípravných akcí v rámci rozpočtu Unie a vyzývá Komisi, aby při hodnocení a opětovném posuzování návrhů předložených z rozpočtu Unie prokázala větší flexibilitu;

20. vyzývá Komisi, aby navrhla přísnější přístup k rušení přidělení prostředků na závazek a přerozdělila a opětovně použila nevyčerpané prostředky na financování prioritních cílů a oblastí dohodnutých na interinstitucionální úrovni, zejména v oblastech souvisejících s řízením pandemie, vzděláváním, zdravotní péčí, inovacemi a sociálními politikami;

21. poukazuje na význam transparentnosti a odpovědnosti v případě subjektů, které jsou příjemci finančních prostředků Unie;

22. žádá, aby byly pro evropské orgány dohledu vyčleněny odpovídající finančních a lidské zdroje s ohledem na úkoly a pravomoci, které jim byly nově přiřazeny na základě revize nařízení o evropských orgánech dohledu (prostřednictvím nařízení (EU) 2019/2175); vyzývá k větší transparentnosti, pokud jde o fungování dozorčích rad těchto orgánů, s cílem posílit jejich odpovědnost a zefektivnit řídící struktury;

23. s ohledem na nedostatky zjištěné Účetním dvorem v jeho zvláštní zprávě č. 13/2021, pokud jde o opatření Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, se domnívá, že část rozpočtu by měla být zapsána do rezervy, dokud orgán EBA nezajistí plný soulad s doporučeními uvedenými ve zprávě Účetního dvora a nepřijme jasnou strategii účinného využívání všech svých nástrojů pro boj proti praní peněz a financování terorismu ve svém pracovním plánu na rok 2022;

24. zdůrazňuje, že vývoj v oblasti udržitelného financování, finančních technologií, boje proti praní peněz, kybernetické odolnosti, plateb a nebankovního finančního zprostředkování zahrnuje nebo bude pro evropské orgány dohledu obnášet nové pravomoci a úkoly, které by měly být doprovázeny odpovídajícími zdroji; poukazuje zejména na to, že přijetí právních předpisů týkajících se ústředních protistran z Unie vedlo k posíleným mandátům a úkolům Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA), ale neodrazilo se v dodatečných rozpočtových prostředcích, což by mohlo ohrozit schopnost orgánu ESMA plnit dohledový a regulační mandát ve vztahu k centrálnímu clearingu; zdůrazňuje, že nařízení o trzích s kryptoaktivy (MiCA), nařízení o pilotním režimu DLT a akt o digitální provozní odolnosti (DORA) pravděpodobně vytvoří nové pravomoci pro evropské orgány dohledu;

25. bere na vědomí důležitou úlohu dozorčího výboru orgánu ESMA ve vztahu k ústředním protistranám z Unie i třetích zemí při udržování stabilních a uspořádaných evropských finančních trhů a při posilování ochrany investorů; konstatuje, že zatímco financování činností ve vztahu k ústředním protistranám z Unie je hrazeno z rozpočtu orgánu ESMA, dohledové činnosti týkající se ústředních protistran ze třetích zemí jsou kryty z poplatků vybíraných orgánem ESMA od těchto ústředních protistran; konstatuje, že orgánu ESMA nebyly poskytnuty žádné další zdroje, pokud jde o nové úkoly Unie týkající se ústředních protistran podle nařízení EMIR 2.2 a úkoly ve vztahu k ústředním protistranám v oblasti oživení a odolnosti; vyzývá k navýšení finančních prostředků pro orgán ESMA s cílem zajistit, aby měl výbor pro dohled nad ústředními protistranami kapacitu plnit své průběžné a roční úkoly ve vztahu k ústředním protistranám v Unii; vyzývá Komisi, aby přezkoumala stávající rámec pro výběr poplatků od ústředních protistran ze třetích zemí s cílem umožnit orgánu ESMA vybrat částku, která bude odrážet dlouhodobou udržitelnost a přijatelnost struktury poplatků a zároveň bude uplatňovat přiměřenější přístup k ústředním protistranám s různou mírou aktivity, která má význam pro finanční trhy Unie;

26. vítá skutečnost, že Rada sdílí stanovisko Komise k financování evropských orgánů dohledu; zdůrazňuje, že přijetí navrhovaného rozpočtu by mělo vést k jasnému pokroku v oblastech, v nichž je evropským orgánům dohledu svěřena určitá odpovědnost a kde je současná situace neuspokojivá, zejména pokud jde o boj proti praní peněz;

27. zdůrazňuje, že financování účetních jednotek a daňových orgánů by mělo pokračovat, zejména s cílem pomoci jim v boji proti daňovým podvodům, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem a posílit transparentnost a jistotu; zdůrazňuje, že tyto jednotky by měly být odpovědné Parlamentu;

28. vyzývá k větší transparentnosti práce Komise při hodnocení pilotních projektů předložených Parlamentem, neboť některé z nich mohou být prospěšné pro fungování Unie; zdůrazňuje, že stávající pracovní metody postrádají transparentnost a jasnost, což nakonec vede k odmítnutí několika důležitých a proveditelných návrhů, které by mohly mít přidanou hodnotu;

29. zdůrazňuje, že všechny organizace, které jsou příjemci finančních prostředků Unie, se musí chovat politicky neutrálním a nestranným způsobem;

30. bere na vědomí zřízení Observatoře EU pro daňové a finanční trestné činy coby přípravné akce; domnívá se, že tato observatoř může představovat užitečný příspěvek jak pro nezbytnou demokratickou diskuzi, tak pro rozhodovací subjekty; vyzývá Komisi, aby předložila návrhy k zajištění pokračování činnosti observatoře po roce 2022;

31. připomíná, že zavedení souboru nových vlastních zdrojů bylo začleněno do interinstitucionální spolupráce na plánu zavádění nových vlastních zdrojů; trvá na tom, že mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích a digitální poplatek by měly být přijaty a provedeny v takové lhůtě, která těmto opatřením umožní přispět k provádění nástroje NGEU;

32. vyzývá členské státy, aby urychleně přijaly připravované legislativní návrhy Komise na zavedení přepracovaného digitálního poplatku, mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích a systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) a aby do konce roku 2022 dokončily jednání o dani z finančních transakcí v rámci postupu posílené spolupráce;

33. zdůrazňuje potřebu odpovídajících zdrojů pro sestavování a distribuci vysoce kvalitních statistik v Unii; zdůrazňuje, že navzdory určitému pokroku stále existují významné nedostatky a mezery, pokud jde o použitelnost, pokrytí a dostupnost sestavovaných statistik, a že je třeba v tomto ohledu bezodkladně přijmout náležitá opatření; domnívá se proto, že část rozpočtu by měla být uložena do rezervy do doby, než Eurostat předloží ambiciózní akční plán na podstatné posílení uživatelské přívětivosti svých internetových stránek, zajištění dostupnosti údajů a informací ve všech úředních jazycích EU a vypracování nových statistik a ukazatelů, které přispějí k provádění politik a priorit Unie;

34. zdůrazňuje význam, jaký mají odpovídající zdroje pro podporu rozvoje robustních a spolehlivých standardů finančního a nefinančního výkaznictví a auditu v celosvětovém měřítku i v celé Unii; je však přesvědčen, že část přiděleného rozpočtu by měla být pozastavena, dokud nadace IFRS a Rada pro mezinárodní účetní standardy (IASB) odpovídajícím způsobem nenaplní příslušné požadavky, které Parlament vyslovil ve svém usnesení ze dne 7. června 2016 k posuzování mezinárodních účetních standardů a k činnosti Nadace pro mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS), Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví (EFRAG) a Rady pro dozor nad veřejnými zájmy (PIOB) [12].

 


INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

1.9.2021

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

45

4

7

Členové přítomní při konečném hlasování

Gunnar Beck, Marek Belka, Isabel Benjumea Benjumea, Stefan Berger, Gilles Boyer, Francesca Donato, Engin Eroglu, Markus Ferber, Jonás Fernández, Frances Fitzgerald, José Manuel García-Margallo y Marfil, Luis Garicano, Sven Giegold, Valentino Grant, Claude Gruffat, José Gusmão, Eero Heinäluoma, Michiel Hoogeveen, Danuta Maria Hübner, Stasys Jakeliūnas, France Jamet, Othmar Karas, Billy Kelleher, Ondřej Kovařík, Georgios Kyrtsos, Aurore Lalucq, Philippe Lamberts, Aušra Maldeikienė, Pedro Marques, Fulvio Martusciello, Costas Mavrides, Jörg Meuthen, Csaba Molnár, Siegfried Mureşan, Caroline Nagtegaal, Luděk Niedermayer, Lefteris Nikolaou-Alavanos, Dimitrios Papadimoulis, Piernicola Pedicini, Lídia Pereira, Kira Marie Peter-Hansen, Sirpa Pietikäinen, Dragoş Pîslaru, Evelyn Regner, Antonio Maria Rinaldi, Alfred Sant, Ralf Seekatz, Pedro Silva Pereira, Paul Tang, Ernest Urtasun, Inese Vaidere, Stéphanie Yon-Courtin, Marco Zanni, Roberts Zīle

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Niels Fuglsang, Eugen Jurzyca

 


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

45

+

PPE

Isabel Benjumea Benjumea, Stefan Berger, Markus Ferber, Frances Fitzgerald, José Manuel García-Margallo y Marfil, Danuta Maria Hübner, Othmar Karas, Georgios Kyrtsos, Aušra Maldeikienė, Fulvio Martusciello, Siegfried Mureşan, Luděk Niedermayer, Lídia Pereira, Sirpa Pietikäinen, Ralf Seekatz, Inese Vaidere

Renew

Gilles Boyer, Engin Eroglu, Luis Garicano, Billy Kelleher, Ondřej Kovařík, Caroline Nagtegaal, Dragoş Pîslaru, Stéphanie Yon-Courtin

S&D

Marek Belka, Jonás Fernández, Niels Fuglsang, Eero Heinäluoma, Aurore Lalucq, Pedro Marques, Costas Mavrides, Csaba Molnár, Evelyn Regner, Alfred Sant, Pedro Silva Pereira, Paul Tang

The Left

José Gusmão, Dimitrios Papadimoulis

Verts/ALE

Sven Giegold, Claude Gruffat, Stasys Jakeliūnas, Philippe Lamberts, Piernicola Pedicini, Kira Marie Peter-Hansen, Ernest Urtasun

 

4

-

ECR

Michiel Hoogeveen

ID

Gunnar Beck, Jörg Meuthen

NI

Lefteris Nikolaou-Alavanos

 

7

0

ECR

Eugen Jurzyca, Roberts Zīle

ID

Francesca Donato, Valentino Grant, France Jamet, Antonio Maria Rinaldi, Marco Zanni

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 


 

 

STANOVISKO VÝBORU PRO ZAMĚSTNANOST A SOCIÁLNÍ VĚCI (28.9.2021)

<CommissionInt>pro Rozpočtový výbor</CommissionInt>


<Titre>k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2022</Titre>

<DocRef>(2021/0227(BUD))</DocRef>

Zpravodajka: <Depute>Lucia Ďuriš Nicholsonová</Depute>

 

 

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

A. vzhledem k tomu, že stávající nerovnosti se v důsledku nepřiměřeného dopadu pandemie na zranitelné skupiny prohlubují a ukazuje se, že u osob, které se již nacházely v obtížné situaci, se finanční situace podstatně zhoršila;[13] vzhledem k tomu, že podle nejnovějších údajů nadace Eurofound 23 % osob s minimální mzdou v Unii uvedlo, že má obtíže nebo velké obtíže finančně vyjít, ve srovnání s 11,5 % v případě ostatních zaměstnanců, a celkem 16 % osob s minimální mzdou žilo v domácnostech zasažených materiální deprivací, zatímco u ostatních zaměstnanců to bylo 6 %;[14]

B. vzhledem k tomu, že krize COVID-19 a nezamýšlené důsledky opatření omezujících volný pohyb osob by mohly ohrozit úspěchy dosažené v otázce rovnosti žen a mužů v posledních desetiletích s reálným rizikem, že se ženy odpojí od trhu práce a že dojde k vývoji, který posílí genderové role; vzhledem k tomu, že kvůli odvětvové a profesní segregaci a v situaci, kdy jsou ženy nadměrně zastoupeny v zaměstnáních s nízkými mzdami, pracují nadměrně na částečný úvazek a v odvětvích, která jsou pandemií COVID-19 vážně zasažena, jsou také více než jiné skupiny ohroženy negativními dopady této krize na zaměstnanost a společnost;[15]

C. vzhledem k tomu, že podle výzkumu nadace Eurofound by měl být posílen sociální dialog, aby bylo možné řešit distribuční účinky a usnadnit spravedlivou transformaci, a vzhledem k tomu, že existují důkazy, že nežádoucí účinky některých politik v oblasti klimatu, zejména pokud mají dopad na podniky a pracovníky v určitých odvětvích a regionech, mohou řešit sociální partneři a že řešení lze dosáhnout prostřednictvím sociálního dialogu a společných iniciativ;[16]

D. vzhledem k tomu, že průzkum nadace Eurofound zaměřený na Covid-19 ukázal, že duševní pohoda ve všech věkových skupinách dosáhla nejnižší úrovně od začátku pandemie před více než rokem a že tento jev je obzvláště výrazný u mladých lidí a těch, kteří přišli o práci;[17]

E. vzhledem k tomu, že Unie a členské státy přijaly širokou škálu opatření s cílem minimalizovat dopad pandemie na podniky, pracovníky a obyvatele; vzhledem k tomu, že povaha opatření se mění a rozšiřuje a že za tímto účelem jsou důležitá opatření a nástroje, které shromažďují a strukturují informace, jako je databáze EU PolicyWatch nadace Eurofound týkající se COVID-19 nebo databáze podpůrných nástrojů Evropského monitoru pro restrukturalizaci, aby bylo možné sledovat vývoj a poskytovat důkazy o jeho hodnocení;[18]

1. opakuje, že rok 2022 bude i nadále kritickým rokem a zdůrazňuje, že sociální problémy a výzvy v oblasti zaměstnanosti spojené s hospodářským útlumem způsobeným pandemií COVID-19 měly nepřiměřený dopad na různé členské státy, různé regiony a rozmanité skupiny naší společnosti a nejzávažněji postihly nejzranitelnější skupiny, a zejména trh práce;

2. požaduje zásadní podporu pro všechny osoby, zejména mladé lidi, všechny rodiny, včetně rodin LGBTIQ, pracovníků, a to i osob samostatně výdělečně činných a podniků, zejména malých a středních podniků, a sociální a ekonomicky a environmentálně udržitelný rozpočet, který na nikoho nezapomíná;

3. zdůrazňuje v tomto ohledu klíčovou roli fondů a finančních nástrojů Unie, včetně Next Generation EU s Nástrojem pro oživení a odolnost navíc k Evropskému sociálnímu fondu plus (ESF+), který je hlavním faktorem posilujícím sociální rozměr Unie a zajišťujícím sociálně, ekonomicky a environmentálně udržitelné, spravedlivé, inkluzivní a nediskriminační oživení v souladu se zásadami evropského pilíře sociálních práv a Zelenou dohodou pro Evropu, a také Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům (EFG) a Fondu pro spravedlivou transformaci (FST);

4. zdůrazňuje, že tyto fondy a nástroje by měly podporovat činnosti všech příslušných zúčastněných stran, včetně nevládních a charitativních organizací;

5. zdůrazňuje, že rozpočet se silným sociálním a ekonomicky udržitelným rozměrem by měl pomoci přizpůsobit se bezprostředním změnám trhu práce, zachovat a vytvářet kvalitní a udržitelné pracovní příležitosti, které plně respektují pracovní práva a důstojné zaměstnanecké a pracovní podmínky, přispívat k vymýcení chudoby a snižovat sociální vyloučení, nerovnosti a diskriminaci, zejména postihující děti a mládež, podporovat udržitelný růst a zvyšovat vzestupnou sociální konvergenci, a to ještě více v časech bezprecedentní krize po ekonomickém propadu způsobeném pandemií COVID-19 a následných negativních sociálních dopadů;

6. zdůrazňuje, že krize poukázala na řadu stávajících nerovností, odhalila nové formy diskriminace a zhoršila životní a pracovní podmínky mnoha lidí, včetně pracovníků a jejich rodin, zejména zranitelných skupin pracovníků a osob pracujících v nejistých pracovních podmínkách a ujednáních, majitele malých podniků a osoby samostatně výdělečně činné;

7. trvá na tom, že je třeba řešit ekonomické, sociální, meziodvětvové, územní, generační a regionální rozdíly a nerovnosti, neboť politika soudržnosti musí zůstat jednou z priorit oživení po skončení pandemie COVID-19;

8. souhlasí s evropskými vedoucími představiteli, že vzhledem k rostoucí nezaměstnanosti a nerovnostem v důsledku pandemie je důležité nasměrovat zdroje tam, kde jsou nejvíce zapotřebí k posílení našich ekonomik, a zaměřit naše politické úsilí na rovný přístup ke kvalitním službám s cílem zlepšit rovné příležitosti, vytváření kvalitních pracovních míst, podnikání, zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci a snižování chudoby a vyloučení; zdůrazňuje, že mimořádné zdroje, které jsou k dispozici na podporu oživení v Evropě, jsou příležitostí, kterou nelze promarnit;

9. podtrhuje důležitost politik a opatření na podporu transformace trhu práce, pokroku v oblasti technologií a inovací a na posílení konkurenceschopnosti našich ekonomik, zejména pokud jde o digitální a zelenou transformaci, především v souvislosti s krizí COVID-19 a dlouhodobými trendy;

10. zdůrazňuje, že je třeba přijmout ambiciózní politiky ke zlepšení životních vyhlídek mladé generace, boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení, včetně dětské chudoby, a zajištění důstojných pracovních podmínek a jejich účinného prosazování, jistoty zaměstnání, přiměřené sociální ochrany, genderově vyvážených příležitostí a pracovního prostředí přizpůsobeného potřebám osob se zdravotním postižením a podpoření bezpečného prostředí a dobrých životních podmínek pro všechny v Unii;

11. trvá na tom, že je třeba přijmout ambiciózní politiky v oblasti celoživotního učení, zvyšování kvalifikace a rekvalifikace a uznat dovednosti získané prostřednictvím informálního a neformálního učení, aby se vyřešily problémy spojené s demografickou změnou a zelenou a digitální transformací, včetně většího využívání umělé inteligence;

12. v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité posílit programy Unie v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v souladu s potřebami hospodářství a společnosti budoucnosti, podporovat zaměstnavatele a učitele při výuce správných dovedností a investovat do digitální infrastruktury;

13. připomíná, že oživení hospodářství a trhu práce po skončení pandemie COVID-19 musí zůstat prioritou;

14. připomíná, že pro vytvoření rovné a sociálně spravedlivé a inkluzivní společnosti je naprosto zásadní nediskriminační a rovná integrace na pracovní trh nebo zlepšení postavení žen a nejzranitelnějších skupin na pracovním trhu (např. osob trpících či ohrožených chudobou a sociálním vyloučením, zejména těch nejchudších, osob se zdravotním postižením, Romů a jiných znevýhodněných etnických menšin, mladých a starších lidí, rodičů samoživitelů a nezaměstnaných, především dlouhodobě nezaměstnaných, jakož i osob samostatně výdělečně činných a pracovníků v nejistém zaměstnání);

15. bere na vědomí návrh Komise na přidělení 13,1735 miliard EUR v roce 2022 na ESF+; zdůrazňuje, že ESF+ musí hrát klíčovou roli při podpoře členských států v tom, aby napomáhaly sociální inkluzi, bojovaly proti chudobě, dosáhly vysoké úrovně kvalitní zaměstnanosti pro všechny, zejména pro ty, kteří jsou nejdále od pracovního trhu, a především aby vytvořily lepší příležitosti pro mladé lidi, nediskriminační a inkluzivní trhy práce, pracovní podmínky, které umožňují rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečovatelů, rovnost mužů a žen, odpovídající sociální ochranu a kvalifikované a odolné pracovní síly připravené na přechod na zelenou a digitální ekonomiku;

16. vítá převod dalších 10,8 miliard EUR z REACT-EU na soudržnost v roce 2022, z čehož 30 % bude přiděleno ESF+; naléhavě vyzývá členské státy, aby urychleně využily tyto zdroje ke zmírnění sociálních dopadů krize; připomíná, že zdroje REACT-EU musí podporovat vytváření pracovních míst a kvalitní zaměstnání, zejména pro osoby ve zranitelném postavení, jakož i sociální systémy napomáhající sociálnímu začleňování, antidiskriminačním opatřením a opatřením na vymýcení chudoby, se zvláštním zaměřením na dětskou chudobu a zlepšení rovného přístupu k sociálním službám obecného zájmu, a to i pro děti, starší osoby, osoby se zdravotním postižením, etnické menšiny a bezdomovce (v souladu s článkem 8 nařízení o REACT-EU);

17. připomíná, že provádění evropského pilíře sociálních práv a akčního plánu pro provádění 20 zásad evropského pilíře sociálních práv pomůže řešit výzvy, jimž Evropa čelí, jako je digitalizace, ekologická transformace a demografická změna, a pomůže zmírnit negativní dopady pandemie COVID-19 na zdraví, zaměstnanost a sociální a hospodářské aspekty;

18. opakuje, že Nástroj pro oživení a odolnost musí přispívat k provádění evropského pilíře sociálních práv s cílem vytvářet stabilní kvalitní pracovní místa, sociální soudržnost a inkluzi; zdůrazňuje, že reformy z vnitrostátních plánů by měly být v souladu s cíli z Porta a s evropským pilířem sociálních práv a že by členské státy měly zvýšit investice v oblasti sociálního rozměru v souladu se svými sociálními reformami na trhu práce, v oblasti vzdělávání a dovedností, sociální ochrany a sociálního bydlení, zejména v těch členských státech, v nichž je v rámci doporučení pro jednotlivé země zvýšená potřeba sociálních opatření;

19. připomíná, že sociální dialog a sociální partneři musí být základním kamenem plánu oživení a přispívat k provádění evropského pilíře sociálních práv, a to jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni Unie, a musí být systematicky zapojováni do navrhování, provádění a monitorování vnitrostátních a evropských plánů pro oživení a odolnost; vyzývá všechny členské státy, aby investovaly do budování kapacit sociálních partnerů a organizací občanské společnosti, a to i ve formě odborné přípravy, opatření pro budování kontaktů a posilování sociálního dialogu, a do aktivit realizovaných sociálními partnery společně při provádění politik zaměstnanosti, vzdělávání a sociálního začleňování;

20. vítá balíček opatření na podporu zaměstnanosti mladých lidí, zejména posílený systém záruk pro mladé lidi, a zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy tento balíček provedly investováním příslušných finančních prostředků Unie, které jsou k dispozici, do vzdělávání, odborné přípravy, zvyšování kvalifikace a zaměstnanosti;

21. vyzývá členské státy a Komisi, aby k boji proti nezaměstnanosti mladých lidí přistupovaly jako k záležitosti, kterou je třeba řešit prioritně, zejména v rámci evropského úsilí o oživení, a aby plně využívaly finančních nástrojů, jako jsou záruky pro mladé lidi;

22. připomíná, že všechny členské státy mají povinnost přidělit přiměřenou částku svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na cílená opatření a strukturální reformy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, zejména v rámci provádění systému záruk pro mladé lidi, a že členské státy s vyšším podílem mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, než je průměr Unie, mají povinnost přidělit alespoň 12,5 % svých zdrojů ESF+ na provádění záruk pro mladé lidi;

23. vyzývá členské státy, aby co nejlépe využívaly přímo řízenou složku ESF+, složku Zaměstnanost a sociální inovace, pro investice do sociálních inovací a pro podporu pracovní mobility, ale také s cílem zabránit úniku mozků z některých členských států, odlehlých nebo venkovských oblastí;

24. odsuzuje skutečnost, že v roce 2019 bylo 22 % všech dětí v Unii ohroženo chudobou nebo silně materiálně deprivováno či žilo v domácnostech (prakticky) bez jediné zaměstnané osoby; zdůrazňuje, že v souvislosti s oživením po ekonomickém útlumu způsobeném pandemií COVID-19 bude boj proti dětské chudobě v nadcházejících letech ještě důležitější; vítá přijatou evropskou záruku pro děti, jejímž cílem je zajistit, aby každé dítě v Evropě ohrožené chudobou nebo sociálním vyloučením mělo přístup k bezplatné zdravotní péči, vzdělávání, předškolnímu vzdělávání a péči, jakož i k důstojnému bydlení a odpovídající výživě;

25. připomíná, že členské státy by měly využít zdroje ESF+ k účinnému boji proti dětské chudobě a podporovat cílená opatření pro boj proti dětské chudobě s ohledem na podporu provádění záruky pro děti; zdůrazňuje v této souvislosti význam investování finančních prostředků, které členské státy získávají z fondů Unie, do boje proti dětské chudobě a sociálnímu vyloučení;

26. vybízí členské státy, aby s ohledem na trvale vysokou míru dětské chudoby a sociálního vyloučení v celé Unii šly nad rámec minimálních požadavků ESF+; opakuje svou výzvu Komisi, aby v období 2021–2027 investovala přinejmenším 20 miliard EUR do evropské záruky pro děti, z nichž nejméně 3 miliardy musí být uvolněny v roce 2022;

27. připomíná důležitou úlohu, kterou může revidovaný Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) hrát při podpoře a rekvalifikaci pracovníků, kteří byli propuštěni v důsledku hospodářského dopadu krize COVID-19; připomíná, že EFG nabízí ex-post dočasnou jednorázovou podporu propuštěným pracovníkům a osobám samostatně výdělečně činným, aby se co nejrychleji přizpůsobili strukturálním změnám a co nejdříve se vrátili do zaměstnání v případech podstatné restrukturalizace, zejména v důsledku značných změn v obchodních vztazích Unie nebo ve skladbě vnitřního trhu, finanční nebo hospodářské krize, přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku či v důsledku digitalizace nebo automatizace;

28. upozorňuje na význam zjednodušených požadavků na podávání žádostí a revidovaných kritérií způsobilosti v nařízení o EFG, která snižují minimální počet nadbytečných pracovních míst z 500 na 200;

29. zdůrazňuje, že EFG podporuje balíčky odborné přípravy, které budou zahrnovat dovednosti požadované v digitální průmyslové éře i v udržitelné ekonomice účinně využívající zdroje; vyzývá členské státy, aby v případě významné restrukturalizace využily možností, které poskytuje EFG;

30. domnívá se, že by členské státy měly EFG využívat a šířit informace o možnostech podpory mezi pracovníky a jejich zástupci;

31. bere na vědomí, že objem prostředků na závazky z EFG zapsaných do rezervy na rok 2022 je stanoven na 201,3 milionů EUR (+2 % v porovnání s rokem 2021), což odpovídá maximální roční částce 186 milionů EUR (ceny z roku 2018) dostupné v souladu s článkem 8 nařízení o VFR; vítá sladění míry spolufinancování s ESF+;

32. připomíná, že FST poskytuje podporu lidem, ekonomikám a životnímu prostředí na územích potýkajících se se závažnými sociálně-ekonomickými problémy a problémy se zaměstnaností vznikajícími v souvislosti s procesem přechodu ke splnění cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030 a na klimaticky neutrální ekonomiku Unie do roku 2050;

33. zdůrazňuje, že FST je klíčovým nástrojem pro podporu území nejvíce postižených tímto přechodem a hraje klíčovou úlohu při předcházení prohlubování regionálních rozdílů; zdůrazňuje, že se FST musí zaměřit na potřeby jednotlivců a dobré sociální podmínky a vést k sociální udržitelnosti prostřednictvím podpory vytváření kvalitních a udržitelných pracovních míst, rekvalifikace pracovníků a podporování sociální infrastruktury pro účely zařízení péče o děti a starší osoby, aby nikdo nebyl opomenut; bere na vědomí prostředky Komise v roce 2022 ve výši 1 159,749 milionů EUR;

34. upozorňuje na rozšíření jeho působnosti i na sociální aspekty transformace, zejména podporu uchazečům o zaměstnání, včetně pomoci při hledání zaměstnání, zvyšování kvalifikace a rekvalifikace a jejich aktivního začlenění na pracovní místa a také investic do inteligentní a udržitelné mobility, jiných činností v oblasti inkluzivního vzdělávání, odborné přípravy a přizpůsobení se trhu práce se zvláštním důrazem na zelené a digitální zaměstnání a sociální začlenění, včetně podpory sociální infrastruktury pro účely vzdělávacích středisek, zařízení péče o děti, starší osoby a osoby se zdravotním postižením a možnosti podporovat udržitelné investice v souladu s pokyny k regionální státní podpoře, pokud je taková podpora nezbytná pro vytváření kvalitních a udržitelných pracovních míst na daném území;

35. připomíná, že Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) byl začleněn do ESF+, a vítá, že v roce 2022 budou nejméně 3 % rozpočtu ESF+ věnována na potravinovou pomoc a základní materiální pomoc nejchudším osobám spolu s doprovodnými opatřeními, přičemž míra spolufinancování bude činit 90 %, protože současná krize nejvíce postihuje ty nejchudší;

36. bere na vědomí, že se předpokládá, že členské státy dosáhnou předkrizové úrovně čtvrtletní produkce do konce roku 2022; upozorňuje, že pro udržitelné oživení je nezbytné, aby byla vytvořena kvalitní pracovní místa také pro pracovníky se střední a nízkou kvalifikací, a zejména pro ženy, neboť se ukázalo, že mají zásadní význam pro odolnost našich společností a ekonomik;

37. připomíná, že pandemie postihla ženy ve větší míře z hlediska zdravotních rizik, již existujících nerovností v zaměstnání a pečovatelských povinností, a důrazně podporuje sestavování rozpočtu zohledňujícího rovnost žen a mužů a navýšení finančních prostředků na podporu opatření prosazujících rovnost a rovný přístup k práci a na zavedení komplexních systémů pro monitorování a měření rozpočtových prostředků přidělených na rovnost žen a mužů; uznává, že většina odvětví, která byla krizí COVID-19 zasažena nejvíce, jsou zásadní odvětví, v nichž jsou zaměstnány převážně ženy, z nichž mnohé mají nejisté pracovní podmínky, a že během období oživení by se mělo vynaložit zvláštní úsilí na zlepšení pracovních podmínek v těchto odvětvích;

38. zdůrazňuje, že řešení sociálně-ekonomického rozměru politiky v oblasti životního prostředí a opatření v oblasti klimatu představuje nejen základní spravedlnost, ale také vytváří příležitosti k dosažení širšího blahobytu pro všechny a k vytvoření pozitivního cyklu; je přesvědčen, že jsou-li zelené a digitální investice dobře koncipovány, mají velký potenciál pro vytváření kvalitních pracovních míst a snižování nerovností a že je třeba doplnit přechod k nové distribuci péče;

39. vyzývá členské státy, aby více využívaly zdroje z ESF+ a FST a kombinovaly je s vnitrostátními a místními investicemi s cílem řešit sociální vyloučení, energetickou chudobu a materiální deprivaci, aby účinně bojovaly proti digitální propasti a digitálnímu vyloučení, a to zejména ve venkovských oblastech a mezi mladými lidmi, staršími lidmi a osobami se zdravotním postižením, a aby zajišťovaly přístup k digitálním nástrojům a programům a k cenově dostupné komunikační infrastruktuře;

40. připomíná, že pandemie COVID-19 znovu odhalila nedostatek politických reakcí na dopady demografických změn v Unii, jako je nedostatek odpovídajícího a cenově dostupného bydlení, kvalitních pečovatelských zařízení a dostatečných pečovatelských a podpůrných služeb; zdůrazňuje, že rozpočet na rok 2022 by měl zdůraznit význam zachování a podporování důstojnosti starších osob a jejich základních práv v Unii; požaduje dále dostatečné financování na podporu investic do bydlení s cílem účinně řešit rostoucí problém nedostatku cenově dostupného bydlení, špatných podmínek bydlení, vyloučení z přístupu k bydlení a bezdomovectví;

41. trvá na významu rozpočtové odpovědnosti a stanovení priorit; vítá v tomto ohledu sdělení Komise o rámci pro výkonnost pro VFR 2021–2027; zdůrazňuje, že v zájmu zajištění skutečné efektivnosti nákladů pro obyvatele v Unii by prioritou mělo být utváření politiky, která je založena na důkazech a obstojí v budoucnosti; za tímto účelem považuje za důležité zapojit do monitorování a hodnocení programů sociální partnery a organizace občanské společnosti; připomíná, že genderové rozpočtování je klíčové pro zajištění udržitelné, spravedlivé a inkluzivní ekonomiky;

42. je pevně přesvědčen, že do souhrnného rozpočtu na rok 2022 musí být zahrnuto zohlednění rovnosti žen a mužů a začleňování osob se zdravotním postižením, aby bylo možné lépe sladit politiky a činnosti, které podporují rovnou účast žen a osob se zdravotním postižením na trhu práce, a aby byly k dispozici komplexní systémy pro monitorování a měření těchto rozpočtových prostředků v souladu se závazky Unie v rámci evropských strategií rovnosti žen a mužů a práv osob se zdravotním postižením a Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením;

43. připomíná, že je důležité, aby místní správy mohly přijímat a spravovat značnou část finančních prostředků Unie, neboť jsou veřejnými subjekty, které jsou evropským občanům nejblíže;

44. zdůrazňuje, že pilotní projekty (PP) a přípravné akce (PA) jsou důležitými nástroji pro otestování nových politických iniciativ v oblasti zaměstnanosti, sociálního začlenění a inkluzivní rovnosti, a to i prostřednictvím shromažďování údajů, což se už proměnilo v řadu úspěšných iniciativ; připomíná, že posouzení jejich proveditelnosti je formálně zakotveno v interinstitucionální dohodě ze dne 2. prosince 2013 a v praxi má zajistit, aby Parlament přijímal PP a PA, které jsou právně a technicky proveditelné; zdůrazňuje tudíž, že jejich posouzení musí být důkladné, podrobné, transparentní a objektivní a udělené hodnocení musí odrážet pouze podstatu návrhu; také poukazuje na to, že provádění přijatého PP/PA musí zůstat transparentní a v souladu s přijatými cíli a doporučeními návrhu; vyzývá Evropskou komisi, aby zavedla přímou komunikaci a výměnu informací s Evropským parlamentem s cílem zajistit přiměřené hodnocení PP/PA;

45. připomíná, že agentury a zejména Evropský orgán pro pracovní záležitosti hrají důležitou roli při poskytování specializovaných znalostí a odborného poradenství orgánům Unie a členským státům, zejména v otázkách zaměstnanosti a sociálních věcí a usnadňování spravedlivé mobility pracovních sil; zdůrazňuje, že jim musí být poskytnuty nezbytné zdroje ke splnění jejich úkolů, které se stále vyvíjejí; trvá zejména na řádném personálním obsazení a financování nového Evropského orgánu pro pracovní záležitosti v souladu s finančním výkazem;

46. zdůrazňuje, že k zajištění správného a ambiciózního uplatňování a prosazování strategického rámce pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci by měly být k dispozici odpovídající finanční prostředky; za tímto účelem požaduje navýšení finančních prostředků pro agenturu EU-OSHA, aby mohla čelit novým výzvám a plnit nové úkoly; opakuje, že na prosazování opatření v oblasti BOZP, jejichž cílem je předcházet onemocnění COVID-19, i na vytváření pokynů a pomoci zaměstnavatelům a pracovníkům by se měly významně podílet inspektoráty práce a že by zvláštní pozornost měla být věnována vysoce rizikovým odvětvím, jako je zdravotní péče, služby, vzdělávání a doprava;

47. zdůrazňuje, že během pandemie existuje značné riziko problémů v oblasti duševního zdraví a nedostatečné duševní pohody, které se může ještě zhoršit v důsledku ztráty pracovních míst i nejistoty zaměstnání, a je toho názoru, že lidé budou potřebovat zvláštní podporu při návratu k normálnímu stavu a při vyrovnávání se s problémy, které pandemie přináší, a vyzývá členské státy, aby věnovaly pozornost tomu, jak zmírnit rizika pro duševní zdraví v případě dalších vln pandemie COVID-19;

48. připomíná, že přechod na digitální ekonomiku zajišťující důstojné pracovní podmínky a plně respektující pracovní práva bude vyžadovat investice do přizpůsobení průmyslových výrobních zařízení, zlepšení souvisejících infrastruktur, propojenosti, zabezpečení sítě a budoucí organizace práce a také investice do nových způsobů poskytování sociální a organizační podpory pracovníkům; požaduje v této souvislosti odpovídající zdroje k zajištění práva na odpojení pro všechny pracovníky v Unii a odpovídající podmínky pro práci z domova, včetně psychosociálních a ergonomických pravidel.


INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

27.9.2021

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

42

5

7

Členové přítomní při konečném hlasování

Atidzhe Alieva-Veli, Abir Al-Sahlani, Dominique Bilde, Gabriele Bischoff, Vilija Blinkevičiūtė, Milan Brglez, Jordi Cañas, David Casa, Leila Chaibi, Margarita de la Pisa Carrión, Jarosław Duda, Estrella Durá Ferrandis, Lucia Ďuriš Nicholsonová, Rosa Estaràs Ferragut, Nicolaus Fest, Loucas Fourlas, Cindy Franssen, Helmut Geuking, Elisabetta Gualmini, Alicia Homs Ginel, France Jamet, Agnes Jongerius, Radan Kanev, Ádám Kósa, Stelios Kympouropoulos, Katrin Langensiepen, Miriam Lexmann, Elena Lizzi, Kira Marie Peter-Hansen, Dragoş Pîslaru, Manuel Pizarro, Dennis Radtke, Elżbieta Rafalska, Guido Reil, Daniela Rondinelli, Mounir Satouri, Monica Semedo, Vincenzo Sofo, Beata Szydło, Eugen Tomac, Romana Tomc, Marie-Pierre Vedrenne, Nikolaj Villumsen, Marianne Vind, Maria Walsh, Stefania Zambelli, Tomáš Zdechovský

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Alex Agius Saliba, Konstantinos Arvanitis, Johan Danielsson, Lina Gálvez Muñoz, Sara Matthieu, Beata Mazurek, Eugenia Rodríguez Palop, Véronique Trillet-Lenoir

 


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

42

+

NI

Ádám Kósa, Daniela Rondinelli

PPE

David Casa, Jarosław Duda, Gheorghe Falcă, Loucas Fourlas, Cindy Franssen, Helmut Geuking, Radan Kanev, Stelios Kympouropoulos, Miriam Lexmann, Dennis Radtke, Eugen Tomac, Romana Tomc, Maria Walsh, Tomáš Zdechovský

Renew

Atidzhe Alieva-Veli, Jordi Cañas, Lucia Ďuriš Nicholsonová, Dragoş Pîslaru, Monica Semedo, Véronique Trillet-Lenoir, Marie-Pierre Vedrenne

S&D

Alex Agius Saliba, Gabriele Bischoff, Vilija Blinkevičiūtė, Milan Brglez, Johan Danielsson, Estrella Durá Ferrandis, Lina Gálvez Muñoz, Elisabetta Gualmini, Alicia Homs Ginel, Agnes Jongerius, Marianne Vind

The Left

Konstantinos Arvanitis, Leila Chaibi, Eugenia Rodríguez Palop, Nikolaj Villumsen

Verts/ALE

Katrin Langensiepen, Sara Matthieu, Kira Marie Peter-Hansen, Mounir Satouri

 

5

-

ECR

Margarita de la Pisa Carrión

ID

Dominique Bilde, Nicolaus Fest, France Jamet, Guido Reil

 

7

0

ECR

Beata Mazurek, Elżbieta Rafalska, Vincenzo Sofo, Beata Szydło

ID

Elena Lizzi, Stefania Zambelli

Renew

Abir Al-Sahlani

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 


 

 

STANOVISKO VÝBORU PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A BEZPEČNOST POTRAVIN (5.9.2021)

<CommissionInt>pro Rozpočtový výbor</CommissionInt>


<Titre>k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2022 – všechny oddíly</Titre>

<DocRef>(2021/0227(BUD))</DocRef>

Zpravodaj: <Depute>Pascal Canfin</Depute>

 

 

NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1. zdůrazňuje, že rozpočet EU na rok 2022 a jeho plnění, jakož i celý víceletý finanční rámec (VFR) na období 2021–2027 by měly odpovídat očekáváním občanů, že oživení po pandemii COVID-19 a hospodářské krizi bude rychlé, odolné, udržitelné, sociálně spravedlivé a nestranné a že povede k vybudování odolné ekonomiky, a že by měly urychlit přechod k hospodářství, které zajistí dobré životní podmínky v mezích naší planety; zdůrazňuje, že rozpočet Unie na rok 2022 by měl přispívat k podpoře silného hospodářského oživení, vytváření pracovních míst a evropské konkurenceschopnosti;

2. připomíná, že tento rozpočet musí být sladěn s nejnovějšími politikami, které Unie přijala v rámci Zelené dohody pro Evropu, a odrážet tak změnu paradigmatu; připomíná, že některé politiky, například společná zemědělská politika, by měly tento posun odrážet ve svém strategickém plánování;

3. zdůrazňuje, že tento rozpočet by měl přispět ke splnění revidovaných klimatických a environmentálních cílů EU pro rok 2030, včetně cílů stanovených ve strategii na podporu biologické rozmanitosti a ve strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“, dále cílů EU stanovených pro energetiku a oběhové hospodářství a úkolu dosáhnout nejpozději do roku 2050 klimaticky neutrální Unie v souladu s Pařížskou dohodou, která se snaží omezit nárůst teploty pod 1,5 °C; tento rozpočet by měl zároveň podporovat nejpotřebnější členské státy a pomocí Zelené dohody pro Evropu zajistit ekologickou a spravedlivou transformaci, sociální začlenění a regionální soudržnost pro všechny; zdůrazňuje, že by měla být poskytnuta odpovídající podpora členským státům, které byly nejvíce postiženy pandemií COVID-19 a jejími socioekonomickými důsledky;

4. vyzývá, aby na ochranu a obnovu přírodních ekosystémů bylo ve větší míře využíváno unijního i mezinárodního  financování, což by bylo přínosné jak pro zachování biologické rozmanitosti, tak pro zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně;

5. zdůrazňuje, že je důležité co nejdříve dosáhnout cílů pro průřezové začleňování problematiky klimatu a biologické rozmanitosti do politik Unie[19] a pro tyto účely využít i nové prostředky, které jsou k dispozici v Nástroji Evropské unie na podporu oživení (NGEU) a zejména v Nástroji pro oživení a odolnost2 a ve Fondu pro spravedlivou transformaci; připomíná, že Parlament požaduje, aby bylo 10 % rozpočtu Unie vyčleněno na výdaje týkající se zachování biologické rozmanitosti; zdůrazňuje, že tyto prostředky je důležité využívat také na zajištění spravedlivé transformace založené na solidaritě a spravedlnosti; vyzdvihuje, že je velmi důležité, aby prostředky z VFR 2021–2027 a nástroje NGEU byly poskytovány pouze na činnosti, které splňují zásadu „významně nepoškozovat“ a jsou v souladu s cíli Pařížské dohody, jak je stanoveno v závěrech Evropské rady ze dne 21. července 2020;

6. připomíná postoj Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin ze dne 5. září 2019, v němž je cíl pro zohledňování otázky klimatu ve VFR na období 2021–2027 stanoven na 40 %; konstatuje, že celkové výdaje na biologickou rozmanitost v programovém období 2014–2020 činily 8 %; je znepokojen tím, že současný cíl pro biologickou rozmanitost ve výši 7,5 % představuje ve srovnání s předchozím VFR snížení výdajů;

7. očekává, že rozpočet Unie na rok 2022 bude sloužit jako odrazový můstek pro co nejrychlejší dosažení cíle VFR v oblasti výdajů na biologickou rozmanitost ve výši nejméně 10 % a že usnadní uvolnění nejméně 20 miliard EUR ročně na přírodu[20]; vyjadřuje politování nad tím, že návrh týkající se rozpočtu EU na rok 2022 ani předběžné odhady na období 2023–2027 tato očekávání nesplňují, a vyzývá Komisi a členské státy, aby intenzivněji usilovaly o dodržování interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 a dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu a strategií Unie, které se od ní odvíjejí;

8. vyzývá Komisi, aby před přezkumem VFR 2021–2027 v polovině období vypracovala hodnocení toho, zda jsou cíle výdajů stanovené pro klima a biologickou rozmanitost dostatečné ke splnění cílů osmého akčního programu pro životní prostředí, nebo zda je třeba je zvýšit;

9. znovu vyzývá k postupnému zastavování škodlivých dotací a k soudržnosti mezi všemi unijními fondy a programy; trvá na tom, že projekty a programy, které nejsou v souladu s cílem omezit globální oteplování pod 1,5 °C nebo s cílem zastavit a zvrátit úbytek biologické rozmanitosti, by neměly být způsobilé pro podporu z rozpočtu Unie;

10. připomíná, že výdaje Unie by měly být v souladu se zásadou „neškodit“ stanovenou v Zelené dohodě pro Evropu; konstatuje, že Komise v rámci Nástroje pro oživení a odolnost vydala technické pokyny k uplatňování zásady „významně nepoškozovat“; vyzývá Komisi, aby vydala další technické pokyny k zajištění toho, aby výdaje Unie v rámci všech programů respektovaly zásadu „neškodit“ a aby projekty Nástroje pro oživení a odolnost, o nichž se má za to, že porušují ustanovení „významně nepoškozovat“, nezískaly podporu z jiných programů Unie;

11. uznává, že společná zemědělská politika (SZP) hraje klíčovou úlohu při plnění výdajových cílů v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti; znovu vyzývá k tomu, aby SZP byla plně v souladu s ambicióznějšími cíli Unie pro klima a biologickou rozmanitost; vyzývá Komisi, aby posoudila soudržnost aktualizované SZP s posílenými cíli Unie v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti a aby navrhla nápravná opatření k zajištění plného souladu SZP s těmito cíli;

12. žádá, aby všechny investice do infrastruktury byly odolné vůči nepříznivým dopadům změny klimatu a aby byly v souladu se zásadou „energetická účinnost v první řadě“ i s cílem omezení globálního oteplování pod 1,5 °C; požaduje, aby byly emise skleníkových plynů zahrnuty do povinné analýzy nákladů a přínosů projektu během celého jeho životního cyklu, a to na základě nejpravděpodobnějšího základního scénáře, aby se zabránilo uvíznutí aktiv;

13. v zájmu dosažení vytyčených cílů znovu vyzývá, aby byly pomocí solidních, transparentních, spolehlivých a komplexních metod sledovány výdaje související s klimatem a biologickou rozmanitostí; trvá na tom, aby metoda sledování výdajů na klima zohledňovala dopady postupného ukončování financování z nástroje NGEU a pokud možno rozlišovala mezi zmírňováním změny klimatu a přizpůsobováním se této změně; vítá nový „mechanismus pro přizpůsobení se změně klimatu“, který může být v případě nedostatečného pokroku aktivován k úpravě výdajů; očekává, že Komise při práci na nové metodice zohlední připomínky Účetního dvora uvedené ve zvláštní zprávě č. 16/2021[21]; očekává, že podávání zpráv bude rozčleněno a že bude poskytovat odpovídající přehled jednotlivých výdajů a jejich dopadů; s nadějí očekává konzultace a úzkou spolupráci mezi Radou a Komisí a výroční zprávu o cílech v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti, jak je stanoveno v interinstitucionální dohodě ze dne 16. prosince 2020; vítá, že budou zohledněny překrývající se aspekty cílů v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti;

14. poukazuje na to, že v rozpočtu EU na rok 2022 je třeba zajistit dostatečné zdroje na dosažení cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje;

15. zdůrazňuje, že sledování výdajů souvisejících s klimatem a biologickou rozmanitostí by se mělo opírat o vědecky podložený přístup založený na životním cyklu, aby se zabránilo případnému lakování na zeleno;

16. vítá, že metoda sledování výdajů na klima bude založena na využití výsledků, nikoli na zamýšlených ukazatelích výsledků, a že bude uplatňována na nejnižší možné úrovni rozčlenění;

17. vyzývá Komisi, aby předložila zdokonalenou metodu pro sledování výdajů v rozpočtu Unie, které souvisejí s biologickou rozmanitostí, a komplexní posouzení finančních prostředků potřebných k provádění strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, stávajících úrovní financování a mezer ve financování;

18. vítá mechanismus oprav, který v souvislosti s klimatickým cílem stanovila interinstitucionální dohoda ze dne 16. prosince 2020; vyzývá Komisi, aby předložila mechanismus oprav pro cíl biologické rozmanitosti pro případ, že by výdaje klesly pod předpokládané cíle;

19. domnívá se, že v rozpočtu EU na rok 2022 by měly být zajištěny dostatečné zdroje splnění cílů stanovených ve strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a v iniciativě EU týkající se opylovačů, ve strategii od zemědělce ke spotřebiteli, ve strategii pro udržitelnost chemických látek, v akčním plánu pro oběhové hospodářství, v akčním plánu pro nulové znečištění a v nové tematické strategii pro ochranu půdy a strategii EU v oblasti lesnictví; vyzývá proto Komisi, aby ředitelstvím, která se podílejí na zajištění plného provádění těchto strategií, okamžitě zajistila potřebné lidské zdroje; je znepokojen tím, že personální obsazení generálního ředitelství Komise pro životní prostředí bylo v posledních letech značně sníženo a že představuje pouze 1,73 % zaměstnanců Komise, což ohrožuje úspěšné provádění a prosazování politik Unie, a vyzývá k jeho neprodlenému navýšení;

20. považuje za zásadní, aby byly v rozpočtu Unie na rok 2022 zajištěny dostatečné zdroje na investice do dovedností; připomíná, že Evropská agenda dovedností slouží k posílení konkurenceschopné udržitelnosti a odolnosti Unie; zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet dovednosti Evropanů, aby mohli využít příležitostí, které skýtá ekologická transformace;

21. vítá navýšení rozpočtu programu EU4Health a mechanismu civilní ochrany Unie (rescEU), aby se podpořila evropská zdravotní unie, posílily kapacity Unie pro reakce na krize a zvýšila odolnost vůči budoucím otřesům; opakuje, že by měly být poskytnuty odpovídající finanční prostředky inkubátoru HERA do doby, než bude zřízen nový Úřad EU pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví, a to zejména na řešení bezprostředních problémů souvisejících s mutacemi viru SARS-CoV-2; vyzývá k navýšení finančních prostředků na sekvenování genomu a epidemiologický dohled; opakuje, že je důležité navýšit financování pro silnou a inkluzivní evropskou zdravotní unii s cílem přispět k rovnému přístupu ke kvalitní zdravotní péči; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné posílit kapacitu a odolnost vnitrostátních zdravotnických systémů, aby mohly reagovat na potřeby pacientů v celé Unii; žádá dodatečnou rozpočtovou podporu pro program LIFE;

22. zdůrazňuje, že dostatečné financování balíčku opatření evropské zdravotní unie by mělo být doprovázeno opatřeními na podporu otevřené strategické autonomie Unie, pokud jde o farmaceutické výrobky, jakož i výzkumem a inovacemi v tomto odvětví ve prospěch pacientů a společnosti jako celku;

23. připomíná, že pouze 4,3 % populace žije bez nějakých dřívějších zdravotních potíží; zdůrazňuje, že je třeba vyčlenit dostatečné finanční prostředky na řešení tohoto problému v evropských zdravotních politikách, které mohou mít pozitivní dopad na zdravotní výsledky osob se vstupními chronickými onemocněními a komorbiditami;

24. vyzývá, aby byl adekvátně a cíleně financován konkurenceschopný evropský výzkum léčby vážných nepřenosných nemocí s cílem usnadnit inovace a přispět ke zvyšování odolnosti systémů zdravotní péče a k tomu, aby byly během zdravotních krizí upřednostňovány nejzranitelnější osoby z hlediska jejich zdravotního stavu; domnívá se, že rozpočet EU na rok 2022 by měl z různých zdrojů financování zajistit odpovídající prostředky na řádné provádění Evropského plánu boje proti rakovině, zejména pak z programu EU4Health, Nástroje pro oživení a odolnost a programu Horizont Evropa; zdůrazňuje zejména, že je důležité vyčlenit nezbytné finanční prostředky na posílení výzkumu rakoviny, prevence a terapeutických inovací; v tomto ohledu vítá plánované partnerství pro personalizovanou medicínu, které bylo oznámeno v Evropském plánu boje proti rakovině a které má být financováno v rámci programu Horizont Evropa;

25. vyzývá Komisi, aby zajistila, aby financování biomedicínského výzkumu a vývoje z prostředků Unie zahrnovalo doložky, které podpoří dostupnost konečných produktů za rozumné ceny;

26. připomíná význam programu LIFE jako nástroje financování pro zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně; žádá, aby byla zachována úroveň rozpočtové podpory programu LIFE;

27. připomíná, že je důležité zajistit dostatečné, předvídatelné a stabilní finanční a lidské zdroje stávajících agentur Unie, které spadají do působnosti Výboru EP pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (Evropské agentury pro chemické látky, Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí, zejména jeho rozpočet a personální obsazení, Evropské agentury pro životní prostředí, Evropského úřadu pro bezpečnost potravin a Evropské agentury pro léčivé přípravky), i plánovaného Úřadu EU pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví, aby mohly plnit nejen své mandáty a úkoly, ale také optimálně reagovat na důsledky pandemie COVID-19 a usnadňovat zelenou transformaci; zdůrazňuje, že je důležité posílit koordinaci mezi těmito agenturami v zájmu větší soudržnosti jejich práce a zefektivnění nákladů; vyjadřuje politování nad tím, že několik agentur Unie kvůli sníženým finančním prostředkům omezilo některé své činnosti navzdory jejich prokazatelné přidané hodnotě;

28. dále zdůrazňuje, že v rozpočtu Unie na rok 2022 by měly být zajištěny odpovídající zdroje na provedení návrhů evropské zdravotní unie v souladu se změnami přijatými během legislativního procesu; vyzývá proto Komisi, aby přezkoumala finanční výkazy pro rozšířené mandáty Evropské agentury pro léčivé přípravky a Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí a zohlednila jejich další úkoly podle upravených návrhů;

29. zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že jsou přiděleny zdroje na lepší připravenost na pandemie a jejich řízení, je třeba vzít na vědomí poznatky získané během pandemie COVID-19;

30. zdůrazňuje, že by měly být přiděleny dostatečné zdroje zejména na zvýšení investic do výzkumu a vývoje, což má zásadní význam pro podporu evropských inovací při vývoji léčivých přípravků; zdůrazňuje, že investice do oblasti zdraví by měly přispět ke spravedlivému přístupu, disponibilitě a cenové dostupnosti farmaceutických výrobků;

31. zdůrazňuje, že je třeba výrazně navýšit rozpočet Evropské agentury pro životní prostředí, aby měla dostatečné finanční a personální zdroje k plnému provádění Zelené dohody pro Evropu a souvisejících politik, např. veškerých monitorovacích a prognostických povinností, které vyplývají z osmého akčního programu pro životní prostředí, nebo podávání zpráv a monitorování jiných právních předpisů souvisejících s přírodou nebo energetikou;

32. podporuje vlastní zdroje, které přispívají k plnění cílů Unie v oblasti zdraví, životního prostředí a klimatu a jejichž velká část příjmů pochází ze systému pro obchodování s emisemi (ETS) a zejména omezení přídělů bezplatných povolenek, z daně z nerecyklovaných plastových obalů a z mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, který odráží systém ETS;

33. vyzývá Komisi, aby posoudila administrativní zátěž vyplývající z její metodiky pro vnitrostátní, regionální a místní orgány i další zúčastněné strany a příjemce prostředků; zdůrazňuje, že malé a střední podniky jsou často mezi průkopníky inovací; připomíná, že administrativní požadavky mohou nadměrně zatěžovat zejména malé a střední podniky;

34. vítá program Komise pro zdokonalování právní úpravy, jehož cílem je zjednodušit, lépe zaměřit a usnadnit dodržování právních předpisů Unie; vyzývá Komisi, aby usnadnila splnění Zelené dohody pro Evropu odstraněním překážek a byrokracie, které mohou zpomalit její provádění, a zároveň aby zajistila, aby plněním cílů Zelené dohody pro Evropu byli co nejméně zatíženi občané a podniky, například tím, že bude uplatňovat zásadu „jednu povinnost přijmout – jednu zrušit“ a zvláštní pozornost bude věnovat dopadům uplatňování právních předpisů Unie a souvisejícím nákladům, zejména pro malé a střední podniky.

 


INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

1.9.2021

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

55

11

15

Členové přítomní při konečném hlasování

Nikos Androulakis, Bartosz Arłukowicz, Margrete Auken, Simona Baldassarre, Marek Paweł Balt, Traian Băsescu, Aurélia Beigneux, Monika Beňová, Sergio Berlato, Alexander Bernhuber, Malin Björk, Simona Bonafè, Delara Burkhardt, Pascal Canfin, Sara Cerdas, Mohammed Chahim, Tudor Ciuhodaru, Nathalie Colin-Oesterlé, Esther de Lange, Christian Doleschal, Marco Dreosto, Bas Eickhout, Cyrus Engerer, Eleonora Evi, Agnès Evren, Pietro Fiocchi, Andreas Glück, Catherine Griset, Jytte Guteland, Teuvo Hakkarainen, Anja Hazekamp, Martin Hojsík, Pär Holmgren, Jan Huitema, Yannick Jadot, Adam Jarubas, Petros Kokkalis, Athanasios Konstantinou, Ewa Kopacz, Joanna Kopcińska, Peter Liese, Sylvia Limmer, Javi López, César Luena, Fulvio Martusciello, Liudas Mažylis, Joëlle Mélin, Tilly Metz, Giuseppe Milazzo, Silvia Modig, Dolors Montserrat, Alessandra Moretti, Dan-Ştefan Motreanu, Ville Niinistö, Ljudmila Novak, Grace O’Sullivan, Jutta Paulus, Stanislav Polčák, Jessica Polfjärd, Luisa Regimenti, Frédérique Ries, María Soraya Rodríguez Ramos, Sándor Rónai, Rob Rooken, Silvia Sardone, Günther Sidl, Ivan Vilibor Sinčić, Linea Søgaard-Lidell, Nicolae Ştefănuță, Annalisa Tardino, Nils Torvalds, Véronique Trillet-Lenoir, Petar Vitanov, Alexandr Vondra, Mick Wallace, Pernille Weiss, Emma Wiesner, Michal Wiezik, Tiemo Wölken, Anna Zalewska

Náhradníci (čl. 209 odst. 7) přítomní při konečném hlasování

Salvatore De Meo

 


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

55

+

PPE

Bartosz Arłukowicz, Traian Băsescu, Alexander Bernhuber, Nathalie Colin-Oesterlé, Salvatore De Meo, Christian Doleschal, Agnès Evren, Adam Jarubas, Ewa Kopacz, Esther de Lange, Peter Liese, Fulvio Martusciello, Liudas Mažylis, Dolors Montserrat, Dan-Ştefan Motreanu, Ljudmila Novak, Stanislav Polčák, Jessica Polfjärd, Luisa Regimenti, Pernille Weiss, Michal Wiezik

S&D

Nikos Androulakis, Marek Paweł Balt, Monika Beňová, Simona Bonafè, Delara Burkhardt, Sara Cerdas, Mohammed Chahim, Tudor Ciuhodaru, Cyrus Engerer, Jytte Guteland, Javi López, César Luena, Alessandra Moretti, Sándor Rónai, Günther Sidl, Petar Vitanov, Tiemo Wölken

Renew

Pascal Canfin, Andreas Glück, Martin Hojsík, Jan Huitema, Frédérique Ries, María Soraya Rodríguez Ramos, Nicolae Ştefănuță, Linea Søgaard-Lidell, Nils Torvalds, Véronique Trillet-Lenoir, Emma Wiesner

The Left

Malin Björk, Anja Hazekamp, Petros Kokkalis, Silvia Modig, Mick Wallace

NI

Athanasios Konstantinou

 

11

-

ECR

Rob Rooken

ID

Simona Baldassarre, Aurelia Beigneux, Marco Dreosto, Catherine Griset, Teuvo Hakkarainen, Sylvia Limmer, Joëlle Mélin, Silvia Sardone, Annalisa Tardino

NI

Ivan Vilibor Sinčić

 

15

0

ECR

Sergio Berlato, Pietro Fiocchi, Joanna Kopcińska, Giuseppe Milazzo, Alexandr Vondra, Anna Zalewska

Verts/ALE

Margrete Auken, Bas Eickhout, Eleonora Evi, Pär Holmgren, Yannick Jadot, Tilly Metz, Ville Niinistö, Grace O'Sullivan, Jutta Paulus

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 


 

 

STANOVISKO VÝBORU PRO PRŮMYSL, VÝZKUM A ENERGETIKU (29.9.2021)

<CommissionInt>pro Rozpočtový výbor</CommissionInt>


<Titre>k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2022 – všechny oddíly</Titre>

<DocRef>(2021/0227(BUD))</DocRef>

Zpravodaj: <Depute>Christian Ehler</Depute>

 

 

NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1. vítá návrh rozpočtu na rok 2022, který je prvním souhrnným rozpočtem, v jehož rámci se uplatňují veškerá ustanovení dohody o VFR, včetně stanoveného podílu výdajů EU na klima a příspěvku na digitální transformaci EU; znovu zdůrazňuje, že tento rozpočet by měl být plně v souladu s Pařížskou dohodou a Zelenou dohodou pro Evropu, což v konečném důsledku přispěje k dosažení revidovaných cílů EU v oblasti klimatu, energetiky a životního prostředí stanovených pro rok 2030 a k dosažení klimatické neutrality EU nejpozději do roku 2050 a následně dodá impuls aktualizované nové průmyslové strategii; zdůrazňuje, že rok 2022 by měl být rokem, v němž bude podporováno rychlé oživení sociálně, environmentálně a ekonomicky odolné Evropy;

2. bere na vědomí postoj Rady k rozpočtu na rok 2022; důrazně odsuzuje škrty navržené v programech Unie v oblasti průmyslu, výzkumu a energetiky, zejména vzhledem k tomu, že tyto programy představují zásadní investice do obnovy, udržitelnosti a digitální transformace, jakož i do konkurenceschopnosti, odolnosti a strategické autonomie Evropy;

3. připomíná dohodu o VFR, včetně ujednání o financování evropského nástroje na podporu oživení (NGEU) a dodatečného financování programu Horizont Evropa ve výši 4 miliardy EUR; domnívá se, že škrty navržené Radou jsou v rozporu s těmito dohodami; má v úmyslu zajistit, aby Rada plnila své závazky týkající se oživení Evropy;

4. připomíná, že ambiciózní politická opatření na cestě ke klimatické neutralitě vyžadují značné investice do výzkumu a inovací, a v této souvislosti vyjadřuje politování nad nedávnými škrty, které Rada provedla v prostředcích přidělených na program Horizont Evropa na rok 2022;

5. připomíná své usnesení ze dne 16. září 2020 o návrhu rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů EU; vyzývá Komisi, aby zajistila včasné zavedení nových vlastních zdrojů, jak bylo dohodnuto v interinstitucionální dohodě ze dne 16. prosince 2020;

6. zdůrazňuje, že je důležité posílit ochranu rozpočtu Unie a nástroje NGEU před podvody a nesrovnalostmi; vítá zavedení standardizovaných opatření pro shromažďování, srovnávání a agregaci informací a číselných údajů o konečných příjemcích finančních prostředků Unie, včetně skutečných vlastníků příjemců a dodavatelů; vyzývá Komisi, aby zajistila plné uplatňování těchto nových opatření na všech úrovních plnění rozpočtu a aby pečlivě sledovala jejich účinnost při odhalování podvodů;

7. trvá na tom, že je důležité zvýšit investice do digitalizace a digitálního propojení, jasně definovat digitální cíl pro rok 2030 a řešit výzvy související se zmenšováním digitální propasti a zvyšováním digitální gramotnosti, s kybernetickou bezpečností, volným tokem údajů, bezpečností, odpovědností a s umělou inteligencí;

8. s ohledem na klimatickou krizi a alarmující zjištění šesté hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) naléhavě vyzývá, aby v rozpočtu na rok 2022 byly podstatně zvýšeny výdaje na klima a aby byla využita dostupná rozpětí a nástroje flexibility na posílení programů Unie, které podporují ekologickou a energetickou transformaci účinně využívající zdroje; dále se domnívá, že finanční prostředky Unie vynaložené na škodlivé projekty nebo falešná klimatická řešení by měly být přesměrovány do vývoje a zavádění opatření zaměřených na účinné využívání energie a zdrojů a do udržitelných řešení v oblasti obnovitelných zdrojů energie, která již existují nebo budou k dispozici v blízké budoucnosti, aby bylo dosaženo klimatických a energetických cílů EU;

9. požaduje dodatečné finanční prostředky na urychlení rozvoje a zavádění obnovitelných zdrojů energie a na opatření na zvýšení energetické účinnosti s cílem splnit závazky vyplývající z Pařížské dohody a urychlit přechod na čistou energii nebo přechod na nulové čisté emise skleníkových plynů;

10. připomíná, že plnění Zelené nové dohody vyžaduje, aby byly finanční prostředky z VFR a NGEU přidělovány v souladu s Pařížskou dohodou; zdůrazňuje, že je důležité dosáhnout 10% podílu výdajů na biologickou rozmanitost a 30% podílu výdajů na začleňování klimatického hlediska, jak bylo dohodnuto ve VFR na období 2021–2027; zdůrazňuje, že je nezbytné stanovit jasná kritéria způsobilosti a komplexní metodiku pro definování a sledování příslušných výdajů v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti v souladu se zásadou „významně nepoškozovat“ a dále kontrolní mechanismus pro určení možných škodlivých dopadů opatření Unie na biologickou rozmanitost a klima; připomíná Komisi, aby plně zapojila Parlament; zdůrazňuje, že Komise musí tuto metodiku navrhnout před tím, než předloží návrh rozpočtu na rok 2023, aby bylo možné účinně splnit cíl stanovený v interinstitucionální dohodě ze dne 16. prosince 2020 pro rok 2024; očekává, že příští zpráva o výkonnosti bude obsahovat informace o tom, jak rozpočet Unie přispívá k Zelené nové dohodě a zásadě „významně nepoškozovat“;

11. znovu vyzývá k postupnému zastavování škodlivých dotací a k soudržnosti mezi všemi unijními fondy a programy; trvá na tom, že projekty a programy, které nejsou v souladu s cílem omezit globální oteplování pod 1,5 °C nebo s cílem zastavit a zvrátit úbytek biologické rozmanitosti, by neměly být způsobilé pro podporu z rozpočtu Unie;

12. opakuje, že z rozpočtu Unie by měli mít prospěch lidé a že by měl být primárně zaměřen na podporu společenského rozvoje, kvalitních pracovních míst, zvyšování životního standardu, zlepšení přístupu k vědomostem, dosažení cílů udržitelného rozvoje, přechodu k účinnějšímu energetickému systému založenému na obnovitelných zdrojích, boje proti změně klimatu a vymýcení energetické chudoby;

13. připomíná klíčovou úlohu strategického prognózování a význam anticipační tvorby politik na základě důkazů;

14. poukazuje na to, že v souvislosti s oživením po současné pandemii a s ekologickými a digitálními ambicemi EU je třeba dále podporovat výzkum a inovace, neboť jde o hnací sílu prosperity; vyzývá, aby v souladu s čl. 15 odst. 3 finančního nařízení byly programu Horizont Evropa poskytnuty zrušené prostředky na závazek z roku 2020, které byly původně vyčleněny na výzkum; požaduje, aby vzhledem k vyvíjející se pandemické situací byly výdaje, které byly v rozpočtu Unie určeny na výzkum v oblasti zdraví, alespoň rovny výdajům v souhrnném rozpočtu na rok 2021; vyzývá, aby byly finanční prostředky z nástroje NGEU přiděleny odvětvím, která byla silně zasažena krizí, a nástrojům, které přímo přispívají k oživení a současně podněcují ekologickou a udržitelnou digitální transformaci evropského hospodářství; domnívá se, že samotná digitální transformace by měla usnadnit ekologickou transformaci a přispět k ní, a zdůrazňuje význam další ekologizace odvětví IKT; zdůrazňuje úlohu Evropské rady pro inovace a Evropského inovačního a technologického institutu při podpoře výzkumu a inovací v Unii a potřebu zvýšit jejich finanční zdroje pro rok 2022;

15. zdůrazňuje, že rozpočet Unie by měl podporovat akademickou svobodu a institucionální autonomii v celé Evropě i ve světě; vyzývá k tomu, aby rozpočet Unie nabízel podporu afghánským vědcům, kteří nyní čelí zoufalé situaci, neboť akademická svoboda pravděpodobně za vlády Tálibánu zmizí;

16. podporuje pilotní projekt na vytvoření stipendijního programu pro výzkumné pracovníky v nebezpečí, který by Unii umožnil přímo podporovat ohrožené akademické pracovníky, např. v Afghánistánu;

17. s politováním konstatuje, že pokud jde o politiku týkající se mikropodniků a malých a středních podniků, je návrh rozpočtu na rok 2022 málo ambiciózní; zdůrazňuje, že vzhledem k současné ekonomické situaci je velmi důležité vytvořit a upevnit podpůrný mechanismus pro mikropodniky a malé a střední podniky; bez další podpory nebude možné řádně řešit závažné dlouhodobé důsledky krize pro tyto podniky; vyzývá proto, aby rozpočet na rok 2022 více podpořil mikropodniky a malé a střední podniky a sdružení, která je zastupují, což pomůže podpořit rozvoj, zlepšit přístup k technologiím a prosazovat lepší pracovní podmínky;

18. zdůrazňuje důležitou úlohu, kterou hrají malé a střední podniky, mikropodniky a začínající podniky při oživení a současně při udržení zaměstnanosti a růstu, a vyzývá Unii a členské státy, aby zajistily větší podporu malým a středním podnikům a začínajícím podnikům a dále snižovaly jejich administrativní zátěž; zdůrazňuje, že malé a střední podniky jsou zásadní součástí evropského hospodářství a že je třeba pro ně vytvořit příznivé podnikatelské prostředí a podporovat klastry a sítě malých a středních podniků; vyzývá, aby v položce určené pro malé a střední podniky v rámci Programu InvestEU byly k dispozici dostatečné finanční zdroje;

19. zdůrazňuje, že v zájmu dosažení konkurenceschopné a udržitelné Unie a jejích klimatických cílů je třeba reformovat evropský průmysl a odvětví, u nichž lze jen obtížně snižovat emise; zdůrazňuje proto potřebu dostatečného financování programů podporujících tyto cíle, inovativní řešení a průlomové technologie, jako jsou Horizont Evropa, Nástroj pro propojení Evropy, InvestEU a společný podnik pro palivové články a vodík 2 (FCH 2);

20. vyzývá k řešení sociálních, hospodářských, energetických a environmentálních dopadů transformace a současně k zachování a rozšiřování pracovních příležitostí na postižených územích, aby se zabránilo sociálnímu vyloučení; poukazuje na to, že významná úloha při řešení společenských, socio-ekonomických, technologických a environmentálních dopadů, které má na pracovníky, odvětví a komunity přechod od závislosti na uhlí a uhlíku, připadá Fondu pro spravedlivou transformaci; vyzývá k zajištění práv pracovníků, snížení energetické chudoby a prevenci prohlubování nerovností;

21. znovu opakuje, že podporuje průmyslovou politiku založenou na ekosystémovém přístupu, která posiluje konkurenceschopnost a odolnost Unie a zároveň usnadňuje ekologickou a digitální transformaci; zdůrazňuje, že je třeba sladit investice mezi programy a opatřeními Unie, případně včetně společných podniků, průmyslových aliancí a významných projektů společného evropského zájmu, aby bylo možné účinně reagovat na potřeby každého ekosystému;

22. zdůrazňuje význam úspěšného provedení balíčku opatření k dosažení 55% snížení emisí (Fit for 55); vyzdvihuje zásadní úlohu plnění akčního plánu Unie pro oběhové hospodářství, má-li být dosaženo uvedených politických opatření;

23. vítá záměr Komise posílit konkurenceschopnost, strategickou autonomii a odolnost Unie a v této souvislosti připomíná úspěch Evropské bateriové aliance, která v souladu se Zelenou dohodu pro Evropu, akčním plánem pro oběhové hospodářství a novou průmyslovou strategií se snaží přispět k čisté a digitální transformaci vytvořením konkurenceschopného, oběhového, udržitelného a bezpečného hodnotového řetězce pro baterie, který má zásadní význam pro budoucí nízkoemisní mobilitu a skladování energie, a může proto sloužit jako dobrý příklad;

24. domnívá se, že iniciativa Nový evropský Bauhaus je silným mechanismem na podporu přechodu Evropy k udržitelnému hospodářství a společnosti; domnívá se, že k této iniciativě by měly přispět programy Unie, jako je Horizont Evropa, Nástroj pro propojení Evropy a InvestEU; vyzývá Komisi, aby vytvořila mechanismus pro začlenění této iniciativy do stávajících programů Unie, což povede k součinnosti, avšak aby nezaváděla další kritéria či dodatečnou administrativní zátěž;

25. vyzývá k dostatečnému personálnímu zajištění všech agentur v souladu s jejich úkoly a povinnostmi; poukazuje zejména na to, že je nutné podstatně navýšit počet zaměstnanců agentur ACER a EIT, které už řadu let trpí nedostatkem pracovníků, a zajistit dostatečný rozpočet pro agentury ENISA a sdružení BEREC, aby mohly plnit své úkoly; vítá, že v novém plánu pracovních míst agentury EUSPA byla přidána další pracovní místa, požaduje však postupné snížení počtu externích pracovníků, aby nedocházelo k narušení činností v oblasti bezpečnosti;

26. připomíná svou výzvu, aby byla v rozpočtu Unie prosazována rovnost žen a mužů a rovná práva a příležitosti pro všechny; zdůrazňuje, že je třeba vyvinout zvláštní úsilí na zajištění toho, aby rozpočet Unie stimuloval ekologickou a udržitelnou digitální transformaci, která by měla být genderově spravedlivá; zdůrazňuje, že je důležité zaměřit se zejména na oblast přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (obory STEM) a na IKT a kosmický průmysl; očekává, že Komise bezodkladně předloží svou metodiku pro měření přínosu každého příslušného programu k prosazování rovnosti pohlaví v souladu s interinstitucionální dohodou doprovázející VFR na období 2021–2027, v níž zohlední doporučení Evropského účetního dvora[22];


INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

27.9.2021

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

56

8

10

Členové přítomní při konečném hlasování

Nicola Beer, François-Xavier Bellamy, Hildegard Bentele, Tom Berendsen, Vasile Blaga, Michael Bloss, Paolo Borchia, Marc Botenga, Markus Buchheit, Cristian-Silviu Buşoi, Jerzy Buzek, Carlo Calenda, Maria da Graça Carvalho, Ignazio Corrao, Ciarán Cuffe, Josianne Cutajar, Nicola Danti, Pilar del Castillo Vera, Martina Dlabajová, Valter Flego, Niels Fuglsang, Lina Gálvez Muñoz, Claudia Gamon, Nicolás González Casares, Christophe Grudler, András Gyürk, Henrike Hahn, Robert Hajšel, Ivo Hristov, Ivars Ijabs, Romana Jerković, Eva Kaili, Izabela-Helena Kloc, Łukasz Kohut, Zdzisław Krasnodębski, Andrius Kubilius, Miapetra Kumpula-Natri, Thierry Mariani, Marisa Matias, Joëlle Mélin, Dan Nica, Angelika Niebler, Ville Niinistö, Aldo Patriciello, Mauri Pekkarinen, Mikuláš Peksa, Tsvetelina Penkova, Morten Petersen, Markus Pieper, Clara Ponsatí Obiols, Manuela Ripa, Robert Roos, Sara Skyttedal, Maria Spyraki, Jessica Stegrud, Beata Szydło, Riho Terras, Grzegorz Tobiszowski, Patrizia Toia, Evžen Tošenovský, Marie Toussaint, Isabella Tovaglieri, Viktor Uspaskich, Henna Virkkunen, Pernille Weiss, Carlos Zorrinho

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Erik Bergkvist, Izaskun Bilbao Barandica, Cornelia Ernst, Valérie Hayer, Elena Lizzi, Jutta Paulus, Sandra Pereira, Angelika Winzig

 


 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

56

+

NI

Clara Ponsatí Obiols, Viktor Uspaskich

PPE

François-Xavier Bellamy, Hildegard Bentele, Tom Berendsen, Vasile Blaga, Cristian-Silviu Buşoi, Jerzy Buzek, Maria da Graça Carvalho, Pilar del Castillo Vera, Andrius Kubilius, Angelika Niebler, Aldo Patriciello, Markus Pieper, Sara Skyttedal, Maria Spyraki, Riho Terras, Henna Virkkunen, Pernille Weiss, Angelika Winzig

Renew

Nicola Beer, Izaskun Bilbao Barandica, Nicola Danti, Martina Dlabajová, Valter Flego, Claudia Gamon, Christophe Grudler, Valérie Hayer, Ivars Ijabs, Mauri Pekkarinen, Morten Petersen

S&D

Erik Bergkvist, Carlo Calenda, Josianne Cutajar, Niels Fuglsang, Lina Gálvez Muñoz, Nicolás González Casares, Robert Hajšel, Ivo Hristov, Romana Jerković, Eva Kaili, Łukasz Kohut, Miapetra Kumpula-Natri, Dan Nica, Tsvetelina Penkova, Patrizia Toia, Carlos Zorrinho

Vert/ALE

Michael Bloss, Ignazio Corrao, Ciarán Cuffe, Henrike Hahn, Ville Niinistö, Jutta Paulus, Mikuláš Peksa, Manuela Ripa, Marie Toussaint

 

8

-

ECR

Izabela-Helena Kloc, Zdzisław Krasnodębski, Robert Roos, Jessica Stegrud, Beata Szydło, Grzegorz Tobiszowski, Evžen Tošenovský

ID

Markus Buchheit

 

10

0

ID

Paolo Borchia, Elena Lizzi, Thierry Mariani, Joëlle Mélin, Isabella Tovaglieri

NI

András Gyürk

The Left

Marc Botenga, Cornelia Ernst, Marisa Matias, Sandra Pereira

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 


 

 

STANOVISKO VÝBORU PRO VNITŘNÍ TRH A OCHRANU SPOTŘEBITELŮ (12.7.2021)

<CommissionInt>pro Rozpočtový výbor</CommissionInt>


<Titre>k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2022 – všechny oddíly</Titre>

<DocRef>(2021/0227(BUD))</DocRef>

Zpravodaj: <Depute>Eugen Jurzyca</Depute>

 

 

NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1. konstatuje, že výbor IMCO je v rozpočtovém procesu odpovědný za okruh 1 – jednotný trh, inovace a digitální oblast, včetně rozpočtových položek 03 02 program jednotného trhu, 03 03 program EU pro boj proti podvodům a 03 05 spolupráce v oblasti cel;

2. konstatuje, že rok 2022 bude druhým rokem uplatňování programu jednotného trhu zaměřeného na podporu bezproblémového fungování vnitřního trhu a zlepšení volného pohybu zboží a služeb, poskytování podpory malým a středním podnikům, aby se rozšířily a expandovaly přes hranice, jakož i na podporu zájmů evropských spotřebitelů a zajištění vysoké úrovně jejich ochrany; velmi vítá vytvoření zvláštní položky pro dohled v rámci programu pro jednotný trh, jak opakovaně požadoval Parlament;

3. konstatuje, že zvýšení prostředků na závazky a na platby v okruhu jedna rozpočtu EU na rok 2022 posílené příspěvky z nástroje Next Generation EU by mělo zajistit účinné a účelné financování určené na zlepšení fungování vnitřního trhu, inovací, strategické infrastruktury, digitální transformace a konkurenceschopnosti malých a středních podniků;

4. konstatuje, že krize způsobená onemocněním COVID-19 brání v EU volnému pohybu osob, zboží a služeb; vyzývá k přijetí odpovídajících a účinných iniciativ s cílem obnovit, dále prohloubit a dokončit jednotný trh a zároveň podpořit přechod na digitální a udržitelné hospodářství a zabývat se neopodstatněnými a nepřiměřenými překážkami volného obchodu, díky nimž bude jednotný trh silnější a odolnější, a s cílem zvýšit obchodní toky EU a zlepšit hodnotové řetězce, a přispět tak k hospodářskému růstu;

5. zdůrazňuje, že krize způsobená onemocněním COVID-19 ukázala význam efektivní a účinné politiky bezpečnosti výrobků off-line i on-line a řádné vymáhání práva spotřebitelů na jednotném trhu; zdůrazňuje, že je třeba řádně financovat stávající nástroje vnitřního trhu, aby byla zaručena vysoká úroveň ochrany spotřebitele a blahobytu spotřebitelů;

6. zdůrazňuje, že důsledky krize COVID-19 budou mít v nadcházejících měsících závažný dopad na evropské občany a mikropodniky a malé podniky; zdůrazňuje proto, že je nezbytné podporovat mikropodniky a malé podniky prostřednictvím programu pro jednotný trh; posílit jednotný trh a zvýšení jeho odolnosti;

7. vyzývá členské státy, aby i nadále účinně prováděly vnitrostátní plány na podporu oživení a odolnosti směrem k digitální a udržitelné transformaci a inovacím; připomíná, že je nutná součinnost mezi programem pro jednotný trh a nástrojem na podporu oživení Next Generation EU;

8. zdůrazňuje zejména na velký potenciál volného pohybu služeb, který zatím není dostatečně rozvinutý, a vyzývá k iniciativám a krokům, které by podpořily přeshraniční obchod se službami, plně respektovaly svobodu poskytování služeb, zlepšily konkurenceschopnost MSP a omezily bezdůvodné zatížení podniků administrativou; jakož i opatření s cílem zajistit náležité provádění a prosazování stávajících právních předpisů na vnitrostátní úrovni;

9. konstatuje, že přeshraniční infrastruktura je páteří jednotného trhu, díky níž se zboží, služby, podniky a občané mohou volně pohybovat přes hranice; v této souvislosti bere na vědomí reformovaný Nástroj pro propojení Evropy;

10. domnívá se, že je třeba vyvinout více úsilí za účelem podpory členských států při digitalizaci veřejného sektoru, především při digitalizaci postupů, které se týkají podniků a spotřebitelů, aby jak podniky, tak spotřebitelé mohli provádět administrativní postupy on-line; zdůrazňuje, že dokončení jednotného digitálního trhu by mělo zůstat jednou z klíčových rozpočtových priorit;

11. vítá v tomto ohledu nový program Digitální Evropa věnovaný digitální transformaci evropské společnosti a hospodářství; připomíná, že je třeba podporovat podniky, zejména malé a střední podniky, včetně inovativních digitálních začínajících a rychle se rozvíjejících podniků v Evropě v jejich přístupu na jednotný trh a digitální transformaci a udržitelný rozvoj; připomíná zásadní význam dokončení jednotného digitálního trhu;

12. zdůrazňuje, že je třeba zajistit rozpočtovou podporu provádění směrnice o přístupnosti internetových stránek a Evropského aktu o přístupnosti na úrovni Unie;

13. konstatuje, že využití osvědčených postupů při zadávání veřejných zakázek na projekty financované EU by mohlo pomoci zabránit častým chybám a zajistit řádné provádění investic;

14. opět zdůrazňuje, že je důležité zajistit prostředky na závazky v odpovídající a účinné výši, které by umožnily modernizaci celní unie na podporu uplatňování celního kodexu Unie a rozvoje elektronických a automatičtějších celních systémů v zájmu větší efektivity pro potřeby podniků v EU a evropských a vnitrostátních orgánů a jednodušší ochrany spotřebitelů; vítá posílený program Clo, který podpoří další digitalizaci a modernizaci celní unie, jakož i zřízení Fondu pro integrovanou správu hranic (IBMF), který bude zahrnovat Nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly (CCEI) poskytující podporu členským státům při řádném zvládání různých problémů a rizik na hranicích EU; vyzývá k tomu, aby při této modernizaci byly zohledněny změny související s dohodou o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím a aby byl zaručen a plně podporován protokol o severním Irsku; vyzývá k naprostému dodržování doporučení Účetního dvora, která se týkají účinnějšího rozpočtu, dobrých životních podmínek spotřebitelů a jejich ochrany a přidané hodnoty pro podniky;

15. zdůrazňuje význam odpovědnosti a transparentnosti pro subjekty, které dostávají finanční prostředky EU, a zdůrazňuje význam jasného označování, které by veřejně uvádělo, že projekt byl financován nebo částečně financován z finančních prostředků EU; opakuje, že na základě účinného a udržitelného vynakládání prostředků a řádného hodnocení vznikají úspory, z nichž by bylo možné financovat další činnosti;

16. zdůrazňuje, že je třeba, aby se u všech rozpočtových programů prováděly průběžné analýzy nákladů a přínosů a udržitelnosti, jež by zajistily, že omezený rozpočet Unie bude vynakládán co nejefektivněji a že financování bude moci být použito pro ty nejkvalitnější projekty s maximální možným účinkem, jejichž výsledky splní vytyčené cíle, včetně kýženého příspěvku k udržitelnosti; poukazuje na to, že spíše než pouhé měření výstupů by financování ze strany EU měly doprovázet měřitelné ukazatele výsledků, které by umožnily srovnání mezi jednotlivými programy EU a klasifikaci jejich účinnosti;

17. žádá Komisi, aby podporovala návrhy pilotních projektů a přípravných akcí, které spadají do oblasti působnosti výboru IMCO.


INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

12.7.2021

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

39

4

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Alex Agius Saliba, Andrus Ansip, Pablo Arias Echeverría, Alessandra Basso, Brando Benifei, Adam Bielan, Hynek Blaško, Biljana Borzan, Vlad-Marius Botoş, Markus Buchheit, Andrea Caroppo, Anna Cavazzini, Dita Charanzová, Deirdre Clune, David Cormand, Carlo Fidanza, Evelyne Gebhardt, Alexandra Geese, Sandro Gozi, Maria Grapini, Svenja Hahn, Virginie Joron, Eugen Jurzyca, Marcel Kolaja, Kateřina Konečná, Andrey Kovatchev, Jean-Lin Lacapelle, Maria-Manuel Leitão-Marques, Morten Løkkegaard, Antonius Manders, Leszek Miller, Anne-Sophie Pelletier, Miroslav Radačovský, Christel Schaldemose, Andreas Schwab, Tomislav Sokol, Ivan Štefanec, Róża Thun und Hohenstein, Marco Zullo

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Clara Aguilera, Maria da Graça Carvalho, Christian Doleschal, Claude Gruffat, Jiří Pospíšil, Kosma Złotowski

 


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

39

+

ECR

Adam Bielan, Carlo Fidanza, Eugen Jurzyca, Kosma Złotowski

ID

Alessandra Basso

NI

Miroslav Radačovský

PPE

Pablo Arias Echeverría, Andrea Caroppo, Maria da Graça Carvalho, Deirdre Clune, Christian Doleschal, Andrey Kovatchev, Antonius Manders, Jiří Pospíšil, Andreas Schwab, Tomislav Sokol, Ivan Štefanec, Róża Thun und Hohenstein

Renew

Andrus Ansip, Vlad-Marius Botoş, Dita Charanzová, Sandro Gozi, Svenja Hahn, Morten Løkkegaard, Marco Zullo

S&D

Alex Agius Saliba, Clara Aguilera, Brando Benifei, Biljana Borzan, Evelyne Gebhardt, Maria Grapini, Maria-Manuel Leitão-Marques, Leszek Miller, Christel Schaldemose

Verts/ALE

Anna Cavazzini, David Cormand, Alexandra Geese, Claude Gruffat, Marcel Kolaja

 

4

-

ID

Hynek Blaško, Markus Buchheit, Virginie Joron, Jean-Lin Lacapelle

 

2

0

The Left

Kateřina Konečná, Anne-Sophie Pelletier

 

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 


 

 

STANOVISKO VÝBORU PRO DOPRAVU A CESTOVNÍ RUCH (28.9.2021)

<CommissionInt>pro Rozpočtový výbor</CommissionInt>


<Titre>k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2022</Titre>

<DocRef>((2021/0227(BUD))</DocRef>

Zpravodajka: <Depute>Isabel García Muñoz</Depute>

 

 

NÁVRHY

Výbor pro dopravu a cestovní ruch vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

A. vzhledem k tomu, že odvětví dopravy a cestovního ruchu Unie mají zásadní význam pro hospodářský, sociální a environmentální rozvoj Unie a jeho udržitelnost a pro zajištění územní dostupnosti a propojení všech regionů Unie a že zvláštní pozornost je třeba věnovat okrajovým, venkovským, horským, ostrovním a nejvzdálenějším regionům a dalším znevýhodněným oblastem;

B. vzhledem k tomu, že doprava a cestovní ruch budou klíčem k dosažení klimatické neutrality do roku 2050 technologicky neutrálním způsobem, jenž jí zajistí cenovou dostupnost; vzhledem k tomu, že k urychlení přechodu na udržitelnou a inteligentní mobilitu pro všechny druhy dopravy a k dosažení cílů v oblasti snižování emisí jsou zapotřebí dostatečné investice, vycházející z odpovídajícího komplexního posouzení dopadů v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a Pařížskou dohodou;

C. vzhledem k tomu, že odvětví dopravy je jedním z největších zaměstnavatelů v Evropě; vzhledem k tomu, že nové výzvy je třeba řešit tak, aby se zaručily pozitivní účinky na vytváření pracovních míst a na pracovní podmínky;

D. vzhledem k tomu, že je třeba podporovat a zlepšovat systémy veřejné dopravy, zejména pokud jde o její přitažlivost, účinnost a kapacitu; vzhledem k tomu, že zásadní význam pro sociálně-ekonomickou a územní soudržnost má posílení udržitelné mobility na venkově;

E. vzhledem k tomu, že odvětví dopravy a odvětví cestovního ruchu a pracovní místa, která vytvářejí, patří k nejhůře zasaženým krizí COVID-19 a budou klíčem k oživení vnitřního trhu a hospodářství EU; vzhledem k tomu, že se ukázalo, že doprava má zásadní význam pro zajištění nepřetržitého toku zboží a distribuci očkovacích látek v EU během krize COVID-19; vzhledem k tomu, že cestovní ruch, jenž přímo či nepřímo zaměstnává 27 milionů pracovníků, je pro hospodářství EU jako čtvrtý největší vývozce zásadním odvětvím a hraje důležitou úlohu při posilování konkurenceschopnosti, zaměstnanosti a sociálního blahobytu;

F. vzhledem k tomu, že EU má v rámci „vize nulových obětí na silnicích“ cíl snížit do roku 2030 počet úmrtí na silnicích o 50 % a do roku 2050 dosáhnout nulových úmrtí; vzhledem k tomu, že investice do bezpečnosti silničního provozu jsou jedním z klíčových prvků strategického akčního plánu EU pro bezpečnost silničního provozu; vzhledem k tomu, že přetrvávající vysoký počet úmrtí na silnicích svědčí o tom, že v zájmu zaručení bezpečnosti silničního provozu a jeho účastníků je třeba vynakládat více investic;

1. zdůrazňuje, že odpovídající financování projektů v oblasti dopravy a infrastruktury bude mít pro oživení EU a pokrok směrem k ekologické a digitální transformaci zásadní význam a současně zajistí konkurenceschopnost tohoto odvětví; vyzývá Komisi a členské státy, aby využívaly dostupné finanční nástroje, mj. Nástroj pro propojení Evropy, Nástroj pro oživení a odolnost, Fond soudržnosti, InvestEU a Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), a to srozumitelným a doplňkovým způsobem s cílem maximalizovat jejich dopad na obnovu a současně zajistit odpovídající dlouhodobé financování projektů EU v oblasti dopravy a infrastruktury, včetně těch, které jsou určeny na monitorování znečištění ovzduší související s dopravou; vítá dohodu o víceletém finančním rámci (VFR), pokud jde o jednodušší, účinnější a na výsledky orientovaný systém vlastních zdrojů, jenž zohledňuje priority EU, zejména její ambice v oblasti životního prostředí a digitalizace;

2. zdůrazňuje, že je důležité počítat s dostatečnými zdroji a podporovat spolupráci mezi místní, regionální, celostátní a unijní úrovní s cílem lépe pochopit při přechodu k zelené a digitální transformaci místní a regionální realitu a potřeby, jako jsou nové modely mobility;

3. zdůrazňuje, že špatná kvalita dopravy přispívá k závažnému nedostatku investic, regionálním nerovnostem a nedostatkům v začleňování, což negativně ovlivňuje podnikatelské prostředí a ohrožují úsilí o soudržnost; zdůrazňuje význam značné technické pomoci a dohledu na úrovni EU s cílem posílit úsilí o sociálně-ekonomickou a územní soudržnost;

4. zdůrazňuje, že je třeba využít odpovídající finanční prostředky EU na zvyšování povědomí, odbornou přípravu a zdroje v oblasti bezpečnosti silničního provozu, včetně bezpečnosti a ochrany pracovníků v dopravě a prevence potenciálních krádeží nákladu nebo vozidel a dalších bezpečnostních hrozeb;

5. [02 03 01] opakovaně poukazuje na klíčovou úlohu Nástroje pro propojení Evropy při podpoře rozvoje a včasného dokončení vysoce výkonné transevropské sítě (TEN-T), jež bude udržitelná, bezpečná, multimodální, interoperabilní a propojená napříč oblastmi infrastruktury dopravních, energetických a digitálních služeb;

6. zdůrazňuje, že Nástroj pro propojení Evropy je hlavním nástrojem pro financování rozvoje infrastruktury s nejvyšší přidanou hodnotou EU, pokud jde o hospodářskou, sociální a územní soudržnost a propojenost, a zdůrazňuje, že je třeba posílit v rámci TEN-T regionální propojení; poukazuje na to, že pro včasné dokončení TEN-T je důležité urychlit přeshraniční projekty a chybějící spojení; vyjadřuje v této souvislosti politování nad navrhovaným snížením rozpočtu Nástroje pro propojení Evropy na dopravu v roce 2022 oproti roku 2021 na úrovně předchozího VFR; zdůrazňuje, že Nástroj pro propojení Evropy je třeba využívat pro opatření související s bezpečnou a zabezpečenou infrastrukturou a mobilitou, jako jsou bezpečné a chráněné parkovací plochy v EU;

7. zdůrazňuje úlohu Nástroje pro oživení a odolnost a souvisejících vnitrostátních plánů pro stimulaci oživení v odvětví dopravy a cestovního ruchu; trvá na tom, že je zapotřebí, aby provádění tohoto nástroje řádně kontroloval Parlament, v plné spolupráci s regionálními a místními orgány a všemi příslušnými zúčastněnými stranami;

8. [05 03 03] vítá zvýšení prostředků přidělených v roce 2022 na dopravu v rámci Nástroje pro propojení Evropy z Fondu soudržnosti; konstatuje však, že zdaleka nevyrovnává prudký pokles zaznamenaný v roce 2021; připomíná zásadní úlohu, kterou hrají dopravní politika a investice Unie při posilování územní, sociální a hospodářské soudržnosti v Unii, zejména v okrajových regionech;

9. [09 03] vítá významné finanční prostředky Fondu pro spravedlivou transformaci v rámci mechanismu pro spravedlivou transformaci pro rok 2022, jež mají zajistit spravedlivý a inkluzivní přechod ke klimatické neutralitě; zdůrazňuje úlohu tohoto mechanismu a jeho úvěrového nástroje pro veřejný sektor při investování do bezpečné, udržitelné a odolné dopravní infrastruktury a infrastruktury cestovního ruchu v regionech, které jsou nejvíce postiženy výzvami spojenými s transformací, jako jsou venkovské a řídce osídlené, znevýhodněné regiony a environmentálně zranitelná území, a při podpoře cenově dostupných a přístupných služeb mobility pro všechny cestující, včetně osob se zdravotním postižením a sníženou pohyblivostí; zdůrazňuje, že je třeba podporovat jak zvyšování či změnu kvalifikace pracovníků a uchazečů o zaměstnání v odvětví dopravy, tak produktivní a udržitelné investice do malých a středních podniků;

10. vyzývá k podpoře veřejné dopravy a k akčnímu plánu EU pro zavedení jednotného a multimodálního systému jízdenek;

11. žádá, aby byl v rámci programu speciálně zaměřeného na odlehlost a ostrovní charakter (POSEI) vytvořen zvláštní dopravní program, jenž by v podobě dodatečné podpory kompenzoval nevýhody a ztráty vyplývající z nákladů na dopravu osob a zboží do nejvzdálenějších regionů;

12. [02 02] s uspokojením bere na vědomí výrazné zvýšení rozpočtu Programu InvestEU oproti roku 2021 a jeho významné posílení z nástroje Next Generation EU v roce 2022; připomíná Komisi, že pro podporu udržitelné a bezpečné infrastruktury i pro řešení a vybavení pro mobilitu a pro zavádění inovativních technologií a alternativních paliv je klíčové odpovídající financování Programu InvestEU i po skončení období fungování nástroje Next Generation EU prostřednictvím VFR na období 2021–2027;

13. [13 04 01] s uspokojením bere na vědomí mírné zvýšení rozpočtu na vojenskou mobilitu v roce 2022, jež má za cíl přizpůsobit část sítí TEN-T dvojímu využití dopravní infrastruktury a zlepšit tak civilní i vojenskou mobilitu a k němuž došlo navzdory drastickému snížení ambicí při jednáních o VFR;

14. opakuje naléhavou a opakovanou žádost Parlamentu, aby byl na evropské úrovni vytvořen zvláštní program udržitelného cestovního ruchu a byla vytvořena zvláštní rozpočtová položka s přidělenou částkou, jež by odrážela jak význam odvětví cestovního ruchu pro hospodářství EU, tak jeho potřeby v období po krizi COVID-19;

15. vítá financování v rámci pomoci při oživení pro soudržnost a území Evropy (REACT-EU) poskytované napříč hospodářskými odvětvími, jako je cestovní ruch, neboť mj. podpořilo malé a střední podniky při udržování a vytváření pracovních míst a při jejich zeleném a digitálním oživení;

16. [02 10 02] [02 10 03] žádá, aby bylo financování evropských dopravních agentur sladěno s mírou jejich odpovědnosti a jejich úlohou při dekarbonizaci jednotlivých druhů dopravy;

17. vyjadřuje politování nad snížením prostředků vyčleněných pro Evropskou agenturu pro námořní bezpečnost (EMSA) v postoji Rady, navzdory klíčové úloze agentury při podpoře udržitelnosti námořní dopravy, monitorování vykazování emisí z plavidel, jejímu příspěvku mj. k reakci na znečištění moří a jejím budoucím povinnostem při zelené transformaci tohoto odvětví;

18. zdůrazňuje, že je třeba dále zvýšit prostředky pro Agenturu Evropské unie pro železnice (ERA), aby mohla poskytovat dodatečnou podporu cílům dokončení sítě TEN-T, zejména systému ERTMS a přeshraničních úseků; zdůrazňuje, že agentura ERA se musí rovněž zabývat novými úkoly, neočekávanými potřebami, jako jsou ty, jež souvisejí s kybernetickou bezpečností, a nedostatkem zaměstnanců v poměru k nárůstu počtu žádostí o provedení čtvrtého železničního balíčku;

19. [02 10 01] bere na vědomí mírné zvýšení celkového unijního příspěvku Evropské agentuře pro bezpečnost letectví (EASA) navržené na rok 2022; připomíná, že je zapotřebí, aby se v souladu s tím, že agentura EASA byla v roce 2018 určena jako agentura „strategických evropských investic“, a s jejími novými hlavními úkoly plynoucími z přijetí jejího nového základního nařízení v roce 2018 dostalo této agentuře odpovídajícího financování;

20. požaduje, aby byly pro agenturu EASA vyčleněny finanční prostředky na výzkum omezení šíření nemocí přenášených vzduchem v prostředí letecké dopravy a na nová opatření v oblasti bezpečnosti zdraví;

21. zdůrazňuje úlohu, kterou tato agentura hraje v Zelené dohodě pro Evropu tím, že přispívá k zelenému oživení leteckého průmyslu EU a zlepšuje dopad letecké dopravy na životní prostředí, mj. vypracováním norem pro CO2, koncipováním programu ekoznaček, jež mají informovat cestující, podporou ekologické obnovy letadlového parku leteckých společností a zapojením do certifikace udržitelných paliv; zdůrazňuje, že je třeba posílit schopnost agentury EASA předcházet bezpečnostním rizikům v oblasti letectví;

22. [01 02 02 51/52/53/54] vítá založení společného podniku pro čisté letectví, společného podniku pro evropské železnice, Společného podniku pro výzkum uspořádání letového provozu jednotného evropského nebe 3 (SESAR 3) a partnerství pro čistý vodík; vyzývá k odpovídajícímu financování těchto společných podniků, aby mohly hrát svou úlohu při podpoře inovací a výzkumu a při zlepšování výkonnosti, bezpečnosti a udržitelnosti odvětví dopravy;

23. [02 20 04 01] připomíná význam komunikačních aktivit v oblasti dopravní politiky EU, k nimž patří bezpečnost dopravy nebo práva cestujících, pro zvýšení informovanosti a reakci na požadavky občanů, zejména v souvislosti s Evropským rokem železnice a krizí COVID-19;

24. [13 01 03 74] vítá Evropskou výkonnou agenturu pro klima, infrastrukturu a životní prostředí (CINEA), která oficiálně nahradila agenturu INEA, a zdůrazňuje její důležitou úlohu při další podpoře udržitelných, bezpečných a inteligentních dopravních služeb a infrastrukturních projektů;

25. [02 02 99 12] připomíná, že Evropský fond pro strategické investice (EFSI) byl zřízen s cílem přispívat na vysoce inovativní tržní projekty, a proto jej považuje za nezbytný nástroj podpory malých a středních podniků v dopravním odvětví při rozvoji nových řešení mobility; vyzývá Komisi a členské státy, aby urychlily ukončení fondu EFSI a zvýšily pomoc malým a středním podnikům a začínajícím podnikům při přípravě těchto projektů.


INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

27.9.2021

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

44

4

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Magdalena Adamowicz, Andris Ameriks, José Ramón Bauzá Díaz, Izaskun Bilbao Barandica, Paolo Borchia, Marco Campomenosi, Massimo Casanova, Ciarán Cuffe, Johan Danielsson, Karima Delli, Anna Deparnay-Grunenberg, Ismail Ertug, Gheorghe Falcă, Giuseppe Ferrandino, Mario Furore, Søren Gade, Isabel García Muñoz, Jens Gieseke, Elsi Katainen, Kateřina Konečná, Elena Kountoura, Julie Lechanteux, Peter Lundgren, Benoît Lutgen, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, Marian-Jean Marinescu, Tilly Metz, Cláudia Monteiro de Aguiar, Caroline Nagtegaal, Jan-Christoph Oetjen, João Pimenta Lopes, Rovana Plumb, Tomasz Piotr Poręba, Dominique Riquet, Dorien Rookmaker, Massimiliano Salini, Vera Tax, Barbara Thaler, István Ujhelyi, Henna Virkkunen, Petar Vitanov, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Roberts Zīle, Kosma Złotowski

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Ignazio Corrao, Josianne Cutajar, Tomasz Frankowski, Markus Pieper

 


 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

44

+

ECR

Tomasz Piotr Poręba, Roberts Zīle, Kosma Złotowski

ID

Paolo Borchia, Marco Campomenosi, Massimo Casanova, Julie Lechanteux

NI

Mario Furore

PPE

Magdalena Adamowicz, Gheorghe Falcă, Tomasz Frankowski, Jens Gieseke, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, Benoît Lutgen, Marian-Jean Marinescu, Cláudia Monteiro de Aguiar, Markus Pieper, Massimiliano Salini, Barbara Thaler, Henna Virkkunen, Elissavet Vozemberg-Vrionidi

Renew

José Ramón Bauzá Díaz, Izaskun Bilbao Barandica, Søren Gade, Elsi Katainen, Caroline Nagtegaal, Jan-Christoph Oetjen, Dominique Riquet

S&D

Andris Ameriks, Josianne Cutajar, Johan Danielsson, Ismail Ertug, Giuseppe Ferrandino, Isabel García Muñoz, Rovana Plumb, Vera Tax, István Ujhelyi, Petar Vitanov

The Left

Elena Kountoura

Verts/ALE

Ignazio Corrao, Ciarán Cuffe, Karima Delli, Anna Deparnay-Grunenberg, Tilly Metz

 

4

-

ECR

Peter Lundgren

NI

Dorien Rookmaker

The Left

Kateřina Konečná, João Pimenta Lopes

 

0

0

 

 

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 


 

 

STANOVISKO VÝBORU PRO ZEMĚDĚLSTVÍ A ROZVOJ VENKOVA (30. 9. 2021)

<CommissionInt>pro Rozpočtový výbor</CommissionInt>


<Titre>k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2022 – všechny oddíly</Titre>

<DocRef>(2021/0227(BUD))</DocRef>

Zpravodajka: <Depute>Pina Picierno</Depute>

 

 

NÁVRHY

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1. připomíná, že podle přechodných pravidel společné zemědělské politiky (SZP) budou opatření Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) i v roce 2022 pokračovat podle pravidel na období 2014–2020, dokud v roce 2023 nevstoupí v účinnost reformovaná SZP; zdůrazňuje význam přechodných opatření SZP s cílem překlenout mezeru v novém právním základu a zároveň přispět k dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu, zaručit hladký a harmonický přechod k novým pravidlům, poskytnout zemědělskému odvětví právní jistotu a zachovat právní rámec pro financování a hospodářskou stabilitu evropských zemědělských podniků; upozorňuje na to, že je třeba postupně úspěšně uzavřít programy na období 2014–2020 konečným vypořádáním zbývajících závazků; vítá navýšení EZFRV o přibližně 5,7 miliardy EUR z nástroje NextGenerationEU (NGEU) v roce 2022; připomíná, že finanční prostředky NGEU budou k dispozici jako vnější účelově vázané příjmy, na něž se nevztahuje roční rozpočtový proces; zdůrazňuje, že podpora NGEU místním subjektům má zásadní význam nejen pro zotavení zemědělců a venkovských oblastí z dopadu pandemie, ale rovněž pro naplňování ambiciózních cílů Unie v oblasti životního prostředí a pro odolnost zemědělského systému při dosahování nových strategických záměrů v oblasti biologické rozmanitosti a cílů strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a cílů dlouhodobé vize pro rozvoj venkovských oblastí v první fázi jejího provádění; zdůrazňuje tedy, že je třeba, aby byl fond EZFRV robustní a aby byly v roce 2022 urychleně čerpány finanční prostředky NGEU vzhledem k závazkům, které Unie v rámci tohoto nového nástroje na podporu oživení přijala;

2. poukazuje na to, že reformovaná a modernizovaná SZP podpoří přechod k plně udržitelnému zemědělskému odvětví a rozvoj dynamických venkovských oblastí v souladu s ambiciózními cíli Zelené dohody pro Evropu a souvisejícími strategiemi, konkrétně strategií „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategií v oblasti biologické rozmanitosti;

3. vítá, že finanční prostředky určené na obnovu budou věnovány na podporu zemědělsko-potravinářských subjektů v jejich úsilí o přizpůsobení se změně klimatu a na poskytování udržitelných a lokálních produktů evropským spotřebitelům; zdůrazňuje, že je třeba věnovat zvláštní pozornost kvalitním zemědělsko-potravinářským produktům, které jsou nejvíce zasaženy krizí COVID-19;

4. žádá Komisi a členské státy, aby se v roce 2022 zaměřily na projekty, které chrání stávající pracovní místa v zemědělském odvětví a vytvářejí kvalitní pracovní místa s pracovními právy, stabilními a regulovanými mzdovými a pracovními podmínkami a účinně a energicky bojují proti chudobě a sociálnímu vyloučení ve venkovských oblastech;

5. bere na vědomí, že na zemědělství jsou vyčleněny prostředky na závazky ve výši 54 117 milionů EUR a prostředky na platby ve výši 55 859 milionu EUR; bere na vědomí mandát Rady a neexistenci dalších škrtů v návrhu rozpočtu Komise; vyzývá nicméně k navýšení rozpočtu s ohledem na množství výzev, jimž zemědělsko-potravinářské odvětví čelilo v roce 2021 a které je třeba řešit i v roce 2022; vítá skutečnost, že okruh 3 – přírodní zdroje a životní prostředí – má poskytnout přibližně polovinu celkových rozpočtových prostředků vyčleněných na boj proti změně klimatu v období 2021–2027; zdůrazňuje, že prostředky v tomto okruhu jsou vyčleněny na investice do udržitelného zemědělského a námořního odvětví s cílem zajistit bezpečné a kvalitní dodávky potravin přijetím aktualizovaných cílů zemědělské a námořní politiky; upozorňuje, že je nutné, aby EZZF a EZFRV v rámci rozpočtu na období 2021–2027 výrazně přispěly k celé řadě rozvojových cílů, a to i v oblasti klimatu a ochrany biologické rozmanitosti; zdůrazňuje, že z předběžných odhadů vyplývá, že příspěvek EZZF a EZFRV ke zohledňování problematiky klimatu představuje více než 20 % cíle Unie a jejich příspěvek k zohledňování problematiky biologické rozmanitosti představuje více než 60 % cíle Unie, čímž podle odhadů kompenzuje programy, které k těmto cílům nepřispívají; zdůrazňuje však, že je třeba, aby byly tyto odhady potvrzeny přesným sledováním výdajů; připomíná, že Unie by měla sledovat své výdaje související s biologickou rozmanitostí, aby splnila své povinnosti týkající se podávání zpráv podle Úmluvy o biologické rozmanitosti; poukazuje na to, že během revize VFR v polovině období by měla být rychle přijata a v případě potřeby patřičně upravena transparentní, komplexní a smysluplná metodika sledování těchto aspektů, a to jak pro výdaje související s klimatem, tak pro výdaje související s biologickou rozmanitostí; zdůrazňuje, že rok 2022 bez odpovídajících výdajů na klima a biologickou rozmanitost a spolehlivého sledování rizik ohrožuje dosažení těchto cílů v celém stávajícím VFR;

6. vítá vytvoření nového programu Digitální Evropa, který má řešit současnou mezeru v digitálních investicích; zdůrazňuje, že program Digitální Evropa posílí základní digitální schopnosti EU tím, že se zaměří na klíčové oblasti umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti, pokročilé výpočetní techniky, infrastruktury, správy a zpracování dat a jejich interoperability, rozvoje a optimálního využití v kritických odvětvích, včetně zemědělství a životního prostředí;

7. vyjadřuje pochyby o analýze nákladů a přínosů stávající krizové rezervy, která zůstala navzdory několika žádostem o podporu během pandemie COVID-19 nevyužita; opakuje svůj požadavek, aby byla tato rezerva využita v případě možného nového narušení trhů nebo odvětvové krize v souvislosti s dosud probíhající pandemií COVID-19; vítá politickou dohodu o zlepšení rezervy pro případ krizí dosaženou v rámci reformy SZP, avšak vyjadřuje politování nad tím, že do ní nebyly začleněny ambicióznější návrhy podporované Evropským parlamentem;

8. připomíná, že pandemie COVID-19 upozornila na strategickou úlohu, kterou hraje SZP při předcházení potravinové krizi tím, že poskytuje bezpečné, kvalitní, výživné a rozmanité potraviny za dostupné ceny; vítá mírné zvýšení poptávky a prostředků na intervence na zemědělských trzích v rozpočtu na rok 2022 oproti rozpočtu na rok 2021; trvá na tom, že některá opatření v souvislosti s krizí COVID-19 na podporu zemědělských odvětví musí pokračovat a musí na ně být vyčleněny dodatečné prostředky i v roce 2022, aby byl zmírněn dopad pandemie COVID-19 a aby se zotavila venkovská společenství a byly zajištěny střednědobé a dlouhodobé dodávky potravin; žádá Komisi, aby v rozpočtovém roce 2022 provedla mimořádná opatření na pomoc zemědělcům při překonávání krize způsobené pandemií COVID-19, která silně zasáhla některá zemědělská odvětví, včetně květin, vína, sýra a některých producentů masa, a to v souladu s dlouhodobými zdravotními a environmentálními cíli strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“; je toho názoru, že Unie by měla za tímto účelem vyčlenit rozpětí v objemu 340 milionů EUR, které zůstane po účelově vázaných příjmech;

9. připomíná, že článek 174 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví přednostní zacházení s venkovskými oblastmi; konstatuje však, že venkovské oblasti jsou při rozdělování finančních prostředků v rámci politiky soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) podhodnoceny; vyzývá proto Komisi, aby kladla na financování venkovských oblastí v rámci EFRR a politiky soudržnosti větší důraz;

10. vybízí členské státy, aby v souladu s nařízením (EU) č. 1307/2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby, v pozměněném znění směrovaly přímé platby v rámci svých vnitrostátních stropů do dobrovolného režimu pro malé zemědělce;

11. znovu potvrzuje význam programu Unie „Ovoce, zelenina a mléko do škol“ na podporu zdravého stravování dětí; nemůže proto souhlasit s návrhem Komise snížit podporu tohoto školního projektu o téměř 10 %, zejména vzhledem k různorodým, avšak často negativním účinkům pandemie COVID-19 na zajištění potravin pro děti a mladé lidi, jejich stravovací návyky a finanční zdroje; vyzývá členské státy, aby plně využívaly svých přídělů a upřednostňovaly udržitelnou, místní a kvalitní produkci;

12. zdůrazňuje, že je nezbytné přidělit významnou část finančních prostředků programu Horizont Evropa zemědělsko-potravinářskému odvětví s cílem podporovat výzkum a inovace v oblasti potravin, zemědělství, biohospodářství a rozvoje venkova a přispět tak ke zlepšení produktivity v zemědělství a k naplnění ambicí Zelené dohody pro Evropu; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, aby se získané výsledky dostaly až k zemědělským podnikům; vyzývá Komisi, aby účinně a prakticky uplatňovala přístup založený na účasti více aktérů v programu Horizont Evropa a zemědělci tak hráli v těchto programech odpovídající úlohu a byli zapojeni do procesu navrhování, provádění a šíření projektu po celou dobu jeho trvání; upozorňuje na význam náležitých a přístupných poradenských služeb pro zemědělce, které jim umožní integrovat nejmodernější technologie a postupy, včetně metod pěstování a chovu, a zlepšit konkurenceschopnost a udržitelnost odvětví; zdůrazňuje, že je třeba, pokud jde o přístup k financování z programu Horizont Evropa, zachovat úsilí o zeměpisnou rovnováhu mezi všemi členskými státy;

13. podporuje prodloužení mimořádných opatření pro odvětví vína i na období po 15. říjnu 2021 s cílem pomoci zemědělcům překonat krizi vyvolanou pandemií COVID-19, a to s ohledem na zhoršení situace na trhu v důsledku přetrvávajícího omezení volného pohybu osob; upozorňuje na hospodářské důsledky krize, které mohou výrazně změnit trendy v oblasti spotřeby; zdůrazňuje skutečnost, že hospodářské škody, které utrpělo odvětví vína, ještě zhoršil rok a půl trvající spor mezi společnostmi Airbus a Boeing;

14. vyjadřuje politování nad závěrem stanoviska Účetního dvora č. 10/2021, že Komise dosud nemá zaveden plně účinný rámec na podporu začleňování hlediska rovnosti žen a mužů při tvorbě rozpočtu EU; zdůrazňuje význam genderových analýz a monitorování a hodnocení rovnosti žen a mužů v odvětví zemědělství pro nápravu nerovností; vyzývá Komisi, aby vypracovala konkrétní opatření k provádění nové strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025 v odvětví zemědělství;

15. poznamenává, že křehká zemědělská odvětví hrají důležitou úlohu z hospodářského, sociálního nebo environmentálního hlediska; zastává názor, že dobrovolná podpora vázaná na produkci v těchto odvětvích by měla být zachována na stejné úrovni; staví se tedy proti navrhovanému snížení o 13 milionů EUR v návrhu rozpočtu na rok 2022;

16. zdůrazňuje, že budoucí potravinová soběstačnost do značné míry závisí na generační výměně v zemědělství; vyzývá členské státy, aby vzhledem k nedostatečné generační výměně v zemědělství, což je v současnosti jedna z největších výzev evropského zemědělství, posílily v roce 2022 stávající podpůrná opatření pro mladé zemědělce; vyzývá Radu a Komisi, aby alespoň zachovaly úroveň podpory pro mladé zemědělce v souhrnném rozpočtu na rok 2022; zdůrazňuje, že je třeba usnadnit přístup k půdě a přebírání zemědělských podniků, což je klíčovým předpokladem pro vstup mladých a nových zemědělců do tohoto odvětví; odmítá proto snížení plateb pro mladé zemědělce o 5 milionů EUR, které bylo navrženo v návrhu rozpočtu;

17. zdůrazňuje, že s ohledem na postupnou liberalizaci zemědělského obchodu a existenci různých výrobních norem, postupů v oblasti životního prostředí a pravidel pro dobré životní podmínky zvířat u našich obchodních partnerů je naprosto nezbytné posílit hraniční kontroly; vyzývá Komisi, aby sledovala stávající obchodní dohody se zeměmi, u nichž existují vážné pochybnosti o dodržování pravidel Unie a které byly předmětem stížností podaných Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF).

 


INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

30.9.2021

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

37

0

8

Členové přítomní při konečném hlasování

Mazaly Aguilar, Clara Aguilera, Atidzhe Alieva-Veli, Álvaro Amaro, Attila Ara-Kovács, Carmen Avram, Benoît Biteau, Mara Bizzotto, Daniel Buda, Isabel Carvalhais, Asger Christensen, Angelo Ciocca, Ivan David, Paolo De Castro, Jérémy Decerle, Salvatore De Meo, Herbert Dorfmann, Luke Ming Flanagan, Dino Giarrusso, Martin Hlaváček, Krzysztof Jurgiel, Jarosław Kalinowski, Gilles Lebreton, Norbert Lins, Colm Markey, Alin Mituța, Marlene Mortler, Ulrike Müller, Maria Noichl, Juozas Olekas, Pina Picierno, Maxette Pirbakas, Eugenia Rodríguez Palop, Bronis Ropė, Bert-Jan Ruissen, Anne Sander, Petri Sarvamaa, Simone Schmiedtbauer, Annie Schreijer-Pierik, Veronika Vrecionová, Sarah Wiener, Juan Ignacio Zoido Álvarez

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Claude Gruffat, Tilly Metz, Irène Tolleret

 


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

37

+

ECR

Mazaly Aguilar, Krzysztof Jurgiel, Bert-Jan Ruissen, Veronika Vrecionová

ID

Gilles Lebreton, Maxette Pirbakas

NI

Dino Giarrusso

PPE

Álvaro Amaro, Daniel Buda, Salvatore De Meo, Herbert Dorfmann, Jarosław Kalinowski, Norbert Lins, Colm Markey, Marlene Mortler, Anne Sander, Petri Sarvamaa, Simone Schmiedtbauer, Annie Schreijer-Pierik, Juan Ignacio Zoido Álvarez

Renew

Atidzhe Alieva-Veli, Asger Christensen, Jérémy Decerle, Martin Hlaváček, Alin Mituța, Ulrike Müller, Irène Tolleret

S&D

Clara Aguilera, Attila Ara-Kovács, Carmen Avram, Isabel Carvalhais, Paolo De Castro, Maria Noichl, Juozas Olekas, Pina Picierno

The Left

Luke Ming Flanagan, Eugenia Rodríguez Palop

 

0

-

 

 

 

8

0

ID

Mara Bizzotto, Angelo Ciocca, Ivan David

Verts/ALE

Benoît Biteau, Claude Gruffat, Tilly Metz, Bronis Ropė, Sarah Wiener

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 


STANOVISKO VÝBORU PRO RYBOLOV (3.9.2021)

<CommissionInt>pro Rozpočtový výbor</CommissionInt>


<Titre>k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2022 – všechny oddíly</Titre>

<DocRef>(2021/XXXX(BUD))</DocRef>

Zpravodaj: <Depute>Pierre Karleskind</Depute>

 

 

NÁVRHY

Výbor pro rybolov vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1. připomíná hospodářské, sociální a environmentální aspekty rybolovu, akvakultury a námořních záležitostí; zdůrazňuje jejich zásadní úlohu při podpoře rozvoje udržitelné modré ekonomiky a jejich přínos k rozvoji a oživení pobřežních oblastí;

2. vítá zvýšení rozpočtu Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu (ENRAF) na rok 2022; opakuje, že mají-li být udržitelný rybolov, včetně drobného rybolovu, a udržitelná akvakultura i nadále životaschopné a konkurenceschopné, jsou pro ně zapotřebí odpovídající finanční prostředky; domnívá se, že rozpočet pro tato odvětví musí reagovat na potřeby určené členskými státy a musí zohledňovat sociální, environmentální a ekonomické cíle a přispívat k cílům EU, zejména k cílům stanoveným v Zelené dohodě, v nové průmyslové strategii, ve strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“, v novém přístupu k udržitelné modré ekonomice a ve strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030; zastává názor, že zachování konkurenceschopného postavení odvětví rybolovu a akvakultury musí jít ruku v ruce s dosažením uvedených cílů, a každý návrh musí být proto podroben posouzení dopadů;

3. upozorňuje na skutečnost, že důležitým prvkem při přijímání naléhavých opatření v boji proti změně klimatu a jejím dopadům může být modrá bioekonomika; rybolov, akvakultura a produkce mořských řas mají zásadní význam pro zvýšení udržitelné výroby potravin z vodních zdrojů v EU; rozvoj systémů výroby potravin z vodních organismů, které jsou odolné vůči změně klimatu, vyžaduje před tím, než bude možno tyto systémy zavést, více výzkumu a inovací; potenciálně důležitým vodním zdrojem, jejž lze využít jako vstupní surovinu s širokým uplatněním, je biomasa z řas;

4. připomíná, že odvětví rybolovu v EU zakouší značné hospodářské ztráty v důsledku brexitu; považuje proto za naléhavě důležité, aby Komise zajistila náhradu odpovídající škodám, které odvětví rybolovu a rybářské komunity utrpěly, a to s přihlédnutím ke všem přímým i nepřímým důsledkům dohody; zdůrazňuje, že pro odvětví rybolovu je obtížné získat oprávnění k rybolovu v pásmu 6–12 námořních mil a ve vodách Guernsey a Jersey; v této souvislosti naléhavě vyzývá členské státy, aby ke zmírnění přímých i nepřímých negativních dopadů dohody a k zabránění diskriminaci mezi evropským loďstvem, jehož se brexit týká – ať už loví ve vodách Spojeného království, či nikoli –, plně využívaly všechny zdroje z rezervy na přizpůsobení se brexitu;

5. připomíná, že rovněž odvětví akvakultury EU se v důsledku brexitu potýká se značnými hospodářskými ztrátami; považuje proto za naléhavě důležité, aby Komise zajistila náhradu odpovídající škodám, které toto odvětví utrpělo, s přihlédnutím ke všem přímým i nepřímým důsledkům dohody a ke skutečnosti, že Spojené království je nyní třetí zemí; upozorňuje na obtíže při dovozu plodů moře z tzv. oblastí tříd B a C ze Spojeného království do EU a na zákaz čištění těchto plodů moře v EU; v této souvislosti naléhavě vyzývá Komisi, aby učinila výjimku a umožnila dovoz plodů moře z oblastí třídy B a C ze Spojeného království do EU v zapečetěných nákladních automobilech k čištění v členských státech EU ve zvláštních čisticích centrech, která splňují kapacitní požadavky;

6. zdůrazňuje, že je důležité napravit hospodářské a sociální škody způsobené pandemií COVID-19, jež celé odvětví rybolovu a akvakultury tvrdě zasáhla; vítá skutečnost, že v novém fondu ENRAF byla zavedena možnost zahájit opatření pro odvětví akvakultury a rybolovu v případě výjimečných událostí, které způsobí významné narušení trhů, a dočasného zastavení činnosti v případě sanitární krize; domnívá se, že začlenění těchto ustanovení ochrání toto odvětví lépe v případě nové sanitární krize;

7. zdůrazňuje, že je důležité napravit hospodářské a sociální škody způsobené pobřežními větrnými elektrárnami, které mají na odvětví rybolovu negativní dopad a budou jej mít i nadále; vyzývá k zavedení náhrady za narušení a ztráty způsobené pobřežními větrnými elektrárnami; opakuje, že má-li být odvětví rybolovu i nadále životaschopné a konkurenceschopné, jsou pro ně zapotřebí odpovídající finanční prostředky a náhrady;

8. vítá skutečnost, že Komise schválila plány obnovy členských států; zdůrazňuje, že je důležité, aby členské státy při provádění svých plánů obnovy využívaly k zajištění udržitelné obnovy odvětví rybolovu a akvakultury uvedené zdroje;

9. upozorňuje na potenciál evropské akvakultury, a to i pokud jde o zabezpečení potravin a zdravotní přínosy v rámci strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“; vyzývá Komisi, aby udržitelný růst tohoto odvětví podporovala nad rámec současných 2 % celosvětové produkce akvakultury konkrétními, přijatelnými a sdílenými cíli pro rok 2030; zdůrazňuje, že strategické pokyny pro udržitelnější a konkurenceschopnější akvakulturu EU obsahují doporučení týkající se dobrých životních podmínek zvířat; zdůrazňuje, že je třeba využívat fond ENRAF k dalšímu zlepšování norem v oblasti dobrých životních podmínek zvířat v odvětví rybolovu a akvakultury;

10. trvá na tom, že je nezbytné zlepšit vědecké a technické poznatky s cílem zajistit pro všechny mořské biologické zdroje nejspolehlivější řešení založená na výzkumu, jež jsou v souladu s požadavky společné rybářské politiky; zdůrazňuje, že je důležité zajistit dostatečné finanční zdroje na shromažďování, správu, používání a výměnu údajů v odvětví rybolovu;

 

11. trvá na tom, že je nezbytné zlepšit vědecké a technické poznatky s cílem zajistit nejspolehlivější řešení založená na výzkumu; zdůrazňuje, že je důležité zajistit dostatečné finanční zdroje na shromažďování, správu, používání a výměnu údajů v odvětví rybolovu v EU a ve vodách třetích zemí, s nimiž jsme uzavřeli nebo právě uzavíráme dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu;

12. je znepokojen tím, že se očekává, že v roce 2021 bude přijato méně než 50 % operačních programů fondu ENRAF a zbývající programy budou přijaty až v roce 2022; žádá Komisi, aby zveřejnila podrobnou zprávu o přerozdělení nevyčerpaných prostředků fondu ENRAF; upozorňuje zejména na skutečnost, že ke dni 1. ledna 2021 nebyla na zbývající závazky související s Evropským námořním a rybářským fondem (ENRF) v období 2014–2020 vyplacena nebo proplacena částka 3 457,6 milionů EUR; vyzývá členské státy a Komisi, aby operační programy v rámci fondu ENRAF urychleně přijaly; žádá Komisi, aby zlepšila proces provádění, schvalování a využívání finančních prostředků;

13. upozorňuje na mezinárodní rozměr společné rybářské politiky a její hospodářské, sociální a environmentální přínosy a vyzývá Komisi, aby vyčlenila dostatečné zdroje na správu oceánů; zdůrazňuje význam mezinárodní spolupráce pro splnění závazků EU;

14. zdůrazňuje význam kontroly při zajišťování plnění cílů společné rybářské politiky; vítá v tomto ohledu dodatečné finanční prostředky přidělené Evropské agentuře pro kontrolu rybolovu (EFCA) a dvě další námořní hlídková plavidla a letecké mise ve vodách sousedících se Spojeným královstvím; vyzývá agenturu, aby prováděla činnosti přispívající k dosažení cílů společné rybářské politiky, zejména s ohledem na rostoucí složitost a výzvy spojené s brexitem;

15. připomíná, že rozpočet agentury EFCA by měl rovněž zajišťovat nezbytné zdroje, které by přispívaly k jednotnému provádění a organizaci operační koordinace kontrolních činností členskými státy za účelem provádění zvláštních kontrolních a inspekčních programů, kontrolních programů týkajících se nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu a mezinárodních kontrolních a inspekčních programů, a to i v oblastech, na které se vztahuje Úmluva regionálních organizací pro řízení rybolovu, jako jsou NAFO, IOTC a další;

16. vyjadřuje politování nad tím, že se námořní strategie EU pro oblast Atlantského oceánu nezmiňuje o rybolovu a akvakultuře; lituje proto, že na provádění této strategie nebyly vyčleněny žádné finanční prostředky;

17. zdůrazňuje, že jednou z priorit evropského odvětví rybolovu je generační obměna; vyzývá členské státy, aby čerpaly prostředky z fondu ENRAF při financování programů speciálně určených na pomoc mladým lidem při nástupu do zaměstnání v odvětví rybolovu, na zvýšení rozmanitosti tohoto odvětví a na povzbuzení lidí z nedostatečně zastoupených skupin, zejména žen, aby se do tohoto odvětví zapojili; zdůrazňuje, že generační obměna může přispět k dosažení cílů Zelené dohody, neboť mladší generace jsou lépe připraveny a jsou otevřenější přechodu k zeleným a digitálním technologiím, které jsou pro toto odvětví zásadní;

18. opakuje, že je třeba poskytovat významnou podporu znevýhodněným pobřežním oblastem a evropským nejvzdálenějším regionům.

 

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

1.9.2021

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

26

1

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Clara Aguilera, Pietro Bartolo, François-Xavier Bellamy, Izaskun Bilbao Barandica, Isabel Carvalhais, Maria da Graça Carvalho, Rosanna Conte, Rosa D’Amato, Giuseppe Ferrandino, Søren Gade, Francisco Guerreiro, Anja Hazekamp, Niclas Herbst, Ladislav Ilčić, France Jamet, Pierre Karleskind, Predrag Fred Matić, Francisco José Millán Mon, Grace O’Sullivan, João Pimenta Lopes, Manuel Pizarro, Caroline Roose, Bert-Jan Ruissen, Annie Schreijer-Pierik, Peter van Dalen, Emma Wiesner, Theodoros Zagorakis

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Valentino Grant

 


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

26

+

ECR

Ladislav Ilčić, Bert-Jan Ruissen

ID

Rosanna Conte, Valentino Grant, France Jamet

PPE

François-Xavier Bellamy, Maria da Graça Carvalho, Peter van Dalen, Niclas Herbst, Francisco José Millán Mon, Annie Schreijer-Pierik, Theodoros Zagorakis

Renew

Izaskun Bilbao Barandica, Søren Gade, Pierre Karleskind, Emma Wiesner

S&D

Clara Aguilera, Pietro Bartolo, Isabel Carvalhais, Giuseppe Ferrandino, Predrag Fred Matić, Manuel Pizarro

Verts/ALE

Rosa D'Amato, Francisco Guerreiro, Grace O'Sullivan, Caroline Roose

 

1

-

The Left

Anja Hazekamp

 

1

0

The Left

João Pimenta Lopes

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 


 

 

STANOVISKO VÝBORU PRO KULTURU A VZDĚLÁVÁNÍ (28.9.2021)

<CommissionInt>pro Rozpočtový výbor</CommissionInt>


<Titre>k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2022 – všechny oddíly</Titre>

<DocRef>(2021/0227(BUD))</DocRef>

Zpravodaj: <Depute>Romeo Franz</Depute>

 

 

NÁVRHY

Výbor pro kulturu a vzdělávání vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1. domnívá se, že hospodářská krize způsobená pandemií COVID-19 nesmí způsobit pokles investic v oblasti sociálních věcí, vzdělání, kreativní činnosti a kultury; proto zvyšuje rozpočet na program Erasmus+ a program Evropský sbor solidarity za účelem lepší podpory oživení a „ekologizace“ těchto programů; zdůrazňuje, že zvláštní pozornost by měla být věnována zajištění dobrého přístupu pro zranitelné osoby, jejichž vyloučení se v důsledku pandemie ještě zhoršilo, tak aby byl všem osobám zajištěn rovný přístup k programům a nikdo nebyl opomenut;

2. zdůrazňuje, že je třeba posílit digitální rozměr programů Unie v oblasti kultury a vzdělávání, zejména v souvislosti s pandemií a oživením, a podporovat kulturní a tvůrčí odvětví při plném využívání digitální transformace jako příležitosti;

3. vyzývá Komisi, aby v roce 2022 zajistila plné provádění programů Unie v oblasti kultury a vzdělávání;

4. vzhledem k dramatickým dopadům krize způsobené pandemií COVID-19 na evropská kulturní a kreativní odvětví v Evropě posiluje složku Kultura programu Kreativní Evropa s cílem podpořit organizace, umělce a všechny pracovníky v oblasti kultury při obnově, poskytnout cílenou podporu pro scénická umění, zejména hudební odvětví, a zaměřit se na to, aby byl tento program „ekologičtější“ a zahrnoval sociální hledisko;

5. opakuje, že zvýšení programových rozpočtů musí jít ruku v ruce s lineárním a postupným růstem ročních přídělů, aby se zabránilo nepřiměřenému nárůstu a potížím s čerpáním prostředků v posledních letech víceletého finančního rámce na období 2021–2027;

6. naléhavě žádá členské státy, aby v souladu s požadavkem Parlamentu vyčlenily alespoň 2 % rozpočtových prostředků určených na nástroj pro oživení a odolnost na obnovu kulturního a kreativního odvětví a průmyslu; vítá skutečnost, že některé členské státy již vyčlenily část svých plánů obnovy ve prospěch kulturního a kreativního odvětví a průmyslu a alespoň 10 % na vzdělávání;

7. trvá na tom, že v souladu s opakovaným závazkem komisařky pro inovace, výzkum, kulturu, vzdělávání a mládež by neměly být použity žádné prostředky ani z jednoho ze tří pilířů programu Kreativní Evropa na financování projektů v rámci iniciativy Nový evropský Bauhaus, aby se zabránilo přesměrování již tak omezených zdrojů programu na nové, nepředvídané politické priority; vyzývá Komisi, aby určila nové zdroje pro iniciativu Nový evropský Bauhaus uzpůsobený zvláštním potřebám této iniciativy;

8. zdůrazňuje, že je zapotřebí více finančních prostředků na financování všech vysoce kvalitních projektů předložených v rámci výzev k předkládání návrhů v rámci složky Angažovanost a účast občanů programu Občané, rovnost, práva a hodnoty a na řešení historicky nízké míry úspěšnosti této složky;

9. zvyšuje rozpočet na „opatření v multimediální oblasti“ o 2,2 milionu EUR a vytváří rezervu ve výši 5 milionů EUR, aby povzbudil Komisi k nalezení vhodného řešení a zajištění větší stability a předvídatelnosti pro dlouhodobé strategické financování rozhlasové sítě, která se věnuje záležitostem EU, prostřednictvím financování na období minimálně dvou let; vyzývá však k tomu, aby tato rezerva neznevýhodňovala partnerství, která Komise uzavřela s dalšími partnery za účelem poskytování kvalitních evropských informací v rámci „opatření v multimediální oblasti“; potvrzuje zejména svou podporu redakčnímu partnerství, které bylo v této souvislosti uzavřeno s Euronews; kromě toho rozděluje stávající rozpočtovou položku do čtyř složek, aby byla posílena transparentnost a rozpočtová kontrola;

10. vyzývá Komisi, aby přijala konkrétní opatření na zvýšení viditelnosti a dostupnosti finančních prostředků Unie s cílem posílit know-how kulturního a kreativního odvětví, zejména znalosti menších organizací, aby bylo možné převzít administrativní postupy nezbytné pro přístup k finančním prostředkům Unie.


INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

27.9.2021

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

26

0

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Asim Ademov, Ilana Cicurel, Gilbert Collard, Gianantonio Da Re, Laurence Farreng, Tomasz Frankowski, Romeo Franz, Chiara Gemma, Alexis Georgoulis, Irena Joveva, Petra Kammerevert, Predrag Fred Matić, Dace Melbārde, Victor Negrescu, Niklas Nienaß, Peter Pollák, Marcos Ros Sempere, Domènec Ruiz Devesa, Monica Semedo, Andrey Slabakov, Massimiliano Smeriglio, Michaela Šojdrová, Sabine Verheyen, Maria Walsh, Theodoros Zagorakis, Milan Zver

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Marcel Kolaja, Elżbieta Kruk

Náhradníci (čl. 209 odst. 7) přítomní při konečném hlasování

Evelyne Gebhardt

 


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

26

+

ECR

Dace Melbārde

ID

Gilbert Collard

NI

Chiara Gemma

PPE

Asim Ademov, Tomasz Frankowski, Peter Pollák, Michaela Šojdrová, Sabine Verheyen, Maria Walsh, Theodoros Zagorakis, Milan Zver

Renew

Ilana Cicurel, Laurence Farreng, Irena Joveva, Monica Semedo

S&D

Evelyne Gebhardt, Petra Kammerevert, Predrag Fred Matić, Victor Negrescu, Marcos Ros Sempere, Domènec Ruiz Devesa, Massimiliano Smeriglio

The Left

Alexis Georgoulis

Verts/ALE

Romeo Franz, Marcel Kolaja, Niklas Nienaß

 

0

-

 

 

 

3

0

ECR

Elżbieta Kruk, Andrey Slabakov

ID

Gianantonio Da Re

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 


 

 

STANOVISKO VÝBORU PRO OBČANSKÉ SVOBODY, SPRAVEDLNOST A VNITŘNÍ VĚCI (23.9.2021)

<CommissionInt>pro Rozpočtový výbor</CommissionInt>


<Titre>k souhrnnému rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2022 – všechny oddíly</Titre>

<DocRef>(2021/0227(BUD))</DocRef>

Zpravodaj: <Depute>Domènec Ruiz Devesa</Depute>

 

 

NÁVRHY

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1. vyjadřuje hluboké znepokojení nad navrženým snížením rozpočtu Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) o 0,5 %; vyzývá místo toho k navýšení rozpočtu o 31 milionů EUR v prostředcích na závazky a o 30 milionů EUR v prostředcích na platby s cílem účinně provádět nový mandát agentury FRA a projekty, které reagují na zjištěné potřeby, jako jsou nové technologie a umělá inteligence, migrace a bezpečnost, sociální a hospodářská práva a diskriminace, a kompenzovat značné dodatečné úsilí potřebné ke sledování dopadu základních práv během pandemie COVID-19; požaduje přidání 12 míst dočasných zaměstnanců a 7 míst smluvních zaměstnanců do plánu pracovních míst agentury FRA; zdůrazňuje, že bez dodatečných finančních a personálních zdrojů nebude agentura FRA schopna plnit všechny úkoly, které jí byly svěřeny, a plně vykonávat svůj nový mandát; zdůrazňuje, že se očekává, že úkoly agentury FRA v oblasti shromažďování a analýzy spolehlivých informací o dodržování základních práv v členských státech budou v budoucnu narůstat; připomíná, že roční rozpočet agentury FRA se od roku 2013 nezvýšil;

2. vítá navrhované zvýšení rozpočtu Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO) o 11,2 % a vyžaduje silnou podporu ze strany EASO s cílem posílit provádění společného evropského azylového systému (CEAS), posílit praktickou spolupráci, poskytovat operativní a technickou pomoc a usnadňovat výměnu informací a sbližování při posuzování potřeb ochrany mezi členskými státy; zdůrazňuje, že provedení právního aktu o přeměně úřadu EASO na Agenturu Evropské unie pro azyl, na němž se dohodli spolunormotvůrci dne 29. června 2021, vyžaduje dodatečné lidské zdroje, s nimiž se v návrhu rozpočtu Komise nepočítalo; zdůrazňuje zejména potřebu přijmout 28 nových zaměstnanců na pozice AD a AST do funkce úředníků pověřených sledováním základních práv, úředníků pro podpůrné azylové týmy, styčné úředníky v členských státech a posílit právní a školicí týmy;

3. je znepokojen vážnými a opakovanými obviněními, že Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) násilně zatlačuje migranty na vnějších hranicích; vyjadřuje zklamání nad tím, že Frontex podle Účetního dvora nedokázal plnit svůj mandát z roku 2016, natož upravený mandát z roku 2019, a že byly zjištěny vážné a četné nedostatky účinnosti; zdůrazňuje, že výrazné zvýšení rozpočtu a stavu zaměstnanců Frontexu závisí na tom, jak naplňuje zásady veřejné odpovědnosti a transparentnosti a jak dodržuje unijní právo a plní svůj mandát; navrhuje proto, aby byly Frontexu přiděleny rozpočtové prostředky pod podmínkou, že příjme zbývajících 20 pracovníků v platové třídě AD pro sledování základních práv a jasný postup pro uplatňování článku 46 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896[23] a urychleně jmenuje zástupce výkonných ředitelů v souladu se svým mandátem z roku 2019;

4. připomíná, že Úřad evropského veřejného žalobce odhaduje, že v roce 2022 povede 3 000 vyšetřování; zdůrazňuje, že úřad je vyšetřovacím orgánem s mandatorními vyšetřovacími pravomocemi a povinnostmi bez ohledu na rozpočtové prostředky; je znepokojen tím, že prostředky navržené na rok 2022 nejsou oproti roku 2021 smysluplně navýšeny; zdůrazňuje, že úřad potřebuje výrazně zvýšit financování na 55,7 milionu EUR a přijmout dalších 64 zaměstnanců; domnívá se, že by se mělo zvážit další navýšení prostřednictvím návrhu opravného rozpočtu, pokud počet zpracovaných případů bude mít tendenci odpovídat odhadům Úřadu evropského veřejného žalobce;

5. považuje práci Evropského inspektora ochrany údajů za klíčovou pro zajištění souladu institucí, orgánů, úřadů a agentur Unie s pravidly pro ochranu údajů, zejména v souvislosti s digitalizací, včetně zvýšeného využívání umělé inteligence a rizik s tím spojených, závěrů rozsudku Schrems II[24] a nových mandátů některých agentur Unie pro spravedlnost a vnitřní věci; zdůrazňuje, že je třeba zachovat přinejmenším financování podle návrhu Komise a posílit personál Evropského inspektora ochrany údajů o 4 pozice AD, aby mohl plnit všechny úkoly, které mu byly svěřeny, a zvládnout nárůst pracovní zátěže;

6. bere na vědomí navýšení rozpočtu o 11,2 % a dalších 71 dočasných zaměstnanců pro Agenturu Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol); vyjadřuje však politování nad tím, že zařazení 14 zaměstnanců do platové třídy v návrhu neodráží žádost Europolu na rok 2022; žádá proto o přeřazení 14 zaměstnanců z platové třídy AST do platové třídy AD; zdůrazňuje, že Europol je základním kamenem strategie bezpečnostní unie EU a hraje stále větší roli v boji proti terorismu, radikalizaci, organizované trestné činnosti a trestné činnosti proti životnímu prostředí;

7. vyjadřuje politování nad navrženým zvýšením prostředků Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) pouze o 1,5 %; je přesvědčen, že tyto prostředky nepokryjí potřeby centra, aniž by se to negativně promítlo do jeho vědecké činnosti; zdůrazňuje, že již rozpočet na rok 2021 byl nedostatečný a že centrum bylo nuceno výrazně omezit svůj pracovní program; se znepokojením konstatuje, že trh s drogami je pozoruhodně odolný vůči narušením způsobeným pandemií, zatímco globalizace a nové technologie podporují vytváření nových cest pro obchodování s drogami a růst online trhů; žádá proto, aby byl rozpočet centra na rok 2022 navýšen na 18,5 milionu EUR;

8. vítá navržené zvýšení rozpočtových prostředků Agentury Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust); vyjadřuje zklamání nad tím, že v plánu pracovních míst se navrhuje zrušení dvou pozic; z 207 v roce 2021 na 205 v roce 2022; domnívá se, že zvýšení rozpočtu Eurojustu a současné snížení stavu zaměstnanců jsou protichůdné kroky, které vyvolávají pochybnosti o tom, jak bude Eurojust schopen zvládat stále rostoucí pracovní vytížení; požaduje dva další zaměstnance na úrovni AD 5; zdůrazňuje, že je nezbytné navýšit počet zaměstnanců, aby agentura mohla plnit stávající i budoucí úkoly, jako je digitalizace justice nebo boj proti trestné činnosti proti životnímu prostředí;

9. bere na vědomí, že v případě Agentury Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) došlo k 44,2 % zvýšení prostředků na závazky a k 39,1 % zvýšení prostředků na platby; připomíná, že agentura eu-LISA plní klíčovou úlovu v rozvoji pně funkčního schengenského prostoru a žádá proto, aby byl její personál posílen o 27 zaměstnanců, z toho 25 v platové třídě AD, má-li se podpořit provádění důležitých a rozsáhlých IT projektů, včetně projektů týkajících se interoperability, a zejména snížit závislost agentury eu-LISA na externích dodavatelích;

10. vyjadřuje politování nad tím, že Agentuře Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL) byly sníženy prostředky na závazky a platby o 3,3 %, obává se, že dojde k omezení rezidenčních a e-learningových kapacit agentury CEPOL a že bez dalších lidských a finančních zdrojů nebude agentura CEPOL schopna řešit přechod na digitální technologie; požaduje spíše dodatečné finanční prostředky ve výši 750 000 EUR, včetně zvláštních prostředků na vzdělávací programy zaměřené na boj proti nárůstu trestné činnosti proti životnímu prostředí, a dalších pět míst v platové třídě AD v plánu pracovních míst, což by přispělo k podpoře agentury CEPOL při poskytování účinné odborné přípravy v oblasti základních práv a boje proti rasismu úředníkům donucovacích orgánů;

11. bere na vědomí mírné snížení prostředků na platby v Azylovém a migračním fondu (AMIF) v porovnání s rokem 2021; vítá 25,9% zvýšení prostředků na platby, aby nový fond začal co nejdříve plně fungovat; zdůrazňuje, že toto zvýšení je nezbytné v době, kdy tlak na vnitrostátní orgány příslušné pro záležitosti v oblasti azylu zůstává velmi vysoký, přičemž existují obrovské nedostatky, pokud jde o řádné přijímání žadatelů o azyl, a velké průtahy v azylových řízeních v členských státech; připomíná, že je důležité poskytnout odpovídající finanční kapacity na podporu posílení a rozvoje všech aspektů společného evropského azylového systému, legální migrace a integrace a posílení solidarity a spravedlivého sdílení odpovědnosti; s ohledem na nový pakt o migraci a azylu vyzývá, aby byly zvýšeny prostředky na závazky a prostředky na platby o dalších 10 % pro společný evropský azylový systém a pro cíle fondu AMIF v oblasti solidarity;

12. připomíná, že je důležité poskytnout odpovídající finanční kapacitu na podporu boje proti nelegální migraci a účinných, bezpečných a důstojných návratů a zpětného přebírání osob;

13. je hluboce znepokojen pokračujícími ztrátami na životech ve Středozemním moři, které oproti loňskému roku vzrostly o 56,6 %, což představuje nejméně 1 146 osob, které přišly o život na námořních trasách do Evropy v období od ledna do června 2021[25]; zastává názor, že je třeba přijmout dlouhodobější přístup k pátracím a záchranných operacím, neboť tyto operace nemohou zajišťovat výhradně nestátní subjekty; naléhavě žádá, aby Komise co nejdříve předložila legislativní návrh a odpovídající rozpočtové položky na vytvoření zvláštního fondu na podporu pátracích a záchranných misí ve Středozemním moři;

14. Bere na vědomí 47% navýšení prostředků na závazky a 20% navýšení prostředků na platby v rámci Fondu pro integrovanou správu hranic; připomíná, že tento fond poskytuje podporu účinné evropské integrované správě hranic a společné vízové politice;

15. je znepokojen přesunem prostředků z Nástroje pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (BMVI) na financování rozšíření mandátu Europolu; připomíná dlouhodobý postoj Parlamentu, že finanční nástroje Unie by neměly být využívány k financování decentralizovaných agentur, které mají vlastní rozpočtové položky;

16. znovu žádá, aby byla pro každý specifický cíl stanovený v právním základu fondu AMIF a BMVI vytvořena samostatná rozpočtová položka; domnívá se, že samostatná rozpočtová položka pro každý specifický cíl by pomohla zajistit dostatečné financování všech cílů fondu AMIF a nástroje BMVI a zajistila by lepší srozumitelnost a transparentnost, pokud jde o roční přidělování finančních prostředků na každý ze specifických cílů, čímž by se usnadnila kontrola provádění programů;

17. bere na vědomí 29,3% navýšení prostředků na závazky a 33,3% navýšení prostředků na platby v rámci Fondu pro vnitřní bezpečnost; zdůrazňuje, že tento fond je silným nástrojem k provádění strategie bezpečnostní unie EU, neboť podporuje spolupráci a úsilí donucovacích orgánů o posílení kybernetické bezpečnosti a boj proti terorismu a organizovanému zločinu v Evropě a vyzývá proto k zachování navýšení finančních prostředků, jež navrhla Komise;

18.  vítá navržené zvýšení prostředků na závazky pro program Občané, rovnost, práva a hodnoty (CERV); vyzdvihuje význam programu pro podporu občanské společnosti, udržení a prosazování otevřené, demokratické a inkluzivní společnosti a podporu rovnosti žen a mužů, účasti občanů a výchovy k evropskému občanství; vyzývá ke zvýšení prostředků na závazky v rozpočtové položce „Rovnost, práva a rovnost žen a mužů“ o 4 miliony EUR, z čehož 15 % by mělo být přiděleno na podporu činností podporujících plné požívání práv žen, rovnosti žen a mužů, včetně rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, posílení postavení žen a začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, v rozpočtové položce na podporu zapojení občanů a účasti na demokratickém životě Unie ve výši 4,5 milionu EUR, v rozpočtové položce Daphne ve výši 4,2 milionu EUR, na niž je vyčleněno 40 % na podporu činností zaměřených na všech úrovních na prevenci a boj proti násilí na základě pohlaví a na boj proti němu, a v rozpočtové položce na ochranu a podporu hodnot Unie ve výši 8,2 miliony EUR; připomíná, že odpovídající financování programu CERV je nezbytné zejména pro řešení naléhavé potřeby chránit a prosazovat hodnoty Unie, které jsou v Unii pod stále větším tlakem, a alarmujícího počtu obětí násilí na základě pohlaví, který se zvýšil během pandemie COVID-19;

19. připomíná, že poskytováním kvalitních informací založených na faktech, bojem proti dezinformacím, zvyšováním povědomí občanů a odhalováním protiprávního jednání či trestných činů je nezávislá a kvalitní investigativní žurnalistika zásadní součástí dobře fungující demokracie; zdůrazňuje, že žurnalistika čelí v celé Evropě vážným výzvám, zejména nedostatku finančních zdrojů, které ohrožují její nezávislost nebo přežití; vyzývá k tomu, aby byly v rámci rozpočtu Unie přijaty ambiciózní programy financování této oblasti;

20. s politováním bere na vědomí, že v programu Spravedlnost byly sníženy prostředky na závazky o 6 % a prostředky na platby o 16 %, zejména v oblasti podpory přístupu ke spravedlnosti a justičnímu vzdělávání, jako je intenzivnější využívání systémů umělé inteligence v trestním soudnictví;  navrhuje, že by bylo vhodnější zachovat v roce 2022 financování na stejné úrovni jako v rozpočtu na rok 2021. požaduje navýšení prostředků na závazky v rozpočtové položce na podporu justiční spolupráce o 1 milion EUR, v rozpočtové položce na podporu justičního vzdělávání o 4 miliony EUR a v rozpočtové položce na podporu účinného přístupu ke spravedlnosti o 3,5 milionu EUR;

21. naléhavě žádá Komisi, Radu a členské státy, aby u všech rozpočtových činností uplatňovaly hledisko rovnosti žen a mužů; připomíná, že genderové rozpočtování by mělo být nedílnou součástí rozpočtového procesu ve všech jeho fázích a rozpočtových položkách;

22. lituje, že členské státy stále neposkytují agenturám Unie v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí dostatečné množství vyslaných národních odborníků; zdůrazňuje význam takových vyslání nejen pro podporu lidských zdrojů agentur Unie, ale také pro rozvoj evropské kultury spolupráce mezi vnitrostátními orgány.


INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

17.9.2021

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

17

14

35

Členové přítomní při konečném hlasování

Magdalena Adamowicz, Malik Azmani, Katarina Barley, Pernando Barrena Arza, Pietro Bartolo, Nicolas Bay, Vladimír Bilčík, Vasile Blaga, Ioan-Rareş Bogdan, Saskia Bricmont, Joachim Stanisław Brudziński, Jorge Buxadé Villalba, Damien Carême, Caterina Chinnici, Clare Daly, Marcel de Graaff, Anna Júlia Donáth, Cornelia Ernst, Laura Ferrara, Nicolaus Fest, Jean-Paul Garraud, Maria Grapini, Sylvie Guillaume, Andrzej Halicki, Evin Incir, Sophia in ‘t Veld, Patryk Jaki, Assita Kanko, Fabienne Keller, Peter Kofod, Łukasz Kohut, Moritz Körner, Jeroen Lenaers, Juan Fernando López Aguilar, Lukas Mandl, Nuno Melo, Nadine Morano, Javier Moreno Sánchez, Emil Radev, Paulo Rangel, Terry Reintke, Diana Riba i Giner, Ralf Seekatz, Michal Šimečka, Birgit Sippel, Sara Skyttedal, Martin Sonneborn, Tineke Strik, Ramona Strugariu, Annalisa Tardino, Tomas Tobé, Dragoş Tudorache, Milan Uhrík, Tom Vandendriessche, Bettina Vollath, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Jadwiga Wiśniewska, Elena Yoncheva, Javier Zarzalejos

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Olivier Chastel, Gwendoline Delbos-Corfield, Tanja Fajon, Fulvio Martusciello, Rob Rooken, Domènec Ruiz Devesa, Miguel Urbán Crespo

 


 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

17

+

NI

Laura Ferrara, Martin Sonneborn

PPE

Vladimír Bilčík

S&D

Katarina Barley, Pietro Bartolo, Caterina Chinnici, Tanja Fajon, Maria Grapini, Sylvie Guillaume, Evin Incir, Łukasz Kohut, Juan Fernando López Aguilar, Javier Moreno Sánchez, Domènec Ruiz Devesa, Birgit Sippel, Bettina Vollath, Elena Yoncheva

 

14

-

ECR

Jorge Buxadé Villalba, Rob Rooken

ID

Nicolas Bay, Nicolaus Fest, Jean-Paul Garraud, Marcel de Graaff, Peter Kofod, Annalisa Tardino, Tom Vandendriessche

NI

Milan Uhrík

The Left

Pernando Barrena Arza, Clare Daly, Cornelia Ernst, Miguel Urbán Crespo

 

35

0

ECR

Joachim Stanisław Brudziński, Patryk Jaki, Assita Kanko, Jadwiga Wiśniewska

PPE

Magdalena Adamowicz, Vasile Blaga, Ioan-Rareş Bogdan, Andrzej Halicki, Jeroen Lenaers, Lukas Mandl, Fulvio Martusciello, Nuno Melo, Nadine Morano, Emil Radev, Paulo Rangel, Ralf Seekatz, Sara Skyttedal, Tomas Tobé, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Javier Zarzalejos

Renew

Malik Azmani, Olivier Chastel, Anna Júlia Donáth, Sophia in 't Veld, Fabienne Keller, Moritz Körner, Michal Šimečka, Ramona Strugariu, Dragoş Tudorache

Verts/ALE

Saskia Bricmont, Damien Carême, Gwendoline Delbos-Corfield, Terry Reintke, Diana Riba i Giner, Tineke Strik

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 


 

 

STANOVISKO VÝBORU PRO ÚSTAVNÍ ZÁLEŽITOSTI (7.9.2021)

<CommissionInt>pro Rozpočtový výbor</CommissionInt>


<Titre>k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2022 – Všeobecný úvod – Celkové výdaje – Celkový výkaz příjmů – Výkaz příjmů a výdajů podle oddílů</Titre>

<DocRef>(2021/0227(BUD))</DocRef>

Zpravodaj: <Depute>Antonio Tajani</Depute>

 

 

NÁVRHY

Výbor pro ústavní záležitosti vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

 

1. vítá navrhované zvýšení prostředků na závazky o 18 % a prostředků na platby o 104 % v návrhu rozpočtu na rok 2022 ve srovnání s rozpočtem na rok 2021 na rozpočtovou položku „Podporu angažovanosti a účasti občanů na demokratickém životě Unie“; Připomíná, že jak je stanoveno v čl. 10 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii, účast na demokratickém životě Unie je základním právem občanů Unie; proto se domnívá, že je nezbytné další navýšení, aby byl zajištěn dostatek finančních prostředků mimo jiné na program Občané, rovnost, práva a hodnoty a na odpovídající podporu evropské občanské iniciativy, a proto navrhuje další 5% navýšení této rozpočtové položky;

2. zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby se program Občané, rovnost, práva a hodnoty rozšířil do celé Evropské unie, a to s přihlédnutím ke spravedlivému, dostupnému a zeměpisnému rozdělení finančních prostředků; vítá v tomto ohledu provádění a prostředky na závazky pro pilotní projekt BELE – Budování Evropy s místními subjekty jako způsob, jak zvýšit účast měst a vesnic EU mimo hlavní města členských států na demokratickém životě Unie; požaduje  zvláštní dodatečné příděly určené ke zvýšení viditelnosti a dopadu Konference o budoucnosti Evropy tím, že bude společně s Evropským parlamentem zavedeno více lépe strukturovanějších iniciativ v celé Evropě a v rámci členských států, v souladu s postojem Parlamentu;

3. zdůrazňuje význam programu Občané, rovnost, práva a hodnoty pro podporu vzdělávání v oblasti evropského občanství a vyzývá k vytvoření rozpočtové položky pro demonstrativní a dobrovolné základní a sekundární vzdělávací programy v oblasti vzdělávání k občanství EU a ke globálnímu občanství;

4. nesouhlasí s postojem Rady snížit o 3,6 % finanční prostředky navržené v návrhu rozpočtu na rok 2022 v položce „Zastoupení Komise“. Navrhuje navýšení této položky o 5 % oproti návrhu Komise v návrhu rozpočtu na rok 2022 a považuje toto navýšení za nezbytné za účelem podpory proaktivních dialogů o záležitostech EU s občany v členských státech, včetně virtuálních a hybridních formátů, pořádání akcí v souvislosti s Konferencí o budoucnosti Evropy, a rovněž rozvoje komunikačních činností v boji proti zahraničnímu vměšování a dezinformacím; domnívá se, že Parlament by měl na tyto účely také zaručit adekvátní zdroje pro své kontaktní kanceláře;

5. považuje za nedostatečné navrhované úrovně navýšení prostředků na závazky o 0,9 % a prostředků na platby o 3 % v položce „Komunikační služby pro občany“ ve srovnání s rozpočtem na rok 2021; v důsledku toho nesouhlasí s postojem Rady snížit o 3,1 % finanční prostředky v této rozpočtové položce; poukazuje na to, že komunikační služby pro občany by měly být na špičkové úrovni, aby bylo možné oslovit občany EU a navázat s nimi kontakt prostřednictvím různých komunikačních kanálů a podstatně zviditelnit politiky Unie; proto navrhuje 5% navýšení oproti úrovním uvedeným v návrhu rozpočtu na rok 2022 pro „Komunikační služby pro občany“, mimo jiné s ohledem na financování osvětových a informačních činností o evropské občanské iniciativě ve spolupráci se zastoupeními Komise a místními středisky Europe Direct v členských státech; zdůrazňuje, že je důležité zapojit menší nevládní organizace, místní orgány a zúčastněné strany do komunikačních strategií a opatření; Vyzývá k tomu, aby byl obsah zpřístupněn ve všech jazycích Unie a aby byl zpřístupněn občanům Unie žijícím v jiných členských státech, než je jejich země původu;

6. vyzývá k financování zvláštní strategie a iniciativy zaměřené na občanství a občanskou výchovu; vyzývá k tomu, aby byla v rámci rozpočtu Unie na rok 2022 vytvořena nová agentura zaměřená na občanství a občanskou výchovu;

7. naléhavě žádá Rozpočtový výbor, aby do svého stanoviska zahrnul výše uvedená navýšení rozpočtových položek, neboť slouží k dosažení konkrétních výsledků a kvalitní komunikace s občany.


INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

2.9.2021

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

22

4

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Gerolf Annemans, Gabriele Bischoff, Damian Boeselager, Geert Bourgeois, Fabio Massimo Castaldo, Leila Chaibi, Gwendoline Delbos-Corfield, Pascal Durand, Daniel Freund, Charles Goerens, Esteban González Pons, Sandro Gozi, Brice Hortefeux, Paulo Rangel, Antonio Maria Rinaldi, Domènec Ruiz Devesa, Jacek Saryusz-Wolski, Helmut Scholz, Pedro Silva Pereira, Sven Simon, Antonio Tajani, Mihai Tudose, Loránt Vincze, Rainer Wieland

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Brando Benifei, Alin Mituța

 


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

22

+

NI

Fabio Massimo Castaldo

PPE

Esteban González Pons, Brice Hortefeux, Paulo Rangel, Sven Simon, Antonio Tajani, Loránt Vincze, Rainer Wieland

Renew

Pascal Durand, Charles Goerens, Sandro Gozi, Alin Mituța

S&D

Brando Benifei, Gabriele Bischoff, Domènec Ruiz Devesa, Pedro Silva Pereira, Mihai Tudose

The Left

Leila Chaibi, Helmut Scholz

Verts/ALE

Damian Boeselager, Gwendoline Delbos Corfield, Daniel Freund

 

4

-

ECR

Geert Bourgeois, Jacek Saryusz Wolski

ID

Gerolf Annemans, Antonio Maria Rinaldi

 

0

0

 

 

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 


 

 

STANOVISKO VÝBORU PRO PRÁVA ŽEN A ROVNOST POHLAVÍ (8.9.2021)

<CommissionInt>pro Rozpočtový výbor</CommissionInt>


<Titre>k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2022 – Všeobecný úvod – Celkové výdaje – Celkový výkaz příjmů – Výkaz příjmů a výdajů podle oddílů</Titre>

<DocRef>(2021/0227(BUD))</DocRef>

Zpravodajka: <Depute>Samira Rafaela</Depute>

 

 

NÁVRHY

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

A. vzhledem k tomu, že v článku 8 Smlouvy o fungování Evropské unie se uvádí, že Unie by měla usilovat o odstranění nerovností a podporovat rovné zacházení pro muže a ženy, a tedy podporovat začleňování genderového hlediska do všech svých politik, a to i prostřednictvím sestavování rozpočtu s ohledem na rovnost žen a mužů na všech úrovních rozpočtového procesu;

B. vzhledem k tomu, že Parlament opakovaně vyzýval Komisi, aby prosazovala a uplatňovala začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a sestavování rozpočtu s ohledem na rovnost žen a mužů a aby prováděla posouzení dopadu na rovnost žen a mužů ve všech oblastech politiky Unie; vzhledem k tomu, že Účetní dvůr potvrdil, že toho nebylo dosaženo;

C. vzhledem k tomu, že Parlament opakovaně vyzýval k dostatečnému financování Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE), programu Práva, rovnost a občanství a následného programu Občané, rovnost, práva a hodnoty (CERV) a jeho složky Daphne s cílem posílit nástroje pro zajištění nediskriminace a rovnosti žen a mužů a nástroje pro zohledňování hlediska rovnosti žen a mužů a zajistit dostatečné zdroje na podporu opatření zaměřených na předcházení genderově podmíněnému násilí a boji proti němu; vzhledem k tomu, že v důsledku pandemie COVID-19 a souvisejících opatření, jako je omezení volného pohybu osob nebo práce z domova, došlo k prudkému nárůstu případů domácího násilí[26];

D. vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 má nepřiměřeně větší dopad na ženy, zejména na ženy pracující v nejistém zaměstnání, ve feminizovaných odvětvích a v neformální ekonomice; vzhledem k tomu, že rozpočet Unie na rok 2022 by měl hrát klíčovou úlohu při hospodářském oživení Unie a věnovat zvláštní pozornost těm silně feminizovaným odvětvím, jež byla během pandemie zásadní nebo byla vážně zasažena následnou hospodářskou krizí;

E. vzhledem k tomu, že ženy jsou i nadále nedostatečně zastoupeny ve vedoucích a rozhodovacích pozicích, avšak nadměrně zastoupeny v málo placených odvětvích, jako je pečovatelství a práce ve službách; vzhledem k tomu, že ženy věnují více času než muži neplacené domácí práci a pečovatelským povinnostem;

F. vzhledem k tomu, že ženy jsou i nadále nedostatečně zastoupeny v digitálním hospodářství a v odvětvích přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (STEM), pokud jde o vzdělávání, odbornou přípravu a zaměstnanost; vzhledem k tomu, že zdroje na podporu zlepšení postavení žen a dívek prostřednictvím digitálního začleňování by mohly vést k dosažení větší genderové rovnosti v digitálním věku;

G. vzhledem k tomu, že se v Evropě šíří nové varianty onemocnění COVID-19, což představuje hrozbu nového omezení volného pohybu osob v členských státech; vzhledem k tomu, že permanentní rámec pro posuzování dopadů pandemie COVID-19 na ženy je proto důležitý pro případné zmírnění výsledků nové pandemie;

1. zdůrazňuje, že práva žen a hledisko rovnosti pohlaví je třeba začleňovat do všech oblastí politik a zajišťovat jejich uplatňování, zejména s ohledem na to, že pandemie COVID-19 má četné dopady na práva žen; znovu naléhavě žádá, aby bylo v rámci celého rozpočtového procesu prosazováno hledisko rovnosti žen a mužů a genderové rozpočtování; připomíná zprávu Účetního dvora z roku 2021 o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do rozpočtu EU, která odhalila, že začleňování hlediska rovnosti žen a mužů nebylo v rozpočtu Unie náležitě uplatňováno, a hlavní doporučení této zprávy; zdůrazňuje, že některé členské státy využily tuto pandemii k dalšímu omezování práv žen;

2. vyzývá k tomu, aby Unie poskytla členským státům více finančních prostředků na posílení ochrany mateřství a otcovství v pracovněprávních předpisech, zejména zvýšením počtu dnů odpovídající dovolené a zaručením 100 % mzdy, dále pak zkrácením pracovní doby během období kojení a přijetím opatření k zajištění této ochrany, ale také investicemi do péče a vzdělávání v raném věku a do služeb dlouhodobé péče; poukazuje na to, že významnou bariérou, která brání ženám v rovnoprávné účasti na všech aspektech společenského života včetně zaměstnání, je špatná dostupnost, příliš vysoké náklady a nedostatek potřebné infrastruktury kvalitní péče o děti;

3. vyjadřuje své znepokojení nad propojením útoků na právní stát s odmítavým postojem k rovnosti žen a mužů a právům žen; připomíná, že rozpočtová podmíněnost se v souvislosti s právy žen uplatňuje stejným způsobem jako v jiných oblastech politiky; vyzývá Komisi, aby k řešení této záležitosti používala postup proti dotčeným členským státům podle článku 7;

4. vyzývá Komisi, aby zaručila, že fondy Unie nepodporují žádné projekty, investice a programy, které přispívají k segregaci, diskriminaci nebo sociálnímu vyloučení;

5. vyzývá Komisi, aby v rámci hodnocení národních plánů obnovy a v souladu s obecným cílem Nástroje pro oživení a odolnosti, jímž je zmírnit sociální a hospodářský dopad krize, zejména na ženy, předložila konkrétní doporučení a zdůraznila, že je třeba zajistit investice a reformy zaměřené na rovnost žen a mužů, shromažďovat údaje rozčleněné podle pohlaví a používat ukazatele relevantní z hlediska pohlaví, a usnadnit tak ženám plnou účast na trhu práce, díky čemuž by reakce na krizi zahrnovala hledisko rovnosti žen a mužů a zaručila, že z příslušných opatření budou mít prospěch všichni;

6 znovu opakuje, že je třeba navýšit finanční prostředky v rozpočtu Unie s cílem odstranit rozdíly v odměňování žen a mužů a důsledně uplatňovat zásadu stejné odměny za stejnou nebo rovnocennou práci, a to nejen prostřednictvím právních předpisů a opatření pro boj proti diskriminaci v odměňování, ale také za účelem podpory kolektivního vyjednávání; dále vyzývá k přijetí opatření pro boj proti diskriminačním praktikám při rozhodování o přijetí do zaměstnání a povýšení; vyzývá k přijetí opatření na zvýšení sociální ochrany v případě mateřství, nezaměstnanosti, nemoci, pracovního úrazu a nemoc z povolání;

7. vyzývá ke shromažďování údajů rozčleněných podle pohlaví a k využívání genderově relevantních ukazatelů a posouzení dopadů za účelem hodnocení opatření obsažených v plánech obnovy;

8. vyzývá Komisi a Radu, aby zajistily, aby veškeré rozpočtové prostředky přidělené v rámci VFR 2021–2027 respektovaly zásadu rovnosti mezi muži a ženami a zohledňovaly ji ve všech politikách Unie;

9. vyzývá Komisi, aby v úzké spolupráci s Parlamentem urychlila zavádění metodiky měření příslušných genderových výdajů, jak stanoví interinstitucionální dohoda ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů[27];

10. vyzývá Komisi, aby zajistila odpovídající navýšení rozpočtu institutu EIGE s cílem prosazovat rovnost žen a mužů v celé Unii, zejména s ohledem na dopad pandemie COVID-19 na ženy, a aby následně zajistila odpovídající lidské zdroje, které mu umožní plnit své úkoly; zdůrazňuje ústřední úlohu institutu EIGE, pokud jde o shromažďování, analýzu, zpracovávání a šíření údajů a informací týkajících se rovnosti žen a mužů, zejména s ohledem na genderový rozměr krize COVID-19, a pokud jde o pochopení rozsahu a překážek dosažení rovnosti žen a mužů v Unii a vývoj, analýzu, hodnocení a šíření metodických nástrojů na podporu začlenění rovnosti žen a mužů do všech politik Unie a výsledných vnitrostátních politik;

11. zdůrazňuje, že se v posledním desetiletí, po vypuknutí hospodářské a finanční krize, prohloubily ekonomické, sociální, pracovněprávní a genderové nerovnosti v rámci členských států i mezi nimi; připomíná důležitou úlohu institutu EIGE, pokud jde o porozumění rozsahu a příčinám nerovnosti mezi muži a ženami v Unii; vyzývá proto k posílení rozpočtu, zaměstnanců a nezávislosti a k navýšení rozpočtu v okruhu „Podpora nediskriminace a rovnosti“;

12. opakuje svůj požadavek, aby byla v rámci programu CERV vyčleněna jedna nezávislá rozpočtová položka na cíl prosazování rovnosti žen a mužů a začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a druhá na cíl předcházení násilí páchanému na základě pohlaví a boj proti němu; důrazně opakuje svůj požadavek na posílení iniciativy Daphne navýšením zdrojů pro složku Daphne, a zejména na opatření pro boj proti násilí na základě pohlaví a na řádnou podporu obětí, zejména v návaznosti na eskalaci násilí na základě pohlaví, k níž došlo během krize COVID-19; zdůrazňuje, že je třeba navýšit rozpočtové prostředky, které podporují opatření zajišťující genderový aspekt zdraví, a to usnadněním výměny mezi členskými státy, a to i v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a souvisejících práv; vyzývá Komisi k vyčlenění dodatečných zdrojů na program EU pro zdraví, aby členské státy mohly zejména zajistit odpovídající poskytování dostupných služeb v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv;

13. připomíná, že nejméně 40 % finančních prostředků určených na složku Rovnost, práva a genderová rovnost a složku Daphne je třeba přidělit na činnosti zaměřené na předcházení všem formám násilí na základě pohlaví a boj proti nim na všech úrovních a nejméně 15 % na činnosti podporující plné požívání práv žen, rovnost žen a mužů, včetně rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, posílení postavení žen a začleňování hlediska rovnosti žen a mužů;

14. vyzývá Komisi, aby přehodnotila iniciativu Daphne a vyčlenila na tento program odpovídající zdroje s cílem řádně podpořit oběti násilí a bojovat proti násilí páchanému na ženách;

15. zdůrazňuje, že je třeba zvýšit financování Unie, aby mohly členské státy poskytovat veřejné sociální služby pro oběti obchodování s lidmi nebo sexuálního vykořisťování s psychologickou a sociální podporou zajišťovanou specializovanými odborníky a zavést sociální a hospodářské politiky, jejichž cílem je pomoci zranitelným ženám a dívkám opustit prostituci, mimo jiné zajištěním pracovních míst, která skutečně povedou k jejich sociálnímu začlenění;

16. zdůrazňuje, že je důležité využívat evropské strukturální a investiční fondy, jako je Evropský sociální fond plus (ESF+), k podpoře genderové rovnosti, zaměstnanosti žen a jejich přístupu na trh práce a k zařízením péče o děti a zařízením dlouhodobé péče; vyzývá k dalšímu odpovídajícímu využívání, navýšení zdrojů a strategičtějšímu uplatňování ESF+ na podporu rovnosti žen a mužů v oblasti zaměstnanosti, neboť u žen existuje větší pravděpodobnost než u mužů, že budou v dočasném, částečném a nejistém zaměstnání, a pandemie COVID-19 měla na zaměstnanost žen neúměrný dopad, zejména v některých silně zasažených a vysoce feminizovaných odvětvích, jako je zdravotnictví, maloobchod a pečovatelství; žádá Komisi, aby prostřednictvím Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova navrhla aktivní opatření na podporu zaměstnanosti žen ve venkovských oblastech;

17. zdůrazňuje, že rozpočet Unie by měl zahrnovat zvýšení investic do pečovatelské infrastruktury a pečovatelských služeb pro poskytování vysoce kvalitní péče; připomíná, že tyto investice jsou klíčové pro dosažení hospodářského oživení, zvládnutí sociální a zdravotní krize, budování sociální odolnosti a boj proti nerovnostem;

18. vyzývá k tomu, aby rozpočet Unie podporoval účast žen v digitální ekonomice a v odvětvích STEM a jejich zájem o tyto oblasti a profesní dráhu v nich prostřednictvím programů Unie, například v oblasti výzkumu, inovací a technologií, nebo jejich účast v Evropském výzkumném prostoru, včetně Iniciativy na podporu mladých lidí;

19. opakuje, že je třeba, aby rozpočet Unie hrál aktivnější úlohu při plnění cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje, zejména pokud jde o projekty zaměřené na vymýcení chudoby v členských státech; zdůrazňuje, že pandemie COVID-19 zhoršila již existující problémy žen[28] a dětské chudoby[29]; vyzývá proto k tomu, aby Unie podporovala opatření a projekty, jejichž cílem je vymýcení chudoby žen a dětí, podpora většího a lepšího začlenění na trh práce, odstranění rozdílů mezi muži a ženami, pokud jde o plat a pracovní podmínky, zlepšení přístupu ke zdravotnickým službám a jejich poskytování a boj proti násilí na ženách, dětech a mladých lidech.


INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

6.9.2021

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

24

5

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Isabella Adinolfi, Christine Anderson, Simona Baldassarre, Robert Biedroń, Vilija Blinkevičiūtė, Annika Bruna, Margarita de la Pisa Carrión, Rosa Estaràs Ferragut, Frances Fitzgerald, Cindy Franssen, Heléne Fritzon, Lina Gálvez Muñoz, Alice Kuhnke, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, Andżelika Anna Możdżanowska, Maria Noichl, Sirpa Pietikäinen, Samira Rafaela, Evelyn Regner, Diana Riba i Giner, Eugenia Rodríguez Palop, María Soraya Rodríguez Ramos, Christine Schneider, Sylwia Spurek, Jessica Stegrud, Isabella Tovaglieri, Ernest Urtasun, Hilde Vautmans, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Marco Zullo

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Susana Solís Pérez

 


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

24

+

PPE

Isabella Adinolfi, Rosa Estaràs Ferragut, Frances Fitzgerald, Cindy Franssen, Sirpa Pietikäinen, Christine Schneider, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska

Renew

Samira Rafaela, María Soraya Rodríguez Ramos, Susana Solís Pérez, Hilde Vautmans, Marco Zullo

S&D

Robert Biedroń, Vilija Blinkevičiūtė, Heléne Fritzon, Lina Gálvez Muñoz, Maria Noichl, Evelyn Regner

The Left

Eugenia Rodríguez Palop

Verts/ALE

Alice Kuhnke, Diana Riba i Giner, Sylwia Spurek, Ernest Urtasun

 

5

-

ECR

Andżelika Anna Możdżanowska, Jessica Stegrud, Margarita de la Pisa Carrión

ID

Christine Anderson, Annika Bruna

 

2

0

ID

Simona Baldassarre, Isabella Tovaglieri

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 


 

DOPIS VÝBORU PRO ROZPOČTOVOU KONTROLU

 

Pan Johan Van Overtveldt

předseda

Rozpočtový výbor

BRUSEL

Věc: <Titre>Stanovisko Výboru pro rozpočtovou kontrolu pro Rozpočtový výbor
k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2022.</Titre> <DocRef>(2021/0227(BUD))</DocRef>

Vážený pane předsedo,

Výbor pro rozpočtovou kontrolu (CONT) vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1. zdůrazňuje, že finanční zájmy Unie je třeba chránit v souladu s obecnými zásadami zakotvenými ve Smlouvách Unie, zejména s hodnotami uvedenými v článku 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU), a se zásadou řádného finančního řízení zakotvenou v článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (finanční nařízení);

2. zdůrazňuje, že základními předpoklady pro dodržování zásady řádného finančního řízení a pro ochranu finančních zájmů Unie jsou zásady právního státu, jako je řádné fungování orgánů plnících rozpočet Unie, účinný soudní přezkum nezávislými soudy, řádné vyšetřování a stíhání podvodů nebo korupce v souvislosti s rozpočtem, rovný přístup všech částí společnosti k dotacím EU a jejich spravedlivé a nestranné rozdělování; připomíná rovněž význam veřejné kontroly fungování právního státu prostřednictvím zajištění transparentnosti, svobody a plurality sdělovacích prostředků a ochrany oznamovatelů; zdůrazňuje důležitost nařízení (EU, Euratom) 2020/2092 o obecném režimu podmíněnosti pro ochranu rozpočtu Unie, včetně zejména jeho preventivního účinku za předpokladu jeho striktního uplatňování ze strany Komise;

3. zdůrazňuje, že z fondů EU by měli mít stejný prospěch muži i ženy a že ve všech oblastech financovaných z rozpočtu EU by měly být jako horizontální zásada prosazovány rovné příležitosti;  konstatuje, že pouze 21,7 % programů EU mělo v posledním víceletém rozpočtu EU na období 2014–2020 ukazatele týkající se rovnosti žen a mužů; naléhavě vyzývá Komisi, aby zavedla metodiku pro uplatňování hlediska rovnosti žen a mužů v rozpočtu EU na období 2021–2027;

4. připomíná závěry EÚD uvedené v jeho zvláštní zprávě č. 15/2019, že snížení stavu zaměstnanců v roce 2014 dosáhlo požadovaných úspor nákladů, ale mělo negativní důsledky pro zaměstnance, včetně „znatelného poklesu spokojenosti zaměstnanců a zvýšení pracovní neschopnosti“; poukazuje na to, že pracovní podmínky se staly pro stávající zaměstnance méně příznivými, což má negativní dopad na nábor a což má za následek nedostatečné zastoupení některých zemí a stárnutí pracovní síly; je proto rozhodně proti nezdokumentované zásadě „stabilního personálního obsazení“, která by mohla vést k novým škrtům; vyzývá Komisi, aby postupně zvyšovala počet zaměstnanců orgánů EU v souladu s novými potřebami a politickými cíli;

Nové výzvy

5. v souvislosti s navýšením zdrojů EU prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost zdůrazňuje zvláštní význam orgánů a institucí EU a členských států pro boj proti podvodům a audit; připomíná, že je důležité podněcovat, podporovat a posilovat spolupráci mezi orgány EU, Úřadem evropského veřejného žalobce, úřadem OLAF, agenturami EU – zejména Europolem a Eurojustem – a vnitrostátním orgány, s cílem účinněji odhalovat a řešit podvody a korupci, a zároveň zajistit, aby se nepřekrývaly úlohy, a podpořit výměnu důležitých, spolehlivých a kompletních informací; připomíná, že v budoucích rozpočtech je třeba zajistit větší a vhodnější zdroje pro EÚD, EPPO, OLAF, Evropský parlament a příslušné agentury EU;

Evropský účetní dvůr (EÚD)

6. zdůrazňuje zejména nové úkoly EÚD a to, že je nutné, aby plnil svůj mandát a vykonával své nové auditní úkoly s dostatečnými zdroji, vzhledem k výzvám spojeným s auditem nástroje NextGenerationEU a VFR; vzhledem k tomu, že nejvyšší prioritou nad rámec jeho obvyklé auditní činnosti je důkladný přehled o výdajích Nástroje pro oživení a odolnost ve výši 672 miliard EUR, Parlament zdůrazňuje, že rozhodně podporuje navrhovanou změnu plánu pracovních míst EÚD s navýšením počtu zaměstnanců o 20 stálých a 20 dočasných pracovních míst a odpovídajícím navýšením jeho rozpočtu o 1 875 225 EUR;

Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO)

7. vyjadřuje politování nad tím, že financování navržené na rok 2022 představuje pouze nepatrné zlepšení oproti rozpočtovému přídělu na rok 2021; konstatuje, že k tomu, aby EPPO mohl odpovídajícím způsobem plnit své poslání a zajistit ochranu finančních zájmů Unie, je zapotřebí podstatné navýšení zdrojů, včetně dodatečných zaměstnanců; podporuje zvýšení rozpočtu EPPO o 20 683 496 EUR a celkem 76 dalších dočasných zaměstnanců, aby mohl plnit svůj mandát a řešit rychle rostoucí počet případů; zdůrazňuje zejména naléhavou potřebu dalších analytiků případů (7 AD a 3 AST), finančních vyšetřovatelů (8 AD a 1 AST) a 4 míst AST na podporu kolegia a 15 stálých komor a evropských žalobců a 10 míst AD a 2 AST pro oblast IT a bezpečnosti;

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF)

8. je pevně přesvědčen, že má-li být zajištěn odpovídající dohled a kontrola, je úřad OLAF třeba posílit rozpočtovými prostředky a personálem, aby mohl důsledně plnit své povinnosti v oblasti prevence a vyšetřování, a to v neposlední řadě i v členských státech, které nejsou zapojeny do EPPO; opakuje, že Parlament nesouhlasí se snížením počtu zaměstnanců úřadu OLAF v důsledku přesunu pracovních míst do úřadu EPPO, což bude znamenat kumulativní snížení o 45 pracovních míst v úřadu OLAF do roku 2023; naléhavě vyzývá Komisi, aby zmírnila dopad již převedených pracovních míst a úřad OLAF posílila o 59 míst AD a zdroje ve výši 10 000 000 EUR s ohledem na rostoucí pracovní zátěž spojenou s kontrolou rostoucího objemu finančních prostředků EU;

Finanční řízení

9. vítá zveřejnění integrovaného balíčku finančních zpráv a zpráv o odpovědnosti, jež sdružují komplexní informace o provádění, výkonnosti, výsledcích, řádném finančním řízení a ochraně rozpočtu EU v roce 2020;

10. vítá nedávné zveřejnění dlouhodobé prognózy budoucích příjmů a výdajů rozpočtu EU na období 2021–2027, první zprávu o dlouhodobé prognóze po přijetí víceletého finančního rámce (VFR) na období 2021–2027 a nástroje NextGenerationEU, v souladu s požadavky čl. 247 odst. 1 písm. c) finančního nařízení;

11. zdůrazňuje, že platby po dobu trvání VFR 2021–2026 by měly dosáhnout 1 199,7 miliardy EUR; poznamenává však, že ve spojení s nástrojem NextGenerationEU (mimo stropy VFR) se očekává, že platby budou výrazně předfinancovány do období 2021–2024 v ročním průměru 247 miliard EUR;

12. poukazuje na to, že EÚD volá po tom, aby se snížila složitost a uplatňovala zjednodušující opatření v oblasti politiky soudržnosti, společné zemědělské politiky a výzkumu, aniž by bylo ohroženo jejich fungování a řádné finanční řízení rozpočtu EU; připomíná poznámku EÚD, že ve vysoce rizikových výdajových oblastech je v důsledku složitých pravidel vyšší míra chyb; vyzývá Komisi, aby stanovila jednoduchá, jasná, stabilní a harmonizovaná pravidla týkající se různých fondů a programů, snížila nadměrnou administrativní zátěž, lépe využívala moderní technologie a zavedla účinnější a účelnější kontroly;

Zbývající rozpočtové závazky (RAL)

13. s vážným znepokojením konstatuje, že objem zbývajících rozpočtových závazků (RAL) na konci roku 2020 dále vzrostl na 302,6 miliardy EUR; bere na vědomí, že podle Komise lze zvýšení objemu zbývajících závazků v posledních letech vysvětlit především pravidlem pro rušení závazků v politice soudržnosti (tzv. „pravidlo N+3“), dopadem inflace a zvýšením objemu rozpočtu EU a také vzájemně propojeným rozdílem mezi závazky a platbami;

14. bere na vědomí, že podle dlouhodobých prognóz Komise se na konci tohoto VFR míra zbývajících závazků v nominálním vyjádření zvýší o 4,8 %, přičemž v letech 2022–2023 dosáhne dočasného maxima v souvislosti s nástrojem NextGenerationEU, avšak při srovnání ve stálých cenách by se zbývající závazky mezi začátkem roku 2021 a předpokládanou úrovní na konci roku 2027 potenciálně snížily o 7,0 %;

15. vyzývá Komisi, aby i nadále aktivně sledovala plnění rozpočtu a vývoj zbývajících závazků a aby pravidelně informovala Evropský parlament, zejména o dlouhodobé prognóze budoucích příjmů a výdajů prostředků ve zprávě o rozpočtu EU;

Programová prohlášení o operačních výdajích připojená k rozpočtu

16. vítá programová prohlášení o operačních výdajích připojená k souhrnnému rozpočtu Evropské unie, která v souladu s čl. 41 odst. 3 písm. h) finančního nařízení poskytují informace o každém z výdajových programů;

17. vyzývá Rozpočtový výbor, aby v koordinaci s odvětvovými výbory Parlamentu prosazoval skutečnou kulturu „orientace na výsledky“, jejímž cílem je optimalizovat využívání finančních prostředků, analyzovat důvody vedoucí k programům s nízkou výkonností a prosazovat opatření ke zlepšení čerpání prostředků a výkonnosti;

Podávání zpráv o výkonnosti

18. vítá sdělení Komise o výkonnostním rámci rozpočtu EU v rámci VFR na období 2021–2027, v němž je podrobně popsán její závazek k dalšímu zlepšení; vítá skutečnost, že Komise zjednodušila soubor ukazatelů tak, aby se soustředila na ty nejdůležitější, čímž se rámec stal přístupnějším a snížila se jeho administrativní zátěž;

19. oceňuje práci odvedenou Komisí při určování kvalitního souboru ukazatelů pro nové programy; bere na vědomí, že celkový počet ukazatelů se snížil z více než 1 100 v období 2014–2020 na přibližně 700 v období 2021–2027;

20. vyzývá Komisi, aby nadále zlepšovala zajišťování kvality údajů a zmírňovala rizika tím, že vytvoří spolehlivý rámec pro kontrolu kvality údajů a modernizuje své systémy pro uchovávání a sdílení údajů o výkonnosti jak v rámci Komise, tak s externími subjekty;


Včasné čerpání

21. vyzývá Komisi, aby vnitrostátním orgánům členských států poskytla řádnou technickou pomoc, která jim umožní čerpat přidělené částky a využívat je na udržitelné a účelné projekty; vyzývá Komisi, aby zlepšila přesnost prognózy plateb a využila zkušeností získaných z předchozího programového období s cílem zajistit včasné čerpání finančních prostředků EU;

Potřeba větší digitalizace, harmonizace a interoperability ve všech oblastech

výdajů

22. zdůrazňuje, že vzhledem k přeshraniční povaze nesprávného využívání prostředků, podvodů, zneužívání veřejných prostředků, střetů zájmů, dvojího financování a dalších systémových problémů je nezbytná a již měla být dosažena větší úroveň digitalizace, interoperability a harmonizace podávání zpráv, monitorování a auditu na úrovni EU;

23. vyzývá Komisi, aby nadále přisuzovala prvořadý význam řádnému finančnímu řízení rozpočtu Unie, zejména aby za tímto účelem zavedla víceleté kontrolní strategie, jejichž cílem je předcházet chybám, odhalovat je a napravovat je, a aby i nadále pečlivě sledovala plnění rozpočtu Unie a okamžitě přijímala opatření k nápravě chyb a ke zpětnému získání finančních prostředků nesprávně vynaložených členskými státy, zprostředkovateli nebo konečnými příjemci;

24. zdůrazňuje, že je důležité posílit ochranu rozpočtu Unie a nástroje NextGenerationEU před podvody a nesrovnalostmi; vítá zavedení standardizovaných opatření pro shromažďování, srovnávání a agregaci informací a číselných údajů o konečných příjemcích finančních prostředků Unie, včetně skutečných vlastníků příjemců a dodavatelů; vyzývá Komisi, aby zajistila plné uplatňování těchto nových opatření na všech úrovních plnění rozpočtu a aby pečlivě sledovala jejich účinnost s ohledem na odhalování podvodů;

Svěřenské fondy

25. zdůrazňuje, že svěřenské fondy by měly být zřizovány pouze tehdy, je-li jejich využití opodstatněné a není-li požadované opatření možné provést prostřednictvím jiného, již existujícího kanálu financování; rovněž vyzývá Komisi, aby v souladu se zásadou jednotnosti rozpočtu zvážila uzavření svěřenských fondů, které nejsou schopny získat významnější příspěvek od jiných dárců nebo které nepřinášejí přidanou hodnotu oproti „tradičním“ nástrojům vnější pomoci Unie; je přesvědčen, že fungování a odpovědnost svěřenských fondů Unie lze nejlépe zajistit jejich transparentním řízením v rámci souhrnného rozpočtu Unie;

Vlastní zdroje

26. bere na vědomí, že podle odhadů Komise představují vlastní zdroje potřebné k financování rozpočtu na rok 2022 1,05 % celkového HND; poznamenává, že celková výše vlastních zdrojů přidělených Unii na krytí ročních prostředků na platby nesmí překročit 1,40 % součtu HND všech členských států (strop vlastních zdrojů); připomíná, že tento strop se dočasně zvyšuje o 0,6 procentního bodu pouze za účelem pokrytí všech závazků Unie, pokud jde o přidělení zdrojů nezbytných pro řešení důsledků krize COVID-19;

27. poznamenává, že zahrnování příjmů z půjček Unie do rozpočtu EU jakožto vnějších účelově vázaných příjmů by měl vzhledem k jejich velkému finančnímu objemu pečlivě kontrolovat Účetní dvůr a Parlament v rámci postupu udělování absolutoria; zdůrazňuje, že v zájmu účinného vypůjčování a splácení, specializovaného řízení rizik a kontrolního rámce pro zaručení spolehlivosti účetních záznamů a přesného ocenění vzniklých závazů vyžaduje rozsah těchto výpůjčních aktivit větší odborné znalosti a vyšší správní kapacitu; zdůrazňuje nicméně, že by měl rovněž existovat přísný dohled nad kontrolou nákladů na správu; požaduje, aby o zprávě o pokroku týkající se plánu půjček byl včas  informován rozpočtový orgán, aby mohla být v rámci postupu udělování absolutoria řádně prověřena;

Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích (FRONTEX)

28. bere na vědomí zvláštní zprávu EÚD č. 8/2021 nazvanou „Podpora pro správu vnějších hranic poskytovaná agenturou Frontex“ a doporučení pro agenturu Frontex, která agentura přijala s termíny od poloviny do konce roku 2022; vyzývá Komisi, aby zaručila, že doporučení EÚD budou plně provedena bez zbytečného odkladu a že výdaje agentury budou plně v souladu se zásadami řádného finančního řízení; připomíná, že během posledního dohodovacího řízení o rozpočtu bylo dohodnuto, že Komise bude ve vztahu k agenturám vykonávat větší kontrolní funkce; vyzývá proto Komisi a agenturu, aby v úzké spolupráci s Parlamentem v rámci postupu udělování absolutoria vysvětlily, jak budou v rozpočtu na rok 2022 vyřešeny zjištěné nedostatky, včetně náboru zaměstnanců a zadávání veřejných zakázek; navrhuje rozpočtovým orgánům, aby část rozpočtu agentury Frontex vložily do rezervy, dokud nebudou zjištěné nedostatky řádně vyřešeny; zdůrazňuje, že prostředky v rezervě by neměly agentuře Frontex bránit v plnění úkolů v rámci jejího nového mandátu; vyzývá Komisi a agenturu, aby věnovaly náležitou pozornost usnesením Parlamentu o udělení absolutoria za plnění rozpočtu agentury Frontex na rok 2019 a aby zajistily jasné a transparentní rozdělení odpovědnosti;

Evropská rada a Rada

29. vyjadřuje politování nad obtížemi, které se opakovaně vyskytly v postupech udělování absolutoria Radě a které byly způsobeny nedostatečnou spoluprací ze strany Rady; znovu opakuje, že je třeba zlepšit spolupráci mezi orgány v rámci postupu udělování absolutoria prostřednictvím memoranda o porozumění; poukazuje na to, že současný postoj Rady vysílá občanům Unie negativní signál, pokud jde o transparentnost a demokratickou odpovědnost rozpočtu Unie;


Přípravy nového orgánu pro boj proti praní peněz

 

30. konstatuje, že návrh na vytvoření orgánu pro boj proti praní peněz (AMLA) jako decentralizovaného subjektu v roce 2023 vyžaduje zásadní přípravy, které budou muset proběhnout již příští rok a měly by být řádně zohledněny v rozhodnutí o rozpočtu na rok 2022, aniž by tím bylo dotčeno financování stávajících programů.

 

S pozdravem

Monika Hohlmeier  Joachim Kuhs

předsedkyně výboru CONT zpravodaj pro udělení absolutoria Komisi za rok 2019

 


SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ PŘIJATÉ NA TŘÍSTRANNÝCH JEDNÁNÍCH  O ROZPOČTU DNE 13. dubna 2021

 

Lhůty pro rozpočtový proces a postupy pro fungování dohodovacího výboru v roce 2021

 

A. V souladu s částí A přílohy interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu na zavedení nových vlastních zdrojů, se Evropský parlament, Rada a Komise dohodly na těchto klíčových lhůtách rozpočtového procesu pro rok 2022:

1. Komise se vynasnaží předložit výkaz odhadu příjmů a výdajů na rok 2022 do začátku června;

2. trialog bude svolán na odpoledne 15. července po přijetí postoje Rady;

3. Rada vyvine úsilí s cílem přijmout postoj a postoupit jej Evropskému parlamentu na konci 36. týdne, aby se usnadnilo včasné dosažení dohody s Evropským parlamentem;

4. Rozpočtový výbor Evropského parlamentu se bude snažit o změnách k postoji Rady hlasovat do konce 39. týdne (poslední týden v září);

5. trialog bude svolán na 14. října odpoledne před čtením v Evropském parlamentu;

6. Evropský parlament bude hlasovat o svém čtení na plenárním zasedání v průběhu 42. týdne (plenární zasedání ve dnech 18.–21. října);

7. dohodovací období začne 26. října; v souladu s ustanoveními čl. 314 odst. 4 písm. c) SFEU vyprší lhůta pro dohodovací řízení dne 15. listopadu 2021;

8. dne 28. října dopoledne se uskuteční zasedání dohodovacího výboru v Evropském parlamentu a dne 12. listopadu v Radě a tato zasedání mohou pokračovat dle potřeby; zasedání dohodovacího výboru budou připravena jedním nebo více trialogy. Trialog je plánován na 28. října dopoledne. Další trialogy mohou být svolány během třítýdenního dohodovacího období, a to i 11. listopadu v Radě.

B. Postupy pro fungování dohodovacího výboru jsou uvedeny v části E přílohy výše uvedené interinstitucionální dohody.

 



INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

11.10.2021

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

33

2

5

Členové přítomní při konečném hlasování

Robert Biedroń, Anna Bonfrisco, Olivier Chastel, Lefteris Christoforou, David Cormand, Paolo De Castro, Andor Deli, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazabal Rubial, Vlad Gheorghe, Valentino Grant, Elisabetta Gualmini, Francisco Guerreiro, Valérie Hayer, Eero Heinäluoma, Niclas Herbst, Monika Hohlmeier, Moritz Körner, Joachim Kuhs, Zbigniew Kuźmiuk, Hélène Laporte, Pierre Larrouturou, Janusz Lewandowski, Margarida Marques, Silvia Modig, Siegfried Mureşan, Victor Negrescu, Andrey Novakov, Jan Olbrycht, Dimitrios Papadimoulis, Karlo Ressler, Bogdan Rzońca, Nicolae Ştefănuță, Nils Torvalds, Nils Ušakovs, Johan Van Overtveldt, Rainer Wieland, Angelika Winzig

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Damian Boeselager, Henrike Hahn

 


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

33

+

ECR

Zbigniew Kuźmiuk, Bogdan Rzońca, Johan Van Overtveldt

PPE

Lefteris Christoforou, José Manuel Fernandes, Niclas Herbst, Monika Hohlmeier, Janusz Lewandowski, Siegfried Mureşan, Andrey Novakov, Jan Olbrycht, Karlo Ressler, Rainer Wieland, Angelika Winzig

Renew

Olivier Chastel, Vlad Gheorghe, Valérie Hayer, Moritz Körner, Nicolae Ştefănuță, Nils Torvalds

S&D

Robert Biedroń, Paolo De Castro, Eider Gardiazabal Rubial, Elisabetta Gualmini, Eero Heinäluoma, Pierre Larrouturou, Margarida Marques, Victor Negrescu, Nils Ušakovs

Verts/ALE

Damian Boeselager, David Cormand, Francisco Guerreiro, Henrike Hahn

 

2

-

ID

Joachim Kuhs, Hélène Laporte

 

5

0

ID

Anna Bonfrisco, Valentino Grant

NI

Andor Deli

The Left

Silvia Modig, Dimitrios Papadimoulis

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

[1] Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 1.

[2] Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.

[3] Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 11.

[4] Úř. věst. C 444 I, 22.12.2020.

[5] Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. prosince 2020 k návrhu nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027, příloha 2: Prohlášení (Přijaté texty, P9_TA(2020)0357).

[6] Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28.

[7] Přijaté texty, P9_TA(2021)0106.

[8] Přijaté texty, P9_TA(2021)0158.

[9] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 1).

[10] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 ze dne 13. listopadu 2019 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (EU) č. 1052/2013 a (EU) 2016/1624 (Úř. věst. L 295, 14.11.2019, s. 1).

[11] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí č. 466/2014/EU a zrušují nařízení (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 1).

[12] https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52016IP0248&from=CS

[13] Eurofound, 2021 – Living, working and Covid 19 (Život, práce a COVID-19)

[14] Eurofound, 2021, Annual minimum wage (Roční minimální mzda)

[15] (Eurofound (2020), Women and labour market equality: Has COVID-19 rolled back recent gains? (Ženy a rovnost na trhu práce: anuloval COVID-19 pokrok dosažený v posledních letech?) Úřad pro publikace Evropské unie, Lucembursko)

[16] Eurofound, 2021 – Distributional impacts of climate policies in Europe (Distribuční dopady politik v oblasti klimatu v Evropě)

[17] Eurofound, 2021 – Living, working and Covid 19 (Život, práce a COVID-19)

[18] Databáze EU Policy Watch COVID-19, databáze ERM

[19] 30 % výdajů Unie má přispívat k plnění klimatických cílů a alespoň 7,5 % ročních výdajů v roce 2024 má být určeno na biologickou rozmanitost, přičemž v letech 2026 a 2027 se má tento podíl zvýšit na 10 %.

[21] Zvláštní zpráva č. 16/2021: Společná zemědělská politika a klima: Polovina výdajů EU v oblasti klimatu, avšak emise ze zemědělských podniků neklesají.

[22] Zvláštní zpráva N10/2021: „Začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do rozpočtu EU: čas změnit slova v činy“ https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/SR21_10/SR_Gender_mainstreaming_CS.pdf

[23] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 ze dne 13. listopadu 2019 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (EU) č. 1052/2013 a (EU) 2016/1624 (Úř. věst. L 295, 14.11.2019, s. 1).

[24] Rozsudek Soudního dvora ze dne 16. července 2020 ve věci Data Protection Commissioner v. Facebook Ireland Limited a Maximillian Schrems, C-311/18, ECLI:EU:C:2020:559.

[25] Úmrtí migrantů na námořních trasách do Evropy v roce 2021, GMDAC a IOM: https://missingmigrants.iom.int/sites/mmp/files/Mediterranean_deaths_Jan-Jun_2021.pdf

[26] https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/BRIE/2020/659333/EPRS_BRI(2020)659333_EN.pdf

[27] Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28.

[28] https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2021/693183/IPOL_STU(2021)693183_EN.pdf

[29]  https://eurochild.org/uploads/2020/12/2020-Eurochild-Semester-Report.pdf

Poslední aktualizace: 18. října 2021Právní upozornění - Ochrana soukromí